Stáhnout soubor asisB_pro_asis_web.

Průvodce pro asistenty
Obsah
SLOVO ÚVODEM
ORGANIZAČNÍ INFORMACE
Problematika dvojčat a vícerčat, statistiky
Centrum pro rodiny s dvojčaty a vícerčaty
ź Nabídka Centra
ź Poslání, cíle, ocenění Centra
Program asistent do rodiny s dvojčaty a vícerčaty
ź O programu / Cíl programu
Práva a povinnosti
ź Práva a povinnosti rodiny
ź Práva a povinnosti asistenta
Pravidla
ź Odmítnutí zájemce / Vyloučení účastníka programu
ź Ukončení účasti ze strany asistenta
ź Schůzka rodiny s asistentem / Vztah asistent - koordinátorka programu
ź Podávání a vyřizování stížnosti
Důležité kontakty
RODINY S DVOJČATY A VÍCERČATY
Dvojčata
ź Těhotenství a porod
ź Typy dvojčat
ź Pouto dvojčat
ź Vývoj a výchova dvojčat
ź Výhody dvojčecího rodičovství
Vývojová psychologie
ź Novorozenecké období
ź Kojenecké období
Batolecí věk
ź Rozvoj řeči / Rozvoj osobnosti
ź Období vzdoru / Vývojový krok
ź Vztekání / Dítě potřebuje hranice
ź Rodičovská a dětská očekávání / Rady a metody
Předškolní věk
SPOLUPRACUJÍCÍ ORGANIZACE, UŽITEČNÉ ODKAZY
PRŮVODCE PRO RODINY
1
2
3
3
4
5
5
6
6
6
7
7
7
8
8-9
9
10
10
10 - 12
12 - 13
14
15 - 16
17
17
17 - 18
19
19 - 20
20
20 - 21
21
21 - 22
23
24
Slovo úvodem
Vážený budoucí asistente,
vážená budoucí asistentko,
dostává se Vám do rukou manuál programu Asistent
do rodiny s dvojčaty a vícerčaty, s názvem Průvodce
pro asistenty. Věříme, že jeho prostudováním získáte
nejen lepší přehled o problematice dvojčat, ale zejména, že Vám poskytne základní a zásadní informace
o fungování programu, jehož se brzy stanete nedílnou součástí. V manuálu jsou formulována základní
pravidla programu, kterými je velmi důležité se řídit.
Napoví Vám též mnohé o Vašich právech a pro případ,
že byste se ocitli z Vašeho pohledu v těžko řešitelné
situaci, Vám bude rádcem v tom, na koho se obrátit
a požádat o radu.
Přejeme Vám hodně radosti z pomoci rodinám s vícerčaty a pevně věříme, že účast v programu Vám bude
velkým osobním obohacením.
realizační tým programu
Asistent do rodiny s dvojčaty a vícerčaty
1
Mgr. Zuzana Starostíková
Adriana Jemelková
PhDr. Petra Tenglerová
Organizační informace
1/ Problematika dvojčat a vícerčat
Rodin s dvojčaty a vícerčaty stále více narůstá, problémem však zůstává stálé malé množství služeb pro ně.
V České republice existují pouze dvě centra a to se sídlem v Praze a se sídlem v Olomouci, což je na současný počet rodin s dvojčaty opravdu málo. Různě po České republice také vznikají kluby dvojčat,
nejčastěji to bývá při mateřských či rodinných centrech, bohužel ale často brzy zanikají obzvláště tím,
že ze zakládajících maminek na mateřské dovolené se stávají maminky pracující.
Být rodičem dvojčat nebo vícerčat představuje celou řadu zkušeností, které nás provázejí životem
střídavě nahoru a dolů. I když zažíváme spoustu náročných období, je také hodně okamžiků, kdy se coby
rodiče dvojčat cítíme obdařeni dvojí radostí a dvojím štěstím.
Statistiky:
Vývoj porodnosti narozených dvojčat/vícerčat v ČR v letech 1958-2012 (zdroj:www.czso.cz)
1958
1965
1969
1973
1977
1981
1985
1989
1993
porodů celkem
141681
147082
142846
181196
181168
143865
135172
127739
120364
jedno dítě
140120
145631
141542
179456
179481
142560
133874
126610
119271
dvojčata
1552
1439
1299
1723
1677
1289
1280
1116
1080
trojčata
9
12
5
17
10
16
18
13
13
čtyřčata
poměr jedno:dvojčata
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1:90
1:101
1:100
1:104
1:107
1:110
1:104
1:113
1:110
2005
2007
2009
2010
2012
porodů celkem
95344
1995
89690
1997
89754
2000
91502
2002
100546
112605
116261
114976
108955
jedno dítě
94313
88485
88363
89979
98607
110285
113869
112518
106960
dvojčata
1010
1170
1368
1502
1926
2298
2378
2446
1987
trojčata
20
35
22
20
13
22
14
12
8
čtyřčata
poměr jedno:dvojčata
1
-
1
1
-
-
-
-
-
1:93
1:75
1:64
1:60
1:51
1:48
1:48
1:46
1:54
Pozn.: V roce 1989 připadal na každých 113 porodů přibližně 1 porod dvojčat. V roce 2010 už byla
dvojčata každý 46. porod!!
2
2/ Centrum pro rodiny s dvojčaty a vícerčaty
Centrum pro rodiny s dvojčaty a vícerčaty v Olomouci nabízí již od roku 2007 podporu a pomoc rodinám
s dvojčaty a vícerčaty.
Centrum nabízí odborné psychologické, profesní/kariérové a laktační poradenství, ale také předporodní kurzy pro nastávající rodiče dvojčat.
Rodiče vícerčat mají u Centra v oblibě nejen jednorázové akce, výpravy a výlety, ale i pravidelná
klubová setkávání rodin s dvojčaty, které Centrum pořádá. Stejně tak si jednou v měsíci vychutnávají
oddychový "Klub dvojčat bez dvojčat“. Dítka pohlídá například babička a mámy a tátové si vyrazí bez
svých ratolestí. V klidu a pohodě si potom vyměňují své zkušenosti a zajímavé historky z rodinného
života a naberou sil do dalších radovánek se svým vícenásobným potěšením.
V knihovně Centra jsou nejen knížky a časopisy o vývoji a výchově dvojčat, ale rádi vám zapůjčíme i zajímavé diplomové práce s tématem rodin s dvojčaty. Funguje zde také půjčovna potřeb pro rodiny
s dvojčaty (dvojkočár, nosítko Weego, kojící polštář, vodící kšíry, vozík pro dvojčata za kolo,...).
Na horké lince kojení dvojčat funguje vyškolená dvojčatovská laktační poradkyně. Pravidelně pořádá dvojčatovské burzy oblečení, hraček a dětských potřeb.
Členové pracovního týmu se neustále dále odborně vzdělávají a pravidelně se účastní odborných
konferencí, seminářů a kongresů. Informují jak odborníky, tak i širokou veřejnost o problematice rodin
s vícerčaty.
Centrum pro rodiny s dvojčaty a vícerčaty pořádá finanční i materiální sbírky pro rodiny s trojčaty
po celé Moravě.
V roce 2014 Centrum adoptovalo dvojčátka lvíčátek Zoologické zahradě Olomouc.
Od března 2014 realizuje program Asistent do rodiny s dvojčaty a vícerčaty, který rodinám pomáhá
díky asistentovi/asistentce zvládat nelehký život s dvojčaty/vícerčaty.
„Milí budoucí či stávající rodiče, nebojte se toho, že práce na vás bude dvojnásob. Není to tak
strašné, jak nás rodiče jednoho dítěte straší. Ano, občas nevíte kam dřív skočit, co dřív udělat, které
dítě dříve pochovat, ale věřte mi, přijdou okamžiky, kdy Vám to děti oplatí láskou a něhou a to hned
dvakrát či vícekrát! A není nic hezčího než vidět pouto mezi dvojčaty, radost v jejich očích, lásku
v jejich objetí. A to za ty okamžiky bezradnosti a únavy STOJÍ!”
Lenka, Petr a Karolínka & Kristýnka (2,5 roku).
3
Posláním Centra pro rodiny s dvojčaty a vícerčaty je podporovat a povzbuzovat prvořadou
a nezastupitelnou roli rodiny, přispívat k všestranné podpoře dvojčat, vícerčat a jejich rodin
a zvyšovat veřejnou a odbornou informovanost o speciálních potřebách rodin s vícerčaty.
Cíle centra jsou:
Zajistit a poskytovat kvalitní odborné a současně dostupné poradenství pro rodiny s vícerčaty.
Vytvořit rodinám bezpečný prostor pro setkávání a sdílení, zajistit aktuální nabídku navazujících služeb.
Umožnit rodinám s dvojčaty aktivně se zapojit do činnosti Centra pro rodiny s vícerčaty.
Vzdělávat odbornou i širokou veřejnost v problematice rodin s vícerčaty.
Poskytovat kvalitní vzdělávací kurzy pro nastávající i stávající rodiče dvojčat a dvojčata samotná.
Umožnit postgraduální vzdělávání pracovníků Centra pro rodiny s vícerčaty.
Centrum získalo ocenění:
Společnost přátelská rodině, Místo přátelské rodině a Baby Friendly Certificate.
„Dvojčata nám do rodiny přinesla gejzír zážitků, zkoušku odolnosti, aktivní rodičovství a prarodičovství, sousedskou výpomoc, naučili jsme se hospodařit silami a říkat si o pomoc. Prožili jsme
situace, které jsme nečekali a ani snad na ně nemohli být připraveni (když vzali do školky jen jednu,
když je zezadu ani jako rodiče nerozeznáme, když si ve dvojici hrají na maminku a dítě - a mne
zbyde role babičky, když se dvojčata zaráz učí chodit, jezdit na kole, plavat, lyžovat atd.),
ale neměnila bych!“
Petra, maminka 4 dětí (z toho jedny dvojčata)
4
3/ Program Asistent do rodiny s dvojčaty a vícerčaty
Program Asistent do rodiny s dvojčaty a vícerčaty realizuje Centrum pro rodiny s dvojčaty
a vícerčaty ve spolupráci s plzeňským Klubem dvojčat, kde se program už léta setkává s velkým
úspěchem. Proto se snažíme tuto službu poskytnout i maminkám a tatínkům vícerčat v Olomouckém kraji a pomoci jim tak překonat řadu životních překážek.
O čem program je?
Podstatou tohoto projektu je pomoc prostřednictvím úlevové péče v rodině. Rodina je velice zatížena jak
po stránce časové a materiální, tak i organizační a lidské. Rodina může vybírat ze čtyř oblastí uvedených
níže, které byly nastaveny s cílem pomoci jí v péči o své děti. Do rodiny dochází asistent (dobrovolník,
student) v časovém intervalu, na kterém se přímo s rodinou domluví. Asistenti umožňují rodinám účastnit
se aktivit, které by byly se dvěma a více dětmi náročné nebo neuskutečnitelné.
Kdo je asistentem?
Asistentem se může stát student Univerzity Palackého Olomouc, Moravské vysoké školy Olomouc, VOŠ
Caritas Olomouc, či jiných škol v Olomouckém kraji nebo dobrovolník registrovaný v olomouckém dobrovolnickém centru JIKA. Asistenti jsou vybíráni na základě přijímacího pohovoru, doložení trestní
způsobilosti a čestným prohlášením dokladující jejich zdravotní způsobilost.
Jak často dochází dobrovolník do rodiny?
Rozsah je stanoven na 2-3 hodiny týdně. Samozřejmě záleží na domluvě dobrovolníka s rodinou, který den
a hodinu bude do rodiny dobrovolník docházet.
Podmínky, za nichž je služba poskytována:
Základní podmínkou pro poskytování služby je zájem rodiny do programu vstoupit. Další podmínkou je podepsání Dohody o podmínkách poskytování služby v programu Asistent do rodiny. Podstatou uzavření
dohody je úprava vztahů mezi účastníky programu zastoupenými jejich zákonným zástupcem a organizací, tedy stanovení bližších podmínek pro poskytování služby.
Cílem programu je ulevit rodině v péči o dvojčata/vícerčata formou:
Asistence při volnočasových aktivitách – cvičení, návštěva hřiště, plavání s dětmi,...
Doprovodu k lékaři či na rehabilitační cvičení,...
Výpomoci a asistence doma v rodině s dvojčaty/vícerčaty,…
Pomoc při školní/předškolní přípravě dětí,...
5
Cílová skupina:
Programu se mohou účastnit rodiny s dvojčaty či vícerčaty z Olomouckého kraje od jejich narození po věk
8 let.
4/ Práva a povinnosti
Práva a povinnosti rodiny
Rodina má právo:
- rozhodovat nebo se společně s asistentem dohodnout na tom, co se na schůzce bude dělat
- na vstřícné chování ze strany asistenta, koordinátorky i garantky programu
- na ukončení své účasti v programu bez udání důvodu
- zavolat koordinátorce nebo garantce programu, jestliže něco nebude vědět
- podat stížnost
Rodina má povinnost:
- si s asistentem na konci schůzky domluvit schůzku další
- zavolat asistentovi a omluvit se, pokud se nemůže dostavit na schůzku
- dbát stanovených schůzek a dalších společných akcí
- oznámit asistentce a koordinátorce programu, jakmile bude chtít ukončit svoji účast v programu
- účastnit se Slavnostního zakončení programu
Práva a povinnosti asistenta
Asistent má právo:
- v případě, že návrhy ze strany rodiny přesahují smysl a vytyčený cíl programu, odmítnout
- na ukončení své účasti v programu bez udání důvodu
podat stížnost
- na odbornou přípravu a vzdělání ze strany organizace
- znát všechny důležité informace týkající se rodiny
- zavolat koordinátorce nebo garantce programu, jestliže něco nebude vědět
Asistent má povinnost:
- projevovat respekt rodině a udržovat s ní vstřícné vztahy
- si s rodinou na konci schůzky domluvit další schůzku
- zavolat rodině a omluvit se, pokud se nemůže dostavit na schůzku a je povinen si tuto schůzku
domluvit na den jiný
- účastnit se organizačních setkání s koordinátorkou programu
- účastnit se Slavnostního zakončení programu
- předložit koordinátorce programu k nahlédnutí zpracovaný deník
- zachovat mlčenlivost o důvěrných informacích
- předat organizaci výpis z trestního rejstříku a čestné prohlášení o zdravotní způsobilosti
- oznámit rodině a koordinátorce programu, jakmile bude chtít ukončit svoji účast v programu
6
5/ Pravidla
Pravidlo pro odmítnutí zájemce o vstup do
programu Asistent do rodiny
Zájemce nebude do programu přijat, jestliže:
Nesplňuje cílovou skupinu. Kapacita programu je již
naplněna nebo se pro zájemce nepodařilo najít
vhodného asistenta.
Pravidlo pro vyloučení účastníka programu
Je-li vytvořena dvojice (rodina-asistent), může dojít
k situaci, že asistent dojde k názoru, že program
nesplňuje jeho představu nebo zjistí, že to časově
nestíhá a bude chtít svoji účast ukončit. V této situaci
bude asistent postupovat podle pravidel pro ukončení
poskytování služby ze strany asistenta.
Ovšem může nastat i taková situace, kdy asistent poruší
pravidla, která má dodržovat na základě podepsané
dohody. Tehdy může být asistent z programu vyloučen.
Asistent bude vyloučen, jestliže:
Poruší pravidla, k jejichž dodržování se písemně zavázal
v dohodě.
Třikrát se bez předešlé omluvy nedostaví na domluvenou schůzku s rodinou.
Asistent nebude delší dobu spolupracovat s rodinou.
Asistent poruší práva a povinnosti.
Pravidlo pro ukončení účasti v programu ze strany
asistenta
7
Pokud by se asistent rozhodl ukončit svoji účast v programu, musí podat písemnou výpověď. Ve výpovědi není
potřeba udávat důvod ukončení poskytování služby.
Koordinátorka je však oprávněna vyžádat si ústní vyjádření týkající se důvodu ukončení účasti v programu.
Pravidlo pro schůzky rodiny s asistentem
Co se bude dělat na schůzce?
Náplň schůzek se odvíjí od 4 předem daných oblastí. Na jejich základě se rodina s asistentem domluví
na průběhu schůzek. Důležité je, aby schůzky vedly k dosažení cílů programu.
Jak dlouho trvá jedna schůzka?
Schůzka bude trvat 2-3 hodiny a bude se uskutečňovat jednou týdně.
Kdy se rodina poprvé uvidí s asistentem?
První schůzku zorganizuje koordinátorka programu. Na základě časových možností rodiny a asistenta
domluví koordinátorka setkání, na němž bude podepsána dohoda a domluvena první schůzka dvojice.
Kdy a kde se bude konat další schůzka?
Na konci každé schůzky si dvojice domluví čas i místo schůzky následující.
Co dělat, když asistent nemůže přijít na schůzku?
Jakmile nastane tato situace, je asistent povinen zavolat rodině, omluvit se a domluvit si s ní náhradní
schůzku.
Co jsou společné akce?
Jedná se o akce, na kterých se sejdou všechny dvojice programu. Každé rodině a každému asistentovi
bude doručena pozvánka e-mailem, či poštou s upřesňujícími údaji o nadcházející akci.
Co je slavnostní zakončení?
Slavnostní zakončení je závěrečnou společnou akcí ročního programu, prostřednictvím kterého dojde ke
shrnutí právě proběhnutého ročníku, vzájemnému reflektování, evaluační šetření, bilancování a v neposlední řadě i ocenění.
Pravidlo pro vztah asistent - koordinátorka programu
Asistent si během svého dobrovolnictví bude zpracovávat deník, ve kterém bude zaznamenávat, co se
událo na schůzce s rodinou, do jaké situace se dostal, jak danou situaci řešil a jaké z toho měl pocity.
Tento deník na požádání předá koordinátorce programu k nahlédnutí nebo ho koordinátorce zašle
na e-mailovou adresu.
Asistent je povinen účastnit se organizačních a jiných setkání s koordinátorkou programu.
Asistent s koordinátorkou programu budou udržovat vstřícný vztah a vzájemný respekt.
Pravidlo pro podávání a vyřizování stížnosti
Nastane-li situace, kdy nebude asistent nebo rodina s něčím spokojen/a, má možnost podat stížnost.
Kdo si může stěžovat?
Každá rodina zúčastněna v programu / Každý dobrovolník programu
8
Jak si může stěžovat?
Písemně a zcela anonymně dopisem na adresy:
Garantce programu: Mgr. Zuzana Staroštíková
Centrum pro rodiny s dvojčaty a vícerčaty
náves Svobody 41, 779 00 Olomouc
Koordinátorce programu: Adriana Jemelková
Jeremiášova 7, 779 00 Olomouc
Ústně kdykoliv garantce nebo koordinátorce
programu.
Elektronickou poštou na emailové adresy:
Garantce programu: Mgr.Zuzana Staroštíková
[email protected]
Koordinátorce programu: Adriana Jemelková
[email protected]
Telefonicky na tel. čísla:
Garantce programu: Mgr. Zuzana Staroštíková
+420 739 428 048
Koordinátorce programu: Adriana Jemelková
+420 730 521 788
Jak bude stížnost vyřízena?
Jestliže pod svoji stížnost uvede stěžovatel své jméno a kontaktní informace, bude snahou koordinátorky
stížnost vyřešit a podat telefonickou / e-mailovou zpětnou vazbu. Nebude-li s řešením spokojen, může
se odvolat a napsat novou stížnost, kterou pošle písemně na adresu garantce programu.
6/ Důležité kontakty
Centrum pro rodiny s dvojčaty a vícerčaty – Klub dvojčat a vícerčat Morava, z. s.
kontaktní adresa: náves Svobody 41, 779 00 Olomouc
emailová adresa: [email protected] / telefon: +420 739 428 048
www.dvojcata.net
Program Asistent do rodiny
garantka programu: Mgr. Zuzana Staroštíková
kontaktní adresa: náves Svobody 41, 77900 Olomouc
emailová adresa: [email protected] / mobil: +420 739 428 048
koordinátorka programu: Adriana Jemelková
kontaktní adresa: Jeremiášova 7, 779 00 Olomouc
emailová adresa: [email protected] / mobil: +420 730 521 788
www.dvojcata.net/o-programu
www.facebook.com/asistentdorodinysdvojcatyavicercaty
9
Pokud nás chcete podpořit, ať už finančně, službou, či darem, zkontaktujte nás:
e-mail: [email protected] / telefon: +420 739 428 048
DĚKUJEME!
Rodiny s dvojčaty a vícerčaty
1/ Dvojčata
Lidé byli vždy fascinováni dvojčaty a vícerčaty. Když se mluví o dvojčatech, většinou se každému vybaví
dvě úplně stejně vypadající děti, stejně oblečené a stejně roztomilé. Příchod nově narozeného jednoho
dítěte do rodiny je událost, která vždy ovlivní dosavadní způsob jejího života. Pokud se však jedná hned
o dva přírůstky najednou, jde zcela jistě o změnu pronikavou, která zasáhne všechny členy rodiny. Rodiče
se musí vyrovnat s mnoha fyzickými, psychickými, ekonomickými i sociálními nároky, které mohou mít
nepříznivý vliv na jejich rodinné klima.
Rodiny s dvojčaty jsou často předmětem zájmu a obdivu. Rodičům se gratuluje, dvojčata sama jsou okukována jako něco nového, něco, nad čím lidé žasnou, co obdivují.
Těhotenství a porod
Všechna vícečetná těhotenství jsou riziková. Organismus matky je zatěžován dvojnásobně – jde hlavně
o dělohu, srdce a oběhový systém, játra, ledviny a cévy dolních končetin. Matka čekající dvojčata přibere
přibližně 20kg. Vícečetné těhotenství je doprovázeno větším rizikem vzniku těhotenských problémů
(těhotenská cukrovka, vysoký tlak, potrat, …). Největším rizikem je předčasný porod. U jednoho plodu
trvá těhotenství 40 týdnů. Až 50% dvoučetných těhotenství končí před 37. týdnem. U předčasných porodů
hrozí dvojčatům dýchací a neurologické komplikace. Dále je předčasný porod doprovázen nízkou porodní
hmotností (za nízkou porodní hmotnost je považována hmotnost nižší než 2,5kg) dvojčat, která může
zapříčinit novorozenecké úmrtí a vyšší riziko poškození dítěte. Příčinou nízké porodní hmotnosti může být
opoždění nitroděložního růstu (nejčastěji 3 měsíce před porodem, vyskytuje se buď u obou plodů, nebo
jenom u jednoho, příčina není známá) nebo transfuzní syndrom (způsobeno nestejnoměrným přísunem
živin u jednovaječných dvojčat s jednou placentou – jedno dítě je velké a oteklé, druhé malé a bledé).
Typy dvojčat - dvojčata se rozdělují na:
Jednovaječná (identická) - tvoří 25 % z celkového počtu – vznikají náhodnou „chybou“ při dělení
zárodečné buňky, tedy rozdělením jednoho oplodněného vajíčka na dvě části. Tak vzniknou dva jedinci
s totožným genetickým vybavením, kteří jsou vždy stejného pohlaví a kteří jsou si téměř k nerozeznání
podobní. Jejich vznik není podmíněný ani dědičně, ani věkem. Dojde-li k rozdělení zárodku až po třináctém
dni od početí (je to asi 1 % všech jednovaječných dvojčat) nedojde již k úplnému rozdělení a vznikají tak dvě
částečně srostlé bytosti, tzv. siamská dvojčata.
Dvojvaječná (neidentická) - tvoří 75 % z celkového počtu – jsou počata oplodněním dvou současně
dozrálých a uvolněných vajíček dvěma různými spermiemi (pozn. při jedné ovulaci se zpravidla uvolňuje
jen jedno zralé vajíčko). Dvojvaječná dvojčata mohou, ale nemusí, být různého pohlaví a každé dvojče si
tedy nese svou vlastní genetickou výbavu. Více je spolu pojí jedině to, že byla v děloze matky stejnou dobu.
10
Typů dvojčat je více. Dvojčata se dále rozlišují na:
Siamská dvojčata (spojená dvojčata)
Jedná se o jednovaječná dvojčata, která jsou spojena
určitými částmi těla. Tato dvojčata jsou nejčastěji
spojená v oblasti hrudníku a mohou mít společnou tkáň,
orgány nebo končetiny. Problém vzniká po 13. dni
oplození, kdy se vajíčko úplně nerozdělí.
Samostatně počatá dvojčata (dodatečné oplodnění)
Jakmile je žena oplodněna, přeruší se v běžných
případech menstruační cyklus. Ovšem v některých
případech se stane, že i když je vajíčko oplozeno, tak
dochází k další ovulaci, při které může být oplodněno
i druhé vajíčko.
Poloindentická dvojčata („Polar Body Twins“)
Jedná se o jednovaječná dvojčata, která nemají 100%
stejnou strukturu DNA. Tato situace nastane, jestliže se
vajíčko rozdělí a každá jeho část je oplodněna jinou
spermií. Ovšem zatím neexistují výzkumy a testy, které
by toto oplodnění potvrdilo.
Jednovaječná dvojčata – chlapec a děvče
Jednovaječná dvojčata bývají zpravidla jednopohlavní,
ovšem může nastat situace, kdy dojde ke genetické
mutaci u dvojčat mužského pohlaví. Jedno dvojče
postrádá chromozom Y a stává se z něj děvče, které je
postižené Turnerovým syndromem (=nižší postava,
zakrněné pohlavní orgány až neplodnost)
11
„Zrcadlová“ dvojčata
Přibližně 25% jednovaječných dvojčat představují
„zrcadlová“ dvojčata. Toto označení není skutečným
typem dvojčat, pouze je to způsob, jak lze popsat jejich
fyzické rysy. Jedná se o jednovaječná dvojčata, která
mají převrácené nesouměrné rysy (převážně obličeje).
Jedná se například o dvojčata: s mateřským znamínkem
na jiné straně, pravák-levák aj. Tato situace nastává,
jestliže se oplodněné vajíčko rozdělilo déle než týden
po oplodnění.
Dvojčata s různými otci (superoplodnění)
Nastane-li situace, kdy má žena superovulaci (uvolní se více vajíček najednou) a uskuteční pohlavní styk
s různými muži, mohou mít dvojčata různé otce.
Parazitická dvojčata
Jde o siamská dvojčata, která jsou vyvinuta asymetricky. To menší a hůře vyvinuté je závislé na větším
a silnějším dvojčeti. Jedním typem parazitických dvojčat je tzv: fetus in fetu (plod v plodu)-jeden plod se
vyvíjí uvnitř druhého plodu jako nezávislý útvar.
Poloindentická dvojčata
Jedná se o výjimečný typ dvojčat, která vznikla oplozením zralého vajíčka dvěma spermiemi. Tato dvojčata
jsou identická ze strany matky, ale mají pouze polovinu genů otce. Jsou známa dvojčata, kdy jedno je dívka
(hermafrodit) se základy vaječníků i varlat a druhé je chlapec.
Dvojčata s rozdílnými daty narození
Nejčastěji se jedná o dvojčata, kdy se jedno dítě narodilo před půlnocí a druhé po půlnoci. Ovšem dochází
i k situaci, kdy se jedno dvojče narodí a porod druhého se oddálí, aby dokončil svůj vývoj v děloze matky.
Druhé dvojče tak dosahuje větší možnosti přežití.
Dvojčata rozdílných ras
Jedná se o výše zmíněné superoplodnění, kdy sexuálními partnery matky byli muži různých ras
(Rulíková, 2008).
Pouto dvojčat
Tajemství „dvojčectví“ (twinship) zahalují příběhy, legendy a fantazie, ale obecné veřejné porozumění
a pochopení problematiky dvojčat často u tohoto okouzlení končí. Být dvojčetem a prožívat specifické
„dvojčecí“ pouto přináší jak výhody, tak i závazky. Například intenzivní blízkost, která hraje ústřední roli
v životě dvojčat, může poskytovat určitou ochranu před samotou, prostor pro učení se sociálním
dovednostem (např. schopnost empatie, vyjednávání, rozdělit se), může zmírnit bolesti adolescence
a podle jedné studie, slouží blízkost dvojčat jako zastrašující prostředek před sebevražedným chováním...
Další potenciální negativní dopad „dvojčecího“ pouta dokazují výzkumy, které zjistily, že tato blízkost
může způsobovat potíže v procesu sebeuvědomění a hledání identity, může také narušovat sociální
vztahy a zvyšovat riziko opoždění způsobené specifickými okolnostmi, jako je například „řeč dvojčat“. Ta
zpomaluje vývoj vhodných a potřebných komunikačních dovedností a může způsobit opožděnou
individuaci. U jednotlivých párů dvojčat můžeme pozorovat různé typy „dvojčecího“ pouta.
Dvojčata spolu sdílejí prakticky od početí jeden životní prostor a podněty. Jsou spolu nejen přes
den, ale i v noci, čímž se prohlubuje jejich velmi blízká vazba. Vývoj vzájemné citové provázanosti
a blízkého vztahu je nesporně spojen se současnou a stálou přítomností stejně starého sourozence.
12
Přehledné rozdělení dvojčat do 3 skupin:
Extrémně individuální – mají každý své vlastní přátele, o které se nedělí, odmítají se oblékat stejně
a jsou extrémně soutěživí.
Zdravě závislé – mají každý své vlastní, ale i společné přátele, cítí se spokojení, pokud jsou spolu
i pokud jsou zvlášť, navzájem se podporují, každý se vyvíjí jako individualita se svou vlastní identitou.
Úzce vázané – chtějí být většinu času nebo pořád spolu, při rozdělení jsou nešťastní, oblékají se
a chovají se stejně, ani jeden nemá buď žádné, nebo jen málo svých přátel.
Komunikace mezi dvojčaty
Za normálních okolností jsou dvojčata stále spolu, sdílejí jeden životní prostor, jeden čas, jeden přívod
podnětů - a jedno druhému je „prostředím". Dvojčata znají tak dobře potřeby a řeč těla svého sourozence
(dvojčete), že často nepotřebují ani pořádný jazyk ke vzájemné komunikaci. Problémem potom bývá
právě způsob komunikace jednoho dvojčete s druhým.
Stává se, že si vzájemně vystačí a vytvoří si jakýsi uzavřený svět - vypadá to jako autismus ve dvou. Mají
svou vlastní řeč, baví se spolu, hrají si spolu, mají stejné zkušenosti, procházejí spolu většinou životních
situací - ostatní lidé jim mohou být lhostejní, nebo mohou být vnímáni jako rušivý činitel. Výsledkem může
být částečné potlačení rozvoje samostatného myšlení a jednání, celkové opožďování psychického vývoje
a zvláště opožďování vývoje řeči.
Důsledkem tohoto specifického pouta mezi dvojčaty, může být i změna citové vazby mezi dvojčaty
a rodiči. Pokud rodiče dvojčata posílají, aby si hrála sama (a ona si od určitého věku opravdu sama vystačí),
může se právě tato emocionální vazba mezi rodiči a dvojčaty pomalu vytrácet.
Ke specifikům dvojčat bezesporu patří tzv. řeč dvojčat, kterou si sama dvojčata vyvíjí (pro vzájemnou
komunikaci), a která se vyskytuje u 40% všech dvojčat (zvláště jednovaječných). Termín kryptofázie,
označuje speciální jazyk na dorozumívání dvojčat. Vzniká z vlastních vymyšlených slov a ze slov
podobných jazyku dospělých, přizpůsobených momentálním možnostem dětí. Ve většině případů je to
nezralá a nesrozumitelná forma jazyka v jejich prostředí. Předpokládá se, že se na jejím vzniku podílí určitá
izolovanost dvojčat (vystačí si samy) a opakování, porozumění a užívání zkomolených slov druhým
dvojčetem, což vede k fixaci těchto slov.
13
Vývoj a výchova dvojčat od narození do konce předškolního věku
Jestliže se dvojčata narodila předčasně, musí absolvovat pobyt na jednotce intenzivní péče. Ale to kolikrát
není jejich jediný pobyt v nemocnici. Dvojčata mají sníženou imunitu, takže jejich nemocnost je vyšší než
u „mono“ dítěte, a to právě souvisí s hospitalizací v nemocnici. Kromě snížené imunity je pro dvojčata také
specifické nestejný motorický vývoj. Častou situací bývá i návštěva rehabilitačního cvičení.
Od jednoho roku života už dvojčata začínají chodit. Problém ale nastává s řečovým vývojem, který bývá
mnohdy opožděný. U 40 % dvojčat se vyskytuje již zmíněná „řeč dvojčat. V předškolním věku jsou dvojčata
začleňována mezi jiné děti v mateřské škole, což zapříčiňuje snižování jejich závislosti jednoho na druhém.
Dvojčata by se měla vést k samostatnosti, měly by se objevovat přednosti každého z nich. V této době se
také rozhoduje o jejich nástupu na základní školu. Často se stává, že dvojčata nejsou ještě sociálně zralá
a doporučuje se jejich odklad.
Posilování koncentrace
Z hlediska dvojčete je skvělé mít neustále společnost, ale občas to může taky trochu rušit. Když se jedno
z dvojčat rozhodne, že si bude hrát se skládačkou, nádobím nebo zkoumat svazek klíčů, vždycky je tu
někdo, kdo se mu do toho bude chtít plést. A tak je složitější poznávat svět na vlastní pěst. Může to být
rovněž překážka, aby se dvojčata naučila soustředění a schopnosti dokončit úkol, což jsou dovednosti
důležité v mnoha oblastech života. Jestliže si chce jedno z dvojčat dělat vlastní věci, může se mu pomoct
tím, že je druhé dítě zaměstnáno něčím jiným. Malé děti rády experimentují s věcmi, bouchají jimi o sebe
a tropí hluk, házejí hračkami, aby se přesvědčily, jestli budou skákat, a staví věže z předmětů neuvěřitelných tvarů. Podobné nestrukturované hry potřebují, je nutné je při těchto hrách příliš nepřerušovat, jinak
by to mohlo vést k problémům s rozvojem dovedností vedoucích k soustředění a učení. Nadměrný hluk
v prostředí, kde si děti hrají, je brzdou mentální činnosti, proto je nutná snaha o eliminace nepoužívané
zapnuté televize či rádia. Pro dvojčata je přínosné, když se scházejí s ostatními kojenci, dvojčaty
i jednotlivými dětmi. Jednou z cest jsou pravidelné návštěvy různých skupin a klubů pro rodiče a děti.
Jak z dvojčat vychovat samostatné jedince:
- Občas se věnovat každému z dvojčat zvlášť – jeden na jednoho.
- Neoznačovat je jako „jednotku“.
- Odměňovat a trestat je individuálně.
- Zvolit jim samostatné činnosti.
- Podporovat jednotlivá přátelství – oddělené návštěvy kamarádů.
- Přizpůsobit měřítka a očekávání každému dítěti zvlášť.
- Zdůrazňovat a chválit jedinečnost povah.
- Oceňovat úspěchy dosažené jednotlivě.
- Uchovávat vzpomínky jednotlivě.
- Označovat vlastnictví – jeho, její.
14
Výhody „dvojčecího“ rodičovství
Pojďme si shrnout zkušenosti s radostmi života rodičů
dvojčat.
Plná náruč lásky
Každé dítě naplňuje náš domov i naše srdce radostí.
U dvojčat a vícerčat to však platí dvojnásob, ne-li vícenásobně. Láska a radost se zde násobí. Když svá dvojčata
v klidu držíte v náručí, je to naprosto neuvěřitelný, krásný pocit, stejně jako když s nimi coby batolaty jdete po
ulici a držíte každé z nich za ručičku…Nemluvě o chvílích
objetí a polibků, kterými jste z každé strany zahrnováni
při různých společných hrátkách či mazlení…
Dva v jednom
Krátké a sladké…jedno těhotenství – dvě děti!
Co by spousta jiných za tuto výhodu dala. I když může
těhotenství s vícerčaty pro matku znamenat více rizika,
a omezení, je vždy ve výsledku výhodné – dostanete 2 za
cenu 1!
Výchova v jednom čase
Rodičovství se vždy odehrává v několika fázích.
Pro některé lidi je ale mnohem jednodušší zvládat dvě
děti najednou, například dvě batolata nebo dva teenagery, než vycházet vstříc zároveň potřebám batolete
i předškoláka. Některé fáze rodičovství sice můžeme
prožívat s dvojčaty poněkud intenzivněji, protože probíhají současně, ale některým rodičům to právě takto
vyhovuje.
15
Sdílené úspěchy
Každý rodič s radostí pozoruje pokroky u svých dětí.
Když ale dvojčata nebo vícerčata dosahují úspěchů
najednou, je to radost pro celou rodinu. Znám maminky,
které se dmou pýchou, když mohou ukázat ne jedno
vysvědčení se samými jedničkami, ale hned dvě
najednou! A o to větší je to pro rodiče radost, když si
dvojčata navzájem úspěchy přejí.
Soukromá zábava
Pro rodiče je určitě potěšením sledovat, jak si jejich dvojčátka dokážou sama hrát, jak si navzájem dělají
legrácky, škádlí se a společně se smějí, když dohromady něco tvoří či si hrají s auty, panenkami nebo legem.
Často se diví, jak si malá dvojčata navzájem vystačí. Už v postýlce, ve věku kolem devíti měsíců, se dokážou
bavit tím, že se hlasitě chechtají, že si podávají hračky, drží se za ručičky, přetahují se…
Je krásné slyšet dvojčata smát se, protože se většinou smějí spolu, ne sobě navzájem.
Podobná, i když rozdílná
Zkuste někdy pozorovat svá dvojčata. Jsou si tak podobná, ale jsou i tak rozdílná – ať dělají to či ono,
můžete je navzájem porovnávat, vidět v nich to, co dělá i druhé dvojče, ale i to, co dělají každé po svém.
Tam, kde rodiče „monodětí“ říkají „…ty jsi stejný/á jako tvoje sestra, když byla stará jako ty“, mají rodiče
dvojčat a vícerčat možnost porovnávat své děti v reálném čase i prostoru.
Společenské postavení
Přestože se v poslední době rodí stále více dvojčat, je to pořád ještě určitá výsada. Mnoho matek přiznává
pocit jisté hrdosti, že mají dvojčata. Je to jako být členem „elitního klubu“. Ve vztahu k ostatním rodičům
vícerčat mají rodiče dvojčat, díky svým vlastním zkušenostem, bezprostřední vazbu. Také reakce lidí, kteří
zjistí, že máte dvojčata, bývají často podobné. „Skutečně? Vždycky jsem si přála dvojčata…“ nebo
„Nechápu, jak to můžete zvládat…“ V kolektivu ostatních rodičů to znamená skoro exkluzivní postavení,
které zahrnuje i tiché uznání za nesení dvojitého břemene zodpovědnosti.
Sdílení
Dvojčata sdílejí všechno – od svých narozenin přes pozornost, které se jim dostává ze strany rodičů,
až po velkou část svého osobního vlastnictví. I když je někdy tyto situace mohou frustrovat, pro rodiče
je vždy velmi příjemné pozorovat dvojčata v okamžiku obětavé shovívavosti, kdy se řídí zásadou „co je
moje, je i tvoje“ a hračky, oblečení či jídlo si navzájem „půjčují“.
Pevné pouto
Pouto mezi dvojčaty je pro ně mnohem trvalejší než jakékoli jiné pouto na zemi. Vzniká ještě před jejich
narozením a často přečká mnohá přátelství či dokonce manželství. Navzdory všem šarvátkám je pro rodiče uklidňující vědět, že (snad) budou toto jedinečné pouto sdílet po celý svůj život.
Důvěra ve své dvojče – nejlepšího přítele
Dvojčata zpravidla nemívají problém se sebedůvěrou, protože měli vždy jeden druhého, na koho se mohli
spolehnout. Rodiče mohou beze strachu pozorovat, jak jejich dvojčata vstupují do nových a neznámých
situací s naprostou jistotou, protože na všechno jsou dva, jsou spolu. Je fascinující sledovat, jak pouhý fakt,
že se narodila jako dvojčata, ovlivňuje jejich osobnost (což může být někdy výhodou, jindy nevýhodou).
Nikdy nepoznali osamocenost, protože měli vždy jeden druhého, mají vedle sebe někoho, na koho se
mohou vždy spolehnout, někoho, kdo jim rozumí.
16
2/ Vývojová psychologie
Novorozenecké období
Jedná se o období od narození do 6 týdnů, proto se nazývá „šestinedělí“. Dítě se přizpůsobuje novým
podmínkám, musí samostatně přijímat potravu, vylučovat nepotřebné látky. Dítě v tomto věku spí 20 hodin denně, bdění bývá vyplňováno uspokojováním biologických potřeb či vnější stimulací. Pro toto období
je charakteristická tzv. negativní pasivita, což znamená, že v době bdění reaguje křikem a pláčem.
Postupně se u dítěte vyvíjí motorika. Dítě má zvýšenou senzibilitu na dotyk a tlak, reagují negativně na
chlad, změnu polohy a ztrátu rovnováhy.
Chuťové podráždění, čichové podráždění reaguje jen tehdy, když je velmi intenzivní; z vnitřních pocitů
se projevuje hlad – preferuje sladkou chuť, jiné jsou pro něj nepříjemné.
Citlivost na bolest se zjišťuje obtížně.
Zrakový a sluchový analyzátor začíná fungovat později, pro novorozence je dominantním obličej matky.
Sluchový analyzátor odlišuje hlas od ostatních zvuků; komunikace s matkou je prostřednictvím výšky
hlasu, rytmizace a melodizace řeči.
Emoční vývoj - základní tělesné city projevuje dítě jako libost, spokojenost/nelibost, nespokojenost – jsou
vázány na uspokojení biologických potřeb.
Socializace je důležitý primární kontakt matky s dítětem, který vzniká už v době těhotenství; důležitou
součástí sociálního vztahu je i kojení, péče o dítě, verbální a neverbální komunikace.
Kojenecké období
Jedná se o dítě do 1 roku života. Freud toto období označuje za orální, protože ústa kojence jsou důležitá
pro kontakt s okolím – dítě poznává věci za pomoci pusy. Poznávání a učení probíhá na úrovni konkrétního
kontaktu. Nejdůležitější je v tomto období zrakové vnímání. Rozvoj poznávání je závislý na vývoji
motorických dovedností (ovládnutí hlavičky, úchop a manipulace s objekty – koordinace aktivity ruky
a úst, sezení, počátky samostatné lokomoce). Sluchové vnímání je zase důležité pro rozvoj řeči – od 4. měsíce se u dítěte objevuje broukání, mezi 6. a 8. měsícem začíná dítě žvatlat a ke konci 1. roku již používá
první slova. Vše je samozřejmě velmi individuální.
17
Separační úzkost se jako první strach v životě dítěte začíná zcela přirozeně objevovat a projevovat kolem
7. měsíce. Jsou však i děti, u kterých lze rozpoznat až kolem 1,5 roku. Kojenec žije naprostou přítomností.
Jakékoliv náhlé přerušení již vytvořených vztahů a citových vazeb může u dítěte být těžkou záležitostí
a může vést k přechodnému i dlouhodobému poškození.
Na účinku a důsledcích separační úzkosti se podílí:
Věk dítěte – čím je dítě mladší, tím je separační úzkost silnější, v předškolním období však naopak může
separace posilovat osamostatňování dítěte.
Forma separace – zda jde o krátkodobé odloučení, dlouhodobé, náhlé, postupné či úplné; v případě aktivní
separace dítě opouští matku a prozkoumává okolí – byt, zahradu, ale vždy se vrací na výchozí místo,
v případě pasivní separace je opouštěno matkou, aniž by o to stálo.
Prostředí, ve kterém je dítě separováno – může jít jak o pobyt v nemocnici, tak o pobyt u babičky nebo jiné
osoby, která dítě hlídá.
Přítomné a doprovázející osoby - jejich chování i samotný vztah k dítěti, jejich snaha o zklidnění dítěte a odvedení pozornosti od nepřítomné matky.
Temperamentové vlastnosti dítěte.
Předchozí zkušenosti dítěte s odloučením od matky.
Fáze separační úzkosti:
1. Fáze protestu – ve chvíli, kdy se matka vzdálí, dítě pláče, křičí, brání se, jiné dospělé razantně odmítá, volá
matku a doufá, že se tak jako jindy objeví a na pláč bude reagovat; tato obranná fáze může trvat několik
hodin i dnů. Ne všechny děti však dávají svůj protest najevo pláčem a křikem, je třeba si uvědomit, že i děti
navenek hodné, tiché a uzavřené do sebe, na nichž není možno vysledovat známky protestu, mohou
uvnitř sebe sama trpět a prožívat ztrátu matky velmi intenzivně. Může se tak stát, jakoby fázi protestu
vynechaly a ihned prožívaly fázi zoufalství.
2. Fáze zoufalství – dítě opakovaně pláče nebo plakat a křičet přestává, ztrácí naději v návrat matky, je stísněné, apatické, často tiché, uzavírá se do sebe, odmítá jíst, pít, pokud již bylo například částečně či úplně
bez plen nebo již přestalo používat dudlík, je možný návrat – regres na nižší vývojový stupeň, dítě se k plenám i dudlíku vrací. I tato obranná fáze může trvat několik hodin, dnů i týdnů. Zejména je potřeba trpělivosti od okolních osob, dostatečná péče o dítě a max. snaha o jeho adaptaci a přizpůsobení se situaci.
3. Fáze odpoutání se od matky neboli nalezení nového objektu - tuto fázi lze nazvat i jako fázi uzdravení, dítě
již po matce netouží, neodmítá kontakt dospělých v okolí, naopak si k nim vytváří podobný vztah, jaký
mělo k matce, po ukončení dlouhodobého odloučení od matky může na jedné straně nastat paradoxní
odmítání dříve volané matky a na druhé straně může dojít k přechodným a někdy i trvalejším psychickým
poruchám (nočním můrám a děsům, nočnímu pomočování, koktání či zadrhávání, kousání nehtů, tikům,
úzkosti aj.).
Nelze opomenout i ten fakt, že tak jak dítě, tak i matka prožívá separaci, tedy odloučení od svého
dítěte. I zcela rozumní a racionální rodiče se tak mohou například ve chvílích hospitalizace dítěte
v nemocnici chovat ve vztahu k dítěti, dalším dětem doma, kamarádům, spolupracovníkům,
ale i lékařům a ošetřovatelskému personálu naprosto nerozumně a iracionálně.
18
Batolecí věk
Jedná se o dítě ve věku 1 – 3 roky. Batole se učí ovládat
svoje tělo, rozvíjí se pohybová aktivita, kdy si dítě
uvědomuje vlastní motorické dovednosti, se kterými
experimentuje. Existují 2 významné druhy pohybu:
retence (= udržení něčeho, setrvání někde) a eliminace
(= tendence pustit, zahodit, opustit). Tyto 2 pohyby úzce
souvisí se schopností ovládat vyměšování. Pomocí zrakových a hmatových vjemů poznává své okolí, což mu
dodává pocit jistoty a bezpečí. Dítě se odpoutává od
vnímaných objektů a využívá tak symbolické myšlení.
Toto myšlení má význam pro odloženou nápodobu
a symbolické hry.
Rozvoj řeči v batolecím věku
Oblíbenou činností je hra s řečí. Dítě se učí názvy objektů,
čímž se rozvíjí jeho myšlení. V batolecím věku se rozvíjí
slovní zásoba, kterou lze rozdělit na pasivní (slova,
kterým rozumí) a aktivní (slova, která aktivně používá)
slovník. Ve 14 – 15 měsících používá batole spíše jen jedno
slovo k nějakému sdělení (např.: „ham“ = jakékoliv jídlo
či pití). Přibližně ve dvou letech už používá primární věty
spojené ze dvou slov. Tyto věty vyjadřují atribut (př.
Velký pes), činnost (př. Mimi hajá) a majetnictví (př.
Mámy čepice). Mezi 2. a 3. rokem začíná dítě skloňovat,
časovat – dodržovat základní prvky gramatiky.
Rozvoj osobnosti batolete
Dítě potřebuje mít pocit jistoty a bezpečí, osamostatňovat se, potřebuje stabilitu emancipaci. Mezi těmito
potřebami musí být rovnováha, která je zdrojem
vývojové dynamiky. Díky emancipaci a osamostatnění
by mělo dítě získat sebevědomí a důvěru ve své schopnosti. Dítě se separuje od matky, ale jakmile se cítí v nebezpečí, má pocit nejistoty, tak se opět k matce vrací.
19
Separaci dítěte rozlišujeme na aktivní (závisí na dítěti,
dítě se vzdaluje jak je mu to příjemné) a pasivní (nezávisí
na dítěti, u dítěte do 3 let může dojít k separační úzkosti).
Separační úzkost má 3 fáze:
- Fáze protestu (přivolává zpět matku a snaží utéci druhé osobě),
- Fáze zoufalství (ztrácí naději, nemá o nic zájem),
- Fáze odpoutání od matky (snaží se navázat vztah s jinou osobou)
Rozvíjí se u dítěte vědomí sebe sama. S tímto souvisí 2 důležité okamžiky: 1. Separace od matky a 2. Potřeba
sebeprosazení („já sám“, „já chci“). Sebepojetí zahrnuje vlastnictví, sociální role a jeho kompetence.
Období vzdoru
Období vzdoru, lidově zvané také první puberta, může u dětí propuknout už kolem osmnáctého měsíce
věku, ale nejčastěji přichází mezi druhými a třetími narozeninami. Dítě, které doposud bylo neoddělitelnou jednotkou se svou matkou, začíná objevovat samo sebe, svoje „já“.Navenek se tento proces
sebeuvědomění projevuje negativismem, snahou o samostatnost (a to i v oblastech, které dítě ještě samo
zvládat nemůže), výbuchy vzteku a potřebou otestovat své možnosti i hranice svého chování. Slůvko
„ne!“ a prohlášení „já sám (sama)“ se stanou stálicemi dětského slovníku. Do škály repertoáru dětských
projevů pak přibude pár dramatických prvků, od dupání nožkou po válení se na zemi mezi regály
v nákupním centru.
Normální vývojový krok
Ačkoliv se období vzdoru mnohdy líčí jako noční můra všech rodičů, jako doba neustálého konfliktu a jako
boj „kdo z koho“, měli bychom si uvědomit, že nic z toho, co dítě dělá, není projevem agresivity, není to
porucha osobnosti ani odchylka od zdravého vývoje. Naopak. Všechny popisované změny v dětském
chování jsou známkou toho, že náš potomek dorostl do dalšího období vývoje. Období vzdoru není vadou
či patologií. Je nutným vývojovým krokem a zvládání jeho projevů je pro dítě podstatně náročnější než pro
rodiče. ,Zatímco máma a táta jsou dospělí a můžou se situacemi pracovat díky svým zkušenostem a díky
tomu, že chápou, co se děje, dítě prožívá něco, čemu zcela nerozumí. Objevuje úplně nové území. Zjišťuje
existenci své vlastní individuality a hledá samo sebe. Často se ocitá v silném vnitřním rozporu, kdy něco
velmi intenzivně chce, ale zároveň nemá schopnosti, jak toho dosáhnout. Všechny složky jeho osobnosti
se prudce vyvíjejí, ale rozum není vždy v souladu s city.
Vzteká se, protože musí
Rodiče, by neměli období vzdoru chápat jako něco, co se děje jim a co je ve svém podstatě nasměrováno
proti nim. Ze strany dítěte v tom není nic osobního. Vzteká se, protože musí. Protože to jinak neumí. Něco
chtělo, a nedostalo to. Po něčem toužilo, ale jeho očekávání nebylo naplněno. A jeho nervová soustava
není natolik stabilní, aby tuto situaci zvládlo. A tak reaguje zkratkovitě - záchvatem vzteku, křikem,
pláčem. Úkolem rodiče není s dítětem bojovat a snažit se dokázat, že je ve vztahu dospělý versus batole
ten silnější. Není třeba napodobovat dítě, vztekat se a dupat, abychom dali najevo svou autoritu.
Často se však st? v? , že rodič, kter? si s? m nen?jist? s? m sebou a kter? nen?vnitřně přesvědčen? o tom, že je
skutečně t?m silnějš?m, se d?tě snaž?za každou cenu přimět k poslušnosti a přizpůsobivosti. T?m, že v d?těti
projevy vzdoru potlačujeme silou, však potlačujeme i důležitou v? vojovou f? zi, kterou d?tě proch? z?.
20
Dítě potřebuje hranice
Řešením není nechat dítě, aby si dělalo, co chce. To je druhý extrém, který je ve svém důsledku stejně
nebezpečný jako přehnaně autoritativní výchova. Dítě, které si osahává vnější svět a hledá mantinely,
potřebuje vymezit hranice. Potřebuje cítit, že máma a táta jsou nablízku a že ho nenechají vydat se do míst,
na která ještě není připravené jít. Rodičovská náruč zde musí v metaforickém i doslovném významu
fungovat jako záchranná síť.
Zároveň je třeba dítě ujistit v tom, že se nám nemusí líbit jeho chování, ale že je milujeme i v okamžiku, kdy
si na znamení protestu lehne do louže a máchá rukama a nohama kolem sebe jako epileptická hvězdice. Že
je máme rádi i ve chvíli, kdy se po nás otáčí všichni nakupující v supermarketu a nám teče studený pot po
zádech až mezi půlky.
Rodičovská a dětská očekávání
Velmi častým problémem, který se úzce týká období vzdoru, není období vzdoru jako takové, ale
rodičovské oček? v? n?. Na jednu stranu by rodiče chtěli mít děti spokojené a zdravě sebevědomé, na stranu
druhou od nich chtějí, aby byly hodné a poslušné. Podporují je v tom, aby se projevovaly, ale nedokáží
akceptovat chování, které se jim nelíbí nebo se jim nezdá vhodné. Za dětské výbuchy vzteku, zvláště
odehrávají-li se před obecenstvem (zejména cizími lidmi), se rodiče stydí a cítí se ohroženi ve svých
rodičovských kompetencích. Mají strach, že si o nich druzí budou myslet, že jsou špatní rodiče nebo že
nezvládají výchovu, když dítě neusměrní. Děti však mají směrem k rodičům, také očekávání. Čekají,
že budou jejich jistotou i v době, kdy se všechno v jejich světě mění a kdy procházejí střemhlavým rozumovým i citovým vývojem. Čekají, že se na ně nebudou zlobit za to, že si s něčím nevědí rady, anebo za to,
že se nechovají jako dospělí. Čekají, že je nechají, aby nakročily první krůček ke svému osamostatnění,
ale že je zároveň budou pevně držet, aby neupadly a neublížily si.
Rady a metody
Rad, jak zvládat záchvaty vzteku u batolat, je mnoho, a ani odborníci se neshodují v tom, jak postupovat.
Někteří tvrdí, že je lepší dítě, které je v afektu, ignorovat, jiní propagují například metodu pevného objetí
podle psycholožky Jiřiny Prekopové. Ať už zvolíme jakoukoliv z metod či výchovných postupů, měl by náš
přístup k dítěti vycházet z našeho vnitřního předsvědčení, měl by být vždy autentický, měl by respektovat
dítě, jeho individualitu a jeho potřeby a především by měl vycházet z bezpodmínečné lásky k dítěti.
Předškolní věk
21
Předškolní věk trvá do 6 let. Počátek sebeuvědomování se objevuje ve 3 letech. Koncem období zná
všechny barvy, odstíny, tvary, nad, pod. Zpívá jednoduché písničky, rytmus vyjadřuje pohybem. Dítě
rozlišuje všechny chutě, má kvalitní čich. Již se dokáže samo obléknout, v souvislosti se zlepšením citlivosti
konečků prstů. Pozornost se prodlužuje - bezděčná trvá max. 1,5 hodiny, záměrná max. 15 minut. Myšlení řešení pokusem a omylem (konkrétní, názorné a situační), příčinné (kauzální), vhled (AHA reakce), první
úsudky, egocentrické, egoistické a antropomorfní myšlení.
Představivost je velmi pestrá, žije ve světě pohádek. Řeč - ke konci období je řeč už čistá, do 4 let by mělo
umět vyslovovat všechny hlásky, dokáží časovat a skloňovat, slovní zásoba 3 - 5.000 slov, aktivní slovník
(zná a používá), pasivní slovník (zná, ale nepoužívá jej). City - bezprostřední, střídají se, spontánní projev
jedince; kolem 5 - 6 let mohou své city tajit (pláč, strach, smutek); mohou city i předstírat; rozvíjí se sebecit,
sebeuvědomování; rozvíjí se vyšší city - rozumové, etické, estetické, sociální. Co se týče sexuální výchovy,
je nutné odpovídat na tyto otázky přiměřeně věku a pravdivě. Vůle je slabá, dokáže si stanovat cíle,
ale potřebuje pomoci s překážkami, mělo by se kontrolovat její splnění. Sociální vztahy - první přátelství,
zvykání za kolektiv (přizpůsobení); lichá skupina funguje hůře; podřizuje se ostatním; nutné je, aby děti
respektovaly jeden druhého; upřednostňují hru s dospělými (pocit bezpečí); jsou soběstačné v hygieně,
stravování, oblékání. Školní zralost – provádí se kontrola u pediatra, než jde dítě do školy, provádí se psychologické vyšetření; dominantní činností je hra.
Použitá literatura:
COOPEROVÁ C., HYMASOVÁ K. : Dvojčata.
FRYDRYCHOVSKÁ Z. : Psychologická charakteristika rodin s dvojčaty. Diplomová práce.
RULÍKOVÁ K. : Dvojčata.
RULÍKOVÁ V. K. : Co nevíte o dvojčatech.
VÁGNEROVÁ M. : Vývojová psychologie – Dětství, dospělost, stáří.
22
Spolupracující organizace, užitečné odkazy
Jako první bychom chtěli určitě zmínit paní Mgr. Šárku Káňovou, z Klubu dvojčat a vícerčat v Plzni,
zakladatelku prvního programu „Asistent do rodiny“. Právě paní Káňová nás inspirovala
a vnukla nám myšlenku založení programu „Asistent do rodiny s dvojčaty a vícerčaty“ na Moravě. Má za sebou velký kus
poctivé práce je to člověk se srdcem na správném místě!
Mockrát děkujeme!
DVOJČAT A VÍCERČAT
www.dvojcata-plzen.bluefile.cz
KLUB
Rodinné centrum Heřmánek Olomouc
bezpečný a inspirativní prostor pro celou rodinu
www.rc-hermanek.cz
Dobrovolnické centrum JIKA
Místo, kde jsou naši dobrovolníci - asistenti proškoleni.
www.jikadobrovol.cz
TWINfriendly - stránky mapují a doporučují instituce,
kde jsou na vaše dvojčátka připraveni.
www.twinfriendly.net
Specializovaný e-shop pro vícerčata
výrobky české výroby
www.twineshop.net
WIN
friendly
TWINesh.netop
potreby pro dvojcata
Speciální péče pro rodiče
předčasně narozených dětí.
www.nedoklubko.cz
Klub dvojčat a vícerčat, o.p.s. - stránky pro dvojčata a všechny, kteří se o ně zajímají / www.dvojcata.cz
Centrum pomoci rodinám s vícerčaty / Klub dvojčat a vícerčat, o.s. Praha / www.dvojcata.org
23
www.kojeni.cz / www.kojeni.net / www.poradkyneprikojeni.cz / www.dvojcatka.cz
Průvodce pro asistenty
program Asistent do rodiny s dvojčaty a vícerčaty
Autorka:
Odborná konzultace:
Grafická úprava:
Tisk:
Rok vydání:
Adriana Jemelková
Mgr. Zuzana Staroštíková
PhDr. Petra Tenglerová
Mgr. Šárka Káňová
Zuzana Hoferková
Profitisk / Olomouc
2014
Publikace byla vydána v rámci programu Asistent do rodiny s dvojčaty a vícerčaty.
Tento projekt je spolufinancován z dotačního programu:
Rodina a ochrana práv dětí MPSV ČR
a Olomouckého kraje.
Sídlo Centra pro rodiny s dvojčaty a vícerčaty:
náves Svobody 41, 779 00 Olomouc - Holice
Název sdružení:
Klub dvojčat a vícerčat Morava, o.s.
Statutární zástupce (předsedkyně sdružení):
Mgr. Zuzana Staroštíková
Kontakt: +420 739 428 048
E-mail: [email protected]
Sídlo sdružení:
náves Svobody 49, 779 00 Olomouc - Holice
Kontakty:
Telefon: +420 739 428 048
E-mail: [email protected]
Web: www.dvojcata.net
IČ: 228 66 116 / DiČ: CZ 228 66 116
Bankovní účet: 239430176/0300
Klub dvojčat a vícerčat Morava, občanské
sdružení bylo zaregistrováno
dne 4.6.2010 pod číslem VS/1-1/80 236/10-R
24