Mýtus Jana Bartošíková Třetí ročník opět v čele Drbárna Michala

TIMES
číslo 6
10 Kč
Třetí ročník opět
v čele
strana 2
říjen 2000
Drbárna Michala
Schovánka
strana 6
Mýtus Jana Bartošíková
BÝVALÝ STUDENT OTEVŘENĚ VYSTOUPIL PROTI
SVÉ BÝVALÉ KANTORCE
Bývalý student gymnázia
a loňský maturant, Adam Puchar,
se na konci září rozhodl poměrně
neobvyklým způsobem protestovat
proti údajně špatnému vedení
výtvarného semináře a přístupu
k výuce ze strany prof. Jany
Bartošíkové. Otevřeným dopisem
adresovaným ředitelství školy
poukazuje však i na jiné podle něj
nepochopitelné
věci
jako
například postup při realizaci
mozaiky, která měla být umístěna
do průchodu mezi budovami.
Prof. Bartošíková je touto formou
protestu překvapená, ale na
druhou stranu je jednoznačně
ochotná diskutovat.
Dopis ze 14. září se
zanedlouho objevil na hlavní
nástěnce,
odkud
ho
sundalo
ředitelství školy s odůvodněním, že
na takovou věc by se nemusela
spousta lidí dívat zrovna vstřícným
pohledem.
Problémem číslo jedna, o
němž se v něm Adam Puchar
zmiňuje, byl styl výuky prof.
Bartošíkové ve výtvarném semináři,
který
navštěvoval.
V hodinách
semináře se buďto nedělalo vůbec
nic, anebo úkoly, které nebyly na
úrovni maturantů. ... Největší
katastrofu představuje styl výuky
____
„profesorka Bartošíková“. Stále
nedokážu pochopit způsob její práce
a komunikace. Samozřejmě –
jakápak komunikace, když paní
profesorka je ve vyučování pouze na
začátku, kdy zadá práci a bez
dalšího vysvětlení odchází. ... Pokud
by během takovéhoto vyučování
vznikaly studentské práce na úrovni,
dalo by se vše ještě omluvit. Bohužel
nevznikají - napsal Puchar. Podle
prof. Bartošíkové však toto tvrzení
není zcela pravdivé: „To, že těm
studentům pořád nestojím „za
zadkem“, je pravda, ale pokud je
třeba o něčem diskutovat, tak
diskutujeme a hodnotíme. Adam
nemůže
srovnávat
výtvarnou
výchovu na gymnáziu s výtvarným
kroužkem na ZUŠ, kam chodí jen ti,
které ta práce baví a mají to
zaplacené. A mimochodem i
v našich hodinách výtvarné výchovy
vznikají velmi kvalitní práce.“
Adam však v rozhovoru své
tvrzení upřesňuje s tím, že práce,
které vznikaly v hodinách výtvarné
výchovy nebyly nekvalitní, ale na
střední školu neadekvátní. Dopady
této výuky se prý mohou projevit a
projevují v počtu přijatých studentů
na vysoké školy s výtvarným
zaměřením
(pokračování na straně 3)
TimeOut
V době tvrdého potírání a
vysokých trestů za pěstování a
přechovávání pouze několika kousků
rostlinek konopí setého se na
agronomicko-drogové
scéně
objevuje další fenomén, který své
kořeny zapouští i na našem ústavu:
pěstování „houbiček“. Nejmenovaný
zdroj nás dovedl přímo na místo
činu, které se k naší hrůze nacházelo
na
velmi
frekventovaném
a
nápadném místě.
Obrovské hnízdo hub čítá
asi dvě desítky opravdu statných a
zdravých kousků. Jak se zdá, zatím
si této netypické zahrádky nikdo
nepovšiml, neboť okolní tráva
nepoukazuje na to, že by zde
v poslední době šlápla lidská bota.
Že jsou houby na školní půdě
záměrně pěstovány, bylo patrné jak
z množství,
tak
z nápadně
pravidelného rozestavení bledých
kloboučků v trávě. Na místě jsme
však mohli pouze spekulovat, kdo že
si dává s pěstováním žádaného
artiklu takovou práci. Okamžitě jsme
odebrali vzorky a šli se na
podrobnosti zeptat odborníků. Mgr.
Ivo Trnka však rezolutně popřel, že
by se mohlo jednat o lysohlávky, na
druhou stranu však ani nedokázal
určit, o jaký druh by mohlo jít a
vhledem plodnice byl velmi udiven.
Redakce G-Times proto připravuje
pátrací akci po původu a účelu
pěstování těchto hub. Rozsáhlou
reportáž Vám přineseme snad už
v příštím čísle.
zh
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
Informujeme a řešíme
Vážení a milí,
tento v pořadí teprve druhý úvodník
píši jednak opět za celou redakci a
jednak konečně taky za sebe. Sotva
jsme si vychutnali slastný pocit
završení dalšího školního roku a
zahojili rány způsobené necitlivými
rodiči na těle i na duchu, byli jsme
nuceni opět vyjít na cestu vstříc naší
světlé budoucnosti. Předně Vám
tedy hned zde, na začátku, přejeme,
aby se po celý rok nacházela
všechna Vaše tělesná i duševní
ústrojí v dobrém rozmaru. Pokud jste
se snad ještě nevyhrabali z hlubin
trudomyslnosti, neváhejte a navštivte
třídu 1.A, kde můžete zhlédnout
unikátní propagandistickou nástěnku
vedenou v duchu krajního naivismu.
(Snad tam ještě visí.)
Podstatných změn se ale
dostalo i těmto několika stránkám, o
které s mateřskou láskou pečujeme
již více než rok. Ony změny se týkají
především
personálních
čistek
v redakci. Pevně věřím, že nyní
potěším všechny, které jsem kdy
urazil, zesměšnil a zhanobil, neboť
jsem se rozhodl z důvodů studijních
aktivit
a
změny
novinářské
působnosti opustit své dva kolegy a
Vás, čtenáře.
Na tomto místě by bylo
také nanejvýš vhodné, odčinit
všechny své hříchy a kajícně napsat:
Omlouvám se všem studentkám, o
nichž jsem šířil jízlivé (ač pravdivé)
informace, omlouvám se také všem
studentům (teď už konečně vím, že
jste všichni zapřísáhlí abstinenti) a
zamilovaným párům (díky za celo__
strana 2
roční inspiraci). Zvláštní omluvu
bych rád vyjádřil zaměstnankyním
školní kuchyně, jejichž práci jsem
neobjektivně hodnotil na úkor
novinářské etiky a jejichž snahu a
schopnosti jsem nedokázal ocenit
(ale to žampiónové rizoto se fakt
nedá jíst). Na druhou stranu: hlas
lidu je hlas boží. No a samozřejmě
na závěr prosím o prominutí všechny
profesory (bude se to hodit u
maturity), zvláště pak pana profesora
Kopeckého, jehož jsem se svými
spolupracovníky údajně označil za
jakéhosi „meotarového šílence“,
ačkoliv jeho jméno jste si nyní
v těchto novinách mohli přečíst
poprvé. Největší omluvu skládám
těm, kteří se nikdy neskamarádili
s pojmem studentské recese. A
naopak díky panu řediteli, paní
zástupkyni a dalším třem lidem z řad
našich kantořínů, kteří mně i celé
redakci vyjádřili osobně svou
podporu a pochopení.
Další školní rok Vás těmito
stránkami budou provázet Michal
Schovánek a Šubol Navrátil.
Pracovní atmosféru se jim pokusí
zpříjemnit (a to je další novinka)
nový spolupracovník; tedy spíš nová
dobrovolná spolupracovnice, neboť
se jedná o mladou dívenku z prvního
ročníku (snad tedy tyto noviny začne
číst i paní profesorka Lungová).
Držím jí palce, ať se jí podaří spojit
s chlapci příjemné s užitečným.
Za redakci přeji pěkné
počtení nad říjnovým číslem a za
sebe se loučím.
redakce a Zbyněk Hanák
Třetí ročník opět v čele
Tak jako před půl rokem
Vám i tentokrát přinášíme
konečné
resumé
uplynulého
pololetí. S politováním musíme
konstatovat, že statistické tabulky
velkých
změn
nedoznaly.
V neoficiální soutěži „Až za
hranice svých možností“ zvítězila
opět s velkým náskokem 3.A,
která posunula svůj průměr o
dalších pět setin bodu kupředu.
Při pohledu na graf (na
následující straně) můžeme konstatovat, že nejvhodnější způsob, jak
___
zreformovat školský zákon, by byl
přesunout maturitní zkoušky ze
septimy do primy. Pomyslná křivka
tedy stoupá víceméně rovnoměrně
od nejnižších ročníků až po ty dříve
narozené. Mírně vybočuje pouze
V.C a tradičně také oba maturitní
ročníky. To jsou však světlé výjimky
a i přes sebevětší snahu čest školy
nijak výrazně směrem do Evropy
neposunou.
Až na dno svých sil si sáhl
kolektiv přátel studia ze třetího
ročníku,
(dokončení na str.3)
The American E-Mail
Story
Díky sdílné duši prof.
Urubkové si Vám nyní dovolujeme
předložit jednu zprávičku, která
elektronickými kabely proklouzla až
do jejího počítače. Ačkoliv se jedná
o zprávu soukromou, myslíme, že by
pisatel neměl nic proti tomu, aby se
o ni adresátka právě s Vámi podělila.
Autorem novo-makaronského textu,
vyznačujícího
se
důmyslným
střídáním vět anglických a českých,
není nikdo jiný než mnohým snad
stále dobře známý Mark Brady.
Speaking of the gymnasium,
the strangest thing happened to me a
month ago. I was in Grand Teton
National Park reporting on the
forest fires there with one of our
photographers. We stopped by a
small cafeteria in the park to eat
something before it closed. A young
guy was serving the food and asked
me what kind of gravy I wanted, but
he spoke it with a foreign accent and
I didn’t understand him. His boss
said he needed to go to the kitchen to
get some more chicken. I asked the
guy where he was from, and he said
the Czech Republic. I asked him,
“Jak dlouho jsi byl tady?”
(nenavidim vykani) He couldn’t
believe his ears. He asked me how
long I was in Czech, and I told to
him. On se mne zeptal, “Kde jste
byli, v Praze?” Rikal jsem, “Ne,
v Brne, v Uherskem Hradisti a
v Kyjove.” On otevril sve oci, “V
Kyjove? Jezis Marie! Narodil jsem
se v Kyjove!” A potom se zeptal
“Pracovali jste na gymplu?” Rikal
jsem “Ano.” “S Urubkovou a
Lungovou a Krojzlem?” “Ano?”
“Zpominam vas, suplovali jste mou
tridu. Never. To je mala sveta.” His
name was Miroslav Mendl, he was
in Septima B or C when I taught
there. He was working with a group
of foreigners there. While we were
eating, a couple of Russians were
mopping the floor and singing the
song you teachers used to sing at
parties (after several glasses)
“Soyuzni
rusimi
rezpublik
svobodni...”
zh, šn
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
Informujeme a řešíme
strana 3
Průměry tříd
který výrazně posunul hranici svých
dosavadních maxim na hodnotu 2,2.
Jistou zajímavostí je též chabý počet
vyznamenaných (3) a také jedinec,
jenž nebyl vyznamenán, respektive
ani neprospěl, čímž se o prázdninách
ocitl tváří v tvář zkušební komisi.
K úspěšně zvládnutému reparátu
blahopřejeme.
Dalším bonbónkem je
sdružení ZTP (Sdružení zdravotně a
tělesně postižených) ze sexty C.
Loni zde vypukla hrozivá epidemie
chronis lenoris, jenž měla za
následek v historii nevídané číslo
2430 hodin absence (87 hodin na
žáka). Odtud už nebylo daleko ke
třetí příčce (za 3.A a VI.B)
v prospěchu. Tragická situace si
vynutila mimořádnou třídní schůzku
hned na začátku nového školního
roku. Z tajného jednání se k nám
donesla pouze zpráva, že hlavním
bodem programu se stal mohutný
apel třídní profesorky na všechny
rodiče a řešení technického stavu
osobního vozidla rodiny Rybovi.
Chování
návštěvníků
ústavu bylo dle slov vedení
uspokojivé, dvojek z chování bylo
prý uděleno málo, ale zato důtkami
se to jen hemžilo. Určitou
zajímavostí minulého pololetí je
předčasný návrat dvou studentů
sexty C ze školního výletu poté, co
si nečekaně prodlužovali večerku
mimo základní tábor až do čtyřech
hodin do rána. Dosud však není
známo, ve kterém lokále či jiném
domě nevalné pověsti tak činili.
Obecně vzato se uplynulý
rok po všech stránkách vydařil,
neboť bylo o čem mluvit a psát. I
Vám za to děkujeme.
zh, šn
Redakce
G-Times
se
omlouvá za nedopatření, které se
vyskytlo v tiráži minulého čísla
(6/2000). Prosíme všechny čtenáře,
kteří si toto číslo zakoupili a
doposud jej vlastní, aby v něm
neprodleně nalistovali dvacátou
stranu a v již zmínění tiráži doplnili
do kolonky FOTO jméno Radek
Klech. Radkovi náleží naše hluboká
omluva, neboť jeho fotky byly
přinejmenším tak dokonalé jako
obrázky Lukáše Palečka. (Ne-li
lepší, Radku, ne-li lepší!)
VII.B
VII.A
3.A
VI.C
VI.B
VI.A
2.A
1.B
1.A
V.C
V.B
V.A
IV.B
IV.A
III.C
III.B
III.A
II.B
II.A
I.B
I.A
0
0,5
1
1,5
2
Mýtus Jana Bartošíková
(pokračování ze str.1)
„To je sporné,“ reagovala
kantorka, „my nejsme výtvarná
škola a navíc i hodin výtvarné
výchovy stále ubývá. Dvě hodiny
týdně jako příprava na vysokou
školu
s výtvarným
zaměřením
zkrátka nestačí. Studenti musí
pracovat individuálně doma, musí
mít domácí práce, které v semináři
můžeme konzultovat. A samotný
seminář výtvarné výchovy není
příprava na vysokou školu.“
Ohledně
výuky
autor
navíc
poznamenává: „Dělat na grafice tři
měsíce, mi přijde hodně ulítlé.
Kdyby ty grafiky aspoň za něco
stály, ale to se o nich říct nedá.“
Prof. Bartošíková však popírá, že by
tři měsíce na jakékoliv grafice se
svými studenty pracovala. „To
mohly být spíš tři dvouhodinovky,
ale člověk musí zkrátka někdy udělat
návrh, musí to vyrýt a natisknout,
což se za dvě hodiny nedá stihnout.
Adam však dodává. že by prý
linoryty zvládli žáci 2. třídy ZŠ. Já
sama bych se neodvážila dát do ruky
rydlo ani žákům primy nebo
sekundy.“
Že by ve výuce bylo nějaké
zvláštní pochybení, si nemyslí ani
ředitel Malec, ačkoliv přiznává, že
jako matematik nemůže stejně tak
dalece mluvit do výtvarné výchovy
jako například do jazyků. Ani
inspekce neshledala žádné závady a
podle ředitele se jim líbila jak výuka
sama, tak výzdoba na chodbách.
Ticho po pěšině...
Vzpomínám si na tři (slovy
tři) hodiny teorie, zbytek jsme se
měli sami naučit z nakopírovaných
papírů pochybné obsahové kvality.
Tak pokračuje Adam Puchar ve
svém dopisu a poukazuje tím na
přípravu studentů k maturitě. „Já
jsem se jim vždy snažila ze svých
zdrojů dávat co nejvíc materiálu
k teorii, takže změním to, že jim to
už dávat nebudu. Pokud by však
sami chtěli, mám tu materiál
k okopírování,“ odpověděla prof.
Bartošíková na otázku, jestli chystá
do budoucna nějaké změny. „Jinak
se budu snažit, aby mé hodiny byly
co nejvíc naplněné a pestré.
Nemyslím, že bych musela zásadně
měnit něco jiného.“
Druhým pilířem otevřeného
dopisu se stala lehce pichlavá
záležitost okolo návrhu a realizace
__
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
2,5
Informujeme a řešíme
(dokončení ze strany 3)
mozaiky, která má esteticky zlidštit
průchod mezi budovami školy, což
Adam Puchar komentuje slovy: Před
rokem dostala prof. Bartošíková bez
výběrového řízení (!) předem
zaplaceno 5000 Kč za návrh
mozaiky pro vestibul KG. Máme září
nového roku a návrh nikde.
V rozhovoru pak znovu prohlašuje:
„Mně prostě vadí, že se výběrové
řízení nekonalo, prof. Bartošíková
dostala peníze ze nic a nic se ani
neděje.“
Zcela shodně se k tomuto
problému staví ředitel Malec i prof.
Bartošíková. Kdyby prý bylo
vypsáno výběrové řízení, za návrh
by musel realizátor obdržet alespoň
sto tisíc, což je v tomto případě
nereálné. Proto bylo lepší se pouze
dohodnout a formou odměny
vyplatit částku pěti tisíc, která však
musela být z balíku peněz vyčleněna
ještě před koncem loňského roku.
Navíc prý není pravda, že by se nic
nedělo, protože na mozaice se stále
pracuje. Bude vyrobená z keramiky
a realizátorem návrhu bude prof.
Pelcl.
Adam si ale za vším, co
napsal, pevně stojí a říká: „Opravdu
nic z toho textu není zaujatost
osobní, ale čistě profesionální. ...
Nejde
o
nějakého
bývalého
studentíčka, který si smyslel, že
bude slavný, ale o celkovou prestiž
gymnázia. Možná to bude znít
trochu hloupě, ale ředitelství by si
mělo do jisté míry vážit zájmu o
školu.“ Ředitel Malec tvrdí, že
každý názor, který přijde, vítá, ale
nelíbí se mu forma, kterou Adam
zvolil.
„Když to vezmu celkově,
tak je to postrčení k něčemu, aby byl
člověk lepší, protože každý může
svoji práci zlepšit,“ přiznává prof.
Bartošíková, „ale Adam například
napsal, že podle jeho názoru bych
měla školu opustit – to není osobní
zaujatost? A k tomu zájmu - proč ho
teda neprojevil, když byl studentem?
On na mě vždycky působil dojmem,
že je nad věcí a že se nebojí
diskutovat, ale tímto mě jakýmsi
způsobem zbaběle obešel.“
Všechny tři strany si tedy
stojí za svým slovem. Adam Puchar
končí svůj dopis takto: Dovoluji si
__
strana 4
totiž upozornit a doporučit, že
vzniklou situaci již není možno řešit
vztyčeným
ukazovákem
nebo
ředitelským napomenutím. Obávám
se totiž, že profesorce Bartošíkové je
její styl velmi vlastní a navíc ho
praktikuje již hodně dlouho ...“
Profesorka Bartošíková tvrdí, že má
čisté svědomí a je ochotna o všem na
rovinu diskutovat a ředitel školy
dodal, že si s společně prošli dopis
bod po bodu a vyjasnili si vše ke
všeobecné spokojenosti.
Je-li pravda na jedné nebo
druhé straně se asi nedá jednoznačně
říct. Zatím má každý jen tu svou.
zh
Jak školáček do
nového přišel
Tento krátký příspěvek nám
poslala s největší pravděpodobností
budoucí spolupracovnice našich
novin, takže následující text berte
jako krátké představení. Jakožto
studentka prvního ročníku si zvolila
pro ní velmi aktuální téma a pojetí.
Byl
jednou
jeden
školáček... Jak jeho mladý život
plynul, zjistil, že jeho „základní“
život je u konce a musí začít se
životem novým, „středním“. I podal
si přihlášku na kyjovské gymnázium
v mlhavém snu o vysoké škole. Ani
se nenadál a zasedl (v letošním roce
překvapivě) do náhodně nalezené
lavice na náhodně nalezenou
židličku třídy 1.A. S děsivým
výrazem v očích, který způsobily
hrůzostrašné zkazky kantorů o
tvrdém až, dalo by se říci,
vojenském drilu na středních
školách. Ale jak to v životě chodí,
pravda bývá většinou úplně jiná. I
tento mladý muž tedy posléze
pochopil, že všude se dá kličkovat
mezi náročnými požadavky kantorů,
stačí se jen tvářit učeně. Přeji všem
prvákům,
aby
také
dosáhli
prohlédnutí pokud možno v co
nejkratší době. Je totiž škoda
promarněného času nad stohy
učebnic a sešitů. Zkuste se tedy řídit
radou profesora oblíbeného snad u
všech studentů. „Neučte se, hlavně
když tady (ukazuje směrem k tabuli)
budete umět.
Kateřina Karbulová
HalfTime
Při všemožných výsleších
osob zapletených v té době do
teprve plánovaného článku Mýtus
Jana Bartošíková jsem hlavní aktéry
ujišťoval, že článek povedu v duchu
nestrannosti,
objektivity
a
nezaujatosti. Tedy že se alespoň
pokusím co nejvíce tomuto (jistě
stoprocentně nikdy nedosažitelného)
ideálu přiblížit. Nyní je článek
s menšími či většími obtížemi hotov.
A já usedám a jen tak „mimo hru“
bych si chtěl v celé věci udělat
naprosté jasno. Těžko se na tomto
místě stanu jakýmsi ombudsmanem,
ale rád bych popsal okolnosti, které
zrod předešlého textu provázely.
Můj
původní
záměr
zmapovat celou situaci kolem
otevřeného dopisu Adama Puchara,
vyslechnout všechny tři strany
v kauze zúčastněné (tedy Puchar,
prof. Bartošíková a ředitelství) a
výsledek Vám předložit v podobě
pranice uvozovek a citací bez
nějakých hlubších komentářů se
však téměř před samotným závěrem
začal stáčet do poněkud zcela jiných
rovin. Adamova stížnost na styl
výuky ve výtvarném semináři se
dostávala
někam
za
obzor
pozornosti a všechny hlavy, které o
sobě prohlašují, že je vše
v naprostém pořádku a že mají zcela
čisté svědomí, se najednou začínají
slepě otáčet na finanční a technické
spory okolo realizace mozaiky.
Ačkoliv si své počínání okolo
výběrového řízení a peněžních
odměn obhájily, najednou mi
„začínají doporučovat“ o takových
věcech se raději vůbec nezmiňovat,
nebo vylovit celou pravdu nad
hladinu a sní i další hlavičky, jejichž
vizáž by nejednoho z Vás určitě
překvapila. Nejde mi o to, abych
z těch pár tisíc (které přece byly
zcela
legálně
a
spravedlivě
vyplaceny)
udělal
bamberskou
aféru, ale zatajovat téměř polovinu
obsahu onoho dopisu, to mi přijde
takové nepěkně české.
Ale pokud je tedy vše
v pořádku, tak o co jde? Ti, kterých
se to týká, jsou inteligentní lidé a
svou pravdu by si jistě obhájili.
(Tento text vyjadřuje stanovisko
autora.)
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
zh
Novinky z ředitelství
Počasí
Již v průběhu minulého
roku si milovníci školních nástěnek
a vývěsek mohli povšimnout změn
ve značení tříd, které se promítly do
plachet rozvrhů na hlavní nástěnce.
O příčině těchto změn Vás
z nedostatku místa informujeme až
nyní.
Podle slov ředitelství bylo
toto opatření nutné zavést poté, co
z rozhodnutí vyšší moci byl znovu
prodloužen trest školní docházky na
devět let. V gymnaziální praxi to
znamená, že se na dveřích již za dva
roky dočkáme opět nápisu oktáva,
jak tomu bývalo za starých časů. Na
rozvrhu však není tolik místa co na
dveřích, neboť počítač je schopen
vtěsnat do jednoho rozvrhového
chlívku pouze čtyři znaky (sláva
elektronice!). Například značka
VIIIA se rovná kolapsu.
Věříme však, že jste
inteligentní, mladí a perspektivní
lidé a tyto nedostatky omluvíte.
Koneckonců jste si už jistě zvykli,
pokud jste si vůbec něčeho všimli.
♣
Jak
jste
si
mohli
povšimnout v ročence, na naší škole
se objevuje nová tvář provozní
pracovnice, nové sekretářky, paní
Holáskové, nastupující na místo
gymnaziální stálice, paní Kuzníkové,
kterážto po 34 letech opouští svůj
psací stůl a telefonní centrálu.
Přejeme pevné nervy se studenty i
profesory na jednu stranu a příjemné
prožití svátků vánočních na stranu
druhou. (Pokud bychom se s paní
Kuzníkovou do té doby nesetkali.)
strana 5
tuto částku o daň z vedlejších
studijních nákladů (dle libosti 2250%) a tuto hlásit k úhradě (podle
nejnovějšího výzkumu agentury
Poor Student – za výsledek
neručíme!).
♣
Nastal podzim a s ním
nadešel i čas tanečních. Obyvatele
bloku sext a druhého a třetího
ročníku je tak možno každé pondělí
vídat v nažehlených róbách před
kulturním domem a přilehlých
pohostinských
zařízení.
Místní
zpravodajové hlásí, že kurzy tance a
společenského chování opět vede
taneční mistr Horváth a jeho
okouzlující ego. Pro ty, co už tohle
mají za sebou: slow-rock stále
v rytmu Nizozemí.
♣
Angličtina se začíná učit
podle nového kurzu Reward
s multimediální podporou (CD,
diskety, videa, audiokazety). Na
tento učební systém už přešly primy,
kvarty a první ročníky. Blíže Mgr.
Krojzl ve svém obsáhlém pojednání
v Kyjovských novinách (10/2000).
(Skutečně stojí za přečtení.)
♣
Aktuální
zpráva
pro
všechny rodiče: příspěvek na SRPŠ
se možná zvýší. O kolik, to zatím
není známo, ale částka jistě dosáhne
až za hranici dvou set korun,
konkrétně se zatím počítá s 250 Kč.
Tomuto rozhodnutí bude asi velmi
těžké se protivit, leč studium si žádá
své oběti a výjimkou nezůstanou ani
Vaši rodičové. Pokud i Vy, studenti,
chcete přečkat tyto nevlídné časy,
z nejmenovaného a nezávislého
zdroje Vám doporučujeme navýšit
__
snímek: KLSAT
BIO
3
Počasí
Po velmi teplých letních
měsících k nám opět od září začal
pronikat studený vzduch ze všech
světových stran. Brázda výrazně
vyššího tlaku vzduchu se posunula
dále k východu a její působení
očekáváme zase nejdříve za rok, až
obletí celou Zemi a od západu
pronikne na naše území. Za touto
brázdou se tvoří výrazné frontální
rozhraní, které se začíná stáčet a
hned tak se z místa nepohne.
(Situace je patrná z předpovědní
mapy, jak ji zachytila Klvaňova
družice.)
V nadcházejícím
období
očekáváme
chladnější
počasí
s nepěknou kupovitou oblačností a
častými srážkami. Noční teploty
v normálu, denní spíše nižší,
očekáváme i přízemní mrazíky a ke
konci listopadu místy mlhánky,
ojediněle i kroupánky.
Ani
biometeorologická
předpověď nevěští nic dobrého.
Chladný charakter počasí bude
ovlivňovat zejména plíce a hlasový
aparát. Dále budou ohroženi jedinci
se špatnými jaterními testy, objevit
se mohou i ledvinové koliky.
Doporučujeme proto nevycházet,
nevětrat a chovat se střídmě
v hodinách hopsologie. V poslední
době zaznamenal též Český svaz
psychiatrů
zvýšený
počet
depresivních stavů, a to zejména u
studující mládeže. Nejčastějšími
projevy jsou apatie, únava a celková
nevolnost, nechuť komunikovat od
osmé hodiny ranní do druhé hodiny
odpolední a v neposlední řadě tyto
stavy doprovází i epidemie spavé
nemoci. Proto ČSP radí: vyhýbejte
se rizikovým prostorám a osobám,
spavou
nemoc
nepřecházejte!
Pamatujte, že zdraví je to
nejcennější, co máte (alespoň
prozatím.)
Geomagnetické pole bude
mít převážně odpudivý charakter,
sluneční aktivita je momentálně pod
úroveň.
Přejeme Vám příjemný a
úspěšný den.
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
Drbárna & Times Michala Schovánka
Bukovanský výsadek
Nejednoho z nás na konci
loňského školního roku mohl
upoutat prapodivný vzhled pravé
paže Lubomíra N. (VII). Při
důkladném pohledu přes rukáv,
který rafinovaně choulostivé místo
zakrýval, se zdálo, jako by jeho
zápěstí trpělo vážnou obezitou. První
podezření na akutní stav vyvolaný
nadměrným
posilováním
nám
vyvrátil Lubomírův spolužák, který
jej nevybíravě označil za kulturistu
teoretika, ačkoliv my dobře víme, že
Lubomír rád prohání své svaly a
jejich sestry šlachy na mučících
strojích fitness center. Křečové žíly
v oblasti zápěstí jsme po odborné
poradě s vyučujícím biologie také
vyloučili, a tak jsme se Luboše
zeptali přímo, cože se skrývá za
děsivou maskou obézního zápěstí, na
což nám dal skutečně vyhýbavou, i
když
veskrze
diplomatickou
odpověď: „Do toho vám nic není.“
(Původní znění cenzurováno – pozn.
red.) Nakonec se ale svěřil.
Jako budoucí adept na
vojenskou akademii zahájil již před
rokem ve svém soukromí tvrdý
vojenský dril. Mimo jiné si každý
večer dopřává přespolní běh.
V květnu loňského roku se večer
vracel právě po svém joggingu
v bukovanských luzích a hájích
zcela vysílen a mírně dehydratován
k domovu. V momentě, kdy míjel
místní pohostinské zařízení, jeho
vhled, trošku připomínající tvář
běžce po náročném maratónu,
upoutal posedávající mladíky. A
Lubomír se stal terčem jejich
nevybíravých poznámek. Ty se
nejdříve rozhodl ignorovat a
dokončit svůj běžecký cyklus.
Mladíci však pokračovali a stále
nevybíravějšími způsoby Luboše
provokovali. Když se pokusil vznést
alespoň pár slov na svou obhajobu,
přistála mu na pravém zápěstí
mohutná kovová tyč, zatímco
podrážka boty druhého adolescenta
mu masírovala stehenní svalstvo.
Luboš se nedal a palbu
opětoval. Začal sebou trhat a škubat
z posledních sil jako pokročilý
epileptik, přičemž úspěšně zkopal a
zbil oba útočníky. Ti, silně šokovaní
_
(i přes vysílený vzhled) jeho
značnou bojovností, zvolili raději
ústup. Jako trofej Lubošovi zůstala
železná tyč a tři týdny zhmožděné
zápěstí, které si úspěšně maskoval
do obvazů.
Poděkování
jménem celé
redakce
Zbyňku Hanákovi
za dlouholetou
tvůrčí aktivitu,
několikanásobné
utužení přátel i
nepřátel, naivní
snahu o
vytvoření
pracovní morálky
v redakci,
hlavní podíl na
vdávání novin a
především za
skvělý nápad
G-Times vydávat.
A zároveň přání
hodně úspěchů
v nové redakci.
Sláva, nazdar výletu!
Lubomír N. se zapsal do
dějin loňského června ještě jednou.
Na školním výletě, tráveném
v romantickém prostředí Vranovské
přehrady, se on i jeho spojenec Jiří
R. rozhodli trávit pozdní noční a
brzké
ranní
hodiny
mimo
vyznačenou
školní
rezervaci.
Operace Pouštní liška ale byla
vyzrazena
až
k nejvyšším
velitelským kruhům, a tak na druhý
den následoval nedobrovolný a,
bohužel pro ně, i z vlastních kapes
hrazený transport do rodného
Kyjova. Zatímco zbytek nezbedné
bývalé sexty pokračoval v návštěvě
Vranovského zámku, oba hrdinové
už ve školních lavicích odříkávali
násobilku. Mírnější potrestání za
noční opuštění výsostného území se
ale objevilo i u mnohých dalších.
Zkrátka, tento výlet sextánům trochu
nepovedl. Štěstí pro profesory, že už
to byl jejich poslední.
strana 6
Školní integrace
Sbližování mezi školními
národy
rozvíjela
o
letních
prázdninách i Marie H. (IV). Svého
prázdninového partnera si našla až
ze vzdálené a pro nás trochu tajemné
Obchodní akademie Hodonín.
Blonďatý Aleš B. je svým
vzhledem určitě snem nejedné
dívky, a tak Marie mohla být na
svůj, i když o rok mladší úlovek,
hrdá. A taky vypadala, že skutečně
byla. Alešův přítel o sbližování
tohoto páru dokonce prohlásil: „Je to
malý krok pro ně, ale velký skok pro
naše školy.“ Vyložit si význam
těchto slov jsme se ani neodvážili a
ani se nám nepodařilo zjistit, kam až
v onom sbližování došli, ale určitě
jim přejeme, ať jim to vydrží.
Zhoubná
choroba
ústavní půdě
na
Koncem loňského června se
na chodbách hlavní budovy ústavu
kriticky zvýšil počet lidí neúspěšně
lapajících po dechu. Průvodním
znakem jejich stavu byly vytřeštěné
oči, široce rozevřená ústa a mohutné
slinění připomínající poslední tažení
buvola. Původcem tohoto silně
nakažlivého
onemocnění
byli
Zbyněk H. a Vendula P. (VII), tedy
bakterie ze skupiny sextacé-koků.
Jejich veřejné přiznání o vzájemných
milostných citech nejdříve napadlo
červené krvinky krevního oběhu,
odkud se rozšířilo do ostatních tkání.
V mnoha
případech
napadlo
pohybový aparát, případně centrum
řeči, takže postižení, připoutaní
k židli, nebyli schopni slova.
Onemocnění
bylo
bohužel
neléčitelné a tělo se sním muselo
vypořádat samo. Po několika dnech
si
imunitní
systém
většiny
nemocných
vytvořil
potřebné
obranné látky, jejichž koncentrace v
krvi se den ode dne zvyšuje, takže
v současné době je stav těchto
pacientů stabilizovaný.
Po
počátečním
šoku
způsobeném neočekávaností dané
situace si většina obyvatel tamní
třídy na novou skutečnost zvykla a
všichni uznávají, že Zbyňkovi a
Vendule to spolu opravdu sluší.
ms
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
Vaše příspěvky
Konverzační témata II
Dobré * , nebudeme se zdržovat
dlouhými úvody a přejdeme
rovnou k věci:
A(váš protihráč – partner(ka)** ):
Ty jsi řekl C, že se za mne stydíš!
B(Vy (viz**)): Já? C? To bys C
přece nevěřila.
A: Víš, C v těchhle věcech nelže!
B: (myslete si: To jsem měl vědět
a říkejte:) Jo ahá, teď se to všecko
vysvětluje, C mne špatně pochopilo.
A: Tak to bys mi to měl velmi
rychle vysvětlit.
B: To je zcela jednoduché. Já se
stydím za tebe, tedy jako místo tebe,
vlastně jde o takové styzení se
v zastoupení.
A: ??? – Ty se z toho snažíš
vykličkovat!
B (uvolněte si krk, který Vám A
drží a pokračujte): Tedy jde jaksi o
to, že taková (myslete si opět, co
chcete, ale říkejte:) Fajn holka jako
ty a takový mladý muž jako já, to
přece nejde dohromady (raději bez
poznámek***). No, a tys´ vypadala,
že se vůbec nestydíš, tak jsem se
styděl za tebe.
A: Aha, teď je ovšem vše
v pořádku.
* Doplň dle denní doby či vlastního
uvážení
**
Pro
usnadnění
zápisu
přepokládejme, že A je „jemná
dívka“, B nesmělý mladý muž a C je
hermafrodit.
*** Pokud je chcete slyšet obraťte se
na autora.
Čára: ----------Poznámka pod čarou: Sami si
vymyslete, jak si to vyžehlíte u C.
(Z knihy Konverzační témata pro
pokročilé, oddíl Rady nesmělým
chlapcům)
Zkazky z Divokého
západu
Bylo to za dávných časů,
kdy Divoký západ byl ještě divoký.
Náš příběh se odehrával v jeho
nejdivočejší části – v okolí městečka
Salamvudoli.
strana 7
Salamvudoli bylo zapadlé
město, proslavené snad jen bojem
mezi dvěma farmářskými rodinami.
Boj trval již po celé generace, ale za
rančerů Billa two Kids a Unlucky
Luka dosáhl vrcholu. Jejich honáci
se honili po prériích, jejich
vyhazovači se vyhazovali okny.
Nebylo zkrátka dne ve kterém by si
navzájem
neprovedli
nějakou
schválnost. Boj přituhoval a z tohoto
vývoje měl radost snad jedině místní
hrobník. Až došlo k rozhodujícímu
střetnutí.
Celá hlavní ulice zela
prázdnotou a hrobník připravoval
rakve. Polední slunce ozařovalo
ztichlé městečko a po hlavní ulici si
jdou naproti dva nesmiřitelní
nepřátelé. Bill two Kids ruce
spuštěné k pažbám svých dvou
revolverů a Unlucky Luk dovoluje
svému walkmanu* (od firmy Smis a
Panasony), aby odešel do bezpečí.
Oba stojí nehybně uprostřed ulice.
Dělí je jen dvacet metrů. Ruce
připravené. Oči pozorují protivníka.
„Tohle město je moc malý pro nás
oba,“ procedil Bill two Kids mezi
zuby. A náhle si oba leží v náručí a
zvou všechny na kůzlečí hody. A od
té
doby
je
Salamvudoli
nejurbanizovanější město v celých
státech – to vše díky společnosti One
kid is lucky. Obyvatelé se už nemusí
bát rabování a vražd, ale výfukových
zplodin a azbestové izolace. A jen
hrobník dál připravuje své rakve a
rozšiřuje živnost.
*Walkman – muž (angl. man),
který za poplatek jde (angl. Walk) a
zpívá popř. odříkává naučené písně
popř. text
Příběhy Štaubzaugrmena
Byl
pozdní
večer
neurčitého data a hlas hrdličky
přehlušoval hluk velkoměsta, které
se ukládalo ke spánku. Červená
Karkulka se dostala k babičce,
ježibaba do pece a malé děti otvíraly
dvířka k říši snů. Dospělí už také
uléhají do postele, i auta v garáži již
spokojeně předou, stejně tak i kočky,
které tak dávají krysám a nechutným
myším šanci provádět své nechutné
noční rejdy.
Ano, celé město už spí.
Celé! Nejen on, osamělý ochránce
tohoto města, nemůže spát. Připíná
si na záda svůj štaubzauger a vyráží
do města. Z výšky sleduje čisté
ulice, ano jsou to nejčistší ulice na
západ od východu. Co to však
upoutalo jeho pozornost? Malé
zrnko prachu se snaží proklouznout
potemnělou uličkou. Štaubzaugrmen
se snesl k zemi jako blesk a mohutný
proud vzduchu vtáhl zrnko do jeho
štaubzaugru. Z ulice za ním se
ozývají hlasy. Na první poslech je
jasné, že se jedná o prudkou hádku.
Štaubzaugr se objevil na
místě právě ve chvíli, kdy jeden
z dvojice vykřikl:
„Mám ti ten kožich vyprášit?“
„Tady se nic prášit nebude,“ řekl
jasným a rozkazujícím hlasem
Štaubzaugrmen.
„Co ty se do toho pleteš?“ zařval
jeden z mužů a zároveň vytáhl
pistoli. Noční ticho prořízl hluk
výstřelu. Muž však netrefil. Trocha
omítky poblíž Štaubzaugerovy hlavy
zahájila svůj pád na zem. Trocha
ulpěla na rameni Štaubzaugrmena,
ten se prohnul bolestí. Přehodil
jakousi páku svého štaubzaugru a
vichr o něco málo slabší než tornádo
nasál oba muže do velkého pytle.
Ψ⊆⊆ΠΩℜξ⌠∅ℵ♣ (jedná se o
nepřeložitelný výraz, který je
klíčový pro celý příběh)
(Z juigonštiny
Heuinezu))
(nářečí
kmene
AnyMouse
Kulturní servis
SERVANT
Chcete být informováni o
Antidiskách, koncertech,
pařbách, sešlostech a jiných
kulturních akcích přímo do
Vaší e-mailové schránky?
To nabízí zdarma nový kulturní
servis Servant.
Pro více informací pošlete mail
na adresu:
[email protected]
Vaše adresa zůstane anonymní.
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
Vaše příspěvky
Ze školní jídelny
Okénko poezie
Ze soukromého archivu Viktora
Košuta vybíráme s jeho laskavým
svolením některé známé, ale i ty
méně vídané, vitalistické básně
známého písničkáře Karla Plíhala.
Až mi bude tak sto deset,
přijde Bůh a zmáčkne RESET.
strana 8
Sedí komár na okně,
vypadá dost barokně.
●
V deset třicet devět
sed si na mě medvěd
a v jedenáct deset
zase ze mě sesed.
●
Vedoucí
Pionýrská vedoucí
spadla pod vlak jedoucí.
Skočte děti pro líh,
spálíme ji v polích.
●
Reklama – Žiletky
Kvalitní žiletka Astra
podřízne hravě i Castra.
●
Někdo zvoní, nadávám,
nemám ruce volné,
právě tchyni vyndávám
z kyseliny solné.
Pár gumových rukavic
marně šmátrá po dně,
nezbylo z ní vůbec nic,
i když jí bylo hodně.
●
Pod oblohou světle šedou
člun A a člun B si jedou.
A když vyjde slunce,
vyjede i člun C.
●
Tragédie ve skupině Elán
Za vratama do garáže
pokousala doga Ráže.
Hodnocení školních obědů za 43. týden (16.10 –
19.10.)
Uplynulý
gastronomický
týden nám dal všem jasně najevo, že
všichni nezadržitelně kráčíme vstříc
nejen Evropě, ba celému světu.
Hned v pondělí jsme mohli v rámci
internacionální družby ochutnat
národní jídlo našich východních
bratrů. Slovenské halušky se
žampiónovou
polévkou
jakožto
předskokanem sklidily však nevalný
úspěch ohodnocením 1,9. Vlado,
prepáč.
Moji rodiče
Neživí mě, nešatí,
šediví a plešatí.
●
●
Schwarzenegerova ukolébavka pro
děti
Děti, které nestíhají,
donutím svou pěstí hají.
(zaslal M. Dvořák)
Lákal dívku do žita,
neboť byla opita.
Řekla já si nehajnu,
obávám se kombajnu.
●
●
Epitaf
Tak dlouho se snažil o rým,
až se stal duševně chorým.
Stal se chorým duševně,
tělo uvnitř, duše vně.
O vosách
Opuchlý před hnízdem vosím
říkám vosám: „Další, prosím.“
●
●
(zaslal Jirka Válek)
Radka
Dnes mi vyjel po Radce
můj daňový poradce.
řadit úterní novinku z produkce
školní jídelny. Už rajská polévka
mnoho
chuťových
pohárků
nepodráždila a papriky s nádivkou a
bramborovou kaší zase vypadaly
exoticky až moc. Ani populistický
trik v podobě zmrzliny na známce
mnoho nezměnil: 2,1.
Svého nejlepšího koně si
však paní kuchařky nechaly v záloze
až na středu. Malá orientální exkurze
byla oceněna nejlepší známkou
tohoto týdne: 1,5. Abychom byli
přesní, ty kostky vepřového s játry –
to bylo maso na čínský způsob
v synchronním doprovodu dušené
rýže. Drožďová polévka a vitamínový nápoj už jen dokreslovaly celkovou atmosféru Dálného východu.
Dana I.
Teď opravdu, Dano, ne,
právě snídám Danone.
●
Čtvrtek už se nesl opět
v tradičním duchu naší školní
jídelny.
Hrstková
polévka
a
obrácený vepřový řízek s bramborem
to byly spolu se zeleninovým salátem
naděje pro tento den. Průměrné jídlo
o průměrné známce 1,7.
Všude dobře, doma nejlíp.
Přísloví uctívané i v kulinářském
oboru. Písmenková polévka a hovězí
guláš s knedlemi uvedli naše
zažívací ústrojí opět do normálního
chodu a vysloužili si za to známku
1,6. I přátelé dobrého vínka si přišli
na své, neboť z nabízených několika
kuliček hroznů vinné révy si mohli
vylisovat téměř celou skleničku
lahodného moku.
zh
Těžko říci, ke které
exotické kuchyni bychom mohli při%
TIMES 2000. Redakce: Zbyněk Hanák, Michal Schovánek, Šubol Navrátil a kolektiv externích spolupracovníků a informátorů. Děkujeme všem, kteří
přispěli svými články, náměty i výplody vlastní fantazie, ředitelství KG a Mgr. Libuši Urubkové. Se svými náměty, příspěvky a připomínkami se obracejte
přímo na redakci, nebo pište na adresu [email protected]. Za obsah a jazykovou stránku příspěvků ručí autor. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory
redakce.
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz