říjen 2011 - Oblastní nemocnice Příbram

Transkript

říjen 2011 - Oblastní nemocnice Příbram
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic Říjen 2011
Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba
Zahájení
rekonstrukce
příbramského křídla D1
Str. 06–07
Operační přilba
s ventilací na
kladenské ortopedii
Str. 24–25
Nový přístroj pro
benešovské oddělení
nukleární medicíny
Str. 42
Dispečeři zdravotnického
operačního střediska linky 155
Klára Jartimová a Martin Siegl
str. 30–35
str. 36–41
str. 42–47
str. 12–17
str. 18–23
str. 24–29
str. 10–11
02
03
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Úvodní rozhovor
Obsah
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s., MUDr. Stanislavem Holobradou:
„Lůžek následné péče je
u nás stále málo“
„V České republice je počet lůžek následné péče obecně stále nedostatečný a přes veškerou osvětu
a veřejnou diskusi je potřeba zvýšení počtu těchto lůžek v reálném prostředí stále podceňována,“
říká ředitel Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislav Holobrada. To je však ale jen jedno
z témat našeho rozhovoru.
Jak postupuje komplexní rekonstrukce
křídla D3 příbramského monobloku? Stihne se
termín dokončení stavby?
Zatím to vypadá, že se termín dokončení stihne,
nemám žádné signály o tom, že by tomu tak nemělo
být. Práce probíhají, jak mají, žádný zásadní problém
jsme zatím neřešili. Jednoduchá tato rekonstrukce
určitě není, už jen proto, že probíhá za plného provozu nemocnice a křídlo D3 je stavebně plně svázáno s ostatními částmi monobloku. Ale zvládáme to.
V Příbrami probíhají v tuto chvíli
současně rekonstrukce již dvou křídel
budovy D, tedy monobloku. Jak na
všechny související změny reagují pacienti
a zaměstnanci?
I když práce na rekonstrukci obou křídel při prakticky
neomezeném provozu nemocnice znamenají i přes
naši maximální snahu například zvýšení hluku či prašnosti, naši pacienti i personál reagují velice vstřícně.
Velmi jejich toleranci oceňuji, v monobloku jsou totiž
umístěny důležité zdravotnické provozy nemocnice
a jejich uzavření po dobu rekonstrukcí by znamenalo
poměrně výrazné omezení zdravotní péče. Takže i když
to pro ně není lehké, naši pacienti i zaměstnanci reagují na provádění nezbytných prací, úprav a přemísťování dotčených pracovišť s respektem a solidaritou.
Myslíte, že po zprovoznění obou upravovaných
křídel zaznamenají změny i sami pacienti? Co jim
nové prostory přinesou?
Změny zcela jistě zaznamenají zaměstnanci i pacienti. Zdravotníci získají nové prostory i vybavení,
pacienty čeká příjemné prostředí s novým zázemím
pro ně samotné i jejich doprovod. Například čekárny
budou prostorné, světlé, s novým nábytkem, jako jsou
sedačky apod. Plánujeme, že obě křídla našim pacientům i zaměstnancům po dokončení všech prací opět
ukážeme tak, jak je u nás zvykem. Na nová pracoviště
se pak budou moci podívat všichni, kteří budou mít
o prohlídku zájem.
Vaše nemocnice provozuje již nějakou dobu
oddělení následné péče. Chyběl do vzniku tohoto
oddělení nemocnici tento typ lůžek? Myslíte, že je
jich v naší zemi dostatek?
Je zřejmé, že než toto nové oddělení vzniklo, lůžka
následné péče chyběla. Potvrdil to i velký zájem
o tato lůžka nejen z našich vlastních oddělení, ale
i odjinud. Je to logické. Akutní lůžka mají pacientům
sloužit po dobu jejich akutní léčby, tedy stanovení
příčin jejich potíží, cílené léčby včetně potřebné rehabilitace na lůžku. K doléčení v okamžiku, kdy akutní
stav pacienta pominul, je u něj stanovena diagnóza
a ukončena akutní léčba, mají sloužit právě lůžka
následné péče.
Na druhou otázku musím odpovědět, že v České
republice je počet těchto lůžek obecně stále nedostatečný a přes veškerou osvětu a veřejnou diskusi
je potřeba zvýšení počtu těchto lůžek v reálném prostředí stále podceňována.
Příbramská nemocnice slaví v letošním roce
130 let své existence. Chystáte nějakou další akci
k tomuto výročí?
Ano, toto výročí slavíme vlastně průběžně v celém
tomto roce. Hned v lednu byl tomuto jubileu věnován
II. Kadeřábkův den – celodenní, dnes již tradiční,
odborný seminář interního oddělení. MUDr. František
Kadeřábek byl prvním primářem interního oddělení
tehdejší nemocnice v Příbrami a zároveň zakladatelem
první interní JIP pro příbramský okres. 130 letům příbramské nemocniční historie byl věnován i velikonoční koncert nemocnice. Jako připomenutí tohoto
výročí připravujeme na první polovinu listopadu také
slavnostní znovuodhalení pomníku s pamětní deskou
další velmi známé a uznávané osobnosti příbramské
nemocnice – MUDr. Václava Trnky, jenž byl prvním primářem chirurgických oborů a zakladatelem moderní
chirurgie v Příbrami.
Proč je důležité, aby měly krajské nemocnice
jednotné vedení a vyměňovaly si některé
informace? Jaké to přináší výhody?
Řízení krajských nemocnic z jednoho místa a výměna
některých informací mezi nimi je důležitá i výhodná
pro všechny strany. Nejen, že díky naší úzké spolupráci můžeme snížit různé náklady, například
na léky, dodavatelské služby apod., ale pomáhá
nám to i ve vztahu například ke zdravotním pojišťovnám. Bez nastavené spolupráce, jako například
u nás ve Středočeském kraji, by si krajské nemocnice informace vyměňovat vůbec nemusely. Už teď
vidíme, že naše vzájemná spolupráce, jednotné řízení
i výměna některých informací jsou pro nemocnice
prospěšné.
MUDr. Stanislav Holobrada
ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.
R
ozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice
Příbram, a. s., MUDr. Stanislavem
Holobradou 03
O
dbor zdravotnictví 04
D
alší etapa rekonstrukce monobloku
příbramské nemocnice 06
P
orod v kladenské nemocnici
je jako doma 08
C
o dělat při otravách z hub
a jak jim předejít? 10
O
blastní nemocnice Příbram 12
K
laudiánova nemocnice Mladá Boleslav 18
O
blastní nemocnice Kladno 24
O
blastní nemocnice Kolín 30
N
emocnice Kutná Hora 36
N
emocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 42
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Měsíčník
Vydává: Oblastní nemocnice Kladno, a. s.
Vančurova 1548, Kladno 1, PSČ: 272 01
IČ: 27256537, DIČ: CZ27256537
Redakční rada: Jana Machová, Vladimír Lemon, Alice
Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila
Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková,
Tomáš Tulinger
Kontakt: [email protected]
Registrace: MK ČR E 19733
Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů
nemocnic.
Neprodejné
04
05
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Odbor zdravotnictví
Foto: © Krishnacreations / Dreamstime.com
Odbor zdravotnictví
Krizové řízení
Ve dnech 8. a 9. září 2011
se sešla pracovní skupina, která se
z pověření Bezpečnostní rady Středočeského kraje zabývá zpracováním krizového a havarijního plánu
regionu. Skládá se ze složek integrovaného záchranného systému
(IZS), zástupce Krajské hygienické
stanice, Krajské veterinární správy,
Krajského vojenského ředitelství
a zástupců Středočeského krajského úřadu – oddělení IZS a obrany
a také odboru zdravotnictví.
Na základě pečlivé analýzy možných rizikových faktorů celé středočeské oblasti byla do plánu krizové
připravenosti zanesena pravidla
efektivní spolupráce všech oprávněných zasahujících subjektů. Při
mimořádných událostech, které
často hraničí s krizovou situací, je
koordinace základním předpokladem k jejich úspěšnému zvládnutí
při minimálních škodách na životech, zdraví nebo majetku obyvatel v zasažené lokalitě. Národní akční plán péče o ohrožené děti –
oblast zdravotnictví (NAP)
Proti chřipce
Chřipka je vysoce nakažlivé
virové infekční onemocnění, které
postihuje všechny věkové skupiny
a může vyvolat epidemie až pandemie. Jako sezonní nákaza se nejčastěji vyskytuje v zimních a prvních
jarních měsících. Jejím zdrojem
bývá infikovaný člověk nebo zvíře.
Přenáší se kapénkovým způsobem,
kam patří například mluvení, kašlání či kýchání. Každoročně se
chřipka stává příčinou statisíců
úmrtí na celém světě. V České republice postihuje průměrně až
850 000 osob za rok a z toho
umírá 1 500 až 2 000 pacientů, což
představuje přibližně 2 % všech
úmrtí.
Nemocnost v kraji sleduje Krajská
hygienická stanice Středočeského
kraje a pravidelně hlásí vývoj situace odboru zdravotnictví krajského
úřadu. Tím je zajištěna informovanost mezi krajem a zdravotnickými zařízeními, které se v případě
zvýšené nemocnosti mohou včas
připravit na případný výskyt epidemie. Lidské onemocnění chřipkou nejčastěji způsobují chřipkové viry typu A a B a jen okrajově
i typ C. Chřipkové viry typu A mohou infikovat nejen člověka, ale
i zvířata, zatímco viry typu B se vyskytují výhradně u lidí. Tyto viry během roku podléhají mírným genetickým mutacím. Dojde-li k jejich
zásadním změnám, vzniká riziko
epidemií až pandemií.
Jediným účinným prostředkem, jak
zabránit tomuto onemocnění a jeho
následnému nekontrolovatelnému
šíření, stále zůstává dobrovolné očkování a očkování rizikových skupin. Obecně se doporučuje zaměstnavatelům, aby nabízeli možnost
zvýhodněného či bezplatného očkování proti chřipce svým zaměstnancům, neboť je tento způsob prevence výhodný pro obě zúčastněné
strany jak ze zdravotního, tak i z ekonomického hlediska. Vakcinace
zdravotníků má význam též z důvodu zajištění bezpečnosti pacientů a snížení rizika nozokomiální
nákazy chřipkou.
V případě zájmu o očkování je možné obrátit se na registrujícího praktického lékaře, ovšem očkování se
provádí také ve vakcinačních centrech a zdravotních ústavech.
MUDr. Biskupa, aby se zúčastnil
jednání zdravotního výboru zastupitelstva Středočeského kraje
a upozornil tak na rizika s rušením
kojeneckých ústavů spojená.
Foto: © Arne9001 | Dreamstime.com
Virus chřipky je
vděčným objektem
především
počítačových
designů a animací.
V úterý 6. září 2011 se
na půdě Krajského úřadu Středočeského kraje konalo pracovní setkání zástupců pobytových zařízení zřizovaných Středočeským
krajem, tedy dětských domovů
(Kladno, Milovice, Strančice, Mladá Boleslav) a kojeneckého ústavu Kolín, kterého se zúčastnila
také zástupkyně odboru zdravotnictví. Ústředním tématem jednání se stal návrh Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) na
zrušení ústavní péče pro děti do
tří let. Ustanovení této pracovní
skupiny bylo iniciováno Národním
akčním plánem péče o ohrožené
děti na období let 2009–11, jejímž
hlavním garantem je MPSV. Hlavním cílem NAP byla transformace
systému práce s ohroženými dětmi
a rodinami, ovšem v této věci není
ze strany odpovědného ministerstva zaznamenána v posledních
měsících žádná aktivita. Proto se
pracovní skupina usnesla, že vznese prostřednictvím vedoucího odboru zdravotnictví dotaz na MPSV,
a zároveň pověřila svého zástupce
06
07
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Investice
Investice
Radní MVDr. Václav
Beneš, ředitelka
Oblastní
nemocnice Kladno
MUDr. Kateřina
Pancová,
středočeský
hejtman
MUDr. David Rath,
ředitel ON Příbram
MUDr. Stanislav
Holobrada,
zástupce
dodavatele stavby
Ing. František
Kraček a zástupce
ROP Střední Čechy
Ing. Tomáš Oliva
během slavnostního
poklepání
základního kamene
stavby
Další etapa rekonstrukce
monobloku příbramské
nemocnice
Ve čtvrtek 13. října bylo v Oblastní nemocnici Příbram za účasti hejtmana Středočeského kraje
MUDr. Davida Ratha poklepáno na pomyslný základní kámen komplexní rekonstrukce křídla D1
monobloku.
Po dokončení stavby dvou zcela nových budov C a F v hodnotě cca 900 mil. Kč a právě probíhající komplexní rekonstrukci křídla D3 monobloku (jejíž hodnota činí cca 200 mil. Kč) se v relativně krátké
době přikročilo již ke třetí, pro nemocnici funkčně i finančně velmi významné investici. Hodnota projektu
rekonstrukce křídla D1 je cca 215 333 000 Kč. Hrazena je z evropských fondů, jmenovitě z ROP Střední
Čechy. Hodnota této dotace činí cca 196 339 000 Kč.
Úprava křídla D1 zahrnuje zásadní stavební práce, například totální výměnu instalací a oken, razantní změnu
vnitřních dispozic, zateplení obvodového pláště i přístavbu nového patra, terénní modelace a nové zdravotnické a další technologie. Zároveň řeší logickou návaznost a dosažitelnost jednotlivých oborů na všechna
zásadní oddělení včetně zobrazovacích metod a centrálních operačních sálů. Po dokončení všech prací
najdou v nových prostorách své místo gastrocentrum, zmíněné zobrazovací metody, ambulance operačních oborů včetně očního oddělení, které zde získá
také zcela nový superaseptický operační sál a stacionář. Veškeré stavební práce jsou naplánovány do
31. května 2012, kdy by měly být podle plánu hotovy.
V rámci návštěvy hejtmana v příbramské nemocnici proběhla také prohlídka čtvrtého patra křídla
D3, které je v rekonstrukci již několik měsíců. Po
rekonstrukci budou v D3 umístěny především lůžkové
jednotky operačních oborů a odborné ambulance.
Zprovoznění této části budovy D (monoblok) je naplánováno na přelom let 2011 a 2012.
08
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Investice
Porod v kladenské
nemocnici je jako doma
ČEKÁ VÁS OPERACE?
Inzerce
Rodičky v kladenské nemocnici se dočkaly kvalitnějšího komfortu, lepších hygienických podmínek
a více místa.
lék Wobenzym®
urychluje hojení
zkracuje dobu léčby
Hojení rány po operacích (včetně zlomenin) je složitý proces
Závisí nejen na velikosti rány, ale i na tom, jak imunita organismu zvládá pooperační fázi, zda zánět či pooperační otok
neprodlužují hojení a pacient dodržuje pooperační režim, stanovený lékařem.
Středočeský
hejtman
MUDr. David
Rath a ředitelka
kladenské
nemocnice
MUDr. Kateřina
Pancová při
hovoru s primářem
gynekologického
oddělení
MUDr. Petrem
Ullrychem nad
plány nové
porodnice
Blok C, kde gynekologie sídlila, nyní prochází šenosti z této rekonstrukce a podmínky v budoucím
rozsáhlou rekonstrukcí, a proto se porodnické sály céčku by měly patřit k tomu nejmodernějšímu, co
musely přestěhovat do patra, kde kdysi byla chirur- v Evropě existuje,“ věří MUDr. Petr Ullrych. Na definigie. Nové prostory se výrazně liší od těch původních. tivní místo v bloku C se porodnice vrátí po dokončení
Pokoje, v nichž se ještě na začátku léta muselo tísnit rekonstrukce v červnu příštího roku. Budou zde čtyři
šest rodiček, se nyní proměnily v pohodlné a moderní porodní místnosti, z nich jedna nadstandardní, a opemístnosti pro jednu či dvě maminky. V mnohem rační sál. Budoucí porodnice nabídne také novinku,
lepším stavu je také sociální zařízení. Tato změna která zatím nemá v kraji obdoby – jeden z porodních
řadí kladenskou porodnici mezi nejlepší v České sálů bude napojen na prostory podobné garsoniéře,
republice.
jež budou vybaveny tak, aby tam maminka mohla
„Poprvé za své praxe rodím v tak skvělých podmín- bez problémů pobývat s partnerem i přes noc. Střekách i prostorách. Jsem z té rekonstrukce nadšený. dočeský hejtman MUDr. David Rath, jenž si v pátek
Přitom prostorově jsme v úplně stejných podmín- 14. října prohlédl právě probíhající rekonstrukci, symkách, jako jsme byli v céčku, kam se máme do dvou bolicky zasadil platan, který má demonstrovat novou
let vrátit. Věřím, že to bude s kladenskou porod- výsadbu stromů. Kvůli rozsáhlé rekonstrukci nemocnicí i gynekologií ještě o něco lepší. Máme již zku- nice bylo totiž nutné staré dřeviny vykácet.
Enzymy v našem těle ovlivňují hojení ran a zlomenin
Usměrňují průběh zánětu a vstřebávání otoku tak, aby to bylo pro tělo co nejúčelnější a nejrychlejší. Operace a těžké úrazy
včetně zlomenin jsou událostmi, na jejichž rychlé zvládnutí nemusí enzymy v našem těle stačit. Proto je vhodné podpořit je
enzymy zvenčí. Dlouholeté výzkumy ověřily účinnost unikátní směsi proteolytických enzymů, která je obsažena v jediném
tradičním léku systémové enzymoterapie – léku Wobenzym. Účinek jiných enzymových směsí může být zcela odlišný.
Účinná pomoc po operacích
Podpůrná léčba Wobenzymem přispívá mimo jiné ke zlepšení prokrvení tkání a činnosti lymfatického systému. Urychluje
tak vstřebávání otoků, krevních výronů a podlitin, čímž zmírňuje i bolest.
Použití Wobenzymu zkracuje dobu hojení pooperační rány i zlomenin, posiluje oslabenou imunitu a omezuje výskyt pooperačních komplikací např. s hnisáním rány nebo nadměrným jizvením. Pokud jsou při léčbě použita antibiotika, zvyšuje
Wobenzym zároveň jejich účinnost. Nejlepšího účinku dosáhneme, začneme- li užívat Wobenzym co nejdříve po operaci,
samozřejmě po předchozí konzultaci s ošetřujícím lékařem.
Informujte se u svého lékaře. Více na www.wobenzym.cz
Wobenzym, tradiční lék z přírodních zdrojů k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci.
MUCOS PHARMA CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice, www.wobenzym.cz, konzultace s lékaři na tel.: 800 160 000
10
11
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Záchranná služba
Ve středu 28. září vyjížděli středočeští záchranáři ze stanovišť Lysá nad Labem a Nymburk
k rodině, která jevila známky otravy z hub. Prudké bolesti břicha a zvracení měli všichni, kteří
zkonzumovali houby. Rodina udala, že měli k jídlu bedly a zdravotní problémy se dostavily v noci
z úterka na středu. Záchranáři převezli matku, otce a jejich pětileté dítě okamžitě do nemocnice
na vyšetření a k hospitalizaci.
Jednou z typických podzimních a letních činností v České republice je houbaření a příprava nejrůznějších jídel z hub. V žádné jiné evropské zemi
není tato tradice tak silně zakořeněna. Konzumace
hub však v sobě skrývá i jistá nebezpečí, snadno si
totiž můžeme splést jedlé houby s nejedlými, nebo
dokonce s těmi zdraví škodlivými.
Pseudootrava není nebezpečná
Nemusíme se však otrávit pouze houbami jedovatými.
Jedlé houby se špatným skladováním či nedostatečnou
tepelnou úpravou stávají nezdravými. Také je nutné
si uvědomit, že houby jsou sice zdravé, ale náročné
na trávení. Těmto potížím se říká pseudootrava z hub.
I jedlé houby tedy mohou být zdraví nebezpečné, pokud jsou například skladovány v igelitovém sáčku, kde
se během jedné až dvou hodin zapaří. Z jedlé houby
se stává nejedlá, pokud je přestárlá.
Jak snížit riziko otravy?
Existují jednoduchá pravidla, jejichž dodržováním
můžeme výrazně snížit případné zdravotní obtíže
spojené s požíváním hub. Sbírat houby, které bezpečně známe, a to do prodyšných košíků, zpracovat
je neprodleně po příchodu z lesa a houby dostatečně dlouho a správně tepelně zpracovávat. Opatrní musíme být i při sběru ještě nevyvinutých mladých hub – tehdy nemusejí být dobře patrné hlavní
rozpoznávací znaky a snadno pak dojde k záměně.
Pokud si nejsme jisti druhem houby nebo jejím stářím,
raději ji ponecháme v lese.
Otrava muchomůrkami
K takzvaným pravým otravám houbami dochází velice
zřídka, ale jsou velmi závažné. V České republice
dochází nejčastěji k požití muchomůrky zelené a hub
jí příbuzných, protože může dojít k záměně napří-
klad za žampiony, bedly nebo masáky. Tato otrava
má dlouhé bezpříznakové období od zkonzumování
jídla, kdy člověka nepostihují žádné zdravotní potíže
(tato doba je různě dlouhá, nejčastěji však od 6 do
24 hodin). První příznaky jsou prudké bolesti břicha,
průjmy a zvracení. Následně se přidávají i problémy
Text: BcA. Tereza Janečková, DiS., tisková mluvčí ÚSZS SK
Co dělat při otravách
z hub a jak jim předejít?
s močením. Tato fáze trvá opět několik dnů. Pokud člověk pravidelně nedoplňuje tekutiny, dochází k selhávání ledvin a jater. Otrava muchomůrkou zelenou je
zrádná tím, že přibližně po dvou dnech dojde ke zlepšení zdravotního stavu otráveného. Toto zlepšení je
ale jen zdánlivé, protože poškození jater a ledvin
trvá. Přibližně pětina otrávených lidí do dalších dvou
dnů zemře. Jako kritický pro přežití se uvádí pátý den
od požití jedovaté houby. Pokud člověk tuto otravu
přežije, často dochází k trvalému poškození ledvin
a jater. Většinu lidí otrávených touto houbou lékaři
zachrání. Hodně záleží na zkonzumovaném množství,
včasnosti a kvalitě lékařské pomoci, ale také na odolnosti, věku a zdravotním stavu houbaře.
Psychotropní otravy
Dalším druhem jsou i psychotropní otravy, které
se projevují rozrušením, agresivitou, halucinacemi,
nevolností, bušením srdce, rozšířením zornic a někdy
i zvracením. Během dvou dnů tyto obtíže samy usta-
nou. Psychotropní otravy způsobuje například lysohlávka česká, muchomůrka tygrovaná či muchomůrka
červená. Vážné zdravotní komplikace hrozí při otravě
těmito houbami lidem se srdečními, cévními a psychickými problémy.
První pomoc
První pomocí v případě podezření na otravu z hub
je vyvolat u člověka zvracení, podat živočišné uhlí
a neopomenout přísun vody kvůli proplachování
ledvin. Nutné je zavolat neprodleně záchrannou
službu nebo dopravit postiženého do nemocnice.
Záchranná služba na místě incidentu zajistí vzorky
jídla, které postižený zkonzumoval, kvůli toxikologickému rozboru a převeze jej co nejrychleji do nemocnice. V sanitním voze záchranáři postupují podle
aktuálního zdravotního stavu pacienta. Toxikologický rozbor je důležitý kvůli identifikaci toxických
látek, které ohrozily zdraví. Na základě toxikologického rozboru lékař v nemocnici stanoví léčbu.
Muchomůrka
červená (Amanita
muscaria) patří
k nejznámějším
jedovatým houbám,
takže smrtelné
otravy jsou v jejím
případě velmi
vzácné.
Foto: © Diana Coman/ Dreamstime.com
Záchranná služba
12
13
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Úvod
Aktuality
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:
„Modernizace nemocnice
rychle pokračuje“
I příbramská nemocnice v posledních letech staví a rekonstruuje. Teď je na řadě křídlo D1 monobloku
a cílem je kromě zkvalitnění péče i příjemné a vstřícné prostředí pro pacienty i personál. Na novinky
jsme se proto zeptali ředitele nemocnice MUDr. Stanislava Holobrady.
Která oddělení se mohou těšit na nové prostory?
Do zrekonstruovaného křídla D1 se po dokončení
všech prací přemístí část pracovišť oddělení zobrazovacích metod včetně CT, mamografie, sonografie a nově také denzitometrie, ambulantní část urologie, ambulance, denní stacionář a superaseptický
sál očního oddělení a gastroenterologické centrum.
Budou mít tyto obory v nových prostorách i nové
vybavení?
Určitě. Počítáme nejen s novými přístroji, ale i s novým
zázemím pro pacienty i personál.
Na co se mohou těšit pacienti?
Pacienti i jejich doprovod se po zprovoznění zrekonstruovaného křídla setkají s novým, příjemným
prostředím, které bude bezbariérové, s prostornými a přívětivými čekárnami a, jak jsme již avizovali v minulosti, také s funkčním wi-fi připojením na
vybraných místech.
Příbram znovu
centrem zájmu
lékařů z celé ČR.
A opět s live
surgery
16. září se do příbramské
nemocnice znovu sjeli lékaři. Tentokrát šlo o chirurgy a do Příbrami
přijeli z celé České republiky. Pod
záštitou chirurgické kliniky 3. LF UK
Praha, kterou v Příbrami zastupoval
její přednosta MUDr. Robert Gürlich,
se v nemocnici konal 1. podbrdský
chirurgický den. Hlavním tématem
akce, kterou pořádalo centrum pro
řešení kýly při chirurgickém oddělení, byl aktuální pohled na chirurgické řešení kýl. Do Příbrami, která pro tuto příležitost připravila live
surgery – živý přenos dvou operací kýl z operačního do multimedi-
álního sálu, přijal pozvání i dr. Jan
Kukleta, který již mnoho let působí
v Ženevě a byl operatérem jedné ze
dvou prezentovaných operací. V relativně krátké době tak nemocnice
zažila již druhý živý přenos z operačního sálu, a stala se tak v tento den znovu centrem zájmu lékařů napříč ČR z fakultních, krajských
a dalších nemocnic. Výhodou živého přenosu byla možnost komunikace posluchačů v konferenčním
sále s operujícími lékaři v reálném
čase již v průběhu operací. Příbramské centrum pro řešení kýly je jedním z mála, které v České republice působí. Jeho cílem je především
co nejšetrnější a nejefektivnější
způsob operačního řešení kýl s využitím moderních technologií a postupů. Díky využívání moderních
operačních přístupů jsou u pacientů zkráceny doby hospitalizace
i rekonvalescence, nové operační
metody pak umožňují snížení počtu recidiv.
Nepřehlédnutelnost nového označení nemocniční lékárny slouží pacientům i další veřejnosti ke snadné
orientaci ve chvíli, kdy potřebují využít lékárenských služeb. Lékárna
Oblastní nemocnice Příbram sídlí
v přízemí nové budovy F, v těsné
blízkosti nového hlavního vstupu
do nemocnice.
Provozní doba: pondělí až pátek
7.30–15.30, kontaktní telefon:
318 641 510
MUDr. Stanislav Holobrada
ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.
Vizualizace křídla
D1 monobloku
V Příbrami se v posledních týdnech děje
mnoho nového. Co například?
Kromě jiných novinek má naše nemocniční lékárna
nové světelné označení. Pro pacienty je jistě výhodou, že nová světelná upoutávka je velice výrazná,
a proto lékárnu snáze najdou.
Nemocnice plánuje také další rekonstrukci. Jak
jste daleko?
Komplexní rekonstrukce dalšího křídla monobloku
– D1 – se blíží mílovými kroky a my jsme připraveni.
V tuto chvíli je podepsána smlouva s dodavatelem
stavby a převzato staveniště. Ještě v říjnu zahájíme
samotné práce.
Nové označení
lékárny
Oblastní nemocnice Příbram spolu s Oblastní nemocnicí
Kladno a Nemocnicí Kutná Hora
jsou první tři nemocnice, které
instalací nové světelné upoutávky velmi zvýraznily označení nemocniční lékárny. Kladno, Příbram
a Kutnou Horu pak budou postupně následovat ostatní středočeské
krajské nemocnice.
14
15
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Rozhovor
Rozhovor
Hlavní sestra Mgr. Ivana Králíčková říká:
„Nejdůležitější jsou dobré
vztahy mezi lidmi“
Pracovní náplň hlavní sestry je nesmírně rozmanitá a proměnlivá. Týká se nejen poskytování
ošetřovatelské péče, ale i všech dalších oblastí souvisejících s organizací a provozem nemocnice.
Přesně to považuje hlavní sestra ON Příbram Mgr. Ivana Králíčková na své práci za nejpřitažlivější.
Čemu se jako hlavní sestra nejvíce věnujete?
Nelze jednoznačně říci, které práci se nejvíce věnuji – to
se mění v závislosti na aktuálních problémech provozu
nemocnice. Za velmi podstatné však osobně považuji
budování co nejlepších interpersonálních vztahů napříč
celou nemocnicí. Komunikaci s personálem a získávání
zpětné vazby věnuji značnou část své pracovní činnosti
a zároveň tyto snahy podporuji i u ostatních zaměstnanců nemocnice. Mou práci velmi usnadňuje skutečnost, že se mohu opřít o tým kvalitních a erudovaných
spolupracovníků, ať už jde o sestry, lékaře, ostatní
pracovníky či kolegy z vedení nemocnice.
Jaký je váš názor na současnou prestiž povolání
nelékařského zdravotnického personálu v ČR?
Jsem přesvědčena, že prestiž tohoto povolání
je, podobně jako v minulosti, vysoce hodnocena.
Z podstatné části to vyplývá z náročnosti práce, kterou
musí zdravotnický personál zvládnout. Proto jsou tato
povolání společností oprávněně hodnocena velmi
vysoko. Jen mě občas mrzí, že někteří zdravotničtí
pracovníci svoji prestiž ve společnosti podceňují
a nejsou na svoje povolání, které rozhodně nemůže
vykonávat každý, dostatečně pyšní.
V české společnosti stále převažuje obecný názor,
že práce zdravotníka je především posláním. Není
to v dnešní době již klišé?
Co je poslání? To není jen strohé a rutinní provedení
nějakého pracovního výkonu. Souvisí s osobním
nasazením, komunikačními schopnostmi, dovednostmi a hlavně s empatií. Setkáváme se s lidmi
v různých emocionálních stavech, kteří jsou více nebo
méně zahleděni do sebe a řešení svých problémů
se zdravím. Je to pochopitelné, zdraví je to nejcennější, co máme. Z tohoto důvodu je obtížné, a někdy
opravdu vyčerpávající, najít ten správný individuální
přístup k navození důvěry mezi zdravotním personá-
lem a pacientem. A to vše s jediným cílem, pro spokojenost pacienta. Proto není žádné klišé tvrzení, že kdo
ze zdravotníků tuto pracovní osobnostní nadstavbu
nemá, nemůže toto povolání-poslání kvalitně naplňovat a vykonávat. Zdravotníci vždy dávají něco ze sebe,
něco, co nelze napsat do náplně práce a do směrnic.
Proto jim patří velký dík. Tuto skutečnost potvrzují
i mnohé děkovné dopisy od spokojených pacientů,
které zdravotníky vždy velmi potěší.
Jak v Příbrami motivujete nelékařský
zdravotnický personál? Je to možné i jinak než
penězi? Jakou to má odezvu?
Motivace lidí ve všech profesích je velmi důležitá.
I u nás v nemocnici na ni klademe velký důraz, protože
určuje sílu a směr jednání našich pracovníků. Je vše­obecně známo, že finanční ohodnocení je pouze jedním
z hlavních motivátorů, ale bohužel nemá trvalý charakter. Dle personálních výzkumů a i našich zkušeností je
finanční motivace často až na druhém či dalším místě.
Je to dáno rozdílným hodnotovým žebříčkem každého
z nás. Vždyť při uspokojování pracovních potřeb může
každý preferovat něco jiného. Velmi často jsou před
finanční motivací upřednostňovány tzv. vnitřní motivátory, které mají dlouhodobější ráz. Jsou to například dobré mezilidské vztahy na pracovišti, přístup
nadřízeného, pracovní prostředí, možnost pracovního postupu, seberealizace, zpětná vazba vedoucího
pracovníka při hodnocení výkonu, možnost dalšího
vzdělávání aj. Je proto důležité, aby každý vedoucí
pracovník nalezl hlavní motivační faktory konkrétního zaměstnance. Motivování zaměstnanců musí
a má být každodenním úkolem vedoucích pracovníků. V naší nemocnici již déle než rok probíhá kontinuální vzdělávání středního managementu, aby tyto
schopnosti a dovednosti získával a rozvíjel. Jedním
z prvních výsledků v této oblasti je loňské hodnocení,
které provedli nelékařští pracovníci sami mezi sebou
na jednotlivých odděleních. Výstupem a výsledkem
tohoto hodnocení byl první ročník soutěže o titul Top
sestra a Top lékař. Letos připravujeme druhý ročník.
Objektivní a hmatatelnou odezvou je snížená fluktuace zaměstnanců. Pracovníci u nás zůstávají, což je
pro nás velmi potěšující a zároveň zavazující, abychom
zůstali a byli stále lepším a atraktivnějším zaměstnavatelem se spokojenými zaměstnanci.
Procházejí zdravotničtí pracovníci nemocnice
i jiným vzděláváním než ve vztahu k oboru, ve
kterém pracují, např. ve smyslu komunikace?
Vzdělávání se v naší nemocnici pečlivě plánuje
a probíhá v různých oblastech dle naléhavosti a zájmu
zdravotnických pracovníků. Jsem potěšena, že účast
je vždy velká. To dokazuje zajímavost a přitažlivost
námi pořádaných seminářů, kterých se rádi účastní i
zájemci z jiných zdravotnických zařízení. Dokonce si
sami natáčíme ilustrační videa s různými scénkami
zaměřenými na činnosti nelékařů. U účastníků je to
velmi oblíbená forma předávání informací a zkušeností a zároveň je to velmi poučné. Tím bych chtěla
všem, kteří se na tom podílejí, poděkovat za jejich
čas a úsilí, které přípravě a samotné prezentaci věnují.
Dále u nás druhým rokem probíhá již zmiňované vzdělávání zaměřené na manažerské dovednosti. Témata
byla a jsou velmi zajímavá a přínosná. Další vzdělávání se týká komunikace a je určeno všem zdravotnickým pracovníkům. Nejen já ráda vzpomínám na
seminář pro pracovníky příjmové recepce a ambulancí,
kterého se zcela nezištně zúčastnil i známý herec,
který velmi autenticky ztvárnil různé typy pacientů.
Myslím, že personál tím získal řadu zkušeností, které
denně využívá při své práci. Kontinuální a kvalitní
vzdělávání zaměstnanců v odborných i dalších
oblastech je jedním z prioritních cílů nemocnice.
Jak trávíte svůj volný čas a jak nabíráte energii?
Mým největším zdrojem energie jsou rodina a opravdoví blízcí přátelé, kteří mi vždy dodávají energii už
jen tím, že stojí vedle mě. Všem bych přála takový
okruh charakterních lidí, kteří svým nadhledem
a humorem dokáží odvést od starostí a člověku, jak
s oblibou říkám, pomohou ,,přepnout“. Nechci, aby
to znělo otřepaně, ale práce je zároveň i mým koníčkem. Přináší mi radost a uspokojení, takže jí ráda
věnuji svou energii a čas. A když je nejhůř, skočím
si pro ,,sladkou energii“ do kantýny.
Mgr. Ivana Králíčková
16
17
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Krevní tlak
Město
Přestaňte kouřit – i tím si
léčíte vysoký tlak
město Příbram a vysoká
škola společně podporují
Příbramské seniory
Vzhledem k počtu nemocných v populaci (v České republice je cca 2,5 milionu hypertoniků) nelze
provádět k rozlišení esenciální a sekundární hypertenze všechna známá vyšetření z literatury.
Starosta města Příbrami MVDr. Josef Řihák a rektor Vysoké školy evropských a regionálních
studií prof. PaedDr. Gabriel Švejda podepsali minulý měsíc smlouvu o spolupráci mezi městem
Příbram a Vysokou školou evropských a regionálních studií (VŠERS), o. p. s., České Budějovice.
Abstraktní foto
znázorňující
hypertenzi
Musíme vycházet ze screeningových vyšetření,
která provádíme u všech hypertoniků a doplňujeme
je podle další diagnostické úvahy o vyšetření vhodná.
Pravidelné kontrolní vyšetření u stabilizovaných hypertoniků stačí provádět jednou za tři měsíce. U komplikovaných nebo nevyrovnaných stavů – na počátku léčby
a při změně antihypertenziva – kontrolujeme nemocné
častěji (za 4–6 týdnů). Naopak u pacientů s nízkým
celkovým kardiovaskulárním rizikem, u nichž stačí ke
kontrole TK monoterapie, lze stanovit interval mezi
jednotlivými návštěvami u lékaře až na šest měsíců.
Pokud se nedaří medikamentózní léčbou dosáhnout
cílových hodnot krevního tlaku do šesti měsíců, měl
by praktický lékař zvážit odeslání nemocného k odborníkovi na hypertenzi. Biochemická vyšetření kontrolujeme jednou ročně, podobně jako EKG, pokud nejsou
klinické známky svědčící pro vznik kardiovaskulárních
nebo jiných orgánových změn. Změna terapie může
být důvodem pro častější kontrolní biochemická nebo
EKG vyšetření. U pacientů se závažnější hypertenzí,
hypertenzí špatně reagující na léčbu, při její kombinaci
Prevence a léčba
V primární prevenci arteriální hypertenze se uplatňuje
dosažení ideální tělesné hmotnosti, omezení přívodu
kalorií a tuků, omezení nadměrného přívodu sodíku
a alkoholu (> 30 g/den), zvýšení fyzické aerobní aktivity. Zároveň intervenujeme i další rizikové faktory
ICHS, například kouření. Lze toho dosáhnout nikoli
širokými populačními akcemi, ale měřením TK při
každé návštěvě v ordinaci kteréhokoli lékaře a měřením TK u rizikových skupin (potomci z hypertenzních
rodin, diabetici). Podle výsledků velkých metaanalýz
účinná léčba hypertenze významně přispívá ke snížení
kardiovaskulární nemocnosti (až o 16 %) a cerebrovaskulární nemocnosti (až o 42 %). Léčba hypertenze
snižuje riziko postižení ledvin. Příznivý vliv antihypertenzní léčby na koronární a cerebrovaskulární nemocnost a úmrtnost byl prokázán jak u pokročilých forem
hypertenze, tak u mírné hypertenze. V léčbě hypertenze využíváme jak léčby farmakologické, tak i léčby
nefarmakologické. Mezi nefarmakologickou léčbu
hypertenze patří: zanechání kouření, snížení tělesné
hmotnosti u osob s nadváhou a obezitou, dostatečná
tělesná aktivita (30–45 min 3x–4x týdně), snížení
nadměrné konzumace alkoholu, omezení příjmu soli,
zvýšení konzumace ovoce a zeleniny a snížení celkového příjmu tuků, zejména nasycených, omezení léků
podporujících retenci sodíku a vody. TK mohou zvyšovat i některé drogy (amfetamin, LSD, kokain, extáze).
Léčbu hypertenze lze zahájit monoterapií nebo kombinací dvou léků v nízké dávce. Monoterapie bývá
úspěšná maximálně u 30 % nemocných. U ostatních
případů dosahujeme normalizace TK kombinací dvou
a více antihypertenziv.
Text: MUDr. Kateřina Bobeková, MUDr. Jana Selucká – lékařky interního oddělení Oblastní nemocnice Příbram, a. s.
Foto: © Francesco Cura / Dreamstime.com
s ICHS a při nejistých EKG-známkách hypertrofie levé
komory doporučujeme echokardiografické vyšetření.
Hypertonici s podezřením na sekundární hypertenzi
by měli být vyšetřeni na specializovaném pracovišti
s možností podrobnějších hormonálních vyšetření
a zobrazovacích metod (např. sonografie, CT nebo
MR ledvin, nadledvin, arteriografie).
Předmětem spolupráce jsou konkrétní projekty, které českobudějovická škola v Příbrami již začala realizovat. Tak například VŠERS ve školním roce
2011/2012 otevře ve městě Příbrami nový vzdělávací
program Akademie třetího věku, který je určen zejména pro občany Příbrami starší 50 let a postižené.
„Zájem o tento studijní program nás velmi příjemně
překvapil. V současné době máme již přes stovku přihlášených a zájem o akademii stále pokračuje,“ konstatoval rektor VŠERS prof. Švejda. VŠERS bude dále
pro občany města Příbrami na základě podepsané
smlouvy organizovat vzdělávací přednášky, zájmové
kurzy a poznávací exkurze. Město Příbram na oplátku
podle smlouvy přispěje VŠERS neinvestiční účelovou dotací ve výši 50 000 Kč, která bude použita pro
uhrazení studijních nákladů občanů města Příbram.
„Českobudějovická Vysoká škola evropských a regionálních studií má v našem městě pobočku již osm
let a je pro obyvatele Příbrami velkým přínosem. Především mají naši občané možnost na této škole získat kvalitní vysokoškolské vzdělání. Dnes uzavřená
smlouva prohlubuje naši vzájemnou spolupráci především směrem ke střední a starší generaci našich
spoluobčanů. Věřím, že z prohloubení spolupráce
mezi městem Příbram a VŠERS bude mít užitek co
nejvíce obyvatel našeho města. Děkuji panu rektorovi a všem pedagogům VŠERS působícím v Příbrami
za mimořádný přínos pro naše město a přeji celé
škole mnoho úspěšných absolventů,“ řekl po podpisu smlouvy starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák.
Vedle vzdělávacího programu Akademie třetího věku
město Příbram a VŠERS České Budějovice v letošním roce zahájili spolupráci i na dalším společném
projektu. Tím je dlouhodobý program s názvem
„Bezpečný život seniorů“. V rámci tohoto projektu
prevence kriminality, který zahrnuje pět na sebe navazujících cca 90minutových přednášek, budou seni-
oři poučeni o pravidlech bezpečnosti, a to v oblasti
ochrany života (prevence přepadení a okradení)
a majetku (finanční gramotnost, zabezpečení domácnosti). Dále budou poučeni o bezpečnosti pohybu
v silničním provozu a seznámeni se základy legislativy
a s postupy oznamování trestného činu.
Rada města vyčlenila na realizaci projektu 48 000 Kč,
takže účast na kurzech bude pro seniory zcela zdarma.
V rámci projektu budou souběžně probíhat dva
přednáškové cykly (cyklus = 5 přednášek). První
z nich bude určen obyvatelům Domů s pečovatelskou službou v Příbrami (cca 25 osob). Druhý cyklus
bude určen široké veřejnosti (dalších cca 25 osob).
Po ukončení přednáškového cyklu účastníci obdrží
certifikát o absolvování kurzu. Podmínkou pro udělení certifikátu bude minimálně 40% účast na přednáškách. Účastníci kurzu též obdrží zdarma osobní
alarm Bodyguard 2, který slouží jako ochrana před
napadením útočníkem či zlodějem.
Starosta Příbrami
MVDr. Josef Řihák
a rektor Vysoké
školy evropských
a regionálních
studií prof.
PaedDr. Gabriel
Švejda při
podpisu smlouvy
o spolupráci
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
18
Úvod
Nemocniční listy
19
Nemocniční listy
Říjen 2011
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Úvod s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá boleslav:
Rozhovor
„kdo šetří, má za tři?
„Pacient potřebuje nejen
to v nemocnici neplatí“
Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:
péči, ale i porozumění“
Letní dny končí a Mladoboleslavsko se pomalu vrací do běžných kolejí. Stejně tak i Klaudiánova
nemocnice.
všechna
oddělenílůžko
opětifungují
naplno. Velkou
změnou
ŘeditelskéKončí
křesloprázdninový
vyměnil na provoz
několik adní
za nemocniční
šéf Klaudiánovy
nemocnice
doc. MUDr.
Ladislav
Horák,
DrSc. interny.
A kde jinde by měl stonat, nežli ve „svém“.
je ovšem
stavba
nového
pavilonu
Aktualita
Stavba nového pavilonu
zdárně pokračuje
Celkový pohled
na 6. podlaží
věcí
nakupujeme
s desetiprocentní
daní, postupně
se
chu
pokulhává,
je příprava
stravy pro pacienty.
V tuto
chvíli
zatěžuje až
sestry,
které
paci- tak
námvelmi
má zvyšovat
na 19,5
%.musejí
V našíjídlo
nemocnici
entům
rozdělovat,
pamatovat
na veškerá
ome-muset
mluvíme
o desítkách
milionů,
které dietní
budeme
zení…
Je tooproti
něco, co
k jejich prácinavíc.
prostěTonepatří.
Ještě
zaplatit
současnosti
je prostě
polibek
více
jsem
si
uvědomil,
jak
potřebujeme
tuto
službu
smrti. A nikdo to na vládní úrovni neřeší. Stát snad
v nemocnici zmodernizovat a jak moc se těším na
chystá určitou finanční injekci pro fakultní nemoczavedení tabletového systému.
nice. Ale co ty ostatní? Co naši pacienti?
Co to znamená?
Bude ještě kde šetřit?
V současné době sestřičky přivezou jídlo ve várnicích
Prakticky
ne. Nemocnice
užunyní
jedezaveden
takzvaně na
a servírují
je pacientům
samy. Až
nás bude
krev, šetříme,
kde sez přípravny
dá, a jenjídel
díkydostanou
nasazení
tabletový
systém, sestry
navšech
zaměstnanců
se
nám
zatím
daří,
že
pacientů
oddělení vozík, na němž bude pro každého pacienta se
úspory jeho
nijakvlastní
razantněji
nedotkly.
je ovšem
připraven
tác s jídlem.
Tác To
je navíc
vyro- dlou„Musím
všem poděkovat
skvělou
ben
z materiálu,
který jídlo udrží
teplé.na
Vše
je efekStaví
se v podstatě
jen půlza
roku,
ale péči.
už
hodobě
neudržitelný
stav.déle
Takže
jedné
straně
Není lehké
starat se
o nemocného
a na tivní,
mnohem
sedoslova
udržuje hygiena,
nehrozí,
jsme
nucenisnadněji
do úspor,
smlouváme
o každou
začíná
být reálně
vidět,
jak bude nadřízeného
nový pavilon
interně
se
tohoto
úkolu
zhostili
s
bravurou.
Jak
jsem
že
někdo
ve
stresu
splete
diety…
Zpočátku
je
možná
korunu – ostatně i nový interní pavilon je plánován
vypadat. Jaký je to pocit?
vyrozuměl z že
hovorů
s ostatními
pacienty,
byli systém
o něco
náročnějšíco
na nejlevnější
administrativu,
Samozřejmě,
pěkný.
Začínám věřit,
že sei oni
opravdu
tak, aby
bylvícprovozně
– aovšem
na druhou
v mezích
možností
daných
svou
chorobou
spokojeni.
vše
řídí
počítač
a
vlastně
jde
jen
o to
si
zvyknout.
podaří do podzimu příštího roku stavbu dokončit, pavi- stranu se nikdy nedočkáme toho, že někdo řekne:
A můj dík nepatří jen zdravotnickému personálu,
lon vybavit a spustit v něm provoz. Takže se začínáme už dost, víc to nejde. Je to spíš tak, že čím víc šetale i všem ostatním, kdo se zde o nemocné starají. Kdy bude tento systém zaveden?
připravovat na přesun interních oborů, plánujeme, říme, čím víc se omezujeme, tím víc se zvyšuje tlak
Myslím, že se poctivě snaží, aby pacientům život V průběhu listopadu by Rada Středočeského kraje
kde přesně co bude, připravujeme harmonogram na to, ať šetříme ještě víc. Ministerstvo zdravotnictví
v nemocnici co nejvíce ulehčili a zpříjemnili.“
a následně zastupitelstvo měly projednat záměr
stěhování. V souvislosti s přesunem interních ambu- dostavby
například
ve vší tichosti připravuje takzvanou „kultidalšího pavilonu, který by byl v areálu
lancí
moci rozšířit
prostorykterou
pro oční
a ORL nemocnice.
vaci sazebníku
kdenejen
je jednoznačné
zadání:
Jakébudeme
je být pacientem
v nemocnici,
vedete?
V něm výkonů“,
má právě být
podzemní paroddělení.
Takže Ačkoli
když se
přes
podí- koviště,
snížit úhradu
za ambulantní
péči.
Většině jídel
nemocnic
Určitě zvláštní.
jsem
mělplot
stálestaveniště
pocit, že bych
ale zejména
nová kuchyně
a přípravna
vám
určitě
se amizačít
na příští
i ambulantních
zařízení
budou
klesat
platby
nová personální
jídelna.
Takžetedy
pevně
věřím,
že od
se na
mělrostoucí
přestat budovu,
„flákat“ na
lůžku
něco měsíce
dělat, a také
myslí
v
tomto
ohledu
lépe,
než
když
jsme
plánovali
pojišťoven.
Takže
budoucnost
v
tomto
směru
ve mně
když mám kancelář jen o pár pater níž, všichni se brzy budeme vědět, kdy a jak začneme stavět.
důsledně
snažili, abych
byl se
mimo
pracovní
jenvelmi
na papíře.
Samozřejmě
– stále
najdou
i skep- vzbuzuje opravdu spíš obavy.
Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.
nemocniční
ruch.
Takžestále
ten život
kolem mě plul tak
ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav
tici,
ale těch je
naštěstí
méně.
Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.
nějak zvláštně pomalu. Ale to zkrátka k nemoci patří
ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav
a i já jsem
nakonec
pochopil,
že práce
musí
počkat.
Vypadá
to, že
jste v létě
všichni
nabrali
nové
síly
a těšíte se, co bude.
Chybělo Vám něco?
Téměř všichni si samozřejmě vybrali své zasloužené
Řekl bych, že nic. Naopak musím ocenit velkou dávku
dovolené, ale musíme být připraveni, že to horší je
empatie, kterou bylo z chování lidí kolem mne cítit.
teprve před námi. Optimismem myslím nikdo, kdo
S tím se člověk, myslím, v mnoha nemocnicích nesesetká.
pohybuje
verád,
zdravotnictví,
zrovna nepřetéká.
A já jsem
že naše nemocnice
má i v tomtoJá
například
s hrůzoucoa nabídnout.
obavami sleduji
hlasměru pacientům
Jediné, debaty
co zatímatrosování o výši DPH. Neumím si přestavit, kde budeme
v případě vyšší DPH brát peníze. Zatímco nyní řadu
Vlevo: 1. vrstva
hydroizolace
Vpravo: Instalace
kabelových tras
Vlevo: Instalace
chlazení a ventilace
Vpravo: Čelní
pohled
20
21
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Rozhovor
Rozhovor
Primář ortopedicko-traumatologického oddělení MUDr. Pavel Šedivý říká:
„Ortopedie je pořád
i fyzická dřina“
Primář ortopedicko-traumatologického oddělení MUDr. Pavel Šedivý pracuje v Klaudiánově
nemocnici již sedmnáctým rokem. Na devět let si sice odskočil do soukromé praxe a soukromé
nemocnice, ale jak sám říká: dobří holubi se vracejí. Když se tedy v roce 2003 naskytla šance
dělat v Klaudiánově nemocnici primáře, neváhal.
Proč jste si vybral právě ortopedii?
Je to obor, který se zabývá pohybovým ústrojím. Vždy
jsem chtěl dělat chirurgický obor, respektive traumatologii nebo ortopedii. Když jsem se před lety přistěhoval do Mladé Boleslavi, bylo to kvůli volnému
místu na ortopedii. A protože ortopedie se zabývá
i úrazy pohybového ústrojí, tak se dnes věnuji ortopedii i traumatologii. Mnoho našich pacientů k nám
přivádějí úrazy. Pokud se do nemocnice přijímá pacient s úrazem, většinou přes příjem směřuje rovnou na
naši traumatologickou stanici. 95 % pacientů, kteří
jsou přijati pro úraz, je hospitalizováno na ortopedicko-traumatologickém oddělení.
Když se řekne ortopedie, hodně lidem se vybaví
scény z Dietlovy Nemocnice na kraji města, kde
doktor Sova silou mlátí čímsi železným do kosti
a urputně ji otesává. Je to pravdivý obrázek
i dnes?
V klasické ortopedii a traumatologii se toho příliš
nezměnilo. Někdy to skutečně bývá fyzická dřina.
Hodně se ale změnilo rozvojem endoskopických
metod, rozvojem artroskopie a moderních implantátů. Tady si i z hlediska křehkosti používaných nástrojů nemůžeme dovolit žádné silové manévry – za prvé
bychom mohli poškodit pacientovi kloub a za druhé
i operační nástroj, který je velice drahý. Tady tedy
určitě došlo ke zjemnění oboru. Zároveň se začaly
operovat v daleko větší míře drobné kosti a drobné
klouby, kde také není žádný silový přístup možný.
Ale někdy je ortopedie stále fyzická dřina, obzvlášť
u obézních jedinců nebo u různých svalovců.
Ortopedie v Klaudiánově nemocnici je vyhlášená tím,
že se zde operuje endoskopicky, užitím artroskopie,
vyhlášeni jste i operativou drobných kloubů. Vy
sám se ale zaměřujete spíš na kyčel. Proč?
Ani ne tak na kyčel, spíše na aloplastiku – umělé
klouby. To je věc, která mě strašně baví a myslím,
že o ní dost vím. Doba, kdy všichni dělali všechno,
už skončila. Rozsah medicíny je dnes tak velký, že
není možné, aby jeden lékař zvládl veškeré postupy.
Podle mě je lepší, když se někteří lékaři specializují na artroskopické metody, jiní na aloplastiku,
někdo na traumatologii… To neznamená, že by každý
nezvládl klasickou ortopedickou operaci. Ale různé
jemnosti nebo závažné stavy by měl řešit člověk,
který se opravdu danému druhu operace dlouhodobě
věnuje.
Artroskopické operace v rozsahu, v jakém je
provádí vaše oddělení, nejsou na úrovni oblastní
nemocnice úplně běžné. Vy jste tu vybudoval tým,
který pracuje velmi kvalitně, má dobré jméno.
Proč jste šel tímto směrem?
Je pravda, že to není úplně běžné, ale dle mého názoru bychom měli plnit také jakousi funkci garanta
péče o kraj. Pražské kliniky jsou přetížené a nejsou
schopné přejímat pacienty. Takže nám – když to řeknu v uvozovkách – nic jiného nezbývalo, pokud jsme
chtěli držet krok. Prostorové kapacity jsme měli, provozní a personální posléze také, takže ta cesta byla
zkrátka jasná. A nevidím důvod, proč by se tu neměla dělat stejně dobrá medicína jako v Praze nebo kdekoli jinde ve světě.
standard. Ovšem přístroje podléhají času, opotřebují se, případně se zničí – a jejich obměna je někdy
velmi problematická. To je ale dané špatným nastavením celého systému zdravotnictví, protože my, ačkoli
musíme nakupovat za světové ceny, operujeme za
české. U nás cena implantátu často dělá 90 % ceny
celé operace. Jinde ve světě je to 50 %. To znamená,
že u nás peníze nemocnicí projdou, ale nemocnice
z nich vůbec nic nemá.
MUDr. Pavel Šedivý je chlap jako hora.
Představit si ho v kajaku, jak v peřejích dělá eskymáky, je
poměrně složité. Potkat ho na řece ovšem můžete často.
Jezdil jste na raftu, jezdíte na kajaku…
„Raft jsem musel opustit, protože je to vlastně kolektivní
Z tohoto pohledu – jste spokojen s přístrojovým
a personálním vybavením svého oddělení?
Vždy je samozřejmě co zlepšovat. Co se týče personálu, řekl bych že jsme hraničně personálně saturováni. To neznamená, že by nám někdo chyběl, ale
v okamžiku, kdy by někdo chybět začal, by to byl problém. Znamená to, že jsme vlastně bez rezervy. Co se
týče přístrojového vybavení, jsme na tom poměrně
dobře. Existují samozřejmě modernější přístroje
a vybavení sálů, ale myslím, že tu máme velice dobrý
sport a já mám problémy s časem. Přeorientoval jsem se
na kajak, ať už na divokou vodu nebo na moře. To jsem si
v poslední době oblíbil, letos jsme byli na Elbě, kterou jsme
na mořském kajaku obepluli. Bylo to naprosto úžasné.“
Nejhezčí řeka, kterou jste v životě jel?
„Asi Isere v jihovýchodní Francii. Její název je odvozený
od keltského slova isara, tedy rychlá, bystrá… Jako Jizera.
To je taky krásná řeka. Stejně jako zjara Kamenice nebo
Steyerská Salza.“
Primář ortopedie
MUDr. Pavel Šedivý
je vyznavačem
aktivního
odpočinku. Na
snímku je zachycen
na loňské dovolené
v Norsku.
22
23
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Dětský domov
Děti si zamilovaly koně
Nejkrásnější pohled na svět je prý z koňského hřbetu. Zda je toto tvrzení pravdivé, se mohly
přesvědčit i děti z domova pro děti do tří let při Klaudiánově nemocnici. Závěr babího léta si
starší z nich okořenily výletem za koníky do nedalekých Kosmonos, který pořádalo Dobrovolnické
centrum v nemocnici.
Na nedostatek aktivit si děti z našeho „koje- i přítomnost psů a koz, které si mohly prohlédnout
ňáku“ rozhodně nemohou stěžovat. V létě byly na a pohladit. A ačkoli koní se zpočátku trochu bály, brzy
prázdninách na horách, jezdí na výlety, sponzoři se osmělily. Pracovníkům stáje pomohly s hřebelcoi dobrovolníci pro ně stále něco vymýšlejí, nebo k nim váním, dozvěděly se, co koně potřebují a mají rádi. Ti
chodí alespoň na návštěvu. I díky tomu jsou v domově nejodvážnější si nakonec na koně i sedli a povozili se.
k vidění převážně spokojené a rozesmáté tvářičky. „Krásný zážitek to určitě byl i pro dobrovolníky, kteří
A jak se děti dostaly právě ke koním? Jejich návštěvu dětem vždy dělají parťáky a všechno si tak vyzkoušeli
pro ně vyjednala jedna z dobrovolnic působících při s nimi,“ říká Theimerová.
nemocnici. Zážitek okořenil už jen způsob dopravy Na závěr celého odpoledne děti nakrmily koně starým
k vytouženým zvířatům – děti spolu s dobrovolníky jely chlebem a i ony si daly sladkou odměnu. „Pokud bude
městským autobusem a jízdu si pěkně užily. „Měli jsme možnost, určitě si tuto akci na jaře zopakujeme,“ říká
obrovské štěstí na počasí a celá akce se tak opravdu Theimerová. Do té doby se ale děti určitě nudit nebuvydařila. Ocitli jsme se v příjemném prostředí a per- dou. Vedle běžných aktivit, jako jsou plavání, cvičení
Nemocniční
sonál stáje se o nás velmi pěkně staral. Všichni byli či návštěvy divadel, pro ně už nyní dobrovolníci chysdobrovolníci se
spolu s dětmi
milí, vstřícní, ochotní a veselí,“ hodnotí nedávný záži- tají další akce. V rámci canisterapie za nimi chodí se
z dětského domova
vydali na výlet
tek koordinátorka nemocničních dobrovolníků Monika speciálně vycvičenými psy, všichni se už nyní těší také
za koníky do
Theimerová. Velké nadšení u dětí podle ní vzbudila na společné halloweenské dlabání dýní. I to se opaKosmonos.
kuje po pěkných zkušenostech z loňska.
Ačkoli řada z malých obyvatel dětského domova pro
děti do tří let při Klaudiánově nemocnici měla těžký
start do života – například tím, že se narodily matkám
závislým na drogách, nemocným či neschopným se
o ně postarat – nikdo by na nich prožité útrapy nepoznal. Přestože často potřebovaly stálou zdravotní
péči, díky obětavému a láskyplnému přístupu zdejších lékařů a sester se stav většiny z přijatých dětí
postupem doby zlepšil. „Neumím si představit, co
by se s těmito dětmi stalo, kdyby se podařilo realizovat záměr ministerstva práce a sociálních věcí dětské domovy pro děti do tří let postupně během dvou
let zrušit. I my se snažíme děti dávat k adopci nebo
do pěstounských rodin, pokud není možný návrat do
původního domova, ale až poté, co jsme si jisti, že něco
podobného jak po zdravotní, tak i po psychické stránce
zvládnou,“ říká vedoucí lékařka domova MUDr. Helena
Tomanová. O potřebnosti podobných zařízení svědčí
podle ní i zkušenosti ze zahraničí. „Kvůli mezinárodním adopcím sem jezdí sociální pracovníci z různých
zemí. A setkáváme se jen s velmi pozitivním hodnoChcete se stát dobrovolníkem?
cením, mnohdy s jakousi závistí, že zde máme takoPak se obraťte na koordinátorku Dobrovolnického centra při Klaudiánově nemocnici
vou síť zařízení pro malé potřebné děti. Tak proč se
Moniku Theimerovou na e-mail: [email protected] nebo na telefon 731 542 877.
zbavovat něčeho, co funguje?“ uzavírá.
Dětský domov
Bez kojeneckých
ústavů to nepůjde
Vedoucí lékařka Dětského domova pro děti do tří let při Klaudiánově nemocnici MUDr. Helena
Tomanová se vyjádřila k záměru plošně rušit tzv. kojenecké ústavy.
tedy zcela rušit fungující a propracovaný systém péče
o ohrožené děti? Měla by dále fungovat sociálně-pediatrická centra, jako fungují například v Německu.
V souvislosti s mezinárodními adopcemi jsme se
setkali i se sociálními pracovníky z ciziny (například z Dánska) a musím říci, že byli velmi překvapeni
vysokou úrovní péče o děti, setkali jsme se jen s pozitivním hodnocením našeho zařízení.“
„Plánované plošné rušení dětských domovů
pro děti do tří let považuji za velmi neuvážené. V těchto
zařízeních je dětem poskytována kompletní odborná
péče. Děti u nás nejsou umístěny jen ze sociálních
příčin, ale u převážné většiny jde o důvody zdravotně-sociální, tzn. že jsou u nás například děti rodičů
drogově závislých, psychicky nemocných, děti zanedbávané, týrané i zneužívané atd. Proto tyto děti vyžadují včasnou diagnostiku, dlouhodobou rehabilitační
péči, stanovení prognózy před umístěním do náhradní
rodiny, práci nejen odborného zdravotnického personálu dětského domova, ale i péči psychologa, fyzioterapeuta, speciálního pedagoga, spolupráci s řadou
odborných dětských ambulancí či dětských klinik.
Zároveň pracujeme i s vlastními rodinami dětí, cíleně
se zabýváme prací s matkami. O tom, že se tato práce
daří, svědčí především počty dětí umístěných zpět do
rodin. V našem dětském domově se daří již řadu let
naprosto stejné počty dětí, které přijímáme, umístit
zpět do rodin. Nikdo z pediatrů pracujících v dětských
domovech se nebrání zavádění nových forem náhradní
rodinné péče nebo jejímu rozšíření. Je společným
cílem vrátit do rodin co nejvíc dětí, ale tyto změny
je třeba dělat s rozmyslem a postupně, tedy nejprve
ověřit, jak tento transformovaný systém bude fungovat
a zda bude skutečně lepší pro všechny děti, které se
do dětských zařízení dostanou. Domnívám se, že pro
některé děti se zdravotní zátěží lepší nebude. Proč
24
25
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Úvod
Aktualita
Rozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:
„Stavíme nejmodernější
nemocnici v zemi“
Na tomto místě se často zmiňujeme o neutuchajícím stavebním ruchu v kladenské nemocnici.
Nejinak je tomu v tomto čísle, ale kromě navýsost potřebných stavebních úprav jsme s ředitelkou
nemocnice MUDr. Kateřinou Pancovou hovořili i o novince na ortopedickém oddělení
a urogynekologické ambulanci.
Ortopedicko-úrazové oddělení začalo používat
během operací na superaseptickém sále nové
ochranné pomůcky – přilby. Co to pro nemocnici
znamená?
Samozřejmě to znamená pokrok. Jde o určitou výjimečnost, která se zde používá. Hovoříme o plně klimatizovaných maskách, které zabrání jakémukoli
kontaktu bakterií s pacientem. Pacient je tedy operován za přísně sterilních kautel a z mikrobiologického
hlediska nedochází ke kontaktu pacienta a operatéra.
Jaký je stav stavebních prací?
Rekonstrukční práce i nová výstavba probíhají podle
harmonogramu. Podzim k nám je velice vlídný, takže
nedošlo ani ke zpoždění venkovních prací. Domov
pro seniory s lůžky následné péče plánujeme otevřít na přelomu února a března příštího roku. V současné době již začínáme vybírat přístroje pro rehabilitaci a oddělení chirurgie, které bude objekt zatím
využívat jako náhradní prostory. Podali jsme také
žádost na ministerstvo zdravotnictví na iktová centra – díky tomu, že má kladenská nemocnice iktové
centrum, dojde v případě úspěšné žádosti k částečnému dovybavení rehabilitace z těchto finančních prostředků. Dále je zkolaudována jedna část Niederleho
pavilonu a začíná se finalizovat přízemí, takže se zdá,
že se ho podaří otevřít přesně podle plánu příští rok
v srpnu. Práce pokračují i v bloku C1. Zde jsou především důležité návaznosti, protože chirurgické oddělení bude muset koncem února uvolnit své prostory
a přesunout se do zmíněných náhradních prostor, aby
mohla dále pokračovat rekonstrukce bloku C. Také
rehabilitace bude muset vymístit suterén, kde pokračuje rekonstrukce včetně úprav prostor pro transfuzní
stanici. Vše pokračuje velmi dobře.
Jako jedna z nemnoha nemocnic máte
urogynekologickou ambulanci. Jaký má přínos
pro nemocnici?
Představuje především obrovský přínos pro pacienty,
protože problematika urogynekologických potíží je
v současné době velmi častá a pacientky jimi většinou velice trpí. MUDr. Tomáš Rittstein je vysoce erudovaný odborník. VZP to bohužel nereflektuje, takže
ačkoli máme tyto výkony od pojišťovny nasmlouvané, nedošlo k navýšení finančních prostředků a do
nemocnice neplyne více peněz. Doufejme, že podobně
jako v minulých obdobích se domluvíme se zaměstnaneckými pojišťovnami, zejména s METAL-ALIANCE,
které nám tyto výkony na rozdíl od VZP zpětně uhradí.
MUDr. Kateřina Pancová
ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a. s.
Přilba pro vytvoření dokonalé bariéry
Centrální operační sály
v nové budově CAM jsou vybaveny
přetlakovou laminární klimatizací,
jejíž princip spočívá v tom, že na
stropě nad operačním stolem jsou
průduchy pro vstup vzduchu, jenž
prochází filtry schopnými zachytit i mikroby, takže je naprosto
sterilní. Vzduch proudí vertikálně
nad operačním stolem a nad zemí
odchází ze sálu. „Do současnosti
jsme na sálech pracovali s ústenkami, které ovšem nezaručují
plnou sterilitu. Operační skupina
byla navíc také vystavena pří-
padné kontaminaci. Proto jsme
přivítali novinku s názvem operační přilba T5, což je osobní
ochrana s ventilací,“ vysvětluje
primář ortopedicko-úrazového
oddělení MUDr. Jan Deniger. Zmíněné zařízení připomíná skafandr, kryje celou hlavu a navléká
se přes něj operační plášť. Podstatné je, že v kukle je aktivní ventilace – pod přilbou proudí sterilní klimatizovaný vzduch, který
odchází zpod pláště pod kotníky.
Vytváří se tedy naprosto dokonalá
oboustranná bariéra mezi paci-
entem a operatérem. „Zajímavé
je, že jsme prav­děpodobně jediná
nemocnice u nás, která toto zařízení používá. V nejbližší době lze
však předpokládat jeho rozšíření,“
dodává Deniger. Helma je určena
k použití na superaseptických chirurgických sálech, kde je nutno
dodržet velmi přísně sterilní podmínky – především jde tedy o operace s použitím implantátů a transplantace. Kromě helmy, která se
používá opakovaně, je nutno počítat s tím, že přes přilbu se nasazují
jednorázové kukly a štíty. “
26
27
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Rozhovor
Rozhovor
Primář kožního oddělení MUDr. Vladimír Drvota tvrdí:
„Jsme hrdí na
přístrojové vybavení
i úspěchy v léčbě“
Kožní oddělení kladenské nemocnice má velmi dlouhou tradici, založila ho primářka MUDr. Nižňanská
již v roce 1949, tedy dříve než zde vznikla kupříkladu neurologie, a vždy slušně prosperovalo.
O aktuální situaci na oddělení jsme hovořili s primářem MUDr. Vladimírem Drvotou.
Jaká je současnost vašeho oddělení?
Zřizovatel, tedy Středočeský kraj, má v současné době
tři lůžková kožní oddělení – jedno z nich je na Kladně,
další v Mladé Boleslavi a třetí v Kolíně. Všechna se
starají o své části regionu. Navíc kupříkladu v našem případě přijímáme i přilehlou část severních
Čech. Myslím, že spektrum činností našeho oddělení
není výrazně odlišné oproti zařízením vyšší kategorie, což jsou klinická pracoviště. Kromě diagnostiky
maligního melanomu, což je vlastně nejzhoubnější
nádor vznikající nežádoucí sumací ultrafialového
záření, a některých typů kožních lymfomů jsme
schopni zvládnout celé spektrum kožních onemocnění. Během mého působení zde, tedy za posledních
přibližně 20 let, jsme na vyšší pracoviště překládali dva pacienty. Jsme tedy poměrně samostatní,
čehož výrazně využívá region, který je poměrně
rozsáhlý.
Jaká je situace ohledně přístrojového vybavení?
I v tomto ohledu se snažíme držet krok s klinickými
pracovišti. V současné době jsme vybaveni velmi
dobře. Široko daleko je znám náš zářič pro léčbu
chronických kožních nemocí od ekzémů po lupénku.
Provozujeme ho již řadu let a nezahálí – využíváme
ho k ambulantní fototerapii od pondělka do neděle
včetně svátků v rozmezí 8.00–19.00. Máme radost
z toho, že kromě starších přístrojů jako kryokauter (který máme v regionu jako jediní), máme díky
dohodě vedení nemocnice se zubní ambulancí možnost dlouhodobé zápůjčky laserového přístroje. Ten
pro nás představuje veledůležitou novinku. Začali
jsme jej používat v loňském roce. Kromě dermatokosmetiky ho můžeme využívat i při léčbě různých
forem kožních nádorů.
Nabízí vaše oddělení i nadstandardní pokoje?
Po dvojím stěhování během posledních tří let jsme
dosáhli toho, že máme konečně lůžkovou část i ambulance společně v přízemí monobloku. Máme zde
nově zřízené pokoje – dva pokoje se čtyřmi lůžky,
ostatní se dvěma, jednu izolaci a jeden nadstandardní,
který je relativně hojně využíván. Dohromady tedy
20 lůžek. Rozhodně spějeme k lepšímu a pacienti
jsou nesmírně spokojeni. Řekl bych, že komfort, i co
do velikosti pokojů, je velmi dobrý.
Co vás přivedlo na kožní oddělení?
Původně jsem chtěl dělat internistu, a dokonce jsem
uvažoval i o gastroenterologické interní medicíně.
V době mého nástupu do praxe byl především nedostatek praktických lékařů. Tímto směrem jsem se ubírat nechtěl, a tak jsem přivítal možnost nastoupit na
kožní oddělení k primářce MUDr. Kordačové. A už jsem
u tohoto oboru zůstal. I dnes mohu tvrdit, že svého
rozhodnutí nelituji. Koneckonců interna je s prodlužováním lidského života na lůžkách stále více součástí našeho oboru. Navíc nejsme v porovnání s jinými
obory možná tak atraktivní (kožní choroby totiž nebývají příliš hezké na pohled), ale můžeme se pochlubit velmi dobrými výsledky. Neumíme-li něco vyléčit,
dokážeme to alespoň zaléčit, zpříjemnit pacientovi
život, zlepšit jeho psychiku. Proto se i na mladší kolegy
snažím přenášet spokojenost s tím, že většině paci-
entů jsme schopni pomoci, a dokonce někdy i velice
rychle – např. v případě některých zánětlivých onemocnění typu růže, ale i v případě chronických onemocnění, jako jsou ekzémové změny, kterých rok od
roku přibývá. Můžeme říci, že alespoň se zaléčením
jsme úspěšní přinejmenším v 80 %, což je hezké číslo.
Lze nárůst počtu kožních chorob přičíst měnícímu
se životnímu stylu?
U atopického ekzému je to dokonce dokázáno. Ve
vyspělých průmyslových zemích stoupá procento
atopiků, nejen těch, co mají ekzémy, ale i lidí s dalšími problémy (alergická rýma, migrény, astma bronchiale). Incidence těchto onemocnění stoupá nejvíce
v USA a Evropě. A prognózy dalšího vývoje jsou nejisté.
Existuje v současné době výrazný trend směřování léčby kožních onemocnění?
Již i tiskem proběhly zprávy o léčbě biologiky, tedy
nekortikoidními preparáty, které jinak zasahují imunitní aparát. U těžkých průběhů chronických chorob
se osvědčují. MUDr. Vladimír
Drvota u zářiče UVB
311nm pro léčbu
lupénky, ekzémů,
akné a dalších
chronických
onemocnění
28
29
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Urogynekologie
Urogynekologie
Urogynekologie je u nás
na špičkové úrovni
Jde o poměrně mladý medicínský obor, který se zabývá diagnostikou a léčbou poruch držení moči,
problematikou zánětů dolních cest močových, léčbou píštělí a rekonstrukční léčbou pánevního
dna – ano, řeč je o urogynekologii. V kladenské nemocnici vede urogynekologickou ambulanci
MUDr. Tomáš Rittstein.
MUDr. Tomáš
Rittstein a sestra
Zora Kucharíková
při práci
s urodynamickou
jednotkou
Na gynekologicko-porodnické oddělení v kladenské nemocnici nastoupil, jakmile v roce 1984
dokončil studium. S trochou nadsázky lze tvrdit, že
svůj obor se vyučil právě zde. „Již zde bylo toto pracoviště na špičkové úrovni a našel se i prostor pro specializace. V roce 1987 jsem dostal za úkol věnovat se
urogynekologii, což byl tehdy v Československu jen
pozvolna rozvíjející se subobor," říká MUDr. Rittstein,
jenž je nyní členem České urogynekologické společnosti i jejího mezinárodního protějšku a je v kladenské
nemocnici odborným garantem urogynekologie. Ani
ve světě nebyla urogynekologická historie o mnoho
delší, přibližně o pouhých pět let. „Měl jsem štěstí,
protože jsem měl dobré vztahy s prof. Halaškou, jenž
byl zakladatelem tohoto oboru u nás,“ dodává Rittstein. Vše začalo tzv. závěsy dle Burche proti neu-
držení moči, další vývoj byl poměrně rychlý a bouřlivý. V roce 1998 nastoupila éra páskových operací
proti neudržení moči. „Na Kladně se nám podařilo
provést první operaci tohoto typu dříve než v USA.
I proto jsme se stali školicím pracovištěm,“ pokračuje MUDr. Rittstein. Nicméně přibližně před pěti lety
došlo na kladenské gynekologii k výraznější obměně
lékařů, což zasáhlo i urogynekologickou poradnu.
Následovalo přibližně pětileté intermezzo zkušeného urogynekologa v Ústřední vojenské nemocnici
v Praze-Střešovicích, odkud se nedávno vrátil do
Kladna, aby pokračoval v započaté práci (za doby
jeho nepřítomnosti zde ovšem rozvoj oboru neustrnul, věnovali se mu jiní lékaři). Koneckonců s Kladnem a bývalými kolegy nikdy neztratil kontakt. Během
působení ve Střešovicích se jeho pracoviště zařadilo
po bok dalších čtyř z republiky, které dostaly grant na
provádění síťkových operací, což mu umožnilo velký
rozvoj. To je nový urogynekologický trend a využívá
se ho při operacích sestupu pánevního dna. Funguje
na podobném principu jako operace kýly. Urogynekologie nezahrnuje pouze diagnostiku, což je náplní
práce ambulance, kde jsou pacientky vyšetřeny, indikovány k případné operaci, připravovány k tomu, aby
operace proběhla co nejlépe, a následně ošetřovány
po operaci. Nedílnou a pro lékaře patrně nejzajímavější součástí oboru je operativa. „Základ práce však
spočívá v ambulanci. Většina pacientek totiž nemůže
podstoupit operaci hned, protože hovoříme o multifaktoriální problematice. Chceme-li, aby operativa
dopadla dobře, je nutno nález, který se kazí dlouhodobě, postupnými kroky přivést do stavu, kdy je
naděje na dobrý výsledek – ať jde o nápravu zúžení
močové trubice, nedostatku hormonů či zvýšené dráždivosti měchýře. Kdyby se měchýř operoval bez přípravy, došlo by dokonce ke zhoršení stavu a nikoli
k jeho zlepšení. Samotná operativa probíhá na příslušném gynekologickém oddělení. Je záhodno, aby
pacientku operoval lékař, případně spolupracující
tým, jenž s pacientkou dlouhodobě pracuje,“ podotýká MUDr. Rittstein.
Jaké přístrojové vybavení urogynekologická ambulance
potřebuje? Naprosto zásadní je možnost provádění
urodynamického vyšetření močového měchýře, bez
něhož by nebylo možné rozlišit jednotlivé typy neudržení moči. Ne všechny typy se totiž léčí operativně.
Dokonce velká část se takto léčit nesmí a podstupuje
medikamentózní léčbu – jde o podráždění měchýře,
jehož křeče se léčí pouze tímto způsobem. Operace
podstupují ženy s únikem moči na vrcholu kašle. Jistá,
bohužel největší, skupina žen má obě indikace a léčí
se nejprve léky a teprve poté (i po několika měsících),
když se povolí křeč, podstupují operaci.
Vraťme se však k přístrojovému vybavení ambulance. Kromě urodynamické jednotky pro provádění
stejnojmenného vyšetření se využívá ještě ultrazvuk (pro změření anatomických poměrů v malé
pánvi), který však může ambulance využívat společně s gynekologií. Přímo na operačním sále je
k dispozici ještě cystoskop, jenž se používá k nahlížení do močového měchýře. Vyšetřovací schéma
je prakticky stejné při vyšetřování inkontinence
i sestupu rodidel. Oba tyto problémy mají totiž
společného jmenovatele – poruchu funkce a anatomie malé pánve u ženy.
Existují v urogynekologii nějaké převratné novinky?
„Za novinku lze vlastně dodnes považovat síťkové
operace, které oproti běžně používaným páskám
představují převratnou změnu. Ačkoli je nelze označit za horkou novinku, stále se věnujeme jejich zavádění. Dochází po nich totiž v daleko menší míře k recidivám, než tomu bylo v případě starých plastik,“ říká
závěrem MUDr. Rittstein.
30
31
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Úvod
Aktuality
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:
„Otevřeli jsme unikátní
centrum cévní medicíny“
V září bylo v kolínské nemocnici otevřeno Centrum cévní medicíny. Na nemocnici tohoto typu
jde o zcela unikátní projekt. Nejedná se o žádnou „Potěmkinovu vesnici“, ale o patnáctilůžkové
oddělení s vlastním erudovaným personálem a návazností na Angiocentrum. Právě na nové
centrum jsme se zeptali MUDr. Petra Chudomela.
Je centrum určeno pouze pacientům s již
zmíněnými problémy?
Nikoli. Druhou velkou skupinou nemocných jsou pacienti s onemocněním žilního systému – zejména
dolních končetin. I tady poskytujeme moderní, ale
i módní léčbu, kosmeticky velmi přitažlivou, kterou
ocení zejména ženy. Poslední skupinu tvoří nemocní
s ledvinným selháním, kteří, aby mohli být připojeni
k umělé ledvině, potřebují vytvořit tzv. dia­lyzační
shunt („šant“). I toto bude patřit do působnosti nového oddělení.
Divadélko na dětském oddělení
Občanské sdružení Loutky v kolínské nemocnici uspořádalo 27. září divadelní představení na dětském
oddělení a oddělení dětské chirurgie. Občanské sdružení Loutky v nemocnici působí už šest let. Jeho členové
hrají s loutkami, zpívají a hrají na malé klávesy a navštěvují děti jak v hernách, tak v nemocničních pokojích.
Chtějí dětem zkrátit dlouhou chvíli a otevřít prostor pro komunikaci a verbalizaci stísňujících pocitů při pobytu v nemocnici. www.loutkyvnemocnici.cz
V čem spatřujete největší přínos centra? Kde se
nachází?
Pacientům s postižením tepen a žil se dostává zcela
unikátního a komplexního přístupu ze strany lékařů
i ošetřujícího personálu. Oddělení se nachází v pavilonu gynekologie, kde dříve sídlilo urologické oddělení.
MUDr. Petr Chudomel
ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.
Čím se nové Centrum cévní
medicíny zabývá?
Centrum je zatím součástí chirurgického oddělení.
Zabývá se léčením nemocných se zužováním (nebo
patologickým rozšířením – výdutěmi) končetinových tepen, dále tepen zásobujících mozek a břišní
aorty na podkladě aterosklerózy. V portfoliu léčebných metod máme prakticky všechny nejmodernější
postupy včetně zavádění stentů z vpichu v třísle, dále
veškeré operační metody (bypassy, náhrady tepen
apod.), a dokonce tzv. hybridní výkony, kdy se na
operačním sále kombinují oba výše zmíněné přístupy v jedné době.
Den otevřených
dveří na
Neurologickém
oddělení
v kolínské
nemocnici
Dne 4. října proběhl na
neurologickém oddělení kolínské
nemocnice den otevřených dveří
v rámci kampaně 30 dnů pro prevenci a léčbu CMP (cévních mozkových příhod). Jejím smyslem je zvýšit
povědomí veřejnosti o nezbytnosti
včasné léčby CMP. Součástí programu byly odborné přednášky
na dané téma, které přednesli
MUDr. Topinka a MUDr. Janáček.
Zájemcům byla nabídnuta možnost
změření krevního tlaku, vyšetření
glykémie a cholesterolu, pro ome-
zený počet byla možnost vyšetření
přívodných mozkových tepen ultrazvukem přímo na oddělení. Dále
proběhla diskuse s nutriční terapeutkou a sociální pracovnicí.
32
33
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Stravování
Stravování
Vedoucí stravovacího provozu Zuzana Kreutzerová říká:
„Chceme, aby pacientům
chutnalo“
Kuchyně kolínské nemocnice je v provozu pět let. Denně vaří průměrně pro 400 pacientů a přibližně
320 zaměstnanců. Nad jejím provozem bdí Zuzana Kreutzerová.
Zuzana Kreutzerová
Můžete v krátkosti představit stravovací
zařízení nemocnice?
Během týdne vaříme teplé večeře, kromě střed
a víkendů, kdy pacientům podáváme studenou večeři.
Z hlediska nutričního terapeuta, paní Bolfíkové,
doplňujeme pokrmy o sumář připravovaných diet
– každodenně podáváme diety šetřící, racionální,
diabetické, výběrové a speciální (např. bezlepkovou).
Vstřícní jsme i k požadavkům klientů se specifickými
požadavky s ohledem na vyznání či rasu.
řem, případně staniční či vrchní sestrou. Na základě
těchto poznatků stanoví nutriční terapeut nejvhodnější skladbu individuální diety klienta. Takto zpracované informace putují do stravovacího provozu, kde
je další členky nutričního týmu začlení do celonemocničního jídelního lístku. Pak už se své práce ujímají
výše zmiňovaní kuchaři. Distribuci jídla zajišťují závozníci, vlastní výdej na jednotlivých odděleních uskutečňují zdravotní sestry k tomu určené. Pro získání
zpětné vazby jsou využívány klientské dotazníky.
Kdo se stará o stravu pro pacienty?
O pacienty se v tomto směru starají tři nutriční terapeutky (samozřejmě kromě kuchařů a závozníků
ve dvousměnném provozu). Běžnou dietu indikuje
ošetřující lékař. Pokud to vyžaduje situace, za pacienty pravidelně dochází nutriční terapeut, který
získané informace konzultuje s ošetřujícím léka-
Jak se osvědčila nová služba pro oddělení, tzv.
edukace pacientů a rodinných příslušníků?
Edukovat neznamená nic jiného než komunikovat,
vysvětlovat, informovat. Jde především o složení
jídelníčku, skladbu povolených či doporučených
potravin. Cílem edukace je poučení pacienta o tom,
co mu pomůže zlepšit vlastní zdravotní stav s ohledem na stravovací návyky. Důležité je zároveň to, aby
situaci pochopili i rodinní příslušníci. Často se totiž
setkáváme zejména u starších pacientů s malnutricí – dlouhodobým stavem, kdy výživa pacienta
nepokrývá všechny jeho potřeby.
Jaké jsou možnosti zaměstnanecké stravy? Je
rozšířená o nadstandardní služby?
Zaměstnanci mají denně na výběr tři jídla – dvě
„hotovky“ a jednu minutku. Objednává se minimálně
den předem s tím, že doobjednat, odhlásit či změnit již objednané jídlo lze výjimečně i v den výdeje.
Denně dovážíme obědy dle objednávek na oddělení
COS a RES, a to pro zaměstnance, kteří z pracovních
či provozních důvodů nemohou přijít na oběd do
jídelny. Provozujeme též dva bufety. Jeden je umístěn
v budově COS a slouží převážně pacientům a návštěvám. Druhý najdete v budově stravovacího zařízení
a nakupují v něm hlavně zaměstnanci. V obou bufetech nabízíme studenou a teplou kuchyni. Zaměstnanci mají možnost si u nás objednat pohoštění pro
jednotlivce i skupiny, zajišťujeme občerstvení pro
semináře apod.
V průběhu roku, kromě prázdnin, nám pod odborným
dozorem mistrové odborného výcviku pomáhají učni
ze SOU Poděbrady. Střídají se u všech prací na kuchyni, počínaje škrábáním brambor přes samotné vaření až po výdej obědů. Zatím máme se spoluprací
velmi dobré zkušenosti a víme, že se mládeži u nás
líbí. Soudím tak i podle toho, že se mnozí přijdou
pochlubit s vysvědčením či jen tak se na nás podívat, ač už k nám do kuchyně na praxi nedocházejí.
Chystáte se inovovat jídelníček?
Průběžně zavádíme novinky a na objednávkách je
vidět, že strávníci reagují kladně. Na intranetu mají
možnost účastnit se diskuse ohledně stravování, kde
mohou aktivně svými názory a připomínkami reagovat na kvalitu jídel.
Jak je v moderním provozu zajištěna hygiena
a bezpečnost (HACCP)? Jak často se kontroluje?
Vnitřní kontrolu ze strany nemocnice provádí průběžně určená pracovnice. Kontroly pracovníky
KHS, kteří vždy procházejí celým provozem a odeUpřednostňujete nákup českých surovin, nebo se bírají k rozborům vzorky zhotovených pokrmů, jsou
řídíte výhradně cenou?
také průběžné. Jednou ročně přijíždí zkontrolovat
Nákup surovin řídí skladní, která jedná s dodava- celý provoz pracovnice HASAP GASTRO, a pokud
teli o vhodných surovinách z hlediska kvality i cen. je provoz v pořádku, získáme na rok certifikát
Snažíme se upřednostňovat české výrobky. Hlavním „Zavedení systému správné hygienické a výrobní
kritériem tedy není pouze cena.
praxe.“
Ilustrační záběr
kolínské kuchyně
34
35
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Zdravotnická škola
Zdravotnická škola
Kde se v Kolíně „vyrábějí“
zdravotní sestry?
Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Kolín, se může pochlubit dlouhou
historií a je nositelkou těch nejlepších tradic, které naplňují poslání středních zdravotnických
pracovníků. O její historii i současnosti jsme hovořili s její ředitelkou, RNDr. Janou Tichou.
RNDr. Jana Tichá
Jak dlouhá je historie vaší školy a co se
v poslední době změnilo?
Historie školy se začala odvíjet 1. září 1949, kdy
v Kolíně vznikla Vyšší škola sociálně zdravotní a byla
zahájena výuka v oborech Zdravotní sestra a Porodní
asistentka. Za více než šedesátiletou existenci změnila škola několikrát název, vyučované obory i zřizovatele, ale vždy plnila své poslání při výchově zdravotnických pracovníků a snažila se být známkou kvality
nejen v regionu. V současné době má statut střední
školy i vyšší odborné školy zdravotnické a jejím zřizovatelem je Středočeský kraj.
Jaké obory studia nabízíte? Nabízíte v některých
z nich i nástavbové studium?
Žákům vycházejícím ze základních škol nabízíme čtyřleté obory ukončené maturitou: Zdravotnický asistent, Zdravotnické lyceum a Laboratorní asistent. Po
maturitě mají uchazeči možnost studovat obor Diplomovaný farmaceutický asistent. Nástavbové studium
nemáme, ale uskutečňujeme dálkovou formu studia
při zaměstnání v oboru Zdravotnický asistent.
Kolik je na škole studentů a studentek? Máte
přehled o tom, kam míří po ukončení studia?
Jestliže sečteme všechny obory a formy studia, číslo
se pohybuje okolo 300. Po ukončení čtyřletého studia
pokračuje velká část absolventů ve studiu především zdravotnických oborů na vysokých nebo vyšších
školách. Absolventi dálkového a vyššího odborného
studia nastupují téměř bez výjimky do zaměstnání
ve zdravotnictví.
Odkud studenti a studentky pocházejí? Pouze
z regionu, nebo i ze vzdálenějších míst?
Spádovou oblastí pro obory Zdravotnický asistent
a Zdravotnické lyceum jsou především okresy Kolín,
Kutná Hora a sousedící okresy Pardubického kraje
a kraje Vysočina. Obory Laboratorní asistent, Diplomovaný farmaceutický asistent a dálková forma vzdělávání mají nadregionální působnost a zájemci jsou
z daleko širší oblasti.
Jak vypadá spolupráce školy se zdravotnickými
zařízeními, především s kolínskou nemocnicí?
Kolínská nemocnice byla vždy nejvýznamnějším partnerem školy při realizaci vzdělávání. Spolupráce
probíhá hlavně ve dvou rovinách: výuka předmětu
ošetřování nemocných pod vedením našich odborných učitelek probíhá na sedmi odděleních nemocnice a další pracoviště nemocnice využíváme k absolvování souvislé odborné praxe našich žáků. Dále
někteří zaměstnanci nemocnice, hlavně z řad lékařů,
docházejí k nám do školy jako externí vyučující odborných předmětů.
Jak se dotklo loňského maturitního ročníku
zavedení jednotné maturity?
V novém systému maturitních zkoušek museli naši
maturanti prokázat znalosti v odborných zdravot-
nických předmětech a zároveň obstát srovnatelně
s ostatními školami ve společné části maturitní
zkoušky v předmětech český jazyk, cizí jazyk nebo
matematika. Bohužel nemohu říci, že všichni maturující žáci byli v prvním termínu úspěšní. S premiérou státních maturit se museli vypořádat nejen naši
žáci, ale i učitelé.
Práce v učebnách
představuje
pouze teoretickou
část výuky, již
doplňuje praxe
v nemocničním
prostředí.
36
37
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Úvod
Aktualita
Rozhovor s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora:
„Na připomínky pacientů
reagujeme pružně“
O kutnohorské nemocnici jsme se toho v průběhu roku již dozvěděli poměrně dost. Co si však o ní
myslí pacienti? „Zpětná vazba je pro naši práci totiž velmi důležitá,“ říká ředitelka nemocnice
JUDr. Alice Opočenská.
Jak s vyplněnými anketními lístky pracujete?
Vyplněné anketní lístky jsou pravidelně každé pondělí vyhodnocovány na operativních poradách vedení
nemocnice. Systém je takto nastaven, abychom dokázali reagovat na připomínky bezprostředně po definování jejich problematiky.
Prochází zpracování ankentních lístků ještě
nějakým dalším vyhodnocovacím procesem?
Ano, je zpracováváno pravidelné měsíční vyhodnocování. Pokud se týká medicínské části provozu
naší nemocnice, je projednáváno na primářských
poradách. Celkové vyhodnocení ankety, které pro
nemocnici a její zaměstnance vyznělo velmi pozitivně,
a opatření, která z podnětů ankety byla v nemocnici
provedena (včetně některých pikantních připomínek
našich pacientů), si ale nechám do některého z dalších čísel našeho časopisu.
JUDr. Alice Opočenská
ředitelka Nemocnice Kutná Hora
Heliport v Kutné Hoře
Jak je v nemocnici zajištěn způsob
komunikace s pacienty?
Na všech ambulancích i na každém nemocničním
pokoji naší nemocnice jsou k dispozici anketní lístky,
na nichž žádáme pacienty o vyslovení názoru. Od
března 2010 se v naší vnitronemocniční anketě vyjádřilo téměř 400 pacientů.
Jaké otázky v rámci ankety kladete?
Jsou to otázky typu: Byli jste spokojeni s úrovní poskytované péče? Máte připomínky k chování a jednání
našeho zdravotnického personálu? Byli jste spokojeni s úrovní stravování v našem zařízení a odpovídalo
množství podávané stravy vašim potřebám? A další.
Mnoho pacientů a návštěvníků ani netuší, kde a jestli vůbec se nějaký heliport v areálu nemocnice
nachází. Dle dostupných informací roku 1993 založil tehdejší primář MUDr. Soukup záchranou službu a s tímto rokem je tedy spojen i vznik zdejšího heliportu. Nachází se ve volném prostoru před budovou polikliniky
a skutečně se využívá. Naposledy tomu tak bylo v prvním říjnovém týdnu, kdy do uvedeného prostoru v odpoledních hodinách dosedl vrtulník Eurocopter EC 135 (na fotografii). K zajímavým číslům o tomto stroji patří:
posádku může tvořit 1 nebo 2 piloti a až 7 pasažérů, délka přes 12 m, průměr nosného rotoru 10,2 m, pohon
dvěma motory o výkonu 452 kW, max. rychlost 259 km/h, dolet 635 km. Provozovatelem tohoto vrtulníku je
Letecká služba Policie ČR a užívá se k letecké záchranné službě. Tento fakt můžeme tedy brát jako odpověď na
otázku, zda je heliport vůbec potřebný. K jakému účelu je takový heliport a následně i vrtulník využíván? K nejdůležitějším prováděným letům patří: ošetření těžkých úrazů i neúrazových stavů (především v pro pozemní
techniku špatně přístupném terénu), urgentní a plánované přepravy nemocných na vyšší zdravotnická pracoviště a v neposlední řadě přeprava zdravotnických odborníků a potřebného materiálu.
Heliport se využívá také jako překladní místo za letů v noci a při zásahu v nedostupném terénu. V těchto případech je vrtulník k heliportu navigován pomocí světelných signálů vozidlem záchranné služby.
38
39
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
COS
COS
špičkové operační
sály v Kutné Hoře
davky hygienických norem a vytvořeny podmínky pro
efektivní práci operačního týmu.
Každý ze tří sálů má své zázemí – sklad sterilního
materiálu, umývárny lékařů a dekontaminační místnost. Velmi důležitou roli zastávají prostory pro práci
anesteziologického týmu – tzv. přípravny pacientů,
kde je pacient připraven na operační výkon a po operaci je zde pod odborným dohledem sestry ARO přiveden zpět do stavu, kdy je schopen převozu na své
Parní sterilizátor
BMT – UNISTERI-336-2
V současnosti nemocnice disponuje centrálními operačními sály, které jsou vybaveny špičkovou
technikou. Tyto sály jsou součástí celého komplexu
nové přístavby. Pod vedením primáře chirurgického
oddělení MUDr. Vladimíra Marka zde pracují sálové
sestry – instrumentářky.
Operační sály jsou umístěny v prvním patře nové přístavby nemocnice jako uzavřený celek, přístupný
z hlavní haly chirurgického oddělení. Chodba operačních sálů navazuje na filtry zaměstnanců, pacientů a vlastní prostory operačních sálů. Ty jsou dále
podle hygienického hlediska rozděleny na část septickou a aseptickou. V celém traktu operačních sálů
je instalována vzduchotechnika s laminárním prouděním na každém operačním sále. Byly splněny poža-
Text: za kolektiv COS napsala Lenka Kaiserová
Historie nemocniční péče v Kutné Hoře se datuje od roku 1324, kdy zde řád svatého Lazara
vybudoval první špitál. Základní kámen současné budovy nemocnice byl pak položen v roce 1929
a v roce 1989 na tuto stavbu navázala dnešní poliklinika. O dvanáct let později byla dokončena
výstavba a rekonstrukce moderních operačních sálů a centrální sterilizace.
oddělení. Pro provoz sálů jsou důležité i další pro- se zde též všechna končetinová traumata z úrazové
story, mezi které patří například sklady materiálu, chirurgie. Artroskopie kolenního kloubu byly rozšímístnosti lékařů a sester, písárna operačních proto- řeny o plastiky zkřížených vazů kolenního kloubu.
kolů, úklidové a dekontaminační místnosti. Veškerý Součástí naší operativy jsou i operace křečových žil
použitý materiál je z operačCentrální operační sály v komplexu nové přístavby
ních sálů odvážen a nástroje
nemocnice jsou vybaveny špičkovou technikou.
ošetřeny vyškoleným personálem centrální sterilizace v suterénu nové přístavby.
(varixů) a hemoroidů. Provádíme i drobné ortopedické
Přestože se na sálech pracuje již po dobu deseti let, jsou výkony – operace karpálních kanálů, lupavé prsty, halvybaveny moderní technikou dle nejnovějších trendů luxy, úžinové syndromy lokte a epikondylitidy.
v medicíně. Spektrum výkonů zahrnuje většinou veškeré Operační sály jsou podle druhu operací rozděleny
výkony z oblasti břišní chirurgie – operace břišních na aseptické (chirurgie), superaseptické (traumatokýl, nádorová onemocnění i řešení náhlých příhod logické a cévní operace) a septické (střevní operace,
břišních. Některé výkony jsou prováděny laparosko- diabetické gangrény, abscesy apod.). Na sálech prapicky – operace slepého střeva (apendektomie), žluč- cujeme během pracovní doby v režimu operačního
níku (cholecystektomie), sutura perforovaného žalu- programu od 8.00 do 15.00. Poté operační sály předečního vředu, laparoskopické revize dutiny břišní při cházejí do pohotovostního režimu.
chronických bolestech. Nově se provádí laparosko- Náročnost této práce vyžadující rozsáhlé odborné
pické ošetření kýl. Tato moderní operační metoda sni- znalosti více než bohatě vynahradí pocit z pomoci
žuje pooperační bolesti a dobu hospitalizace. Ošetřují pacientovi a jeho uzdravení.
Pohled do
jednoho z nových
operačních sálů
40
41
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Stravování
I strava může léčit
V minulém článku jsme vám představili stravovací provoz nemocnice Kutná Hora z ekonomického
pohledu. Dnes bychom se na něj chtěli podívat z hlediska léčebné výživy.
Nutriční terapeutka
Stanislava Klečáková
V naší nemocnici nemáme samostatné
oddělení léčebné výživy jako ve větších nemocnicích či na klinikách. Pracuje zde pouze jedna nutriční terapeutka, která je součástí kolektivu stravo-
vacího provozu a současně spolupracuje se všemi
lůžkovými odděleními. Správná výživa je důležitou
součástí léčebného procesu, u některých chorob je
dieta dokonce lékem. V našem provozu připravu-
Text: Stanislava Klečáková, nutriční terapeutka NKH
(za kolektiv stravovacího provozu)
Stravování
jeme pro pacienty přibližně 20 druhů různých diet nice, zvláště díky rozšíření LDN, dnes převažují diety
označených příslušným číslem či slovním označe- diabetické a nízkocholesterolové (tvoří 50 %). Diet
ním. Tyto diety by se daly rozdělit do tří celků podle racionálních je 25 % a diet šetřících 20 %. Zbývajídruhu technologické přípravy. Jedná se o diety šetřící cích 5 % představují diety speciální – například dieta
trávicí trakt (d. č. 1, 2, 4, 5, 6
a 10), diety diabetické a níz- V létě došlo ve stravovacím provozu k výrazným změnám,
jež zahrnovaly mimo jiné zbrusu nový jídelní plán.
kocholesterolové (d. č. 7, 8,
9, 9N a 9S) a diety racionální
tekutá, šlehaná, kaše, pankreatická, vegetariánská,
– normální strava (d. č. 3, 11, 14).
Během několika posledních let se skladba diet bezlepková a stále častěji se vyskytující diety při
podstatně změnila. V důsledku proměny naší nemoc- různých alergiích.
V letošních letních měsících došlo v našem provozu
k výrazným změnám. Vedoucí provozu Šimon Pečenka
ve spolupráci s nutriční terapeutkou Stanislavou Klečákovou vypracovali nový jídelní plán na šest týdnů,
do něhož se snažili zařadit u pacientů oblíbené (dle
průzkumu na odděleních) a současně nutričně hodnotné pokrmy. Museli rovněž přihlédnout ke skutečnosti, že jídlo připravují většinou pro pacienty vyššího věku a převážně ležící. Pro zaměstnance a cizí
strávníky připravují asi dvakrát týdně odlišný oběd
– různé saláty, minutky a jiné speciality. Další podstatnou změnou bylo zavedení teplých večeří, které
od 12. září 2011 vaří naše kuchyně denně včetně
víkendů a svátků. To si logicky vyžádalo také personální změny, a to jak v kuchyni, tak na odděleních.
Dále jsme se snažili zlepšit nutriční hodnotu stravy
zařazením většího množství bílkovinných přídavků
do snídaní (tvaroh, sýry, jogurty, šunka, paštika)
a zvýšením množství čerstvého ovoce v celotýdenním jídelním lístku.
Dle názoru nutriční terapeutky by bylo ideální zavedení nutričních listů pro každého pacienta, protože
důsledný screening by pak umožnil zjistit přesné
množství snědené stravy. Jedině tak se dá úspěšně
předcházet malnutrici a tím urychlit proces hojení
a zkrátit dobu léčení. To je ale u nás za současných
podmínek (jedna nutriční terapeutka na celou nemocnici, absence elektronického zpracování výkazu
spotřebovaných potravin na den) hudba budoucnosti. V našich podmínkách se snažíme ve spolupráci s ošetřujícím personálem malnutrici předcházet zařazováním přídavků, potravinových doplňků
(Nutridrink) a ordinací diety č.14 – výběrové, kdy
se snažíme pacientovi nabídnout pokrmy dle jeho
chuti a potřeby. V době nepřítomnosti nutriční terapeutky ji zastupuje stravovací referentka Jana Melšová, která se za léta praxe vypracovala na zkušenou
pracovnici.
Doufáme, že těmito změnami přispějeme ke spokojenosti pacientů a tím zlepšíme péči o jejich zdraví.
42
43
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Úvod
Aktualita
Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:
„Modernizace
nemocnice pokračuje
nebývalým tempem“
S ředitelem benešovské nemocnice MUDr. Miličem Řepou, MBA, jsme hovořili těsně po slavnostním
otevření centrálních operačních sálů. Zeptali jsme se ho nejen na aktuální situaci v nemocnici,
ale i na zbrusu nový program Partnerství pro mateřství.
a děláme vše proto, aby jejich počty v příštích měsících mohly dále růst.
V čem se nejvíce projevuje důvěra pacientů ve
vaši nemocnici?
Právě příkladem důvěry v kvalitu péče naší nemocnice je vysoký počet porodů. Přes změny v demografických trendech zůstává stabilní, a to pro poměrně
velkou spádovou oblast a rodičky dojíždějící z Prahy.
Abychom posílili spolupráci s externími lékaři i mimo
region, připravila naše porodnice program Partnerství pro mateřství. Tento v česku unikátní projekt
je zaměřen na spolupracující gynekology, kterým
poskytuje medicínské informace o rodičce a porodu,
hodnotí výsledky, poskytuje zpětnou vazbu nemocnici a vytváří zcela novou komunikační platformu, ze
které budou profitovat všichni zúčastnění, a nakonec především maminky! Více informací o tomto programu přineseme v příštím čísle.
Jaká je situace v benešovské nemocnici?
Dále pokračují investice – po otevření operačních
sálů je v tomto měsíci na řadě oddělení ARO, které
přijme první pacienty v nejbližších dnech. Tím bude
završena první etapa rekonstrukce nemocnice, další
(budova nové transfuzní stanice) bude dokončena
začátkem příštího roku.
Jak se vás dotýkají úhradové limity VZP?
Operační obory léčí na nových sálech dokonce tolik
pacientů, že již nyní máme splněny počty výkonů
od VZP, a proto plánované výkony, které pojišťovna
svým pacientům neplatí kvůli úhradovým limitům,
musíme posouvat do dalšího roku. Jako zdravotníky nás samozřejmě těší přízeň a důvěra pacientů
MUDr. Milič Řepa, MBA
ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.
Nový přístroj SPECT/CT
pro oddělení nukleární
medicíny
SPECT/CT vyšetření je jedním z posledních výsledků pokroku v nukleární medicíně. Tato metoda
díky kombinaci principů RTG a nukleárního vyšetřování dosahuje významně lepších výsledků
než obě zdrojové metody.
Proto jsme v naší nemocnici, kde oddělení začátkem listopadu 2011 a lékařům bude předán do
nukleární medicíny má dlouhou tradici, přistoupili plného provozu začátkem prosince 2011, kdy bude
k této modernizaci a rozhodli o nákupu nového pří- kompletně nainstalován. Po dobu instalace a stavebstroje. Kamera SPECT/CT BrightView XCT představuje ních příprav bude částečně omezen provoz oddělení
v současné době absolutní špičku ve své kategorii.
nukleární medicíny. Tato investice v celkové výši cca
Z důvodu objemu a značné
Investice do nového přístroje dosáhne 21 milionů Kč
váhy tohoto přístroje je
a pokryje ji dotace Středočeského kraje.
nezbytné, aby jeho instalaci
předcházely nutné stavební
úpravy spočívající hlavně v úpravě podlahy tak, aby 21 milionů korun bude hrazena z dotace jediného
tento téměř dvoutunový přístroj mohl být usazen vlastníka nemocnice – Středočeského kraje.
na svou budoucí pozici, která se nachází na oddě- Tato další modernizace opět posouvá nemocnici na
lení nukleární medicíny ve druhém patře vstupního špičku v diagnostickém vybavení mezi páteřními zdraobjektu. Přístroj samotný bude do nemocnice dodán votnickými zařízeními.
Špičková kamera
SPECT/CT
BrightView XCT
44
45
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
LOP
Investice
Manažerka pro kontinuitu poskytované péče Eva Lažanová říká:
„Potřeba následných
lůžek se stále zvyšuje“
Lůžka následné péče jsou navýsost aktuálním tématem. Právě o nich jsme hovořili s manažerkou
pro kontinuitu poskytované péče Evou Lažanovou.
Eva Lažanová
Co si pod pojmem lůžka následné péče
máme představit?
Po skončení akutní fáze léčby je pacient z nemocnice buď propuštěn domů, nebo je u nás v nemocnici
přemístěn na lůžka následné péče. Jinde v republice
tuto službu poskytují léčebny dlouhodobě nemocných. Tato následná lůžka u nás v nemocnici zajišťuje oddělení lůžek ošetřovatelské péče (LOP) a slouží
k doléčování předchozího akutního nebo zhoršeného
chronického onemocnění s cílem dosažení takového
stupně soběstačnosti, který pacientovi dovolí návrat
do domácího prostředí. V důsledku stárnutí populace
se stále zvyšuje potřebnost těchto lůžek.
Kdo je přijímán na oddělení LOP?
Na oddělení LOP jsou přijímáni pacienti z akutních
lůžek našeho zařízení, nejčastěji z interního oddělení, dále pak z neurologického oddělení, chirurgického oddělení a ortopedie. Přijímáni jsou i pacienti
z domácího prostředí.
Spolupracuje oddělení LOP v rámci kontinuity
péče ještě s někým?
V rámci kontinuity péče oddělení LOP úzce spolupracuje se zdravotně-sociálními pracovnicemi, které
poskytují péči v návaznosti na ostatní oddělení.
Co je cílem této služby?
Cílem této služby je umožnit pacientům návrat do
jejich přirozeného prostředí, poskytnout jim potřebné
informace a podle možností konkrétní pomoc. Pokud
návrat pacienta do jeho přirozeného prostředí není
z nějakého důvodu možný, zdravotně-sociální pracovník se snaží pro pacienta zprostředkovat následnou péči v odpovídajícím zdravotnickém nebo nezdravotnickém zařízení. Následnou péči pro pacienta
zajišťuje zdravotně-sociální pracovník vždy v průběžné konzultaci a vzájemné spolupráci s ošetřujícím lékařem, zdravotní a rehabilitační sestrou, jež
mají pacienta pod dohledem.
A co příbuzní pacienta, jak těm vychází
nemocnice vstříc při péči o své blízké?
Naše nemocnice poskytuje odlehčovací službu s kapacitou šesti lůžek. Je to pobytová služba poskytovaná
osobám, které mají sníženou schopnost soběstačnosti
z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném domácím prostředí. Cílem služby je umožnit
pečujícím příbuzným nezbytný odpočinek.
Slavnostní otevření
operačních sálů
Ve čtvrtek 6. října proběhlo za účasti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha slavnostní
otevření centrálních operačních sálů. Hejtman popřál všem zdravotníkům mnoho úspěšných
operací při poskytování zdravotní péče pacientům z Benešovska i okolí.
Zúčastnění si mohli prohlédnout jindy nepří- a rekonstrukci centrálních operačních sálů a ARO
stupné prostory operačních sálů včetně zázemí za a výstavbu budovy pro transfuzně-hematologické
odborného výkladu zdravotnického personálu. „Nyní oddělení. Celý tento projekt je financován z investiční
máme dostatek prostoru pro počty operací, které dotace jediného vlastníka nemocnice – Středočesnaše nemocnice provádí na odděleních chirurgie, kého kraje. Akce probíhá přesně podle harmonoortopedie, gynekologie a ORL. Podstatný je medi- gramu.
cínský pohled – jedná se o největší posun v kvalitě „Operační sály byly stavebně předány v polovině
za poslední léta, operační sály jsou nyní na špič- měsíce září, pak probíhala nutná instalace technologií,
kové úrovni. Obsahují dokonce superčisté zóny, pro- zdravotních přístrojů, nábytku, probíhal úklid a valistory se zvláštním klimatizačním režimem, které dace vzduchotechniky. Na ARO se stále pracuje, jsou
výrazně snižují riziko infekce hlavně pro ortopedii,“ dokončovány podlahové krytiny a obklady. V budově
řekl v rámci otevření ředitel benešovské nemocnice pro THO jsou prováděny práce na topení, elektrickém rozvodu a vodoinstalační práce. Dokončení
MUDr. Milič Řepa, MBA.
Jedná se o první fázi největší investiční akce do další fáze – otevření ARO – plánujeme na konec listonemocnice za posledních 30 let, stavba má rozpo- padu a otevření transfuzní stanice na březen příštího
čet 122 milionů Kč s DPH. Konkrétně jde o přístavbu roku,“ dodal Řepa.
Středočeský hejtman
MUDr. David
Rath, jenž se
dlouhodobě snaží
krajské nemocnice
posunout na
evropskou úroveň, při
hovoru s primářem
ortopedického
oddělení MUDr. Jiřím
Beznoskou
46
47
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Říjen 2011
Rozhovor
Rozhovor
Primářka radiodiagnostického oddělení MUDr. Lenka Plšková říká:
„Klasické snímkování
rentgenem je na ústupu“
Obor radiodiagnostika prochází neustálými změnami a prudkým vývojem. O tomto vývoji a dopadu
na oddělení a lékaře jsme si pohovořili s primářkou radiodiagnostického oddělení Nemocnice
Rudolfa a Stefanie Benešov MUDr. Lenkou Plškovou.
oboru tak našly uplatnění i metody, které rentgenové
záření vůbec nepoužívají. V současnosti se tak využívá
například ultrazvuková (UZ) diagnostika, magnetická
rezonance a CT, které sice pracuje s RTG zářením, ale
díky počítačovému zpracování dat poskytuje daleko
více informací včetně 3D rekonstrukcí.
RTG snímek paty
Proč jste si zvolila právě obor
radiodiagnostika? Nechtěla jste se ubírat jinou
cestou, zvolit si jinou profesi?
K oboru radiodiagnostika jsem se dostala již po ukončení gymnázia v Benešově, kdy jsem začala navštěvovat
nástavbové studium, obor radiologický laborant. Obor
mne natolik zaujal, že jsem se rozhodla přihlásit na
1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a dále se mu
věnovat.
Když se řekne radiodiagnostika, každý laik si
představí rentgen a zlomeniny. Co všechno se ale
pod tímto oborem skrývá?
Pro název našeho oboru je dnes spíše než rentgen
nebo radiodiagnostika vhodnější používat termín
zobrazovací metody. Klasické snímkování rentgenem
dnes tvoří jen menšinovou část oboru a je v podstatě
historií, která byla překonána díky prudkému rozvoji
moderních zobrazovacích metod v posledních 20 až
30 letech. Rozvoj zobrazovacích metod byl podnícen
snahou o co nejpřesnější diagnostiku širokého spektra chorob a co možná nejšetrnější postupy, které by
minimalizovaly zatížení pacienta zářením. V našem
Jaké metody tedy využíváte na vašem oddělení?
Samozřejmě provádíme jak klasické rentgenové snímkování, tak držíme krok s oborovými trendy a provádíme
např. UZ vyšetření, CT a skiaskopii. V centrální
části našeho oddělení jsou umístěny dvě skiagrafické
vyšetřovny. Dále disponujeme moderním MDCT přístrojem, na kterém jsme schopni provádět širokou
škálu vyšetření včetně CT angiografií a virtuálních
vyšetřovacích metod jako je kolonoskopie a bronchoskopie. Úplnou novinkou je pak metoda CEUS, díky
níž jsme se zařadili mezi 20 pracovišť v ČR, která tuto
zobrazovací metodu využívají. Na našem oddělení
jsme ji mohli zavést díky novým UZ přístrojům, které
jsme získali v letošním roce.
Mohla byste metodu CEUS blíže popsat?
Metoda CEUS umožňuje nativní UZ vyšetření doplnit o podání speciální kontrastní látky a výrazně tak
zpřesnit charakterizaci fokálních lézí, zejména v játrech. Díky tomu, že používané kontrastní látky prakticky nemají nežádoucí účinky na pacienta a zároveň jde o UZ diagnostiku, která ho nezatěžuje ani
zářením, je CEUS typickým příkladem šetrné diagnostické metody. Shrneme-li to, tato metoda lékařům umožňuje zpřesnění diagnostiky bez přílišných
zátěží na pacienta.
Metoda CEUS je tedy výraznou změnou
a novinkou vašeho oddělení. Jaké další změny,
ke kterým došlo během vašeho působení na
oddělení, byste ještě zmínila?
Za zmínku určitě stojí zavedení intervenčních metod,
které se na našem pracovišti dříve vůbec neprováděly. Díky nim jsme nyní například schopni nabídnout
pacientům z našeho regionu cílené obstřiky páteře
pod CT kontrolou. Dále provádíme biopsie tkání pod
CT, eventuálně UZ kontrolou – podle histologického
výsledku je pak možné zvolit optimální léčbu. Nové
UZ přístroje, které nám umožnily zavést metodu CEUS,
jsou pak také, kromě softwaru pro CEUS diagnostiku, vybaveny programem pro cévní analýzu, jenž se
využívá pro určení cévního věku.
Z výše popsaných změn a metod vyplývá, že
obor radiodiagnostika se neustále bouřlivě
rozvíjí. Jaký dopad to má na lékaře, kteří
v tomto oboru působí?
Prudký rozvoj našeho oboru vede k neustálému rozšiřování možností diagnostických metod, což klade
stále větší nároky na odborné znalosti nejen lékařů,
ale i radiologických asistentů. Zatímco v jiných oborech lze takovéto rozšiřování nároků na lékaře řešit
užší specializací, v našem oboru, a zejména v případě
nemocnice našeho typu, musí být radiodiagnostik
schopen obsáhnout prakticky celý obor. Především
při akutních případech, kdy hraje zásadní roli včasná
diagnostika, musí radiodiagnostik často uplatnit univerzálnost svých znalostí.
Prim. MUDr. Lenka Plšková
radiodiagnostické oddělení
pavilon CH, přízemí, tel.: 317 756 249, E-mail: [email protected]
Oddělení prošlo řadou změn, co je nyní vaší
prioritou a plánem do budoucna?
Cílem je samozřejmě pokračovat v rozvoji našeho
oddělení, který závisí především na schopnostech
lékařů neustále doplňovat své znalosti o novinky
z oboru. Za hlavní úkol v nejbližší době považuji
rutinní zvládnutí nově zavedených technik. Vzhledem
k dynamickému rozvoji radiodiagnostiky je ovšem
také nutné neustále udržovat vybavení oddělení na
odpovídající úrovni. Samozřejmě vím, že přístroje,
které se k diagnostice používají, jsou často velmi
nákladné. Jsem ale přesvědčena, že pro další rozvoj nejen našeho oddělení, ale troufám si říci i celé
nemocnice, je klíčovým krokem pořízení magnetické
rezonance (MR). Tato metoda dosud v našem spektru
chybí, i když se v současnosti stala nedílnou součástí
moderní diagnostiky. Přestože jde o velkou investici, v nemocnici našeho typu by MR přístroj neměl
chybět. Nechceme ve vývoji ustrnout, ale držet stále
krok s dobou a novými trendy. Budoucnost oddělení
proto vidím v MR.
MUDr. Lenka Plšková
Antonín Michalčík
Výstava obrazů
Datum konání: 10. 10. 2011- 31. 3. 2012
Místo konání: Galerie Památníku Vojna u Příbrami
Lešetice 52, 26231 Milín

Podobné dokumenty

Výroční zpráva za rok 2012

Výroční zpráva za rok 2012 rozhodnout do jakých přístrojů budeme investovat. Určitě to nebudou všechny, které nyní slouží v nemocnici.

Více

APM Automagazín 2009/01

APM Automagazín 2009/01 Složitý mechanismus musíte mít vždy pevně v rukou. PODVOZKOVÉ DÍLY pro osobní a užitkové automobily (včetně příslušenství brzd, silentbloků motorů a převodovek, ložisek, kloubů, uložení tlumičů…) o...

Více

Vaše jistota zdravotní péče - Vojenská zdravotní pojišťovna

Vaše jistota zdravotní péče - Vojenská zdravotní pojišťovna provozu pražského protonového centra vyplývá, že většinu klientů tvoří zahraniční pacienti a zbytek doplňují čeští pacienti, kteří jsou bohužel z většiny samoplátci. Jako jediná zdravotní pojišťovn...

Více

Podzim 2010

Podzim 2010 velkoobchodních středisek MAKRO Vaše podnikání je naší největší prioritou, a  proto se snažíme vycházet maximálně vstříc vašim potřebám. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro několik změn prodejní p...

Více

Zahájili jsme spolupráci s klinikou laserové a esteické medicíny

Zahájili jsme spolupráci s klinikou laserové a esteické medicíny klientů o jejich služby. Od roku 1996 do dnešního dne bylo např. jen v Praze ošetřeno přes 300 000 spokojených klientů. A to všech věkových i sociálních skupin, z Česka i ze zahraničí. Díky tomu, ž...

Více