RL_duben_2016

RYCHTÁŘSKÉ
LISTY
Ročník: VI., číslo 20, vyšlo 11. 4. 2016
NEPRODEJNÉ!
www. pivovarnarychte.cz
ÚSTECKÝ PIVNÍ JARMARK
malých a rodinných pivovarů
Největší pivní akce letošního jara vypukne v sobotu 14. května 2016
na ústeckém Kostelním náměstí. Letos se koná již 6. ročník.
14. 5. 2016
10-22 hodin
Vstupné zdarma.
Uvnitř čísla najdete:
POZVÁNKA NA
VI. ÚSTECKÝ PIVNÍ
JARMARK
str. 2
Fotosoutěž
Mazel na cestách
str. 3
GASTRO OKÉNKO
Chřest a zdraví
str. 4
Chuťovky k pivu
str. 5
GRUITBIER - Tajemství
bylinného piva
str. 5-6
Co nového vás čeká
Na Rychtě
str. 7
ZVEME VÁS NA AKCE str. 8
Zoo Ústí nad Labem
2. Charitativní běh s Plamínkem
Z
veme všechny milovníky piva i rodiny s dětmi
na akci, která se těší stále větší oblibě nejen ústecké veřejnosti. Ochutnáte pivní stálice
i novinky z 25 minipivovarů a
připraven je tradičně zajímavý
hudební a kulturní program.
Po 22 hodině pokračujeme After párty V Pivovar Hotelu Na
Rychtě.
175 let labské paroplavby a 140 let
Muzea Ústí nad Labem
Magorrace a Rychtářská 12° km
Reportáž Ládi Šimka
S Mazlem na cestách str. 10
Volný přístup
Podrobnosti a program
najdete na��������������� str. 2
Gastronomické okénko
Každý měsíc si pro vás pravidelně připravujeme speciální nabídku v podobě tematických Gastro týdnů. V dubnu si pochutnáte na „Babiččiných specialitách“, čeká
Vás „týden s chřestem“. V červnu vás čekají oblíbené Hamburgery ������������� str. 4
ADRESA: Pivovar Hotel Na Rychtě, Kláštěrní 75/9, Ústí nad Labem, 400 01
e-mail: [email protected], vedení společnosti: telefon: 475 213 047, fax: 475 212 945
REZERVACE: Restaurace – e-mail: [email protected], telefon: 475 205 018
Hotel – e-mail: [email protected], telefon: 475 213 138
EXKURZE: Po–Čt e-mail: [email protected]
NAPIŠTE NÁM – Pokud máte přání, nápady či připomínky: [email protected]
Heslo: 475205018
... a navštivte náš web nebo Facebook:
www.pivovarnarychte.cz
facebook.com/PivovarHotelNaRychte
PROVOZNÍ DOBA
pondělí – sobota
10:30–24:00 hodin
neděle
11:00–22:00 hodin
VI.
Ústecký pivní
jarmark
malých a rodinných
pivovarů
Největší pivní
událost
v Ústí nad Labem!
Kdy: sobota 14. 5. 2016
Kostelní náměsí 10-22 hod
After party po 22 hodině
v Pivovar Hotelu Na Rychtě
Letošní v pořadí již 6. ročník
Ústeckého pivního jarmarku
malých a rodinných pivovarů
letos opět nabídne možnost
ochutnat pivo z 25 minipivovarů z Čech i z Německa,
celodenní kulturní a zábavná
představení pro malé i velké,
zajímavé pochoutky i řemeslné
stánky. Tradičně se uskuteční
odborná degustace ohodnocená MÁZEM Ústeckého pivního
jarmarku a slosovatelná anketa čtenářů Ústeckého deníku
o MÁZ Ústeckého deníku.
2
2016/04 Ročník: VI., č. 20
Bohatý kulturní program pro všechny generace
ročník
Akcí bude stejně jako v minulosti provázet Petr Stolař.
After párty v Pivovar
Hotelu Na Rychtě
Kdo vystoupí na hudební Nepit©h Band
scéně?
Bohouš Josef & BURMA A opět nezapomínáme
JONES
na charitu...
NIL
Old Boys
Lena Yeallow
Old Boys
Marta & Rasputin
Workers a 9431
(v rámci oslav 50 let Porty)
The Boom
Koťata a další
Z každého prodaného piva od
každého pivovaru půjde do kasičky Nadačního fondu Plamínek naděje 50 haléřů. Přispívat
můžete během dne do kasičky
všichni. Peníze budou použity
na nákup pomůcek pro handicapované dítě a zooterapii.
Divadlo V Pytli
Sváťovo Dividlo
Pouliční divadlo IMP
Flašinetář z Ostrova
Kouzelník Flažolík
www.usteckypivnijarmark.cz
www.pivovarnarychte.cz/cz/akce/ustecky-pivni-jarmark
www.facebook.cz/PivovarHotelNaRychte
Přesný hudební
A kdo se představí na a divadelní program
dětské scéně?
najdete na:
Připraveny budou také soutěže
a atrakce pro malé i velké návštěvníky. Vyzkoušíte si práci
hrnčíře, shlédnete kováře. Pro
děti bude připravena výtvarná
dílnička, malování na obličej a
jarmareční atrakce.
Z jakých pivovarů letos ochutnáte pivo?
1. Na Rychtě - Ústí n./L
2. Zámecký pivovar Chyše
3. Rodinný pivovar
Bernard - Humpolec
4. Monopol Teplice
5. Labuť - Litoměřice
6. Křinický pivovar
- Krásná Lípa
7. Purkmistr - Plzeň
8. Akciový pivovar Letiny
9. Vítek z Prčice
10. Belgická piva
11. Domácí pivovárek Velký
Rybník - Velký Rybník
12. Kocour - Varnsdorf
13. Berguell - Lobaü
14. Kahan - Most
15. Aldersbacher - Bavorsko
16. Rampušák - Dobruška
17. Suchdol - Praha
18. Starokladenský
pivovar - Kladno
19. Chalupník - Perštejn
20. Mordýř - Dolní Ředice
21. Zloun - Louny
22. Přátelský pivovar Malešov
23. Lobeč
24. Raven - Plzeň
25. Blad Flash - Praha
Představí se také
Jarmareční
Mazel 12°
Jde o světlý ležák 12° plzeňského typu vařený z odleželého českého sladu, který si
ponecháváme na zásobě právě
k uvaření jediné várky tohoto
piva. Vyznačuje se lehkým zákalem, způsobeném kulturními
kvasinkami spodního kvašení,
Pivovar
/roční výstav [hl]
Pivovar Hotel
Na Rychtě
/1200
Pivovar Monopol
Mostecký Kahan
/650
Pivovar
Purkmistr
/1500
Pivovar Zloun
/1200
Detailní informace přinášíme pouze u vybraných pivovarů, které se o ně s námi podělili.
Pivovar Mordýř
/800
Domácí pivovar
Velký rybník
/450
Akciový pivovar
Letiny
/800
Pivovar Labuť
/500
Bergguell –
Brauere Löbau
/195 000
Pivovar Kocour
/4000
je příjemné, jemně nahořklé
chuti, s výraznější chmelovou
vůní a dobrou pěnivostí.
Lahodná chuť a vůně tohoto
piva si vaše srdce získá navždy.
Čistá kvasničná kultura dodává
tomuto pivu, vařenému podle
starých receptur, charakteristickou chuť a vůni.
Technologicky se jedná o světlé, spodně kvašené, dobře vyle-
Založení + info
želé pivo, středně silné s extraktem původní mladiny (EPM)
min.12% váhových a s minimálním obsahem alkoholu
4,80% objemových. Jarmareční mazel se vyznačuje lahodnou chutí i vůní, výraznější
hořkostí s jejím pozvolným
dozníváním, vyšší plností, silnějším řízem a bohatou pěnou.
Pivo je vyrobené klasickým
Pivní nabídka pro
Jarmark 2016
10/2010 - Restaurační minipivovar
s*** hotelem a zahrádkou v centru Ústí nad Labem. Nabízí 3 stálá
piva a pravidelné 1- 2 speciály.
Mazel 12° (světlý ležák)
Vojtěch 12°(polotm. ležák)
Brusinka 12°(ochucená)
Jarmareční Mazel 12°
2015 - Nový pivovar na hlavní třídě v
Teplicích s hotelem, restaurací a vlastní
kavárnou v prvorepublikovém stylu.
12% světlý ležák Monopol
11% polotmavý ležák Karlík
11% ochucený ležák Višeň
14% Monopol ALE
1x speciál (11% IPA nebo
Monopol jarní 11% Pšenice)
11/2009 - Jediný pivovar svého druhu
na Mostecku. V nabídce má 4 stálá
piva a 2 speciály. Objednat si můžete
i soudek o objemdu 5, 10, 30, 50 l.
Magistr Edward Kelley (světlý ležák)
Zdař Bůh! (polotmavý ležák)
2x speciály
6/2007-Je součástí komplexu Pivovarského dvora Plzeň. Areál zahrnuje pivovar, pivnici, restaurant, konferenční sál,
bar s bowlingem, vinný sklípek, hotel ...
Světlý a polotmavý
ležák Purkmistr
Pšeničné pivo Písař
1x svrchně kvašený speciál
9/2013 - Lounský minipivovar s restaurací a stálou nabídkou 5 druhů piv.
Desítka ZLoun - svět. výč. 10°
JanTar ZLoun - světlý až
polotmavý spec.ležák 11°
1x speciál
5/2013 - Svépomocně vybudovaný pivovar s tradičním řemeslným způsobem vaření piva.
Světlý ležák Mordýř
Líný komorník - tmavá 14°
Double IPA – 17°
1x speciál
3/2005 - Domácí pivovárek, který
zanedlouho oslaví již 11. výročí
svého vzniku.
Hastrman 12°
1x americké pivo IPA
Hastrmanské pšeničné
Hastrmanský BOCK
Jaro/2013 - Pivovar Letiny vznikl na
místě chátrající obecní hospody ze 30.
let a jeho předností je velmi kvalitní
voda vyhovující i jako voda kojenecká.
Letinské výčepní světlé 10°
Letinský světlý ležák 12°
Letinský polotm. spec. 13°
Letinský hořk spec. (LIPA) 14°
1x speciál
2010 - Restaurační rodinný minipivovar v historickém jádru města
Litoměřice ve sklepních prostorech
bývalého secesního hotelu.
Labuť 12% - světlý ležák
Labuť 12% - polotmavý ležák
Ale Labuť 13% svrch. kvaš.
žitný speciál – Labuť 14%
1846 - Hornolužický pivovar se staletou
tradicí. Do pivovaru majitel investuje
pouze pokud dlouhodobě stoupá odbyt.
jahodový porter 14°
třešňový porter 14°
2008 - Kocour je jedním z průkopníků nového pohledu na pivo a
pivovarnictví v Čechách - pivo
není jen chlazená desítka v lednici.
světlý ležák 12°
studentská desítka 10°
IPA Samuraj 14°
dvourmutovým
dekokčním
způsobem. Vyšší prokvašení
a delší doba ležení dodává pivu
lehkost a dobrou pitelnost. Pivo
je čepováno jako nefiltrované a nepasterované, čímž není
ochuzeno o vitamíny, zejména
celého komplexu vitamínu B.
Logo
„MAZEL NA CESTÁCH“
aneb fotosoutěž
o 100, 75 a 50 piv
SPUŠTĚNA!
„MAZEL NA CESTÁCH“ je tradice a patří k našemu pivovaru.
Každý rok soutěží o 100, 75 a
50 piv desítky snímků.
Pravidelně udělujeme i cenu
Pivovar Hotelu Na Rychtě nebo
cenu Sympatie.
Fotografie můžete posílat kdykoli až do 20. září 2016 na
[email protected].
Každou fotografii opatřete popiskem, emailem, telefonem a
jménem.
Pro foto lze použít: CESTOVNÍ
BALENÍ MAZEL – PET LÁHEV
MAZEL – DŽBÁN MAZEL.
2016/04 Ročník: VI., č. 20
3
Gastro okénko Pivovar Hotelu Na Rychtě
Chřest
Každý měsíc si pro vás pravidelně připravujeme
speciální nabídku v podobě tematických Gastro týdnů.
Jak zpracovat a následně připravit chřest?
Chřest je zelenina blízká cibuli
a česneku a přisuzují se mu výjimečné zdravotní účinky.
Jak chřest vařit a na co si
dát pozor?
Důležité je chřest dobře oloupat, jinak vám může zhořk-
krémovou polévku.
Vaříme ho ve vodní lázni. Voda,
bílé víno, citrón, divoké koření,
sůl, pepř, bobkový list – to je
směs, ve které by se měl uvařit,
a poté co nejrychleji zchladit.
Prudké zchlazení je důležité,
aby chřest zůstal křupavý a ne-
„Babiččiny speciality“
na těch si pochutnáte od 15.4.
„Chřestové dny“
TIP Šéfkuchaře Pivovar Hotelu Na Rychtě:
Chřestový salát s pomerančovým dresingem
Suroviny:
bílý chřest, pomeranč,
olivový olej, sezamová
semínka, cherry rajčata,
směs salátů (rukola, frisée,
radicchio)
Pivní jarmark – největší
pivní akce letošního jara
přinese širokou nabídku
pivních specialit. A protože
s pivem roste chuť, a nejen
na další pivo, ale také na
něco dobrého, přečtěte si, co
se k pivu nejčastěji konzumuje.
budou Na Rychtě probíhat od 6. 5. do 15. 5. ve
všední dny od 13:30 a o víkendu po celý den
„Hamburgery“
ty pro Vás budeme mít připraveny od 10. do 20. června
Kompletním menu najdete na: pivovarnarychte.cz/cz/restaurace/denni-menu.html
nout. Když si chřest přinesete
domů, se zpracováním dlouho
neváhejte a co nejrychleji ho
zpracujte. Už z obchodu není
úplně nejčerstvější. Má za sebou transport a nějakou chvíli
v obchodě již ležel.
Chřest jednoduše oloupejte
škrabkou (pokud máme mladý chřest, tak ten loupat nemusíme). Důležité je zbavit se
vláken, která jsou po uvaření
velice nepříjemná. Chřest loupeme od hlavičky dolů a poté
odlomíme tuhou spodní část,
kterou nevyhodíme, ale použijeme na výbornou chřestovou
zešedl. Takto se upravuje zejména, pokud ho chcete na salát. Pokud s ním pracujete dál,
zchlazovat jej nemusíte. Chřest
vyndáte z vodní lázně a hned
ho hodíte na pánev na přepuštěné máslo a lehce orestujete.
Základní receptury
Nejlepší jsou základní jednoduché receptury jako chřest se
strouhankou, s parmezánem,
nebo s holandskou omáčkou.
To jsou ty nejjednodušší úpravy, kdy si vychutnáte chřest
jako takový.
Postup:
Natrháme salátové lístky
na jemno, vmícháme dílky
pomeranče bez pecek a tuhých okrajů a nakrájená rajčata. Bílý chřest necháme
několik minut lehce povařit v pomerančové šťávě.
Poté ho na struhadle na-
strouháme na tenké plátky
a promícháme se salátem.
Vše přelijeme zálivkou, ze
svařené šťávy z pomerančů, se zašlehaným olivovým olejem a sezamovými
semínky.
4
2016/04 Ročník: VI., č. 20
Chuťovky k
doporučuje
Heřmánek,
chař Pivovar
Na Rychtě.
pivu Honza
šéfkuHotelu
Co se k pivu mlsá ve
světě?
Každý národ, který má svou
pivní kulturu, má rovněž své
pivní chuťovky!
V sousedním Polsku je to hlavně hustá zelná polévka s uzeným masem (bigosz), řidší bílá
polévka s vejcem (žurek), chleba se sádlem (szmalc) nebo tučné salámy (kielbasa). V Německu je to oblíbený pivní preclík
a louhované pečivo. Z Velké
Británie zřejmě pochází jednoduchá a laciná pivní chuťovka
„pickled egg“ – oloupané vejce
natvrdo naložené v kyselém
octovém láku. V samotné Severní Americe se k pivu přikusují samozřejmě hamburgery a
sendviče či obří hranolky se širokým spektrem dresingů, dipů
a koření. Mexiko oplývá specifickými pivními chuťovkami.
Jmenujme poměrně známé
lupínky nachos s roztaveným
sýrem nebo též salát ze syrové ryby se zeleninou „ceviche“
(původ z Peru), či obyčejné kukuřičné chipsy
(tostadas) podávané s
různobarevnými druhy omáček (rajčatová,
avokádová guacamole
atd.). V Jižní Americe,
kde se chová nejkvalitnější hovězí dobytek
na světě, se k pivu zakusují tenké plátky masových steaků na
různé způsoby tzv „churrasco“.
V Africe se k pivu „mlsá“ sušené maso kontinentální zvěřiny
(kudu, zebra, lev), ale též maso
skopové a kozí.
Ve Španělsku se k pivu podává
„tapas“. Z mnohých jmenuj-
marinádou a další. Zejména ty
exotické teprve čekají na své
objevení.
me jen lahodný sýr manchego,
šunku „jamón“ nebo naložené
maso z humra „langosta“. V jihovýchodní Asii sice není pivní
tradice tak významná, ale můžete si k pivu pochutnat na hovězím salátu Yum-Yum.
V Austrálii pak servírují různé
Popíjení v České republice není
jen tak nějaká zábava. Je to
umění. Za dlouhá staletí Češi
druhy salátů z kalamarů, klokaní steak s pikantní omáčkou,
nebo vydatnou rybí polévku.
Některé, zejména původně anglosaské pivní chuťovky (beer
snacks) u nás již zdomácněly
a jsou velmi oblíbené. Typické
jsou kuřecí křidélka, smažené
cibulové kroužky, hranolky s
dovedli k dokonalosti nejen
správné složení piva, ale navíc
i ty správné kombinace jídla,
které se k němu hodí. Jelikož u
dobrého piva si posedíme často velmi dlouho, začne každý
z nás mít po čase chuť na něco
malého, nebo i většího.
Mezi tradiční tipy, které chut-
Co se k pivu mlsá u nás
v Čechách?
nají nejednomu Čechovi a k
dobrému pivu u nás patří, jsou
následující klasiky:
chleba se škvarkovým sád
-lem
nakládaný hermelín s feferonkou
utopence, zavináče, tlačenka
s octem
pivní sýrová pomazánka
„české carpaccio“
Gothaj s cibulí.
Pokud máte hlad na
trochu větší chuťovku,
tak určitě přijde vhod
tatarský biftek s topinkami, pečená vepřová žebra
a nebo třeba uzené koleno.
Řadu těchto chuťovek si můžete
vybrat z našeho stálého jídelního lístku nebo budete mít možnost ochutnat na 6. ročníku
Ústeckého pivního jarmarku,
na který Vás tímto srdečně zvu.
Pivní okénko - GRUITBIER! GRUITBIER?
„Aby mohlo existovat umění a vznikla jakákoli estetická aktivita, je nutná určitá
fyziologická podmínka, a tou je intoxikace.“/ Friedrich Nietzsche/
Tak na tento dotaz v nedávné
minulosti odpovídali i ti nejzkušenější čeští pivovarští odborníci. Omluvou budiž, že tento
prastarý druh piva byl rozšířen
především na západ od Rýna a
české kotliny se nikdy významně
nedotkl. Rovněž česká pivovarská literatura jej pomíjí, až zavrhuje. Neuškodí však, když si o
historii a osudu tohoto, nad jiné
zajímavého piva, něco povíme.
Základ GRUITu
Základem GRUITu /Grutu, jehož název pochází z Grüteru v
Dolním Porýní, je směsice často lehce omamných bylin, které
byly používány jako ochuco-
žívání mocných bylin je určitě
staršího data a patřilo k umění
magického kvašení po tisíce let.
GRUIT představoval v
podstatě kombinaci tří
lehce až středně omamných rostlin:
Voskovníku obecného / též
Rašelištní myrta
Řebříčku obecného
Rojovníku bahenního
vadlo a konzervační činidlo.
Mnohé posvátné byliny s neškodným či málo stimulujícím
účinkem jako např. vřes nebo
řebříček, jsou-li přidány do
kvašeného nápoje, dramaticky
zvyšují své účinky.
GRUIT se v Evropě rozšířil
zhruba před 1000 lety a vřesová piva a medoviny se v oblasti dnešního Skotska vařily už
před 4000 lety. Nicméně pou-
Každý výrobce dodával další
byliny za účelem dosažení unikátní chutě – jalovcové bobule,
zázvor, kmín, anýz, muškátový
oříšek či skořici, neboť všechny mají psychotropní účinky.
Recepty pak byly vždy co nej2016/04 Ročník: VI., č. 20
5
Pivní okénko - GRUITBIER! GRUITBIER?
přísněji střeženy. Pokud byl
GRUIT konzumován v patřičném množství, působil jako
narkotikum, afrodisiakum s
psychotropními účinky. Stimuloval mysl, vytvářel euforii
a posiloval sexuální pud. A to
je velký rozdíl oproti standartním pivů. Pivo z chmele naopak sexuální pud utlumuje a
působí jako sedativum.
Chmel nebo byliny
GRUIT byl převládajícím pivem v Evropě po dobu 700
let. Chmel byl tehdy v regionu
prostě jen jednou z bylin, které
byly k výrobě použity, a mnozí
výrobci piva ho vůbec neznali.
Začal se používat v holandských pivovarech ve 14. století,
v Anglii o 200 let později. Když
se s ním začalo počítat jako se
základní přísadou, setkalo se to
v Německu a Anglii s velkým
odporem. Páni nad GRUITem
se bránili legislativou, odvoláváním se ke králi, lékařskými
posudky, církevními edikty.
Boj trval 400 let. Zajímavé je,
že se rozhořel s protestantskou
reformací. Angličtí pivovarníci si stěžovali samotnému starostovi Londýna :“....je odsouzeníhodná a nezdravá věc vařit
pivo a dávat do něj chmel, což je
v rozporu se starými a dobrými
mravy....“
V části dnešního Německa
ovládané kolínským arcibiskupem byla jak výroba, tak dovoz
chmelových piv zakázána. Výroba GRUITu byla výnosným
6
2016/04 Ročník: VI., č. 20
privilegiem udělovaným arcibiskupem a nesla značný zisk
církvi. Složení GRUITu bylo
pro privilegované producenty výrobním tajemstvím a pro
prostý lid mysteriem. To bylo
chmelovým pivem ohroženo.
Vzestup obliby chmelových piv
od konce 14. století však vytlačoval právo výroby GRUITu
a snižoval příjmy.
Církevní edikt vydaný kolínským arcibiskupem Frederikem 17. dubna 1381 přikazuje
kladnému procesu před papežskou kurií v Římě, který město
Kolín n.Rýnem vyhrálo.
Chmel v Německu zvítězil ve
stejné době, kdy byl Martin
Luther exkomunikován z katolické církve. Stěží jde o pouhou
náhodu.
Konec tradice bylinných piv
Protestanti napadali katolický
klér pro obžerství, nemírné pití
a nevázaný život. Protestant-
jich účinek se násobí. Dobové
písemné záznamy jsou vlastně
prvními protidrogovými zákony.
Norský dekret z roku 1667
nařizující zvýšení produkce
chmele se snaží omezit a zakázat výrobu GRUITu. Bavorské
zákony z roku 1533 a 1616 hrozí přísnými tresty všem, kdo do
piva přidávají byliny a semena.
Historické prameny jednoznačně ukazují, že nahrazení ostatních bylin chmelem, vycházelo
v první řadě z protestantského
odporu vůči „drogám“ a katolické církvi. Motivace byly jak
náboženské, tak i obchodní
a neliší se od motivací, které ve
dvacátém století postavily marihuanu mimo zákon.
Dalším důvodem bylo zdanění
GRUITu, které bylo nezávislé
na dani z piva. Tudíž výrobek
byl zdaněn dvakrát.
všem výrobcům, klerikům,
vojákům i civilistům a všem
kdož by pivo vařiti chtěli – nakupovat GRUIT v církevních
pivovarech a zároveň zakazuje
dovážet chmelové pivo
z Vestfálska. To pod
všemi tresty, kterými
církev
disponovala,
trest nejvyšší nevyjímaje. Roku 1462 se
podařilo kolínskému
pivovarnickému cechu
propachtovat gruitový
monopol za velmi přemrštěnou
cenu a tím se ho zbavit.
Když se arcibiskup Hermann
von Hessen pokusil získat stará
práva zpět, došlo k velmi ná-
ská netolerance katolického
požitkářství stála u zrodu
prohibičního hnutí.
K protestantským reformistům
se záhy připojili obchodníci a
královské dvory, neboť usilovali
o prolomení finančního monopolu církve.
Výsledkem bylo ukončení několik tisíc let trvající evropské
tradice bylinných piv.
Chmel se ode všech rostlin,
které posléze nahradil, liší dvěma vlastnostmi. Činí pijáka
ospalým a tlumí jeho sexuální
žádost. Řebříček, voskovník a
rojovník – hlavní složky GRUITu – působí velmi opojně a stimulačně. Obsažené v pivu je-
Boj proti chmelu se táhl od
roku 1250 a trval nejméně 400
let. V mnoha krajích Německa
platil zákaz pěstování chmele
do 16. století a anglický parlament zrušil zákaz pěstování
chmele až roku 1554.
V Brémách se používal GRUIT
společně s chmelem do roku
1718.
Nejdéle se udržel GRUITBEER
na Islandu a Norsku.
Dodnes se vaří v několika malých belgických pivovárcích
a holandském pivovaru v přístavním městě Haarlemu.
Recept na GRUITBEER:
Voda, světlý slad, krystalický slad, voskovník, rojovník, řebříček a kvasnice.
Dej Bůh štěstí
ING. Petr Žižkovský
Co vás čeká a nemine Na Rychtě
aneb představujeme naše připravované novinky
Pro všechny sportovní nadšence a fanoušky
Promítání sportovních přenosů začíná od 6.5. do 22.5. Užijete
si sledování Mistrovství světa v hokeji s Mazlem, Vojtěchem,
Brusinkou, Jarmarečním Mazlem nebo Ústeckou Rychtářkou.
Jarmareční Mazel, tedy...
Restaurační bar
Plánujeme rozšíření a zvětšení baru restaurace, aby se mohla
vedle piv Pivovaru Na Rychtě podávat i nabídka míchaných nápojů, letních limonád a pivních koktejlů.
Cyklopoint
ležák jak se patří. Ochutnáte na VI. Ústeckém pivním jarmarku.
Nová podoba stálého jídelního lístku
S jarem jsme se rozhodli pozměnit koncepci stálého jídelního
lístku. Po téměř 6 letech se stálá nabídka jídel o cca třetinu zúží,
naopak přibyde tzv. Speciální nabídka. V každé kategorii tak
budou po 2 měsíce nabízena jídla odpovídající sezónnosti nebo
aktuální poptávce.
Určen je především hotelovým cyklo-hostům. Po domluvě
bude možné jej využívat i hosty restaurace.
Zahrádka
Nově opravené stoly jsou připraveny otevřít s prvním teplým
počasím naši zahrádku.
S nadcházející jarní a letní sezónou a otevřením zahrádky přijmeme:
Brigádníky
Číšníky a číšnice
Zájemci se mohou hlásit na telefonním čísle: 475 213 138
nebo na
[email protected]
Pokud byste se rádi
stali členem
kuchařského týmu
Pivovar Hotelu
Na Rychtě
a máte co nabídnout,
pošlete
svůj životopis na:
[email protected]
2016/04 Ročník: VI., č. 20
7
Pozvánky na akce v Ústí nad Labem
Jarní ZOO
Ústí nad Labem
Navázali jsme spolupráci se
ZOO Ústí nad Labem. Vstupenky do ZOO Ústí nad Labem
a zajímavé suvenýry tak můžete
vyhrát například v běžeckém
závodě s Plamínkem naděje
30.4.2016 nebo na 3.ročníku
Rychtářské 12°km 3. 9. 2016.
Na letní období chystá Pivovar
Hotel Na Rychtě i akci o vstupenky do ZOO.
23. dubna 2016
MEZINÁRODNÍ DEN ZEMĚ
1. května 2016
PTAČÍ DEN V ZOO
15. května 2016
SVĚTOVÝ DEN RODIN
21. května 2016
PO LIŠČÍ STOPĚ
3. června 2016
NOC SNŮ
Adámek z Třebenic
Poslední dubnovou sobotu
(na Čarodějnice)
30. dubna 2016
Dobrovolnou registrací tak
každý může přispět na terapeutickou židličku, která rodině
a především Adámkovi pomůže v jeho každodenních aktivitách. Poběží se na 5 a 10 km
trati. Závod na 1 km je určen
dětem. Akce je navíc naplánována tak, abyste mohli v cyklokempu zůstat na „Čarodějnice“
a u velkého ohně si třeba opéct
buřtíka. Více na www.plamineknadeje.cz
175 let paroplavby
na českém Labi
roku 1841, tedy před 175 lety.
Byl to vůbec první parník vyrobený na území Čech a nesl jméno Bohemia. Zajišťoval osobní
dopravu mezi Děčínem a Mělníkem.
A právě podle něho se bude
jmenovat nové jubilejní pivo
minipivovaru Na Rychtě, které
jako už šesté v pořadí od roku
2011 tvoří společně s Muzeem
města Ústí nad Labem u příležitostí různých historických
výročí (Kaiserbier, Kosmík, Jordán, Pivo Maye, Oráč).
Běžecké závody
s Mumií
Jejich přehled jsme přinesli v
minulém čísle. Běžecký pohár
startuje 5 km tratí v neděli 24.
4. 2016 ve Svádově. Navazuje
Magor Race
Desítkou kolem Milady - 5. 6.
2016 (neděle) a Ústeckou desítkou s Mumií opět ve Svádově
26. 6. 2016. Více informací na:
www.facebook.com/
eclokomotivamumie
Zveme Vás na druhý ročník
adrenalinového závodu, jehož
organizátorem a zakladatelem
je Láďa Šimek. O jeho spor-
Rychtářská 12°km
5. června 2016
MEZINÁRODNÍ DEN DĚTÍ
19. června 2016
DEN OTCŮ A MEZINÁRODNÍ DEN ŽIRAF
Charitativní běh
s Plamínkem naděje
Muzeum Ústí nad Labem slaví
letos 140 let své existence. Toto
výročí si připomínáme několika akcemi jako výstava „Plavba
na páře“ nebo „Šífácká – Noc
muzeí“, na které vás srdečně
zveme!
2. června 2016 - vernisáž výstavy
Po loňském úspěšném charitativním běhu, kdy celý výtěžek
akce šel na kolo pro handicapovaného Ríšu pořádá Nadační
fond Plamínek naděje 2. ročník.
Poběžíme v cyklokempu Loděnice pro Adámka z Třebenic.
8
2016/04 Ročník: VI., č. 20
„Plavba na páře – 175 let
paroplavby na českém Labi“
10. června 2016
Noc muzeí „šífácká“
První oblaka dýmu a páry vypustil nad hladinou Labe v Ústí
nad Labem kolesový parník
tovních úspěších přinášíme
reportáž v tomto čísle. Závod
je pro dobrodružné, otrlé a fyzicky zdatné jedince. Zázemím
pro tento závod se stane opět
cyklokemp Loděnice. Přijďte si
zazávodit a ukázat co ve vás je!
18. června 2016
Děčínský Magor
12. srpna 2016
Ústecký Magor Noční běh
13. srpna 2016
Ústecký Magor
Registrace a informace:
www.magorrace.cz
3. ročník závodu pro radost
a celou rodinu, jehož pořadatelem je Pivovar Hotel Na Rychtě
se uskuteční v sobotu 3.9. 2016.
Tentokrát to bude 2 týdny před
Ústeckým 1/2maratonem, aby
měli všichni běžci ještě čas potrénovat. Rychtářskou 12°km si
budete moci vyzkoušet své síly
na více než poloviční trati jako
je 1/2maraton. Registrace na
závod budou spuštěny od června 2016.
Paroplavba 175 let
První oblaka dýmu a páry vypustil nad hladinou Labe v Ústí
nad Labem kolesový parník
roku 1841, tedy před 175 lety.
Byl to vůbec první parník vyrobený na území Čech a nesl jméno Bohemia. Zajišťoval osobní
dopravu mezi Děčínem a Mělníkem. A právě podle něho se
bude jmenovat nové jubilejní
pivo minipivovaru Na Rychtě, které jako už šesté v pořadí
od roku 2011 tvoří společně
s Muzeem města Ústí nad Labem u příležitostí různých historických výročí (Kaiserbier,
Kosmík, Jordán, Pivo Maye,
Oráč).
Do příjezdu prvního parníku jezdily lodě v Čechách jen
hnány říčním proudem s přispěním větru. Proti proudu
pak táhla plavidla síla lidských,
koňských nebo volských potahů. Parní sila byla brzy užívána
i k vlečení nákladních člunů,
byť výkony tehdejších parníků
k tomu účelu sotva dostačovaly.
Problém nákladní paroplavby
řešila tzv. řetězová plavba. Na
dno českého Labe mezi státní
hranicí a Ústí byl položen mohutný řetěz roku 1872, který
se napojil na řetěz položený
na německém území. Po tomto řetězu pak šplhaly speciální
řetězové parníky. Dokázaly
proti proudu táhnout několik
nákladních člunů najednou.
Do roku 1886 se vlečný řetěz
prodloužil do Mělníka a odsud
sahal až do Hamburku. Tím se
zvýšila efektivita plavby a začala se prudce rozvíjet přístavní
města. Na české straně hrálo
prim Ústí nad Labem, které se
zásluhou překládky uhlí přiváženého vlaky z hnědouhelné pánve stalo nejrušnějším
přístavem Rakousko-Uherska.
Objemem překládky předčilo dokonce i mořský přístav
v Terstu. V době vrcholu v roce
1903 se v Ústí obrátilo ročně
sedm tisíc lodí Ústí s 3,6 milióny tun nákladu. Město disponovalo dvěma chráněnými přístavy a řadou překladišť, které
propojovala hustá síť vleček
navázaná na tři strategické železniční trati. Mezi převáženým
zbožím dominovalo uhlí, dále
cukr, ovoce, ale také chemické
suroviny či kokosové ořechy
pro výrobu jedlého tuku Ceres v Schichtových závodech.
Přístavní život vtiskl Ústí osobitou atmosféru, říkalo se mu
„Malý Hamburk“. Také osobní
doprava na Labi představovala
významnou složku. Bílá flotila
Sasko-české paroplavební společnosti převážela před první
světovou válkou z Ústí a do Ústí
i čtvrt miliónů pasažérů ročně.
Paroplavba se také vtiskla do
specifické průmyslové oblasti Ústecka, a to loděnic. Roku
1881 vyrostly loděnice ve Valtířově a v Olšinkách. V Ústí se
stavěla řada nákladních i osobních parních lodí včetně v historii české paroplavby posledních a největších kolesových
parníků Edvard Beneš a Antonín Švehla z roku 1938. Už
v meziválečném období se začíná prosazovat konkurence paroplavbě podobě motorových
člunů, tento moderní způsob
pohonu pak začal dominovat
po druhé světové válce a v šedesátých letech takřka vytlačil
paroplavbu z nákladní dopravy
a později i dopravy osobní.
Martin Krsek
historik Muzea města Ústí n.L.
2016/04 Ročník: VI., č. 20
9
Cestopis Mazel na cestách aneb
Jak jsem běžel 42 km pouští Atacama
L
áďa Šimek rozhodně nepatří mezi skalní sportovce,
který okamžitě po probuzení
sahá po čince nebo běžeckých
botách. Je naopak živoucím důkazem toho, že maraton může
uběhnout téměř každý. Jak sám
říká, není to ve svalech, ale v
koulích.
„První maraton byl z hecu
a inspiroval mě kamarád Jirka
Wiesner. To bylo v Reykjavíku.
Druhý byl logickým důsledkem. Navzdory přesvědčení, že
jednou je dost, mě lákal Loch
Ness maraton. A třetí, to byla
výzva, na Grónsko jsem se
opravdu těšil. Kromě ledovce
mě tam čekala také arktická
poušť. Tam mě vyprávění vítěze o maratonech v Antarktidě a na Čínské zdi přivedlo
na myšlenku dát taky 7 kontinentů. Tak jsem se přihlásil na
několik dalších a do repertoáru natrvalo přizval „Mazla“,
kterého od té doby vozím na
všechny zajímavé cesty. Vlastně s ním mám více fotek než se
všemi exmanželkami dohromady. Takže přišel tropický
10
2016/04 Ročník: VI., č. 20
maraton Zimbabwe na Viktoriiných vodopádech, kde mi
cestu křižovaly impaly a krátce po startu i černošští běžci.
Pak maraton na Velké čínské
zdi, kde šlo hlavně o převýšení a vedro. Čtrnáct dní poté
jsem si dal Velikonoční ostrov,
boření se do sněhové krusty, po
které 50ti kiloví běžci hladce
přeběhli. Posledním kontinentem měla být Austrálie, kde se
odehrál unikátní maraton odstartovaný zatměním slunce.
Pláž nabitá desetitisíci lidmi
hlasitě vzdechla asi 2 minuty
který patří k Chile, to jsem ale
nevěděl, že mi ho neuznají do
Grand Slamu. Pak jsem se se
štěstím dostal na Antarktidu
výrazně dříve, než odpovídalo čekací listině. Přednáška
o omrzlinách a o vyměšování
na mě hluboce zapůsobila, ale
zima paradoxně nebyla tou
největší překážkou, tou bylo
před zatměním, když přišly
mraky, které zase těsně po zatmění odešly. Zájezdy Japonců
smutně cvakaly fotoaparáty,
když jsem se vydával na svůj
nejteplejší maraton. A poslední výzvou měl být Severní
pól. Tam jsme se vydali Antonovem, který přistál na cca
1,8m tlustém ledu. Nedostali
mě lední medvědi, jak s ohledem na jejich výskyt dva dny
před startem mohlo být, ale
časoměřič Fearghal, který mi
zapomněl započíst jedno kolo
a snažil se mě polomrtvého
ležícího na zemi na protest
přesvědčit, že mám běžet ještě
jedno kolo. Sice jsem ho dvěma
GPS přesvědčil, zato nemám
z emotivního dobíhání do cíle
s vlajkou nad hlavou ani jednu
fotku. A s ohledem na to, že mi
do Grand Slamu chyběla ještě
Jižní Amerika, rozhodl jsem se
pro další šílenost…maraton na
poušti Atacama, nejsušší poušti
na světě ve výšce 4500 m.n.m….“
vypráví Láďa Šimek.
A právě z této cesty přinášíme autentickou reportáž, jak
jí Láďa den po dni zachycoval.
Jen na závěr dodáme, že Láďa
donedávna přesvědčený o tom,
že už uběhl svůj definitivně poslední maraton, už zase vymýšlí
další plány. Uspořádat maraton v Iráku musel zatím kvůli
zpřísněnému vízovému režimu
odložit
.
Milý deníčku…
Den #1
Odlet z CZ, zácpa, nervy, zpoždění…nic neobvyklého. Přílet
do Kolumbie se obešel bez dra-
mat, až mě to mrzí
. Trochu
zvláštní bylo, že mě taxikář vozil starým centrem tak důkladně, že jsem se zorientoval i bez
mapy. Hotel z fotek „designovka“, realita trochu „žloutenka“.
Kam na pivo jsem se musel
zeptat sám sebe a při cestě do
BBC (Bogota beer company) ve
mně nevzbudil dojem ani žebrák s tlustou holí. Večer jsem
tedy usínal bez jakýchkoliv zážitků zatím, co vedle v hotelu
2 chlapi zamordovali frajera co
jim ukradl kolo. Kolumbie.Tou
dobou jsem ještě netušil, že mi
přistála do mailu zpráva, která
říkala, že sopka, okolo které běžíme, měla erupci!
Den #2
Druhý den patřil neustálému
styku s policií. Poprvé mě vyvedli ze zakázaného prostoru
přímo na náměstí Bolivar, odkud se dělají lepší fotky. Pak mě
každá policejní hlídka posílala
jinam, když jsem hledal místní
zprostředkovatelskou agenturu.
Z vyhlídky Monserrate mě pak
eskortovala policie – šel jsem k
ní po silnici pěšky, což je velmi
nebezpečné. Nakonec jsem ten
den volal policii já, když jsem
zaplatil kartou, platba proběhla, ale protože nevyjela účtenka, tvrdila prodavačka, že jsem
nezaplatil. Nakonec jsem si od
ní nechal vystavit potvrzení o
anulování platby, které nebyla
schopna podepsat. Teprve v tu
chvíli jsem pochopil, že přednáška na téma platebního styku
byla jaksi zbytečná.
Den #3
Dnešní den patřil turistice. Navštívil jsem Solnou katedrálu
vytesanou v bývalém solném
dole, kde 85% hory tvoří sůl a
15% kameny, kromě toho naleziště smaragdů, zlata a pyritu.
Druhým cílem byla Guatavita,
kde mělo být ukryto bájné zlato
před Evropany. Obrovský kráter byl téměř plný vody, dokud
tam Evropani nehodili dynamit, aby voda vytekla a mohli
vylovit zlato. Když jsem v noci
seděl na letišti, vůbec jsem netušil, co mě čeká za průšvih
další den!
Den #4
Katastrofa. Sedím v letadle
krátce po půlnoci a podívám
se na boarding passy. U navazujícího letu vidím: La Paz
MX!!!!!! Sakra to znamená La
Paz v Mexiku a ne v Bolívii. Už
nemůžu vystoupit a navíc mám
odbavený batoh až do cíle.
Vzpomínal jsem, jak na všech
potvrzeních bylo jen La Paz, nikde ani zmínka o MX. No nic,
zkrátím to, zastavit batoh v Mexiko City, koupit nové letenky a
čekat na zpáteční let do Bogoty
a pak do Bolívie. Parádní den!
Den #5
Patří první aklimatizaci. Za
„bura“ jsem si koupil něco jako
bobkový list typu „čaj“, údajně
pomáhá při pobytu ve výškách.
Jinak přivykám místnímu jídlu i obyvatelům – ženy jsou tu
opravdu maličké (zpravidla
menší než moje 10tiletá dcera)
a s věkem plynule nabývají na
objemu. Jídlo je velmi různorodé. Polívka plná vepřových
kůžiček byla bobřík odvahy,
ale steak z lamy byl exklusivní.
Večer jsem pak skočil do autobusu a vydal se do 750km vzdáleného Uyuni.
Den #6
V Uyuni není celkem nic zajímavého, ve městě mají jen
cestovní agentury a restaurace.
Zalezl jsem si do jedné z nich,
kde měli jak Wifi, tak i 2 ze 40
zásuvek byly funkční. Naskládali nás 6 do džípu a jeli jsme.
Suvenýry ze soli, hřbitov lokomotiv, ostrov rybářů, atd. Hejno džípů uhánělo stejným směrem a všichni hltali vyprávění
o soli. Před obědem v solném
hotelu jsem tancoval na střeše
džípu a měnil si kraťasy, který
mi praskly při focení s Mazlem.
Ostrov rybářů byl zajímavý, ale
při cestě do středu ostrova jsem
funĕl jak divočák. Konečně
jsme dorazili do hotelu, malé
stavby postavené na kraji salaru
- solné pouště. Před večeří jsem
se šel proběhnout, abych zjistil,
co dělá tělo vy výšce 3600 při
běhu. Po 2 km jsem nabit pesimismem dorazil zpět k hotelu.
Ten večer jsem šel spát už po 8
hodině. Ne proto, že bych chtěl,
ale vypli elektriku, která jde jen
2 hodiny denně.
Den #7
Přituhuje, je zima a my postupně projíždíme kolem místních
lagun. Spolucestujícím jsem dal
takový dobrý karamely a najednou je s nimi docela sranda.
Němky ryčej radostí, protože
jim průvodce pouští Backstreet
Boys. Já kvičím bolestí, protože
jsem si totálně spálenou hlavu
málem urazil o střechu auta při
nastupování. Obešlo se to bez
dramat, tu trochu krve si utírám
do kapesníku a druhou rukou
fotím panoramata. Docela mi
2016/04 Ročník: VI., č. 20
11
vyhovuje, že na mě nikdo nemluví. Poslední laguna je stejně
Po hodinové drezůře celníků
jsme mohli do městečka. Moc
jako ostatní plná plameňáků,
má červenou barvu a začíná být
slušná zima. Když dorazíme na
hotel, už mrzne. Snažím se nabít baterku od foťáku a zjišťuju,
že jsem ztratil nabíječku. K večeři dostáváme jako pozornost
agentury jednu láhev vína. Dva
lidi odmítají rovnou, ostatní
hned po ochutnání. Něco jako
„krabičák“, ale Made in Bolívie.
Jdu spát na společný pokoj, kde
trochu nastydlý Ital předvádí
zvuky starého džípu. Po pár
hodinách usínám.
hezký. Člověk by neřekl že je
na poušti. Zjistil jsem, že hotel
mám 3km od centra, tak jsem
se s 20kg na zádech trochu prošel. Po ne příliš úspěšným obědě (zápasil jsem s tou flaxou asi
hodinu), jsem šel na schůzku k
Volcano Marathonu. Tam jsme
absolvovali kurz chování při
zemětřesení a výbuchu sopky
a se startovními čísly se rozešli.
Na pokoji bydlím s veganem,
který ten závod přijel vyhrát,
vstává ve 4 ráno a každou volnou chvilku cvičí jógu. Už jsme
se předtím sešli na maratónu v
Grónsku, ale od tý doby se on
zlepšuje a já naopak.
Den #8
Ranní budíček po 4 hodině a
odjezd na gejzíry. Kromě výšky 5000 m.n.m. se tam nedalo vydržet, smrad síry hodil
málem moji snídani zpátečku.
Pak jsme vyrazili k termálním
pramenům, kde byla luxusní
koupel. Na další cestě se řidič
trochu odvázal – jeli jsme přes
100km/h offroadem! U zelený laguny jsem předal zbytek
„čaje“ Italovi a ten ho z projevu
vděčnosti začal ihned žvýkat.
To už bylo u hranic. Na hranicích jsem pak využil zmatku a
svezl se autobusem o hodinu
dřív, abych tam nemusel čekat a poslouchat turisty jak se
„baví“ všichni o tom samém.
Po 40 minutách jsme sjeli z
4500 m.n.n do 2400 m.n.m. byl jsem v Chile - San Pedro de
Atacama.
12
2016/04 Ročník: VI., č. 20
Den #9
Trochu poetický den. Co je nejdůležitější před maratonem?
Odpočinek. Proto se skupinka nás magorů vydala do hor
trénovat a trochu fotit a filmovat. Nutno podotknout, že
zde v pouze 2500 m.n.m. mi
netrvalo ani minutu, abych byl
úplně vyřízený. Navíc má kameraman Dave, jinak skvělej
kamarád, úchylku natáčet lidí
při běhu do kopce. Super. A že
se vždy první záběr nemusí vydařit. Pak abychom nezaháleli
ještě přesun do Údolí měsíce a
tam jak jinak -opět se proběhnout. Večeři odkládám. Zvládám si pouze koupit ořechy na
recepci a jdu spát.
Den #10
Den před maratonem se opravdu má už odpočívat a hodně se
hydratovat. Tak jsme vyrazili
do Údolí smrti. Opět nácvik
běhu, natáčení, focení a na závěr malá procházka. Dalo to
jen asi 5 kilometrů, převážně se
běželo, ale v písečných dunách,
které se rok co rok mění. Dost
jsme bloudili. V písečných
dunách je to ale příjemné. Jen
nesedat – dost to pálí! Po 4 hodinách vyprahlí jak troud jsme
konečně mířili domů, abychom
se o pár hodin později sešli na
tradiční pasta party.
ladu se sportovním heslem:
Není důležité vyhrát, ale někoho porazit. Posledních 6 km
byla trať po šutrech a v nízkém
křoví. Hlavně pro nevidomou
Sinead, která se tam chudák se
svým vodičem jen taktak proplétala. Takže jsem se dostal
na hezké 19. místo. Když moje
navigace ukazovala, že už jsem
měl byt 500m v cíli, ukázal se
přede mnou táhlý kopec. Po
jeho zdolání s vypětím posledních sil jsem se ocitl u hřbito-
Den #11 game over
Tak jsem se po 5 hodině probudil do velkého a hlavně dlouhého dne. Zalepit bradavky, sbalit
vše důležité a šup do auta, které
nás odvezlo do o 2,1 km výše
položeného startu maratonu.
Myslím, že nás startovalo 22,
v průběhu závodu to ale jeden
člověk změnil na půlmaraton.
Start byl tedy poměrně komorní. Už na cca 3 km bylo jasné,
že je zle. Výška 4500 m.n.m.
nebyla na běhání moc příjemná. Kromě toho se běželo v dost
měkkém terénu, takže se člověk
bořil. Na 11 km mě přepadla
bolest hlavy a žaludek žádal o
vyprázdnění. K tomu se přidala
alergie, protože to v okolí kvetlo. Tou dobou jsem byl prakticky na jedné z posledních pozic.
Když začala od 20km trať opět
stoupat, bylo zle. Vzpomínal
jsem na článek o HAPE (výškový otok plic) a sledoval, že mám
asi všechny příznaky. S křečí
v plicích jsem se vyšplhal na
30km, kde se mela trať otáčet
směrem dolu. Když jsem uviděl další táhlé stoupání, málem jsem omdlel. Tou dobou
už jsem byl poslední. Nicméně
na cca 35 km jsem se kousnul a
předběhl jednu ženskou v sou-
va a viděl…další kopec!. Chtěl
jsem na tom hřbitově v klidu
umřít. Cílem jsem nakonec
proběhl s nádherným výrazem
– byla to křeč. Dal jsem si pár
minut kyslík a tím bylo „ Mission accomplished“!
A ti kdo dočetli až sem a
mají chuť zažít podobný
adrenalin, jsou zváni na 2.
ročník závodu... Magorrace.
Organizátorem a zakladatelem závodu je Láďa Šimek.
Závod je pro dobrodružné,
otrlé a fyzicky zdatné jedince. Registrace a kompletní
informace o závodě:
www.magorrace.cz