stavby - domy - Technické školky

Transkript

stavby - domy - Technické školky
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
STAVBY - DOMY
METODICKÝ MANUÁL
VÝSTUP PROJEKTU CZ.1.07/1.1.16/02.0041
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
OBSAH
1. MŮJ DŮM
4
PŘÍPRAVA
MŮJ DŮM – ÚVODNÍ TEXT
PODLAŽÍ NEBO PATRO? – TEXT PRO UČITELE
PODLAŽÍ NEBO PATRO – PRACOVNÍ LIST
OBRÁZEK DOMU
NAKRESLI DŮM (ČELNÍ POHLED) – PRACOVNÍ LIST
TADY BYDLÍM JÁ – PRACOVNÍ LIST
TADY BYDLÍM JÁ – POPIS MÉHO DOMU
5
6
7
8
9
10
11
12
2. KAMENNÝ DŮM
13
PŘÍPRAVA 1
KAMENNÉ STAVBY – ÚVODNÍ TEXT
KAMENNÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1
KAMENNÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1, ŘEŠENÍ
KAMENNÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1, STARŠÍ ŽÁCI
KAMENNÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 2
PŘÍPRAVA 2
14
15
17
19
20
21
22
3. DŘEVĚNÝ DŮM
28
PŘÍPRAVA 1
DŘEVĚNÉ STAVBY – ÚVODNÍ TEXT
DŘEVĚNÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1
DŘEVĚNÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1, ŘEŠENÍ
DŘEVĚNÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1, STARŠÍ ŽÁCI
DŘEVĚNÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 2
PŘÍPRAVA 2
PŘÍPRAVA 3
STŘECHA – ÚVODNÍ TEXT
29
30
32
34
35
36
37
41
42
4. HLINĚNÝ DŮM
49
PŘÍPRAVA 1
HLINĚNÉ STAVBY – ÚVODNÍ TEXT
HLINĚNÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1
HLINĚNÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1, ŘEŠENÍ
HLINĚNÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1, STARŠÍ ŽÁCI
HLINĚNÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 2
PŘÍPRAVA 2
50
51
52
54
55
56
57
-2-
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 3
59
5. CIHLOVÝ DŮM
61
PŘÍPRAVA 1
CIHLOVÉ STAVBY – ÚVODNÍ TEXT
CIHLOVÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1
CIHLOVÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1, ŘEŠENÍ
CIHLOVÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1, STARŠÍ ŽÁCI
CIHLOVÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 2
PŘÍPRAVA 2
TERMINOLOGIE – ÚVODNÍ TEXT
PŘÍPRAVA 3
62
63
64
66
67
68
69
70
76
6. PANELOVÝ DŮM
80
PŘÍPRAVA 1
BETONOVÉ STAVBY – ÚVODNÍ TEXT
BETONOVÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1
BETONOVÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1, ŘEŠENÍ
BETONOVÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 1, STARŠÍ ŽÁCI
BETONOVÝ DŮM – PRACOVNÍ LIST 2
PŘÍPRAVA 2
PŘÍPRAVA 3
BYT – ÚVODNÍ TEXT
PŮDORYS TŘÍPOKOJOVÉHO PANELOVÉHO BYTU
VYBAVENÍ BYTU NEBO DOMU
RASTR PRO ZAKRESLENÍ PŮDORYSU BYTU NEBO DOMU
81
82
83
85
86
87
88
90
91
92
93
94
DOPORUČENÁ LITERATURA, ODKAZY
95
-3-
CZ.1. 07/1.1.16/
/02.0041
Technickké školky – Podpora
P
vzděělávání žáků ZŠ v technic
ckých a příroddních vědách
h
1. MŮJ DŮM
D
-4-
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA
Jméno tvůrce:
Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA:
Můj dům
CÍL:
Žák popíše typ svého domu
POMŮCKY:
 Úvodní text o domech, ve kterých v současnosti bydlíme, zároveň pracovní list
pro starší děti ke čtení s porozuměním.
 Text pro učitele – rozlišení pater a podlaží.
 Pracovní list – rozlišení pater a podlaží.
 Obrázek domu – čelní a boční pohled.
 Pracovní list – kresba domu dle návodu
 Domácí úkol: Pracovní list – „Tady bydlím já“
(informace o vlastním domě, 2 verze - pro mladší a starší žáky)
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY:
Rodinný dům, bytový dům, patro, podlaží, suterén, sklep, přízemí, čelní a boční pohled.
VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ:
-----UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY:
Diskuse o výhodách a nevýhodách bydlení v různých typech domů podle vlastních
zkušeností žáků – 10 min.
Závěry diskuse učitel shrne informacemi z úvodního textu – mladší žáky seznámí učitel
formou výkladu, starší žáci dostanou text „Můj dům“ a pracují metodami kritického
myšlení – 10 min.
Pracovní list „Patro nebo podlaží“ – 5 min.
Pracovní list „Návrh domu“ – ukázková kresba čelního a bočního pohledu pro vysvětlení
a inspiraci, pak vlastní kresba čelního pohledu – 15 min.
Shrnutí, prezentace, sebehodnocení, diskuse, zadání úkolu – 5 min.
POZNÁMKY:
-5-
CZ.1. 07/1.1.16/
/02.0041
Technickké školky – Podpora
P
vzděělávání žáků ZŠ v technic
ckých a příroddních vědách
h
MŮJ DŮ
ŮM – úv
vodní text
t
Každý z nás někd
de bydlí, někde má ssvůj domov. Není dů
ůležité, jakk je náš do
omov velkýý
a luxussně zařízen
ný, ale kdo v něm s n
námi bydlí.
Lidé dřříve bydleli v malých domcích p
postavenýcch z přírodních mate riálů (kámen, dřevo,,
hlína, ssláma). V současné době se ke stavbě
ě domů po
oužívají cihhly, speciální betonyy
a ocelo
ové konstru
ukce. Dřev
vo má svéé využití při stavbě střech a ddřevěných rodinných
h
domů ((dřevostave
eb).
Dnes ka
aždý z náss bydlí v rodinném neebo bytové
ém domě (p
paneláku)..
Výhodo
ou bydlení v rodinném domě
ě je soukro
omí. Nikdo
o vás neruuší hlukem a vy jeho
o
také ne
e. Většinou
u má také rodinný d
dům více pokojů,
p
tak
kže má kažždý člen ro
odiny svůj..
Součásstí domu je
e i garáž, za
ahrada a d
dílna. Lépe se zde žije
e zvířecím mazlíčkům
m a dětem.
Mezi hlavní nevýýhody bydlení v rodi nném dom
mě patří nu
utnost údrržby a úklidu celého
o
domu, zahrady a přilehlých
h chodníků
ů (hlavně v zimě). Rodinný
R
důům je třeba vytápět.
nebo uhlím
m. Dnes má většina rodin plyn
nový kotel,,
Dříve sse topilo v kamnech dřevem n
nebo elektrické vyytápění, co
ož je pro u
uživatele jednodušší.
Výhodo
ou bydleníí v bytov
vém dom ě (paneláku) je relativně snaazší údržb
ba a péče
e
o nebyttové prosto
ory. Vytápění bytů jee centrálníí. Pořízení bytu bývá méně nák
kladné, cožž
je vhod
dné pro mladé
m
rodiny nebo sseniory. Většina
V
těc
chto domůů je situov
vána v sítii
obchod
dů, služeb a dopravníích spojů.
Nevýho
odou bydle
ení v byto
ovém dom
mě je většší množstv
ví sousedůů. Člověk má menšíí
soukrom
mí, může být rušen nežádoucíím hlukem, případně
ě mohou naastat dalšíí problémyy
vyplýva
ající ze sp
polečného soužití v jedné bu
udově. Vnitřní prosttory moho
ou působitt
stísněněji. Obyva
atelé mají menší kon
ntakt s přírrodou, který kompennzují prostřednictvím
m
balkonů
ů.
Výhodyy i nevýhod
dy u obou typů bydleení jsou sam
mozřejmě relativní s ohledem na
n potřebyy
jejich o
obyvatel.
-6-
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PODLAŽÍ NEBO PATRO? – text pro učitele
Podlaží je jedna úroveň budovy v dané výšce nad či pod zemí.
Přízemí je označení prvního nadzemního podlaží. Ve stavebnictví se přízemí označuje
termínem „první nadzemní podlaží“ a (zejména ve stavebních výkresech) značkou
1. NP. Přízemí se, jak již název sám napovídá, nachází při zemi, jinak řečeno vstup
do budovy se nachází většinou v přízemí. Podlaha v přízemí bývá ve stejné výškové
úrovni, jako je okolní terén.
Pokud by bylo přízemí zapuštěné více než polovinu konstrukční výšky podlaží pod okolní
terén, jednalo by se o suterén, tedy „první podzemní podlaží“ (1. PP). U některých
obytných domů se lze setkat s tzv. zvýšeným přízemím, kdy je 1. nadzemní podlaží
mírně povysunuto nad okolní terén (např. některé panelové domy).
Sklep respektive sklepení je název jednoho podzemního podlaží.
Patra se počítají pouze v nadzemní části. Např. 1. nadzemní podlaží je zároveň přízemí
(zde bývá umístěn vchod), 2. nadzemní podlaží je zároveň 1. patro…
Nákres:
Tento dům má celkem 4 podlaží, ale jen 2 patra.
2. Patro
3. Nadzemní podlaží
(3.NP)
1. Patro
2. Nadzemní podlaží
(2.NP)
Přízemí
1. Nadzemní podlaží
(1.NP)
Suterén
Sklep
1. Podzemní podlaží
(1.PP)
-7-
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PODLAŽÍ NEBO PATRO – pracovní list
2. PATRO
3. NADZEMNÍ
PODLAŽÍ
1. PATRO
2. NADZEMNÍ
PODLAŽÍ
PŘÍZEMÍ
1. NADZEMNÍ
PODLAŽÍ
SUTERÉN
SKLEP
1. PODZEMNÍ
PODLAŽÍ
KOLIK MÁ DŮM PATER ? ...............................
KOLIK MÁ DŮM PODLAŽÍ ? ...........................
-8-
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
OBRÁZEK DOMU
ČELNÍ POHLED
BOČNÍ POHLED
-9-
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
NAKRESLI DŮM (ČELNÍ POHLED) – pracovní list
DŮM MÁ CELKEM
3. NADZEMNÍ PODLAŽÍ
7 OKEN A 1 DVEŘE.
V PODKROVÍ MÁ
2 OKNA.
VEDLE DOMU VPRAVO JE GARÁŽ.
VLEVO OD DOMU JE ZAHRADA.
PŘED DOMEM JE PŘEDZAHRÁDKA.
NA DOMĚ JE KOMÍN.
- 10 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
TADY BYDLÍM JÁ – pracovní list
DŮM JE POSTAVEN Z .................................. .
JE STARÝ ASI............................................... .
MÁ ................. POKOJE V PATŘE.
MÁ ................. PATRA.
- 11 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
TADY BYDLÍM JÁ – Popis mého domu
Osnova:
1. Celkový popis domu (typ domu – rodinný, bytový, počet pater, vchodů, tvar,
barva…)
2. Celkový popis bytu (počet pokojů, jejich využití…)
3. Další informace o domě (historie domu, materiál, z kterého byl postaven, jeho
obyvatelé…)
4. Jak se mi v domě bydlí
5. Čelní pohled – obrázek
- 12 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
2. KAMENNÝ DŮM
- 13 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 1
Jméno tvůrce:
Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA:
Kamenné stavby
CÍL:
Žák zná vlastnosti stavebního materiálu – kamene
POMŮCKY:
 Úvodní text o kamenných stavbách pro vyučujícího, zároveň pracovní list pro starší
děti ke čtení s porozuměním.
 Pracovní list s tabulkou
 Pracovní list – obrázek na dokončení
 Učitel si připraví ukázky kamenných staveb
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY:
Kamenné stavby, stavební materiál, přírodní kámen, bazilika, rotunda, opuka, pískovec,
vápenec, mramor, žula, Kyklopské zdivo
VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ:
 Kamenné stavby (hrady, tvrze, historické domy, mosty,….)
 Druhy přírodních kamenů
UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY
Diskuse o dosavadních znalostech o kamenných stavbách a o využití kamene vůbec –
5 min.
Seznámení se s historií kamenných staveb, ukázky kamenných staveb na obrázcích –
mladší žáky seznámí učitel formou výkladu, starší žáci dostanou text o kamenných
stavbách a pracují metodami kritického myšlení – 10 min.
Pracovní list s tabulkou – mladší žáci mají na výběr výhody a nevýhody kamenných
staveb a přiřazují je, starší vyplní výhody a nevýhody podle předchozího textu, učitel
dle potřeby pomáhá – 10 min.
Pracovní list obrázek domu na dokreslení kamenů jako stavebního materiálu – 15 min.
Shrnutí, sebehodnocení, diskuse – 5 min.
POZNÁMKY
- 14 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
KAMENNÉ STAVBY – úvodní text
Přírodní kámen je spolu se dřevem nejstarším přírodním stavebním materiálem.
Jeho výhodou je velká pevnost, odolnost proti povětrnostním vlivům, nehořlavost,
dostupnost materiálu. Nevýhodou je velká tíha, špatná opracovatelnost, vlhkost a chlad
uvnitř kamenných staveb, pracnost zdění.
Použití kamene sahá hluboko do pravěku. Zprvu byl využit při dotváření přírodních
úkrytů – jeskyní. V následujících staletích byl používán hlavně na stavbu valů
a do konstrukcí mohyl. Stavělo se převážně z kamenů menších rozměrů, které byly
kladeny na sebe. Pokročilejší způsoby stavění vykazují keltské pevnosti – tzv. oppida.
Hradby byly tvořeny z kůlů a prostor mezi nimi byl vyplněn kameny. Některé dřevěné
domy byly stavěny na kamenných podezdívkách.
První stavby již tak, jak jsou známy v současnosti,
k nám přináší Římané v 2. století po Kristu. V
ranném středověku, od 9. století vznikají na našem
území první celokamenné stavby. Jde především o
baziliky a rotundy, které byly stavěny z opuky.
Opuka je žlutobílý kámen, který vznikl usazením
nejjemnějších částic na mořském dně. Je snadno
opracovatelná. Mezi známé stavby v ČR patří např.
bazilika sv. Jiří na Pražském hradě a rotunda sv.
Martina na Vyšehradě.
Později se začíná využívat ke stavbě pískovec.
Pískovec je usazená hornina se zrny křemene. Je
tvrdší než opuka a má proto delší životnost. O tom se
můžeme přesvědčit u nejznámějších staveb např.
katedrála sv. Víta, Karlův most, chrám sv. Barbory
v Kutné Hoře, Národní divadlo a zámek Kuks.
Další používaný kámen je vápenec. Vápenec vznikl usazením a postupnou přeměnou
vápenitých schránek mořských živočichů. Jeho pálením vzniká vápno. V minulosti byl
často používán na stavbu hradeb a hradů např. Děvičky, Rábí. V současné době má
široké dekorační uplatnění společně s mramorem např. na obklady a dlažby.
V dalším období se postupně kámen začíná používat i ke stavbě městských domů
a venkovských staveb.
V současné době má velké využití žula. Žula je vyvřelá hornina, která je velmi tvrdá,
hůře se opracovává (pomocí strojů), ale díky velké četnosti nalezišť je levná. Využívá se
k výrobě dlažebních kostek, obrubníků, schodů. Jako broušená a leštěná se používá
na obklady, dlažbu a pomníky.
- 15 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Zdivo z neopracovaných kamenů se nazývá Kyklopské zdivo. V současné době se
používá na stavbu opěrných zdí, mostních pilířů, portálů tunelů (vjezd do tunelu),…
Na úpravu svahů, opěrné zdi, ale i například do zahrádek se používají Gabiony - drátěné
klece naplněné kameny.
Kyklopské zdivo
- 16 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
KAMENNÝ DŮM – pracovní list 1
STAVEBNÍ MATERIÁL: KÁMEN
VÝHODY
NEVÝHODY
- 17 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
ODOLNÝ PROTI VODĚ
CHLADNÝ A VLHKÝ
ŠPATNĚ SE OPRACOVÁVÁ
PEVNÝ
TĚŽKÝ
NEHOŘLAVÝ
- 18 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
KAMENNÝ DŮM – pracovní list 1, řešení
STAVEBNÍ MATERIÁL: KÁMEN
VÝHODY
NEVÝHODY
PEVNÝ
TĚŽKÝ
NEHOŘLAVÝ
CHLADNÝ A VLHKÝ
ODOLNÝ PROTI VODĚ
ŠPATNĚ SE OPRACOVÁVÁ
- 19 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
KAMENNÝ DŮM – pracovní list 1, starší žáci
STAVEBNÍ MATERIÁL: KÁMEN
VÝHODY
NEVÝHODY
KTERÉ DRUHY KAMENŮ SE POUŽÍVALY A K ČEMU?
CO JE KYKLOPSKÉ ZDIVO A K ČEMU SE POUŽÍVÁ?
- 20 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
KAMENNÝ DŮM – pracovní list 2
- 21 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 2
Jméno tvůrce:
Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA:
Kamenné stavby
CÍL:
Žák vytvoří model kamenného domu z tvrdého papíru – časová dotace
2 vyučovací hodiny
POMŮCKY:




Učitel si vytvoří model kamenného domu pro představu dětí.
Šablona kamenného domu.
Tvrdý papír velikosti A3, karton.
Tužka, černý liner, nůžky, lepidlo, tavná pistole.
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY
---VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ
Kamenné stavby – opakování znalostí, síť kvádru, krychle.
UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY
Opakování znalostí o kamenných stavbách z minulé hodiny, diskuse a u starších
opakování znalostí z geometrie – síť kvádru a krychle – 10 min.
Ukázka modelu kamenného domu, pracovní postup – 10 min.
Obtáhnutí a vystřižení šablony domu z tvrdého papíru a střechy s komínem z kartonu,
učitel dle potřeby pomáhá – 25 min.
Rozvržení oken a dveří na domě, vykreslení kamenů – 25 min.
Kompletace dílů domu a jeho slepení, učitel je nápomocen – 15 min.
Shrnutí, prezentace, sebehodnocení, diskuse – 5 min.
POZNÁMKY
- 22 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
- 23 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Pracovní postup:
1.
Pomocí šablony orýsujeme tvar kamenného domu a střechy.
2.
Dům vykreslíme podle vzoru – okna, dveře, kameny.
3.
Vystřihneme.
4.
Složíme dům a slepíme je lepidlem.
5.
Na karton orýsujeme tvar střechy.
6.
Střechu vystřihneme a přilepíme tavnou pistolí.
- 24 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Šablona domu
- 25 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
- 26 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
- 27 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
3. DŘEVĚNÝ DŮM
- 28 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 1
Jméno tvůrce:
Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA:
Dřevěné stavby
CÍL:
Žák pozná dřevo jako stavební materiál.
POMŮCKY:
 Úvodní text o dřevěných stavbách pro vyučujícího, zároveň pracovní list pro starší
děti ke čtení s porozuměním.
 Pracovní list s tabulkou.
 Pracovní list – obrázek na dokončení.
 Učitel si připraví ukázky dřevěných staveb.
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY
Dřevěné stavby, sruby, roubenky, trámy, hrázděné domy, dřevostavba.
VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ
Dřevěné stavby (hradiště, sruby, roubenky, chatky, mosty….).
Druhy dřeva vhodného ke stavbě.
UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY
Diskuse o dosavadních znalostech o dřevěných stavbách a o využití dřeva
ve stavebnictví vůbec – 5 min.
Seznámení se s historií dřevěných staveb, ukázky staveb na obrázcích – mladší žáky
seznámí učitel formou výkladu, starší žáci dostanou text o dřevěných stavbách a pracují
metodami kritického myšlení – 10 min.
Pracovní list s tabulkou – mladší žáci mají na výběr výhody a nevýhody dřevěných
staveb a přiřazují je, starší vyplní výhody a nevýhody podle předchozího textu, učitel
dle potřeby pomáhá – 10 min.
Pracovní list obrázek domu na dokreslení trámů jako stavebního materiálu – 15 min.
Shrnutí, prezentace, sebehodnocení, diskuse – 5 min.
POZNÁMKY
- 29 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
DŘEVĚNÉ STAVBY – úvodní text
Dřevo je od počátku nejpoužívanějším a nejdostupnějším přírodním stavebním
materiálem.
Jeho výhodou je dobrá opracovatelnost, nízká hmotnost, zdravé vnitřní prostředí
(filtruje a očišťuje vzduch), ekologická likvidace a dobré tepelné a akumulační
vlastnosti.
Nevýhodou je nutná chemická či jiná ochrana dřeva (před vlhkostí, dřevokazným
hmyzem, houbami a plísněmi), hořlavost, špatná zvuková izolace (propouští zvuk),
objemové změny (sesychání, bobtnání).
Nejstarší domy a hospodářská stavení měly konstrukci kůlovou – nosnou úlohu plnily
kůly zasazené do země, které nesly lehkou střešní konstrukci. Stěny byly vyplétány
proutím a omazávané hlínou, která se nazývá mazanice.
V krajinách s nedostatkem dřeva se stavěly hrázděné domy. Konstrukci tvořila
trámová kostra vyplněná výpletem (tyčkami), kameny a později cihlami. Trámová kostra
vytvářela pole, která byla po vyplnění stavebním materiálem omazávána jílovitou hlínou,
omítnuta a bílena. Viditelné trámy byly napuštěny tmavě hnědou barvou.
V krajinách s dostatkem dřeva se stavěly dva typy domů.
Srub je postaven z vodorovně kladených odkorněných kmenů, které jsou v rozích
pomocí dlabů překříženy. Výhodou srubů je, že celé kmeny jsou trvanlivější než trámy,
protože po zaoblené části voda lépe stéká.
Roubenka je postavena z trámů, které v rozích lícují a jsou spojeny přeplátováním.
Spoj roubenky
Spoj srubu
- 30 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
U obou staveb se spáry utěsňovaly nejlépe mechem a hliněnou mazanicí. V některých
krajích byly spáry roubenek natírány barvou (bílou nebo červenou). Ke stavbě se
používalo dřevo jehličnanů (smrk, borovice, modřín, dříve i jedle), protože roste rychleji,
je levnější a rovné.
Většina dochovaných dřevěných staveb je památkově chráněna. Některé jsou dokonce
přeneseny na jedno místo, kde je vytvořen skanzen (národopisné muzeum v přírodě).
Mezi nejznámější patří Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a Soubor
lidových staveb Vysočina na Veselém kopci.
V dnešní době se ve velkém začínají stavět moderní dřevostavby. Jejich výstavba je
rychlejší a levnější. Další využití dřeva ve stavebnictví je ke stavbě nosné konstrukce
střechy (krovu), jako bednění pro výstavbu betonových staveb a do základů a k výrobě
obkladů, podlah, schodišť.
- 31 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
DŘEVĚNÝ DŮM – pracovní list 1
STAVEBNÍ MATERIÁL: DŘEVO
VÝHODY
NEVÝHODY
- 32 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
MUSÍ SE NATÍRAT
NAPADAJÍ HO HOUBY A
DŘEVOKAZNÝ HMYZ
HOŘLAVÉ
DOBŘE SE OPRACOVÁVÁ
TEPLÉ
LEHKÉ
MENŠÍ ŽIVOTNOST
LEVNÉ
SNADNO SE LIKVIDUJE
SESYCHÁ A BOBTNÁ
- 33 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
DŘEVĚNÝ DŮM – pracovní list 1, řešení
STAVEBNÍ MATERIÁL: DŘEVO
VÝHODY
NEVÝHODY
LEVNÉ
HOŘLAVÉ
LEHKÉ
MENŠÍ ŽIVOTNOST
NAPADAJÍ HO HOUBY A
TEPLÉ
DŘEVOKAZNÝ HMYZ
DOBŘE SE OPRACOVÁVÁ
MUSÍ SE NATÍRAT
SNADNO SE LIKVIDUJE
SESYCHÁ A BOBTNÁ
- 34 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
DŘEVĚNÝ DŮM – pracovní list 1, starší žáci
STAVEBNÍ MATERIÁL: DŘEVO
VÝHODY
NEVÝHODY
Kde se stavěly hrázděné domy a proč?
Čím se liší srub a roubenka a co mají společné?
- 35 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
DŘEVĚNÝ DŮM – pracovní list 2
- 36 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 2
Jméno tvůrce:
Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA:
Dřevěné stavby
CÍL:
Žák vytvoří model dřevěného domu – roubenky.
POMŮCKY:






Fotka modelu roubenky pro představu dětí.
Seznam potřebných dílů a jejich rozměry.
Pracovní postup.
Hranoly 25x25mm – o celkové délce 6m.
Překližka o rozměrech 330 x 170mm.
Pravítko, tužka, pilka, svěrák, brusný papír, rašple, akuvrtačka.
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY:
Trám, roubenka, přeplátování.
VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ
Dřevěné stavby, jejich druhy - opakování znalostí.
UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY
Opakování znalostí o dřevěných stavbách z minulé hodiny, diskuse, rozšíření znalostí
o roubenkách – 5 min.
Ukázka modelu roubenky, pracovní postup – 10 min.
Praktická činnost v dílně dle postupu, doba podle počtu dětí a pracovních míst.
Kompletace dílů domu, učitel je nápomocen – 10 min.
Shrnutí, prezentace, sebehodnocení, diskuse – 10 min.
POZNÁMKY
- 37 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
- 38 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Pracovní postup:
1. Rozřežeme latě na díly podle obrázku a jeho legendy.
2. Vyřežeme zářezy na konce jednotlivých dílů.
3. Jednotlivé díly začistíme brusným papírem.
4. Dům zkompletujeme podle fotografií.
Pozn.: Střechu vyrobíme v následujících hodinách.
- 39 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Rozměry jednotlivých dílů
C
D
E
F
G
Legenda k obrázku:
Díl
Díl
Díl
Díl
Díl
Díl
Díl
A – 1 ks základová deska – překližka
B – 4 ks (2 ks pod okna, 1 ks nad okna, 1 ks nad dveře)
C – 10 ks (vždy 5 ks na boční stěnu)
D – 4 ks (delší stěna ke dveřím)
E – 4 ks (k oknům na kraj)
F – 4 ks (kratší stěna ke dveřím)
G – 2 ks mezi okna
- 40 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 3
Jméno tvůrce:
Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA:
Střecha
CÍL:
Žák se seznámí s informacemi o střeše a vyrobí model střechy.
POMŮCKY
 Úvodní text o střechách pro vyučujícího, zároveň pracovní list pro starší děti ke čtení
s porozuměním.
 Obrázky krovů a střešních krytin.
 Pracovní postup na výrobu modelu střechy.
 Fotka modelu roubenky pro představu dětí.
 Seznam potřebných dílů a jejich rozměry.
 Lišta o rozměrech 5 x 8 mm a délky cca 2 m.
 Lišta o rozměrech 3 x 10 mm a délky cca 3 m.
 Lišta o rozměrech 3 x 4 mm a délky cca 2 m.
 Karton na krov.
 Pilka, brusný papír, tavná pistol, pravítko, tužka.
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY
Krov, krokve, vaznice, sloupky, kleštiny, hambálek, vazba, stojatá stolice, šindel, došek,
střešní taška.
VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ
--UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY
Seznámení se úvodním textem „Střecha“ – mladší žáky seznámí učitel formou výkladu,
starší žáci dostanou text a pracují metodami kritického myšlení – 10 min.
Ukázka obrázků střechy s komentářem – 5 min.
Výroba modelu střechy podle postupu – 65 min.
Shrnutí, prezentace, sebehodnocení, diskuse – 10 min.
POZNÁMKY
Předpokládaná časová dotace 2 vyučovací hodiny.
- 41 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
STŘECHA – úvodní text
Střecha chrání dům a jeho obyvatele před povětrnostními vlivy (déšť, sníh, vítr).
Rozlišujeme ploché a šikmé střechy.
Plochá střecha se skládá z vrstev izolace (zábrana proti vodě a úniku tepla), které jsou
položeny přímo na stropní konstrukci. U plochých střech může častěji docházet
k poruchám – zatékání.
Šikmá střecha se skládá z krovu a střešní krytiny.
Krov
Krov je nosná konstrukce střechy. Nese střešní krytinu a přenáší zatížení od větru,
sněhu a tíhy krytiny na nosné stěny stavby.
Krovy dělíme podle materiálu (dřevěné, kovové, kombinované a v současné době
i železobetonové) a podle způsobu konstrukce – typu vazby.
Základní části krovu
KROKVE – šikmé, nebo vodorovné trámky, které nesou latě a střešní krytinu.
VAZNICE – vodorovné trámy, které zespodu podpírají krokve (hřebenová, středová,
pozednice).
SLOUPKY – svislé trámky podporující vaznice.
KLEŠTINY, HAMBÁLEK – vodorovné trámky spojující dvě protilehlé krokve nebo
krokev a sloupek.
Způsob provedení krovu závisí především na velikosti stavby, rozpětí, sklonu a tvaru
střechy a účelu využití půdních prostor.
Vazba
Vazba je příčný profil krovu, který se opakuje ve vzdálenostech po 1 m v celé délce
střechy. Vazby se dělí na plné a jalové.
Plné vazby obsahují velké množství prvků (vazný trám, sloupky, kleštiny, vaznice,
vzpěry…) a jsou hlavní nosnou konstrukcí krovu. Jalové vazby obsahují jen krokve.
Zpravidla je jedna plná vazba, potom tři jalové, pak zase plná a dále stejně.
STOJATÁ STOLICE – dříve byla nejrozšířenější vazbou.
HAMBÁLEK – dnes oblíbená vazba u rodinných domů, je zde více místa pro podkrovní
místnosti.
- 42 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
- 43 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
- 44 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Střešní krytina
Při výběru střešní krytiny nejvíce záleží na nosnosti krovu. Dále musíme počítat
s počasím (množství sněhu, velký vítr) a vhodnosti krytiny pro daný typ domu a sklon
střechy.
Máme dva základní typy střešní krytiny, lehkou a těžkou:
LEHKÁ
- plechové a asfaltové – jednoduché položení, lehká, levná, musí mít povrchovou
úpravu.
- šindel – dřevěná destička ze smrkového, nebo modřínového dřeva. Na jedné straně
má drážku a na druhé břit.
- došky – jsou to snopy slámy, rákosu nebo orobince, dnes se používají spíše
ve skanzenech na rekonstrukce původních staveb.
TĚŽKÁ
- pálená taška – je vyrobená z pálené hlíny, dá se barvit, její životnost je 100 let.
- betonová taška – nejodolnější a nejtěžší krytina. Vydrží více jak 100 let, ale je méně
odolná proti velkému mrazu.
- břidlice (přírodní, umělá) – odolná proti vodě, ohni a mrazu, ale je drahá.
Šindel
Došek
- 45 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Pracovní postup:
1. Rozřežeme lišty na díly podle obrázku a jeho legendy.
2. Jednotlivé díly začistíme brusným papírem.
3. Zkompletujeme spodní část střechy podle fotografií a obrázku pomocí tavného lepidla (
díly A a B).
4. Slepíme dvě protější krokve (díly C) do pravého úhlu a zpevníme je kleštinou (dílem D).
5. Slepené krokve přilepíme kolmo na pozednice (díly B).
6. Přes všechny krokve lepíme laťě (díly E), na každou stranu 5 ks.
7. Na latě přilepíme střechu z kartonu.
- 46 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Výrobní plánek
- 47 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Legenda k obrázku:
Díl
Díl
Díl
Díl
Díl
A – 6 ks
B – 2 ks - pozednice
C – 12 ks - krokve
D – 6 ks - kleštiny
E – 10 ks - latě
- 48 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
4. HLINĚNÝ DŮM
- 49 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 1
Jméno tvůrce:
Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA:
Hliněné stavby
CÍL:
Žák pozná hlínu jako stavební materiál.
POMŮCKY:
 Úvodní text o hliněných stavbách pro vyučujícího, zároveň pracovní list pro starší
děti ke čtení s porozuměním
 Pracovní list s tabulkou
 Pracovní list – obrázek na dokončení
 Učitel si připraví ukázky hliněných staveb
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY:
Hliněné stavby, nepálená cihla.
VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ:
Hlína jako modelovací nebo stavební materiál.
UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY
Diskuse o dosavadních znalostech o hlíně a o využití hlíně ve stavebnictví vůbec –
5 min.
Seznámení se s historií hliněných staveb, ukázky staveb na obrázcích – mladší žáky
seznámí učitel formou výkladu, starší žáci dostanou text o hliněných stavbách a pracují
metodami kritického myšlení – 10 min.
Pracovní list s tabulkou – mladší žáci mají na výběr výhody a nevýhody hliněných staveb
a přiřazují je, starší vyplní výhody a nevýhody podle předchozího textu, učitel
dle potřeby pomáhá – 10 min.
Pracovní list obrázek domu na dokreslení hliněných cihel jako stavebního materiálu –
15 min.
Shrnutí, prezentace, sebehodnocení, diskuse – 5 min.
POZNÁMKY
- 50 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
HLINĚNÉ STAVBY – úvodní text
Nepálená hlína je nejdostupnějším a nejlevnějším stavebním materiálem.
Výhodou nepálených cihel je jejich cena, snadná dostupnost, nehořlavost, ekologická
likvidace, vysoká tepelná akumulace, akustický útlum, absorpce vzdušné vlhkosti.
Nevýhodou je jejich nasákavost a z toho plynoucí nestabilita (rozpadají se), menší
pevnost.
Hliněné stavby byly rozšířeny v úrodných rovinných oblastech podél řeky Moravy
(Haná). Nejstarší hliněné domy byly budovány vrstvením. Uhnětená jílovitá hlína byla
míšená s plevami (tuhé části obilky po vymlácení zrna) a prolita vodou. Vidlemi se
postupně nanášela na stěnu, která tak rostla po jednotlivých vrstvách. Okenní a dveřní
otvory byly vysekány dodatečně.
Mladší technikou bylo natlačení hlíny mezi posuvná prkna.
Do současnosti se dochovaly domy zhotovené z nepálených cihel.
Nepálené cihly vznikaly z jílovité hlíny, do které se přidávala sláma, písek, hnůj,
štětiny, plevy. Mají různé názvy: vepřovice, kotovice nebo buchty. Tato směs se
napěchovala do formy a jednotlivé cihly se pak vyklopily a nechaly vyschnout ve stínu
po dobu několika měsíců. Zdilo se na hliněnou nebo vápennou maltu.
Všechny techniky stavění z hlíny se nejvíce rozšířily po válkách v 17. stol., kdy bylo
zničeno mnoho roubených staveb v důsledku požárů.
Výroba nepálených cihel
- 51 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
HLINĚNÝ DŮM – pracovní list 1
STAVEBNÍ MATERIÁL: VEPŘOVICE
NEPÁLENÁ CIHLA VYROBENÁ Z HLÍNY + SLÁMY + PÍSKU + HNOJE + VODY,
VYSUŠENÁ NA SLUNCI
VÝHODY
NEVÝHODY
- 52 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
MENŠÍ PEVNOST
NASAKUJE VODU
NEHOŘÍ
LEVNÁ
ROZPADNE SE PŘI
SNADNO SE LIKVIDUJE
POVODNI
- 53 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
HLINĚNÝ DŮM – pracovní list 1, řešení
STAVEBNÍ MATERIÁL: VEPŘOVICE
NEPÁLENÁ CIHLA VYROBENÁ Z HLÍNY + SLÁMY + PÍSKU + HNOJE + VODY,
VYSUŠENÁ NA SLUNCI
VÝHODY
NEVÝHODY
LEVNÁ
NASAKUJE VODU
ROZPADNE SE PŘI
NEHOŘÍ
POVODNI
SNADNO SE LIKVIDUJE
MENŠÍ PEVNOST
- 54 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
HLINĚNÝ DŮM – pracovní list 1, starší žáci
STAVEBNÍ MATERIÁL: VEPŘOVICE
VÝHODY
NEVÝHODY
Kde byly u nás rozšířeny hliněné stavby?
Z čeho se vyráběly nepálené cihly a jak tvrdly? Napiš některé jejich názvy.
- 55 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
HLINĚNÝ DŮM – pracovní list 2
- 56 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 2
Jméno tvůrce:
Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA:
Hliněné stavby
CÍL:
Žák vytvoří materiál na model hliněného domu – nepálené cihly.
POMŮCKY:





Fotka modelu hliněného domu pro představu dětí.
Ztvrdlé zbytky keramické hlíny.
Nadrcené seno.
Voda.
Nádoba na míchání hlíny, sena a vody.
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY:
-----VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ:
Stavby z nepálených cihel, výroba nepálené cihly.
UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY:
Opakování znalostí o stavbách z nepálených cihel z minulé hodiny, diskuse – 5 min.
Fotografie modelu hliněného domu, pracovní postup na výrobu cihel – 5 min.
Práce dle postupu – 30 min.
Shrnutí, prezentace, sebehodnocení, diskuse – 5 min.
POZNÁMKY
- 57 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Pracovní postup:
1. Den dopředu namočíme zbytky keramické hlíny.
2. Hlínu ve vodě rozmícháme (vznikne hustá hmota) a část jí uchováme v uzavřené
nádobě – na slepování cihel při stavbě modelu.
3. Do hlíny nasypeme nadrcené zbytky sena a rozmícháme.
4. V ruce formujeme cihličky velikosti cca 4 x 2 x 2 cm.
5. Cihličky dáme sušit na novinový papír.
Pozn.: Stavba domu z cihel po jejich ztvrdnutí v příští hodině – nejdříve za týden,
dle vlhkosti vzduchu.
- 58 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 3
Jméno tvůrce:
Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA:
Hliněné stavby
CÍL:
Žák vytvoří model hliněného domu z nepálených cihel.
POMŮCKY:





Fotka modelu hliněného domu pro představu dětí.
Ztvrdlé cihly z minulé hodiny.
Rozmíchaná hlína na lepení cihel.
Překližka o rozměrech 330 x 170mm – 2ks.
Dřevěné lékařské špachtle 3 ks.
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY:
Překlady nad okna a dveře, běhounová vazba.
VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ:
Stavby z nepálených cihel, výroba nepálené cihly.
UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY
Opakování znalostí o stavbách z nepálených cihel z minulé hodiny, diskuse – 5 min.
Fotografie modelu hliněného domu, pracovní postup na výrobu modelu hliněného domu
– 5 min.
Práce dle postupu – 30 min.
Shrnutí, prezentace, sebehodnocení, diskuse – 5 min.
POZNÁMKY
Hliněný dům doplníme střechou vyrobenou v dřevěných stavbách.
- 59 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Pracovní postup:
1. Na překližku lepíme rozmíchanou hlínou postupně cihly dle fotografií s mezerou
na dveře.
2. Cca ve třetí vrstvě vytvoříme mezery na okna.
3. Nad okna a dveře použijeme překlady z dřevěných lékařských špachtlí.
4. Lepíme cihly až do žádané výše domu.
5. Celý dům ještě pomažeme zbytkem hlíny na lepení.
6. Dům necháme cca týden při pokojové teplotě tvrdnout.
7. Druhou překližku použijeme jako strop domu.
- 60 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
5. CIHLOVÝ DŮM
- 61 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 1
Jméno tvůrce:
Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA:
Cihlové stavby
CÍL:
Žák pozná cihlu jako stavební materiál
POMŮCKY:
 Úvodní text o cihlových stavbách pro vyučujícího, zároveň pracovní list pro starší děti
ke čtení s porozuměním.
 Pracovní list s tabulkou.
 Pracovní list – obrázek na dokončení.
 Učitel si připraví ukázky cihlových staveb.
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY:
Cihlové stavby, cihla, kruhová pec, tunelová pec.
VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ:
Rozdíl nepálené a pálené cihly a jejich využití jako stavební materiál.
UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY
Diskuse o dosavadních znalostech o cihle a o využití cihel ve stavebnictví vůbec – 5 min.
Seznámení se s historií cihlových staveb, ukázky staveb na obrázcích – mladší žáky
seznámí učitel formou výkladu, starší žáci dostanou text o cihlových stavbách a výrobě
cihel a pracují metodami kritického myšlení – 10 min.
Pracovní list s tabulkou – mladší žáci mají na výběr výhody a nevýhody cihlových staveb
a přiřazují je, starší vyplní výhody a nevýhody podle předchozího textu, učitel
dle potřeby pomáhá – 10 min.
Pracovní list obrázek domu na dokreslení cihel jako stavebního materiálu – 15 min.
Shrnutí, prezentace, sebehodnocení, diskuse – 5 min.
POZNÁMKY
- 62 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
CIHLOVÉ STAVBY – úvodní text
Pálená cihla vzniká z cihlářské hlíny, která se musí nechat uležet. Její výroba je pracná
a drahá.
Mezi výhody pálené cihly patří nehořlavost, odolnost proti vodě, drží teplo, pohlcuje
zvuk (neslyšíme sousedy), variabilita (různé tvary) a možnost přestavby domu.
Nevýhodou je její cena, křehkost, pracné zdění (vazby), omezená výška budovy (do 4.
patra) a nutnost spojení pomocí malty nebo lepidla.
Pálená cihla byla drahá, a proto byla dostupná jen majetným vrstvám obyvatelstva.
Zdivo se provádělo neomítnuté např. bazilika Nanebevzetí pany Marie v Brně.
Teprve koncem 16. století začíná cihlové zdivo převládat nad kamenným. K velkému
využití cihel ve stavebnictví dochází za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době se
stavěla opevnění měst, např. Špilberk, Olomouc, Hradec Králové a byl přijat tzv. Ohňový
patent vydaný Marií Terezií. V něm se nařizovalo, že nově stavěné domy musí být
z nehořlavých materiálů (cihla, vepřovice).
K významnému posunu došlo na přelomu 18. a 19. století. Vynález kruhové pece
zrychlil a zlevnil výrobu cihel. Pec měla tvar kruhu nebo oválu. Byla obezděna
žáruvzdorným zdivem a rozdělena na komory. Každá komora byla napojena na společný
komín uprostřed. Po vypálení jedné komory a vyvezení protilehlé, se celý proces
posunul o jednu komoru.
V současné době se cihlářská hlína vytěží a nechá nejlépe přes zimu uležet. Takto
odleželá hlína se při sušení méně smršťuje. Pak se řádně promíchá s vodou. Dříve se
hlína natlačila do dřevěné formy, která se pak odstranila. Dnes se již hlína vytlačuje
přes otvor a vznikne dlouhý pás, který se pak nařeže na jednotlivé cihly. Cihly se potom
suší 6 dní v sušárně, aby při vypálení nepopraskaly.
Dnes se pro výrobu cihel používají pece tunelové. Oheň hoří na jednom místě
a vypalované cihly se pohybují po kolejnicích. Vypalují se dva dny při teplotě 1000°C.
Různé druhy cihel
- 63 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
CIHLOVÝ DŮM – pracovní list 1
STAVEBNÍ MATERIÁL: CIHLA
JE VYROBENA Z HLÍNY A VYPÁLENA V PECI
VÝHODY
NEVÝHODY
- 64 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
ODOLNÁ PROTI VODĚ
DRAHÁ
NEHOŘÍ
DRŽÍ TEPLO
KŘEHKÁ
MUSÍ SE POJIT MALTOU
PRACNÉ ZDĚNÍ – VAZBY
POHLCUJE ZVUK
OMEZENÁ VÝŠKA BUDOV
RŮZNÉ TVARY
- 65 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
CIHLOVÝ DŮM – pracovní list 1, řešení
STAVEBNÍ MATERIÁL: CIHLA
JE VYROBENA Z HLÍNY A VYPÁLENA V PECI
VÝHODY
NEVÝHODY
ODOLNÁ PROTI VODĚ
DRAHÁ
NEHOŘÍ
KŘEHKÁ
DRŽÍ TEPLO
MUSÍ SE POJIT MALTOU
POHLCUJE ZVUK
PRACNÉ ZDĚNÍ – VAZBY
RŮZNÉ TVARY
OMEZENÁ VÝŠKA BUDOV
- 66 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
CIHLOVÝ DŮM – pracovní list 1, starší žáci
STAVEBNÍ MATERIÁL: CIHLA
VÝHODY
NEVÝHODY
Z čeho vzniká pálená cihla?
Jaký je rozdíl mezi kruhovou pecí a tunelovou? Která se používala dříve?
- 67 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
CIHLOVÝ DŮM – pracovní list 2
- 68 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 2
Jméno tvůrce:
Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA:
Cihlové stavby
CÍL:
Žák vyrobí cihly ke stavbě cihlového domu
POMŮCKY:
 Úvodní text o cihlách pro vyučujícího, zároveň pracovní list pro starší děti ke čtení
s porozuměním.
 Obrázky a fotografie cihlových vazeb.
 Pracovní postup na výrobu dřevěné formy k odlévání cihel.
 Pracovní postup na výrobu cihel.
 Obrázek potřebných dílů a jejich rozměry.
 Lišta 3 x 16 mm délky cca 4 m.
 Sádra, Herkules, kelímek od velkého jogurtu.
 Pravítko, tužka, pilka, svěrák, brusný papír.
 Plastelína, podložka (např. linoleum – cca 30 x 30 cm), váleček na rozválení
plastelíny, olej.
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY:
Vazba běhounová, vazáková, polokřížová.
VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ:
Cihlové stavby, výroba cihel.
UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY
Opakování znalostí o výrobě cihel z minulé hodiny, diskuse – 5 min.
Seznámení se úvodním textem „Cihla“ – mladší žáky seznámí učitel formou výkladu,
starší žáci dostanou text a pracují metodami kritického myšlení – 10 min.
Ukázka obrázků cihlových vazeb s komentářem – 5 min.
Výroba dřevěné formy k odlévání cihel podle postupu – 30 min.
Výroba cihel podle postupu – 30 min.
Shrnutí, prezentace, sebehodnocení, diskuse – 10 min.
POZNÁMKY
Předpokládaný čas – cca 2 vyučovací hodiny.
Pokud budeme stavět z cihel dům, potřebujeme dostatek cihel. Buďto odlévání
opakujeme nebo vyrobíme více mřížek.
Cihly budou cca týden vysychat.
- 69 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
TERMINOLOGIE – úvodní text
CIHLA
Obyčejná cihla (cihla plná pálená) má pravidelný tvar, ostré hrany, rovný, ale ne příliš
hladký povrch. Při poklepu má vydávat jasný
zvuk.
Váží asi 5 kg. Její rozměry jsou 29 x 14 x 6,5 cm.
Tyto rozměry umožňují dobrou vazbu zdiva, aniž
se cihly musí přesekávat a zmenšovat.
VAZBA
Je to skládání cihel podle určitých pravidel, aby
bylo cihelné zdivo pevné a celé propojené.
BĚHOUNOVÁ VAZBA
Cihly jsou pokládány na délku za sebou. Vznikne zeď silná pouze 14 cm. Tato zeď
nemůže být nosná, protože by cihly mohly vybočit, používá se na příčky.
VAZÁKOVÁ VAZBA
Cihly jsou pokládány na šířku vedle sebe. Vznikne zeď silná 29 cm.
POLOKŘÍŽOVÁ VAZBA
Vrstvy běhounů a vazáků se střídají.
- 70 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Jak se zdí ?
Při zdění urovná zedník maltu lžící, druhou rukou přirazí cihlu a zednickou lžící shrne
do spáry maltu. Poklepem lžící se cihla osadí. Vytlačená malta se lžící odřezává, a tím se
líc zdi očistí.
Kromě obyčejné cihly existují i cihly s dutinami, které se vyrábějí z důvodů izolačních
(lépe vodí teplo), nebo se jimi vylehčuje zdivo. Mezi speciální cihly patří příčkové
(ke stavbě příček) a stropnice (ke stavbě stropů).
- 71 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
- 72 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Pracovní postup na výrobu dřevěné formy k odlévání cihel:
1. Rozřežeme latě na díly podle obrázku a jeho legendy.
2. Vyřežeme zářezy do jednotlivých dílů.
3. Jednotlivé díly začistíme brusným papírem.
4. Mřížku zkompletujeme podle fotografie, zářezy do sebe.
- 73 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Obrázek potřebných dílů a jejich rozměry
A
B
Legenda k obrázku:
díl A – 7 ks
díl B – 5 ks
- 74 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Pracovní postup na výrobu cihel:
1. Plastelínu rozválíme na podložce na tloušťku cca 5 mm, do velikosti rozměrů formy.
2. Formu zatlačíme do plastelíny a vymažeme olejem.
3. V kelímku rozmícháme vodu s Herkulesem v poměru 1:0,5 a za stálého míchání
přisypáváme sádru, dokud nevznikne řídká kašovitá hmota. Hmotu lze přibarvit
temperovými barvami (temperové barvy je lépe přidávat před sádrou).
4. Hmotu nalijeme do formy.
5. Po zatvrdnutí vyklopíme cihly z formy a necháme je při pokojové teplotě na savém
papíře zaschnout (cca 1 týden).
- 75 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 3
Jméno tvůrce:
Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA:
Cihlové stavby
CÍL:
Žák vyrobí model cihlového domu.
POMŮCKY:




Fotky modelu cihlového domu pro představu dětí.
Vyrobené cihly z minulé hodiny.
Překližka o rozměrech 330 x 170mm – 2ks.
Proužky tvrdého papíru na překlady nad okna a dveře.
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY:
Překlady nad okna a dveře.
VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ:
Cihlové stavby, běhounová vazba.
UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY
Opakování znalostí o cihlových stavbách z minulé hodiny, diskuse – 5 min.
Fotografie modelu cihlového domu, pracovní postup na výrobu modelu cihlového domu
– 5 min.
Práce dle postupu – 30 min.
Shrnutí, prezentace, sebehodnocení, diskuse – 5 min.
POZNÁMKY
Cihlový dům doplníme střechou vyrobenou v dřevěných stavbách.
- 76 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
- 77 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Pracovní postup:
1. Na překližku postupně rovnáme cihly dle fotografií s mezerou na dveře.
2. Cca ve třetí vrstvě vytvoříme mezery na okna.
3. Nad okna a dveře použijeme překlady z proužků tvrdého papíru.
4. Rovnáme cihly až do žádané výše domu.
5. Druhou překližku použijeme jako strop domu.
- 78 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
- 79 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
6. PANELOVÝ DŮM
- 80 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 1
Jméno tvůrce:
Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA:
Betonové stavby
CÍL
Žák pozná beton jako stavební materiál.
POMŮCKY
 Úvodní text o betonových stavbách pro vyučujícího, zároveň pracovní list pro starší
děti ke čtení s porozuměním.
 Pracovní list s tabulkou.
 Pracovní list – obrázek na dokončení.
 Učitel si připraví ukázky betonových staveb.
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY:
Beton, betonové stavby, pórobeton, lehčený beton, panely.
VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ:
Beton jako stavební materiál, pro starší děti – kvádr, krychle.
UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY
Diskuse o dosavadních znalostech o betonu a o využití betonu ve stavebnictví vůbec –
5 min.
Seznámení se s historií betonových staveb, ukázky betonových staveb na obrázcích –
mladší žáky seznámí učitel formou výkladu, starší žáci dostanou text o betonových
stavbách a pracují metodami kritického myšlení – 10 min.
Pracovní list s tabulkou – mladší žáci mají na výběr výhody a nevýhody betonových
staveb a přiřazují je, starší vyplní výhody a nevýhody podle předchozího textu, učitel
dle potřeby pomáhá – 10 min.
Pracovní list obrázek panelového domu na dokreslení panelů, oken a dveří, případně
starší i balkonů – 15 min.
Shrnutí, prezentace, sebehodnocení, diskuse – 5 min.
POZNÁMKY
- 81 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
BETONOVÉ STAVBY – úvodní text
Beton je stavební materiál, který se vyrábí ze štěrku, písku, cementu, vody a přísad
(ovlivňují tvrdnutí betonu).
Mezi jeho výhody patří možnost vyrábět ve výrobnách (PREFA) hotové díly
(prefabrikáty), což velmi urychlí výstavbu a sníží cenu stavby. V kombinaci s ocelovou
výztuží má vysokou pevnost, což umožní stavět výškové budovy, je nehořlavý.
Nevýhodou je špatná tepelná a zvuková izolace (studené stěny, hluk od sousedů),
vysoká hmotnost a náročná likvidace.
První panelové domy u nás vznikaly po roce 1950, kdy odešlo velké množství lidí bydlet
z vesnic do měst. Začaly se stavět domy z panelů, které byly levné, a jejich výstavba
byla rychlá. Panely měly již z továrny upravený povrch a daný tvar, který se nedal
měnit, např. panely stropní, obvodové, okenní. Doprava těchto panelů na stavbu byla
komplikovaná, vzhledem k jejich velké hmotnosti. Při montáži byly potřeba jeřáby.
Postavené domy byly všechny stejné a lidé se v nich špatně orientovali. V současné
době je nutné všechny panelové domy modernizovat (zateplit, nové balkony, střechy,
okna). Do budoucna je velkou otázkou, jaká je vůbec životnost těchto staveb a jaká
bude jejich likvidace, která je v současné době velmi náročná a nákladná (beton se
musí rozdrtit a lze použít například při stavbě silnic).
Nové materiály
V současnosti se používají stavební prvky vyrobené z lehkého betonu – PÓROBETONU.
Jeho výhodou je lehkost, výborné tepelně izolační vlastnosti, snadná opracovatelnost
(lehce se řeže) a nehořlavost. Nevýhodou je jeho křehkost (křehčí než cihla) a menší
pevnost, nelze z něj stavět vysoké budovy, horší zvukově izolační vlastnosti a schopnost
nasáknout vodu (nutnost dobré izolace při stavbě).
Nejvíce oblíbený mezi stavebníky je LEHČENÝ BETON. Má nízkou hmotnost, je
ohnivzdorný, ekologický a má dobré tepelně a zvukově izolační vlastnosti.
Různé druhy panelů
- 82 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
BETONOVÝ DŮM – pracovní list 1
STAVEBNÍ MATERIÁL: BETON
JE VYROBEN ZE ŠTĚRKU + PÍSKU + CEMENTU + VODY
VÝHODY
NEVÝHODY
- 83 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
TVRDÝ
LEVNÝ
NEHOŘÍ
PROPOUŠTÍ TEPLO
PROPOUŠTÍ ZVUK
PEVNOST
VELKÉ BLOKY
– RYCHLÁ
VÝSTAVBA
OBTÍŽNĚ LZE
– STAVBA
VYSOKÝCH BUDOV
RECYKLOVAT
- 84 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
BETONOVÝ DŮM – pracovní list 1, řešení
STAVEBNÍ MATERIÁL: BETON
JE VYROBEN ZE ŠTĚRKU + PÍSKU + CEMENTU + VODY
VÝHODY
NEVÝHODY
LEVNÝ
TVRDÝ
NEHOŘÍ
PROPOUŠTÍ TEPLO
VELKÉ BLOKY – RYCHLÁ
VÝSTAVBA
PROPOUŠTÍ ZVUK
PEVNOST – STAVBA
VYSOKÝCH BUDOV
OBTÍŽNĚ LZE
RECYKLOVAT
- 85 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
BETONOVÝ DŮM – pracovní list 1, starší žáci
STAVEBNÍ MATERIÁL: BETON
VÝHODY
NEVÝHODY
Z čeho se vyrábí beton?
Kdy u nás začaly vznikat panelové domy?
Jaké výhody a nevýhody má pórobeton?
- 86 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
BETONOVÝ DŮM – pracovní list 2
- 87 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 2
Jméno tvůrce:
Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA:
Panelové stavby
CÍL:
Žák vytvoří model panelového domu.
POMŮCKY:
 Fotka modelu panelového domu pro představu dětí.
 Polystyren tloušťka 15 mm.
 Pravítko, černý liner, prořezávací nůž, párátka, tavná pistole.
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY:
---VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ:
Panelové domy – opakování znalostí
UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY
Opakování znalostí o panelových domech z minulé hodiny, diskuse – 5 min.
Fotografie modelu panelového domu, pracovní postup – 5 min.
Praktická činnost v dílně dle postupu – doba podle počtu dětí a pracovních míst.
Kompletace dílů domu, učitel je nápomocen – 20 min.
Shrnutí, prezentace, sebehodnocení, diskuse – 5 min.
POZNÁMKY
Práce je cca na 2 vyučovací hodiny.
- 88 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Pracovní postup:
1. Rozřežeme polystyren na pruhy šířky 4 cm.
2. Jednotlivé pruhy rozřežeme na čtverce 4 x 4 cm, potřebujeme 64 ks čtverců –
panelů.
3. Na střechu uřízneme polystyren o rozměrech 22 x 17 cm.
4. Na některé panely nakreslíme linerem okna a dveře na přední a zadní stranu
panelového domu (dle fotografie)
5. Panely spojíme párátky a tavným lepidlem vždy jednu stěnu domu.
6. Kompletace stěn domu párátky a tavným lepidlem.
7. Nakonec připevníme stejným způsobem střechu.
- 89 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŘÍPRAVA 3
Jméno tvůrce: Mgr. Magda Mezníková
datum:
TÉMA
Panelové stavby
CÍL
Žák se seznámí s půdorysem bytu a označením jeho vnitřního vybavení.
POMŮCKY:
Úvodní text pro učitele „Byt“.
Pracovní list – půdorys třípokojového panelového bytu.
Pracovní list – rastr na vlastní návrh bytu.
Pracovní list se zařizovacími předměty pro vybavení bytu.
NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY:
Byt, půdorys bytu, druhy bytů podle pokojů, značky pro vybavení bytu.
VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ:
Panelové domy a byty – opakování znalostí.
UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY
Opakování znalostí o panelových domech, diskuse – 10 min.
Seznámení se s informacemi o bytu (viz. text) – mladší žáky seznámí učitel formou
výkladu, starší žáci dostanou text „Byt“ a pracují metodami kritického myšlení – 10 min.
Pracovní list – půdorys bytu, žák rozstříhá pracovní list se značkami pro vybavení bytu a
nalepí do půdorysu, větší žáci mohou vybavení nakreslit podle předlohy – 60 min.
Pracovní list – rastr na vlastní návrh bytu, možno použít za domácí úkol.
Shrnutí, prezentace, sebehodnocení, diskuse – 10 min.
POZNÁMKY
Práce je cca na 2 vyučovací hodiny.
- 90 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
BYT – úvodní text
Byt, případně bytová jednotka, je část domu. Je to jedna nebo více místností, které jsou
odděleny od zbytku domu uzamykatelnými dveřmi. Slouží k bydlení jednoho člověka,
spolubydlících nebo celé rodiny.
Velikost bytu se označuje dvěma způsoby:
1. Udává se podlahová plocha bytu v metrech čtverečních – celková nebo užitná (bez
balkónu a sklepa).
2. Uvede se počet obytných místností v bytě (obývací pokoj, ložnice). Nepočítá se
kuchyň, koupelna, záchod a chodba. Pokud je kuchyň součástí pokoje, zapisujeme ji
jako kk (kuchyňský kout). Pokud je součástí bytu podkroví, musí splňovat určitou
podlahovou plochu a výšku stropu od podlahy (světlá výška).
Jak se označují byty?
Byt 1 + kk nebo garsoniera má jednu místnost bez oddělené kuchyně.
Byt 1 + 1 má jednu místnost a samostatnou kuchyň.
Byt 2 + kk má dvě místnosti, z nichž v jedné je kuchyňský kout.
Byt 3 + 1 má tři místnosti a samostatnou kuchyň
- 91 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
PŮDORYS TŘÍPOKOJOVÉHO PANELOVÉHO BYTU
KUCHYŇ
OBÝVACÍ
POKOJ
KOUPELNA
WC
CHODBA
POKOJ
POKOJ
- 92 -
CZ.1. 07/1.1.16/
/02.0041
Technickké školky – Podpora
P
vzděělávání žáků ZŠ v technic
ckých a příroddních vědách
h
VYBA
AVENÍ BYTU NEBO DOMU
U
- 93 -
CZ.1. 07/1.1.16/
/02.0041
Technickké školky – Podpora
P
vzděělávání žáků ZŠ v technic
ckých a příroddních vědách
h
RAS
STR PRO
O ZAKR
RESLEN
NÍ PŮDO
ORYSU BYTU N
NEBO DOMU
D
- 94 -
CZ.1.07/1.1.16/02.0041
Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách
Doporučená literatura, odkazy
[1] http://cs.wikipedia.org/wiki/Panelový_dům
[2] http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99echa
[3] http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/stavebni_dekoracni.html
[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%99evostavby
[5] Rekonstrukce památek, Časopis pro stavební obnovu, Šumperk: Praha, Arkáda,
1993/I
[6] Jiří Hošek, Ludvík Losos - Historické omítky, průzkum, sanace, typologie, Praha
Grada, 2007
[7] Jiří Langer, Jiří Vařeka - Naše lidové stavby (edice OKO svazek 63), 1983 Praha
[8] Jaroslav Herout - Slabikář návštěvníků památek, Praha, 1980
[9] Jaroslav Kohout, Antonín Tobek, Kamil Barták – Zednictví, tradice z pohledu dneška,
Praha Grada, 1998
[10] Syrový Bohuslav a kol. - Architektura, svědectví dob, Praha, SNTL, 1977
[11] Jan Vinař a kol. - Historické krovy, Typologie, průzkum, opravy, Praha Grada, 2010
[12] Václav Cílek – Kameny domova, Praha 2011
Ilustrace jsou původní, autor Bc. Martin Baják
- 95 -

Podobné dokumenty

Hudba - Technické školky

Hudba - Technické školky syčení, šramot aj. Mají výšku neurčitou. Můžeme sice někdy přibližně určit, zda znějí vysoko, hluboko nebo ve střední poloze, ale nemůžeme jejich výšku stanovit tak přesně jako u tónů, a proto ji t...

Více