zde

Češi v Missouri
První americké město, kam se přišlo větší množství českých vystěhovalců nebyl ani New
York ani Chicago, ale Saint Louis v Missouri. České stopy v tomto jižním státě USA
odkrývá Miloslav Rechcígl.
Podle sčítání z roku 1860 žilo v St. Louis 1367 mužů a 1173 žen rakouského původu.
V New Yorku čísla udávala 942 a 749 a v Chicagu 486 a 441. Je zřejmé, že jde o
přistěhovalce z českých zemí. Již v roce 1854 Češi postavili v St Louis svůj první
katolický kostel a ve stejném roce si založili Češko-slovanský podpůrný spolek (CSPS).
Kdyby je nebyl o několik týdnu předstihl František Korizek se svým Slowanem
Amerikánským v roce 1860, mohl mít St. Louis též první české noviny v Americe.
St. Louis byl přitažlivý pro evropské usedlíky, protože to byla konečná stanice pro lodě
přijíždějící z New Orleansu po řece Mississippi. Pravidelně tu stavěly cestovní i nákladní
lodi plovoucí po řekách státu Mississippi, Missouri, Illinois a Ohio. Přistěhovalci
směřující na západ od Mississippi dávali přednost St. Louis před Chicagem. St. Louis měl
tehdy čtyřikrát víc obyvatel než Chicago a v roce 1845 tam vycházely dva německé
deníky. Teprve v roce 1853, když Chicago bylo železniční drahou spojeno s východem,
což zjednodušilo a zlevnilo cestu z New Yorku, přestal být St Louis hlavním příchozím
bodem pro vystěhovalce z českých zemí.
První přistěhovalci z českých zemí byla početná rodina Blochů že Švihova, kteří se v
USA přejmenovali na Block. Její členové se začali usazovat v St. Louis a jiných částech
Missouri na začátku 19. století. Jejich patriarchou byl Wolf Bloch, který emigroval do
USA již na konci 18. století a po nějaký čas žil v Baltimoru ve státě Maryland. Do St.
Louis údajně přijel r. 1816. Roku 1817 přicestoval do St. Louis Eleazer Block
(1797-1886), který se narodil ve Williamsburgu ve Virginii. Vystudoval práva a je
považován za prvního advokáta ve městě.
V roce 1817 se přistěhovali z Čech do Missouri bratři Eleazer Bloch (1804-1865) a
Emanuel Bloch (1794-1866), kteří se usadili v městě Troy, kde si otevřeli obchod. Roku
1850 se přestěhovali do St. Louis. V roce 1817 se ještě přistěhovali jejich bratranci
Hyman Block a Levi Block, kteří se usadili v městě Perryville. V roce 1821 se
přistěhoval z Čech další bratranec Phineas Block (1795-1871), který se usadil v Cape
Girardeau, kde měl obchod. V Cape Girardeau žil ještě Simon Block ml. (před
1790-1825), který tam přišel z Virginie a též se živil kupectvím. V roce 1834 se přidružili
k Blochům další příbuzní: Eleazer Block (1791-1845) se sestrou, Abraham Weigel a
Nathan Abeles, kteří se usadili v St. Louis. Roku 1845 do St. Louis ještě zavítal Abraham
Block (1830-?), který se po sedmi letech odstěhoval do Kalifornie.
Roku 1828 cestoval státem Missouri budoucí populární spisovatel Karl Anton Postl
(1783-1864) z Popovic u Znojma, který se v Americe skrýval pod jménem Charles
Sealsfield. Zkušenosti ze své cesty pak vylíčil v jedné ze svých knih.
V roce 1835 se přistěhoval do St. Louis Joseph Swartzcope (původně Schwarzkopf)
(1765-1847). Sloužil v Napoleonově vojsku a v bitvě u Slavkova byl zraněn. Původně byl
tkalcem, ale v Americe si pořídil farmu. Z Čech odjel r. 1814 a zpočátku se usadil v
Elizabethtown ve státě Maryland, odkud se přestěhoval do Chambersburgu v Pensylvánii.
Roku 1838 přijel do Missouri evangelický farář Martin Stephan (1777-1846) se skupinou
svých stoupenců z Německa. Pocházel ze Stramberka na Moravě. V roce 1840 se
přistěhoval do St. Louis Adolph Klauber (1816-?), který si tam otevřel obchod
s železářstvím. V St. Louis se stal jedním že zakladatelů židovské obce. V jeho stopách
pokračoval jeho syn David, který se stal jeho společníkem.
Kolem r. 1840 se přistěhoval do St. Louis český rodák Charles A. Taussig (1822-?), syn
Seligmana Taussiga z Prahy. V roce 1846 do Ameriky dorazil jeho bratr John Seligman
Taussig (1832-1911) s bratrancem Williamem (1826-1916). Brzy poté se k ním přidružili
další členové této početné rodiny. Jejich potomci dosáhli ve Spojených státech
významných postavení v medicíně a v akademickém světě.
V roce 1845 přibyl do St. Louis mladý lékař Simon Pollak (1814-1903) z Domažlic. Po
dokončení gymnázia studoval medicínu v Praze. Jako novopečený doktor v roce 1835
získal doktorát v chirurgii a porodnictví na Vídeňské univerzitě, poté se rozhodl pro
emigraci do Ameriky. Před cestou se seznamoval s evropskými nemocnicemi, klinikami,
vysokými školami a kulturními památkami. Do Ameriky dorazil r. 1838. Po několika
měsících odjel do New Orleansu v Louisianě a pak do Tennessee, kde praktikoval
medicínu. R. 1845 se natrvalo usadil v St. Louis, kde si vybudoval rozsáhlou praxi.
Založil tu oční a ušní kliniku a ústav pro slepé, který byl později převzat státem . Za
občanské války sloužil jako generální inspektor nemocnic.
První větší skupina emigrantů z českých zemí dorazila do St. Louis v roce 1848.
Pocházeli ze západních Čech a šlo o řemeslníky, dělníky, výjimečně rolníky. Byli mezi
nimi Václav Klaisner že Švihové u Klatov, Šebestián Moller z Přeštic na Plzeňsku, Jan
Vojta že Švihova s bratry Františkem, Tomášem a Václavem, Václav Cibulka z Malince
u Přeštic, Jan Majer z Dolan u Klatov a Karel Roth z Luzan u Přeštic. Brzy po nich přišli
Jan Kamínek a Antonín Suda že Švihové, Karel Sauer z Němčic, Josef Staňkovský z
Dolan u Klatov, Emanuel Denk z Plzně, František Smola že Zbirova a Antonín Neustadt
z Mladé Boleslavi. V témže roce se přistěhoval do St. Louis také August Bondi
(1833-1903) se svými rodiči z Prahy. V roce 1855 přesídlil do Kansasu, kde se proslavil
svým vystupováním proti otroctví.
V červenci 1849 přesídlil z New Yorku do St. Louis český žid Isidor Bush (1822-1898),
narozený v Praze. Podle názoru mnohých byl považován za nejvýznamnějšího
příslušníka židovské komunity v St. Louis. Jako odpůrce otroctví hrál Bush důležitou
úlohu při schvalování tzv. Drakovy ústavy, na jejíž základě bylo zrušeno otroctví v
Missouri na konci Občanské války. Byl to nesmírně bystrý člověk, ovládající čtyři
jazyky. Byl jedním z prvních židovských novinářů v Americe. V roce 1870 založil v St.
Louis firmu Isidor Bush & Co., která se stala úspěšným podnikem v obchodu s vínem a
likéry. Jeho příručka Bushberg Catalogue o pěstování vína byla přeložena do mnoha
jazyků. Působil též jako náborový agent u společnosti St. Louis & Iron Mountain Co. a
kromě toho sloužil ve funkci předsedy Peoples Savings Bank v St. Louis. Úzce
spolupracoval s organizací B-nai B-rith, pomohl založit sirotčinec a zasloužil se o vznik
pojišťovacích programů. Během Občanské války byl osobním sekretářem generála Johna
Fremonta a byl členem školní rady, jakož i členem městské rady v St Louis.
Kdy se přistěhoval český rodák Daniel Block (1802-1853) do St. Louis přesně nevíme,
ale zřejmě šlo o rok 1849. Ačkoliv brzy zemřel, patřil k významným členům místní
židovské komunity. Přispěl k založení synagogy a organizace B-nai B-rith, jejímž se stal
prvním předsedou. Česká kongregace byla založena liberálními českými židy, kterým se
zdála tamní starší synagoga příliš konzervativní. Jeho první zeť Louis Schwarzkopf také
patřil k zakladatelům této kongregace. Je o něm zmínka v knize Zion in the Halley. Louis
zemřel ve věku 38 let 18. prosince 1863 a zanechal po sobě ovdovělou Danielovu dceru
se čtyřmi malými dětmi. Louis byl pravděpodobně příbuzný Abrahama Schwarzkopfa,
který se oženil s Esther Bločkovou, sestrou Eliezera S. Blocka, a Ellen Bločkovou,
provdanou za Josefa Kohna.
V červenci 1849 přicestoval do St. Louis český rodák Peter Wenzlick (1818-1893).
Sloužil v Občanské válce ve federální armádě, z armády byl penzionován. Měl dva syny George (1849-1890) a Alberta (1860-1937), kteří se narodili v St. Louis. Albert se svým
bratrem Georgem založili obchod s nemovitostmi Wenzlick Reality, která se stala jedním
z největších podniku v St. Louis. Albert měl dřívější zkušenosti v nemovitostech protože
pracoval předtím pro několik firem v tomto oboru. Albert založil stavební odnož svého
podniku „Wenzlick Park Subdivison“. Byla po něm též pojmenovaná Wenzlick Avenue
v St. Louis.
R. 1850 přibyl do St. Louis český rodák Abraham Klauber (1831-1911), který pracoval
pro Heřmana Leviho, ale brzy se odstěhoval do Ottawy v Illinois. V témže roce se
přistěhoval do Missouri další český rodák Albert John Kosark (1833-1919), který se
usadil v Owensville, a dále Joseph Newdigger (orig. Niedecker), který se usídlil v okresu
Newton.
Český rodák Moritz Freund (1810-1872) se usadil v St. Louis kolem r. 1850. Ačkoliv byl
v Čechách pekařem, v St. Louis se zpočátku živil podomním obchodem. Jeho žena Jetta
začala brzy péct populární český žitný chléb, který pak Moritz prodával od domů k domů
a brzy si vybudoval stálou klientelu. Toto byl začátek jejich pekárny Freund Baking Co.,
jedné z největších pekáren v městě. Čtyři generace Freundů vlastnily a spravovaly tuto
pekárnu po více než 100 let. Dříví dodával Freundovi farmář Ulysses S. Grant. Budoucí
president Spojených států se tak stal Freundovým osobním přítelem. Když se Grant vrátil
do vojenské služby r. 1860 jakožto velitel vojska utábořeného v St. Louis, jeho oddíly
měly nedostatek chleba. Grant si zavolal Freunda s žádostí, aby Freund dodával vojákům
chleba. Freund ochotně vyhověl za podmínky, že mu Grant opatří mouku, již byl
nedostatek. A tak Grant pravidelně opatřoval Freundovi mouku a Freund mu dodával
chleba. Moritz řídil pekárnu až do r. 1867, kdy ji postoupil svým synům, Leopoldovi a
Simonovi. Simonův vnuk Paul Abraham Freund (1908-1992) se stal právníkem a
profesorem práva na Harvardově univerzitě. Byl pokládán za velkého odborníka v oblasti
ústavního práva.
Na počátku 50. let 19. stol. se přistěhoval do St. Louis karlovarský rodák Philip Wohl
(1823-1895), který původně přicestoval do New Orleansu r. 1848. Byl členem
Missourijske lože B-nai B-rith a se svým bratrem Jakobem měl obchod na ulici Walnut.
Za občanské války vstoupil do konfederační armády. Poté se vrátil do Karlových Varů,
kde se oženil se svou dívkou z mládí Lenou Samishovou, s níž se pak vrátil do St. Louis.
Měli početnou rodinu, z níž byl nejvýznamnější jejich syn David P. Woh (1886-1960).
Stal se velkopodnikatelem v obuvnickém průmyslu a jedním z nejuznávanějších
filantropů v St. Louis.
Náboženský život
O české synagoze, známé jako Bhemian Shul byla zmínka už dřív, jakož i osobách, které
se zasloužili v roce 1849 o její založení. Kromě Daniela Blocka hrál podstatnou roli při
jejím založení Isidor Bush, který se po Blockovi stal předsedou kongregace. Prvními
členy kongregace byli Daniel Block, předseda, Soloman Steindler, pokladník; John
Fleischman, Moses Epstein, Hyman Epstein, M. Steinbach, Heřman Block, Jacob
Wachtel, Joseph Katz, Nathan Aschner, Adolph Aschner, Adolph Klauber, Ludwig
(Louis) Schwartzkopf, Julius Augstein, Joseph Lewi, Moses Bruml, Ephraim Fishel, M.
A. Taussig, Daniel Winkler, Bernard Singer a Isidor Bush. Šlo vesměs o české židy.
Prvním českým katolickým knězem v St. Louis byl Jindřich Lipovský (1818-1894), syn
rytíře Václava Lipovského z Lipovic. Založil tu první českou farnost v roce 1855 první
český kostel ve Spojených státech, který zasvětil sv. Janu Nepomukovi. Jedním z jeho
nástupců byl Josef Hessoun (1830-1899) z Vrcovic na Písecku. Byl nesmírně oblíben a
farníci ho nazývali svým tatíčkem. Zasloužil se o vybudování nového kostela a založení
katolické školy. Byl vydavatelem a prvním redaktorem českých katolických novin v
Americe Hlas, které patřily k nejlepším českým novinám v USA.
Prvním českým evangelickým kazatelem v St. Louis byl Edmund Wrbitzky (1862-?) z
Boskovic na Moravě. Po studiích na semináři v Oberline ve státu Ohio byl poslán r. 1891
americkou kongregační církví do St. Louis. Roku 1897 byl v St. Louis vysvěcen první
český evangelický kostel nedaleko budovy CSPS. Roku 1903 byl na Wrbitzkého místo
povolán pastor V. Vavřina z Březí u Čáslavi.
České spolky
Nejstarším českým spolkem v St. Louisů byl již zmíněný Česko-slovanský podpůrný
spolek (CSPS), založený v březnu 1854 v známém hostinci Jakuba Mottla. Zpočátku to
byl spolek skutečně podpůrný a členové museli složit přísahu následujícího znění:
Přísahám Bohu, že každého z naší české společnosti jako bratra milovati budu; též
přísahám, že naše stanovy jako nejsvětější přikázání zachovávat budu; přísahám, že se ani
slovem o jednání našeho bratrstva neprořeknu; též přísahám, že jsem tu přísahu bez
nucení a při dobrém rozumu vykonal a svolávám na sebe největší tresty od Boha,
kdybych někdy svévolně tuto svou přísahu zrušil! Amen!
Prvním zábavním českým spolkem v St. Louis byla Slovanská Lípa, založená v lednu
1850. Později vznikly zvláštní spolkové odbory, a sice Slavonie - odbor dramatický r.
1859, a Lumír – odbor pěvecký r. 1861. První divadelní představení „Jeden z nás se musí
oženit“ pořádala Slavonie roku 1856 pod řízením Václava Jiraucha.
V St. Louis byl také založen nejstarší český sokolský sbor ve Spojených státech. Spolek
Sokol vznikl roku 1865. Neměl však dlouhého trvání a roku 1866 zanikl. Bylo pak
učiněno několik dalších pokusů jej obnovit, ale vlivem neshod mezi organizátory se to
nepodařilo.Teprve v březnu 1875 dochází k utvoření organizace Sokol St. Louis. Roku
1890 měl pět odborů - tělocvičný, pěvecký, divadelní, čtenářský a dámský Vlasta. Ve
stejném roce byl sbor přejmenován na Tělocvičnou Jednotu Sokol. Kromě Sokola byl v
St. Louisů ještě Česko-dělnický sbor Sokol Tyrš, založený roku 1894.
Z iniciativy pátera Hessouna vznikla v St. Louis myšlenka na založení první římskokatolické ústřední jednoty. V novinách 17. září 1870 Hessoun vydal provolání k českým
katolickým spolkům ve Spojených státech, aby se spojily v ústřední jednotu za účelem
větší vzájemnosti křesťanské a podpůrné. Během roku se na tuto výzvu přihlásilo devět
spolků. Ve svých začátcích měla Jednota 504 členy. Stanovy pro ně vypracoval
šestičlenný výbor, jmenovaný spolkem sv. Václava v St. Louis.
České noviny
Prvním českým periodikem v St. Louis byly Národní Noviny, vydávané akcionářskou
společností v soustátí Americkém. První číslo vyšlo 21. ledna 1860 za redakce Jana
Bolemila Erbena (1837-1923) z Nové Paky. Redigoval však pouze prvních 15 čísel. Po
něm se stal redaktorem Hynek Sládek z Mirotic, který též vydal 15 čísel. Po něm
následoval Jan Borecký (1828-1911) a nakonec František Mráček. (1896-?). Poslední 45.
číslo vyšlo 24. června 1861. Borecký přestěhoval týdeník do Wisconsinu, kde byl list
sloučen s týdeníkem Slowan Amerikánský, vydávány Františkem Korizkem (1820-1899).
Roku 1868 začal v St. Louis vycházet český týdeník Pozor, jehož vydavateli byli Karel
Alis a František Pešek. Později se redakce ujal Jan Alois Oliverius (1843-1904). Týdeník
však r. 1867 zanikl. V červnu 1868 Jaroslav B. Bělohradský založil nový týdeník pod
názvem Národní Noviny. Redaktorem byl zmíněný Jan A. Oliverius a po něm český
básník Josef Václav Sládek. V únoru 1870 přenesl Bělohradský noviny do Chicaga, kde
byly v lednu 1871 zastaveny a nahrazeny Novou Dobou. Roku 1871 začal vydávat Karel
Alis týdeník Občanské listy, ale ten koncem roku 1872 zanikl.
V souvislosti s českými novináři je nutno připomenout, že v St. Louis se 20.-23. září
1904 konal první Všeslovansky a žurnalistický sjezd v Americe. Předsedou sjezdu byl
zvolen Hynek Dostál, tehdejší redaktor Hlasů a tajemníkem Jan A. Feriencik, redaktor
Amerikánsko-Slovenských Novin v Pittsburghu.
Podle sčítání lidu r. 1860 žilo ve státu Missouri 3132 osob z Rakouska. V r. 1870 žilo v
Missouri 3517 lidí z Čech a z Moravy; v r. 1880 to bylo 3342 lidí, v r. 1890 šlo o 3255
osob a r. 1900 to bylo 3453 lidí. Podle mateřské řeči r. 1910 mluvilo v St. Louis česky
10134 osob a v roce 1920 to bylo 9723 osob. V celém státě Mussouri v r. 1910 mluvilo
česky 13701 lidí a v r. 1920 šlo o 13746 osob. Kromě St. Louis žil větší počet českých
přistěhovalců ve městě St. Joseph. Ze statistik je zřejmé, že počet českého obyvatelstva v
St. Louis a v Missouri vůbec se začal od roku 1890 snižovat.
Miloslav Rechcígl