Zneužív ání vládního monopolu Emise Peněz

sE,oDsTÁTNĚrnpnNIÍzBt
NEvYSMÍvEJTE
yslovili někdo v českérepublice názor,Že oblastpeněŽnictví
by měla blt odpolitizovánaa vyřata z moci státu,tedy žeby
l b1ftzrušenmonopol centrálníbanky a do oblasti emise peněz
by měla vstoupitkonkurencese všemiblahodárnlmi dŮsledky,kte.
pŤináší,
nesetkáse
v jakékolioblasti hospodáŤství
ré jď1ípŤítomnost
ekonomovétvrdí,žena
pozitivníreakcí.VŽdyémnozípŤední
s pŤíliš
státnímvlastnictvía vlivu by měl bft vystaveni sektorkomerčního
Co lze
bankovnictví,obzvláštěv době transformacehospodáŤství.
potéčekatod diskuse o riloze státu v centrálnímbankovnictví?!
teoretici tvrdí, Že vahy o tzv. svobodnémbankovnicPŤedníčeští
neboé,,intvíjsou nesmyslnéa Že celt!tentokonceptje nefunkční,
se
formacese jiŽ nepohybujírychlostícválajícíhokoně..,popŤípadě
omezujína tvrzení,Že centrálníbanka nemá Žádny názor narozvijejícíse teorie svobodného
bankovnictví,neboénikdo v tomto stavu s více než 1000 zaměstnanci se touto věcí nezab1fvá a nezná ji,
pak to, co
aŽeto, co je svoboda,,,si uŽ ze školynepamatují.,,natoŽ
je svobodav bankovnictví.Většinusvych znalostítito lidéčerpají,
jak sami pÍiznávají,pouze z několikastránkovlch shrnutídanéproblematiky v ekonomickfch encyklopediíchsepsanfch odprirci této
teorie. Proto obě skupiny zastáncúetatismuv bankovnictví,kteŤí
teoretickéhoestablishmentu,spojujísvésíly
tvoŤívětšinučeského
o svobodě a konkurenci v bannázor m hovoŤícím
a ,Íeakčním..
kovnictvíse vysmívají.
je poté slyšet poněkud osvícenějšího
teoretika
o to zajímavější
centrálníhobankovnictví,kterf si uvědomujedrileŽitostzměn, ke
kterfm v bankovnictvídochází v souvislosti se vznikem novlch
zprisobŮplacenía vznikem penězjakojsou e.gold nebo cybercash,
atp. Tuto možnostjsme měli nedávno,kdy v Praze pŤedneslpŤednášku prezident Federal Reserve Bank of Cleveland Jerry Jordan.
Tento pŤedníteoretik centrálníhobankovnictví vyzva| k váŽnému
studiu teorií svobodnéhobankovnictvíjako nutnéhozákladu pro
chápánífungování bankovnictví ve věku moderníchinformačních
teoretikúsvobodnéhobankovnictví
technologií.Jménasoučasn1fch
jako Selgin, White, Dowd, Hoppe či Salernojsou zde totižbuďté.
některájména,obzvláštěrakouskfch
měŤneznámá,nebo pŤestoŽe
teoretikúMisese, Rothbardaa Hayeka, známájsou, jejich pÍíspěvky v oblasti peněz nejsou pŤílišstudovány.A nejdejen o teorii.
Jerry Jordan nehovoŤilpouze o omezenéschopnosti centrálních
bank provádětměnovou politiku a o tom, žejejich snaženízpŮsohospodáŤské
cykbuje pouze rušenícenovfch signálúa zpťrsobuje
ly. HovoŤil takéo tom, žesamotnézak|ádánímonopolníchcentrálníchbank včetněsuperbanktypu MMF bylo osudnépro vlvoj ekonomik ve 20. stoletía historiejejich intervencínenípfflišradostná.
Jordan se ale nespokojil s konstatovánímfaktŮ chmurnéhistorie.
Jeho plán na zrušeníustanovenío zákonnémplatidle a návrh privatizace z|atych rezeÍ\tamerickécentrální banky je skutečněnevšední.Privatizace z|atych ÍezeÍvby umoŽnila návrat k pŤirozené.
mu stavu,kdy lidé drŽíz|atojako částsvfch aktiv. (Vyvlastněnízla.
ta v USA provedl v 30. letech dnes tolik oslavovanf F.D.
experiment
Roosevelt.)Tento kok by takéukončilbezprecedentní
tzv. papírovéhostandardu,kterf se stal zák|ademměnovéhouspoa vydal měny všechzemínapospas
ÍádánipŤedzhruba čtvrtstoletím
hrám politickfch elit. Zpeněz se stalo politikum. Politici a Ťedníci zaěa|i rozhodovat o cenách - o rirokov;fch měrách a kursech.
a ničitjemnépŤeInflace se svou schopnostímasivněpŤerozdělovat
(a cílem)hospodáŤdivo ekonomickfch vztahúse stala pŤedmětem
a|e Žádnéceny stanovovatneumí
skfch politik. Politici a írŤedníci
a ani umět nemohou.Monopolnív1fsada,kterése těšícentrálníbanka, jim schopnoststanovitcenu nezvfší.Proto by si všichni měli
uvědomit následující:je tŤebademonopolizovata odpolitizovat
emisi peněz.Teorie svobodnéhobankovnictvínabízípozitivníteorii fungování takovéhosystému, systémuza|oŽenéhona svobodě
podnikánía konkurenci.
svújsektorkonkurenci,na to je
Etatistév bankovnictvi,nezavírejte
dŮležitf.Vraétesvobodudo bankovnictví.Nevysmívejtese
aŽ pŤíliš
jinfm grázorrima odstátnětepeníze!
Josef Síma
,,Pro levici je nejhorší,kdyžjsou lidé bohatía nezdvisIí.Levice je nejraději, když všechny věci m žepro lidi
dělat Sama, ovšemza peníze těchto lidí.,,
Roger Douglas
v knize Josef Šíma(ed,.):
Roger Douglas:
Tvúrce nej spěšnějšíhospoddŤskéreformy XX, století
Zneužívání vládního monopolu
Emise Peněz
F. A. VON HAYEK
Peněžnímonopol posíIil vlddní moc
o nám vládní monopol na emisi peněz pŤílišnepomohl pŤi zajiší lepšíchpeněz, neŽ bychom měli jinak, spíšenaopak, vyrazně
obecnémurristu moci státu. Pokud studujemehistorii peněz, nese nepodivit nad tím,pročby se lidé měli smíŤits v1fkonemstátního peněŽníhomonopolu po dlouhou dobu 2000 let, kdyŽ byl neustiíle
zneuíívánk jejich vykoŤiséovánía okrádání. MriŽe to b:Ítvysvětleno pouze existencímftu, kteqf se natolik pevně zakoŤenilv povědomí lidí, že dokonce ani profesioniílní studenti tohoto tématu (po dlouhou dobu včetně
autora tohoto textu) jej nezpochybřují. V okamŽiku, kdy zpochybníme
platnost tétozakoŤeněnédoktríny,její zák|ady se ukiáŽívelíce kŤehké.
Nemúžemedetailně popisovat zločinnéaktivity vládcŮ pŤi monopolizaci
peněz j1Žod dob Ťeckéhofilosofa Diogéna, o kterémje známojiž o{4. stov rukou politikri. od doby Rímské
letí pŤ.n.|.,Že označil penízeza hŤíčku
Ííšedo 17. století,kdy se zača|yobjevovat papírovépeníze ve většímměŤítku,je historie ražby téměŤnepŤetržitlm pffběhem znehodnocoviíní
a kontinuálního sniŽoviíníobsahu drahlch kovú v mincích a odpovídajíci
ho zvyšovánícen všechkomodit.
Historie je dlouhjm pŤíběheminflací zpúsobenychvlddami
Nikdo ještě nenapsal riplnou historii tohoto vfvoje. Skutečněby to byla
velmi monotÓnní a depresivníčetba,ale myslím si, že není vŮbec pŤehnané ffci, Že historie je dlouhfm pŤíběheminflací, a to obvykle inflacíÍízenfch vládami a ve prospěch vlád, ačkoliv objevy z|ata a stŤíbrav 16. stole.
tí měly podobnéefekty. Historikové se opět a opět pokoušeli ospravedlnit
inflaci tvrzením,žeumožřuje dlouhá období rychléhoekonomickéhorozvoje. Vymysleli dokonce mnoŽstvíinflacionistickfch teorií historie, které
všakbyly jednoznačněvyvráceny historickfm vfvojem: ceny v Anglii a ve
Spojenfch státechbyly na konci obdobíjejich nejrychlejšíhorozvoje téměŤ
na riplně stejnérirovni jako dvě stoletípŤedtím.Bohužel neustiílese navracejíci mylné teorie jsou naprosto rezistentní vŮči vf sledkrim pŤedchozích
debat a drikazri.
Ranf stŤedověkmriŽesnad b1ftobrazem období,kdy deflace pŤispělak ekonomickémupoklesu celéEvropy. Ale ani to neníjisté.Spíšese zdá, Že ce|kově se sniŽujícíobjem obchodu vedl ke sníženímnožstvípeněz v oběhu,
a nikoliv naopak. Nalézáme pŤílišmnoho stíŽnostína všeobecnoudrahotu
a na zhoršeníkvality mincí, neŽ abychom akceptovali deflaci jako širšíneŽ
lokrílní fenomén v oblastech, kde války a migrace zničily trhy a peněžní
tak, jak lidé ukrjvali svépoklady. Ale tam (ako
ekonomika se smršéovala
v severníItálii), kde se rychle vzpamatoval obchod, najednou zjišéujeme,
jakoby všichni místnívládci soutěžili mezi sebou navzájem ve znehodnopokusy obchodnícování mincí - v procesu, kterf, pŤesněkterénerispěšné
kú nabízet lepšíprostŤedeksměny, trval po několik následujících století, aŽ
zača|ab]ÍtItálie nazyvána zemí s nejhoršímipenězi a nejlepšímiměnovf.
mi teoretiky.
Ale ačkolivjak teologové,tak právníci zavrhovali podobnépraktiky, tyto
nikdy neustaly aŽ do doby, kdy zavedení papírovfch peněz poskytlo vládám mnohem levnějšímetodu jak okrádat lidi. vlády samozŤejměnemoh.
ly vnucovat lidem špatnépenizebezvytlŽívání i těch nejkrutějšíchopatŤení. Podívejme se do historie na to, jaké tresty mohly člověkapostihnout za
pouhéodmítnutíakceptovat oficiální peníze:,,od Marca Pola jsme se na[pokračovaní na straně 3J
O produkci, penězícha cenách
katastrofa.Jinlm šokemmrib1/tnapŤ.pŤírodní
Že byt koncentrace vládních vfdajú napÍ.do
obdobípŤedvolbami. Ekonomicklm šokemje
PETR MACH
i náhlá změna ve v voji množstvípeněz, které
emisníbanka pŤidávádo oběhu nebo ve zpŮsová optimální cestu k nejniŽšímnákladrim. Je
\ /froba a směna patŤík základním a nejbu, jak1fmtyto penízeemituje.Docbázi tím ke
to jakf si gravitačnízákon ekonomie. Tak jako
|idskfm činnostem.JiŽ dávno
Y všednějším
změně dopadu emise peněz na poptávku jedvodě, múžemei tržnímumechanismu stavět
lidstvo vynalezlo peníze,kterésměnu usnadnotlivfch ekonomickfch subjektŮ (včetněvlá.
do cesty nizné pŤekáŽky. optimální cestu
řují tím, Že umoŽřují vyjádŤítsměnnérelace
dy) u vzniká krátkodobá nerovnováha mez\
k nejniŽšímnákladrim tím mŮŽeme zpomalit,
pomocí cen mezi všemi moŽnfmi statky. Do
změněnou poptávkou a setrvačnounabídkou.
mriŽemeji načaszastavit. Trh si ale nakonec
těchto aktivit jednotlivcŮ - vfroby a směny vždy najde cest},jak ve svépouti pokračovat' Léčitdrisledky těchto událostí projevujícíse
dennodenněvstupuje svlmi zásahy stát'
niŽšíintenzitou ekonomickéaktivity zv!šením
Jen namyšlenostintervencionistŮvede k pŤe.
Vzorec lidského chování
státníhopÍerozdělovánía zvyšenímvládní resvědčení,žetrŽníalokaci lze zrušit'Trh proni.
Lidé pŤirozeněusilují o co nejefektivnějšíprogulace ekonomiky neníracionální.
v bariérách, pŤekonává hráze.
ká
skulinami
dvě.
dukci. Mohou-li docílit stejnéhozáměru
jej donutit hledat si delšía náročnějMriŽeme
Správné množstvípeněz
ma odlišn1fmia rrizně náročnlmi postupy,vošícesty k nejnižšímnákladŮm, ale princip trž.
KaŽdá emisníbanka by se měla snaŽito stabilí ten snazšía levnější.Pokud se jim daÍíproní alokace zrušit nem Žeme. MŮŽeme admilitu cenové hladiny. Pffliš vysoké nebo pŤíliš
dukovat zboŽí a služby stále efektivněji, provšak
nistrativněregulovat cenu brambor.Brzy
nízkétempo rŮstu mnoŽstvípeněz zprisobuje
dukujíjich se stejnfm risilím více nebo je provznikne čern1ftrh, na kterém se principy nanestabilitucenovéhladiny. Pňílišvysokétempo
dukují v lepšíkvalitě, pŤípadněstejnéstatky
bídky a poptávky prosadí.Emisní banka mŮŽe
rŮstu mnoŽstvípeněz vede ke zvyšovánícen
produkují s menšímťrsilím.Statistikovénám
uměle stanovit fixní měnovy kurz, kter1fčiní
a kupní síla každékoruny se tudíŽsniŽuje - lipŤesně
ukazaměÍí
více
či
méně
proces
tento
jak by ji ohodnotil trh.
neŽ
levnější,
korunu
dé pÍicházejío své Írspory'Navíc pÍi vysoké
telem hrubéhodomácího produktu.
Pak ale musí trŽní poptávku po devizách (to
inflaci peníze pŤestávajíplnit nejen írlohu
peněz
Vztah množstvístatkri, množství
jest nabídkukorun na devizovémtrhu) dorovuchovatele hodnoty, ale omezuje se i jejich
a cen
návat na Úroveř nabídkydeviz (tojest poptávsměny, což zvyšujetransfunkce prostŤedníka
PŤiprodukci statkriracionálně vyuŽívámedělky po korunách na devizovém trhu) nově tišakčnínríklady směny a omezuje efektivnost.
PŤi
směny.
nutnost
coŽ
implikuje
bu práce,
těnfmi penězi, kterézprisobírrist cen a měna
PŤílišnízkétempo rristu mnoŽstvípeněz naosměně statkli pouŽívámejako platidlo peníze,
se tak reálně stejnězhodnotí.MriŽeme zakázat
pak vede k poklesu cen a lidem se sniŽuje v!kterévydává emisníbanka. Pokud emisníbansoukromézednfty a omezovat lidem moŽnost
nos z investic.V situaci nomináIněklesajících
ka natiskne dodatečnépenízea vymění je za
vldělku. Lidé si budou vyměĎovatsluŽby zesplácet
vynosri z investic pŤideflaci je obtížné
jiné
statky
nepapíry
čiza
zacenné
cizí měnu,
dníka za sluŽby doktora' Jakoukoliv regulací
atudíŽi riskantníposkytovatrivěry,coŽ samopoptávka
bo je prostě někomu věnuje, celková
pouze zvyšujemetransakčnínáklady, cestu trzŤejměsniŽuje lidem šanci zvyšovatpomocí
drŽitelri peněz se zvfší. PĚi danémmnoŽství
hu k nejniŽšímnákladrim komplikujeme, ale
investic efektivnost svéčinnostia tudíži svlij
statkri,kteréjsou ekonomickésubjekty schopprincipy jeho fungování nezrušíme.
blahobyt.Pokud nenína trhu Žádná banka,kte.
ny nabízet, reagují tyto subjekty zvfšením
PŤestožepolitici svjmi zásahy do svobodné
rá emituje měnu, která by byla vhodná jako
jinak
uspoby nemohly celou poptávku
cen,
směny - vlhodné pro obě strany kontraktu
směny,lidé se
uchovatel hodnoty a prostŤedník
kojit a nemaximalizovaly by svrij zisk. Nové
nemohou nikdy pŤispět k efektivnosti trŽní
uchylujík pÍedmětrima komoditám, kterézačceny vyrovnají nabídku s poptávkou. Proto
alokace,jsou ukazatelem hrubéhodomácího
nou jako penízeuŽívat.Nejen cigarety,ale tŤe.
pŤípadá-liza jinak stejn1fchokolnostína stejné produktu posedlí a jeho vfvoj tím či oním
ba i cukr jiŽ v historii slouŽily lidem k usnadrristu
mnoŽství statk více peněz, dochází k
AŽ ukazasměrem pŤisuzujísvfm opatŤením.
něnísměny.Taková situacenastává,pokud má
cenové hladiny. PŤipadá-li za jinak stejnfch
tel hrubéhodomácího produkru začnenist, jaemisníbanka na daném(yemí na vydávání peokolností více statkúna stejnémnoŽství pekože začne. tato vláda to bude nepochybně
něz garantovany monopol - pak je obtíiné
néz,cenováhladina klesá. V realitě prisobítypŤičítat
sv!m geniálnímpolitick;fmopatÍením' v pŤípaděvysoké inflace nebo deflace utéct
to dva efekty proti sobě a zá|eŽína tom, ktery
NevěŤmejí. Hrubf domácíproduktje součtem k lepšíměně.
pÍeváží.
našich snah. Vláda nám mťrŽev rťrznémíŤe V pŤípaděmoŽnostikonkurence by měli uchaZatímcomnoŽstvíobíhajícíchpeněz ovlivĎuje
bránit plně prosazovat naše schopnosti. zečio írvěrtendenci vybrat si banku, která napŤedevšímjedna konkrétní emisní banka,
Centrální banka nás mŮŽe mást mnoŽstvím bízínedeflační
peníze,spotÍebitelé
by naopak
pŤedevším
mnoŽstvínabízen ch statkri závisí
peněz, které do ekonomiky pŤidává a které
raději volili měnu co nejméněinflační,nejris.
na schopnosti jednotlivlch lidí. Mohou jej
jsou nám následně nabízeny za naše sluŽby.
pěšnější
by tedy nejspíšbyla měna stabilní,
zvyšovat vlastní invence, okoukání efektivMriže nás tak piimět měnit naše preference
počtusubjekkterá by vyhovovala největšímu
investice.
postupri
či
dobré
vfrobních
nějších
mezi spotŤeboua írsporami.Jsou to ale vŽdy
tŮ. V situaci monopolní emisní banky nelze
je
však
Schopnost zvyšování efektivnosti
občané,
kdo produkuje nebo neprodukujeekoprotoneŽdoporučit,aby emitova|abezvfkyvri
které
ovlivřována i ekonomicklm prostŤedím,
nomické statky.
penize v takovémmnoŽství.kterénezpŮsobuje
jak vláda, tak emisní banka.
spoluvytváŤí
Vláda si moŽná myslí, Že koná svfmi vfdaji
deflaci a pŤitomnení pŤílišinflační'To jest
a našim zad|užovánímdobro a nastartováVá
dloutempem,kterénanejvyšlehce pÍevyšuje
Vliv vlády na produkci statkri
ekonomick! rrist. Většinou svlch aktivit nám
hodob! potenciální reálny ekonomickf r{rst.
Pokud jde vláda ve svych opatŤeníchnad rávšak pouze brání plně uplatřovat našeschopS vědomím existence zpoždění.která formulomec svéklasickérole . garancepráva na Život
nosti. Dobro chce navíckonat s našimi penězi,
val americklf ekonom Milton Friedman, by toa majetek - mrižejaklmikoliv opatŤeními,ktean1žbyse kaŽdéhozepta|a,zda jí za tímtoričeto tempo rristumnoŽstvípeněz mělo bft stabilrá jsou zásahem do svobodnéhojednání lidí,
lem své penízedobrovolně dá. Lidé by to totiŽ
ní a centrálníbanka by se neměla snaŽitjeho
produkci občanúovlivřovat pouze negativně.
nejspíšvětšinouneudělali.KaŽdy,kdo by vládě
pŤizprisobovánímpodle momentální situace
Jakákoliv lidská aktivita je uskutečněnatehdy,
penízenedal - na podporu exportu, prrimyslu či
vvrovnávat a ovlivřovat makroekonomické
pokud vede k většímuuspokojeníneŽ neuskujiné
čehovšeho-, by pŤedpokládal,Žejejichjinévyvétičiny.NeŽ emisní banka rozpozná potŤebu
tečněnítétoaktivity nebo neŽ uskutečnění
Ekonomickf
užitíby pro něj bylo prospěšnější.
změnit tempo emise, neŽ se rozhodne učinit
moŽnéaktivity. Tedy tehdy, není-li dostupná
rústby neměl b1ftvribec starostívlády. KaŽdy
potÍebnékroky, neŽ se tyto kroky zrea|izuj
vfhodnějšívarianta.Jakékoliv ovlivnění optiby se měl starat pÍedevšímo svrij vlastní
a neŽ se skutečněprojeví, zav|ádnejiŽ dávno
mální aktivity mriŽe v1fsledek jen zhoršit.
odlišná situace akaŽdá snaha o stabilizaci nutNapŤ. snaha státu investovat prostŤednictvím ,,HDP...Dokud budeme po vládě chtít,aby zaně vyriséujev nestabilitu'
zad|užovánínebo zdanění peníze,kteréobčané Ťizovalarrist našehoblahobytu místotoho, aby
uloŽili nebo chtěli uložit do bank, nutně pŤed- jen dohlíželana to, jestli nejsou její občané Co z toho plyne pro vládu a emisní banku
o blahobyt násilímpŤipravováni,a dokud budepokládá, Žev|áda ví lépeneŽ soukromá banka,
Vláda by měla omezovat svézásahy do trŽníme věŤit,Že se tržni alokace stane efektivnější ho mechanismu. I kdyŽ kaŽdy takov1f zásah
kterj investičníprojekt je smysluplnější.UŽ
tím,Že nám vládní Ťednícivezmou peníze,se
skutečnost,Žev|áda sledujejiné cíle neŽzisk,
mŮže někomu pŤinéstkonkrétníprospěch, jikterÍmi jsme měli vlastní racionální záměry,
tento pŤedpokladvyvrací. Snaha státu dotovat
nému vŽdy zpŮsobuje adekvátní írjmu, pŤijinému,
zemědělstvív oblastech,kde tétočinnostipŤí- a dajíje na záVJaděsvéírvahyněkomu
čemŽneefektivnost,kterou tento zásah plodí,
nemriŽemeočekávat,Že náš blahobyt poroste,
rodnípodmínky pŤílišnesvědčí,zprisobuje,Že
poškodí nakonec všechny subjekty na trhu.
takjak bychom si pŤáli.
lidévykonávajíméněefektivníčinnost,neŽ jaEmisní banka by měla měnu emitovat odpokou by vykonávali bez takovéhoto zásahu.
vědně ve stálém tempu, které není deflační
Ekonomické šoky
.I)tozávěry ještěneimplikují nic o tom,.zda je
ekonomica ani nezprisobuje vysokou inflaci. VytváŤení
Lidé a firmy se pruŽněpŤizprisobují
ten či onen zásah správny nebo nutn1f,je to
ekonomickéhoprostŤedívládou a emisní banké realitě' Pokud se ekonomickéfaktory vyvípouze konstatovánídrisledkŮ státníchzásahŮ.
její plynule, vyvíjejíse plynule i reakce ekonokou by mělo spočívatv nekaŽenípŤirozeného
prostŤedí.
Jin! ričinnf receptna zvyšováníblamick1fchsubjektri.Neplynulost ve v1fvojitěchDopad regulace na lidské chování
to faktoni zpŮsobuje určitérozkolísánípŤizpťr- hobytu neexistuje' Ažzačneukazatel hrubého
Tržnímechanismusje jako vodní proud. Tak
domácího produktu rrist, nebude to díky, ale
sobovacích procesri. Ekonomick1fm šokem,
jako si voda vŽdy hledá optimální cestu k nejpolitice vlády.
navzdory hospodáŤské
kter1fradikálně změní strukturu vfdajŮ mŮŽe
19
nižšímpolohám, trŽnímechanismus vyhledá-
t2t
Zneužívání...
tváŤí podhoubí, z něhož vyrristají námitky
proti odstátněnípeněz.
kvalitnějšípenízebez veškeréhorozruchu ko.
lem zákonnéhoplatidla, zistává stále otevŤenou otázkou. Navíc nenínutné,aby ,,zákonné
Zdhada z konnéhoplatidla
[pokračováníz titulní stranyJ
platidlo.. bylo specificky vytváŤeno zákoje
Tímto pŤedsudkem
koncept ,,zákonného nem. Plně dostačuje,pokud zákon umoŽřuje
učili, že ve 13. stoletíodmítnutícísaŤskfch platidla...
Pro našeričelyto nemá pŤílišvelkf
soudu rozhodnout, jaklmi penězi má blt
papírovfch peněz bylo podle čínskéhopráva
vyznam, ale je často vyuŽíván k vysvětlení
uhrazen dluh v kaŽdémkonkrétnímpŤípadě.
trestáno smrtí.Dvacet let v okovech a v ně.
nebo k ospravedlnění vládního monopolu
Podstataproblémubyla velmi jasně vysvětlekterfch pŤípadechi smrt byly tresty, kterése
emise peněz. První vrzušenéreakce na náš
na jiŽ pŤed80 lety vynikajícím obráncem li.
uplatřovaly za odmítnutífrancouzskfch asi6návrh budou znít asi následovně: ,,Ale vŽdyť. berální hospodáŤsképolitiky, právníkem,
standtú.Ptanéanglické právo trestalo odmítnutí
zde musíblt nějak! zákonn1fprostŤedeksmEtistikem a vysok!m státním riŤedníkem
akceptovat vládní peníze jako crimen lese
pŤedstava
ny..' Jakoby tato
dokazovala nutLordem Farrerem. V práci z roku 1895 namajestatis.V dobách americkérevoluce bylo
nost existenceuniverzálních,vládou emitovapsa|, Že pokud národy ,,neudělajínic jiného,
trestáno odmítnutíKontinentálních bankovek
jako akt nepŤátelstvía v něktenlch pŤípadech n ch peněz, kteréjsou povaŽovány zanezbytneŽ Že stanovízákonnym prostŤedkemsměny
népro kaŽdodenníběh hospodáŤství.
Ve svém
určitou standardizovanoujednotku [hodnoty,
mohlo znamenatzánik dluhu'..
striktně právním v1/znamu neznamená ,,zákterou pŤijaly]' pak není potŤebaani drivod
Absolutismus potlačil snahy obchodníkňo vy.
konnéplatidlo.. nic více, neŽ Že věŤitelnemri.
pŤijímatjaklkoliv zvláštní zákon o legálním
noŤenístabilních peněz
Že odmítnoutpŤijmoutplnění dluhu ve vládou
prostŤedkusměny. BěŽné obchodní právo je
je
emitovanlch penězích.PŤitom pŤíznačné, plně dostačujícía není nutnézákonem dávat
Některé z prvních bank v Amsterdamu či na
jinfch místech by|y za|oženyproto, aby zajiŽe tento termínnemá Žádnou oficiální defini.
urěitéformě peněz nějakou speciální funkci.
ci v anglickémprávu. V jinfch zemíchto jedstily obchodníkrim stabilní peníze, nicméně
PÍijali jsme zlaty sovereign jako obchodní
jakékoliv
noduše
prostŤedkem
znamená,
Že
vyrovnávápotlačil
snahy
rŮst absolutismubrzy
jednotku nebo standard hodnoty. Pokud slíní dluhŮ mohou blt budto vládou emitované
o vytvoŤenínevládní měny. Místo toho podbím zaplatit 700 sovereign , pak není potŤeba
peníze,nebo takové aktivum, o kterém rozporoval rozvoj bank, kteréemitovaly bankovŽádny zákon o měně či zákonném platidle
hodne soud. Pokud vláda vlastnímonopol na
ky v denominacíchodpovídajícíchoficiálním
k tomu, aby mi sdělil, Že jsem zavázán zap|aještě
jednotpeněz
emisi
a vyuŽívájej k zavedení
vládním penězrim. Dokonce
méně neŽ
tit tuto částku a nemohu dluh uhradit jinfm
pŤipopisu historie kovov ch peněz zde miŽen;fch peněz, musí mít pravděpodobně takésízp sobem."
lu Ťíci,jaklmi prostŤedkymohou bft spláceme načrtnout,jak podobn! v1fvoj otevŤeldveFarrer uzavírá, poté co prozkoumal některé
jejích
zpŮsobrim
ny
dluhy
denominované
v
penězích.
k
novfm
zneuŽití
státní
moci.
ie
typicképrojevy koncepce zákonnéhoplatidla,
Ale to neznamená, Že všechny peníze musí
Ríká se, Že se Cína,díky svézkušenostis paŽe ,,Pokud se podíváme na pŤíkladyuvedené
pírov1f
mi penězi, pokusil a zakánatj ejich poubyt ziíkonnlm platidlem, ani to, Že všechny
v!še či na pouŽívání a zneužívánízákona
prostŤedky,kter;fm právo propŮjčí atributy
žívánínavŽdy (samozŤejměnerispěšně),ještě
o zákonnémplatidle,kromě posledníhopŤípapŤedtím neŽ je Evropané vribec objevili.
ziíkonnéhoplatidla, musí b1ft peníze(existují
au [tj. podpŮrnémince] uvidíme, Že je jim
jednou
Jakmile evropskévlády
objevily tuto
historicképŤíklady,kdy byli VěŤitelédonucespolečná jedna charakteristika - právo ve
moŽnost, zača|y nemilosrdně vykoĚiséovat ni soudním rozhodnutímakceptovatjako vyvšech pŤípadechumoŽřuje, aby dluŽník zaobyvatelstvo, ne proto, aby mu poskytly dobrovnání dluhu místo peněz takové komodity
platil a věĚitel byl nucen pŤijmoutjako ťrhradu
jako tabák, kter1f mriŽe b;ft těŽko označenza
ré peníze, nybrŽ ploto, aby získaly pokud
dluhu něco jiného, neŽ pŤedpokládalajejich
moŽno co nejvíce pŤíjmri.od té doby, kdy
peníze).
smlouva. Ve skutečnostise jedná o vynucebritská vláda v roce 1694 prodala Bank of
Pojem ,,zákonnéplatidlo.. je ve všeobecném nou a nepŤirozenoukonstrukci uvalenou na
England omezenyfmonopol na emisi bankopovědomí obklopen mlhav;fmi pŤedstavami, jednáníjednotlivcŮ z pozice sí|y.,,
vek, bylo hlavním cílem vlád nenechatsi vzít
ve kter ch tento koncept splfvá s poŽadavK tomu o několik Ťádekdále dodává, Že ,jajasvoji moc nad penězi,privodněvyjádŤenou
kem, aby stát emitoval peníze.Tato stále pŤek koliv zákon o legiílnímprosťedku směny
ko právo raŽby,skutečněnezávisllmi bankaŽívající stŤedověká idea znamená, že stát
je ze svépodstatypodezŤelj,,.
mi. PŤevládqíci z|aty standarda s ním souviuděluje penězrim hodnotu,kterou by jinak neJe skutečněpravdou, Že ustanovenízákonné.
jeho
je
udrŽení věcí prestiŽe
sející víra, Že
měly. Toto je pravdou pouze ve velice omezeho platidlaje jednodušezprisobem,jak donua odstoupeníod zlatéhostandarduby znamenémrozsahu - v pŤípadě,Že nás vláda pŤinutí tit lidi, aby akceptovali jako splněníkontrakna|o národní potupu, byl efektivním nástroakceptovatjako peníze něco jiného,nežjsme
tu něco, co nikdy nezamyšlelipiijmout v dojem omezenívládní moci nad penězi. Poskytl
si dojednali. V tomto smyslu to pro dluŽníka
bě, kdy uzavírali smlouvu. Tím se za jistlch
_
světu velmi dlouhé období 200 a moŽná
znamená stejnou hodnotu jako privodnípŤedpodmínek stává faktorem, kterf zesiluje nejii více let - relativní stability, během kterého
mět smlouvy. Ale pověra, Že je nutné,aby
stotulidskéhojednánía obsahuje,jaktaképose mohla rozvinout moderníprrimyslová spojsou
stát deklaroval, co
to penize,jako kdyznamenal Lord Farrer v tom samémkontextu,
lečnost,ačkoliv trpěla periodicklmi krizemi.
..umělou
by penízevytváŤela bez něj by nemohly exikonstrukci smluv, kteréby jednotliAle jakmile vlády pŤibližnědvacátych letech
stovat, se pravděpodobně vyvinula z naivní
vé
smluvní strany nikdy neuzavŤely'pokud by
20. stoletípochopily, Že směnitelnostve zlato
víry,Že takov1fprostŤedekjako peníze musel
k tomu nebyly pÍinuceny arbitrárním zákoje pouhou metodou ÍízenímnoŽství peněz,
byt ,,vynalezen..nějakfm geniálním vyná|eznem, a to tak, Že nahrazuje svobodnéuzavíráje
jejich
faktorem
které reálnym
ovlivřujícím
cem. Tato víra byla naprosto pŤekonánaporo.
ní dobrovoln1/chkontraktŮ stanovenímjejich
hodnotu, zača|yblt velmi aktivní ve snaze
zuměním procesu spontánního vytváŤení náleŽitostíz pozice práva.,,
vyhnout se tomuto disciplinujícímu prvku
takov1fchnezam;fšlenfch institucí v procesu
je
a peníze se staly, vice neŽ kdykoliv pŤedtím, společenskéevoluce' jejichŽ nejlepším Všechno toto velmi dobŤeilustrováno historií,
vyraz,,zákonné
kdy
se
platidlo..stal velpolitikri.
pŤed.
v
rukou
hŤíčkou
Pouze několik
pŤíklademjsou právě peníze(stejnějako prámi rozšíŤenym
a zača|blt pouŽívánjako definích mocností dokiízalo zajistit pŤijatelnou vo, jazyk, morálka a další).Tím, Že byla stŤe.
nice peněz. V notoricky známych ,,sporech
měnovou stabilitu po jistf časa tyto mocnosdověká doktrína o valor impositus Znovu
o legální pros edek Směny..,kterébyly proti ji pŤines|ytakédo sv1fchkoloniálních ríší. oŽivena v tomto století velmi obdivojednávány pŤed Nejvyššímsoudem SpoVfchodní Evropa aJ1ŽníAmerika ale dlouhovanlm německym profesorem Knappem,
jenf ch státri v období následujícím po
dobou měnovou stabilitu nikdy nezaŽil'y
pŤipravilapridu pro politiku, která vedla v roobčanské vá|ce, bylo hlavním pŤedmětem
Vlády nikdy nevyuŽily svémoci k tomu, aby
ce |923 ke znehodnoceníněmeckémarkv na
sporu, zda věĚitel musí akceptovat splacení
dlouhodobě poskytovaly pŤijatelně kvalitní
její privodníhodnoty!
1 / 1.000.000.000.000
star1fchdluhŮ v dolarech, ačkolivjejich hodpeníze a aby se zdtŽe|y jejich hrubého zneunota Se velmi sníŽilaod dob, kdy byl poskytP Ťednosti soukromych peněz
Žívání(vfjimkou je období, kdy v|ádní disnut věr. Stejnf problémvyvstal dokonceješZajisté mohou existovat, a také existovaly,
ciplínu zajišéovalzlaty standard).DŮvod, pro
tě s většínaléhavostíke konci velklch evrop.
bez
vládního
pŤičinění
velmi
peníze,
kvalitní
mriŽeme
odmítnout
tolerovat
kterf
nadále
skfch inflací, kterénásledovaly po 1. světové
ačkoliv zŤídkakdy měly moŽnost existovat
vládní nezodpovědnost,je to, že dnes víme,
válce. Dokonce i v extrémnímpŤípaděnědelšídobu. Nicméně musíme si vzit ponaučeŽe je moŽnéŤíditmnoŽství peněz v oběhu,
mecké marky byl princip ,,marka je marka..
ní ze zprávy holandského autora, jenŽ pŤed
a tím zpŮsobem zabránit vlznamn1fm fluktudodrŽen aŽ do saméhozávěru, ačkoliv pozdě.
mnoha sty lety popsal papírovépenízev Cíně
acím v jejich kupní síle. Ačkoliv máme
ji byly učiněny některékroky ke sníŽeníztrát
(v tehdejšídobě v téčásti světa běŽnéplatidvšechny dŮvody nedrivěŤovatvládě, která netěch, kteŤíutrpěli nejvíce.
lo). Právě proto, Že nebyly ziíkonnfm platidní vázána z|atym standardem či obdobnfm
Vláda musí mít samozŤejměvolnost rozhodolem a ani stŤedemstátníhozájmu, byly všeouspoŤádáním,není sebemenšídrivod pochyvání, ve kterych měnách budou placeny daně
becně akceptoványjako peníze.Vládám vděbovat, Že soukromépodnikánív oblasti emise
a ve kterych bude uzavírat smlouvy (tímto
peněz - závisejícína Úspěšnosti snah udrŽet
čímeza to, Že na (lzemí národních státŮ je
zprisobem mriŽe podporovat měnu, kterou
v současnostiakceptován pouze jeden druh
hodnotu těchto soukromě emitovanlch peněz
emituje nebo kterou si pieje podpoŤit),ale ne. zajistí dlouhodobě stabilní prostŤedeksmě.
peněz. Ale zdali je toto uspoŤádánívhodnéči
ní sebemenšídrivod, pročby neměla akceptony. Je ale tŤebaobjasnit a vyvrátit jeden zázda|i by lidé nemohli (pokud by pochopili
veškerévypl1fvající
kladní pŤedsudek,kter1f pravděpodobně vyvfhody) získat mnohem
[pokračovánína straně 4J
/3/
Zneužívání
[polcračováníz 3. strany]
vat jinou ričetníjednotku jako zríklad pro v!početdaní. V neobchodních platbách' jaklmi
jsou niíhrady škody nebo kompenzačni platby'
by soud rozhodoval o tom, v jakéměně by bylo povinnéje uhradit. Pro podobnépŤípadyby
se jistě vyvinula specifická pravidla, nicméně
by nebyla zapotŤebíŽádná nová legislativa.
Existuje reálné nebezpečí,pokud je vládou
emitované platidlo nahrazeno jinfm z toho
dúvodu,Že v|áda zmizíjako drisledek vnějšího vpádu, revoluce nebo rozpadu niíroda.
V takovfch pŤípadechnová vláda ziíkonnlm
zprisobem upraví nakládríní se soukromfmi
kontrakty uzavŤenfmi ve zmíze|é měně.
GENESE CESKOSLOVENSKA
Josef Kalvoda
ZáměrnébouránímftŮ, nebojen soupishistoriclcfch fakt a pramen , kter! je uspoŤádántak, že
produktem?Ale copád mltŮ je jeho vedlejším
pak nenítrpěliv! a pečliv soupis fakti za|oženf na dlouholetémsběrupramenrivŽdy alespoř
polopravd,které
trochu bouránímnejrriznějších
se věčnfm omílánímstaly pravdami? Historici
rádi Ťíkají'žeo době' ve kteréžijeme,se pravdu
dozví teprve naše děti z historickfch studií.
Teprve až všichni napíšísvémemoáry,nechají
promluvit svépaměti,aŽ se objevíkorespondence mocnfch, zveÍejníse to, co bylo utajováno
zjistínašipotomci
a co jiŽ dále utajovatnetŤeba,
s nadhledem,jak to vlastněvšechnobylo. My se
o svédobě pravdu nedozvíme,musímetedy vzít
I3|c|lúI 'Ňl tf !
Pokud by soul
emitujícívlastní
penize zastavilz
. rrco}lá schopna dostát svlm závazkim, její měna by se stala
bezcennou a jeji drŽitelé by neměli Žádny
právně vynutitelny nárok na kompenzaci.
Soudy však mohou rozhodnout, Že kontrakty
mezi tŤetímistranami uzavŤenév danéměně
v době, kdy existovaly rozumnédŮvody očekávat, Že bude stabílní(tj. kontrakty uzavŤené
v dobrévíŤe),budou plněny v jiné měně, která bude nejlépevyhovovat záměrrim smluvních stran.
Vfřatek z knihy Denationalisation of Money
- The Argument Refined publikované v roce
1978 The Instituteof Economic Affairs.
Z ang|ickéhooriginálu
pŤeloŽil Mirosl av Zajíček
obsáhlá diskusek článku
P etr a M acha O j ur isd ik ci
na internetuvčetněreakce
JiŤího Kinkora
viz odkaz na Lnrsspz Fnrnn
na stránkách Liberálníhoinstitutu:
ecn.czlliberal
http://www.
pďÉY'
Liberální
institut,
Spálená
51,Praha1
Foundation
for Economic
Education
@
zavděk alespoř tím, Že se múžemedozvědět
mnohéo našíminulosti.
K takovémutootevíráníočískvěle posloužíkni.
ha Slováka Josefa Kalvody Genese Ceskoslovenska.Detailněji nežkde jinde se zde dočteme,
jak zanedbatelnoumyšlenkoubyla ještěv prv.
ním desetiletítohotostoletímyšlenkasamostatnéhočeskéhostátu a jak nemyslitelná,protoŽe
nikfm neprosazovaná,byla id.easoužitíČechŮ
jak
a SlovákŮ v jednom státě.Dozvímese tudíž,
obrovskou roli hrajív historii osobnosti,v na.
šem piípadě zejménaMasaryk a Srobár, kteŤí
dokážínemyslitelnév jednom okamŽikupŤemě'
nit ve skutečnost.
MoŽná pochopíme'jak hlubokterévedly k rozko sahajíkoŤenytěch procesťr,
padu společného
Ceskoslovenskav roce 1992,
amožná takédáme za pravdu historikúm,kteŤí
povaŽují samotnézrození Ceskoslovenska za
historickouslepouuličku.
o samotnémMasarykovi se čtenáŤ
dozví hodně.
Pochopíjeho obsesivnínenávist k církvím (ze.
jménak církvi katolické),která vrhá dlouh;fstín
až do našísoučasnosti.
Uvidí, že sám Masaryk
za sektiíŤbyl považovánsvfmi současnftytéměÍ
jeho Realistickéstrany
skéhovridcea Že členové
jej povaŽova|i za svého,pastyÍe,,.Zjistí, jakou
vnitŤnísílumrjžezískatčlověk tím,Že byl dlou.
ho neprávempovažovánza outsidera.A pozorn;f
jistě taképochopí,proč se velcí duchové
čteniíŤ
u nás i ve světěhodíjen do velk ch a zásadních
dějinnfch okamžikria pročjsou pro ně normáIní
časytak těsnéa odsuzujíje do role statistú.
V pŤekladuAleše Valenty vydalo nakladatelství
PANEVROPA.
,,Poprvé je stanovena spodní hranice mez.d,
což zabrání nejhorším pĚípadrim vykoŤiséo.
vání.,,
ZahÍádky19._ 25.června1999
BIižšíinformace na
liberal. [email protected]
http://www.fee.org
Lussnz FnInr vychází ve spo|upráci
s Liberálním institutem a za podpory
Foundation for Economic Education.
PŤedplaétesi na rok l.999
LnrssBZ-FATRE
12 čísel
za 84'. Kč
PošlemeYám všechnaletošní
čísla!
vyžádejtesi složenkunebo hkfuru:
na tel. 0603-228753
na e-mailu [email protected]
.-.zpátečÍtÍadrestiAISSEZ.I'AIR
Petr Mach
Bozděchova 8
150 00 Praha 5
pŤispět
v
Ti, kte\e rozhodnou
na roční
jící350,.Kčr<ístávaj
casoplsu
í
nejen piedplatiteličasopišil
FntRe, ale
zároveiičlenyKlubupŤátel
liberálníliteratury
coŽopravĎuje
napŤ'
k nákupupublikacíLI s min.
207oslevou(viz www stránkyLI pro podrobnos.
v Klubu).
ti členství
Redakčnírada Vám bude vděčná
za Vašenáměty a pňipomínky.
Yáženípňedp|atittlé,
pokudjste neobdrže|i
některá|etošní
čís|a,
informujtenás o tom,zaš|eme
vám je znovu.
LussEz.Funn č.Účtu11090E7E1/5100.
Cestnf
šéfredaktorJiňí Schwarz. Redakční rada:
Mojmír Hampl, Petr Mach, Josef Šíma,Dan
Séastn'Í.
Kontakt: te|.: 0603.22E753.e.mail:
[email protected]íMK čR 8183.Podíváníno.
vinovfch zási|ek povo|i|a česká pošta,s.p.,
odštěpnf závod Praha čj. nov 6424198ze dne
26.8. 1998.Placenov hotovosti.
Letní univerzita liberá|ních
studiíi na Slovensku!!!
Poňádá Nadácia F.A. Hayeka, Bratis|ava
ve spo|upráci s Liberálním institutem
26. června až 2. července1999 v hotelu
i s|oven.
Sitno. Vyhne. Určenopro české
ské vysokoško|skéstudenty i m|adépe.
dagogy. B|ižšíinformace [email protected] nebo [email protected].
jde ke vzniku novjch prac,ovníc .t,t. pririz ,,pochybně dojde i na ostatníniípady vykoíisťo.
vdní a problémnízlcjchmezd bude jednou pro-
rnter:rational
@
1a+++prar*'-r
15'.,""'---./
finance
trade