Program koncertu v bazilice sv. Petra a Pavla

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ NÁRODNÍ PUTOVNÍ VÝSTAVY
Sobota 10. května 2014 od 17 hodin, bazilika sv. Petra a Pavla, Vyšehrad
Účinkují:
Členové Rumburského komorního orchestru,
umělecký vedoucí Zdeněk Kraus
Zdeněk Kraus – 1. housle
Markéta Englerová – 2. housle
Igor Heinz – viola
Petr Bydžovský – violoncello
Patrik Engler – cembalo a varhany
Helena Krausová – soprán
PROGRAM KONCERTU:
Johann Christoph Kridel – CONCERT ARIEN / CHRÁMOVÉ ARIE
 SONATA
 CANTATA II
o
o
o
o
o
Aria 1 – Mein Jesus mich vergnügt
Aria 2 – Was achte ich die Welt
Aria 3 – Hinweg mit euch
Aria 4 – Wenn es ja muss sein gestritten
Aria 5 – Amen
Johann Christoph Kridel (9. 12. 1672 – 2. 7. 1733 Rumburk)
J. Ch. Kriedell se narodil v Rumburku v rodině pláteníka. V dospělosti si své jméno počeštil
a používal tvar Kridel.
V letech 1650 až 1694 byl v rumburském kostele sv. Bartoloměje varhaníkem a kantorem
Moritz Schneider. Byl to tedy nejspíše on, kdo na latinské škole dal mladému Kridelovi
hudební základy. Asi v létech 1685 – 1690 studoval Kridel v Malostranské jezuitské koleji
v Praze. Pražské prostředí bylo pro nadaného mladého hudebníka jistě rozhodujícím obdobím
v jeho muzikantském vývoji. V roce 1694 ale zemřeli náhle jak jeho otec, tak bývalý učitel
a rumburský varhaník Moritz Schneider. Dvaadvacetiletý Kridel se vrátil z Prahy
do Rumburku a stal se v městském kostele sv. Bartoloměje 23. 6. 1694 varhaníkem.
V Rumburku pak žil až do své smrti. Byl varhaníkem, vyučoval hudbě v latinské škole, byl
velmi úspěšným, společensky uznávaným skladatelem, psal básně, sepsal paměti i učebnici
hudby pro své žáky, velmi miloval svou rodinu; s knížetem Lichtenštejnem měl zámožný
Kridel možnost podnikat cesty do Itálie a tam se seznámit s italskými barokními mistry,
jejichž hudba pronikala v té době i na české kůry. Mohl to být např. Kridelův současník
Alessandro Scarlatti (1660 – 1725), kdo ho inspiroval, zpěvnost a lehkost Kridelových árií
by tomu odpovídala.
Je pravděpodobné, že v budyšínské katedrále sv. Petra bylo možné slyšet Kridelovu varhanní
hru i jeho kompozice, jak o tom svědčí inventáře hudebnin z tohoto chrámu, které jediné se
dochovaly. V inventářích budyšínského Petridómu je zaznamenáno více Kridelových skladeb,
celá řada mší, komponovaných přímo pro budyšínský chrám a jeho sbor. Všechna tato díla
jsou dnes již nezvěstná. Při bombardování Drážďan Američany na konci války byla zasažena
budova, v níž byl budyšínský archív uložen.
Dle neúplných údajů lze soudit, že Kridel napsal už
před rokem 1706 první sérii celoročních písní s názvem
MUSIKALISCHE[S] BLUMENGÄRTLEIN – Hudební
květinová zahrádka.
Jediným zatím nalezeným Kridelovým dílem je druhá série
těchto Concert-Arien a sice „NEU-ERÖFFNETES
BLUMEN-GÄRTLEIN (Nově otevřená květinová
zahrádka).“ Obsahuje taktéž šest kantát pro zpěv, dvoje
housle a varhanní generálbas s německým textem. Kridel
převzal v této kantátové formě mnoho podnětů od italských
mistrů, proto je jeho hudba tak zpěvná. Dílo nebylo uváděno
v celku, ale jako součást různých církevních svátků po celý
rok. Každá kantáta se skládá z několika árií a recitativů.
Německý text si Kridel napsal sám.
Titulní stránka Kridelových árií z r. 1704
Toto rozsáhlé dílo (přibližně 70 minut hudby) bylo vytištěno 1706 v Budyšíně. Jediný
dochovaný výtisk je uložen v British museum v Londýně. Do Londýna se výtisk mohl dostat
např. prostřednictvím anglického obchodníka s textilem R. Alasona, který působil v té době
v Rumburku. Notový materiál zpracoval a upravil Igor Heinz.
Zdroj: Text z knihy Igora Heinze: Z hudební minulosti Šluknovska, vydal Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2012