1/2012 - Hornické listy
Transkript
1/2012 - Hornické listy
HORNICKÉ listy ČASOPIS ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY SD ROČNÍK XX. ČÍSLO 1 editorial Milí čtenáři, na konci loňského roku padly na obou našich těžebních lokalitách rekordy v odbytové těžbě uhlí. Mimořádnému úspěchu v dosavadní historii Severočeských dolů je věnována podstatná část aktuálního vydání Hornických listů. Avizuje to už fotografie na obálce. Vynikajícím výsledkům rekordní těžby na DNT a DB se věnujeme nejen v rubrice Hlavní téma, ale také v přehledu nejdůležitějších událostí rekordního roku 2011. Na stránkách Hornických listů najdete i řadu aktuálních informací o novém organizačním uspořádání, personálních změnách, ale také o tom, že ani tuhé únorové mrazy neochromily žádný z našich báňských provozů. V ledvické úpravně dokonce vyprodukovali tisíce tun nad plán a dokázali tak uspokojit zvýšený zájem po bílinském tříděném uhlí. Věřím, že vás zaujme nová rubrika Profil, kde budeme pravidelně představovat zajímavé odborníky Skupiny SD. Své pravidelné čtenáře už má cyklus o dobývací technice, tentokrát o nejnovějším tušimickém rýpadle SchRs 1 320/K 110. Právě teď Hornické listy zahájily už dvacátý ročník! Ano, počítáme správně. První číslo vyšlo v Dolech Bílina už v roce 1992, ještě dva roky před vznikem akciové společnosti Severočeské doly. Během dvaceti let se náš časopis výrazně změnil. Pevně věřím, že k lepšímu. Snažit se budeme i nadále stejně jako vy, všichni zaměstnanci SD, pro které vaše Hornické listy připravujeme. S celou redakční radou vám gratulujeme k vynikajícímu výsledku, který jste dokázali v loňském roce a přejeme, ať se práce daří i letos. Každý rekord se dá překonat nebo vylepšit! Tomáš Vrba šéfredaktor obsah 3 slovo generálního ředitele Ivan Lapin 4 hlavní téma Rekordní těžba na DNT a DB 8 aktuality Nové složení dozorčí rady SD a.s. Představujeme úsek Nákup Mráz zvýšil zájem o bílinské tříděné uhlí strana 6 13 svět dolů Rok 2011 na lomovém provozu DNT Školení pracovníků údržby DDM DNT 18 naši zaměstnanci Personální změny ve Skupině SD Jubilanti Čézar Jiří Nebeský 22 pracovní den Hromnice Jiřího Svejkovského strana 12 24 profil Viktor Hrdina 26 z odborů Josef Hutař Jarní prázdniny dětí odborářů z DB 27 pomáháme Nový zimní stadion v Chomutově 28 velkostroje pro povrchové dobývání SchRs 1 320/K 110 strana 22 32 informace Skupina SD v roce 2011 Dvacet let Hornických listů Vzpomínkové fárání na DB 39 z míst kde žijeme Ve Světci mají spoustu plánů 40 hornické tradice 42 sport strana 28 43 tip na výlet Křížový vrch HORNICKÉ listy 1/2012 časopis zaměstnanců Skupiny SD VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba REDAKCE: Svatava Brožíková ADRESA REDAKCE: Hornické listy, 5. května 213, 418 29 Bílina, e-mail: [email protected], [email protected] REDAKČNÍ RADA: Předsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Vladimír Budinský, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Ivan Koukol, Rudolf Kozák, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Pro SD a. s. zajistil INFO-PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2012: 24. 2. 2012 UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2012: 16.4.2012. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD a. s. Vážení zaměstnanci Severočeských dolů, drazí čtenáři Hornických listů, obracím se k Vám při příležitosti začátku roku 2012, který je pro mě osobně rokem významné změny. Od 1. ledna 2012 jsem po Janu Demjanovičovi nastoupil do pozice generálního ředitele Severočeských dolů a.s. Chomutov (SD). Jan Demjanovič byl ve vedení SD ještě před vznikem Skupiny ČEZ a vedl SD poté, co se SD staly součástí Skupiny ČEZ. Předtím za celý svůj profesní život prošel různými pozicemi na DNT a později v SD. Chtěl bych mu i touto cestou ještě jednou poděkovat za vykonanou práci a za to, co pro SD a pro Skupinu ČEZ vykonal. Nejlépe je jeho osobní přínos vidět na současné vynikající kondici SD. Jan Demjanovič nikam neodchází. Počínaje lednem bude nadále ovlivňovat dění v SD, a to z pozice člena dozorčí rady SD. Velmi se těším na další spolupráci s ním. Klíčovou roli v nárůstu výkonnosti dolu sehrály investice, které byly v uplynulých pěti letech do lokality DB racionálně vloženy. Důl Tušimice (DNT) byl vždy a stále je pilířem celého revíru. Těžba z lomu Libouš byla rovněž rekordní a překročila hodnotu 15 milionů tun. Závěr roku byl na DNT z pohledu těžby skutečně nevídaný. V letošním roce nás čekají práce a činnosti spojené se zajištěním hornické činnosti na DNT do roku 2029. Bude to náročné, ale určitě se to podaří. Letošní rok nebude určitě rokem jednoduchým. Nežijeme a nepracujeme v žádném skleníkovém prostředí. Globální finanční krize samozřejmě každého ovlivňuje a má dopady i na nás. V návaznosti na tyto vnější podmínky je náš letošní roční plán skutečně ambiciózní. Již tradičně platí, že největší část naší celkové výroby je fakticky vlastní spotřeba, protože dodávky do zdrojů Skupiny ČEZ by měly dosáhnout téměř 17 milionů tun uhlí. Pro- Skupina ČEZ pro realizaci své strategie pokračuje v projektu NOVÁ VIZE. SD nestojí stranou a společně postupujeme v další optimalizaci našich procesů s cílem dosáhnout za nejnižších nákladů co největšího efektu. Severočeské doly Chomutov jsou ve výtečném technickém i personálním stavu a dosáhly za rok 2011 opravdu rekordních těžeb, které dosud nikdy za svoji osmnáctiletou existenci nezaznamenaly. Celkem za oba naše doly bylo vytěženo téměř 25,2 miliony tun uhlí. Rekordních výsledků bylo dosaženo na obou těžebních lokalitách. Důl Bílina (DB) dokázal vytěžit přes 10 milionů tun. Přitom zlomil i rekord v produkci tříděného uhlí výkonem 2,3 miliony tun, což přispělo k výborným ekonomickým výsledkům. Obětavost pracovních kolektivů DB a Úpravny uhlí Ledvice v závěru roku byla příkladná. Ocenění patří samozřejmě i našim kolegům z obchodu. Jak je známo, pro DB jsme získali povolení hornické činnosti do roku 2030, které vstoupilo v platnost počátkem roku 2011. Tím dostal Důl Bílina perspektivu nejen do roku 2030, ale otevřel se před ním horizont roku 2055. dukce tříděného uhlí by měla překročit 2 miliony tun. Roční plán těžeb přitom předpokládá odbytovou těžbu SD přes 22 miliony tun. Za celou Skupinu ČEZ lze říci, že pro realizaci své celkové strategie pokračujeme v projektu NOVÁ VIZE. SD nestojí stranou a postupujeme v další optimalizaci našich procesů s cílem za nejnižší náklady dosáhnout co největšího efektu, samozřejmě však s akcentem na bezpečnost a životní prostředí. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci Vám touto cestou poděkovat za práci, kterou jste odvedli v uplynulém roce a popřát Vám i Vašim blízkým pevné zdraví, štěstí a spokojenost v roce 2012. Zdař Bůh! Ivan Lapin předseda představenstva a generální ředitel 2/3 slovo generálního ředitele hlavní téma 2011: REKORDNÍ TĚŽBA NA DNT 1 HORNICKÉ listy 1/2012 2 3 4 Rekordní objem těžby byl na DNT možný díky dlouholetému zvyšování výkonnosti a efektivnosti všech činností v báňském provozu. V loňském roce zde dobývali uhlí na třech těžebních místech, přičemž objem z nové lokality Libouš II – sever se neustále zvyšuje (3,4 mil. t). Specialitou DNT je strmé uložení uhelné sloje, které umožňuje její exploataci i na skrývkových řezech – loni to bylo nezanedbatelných 1,6 mil. t. Výši odbytové těžby příznivě ovlivňuje také zbilančněné uhlí – tj. upravené homonogenizací tak, aby jeho parametry vyhovovaly kvalitativním požadavkům elektráren. V roce 2011 se takto zbilančnily zhruba 3 mil. t. Všechny tyto faktory přispěly k letošnímu rekordu. Naposledy se DNT přes 15 mil. t/rok přehouply v roce 1991, s nesrovnatelně vyšším počtem zaměstnanců a jiným charakterem tehdejší ekonomiky. Trvalá vazba na sousední elektrárny trvá. V roce 2011 nejvíc tušimického uhlí směřovalo do Elektrárny Prunéřov (8,9 mil. t). Dalšími odběrateli byly Elektrárny Tušimice, Mělník, Chvaletice, teplárna United Energy a Plzeňská teplárenská prostřednictvím fi rmy Elksen. A kdo se podle ředitele pro výrobu DNT Pavla Smatany na loňském úspěchu výrazně podílel? „Uvádět konkrétní jména dost dobře nejde, protože bych vyjmenovával celou šachtu, od vynikající přípravy výroby, přes kolegy ze skrývky, lomu, vedoucí výroby, pracovníky drtírny, provozní inženýry a pracovníky dalších úseků, které připravovaly kvalitní zázemí – odvodnění, DDM, OPM až po řadu dalších. Všem patří velké díky.“ text a foto: Tomáš Vrba Vývoj odbytové těžby uhlí (mil. t) DNT 2011 Odbytová těžba: 15 006 804 t Objem odtěžené skrývky: 26 738 388 m 3 Příkryvný poměr: 2,17 m 3/t Rozloha dobývacího prostoru: 42 km2 Počet zaměstnanců: 1 317 Dobývací technika: 9 kolesových rýpadel, 61 km DPD, 4 zakladače, 3 skládkové stroje. 15,0 14,9 15 14,7 14,3 14,3 14,2 13,9 13,8 13,7 13,4 13,5 13,1 13,0 13,1 12,8 12,8 12,7 12,5 12 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1 Silvestr 2011 zastihl u odbavování soupravy s tušimickým uhlím pro Elektrárnu Prunéřov výrobního ředitele Jiřího Nerudu (druhý zprava), ředitele SD – Kolejová doprava Františka Marouška (třetí zprava) společně s pracovníky DNT a SD – Kolejová doprava (zprava Jaroslav Vrábel, Vladimír Slavík, Aleš Schilberger, Leoš Lekavý a Antonín Bíža). 2 Radost z rekordní těžby měli přípraváři výroby DNT (zleva: Pavlína Tichá, Lucie Sýkorová, Miroslav Brož, Lucie Havlíčková) i vedoucí výroby lom Miloslav Míchal (druhý zleva). 3 Nejvíc uhlí se v rekordním roce na DNT vytěžilo na hlavní porubní frontě. Na snímku (zprava): Josef Baránek, revírník, a posádka KU 300.88/K 27 Václav Boršík, Jaroslav Maška, Jan Hlaváček a Jaroslav Novák. 4 Hlavním odběratelem tušimického uhlí byla Elektrárna Prunéřov. 4/5 Rok 2011 byl v dosavadní osmnáctileté historii Severočeských dolů rokem rekordním. Pozoruhodné bylo, že špičkových odbytových objemů dosáhly obě dvě lokality, které od roku 1994 tvoří největší tuzemskou těžební společnost. Díky vyšším dodávkám uhlí do elektráren Skupiny ČEZ se podařila odbytová těžba v celkové výši 25 144 306 t. Z toho DNT, tradiční producent energetického uhlí, dodal do elektráren a tepláren 15 006 804 t. hlavní téma 2011: REKORDNÍ TĚŽBA NA DB 1 HORNICKÉ listy 1/2012 2 3 DB 2011 Odbytová těžba: 10 137 502 t Objem odtěžené skrývky: 47 016 126 m 3 Příkryvný poměr: 5,17 m 3/t Rozloha dobývacího prostoru: 30 km2 Počet zaměstnanců: 1 763 Dobývací technika: 13 kolesových rýpadel, 95 km DPD, 8 zakladačů, 2 skládkové stroje. Když se na počátku 90. let rozhodovalo o restrukturalizaci podniků severočeského revíru, potýkaly se Doly Bílina s vážnými existenčními problémy. Zdejší provoz byl vysoce ztrátový. V roce 1994 došlo ke sloučení DB s DNT v rámci akciové společnosti Severočeské doly. Už záhy se toho spojení ukázalo jako životaschopné. Doly Bílina díky nutným investicím jsou dnes nejvýznamnějším dodavatelem tříděného uhlí v ČR (2,3 mil. t v roce 2011) a mají před sebou perspektivu dodavatele pro nový zdroj o výkonu 660 MWe Elektrárny Ledvice. Bílinské vícevýhřevné uhlí s nízkým obsahem popela se těží ve značných hloubkách. Pro zajištění jeho potřebného množství je nezbytné ročně odtěžit zhruba 47 mil. m 3 skrývkových hmot a tento objem bude nadále stoupat. Těžené uhlí má různé parametry. Jeho zpracování do finálních produktů jako jsou tříděné uhlí (kostka, ořech 1 a 2), hruboprachy, aditivovaná paliva a průmyslové směsi také loni zajistila šikovná obsluha ledvické úpravny. Největší podíl na produkci měly průmyslové směsi (6,8 mil. t, hlavně pro elektrárny a teplárny Skupiny ČEZ). „Práce v podmínkách povrchového lomu není jednoduchá, proto je potěšující, že rekordní těžební výsledky nejdou na úkor bezpečnosti. Právě naopak, pracovní podmínky na pracovištích se neustále zlepšují, v oblasti bezpečnosti a hygieny práce dosahujeme standardně výborných výsledků a loňský rok nebyl výjimkou. Systematicky pokračujeme také ve zlepšování životního prostředí, a to nejen v rámci báňských provozů, ale také směrem k našim sousedům,“ hodnotí Milan Novotný, závodní lomů SD, a dodává: „V respektování platné báňské legislativy a důsledném dodržování jednotlivých báňsko-technologických parametrů dle schváleného POPD vidím základní předpoklad pro dlouhodobě udržitelné vysoké těžební výkony.“ text a foto: Tomáš Vrba Vývoj odbytové těžby uhlí (mil. t) 11 10,1 9,6 9,3 8,9 8,9 4 9,2 8,8 8,3 8,1 8,0 9,3 9,2 8,5 8,6 7,6 7,2 7,2 7,3 6 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1 Vagon s bílinským uhlím završující rekordní těžbu byl určen pro Teplárnu Pardubice. 2 Bez odtěžení skrývkového nadloží by nebyla rekordní těžba uhlí možná. Podílela se na tom i posádka skrývkového rýpadla K 2 000/K 101 na pátém řezu. 3 Celý loňský rok se o plynulý odbyt bílinského uhlí staral tým obchodního odboru. 4 Milanovi Novotnému, závodnímu lomu, nešlo jen o lámání rekordů, ale o dodržování báňských předpisů, bezpečnosti práce a ochranu životního prostředí. 6/7 Bezproblémový provoz techniky na skrývce a lomu, včasné uvolnění uhelných zásob, schopný a profesionální tým pracovníků na Dolech Bílina, ale i v dceřiných společnostech, celoročně rovnoměrný odbyt uhelných produktů a relativně příznivé počasí – to vše příznivě ovlivnilo loňský rekordní objem těžby. 10 137 502 t odbytové těžby je nejen nejlepší výsledek této lokality v rámci existence Severočeských dolů, ale v historii DB vůbec. aktuality NOVÉ SLOŽENÍ DOZORČÍ RADY SD a.s. Dozorčí rada Severočeských dolů je dvanáctičlenná. Její poslání vyplývá z obchodního zákoníku a je definováno ve stanovách společnosti. Dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelských aktivit. O výsledcích své kontrolní činnosti dozorčí rada informuje valnou hromadu, respektive jediného akcionáře. Všichni členové dozorčí rady jsou pro výkon zodpovědné funkce kvalifikováni osobnostními předpoklady – vzděláním, odbornou praxí a zkušenostmi. Jsou povinni vykonávat svoji působnost s péčí řádného hospodáře a s vědomím, že úspěšné fungování společnosti SD, člena Skupiny ČEZ, je v zájmu energetické bezpečnosti země i v zájmu obyvatel Ústeckého kraje. Na zasedání 14. února 2012 byl zvolen nový předseda a dva místopředsedové dozorčí rady. Seznam členů dozorčí rady je následující: MUDr. Tomáš Indra, MBA předseda dozorčí rady Ing. Daniel Beneš, MBA místopředseda dozorčí rady Ing. Jan Demjanovič místopředseda dozorčí rady Ing. Pavel Cyrani, MBA člen dozorčí rady Václav Fišer člen dozorčí rady (volený zaměstnanci SD) Mgr. Zdeněk Hübner člen dozorčí rady Luboš Jankůj člen dozorčí rady (volený zaměstnanci SD) MUDr. Tomáš Julínek, MBA člen dozorčí rady Ing. Viktor Liška člen dozorčí rady Ing. Zdeňka Montagová členka dozorčí rady (volená zaměstnanci SD) Petr Polák člen dozorčí rady Šimon Vohar člen dozorčí rady (volený zaměstnanci SD) Představujeme úsek Nákup V rámci aktualizované podnikatelské strategie Skupiny ČEZ se významně posilují kompetence a koncentrují zdroje nákupního útvaru, které se rozšiřují i na celou Skupinu SD. Cílem je snížení nákladů při zajišťování nákupních procesů pro Severočeské doly a.s. i pro ostatní společnosti Skupiny SD. Pro splnění tohoto cíle byly vyčleněny nákupní a související činnosti z gesce obchodního ředitele SD a převedeny do nově vytvořeného úseku Nákup podřízeného generálnímu řediteli SD. Dosavadní odbor nákupu byl zrušen a jeho pracovníci přešli do úseku Nákup. Do odboru Podpora nákupu, který vznikl v rámci úseku Nákup, se převádí související pracovní pozice. Na základě prováděných analýz bude dalším krokem rozšíření působnosti úseku Nákup na nákupní činnosti dceřiných společností SD. Ředitelem úseku Nákup byl od 1. února 2012 jmenován Jan Kalina. Je absolventem Elektrotechnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a dosud pracoval na různých manažerských pozicích ve společnosti ČEZ, a.s., naposledy (2007–2012) byl generálním ředitelem a jednatelem společnosti Jan Kalina, ředitel úseku Nákup. ČEZ Správa majetku, s.r.o. V minulosti působil v představenstvech společností Energetické opravny Prunéřov a.s. a I&C Energo a.s., a také v dozorčích radách společností ŠKODA Praha a.s., ČEZ Energoservis s.r.o. a ESE s.r.o. Sjednocení oddělení měřictví a geologie DNT a DB V rámci odboru měřictví a geologie působilo od roku 2008 šest oddělení, přičemž na každé z lomových lokalit bylo jak oddělení měřictví, tak i oddělení geologie. Jsou to důležitá pracoviště, kde se tvoří prvotní podklady (například digitální důlní mapy a geologické modely, ortofotomapy, výpočty kubatur, digitální modely terénu, podklady pro rekultivace) nutné pro činnost dalších útvarů SD i pro externí projekční kanceláře. Postupně se podařilo technicky sjednotit fotogrammetrii a vytvořit jednotný geografický informační systém ESRI. To umožnilo přechod na další etapu sjednocení, jejímž cílem je zvýšení universálnosti měřických a geologických podkladů, zjednodušení všech procesů a zajištění jednoznačné odpovědnosti za předávaná data. Půjde o velmi náročný a odborně vysoce specializovaný proces, který vyžaduje jednotné odborné i organizační vedení. Proto byla od 1. ledna 2012 vytvořena v rámci OMG jednotná oddělení měřictví i geologie s působností na obou lomech. Počet oddělení v odboru měřictví a geologie se tak snížil ze šesti na čtyři: oddělení měřictví (vede Stanislav Dejl) oddělení geologie (vede Karel Mach) oddělení geotechniky (vede Milan Větrovský) oddělení GIS (vede Petr Štěpán) Každý vedoucí oddělení má tedy kompetenci a odpovědnost za svůj obor, s působností jak na DNT, tak na DB. Změna poskytuje vhodné podmínky pro vyřešení nových úkolů souvisejících s dokončením sjednocení měřických systémů, stejně jako systémů geologických. Tradičně dobré vztahy s našimi sousedy budou pokračovat Princip dobrého sousedství s okolními městy a obcemi je důležitou součástí veřejných aktivit Severočeských dolů. Trvalé udržování kvalitních vztahů patří k hlavním cílům společnosti. Mohli se o tom přesvědčit 23. února obyvatelé Chotějovic, kam u příležitosti slavnostního otevření zrekonstruované mateřské školky a knihovny přijel generální ředitel SD Ivan Lapin. Ačkoli Chotějovice patří k místům s největší koncentrací vlivů sousedního lomu Bílina, společným úsilím a pomocí ČEZ a SD se kvalita života místních občanů stále zlepšuje. Chotějovice jsou místní částí obce Světec. Zdejší zastupitelé v čele s paní starostkou Barborou Bažantovou se snaží o zvelebování a zkvalitňování životních podmínek lidí nejen z obecního rozpočtu, ale také z finančních darů. „Zrekonstruování školky a knihovny jsme provedli díky finančnímu přispění společností ČEZ a Severočeské doly. Obě budovy získaly novou fasádu včetně zateplení. V knihovně jsme navíc provedli nové rozvody topení a přistavěli společenskou místnost. Naše knihovna nebude sloužit pouze k půjčování knih, ale také jako klubovna pro nejrůznější kroužky, besedy a setkání našich občanů. Bude tady Generální ředitel SD Ivan Lapin se starostkou Barborou Bažantovou a místostarostou Václavem Fišerem před pěkně zrenovovanou chotějovickou knihovnou. zasedat i zastupitelstvo,“ přibližuje možnosti využití nových obecních prostor Barbora Bažantová. Neformálního, byť slavnostně laděného setkání se v Chotějovích zúčastnila kromě místních občanů také Ivana Procházková, místostarostka sousedních Ledvic. V minulosti obě sídla neúnosně obtěžovaly negativní vlivy ze sousedního uhelného lomu, úpravny a elektrárny. Dnes už je situace zcela jiná. V důlních provozech včetně úpravny se zkrápěním bojuje proti prašnosti. Minulý rok byla v Ledvicích dokončena protihluková stěna oddělující kolejiště úpravny od města. Do obou obcí pravidelně zajíždí výkonný zametač. V úsilí eliminovat a minimalizovat důsledky těžební činnosti vůči sousedům se samozřejmě nepolevuje. „Životní prostředí v Chotějovicích a Ledvicích nepochybně výrazně zlepší ukočení provozu skládky průmyslových směsí a hruboprachů, ke kterému dojde do konce roku 2012. Přemístění nakládky tříděného uhlí a hruboprachů je naplánováno zhruba do roku 2015,“ uvedl ředitel strategie a komunikace Vladimír Budinský. Generální ředitel SD Ivan Lapin přítomným potvrdil, že v pěstování nadstandardních přátelských vztahů s okolím budou Severočeské doly pokračovat i pod jeho vedením. text a foto: Tomáš Vrba Bezpečnost práce v Severočeských dolech Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2011: leden až prosinec Počet evidovaných úrazů Počet úrazů se záznamem Rozdíl 2010 DB 72 86 -14 22 32 -10 DNT 43 58 -15 14 20 -6 1 1 0 1 0 1 116 145 -29 37 52 -15 Správa a.s. SD a.s. Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce. 2011 2010 Rozdíl 2011 8/9 aktuality aktuality Nové sídlo údržby Skývky sever DB Od začátku roku najdete středisko údržby Skrývky sever v nových prostorách. Celkem v devíti objektech sídlí správní budova, zámečnické dílny, elektrikářská a válečkářská dílna a několik skladových hal. Komplex doplňuje nová trafostanice. Údržba Skrývky sever provádí střední opravy a pravidelnou údržbu pro mechanizaci prvního a pátého skrývkového řezu, včetně DPD. Do nového střediska v sousedství bílinského provozu SD – Autodoprava se pracovníci údržby přestěhovali během podzimu z nevyhovujících prostor u montážního místa Jana. Moderní areál má mimo jiné zpevněné komunikace a je oplocen. Vybavení zámečnické dílny se rozšířilo o pětitunový kladkostroj. Pokračuje demontáž mostu DPD na Radovesickou výsypku HORNICKÉ listy 1/2012 V lednu začala další etapa demolice vysloužilého mostu pro dálkovou pásovou dopravu překlenujícího údolní nivu řeky Bíliny, silniční a železniční uzel směrem na Radovesickou výsypku. S rozebíráním betonové konstrukce mostu se začalo v roce 2010, a to v úseku nad hlavní silnicí a korytem řeky Bíliny. Také letošní pokračování demontáže zasáhlo exponovanou infrastrukturu. V sobotu 21. ledna musela být kvůli bouracím pracím dokonce naplánována od 7.30 do 17.00 výluka železniční tratě Bílina – Teplice. Práce postupovaly podle plánu, na konci února se rozebíraly nosníky mostu až u areálu SD – 1. strojírenská. Subtilní betonová konstrukce po demontáži prochází recyklací. Drcením vzniklá suť se využívá ke zpevnění provozních cest. Ocelové armatury se separují a putují do kovošrotu. Brzy bude někdejší nejdelší průmyslový most ve střední Evropě minulostí. Most pro dálkovou pásovou dopravu a obslužnou komunikaci byl postaven na konci šedesátých let, v předstihu před zakládáním na vnější Radovesické výsypce. Postupně se sem v letech 1969 až 2003 prostřednictvím tří TC2 založilo více než 674 mil. m3 sypaných zemin. Před devíti lety bylo zakládání ukončeno a naplno se rozeběhl proces sanace, rekultivace a revitalizace. Od roku 2010, kdy byl ukončen provoz i na druhé vnější výsypce Pokrok, se veškeré nadložní hmoty zakládají výhradně do prostoru vnitřní výsypky. Prodeco dokončuje montáž transportního vozu TV 300 Na montážním místě Jana probíhají dokončovací práce na novém transportním voze TV 300, aby už na jaře mohl plnit své poslání – přepravovat poháněcí stanice a shazovací vozy. TV 300 má housenickový podvozek, pohánějí ho dva dieselagregáty o výkonu 2× 165 kW. Nosnost stroje je 300 tun. Samozřejmostí jsou sklopné nájezdy a prostorná rampa. Na Dolech Bílina dosud využívali pouze jeden menší transportní vůz s nižší nosností TV 200, který nemohl přepravovat velké poháněcí stanice DPD šíře 2 000 a 2 200 mm. Nový výkonnější stroj bude využíván také pro transport nových poháněcích stanic pro druhý skrývkový řez. Tuhý mráz zvýšil zájem o bílinské tříděné uhlí Příchod třeskutých mrazů na začátku února se okamžitě promítl do nárůstu poptávky po tříděném uhlí. Profesionální obsluhu drobného prodeje ani takové výkyvy nezaskočí. Pro co nejrychlejší nakládku udělala také tentokrát maximum. Jako obvykle i v letošní zimě vyčkávalo mnoho odběratelů se zásobením uhlí až do příchodu extrémních mrazů. Okamžitě strmě vzrostla poptávka po tříděném uhlí. Přes náročné podmínky a poruchu jednoho z klíčových dopravníků se v ledvické úpravně vyrovnali se zvýšenými požadavky se ctí. K 20. únoru zde už letos vyprodukovali více než 20 tis. t tříděného uhlí nad plán. K takovému výsledku pomohla obětavost všech pracovníků provozů lomu a skrývky DB. Dopravní obslužnost pozitivně ovlivnila disciplinovanost řidičů, kteří v plné míře využívali seřadiště s kapacitou 75 kamionů a určené odstavné plochy mimo obec Chotějovice. Valentýnská soutěž Infocentra SD Podle čínského horoskopu jsme vstoupili do roku draka. O březenském drakovi Severusovi, neboli vyřazeném rýpadle KU 800.8/K 77, budeme letos určitě hodně slýchat. Ještě než se na jaře znova tato ojedinělá industriální památka zpřístupní veřejnosti, uspořádalo Infocentrum SD valentýnskou výtvarnou soutěž pro děti, které měly nakreslit či vymodelovat svoji představu partnerky draka Severuse. „Přihlásilo se 444 dětí. Výkresy i nejrůznější postavičky nám nosili jednotlivci i kolektivy, proto jsme se rozhodli rozdělit soutěžící do pěti kategorií a hlavní cenu, kterou je vyhlídkový let nad Chomutovskem tak udělit hned několika dětem,“ uvedla Renata Malíková, specialistka komunikace SD. Nevšední ceny předal malým výtvarníkům s velkou fantazií Vladimír Budinský, ředitel strategie a komunikace. SD – KOLEJOVÁ DOPRAVA ZAHÁJILA ČINNOST V ELEKTRÁRNÁCH POŘÍČÍ A TISOVÁ Od 1. ledna 2012 zajišťuje SD – Kolejová doprava provozování předního palivového cyklu, tj. zauhlování, skládky paliva a drážní přepravu na vnitřních vlečkách nově i v Elektrárně Poříčí a Elektrárně Tisová. Provoz vlečky a vykládku uhlí v obou těchto provozech zajišťuje celkem 58 pracovníků. SD – Kolejová doprava tak rozšiřuje svůj dosavadní seznam působnosti v elektrárnách ČEZ, kam po elektrárnách Ledvice, Mělník, Prunéřov a Tušimice patří nyní i Poříčí a Tisová. KOLEKTIVNÍ SMLOUVA DOSTALA DODATEK Č. 2 PRO ROK 2012 Jak známo, platná kolektivní smlouva mezi zaměstnavatelem SD a odborovými organizacemi je uzavřena na období 2010–2012, s možností prodloužení do 31. března 2013. Pro stávající rok 2012 byl sjednán Dodatek č. 2, který byl oběma stranami podepsán 19. prosince 2011. Základní změny a úpravy zakotvené v Dodatku č. 2: S účinností od 1. ledna 2012 se měsíční osobní tarifní mzdy přiznané k 31. prosinci 2011 zvýšily o 2,5 %. V návaznosti na zvýšení osobních tarifních mezd byla upravena tarifní tabulka. Příplatek za noční práci byl zvýšen o 1 Kč/h. Byl dohodnut rozpočet sociálního fondu pro rok 2012. Z prostředků sociálního fondu budou zaměstnancům poskytnuty finanční poukázky v hodnotě 3 000 Kč/zaměstnance. aktuality Odpružení kabiny řidiče KK 1 300/K 111 slaví úspěchy HORNICKÉ listy 1/2012 Technické řešení nejnovějšího kolesového rýpadla na skrývce DB získalo významné ocenění. V soutěži nejlepších realizovaných technických projektů roku 2011 pořádané Inženýrskou akademií České republiky se odpružení kabiny řidiče umístilo na vynikajícím třetím místě. Autorem ojedinělého způsobu uchycení eliminujícího vibrace kabiny je Jan Marek, uznávaný projektant ocelových konstrukcí kolesových rýpadel z inženýrské společnosti Noen. Nejnovější a nejmodernější tuzemské kolesové rýpadlo bylo předáno Dolům Bílina v červnu loňského roku, kdy byla ukončena jeho montáž. Generálním dodavatelem byla dceřiná společnost Prodeco. Projekt a montáž strojní části zajišťovala firma Noen. Nový přírůstek bílinské skrývky je určen pro těžbu v nejobtížnějších nadložních partiích s častým výskytem těžko rozpojitelných a pevných zemin a jílů. V takových náročných podmínkách je nosná konstrukce rýpadla namáhána značnými vibracemi, které se přenášejí do všech částí stroje, včetně kabiny řidiče. Projektant Jan Marek se problematikou zavěšení kabiny snižujícího vibrace dlouhodobě zabývá. Své zkušenosti přenesl do řešení nového, robustnějšího, lépe vyváženého a odpruženého závěsu kabiny rýpadla KK 1 300, jehož projekt v Noenu dokončili na začátku roku 2009. Protože ve stejném roce došlo na pátém skrývkovém řezu DB u rýpadla K 2 000/K 101, vývojového předchůdce nového stroje KK 1 300/K 111, ke skluzu bloku čelního svahu, bylo rozhodnuto o novém umístění a posunutí kabiny řidiče K 2 000, což během roční revize na jaře 2010 realizovala firma Noen. Konstrukční řešení závěsu kabiny jsou u obou velkostrojů totožná. Základem je příhradová ocelová konstrukce zavěšená na hřídeli a dvou ložiskách tak, aby spolu s odpruženou kabinou tvořila vyváženou houpačku. Kabina visí v závěsu na širokém pruhu gurty a je podepřena dvojicí atypických pružin. Tlumení zajišťují dva svislé a dva vodorovné tlumiče. Případnému stržení kabiny brání zdvojené, tzv. sekundární zavěšení na silném laně. Kontrolní měření prokázala, že takto zkonstruované odpružení kabiny objektivně eliminuje přenášení vibrací do kabiny. Praxe to potvrzuje, jak se shodli řidiči K 2 000/K 101. Stejného názoru určitě budou i řidiči nového rýpadla KK 1 300/K 111, až se postupnou těžbou a transporty dostanou na nejnižší skrývkový řez DB. Pro omezení vibrací a bezpečnost obsluhy bylo na KK 1 300 uděláno maximum. text a foto: Tomáš Vrba Zavěšení kabin obou rýpadel – KK 1 300/K 111 a K 2 000/K 101 - je konstrukčně shodné. Rok 2011 na lomovém provozu DNT Celkový pohled na lokalitu Libouš II – sever z jižních závěrných svahů. Těžební situace v závěru loňského roku. Zprava doleva jsou rýpadla KU 300.9/K 64, K 800N.1/K 103, KU 800.20/K 106 (3. skrývkový řez), SchRs 1320/K 110 (2. skrývkový řez), K 800N/2-K104. Na pravé straně, již mimo záběr, je SchRs 1550.1/K 109 (1. skrývkový řez). Začátek nového roku bývá vhodnou dobou na ohlédnutí se za rokem minulým. Dobou na bilancování, vyzdvihnutí úspěchů a ponaučení se z případných chyb. Jedno z takových ohlédnutí popisuje činnosti lomového provozu na DNT, i když v celé řadě případů úzce souvisí i s činností skrývky. Celkově byl rok 2011 rokem rekordním, kdy jsme v ranní směně 31. prosince překonali v odbytové těžbě hnědého energetického uhlí magickou hranici 15 mil. tun. Celkem bylo prodáno přesně 15 006 804 tun uhlí, natěženo celkem 14 852 906 tun uhlí (odbytová těžba – výroba). Této, dříve až mystické výše odbytové těžby mohlo být dosaženo i díky velké pomoci při těžbě uhlí z provozu Skrývka. Dalším, velice důležitým faktorem, byly až ideální klimatické podmínky pro těžbu, bez intenzivnějších sněhových nebo dešťových srážek (zima se na DNT vybouřila hlavně v listopadu a prosinci roku 2010). Jak již bylo několikrát napsáno, s postupnou otvírkou těžební lokality Libouš II – sever a tedy i postupným zvyšováním podílu uhlí z této lokality na celkovém množství těženého uhlí, se postupně mění kvalitativní parametry těženého a prodávaného uhlí. Dochází k postupnému snižování výhřevnosti a s tím souvisejícímu zvýšení podílu popele a k postupnému zvýšení obsahu síry. To dokládá skutečnost, proč je uhlí z DNT určeno pouze pro energetické účely, pro elektrárny a teplárny, které jsou technicky schopny toto uhlí efektivně využít za současného plnění ekologických limitů. Z důvodu otvírky nové těžební lokality a zároveň probíhajícího douhlování Odstavené porubní fronty (OPF) a Hlavní porubní fronty (HPF) se ve zvýšené míře projevují provozní vlivy, které mají negativní dopad na výkonové a časové využití jednotlivých rýpadel a představují vyšší provozní i investiční náklady. Jsou to například remontáže pásových dopravníků a těžební technologie na velké vzdálenosti, vyšší podíl výklizových hmot a s tím souvisejících ztrátových časů, časté nárazové zhoršení kvality těženého nerostu až na hranici průchodnosti přes DPD a drtiče, bezpodmínečně nutné dodržování technologické kázně při tvorbě bezpečnostních prvků (ochranné pilíře, bezpečnostní odstupy, tvarování závěrných svahů, odvodnění prostoru, apod.), na lokalitě Libouš II – sever se jedná o nutnou výstavbu obslužných komunikací a jejich odvodnění, nové napájecí, silové a sdělovací kabely, výstavbu loží apod. Zkrátka vše, co souvisí se zánikem plně vybavené části lomu a jeho přesunem na zhruba 10 km vzdálené místo (tj. vzdálenost po komunikacích). 12/13 svět dolů svět dolů Je potěšitelné, že i přes zhoršující se kvalitativní vlastnosti těženého uhlí se nám i v loňském roce podařilo dosáhnout značného množství zbilančněných uhelných zásob. Hlavní podíl na tomto výsledku má i maximálně možné využití provozu homogenizační skládky, která se již stala jedním z hlavních technologických uzlů DNT. Na výsledku se odráží i provozní kázeň a příkladná spolupráce s pracovníky oddělení geologie DNT při takřka každodenní specifikaci geologických vrstev přímo v terénu. Je vhodné zmínit i velký přínos v nasazení systému GPS na těžební rýpadla se stálou „servisní“ činností ze strany OMG. Také stálá snaha o maximální využití zásob ze strany vedoucího výroby lomu a provozních inženýrů přispěla k vynikajícím výsledkům. Již celou řadu let provádí exploataci uhelných zásob nejenom provoz Lom, ale i provoz Skrývka na jednotlivých řezech. Tato výpomoc je daná jednak nutností těžby uhlí z důvodu nerovnoměrně uložené uhelné sloje a také řízenou výpomocí, a to hlavně v době zvýšených odbytových požadavků v zimních měsících. A nutno připomenout, že to je občas i na úkor hlavních povinností provozu Skrývka, kterými je těžba skrývkových hmot a uvolňování uhelných zásob pro provozní úsek Lom. Bez této pomoci bychom často nebyli schopni plně zajistit požadavky našich odběratelů. A jaké byly hlavní události v lomovém provozu uplynulého roku? Začátkem února provedlo rýpadlo KU 300.22/K 76 první „průhrab“ z lokality Odstavená porubní fronta (OPF) do lokality Hlavní porubní fronta (HPF). Tím bylo zahájeno celkové vyuhlení OPF ve směru od východu k západu a postupné uvolňování prostoru dna lomu pro vnitřní výsypku skrývkových řezů. S postupnou tvorbou výsypkových etáží na dně lomu dochází k celkovému zvýšení stability celé vnitřní výsypky. Od 16. února do 4. dubna proběhla revize na 3. skrývkovém řezu, kdy zároveň byla otočena (částečně remontována) dálková pásová doprava přes severní závěrné svahy – to bylo vyvoláno nutností uvolnění prostoru východních svahů pro následnou těžbu. Zároveň byla vyřazena lávka nad uhelnými odtahy a tedy ukončena možnost shazování skrývkového uhlí z této lávky pomocí vyhrnovacího pluhu. To se projevilo jako provozní problém v době, kdy po otočení DPD došlo u rýpadla KU 800.20/K 106 z důvodu geologických poruch k neočekávanému Pohled na stávající charakteristický těžební řez lokality Libouš II - sever, kde jsou vidět zřetelné meziložní vrstvy a proplástky, které je nutno selektivně odtěžovat na vnitřní výsypku. Pohled na výsypkové etážové stupně směrem od severních závěrných svahů. Na pravé straně je vidět část OPF. První těžební den rýpadla K 800N.2/K 104 na lokalitě Libouš II – sever. Odbytová těžba – výroba (hrubá těžba) a těžba skrývky v roce 2011 s rozdělením na jednotlivé lokality a provozní úseky (PÚ) 1. 1. 2011 – 31. 12. 2011 uhlí (t) skrývka (m 3) PÚ Lom zvednutí hlavy uhelné sloje. Tato neočekávaná „nadílka“ uhlí musela být přes zakladač selektivně ukládána na pláň a následně pomocí nákladních automobilů a demprů převážena k rýpadlům na OPF – KU 300.9/K 64 a KU 300.22/K 76. Je třeba dodat, že toto kvalitní uhlí nám v daný okamžik velice pomohlo a díky němu se podařilo zbilančnit velký podíl hmot z prostoru douhlování. Na začátku března na lokalitě Libouš II – sever přejelo rýpadlo K 800N.2/K 104 do prostoru zátinky VS 268 (1. UO) a VS 151 (výkliz). Toto rýpadlo bylo několik roků odstaveno a sloužilo jako těžební rezerva. V létě 2010 byl zajištěn jeho transport z HPF. Stroj začal poprvé těžit v nové těžební lokalitě 31. května 2011 s osádkou z rýpadla KU 300.9/K 64, kde probíhala revize. V rámci reakce na probíhající těžební změny a zvyšujícího se požadavku na odběr uhlí bylo rýpadlo od 1. září už trvale obsazeno stálou osádkou ve všech směnách. Tato tabulková místa byla získána zrušením směny „D“ na 1. skrývkovém řezu. Takže po dlouhé době bylo na Lomu obsazeno ve všech směnách 6 rýpadel. Dne 30. června začala dlouho očekávaná modernizace drtiče č. 15 na 1. uhelném odtahu (1. UO). Tato modernizace spočívala hlavně ve vyřazení Roční kvalitativní průměry uhlí roku 2009, 2010, 2011 a odhad roku 2016 PÚ skrývky CELKEM parametr/rok 2009 2010 2011 2016 výhřevnost Q ri (MJ/kg) 11,13 11,05 10,50 10,00 OPF HPF LI II – sever S1/1 4 831 237 5 006 802 3 427 675 476 764 675 898 434 530 14 852 906 obsah popele Ad (%) 33,51 33,21 36,98 39,75 158 660 646 040 930 634 10 764 369 8 130 655 6 108 030 26 738 388 obsah síry S dt (%) 2,51 2,69 2,82 2,85 S2 S1/3 Pohled na drtič č. 15 před modernizací. 15. září byla zahájena jedna z hlavních provozních akcí roku. Jednalo se o transport rýpadla KU 300.9/K 64 spolu s PVZ 2 500/12 a PVZ 2 500/30 z OPF do nové těžební lokality Libouš II – sever. Při transportu těžební technologie byla překonána vzdálenost kolem 8 km. Nejdůležitější část transportu se uskutečnila o státní svátek 28. září, kdy skrývkové řezy byly odstaveny a těžba uhlí z HPF byla omezena. V ten den došlo k transportu přes PD 283, napájecí a řídící vedení a lomové odtahy s PD č. 524 a 124. Transport zajišťoval Lom a hlavním koordinátorem byl Miroslav Kotula a spolupodíleli se na něm i další provozní úseky – trafostanice, řídící systémy, DDM, skrývka, OČV. O úspěšnosti celého transportu a opravdu perfektní organizaci svědčí skutečnost, že již 30. září začala těžba tohoto rýpadla na nové lokalitě. Zahájena byla v 9:31 hod. na remontovaný porubní dopravník č. 15. Tímto krokem se zvýšil počet těžebních míst na lokalitě Libouš II – sever na tři rýpadla. S blížícím se zimním obdobím nám úměrně rostla odbytová těžba uhlí a bylo zřejmé, že bez další pomoci ze strany skrývky při těžbě uhlí, nebudeme schopni dlouhodobě garantovat plnění odbytových požadavků. Proto byla na 3. skrývkovém řezu (SŘ) provedena remontáž PD č. 252 do nového postavení. Provoz Lom zajistil přejezd v té době již odstaveného pásového vozu PVP 5 000 (č. 0) od PS 215 k PS 252 s propojením na 2. UO na PD č. 154. Transportní vzdálenost byla 4,5 km. 24. listopadu začal 3. SŘ přes toto technologické propojení těžit uhlí. Těžba byla ukončena 12. prosince, ale propojení zůstává a je i nadále využíváno pro případnou těžbu uhlí z 3. SŘ. Jednou ze závěrečných důležitých provozních akcí roku 2011 bylo na lokalitě OPF 26. listopadu vyřazení z provozu posledního pásového dopravníku z 3. UO (PD č. 115). Již jediné těžební rýpadlo této lokality dále těží pouze na PD č. 59 (dříve součást výklizové linky) a následně pomocí PVZ 15 je tok materiálu rozdělován, buď dále na výklizovou linku, nebo na uhelný odtah. Důvodem této změny byla nutnost uvolnění uhelných zásob pro postupné douhlování prostoru. Sluší se poděkovat všem za splnění a překročení velmi náročných úkolů roku 2011. Věříme, že za rok budeme moci napsat obdobně pozitivní zprávu o splnění všech náročných výrobních úkolů. text a foto: Robert Kukal Drtič č. 15 po provedené úspěšné modernizaci. Provozní bypass pomocí PVP 5000 – propojení DPD 1. UO na 2. UO. Množství zbilančněného uhlí z celkového natěženého uhlí zbilančněno/rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 podíl zbilančněného uhlí (%) 15,5 15,4 16,2 17,8 17,7 16,7 18,5 19,1 16,0 19,7 Přehled podílu těženého uhlí ze skrývkových řezů na celkové odbytové těžbě – realizace uhlí/rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 těžba uhlí ze skrývky (%) 7,64 2,33 2,72 4,74 10,32 16,10 13,60 14,65 13,18 10,58 14/15 třídiče (zdroje častých prostojů z důvodu nálepů), kladivového drtiče, morálně i fyzicky zastaralého separátoru kovů, v úpravě a zesílení ocelové konstrukce, dodání sestavy dvou rotorových drtičů MMD 625. Byl dodán i nový separátor kovů nad přesyp PS 213 a VS 11. Toto místo bylo vybráno záměrně, jelikož celá řada studií a zkušeností potvrdila, že nejlepší separace probíhá z toku materiálu ve vznosu. Tato modernizace byla zdárně ukončena zkušebním provozem, který začal 9. září od 12:00 hod. Stávající provozní zkušenosti ukazují, že modernizace dopadla velice dobře a byl dán reálný základ, aby tento drtič spolu s celým 1. UO se stal stabilním technologickým uzlem i při těžbě uhlí s vyšším podílem popelovin (lepivých částí). Jednalo se o největší investiční akci roku 2011 na DNT. Aby po více jak dva měsíce byla zajištěna technologická možnost těžit uhlí z lokality Libouš II – sever na 2. UO, byl proveden provozní bypass. Ten spočíval ve vřazení PVP 5000 (č. 0) pod přesyp PS 208 (1. UO) se sypáním na PD 217 (2. UO). Tento provozní krok zajistil možnost sesypu uhlí z Libouš II – sever na druhý uhelný odtah a zároveň umožnil maximální vytížení drtiče č. 25. svět dolů Školení pracovníků údržby DDM DNT Pravidelná preventivní údržba a správná diagnostika případných závad má zásadní podíl na efektivním využívání a maximálních výkonech strojů důlně doplňkové mechanizace. Pomáhá zkrátit dobu odstávky stroje. V lednu a únoru proběhlo přímo v dílnách DDM DNT školení pracovníků obsluhy a údržby vedené specialisty firmy Liebherr, předního světového hráče v produkci stavebních strojů. Aktuálně je na DNT v provoze osm stojů tohoto renomovaného výrobce. Bez důlně doplňkové mechanizace by moderní povrchový uhelný důl mohl jen těžko existovat. Na DNT zajišťuje zejména úpravu terénu pro pojezd velkých rýpadel, tvarování svahů po těžbě či posun dálkové pásové dopravy 79 strojů. Nejpočetnějším typem jsou dozery, kterých je celkem 36. Vozový park tušimické DDM tvoří stroje nejrůznějších výrobců: Caterpillar, Komatsu, New Holland a také Liebherr (malé a střední dozery, nakladače, truboukladač a pásové rýpadlo s ojediněle dlouhým ramenem). Z hlediska maximalizace provozní spolehlivosti a minimalizace nákladů na údržbu zde mají se stroji Liebherr dobré zkušenosti. Kvalita servisu a efektivní využívání údržby je klíčovým parametrem pro dosažení špičkových výkonů strojů. Proto zde, přímo v dílnách DDM, uspořádali specialisté společnosti Liebherr školení pro řidiče a pracovníky údržby. Lednový kurz byl zaměřen na nakladače, únorový pak na pásová rýpadla. Školení měla vždy teoretickou (seznámení s hlavními prvky stroje, včetně kontrolních a mazacích míst) a praktickou část (kontrola konstrukčních prvků v případě závady). „S ohledem na stále přísnější emisní normy a důraz na maximální výkony jsou stroje více složitější. Proto, aby provozovatelům vykazovaly maximální užitnou hodnotu, je nezbytně Praktická část školení řidičů a pracovníků údržby DDM probíhala v dílnách. nutné o tyto stroje řádně pečovat a umět si poradit s drobnými závadami. Autorizovaný servis prováděný výrobcem nemůže suplovat denní kontrolu a údržbu, kterou má provádět sám provozovatel strojů. To byl hlavní důvod, proč jsme v Severočeských dolech uspořádali školení pracovníků údržby stavebních strojů,“ prozrazuje Ivo Dvořák, vedoucí servisu Liebherr pro Českou republiku. Údržbu a opravy strojů doplňkové mechanizace na DNT zajišťuje třicet pracovníků. Opravy provádějí nejen v dílně, ale také přímo v terénu. S pojízdnou dílnou zajíždějí na místa nasazení mechanizace do nejrůznějších míst báňského provozu. V případě oprav většího rozsahu, které není možné provést přímo v terénu, odvážejí stroje na dílnu. Nejčastěji se jedná o opravy výložníků, radlic, lopat a poškození podvozků. Pracovníci údržby DDM provádějí také plánované preventivní prohlídky. Údržba nově pořízených strojů podléhajících záruce je v režii servisu dodavatelů konkrétních strojů. text: Tomáš Vrba foto: Miroslav Kaiser, Tomáš Vrba HORNICKÉ listy 1/2012 Mezi stavebními stroji Liebherr na DNT nechybí truboukladač RL 64 a pásové rýpadlo R 944 C Litronic s 19metrovým ramenem. Severočeské doly a.s. Chomutov systematicky pečují o zvyšování odbornosti zaměstnanců a uplynulý rok patřil v tomto ohledu vůbec k nejúspěšnějším. Povinné kurzy i nepovinná školení, podpora studujících při zaměstnání patří k prioritám i v letošním roce, stejně jako rozšiřování řad interních lektorů a školitelů. Úsilí se zaměří zejména na zvyšování kvalifikace zaměstnanců v dělnických profesích. Rok 2011 v oblasti odborného rozvoje zaměstnanců lze bez nadsázky považovat za prozatím nejúspěšnější rok. Bylo odškoleno ve všech kurzech celkem 59.810 hodin, což je téměř sedm a půl tisíce osmihodinových směn. Nejvíce finančních prostředků připadá na zajištění povinných kurzů a dále pak na nepovinná školení, která sice nejsou nezbytná pro výkon profese, ale velmi významně přispívají ke zvyšování odbornosti našich zaměstnanců. Nezanedbatelnou nákladovou položku představuje podpora zaměstnanců, kteří studují při zaměstnání. V současné době podporuje společnost 63 studentů na všech úrovních školské vzdělávací soustavy. Snahou do budoucna je podporovat zvyšování kvalifikace zejména u zaměstnanců v dělnických profesích studiem na SOU a SŠ. Naproti tomu požadavky na vysokoškolsky vzdělané zaměstnance se nám podařilo v některých oborech již téměř zcela naplnit. Více než tři čtvrtiny (přesně 77 %) všech školení bylo zajištěno prostřednictvím interních lektorů, jejichž role by měla být do budoucna posílena. Interní lektoři jsou pro společnost velice ceněnou skupinou, zejména pro jejich odborné znalosti, znalost firemní kultury a poněkud specifického prostředí, kterým šachta zcela jistě je. Proto je naším cílem neustále rozšiřovat jejich řady, a to nejen na oblast kurzů povinných, tedy těch, jejichž absolvování je pro výkon profese nezbytné, ale rovněž pro kurzy nepovinné z oblasti práva, účetnictví, daní nebo controllingu. Významným krokem roku 2011 bylo čerpání finančních prostředků z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v rámci projektu ZSDNP č. CZ.1.04/1.1.06/52.00033, které bylo Náklady na externě zajištěná školení v roce 2011 Podpora zaměstnanců studujících při zaměstnání dle typu školy Školení povinná 32% Školení nepovinná 34% Zvyšování kvalifikace studiem 30% Vysoká škola 44 Postgraduální studium 2 Benefi ty Střední škola 14 MBA + LLM 3 4% zahájeno v dubnu loňského roku. Za devět měsíců trvání projektu bylo naší společností vyčerpáno 919.079 Kč, tedy 23 % z celkové přidělené dotace. Poskytnutá dotace umožnila například proškolení řidičů velkostrojů k získání řidičských průkazů skupiny C a D a proškolení zaměstnanců v kurzech obsluhy PC. Naší snahou je pokračovat v roce 2012 v rostoucí tendenci počtu zajištěných školení a počtu proškolených osob. Jako nadstavbu k běžně pořádaným seminářům bychom rádi zkušebně zařadili krátké odpolední semináře, jejichž cílem je zvýšení právního a ekonomického povědomí o problémech každodenního života, do kterých se může dostat každý z nás. Během těchto seminářů seznámíme zaměstnance s možnostmi řešení případných problémů v oblasti „osobních bankrotů“, či exekucí, nebo jim poradíme, jak se orientovat v nabídce finančních produktů. Doufejme, že významným pomocníkem při organizaci a zajišťování školení se nám stane aplikace umožňující elektronické podávání požadavků na zajištění školení, která byla zprovozněna v lednu letošního roku, a která usnadní a urychlí podávání žádostí. text a foto: Markéta Mašková 16/17 Podpora odborného rozvoje našich zaměstnanců naši zaměstnanci Personální změny ve Skupině SD HORNICKÉ listy 1/2012 Na začátku roku 2012 pokračovala plánovaná generační obměna na vedoucích pozicích v mateřské firmě i v dceřiných společnostech. Do čela řídících týmů byli jmenováni noví osvědčení pracovníci, kteří perfektně ovládají své obory a navzdory svému mladšímu věku mají bohaté zkušenosti s báňským provozem moderní těžařské společnosti. Pavel Komrska DB – ředitel Provozu lom Od 1. ledna letošního roku vystřídal ve funkci ředitele Provozu lom DB Pavla Dolejšího, který byl ke stejnému datu jmenován ředitelem pro výrobu DB. Pavel Komrska je rodem z Prahy. Jeho rozhodnutí žít v severních Čechách a pracovat v hornictví ovlivnily návštěvy u prarodičů, kteří bydleli v Horním Jiřetíně. „Fascinovaly mě ohromné plochy povrchových dolů a systém velkostrojové dobývací techniky. Proto jsem se rozhodl pro studium na Vysoké škole báňské – TU Ostrava, obor hornické inženýrství na Fakultě hornicko-geologické,“ přibližuje volbu své profese Pavel Komrska. Na Doly Bílina nastoupil v roce 2000 coby technik přípravy výroby. Cenné zkušenosti z provozu získával jako revírník, později směnový inženýr, a to jak na skrývce, tak v lomu. Posledních pět let byla jeho doménou skrývka sever DB. Jako vedoucí tohoto provozního úseku se s kolegy úspěšně vypořádával s úskalími prvního a pátého skrývkového řezu. Pro rozšíření svých profesních dovedností v řízení svěřeného úseku započal studium magisterského profesního programu MBA na Vysoké škole ekonomie a managementu v Praze. Studium úspěšně zakončil v roce 2010. Nyní bude všech svých zkušeností a vzdělání využívat při řízení provozů lomu a úpravny uhlí. Petr Krúpa DB – vedoucí Provozního úseku skrývka sever Nástupcem Pavla Komrsky ve funkci vedoucího Provozního úseku skrývka sever se stal od letošního ledna Petr Krúpa. Absolvent SPŠ strojní v Teplicích je s bílinskou skrývkou v každodenním kontaktu od roku 1984, kdy zde začínal jako zámečník rýpadla K 98. Postupně vystřídal profese revírníka skrývky, strojního mechanika K 99, mechanika rýpadel řady KU 800 nasazených na 2. až 4. skrývkovém řezu tj. K 99, K 98 a K 105, včetně zakladačů Z 96 a Z 85. Od roku 2005 byl hlavním strojním mechanikem skrývky sever. Pro pozici vedoucího úseku má nejlepší předpoklady. Petr Piatek SD – Autodoprava vedoucí provozovny Tušimice Vozový park s 251 automobily, 92 zaměstnanců, opravna, pneuservis, myčka – to vše je provozovna SD – Autodoprava v Tušimicích. Po odchodu Ladislava Poláka do důchodu je od 1. ledna 2012 vedoucím provozovny Petr Piatek. Jako elektromechanik začínal v roce 1999 na DB v provozu dílen. Od roku 2003 je jeho působištěm dceřiná společnost SD – Autodoprava. V bílinské provozovně působil jako inspektor bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany. Do jeho působnosti patřila i ekologie a nakládání s odpady. Na začátku loňského roku přešel do tušimické provozovny, kde byl zástupcem vedoucího provozovny. Jan Hlaváček DNT – vedoucí úseku odvodnění a čistíren vod Studia na ČVUT, Fakultě strojního inženýrství, katedře techniky životního prostředí, ukončil obhajobou diplomové práce na téma čistírny odpadních vod. Praktické zkušenosti začal sbírat od roku 1999, kdy nastoupil na DNT do dílen technologické přípravy výroby. Jako mechanik pro čistírny dokonale ovládal provoz všech 9 čistíren na DNT. Od 1. ledna 2011 je nástupcem Petra Horáka ve funkci vedoucího úseku odvodnění a čistíren vod. Pavel Dolejší ředitel pro výrobu DB V čele Dolů Bílina došlo k vystřídání generací. Nástupcem Jiřího Židlického je od 1. ledna 2012 Pavel Dolejší. Novým ředitelem se stal vzápětí po dosažení rekordní odbytové těžby uhlí. Pavel Dolejší prokázal během svého dosavadního aktivního působení v různých řídících funkcích Dolů Bílina, že má všechny předpoklady pokračovat spolehlivě v plnění dodávek uhlí elektrárnám ČEZ a v maximalizaci objemů pro externí odběratele. Jaroslav Ticháček SD – 1. strojírenská vedoucí Provozu Tušimice Také v čele tušimického provozu SD – 1. strojírenská došlo na začátku roku ke generační obměně, kdy Ladislava Červeného vystřídal ve funkci vedoucího SD – 1. strojírenská a.s. – Provoz Tušimice Jaroslav Ticháček. Na DNT nastoupil po maturitě na strojní průmyslovce v roce 1984. Krátký čas působil v provoze skrývky, záhy přešel do tehdejšího závodu dílen. Začínal jako technolog, později byl konstruktérem, od roku 1997 pak vedoucím úseku přípravy výroby. Při zaměstnání si rozšířil vzdělání. Vystudoval obor strojní zařízení dolů a hutí na Fakultě strojní VŠB – TU Ostrava. Nyní jako vedoucí celého tušimického provozu 1. strojírenské zodpovídá za kvalitní výrobu a realizaci všech služeb, zejména zajišťování údržby důlní technologie, provádění oprav náhradních dílů dobývací techniky včetně výroby nových ocelových konstrukcí, a to zejména pro mateřskou společnost. Tušimický provoz tvoří střediska vulkanizace, montáží, převodovek, obrobny a zámečny. Údržbu, rekonstrukci a modernizaci těžební technologie DNT i DB ve zdejších dílnách zabezpečuje 192 pracovníků. „Rád bych realizoval změny logistiky v našem provoze, které by ještě více zlepšily efektivnost a pracovní prostředí,“ prozrazuje své priority Jaroslav Ticháček. Pavel Dolejší patří mezi početnou skupinu zaměstnanců, kteří působí v Dolech Bílina od začátku své profesní dráhy. Nastoupil sem na skrývku v roce 1990 jako čerstvý absolvent Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kde bylo jeho oborem lomové dobývání užitkových surovin na Hornicko-geologické fakultě. Začínal jako revírník skrývkového technologického celku 3TC tehdy zakládajícího odtěžené hmoty na vnější Radovesickou výsypku. Záhy se začal seznamovat také s provozem uhelného lomu, a to v pozici specialisty oddělení přípravy výroby. „Vypracovával jsem krátkodobé i střednědobé plány. Těžištěm mé práce byly především návrhy postupů uhelného lomu,“ vzpomíná Pavel Dolejší na své přípravářské období. S těžbou uhlí souvisela také jeho další pozice – hlavní inženýr závodu lom, kterou zastával od roku 1998. Veškeré praktické zkušenosti pak zúročil při řízení celého Provozu lom. Zajištění dostatečného množství uhlí v odbytem požadované kvalitě se věnoval v letech 2004 až 2011 v pozici ředitele Provozu lom. Tento provoz přitom netěží jen uhlí, ale na šestém skrývkovém řezu, bezprostředně nad hlavou uhelné sloje, také skrývku. Hlavní činností lomu ale je samozřejmě dobývání uhlí a jeho doprava pomocí DPD do úpravny v Ledvicích. Od roku 2008, kdy došlo k organizační úpravě, patřil také úsek úpravy uhlí do působnosti ředitele Provozu lom. Dlouholeté kvalitní řízení náročného procesu těžby a úpravy uhlí a praktické zkušenosti z báňských provozů jsou příslibem, že Pavel Dolejší výborně obstojí také v pozici ředitele pro výrobu DB. „Podnikatelský záměr na letošní rok nám ukládá vůbec nejvyšší objemy těžeb. Nad uhelnou slojí bychom měli odkrýt 52,7 mil. m3 skrývky a konečným odběratelům dodat minimálně 9,6 mil. tun kvalitního nízkosirnatého uhlí. Pevně věřím, že se nám to podaří,“ říká Pavel Dolejší. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, Miloš Žihla 18/19 naši zaměstnanci naši zaměstnanci JUBILANTKA EVA FLIEGEROVÁ Narodila se v Mostě, její otec pracoval jako strojní zámečník v Elektrárně Komořany a po přestěhování rodiny do Kadaně přešel do Elektrárny Tušimice I. Maminka byla prodavačkou. Eva absolvovala Střední zemědělskou technickou školu v Kadani. Tuto školu si vybrala z důvodu lásky ke koním, protože doufala, že bude mít příležitost se k chovu koní a jezdectví dostat. To se jí podařilo až ve 20 letech, kdy se přihlásila do TJ LESOPARK Chomutov. Po maturitě v roce 1975 zůstala v této škole pracovat jako odborná asistentka. Po třech letech se jí narodil první syn Roman (maturoval na SPŠ Chomutov, byl také zaměstnán na DNT). Po mateřské dovolené nastoupila do Okresního podniku služeb Chomutov jako ekonomka rekreačních zařízení. Tam působila asi 2 roky a v té době se naskytla příležitost pracovat ve správě DNT. Nastoupila do tehdejšího odboru rozvoje systému řízení. Za 2,5 roku se narodila dcera Eva. Ta vystudovala ČZU – Provozně ekonomickou fakultu. Po mateřské dovolené paní Fliegerová nastoupila do oddělení investic DNT, kde pracuje dodnes. V tom období se jí narodil druhý syn Jaroslav, který nyní studuje na ČZU – Provozně ekonomické fakultě. Její práce je jednak administrativní, má na starosti spisovnu, jednak zpracovává finanční potřeby na investice, plán uvedení majetku do užívání, účastní se inventarizaci majetku a účtů nedokončených investic. V průběhu 25 let v oddělení investic poznala mnoho příjemných a zajímavých lidí. Má ráda sport, hlavně lyžování a lední hokej. Také ráda poslouchá moderní hudbu a sleduje dobré filmy. text a foto: Svatava Brožíková Jubilanti Skupiny SD leden – únor Pracovního jubilea dosahují v DB: 20 let Kurka Karel Mutl Stanislav Řípa Josef Houdek Roman Jansche Milan Polák Bohuslav Hrádek Jaroslav Soukalová Lenka Paul Josef 30 let Tichý Petr Janíček Marian Bennová Libuše 40 let Kirvej Anton Ondrejka Jiří Kutzler František řidič shazovacího vozu přestavbář PD přestavbář PD vedoucí řidič velkostroje elektrikář velkostroje zámečník velkostroje mechanik elektro laborantka provozní elektrikář řidič pracovních strojů provozní elektrikář figurantka provozní zámečník vedoucí řidič velkostroje figurant Pracovního jubilea dosahují v DNT: 30 let Miko Petr Nipauer Vladimír Malcovský Štefan Pospíšil Jiří Bednář Milan Stanka Jaroslav Resl Petr Baleja Jan 40 let Šproc Vlastislav pasař řidič pracovních strojů řidič PVZ provozní elektrikář provozní elektrikář řidič pracovních strojů provozní zámečník řidič pracovních strojů pomocný dělník PS – SJ PS – SJ PS – SJ PS – SS PS – SS PS – SS PL – TU OŘKJ NS-Energetika PS – DDM PL – TU OMG PS – SJ PL – TU OMG PÚ – skrývka PÚ – DDM PÚ – lom PÚ – lom PÚ – DDM PÚ – DDM PÚ – skrývka PÚ – DDM PÚ – ÚDUT Pracovního jubilea dosahuje ve Správě SD: 30 let Vacková Jana skladnice Fliegerová Eva technička investiční výstavby sklad DNT OITR Pracovního jubilea dosahují v SD – Autodoprava, a. s.: 20 let Procházka René provozní zámečník 30 let Pecina Oldřich ekonom Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a. s.: 20 let Filip Ivan vlakvedoucí –vedoucí posunu Klán František mistr 30 let Lasmann Kurt provozní elektrikář Tax Miroslav pochůzkář – zámečník Nykodýmová Lenka obsluha pasu 40 let Wollinová Jana hradlařka Pracovního jubilea dosahují v SD – 1. strojírenská, a. s.: 20 let Michalko Alfréd provozní zámečník Melo Daniel provozní zámečník VTP Správa provoz Tušimice provoz Tušimice provoz Tušimice provoz Tušimice provoz Ledvice provoz Tušimice provoz Bílina provoz Bílina Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti a za odvedenou práci vyslovuje poděkování. Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb Čézar Jiří Nebeský Během čtvrtstoletí svého působení na skrývce DNT toho stihl Jiří Nebeský opravdu hodně. Provozní zkušenosti začal sbírat coby elektrikář pásové dopravy, později i na velkostrojích. Postupně si rozšiřoval vzdělání. Podílel se také na zprovozňování nejnovějšího tušimického rýpadla SchRs 1 320/K 110, pro které spolu s mechanikem velkostroje a posádkou vymyslel vylepšení usnadňující těžbu skrývky. Po zásluze mu byl udělen Čézar - prestižní cena pro nejlepší zaměstnance Skupiny ČEZ. jsem stále v provoze, ale mám také administrativní povinnosti, například kontrolu docházky nebo koordinaci středisek skrývky v Březně,“ rekapituluje pětadvacet let spojených s tušimickou skrývkou Jiří Nebeský. Skrývka je můj osud Ačkoliv první setkání Jiřího Nebeského s povrchovými doly bylo prostřednictvím šachetní elektrorozvodny v Tušimicích, kde pracoval jako čerstvě vyučený elektrikář krátký mezičas ještě před vojnou, skutečnou praxi získal až na skrývce. „V polovině osmdesátých let jsem začínal jako provozní elektrikář pásové dopravy na druhém skrývkovém řezu Merkur. Po ukončení báňské činnosti na málkovské straně jsem v roce 2003 přešel na lokalitu Libouš II. Krátce jsem byl elektrikářem na skrývkovém rekordmanovi DNT – rýpadle KU 800.8/K 77. V době dokončování stavby rýpadla SchRs 1 320/K 110 jsem spolu s dalšími členy posádky přešel na montážní místo v Březně, kde jsme usilovali o zapracování našich provozních požadavků do finální podoby nového stroje. Na tomto našem nejmodernějším rýpadle jsem pak zažil jeho transport a náročné zprovozňování na druhém skrývkovém řezu. Se členy posádky a mechanikem Jardou Podlahou se nám postupně dařilo odstraňovat problémy spojené s těžbou nehomogenních nadložních hornin. Různými vylepšeními, třeba hydraulickými čističi sýpek, či hydraulickým čističem korečků kolesa, jsme přispěli k bezproblémovému chodu stroje. Od roku 2008 jako ranní revírník koordinuji nasazení doplňkové mechanizace na našem řezu, práci party přestavbářů a další činnosti nutné pro plynulou těžbu nadloží. Většinou Na Mariánky se nedá zapomenout Jak už bylo zmíněno, Jiří Nebeský mohl zpečetit svůj osud s DNT až po odsloužení vojny. Na dva roky základní vojenské služby narukoval k protivzdušné obraně do Mariánských Lázní. „Když jsem dostal pozvánku na slavnostní Víkend Čézarů, měl jsem dvojnásobnou radost. Samozřejmě z ocenění, ale také z možnosti podívat se zase do míst mého mládí. I přes pestrý doprovodný program se nám s manželkou v Mariánkách podařilo projít všechna místa, která jsme znali z doby, kdy náš vztah začal,“ říká držitel Čézara Jiří Nebeský. text a foto: Tomáš Vrba, GetPhoto S manželkou Evou při slavnostním přípitku k udělení Čézarů v Mariánských Lázních. Revírník Jiří Nebeský u čističe sýpky mezi spojovacím a nakládacím pásem rýpadla SchRs 1 320/K 110, na jehož vývoji se podílel. Zastánce celoživotního vzdělávání Pan Nebeský si neustále zvyšuje vzdělání. Nejprve při zaměstnání vystudoval elektrotechnickou průmyslovku. Poté pokračoval na vysoké škole. Právě teď dokončuje pátý semestr Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – TU Ostrava, kde je jeho studijním oborem elektroenergetika. Pro vykonávání pozice revírníka absolvoval roční kurz hornického inženýrství, pořádaného také VŠB – TU Ostrava. 20/21 čézaři Skupiny SD Mrazivé Hromnice Jiřího Svejkovského geologa Dolů Bílina HORNICKÉ listy 1/2012 K profesím, které navzdory proměnám počasí tráví podstatnou část pracovní doby pod širým nebem, patří i geologové. Nezbytné práce pro fungování uhelného povrchového dolu, kdy musí být na základě geologického průzkumu v předstihu znám vývoj uložení a jakost uhelné sloje a složení nadloží, aktuálně v DB zajišťují čtyři geologové. S Jiřím Svejkovským, jehož pracovní náplní v terénu je především dokumentace a vzorkování průzkumných vrtů, jsme prožili Hromnice – jeden z nejchladnějších dnů letošní zimy. Hromnice přinesly víc světla a hodně mrazu První únorovou dekádu ovládly minusové teplotní rekordy. Výjimkou nebyly ani Hromnice, kdy celý den nepřesáhla teplota deset pod nulou. Ani štípající mráz nezabránil Jiřímu Svejkovskému v jeho povinnostech v předpolí lomu. Ještě předtím, než se rozednilo a mohl se vydat do terénu, věnoval se v teple bílinské kanceláře zpracovávání digitálního výkresu v podobě geologicko-technologického profilu postupu uhelného rýpadla. Ten je nezbytným podkladem pro přípravu výroby a zejména pro osádky rýpadel. V programu pro digitální geologické modelování vytvářel schéma, jehož součástí jsou důležité informace o uložení a kvalitě uhelné sloje (obsah popela a síry), nebo o výskytu tektonických poruch a starých důlních chodeb. Krátce před devátou, zahalen v několika vrstvách oblečení, se spolu s kolegou Zdeňkem Dvořákem přesunul k autu. Ledová cesta k průzkumnému vrtu na bývalé Teplické výsypce v předpolí DB právě začala. Když je práce koníčkem „Už jako kluk jsem sbíral kameny. Prvně jsem se s geologií a mineralogií seznámil na základce v hodinách přírodopisu. Od té doby jsem zůstal těmto disciplínám věrný. Absolvoval jsem Hornicko-geologickou fakultu, obor ložisková geologie na VŠB – TU Ostrava. Během studií na vysoké škole jsem sbíral minerály především z moravských nalezišť. Nyní se věnuji prostoru vymezenému Krušnými a Doupovskými horami a Českým středohořím. Do tohoto geologicky zajímavého území patří také plocha o rozloze 60 km2 zahrnující předpolí, lom a výsypky Dolů Bílina, kde jsem od roku 2000 zaměstnán jako geolog. Mám to štěstí, že mohu dělat práci, která je mi zároveň koníčkem,“ prozrazuje za volantem Jiří Svejkovský. Dorazili jsme na místo. Díky třeskutému mrazu, holým pláním a vrtné soupravě na obřím náklaďáku Ural si připadáme opravdu jak v ruském filmu. Ani teplota -14 stupňů geology s letitou praxí nerozhodí, jsou zvyklí na nejrůznější výkyvy počasí. Rutinně provádějí dokumentaci průzkumného vrtu a odebírají vzorky uhelné sloje, která se v těchto místech nachází v hloubce 174 m. Za dvě hodiny naložili do auta jednadvacet pytlů vzorků, které následně převezli k provedení rozborů do uhelné laboratoře v ledvické úpravně. Poznatky o uložení a kvalitě uhelné sloje z každého průzkumného vrtu jsou podkladem pro tvorbu geologického digitálního modelu. Ten je nezbytný pro výpočty množství a kvality uhelných zásob a báňské projektování. Odpoledne už jsme byli zpátky v kanceláři. Jiří Svejkovský se věnoval aktuálnímu požadavku přípravy výroby – vypracování geologicko-technologického profilu pro postup rýpadla KU 300.16/K 83. Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro Pokud má pranostika pravdu, pak studené Hromnice znamenají brzký příchod jara. To by určitě rád přivítal také geolog Jiří Svejkovský, který do zaměstnání denně dojíždí ze 70 km vzdáleného Lubence. „Na jaro se už těším, práce v terénu bude příjemnější. S kolegy geology, členy Bílinské přírodovědné společnosti, začneme pracovat na nové publikaci o mineralogii Bílinska. Připravujeme také tradiční výstavu minerálů a zkamenělin na zámku v Klášterci nad Ohří i jiné akce pro veřejnost, která se tak může seznámit s geologickými zajímavostmi severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí.“ text a foto: Tomáš Vrba 22/23 pracovní den 06:20 08:45 Pracovní doba oddělení geologie je od 6:00 do 14:00. Každý den zahajuje Jiří Svejkovský krátkou neformální poradou o rozdělení aktuálních pracovních úkolů s vedoucím oddělení Karlem Machem. Do terénu jezdí Jiří Svejkovský zhruba třikrát do týdne, a to za každého počasí. Výjimkou nebyly ani ledové Hromnice. 09:20 10:30 Jednání s Karlem Šeflem, zástupcem dodavatelské firmy GIS Plzeň provádějící vrtné práce. Krátké zahřátí ve vytopené maringotce přišlo během mrznoucího rána vhod. Sehraný tým: s kolegou Zdeňkem Dvořákem při dokumentování vrtu JU 1339 v předpolí lomu Bílina na bývalé Teplické výsypce. 11:50 13:00 Všech 21 pytlů se vzorky uhelné sloje odebranými z průzkumného vrtu dovezl Jiří Svejkovský do laboratoří oddělení řízení kontroly a jakosti v areálu ledvické úpravny. Zpracovávání geologicko-technologického profi lu pro postup rýpadla KU 300.16/K 83. profil Viktor Hrdina: V controllingu jsme kompasem určujícím směr HORNICKÉ listy 1/2012 Úkolem controllingových útvarů je dohlížet na hospodaření různých úseků velkých firem a přispívat tak k vyšší efektivnosti a konkurenceschopnosti. Controllingu se v Severočeských dolech věnuje ekonom Viktor Hrdina od roku 2004, kdy bylo oddělení controllingu vytvořeno v rámci úseku finančního ředitele. V rozhovoru vás seznámí s posláním svého týmu v moderním pojetí řízení největší tuzemské těžební společnosti, i se svými mimopracovními aktivitami. Viktor Hrdina vedoucí odboru plánování a controllingu Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty financí a účetnictví a MBA programu na Vysoké škole ekonomie a managementu v Praze. V Severočeských dolech pracuje od roku 1997. Začínal jako specialista odboru financování. Od roku 2004 stál v čele nově vytvořeného oddělení controllingu. Od ledna 2009 je vedoucím odboru plánování a controllingu. Spolupracuje jako externí lektor s Vysokou školou finanční a správní v Mostě. Je ženatý. Ve volném čase se věnuje cyklistice a cestování. Kromě zmiňovaného ERP systému SAP pracujete i s jinými informačními systémy? Nejprve bych zmínil, že implementace SAP pokračovala i v dalších letech, kdy jsme jej zavedli na čtyři velké dceřiné společnosti SD – 1. strojírenská, SD – Kolejová doprava, SD – Autodoprava a SD – Rekultivace. Poté jsme v průběhu roku 2008 zavedli S kolegy z odboru plánování a controllingu v Chomutově. manažerský informační systém, který slouží pro efektivnější a ucelenější reporting nejen z oblasti ekonomiky, ale i například z oblasti výroby. Součástí tohoto systému je i aplikace pro podporu integrovaného plánování. Kolik lidí se podílí na controllingu v Severočeských dolech? V našem odboru nyní pracuje třináctičlenný profesně a lidsky sladěný tým. Náročná a různorodá práce nás všechny těší. Sám se o tom přesvědčuji každodenně, ale hlavně třeba při uzavírání ročních rozpočtů, které zpravidla vrcholí v předvánoční době. Práci přes čas bereme i během tohoto hektického období jako samozřejmost. Nicméně na zajištění podkladů pro controllingové výstupy se nepodílí jen náš odbor, ale také celá řada kolegů jak ze správy společnosti, tak z obou lokalit a dceřiných společností. Cením si vstřícné a korektní spolupráce s nimi. Jaký je vlastně koloběh prací vašeho odboru během roku? Harmonogram činností navazuje na proces plánování Skupiny ČEZ. V červnu začínáme současně s ostatními dceřinými společnostmi zpracovávat střednědobý pětiletý plán. Jeho první návrh je počátkem září projednán se zástupci mateřské společnosti. Na to navazuje další kolo, kdy do původního návrhu promítneme potřebné úpravy. Druhou verzi předkládáme do schvalovacího procesu v průběhu listopadu tak, aby plán celé Skupiny ČEZ i společností Skupiny Severočeské doly 24/25 Můžete přiblížit poslání controllingu v Severočeských dolech? Proces ekonomického řízení firmy začíná plánováním, které stanovuje cíle a rozpočty včetně jejich rozložení na jednotlivé organizační složky, a to až do úrovně nákladových středisek. Tyto činnosti zabezpečuje odbor plánování a controllingu. V rámci tohoto odboru vzniklo v roce 2004 samostatné oddělení controllingu, v souvislosti s implementací integrovaného ERP systému SAP. Díky tomuto novému informačnímu systému se dostaly podpůrné nástroje pro ekonomické řízení na kvalitativně vyšší úroveň. Nově vytvořený útvar tak nastavil novou koncepci vnitropodnikového účetnictví a plánování, manažerský reporting a monitoring dceřiných společností, tj. nástroje důležité pro operativní i strategické řízení Skupiny Severočeské doly. Zjednodušeně by se dalo říct, že controlling detailně sleduje a plánuje náklady a výnosy, kalkuluje ceny výkonů a monitoruje další nefinanční ukazatele. Obrazně pak plní funkci pomyslného kompasu, který ukazuje, zda loď SD pluje správným směrem po vytyčené trase. Trasu věhlasné Tour de France absolvoval samo sebou s logem SD. mohl být projednán a schválen ve všech příslušných orgánech. Střednědobý pětiletý plán je východiskem pro rozpracování plánu na další rok. Po odsouhlasení provádíme jeho rozpis do nákladových středisek. Takto sestavený plán vstupuje do modulu controllingu SAPu. Kromě střednědobého a ročního plánu pravidelně sestavujeme měsíční plány, aktualizujeme roční výhledy a zajišťujeme pravidelný reporting a analýzy pro management, představenstvo a dozorčí radu. Vaše práce je nepochybně velmi náročná. Jak relaxujete? Všimli jsme si, že i teď v zimě máte v kanceláři horské kolo. Patří cyklistika k vašim koníčkům? Když nepočítám lyžování, tak se věnuji jen cyklistice. Na víc sportů opravdu nemám čas. Jako člen Cyklistického klubu Chomutov s partou podobných nadšenců vyrážíme na pravidelné vyjížďky po okolí. Občas absolvuji i nějaké závody v našem kraji. Nedávno jsem si splnil velký klukovský sen a projel si některé alpské etapy nejslavnějšího cyklistického závodu na světě Tour de France. Dodnes vzpomínám na stoupání do Alpe d'Huez, na Col du Galibier, Col d'Izoard či Col d'Agnel ve výškách nad 2 000 m n. m. Šplhat na kole až k nebi – skutečně ohromný zážitek. Jinak když počasí a čas dovolí, tak jezdím poctivě i ve všedních dnech. text: Tomáš Vrba foto: Miloš Žihla, Tomáš Vrba z odborů Správa DNT, část správy akciové společnosti SD a jejich odborářský předseda Josef Hutař V letošním roce je tomu čtyřicet pět let, co Josef Hutař vstoupil do odborů. A protože se Josef vzdělával v oboru „elektřina“, bylo tomu v Elektrárně Prunéřov. Předpokládáme, že právě nejeden čtenář počítá, ve kterém že to bylo roce? – Správně, bylo to roku 1967 (to Josef maturoval na SPŠ – obor rozvod, výroba a užití elektrické energie) a po ukončení studia Josef Hutař vstoupil do pracovního procesu a tedy i do odborů. – My se ale ptáme, proč zrovna elektřina a Josef Hutař odpovídá: „Narodil jsem se v Jirkově a tato škola byla nejblíž. Proč mne zlákal právě tento obor, to už si nevzpomínám.“ Po roce v Prunéřově pak přešel na Důl Pluto II. Tam působil tři roky. Do DNT pak přišel v květnu 1971 a roku 1973 byl přemístěn na správu DNT. V odborech byl aktivním členem a roku 1996 byl zvolen předsedou. Nyní již působí čtvrté volební období ve funkci. – Zavzpomíná, že v odborech bylo 600 členů, to bylo v Základní organizace číslo 1 DNT. Nyní je organizačními změnami a přirozeným úbytkem členů v odborech na šedesát. K odborové organizaci ale také patří Klub důchodců, ve kterém je necelých osm set členů. – Nyní se výbor připravuje na volby, které budou v dubnu. Ptáme se: „A vy?“ a pan předseda obratem odpovídá, že už do voleb nejde. Pokračujeme v dotazech: „Nebude vám práce chybět?“ Dozvídáme se, že má pan Hutař spousty zájmů. „Od patnácti jsem hrál závodně šachy, tak pokračuji. Také fotím.“ Ptáme se, zda digitálem anebo klasikou? Dozvídáme se, že fotografuje analogem i digitálem, ale tvrdí – „podání pleťových barev má analog podstatně lepší“, u digitálních aparátů má „pleťovka“ kovové odstíny. „Fotografujete stále?“ „Kdepak, bydlíme v Klášterci pod lesíkem a tam máme zahrádku, tak se jí věnuji také. Já pěstuji hlavně ovoce a trochu zeleniny. Na kytky je lepší moje manželka.“ „A co potomstvo?“ „Máme dceru, která je lékařkou na onkologii v Chomutově, takže už má svůj život.“ Ještě doplňuje, že je toho názoru, že ti lidé, kterým chybí v životě zájmy, a to o cokoli, ti mají přechod do důchodu poněkud obtížnější. – V závěru setkání neopomene pan předseda dodat: „Také se věnuji poslechu jazzové hudby, tu mám rád. A není moc detektivek, které bych nepřečetl, hlavně pak mi sedí D. Francis, R. van Gulik, drsná americká škola a tak podobně. Nudit se určitě nebudu.“ text a foto: Svatava Brožíková HORNICKÉ listy 1/2012 Jarní prázdniny dětí odborářů z Dolů Bílina Týden jarních prázdnin si plnými doušky zimních radovánek užívaly děti členů odborových organizací č. 1, č. 2 a č. 3. Zatímco ratolesti odborářů z lomu a úpravny jezdí každoročně do Roudnice nad Nisou v Krkonoších, vedení největší odborové organizace č. 1 – skrývka pro školáčky naopak volí pokaždé jiná zimní střediska. Tentokrát od 18. do 25. února prožilo 44 dětí týden zimních radovánek ve Skiareálu Lipno, kde se mimo jiné koupaly v bazénu nebo bruslily na 11kilometrové dráze. Lyžovat jezdily do 40 km vzdáleného vyhlášeného střediska zimních sportů Hochficht v sousedním Rakousku. Bohatý program plný zimních sportů, ale i her a soutěží pro děti připravila šestičlenná parta nadšenců v čele s Ivanem Bílým. text: Tomáš Vrba foto: Ivan Bílý Jarní prázdniny ve správné zimě na Lipně. Nový zimní stadion a krasobruslení v Chomutově V Chomutově byl postaven nový zimní stadion. Využívají ho jak hokejisté, tak krasobruslaři, ale i běžně občané města. Redakce se tentokrát věnuje krasobruslení. Již v roce 1950 založila v Chomutově skupina bruslařských nadšenců v čele s manželi Králíčkovými krasobruslařský oddíl při TJ Spojidel Chomutov. Netrvalo dlouho a oddíl se velmi početně rozrostl a úspěchy na sebe nedaly dlouho čekat nejen v regionálním, ale i republikovém měřítku. V onom období sklízeli členové velký úspěch i s lední revue „Svět na bruslích“. – V letech 1972 až 1980 se stalo tradicí a chloubou pořádání závodu „O štít města Chomutova“ a v roce 1981 se ve městě konalo Mistrovství republiky v seniorských kategoriích. Vedle závodní činnosti dosahovali členové oddílu velmi dobré úrovně v předvádění sólových i společných exhibičních vystoupení, např. „O veliké řepě“, „Sněhurka“ či „Zvířátka na ledě“. Po tříleté odmlce – od roku 1998 lze hovořit o nové éře chomutovského krasobruslení, kdy pod novým vedením vyrůstala nová generace krasobruslařů. Na novém založení klubu se nejvíce podílel Ladislav Angelovič. Dobroslava Heřmánková byla první předsedkyní nového klubu s názvem KK Chomutov. Trenérkou při založení byla Dobroslava Švédová (nyní Kopecká). Dalšími předsedy byli Miroslav Sichrovský, Milan Soukup a Daniel Kulhánek. V krasobruslení se jezdí v oddílových závodech a v Poháru ČKS (Český krasobruslařský svaz) A, B (nižší soutěž volná jízda, to platí i pro naše chomutovské závody). V nejvyšší soutěži České republiky ČESKÝ POHÁR se jezdí od kategorie žačky mladší po seniory jak volná jízda, tak krátký program, jak jsme zvyklí vídat v TV. V krasobruslení je 7 věkových kategorií: nováčci mladší, nováčci, žačky nejmladší, žačky mladší, žačky, juniorky a seniorky. Pro nejmenší děti se pořádají oddílové závody v kategorii přípravka (není vedeno pod ČKS), kdy od této sezony většinou vítězí všichni. Přijímáme děvčata a chlapce od tří let. A jak jednou řekl známý trenér, v krasobruslení stačí 40 % talentu, ostatní je dřina. V roce 1998 se naše Martina Jelínková nominovala na Mistrovství republiky. V roce 2006 na Krajském přeboru oddíl získal největší počet krajských přeborníků. Celkem oddíl získal čtyři 1. místa. Následující rok získal tři medaile a jeden titul Krajského přeborníka. V roce 2007 se celý klub zúčastnil mezinárodního závodu „Velká cena Nitry“ na Slovensku, kde reprezentanti Chomutova obsadili pěkná místa. Roku 2008 oslavil klub první významné jubilejní výročí své nové historie pod názvem KK Chomutov. V tom roce za Ústecký kraj chomutovský klub reprezentoval na II. Olympiádě dětí a mládeže Chomutovan Milan Soukup, který startoval za starší žáky a obsadil 4. místo. Po roce se tento závodník s krasobruslením rozloučil. V roce 2010 oslavilo krasobruslení 60 let od svého vzniku v Chomutově. Sezona 2010/2011 byla pro klub úspěšná díky závodnici Tereze Bendlové, která si vybojovala v žačkách nejmladších 4. místo z 82 krasobruslařek v žebříčku Českého poháru, nejvyšší soutěži České republiky, a nominovala se na Mistrovství republiky. Letos bruslí za vyšší kategorii – žačky mladší a je zatím v žebříčku kolem 20. místa. Dále se v poháru ČKS – B velmi dobře umístila Kristýna Brůhová na 9. místě ze 37 bodovaných závodnic, letos se již 2x umístila na prvním místě (v Sokolově a Bílině). Nyní děti vedou trenérky Soňa Kroulíková a Eva Budínská, asistenti Jana Valentová a Iveta Bendlová. Redakci informaci poskytla místopředsedkyně klubu Ivana Mlhálová a předsedkyně KK Chomutov Iveta Bendlová. – A čím Severočeské doly KK Chomutov pomáhají? Led se na ploše zimního stadionu přece musí vyrobit, a to i tehdy, kdy venku stupeň teploměru padá až k -15 °C! Takže za ledovou plochu musí klub platit, tudíž svými tréninky malých a mladých bruslařek a další činností poskytuje KK Chomutov díky SD výborné výkony a jméno města Chomutov v tomto druhu sportu v České republice nezapadne, což paní předsedkyně KK Chomutov potvrzuje. text a foto: Svatava Brožíková 26/27 pomáháme velkostroje pro povrchové dobývání Rýpadlo SchRs 1 320/K 110 je posledním rýpadlem zkonstruovaným pro tušimickou skrývku. Když bylo v roce 2005 slavnostně předáno dodavatelem – projekční kanceláří Prodeco do provozu, symbolicky se tím uzavřela více než čtyřicetiletá etapa nasazování pokrokové techniky a technologie na této lokalitě. Na dlouhodobé posouzení výkonnosti tohoto moderního stroje v porovnání s ostatními rýpadly je ještě brzy. Letošní, teprve šestý rok nasazení v náročných podmínkách druhého skrývkového řezu, kde se tvrdé polohy střídají s lepivým materiálem, zastihl SchRs 1 320/K 110 ve skvělé kondici, když v loňském roce během 4 704 hodin provozu odtěžil téměř 9 mil. m3 těžených hmot. SchRs 1 320/K 110: třetí úspěch pro Prodeco V polovině 90. let bylo rozhodnuto o náhradě tří velkostrojů technologického celku TC2 za dvě dosluhující německá rýpadla SRs 1 500 a zakladač ZP 5 000. O atraktivní zakázku projevili zájem renomovaní výrobci dobývací techniky: plzeňská Škoda v kooperaci s firmou Mann Takraf (rýpadlo SchRs 3002, zakladač A2RsB), polská společnost Kopex (rýpadla KWK 1 500 a KWK 1600) a Unex (lehké a těžké provedení rýpadla K 2 000 doplněné zakladačem z Vítkovic manažer projektů Prodeco. V roce 1997 právě Prodeco, tehdy ještě Vítkovice – Prodeco, v soutěži uspělo a realizovalo celý kontrakt. Postupně byly do provozu DNT nasazeny v rozmezí let 2000 až 2005 tři velkostroje: zakladač ZPDH 6 300.1/Z 101, dvě rýpadla SchRs 1 550.1/K 109 a SchRs 1 320/K 110. O tom, že to byla správná volba, svědčí nejen reálné výkony všech tří velkostrojů, které korespondují s dlouholetou zkušeností odborníků z Prodeca. Jen na obou lokalitách SD se aktuálně používá 19 strojů z jejich dodávek. HORNICKÉ listy 1/2012 Technické parametry SchRs 1 320/K 110 Teoretický výkon 5 500 m3/h Počet korečků/jmenovitý objem korečků 26/710 l Jmenovitý počet výsypů korečků za minutu 143 Výkon kolesa 2× 1 000 kW Celková hmotnost 4 150 t – Prodeca). „Tehdejší vedení naší projekční kanceláře mělo původně zájem podat nabídku společně s Unexem, ale nakonec nedošlo ke shodě. Pro nedostatek projekční kapacity měly být ze strany Unexu nabízeny varianty rýpadla K 2 000 jen s minimálními úpravami. Taková nabídka nebyla konkurenceschopná. Proto jsme se ve shodě s rozhodnutím vedení naší tehdejší mateřské společnosti Vítkovice přihlásili do výběrového řízení na všechny tři velkostroje ve spolupráci s předním světovým výrobcem dobývací techniky, německým ThyssenKrupp Fördertechnik,“ vzpomíná Karel Bartoš, Rýpadla SchRs 1 550 a 1 320 tušimické skrývce na míru Jak už napovídá označení těchto strojů, kdy Sch pochází z německého Schaufelradbagger (kolesové rýpadlo), R (auf Raupen) odkazuje na housenicový podvozek, s jako schwenbar informuje o otočné střední stavbě, je patrná shoda základní koncepce a parametrů s řadou velkostrojů produkovaných německým koncernem Krupp. Celosvětově úspěšný dodavatel uvedl podobné stroje našemu SchRs 1 320/K 110 například v indickém dole Neyveli. Nespornou výhodou takto vyrobených velkostrojů je unifikace řady 28/29 SchRs 1 320/K 110: Nejnovější rýpadlo na DNT je v nejlepší formě velkostroje pro povrchové dobývání 1 2 HORNICKÉ listy 1/2012 3 dílů. Protože se ale vždy přizpůsobují konkrétním parametrům nasazení, jako je například rozpojovací síla, měrné tlaky na podloží nebo délka spojovacího mostu, neplatí to stoprocentně. Konstrukční diference platí také v případě tušimických „escháeresek“. Zatímco SchRs 1 550 bylo určeno pro těžbu na prvním skrývkovém řezu s častým výskytem tvrdého a lepivého materiálu, robustnější SchRs 1 320 si mělo poradit s těžbou tvrdého materiálu na nejnižším skrývkovém řezu. Konstrukce rýpadla je tak schopná těžit skrývku bez předcházející nátřasné střelby, která byla dříve využívána pro narušení pevných hornin. Za tímto účelem má SchRs 1 320 speciálně upravenou špičku kolesa, robustní a kratší kolesový výložník a s tím související kratší rameno protizávaží. Zcela unikátní je pak koleso s neuvěřitelnými 26 korečky. Řešení s tak velkým počtem korečků si konstruktéři ověřili už na rýpadle KU 800.20/K 106, které bylo osazeno stejnou kolesovou špičkou v roce 2003. „Počáteční nedůvěra, která provázela toto řešení, vycházela z pochybností, zda budou korečky schopné se při daných rozměrech naplňovat a jestli se odtěžený materiál stačí z korečků nad skluzem vysypat, se záhy ukázala jako zbytečná,“ prozrazuje Karel Bartoš, který jako manažer projektu v letech 2004– 2005 za montáž SchRs 1 320/K 110 zodpovídal. Náročné zahájení provozu Problémy s uvedením do provozu začaly u SchRs 1320/K 110 záhy po jeho předání v roce 2005. Bezprostředně po ukončení transportu z montážního místa na druhý skrývkový řez byly z útrob jeho převodovky kolesa vyjmuty některé díly včetně planetového stupně, aby mohly být použity pro opravu shodné převodovky kolesa rýpadla KU 800.20/K 106 (identické koleso s 26 korečky a převodovkou) na nejnižším 1 Směna A: (zleva horní řada) Karel Kříž, Marek Schopf, Ladislav Tegel, Milan Ločar, Zdeněk Vejražka; (zleva dolní řada) Václav Tautrman, Vít Vaverka, Ladislav Bureš. 2 Karel Bartoš z Prodeca (vlevo) si váží dlouhodobé spolupráce a přispění mechanika velkostroje Jaroslava Podlahy k optimálnímu výkonu SchRs 1 320/K 110. 3 Směna B: (zleva horní řada) Leopold Valach, Radek Charvát, Jaroslav Sivický, Bohuslav Smékal, Jiří Jansa, Josef Kršňák; (zleva dolní řada) Vít Vaverka, Miroslav Dubický, Jan Naiman, Jaromír Wirth. K optimálnímu výkonu SchRs 1 320/K 110 přispěli také mechanik a členové posádky Mechanik Jaroslav Podlaha si dobře pamatuje na počáteční problémy svého stroje. „Rozjezd tehdy nebyl ideální. Naštěstí jsme měli zálohu – veterána KU 800.8/K 77, který nám operativně vypomohl. V roce 2008 jsme na koleso SchRs 1320 namontovali jednorotorové kruhadlo a upravili dopad sýpky kolesa. Průchodnost na dopravní lince a jejích uzlech jsme přizpůsobili lepivému materiálu vyskytujícímu se na našem řezu. V roce 2009 jsme upravili střední sýpku včetně dovybavení zařízením na její čištění. Od té doby se nám nálepy odstraňují mnohem snáze. Používáme také jiné zuby korečků, které mají delší životnost. Na řadě vylepšení jsme spolupracovali s odborníky z Prodeca, kteří nám vždy vycházeli maximálně vstříc. V současné době těží naše rýpadlo bez závažnějších problémů,“ říká Jaroslav Podlaha. text a foto: Tomáš Vrba 4 Směna C: (zleva horní řada) Miroslav Dubický, Ladislav Dvořák, Petr Hrubiško, Petr Rulík; (zleva dolní řada) Josef Záblacký, Ladislav Tegel, Karel Kříž. 5 Elektrikář Vít Vaverka při kontrole funkce čističe korečků kolesa. 6 Směna D: (zleva horní řada) Petr Uller, Tomáš Haly, Vladimír Voňka, Petr Hrubiško, Radek Charvát; (zleva dolní řada) Petr Klust, Václav Frajt. 4 30/31 skrývkovém řezu DNT. Nestandardní řešení zapříčinila tříměsíční dodací lhůta náhradních dílů zahraničního výrobce. SchRs 1 320/K 110 začalo zkušební provoz až v roce 2006. Problémy s převodovku se však týkaly také tohoto zbrusu nového stroje. „Kardinálním problémem byla nízká životnost dvou planetových stupňů pseudoplanetové převodovky pohonu kolesa. Zajímavý byl důvod tohoto jevu, a to nedostatečný přívod oleje do planetového stupně, který nedostatečně ochlazoval ozubení. Vysokými teplotami, tj. až 450°C se ztrácela mazací schopnost oleje. Tím byl planetový stupeň provozován bez mazání, což mělo fatální následky. Po třech měsících provozu bylo ozubení tohoto stupně zničeno. Problém se odstranil až rekonstrukcí olejového mazání,“ přibližuje náročné najíždění do provozu Karel Bartoš. 5 6 informace Uplynulý rok byl pro Skupinu SD mimořádně úspěšný. Podařilo se realizovat řadu ambiciózních projektů, splnit důležité ekonomické ukazatele a s přehledem potvrdit pozici největší české hnědouhelné společnosti. Při rekapitulaci jsme vybrali některé z významných momentů roku 2011, které přispěly k vytvoření rekordu odbytové těžby – úctyhodných 25 144 306 mil. t uhlí – v celé dosavadní historii Severočeských dolů. SKUPINA SD V ROCE 2011: přehled hlavních událostí HORNICKÉ listy 1/2012 LEDEN Povolení hornické činnosti vydané Obvodním báňským úřadem v Mostě na základě dokumentace Plánu otvírky, přípravy a dobývání pro lom Bílina v období let 2010–2030 nabylo právní moci. Doly Bílina tím získaly důležitý právní podklad, který dává oprávnění těžit v souladu s uvedenou dokumentací v období příštích dvaceti let. Vozový park SD – Autodoprava rozšířilo šest kloubových damprů Volvo 40 E. Všechny se začaly bezprostředně využívat na pátém skrývkovém řezu Dolů Bílina, kde spolu s hydraulickými rýpadly CAT 374 tvoří cyklickou technologii při zdolávání nejtěžších partií s častým výskytem pískovců. Už patnáctý měsíc pokračuje na montážním místě Jana u Duchcova stavba rýpadla KK 1 300/K 111. Generálním dodavatelem byla dceřiná společnost Prodeco. Projekt a montáž strojní části zajišťovala firma Noen. ÚNOR Mimořádnou událost zaznamenali 15. února na skrývkovém řezu Provozu lom DB. Při těžbě zde došlo Za rekordní těžby v roce 2011 zaměstnancům děkují (zleva) Pavel Smatana, ředitel pro výrobu DNT, Jiří Neruda, člen představenstva a výrobní ředitel SD a Pavel Dolejší, ředitel pro výrobu DB. BŘEZEN Pokračoval transport rýpadla KU 800.8/K 77, vyřazeného po dvaatřiceti letech z provozu, na montážní místo Březno, kde bude držitel řady rekordů v těžbě nadložních hmot soužit jako případná rezerva náhradních dílů a jako ojedinělá industriální památka. Modernizace poháněcích stanic DPD na skrývce DNT. SD – 1. strojírenská ukončila první etapu zakázky Prodloužení DPD š. 2 200 mm na prvním skrývkovém řezu DB. DUBEN Prodeco dokončilo rekonstrukci hydrauliky a elektrického zařízení zakladače ZP 6 600.20/Z 96 na DB. Důkladná rekonstrukce probíhala od září 2010 přímo v provoze u PD 33. V Infocentru ČEZ v Elektrárně Ledvice se uskutečnila v pořadí už pátá konference společné iniciativy obcí a měst pod horou Bořeň a Severočeských dolů STOP PRACH. Prodeco provedlo opravu kulové dráhy, rekonstrukci dopadového místa P3 a dodávku přídavného zajištění pohonů prašných pásů u rýpadla SchRs 1320/K 110. Symbolicky na Den Země bylo v chomutovském sídle SD za přítomnosti primátora Jana Mareše a personálního ředitele SD Josefa Molka slavnostně otevřeno Informační centrum. Byla provedena výměna transformátorů rýpadla KU 800.20/K 106 na třetím skrývkovém řezu DNT. SD – Kolejová doprava zahájila přepravu uhlí do komplexu elektráren Mělník po celostátních drahách v úseku Světec – Hněvice. KVĚTEN Na tradičním Víkendu Čézarů – slavnostním vyhlášení nejlepších zaměstnanců Skupiny ČEZ v Mariánských Lázních nechyběli ani zástupci Skupiny SD: Václav Kulík, mechanik úseku ústřední drtírny uhlí Tušimice – homogenizační skládka z DNT, Jiří Nebeský, revírník Skrývky DNT, František Bárta, předák opravny válečků z SD – 1. strojírenská a Karel Bartoš, manažer projektů Prodeco. Dokončena první etapa ochranných opatření u obce Braňany: zemní val a protihluková stěna. ČERVEN Hlavní událost roku 2011: 6. června proběhlo na montážním místě Jana DB slavnostní předání nového rýpadla KK 1 300/K 111 zástupcům Severočeských dolů. Výjimečnost umocnila účast prezidenta Václava Klause, který novému velkostroji 32/33 ke skluzu zeminy z čelního svahu. Uvolněný blok poškodil špičku kolesového výložníku a kabinu řidiče rýpadla KU 300.13/K 71. Všichni členové posádky vyvázli bez zranění. Bezprostředně po havárii začala SD – 1. strojírenská s opravou poškozeného stroje. Na třetím skrývkovém řezu DNT začala revize spojená s otočením pásových dopravníků přes vytvořené severní závěrné svahy lomu Libouš. informace popřál hodně úspěchů. „Vzniklo tady něco zcela mimořádného díky umu našich inženýrů, techniků a dělníků. Chtěl bych poděkovat všem, kteří dokázali toto dílo vytvořit a přispěli k jeho dokončení,“ uvedl pan prezident. SD – 1. strojírenská dokončila druhou etapu zakázky Prodloužení DPD š. 2 200 mm na prvním skrývkovém řezu DB. SEVEROČESKÉ DOLY 2011: Odbytová těžba: 25 144 306 t Objem odtěžené skrývky: 73 754 514 m 3 Počet zaměstnanců k 31. 12. 2011: 5 066 ve Skupině SD (jen v SD 3 467) Skupinu SD tvoří mateřská společnost, 6 dceřiných (SD – Autodoprava, a.s., SD – 1. strojírenská, a.s., SD – Kolejová doprava, a.s, SD – Rekultivace a.s., PRODECO, a.s. a SD – KOMES, a.s.) a 2 přidružené společnosti (Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. a JTSD – Braunkohlebergbau GmbH, jejíž prodej se dokončuje) V roce 2011 potvrdily Severočeské doly pozici největší české hnědouhelné společnosti (podíl na trhu s hnědým uhlím 53,73 %) Hlavním odběratelem byla mateřská společnost ČEZ (74,77 % produkce) ČERVENEC Od 1. července vznikl na DNT sloučením dvou dosud samostatných provozních úseků skrývka 1 a skrývka 2 jeden Provozní úsek skrývka. Novým organizačním uspořádáním je tak realizován další krok k zefektivnění řízení a organizace těžby skrývky. Novým předsedou představenstva a výkonným ředitelem dceřiné společnosti Prodeco byl jmenován Walter Fiedler. Skupina ČEZ oficiálně oznámila záměr prodat svůj 50 % podíl ve středoněmecké hnědouhelné společnosti MIBRAG, a to druhému partnerovi v této firmě – Energetickému a průmyslovému holdingu. Prasklá hřídel kolesa vyřadila z provozu rýpadlo K 10 000/K 74. Zároveň s náročnou opravou byla provedena plánovaná revize celého technologického celku prvního skrývkového řezu DB, vše v režii SD – 1. strojírenské. Na DB probíhala v místě bývalé jímky čerpací stanice č. 3 likvidace naplavených kalů novou metodou solidifikace, tj. technologickým procesem stabilizace kalů vmícháváním cementu. SRPEN 21. srpna začalo nové rýpadlo KK 1 300/K 111 odtěžovat první kubíky zeminy na bočních severních oceňování nejlepších zaměstnanců Skupiny SD. Dceřiná společnost Prodeco úspěšně dokončila neobvyklou zakázku. V ukrajinském Volnogorsku odstraňovala následky havárie zakladače ZP 6 600.24. Zahájena výstavba nově vznikajícího druhého skrývkového řezu DB. Realizaci nové linky DPD provádí sdružení dceřiných společností Prodeco, SD – 1. strojírenská a SD – Rekultivace. ŘÍJEN První říjnovou sobotu mohli návštěvníci naposledy v tomto roce využít k prohlídce vyřazeného rýpadla KU 800.8/K 77. Během podzimu si tuto unikátní industriální památku na montážní místo Březno přišlo prohlédnout téměř 1 500 návštěvníků. SD – 1. strojírenská kompletně ukončila položení nové trasy PD 702 a 704, včetně dodávky 127 kusů středních dílů DPD šíře 2 200 mm na prvním skrývkovém řezu DB. ZÁŘÍ Po dvou měsících v plánovaném termínu dokončil generální dodavatel Prodeco rekonstrukci drtiče D15 na DNT. Na DNT proběhl transport rýpadla KU 300.9/K 64 z místa původního nasazení v odstavené porubní frontě do nové těžební lokality Libouš II – sever. Na DB se uskutečnil už šestnáctý odchyt a transfer obojživelníků z předpolí lomu do vhodných zrekultivovaných ploch. Úspěšný projekt ve spolupráci s SD realizuje Česká zemědělská univerzita a litvínovská Schola Humanitas. V hotelu Nástup na Klínovci za účasti představitelů vedení Severočeských dolů proběhlo tradiční LISTOPAD Nejnovější rýpadlo na DB úspěšně absolvovalo výkonovou zkoušku. Během 48 hodin provozu splnilo KK 1 300/K 111 předepsanou hodinovou výkonnost objemů odtěžené rostlé zeminy. V DB zahájil provoz nově situovaný uhelný odtah vedoucí přes úbočí jižních svahů k jihovýchodnímu okraji lomu. Podél nových dopravníků vede nová hlavní příjezdová komunikace do lomu Bílina z jižní části. Hlavními dodavateli byly dceřiné společnosti Prodeco a SD – Rekultivace. V Ledvicích byla dokončena protihluková stěna oddělující město od kolejiště úpravny. Další ochranná stěna eliminující vliv provozu DB na život obyvatel byla postavena v Mariánských Radčicích. SD – Kolejová doprava uzavřela smlouvu na dodávku tří motorových lokomotiv řady 753.6. PROSINEC Nejvyšší resortní vyznamenání – medaili Georgia Agricoly – za zásluhy o rozvoj hornictví převzali v Praze z rukou předsedy Českého báňského úřadu dva zástupci SD: Miroslav Eis, člen představenstva a technický ředitel, a Miloslav Šimek, vedoucí Provozního úseku úprava a drtírna uhlí DNT. Celková roční bilance rekultivací za DB a DNT představuje 449 ha dokončených rekultivací, z toho: zemědělské 316 ha, lesnické 109 ha, vodní 6,5 ha a ostatní 17,5 ha. Celkově za SD byly v roce 2011 zahájeny rekultivace na ploše 143 ha, z toho: zemědělské 47 ha, lesnické 88 ha a ostatní 8 ha. V sumě rekultivační práce představovaly například: skrývku ornice 1 021 101m3, rozvoz kompostů 4 468 t, průmyslová hnojiva 43 t, vyžínání na ploše 509 ha. Během roku 2011 bylo vysazeno 373 431 kusů sazenic a okopávka se pak týkala zhruba 2,4 mil. kusů sazenic. Valná hromada Severočeských dolů zvolila nové členy představenstva: Ivana Lapina a Jiřího Postolku. Následně sedmičlenné představenstvo zvolilo ze svého středu nového předsedu Ivana Lapina. Jan Demjanovič ukončil své působení ve výkonných orgánech a pozicích SD. Jeho nástupcem ve funkci předsedy představenstva a generálního ředitele se stal Ivan Lapin. text: Tomáš Vrba foto: Miloš Žihla, Tomáš Vrba 34/35 svazích druhého skrývkového řezu DB. Pracovníci Provozního úseku skrývka DNT provedli náročnou technologickou odstávku na porubní straně třetího skrývkového řezu. Během týdenní odstávky DPD a velkostrojů byla zajištěna kompletní přeložka napájecího kabelového vedení. U příležitosti březenské pouti se uskutečnil první víkend otevřených dveří na DNT. Návštěvníci mohli fárat přímo do dolu a také si prohlédnout vyřazené rýpadlo KU 800.8/K 77. informace Hornické listy slaví dvacáté výročí HORNICKÉ listy 1/2012 V roce 1992 začaly vycházet Hornické listy, firemní časopis zaměstnanců Dolů Bílina. Od roku 1994, po začlenění DB do akciové společnosti Severočeské doly, rozšířily působnost také na Doly Nástup Tušimice. 20. výročí je příležitostí nejen k bilanci dosažených výsledků, ale také k vytčení dalších perspektiv. Připomeňme si podstatné momenty časopisu připravovaného namíru vám – pracovníkům v náročném procesu povrchového dobývání a úpravy uhlí největší hnědouhelné společnosti ČR. Jak Hornické listy vznikaly Na počátku 90. let, v době restrukturalizace uhelného průmyslu, procházel státní podnik Doly Bílina řadou změn. Ideálním nástrojem pro předávání aktuálních informací se ukázalo vydávání vlastního časopisu Hornické listy, který začal vycházet v roce 1992. První číslo mělo čtyři strany formátu A5 ofsetového tisku. Redaktorkou byla Svatava Brožíková, která se v rámci svých možností snažila čtenářům každý měsíc zprostředkovávat nashromážděné informace uplynulého období. Důležitý mezník ve vydávání HL byl rok 1994, kdy sloučením státních podniků DB a DNT vznikla jedna akciová společnost. Listům se zvýšil náklad a jejich tisk se přesunul z bílinského oddělení reprografie do VÚHU. Formát i kvalita tisku s minimem černobílých fotografií zůstaly zachovány. Významným krokem ke zkvalitnění časopisu bylo v roce 1996 svěření jeho tisku tiskárně K&B. Od té doby vychází Hornické listy v barvě. V roce 2000 pak povyrostly do formátu A4, průměrný rozsah se ustálil na 24 stranách včetně obálky, vše tištěné na kvalitním křídovém papíře. 1992 1996 Nová podoba zachovává to nejlepší z dosavadní linie Výraznou a pozitivní změnou pro Hornické listy bylo jejich svěření do působnosti ředitele strategie a komunikace SD Vladimíra Budinského, který měl o vydávání firemního časopisu jasnou představu. Časopis začal zažívat vzestup. Postupně jsme upravovali strukturu, 2000 2011 SEVEROČESKÉ LIST Y ZPRAVODA J, KTER Ý PÍŠETE SAMI aktuálně Nová posila skrý vkového provozu lomu Bílin na – moderní kole a sové vé é rýpadlo KK 1 300//K K1 111 11 Za přítom nosti prezid denta enta České repub liky Václav a Klaus ause e bylo Sever očesk ým slavno stně předádolům v čer vnu é rýpad lo KK 1 300/K 111. no nové elem dceřiná společ Dodavatelem nost Prodeco, byla dlouhodobě patří která mezi nejvýz znamn namně tuzemské výrobc ější jší e o povrchové dobývání. Montástrojů pro ernějššího kolesového rýpadl ž nejmoderněj ího a o hmotnosti tun probíh ala 5 tis. na m místě Jana u Duchc montá žním ova dvace t měsíc Na projekci, výrobě ů. jednotlivých ých dílů a jejich kompl etaci se podíle ly výlučně české firmy. velkostroj vydal V červenci se nový na ovou su k místu svého tříkilometrovo u tranasazení na skrývc DB. Rýpad lo e je aby zvládlo těžbu zkons truová no tak, elných a pevných zemin těžko rozpojitelnýc h ve skrývkovém a jílů, které se zde nadloží vyskytují. í. ROČN ÍK III. LÉTO 2011 Ženy v komunální politice Starostky v souse dství Dolů Bílina se předs tavují str. 5 PILÍŘ DOBRÉHO SOUS EDSTVÍÍ Seve roče ské doly patř í k největším spol našeho regionu.ečnostem spektivní těžeb Jako perní stabilizujícím prvkfirma jsou poznamenané em v kraji m vysokou neza měs tnan ostí. Kro ě pěti tisíc lidí zam Krom an h ve Skupině SD ěstnanýc vytvářejí pracovní příležitos ti také řa řadě externích subj ektů v ob obou lokalitách svéh o působe bení – Bílinsku a Tušim dubenSe 2011 icku. stejno Že dialogg mezi Sev eroč jejich báňských prov eskými doly a obcemi a městy v sousedství ozů nejsou jen slov akce pro zlepšení životních podmínek a, potvrzují konstruktivní obyvatel Ledvic a Braňan. HORNICKÉ listy Ħasopis zamĵstnancƀ Skupiny SD roĦník XIX. Ħíslo 2 Ženy ve SkupinÔ SD Nevšední smÝna JiĖiny Malé u samo zřejm ostí ja do nové dobýv jako ací inves ují do objektů ekolog techn iky invest jako jsou napřík ického charak te teru, lad vod, protiprašná čistírny odpadních ní tihlukové valy a prevence nebo p stěny. Od svého prov roce 1994 také vznik vzniku pravid elně pomáhaají obyva telům Chom Mostecka a dalšíc utovsk a, Teplic kka, h částí Ústec kraje. Prioritou kéh kého je s městy a obcem přitom spoluprác ráce těží uhlí. Transp i, na jejichž katastru arentní dialog sousedy, soused svými y, kdy Severočeské se svým doly naslou chají potřebám okolních obcí a zároveň s nimi diskutují své další působ základ em dlouh ení, je odobé bezko činnos ti, kdy nfliktn í je povrchová těžba vcelku tolerov ána a akceptována uhlí je stále potřeb . Uhlí a. I jaderných elektrá přes rozšíření výkonu ren se podílí na bě elektr ické výro výroenergie h Vydávání resortních hornických periodik má více než stoletou tradici Od konce 19. století začaly na nejrůznějších místech podkrušnohorské hnědouhelné pánve vycházet hornické noviny. Příkladem jsou mimo jiné původní Hornické listy, jejichž první číslo vyšlo už v roce 1901 v Kopistech. Tradice se drží dodnes, kdy všechny tři hnědouhelné společnosti vydávají pro své zaměstnance tištěná periodika. „Hornické listy jsou časopis pro horníky, hájící jejich zájmy, jakož i list ku vzdělávání a uvědomování svého čtenářstva, seznamující čtenáře se směry a taktikou odborové organizace dělnictva,“ deklaroval určení časopisu ve svém úvodníku z roku 1909 šéfredaktor Václav Draxl. V tu dobu už za sebou měly Hornické listy osm ročníků a zdaleka nebyly jediným periodikem vycházejícím pro české dělnictvo v malých šachtách severních Čech. Hornické listy vycházely s přestávkou způsobenou první světovou válkou až do roku 1938. Další rozvoj periodik pro pracovníky v hornictví nastal v 50. letech. Hospodářská orientace na těžký průmysl a zvyšující se výroba elektrické energie se odrazily ve vyšších objemech těžeb a budování palivoenergetických komplexů na Bílinsku, Mostecku, Chomutovsku a Sokolovsku. Do tohoto období patří například Dukla, list dolu Dukla v Dubí, vydávaný od roku 1952. V roce 1954 se k němu přidal Fučíkovec, časopis pracujících národního podniku Dolů Julius Fučík a Pokrok. Podle tendenčního románu Václava Řezáče Bitva byly v roce 1960 pojmenovány noviny vydávané závodním výborem KSČ a vedením podniku Dolu Nástup. Z řady závodních periodik na Sokolovsku to byla například Družba, čtrnáctideník vydávaný dolem Přátelství v Březové (1957–1971). V rámci působnosti SHR vycházel celorevírní Hornický sever (1967-1991), krátkou dobu následován Krušnohorským týdnem v severočeském revíru (1991-1992). V současné době vydávají všechny tři hnědouhelné společnosti firemní časopisy určené svým zaměstnancům. Sokolovská uhelná má Zpravodaj, Czech Coal Group Důlní noviny a Severočeské doly vám dobře známé Hornické listy. 36/37 grafickou podobu, distribuční kanály, v neposlední řadě také cenový rozpočet. Ještě před realizací našich záměrů jsme si u vás, našich čtenářů, zjišťovali vaše reakce. V roce 2011 jsme upravili periodicitu, HL vychází jednou za dva měsíce, i formát (zmenšená A4). Dvakrát ročně navíc připravujeme přílohu Severočeské listy, která je zacílena především na obyvatele obcí sousedících s našimi těžebními lokalitami na Bílinsku a Tušimicku. Těší nás, že si příloha získala v obcích velký počet čtenářů, a že na jejich přípravě s námi aktivně spolupracují sami občané. Postupně jsme zvýšili náklad HL až na současné 3 tisíce výtisků, z nichž podstatná část je přístupná pracovníkům z důlních provozů ve stojanech na vrátnicích, neboť ne všichni mají možnost si HL přečíst na intranetu. Aktuální ročník se nově tiskne na bezdřevý ofset s nižší gramáží. Vedly nás k tomu nejen ekonomické důvody, ale také porovnání s ostatními firemními periodiky. S kolegy z redakční rady věříme, že se vám bude jubilejní dvacátý ročník líbit a nadále zůstaneme pomyslným pojítkem informací mezi geograficky odlehlými těžebními provozy a správou SD. text: Tomáš Vrba foto: Ondřej Hrodek informace Vzpomínkové fárání na Dolech Bílina Doly Bílina jsou pro ně srdeční záležitostí. Vždyť tady prožili větší část profesního života. Podíleli se na výstavbě velkolomu do dnešní podoby. Ani v postproduktivním věku neztratili se svojí šachtou kontakt. Kromě toho, že se pravidelně účastní nejrůznějších společenských akcí pořádaných mladšími kolegy, vždy rádi sfárají do lomu. Určitě i pro vás bude setkání s Jiřím Jelínkem, Bohumilem Suchým a Janem Žďárským zajímavým pohledem do historie Dolů Bílina. Dát dohromady vhodný termín tří aktivních seniorů není až tak jednoduché. Zatímco Jan Žďárský a Bohumil Suchý se poslední sluneční dny loňského podzimu věnovali golfu na dávno rekultivovaných plochách v okolí bývalého lomu Barbora u Oldřichova či zazimování chalup, pan Jelínek absolvoval už šestapadesátý sraz se svými konsemestry v na Vysoké škole báňské v Ostravě. Pak už našemu fárání nic nebránilo. Roli průvodce přijal Jiří Židlický, který má nejen absolutně dokonalý přehled o současné podobě DB, ale s nevšední trojicí návštěvníků se řadu let dobře zná. „Vzpomínám si, že v roce 1974 mě osobně přijímal na Doly Julia Fučíka jejich tehdejší ředitel HORNICKÉ listy 1/2012 Živá debata Jana Žďárského s Jiřím Židlickým u nejnovějšího rýpadla KK 1 300/K 111. Pamětníci začátků velkolomového dobývání na Bílinsku: (zleva) Bohumil Suchý, Jiří Jelínek a Jan Žďárský. Setkání po letech – Bohumil Suchý a Jiří Brabenec, vedoucí výroby bílinské skrývky. Jan Žďárský,“ připomíná první setkání Jiří Židlický. Působení Jana Žďárského na Bílinsku ale začalo mnohem dříve. V roce 1960 nastoupil coby revírník na důl Liebig. Postupně prošel řadou technicko-výrobních funkcí. Mimo jiné byl v 60. letech vedoucím výroby na lomu Barbora. Právě sem nyní s kolegou Suchým jezdí hrát golf. Během čtyřiceti let se zde úspěšně uzavřel cyklus: těžba uhlí – rekultivace - revitalizace. Jan Žďárský byl také při zavádění tehdy zcela nové techniky a technologie celků TC2 a TC3. Jako přední odborník na problematiku rozpojovacích odporů v pevných polohách nadloží si nyní nenechal ujít zevrubnou prohlídku nejnovějšího rýpadla KK 1 300/K 111. Hornickým nestorem je nepochybně také Jiří Jelínek, který pro doly pracoval neuvěřitelných 46 let. Jako špičkový báňský specialista se podílel od 50. let na rekonstrukci malolomů na střední lomy a od roku 1978 pak přechodu na jeden spojený velkolom. Jako vedoucí odboru vývoje a posléze technický náměstek si pamatuje na počáteční velké potíže komplexu rýpadlo – pásová doprava – zakladač, včetně náročného zprovozňování prvních dvou rýpadel řady KU 800 na severním křídle velkolomu Bílina, dole Jirásek na počátku 70. let. Dlouholeté přátelství pojí pana Jelínka s Bohumilem Suchým. Poznali před čtyřiceti lety v odboru vývoje DJF. Úzce spolupracovali také později při budování dobrých vztahů Severočeských dolů s okolím, když postupně zastávali pozici vedoucího odboru vnějších vztahů SD. Oba tak zúročili svoji letitou znalost poměrů na Bílinsku, kde obce a města v sousedství dolu byly hlavními příjemci finanční podpory. Během vzpomínkového fárání se naši vzácní hosté zajímali o aktuální dění a vše sledovali okem zkušených odborníků s letitou praxí. „Doly Bílina jsou báňsky dobře vedené,“ shodli se pamětníci rozvoje povrchového dobývání na Bílinsku. text a foto: Tomáš Vrba Ve Světci mají spoustu plánů Loňský rok patřil ve Světci a jeho přidružených obcích – Chotějovice, Úpoř a Štrbice – mezi úspěšné. Podařilo se zrealizovat celou řadu potřebných investičních akcí. Přispěla k tomu také finanční podpora od Severočeských dolů a jejich mateřské společnosti ČEZ. Jaké zde připravili plány letos, prozrazuje starostka BARBORA BAŽANTOVÁ. Obec Světec leží na pomyslné hranici mezi industriální krajinou s více než stoletou těžbou uhlí a úpatím Českého středohoří. Ve Světci a jeho přidružených obcích Chotějovice, Úpoř a Štrbice žije celkem 990 obyvatel. Od roku 1990 stojí v čele obce samé ženy. Současnou starostkou je Barbora Bažantová, mladá ambiciózní žena s jasnými plány. „Nápadů a přání, co by se u nás dalo vylepšit, máme opravdu hodně. Jsem ale realistka. Vím, že dnes hodně záleží na získání dotací nebo štědrosti darů silných firem v našem sousedství; bez této podpory by nebylo možné řadu finančně náročných projektů realizovat. Loňský rok jsme měli štěstí. Díky grantu Nadace ČEZ jsme postavili nové dětské hřiště ve Štrbicích, vysadili zhruba tisícovku keřů a stromů. V rámci Braňanští aplaudovali v Kalichu Pravidelně a rádi informujeme čtenáře o šikovných obyvatelích obcí v sousedství Dolů Bílina. Patří mezi ně také desetiletý Denis Klát z Braňan, který uspěl v konkurzu na dětskou roli v muzikálu Osmý světadíl, s úspěchem uváděném v pražském divadle Kalich. Na herecký výkon žáka čtvrté třídy braňanské základní školy byla zvědavá řada místních. Proto obecní úřad vypravil do Prahy plný autobus. Početná braňanská enkláva obsadila v divadle celý balkon. Moderní, hity skupiny Elán nabitý muzikál všechny nadchl. Největší ohlas měly pochopitelně výstupy malého Denise. Braňanští ho po zásluze odměnili frenetickým potleskem, o kterém se leckteré dospělé muzikálové hvězdě může jenom zdát. Představení zhlédl také ředitel a učitelé braňanské školy. Všichni byli na svého žáka náležitě hrdí. Pokud máte rádi muzikály, určitě si nejúspěšnější muzikál pražské sezony nenechte ujít. text a foto: Tomáš Vrba protiprašného projektu Stop prach jsme vyměnili okna v rodinném domě v Chotějovicích, kde jsme zároveň položili nový povrch silnice v Ledvické ulici. K lepšímu životnímu prostředí přispívá také čištění zdejších komunikací, které provádí každou středu SD – Autodoprava. Díky přispění SD a ČEZ se mám podařilo na konci loňského roku dokončit zateplení včetně nové omítky v chotějovické školce a celkově rekonstruovat místní knihovnu,“ bilancuje uplynulý rok paní starostka. Spolu se zastupiteli by ráda v zatraktivňování Světce a přidružených obcí pokračovala i letos. Jakmile povolí mrazy, soustředí se na opravu jedné zdevastované stodoly ve Světci, která je v havarijním stavu a hrozí její zřícení. Pokračovat budou také v údržbě obecních bytů, kterých mají celkem dvaatřicet. Světec je vyhlášený pořádáním kulturních a sportovních akcí. Budou samozřejmě pokračovat, včetně již tradiční hasičské soutěže ve Štrbicích či country večeru na Márince. Ve Světci nezapomínají ani na mládež. Aktivní je oddíl florbalistů TJ Sokol. Prostřednictvím klubu seniorů Patrioti obce se zde do veřejného života zapojili občané důchodového věku. I v roce 2012 se pokusí obec získat finanční prostředky z Nadace ČEZ a z Krajského úřadu. Jde o program na záchranu a obnovu památek Ústeckého kraje, kam již byla podána žádost o záchranu sochy sv. Jana Nepomuckého ve Světci. „V případě získání dotace bychom ve Světci, Chotějovicích a Štrbicích instalovali pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu radary nebo rozšířili veřejné osvětlení k vodní ploše Márinka,“ objasňuje některé z plánů Barbora Bažantová. text a foto: Tomáš Vrba 38/39 z míst kde žijeme hornické tradice HORNÍCI Z PODKRUŠNOHOŘÍ NA NÁVŠTĚVĚ U PREZIDENTA IVANA GAŠPAROVIČE Združenie baníckych spolkov a cechov Slovenska pořádá již několik roků pravidelně v lednu v bratislavském prezidentském paláci „Novoročné stretnutie baníkov s prezidentom“. Za slovenskou stranu se tohoto setkání zúčastňuje po jednom zástupci z každého spolku či cechu. Slovenští horníci na letošní schůzku 12. ledna pozvali i zástupce českých hornických spolků, dva havíře z Ostravska a z podkrušnohorských hnědouhelných pánví Zdeňka Brázdu a Jaroslava Jiskru. Dostavili se samozřejmě v hornických uniformách a zároveň s nimi přijel na setkání i primátor Chomutova Jan Mareš, který pana prezidenta pozval na setkání hornických měst a obcí, jež se uskuteční letos 20. až 22. dubna v Chomutově. Pan prezident Ivan Gašparovič svoji účast přislíbil. Akce se pro nás stala velice příjemnou, poučnou a těšíme se na setkání s jeho excelencí prezidentem Slovenské republiky v Chomutově. Doma se běžně zúčastňuje setkání slovenských horních měst. Viděli jsme jej v Pezinku, v Banské Štiavnici i ve Spišské Nové Vsi. text a foto: Jaroslav Jiskra Uctili jsme památku obětí katastrofy na Dole Nelson Severočeské doly na pietním aktu reprezentovali Jaroslava Šťovíčková a Rudolf Kozák z odboru strategie a komunikace. Letošní smutné 78. výročí přivedlo 7. ledna do Oseku desítky lidí, kteří důstojně uctili památku 144 obětí největší důlní katastrofy našeho hornictví 20. století na Dole Nelson. Město Osek si tuto událost každoročně připomíná společně s hornickými spolky, těžebními společnostmi, zástupci hornických měst i představiteli regionu. Ani tentokrát na pietním aktu nechyběli představitelé Severočeských dolů. Těžební věž bezprostředně po výbuchu 3. ledna 1934. Slovenský prezident (zleva) s chomutovským primátorem a autorem článku. Uhelný důl nesoucí jméno legendárního admirála Nelsona byl založen už v roce 1870 anglickým podnikatelem. V letech 1880 až 1945 byl pak důl majetkem Mostecké společnosti. Nejvyšší těžbu 313 tis. t vykázal roku 1913. Před katastrofou se roční těžba pohybovala kolem 150 tis. t. Příčinou havárie během odpolední směny 3. ledna 1934 byl výbuch plynů a uhelného prachu. Vyžádal si 144 mladých životů – v hlubině i na povrchu, kde vyvolal zřícení budov. Vyprošťovací práce s vyzvedáváním ostatků mrtvých horníků, dobrovolných hasičů a záchranářů trvaly až do dubna následujícího roku. Vyšetřování nakonec došlo k závěru, že katastrofa nebyla nikým zaviněna, nýbrž způsobena vyšší mocí. Přinesla však úpravy bezpečnostních předpisů v důlních provozech a nařízení o kontrole jejich dodržování. Sanace následků této havárie trvala až do roku 1944, ačkoli těžba byla obnovena již v červnu 1937. Tragédii připomíná v Oseku od roku 1935 pískovcový památník z dílny sochaře Karla Pokorného. Od roku 1978 je na seznamu národních kulturních památek. Emotivně představuje truchlící rodiče mrtvého horníka. „Je velmi příjemné vidět, že si tuto událost připomíná tak velký počet lidí, protože pamatuji doby, kdy tato tragická událost zůstávala prakticky bez povšimnutí veřejnosti,“ řekl jeden z řečníků letošního pietního aktu senátor Jaroslav Doubrava. Památce obětí nelsonské katastrofy – horníků české i německé národnosti – se poklonili i zástupci hornických bratrstev ze saského Marienbergu a Lengefeldu. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, archiv Oblastního muzea v Mostě Odešel dobrý člověk Zdeněk Filingr Ing. Zdeněk Filingr, dlouholetý zaměstnanec Dolů Nástup, 2. ledna 2012 po dlouhé, těžké nemoci zemřel ve věku 76 let. Odešel dobrý člověk, dobrý kamarád a mimořádně schopný technik. Na Doly Nástup nastoupil v roce 1963 krátce po promoci na Vysoké škole báňské, na které studia ukončil s červeným diplomem. Byl jedním z prvních vysokoškoláků, kteří přišli na šachtu v době, kdy se začala uskutečňovat koncepce vybudování palivoenergetické základny ve zdejší oblasti. Brzy se ukázalo, že pan Filingr je schopný organizátor a že má všechny vlastnosti potřebné pro vedení lidí. Postupně mu byly svěřovány stále náročnější úkoly, při jejichž plnění vždy prokázal požadované výsledky. V roce 1964, po ukončení montáže prvního velkostroje, kterým byl K 300/26 na tehdy začínajícím velkolomu Merkur, byl pověřen funkcí vedoucího úseku uhelného lomu. Prvním úkolem v této funkci byla příprava, organizace a provedení transportu a nasazení tohoto velkostroje z montážního místa v Tušimicích do prvotního zářezu u obce Přezetice, kterým začala otvírka velkolomu Merkur. Poprvé zde těžilo kolesové rýpadlo přímo na dálkovou pásovou dopravu, tehdy šíře 1200 mm a rychlosti 3,17 m/s. A rovněž poprvé zde byl použit k drcení uhlí pro do elektrárny Tušimice drtič anglické výroby DIXY, který drtil kusové, těžené uhlí bez jakékoli předúpravy na požadované zrno 0–40 mm. Jméno Zdeňka Filingra bude navěky spojováno s počátky velkolomového dobývání uhlí pro zdejší elektrárny. Později byl jmenován ředitelem Závodu uhelných lomů a tuto práci vykonával s několikaletou přestávkou ke vší spokojenosti až do roku 2000, kdy odešel do důchodu. Nesčetné množství problémů spojených s rozšiřováním těžby, modernizací báňské techniky a potřebné technologie musel v těchto létech řešit a také je vyřešil, jak bylo potřeba. Mezi spolupracovníky byl oblíben pro svoje znalosti báňského provozu i lidské vlastnosti. Byl jedním z prvních členů redakční rady Dolů Nástup, která se představila na své ustavující schůzi dne 15. ledna 1994 s cílem publikovat historii i současnost Dolů Nástup. A byl členem mimořádně pracovitým, iniciativním a váženým. Jeho zásluhou byly publikace pojednávající o uhelném provozu vždy kvalitní obsahem i formou. Byl váženou a oblíbenou osobností jako ředitel závodu i jako člen redakční rady. Byl vždy skromný, netoužil po slávě, ale potěšení z dobře vykonané práce nikdy neskrýval. Vzpomínáme na to, jak důstojně reprezentoval naši šachtu při pravidelných prosincových seminářích o historii hornictví v Národním technickém muzeu v Praze i na celou řadu dalších drobných událostí doprovázejících každého člověka, který je rád na světě a ve jménu této filozofie také dovede mnoho vykonat. Po zásluze obdržel na sklonku pracovní kariéry nejvyšší hornické vyznamenání – medaili Georgia Agricoly. V neposlední řadě si připomínáme i jeho činnost v Klubu důchodců a uvědomujeme si, že bychom mohli jmenovat další a další jeho zásluhy. V životě to tak chodí, že věci i události mají svůj začátek i svůj konec. Vzpomínky na úlohu některých lidí v uplynulých událostech se zapíší do našich pamětí nezapomenutelně. Vzpomínky na Zdeňka Filingra jsou jedněmi z nich. text: Jiří Janota foto: archiv RR DNT Zástupci Sdružení hornických a hutnických spolků ČR v Senátu Na pozvání 1. místopředsedy Senátu Parlamentu České republiky pana Přemysla Sobotky se ve Valdštejnském paláci 1. února letošního roku potkali zástupci Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky na přátelském setkání. Setkání se uskutečnilo v mimořádně přátelském ovzduší. Představitelé Sdružení poděkovali panu 1. místopředsedovi za podporu věnovanou akcím, které Sdružení pořádá, a předali mu řadu upomínek na hornickou činnost v České republice. Během setkání měli zástupci spolků příležitost přednést své kritické názory na dění v České republice ve vztahu k hornické činnosti. Setkání se účastnil rovněž předseda Českého báňského úřadu pan Ivo Pěgřímek a také zástupci Združenia banických spolkov a cechov Slovenska. Na jejich návrh udělil ministr hospodárstva Slovenské republiky panu Sobotkovi Čestný odznak ministra za zachování tradic. Na závěr pozval Přemysl Sobotka zájemce k prohlídce prostor Senátu. text: František Fraus foto: archiv SPČR Přemysl Sobotka mezi hosty přivítal i Jaroslavu Šťovíčkovou z SD. 40/41 hornické tradice sport tip na výlet TRADIČNÍ NOVOROČNÍ STŘELBA Každý Nový rok pořádá Sportovně střelecký klub Bílina soutěžní klání o „Krále střelců“ a „Mistra střelby.“ Také letos se sešli členové klubu a přátelé střeleckého sportu na střelnici v Bílině, aby si vzájemně popřáli do nového roku a zastříleli na dva speciálně připravené terče, které byly vytvořeny na způsob terčů historických. Všichni střelci měli jednu ránu na každý terč. Cílem bylo přiblížit se co nejvíce vyznačenému bodu, který nebyl umístěn přímo ve středu. Jelikož všichni byli zmoženi silvestrovskými oslavami a stříleli neznámou zbraní, nebyla střelba lehká. Králem střelců Bíliny se stal pan Ivan Pastyřík, dlouholetý člen střeleckého klubu a zaměstnanec Severočeských dolů. Mistrem střelby se stal pan Jaroslav Nováček, který je již v důchodu. text: Petr Koloušek PESTRÁ ZIMA SPORTOVCŮ V PŘÍPRAVĚ, ZÁVODECH I POČASÍ Zdaleka ještě není této zimy konec, ale již můžeme konstatovat, že se v zatímním průběhu pěkně vyřádila. Oba její teplotní i sněhové extrémy hlavně lyžařům nepřály, ale přesto se venku trénuje i závodí. Někteří dokonce i v holomrazech a větru trénovali na silničních kolech, než jim únorové extrémní mrazy drsně vysvětlily, že mají ještě pár týdnů počkat. Závodní tým TJ DNT se pravidelně účastní mnoha běhů se stoupající oblibou a úměrně tomu i zvyšující se účastí. V Mostě na Benediktu jsme se zúčastnili Silvestrovského běhu s rovnou stovkou soupeřů, v Chomutově při Běhu Bezručovým údolím pořadatelé ze Sokola Chomutov dokonce zaznamenali rekordní účast 173 závodníků (5. náš Šindelář v kategorii nad 40 let). Těžištěm zimních soubojů je však Zimní běžecký pohár v Kadani, který má za sebou již 15 závodů. Velmi dobře si v něm vedou v kategorii čtyřicátníků celkově zatím 2. Prokeš a 4. Šindelář, v nejstarších také 2. Svoboda. Na běžkách jsme si zazávodili na Lesné a týden na to na Dlouhé Louce. Letošní seriál silničních cyklistů se připravuje do výrazně změněné finální podoby a započne 22. dubna po několikaleté odmlce znovu zařazenou časovkou v Lomu. Tým TJ DNT opět posílil příchodem dvou letitých kamarádů a chystá se vylepšit loňské 4. místo v družstvech alespoň o stupínek. Všichni mají stejné ambice i v jednotlivých kategoriích. text: Jiří Martykán foto: archiv TJ DNT Záběr je ze 3. ročníku MS cyklistů na běžkách, který 4. února na Dlouhé Louce organizoval pořadatelský tým Jardy Hrubého z KL sportu Most. Modrá obloha nad Dušanem Prokešem je jen zdánlivá idyla přívětivé zimy. Ve skutečnosti mráz klesal až k minus dvacítce a vhodné oblečení bylo ještě větším problémem, než mazání na tupém a špatně skluzném sněhu. Všichni závodníci proto zaslouží obdiv. Známé dresy TJ DNT byly vidět na stupních vítězů hned ve čtyřech věkových kategoriích. 3. dojel Danek Tesař, také 3. dokončil Dušan Prokeš, Láďa Míka dokonce s přehledem vyhrál a Tonda Ježek obsadil 2. místo. Křížový vrch V dnešním tipu na výlet vás pozveme do nejbližšího národního parku, do Českého Švýcarska. Jako výchozí místo zvolíme Jetřichovice; rekreační obec na okraji rozsáhlého území s nejpřísnější ochranou přírody. Jetřichovice jsou známy především jako místo, odkud se vychází na velmi populární okruh po známých vyhlídkách jako je Mariina vyhlídka, Veleminina vyhlídka a Rudolfův kámen. My zvolíme Rynartická chalupa. poněkud méně známý Křížový vrch s panoramatickým rozhledem do kraje. Obec Jetřichovice je poprvé zmiňována na konci 14. století v souvislosti s hradem Falkenštejnem, jehož už málo patrné základy leží poblíž obce. Na tomto místě, jako u mnoha hradů v této oblasti, naleznete upravené skály, případně výklenky. V roce 1889 v obci byla otevřena škola, která fungovala až do roku 2011, nyní však Mariina vyhlídka. starých, pěkně opravených penzionů, kapličku, zastávku autobusu s malým parkovištěm. Tady je hezky v každou roční dobu. Za zastávkou autobusu stále sledujeme modrou značku, která uhýbá doleva mezi chalupy. Jdeme po široké šotolinové cestě, kolem velkých rekreačních chalup. Cesta se po chvíli stáčí a v pravotočivé zatáčce máme nad sebou poměrně strmé úbočí Křížového vrchu. Opustíme značku a stoupáme, případně se brodíme sněhem vzhůru a po 10 minutách jsme na temeni kopce u typického kříže. Jsme na vrcholu Křížového vrchu, jednoho ze symbolů tohoto kraje. Na východě vidíme vrchol Jedlové s turistickou chatou a rozhlednou, přímo proti nám je Studenec a vpravo typická homole Růžového vrchu, neboli jak říkají místní, Růžáku. Všude kolem nás se rozprostírá malebný kraj, tolik obdivovaný již mnoha generacemi turistů. Pokud sejdete kousek dolů směrem k Růžáku, uvidíte po pravé straně Mariinu vyhlídku s jejím nezaměnitelným altánem. Je to ta skála, na kterou jsme se dívali z Jetřichovic. Zpět se můžeme vrátit stejnou cestou, nebo sejít z kopce zpět na modrou značku, po ní pokračovat až na Tokáň, asi 5 kilometrů. Zde je několik pěkných velkých dřevených chat, které fungují jako restaurace a ubytování současně. Tedy vhodné místo pro občerstvení. Do Jetřichovic se pak vrátíte po žluté značce. text a foto: Jan Říha Na obzoru Studenec. 42/43 musí místní děti do školy dojíždět. Je tedy zřejmé, že obec žije především cestovním ruchem a tak zde najdete nejen několik penzionů, ale i hotelů. Pro turisty funguje během letní sezony informační středisko a jeho pracovníci vám podají podrobnější informace o všech částech parku. V době naší zimní návštěvy je však informační středisko zavřeno a turistů málo. O to intenzivněji můžeme vychutnat tichou krásu krajiny, a pokud budete mít štěstí a bude sníh, strávíte den, na který se nezapomíná. Začneme na hlavním náměstí, či spíše v centru obce. Je zde restaurace Praha a v tomto čase i prázdné parkoviště. Půjdeme pěšky ve směru na Chřibskou. Mineme několik domů s charakteristickou podstávkou, což je stavební styl typický pro tuto oblast. Konec vesnice je současně počátkem úzkého údolí a silnice se poměrně prudce zvedá. Jdeme po okraji silnice a po zhruba 500 metrech po levé straně najdeme do skály tesané schody a pak i trpaslíky. Skutečně, jedná se o jednu z mnoha zajímavostí tohoto kraje, která je státem chráněnou památkou. Schody, reliéf Sněhurky a sedmi trpaslíků do skály vytesal lidový umělec Eduard Valter v letech 1832–1833 a vše dokončil jeho syn. Projdeme po úzkých schodech nahoru, zahneme doprava a sledujeme lesní pěšinu, která nás po 300 metrech dovede na začátek obce Rynartice. Dále půjdeme po okraji silnice spolu s modrou značkou. Mineme několik V závěru roku 2011 se podařilo vytvořit nové těžební rekordy na obou lokalitách Severočeských dolů. Počítejte s námi: 15 mil. t DNT + 10 mil. t DB = 25 mil. t SD!