metodický manuál - Asociace TRIGON

METODICKÝ MANUÁL
PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ZE ZAHRANIČÍ
2013
Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a
státního rozpočtu ČR.
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním
postižením v mezinárodním kontextu
reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00161, zkratka: IKOZ
Realizátor: Asociace TRIGON
Partneři: Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus,
C.I.L.S. (Cooperativa Inserimento Lavorativo Sociale)
METODICKÝ MANUÁL
PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ZE ZAHRANIČÍ
výstup zpracovaný na základě analýzy a získaných zkušeností
Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Doc. PhDr. Olga Krejčířová, Ph.D. a kolektiv
Metodický manuál. Příklady dobré praxe ze zahraničí
Odpovědná redaktorka Mgr. Jana Kreiselová
Technická redakce Mgr. Věra Benešová
Vydala a vyrobila Univerzita Palackého v Olomouci
Křížkovského 8, 771 47 Olomouc
www.upol.cz/vup
e-mail: vup(at)upol.cz
e-shop: www.e-shop.upol.cz
Olomouc 2014
1. vydání
Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní,
správněprávní popř. trestněprávní odpovědnost.
Tato publikace neprošla redakční jazykovou úpravou.
© Olga Krejčířová a kolektiv, 2014
© Univerzita Palackého v Olomouci, 2014
Ediční řada – CD
Č. z. 2014/171
ISBN 978-80-244-4012-5
Neprodejné
Labour vincit omnia
Práce pomáhá překonávat všechno.
ÚVOD
Vážení přátelé,
materiál, který vám předkládáme, sleduje příklady dobré praxe především díky zahraničních
zkušeností partnerů projektu, kteří byli přizváni do projektu „Inovační kompendium
v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu“.
Svým obsahem patří k významným výstupům celého projektu a věříme, že vám pomůže ve
vaší velmi náročné práci, že vás bude inspirovat a budete hledat cesty, kterým je možné se ke
zkušenostem a již ověřeným praktickým dovednostem zahraničním partnerům co nejvíce
přiblížit.
Text je postaven na konkrétních zkušenostech lektorů, kteří partnerské organizace navštívili,
měli možnost nejen poznat strukturu zařízení a výstupy osob se zdravotním postižením pro trh
práce, ale byla jim dána i příležitost vlastního podílu na určitých aktivitách. Z tohoto důvodu
si můžeme dovolit hovořit o textu jako o živém materiálu, který může v České republice
přispět novými náměty pro každou sociální organizaci, která ve svých cílech sleduje
zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Jsme přesvědčeni, že budete pojímat tento materiál jako pracovní a že na všech našich dalších
setkáních budeme moci o něm hovořit a možná že i vás bude inspirovat ke kontaktům
s uváděnými zahraničními partnery.
Za kolektiv autorů
Olga Krejčířová
OBSAH
1
Jak chápeme příklady dobré praxe (Krejčířová Olga)…………………………….6
1.1 Co je to dobrá praxe ………………………………………………………………… 6
1.2 Které příklady jsou nositeli inspirace ……………………………………... ……….6
1.3 Sociální partnerství ………………………………………………………………….7
1.4 Teze pro tvorbu příkladů dobré praxe ……………………………………………….7
2
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením
v mezinárodním kontextu (Krejčířová Olga, Rosenbergerová Olga ………………….11
2.1 Obsah a cíle projektu ……………………………………………………………….11
2.2
3
Implementace metod do systému práce v oblasti pracovní integrace osob se ZP ..15
Možnosti cest pro postižené ze školy do zaměstnání (Francesko Spoto)...............16
3.1 Shrnutí historie a vývoj osob se zdravotním postižením v italské společnosti .....16
3.2 Hlavní zákony a politický vývoj v procesu deinstitucionalizace v Itálii.………..18
3.3 Integrace: interdiciplinární tým vytvářející individuální vzdělávací projekt
(Rosenbergerová Olga, PhDr. Marta Meconcelli Holčáková)…………………………19
4
Futura Cooperativa Sociale Socio-sanitaria Onlus- Řím (partner projektu IKOZ)
(Rosenbergerová Olga, PhDr. Marta Meconcelli Holčáková)……………………..28
4.1 Anotace průběhu studijního pobytu ………………………………………………..28
4.2 Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus - primární curiculum …….……29
4.3 Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus - sociální služby ………………30
4.4 Projekty Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus - pracovní
začleňování osob se zdravotním postižením na trhráce………………………………..36
4.5 Konkretizace otázek - odpovědi získané v rámci studijního pobytu ……………...37
4.6 Futura Cooperativa Sociale socio - sanitaria Onlus – fotodokumentace
(Ivana Treznerová) ……………………………………………………………………..41
5
Cooperativa Sociale CILS Cesena (partner projektu IKOZ) ………………..48
5.1 Představení partnerská organizace Cooperativa Sociale CILS Cesena……...…48
5. 2
Program studijního pobytu s příklady dobré praxe …………………………...52
5.3 Konkretizace otázek - odpovědi získané v rámci studijního pobytu … ...…….62
5.4 Partnerská organizace Cooperativa Sociale CILS, Cesena-fotodokumentace
(Ivana Treznerová) ………………………………………………………………….65
6
Pracovní začlenění osob se ZP ve Francii (Touffet H.J.)……………………..74
7
Výchova a vzdělávání ohrožených dětí v Německu (Krejčířová Olga)............86
7.1 Výchova a vzdělávání ohrožených dětí v Německu – fotodokumentace
(PhDr. Marta Meconcelli Holčáková)………………………………………..92
Závěr (Olga Rosenbergerová) …………………………………………………………95
Literatura………………………………………………………………………………..96
JAK CHÁPEME PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE
1
1.1 Co je to dobrá praxe
Zamysleme se nejdříve nad pojmem „dobré praxe“.
Pokud budeme vycházet z citace, je možné konstatovat:
„Podle Wikipedie příklady dobré praxe (PDP) ukazují, že existují techniky, metody, procesy,
aktivity, které vedou mnohem efektivněji k daným cílům než některé jiné techniky, metody atd.
Jde o to, že vhodné postupy, způsoby ověřování a žádoucí výstupy mohou být vyřešeny s méně
problémy a s menším počtem nepředvídatelných komplikací. Příklady dobré praxe lze rovněž
definovat jako účinnější (méně úsilí) a efektivnější (dobré výsledky) cesty k vytčenému cíli,
založené na opakovatelných postupech, které se mohou osvědčit i jinde a které může aplikovat
větší počet lidí“.
(http://en.wikipedia.org/wiki/Best_practice)
Vzhledem ke skutečnosti, že projekt řeší příklady dobré praxe v rámci vzdělávání sociálních
pracovníků a pracovníků v sociálních službách v neziskových organizacích můžeme využít
ještě další teze.
V oblasti vzdělávání definuje příklady dobré praxe Výzkumný ústav pedagogický takto:

vyústění snahy o efektivnější vzdělávání,

konkrétní úspěšná metoda práce,

vhodný námět, který lze využít v životě školy a zařízení jako celku,

příležitost učit se od jiných škol a zařízení, využívat dobré nápady, které se osvědčily.
1.2 Které příklady jsou nositeli inspirace
Příklady dobré praxe představují čtenářům netradiční formy práce, dílčí vyučovací aktivity,
přednášky, semináře, workshopy, nové organizační formy výuky, které se osvědčily lektorům
i v jiných organizacích. Jde také o nové způsoby hodnocení posluchačů a autoevaluačních
činností zařízení, možnosti jiných, alternativních aktivit apod.
Cílem příkladů dobré praxe je podělit se o své pedagogické zkušenosti a výsledky a pomoci
dalším lektorům při hledání efektivních vyučovacích postupů a při řešení každodenních nejen
pedagogických, ale i speciálněpedagogických problémů.
6
Příklad dobré praxe v oblasti vzdělávání a lektorské činnosti by měl být aktuální,
zajímavý a inspirativní pro jiné lektory ale měl by být aplikovatelný i na jiných zařízeních.
1.3 Sociální partnerství
Spolupráce se sociálními partnery z řad zaměstnavatelů, základních a speciálních škol
a ostatních zařízení při tvorbě a realizaci programů dobré praxe (i z pohledu sociálních
partnerů, diagnostikování a analýza nároků praxe při sestavování programů, zapojení
sociálních partnerů do lektorské činnosti a hodnocení výsledků…), spolupráce s rodiči,
zřizovatelem, komunitou patří k významným aktivitám, na které se nesmí při tvorbě programů
dobré praxe zapomínat.
Je zřejmé, že pravděpodobně má velký význam sociální partnerství, protože spolupráce se
sociálními partnery z řad zaměstnavatelů, její zapojení do výuky, hodnocení výsledků,
spolupráce s rodiči zřizovatelem a komunitou jsou zárukou, že příkladů dobré praxe bude
využito efektivně.
1.4 Teze pro tvorbu příkladů dobré praxe
Součástí příkladů dobré praxe není jen verbální projev lektorů, ale je to také možnost
poskytnutí psaného textu. Který může účastníky různých školení inspirovat.
Styl a struktura textů příkladů dobré praxe není samostatným slohovým útvarem, stylem ani
žánrem, přesto však by se měl svým stylem blížit odbornému textu. Odborný text jako
prostředek komunikace mezi odborníky v dané oblasti by měl do této oblasti vložit určitý
přínos. A stejně tak je tomu s příkladem dobré praxe.
(Pro čtenáře můžeme doporučit příručku - Šanderová, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text
ve společenských vědách. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, ISBN 978-80-86429-403).
7
Na co ale nesmíme nikdy zapomínat, že název příkladu dobré praxe by měl být
stručný, výstižný a přitom srozumitelný. Může mít pro doplnění i podnázev. Zvolte
dynamický název, který čtenáře zaujme.
Z uvedeného vyplývá, že by bylo nutné dodržovat pro přehlednost určitou strukturální
stránku:
-
Jméno autora
Jméno autora, popř. autorů příspěvku, s uvedením kontaktu (e-mail, telefon)
-
Vymezení klíčových slov
„Významné slovo nebo slovní spojení, obvykle ve formalizované podobě, vybrané
z názvu nebo textu dokumentu a sloužící jako věcný selekční údaj.“ Při výběru
klíčových slov je třeba se zamyslet, co a především komu chceme sdělit, tedy pro
koho jsou určena, kdo je bude hledat. Maximální počet klíčových slov je 10.
Můžeme doporučit publikaci: Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české
terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví, editor Miroslav Ressler. 1. vyd.
Praha: Vysoká škola chemicko-technologická; Národní knihovna ČR, 2006, ISBN 807080-599-4
-
Stručná anotace
Anotace představuje stručný a výstižný popis příkladu dobré praxe (obsahu
příspěvku). V anotaci uveďte, jakého lektorského tématu, které vzdělávací oblasti
a oboru vzdělání se příklad týká. Soustřeďte se na uvedení toho nejpodstatnějšího.
Pro lepší přehlednost doporučujeme anotaci psát kurzívou.
-
Kontext
Kontext vymezuje prostor, ve kterém je příklad dobré praxe zasazen. Jde tady o
východiska a předpoklady, co musí lektor a posluchači znát, co musí předem
absolvovat, aby se příklad dal realizovat. Sleduje také, jak dlouho je příklad aplikován
v praxi, jaká je časová náročnost jeho přípravy.
8
-
Cíle
Tyto by měly korespondovat s názvem, stručným popisem (anotací) a být zhodnoceny
ve výsledcích příkladu dobré praxe. Pokud se příspěvek týká lektorské činnosti.
-
Vlastní text
Tato část patří k nejrozsáhlejší činnosti popisu dobré praxe. Vymezuje průběh
prezentovaného příkladu, rozpis času, použité metody. Obsahuje i s jakými
překážkami jste se setkali a jak jste je překonali. Teorii vţdy konkretizujte na
příkladech. Příklady dobré praxe by neměly být teoretickým pojednáním, jejich
těţiště je v praktických příkladech a návodech.
-
Výsledky:
K velmi důležitým kapitolám Příkladům dobré praxe patří výsledky, které spočívají
např. v: shrnutí, zhodnocení, zda bylo dosaženo vytčených cílů. Čemu prezentovaný
příklad prospěl, k čemu přispěl. Jaké nástroje pro jeho hodnocení jste použili.
Vyskytly se nějaké speciální faktory, které ovlivnily úspěch / případný nezdar?
Ale mělo by se zde objevit i Vaše doporučení pro ty, kteří se zajímají o vyuţití
konkrétního příkladu ve své práci?
-
Pomůcky a prostředky
Některé materiály Příkladů dobré praxe obsahují i náměty pro pomůcky a prostředky,
které se dělí do oblasti jak pro lektory, tak pro účastníky seminářů a školení. Výběr má
vždy individuální ráz.
-
Přílohy
Mnohdy rozsáhlost a kvalita Příkladů dobré praxe vyžaduje dodat určité penzum
příloh, které ve svých konkrétních příkladech objasní některé základní teze. Přílohy
nejsou nezbytně nutné, ale většinou doporučujeme, aby přílohy nepředstavovaly
mnohem větší objem informací a stran než samotný příklad dobré praxe.
9
-
Pouţitá literatura a zdroje
Odkud autor příspěvku čerpal informace, odborná literatura - formou bibliografických
citací dle normy, webové stránky apod.
Zdroje je třeba uvádět i u použitých
a převzatých od jiných autorů. Např. Šanderová, J.: Jak číst a psát odborný text ve
společenských vědách. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, ISBN 978-80-8642940-3
Švec, Š. Pedagogika ako veda: Teoretické reflexie. Pedagogická revue, 56, 2004, č. 2,
s. 105-119.
Uvádějí se pouze stěţejní díla, která se bezprostředně vztahují k popisované
problematice.
V rámci tohoto sborníku jsme tuto tezi narušili, ba naopak, využili jsme
příloh, protože tyto pregnantně ukazují příklady dobré praxe bez rozsáhlejšího
textového sdělení.
10
2
INOVAČNÍ KOMPENDIUM V SYSTÉMU
ZAMĚSTNANOSTI OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM
V MEZINÁRODNÍM KONTEXTU
Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního
programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00161, zkratka: IKOZ
Realizátor: Asociace TRIGON
Partneři: Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus,
C.I.L. S. (Cooperativa Inserimento Lavorativo Sociale)
2.1 Obsah a cíle projektu
Celý projekt je koncipován jako tříletý v rozmezí let 2013 do roku 2015 a je orientován na
příklady dobré praxe nejen u nás, ale především v zahraničí tak aby bylo možné přejímat
některé prvky těchto příkladů a realizovat je v místních podmínkách. Z uvedeného se ukazuje,
že hlavní osovou páteř projektu tvoří výměny zkušeností a kurzy, které jsou určeny pro
organizace poskytující služby v oblasti pracovní integrace osob se zdravotním postižením
směrem k potenciálním zaměstnavatelům (veřejná správa, podnikatelská sféra apod.)
Jednoznačně se naskýtá otázka, proč tyto aktivity společnost Trigon realizuje. Odpověď je
velmi jednoduchá. Jednou z nejpřirozenějších forem pro začleňování dospělých lidí
s postižením do společnosti je pracovní integrace, která vytváří člověku s postižením
možnosti stát se finančně méně či vůbec závislým na svém okolí. Nejde ale jen o finanční
stránku, ale jde u této skupiny jedinců i o neocenitelné benefity, které jim umožňují, stát se po
stránce sociální, platným a respektovaným členem komunity. Pro některé zdravotně postižené
však může být začlenění na otevřený pracovní trh vzhledem k redukci jejich pracovní
schopnosti velmi obtížné. Ekonomická integrace, kterou pracovní trh zajišťuje, by měla
obsahovat i řadu sociálně--psychologických účinků, protože za nejlepší ochranu před
sociálním vyloučením se považuje zařazení na trh práce s respektem k možnostem občana se
11
zdravotním postižením. Takové zaměstnání se promítá do kvality života obecně a umožňuje
plnou participaci v dalších společenských systémech.
Z uvedených tezí se odvíjí projektový cíl, který je koncipován ve směru zlepšování přístupu a
návratu na trh práce pro nezaměstnané občany se zdravotním postižením. K tomu přispívají
dílčí úkoly, ke kterým patří vzdělávací cyklus, který předkládá náměty pro řešení pracovní
integrace v kontextu příkladů bodré praxe a zkušeností ze zahraničí. Obsahově jde o základní
tematické celky, jejichž obsahem jsou tři námětová východiska: Podmínky a možnosti
zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle současné legislativy, Aktivní úloha
nestátního neziskového sektoru v oblasti trhu práce a Aplikace příkladů dobré praxe ze
zahraničí v podmínkách stávající legislativy.
Je samozřejmé, že cíle projektu by nemohly být splněny bez dalších průvodních aktivit.
V první řadě jsou to mezinárodní spolupráce a výjezdy, které spočívají ve sdílení zkušeností
v rámci dvou týdenních studijních pobytů u partnerských organizací Futura Cooperativa
Sociale socio-sanitaria onlus a Cooperativa Sociale CILS, Cesena z Itálie. V souvislosti
s efektivitou výstupů probíhala pravidelně příprava jednotlivých studijních pobytů na základě
korespondence se zahraničními partnery. Účastníky budou členové realizačního týmu,
přizvaní externí odborníci, kteří budou zapojeni do projektu při zpracování výstupů,
implementace metod do systému práce a evaluace.
Poznatkem ze zahraničních pobytů je výměna zkušeností a přenos dobré praxe ze zahraničí.
Předpokladem je výměna zkušeností a přenos příkladů dobré praxe mezi subjekty z ČR
a zahraničními partnery v rámci dvou seminářů a dvou navazujících workshopů realizovaných
v ČR.
Obsahem seminářů byly a budou průběžné výstupy projektu a příklady dobré praxe ze
zahraničí a to nejen našich zahraničních partnerů, ale i dalších kontaktovaných zahraničních
expertů.
V rámci workshopů následně proběhne komparace českých a zahraničních zkušeností
a diskuze k uvedené problematice. V dalších dvou dnech bude probíhat diskuze k dané
problematice na pracovištích.
12
Aktivita se realizují v Ostravě (v r. 2013, 2014) za účasti zahraničních partnerů projektu
a dalších zahraničních expertů (SR, PL, FR), se kterými již dlouhodobě spolupracujeme. V
rámci ČR pozveme zástupce veřejné správy, státního i neziskového sektoru, podnikatelských
subjektů a politických představitelů.
Klíčovým výstupem aktivity je návrh inovativního přístupu k řešené problematice,
vyhodnocení současných metod, nástrojů a přístupů a návrh jejich dalšího inovativního
vývoje, návrhy a prosazování změn v zavedených systémech v oblasti trhu práce.
Dalším výstupem je zvýšení intenzity kontaktů mezi spolupracujícími subjekty a rozvoj
mezinárodní spolupráce mezi organizacemi zabývající se obdobnou činností. Výstupy ze
seminářů budou zpracovány a vystaveny na webových stránkách žadatele. Workshopy
proběhnou ve vlastních prostorách, které budou dovybaveny konferenčními židlemi. Součástí
aktivity je i vytvoření 220 ks školících materiálů
Je tedy logické, že výstupem každé aktivity je získávání a výměna relevantních informací
a know-how mezi subjekty v ČR a zahraničními partnery, jejich následné porovnání
a vyhodnocení. Uvedené výstupy jsou vlastně obsahem celého předkládaného materiálu
a poslouží jako projektový podklad pro tvorbu metodiky. Inovativní nástroje a postupy budou
dále zpracovávány s cílem jejich implementace v našich podmínkách za stávající legislativy.
Vlastní vzdělávání, ve kterém budou účastnici především nestátních neziskových organizací
připravováni, bude spočívat hlavně v českých zkušenostech al na odkazy na zahraniční
zkušenosti již jmenovaných dvou týdenních studijních pobytů v partnerských organizacích
v zahraničí. Případně zkušenosti lektorů z pobytu v dalších zemích. Byla stanovena cekem tři
základní témata, která ve svém obsahu rozvíjela, vzhledem ke své otevřenosti mohl být obsah
hlavních témat postupně doplňován a byla realizována ve třech regionech (Jihomoravský kraj,
Zlínský kraj, Severomoravský kraj). Hlavní osu témat tvořily:
1. Podmínky a moţnosti zaměstnávání osob se ZP dle současné legislativy
2. Aktivní úloha nestátního neziskového sektoru v oblasti trhu práce
3. Aplikace příkladů dobré praxe ze zahraničí v podmínkách stávající legislativy
13
Je zřejmé, že od takto pojatého projektu se očekává komplexnost výstupu. Tato komplexnost
spočívá ve dvou základních kritériích, kdy první konkretizuje výstupy projektu a druhý tyto
metody a výstupy implementuje do systému práce v oblasti pracovní integrace osob se
zdravotním postižením. Obsahem této aktivity je vytvoření výstupů projektu a šíření
získaného know-how mezi relevantní klíčové aktéry dané oblasti. Cílem pak je ve spolupráci
s ostatními NNO a zaměstnavateli OZP dosáhnout lepších podmínek osob se ZP v oblasti trhu
práce, a tím minimalizovat jejich sociální a pracovní vyloučení. V průběhu projektu budou
informace k problematice zaměstnávání OZP získané z dotazníků, odborných zdrojů,
seminářů, workshopů či studijních pobytů u zahraničních partnerů průběžně zpracovávány
realizačním týmem a konzultovány se zahraničními partnery, s externími odborníky a zástupci
organizací pracujících s osobami se ZP. Konkrétní výstupy projektu budou:
1. Rozbor a identifikace stávající situace v ČR v rámci zaměstnávání osob se ZP bude zpracováno externím univerzitním pracovníkem. Úkol byl splněn v roce 2012
2. Metodický manuál - výstup zpracovaný na základě analýzy a získaných
zkušeností ze zahraničí - náměty ke zlepšení situace (opatřeno ISBN). Je
představován předkládaným materiálem.
3. Příručka vzdělávacích činností s cílem pracovní integrace osob se ZP (opatřeno
ISBN). Bude zpracován jako samostatný text v roce 2014
Inovativní změny v oblasti zaměstnávání OZP chceme poté následně uvést v praxi
a prosazovat v zavedeném systému v oblasti trhu práce v ČR. Získané know-how budeme pak
dále v co největší míře šířit (distribuce příruček a metodického manuálu, www.stránky,
konference, Evropské dny handicapu aj.), aby mohlo být využíváno i dalšími relevantními
aktéry dané oblasti. Výstupy 1,2, každý v rozsahu min. 100 normostran, budou zpracovány
pouze v elektronické verzi (výstup č. 1 formou pdf. formátu, výstup č. 2 - 300 ks CD) abychom
nezatěžovali životní prostředí. Metodický manuál (výstup 3) v rozsahu min. 100 normostran
bude zpracován v tištěné (100 ks) i elektronické verzi (300 ks CD). V rozpočtu projektu je
zahrnuta částka za odborné zpracování publikací, výroba CD včetně grafiky, příprava a tisk
publikací.
14
2.2
Implementace metod do systému práce v oblasti pracovní integrace
osob se ZP
Aktivita je zaměřená na zavedení inovačních metod získaných v rámci projektu do systému
práce v oblasti integrace osob se ZP. Prostřednictvím této aktivity tedy dojde k odzkoušení
inovačních pracovních metod, nástrojů a přístupů v praxi při práci s osobami se ZP.
Do tohoto "pilotního" programu budou zapojeny tři organizace, z nichž jedna bude Asociace
TRIGON (MSK) a další dvě budou vybrány v průběhu projektu. Všechny organizace musí
pracovat s cílovou skupinou - osoby se ZP a být nakloněny novým přístupům a metodám.
O průběhu "pilotního" programu a jeho výstupech budou přednášet zaměstnanci výše
uvedených organizací na jednodenní konferenci. Na tuto konferenci budou přizváni partneři z
neziskového sektoru, kteří poskytují služby v oblasti sociální a pracovní integrace osob se ZP
a potencionální i současní zaměstnavatelé OZP - zástupci veřejné správy a podnikatelské
subjekty. Konference se zúčastní i zahraniční partneři a další kontaktovaní zahraniční experti
a měla by se uskutečnit v r. 2015 v Ostravě. Po konferenci zde zahraniční partneři zůstanou
ještě tři dny a budou se účastnit předávání zkušeností pro praktické využití v organizacích
vytipovaných v průběhu projektu. Akce realizované v rámci této aktivity nekopírují běžné
činnosti organizace.
15
MOŢNOSTI CEST PRO POSTIŢENÉ ZE ŠKOLY
3
DO ZAMĚSTNÁNÍ
NÁSTROJE A PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE
DOPROVOD OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
PŘI ZAČLEŇOVÁNÍ DO PRACOVNÍHO PROCESU
1. část
Integrace – cesta ze školy do zaměstnání
Praxe v Itálii
Francesco Spoto
Pedagog, kouč a supervizor
Cooperativa Sociale C.I.L.S CESENA
ITALIA
3.1 Shrnutí historie a vývoj osob se zdravotním postiţením v italské
společnosti
•
Osoby se zdravotním postižením jsou v evidenci státních institucí (Ministerstvo
zdravotnictví a obce) a prostřednictvím projektů jednotlivých organizací jsou jim
poskytnuty služby, které mají přispět ke zvýšení kvality jejich života, včetně jejich
plné integrace.
•
Rodina osoby se zdravotním postižením se stává klíčovým partnerem pro veřejné
instituce a součástí sítě se všemi stranami zapojenými do projektu života postižené
osoby.
16
•
Opouští se model – zdravotnické, sociální a charitativní péče a přechází se k modelu
vzdělávání a začleňování, založeném na důstojnosti člověka s důrazem na jeho
občanská práva.
Včera: sociální vyloučení, aţ do roku 1978 neexistoval zákon o zrušení
ústavní péče.
Dnes: Sociální začlenění je právo. Školní integrace postižených dětí od roku
1977
17
3.2 Hlavní zákony a politický vývoj v procesu deinstitucionalizace
v Itálii
Zákon č.68/99 z roku 1968 který byl aktualizován v roce 1999
•
Pracovní začleňování zdravotně postižených osob
•
Zákon č. 517 školní integrace dětí (inkluzivní vzdělávání) se zdravotním postižením
(první pilotní projekty v roce 1972)
•
Zákon č. 180 reforma psychiatrie (zrušení psychiatrických léčeben a vznik
ambulantních služeb v rámci územních celků, důraz na domácí léčbu).
•
Zákon č. 104 z roku 1992 týkající se práv, podpory a integrace zdravotně postižených
osob, včetně jejich rodin.
Zákon č. 104/1992: Principy péče v rámci sociální integraci zdravotně postižených osob
•
Zákon č.68/99 z roku 1968 který byl aktualizován v roce 1999
•
Pracovní začleňování zdravotně postižených osob
•
Zákon č. 517 školní integrace dětí (inkluzivní vzdělávání) se zdravotním
postižením (první pilotní projekty v roce 1972)
•
Zákon č. 180 reforma psychiatrie (zrušení psychiatrických léčeben a vznik
ambulantních služeb v rámci územních celků, důraz na domácí léčbu).
Zákon č. 104 z roku 1992 týkající se práv, podpory a integrace zdravotně postižených.
Zákon č. 517/1977 Školní integrace dětí se zdravotním postižením
•
Každé dítě má právo na vzdělání a podporu prostřednictvím individuálního
vzdělávacího projektu, který zajišťují speciálně vyškolení pedagogové a vychovatelé.
•
Projekt – individuální vzdělávací plán vypracovává interdisciplinární tým odborníků
(učitelé, vychovatelé, psychiatři a další odborníci) společně se školou, ministerstvy
školství a zdravotnictví, obcí a s rodinou daného dítěte.
18
3.3 Integrace: interdisciplinární tým vytvářející
individuálnívzdělávací projekt
19
20
21
22
23
24
25
Doprovod směřující k začlenění do pracovního procesu - BURZA PRÁCE
- burza práce – příležitost pro získání profesních kompetencí, vstup do pracovního procesu
Rozlišujeme dva typy burzy práce:
•
Burza práce – přímé umístění v pracovním procesu
•
Burza práce – zaměstnání prostřednictvím pracovní terapie
Cíl burzy práce je usnadnit osobám se zdravotním postižením pracovní integraci a s pomocí
tutora jejich začlenění na trh práce.
Začleňování zdravotně postiţených osob na trh práce
•
Zdravotně postižené osoby jsou začleňovány na trh práce
v souladu se zákonem č. 68/99
•
Na trh práce jsou začleňovány osoby, které mají přiznanou invaliditu > 46 %,
začleňování je řízeno Úřadem pro zprostředkování zaměstnání.
Umísťování postiţených osob na trhu práce
Podle zákona č. 68/1999 jsou firmy a společnosti povinny zaměstnávat osoby se zdravotním
postižením a to následně:
 Firmy s 15 - 35 zaměstnanci: počet - 1 osoba
 Firmy s 35 - 50 zaměstnanci: počet - 2 osoby
 Firmy s > 50 zaměstnanci: 7%
Firmám, které nerespektují daný zákon, jsou vyměřeny ekonomické sankce.
Sociální druţstvo typu B - umístění osob se zdravotním postiţením na trh práce
•
sociální družstvo typu B představuje skutečnou příležitost k produktivní práci.
•
Osoba se zdravotním postižením sdílí každodenní práci s ostatními zdravými kolegy,
kteří pracují společně se znevýhodněnými osobami - solidarita.
26
Vždy můžeme dělat věci, o kterých
jsme snili, a nenapadlo nás, že je
jednou budeme dělat.
27
4
FUTURA COOPERATIVA SOCIALE SOCIO-SANITARIA
ONLUS- ŘÍM (PARTNER PROJEKTU IKOZ)
4.1 Anotace průběhu studijního pobytu
Studijní pobyt byl zaměřen na vzájemné předávání informací a výměnu zkušeností
v oblasti poskytování sociálních služeb osobám se zdravotním postižením, v návaznosti na
vzdělávání těchto osob, realizace pracovní a sociální rehabilitace, systém chráněného bydlení.
Seznámení se s legislativou pro sociální oblast a zaměstnávání, chráněná pracovní místa,
chráněný a volný trh práce, vyhledávání vhodných pracovních příležitostí a podporu
v zaměstnávání. Další část výměny zkušeností tvoří spolupráce sociálních organizací
v regionu, podpora samosprávy a státní správy při realizaci sociální práce a aktivní politice
v zaměstnávání osob se zdravotním postižením a řešení problematiky rovných příležitostí
mužů a žen.
28
V každé službě realizované neziskovou organizací Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria
Onlus proběhlo porovnání legislativních norem, výměna informací a zkušeností z oblasti
individuálního plánování, standardů kvality, kontroly, auditu, vzdělávání pracovníků
v sociálních službách.
4.2 Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus - primární
curiculum
Nestátní nezisková organizace – sociální družstvo (Kooperativa A)
Vznik: 1981.
Podnět k založení této neziskové organizace vyšel od rodičů a přátel osob se zdravotním
postižením. Od roku 1981 je tato sociální organizace oficiálně zaregistrována v souladu
s italskou legislativou.
Působnost: XIII. obvod v Římě – území Ostia.
Sociální druţstvo typu A, dle z. č. 381/1991 Sb., zajišťuje sociálně - zdravotní a výchovné
služby. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením zde tvoří nadstavbu nad hlavní činností
sociální organizace.
Od roku 1985 je organizace financována
radnicí města Říma.
Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria
Onlus
je
držitelem
standardů
kvality
sociálních služeb - UNI EN ISO 9001, v
roce 2008 získala titul SAQS - systém
kvality.
29
Cílová skupina:
Cílovou skupinu tvoří osoby se zdravotním postižením, děti, mladiství, dospělí a senioři, kteří
se ocitli v náročné životní situaci a také rodiny, které řeší krizi.
Posláním organizace Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus je pomáhat dětem,
mládeži, dospělým a seniorům se zdravotním postižením a lidem, kteří se ocitli v náročné
životní situaci.
Služby této organizace řeší potřeby klientů v každé fázi jejich života. Jedná se například
o servisní podporu školní integrace a realizace integrovaných prázdninových pobytů dětí
a víkendové aktivity, domov pro intervenci a chráněné bydlení, provoz denních center,
informační služby, servis dopravy, kariérové poradenství, potřeby začleňování osob se
zdravotním postižením na trh práce.
4.3 Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus
- sociální sluţby
Organizace zajišťuje pro svoji cílovou skupinu sociálně - zdravotní a výchovné služby a je
poskytovatel těchto sociálních služeb:

AREA - pro zdravotně postižené osoby

Zdravotnické služby - S.A.I.S.H.

Servisní podpora pro školní integraci

Lucky Day centrum pro lidi s Downovým syndromem

Denní centrum Siamo solo noi

Denní centrum Erbavoglio

Chráněné bydlení CASA FAMIGLIARE (startovací byty a chráněné bydlení)

Pracovně terapeutické dílny, chráněné dílny, pracovní začleňování handicapovaných
jedinců na trh práce

Výchovně vzdělávací aktivity pro rodiny postižených jedinců o víkendech a letních
prázdninách

Behaviorální vzdělávací služby - terapeutické kluby terénní sociální práce v rodinách
postižených jedinců

Domácí péče a terénní sociální práce v rodinách postižených jedinců
30

Rodinný dům pro seniory - rodinná vila pro prarodiče

Koordinace a příprava dobrovolníků na území XIII. obvodu města Říma
Organizace podporuje rozvoj osobnosti svých pracovníků na úrovni ekonomické, sociální
a odborné, zvyšuje jejich kvalifikaci v poskytovaných službách kvalitními vzdělávacími
programy.
Bliţší seznámení s některými sociálními sluţbami:
A) Osobní asistence pro děti a mládeţ do 18 let.
Asistence v období školní docházky a volnočasových aktivit.
Zajišťuje systém pomoci pro skupinu žáků a studentů základních a středních škol v rámci
okrsku, přípravu na zaměstnání ve spolupráci se samosprávou, školou a vybranými podniky.
Volnočasové aktivity této cílové skupiny jsou ve vztahu k možnostem využívání služby
osobní asistence, navazují na integraci zdravotně postižených do systému školství.
Cílem osobní asistence je snaha vedení k větší samostatnosti za podpory osobního asistenta.
V praxi asistent doprovází do školy, je přítomen v čase vyučování, doprovází uživatele služby
ze školy. Postupně se uživatel služby dopravuje do školy a ze školy sám za využití školního
autobusu.
Integrace ve školním systému je běžnou praxí, školní budovy jsou upraveny tak, aby bylo
možno vzdělávat osoby se zdravotním postižením.
Běžná je aktivní spolupráce s rodinou, v návaznosti na komunitní spolupráci s orgány
samosprávy.
Organizace školní osobní asistence - jeden asistent poskytuje pomoc a podporu čtyřem dětem
(s ohledem na navštěvování společné školy s využitím školního autobusu).
Potřebnost hodinové dotace zjišťuje škola společně se sociálním pracovníkem obecního
úřadu a rodina.
Velký důraz je kladen na vzájemnou spolupráci s rodinou,
školou,
obecním úřadem;
převažuje zde snaha o co největší vyváženost v poskytování sociální služby s maximální
provázaností mezi zúčastněnými.
Pokud se jedná o žáka či studenta, je u jednání vždy přítomen zástupce školy, kterou student
navštěvuje, či bude navštěvovat.
Ve službě je zaregistrováno 108 dětí a mladistvých, smlouvy jsou sepsány s 20 školami.
31
B) Osobní asistence pro dospělé.
Asistenční pomoc v běžném životě a pracovním uplatnění, nácvik dovedností a asistence
v zaměstnání s cílem dosažení soběstačnosti v pracovním procesu.
C) Osobní asistence pro seniory.
V sociální službě OAS je zaregistrováno 70 uživatelů různého věku a zdravotního postižení.
Sociální šetření u osoby se zdravotním postižením provádí sociální pracovník obecního úřadu,
který podchytí zdravotní a sociální situaci. Pomocí individuálního plánování je pravidelně
upravován rozsah a jednotlivé způsoby podpory a pomoci s ohledem na aktuální situaci
uživatele služby.
Obecné zásady pro službu osobní asistence:
Velký důraz je kladen na spolupráci s rodinnými příslušníky a obecním úřadem. Sociální
organizace dohodne rozsah poskytované služby. Stanoví se "hodiny potřebnosti", je
vypracován obecný individuální plán pro výkon a rozsah poskytované sociální služby,
s ohledem na stanovené limity - maximální a minimální rozsah poskytované služby osobní
asistence (minimálně se jedná o 30 hodin týdně).
V rámci osobní asistence je možné naplánovat volnočasové aktivity u všech věkových skupin.
Hrazení pobytu - zdravotní dovolená.
Každá osoba se zdravotním postižením má nárok na zdravotní dovolenou v průměru 12 dnů
v běžném kalendářním roce, která je hrazená ze zdravotního pojištění. Ke schválení takového
pobytu se předkládá vypracovaný plán pobytu a
individuální aktivity. Tento plán je
posouzen a po následném schválení je plně hrazen ze zdravotního pojištění žadatele. Plné
hrazení je zajištěno i pro osobního asistenta žadatele o zdravotní dovolenou.
Denní centrum pro osoby se zdravotním postiţením
Sociální organizace Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus má rozdělenou činnost
denních center na třech místech - podle míry postižení uživatelů služby.
Denní centrum č. 1 - zařízení pro osoby s těžkým mentálním a kombinovaným postižením,
s poruchou autistického spektra. Služby jsou poskytovány pro celou oblast Ostie.
Denní centrum č.2 - zařízení pro osoby se středně těžkým mentálním postižením
a kombinovanými vadami. Aktivity jsou zaměřeny na upevňování dovedností v rámci
32
pracovní a sociální rehabilitace. Denní centrum spolupráce s orgány samosprávy, rodinnými
příslušníky, dobrovolníky, zaměřuje se na realizaci volnočasových aktivit.
Denní centrum č.3 - část sociální služby, která sdružuje osoby s lehkým mentálním
a kombinovaným postižením. V tomto typu denního centra probíhají aktivity v rámci sociální
a pracovní rehabilitace, trénink paměti a motorických dovedností, cvičení, pobyt v přírodě,
volnočasové aktivity společně s rodinnými příslušníky, kurzy PC, nácvik sebeobslužných
dovedností, příprava na zaměstnání podle míry postižení a v zájmu konkrétního uživatele
služby a individuálního pracovního uplatnění.
33
"Profesní dílny" - výroba různých bytových doplňků z přírodních materiálů - stolní
a závěsné lampy, dřevěné doplňky - věšáky a háčky z přírodnin, zrcadla, nástěnné malby
vytvořené z mořského písku. Výrobky jsou uživateli služeb nabízeny v rámci různých
společenských akcí - veletrhy, společenské události, výstavy. (Prodejem výrobků bylo v roce
2011 získáno 20 000 EUR)
Členové této části centra se aktivně zapojují do veřejného života, navštěvují společné akce,
provozují malou divadelní společnost.
V rámci činnosti denního centra pro osoby s lehkým mentálním a kombinovaným postižením
vznikají pracovní skupiny uživatelů, ve kterých se tito lidé vzdělávají, získávají potřebné
schopnosti a pracovní dovednosti pro konkrétní typ pracovní příležitosti (úklidové práce,
údržba zeleně, pomocné práce a podobně).
Pro tuto aktivitu je zpracován pracovní plán pro uživatele služby. V tomto plánu jsou
individuálně popsány jednotlivé kroky a fáze přípravy na konkrétní pracovní pozici.
Vždy je postupováno s ohledem na zdravotní stav, na sociální situaci a na zájem o určitou
pracovní aktivitu.
Za deset let cílené přípravy na zaměstnávání na volném trhu práce bylo úspěšně zaměstnáno
10 lidí - uživatelů denního stacionáře. Postupně získali pracovní uplatnění jako obsluha ve
firmě McDonald's, pracují jako zahradníci, vykonávají manipulační práce, podílejí se na
úklidu a čištění objektů, vykonávají ostrahu objektů, pracují v marketech - ježdění s vozíkem,
doplňovači zboží, zaměstnávají je privátní kanceláře, jsou telefonní operátoři.
U některých firem mají zajištěný i možný pracovní postup.
Pracovní začlenění osob se zdravotním postiţením na volném trhu práce
Cyklus pracovního začleňování má několik fází:
 Získání autonomie - uživatel se dokáže orientovat v terénu a ví, kde a jak získat
informace a další potřebné náležitosti v rámci běžného života; dokáže opustit dům, či
chráněné bydlení, sám se dopravuje do zaměstnání.
 Motivace k práci - psychická stránka dospělosti, získání nezávislosti (Sociální práce
s rodinou, stimulace k práci - vybudování společenského statusu - rodina zde hraje
důležitou úlohu).
34
 Vyjednávání s firmou - sociální organizace garantuje, že "naši uživatelé budou schopni
dohodnutou práci vykonávat. Připravíme je kvalitně a zodpovědně“.
Tato fáze je nejsložitější v celém procesu - vyhledání vhodného pracovního místa
a spolupráce s firmou, která ke k zaměstnávání OZP nakloněna, nemusí být vždy
úspěšná.
 Výběr vhodného kandidáta - je velmi nesnadný úkol, jedná se o dlouhodobý problém.
Některé firmy jsou více sociálně nakloněny a s těmi se udržují dlouhodobé vztahy.
 Ze strany uživatele - je nejdůležitější vůle a chuť pracovní příležitost využít. Zde je
nezbytná aktivní spolupráce s rodinou. Rodinní příslušníci musí být nakloněni
a přesvědčení o správnosti využití příležitosti k zaměstnání zdravotně postiženého
v rodině.
 Smlouva - kontrakt s firmou. Zde je vytvořena dočasná pozice operátor - asistent, který
spolupracuje s firmou i pracovníkem při řešení možných problémů.
 Uživatelé sociální služby mají možnost si vyzkoušet různé pracovní činnosti a v rámci
získání pracovní praxe se mohou pro konkrétní službu rozhodnout (Pracovní pozice
v rámci údržby zeleně a sezonní údržba pláže).
 Po zapracování je ukončen uživatelský vztah k dennímu centru, bývalý uživatel je
schopen samostatného bydlení, je zaměstnán, sám si organizuje své volnočasové
aktivity - je tedy integrován do většinové společnosti.
Chráněné bydlení je provozováno sociální organizací Futura Cooperativa Sociale sociosanitaria Onlus od roku 2000. V tomto roce byl odkoupen od obce byt 5+1 (jeden pokoj slouží
jako kancelář). Rozdělení bytu: kuchyň, společná místnost, 3 pokoje.
Byt se nachází ve zvýšeném přízemí bytového domu, ostatní obyvatelé žijí společně
s uživateli chráněného bydlení bez větších problémů. Z pěti uživatelů dochází pravidelně do
zaměstnání tři, dva uživatelé se pod vedením osobních asistentů starají o chod bytu, uklízí
a vaří pro ostatní nájemníky chráněného bydlení. Byt je trvale obsazen a je součástí běžného
bytového komplexu
35
4.4
Projekty Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus -
pracovní začleňování osob se zdravotním postiţením na trh práce
V rámci opatření zaměřených na zmírnění cesty na trh práce realizuje Futura Cooperativa
Sociale socio-sanitaria Onlus konkrétní projekty:
Zkušenosti z denního centra pro lidi s Downovým syndromem "Lucky"
(začleňování na trh práce)
Cílem denního centra "Lucky" je podporovat strukturované cesty k dosažení co největší
samostatnosti. Výstavba "cest nezávislosti" - konkrétních cest profesní autonomie. Realizace
cíle - zaměstnání na plný úvazek, osamostatnění. Spolupráce s firmou McDonald's.
Projekt Start - integrované sociální druţstvo pro zaměstnávání znevýhodněných osob
Záměrem tohoto projektu je nastartování integrace uživatelů sociálních služeb.
Obsahuje systém přípravy na začlenění uživatelů služeb na trh práce daného městského
obvodu. Spolupráce s 20% subjektů v rámci správního obvodu Řím - Ostie.
Projekt FLY
Příprava na práci. Cílem projektu je připravit do pracovního procesu na volném trhu práce 17
uživatelů denních center. Příprava probíhá v pracovních dnech, po dobu tří měsíců.
Vytvoření pracovních příležitostí, které se vztahují ke službám pro školy, veřejné zahrady,
parky, pláže, jezera.
36
Pracovní dílny
Cílem projektu je vytvoření sociálního družstva (souběžně s návrhem nových stanov)
v oblasti řemeslné výroby, přírodních artefaktů, desingu nábytku.
Projekt na pláţi "Social Beach"
Cílem projektu je sociální začleňování handicapovaných. Pracovní příležitosti - údržba pláže,
úklidové práce, půjčovna lehátek a deštníků, provozování menšího občerstvení. Podpora
filozofie sociálního začleňování - maximální osamostatnění uživatelů služeb, pracovní
smlouva na dobu neurčitou, plný pracovní úvazek, ukončení pomoci a podpora v rámci
sociální služby.
4.5 Konkretizace otázek - odpovědi získané v rámci studijního
pobytu "IKOZ" - příklady "dobré praxe".
•
Legislativní zakotvení zaměstnávání osob se zdravotním postiţením
Pro osoby se zdravotním postižením existuje právo na pracovní stáže. 44 - 66% takových
osob tohoto práva aktivně využívá. K pracovním stážím jsou vyzýváni a dále získávají
pracovní místa dle pořadí. Zákon č. 68 z roku 1999 stanovil povinnost zaměstnavatelům
přijímat 7% pracovníků z celkového počtu zaměstnanců z řad osob se zdravotním postižením
Sociální organizace spolupracují s firmami, které jsou nakloněny jít do rizika a vytýčit
pracovní pozici vhodnou pro zaměstnání osob se zdravotním postižením.
Nejvíce jsou využívány pracovní
příležitosti na volném trhu práce.
V
některých
případech
je
využíváno pozice asistenta, který
ze začátku dochází s pracovníkem
na pracovní místo, poskytuje mu
pomoc a podporu, spolupracuje se
zaměstnavatelem.
37
•
Vzdělávání osob se zdravotním postiţením
Profesní příprava a tranzitní program jsou legislativně zakotveny v rámci základního
a středního školství. Profesní přípravy u dospělých osob probíhají v rámci denních stacionářů.
Spolupráce se zaměstnavateli a firmami je dlouhodobý proces, vždy se jedná o vybudování
vztahů mezi sociální organizací a konkrétní firmou, která je schopná a ochotná osoby se
zdravotním postižením zaměstnávat a má zájem pracovní místa vytvářet.
•
Vyhledávání vhodných pracovních profesí
Vhodné pracovní profese vznikají v organizacích s ohledem na jejich předmět činnosti a na
umístění v rámci jednotlivých regionů (zemědělství x průmysl x služby občanům).
Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus dlouhodobě spolupracuje s několika
firmami, které jsou v rámci dobré spolupráce, schopny a ochotny vytvářet pracovní
příležitosti pro osoby se zdravotním postižením.
•
Spolupráce v regionu (úřady státní správy a samosprávy se zaměstnavateli
a sociálními organizacemi při řešení otázky zaměstnávání osob se zdravotním postižením).
Základ úspěchu se zdá být skutečně ve značné součinnosti obecních úřadů, sociálních
organizací, školou a rodinnými příslušníky.
•
Podpora státní správy a samosprávy při vytváření pracovních míst pro osoby se
zdravotním postiţením.
Státní správa do systému zaměstnávání osob se zdravotním postižením nikterak nezasahuje,
vše je otázkou součinnosti a spolupráce s orgány samosprávy.
•
Rovné příleţitosti
Při vytváření pracovních pozic vhodných pro osoby se zdravotním postižením se vždy
vychází z konkrétní schopnosti, zdravotního stavu a sociální situace, bez ohledu na to, zda se
jedná o ženu či muže.
38
Možnost úprav pracovních úvazků – v případě zaměstnávání na volném trhu práce se
očekává flexibilita ze strany zaměstnavatele – pracovní pozice nejsou náročné a je možné
individuálně stanovit pracovní úvazek.
Flexibilita práce a možné úlevy – denní stacionář garantuje připravenost zájemce o práci
z jejich řad v takové míře, aby mohl zadanou práci zvládnout.
•
Veřejné zakázky
Sociální organizace spolupracuje se samosprávou, která v konkrétním případě zadala pětiletou
zakázku na údržbu obecní části pláže. Součástí zakázky je i provoz menšího občerstvení,
půjčovna lehátek a deštníků.
•
Chráněné bydlení, podporované bydlení, samostatné bydlení, ústavní péče
Provoz chráněného bydlení patří k jedné z činností sociální organizace, podporované bydlení
je spíše uskutečňováno v rámci osobní asistence - v přirozeném rodinném prostředí uživatele
služby. Samostatné bydlení - všichni uživatelé denního stacionáře bydlí v rodinném prostředí
stávajících rodin, nikdo ze stacionáře nevyužívá služby chráněného bydlení. Ústavní péče
v okrsku Řím – Ostie není provozována vůbec.
•
Pracovní rehabilitace, sociální rehabilitace
Denní stacionář provozuje svou činnost na třech
místech – uživatelé jsou rozděleni podle míry
zdravotního postižení. Sociální rehabilitace probíhá ve
všech třech zařízeních, pracovní rehabilitace – částečně
v denním stacionáři č. 2 a hlavně v denním stacionáři
č. 3 – aktivní příprava na zaměstnání. Zaměstnanci
denních stacionářů podporují aktivně integraci osob se
zdravotním postižením do běžného života.
39
Přechod na pracovní místa
Chráněné pracovní místo – pracovní pozice v rámci sezonního sociálního podniku – údržba
části městské pláže na základě vyhrané zakázky vyhlášené místní samosprávou (5 let)
Ostatní pracovní pozice jsou zařazeny na volném trhu práce.
•
Asistence při pracovní činnosti a pracovním zařazení
Na začátku pracovního zařazení doprovází uživatele do zaměstnání osobní asistent.
Spolupracuje se zaměstnavatelem a doprovází pracovníka v prvních dnech zaměstnání.
Asistent neposkytuje podporu a pomoc uživateli v rámci jeho pracovní aktivity.
Vychází se zde z principu, že pracovník přichází dostatečně připraven na konkrétní pracovní
činnost a že může být umístěn na volný trh práce bez větší podpory.
 Řízený rozhovor
Stefano - uživatel denního stacionáře č. 3
Zaměstnanec sezonního sociálního podniku - pronájem části pláže - údržba, čištění pláže,
půjčovna lehátek, udržování pořádku na pláži, údržba WC.
Práce se mu líbí, pracuje každý den, postupně se zapracoval a přešel na jiný typ práce - po
zacvičení pracoval v baru jako obsluha, čistil stoly, udržoval pořádek, odnášel kávu a talíře,
vyřizoval objednávky, ale kávu nikdy sám nevařil.
Vždycky pracoval s někým, nikdy nepracoval sám, vždy se mohl s někým poradit, jak se má
práce správně dělat.
Na pláži se pracuje od května do září, uživatelé denního stacionáře se v práci střídají podle
dohodnutého harmonogramu, střídají různé činnosti. Pronájem pláže je na základě smlouvy
dohodnut na pět let. Výhodou je postupné zapracování na různé činnosti, postup od
jednoduché ke složitější.
Stefano za práci dostal 450 EUR za měsíc. Byl s prací i výplatou spokojen, těší se na další
sezonu.
40
4.6 Futura Cooperativa Sociale socio - sanitaria Onlus –
fotodokumentace (Ivana Treznerová)
41
42
43
44
45
46
47
5
COOPERATIVA SOCIALE CILS CESENA
(PARTNER PROJEKTU IKOZ)
5.1 Představení partnerská organizace Cooperativa
Sociale CILS Cesena
Typ organizace: Kooperativa B
Historie vzniku:
Cooperativa Sociale CILS Cesena vznikla 6. 6. 1973 jako Asociace rodičů postižených dětí
bez příspěvku státních orgánů. Rodiče postižených dětí ručili svým majetkem pro úvěr na
vybudování systému chráněného bydlení.
48
Cooperativa Sociale CILS Cesena sdružuje:
 Asociace rodičů postižených dětí
 Civilní invalidé
 Státní organizace - vzdělávání postižených mladých lidí
V návaznosti na bydlení pro postižené vznikají pracovní dílny pro zajištění pracovních
příležitosti pro osoby se zdravotním postižením a jiné pracovní příležitosti na volném trhu
práce:
 správa veřejných nemocnic - úklidové činnosti (1975 - 1977),
 vazačství knih - zakoupení strojů (postupně je vazačství zrušeno - ukončení činnosti nedostatek zakázek, prodělečná činnost,
 1976 - hlídání parkovišť, otevřen litografická provozovna, úklid v nemocnici,
školských zařízení, domovů pro seniory,
 asistenti osob se ZP jsou přijímáni do pozic pracovníků CILS na základě výběrových
řízení výběrové řízení.
V roce 2012 zaměstnával CILS 421 zaměstnanců, z toho 86 osob se zdravotním postižením,
70 civilních invalidů - osoby pobírající invalidní důchod (civilizační choroby). Cooperativa
Sociale CILS je řízena 15 lidmi - správní rada, která pracuje na bázi dobrovolnictví, bez
nároku na odměnu.
 Cooperativa Sociale CILS má vypracovaný systém bydlení a zaměstnávání od
pracovní přípravy až po zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
 Organizace má zpracovaný plán při zaměstnávání osob se zdravotním postižením - od
vzdělávání a přípravy na práci, přes nácvik základních pracovních činností
a dovednosti až po umístění svých klientů na volném trhu práce.
 CILS je velký podnik, který rozšiřuje pracovní pozice - údržba zeleně, účast na
veřejných zakázkách vyhlašovaných obcí - údržba městského hřbitova a dalších 35
hřbitovů v okolních obcích, provoz obchodů s květinami u hlavního hřbitova.
 Na začátku června 2013 koupila Cooperativa Sociale CILS 50% podíl firmy na výrobu
plastů, ve které jsou zaměstnáni lidé se zdravotním postižením s velmi malou mírou
podpory - bylo vytvořeno 25 pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením.
49
Chráněné bydlení
Cooperativa Sociale CILS postavila a vybavila obytný dům sloužící jako chráněné bydlení
pro osoby se zdravotním postižením a také pro společné bydlení rodičů a jejich postižených
dětí. Bezbariérové bydlení je zajištěno pomocí samostatných apartmánů, plně vybavených
potřebným sociálním zázemím.
Pracovní příleţitosti:
Příprava na práci - montáţní dílna
 výroba svíček
 montáž kartáčů pro úklid veřejného prostranství
Cassa di Risparmio di Cesena – bankovní dům.
Zaměstnávání osob se ZP na několika pozicích:
 třídění a rozdělování mincí ze všech filiálek
 třídění pošty a další korespondence
 pracoviště pro kopírování a rozmnožování materiálů banky
 úklid společných prostor a kanceláří banky
50
Domov pro seniory – Cesena - úklidové práce.
Litografická provozovna - práce při skládání propagačních materiálů.
Továrna na výrobu plastových předmětů Romanoplast Cesena - výroba plastových nádob
k recyklaci.
Městský hřbitov – městská zakázka opakující se každý rok na veškerou údržbu, úklid, údržba
zeleně, pomoc při organizaci pohřbů, asistence u pohřbů – zednické práce, údržba objektu,
údržba hrobů na smlouvu s majitelem. Zároveň je prováděna údržba dalších 35 hřbitovů v
obcích kolem Ceseny.
Vzdělávací centrum
Vzdělávací centrum pro osoby ve věku 16 – 18 let – příprava na práci – čtyři samostatná
pracoviště, která vznikla z potřeby upevňování a podporování co největší míry soběstačnosti.
 Vstupní – uzavření profesní přípravy po absolvování základního školství (do 18 let,
po absolvování povinné školní docházky). Individuální plánování, vyhodnocování
činností a spolupráce, stanovení cílů pro další období práce klienta v tomto zařízení.
 Dílna – montážní činnosti – skupinová práce, trénink motorických dovedností.
Rozdělení pracovních činností na individuální a skupinové.
 Pracovní dílna pro práci s látkami a kůţí – vytváří se zde rozmanité výrobky z kůže
– převážně různé velikosti a tvary tašek, klíčenky a drobné upomínkové předměty
sloužící k benefičním akcím a jiným účelům.
 Pracovní dílna – kompletace a
závěrečné
úpravy
vyráběných
dřevěných domečků. Dílna navazuje
na keramickou dílnu.
Zařazení člověka se ZP do tohoto
pracovního kolektivu je podmíněno
doporučením odborného lékaře.
51
5.2 Program studijního pobytu s příklady dobré praxe
Studijní pobyt byl zaměřen a vysvětlení systému práce organizace Cooperativa Sociale CILS
v Ceseně (Kooperativa B) při vytváření chráněného bydlení a zaměstnávání OZP.
Část zaměstnávaných lidí jsou uživatelé chráněných bytů a část bydlí ve svém přirozeném
rodinném prostředí. Cooperativa Sociale CILS intenzivně spolupracuje s rodinami, obcí
a zaměstnavateli. Tato pevná spolupráce vytváří dohromady systém při péči o osoby se
zdravotním postižením pro oblast bydlení a hlavně zaměstnávání.
Komplex budov pro chráněné bydlení
V roce 2000 reagovala Cooperativa Sociale CILS v Ceseně na stále rostoucí problém
v zajištění bydlení pro převážně mentálně postižené děti a dospělé, o které se starají vlastní
rodiče v případě, kdy oni sami již budou v seniorském věku a nebudou se moci postarat nejen
o své postižené děti, ale i sami o sebe.
Cooperativa Sociale CILS postavila a vybavila obytný dům sloužící jako chráněné bydlení
pro osoby se zdravotním postižením a také pro společné bydlení rodičů a jejich postižených
dětí. Bezbariérové bydlení je zajištěno pomocí samostatných apartmánů, plně vybavených
potřebným sociálním zázemím.
52
Základní filozofií při poskytování sociální služby chráněného bydlení a zaměstnávání je
poskytnutí péče, ubytování a zaměstnání na celý život.
Den je rozdělen do několika částí - pracovní zařazení probíhá v dopoledních i odpoledních
hodinách, uživatelé se do práce přepravují buď sami - veřejné dopravní prostředky, kolo
a podobně, nebo jsou do práce převáženi služebními auty.
V komplexu chráněného bydlení je dostatek prostoru pro volnočasové aktivity - sport,
zahradničení, místo pro setkávání - odpočinkové místnosti, dva vybavené sály pro různorodé
aktivity, společenské místnosti.
Součástí bytového komplexu je denní stacionář pro osoby se zdravotním postižením, které
buď bydlí v chráněném bydlení, nebo v přirozeném rodinném prostředí.
Aktivity ve stacionáři jsou zaměřeny na výrobu keramiky - trénink jemné motoriky,
košíkářské zboží, výrobu drobných suvenýrů, výtvarné činnosti - malování, vytváření
mozaiky z přírodního materiálu; je zde čtenářský koutek. Prostor je bezbariérově zařízen,
uživatelé mají možnost si jej upravit podle svého přání - malby na zdi a skle.
Stacionář je spojen s možností pobytu venku na společném prostranství, je zde fotbalové
hřiště, odpočinková zóna - altánek, lavičky, houpačky a podobně.
Příprava na práci - montáţní dílna
Dílna rozdělena na dvě části
 výroba svíček
 montáž kartáčů pro úklid veřejného prostranství - ocelové kartáče kombinované
s umělohmotnými součástkami
Zaměstnání je poskytováno na dobu 6 měsíců až jednoho roku po absolvování základního
vzdělání, pokud zaměstnanci s ohledem na svůj zdravotní a mentální hendikep nejsou schopni
zadanou práci zvládat, vrací se zpátky do terapeutické dílny.
Pracovní čas mají rozdělen dle jejich postižení. Mohou si zvolit rozdělenou pracovní dobu na
dopoledne i odpoledne - podle jejich schopností a aktuálního zdravotního stavu.
53
Výroba svíček:
Představení systému rozdělení práce, jednotlivých zaměstnanců, jejich míry postižení
a pracovní kariery. Objasnění pozice dvou operátorů a jednoho edukačního pracovníka na
poloviční úvazek pro obě pracovní činnosti - výroba svíček a montáž kartáčů. Supervize
probíhá jednou za týden - posouzení pracovních výkonů, vypracování individuálních plánů.
Vstupním materiálem je recyklovaný vosk, získávaný z použitých svíček z místních kostelů,
třídění, čistění, příprava na následné roztavení, barvení, lití do předem připravených forem
různých tvarů a velikostí, tvrdnutí, konečná úprava, balení, opatření cedulkou s potřebnými
údaji, realizace prodeje.
Důležitou činností je získávání cílených zakázek a příprava prodeje v rámci vánočních trhů
a různých společenských aktivit.
54
Montáţ kartáčů pro úklid veřejného prostranství:
Pracovní činnost probíhá v části montážní haly, pracovníci mohou střídat pracovní úkony
v obou pracovních činnostech.
Práce probíhá jako zakázka úklidové firmy, pracovníci pracují pod vedením operátorů
a edukačního pracovníka, kteří plánují jednotlivé činnosti, rozsah pracovních aktivit, plánují
jednotlivým pracovníkům pracovní postupy.
Cassa di Risparmio di Cesena – bankovní dům.
Cassa di Risparmio di Cesena je bankovní dům srovnatelný s Českou spořitelnou, řídí 135
filiálek.
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením na několika pozicích:
 Třídění a rozdělování mincí ze všech filiálek: zde pracují tři pracovníci v rozsahu
29 hodin týdně. Pracovní úkony jsou rozděleny na jednotlivé části, postup je popsán
a náležitě procvičen. Pracovníci nasypávají mince ze sáčků do přístroje na rozdělení
mincí podle nominální hodnoty a následně jsou mince vkládány do dalšího stroje,
který balí mince do ruliček. Takto rozdělené a roztříděné mince v ruličkách jsou
vkládány do připravených boxů, zapečetěny a rozváženy zpět do jednotlivých filiálek.
55
 Třídění pošty a další korespondence
Na těchto pracovních pozicích pracuje 12 osob pod vedením jednoho asistenta, třídí poštu
podle abecedy. Zde se pracuje 20 hodin týdně (částečný pracovní úvazek).
Banka vyplácí částky v hodinové sazbě, nejedná se o plnění úkolů.
Na těchto pozicích vznikají velmi často problémy se zdravotním stavem a věkem. Na tuto
pozici byli přeřazeni ti, kteří v minulosti pracovali jako hlídači parkoviště do té doby, než
bylo hlídání nahrazeno parkovacími automaty.
Někteří pracovníci jsou uživatelé chráněného bydlení, někteří bydlí doma a do banky dojíždějí
individuálně. Jedna uživatelka jezdí do banky na kole.
 Pracoviště pro kopírování a rozmnoţování materiálů banky
Na této pozici pracují dva pracovníci, zajišťují realizaci kopírování a rozmnožování
dokumentů celé bankovní společnosti. Pracovní doba – 5 hodin denně.
 Úklid společných prostor a kanceláří banky
Pracovníci zaměstnaní na těchto pozicích zajišťují úklid vyhrazených prostor ve třech patrech
banky. Pracovníci pracují s osobními asistenty.
56
Domov pro seniory – Cesena
CILS – zaměstnává osoby se zdravotním postižením a osobní asistenty.
Pracovní činnosti: úklidové práce veškerých prostor zařízení - vytvořeno 30 pracovních míst.
Litografická provozovna
Cooperativa Sociale CILS je majitelem dílny, práce začínají zpracováním grafických návrhů –
buď dodaných objednavatelem, nebo vlastními grafiky – počítačová technologie – zajišťování
zakázek je v současné době velkým problémem.
Na začátku pracovního procesu jsou profesionální pracovníci – grafici, tiskaři. Osoby se
zdravotním postižením vykonávají následující činnosti – kompletace vytištěného materiálu,
třídění a ukládání do samostatných krabic, skládání vytištěných složek.
Jednotlivé pracovní úkony se musí naučit pod vedením osobního asistenta.
Práce není fyzicky náročná, převážně je prováděna v návaznosti na fáze jednotlivých
pracovních procesů, pracovníci pracují v menším kolektivu, mají možnost se s někým poradit
a upevnit správné pracovní návyky.
Pracovní dílny jsou vybaveny moderními technologiemi, obsluha těchto zařízení je vybrána
na základě výběrového řízení a pracovníci jsou zaměstnanci firmy CILS.
57
Továrna na výrobu plastových předmětů Romanoplast Cesena
Na začátku měsíce června odkoupil CILS 50% podíl v této firmě, která vyrábí
z recyklovaného plastu další výrobky. V současné
době se zaměřila na výrobu odpadkových košů na
tříděný a recyklovatelný odpad – odbyt zajištují
externí pracovníci.
Podnik zaměstnává10 osob se zdravotním postižením
a 5 operátorů – osobních asistentů. Hlavní pracovník
je v kontaktu s ostatními pracovníky firmy a rozděluje
práci.
V této provozovně jsou zaměstnáni i tzv. civilní invalidé – pobíratelé invalidních důchodů –
civilizační choroby (Cukrovka, epilepsie, kardiovaskulární komplikace).
Provoz je rozdělen na dvě směny. V současné době se vyrábí odpadkové koše pro
recyklovatelný odpad. Práce je docela náročná a pro zajištění takové pracovní nabídky se
vybírají osoby, které prošly všemi fázemi vzdělávacího procesu a mají velmi malou míru
podporu v civilním životě i v pracovním procesu.
58
Městský hřbitov
Pracovní příležitosti vytvořené v rámci městské zakázky, opakující se každý rok na veškerou
údržbu, úklid, údržba zeleně, pomoc při organizaci pohřbů, asistence u pohřbů – zednické
práce, údržba objektu, údržba hrobů na smlouvu s majitelem.
Zaměstnání zde má 15 osob se zdravotním postižením a 2 operátoři, kteří organizují pro
ostatní práci podle potřeby.
Zároveň je prováděna údržba dalších 35 hřbitovů v obcích kolem Ceseny.
Cooperativa Sociale CILS zde vytvořila pracovní základnu a někteří zaměstnanci udržují další
hřbitovy v okolí města Cesena. Město má v plánu vybudovat na svém katastrálním území
další hřbitov. V případě, že Cooperativa Sociale CILS bude mít v této investiční akci nějaký
finanční podíl, bude možné vytvořit další pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním
postižením.
Před hřbitovem je vybudován obchod s květinami. Zde pracují 2 operátorky a šest
zaměstnanců.
Na tomto místě pracuje několik lidí, kteří jsou již v důchodovém věku, lidé se středně těžkým
mentálním postižení a lidé s Downovým syndromem. Pro tuto skupinu je velmi důležité
vytvoření pracovních příležitostí, stejně jako je důležité prožívat pracovní čas v kolektivu
ostatních spolupracovníků.
Vedoucí pracovního kolektivu dokáže vytvořit pracovní prostředí plné empatie, pochopení,
ale i autority. Všichni spolu velmi pěkně spolupracují a společně dokáží vytvořit i na tomto
místě atmosféru pohody, přátelství a dobrých pracovních i civilních vztahů.
59
Vzdělávací centrum
Vzdělávací centrum pro osoby ve věku 16 – 18 let – příprava na práci – čtyři samostatná
pracoviště, která vznikla z potřeby upevňování a podporování co největší míry soběstačnosti.
Vstupní – uzavření profesní přípravy po absolvování základního školství (do 18 let, po
absolvování povinné školní docházky). Individuální plánování, vyhodnocování činností
a spolupráce, stanovení cílů pro další období práce klienta v tomto zařízení. Dílny se nachází
v historické části města, pracoviště je otevřeno od 8:30 - 18:00. Dřevařská dílna, ve které se
na připravené a vyřezané formy aplikují různé barevné nánosy a následně se tyto dřevěné
komponenty kompletují a vyrábějí se barevné domky. Odbyt je zajištěn různými aukcemi,
benefičními akcemi a přímým prodejem ve vlastním obchůdku. V této dílně pracuje 8 lidí,
pod vedením sociálního pracovníka na částečný úvazek a jednoho operátora.
Dílna – montážní činnosti – skupinová práce, trénink motorických dovedností. Rozdělení
pracovních činností na individuální a skupinové. Pracuje zde osm lidí, vedených sociálním
pracovníkem a operátorem. Všichni klienti žijí v přirozeném rodinném prostředí a do zařízení
dochází v pravidelných časových intervalech.
Zařízení
je
otevřené
pro
uživatele
z Ceseny
a
okolí.
Má
nepřetržitý
provoz
i v letních měsících. Je zde možné využívat i různé fakultativní činnosti, jako je letní pobyt
u moře.
60
Pracovní dílna pro práci s látkami a kůţí – zde je zaměstnáno 15 lidí pod vedením
sociálního pracovníka a operátora.
Vytváří se zde rozmanité výrobky z kůže – převážně různé velikosti a tvary tašek, klíčenky
a drobné upomínkové předměty sloužící k benefičním akcím a jiným účelům.
Pracovní dílna je otevřena nepřetržitě i v době letních měsíců, od PO - PA od 8:30 – 16:30.
Dílna je vybavena novými i staršími stroji a nástroji, prostor je upraven pro práci osob se
zdravotním postižením. Pracovníci v jednotlivých dílnách s mohou střídat a po dohodě mohou
zkoušet své pracovní dovednosti v dalších třech dílnách.
Pracovní dílna – kompletace a závěrečné úpravy vyráběných domečků. V této části pracuje
šest lidí pod vedením jednoho operátora. Dílna navazuje na keramickou dílnu.
Zařazení člověka se zdravotním postižením do tohoto pracovního kolektivu je podmíněno
doporučením odborného lékaře.
61
5.3
Konkretizace otázek - odpovědi získané v rámci studijního
pobytu "IKOZ" - Konkretizace otázek - příklady "dobré praxe"
•
Financování v sociální oblasti:
V sociální oblasti existuje přerozdělování finančních dotací ze státu na jednotlivé regiony,
dále poskytují finanční a jinou podporu obce.
Do provozování sociálních služeb vstupují také soukromé osoby.
Výkon sociální práce s různými cílovými skupinami je zadáván formou veřejných zakázek,
které se udělují na období 3 – 5 let. Obec vyhlašuje veřejné zakázky převážně na provoz
denních center a sociálních služeb pro děti a mládež.
Cooperativa Sociale CILS v Ceseně vlastní akreditaci pro sociální činnost pro oblast péče
o seniory, osoby s mentálním postižením a pro vzdělávání osob se zdravotním postižením..
Tato organizace tedy splňuje všechny zákonem dané podmínky a může nabízet své služby na
území města Cesena a v přilehlém okolí.
Cooperativa Sociale CILS je vlastníkem některých výrobních provozoven a spoluvlastníkem
částečného podílu v dalších firmách. Účastní se veřejných zakázek pro výkon služeb v obci –
údržba zeleně, úklid v nemocnici, úklid v domově pro seniory, údržba hřbitova.
Intenzivně spolupracuje s obecním úřadem.
62
•
Vzdělávání osob se zdravotním postiţením
Mladí lidé, kteří jsou podle zákona o povinnosti profesní přípravy jsou zařazeni do některé
z dílen vzdělávacího centra.
Tito lidé si zde upevňují základní pracovní návyky, jako je: docházka do zaměstnání, výkon
jednoduchých pracovních činností, práce v kolektivu i individuální plnění zadaných
pracovních činností.
Denní centrum je rozděleno do čtyř pracovních dílen – podle náročnosti výkonu jednotlivých
činností. Pokud uživatel zadanou práci nezvládne, může být umístěn do pracovní dílny, ve
které se splňují jednodušší pracovní úkoly.
•
Vyhledávání vhodných pracovních profesí
Burza práce:
 Upevnění základních pracovních a sociálních návyků
 Terapeutický a rehabilitační význam
 Absolvent je zde zařazen až na dobu 4 let – činnost provádí na základě individuálního
plánu
Výsledkem je zařazení do pracovní rehabilitace – tyto aktivity jsou hrazeny finančními
prostředky ze zdravotnictví.
Zadávání různých pracovních činností: pokud je pracovník schopen práci zvládnout,
postupuje do další pracovní skupiny – ve výsledku může dosáhnout i sepsání stabilní pracovní
smlouvy. V případě, že osoba není schopna práci zvládnout, vrací se zpět až do pracovní
rehabilitace.
Všichni, kteří se na burze práce podílí, jsou pracovníci Cooperativa Sociale CILS (pracovní
úvazek 38 hodin/týden).
 Individuální plánování:
Systém individuálního plánování je dokonale vypracován a zaštítěn supervizorem.
Jsou vytvořeny pracovní pozice asistentů, edukátorů a tutorů.
Administrace v individuálnímu plánování obsahuje: osobní údaje, diagnózu, míru
soběstačnosti, schopnost samostatného pohybu, vnímání zadaných úkolů, příkazů, schopnost
si zapamatovat zadání úkolů, schopnost komunikace, životní a dosavadní pracovní dráhu.
63
Individuální plán je vytvářen na základě dosažených pracovních výsledků, s ohledem na
aktuální zdravotní a sociální situaci na období 3 – 4 měsíců.
Supervize je realizována 1x za týden.
•
Princip při zaměstnávání osob se zdravotním postiţením:
Každý typ práce probíhá vždy pod vedením tutora. Důraz je kladen na vypracovávání
individuálních plánů – stanovení pracovního cíle.
Na jednotlivých pracovních místech se organizuje jednou za rok setkání se všemi
zúčastněnými, pracovními asistenty, edukátory, sociálními pracovníky, ostatními zaměstnanci
Cooperativa Sociale CILS a rodiči.
Při dlouhodobém zaměstnávání konkrétních osob se zdravotním postižením nastupují
problémy se zhoršujícím se zdravotním stavem a přibývajícím věkem. Proto je také nutné
vyhledávání dalších vhodných pracovních příležitostí s ohledem na tyto skutečnosti.
64
5.4 Partnerská organizace Cooperativa Sociale CILS, Cesena
fotodokumentace
65
66
67
68
69
70
71
72
73
PRACOVNÍ ZAČLENĚNÍ HANDICAPOVANÝCH OSOB
6
VE FRANCII
Hlavní aktéři a institucionální nástroje
•
Okresní dům pro handicapované osoby. (MDPH)
•
Komise pro práva a autonomii handicapovaných osob. CDAPH
•
Pracovní zdravotnictví
•
Veřejná služba pro zaměstnanost : Sektor zaměstnanosti, „CAP“ zaměstnanost, místní
mise.
•
Závislé organizace sociálních partnerů:
– L’AFPA, Asociace pro odborné vzdělávání dospělých
•
Státní centrum výzkumu a zdrojů pro odborné vzdělávání
handicapovaných osob (CNTH)
– L’AGEFIPH , Asociace pro řízení fondů k pracovnímu zařazení
handicapovaných osob.
•
Různé instance okresní a krajské úrovně.
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ OHROŢENÝCH DĚTÍ V
7
NĚMECKU
Terminologická východiska
Srovnávací pedagogika (komparativní
pedagogika)
popisuje
pedagogické
a
teorie,
porovnává
výchovně-
vzdělávací systémy a školské soustavy v
různých zemích či regionech z pozice
různého kontextu.
•
Česko – Německo
•
Edukační přístupy k osobám se
zdravotním
postižením
sociálním znevýhodněním
Aktuální struktura výchovně vzdělávacího systému v Německu
Respekt:
•
16 spolkových zemí
•
Každá země- vlastní ministerstvo školství
•
Základní zákon-Grundgesetz
•
Specifické, navzájem podobné, ale přesto jiné školské soustavy
86
a
Elementární vzdělávání
•
Dětské jesle - děti do tří let (ministerstvo zdravotnictví
•
Smíšené skupiny v MŠ (společně s dětmi od 3-6 let)
•
Mateřská škola – státní, soukromé
(podíl až 65%)
Primární vzdělávání
•
Povinná školní docházka – devítiletá
•
Grundschule – 4 roky, Berlín 6 let
•
Po ukončení – větvení v rámci sekundárního typu I
Sekundární vzdělávání I
Hauptschule - 5 let (6) - příprava na učňovské školy- volí jedna třetina žáků
Realschule - délka většinou 6 let – příprava na povolání nebo na II studijní okruh
Gymnasium - zahrnuje I. II. Typ, vnitřně 3 stupně, možnost přestupu z jiných typů
Gesamtschule (integrovaná) - sloučení všech tří typů škol
Sekundární vzdělávání II
•
Po ukončení povinné školní docházky- žáci starší 15 let
Vyšší stupně gymnázií
Odborné školy:
•
Berufschulen - učňovské školy
•
Berufsfachhoschulen - odborná učiliště
•
Höhere Fachschulen - vyšší odborné školy
Terciální vzdělávání
350 vysokých škol – srovnejme v ČR
•
Univerzity a vysoké školy podobného typu-Technische Hochschule, vysoké školy
pedagogické či teologické
•
Umělecké a hudební vysoké školy
•
Odborné vysoké školy
87
Výchovný a vzdělávací přístup k ohroţeným dětem v Německu
•
Malá možnost rodičů při výběru zařízení pro handicapované dítě
Výběr:
•
školský úřad
•
speciální škola v konzultaci s běžnou školou
•
asociace rodičů
•
význam relativně silných školských odborů
Integrované školství
•
Před nástupem do školy – povinnost komplexního pediatrického vyšetření
•
Pozitivní nález – zdravotnické centrum = diagnóza = školské centrum
•
Gesamtschule
•
Übliche (běžné školy) Schule
•
Speciálněpedagogické podpůrné skupiny
Speciální školství
•
Speciální školy - Sonderschule (také Förderschule - podpůrné) v každé spolkové zemi
•
Určeny pro děti a mladistvé, kteří nemohou být na základě svých vzdělávacích,
vývojových či učebních schopností vzděláváni bez speciálněpedagogické podpory.
Speciálně pedagogická podpora
10 typů
•
Podpůrná zařízení pro zrakově postižené (2 )
•
Podpůrná zařízení pro sluchově postižené (2 )
•
Podpůrná zařízení pro děti s poruchou vývoje a učení(3)
•
Podpůrná zařízení pro duševně postižené děti a mládež (1)
•
Podpůrná zařízení pro osoby tělesně postižené a s postižením motorického vývoje (2)
Školy sloučené organizačně i personálně
Státem podporovaná pokusná zařízení se speciálně pedagogickou podporou
88
Vybraná podpůrná zařízení
Podpůrná zařízení pro děti s poruchou vývoje a učení
•
Školy pro osoby s výchovnými problémy-Schule für Erziehungshilfe
•
Školy pro osoby s poruchou učení- Schule für Lernbehinderte
•
Školy pro osoby s poruchou řeči- Schule für Sprachbehinderte
Podpůrná zařízení pro duševně postižené děti a mládež
•
Školy pro mentálně postižené – Schule für Geistigbehinderte
Výchova a vzdělávání dětí s různým typem ohroţení
Zaměřenost:
•
Školy pro osoby s výchovnými problémy-Schule für Erziehungshilfe
•
Školy pro osoby s poruchou učení- Schule für Lernbehinderte
•
Školy pro mentálně postižené – Schule für Geistigbehinderte
Vzdělávání dětí s výchovnými problémy a poruchou učení
Školy pro osoby s výchovnými problémy
•
7-11 žáků
•
Osnovy ve shodě se základními a hlavními školami
•
Školy pouze přechodného typu
Školy pro osoby s poruchou učení•
11-22 žáků, povinná docházka 10 let
•
Osnovy ve shodě se základními a hlavními školami
•
Modifikace osnov
•
Internátní zařízení
•
Motivace k dalšímu vzdělávání
Výchova a vzdělávání dětí s mentálním postiţením
•
Jedenáctiletá povinná školní docházka - až do 25 let
•
Celodenní provoz
•
Aprobovaní učitelé + speciální pedagogové
•
Učební skupiny, 6-13 žáků
89
Alternativní systémy
Alternativní škola:
•
Instituce méně závislá na orgánech pověřených řízením školství než státní škola
•
Alternativní mohou být přístupy učitelů a vychovatelů k jednotlivcům
Waldorfská škola
Výchozí teze: dítě je zcela svobodný tvor
•
Bez podrobných učebních osnov, bez učebnic
•
Bez direktiv a bez trestů
•
Výuka v epochách
•
Užívání forem - temperament
•
Antroposofie
•
Rudolf Steiner
Campilské hnutí
•
Campilské komunity- vznik
•
Karel König
•
Tři pilíře
•
Princip sociokracie
•
Komunitní systém - komplexnost
90
Dětské domovy a domy na půl cesty- vymezení legislativního rámce
Dětské domovy
•
Diagnostické ústavy
•
Dětské domovy
•
Dětské domovy se školou
•
Výchovné ústavy pro mládež
•
Střediska výchovné péče
•
Poradenská pracoviště
Domy na půl cesty
Dům na půli cesty je v zahraničí pojmem pro léčebnu drogově závislých nebo
sexuálních delikventů, kde mají klienti větší svobodu pohybu neţ ve vězení, ale
přesto jsou sledováni personálem nebo ostrahou.
•
V českém prostředí je Dům na půli cesty spíše azylovým domem pro mladé lidi v
problémech.
•
Domy na půli cesty poskytují pobytové služby zpravidla pro osoby do 26 let věku,
Sociální sluţba obsahuje tyto základní činnosti:
a) poskytnutí ubytování,
b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c) sociálně terapeutické činnosti,
d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí.
91
7.1 Výchova a vzdělávání ohroţených dětí v Německu –
fotodokumentace
92
93
94
ZÁVĚR
V závěru předloženého textu bych si dovolila citovat některá slova Mgr. Olgy
Rosenbergerové, ředitelky Asociace TRIGON o přínosu studijních pobytů:
„Byly dohodnuty okruhy zájmů, které by pomohly ujasnit legislativní rozdíly v poskytování
sociálních služeb s ohledem na profesní přípravu a zaměstnávání osob se zdravotním
postižením, postoje a ochota organizací, které zaměstnávají osoby s hendikepem, součinnost
školských zařízení a orgánů samosprávy, možnosti uplatnění v rámci chráněného a volného
trhu práce.
V rámci poskytování jednotlivých sociálních služeb byl ujasněn zájem a postupy v systému
zaměstnávání uživatelů výše uvedených služeb s ohledem na jejich zdravotní a sociální
situaci.
S uživateli je pracováno individuálně, profesní příprava se realizuje společně s rodinnými
příslušníky a zástupci dotčených firem.
V rámci studijního pobytu byly nalezeny rozdíly v systému financování sociálních služeb,
přístupu samosprávných orgánů v rámci regionu, spolupráce se školskými zařízeními v rámci
integrace osob se zdravotním postižením, součinnosti firem zaměstnávajících osoby se
zdravotním postižením.
V rámci neformální výměny zkušeností členů studijního pobytu v rámci klíčové aktivity 03
projektu IKOZ a vedení sociálních organizací Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria
Onlus a Cooperativa Sociale CILS, společně s jednotlivými vedoucími vybraných sociálních
služeb, byly přeneseny a posouzeny klady a zápory v organizaci jednotlivých služeb s ohledem
na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném a volném trhu práce.
Studijní pobyty u partnerských organizací byly přínosné pro obě dvě strany, v rámci "dobré
praxe" byly předány teoretické a hlavně i praktické zkušenosti z oblasti zaměstnávání osob se
zdravotním postižením na různých pracovních pozicích“.
95
POUŢITÁ LITERATURA
 Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti
informační vědy a knihovnictví, editor Miroslav Ressler. 1. vyd. Praha: Vysoká škola
chemicko-technologická; Národní knihovna ČR, 2006, ISBN 80-7080-599-4
 ŠANDEROVÁ, J.: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha:
Sociologické nakladatelství, 2005, ISBN 978-80-86429-40-3
 ŠVEC, Š. Pedagogika ako veda: Teoretické reflexie. Pedagogická revue, 56, 2004, č.
2, s. 105-119.
96