Salettl - Freilichtmuseum Finsterau

Transkript

Salettl - Freilichtmuseum Finsterau
Salettl
Besídka z Passau-Mariahilf
Salettl
Besídka z Passau-Mariahilf
Martin Ortmeier
Impressum
© Zweckverband Niederbayerische Freilichtmuseen, Landshut 2013
Prameny obrazového materiálu: obrazový archiv skanzenu Freilichtmuseum Finsterau,
soukromá sbírka, Staatliches Vermessungsamt (Státní zeměměřičský úřad), Thomas Vogl †,
Rudolf Melcak, Dr. Martin Ortmeier, Josef Sonnleitner
Překlad do češtiny: Dr. Eva Císlerová
Design: Theorie & Praxis, Dr. Winfried Helm, Pasov
Pre-press: ab-Photodesign, Dionys Asenkerschbaumer, Kellberg
Nakladatel, lektor: Dietmar Klinger Verlag, Pasov
Tisk: Tutte, Salzweg
ISBN 978-3-940361-10-3
Obsah
Strana
Salettl – tančírna pro Finsterau . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Historie od roku 1881 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Převoz do muzea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
Slavit, tancovat a bavit se . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Památková zóna formanské hospody Ehrn ve skanzenu Finsterau . . . 33
Realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
5
Večer tak krásný, že se chce věřit až do konce.
Jan Zábrana
Als Hort des freien Bürgers ist das Wirtshaus jedem Pfaffen und jedem Minister
feindliches Lager. Deshalb pflegen sie hier zu sitzen bis zur Sperrstunde.
Hospoda je místo svobodných občanů. Pro pátery a ministry je to tábor nepřátelský.
A tak tu sedávají až do zavírací doby.
Johann Nep. Bachmeier
Salettl – tančírna pro Finsterau
Památkáři bojovali
o Salettl dlouho. Stál
v kopci Mariahilfer
Höhe v aleji Schärdinger
Straße, a chátral.
Původně to byla krásná
tančírna. Teď ale kolem
ní rostly bezy a kopřivy.
Proto se několik dobrovolníků ze sdružení
Forum Passau spojilo
se skanzenem Freilichtmuseum Finsterau s tím,
že snahy o zachování budovy na jejím místě nikam nevedou. A v lednu
roku 2010 se na místě setkali Peter Zieske, Friedrich Brunner, Günther Bosanyi
a ředitel skanzenu, aby se poradili, jak dál. Architekt Dipl. Ing. Thomas Vogl †,
který se již v roce 2007 společně s referentem Bavorského památkového
úřadu Dr. Thomasem Kupferschmidem zasadil o nouzové zajištění padající
střechy a který se postaral o odbornou výměru stavby, pak opatřil také kontakt na jejího
vlastníka.
Pak už bylo nutné spěchat. Během několika týdnů byla zajištěna dokumentace, průzkum
dekoru a financování. Předseda krajského parlamentu Manfred Hölzlein, který je zřizovatelem
skanzenu, obstaral základní financování; další příspěvek pak zajistili Jürgen Vaterl, který vede
Spolek na podporu skanzenu (Förderverein) a Georg Waldemer z Bavorského zemského úřadu pro
nestátní muzea.
Franz Plöchinger und Franz Dillinger, stavební odborníci ze skanzenu Finsterau, připravili
technické detaily sejmutí z Pasova, převozu a následného uložení ve Finsterau. Zajistili
bezpečnost procesů a koordinaci mezi zúčastněnými úřady a firmami. Taneční sál a všechny
jeho stavební součásti byly ve Finsterau uloženy na konci května roku 2010. A Pasov přišel
o jednu stavební památku.
Na stavební obnově se podílel také Architekt Dipl. Ing (FH) Klaus Meyer. Bez podpory Evropské
unie (přibližně 40%) by nebylo možné rekonstrukci uskutečnit.
Ředitel skanzenu věří, že Salettl z Pasova-Mariahilf bude na svém novém místě ve skanzenu
Freilichtmuseum Finsterau plný života. Jeho přáním je, aby sem na návštěvu opět přijížděli hosté
z Horních Rakous, podobně jako do tančírny jezdili mezi lety 1881 a 1915, když ještě stála
u hostince v Pasově na kraji ulice Schärdinger Straße. Přátelé lidové kultury, hudebníci a ti,
kteří mají rádi tancování a kroje, jistě dorazí i ze sousedních Čech.
8
Historie od roku 1881
První úřední zmínka o šenkovně u hostince Mathiase Spätha v obci
Beiderweis u Pasova pochází z roku 1884. Dle tohoto zápisu byla
postavena před třemi lety, tedy v roce 1881. Z roku 1899 pak
pochází záznam, kde stojí,
že hostinci přináleží zvláště
Strana 7: V katastru je v obci Beiderweis pod čísly
prostorný prosklený dům,
21-60 červeně zakreslena (na východním okraji)
který odpovídá nejnovějším
hospoda, postavená v roce 1875 Mathiasem
Späthem. Podlouhlá cihlová stodola a dvě malé
požadavkům a ve kterém lze
kůlny jsou rovněž zaneseny červeně, ale křížek
i v zimě pořádat nejrůznější
na nich znamená, že již byly zbourány. Pečlivé
plesy, svatby etc., neboť je
šrafování napříč znamená, že zde v roce 1884 bylo
vytápěn.
provedeno částečné vyměřování.
V roce 1923 se Beiderweis stává součástí Pasova
Koncese k provozu
a na jihu přímo sousedí s rolemi Mariahilfu.
hostince byla udělena
proto, že obec Mariahilf
Pod kaštany sedí hostinští Franz a Anna Bachlovi,
jejich syn Ludwig a jeho manželka Anna. Fotona hlavní cestě mezi Pasovem
grafoval je zřejmě Ludwigův bratr, který se pak
a Schärdingem navštěvuje na
rychle postavil za své rodiče. V pozadí je loubí
svých výletech mnoho obyvatel
Salettlu.
Pasova a hospoda u Späthů tak
bývá velmi využívána. V letních
měsících pak v obci pobývají cizinci, kteří jsou společně s obyvateli obce
Mariahilf bezprostředně na hostinec odkázáni.
11
V roce 1990 kupují hospodu, celé hospodářství a prosklenou
budovu sezdaní pohostinští Franz a Anna Bachlovi za 37 750
marek. 1. ledna roku 1990 pak usedlost přebírá jejich syn Ludwig
s manželkou Annou. V roce 1976 je hostinec Gasthaus Ludwig
Bachl navždy uzavřen.
Prosklená budova byla již
Majitel hospodářství a cihelny Mathias Späth si na
v roce 1924 přestavěna na
cestě, která vede z Pasova do Schärdingu, zřídil
pohostinství. Beiderweis leží v úzkém údolí,
dílnu, protože po první
po návrší vede hojně používaná cesta.
světové válce ubylo
Dvůr ze tří stran obklopují hostinec a zemědělské
slavností a plesů. Bylo
budovy, na jihu se k nim připojuje Salettl.
zde zřízeno lakýrnictví
a truhlářství a k němu
přistavěn malý prostor na vypalování. Toto využití bylo zastaveno
v roce 1971. A kdysi krásná dřevěná stavba začala chátrat.
Město Pasov a jeho památkový úřad usilovaly mnoho let o to,
aby se Salettl uchoval na svém původním místě jako připomínka
někdejší kultury volného času. Povolení k přenosu do skanzenu
ve Finsterau bylo uděleno v roce 2010.
13
Šenkovna z Passau Mariahilf dnes tedy stojí vedle formanské
hospody Ehrn a její lipami osázené zahrady. Ve Finsterau tak
slouží svému původnímu
účelu. Je tu pro osvěžení
Ludwig a Anna Bachlovi s dětmi na louce u své
příchozích.
usedlosti. Ze Salettlu, ve kterém již dlouho pracuje
natěrač automobilů, je zde vidět jižní fasáda.
Ludwig Bachl otevřel hostinec opět po válce v roce
1946 a rodině z něj plynul pravidelný příjem.
Mezi cestou a hostincem zvaným Gasthaus Ludwig
Bachl je malý prostor ke každodennímu sezení.
Stromy v aleji poskytovaly příjemný stín.
Na třetí fotografii je rodina Ludwiga a Anny
Bachlových s přáteli. Snímek je přibližně
z roku 1960.
Cestu do Pasova kdysi
utvářely příměstské statky
a přítomnost hojně
navštěvovaného poutního
kostela. Lidé z Rakouska
tudy dojížděli za zaměstnáním a zpět, cestovali
zde víkendoví výletníci
a převozníci. Dnes je okolí hustě obydleno a úzkou alejí pospíchají tam a zpět nákladní automobily. Hostinec, šenkovna ani
tančírna tu nechybí.
15
Převoz do muzea
Každý hostinec před branami města, který chtěl být úspěšný, měl
v zahradě loubí, kulečníkovou dráhu či dokonce letní tančírnu
s velkými okny. Tyto dřevěné stavby byly často barevné a zdobené
vyřezáváním či pilovanými ornamenty.
Obrázky a fotografie jsou
dokladem, že se jednalo
Strana 15: V roce 2008 byla památka fotograficky
o stavby pro obveselení občanů.
zdokumentována. Prkenné stěny oddělují lakovnu
od ostatních pracovních prostor a na všech
Nazývaly se šenkovna,
plochách jsou šedé zbytky po stříkání laků.
pivnice, tančírna, letní sál
či besídka. Tyto stavby se
V roce 1924 byla v rohu mezi tanečním sálem
a chlévem postavena cihlová místnost na
hojně stavěly až do roku
vypalování. (foto 2008)
1914/15 a některé z nich
měly skutečně reprezentativní podobu. Již od roku 1848 byly podstatnou součástí zábavní
kultury v obcích, kterou však přerušila tragická válka v Evropě.
Budov tohoto typu se zachovalo jen málo. Válka jich mnoho
zničila a mnohé z nich byly připojeny k nádražím. Přilehlé silnice
byly stále rušnější. Dřevěné stavby tak musely ustoupit masivním
konstrukcím, které se daly používat celoročně. Stavby se
s proměnou zábavní kultury staly přebytečnými, takže se začaly
rozpadat a poté byly zbořeny.
19
Besídka (Salettl) v Passau-Mariahilf stála nevyužívána 30 let.
Všechny prvky přestavování v náhradní funkci dílny se tak po
tuto doby neměnily a zůstaly zachovány tak, jak vypadaly v roce
1971, kdy se stavba přestala používat. Dělící příčky dílny, stropní
obložení, dvě velké brány a několik nových oken však besídku
proměnily.
Beze změny zůstalo loubí
S masivní podporou Zemského památkového úřadu mohla
na straně k zahrádce, dále
být existence (…) ještě zachována. Bohužel se však (…)
úzký střední sloup s dvojicí
neobjevila žádná konkrétní perspektiva pro využití na tomto
místě. (Bauakte der Stadt Passau / dokument
pásků a dvě zapomenuté
stavebního úřadu, 2010)
lavičky na půdě.
Hniloba na nosných dřevěných konstrukcích,
rozpadání cihlových základů, díry ve střeše
a podlaze – to je stav, ve kterém skanzen Finsterau
na jaře roku 2010 shledal tančírnu na Mariahilfu.
Ale na bezpečných místech pod stříškou loubí
se uchovaly zbytky původní barevné výzdoby, stejně
jako v interiéru na spojovacích páscích a stěnách
z prken.
Obnova ve skanzenu
Freilichtmuseum Finsterau
proběhla v době od
července 2012 do září 2013
a jejím cílem bylo přiblížit
tančírnu době její výstavby.
Rozpadlé dřevo bylo vyrobeno a začleněno pomocí starých
technik. Byly obnoveny ztracené dveře a okna. Nábytek zůstal
buď v původní podobě (u nalezených lavic), nebo byl
21
rekonstruován dle literatury (kachlová kamna, stoly a židle) či dle
podobných vzorů (čepovací nábytek).
Aby se stavba po přenosu do skanzenu v nadmořské výšce 935 m
n.m. dlouho zachovala, byly do ní začleněny nové konstrukce.
Na západní straně je upevněna ochranná stěna. Obezdění komína
a půda byly pro zesílení
opatřeny skrytou ocelovou
Nikde v širokém okolí (…) nenajdete podobnou samostatně
konstrukcí.
stojící tančírnu. Památka má význam pro folkloristiku
a sociální historii i mimo hranice regionu. (Dr. Thomas
U barev byla provedena
Kupferschmid, Bavorský zemský památkový úřad)
fixace, obnovení a na
místech, kde se nedochovaly, byla provedena opatrná rekonstrukce.
100 let potom, co přestal být používán jako hostinec, začíná
Salettl znovu sloužit lidské pospolitosti.
23
Slavit, tancovat a bavit se
Hostinec u obce Handlab v Bavorském lese láká návštěvníky obrázky
kostela a zahrádky. Vzpomínám na výlet s dědečkem, který sem jel navštívit
svou ženu při pobytu na „mateřské zotavené“.
Později jsem zde byl, tehdy ještě pouze tovaryš, s přáteli na výletě. Bylo to
o svatodušních svátcích a vyjížděli jsme z Vilshofenu. S přivřenýma očima
jsem se zadíval do dálky a vzpomínal na krásné zážitky. Mé vzpomínky
ukončila věta „Und grauft hama!“ (A jak jsme se prali!). I klukovské praní
se s besídkami vytratilo.
26
viz M. Ortmeier: Trinkhalle, Tanzsaal, Salettl – Verlorene Freizeitstätten. (Šenkovna, tančírna,
besídka – ztracená místa pro volný čas) In: Straubinger Heimatkalender 2012
Černé jezero u Železné Rudy bylo vždy oblíbeným cílem výletníků.
24. dubna odsud do Přemyslovy ulice v Praze na Smíchově dostala
pohlednici „velectěná slečna Minna Fehrer“. Na pohlednici vidíme altán
z roku 1899. Krásná stavba však po krátké době shořela.
27
Na nedatované pohlednici s litografií je zobrazen zájezdní hostinec
v údolí Schwarzachtal u obce Neumarkt v Horní Falci. Pro slavnostní
příležitosti zde byl postaven letní sál s vysokými okny. Vedle něj stojí
otevřený pavilonek. A na břehu byl pro výletníky jednoduchý přístřešek.
28
Ne každý hostinec si mohl dovolit prosklenou verandu podobnou té,
kterou měl hospodář hostince Hörhammer v obci Hörmannsberg
u Tiefenbachu. Jednoduché laťové loubí však bylo povinností.
Přístřešek u hostince Zum Falkenstein v obci Lindbergmühle byla tzv.
„Loadhüttn“ (doslovný překlad: tříslobouda), což byl vzdušný domeček
pobitý smrkovou kůrou.
29
Pozdrav z Breitenbergu / Hostinec Ammerl
30
30. září 05
Pasov, oběd, z ¾ 1.
Waldkirchen příjezd 3 ¼ [hod] odjezd ½ 5
Breitenberg příjezd ¾. 7, noc u Raaba
Bouřka. Déšť. Postel 50 dn [Pfennig] 2 buřty.
Krásný kostel. Z Br. 1. Okt ¾ 10 dopol.
Do Wegscheid 11 hod, oběd Resch 2,50.
Z [Wegscheid] 1 hod. [Unter-]Griesbach 2 hod
Obernzell 1 máz. z 3.- do Pasova 4 hod.
[pod fotografií] 2.- guláš.
[vpravo na kraji] kopec [do] Griesbachu
Anna-Maria Schneiderová, dcera manželů Bachlových, popisuje
„Mariahilfler Gmoa“ (obec, občané Mariahilfu) jako společenství
starousedlíků, kteří se scházeli v hostinci u Bachlů.
Fotografie z roku 1959 zobrazuje pány u stolu v kuchyni.
V prostornější hostinské místnosti se lidé scházeli jen při slavnostních
příležitostech (foto 1953).
31
Hosté byli sice pozváni, přesto však museli dávat „šestimarkovku“ za jídlo
a hudbu. Nebylo však třeba volit mezi hovězím, telecím a pečeným kuřetem. Bylo tu všechno najednou.
Zajímavý byl i hudební program. Kromě vojenského pochodu
Laridah-Marsch armádního skladatele Maxe Hempela, který vychází
ze staroanglické písně, tu byl také pochod.
Heil Europa (Sláva Evropě; Franz von Blon). Úcta se vzdávala i americkou
písní Stars and Stripes (John Philip Sousa). Nacismus byl už na postupu, ale
zde se k opravdové radosti zúčastněných hrála takováto směs.
32
Jídelníček při oslavě prvotin, Bad Birnbach, 1929
Pro děti chudých byly tak tučné koblihy opravdu nezvyklé.
Štědře se servírovalo pivo a vydatné chody. Možná zde je původ
starobavorského úsloví, že někdo po jídle a pití zvrací jako
svatební pes, „einer habe nach Essen und Trinken gekotzt wie
ein Hochzeitshund“. Také psům se tehdy na svatbách dařilo dobře.
Děti měly jídla dost a házely psům nakousané Kiachln (placky-koláčky
se sladkou či slanou náplní) za nejbližší plot. Opilí chlapci zvraceli
v pozdních hodinách hned vedle dveří hospody a leckterý hladový
pes si ani takové jídlo nenechal ujít.
Cestopisec Johann Nep. Bachmeier vypráví o výrobci košťat z osady
Holzhäuser u Triftern, který si své jízdy uměl rozplánovat tak, aby
se vždy jakoby náhodou stavil na nějaké svatbě. Svého psa uvolnil
z řemení a nechal jej se napást vším, co při svatbě upadlo na zem.
viz: M. Ortmeier: Bad Birnbach – Das ländliche Bad. 2011
33
Památková zóna formanské
hospody Ehrn
ve skanzenu Finsterau
Hostince u silnic mezi většími obcemi měly velký hospodářský
význam. Poskytovaly útočiště příchozím a přijevším a většinou
zde bylo místo pro povozy a tažná zvířata.
Pro obyvatele a hospodáře z blízkého okolí byl hostinec místem
komunikace. O svátcích
a víkendech sem na výlet
Strana 33: Přenést formanskou hospodu Ehrn, její
jezdili obyvatelé měst.
světnice a komoru bylo možné, přenést stoletou
V hospodách stranou od
lípu v zahradě však možné nebylo. Zmizely také veměst a vesnic se často našel
dlejší budovy: jatka, pivnice a lednice ve sklepě, pekařská pec a kuželník. U kuželníku stála také
zloděj, pytlák či pašerák.
besídka (Salettl).
Do komplexu hospody
patří: hostinec s bytem, kuchyní, světnicí pro hosty a hostinskými
pokoji, dále chlévy, zemědělské budovy, zahrada osázená stromy,
kuželník, tančírna, jatka a pivnice (sklep).
Formanská hospoda Tafernwirtschaft Ehrn a její sál z Pasova-Mariahilf
byly vyhlášeny novou památkovou zónou. Ehrn byla postavena
v roce 1840 v obci Dörfl u Kollnburg (okres Regen), v roce 1976
pak byla demontována a v roce 1979/1980 znovu postavena.
37
Podobně jako hostinec Gasthaus Ludwig Bachl měla i tato hospoda
vlastní hospodářství.
Světnice a pokoj v přízemí, tančírna v patře, příchod k domovním
dveřím (Gred) a zahrada s lipami – prostoru pro hosty při
nejrůznějších příležitostech tu bylo dost. V roce 2007 byla v patře
zřízena tzv. Außergefilder
Stube (Kvildská světnice).
Častým hostem v hospodě Ehrn byla kapela
V tomto malém sále
z nedaleké vesnice Kirchaitnach.
se nacházejí vzpomínkové
předměty z Kvildy (Außergefild) odsunutých (1946) německy mluvících obyvatel. Výstava
informuje o novějších dějinách této obce nedaleko od Finsterau.
Loubí sálu směřuje na východ. Ohrazení z habrů, které obklopuje
zahrádu, je tímto směrem přerušeno, takže se hosté mohli volně
pohybovat ze zahrady do sálu a naopak.
39
Realizace
Besídka (Salettl) – tančírna pro Finsterau
Místní iniciativa a investice společnosti Zweckverband Niederbayerische Freilichtmuseen 2010–2013
Koncept, vedení, podpora: Dr. Martin Ortmeier
Stavba: Freilichtmuseum Finsterau (Tesař: Franz Plöchinger, Stavitel: Franz Dillinger)
Kriticko-historická výměra: Monika Dietrich Architektin Dipl. Ing. – Historický výzkum materiálu: Josef Kreilinger (malířský mistr pro
kostely), M. Johannes Baur (restaurátor) – Architekt: Klaus Meyer Architekt Dipl. Ing. (FH) – Rekonstrukce historického tesařství:
Tesařství Alois Duschl – Restaurování: Ulrich Jahr (restaurátor kovů/M.A.), Rudolf Ranzinger (restaurátor, malířský mistr pro kostely) –
archivní průzkum: Dr. Ludger Drost – Terénní výzkum: Dr. Philipp Herzog – Fotografie: Rudolf Melcak, Dr. Martin Ortmeier,
Thomas Vogl Architekt Dipl. Ing. † – Média: Theorie & Praxis, Dr. Winfried Helm – Didaktika, texty: Dr. Martin Ortmeier
Dokumentaci a přenos v roce 2010 zaštítil svaz Zweckverband Niederbayerische Freilichtmuseen s finanční podporou sdružení
Verein der Freunde und Förderer des Freilichtmuseums Finsterau, bavorské Landesstelle für die Betreuung der nichtstaatlichen
Museen a pana Rudolfa Völtla (Pasov).
Opětovné postavení besídky (Salettl) z Pasova-Mariahilf ve skanzenu Freilichtmuseum Finsterau v letech 2012-201 financoval
svaz Zweckverband Niederbayerische Freilichtmuseen s podporou Evropské unie a sdružení Vereins der Freunde und Förderer
des Freilichtmuseums Finsterau.
Zde investuje Evropa do rozvoje venkova.
Podporuje ministerstvo Bayerisches Staatsministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten
a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)
V péči skupiny Lokale LEADER-Aktionsgruppe Freyung-Grafenau
a úřadu Amt für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten Regen
42
Besídka (Salettl) – tančírna pro Finsterau
Místní iniciativa a investice společnosti Zweckverband Niederbayerische Freilichtmuseen 2010–2013
FREILICHT
MUSEUM
FINSTERAU
Koncept, vedení, podpora: Dr. Martin Ortmeier
Stavba: Freilichtmuseum Finsterau (Tesař: Franz Plöchinger, Stavitel: Franz Dillinger)
Kriticko-historická výměra: Monika Dietrich Architektin Dipl. Ing. – Historický výzkum materiálu: Josef Kreilinger (malířský mistr pro
kostely), M. Johannes Baur (restaurátor) – Architekt: Klaus Meyer Architekt Dipl. Ing. (FH) – Rekonstrukce historického tesařství:
Tesařství Alois Duschl – Restaurování: Ulrich Jahr (restaurátor kovů/M.A.), Rudolf Ranzinger (restaurátor, malířský mistr pro kostely) –
archivní průzkum: Dr. Ludger Drost – Terénní výzkum: Dr. Philipp Herzog – Fotografie: Rudolf Melcak, Dr. Martin Ortmeier,
Thomas Vogl Architekt Dipl. Ing. † – Média: Theorie & Praxis, Dr. Winfried Helm – Didaktika, texty: Dr. Martin Ortmeier
Dokumentaci a přenos v roce 2010 zaštítil svaz Zweckverband Niederbayerische Freilichtmuseen s finanční podporou sdružení
Verein der Freunde und Förderer des Freilichtmuseums Finsterau, bavorské Landesstelle für die Betreuung der nichtstaatlichen
Museen a pana Rudolfa Völtla (Pasov).
Opětovné postavení besídky (Salettl) z Pasova-Mariahilf ve skanzenu Freilichtmuseum Finsterau v letech 2012-201 financoval
svaz Zweckverband Niederbayerische Freilichtmuseen s podporou Evropské unie a sdružení Vereins der Freunde und Förderer
des Freilichtmuseums Finsterau.
Zde investuje Evropa do rozvoje venkova.
Podporuje ministerstvo Bayerisches Staatsministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten
a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)
V péči skupiny Lokale LEADER-Aktionsgruppe Freyung-Grafenau
a úřadu Amt für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten Regen
43
ISBN 978-3-940361-10-3