Srpen 2004

srpen
2004
10Kè
U
Slovo úvodem
Vážení obèané a chalupáøi, milí hosté!
Máme za sebou polovinu prázdnin, která byla zpoèátku deštivìjší,
než bychom si všichni pøáli. Pøesto doufám, že všichni užíváte
léta a prázdninového èasu k naèerpání nových sil a alespoò obèasnému odpoèinku. Pro Vás všechny máme od srpna pøipravenou
novinku, která, doufáme, také trochu zpøíjemní Vᚠživot v Dubé.
V pøízemních prostorách radnice budou od 2. srpna otevøeny nové
prostory informaèního støediska a do pøízemí se též pøesunou nejvíce navštìvované kanceláøe mìstského úøadu – matrika, pokladna a služby úøadu. Informaèní støedisko bude podporovat povìst
Dubé jako pøíjemného rekreaèního mìsteèka s krásným okolím
a spoustou možností, jak trávit volné chvíle. Poèítáme s tím, že
zde postupnì najdete informace o ubytování, sportovních a kulturních akcích v širším okolí Dubé, údaje o okolní pøírodì a CHKO
Kokoøínsko. Doplòkem se v prùbìhu podzimu stane i expozice
v bývalém vìzení vìnovaná historii Dubé a jejímu okolí.
Jsme rádi, že po mnoho let jen èásteènì užívané prostory
budou sloužit Vám všem, jak rekreantùm, tak i trvale bydlícím.
Snad budete spokojeni.
Na slavnostní otevøení Vás srdeènì zvou
staroska mìsta Dubá Hana Pejpalová
a Jiøí Samec, místostarosta
Støípky z radnice
*
REKONSTRUKCE RADNIÈNÍCH HODIN
V souèasné dobì probíhá na naší radnici komplexní rekonstrukce
ètyø èíselníkù vèetnì ruèièek vìžního hodinového stroje. Tyto
hodináøské práce provádí spoleènost L. Hainz z Prahy, která nám
pøed èasem opravila i samotný hodinový mechanismus. V této
souvislosti bude dále vymìnìno horolezeckou firmou Milan
Hradil z Mìlníka zkorodované oplechování vìžièky vèetnì a opraveny komíny. Termín dokonèení prací je stanoven na záøí 2004.
Mìsto Dubá bude tuto rekonstrukci z 50 % financovat z dotace
od Ministerstva kultury ÈR, kterou v tomto roce obdrželo na obnovu nemovitých kulturních památek ÈR, mezi nìž právì dubská radnice patøí.
CHALUPÁØSKÉ FÓRUM –POKRAÈUJEME
19. 6. 2004 probìhlo I. Chalupáøské fórum v Dubé. S paní starostkou jsme se setkali s chataøi a chalupáøi dubské oblasti v živé
debatì o spoleèných problémech (viz anketa). Z uvedené ankety vyplývá, že hlavním problémem jsou komunikace a cesty.
Protože považujeme neustálý dialog za nesmírnì potøebný,
rozhodli jsme se pokraèovat a uspoøádat II. Chalupáøské fórum,
zamìøené tentokrát tématicky na pøípravu strategie regionálního
rozvoje Dubska. Chtìli bychom spoleènì diskutovat o pøedstavách
rozvoje Dubé i regionu, spoleèných možnostech a cílech. Pøijïte
17. 9. 2004 v 18.00 hodin do sálu ASTK Dubá v Nedamovské
ulici (naproti školce, v 1. patøe), budete vítáni.
Upozoròujeme, že voda v Nedamovì je
– oproti jiným – ke koupání vyhovující!
INFORMACE MÌSTSKÉHO ÚØADU
V DUBÉ - ODBOR SPRÁVA BYTÙ A DOMÙ
Sdìlujeme všem nájemníkùm mìstských bytù, že vyúètování
služeb spojených s bydlením za rok 2003 a vyplacení pøeplatkù
bude provedeno do konce mìsíce srpna 2004. Vzhledem k tomu,
že toto vyúètování je závislé na vyúètování od SVS a.s., prosíme
Vás o trpìlivost.
Dlužné nájemné
Mìsto Dubá má v souèasné dobì 124 bytových jednotek. Dluh
nájemníkù za nájem bytù k 31. 5. 2004 èinil 139 884,– Kè.
Bohužel, vzhledem k platbám pøes SIPO nemáme aktuálnìjší
údaje. V následujícím pøehledu uvádíme nejvìtší dluhy za domy.
Školní è.p.82
48 226,– Kè
Luèní ulice è.p. 345
10 120,– Kè
Èeskolipská è.p. 55
5 960,– Kè
Na výsluní è.p. 71
9 634,– Kè
Malá Strana è.p. 166
14 605,– Kè
Nový Berštejn è.p. 8
39 895,– Kè
Nový Berštejn è.p. 9
8 616,– Kè
KONCEPCE DÌTSKÉHO HØIŠTÌ, SPORTOVNÍ A REKREAÈNÍ ZÓNY JE HOTOVA
V prùbìhu dubna až èervna jsme pøipravovali rámcový plán, jak
nejlépe øešit uspoøádání dìtského høištì a sportovní a rekreaèní
zóny v centru Dubé. Návrh, jehož zpracování se ujal architektonický atelier BORCHARDT & partner, je hotov a bude veøejnì pøedstaven 16. záøí 2004 v sále ASTK Dubá od 18:00 hodin. Všechny,
a zejména ty, kdo mají zájem o rozvoj Dubé, srdeènì zveme.
VÌKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA
vìk
muži
do 6
51
7-l8
148
l9-30
31-40
41-50
51-60
61-70
71-80
81-90
138
135
96
149
88
48
11
%
2,94
8,54
7,97
7,79
5,54
8,6
5,08
2,77
0,63
ženy
53
128
162
113
88
147
89
55
24
91-100
0
8
%
3,06
7,39
9,35
6,53
5,08
8,49
5,14
3,17
1,38
0,46
obec
104
276
300
248
184
296
177
103
35
8
%
6
15,9
17,33
14,32
10,62
17,09
10,22
5,95
2,02
0,46
Statistika za rok 2003 na úseku evidence obyvatel: pøihlášeno celkem 52 obèanù, odhlášeno celkem 50 obèanù, narozeno celkem
16 obèánkù, zemøelo celkem 18 obèanù, celkový pøírùstek za obec a rok 2003 je tedy 0.
Za zmínku ještì stojí skuteènost, že dle uvedené tabulky se v naší obci dožívají vyššího vìku ženy než muži, kdy vìková hranice
nad 90 let je zastoupena pouze slabším pohlavím, tedy ženami.
2
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
Usnesení z veøejného zasedání
mìsta Dubá
Zastupitelstvo mìsta Dubá na svém mimoøádném veøejném
zasedání è. 8/2004 ze dne 1. èervence 2004 pøijalo následující
usnesení:
1) SCHVÁLILO pøedložený program mimoøádného zasedání
zastupitelstva è. 8/2004.
hlasy pro: 10, hlasy proti: 0, zdrželo se: 0
2) VYLOUÈILO na doporuèení komise pro posuzování a hodnocení nabídek stavební firmu Pavel Fotr, IÈ 64043495, Èeská
Lípa, z další úèasti výbìru zhotovitele o veøejnou zakázku
„Stavební úpravy è.p. 15 v Dubé, Masarykovo námìstí“, z dùvodu
nesplnìní veškerých podmínek zadavatele ve vyhlášení výzvy
více zájemcùm k podání nabídky na tuto veøejnou zakázku.
hlasy pro: 9, hlasy proti: 0, zdrželo se: 1
3) ROZHODLO na doporuèení komise pro posuzování a hodnocení nabídek ve vìci výbìru zhotovitele o veøejnou zakázku
„Stavební úpravy è.p. 15 v Dubé, Masarykovo námìstí“, o poøadí
nabídek uchazeèù: 1. nejlépe splòující vymezená kritéria má
stavební firma Petr Tamchyna, IÈ 18418554, Doksy; 2. firma
DRIS, IÈ 00480894, Nový Bor
hlasy pro: 7, hlasy proti: 0, zdrželo se: 3
4) POVÌØILO starostku k podepsání smlouvy o dílo s vítìzem
výbìrového øízení o veøejnou zakázku „Stavební úpravy è.p. 15
v Dubé, Masarykovo námìstí“, do maximální ceny za dílo
4 900 000,– Kè vèetnì DPH.
hlasy pro: 8, hlasy proti: 0, zdrželo se: 2
5) ROZHODLO v pøípadì realizace akce „Stavební úpravy è.p.
15 v Dubé, Masarykovo námìstí“ o uvolnìní finanèních prostøedkù z rozpoètu mìsta Dubá na dofinancování této akce.
hlasy pro: 8, hlasy proti: 0, zdrželo se: 2
6) ROZHODLO na návrh starostky v pøípadì pøislíbení dotaèních
prostøedkù na akci „Rozšíøení a rekonstrukce Autocampu Nedamov“ o uvolnìní finanèních prostøedkù z rozpoètu mìsta Dubá
na dofinancování této akce.
hlasy pro: 10, hlasy proti: 0, zdrželo se: 0
7) POVÌØILO na návrh zastupitele Stanislava Èerveného starostku tím, aby vstoupila v jednání se souèasnými vlastníky objektu è.p. 14 na Masarykovì námìstí v Dubé, se st.p.è. 210,
zastavìná plocha o výmìøe 426 m2, a objektu výrobní haly se
st.p.è. 208/1, zastavìná plocha o výmìøe 492 m2, v obci Dubá,
katastrální území Dubá, èást obce Dubá, ohlednì pøevodu tìchto nemovitostí do vlastnictví mìsta Dubá, a dále, aby již vyjednávala o pøípadné výši kupní ceny.
hlasy pro: 7, hlasy proti: 2, zdrželo se: 1
Pozvánka na zasedání
Pøedpokládané body programu zasedání zastupitelstva mìsta
Dubá è. 9/2004 na den 5. srpna 2004
1. Schválení programu zastupitelstva mìsta Dubá è. 9/2004.
2. Kontrola usnesení zastupitelstva mìsta Dubá è. 7/2004 ze dne
10.6. 2004, a usnesení zastupitelstva mìsta Dubá è. 8/2004 ze
dne 1.7. 2004, se zprávou è. 7/04 kontrolního výboru zastupitelstva mìsta Dubá.
)
Ä
)
3. Návrhy majetkového výboru zastupitelstva mìsta Dubá.
4. Návrhy finanèního výboru zastupitelstva mìsta Dubá.
5. Zpráva o vyhodnocení zkušebního rozvozu obìdù ze školní
jídelny Dubá.
6. Výbìrové øízení na správce veøejného osvìtlení na území
mìsta Dubá. 7. Další body programu: informace, diskuse, rùzné.
Setkání rodákù
Zdá se, že probìhlo ke spokojenosti
vìtšiny zúèastnìných (všem se vyhovìt
témìø nedá), i když se vyskytly i názory
negativní. Kromì toho, že se nìkomu
nelíbila hudba a jinému rozvržení programu, obèas probleskly i názory typu: „aby
se z tìch Nìmcù ne…..“. Ano události
minulého století jsou stále ještì citlivou
otázkou a není divu, že øada lidí trpí jistou záští a obavami. Vždy i debata na
parlamentní pùdì se nese v duchu pøedsudkù, obav a vytváøení obrazu ohrožení.
Protože se nechci pouštìt do politických
úvah, vrátím se k oslavám a dovolím si
nìkolik pøipomínek:
1. Setkání rodákù bylo urèené pro všechny, kdo se tu narodili, nebo v Dubé žijí
i pro stálé èi náhodné návštìvníky.
Nikomu víc, nikomu míò.
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
2. Každý si mohl vybrat, èeho se bude
úèastnit. Co se mi nelíbilo, jsem
vynechal.
3. Setkávání vede k poznávání. Potkali
jsme zajímavé lidi.
4. Poèasí nám pøálo, v Dubé se nìco
dìlo, pøijela spousta lidí, pobavili jsme
se, potkali jsme staré pøátele,
spolužáky a sousedy. Užili jsme pìkný
den.
5. Jsme souèástí Evropy, nejenom
geograficky. Není dobré se uzavírat
pøed sousedy.
Ronalda Stöhra. Každý nech si utvoøí svùj
názor sám.
Jiøí Samec, místostarosta
Zvláštì jsou-li nynìjší sousedé místními rodáky, je dobré vìdìt, jací jsou.
V této souvislosti si dovolím vám pøedložit
i následující text pøedsedy Deutscher Kulturkreis Dauba se sídlem v Konstanz pana
wir bedanken uns für Ihre Einladung
zu Ihrem Jubiläumfest. Das 750- JahreJubiläum der Stadtgründung von Dauba
haben Sie ja schon im vergangenen Jahr
2003 gefeiert. Ihr Interesse, uns in die-
Grußworte an unsere Gastgeber
Sehr geherte Frau Bürgermeisterin Hana
Pejpalova,
sehr geherter Herr Vizebürgermeister,
sehr geherter Herr Mgr. Milan Mordaèik,
sehr geherte Bürgerinnen und Bürger von
Dauba,
3
sem Jahr an Ihrem Fest teilnehmen zu lassen, hat uns sehr überrascht, aber wir
haben uns darüber auch gefreut. Es trifft
zusammen mit dem Beitritt der Tschechischen Republik am 01. Mai 2004 in die
Europäische Union (EU).
Es ist aus unserer Sicht ein erfreuliches Ereignis, dass zu den bisher 15 EUStaaten nun 10 weitere Staaten hinzugekommen sind und damit zu mehr Sicherheit und Annäherung in Europa beitragen. 60 Jahre konnten wir nun schon in
Frieden und guten wirtschaftlichen Beziehungen mit unseren Nachbarstaaten zusammenleben. Wir meinen, dass sich nun,
da sich auch die Tschechische Republik
der EU angeschlossen hat, die Beziehungen zwischen Deutschen und Tschechen
noch weiter verbessern können.
Es geht in Europa nicht nur im Wirtschaft, sondern um die Schaffung einer
Wertegemeinschaft, die für die Menschen
der nunmehr 25 EU-Staaten gerechte und
auf Ausgleich zielende rechtliche Grundlagen anbieten soll. Dazu müssen auch
die Staaten beitragen, die wie die Tschechische Republik, noch bis vor wenigen
Jahren nur beschränkte Möglichkeiten
hattten, ihre Kenntnisse von der jüngeren
Geschichte und den Lebensverhältnissen
im westlichen Ausland zu erweitern. Es
könnte unsere gemeinsame Bemühung
sein, gegenseitig im Gespräch und im
Austausch von Kenntnissen erste Schritte zu echter Aussöhnung zu machen.
Vorbehaltlos werden wir, die wir als
Heimatvertriebene sehr unter der Hitlerdiktatur und den Ergebnissen und Folgen
des zweiten Weltkrieges zu leiden hatten,
an diese Aufgabe herangehen. Wenn es
auch Ihnen, den heutigen Bewohnern von
Dauba, ein unvoreingenommenes Anliegen ist, kann daraus in Zukunft viel Gutes entstehen. Viele Hindernisse liegen
noch vor uns, die nur gemeinsam überwunden werden können. Sie werden verstehen, dass es für uns nicht einfach ist,
in Dauba vor dem früheren Elternhaus zu
stehen, in dem seit 60 Jahren – für uns –
fremde Menschen wohnen. Unsere Eltern
oder auch wir selbst hatten in einer fremden neuen „Heimat“ Existenzen aufzubauern. Dies war in den meisten Fällen
nicht einfach und viele unserer älteren
Landsleute konnten dies nich mehr leisten. Sie lebten in einer für sie fremden
Umwelt, fern uhrer angestammten Heimat
Dauba. In einer Zeit, in der ein starkter
Lebenswille nötig war, für sich und die
Familie einen Neuanfang zu finden, verloren unzählige vertriebene Deutsche aus
dem Sudetenland den Mut, vor allem,
wenn sie schon älter waren und sich
gegen die am neuen Heimatort ansässigen Menschen beruflich nicht mehr
durschsetzen konnten.
Wir bitten Sie um Verständnis, wenn
wir die Vielfalt der Schicksale der Daubauer, die ihre Heimat verloren hateten,
nicht in dieser ersten Begegnung darstellen können. Wir werden nach Wegen suchen, Sie, die heutigen Bewohner von
Dauba, für die dieser Ort zur Heimat geworden ist, in toleranter Weise zu informieren, immer vorausgesetzt, dass Sie
daran ernsthaft interessiert sind. Bitte
geben Sie uns mit Ihrer Meinungsäusserung, eventuell schon am Rande dieser
Festveranstaltung, eine Ermutigung, diesen Weg weiter zu beschreiten.
Es grüßt Sie im Namen der früheren
Daubauer Bevölkerung mit den besten
Wünschen für das Gelingen Ihrer Veranstaltung.
Ronald Stöhr
Pozdrav našim hostitelùm
Vážená paní starostko Hano Pejpalová,
vážený pane místostarosto, vážený pane
Milane Mordarèiku,
vážené obèanky a obèané mìsta Dubá!
Chtìli bychom podìkovat za pozvání
na oslavu výroèí založení mìsta. 750. výroèí založení Dubé jste oslavili již v roce
2003. Vᚠzájem pozvat nás v tomto roce
na mìstské slavnosti nás pøekvapil ale
zároveò také potìšil. Vše se odehrává
souèasnì se vstupem Èeské republiky do
Evropské unie.
Z našeho pohledu je potìšující událost, že k dosavadním 15 èlenským zemím
EU nyní pøibylo dalších 10, tím byla podpoøena vìtší jistota a sblížení v Evropì.
60 let jsme mohli již v míru a dobrých hospodáøských vztazích žít vedle sebe jako
sousedské státy. Myslíme si, že teï, když
Èeská republika vstoupila do EU, se mohou vztahy mezi Nìmci a Èechy dále vylepšovat.
V Evropì nejde jen o hospodáøství,
ale i o vytvoøení hodnotného spoleèenství, které by mìlo lidem dnes již 25 evropských státù nabídnout spravedlivé a kompenzaèní právní základy. K tomu musí
pøispìt také státy jako Èeská republika,
které mìly ještì donedávna jen omezené
možnosti rozšíøit si znalosti moderní historie a životních pomìrù v západních
zemích. Právì my bychom se mohli snažit
udìlat první kroky k opravdovému smíøení,
a to pomocí oboustranného dialogu a výmìny zkušeností. Bezvýhradnì se do této
úlohy pustíme my, kteøí jako vyhnanci
z vlasti trpìli za hitlerovské diktatury
a následky 2. svìtové války. Pokud se tohoto úkolu chcete zhostit i Vy, dnešní
obyvatelé Dubé, mùže z toho v budoucnosti vzejít mnoho dobrého. Pøed námi
leží ještì mnohé pøekážky, které mùžeme
pøekonat pouze spoleènì. Umíte si pøedstavit, že pro nás není jednoduché stát
v Dubé pøed rodným domem, ve kterém
60 let bydlí pro nás cizí lidé. Naši rodièe
nebo také my sami jsme si museli vybudovat existenci v cizí nové „vlasti“. To nebylo ve vìtšinì pøípadù jednoduché a mnoho našich starších rodákù to již nedokázalo. Žijí pro nì v cizím prostøedí daleko od
jejich vlasti – Dubé. V dobì, kdy bylo tøeba silné vùle žít, abychom našli pro sebe
a své rodiny nový zaèátek, ztratili mnozí
vyhnaní sudetští Nìmci odvahu, pøedevším
když už byli starší a nemohli se v nové
vlasti prosadit ani profesnì.
Prosíme Vás o porozumìní, i když nemùžeme úplnì pøedstavit bìhem tohoto
prvního setkání rùznost osudù dubských
rodákù, kteøí ztratili domov. Budeme hledat cesty, jak bychom mohli informovat
Vás, souèasné obyvatele Dubé. Vᚠnázor je pro nás dùležitý, prosíme, dodejte
nám vyjádøením svých názorù odvahu
pokraèovat touto cestou dál.
Jménem bývalých dubských rodákù
Vás zdravím a pøeji dobrou zábavu!
Ronald Stöhr
O tom našem dubském vèelaøení – Díl osmý, poslední
Tímto dílem se rozlouèíme s naším „vèelím“ seriálem. To abychom v nás tøeba nevyvolali nechu k tìmto tvoreèkùm. Rozlouèení bude
heslovitým shrnutím informací, které jste si mohli (i nemohli) z pøedchozích dílù zapamatovat.
Bez vèel bychom na zahradì nemìli
ovoce, zemìdìlci by nemìli úrodu, vyhynuly by spousty vzácných planì rostoucích
rostlin, krajina by radikálnì zmìnila svùj
ráz.
· Produkty vèel jsou léèivé. Jsou to med,
pyl, jed, propolis, mateøí kašièka, vosk
a doposud neprozkoumané vyzaøování
energie.
· Chování vèel léèí také psychicky. Cítíte
·
4
se mnohem bohatší, spjatí s pøírodou.
· Chování vèel je alternativním zdrojem
finanèních prostøedkù. Nemùžete najít
práci? Zaènìte vèelaøit.
· Medy známe kvìtové a medovicové.
Kvìtové jsou z nektarù kvìtin, Medovicové
jsou z výmìškù mšic. Kvìtové obsahují
mimo jiné i pyl, medovicové zase silice.
· Abyste si léèili pylovou alergii, protøebujete nepøetavený med od vèelaøe z oko-
lí, kde žijete.
· Vèelstvo se skládá z jedné matky,
nìkolika tisícù dìlnic a nìkolika desítek
trubcù.
· Vèely chováme v úlech.
· Vèelí královna se vyvine z dìlnièího
vajíèka jako každá jiná vèela, ale díky
výjimeèné stravì (mateøí kašièce) a díky
daleko vìtšímu prostoru buòky, v které se
vyvíjí, se u ní vyvinou takové orgány, které
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
jsou potøeba pro oplození, kladení vajíèek
a také napøíklad pro tvorbu zvláštního feromonu (mateøí látky), který na ostatní vèely v úle pùsobí jako blahodárná droga.
· Trubec nemá žihadlo, zato oèi má
pøes celou hlavu.
· Vèely mají pìt oèí (dvì velká složená
a tøi malá) a šest nohou. Tìlíèko se skládá
z hlavy, hrudi a zadeèku.
· Vèely dýchají tzv. vzdušnicemi, které
mají v zadeèku. Vlastnì dýchají zadeèkem.
· Na tøetím páru nohou mají vèely –
dìlnice tzv. košíèek pro sbìr pylu.
· Vèely se dorozumívají doteky tykadel,
vèelím taneèkem, pomocí vùnì nìkolika
typù feromonù a také zvuky. Napøíklad
matky pøi líhnutí tzv. „týtají“ a „kvákají“.
· Vèely pøi rojení vìtšinou nejsou útoèné
a to ani v pøípadì, že jste uprostøed rojení
(ale radìji to nezkoušejte).
· Pøi rojení odlétá stará matka z úlu
s èástí vèel – vytváøí roj a tak pøenechává
právì narozené matce své pùvodní obydlí.
· Každá vèela má v úle svou úlohu.
Vykonává po urèitou dobu jednu a tutéž
èinnost. Buï uklízí, nebo krmí, nosí vodu,
pyl, med èi propolis, brání èesno nebo
staví plásty z šupinek vosku, který jí vypadává z tìlíèka (respektive z voskotvorných žláz).
· Vèely k vidìní potøebují pøímé sluneèní
svìtlo. Za sklem, kde se sluneèní paprsky
lámou, je vèela v podstatì slepá, pøesnìji
øeèeno dezorientovaná.
· Vèelí královna (matka) se páøí jednou
za život a to hned s nìkolika trubci. Poté
klade 2 – 3 roky.
· Trubec se páøí také jednou za život,
avšak poté umírá.
· V zimì není v úle žádný trubec. Vèely
je v srpnu doslova vyženou z baráku.
· V létì žije vèela kolem jednoho a pùl
mìsíce. V zimì až kolem šesti mìsícù.
· Vèely jsou na podzim vèelaøi krmeny
cukerným roztokem, který jim dává vìtší
šanci na pøežití celé zimy.
· Vèely trpí nemocemi. Nìkteré z nich se
nám daøí každoroèním léèením držet na
snesitelné úrovni (varoáza). Jiné jsou však
natolik závažné, že je potøeba vèely i s úly
a pomùckami spálit (mor vèelího plodu,
hniloba vèelího plodu). Varoáza je v pod-
statì ve všech vèelstvech celé Evropy. Mor
ani hniloba na Dubsko doposud nedorazily, ale byly tøeba v Neratovicích.
· Vèelaøi z Dubé, Doks, Bezdìzu, Blatcù,
Chlumu, Jestøebí, Luk, Oken, Skalky u Doks,
Tachova, Tuhanì, Vrchovan a Ždírce jsou
sdruženi v jediné organizaci ZO ÈSV
Doksy. Je jich 81 a obhospodaøují na
ploše 255 km2 653 vèelstev. Jejich
e-mailová adresa je [email protected]
a webové stránky http://zocsv-doksy.euweb.cz
a jste mezi nì srdeènì zváni.
Vᚠvèelaø Miroslav Jakuš
Španìlsko oèima Miroslava Soukupa, aneb Výlet do Španìl – díl ètvrtý
Po minulém, možná vyèerpávajícím seznamu cen potravin, bychom se dnes mohli podívat, budete-li chtít, jak je to v Barcelonì
s bydlením, dopravou, kulturou a sportem.
Bydlení, to je pálka
Ceny za podnájem bytu v Barcelonì
opravdu lidové nejsou. O koupi bytu ani
nemluvì. Nevím pøesnì, kolik èiní prùmìrná mìsíèní mzda ve Španìlsku, ale
mladí lidé si rozhodnì vlastní byt koupit
nemohou. Bydlí vìtšinou s rodièi a šetøí.
Pro vaši pøedstavu. Byt o rozloze 90 m2
by vás v hlavním mìstì Katalánska pøišel
na nìjakých 400 000 euro. Nìco nepøedstavitelného, ale taková je tamní realita.
A podnájem? Samozøejmì záleží na
tom, v jaké èásti (ètvrti) se byt nachází, na
vybavení atd. Dá se øíci, že pronájem jedné místnosti se pohybuje od nìjakých 200
euro na mìsíc (vèetnì poplatkù za energie a vodu) až po – no horní limit prakticky neexistuje. Máte pronajatý svùj
pokojík a samozøejmì pøístup do kuchynì,
koupelny a všech spoleèných prostor. Nutno øíci, že v takovýchto sdílených bytech
(„pisos compartidos“) žije vìtšina studentù,
a to nejen zahranièních. Koleje totiž
mnohdy stojí daleko více a nacházejí se
tøeba na druhém konci mìsta než je
Univerzita.
Zbývá už snad jen dodat dvì vìci.
Ceny mimo Barcelonu jsou samozøejmì
nižší. Ale u nás je také cenový rozdíl bytù
v Praze a øeknìme tøeba v Èeské Lípì.
A poslední vìc. Všechny byty mají velmi
slabé zdi, takže slyšíte nejen co se dìje
u vašich sousedù na patøe, ale víte co se
dìje prakticky v celém domì.
Doprava
Doprava v Barcelonì je na evropské
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
pomìry laciná, na ty naše drahá. Máte
výbìr z následujících dopravních prostøedkù: metro, autobus, vlak španìlské národní železnice (RENFE), vlak katalánské
železnice (FGC) – rozdíl je v tom, že
v tìch španìlských vám hraje hudba – a
novì (od dubna letošního roku) také tramvaj – velice moderní a hezká. Platí zde
jednotný tarifní systém, takže jízdenky
slouží pro všechny prostøedky. Za jednu
jízdu zaplatíte 1,1 eura, za deset jízd pak
eur 6. Padesát jízd uskuteènìných bìhem
mìsíce vás pøijde na 25 euro a za mìsíèní
jízdenku dáte nìjakých 38 euro. Dùchodci a mladí do 21 let mají urèitou slevu.
Poznámka k metru a vlaku. Metro
v Barcelonì není moc pìkné (platí pro vlaky
i zastávky). Vypadá trošku jako kryté vozíky
z tìžebních štol. Pøesto jsou vagóny klimatizovány, což je hlavnì v létì kvitováno
s povdìkem. Zato v zastávkách (na nástupištích) je dobøe pøes 40 °C. Vzdálenosti
mezi stanicemi jsou pomìrnì krátké, takže
vlaky 5 místních linek metra projíždí trasu
asi 83 km, bìhem které se 114krát zastaví.
Všechna vlaková nádraží a prakticky
i všechny koleje jsou v Barcelonì v podzemí. Takže vlak je tu vlastnì taky takové
metro, které Vás ale doveze i kousek za
mìsto (napøíklad na pláž).
Zbývají dva zpùsoby dopravy (vyjma
vlastních nohou) – taxi a jízdní kolo.
K prvnímu snad jen tolik, že všechny mají
jednotnou barvu (jsou èerné se žlutými
dveømi), a že v provedení taxi je tu
k vidìní pomìrnì dost Octavií. Jízdní kolo
by (alespoò pro mì) byla kapitola sama
pro sebe. Je zde nìkolik pruhù urèených
speciálnì pro cyklisty, ale jízda na kole po
mìstì je pomìrnì nebezpeèná. Øidièi
automobilù totiž chodce ani cyklisty absolutnì nerespektují a vìtšinou ani nerozeznávají èervenou a zelenou barvu na
semaforu (a pochybuji, že by 90 % z nich
bylo barvoslepých).
Kultura
Kulturních akcí je v Barcelonì více než
dost – muzea, výstavy, divadlo, kino, koncerty… Za všechna nejznámìjší jména
Picasso, Dalí, Gaudí. Prvnì jmenovaný
v Barcelonì kdysi žil a má zde své
muzeum (stojí za vidìní, mimo jiné proto, že zjistíte, že jako mladý maloval
„normální obrazy“). Letos se koná v celém
Španìlsku spousta výstav ku pøíležitosti
výroèí narození druhého jmenovaného.
No a koneènì stále nedostavìná katedrála Sagrada Família a spousta dalších architektonických skvostù od poslednì zmínìného také stojí za to.
Velmi sympatické je, že vìtšina muzeí
5
Asi nemusím pøipomínat, že v Barcelonì jsou dva prvoligové kluby: tím proslulejším je FC Barcelona (Barca) a ten
druhý se jmenuje RCD Espanyol Barcelona. Espanyol hraje své zápasy na Olympijském stadionu na vrchu Montjuic (Jupiterùv vrch), zatímco fotbalový chrám
Camp Nou (u nás se mylnì užívá názvu
Nou Camp) není tøeba moc pøedstavovat.
Se svou kapacitou bezmála 100 000 divákù patøí mezi nejvìtší stadiony nejen
v Evropì. Sen vidìt alespoò jeden zápas
na Camp Nou, jsem si splnil a o své skoro
nepopsatelné zážitky bych se s Vámi
pøesto pokusil rozdìlit tøeba už pøíštì.
v Barcelonì (ale i v jiných mìstech Španìlska) je otevøena zdarma každou první
nedìli v mìsíci. Jinak se vstupné pohybuje od 1 do 3 euro.
A kino? Barcelonská multikina nabízejí
k vidìní filmy za 4,5 (støeda, den divákù)
až 6 euro (víkend). Což je cena srovnatelná s pražskými „bijáky“.
Sport (hlavnì fotbal)
Víte, který sport je ve Španìlsku nejpopulárnìjší? Poøadí je asi následující. Fotbal,
fotbal, fotbal, pak dlouho, dlouho nic a dále
sálový fotbal a pak ostatní sporty. Fotbalový
fanatik, jako jsem já, si tedy opravdu pøijde
na své. Fotbal je tu nìco více než jen sport.
Je to kulturní a spoleèenská událost.
A kolikpak taková zábava stojí? Tak
záleží na soupeøi katalánského velkoklubu, zda se hraje liga (Primera División)
èi evropský pohár, no a samozøejmì kde
chcete sedìt. Zatímco na slovenský
Púchov (myslím, že v prvním kole) poháru UEFA se dalo jít za 6 euro (což jsem
ke svému velkému zklamání zjistil až den
po zápase) a stadion byl doslova poloprázdný, za lístek na derby s Realem
Madrid se platí od 40 do 120 euro! Stadion je plný k prasknutí a lístek se prak-
ticky nedá sehnat, jaký je o zápas zájem.
Na prùmìrného ligového protivníka postaèí, když se ve vaší penìžence bude
nacházet nìjakých 25 euro.
Fotbalové šílenství je tu opravdu nepøedstavitelné a myslím, že mi v ÈR bude
chybìt. Vždy po každém ligovém kole se
o zápasech ještì minimálnì tøi dny mluví, v televizi je k vidìní nìkolik fotbalových magazínù, které se ohlížejí za uplynulým ligovým kolem a ve sportovních
denících jsou vždy 3/4 vìnovány fotbalu
a z toho minimálnì polovina Barce!
Z tìch ostatních sportù jsou populární
pøedevším házená, košíková, tenis, odbíjená, pozemní hokej, hokej na koleèkových bruslích (v nìm jsou Španìlé a Portugalci nejlepší na svìtì) a další tradièní
sporty.
Na závìr tohoto odstavce a vlastnì
celého dnešního povídání jedna perlièka.
Asi byste neèekali, že se i ve Španìlsku
hraje lední hokej (Barcelona je mistrem
ligy), a že v Barcelonì – v areálu Camp
Nou – je nádherný zimní stadion. Je to
tak. Byl postaven tìsnì pøed Olympijskými
hrami v roce 1992 a konaly se v nìm
mimo jiné soutìže judistù.
Barcelona je prostì úžasná v tom, že
si v jeden den mùžete zaplavat v moøi
a opalovat se na pláži a zároveò si jít
zabruslit na zimní stadion. Že jste si
s sebou nevzali brusle? Nevadí, rádi Vám
je pùjèí.
VᚠMiro z Barcelony
Povìst o krèmì
Stmívalo se, na nebi vyskoèily první hvìzdy. Po mezi od Hlubokého dolu a Dubové
hory se zatoèil vìtøík, sebìhl strání dolù,
zafoukal kolem osamìlého stavení a vylétl
na Hùrku, za níž mìl jen skok na starou
stezku k Lipé a Bezdìzi. Dole u samoty
zaštìkal pes, ale jinak bylo úplné ticho.
Noc vystøídala den. Vìtøík protáhl na
Dubou a již sbíhal s prudkého svahu dolù
na rozcestí, kde stála stará hospoda, nazývaná „krèma“. Byla tu na samotì, obklopena lesem a veèerní vìtøík mìl zvláštní
potìšení, když mohl v korunách stromù
pìknì zahuèet a na zemi spadlé bukové
listí roztoèit.
U krèmy se stará stezka rozdìlovala.
Jedna její vìtev míøila k Doksùm a dále
k Bezdìzi, k Vartemberku a do Žitavy, druhá odboèovala na Lipou. A v krèmì, která
mìla tak výhodné umístìní, hospodaøil
šenkýø Konrád, èlovìk nedobré povìsti,
výtržník a lichváø, pøechovávaè osob podezøelých, pøekupník kradeného zboží
a muž bez citu.
Krèma bylo rozložité, roubené stavení
s lomenicí. Na mýtinì pøed ní zastavovaly vozy formanù, aby se konì napojili
a páni nìco pojedli. K pøenocování se
sem uchylovali formani jen v nejnutnìj-
6
ších pøípadech, právì pro špatnou povìst
krèmáøe Konráda. Kolem stavení byl postaven vysoký plot s velkými vraty pro vozy
a menšími pro pìší.
V hospodì bylo dosud svìtlo. Pojednou se psi na dvoøe rozštìkali a oblehli
vrátka v plotì, k nimž se od lesa pøiblížila
lidská postava. Pøíchozí na psy promluvil
a ve chvíli zmlkli. Tu se již ve dveøích
hospody objevil krèmáø Konrád s formanskou lucernou v ruce.
„Kdo je? Co chcete?“ zvolal do tmy.
Pøíchozí u vrátek promluvil mírným
hlasem: „Nezlobte se, Konráde, že jdu tak
pozdì, ale po celý den jsem mìl hodnì
práce a døíve to nešlo. Nesu vám peníze
od starého Valeše. Stùnì a leží, nohy ho
již neunesou.“
„Neznám tì“, odsekl pøíkøe krèmáø,
„a v noci nerad cizího do stavení
pouštím.“
„Jsem Valešùv soused, Konráde – podruh Jan. Starý nikoho nemá a tak mì
prosil, abych k tobì došel. Nerad by zùstal
dlužen, kdyby musel odejít ze svìta.“
„Chvályhodný úmysl!“ ušklíbl se krèmáø,
pøikroèil k vrátkùm a vysoko lampu vyzdvihl,
aby si štìrbinou na pøíchozího posvítil. „Tak
peníze neseš?“ ještì jednou se otázal.
Podruh Jan pøisvìdèil. Krèmáø byl jeho
vzezøením upokojen, uvolnil závoru na
vrátkách a vpustil Jana na dvùr. Po tøech
schodech vešli do pøedsínì a pak do šenku, velké svìtnice, louèí osvìtlené. Krèmáø
nasadil do skøipce novou louè a pøisedl
k Janovi ke stolu.
„Neseš celý dluh?“ zeptal se nedoèkavì. „Zrovna potøebuji peníze, obchody
jdou špatnì.“
„Starý Valeš mi dal sto zlatých. Povídal, že si víc od tebe nevypùjèil, a místo
úrokù že sis odvedl jalovici.“
Krèmáø se rozzlobil:
„Chátra jedna žebrácká, nic mu neslevím! Když peníze potøeboval, hory doly
sliboval, a teï mi chce úrok upírat?“
Jan se podíval na krèmáøe a v oèích
mu zlovìstnì zablýskalo. Celý se zmìnil,
jeho pùvodní pokora byla ta tam.
Krèmáø však na to nedal. Bouøil dále:
„Dej mi celý dluh, nebo si jdi, odkud
jsi pøišel!“
Jan øekl klidnì, ale v jeho slovech
zvonila ocel:
„Krèmáøi, pamatuj se! Chtìj jenom tolik
penìz, kolik sis zasloužil. Pùjèil si sto zlatých,
úrokem si dostal jalovici – na víc práva nemáš. Nezatìžuj svou duši novým høíchem!“
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
Krèmáø vztekle vyskoèil od stolu a vykøikl:
„Nekaž mi zde, vandráku, a jdi si po
svých!“
Jan se také zdvihl, pøiblížil se ke Konrádovi a prohlásil:
„Konráde, dej si pozor, aby všechno
tvé jmìní a zvláštì tvá truhla plná penìz
nepropadly ïáblu!“
Krèmáø chtìl nìco namítnout, ale v té
chvíli se zvenèí ozvalo burácení na vrata,
psí štìkot a volání. Popadl svítilnu a vybìhl na dvùr. Bylo slyšet, jak hlasy volají:
„Hej, krèmáøi – otevøi, chystej jídlo
a pití – hýbej se, kùže líná!“
Už podle hlasù poznal krèmáø, že noví
hosté jsou páni. Hbitì otevøel vrátka a na
dvùr vešel první z nich v pìkném kožíšku
s límcem, v klobouku s perem a v blýskavých vysokých botách. Za ním šli ještì
ètyøi další, podle ústroje zøejmì m욝ané.
Krèmáø se všem hluboce klanìl, pøívìtivì
je vítal a vedl dál.
„Máme hladové žaludky, krèmáøi –
dìlej, a je nasytíš! Nebudeš litovat!“
Konrád probudil ženu, aby pøipravila
jídlo, a snášel na stùl poháry a džbány
s vínem. Krèmáøka brzy donesla mísu nakrájeného uzeného a bochník chleba.
Ujišovala pøitom, že by upekla èerstvou
vepøovinu, kdyby si páni pøáli.
„Sem s ní“, poruèil první, který na dvùr
vstoupil. „A dlouho nemluv. Vepøová a je
køehouèká! A ty, krèmáøi, odnes tenhle
ocet, který jsi nám nabídl, a dej sem víno,
nejlepší jaké máš! Na penìzích nám nezáleží, ale víno a je jako malvaz!“
Od opasku vytáhl nabitý mìšec a zazvonil jím krèmáøi pøed oèima.
Konrád hosty obsluhoval tak horlivì, že
si ani nevšiml, jak se podruh Jan z šenku
vytratil. S Janem se však stala zvláštní zmìna. Když se vracel zpátky do šenku, byl
pansky odìn, v tváøi byl snìdý, oèi mìl
tmavé a pod nosem hustý èerný knír. Rázným krokem vstoupil, pozdravil pøítomné
mávnutím ruky, na krèmáøe se ani nepodíval
a šel si sednout na své místo. Hluèná
spoleènost ho však pozvala ke svému stolu,
nabídla jídla i pití a Jan neodmítl. Mlèky si
vzal chléb a maso a pomalu jedl.
Krèmáø pozoroval nového hosta vyjeveným zrakem. Nešlo mu do hlavy, kde se
vzal a kdo to je. Divil se také, proè se
o nìj ostatní spoleènost tak stará a že ji
neuráží, když cizinec zachovává mlèení.
Krèmáøka donesla peèené vepøové,
které všichni halasnì uvítali. Nechali si
ještì donést nového vína, a pak teprve
neznámý promluvil.
„Hej, krèmáøi –“, øekl rázným hlasem,
„– nech nás teï o samotì a èekej, až tì
zavoláme. Ven, a zavøi dveøe!“
Polekaný Konrád se jen uklonil a ustrašenì vyšel do kuchynì. Neznámý se veselé spoleènosti líbil. Mìli z nìj však ještì
vìtší radost, když jim pravil:
„Dnes se bude, pánové, úètovat s krèmáøem. Beru celý øád na sebe, a ještì na
tom vydìláte. Ten starý šejdíø je velký
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
boháè, ale protože lichvaøil, propadl
spravedlnosti. Na nic se už neohlížejte,
jezte a pijte, co hrdlo ráèí, a tìšte se ze
života.“
Nedali se pobízet, vesele hodovali
a za zpìvu si pøipíjeli. Když už mísy byly
prázdné a džbány zvonily, zavolal neznámý krèmáøe do šenku.
„Sem pojï, Konráde, a posaï se. Povìz nám, kdo ti je všechno dlužen a kolik.“
Krèmáø pøidušeným hlasem jmenoval
osoby z širého okolí a dlužné èástky. Pokusil se je zvýšit o nekøesanský úrok, ale tu
ho neznámý hned okøikl, aby mluvil
pravdu. Když byl výèet hotov – a byla to
pìkná èástka – sáhl neznámý za pás, vyòal
mìšec a ve zlatých dukátech a støíbrných
tolarech mu všechny dluhy vyplatil.
„Zde mᚠza všechny dlužníky, Konráde. Je to tak správné?“
Krèmáø se ošíval, že má pøijít o lichváøské úroky, ale pohled na hromadu
lesklých mincí byl pøíliš svùdný. Ani netušil, že se tak snadno dostane ke svým
penìzùm. Napadlo ho také, že mnozí
dlužníci nebudou vìdìt o tomto podivném
vyrovnání. Zùstávala mu tedy možnost
dále je upomínat a vydírat.
Proto pøisvìdèil a natáhl ruce, aby si
peníze pøitáhl.
Neznámý pán však byl neúprosný.
„Pøísahej, krèmáøi, pøed tìmito svìdky,
že všechny tvé pohledávky vùèi dlužníkùm
jsou vyrovnány!“ naøídil.
Krèmáø ustrašenì odøíkal pøísežnou
formuli.
„Tak!“ øekl neznámý pán. „Teï si tyto
peníze mùžeš vzít a uložit k ostatním,
které mᚠve své pokladnici!“
Krèmáø shrábl chvìjícími se prsty zlato
a støíbro do zástìry a odnášel je do komory.
„Pojïme za ním!“ vyzval neznámý pán
ostatní. Povstali a šli ke komoøe, kde
krèmáøe pøekvapili nad otevøenou truhlicí,
naplnìnou penìzi. Ten se jich hroznì
polekal a roztáhl ruce nad svým pokladem
jako pavouk chránící koøist.
„Konráde!“ zvolal pán bøitce. „Ukázal
jsem ti, že mám dosti penìz, a že s nimi
dovedu hospodaøit. Nyní ti povím ještì
nìco: Vypùjèím si od tebe všechny tvé
peníze, na dobrý úrok. Do roka a do dne
ti je odvedu, splníš-li jednu podmínku: že
se budeš chovat jako øádný èlovìk a nikoho neokradeš. Na tìchto penìzích lpí lidské mozoly, pot a èasto i krev – jen vzpomeò starého Kašlíka, co leží nedaleko
odtud pod smrkem. Tyto peníze by ti štìstí
nepøinesly. Ale ty, co ti do roka a do dne
vrátím, budou již èisté!“
Krèmáø se tøásl na celém tìle, pot se
mu perlil na èele. Naøíkal, prosil, zapøísahal se, ale neznámý byl neoblomný. Koneènì nechal krèmáøe od truhly odtáhnout, vybíral mìšec po mìšci a rozdìlil
všechny peníze spravedlivì všem pìti
hostùm i sobì.
Dlouho to trvalo, ale posléze v truhle
nezbyl ani tolar. Na smrt vydìšený krèmáø
naøíkal v koutì.
„Zde mᚠza veèeøi!“ øekl pán a do
krejcaru zaplatil všechno, co veselá spoleènost toho veèera v krèmì vypila a snìdla. „Do zaèátku to není špatný poèinek,
Konráde. A teï jen vydrž, chceš-li se opìt
se svými penìzi shledat. Mìj se blaze
a pamatuj na mou podmínku!“
S tìmi slovy obrátil se k odchodu
a ostatní ho následovali. Vrátka za nimi
bouchla a nastalo mrtvé ticho.
Krèmáøka sedìla na lavici u kamen,
ztrnule hledìla pøed sebe a cosi pro sebe
šeptala. Vìdìla o všem, co se v komoøe
odehrálo. Když se k ní zoufalý Konrád pøiplazil, vzdychla:
„Kdo – kdo to jen mohl být?“
Krèmáø se vzchopil, vypotácel se do
chodby a pøed dùm, ve tmì naslouchal,
ale nikde ani hlásku, jen vìtøík huèel
v korunách stromù.
Dlouho tak zíral Konrád do tmy,
s chvìjícími se rty a drkotajícími zuby.
Všechno, všechno bylo ztraceno… Aby se
polepšil? Aby rok vydržel, aniž by nìkoho ošidil a nepodvedl? Ne, to bylo nad
jeho síly…
Vrátil se do svìtnice. Žena zatím odešla, asi se uložila k spánku. Krèmáø byl
rozhodnut. Vzal ze skøipce dohoøívající louè,
položil ji k peci na hromadu suchého listí
a drobného døíví, a s neskonalou nenávistí
ke všemu pozemskému zamumlal:
„Vezmi si, èerte, všechno!“
Ještì jednou vyšel, pevnì uzavøel vrátka i domovní dveøe, sedl ke stolu a s hlavou
v dlaních se ponoøil do svého zoufalství.
Zatím se louè svítivì rozhoøela, plamen
pøeskoèil na klest a za chvíli stála krèma
v plamenech.
Krèmáøe nikdo nelitoval. V neštìstí,
jež ho postihlo, vidìli všichni spravedlivý
trest za množství jeho høíchù. Jenom formanùm chybìla krèma na cestì. Pøišel-li
nìkdo na myšlenku postavit na spáleništi
novou hospodu, brzy si to rozmyslel,
nebo noc co noc tu bloudil kvílející
krèmáøùv duch a volal po svých penìzích.
Mýtina brzy zarostla lesem, ten byl
pozdìji vykácen a dnes je na tomto místì
pole. Pojmenování „Krèma“ však nevymizelo a uchovalo se až do dnešních èasù.
pøipravil Stanislav Dulík
7
Døevèice ve víru historie
Ètvrtého èervence
se do Døevèic sjeli majitelé historických strojù na
pozvání
pana
Adamce, majitele
návesní restaurace, aby se pochlubili
miláèky
ze své sbírky.
Nechybìl zde ani
jeden z nejvìtších dubských sbìratelù historických motocyklù pan Karel Èerný, ale
ani dubští hasièi se svou dnes již historickou technikou.
Text a foto Miroslav Jakuš
Našli jsme pro vás na internetu
Bukovec
Pøi brouzdání internetem jsme objevili nové
stránky vztahující se k Dubsku. Oslavují osadu
na samém okraji území spadajícího pod
Dubou – Bukovec. Nalézají se na adrese
http://www.bukovec.euweb.cz, obsahují základní informace o osadì, fotogalerii i zmínky o blízkém okolí. Autorem stránek je architekt Mgr. Mirko Neckáø, nadšenec, kterému
Bukovec jistì uèaroval, a který mu tak vìnuje
své volné chvíle, za což mu patøí i nᚠdík.
Uvedené dobové fotografie jsou použity
právì z tohoto webu.
brouzdal Miroslav Jakuš
Z mìstské kroniky a historie
Výstavba letního kina v Nedamovì
a další zajímavosti 70. let
Po delší absenci se vracíme ke kronice
a historii, tentokrát ne tak dávné. Podívej-
Šofér se nezapøe, poøád musí s nìèím jezdit. Vlevo Bohumil Øeøicha a vedle Míla Kopecký
8
me se aspoò trochu na to, jak se žilo a co
se dìlo v Dubé pøed 30 až 35 lety. Je to už
dost let, které uplynuly a je to vlastnì kus
historie mìsta a života lidí. Jde o sedmdesátá léta, která pro Dubou znamenala
velký rozmach ve výstavbì, a která chci starším obèanùm, pamìtníkùm, pøipomenout
a mladší generaci osvìtlit, jak v té dobì žili
jejich rodièe èi prarodièe, jak se starali
o zvelebování obce a co všechno pro to
udìlali. V kronice je o tom zmínka, kterou
zapsal tehdejší místopøedseda MNV pan
Václav Frajer. Škoda jen, že je zapsána
pouze èást volebního programu za léta
1971 – 1973. V pamìti mám ale dosud dost
poznatkù, o které se chci se ètenáøi podìlit.
Události zpravidla øadíme podle volebních období pro zastupitelské orgány, a tak
bych chtìl pøipomenout jednu zvláštnost
&
ze vzpomínaných let. Období jsou zpravidla ètyøletá, ale jedno bylo sedmileté.
Bylo to období let 1964 – 1968, které bylo
kvùli neblahému roku 1968 prodlouženo
o tøi roky až do roku 1971. Politická situace po okupaci Èeskoslovenska totiž
neumožnila konání voleb v roce 1968,
a tak se nové volby uskuteènily až 26. listopadu 1972 na období let 1972 – 1976.
Všechny akce ve výstavbì a úpravách
mìsta se provádìly v té dobì buï jako
“Akce Z” (od slova zvelebení) se státní
podporou, byly to akce vìtšího rozsahu,
nebo akce menší, které se finanènì vešly
do rozpoètu obce. Na všech èinnostech se
pak podíleli nìkteøí obèané buï brigádnickou neplacenou pomocí v rámci zájmových spoleèenských organizacích nebo
i za úplatu, formou smlouvy o dílo.
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
Jediná žena mezi muži bývalá pøedsedkynì MO ÈSPO
Dana Øeøichová
Jednu takovou smlouvu o dílo chci
pøipomenout. Byla uzavøena mezi MNV
a Èeskoslovenským svazem požární ochrany – ÈSPO Dubá. Šlo v ní o pomoc pøi výstavbì letního kina v Nedamovì. Ani si
neuvìdomujeme, nebo snad ano, jak ten
èas letí. Kino na koupališti už stojí 32 let.
Jeho výstavba zaèala v kvìtnu 1971 a do
èervna bylo postaveno podium s opìrnou
zdí pro konstrukci na zavìšení plátna. Byly
tím splnìny podmínky smlouvy a hasièùm
byla za to vyplacena odmìna 7.500,– Kès,
která byla rozdìlena jednotlivým pracovníkùm podle poètu odpracovaných hodin.
Suma to nebyla velká, ale dìlali jsme to
tak nìjak ku prospìchu všech a odmìna
nám nedìlala tìžkou hlavu. V té dobì se
totiž hodnì hodin odpracovalo zadarmo.
Chodilo se o sobotách, nìkdy i v nedìli na
brigády, které sloužily k tomu, aby se postupnì zlepšoval vzhled obce, aby se svépomocí udìlalo co nejvíce prací. Podíleli
se na tom èlenové jednotlivých organizací, které v místì existovaly. Byly to TJ
Slavoj, Svaz èeských rybáøù, Myslivecké
sdružení VÝR, Autoklub Svazarmu, Svaz
chovatelù drobného hospodáøského zvíøectva a ÈSPO. Spoleèenské organizace
byly tehdy sjednoceny pod hlavièkou tzv.
Národní fronty (NF), takže brigády nebyly
živelné, ale byly provádìny po dohodì
mezi zástupci jednotlivých složek. Na
schùzi NF byly pøedloženy námìty prací,
které by se mìly provést a spoleèenské organizace si vybraly, co která uskuteèní.
Nebylo tedy žádné naøizování, jak nìkdo
tvrdí, byla to dobrovolná èinnost obèanù ve
prospìch všech a tìch odpracovaných hodin byly tisíce. Brigády nebyly jen práce.
Lidé se mezi sebou i pobavili, byla pøi tom
i legrace a lidé mìli k sobì nìjak blíž. V té
dobì totiž trochu stagnoval døívìjší bohatý
spoleèenský život, který se soustøeïoval
v sále hotelu Slávie. Byly to plesy, taneèní
zábavy, divadelní pøedstavení, estrády, oslavy, plenární zasedání MNV a další. Pøíèinou
bylo uzavøení Slávie v dùsledku oprav a rekonstrukce zaøízení a sálu.
Trvalo to témìø tøi roky, co byl z provozu vyøazen sál. Zaèátkem roku 1974 se
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
opìt uskuteènily plesy, které mìly velkou
návštìvnost. Ten pùst v taneèních zábavách byl pøeci jen dlouhý, a tak lidé rádi
vyrazili do spoleènosti, aby se pobavili.
Vzpomínám na tradièní hasièský bál, který
se uskuteènil koncem ledna. Pøišlo tolik
lidí, že sál doslova „praskal ve švech“.
Hrála hudba pana Valeny z Èeské Lípy
a konèilo se až k ránu. Èistý zisk pro MI
ÈSPO byl tehdy 3.288,– Kès a to byla
pìkná èástka do pokladny organizace.
I plesy dalších složek v obci byly hojnì
navštìvované. Znovu se zaèalo spoleèensky žít. K dobrovolným brigádám se váže
jedna taková humorná vzpomínka.
Úèastníci brigády dostávali vždy svaèinu. Tu zajišoval MNV. Obyèejnì to byla
houska s kouskem salámu a nìco k pití.
A to nìco k pití byla ta legrace. Podle
nìjakého naøízení se jako pití nesmìlo dávat pivo, pouze nealkoholické nápoje.
Chtìjte ale, aby tøeba zedník pil limonádu. To snad by se mu ani práce nevedla
a pak, chlapi jsou spíš pro to pivo. Po
bublinkách se nechce dìlat. Tak se vymýšlely rùzné podvùdky jak napsat úèty,
aby se do nich tìch pár piv, nìkdy i bas
piv, vešlo. Vždycky to vyšlo, byly napsány
limonády, sušenky apod. Nikdo už pak
nekontroloval, jestli se brigádníci nepøejedli nebo jestli nemìli od limonád pøíliš
nafouklá bøicha. Pøedpisùm bylo vyhovìno, a jak se øíká „Vlk se nažral a koza zùstala celá“. A jak se zdá, tak i po letech tento zvyk obcházení pøedpisù, naøízení
i zákonù je zakoøenìným zvykem. A tak se
mezi brigádníky vžilo zavolání „Hoï mi
sem tu vodováhu“, což znamenalo „Podej
pivo“. Zruèný zedník prý umìl láhev piva
jako vodováhu využít. Snad než ji otevøel.
Vrátím se ještì k výstavbì letního kina.
Zdánlivì jednoduchá vìc, stavba podia,
pøinesla svá úskalí. Všechno to zaèalo
tím, že na hasièské schùzi, správnìji na
schùzi požárníkù, pøedložila tehdejší
pøedsedkynì D. Øeøichová hotovou vìc:
„Uzavøela jsem smlouvu s MNV, že postavíme pódium v letním kinì. Tak chlapi,
kdo do toho pùjde?“ V té dobì mìla místní organizace ÈSPO kolem 60 èlenù,
ale z toho jen málo aktivních. Více bylo
jen pøispívajících. Pøihlásilo se nás kolem
deseti. Potíž ale byla v tom, že nikdo
nebyl zedník, takže celá vìc byla trochu
na pováženou. Naštìstí pøedsedkynì sehnala pana Koteru a za jeho pomoci jsme
se nìkteøí dokonce nauèili i zdít. Další
potíž byla v tom, že pro celé dílo byl jen
jednoduchý náèrt, a tak jsme museli dost
Stavební ruch je veliký, každý pracuje jak nejlíp umí
vymýšlet, poèítat a rozmìøovat. I to jsme
zvládli. Pak jsme mìli smùlu s poèasím,
èasto pršelo, a tak se práce protahovala.
Jindy jsme se zdrželi zase kvùli tomu, že
chybìl materiál. Mnohdy se stalo, že se
muselo narychlo jet k požáru a brigáda
musela skonèit. Nakonec ubývali i pracovníci, vyskytli se i kritikové, zpochybòující
naše schopnosti, vìtšinou lidé, kteøí nikdy
pro obec nic neudìlali, ale zásluhou „vytrvalcù“ jsme zaèaté dílo dokonèili. Rád
bych pøipomnìl jména tìch odvážlivcù
a vytrvalcù zejména proto, že mnozí už
mezi námi nejsou. Celé akci šéfovala
pøedsedkynì MO ÈSPO D. Øeøichová, odbornì pracoval a øídil pan Kotera, stavební dozor provádìl J. Houfek (promítaè
stálého kina) a na všech dalších pracích
se podíleli èlenové M. Linhart, M. Kopecký, M. Matìjíèek, A. Šebesta, J. Bernhard,
B. Øeøicha, J. Jiøinský, J. Pavlík a já.
Doufám, že jsem na nikoho nezapomnìl,
ale na dokumentaèních fotografiích už
nikdo jiný není. Další práce byly provedeny dodavatelsky a èásteènì za pomoci
i jiných spoleèenských organizací. Kino
Koneèný výsledek celé èinnosti
bylo zprovoznìno v roce 1972. V dalším
roce provedli hasièi ještì vybetonování
podlahy v prostoru pod pódiem, kde tak
vznikl sklad pro lavièky.
Ve volbách v roce 1971 bylo zvoleno
31 poslancù MNV. Pøedsedou byl zvolen
Vlastimil Brych, místopøedsedou Václav
Frajer a tajemníkem se stal Adam Vokál.
K nim bylo zvoleno šest èlenù rady.
Pro volební období let 1972 – 1976 byl
pøipraven a schválen volební program pro
rozvoj obce, který obsahoval následující
akce Z: Výstavba vodovodu v obci, Výstavba prodejního støediska, Hráz rybníku
v Rozprechticích, Výstavba domu Svazarmu, Výstavba autobusového nádraží, Vybudování školního høištì. Dalšími akcemi
byly: Úprava budovy MNV, Vodní nádrž na
Dražejovì, Pøístupová cesta ke koupališti,
Kanalizace pro Nové Mìsto, Pøístupová
cesta k výstavbì rodinných domkù, Oprava
budovy ZDŠ, Úprava komunikací a parèíkù.
Dubá mìla v té dobì tyto osady: Korce,
Horky, Dražejov, Kluk, Nedvìzí, Dubová Hora,
Rozprechtice, Vrabcov, Nedamov, Panská Ves,
Køenov, Plešivec, Nový Berštejn.
Tak to je kousek historie novodobìjší
a o dalších letech rozvoje Dubé zase nìkdy pøíštì. Pokud jste doèetli až sem, tak
Vám dìkuji a louèím se.
kronikáø mìsta Kamil Matìjoviè
9
+
Ze života základní školy
VÝSLEDKY II. POLOLETÍ ZŠ DUBÁ
30. èervna 2004 skonèilo II. pololetí školního roku 2003/2004. Pro vás, kdo se
zajímáte o výsledky prospìchu a chování
školy, jsem pøipravila následující statistické údaje.
V tabulce se dozvíte souhrnné výsledky školy dle prùmìrného prospìchu.
Na I. stupni mìlo 30 žákù (z celkového
poètu 140) samé jednièky, 5 žákù nedostateènou z èeského jazyka, 3 z matematiky.
Všech 140 žákù bylo hodnoceno prvním stupnìm z chování. 5 žákùm bylo
udìleno napomenutí tøídního uèitele,
11 žákùm dùtka tøídního uèitele, 1 žáku
dùtka øeditele školy.
Na II. stupni obdrželo 12 žákù vyznamenání (z celkového poètu 126), 7 žákù
mìlo nedostateènou z èeského jazyka,
3 z nìmeckého jazyka, 8 z matematiky,
4 z fyziky, 1 z dìjepisu, 1 z pøírodopisu,
6 z chemie.
Hodnocení prospìchu na II. stupni
není ještì ukonèeno. Žáci, kteøí obdrželi
maximálnì dvì nedostateèné, budou konat opravné zkoušky 26. a 27. 8. 2004.
V chování bylo 92 žákù hodnoceno
prvním stupnìm, 8 žákù napomenutím
tøídního uèitele, 16 dùtkou tøídního uèitele, 9 druhým stupnìm a 1 žák tøetím
stupnìm z chování.
Gratuluji všem, kteøí dosáhli velmi
pìkných výsledkù. Vìøím, že ostatní žáci
budou v pøíštím školním roce pilnìjší,
a tím i úspìšnìjší.
Mgr. Zdeòka Šepsová, øeditelka školy
Tabulka: Souhrnné výsledky školy v prospìchu za II. pololetí 2003/2004
Tøída
Prùmìrný prospìch Poøadí
II.A
I.A
IV.A
II.B
V.B
III.A
V.A
1,21
1,23
1,44
1,52
1,56
1,58
1,73
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
IX.B
VII.A
VI.A
IX.A
VIII.A
VIII.B
1,90
2,00
2,04
2,07
2,29
2,42
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Celkem za školu
1,77
VÝLET „ZA DVACKU“
Èerven je dobou školních výletù. Cestuje
se všude (k moøi, na hory, do mìst) a vším
/ vlakem, autobusem, na kole/.
Ètvráci pøišli s nápadem vyjet si na
výlet na kolech. Není to jen tak! Je pøedepsaná pøilba a kolo musí být seøízené.
S tím vším se dìti díky rodièùm vypoøádaly
velice rychle, a tak nezbylo tøídní nic
jiného, než stanovit datum a smìr.
22. 6. se IV. A vydala smìrem na Ráj
dobýt hrad Kokoøín. Výpravu vedl Mašáry.
Sbìrný vùz øídila paní uèitelka Mašková.
Poèasí bylo jako na objednávku.
Cestou jsme:
– Napumpovali zadní kolo Ivì
– Vidìli zbytky prádla v lese
– Svezli na øídítkách šneka
– Mašáry opravil v rekordním èase prasklou duši Tádovi
– Vyndali mušku z oka Ivì
– Zalepili koleno Nikèe
– Vykoupali se v Harasovì
– Navštívili Kokoøín
–
–
–
–
Vyšplhali na Poklièky
Dali si zmrzlinu
Už nemohli do kopce
Schovali se pøed deštìm
…no, a koneènì dorazili domù!
Jo a ta dvacka byla na vstupenku do
hradu. Mají tam studnu hlubokou 70 m.
Je to jako dvì hradní vìže nad sebou.
Kolik tedy mìøí hradní vìž?
Všem se líbilo. A vìzte, že nemusíte
jezdit za super výletem daleko. Staèí za
humna.
Dìkuji všem dìtem, Mašárymu i rodièùm.
Jana a Pavel Maškovi
Výletnický kokteil
hrstku sluneèného poèasí
Mašáryho (k nezaplacení)
Asi 5 cm v prùmìru silné nervy nekoneèné
délky
nadšení (množství libovolné)
Pracovní postup:
Veškeré ingredience dejte do mixéru a zvolna rozmixujte.
Pøípadná prasklá duše a blatník nejsou
na závadu.
Pro zjemnìní chuti pøidejte dešové
kapky, ale pouze padesát. Pøi vìtším
množství se u konzumenta dostaví deprese.
Výletnický kokteil podáváme chlazený,
a to pøed výletem i po nìm.
Dobrou chu pøeje Jana a Pavel
Potøebujete:
22 dìtí vybavených kolem a pøilbou
34 km dlouhou trasu
Jaký byl uplynulý rok v MŠ?
Než jsme se staèili poøádnì rozkoukat, tak
byl konec školního roku a jsou tady prázdniny v plném proudu. Spolu s volnými
dny pøijde i èas na bilancování a hodnocení uplynulého období. Aè se to na první
pohled nezdá, uplynulý školní rok byl
opravdu bohatý na rùzné akce a také na
množství zážitkù, které se dìtem, jak
všichni doufáme, ukládají nìkde v koutku
dušièky a jednou si na nì vzpomenou.
Jako každoroènì na podzim jsme se i tentokrát vypravili do ZOO do Liberce a opìt
to bylo pro dìti velmi zajímavé. V tomto
období již nejsou zvíøata tak „líná“, a tak
pøedvádìjí své kousky ochotnìji, zvláštì
10
opice jsou pro dìti velmi zajímavé. Kéž
bychom byli také tak obratní. Zvíøata jsou
sice velmi zajímavá, ale co je to proti
jízdì vláèkem, o kterém dìti mluví už od
doby, kdy se dozví, že jedeme do ZOO.
Také jsme se byli podívat v miniZOO,
kam nás pozvala paní uèitelka Mašková,
zde si dìti mohly zvíøátka i pochovat a pohladit. To bylo paneèku pøekvapení!
11x jsme byli v tomto školním roce
návštìvníky divadel, z toho 6x v Praze, 2x
v Želízích, 3x pøijelo divadlo za dìtmi do
školky. Vždy to byl velký zážitek. Dìti
mohly shlédnout pohádky, které znají
z èetby, nebo z vyprávìní, ale také úplnì
PØIHLÁŠKA DO MŠ
upozornìní pro rodièe dìtí, které
by chtìli umístit své dítì do MŠ
Pokud chcete, aby Vaše dítì navštìvovalo Mateøskou školu ve školním
roce 2004-2005, je nutné, abyste mìli
podanou pøihlášku do MŠ a to nejpozdìji do konce srpna 2004. V pøípadì, že nebudete mít podanou pøihlášku, mohou nastat komplikace pøi
pøípadném požadavku umístit dítì do
školky, dìkujeme za pochopení.
Zdena Šindeláøová, øeditelka MŠ
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
nové pøíbìhy, napø. zpracování povídky
Z. Svìráka „Tatínku, ta se ti povedla“
v Pidivadle v Praze.
Jednou dokonce pøijel i kouzelník, to
bylo pøekvapení, když vykouzlil nejenom
králíka z klobouku, ale i stovku. To se nejvíce líbilo paní uèitelkám.
Také jsme spoleènì oslavili a pøipomnìli si Havelské posvícení, Masopust, dìti
pekly posvícenské koláèe, masopustní koblížky, vánoèní a velikonoèní perníky, na
vánoce cukroví, dìti s pomocí uèitelek
také pøipravily pohoštìní (koláèky) k pøíležitosti Srazu rodákù všem návštìvníkùm,
kteøí mìli zájem a pøišli se podívat do MŠ.
Pro nì si také dìti pøipravily vystoupení
z písnièek a básnièek, které se nauèily
v prùbìhu roku.
Také jsme vyrábìli dýòová strašidla,
která svítila dìtem na cestu do školky,
nebo jim dìlala spoleènost ve tøídách.
Vánoce a Velikonoce byly jako vždy ve
znamení výroby dárkù, pøáníèek, dekorací
do tøíd, uèitelky s dìtmi pøipravily besídky
pro rodièe i pro veøejnost, dìti byly také
zazpívat a zarecitovat v Klubu dùchodcù.
Ve druhém pololetí se dìti ze 3. od-
dìlení zaèaly seznamovat s flétnou, od
poèátku je „pískání“ zaujalo a nadšení jim
vydrželo po celý zbytek roku. Nutno podotknout, že hra na flétnu má velmi pozitivní vliv na správné dýchání dìtí i na
správný fyzický vývoj.
Dìti také v zimì chodí pøikrmovat lesní
zvìø ke krmelci, pro kterou na podzim
sbírají kaštany a žaludy.
Také jsme nìkolikrát uspoøádali výstavu
prací pro veøejnost, práce dìtí byly vystaveny na oplocení kolem školky, ale bohužel
nám pøíliš nepøálo poèasí, takže výtvory
venku nevydržely moc dlouho. Na práce
dìtí se však mùžete podívat i ve výloze tzv.
Devìtatøicítky, kde paní uèitelka s dìtmi pravidelnì obmìòuje obsah výlohy.
S velkým úspìchem jsme i letos absolvovali pøedplaveckou výuku, dìti se tak
pøestanou obávat vody, nauèí se základùm
plavání, letos se dvì dìti nauèily plavat
naprosto bez pomùcek. Také jsme oslavili
Den Zemì, a to tak, že jsme uklízeli areál
a zahradu MŠ a vìøte, že bylo co uklízet.
Nìkolikrát jsme byli za kamarády v Želízích, se kterými udržujeme kontakty již
nìkolik let. Spoleènì jsme byli na turis-
tické vycházce, na pohádce, opékali jsme
buøtíky.
Na konci roku probìhlo slavnostní rozlouèení se školáky, dìti si zazpívaly a zarecitovaly nìco ze svého repertoáru, dostaly malou upomínku na „školkovᓠléta a spoleènì jsme oslavili odchod sladkým pøekvapením. Toto vše a ještì mnoho dalších akcí
se konalo letos v naší školce, a pak se divíme, že ten rok tak rychle ubìhl!
Velký dík patøí panu Miloslavu Lupomìskému, který nám vždy bez problémù
poskytl autobus, témìø na „lusknutí
prstem“, a také za sponzorování nìkterých
cest. Dále bych chtìla podìkovat panu
Jaroslavu Øeøichovi, že nás vždy v poøádku dovezl tam i zpìt.
Podìkování patøí také panu Knotovi,
který letos zajistil fotografování dìtí na
konci školního roku a fotografování na
tablo a vyhovìl všem našim požadavkùm
bezezbytku.
V neposlední øadì patøí dík také rodièùm za to, že dìtem umožòují úèastnit
se všech akcí, protože nic není zadarmo.
Pøeji Vám krásný zbytek prázdnin
Zdena Šindeláøová, øeditelka MŠ
Výlet køesanské mládeže
Na konci kvìtna se vypravila vìøící mládež
z Dubé na víkendový výlet do Brtníkù, což
je malebná vesnièka ve šluknovském
výbìžku, asi 10 km od Rumburku. Je to
opravdu malá víska – vždy po našem
pøíjezdu se zvýšil poèet obyvatel o 10 %.
Nás bylo celkem osmnáct.
Když jsme se všichni zabydleli na
místní barokní faøe, bylo už docela pozdì.
OZNÁMENÍ
Protože mezi námi byla spousta umìlcù,
spoleènì jsme si pøed spaním zahráli
a zazpívali. Do dalšího dne nás pøivítala
jasná obloha a letní slunce. Po zhltnutí
snídanì proto každý, kdo udržel pálku
a umìl kopnout do míèe, vybìhl na nedaleké místní høištì. Po nároèném sportovním dopoledni na nás èekal vynikající
obìd. Po obìdì se odpoèívalo – pro nìkoho byl odpoèinek spánek, pro jiného sport.
Když se pøiblížil veèer, èekalo nás (pro
nìkteré nemilé) pøekvapení – stezka odvahy. Za jasného mìsíèního svìtla jsme
se vypravili do lesa, kde jsme mìli prokázat svou odvahu. Pøestože nìkteøí z nás
mìli strach, ukázalo se, že máme všichni
pro strach udìláno. Další den naši opatrovníci pøipravili pìkný výlet do Kyjovského údolí a na rozhlednu Vlèí hora. Po
cestì jsme si užili hodnì legrace a soutìží. Unavení, ale v dobré náladì jsme
dorazili zpátky do Brtníkù. Pak už jsme
zbytek dne každý strávil po svém. Další
den jsme svùj výlet zakonèili úèastí na
mši sv. v nedalekém Filipovì.
Výlet se opravdu podaøil. A to hlavnì
díky našim vedoucím, ale také nás všech,
kteøí jsme jim ochotnì pøislíbili úèast i pomoc. Poznali jsme, že není nad to, strávit
veèer se svými pøáteli a pøíjemnì se bavit. I pøes vìkové rozdíly jsme si dobøe rozumìli a bylo tam pøíjemné prostøedí, ve
kterém se každému z nás muselo líbit. My
jsme si pochvalovali program a vedoucí
si pochvalovali naše chování a nadšení.
A protože jsme naše vedoucí nezlobili
a pomáhali jim, slíbili nám, že to není
naše poslední akce.
Za spokojenou mládež
Petr Imrich ml.
Ve støedu 29. záøí 2004 se v Základní
škole Dubá uskuteèní dražba vyøazeného majetku.
Zaèátek v 15,00 hodin, pøedpokládaný konec v 17,00 hodin.
Dražit se bude napø.: vyøazený školní
nábytek, jídelní stùl, záøivková svítidla, radiátory, skøínì, èernobílé televize
atd. Pøesné informace budou bìhem
záøí zveøejnìné ve vitrínì školy.
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
11
Rozhovor
PITÍ ZE SKLEPA
Rozhovor s dubským èajovníkem Stanislavem Chramostou
Je léto. Co si dáte na pití, když máte
žízeò?
Èaj. Asi nejradši studený puer.
Proè ne pivo nebo tøeba coca-colu?
Coca-cola mi nechutná. Pivo si taky nìkdy
dám, ale studený èaj mi pøipadá lepší. Po
pivu, když je vedro, rozbolí èlovìka hlava
a žízeò uhasí jen na chvíli, takže èasto
nezùstane jen u jednoho. Tím si otupuje
vìdomí. Zatímco èajem si ho bystøí.
Co to je puer?
To je èaj, který se nechává dlouho – až
nìkolik let – zrát ve sklepì.
Proè zrovna ve sklepì?
Kvùli aroma. Je ve zvláštních sklepech,
které se otvírají jen jednou do roka, aby
si tam obchodníci pøišli na celý rok nakoupit, a pak se sklep opìt zapeèetí. V poslední dobì popíjím, když mám žízeò,
sedm let starý puer vynikající chuti. Dostal
jsem ho od jednoho známého.
Puer je tedy nejlepší èaj?
To ne. To se nedá øíci. Každý èaj je jiný.
Každý má nìco do sebe.
Odkud èaj vlastnì pochází? Odkud se
sem dováží?
Vìtšinou z Asie – z Japonska, z Èíny,
z Indie…
Takže tøeba z Afriky nebo Ameriky ne?
Odtamtud se zase dovážejí tzv. ne-èaje.
Co to je?
To jsou ty nápoje, které se nepøipravují
pøímo z listí èajovníku. Tøeba Roibos, Lapacho apod. Pøipravují se tøeba ze strouhané kùry urèitých stromù.
A co tøeba sáèkové ovocné èaje?
To je úplnì jiná kapitola. Takový èaj vzniká, domnívám se, obvykle tak, že se sebere ze zemì, co zùstane po vytøídìní
kvalitních èajù, pøisype se k tomu chemické aroma a naporcuje se to do sáèkù.
Když naopak pøijdete nìkam do èajovny
a dáte si ovocný èaj, mùžete v nálevu
mezi roztahujícími se èajovými lístky vidìt
plavat tøeba sušené borùvky, nebo kousky
jiného ovoce.
A co je to ten zelený èaj? To se dìlá
z bylinek?
Zelený èaj vzniká prostým sušením èajových lístkù. Èerný èaj vzniká fermentací –
to je proces, kdy se surovina nechává za
zvláštních podmínek nìjakou dobu „zrát“.
Takže je to vlastnì jako s tím pivem?
Nìjaká rostlina se nechá vzkvasit a je
z toho nápoj?
Bylo by to tak, až na to kvašení. Že by se
dìlal alkohol z èaje, o tom jsem zatím
neslyšel.
A co bylinky? Ty se na žízeò hodí?
Já je na žízeò nepiju. Používám je spíš
jako lék. Pravidelnì každý rok bývám ale-
4
spoò jednou poøádnì nachlazený. Vždycky jsem s tím mìl spojeny horeèky kolem
39 stupòù. Letos poprvé jsem mìl jen
kolem 37 stupòù, a to jsem nepoužíval
žádné prášky.
Co jste pil za bylinky?
Ty nejbìžnìjší: meduòku, mátu, heømánek…
Èím to je, že nikde ve svìtì, ani v samotné Indii nebo tøeba v Turecku není
v èajovnách takový výbìr èajù, jako
tøeba v Èechách?
V Turecku je
obrovská spotøeba èaje –
jen se k nám
nedostanou,
protože
se
nevyváží. Výbìr tam v èajovnách takový
není, ale Èeská
republika není
výjimkou.
V Anglii a ve
Francii se setkáte s podobnými èajovnami
jako u nás.
Není to tak trochu móda?
Spíš bych øekl trend.
V Èechách všichni poøádní chlapi chodili do hospody na pivo. Nejsou lidé v èajovnách trochu pøejemnìlí?
Pøipadá mi, že lidé v èajovnách jsou v pohodì. Naopak, i když mi pivo chutná,
myslím, že alkohol vede lidi k agresivitì.
Každý den po ránu si vezmu velký pùllitrák a udìlám si do nìj gun-powder
(zelený èaj – pozn.red.). Je to špatnì?
Nevím. Já to dìlám obèas taky.
otázky kladl Zdenìk Dudka
ä
Recepty
Sbìr borùvek a houbaøení je jednou z mála pøíležitostí, jak v letním období spojit pøíjemnou rodinnou vycházku do pøírody se sbìrem
lesních plodù.
Léèivé úèinky borùvek: Pomáhají pøi prùjmech a jiných støevních potížích. Snižují hladinu cholesterolu a tuku v krvi. Posilují imunitní
systém. Chrání tìlesné buòky proti volným radikálùm – omlazují. Prospívají tvorbì sliznic. Podporují úsilí o snižování nadváhy (ve
100g borùvek je obsaženo pouhých 60 kcal). Vysoce úèinné biolátky borùvek uklidòují nervy.
JEDNODUCHÁ
BORÙVKOVÁ
ZAVAØENINA
500 g borùvek, 500 g želírovacího cukru
Borùvky pøebereme, omyjeme a necháme
okapat. Pak je rozmaèkáme, vmícháme
želírovací cukr a v hrnci povaøíme pìt
minut. Poté zavaøeninu naplníme do
sklenic. Zavíèkujeme a otoèíme dnem
vzhùru, dokud zavaøenina nevychladne.
12
HOUBOVÉ NUDLE
500 g nudlí (nebo jiných tìstovin), 200 g èerstvých hub, 100 g uzeného masa, 1/2 malé
hlávky zelí, cibule, kmín, sùl, pepø, olej, cukr, ocet
Nudle uvaøíme v osolené vroucí vodì. Zelí
nakrouháme a osmahneme na troše oleje. Podlijeme vodou, osolíme a ochutíme
do sladkokysela a dusíme. Osmažíme
cibulku a podusíme na ní oèištìné a na
kousky nakrájené houby. Ochutíme solí
a kmínem.Ve vìtším pekáèi smícháme
nudle, zelí, houby a na kostièky nakrájené
uzené. Vše opepøíme, nejlépe èerstvì
namletým ètyøbarevným pepøem. Dùkladnì promícháme a zapeèeme ve vyhøáté
troubì do køupava.
Dobrou chu a mnoho úspìchù pøi
procházkách lesem Vám pøeje
Petra Šolcová
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
Kam za kulturou
PROGRAM LETNÍHO KINA DUBÁ-NEDAMOV – SRPEN
nedìle 1.8.
MEZI NÁMI DÌVÈATY
americký film – komedie s titulky
pøístupný
úterý 3.8.
PRCI, PRCI, PRCIÈKY – Svatba
americký film – komedie s titulky
pøístupný od 15ti let
pátek 6.8.
NÁVRAT DO COLD MOUNTAIN
americký film – váleèné drama s titulky
pøístupný od 15ti let
nedìle 8.8.
STRAŠIDELNÝ DÙM
americký film – komedie s titulky
pøístupný
úterý 10.8.
NEPRÙSTØELNÝ MNICH
americký film s titulky
pøístupný od 12ti let
pátek 13.8.
sobota 14.8.
JAZZOVÉ DNY
nedìle 15.8.
OHNIVÝ OCEÁN
americký dobrodružný, historický film
pøístupný
úterý 17.8.
STARKY A HUTCH
film USA – akèní komedie
pátek 20.8.
PIRÁTI Z KARIBIKU – Prokletí Èerné perly
americký historický, dobrodružný film
pøístupný
®
nedìle 22.8.
HARRY POTTER A VÌZEÒ Z AZKABANU
americký film – rodinný, èeské znìní
pøístupný
úterý 24.8.
SPIDERMAN
Film USA – dobrodružný
pátek 27.8.
BOLERO
èeský film – krimi
Pøíbìh je inspirován skuteèným zloèinem.
pøístupný od 12ti let
nedìle 29.8.
MEDVÌDÍ BRATØI
americký film – animovaná pohádka
pøístupný
PROGRAM KINA MÁJ DOKSY – SRPEN
Máchova 542, 472 01 Doksy, tel.: 487 872 279
1. nedìle, jen ve 20,30 hod.
KILL BILL 1
Americký širokoúhlý akèní film.
Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný
2. pondìlí, jen ve 20,30 hod.
KILL BILL 2
Americký širokoúhlý akèní film.
Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný
3. úterý, jen ve 20,30 hod.
GOTHIKA
Americký film – thriller.
Vstupné 54 + 1,–
Ml. nepøístupno
4. støeda, jen v 19 hod.
SCOOBY DOO 2: Nespoutané pøíšery
Americký širokoúhlý film – komedie.
Vstupné 59 + 1,–
Ml. pøístupno
4. støeda, jen ve 21 hod.
BABA NA ZABITÍ
Americká èerná komedie.
Vstupné 57 + 1,– Do 12 let nevhodný
5. ètvrtek, jen ve 20,30 hod.
POSLEDNÍ SAMURAJ
Americký širokoúhlý historiký velkofilm
Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný
6. pátek, jen ve 20,30 hod.
PRESUMPCE VINY
Americký film – kriminální drama.
Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný
7. sobota, jen ve 20,30 hod.
SILNÝ KAFE
Èeský film.
Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný
8. nedìle, jen ve 20,30 hod.
BOLERO
Èeský film.
Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný
9. pondìlí, jen ve 20,30 hod.
CHOKING HAZARD
Èeský širokoúhlý film – hororová komedie.
Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
10. úterý, jen ve 20,30 hod.
OHNIVÝ OCEÁN
Americký širokoúhlý dobrodružný film.
Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný
11. støeda
jen ve 20,30 hod.
Starsky and Hutch
Americký širokoúhlý film – akèní komedie
Vstupné 59 + 1,–
Ml. pøístupno
12. ètvrtek, jen v 19 hod.
HARRY POTTER A VÌZEÒ Z AZKABANU
Americký širokoúhlý film. (dabováno)
Vstupné 64 + 1,–
Ml. pøístupno
13. pátek, jen ve 20,30 hod.
ZLODÌJ ŽIVOTÙ
Americký širokoúhlý film – thriller.
Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný
14. sobota, jen ve 20,30 hod.
JAK BÁSNÍCÍ NEZTRÁCEJI NADÌJI
Èeská komedie
Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný
15. nedìle, v 19 a 21 hod.
LUPIÈI PANÍ DOMÁCÍ
Americká èerná komedie.
Vstupné 59 + 1,–
Ml. pøístupno
16. pondìlí, jen ve 20,30 hod.
KAMEÒÁK 2
Èeský film – bláznivá komedie Z. Trošky.
Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný
17. úterý, jen ve 20,30 hod.
50x A STÁLE POPRVÉ
Americká romantická komedie
Vstupné 59 + 1,–
Ml. pøístupno
18. støeda, jen ve 20,30 hod.
DEN POTÉ
Americký katastrofický thriller.
Vstupné 57 + 1,– Do 12 let nevhodný
19. ètvrtek, v 18,45 a 21 hod.
SPIDER – MAN 2
Americký širokoúhlý dobrodružný film.
Vstupné 64 + 1,–
Ml. pøístupno
20. pátek, jen ve 20 hod.
PÁN PRSTENÙ: Návrat krále
Americký širokoúhlý velkofilm.
Vstupné 64 + 1,–
Ml. pøístupno
21. sobota, jen ve 20 hod.
S.W.A.T. Jednotka rychlého nasazení
Americký širokoúhlý akèní film.
Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný
23. pondìlí, jen ve 20 hod.
TROJA
Americký širokoúhlý historický velkofilm.
Vstupné 64 + 1,– Do 12 let nevhodný
24. úterý, jen ve 20 hod.
PIRÁTI Z KARIBIKU – Prokletí Èerné perly
Americký širokoúhlý dobrodružný film.
Vstupné 57 + 1,–
Ml. pøístupno
25. støeda, v 18 a 20 hod.
PÁNSKÁ JÍZDA
Èeský film – rodinná komedie.
Vstupné 54 + 1,–
Ml. pøístupno
26. ètvrtek, jen ve 20 hod.
JEDNA RUKA NETLESKÁ
Èeský film. Èerná komedie
Vstupné 57 + 1,– Do 12 let nevhodný
27. pátek, jen ve 20 hod.
KDYSI DÁVNO V MEXIKU
Americký širokoúhlý film – akèní komedie.
Vstupné 54 + 1,–
Ml. pøístupno
28. sobota, jen ve 20 hod.
MAMBO ITALIANO
Kanadský film – komedie.
Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný
31. úterý, jen ve 20 hod.
DÙM Z PÍSKU A MLHY
Americký film – drama.
Vstupné 59 + 1,– Do 15 let nevhodný
13
KD CRYSTAL ÈESKÁ LÍPA
KD Crystal, Boženy Nìmcové 2942, Èeská Lípa, tel.: 487 522 300
5.8.2004
Vlasta REDL & KDJ (CZ), 20.00 hod.
VODNÍ HRAD LIPÝ koncert folkrockového
písnièkáøe
Vstupné: 150,– Kè
pro dìti do 15 let 80,–
7.8.2004, 19.00 hod.
SOLIDEO
VODNÍ HRAD LIPÝ koncert støedovìké a renesanèní hudby
Vstupné: 50,– Kè
21.8.2004, 20.00 hod.
JAZZOVÝ VEÈER
VODNÍ HRAD LIPÝ Hraje: Jazzové trio
J-I-P: Skupina vznikla v únoru 2004 ve
složení Pavel Vìtrovec – klavír (kapelník
doprovodné skupiny Karla Gotta), Ivan
Košál - kytary a Jiøí Holec – kontrabas.
Vstupné: 50,– Kè
22.8.2004, 14.00 hod.
ODPOLEDNE S LIDOVKOU
KD CRYSTAL Hraje: „MY DVA A ÈAS“
Vstupné: 30,– Kè
28.8.2004, 10.00 hod.
ZÁVÌR ÈESKOLIPSKÉHO KULTURNÍHO
LÉTA
KULTURNÍ LÉTO
NA HOUSCE
14. – 15. srpen, 20.00 hodin
divadlo Ze života hmyzu
Divadelní spolek Mšeno
21. – 22. srpen
Oživená historie (renesance)
šermíøi, taneènice, dobová øemesla, jarmark
Každou sobotu od 21.00 hodin
Noèní prohlídky
procházky hradem a sklepeními pøi svíèkách
PROVOZNÍ DOBA HRADU:
duben, øíjen:
sobota+nedìle 10.00 – 17.00 hod.
kvìten, èerven, záøí:
úterý – nedìle 10.00 – 17.00 hod.
èervenec, srpen:
úterý – nedìle 10.00 – 18.00 hod.
navíc: èerven, èervenec, srpen – každou
sobotu noèní prohlídky od 21.00 hod.
upozornìní:
7. a 8. srpna se prohlídky nekonají – akce
Noc s hvìzdami.
vstupné: plné 50,– Kè, dìti 30,– Kè,
rodinné 140,– Kè
Individuální dohody po pøedchozím jednání na tel. 728 351 101 (kastelán)
PLACENÁ INZERCE
DUŠAN SEDLÁÈEK
– klempíøství
– pokrývaèství
– izolace støech
Dubá, Malá strana 60
605 504 895
721 204 991
605 355 270
Zajištìní úvìru!
14
VTIP MÌSÍCE
Sejdou se v hospodì tøi dealeøi svìtoznámých
pivovarù: Heinekenu, Budweiseru (USA) a Plzeòského Prazdroje. První dealer si objednává: „Dám
si jeden Heineken, protože je vyroben z tìch
nejlepších surovin“. Amerièan øíká vrchnímu:
„Dám si Budweiser, protože je prostì nejlepší na
svìtì!“. A Èech øíká: „Já si dám Colu“. Ostatní
dva se na nìj tázavì podívají a ptají se ho: „Vy
si nedáte pivo?!?“ A nᚠdealer jim odpoví: „Když
si nedáte vy, tak ani já nebudu...“
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
15
Krajinářské sympozium Dubá 2 004
P odbezdězský spolek intelektuální, poetický a okrašlovací uspořádal na polovinu srpna ojedinělou akci, která je
spojená se zdejším krajem. Pozval výtvarníky, hudebníky a další lidi, kteří mají nebo by mohli mít vztah ke
krajině kolem Dubé a navrhl jim, aby zkusili vytvořit projekty, díla, nebo vymyslet akce, které by ze zdejší krajiny vycházely.
Podbezdězský spolek intelektuální, poetický a okrašlovací vznikl koncem roku 2002. Od té doby má na kontě více než
deset různých akcí od výstav přes koncerty, akce větší i menší. Hlavním smyslem existence spolku je však sdružovat,
podněcovat a vytvářet. Úplný výčet dosud uspořádaných akcí je možno najít na stránce http://sweb.cz/P.spolek/
Původní nápad uspořádat Krajinářské sympozium vznikl z frustrujícího pocitu, že zdejší krásná krajina zasluhuje více pozornosti, než se jí od roku 1946 dostává. Ještě před vyhlášením sympozia se ukázalo, že se
pravděpodobně nebude týkat jen olejomaleb a klasických krajinářů. Tento předpoklad se potvrdil a výsledkem
je několik zajímavých netradičních projektů. Klasičtí krajináři jsou však samozřejmě zastoupeni také a nedá
se předpokládat, že by měli záměr vytvářet fádní konvenční krajinky s břízkami a jeleny. V kraji kolem
Dubé totiž žijí mufloni, kteří jsou barevně zajímavější.
Zdeněk Dudka
Podbezdězský spolek intelektuální, poetický a okrašlovací
pořádá ve dnech 13. – 15.(22.) srpna 2004
Krajinářské sympozium Dubá 2004.
předběžný program:
pátek 13. srpna 16:00 hod.
Petr Smetáček – PROCHÁZKA
audiovizuální koncert
Procházka, začínající na dubském náměstí a končící rozhledem z vrcholku Nedvězí,
je důsledkem autorovy nedávno nalezené záliby v improvizaci na piano na libovolná témata. Nebude se tedy hrát podle not ani jiných značek, jedinou osnovou budou záběry z trasy.
pátek 13. srpna 17:00 hod.
VERNISÁŽ VÝSTAVY
obrazů, kreseb, soch, objektů, instalací.
Zúčastnění autoři: Miroslav Ottmar, Markéta Myšková, Zdeněk Dudka, Tomáš Válka,
Jan Vaněk, Michal Janovský, Aneta Holasová a další. Výstava je prodejní.
13. – 22. srpna v rámci výstavy
Markéta Myšková:
KRAJINA JAKO ORNAMENT
Krajina je domov. Nejenom pro lidi, ale pro všechny tvory a rostliny. Má tvary
vnější i vnitřní, linky horizontu i tajemných skrytých siločar, rytmus zkamenělého
pohybu mořských vln…
13. – 22. srpna v rámci výstavy
Miroslav Ottmar: – TVÁŘ KRAJINY
(dvojice fotografií)
Tvář krajiny v okolí města Dubá, srovnání minulé a současné krajinotvorby člověka
žijícího v okolí Dubé. Původní fotografie jsou reprodukce z počátku 20.století od
starousedlíka – německého fotografa K. Streera.
Fotografie k nim párově zachycují současný stav z r. 2004 ze stejných úhlů pohledů.
Některé záběry nebylo možné realizovat naprosto stejně, momentální podmínky to
nedovolují. Autor též nebral v úvahu roční období a denní dobu pořízení fotografií.
Domnívá se, že i tak je obrazová výpověï dostačující.
sobota 14. srpna 10:00 hod.
odchod od novinového stánku
dr. Václav Cílek – LOVCI A SBĚRAČI
Vycházka po mezolitických lokalitách v okolí Dubé.
neděle 15. srpna 10:00 hod.
odchod od kostela Nalezení sv.Kříže
Štěpán Přenosil – PROCESÍ
s bubny a dudami
Pokus o rekonstrukci tohoto kdysi běžného křesanského obřadu, potažmo hudební
formy, která se z Čech s násilným šířením ateizmu téměř úplně vytratila. Hudba,
komponovaná speciálně pro cestu od chrámu Nalezení sv.Kříže ke kapli sv.Barbory,
je instrumentována pro dudy, bubny a lidský hlas.
neděle 15. srpna 11:00 hod.
nad Mlýnkem u kaple sv.Barbory
Zdeněk Bláha – JMÉNA KRAJINY
performance
Projekt „Jména krajiny“ sleduje jedinou myšlenku, a to oživení paměti. Paměti člověka, paměti krajiny. Provedení postavené na permutaci čtyř prvků sestává z rytmů
bicích nástrojů a lidských hlasů, jež vyslovují jména, která se vztahují k Podbezdězí.
neděle 15. srpna 18:00 hod.
suterén budovy pošty
Zdeněk Dudka – KTÁCI
scénický koncert
Hudební, scénicky připravený epický projekt aplikující prvky ptačího dorozumívání
do melodiky lidské hudby pomocí čtrvrttónů a dalších netradičních technik.
neděle 22. srpna 15:00 hod.
AUKCE
děl neprodaných v průběhu výstavy
Při ukončení sympozia bude možno zakoupit si výtvarná díla, která nebyla prodána
v průběhu výstavy.
16
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
O AUTORECH:
Petr Smetáček: Nar. 1984. V letošním
roce absolvoval Gymnázium v Mělníku
a těší se na studium Ježkovy konzervatoře v Praze. Aktivní hudebník, hraje na
klavír a na dudy, skládá a aranžuje.
Markéta Myšková: Nar. 1957. V roce 1976
absolvovala výtvarné gymnázium v Praze.
Od r. 1982 žije v Dubé a věnuje se m.j.
kresbě, malbě a psaní prózy. Zajímá se o
historii kraje.
Miroslav Ottmar: Nar. 1955. V roce 1983
absolvoval studium na Institutu výtvarné fotografie v Olomouci a v roce 2001
na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě.
Věnuje se aktivně přípravě mládeže ve
výtvarné fotografii, spolupracuje se
začínajícími mladými fotografy (výtvarná
skupina Rovnýma nohama). Věnuje se
dlouhodobým výtvarným projektům. Od
roku 1990 pracuje jako volný fotograf
v Praze, kde také žije.
Zdeněk Dudka: Nar. 1961. Od r. 1986 žije
v Dubé. Od konce 70. let působí jako
autor hudby a textů a hráč na klávesové
nástroje v ansámblech okrajových žánrů
mezi undergroundem a avantgardou.
Experimentuje s výrazem a významem
znaků. V posledních letech se více věnuje
poezii a pozorování komunikace zvířat.
Václav Cílek: Nar. 1955. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity,
obor geologie ložisek. V Geologickém ústavu AV ČR se nejprve zabýval uranovými
ložisky a výzkumem měsíčních hornin.
Po roce 1990 se naplno věnuje studiu klimatických oscilací a změn prostředí
v nejmladší geologické minulosti.
Zdeněk Bláha: Nar. 1956. Hráč na bicí
nástroje, z nichž některé sám vyrábí.
Kromě hry v uskupeních různých žánrů
(swing, pochodová hudba, techno,
rock´n´roll...) se věnuje hraní ve volné
krajině. Žije v zahradní chatě nedaleko
Kolína.
Štěpán Přenosil: Nar. 1969. Absolvent SOU
Československých hudebních nástrojů
v Hradci Králové a Katolické teologické
fakulty v Praze. Od roku 1988 aktivní
hudebník. V České Lípě umělecky vede
skupinu Řemdih interpretující t.č. gotickou hudbu, ve Cvikově vede dětský soubor Lusatia consort hrající skladby rene-
sanční, barokní a současné. Od r. 1993
zpíval v pěveckém sboru Musica Caecilia
a později v Severočeském filharmonickém sboru. Zabývá se úpravou lidových
písní za použití některých moderních
skladebných technik a hudebních forem.
Při své skladatelské činnosti se pokouší
o spojení vlivů církevní, lidové (etnické), historické a moderní hudby.
Akce je financována z členských příspěvků spolku, z darů místních živnostníků a MěÚ Dubá a zaštítěna KÚ Liberec.
Zvláště děkujeme těmto sponzorům (kteří
si podle stávajících předpisů bohužel
nesmí své dary odečíst od základu daně):
Radomil Šolc, restaurátor
Dana Civínová, květinářství
Jana Kamarádová, drogerie
Markéta Pauzrová, lékárna
Hynek Pauzer, elektroservis
Eva Jelenová, krmiva
Veronika Kadlečková, kadeřnický salón
Jitka Vokálová, kadeřnictví
Hostinec V Zátiší
Helena Procheová,
realitní kancelář Kokořínsko
Ivana Kracíková, aranžérské služby
Čajovna U Schima
MEZINÁRODNÍ JAZZOVÉ DNY DUBÁ-NEDAMOV 2004
pátek 13. 8. 2004 od 18,00 hodin
sobota 14. 8. 2004 od 14,00 hodin
Ø LÉDL JAZZ QUINTET Turnov
EŘÍ
N
Ø JUNIOR BIG BAND LITVÍNOV – CHUD
CHUDEŘÍ
EŘÍN
Ø BIG BAND MICHAELA WOLLMANNA
- Kosmonosy
účinkují: Michaela Hálková, Soňa Švadlenková, Zdeněk Koštíř
dětský BIG BAND s devítiletým bubeníkem a jedenáctiletou
zpěvačkou Andreou Termerovou.
sobota 14. 8. 2004 od 19,00 hodin
AND CL – ČESKÁ LÍP
A
Ø BIG BBAND
LÍPA
MOTIV
A – JAZZROCK
Ø LOKO
LOKOMOTIV
MOTIVA
Tentokrát ale už doopravdy s politiky netančí
Vít Fiala, Petr Vondráček, Karel Schürrer, Norbi Kovács
VELEBAND, Řídí Jan Hála
Ø VELEBAND
- pocta Vlastimilu Hálovi – 80. výročí od jeho narození
obsazení: Václav Týfa, František Tomšíček, Stanislav Zeman,
Radek Němec, Přemysl Tomšíček, Jan Šatra, Jan Jirucha ml., Aleš
Vopelka, Martin Plachý, Rostislav Fraš, Štěpán Markovič,
Radek Zapadlo, Jirka Hála, Jaromír Honzák, Jan Dvořák, Jan Hála
účinkují: Milada Tulachová, František Nebuželský, Josef Nečas
Ø US-EUROPE JAZZ VOCAL SUMMIT
Lee Andrew Davison (USA), Věra Křížková, Barbora Řeháčková
a zpěvák ústřední melodie oscarového filmu Želary Petr HanA FFII AL
Y
zlík. Vokální soubor GAUDIUM a X-TET VÍT
VÍTA
ALY
Ø SWING BAND FERDINANDA HAVLÍKA
special guest: Jiří SUCHÝ
Na počest 80. výročí narození Jiřího Šlitra
FESTIV
ALEM PROVÁZEJÍ EV
A PILAROVÁ A VÍT FFIIALA
FESTIVALEM
EVA
Sponzoři a mediální par
tneři: MĚSTO DUBÁ, MINISTERSTVO KULTURY ČR, HUDEBNÍ NADACE OSA,
partneři:
NADACE ČESKÝ HUDEBNÍ FOND, ŠKODA EXPORT, KOKOŘÍNSKO – REALITNÍ AGENTURA DUBÁ, ČESKÁ SPOŘITELNA,
RADA SAI, OD KAUFLAND, IMESTA DŘEVČICE, HOLS, A.S. PIVOVAR VRATISLAVICE, CUKRÁRNA - PANÍ MARYSKOVÁ,
DINO SERVIS - JAROSLAV KULHÁNEK, RADIO ČESKÝ ROZHLAS, RADIO CRYSTAL, DENÍKY BOHEMIA - ČESKOLIPSKÝ DENÍK
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
17
MÍR A HOJNOST
A potom dav opìt znehybnìl.
„Papᓠs Monou a Frankem vystoupili
na tribunu a pøipojili se k nám. Bil jim
pøitom do kroku malý bubínek. Potom
„Papᓠukázal na bubeníka prstem, a bubnování ustalo.
Pøes vojenskou blùzu mìl pøipnuté
podpaždní pouzdro. Blýskala se v nìm pochromovaná pìtaètyøicítka. Byl to starý,
starý muž, jako tolik jiných èlenù mého
karassu. Vypadal zuboženì. Pohyboval
se krátkými prkennými kroky. Byl dosud
tlustý, ale sádlo na nìm rychle tálo,
nebo jeho prostá uniforma byla samý
fald. Bulvy na jeho ropuších oèích mu
žlutì svítily. Ruce se mu tøásly.
Jeho tìlesným strážcem byl generálmajor Franklin Hoenikker, obleèený do
bílé uniformy. Frank – s tenkými zápìstími a úzkými ramínky – vypadal jako
dítì, které pøetáhlo hodinu, kdy má jít do
postele. Na prsou mìl metál.
Vnímal jsem ty dva, „PapᓠMonzana
a Franka, s jistými obtížemí – nikoli proto, že by mi nìco bránilo v pohledu, ale
proto, že jsem nemohl odtrhnout oèi od
Mony. Byl jsem vzrušený, zkormoucený,
rozjitøený, nepøíèetný. Mona byla ztìlesnìním všech mých dychtivých, pošetilých
snù o pravé ženì pro mì. Vidìl jsem v ní,
potìš Bùh, její høejivou a smetanovou
duši, vìèný mír a hojnost.
Byla to úchvatnì vyrovnaná dívka –
a to jí bylo pouhých osmnáct. Zdála se
rozumìt všemu a být vším, èemu je
zapotøebí rozumìt. V Knihách Bokononových je o ní jmenovitá zmínka. Bokonon
o ní mimo jiné øíká: „Mona má prostotu
všeho.“
Její šaty byly bílé a øeckého støihu.
Na malých hnìdých nožkách mìla nízké sandály.
Její bledìzlaté lasy byly dlouhé a splývaly jí volnì na ramena.
Její boky byly lyrou.
Ach Bože!
Vìèný mír a hojnost.
Byla jedinou krasavicí v celém San
Lorenzu. Byla státním pokladem. „Papá“
ji dle Philipa Castla adoptoval proto, aby
smísil pøísnost svého panování s božstvím.
Do èela tribuny byl pøitlaèen xylofon.
A Mona zaèala hrát. Hrála „Když den se
konèí“. Bylo to jediné tremolo – stoupající, klesající, a opìt stoupající.
Dav upadl v opojení krásou.
A potom nadešla chvíle, aby nás
„Papᓠpøivítal.
………………..
18
„Papᓠbyl samouk a býval majordomem u desátníka McCabeho. Hranice ostrova v životì nepøekroèil. Mluvil docela
obstojnou americkou angliètinou.
Všechno, co kdo z nás na tribunì
pronesl, burácelo do uší davu troubamo
posledního soudu.
Cokoli z tìchto trub vyšlo, valilo se
pøes hlavy davu širokým, krátkým bulvárem, odrazilo se od sklanìných prùèelí tøí
nových budov a vrátilo se kejhavì zpátky.
„Buïte vítáni,“ øekl „Papá“. „Pøicházíte
k nejlepšímu pøíteli, jakého kdy Amerika
mìla. Amerika je mnohde špatnì chápána, ale nikoli zde, pane velvyslanèe.“
Uklonil se H.Loewevi Crosbymu, výrobci
byciklù, kterého zøejmì považoval za nového velvyslance.
„Vím, že jsem tady v dobrý zemi, pane
prezidente,“ øekl Crosby. „Všechno, co
jsem o ní slyšel, mi zní úplnì velkolepì.
Ale je tu jedna malièkost…“
„Ach?“
„Já totiž nejsem velvyslanec,“ øekl
Crosby. „Ne, že bych nechtìl, ale jsem
jenom prostej, obyèejnej obchodník.“ Uráželo ho, že musí øíct, kdo je skuteèný velvyslanec. „Tamhleto je ten hlavoun.“
„Ach!“ „Papᓠse usmál svému omylu
Náhle mu však úsmìv zmizel ze rtù. Tìlo
mu zkroutila jakási vnitøní muka, prohnula ho do pøedklonu, zavøela mu oèi –
pøimìla ho, aby se soustøedil na pøežití té
strašné bolesti.
Frank Hoenikker mu nanicovatì, nešikovnì pøispìl ku pomoci. „Není vám
dobøe?“
„Odpuste,“ zašeptal posléze „Papá“
a èásteènì se napøímil. V oèích mu stály
slzy. Setøel si je a ještì trochu se napøímil. „Prosím za prominutí.“
Zdálo se, že si není pøíliš jist, kde
vlastnì je a co se od nìj oèekává. Potom
se rozpomenul. Potøásl Horlicku Mintonovi
srdeènì rukou. „Jste tady mezi pøáteli.“
„Jsem o tom pøesvìdèen,“ øekl zdvoøile
Minton.
„Mezi køesany,“ øekl „Papá“.
„Výbornì.“
„Antikomunisty,“ øekl „Papá“.
„Výbornì.“
„Nenajdete tady jediného komunistu,“
øekl „Papá“. „Mají moc velký strach z háku.“
„Ani se jim nedivím,“ øekl Minton.
„Vybrali jste si k pøíjezdu ten nejlepší
èas,“ øekl „Papá“. „Zítøek bude jedním
z nejšastnìjších dnù v dìjinách naší
zemì. Zítra oslavíme nᚠnejvìtší státní
svátek, Den Stovky muèedníkù za demo-
kracii. Bude to také den zásnub generálmajora Hoenikkera s Monou AamonsovouMonzanovou, nejvzácnìjší osobou mého
života, jakož i života celého San Lorenza.“
„Pøeji vám hodnì štìstí, sleèno Monzanová,“ øekl Minton vøele. „A vám blahopøeji, generále Hoenikkere.“
Oba mladí lidé pokývli na znamení
díkù hlavou.
Teï byla øada na Mintonovi. Pronesl
øeè o takzvané Stovce muèedníkù za
demokracii a lhal pøitom, až se prášilo.
„V celé Americe není školáka, který by
neznal pøíbìh ušlechtilé sanlorenzské
obìti v dobách druhé svìtové války. Sto
udatných Sanlorenzanù, jejichž památku
zítra uctíme, položilo na oltáø vlasti vše,
co svobodomilovní lidé mohou dát. Prezident Spojených státù mì požádal, abych
ho na zítøejší slavnosti osobnì zastoupil
a vrhl do moøe vìnec, dar lidu Ameriky
lidu San Lorenza.“
„Lid San Lorenza je vám, vašemu
prezidentovi a šlechetnému lidu Spojených státù za tuto pozornost hluboce
vdìèný,“ øekl „Papá“. „Bude nám neskonalou poctou, když na zítøejší zásnubní
slavnosti vhodíte vìnec do moøe.“
„Pocta je na mé stranì.“
„Papᓠnám pak všem nakázal, abychom mu na druhý den prokázali èest
svou pøítomností na obøadu vržení vìnce
a na zásnubní hostinì. Mìli jsme se dostavit do jeho paláce v pravé poledne.
„Jaká to dítka nám ti dva zplodí!“ øekl
„Papá“, vybízeje nás, abychom upøeli pohledy na Franka a Monu. „Jaká to krev!
Jaká to krása!“
Zasáhla ho nová vlna bolesti.
Znovu zavøel oèi a schoulil se kolem
své bolesti do klubíèka.
Èekal, až bolest pøejde, ale ta
nepøecházela.
V trýznivých mukách se od nás odvrátil a stanul èelem k davu a k mikrofonu.
Pokusil se davu pokynout. Nepodaøilo se
mu to. Pokusil se davu cosi øíct, nepodaøilo se mu to.
A pak se mu z úst vydrala slova. „Táhnìte domù,“ vykøikl seškrceným hlasem.
„Táhnìte domù!“
Dav se rozprášil jako listí.
„Papᓠse opìt obrátil k nám, grotesknì zkroucený bolestí.
A pak se zhroutil.
Kurt Vonnegut: Kolíbka, kap.64,65
pøipravil Zdenìk Dudka
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
Kam za sportem
Z BULLETINU TJ SLAVOJ DUBÁ
Výsledky uplynulé fotbalové sezóny
V sezónì 2003 – 2004 zastupovali naší
organizaci v okresních fotbalových soutìžích pouze dvì družstva, a to starší žáci
a dorostenci. Starší žáci skonèili na vynikajícím druhém místì z celkem 16-ti týmù
a dorostenci na sedmém místì z celkem
13-ti týmù, což je také výborný výsledek,
a to i bez pøihlédnutí k tomu, že uplynulá
sezóna byla jejich první.
Do nové sezóny s novými fotbalovými
týmy – MUŽI, MLADŠÍ ŽÁCI a PØÍPRAVKA
V sezónì 2004 – 2005 chystáme velké
posílení zastoupení dubského fotbalu
v okresních soutìžích, nebo nás bude
prezentovat, a teï pozor, celkem 5 týmù.
Po roèní odmlce se totiž dali dohromady
opìt muži, a tak posíleni o zvuèná jména
dubského fotbalu, jako napøíklad Milan
Matìjovský, Milan Heptner, Michal Lodinský, Milan Odvárka, Martin Beneš, se budou snažit obnovit tradici dubské mužské
kopané. Celkový poèet hráèù je kolem
osmnácti a pomalu se rozrùstá. Tréninkovou a taktickou pøípravu si pod svá køídla
vzal dlouholetý dubský fotbalový trenér:
Jan Domín. V èervenci muži již odehráli
i jedno pøátelské utkání s Tuhaní a dva
celodenní turnaje (v Dubé a v Holanech).
Dvakrát týdnì chodí trénovat (úterý
a ètvrtek od 17.30) a nálada je prozatím
výborná. Mužstvu pøejeme mnoho
úspìchù.
Po roèních pøípravách vstoupí do reprezentace Dubé i pøípravka pod vedením
pana Jindøicha Heinricha. Zcela novým
mužstvem v letošním roce bude mužstvo
mladších žákù, které vzniká za podpory
partnerské organizace Sokol Tuhaò, která
poustoupila do krajské soutìže. Pøedpokladem pro úèast v této soutìži jsou však
minimálnì dvì mládežnická družstva.
V souèasných silách Sokola Tuhaò však
není tuto podmínku splnit, a proto se spojila s naší organizací. Spolupráce je nastavena tak, že Sokol Tuhaò vybaví jedno
mládežnické družstvo (mladší žáky) veškerým vybavením (dresy, míèe), které zùstane
v majetku naší organizace, a také bude
pøispívat na jeho provozní náklady. Spolu
s tím bude pøispívat na náklady druhého
mládežnického mužstva (starších žákù).
V obou mužstvech budou pùsobit hráèi
registrovaní jak pøi TJ Slavoj Dubá, tak
i pøi Sokolu Tuhaò. Družstvo mladších
žákù bude registrováno pod hlavièkou TJ
Sokol Tuhaò a dubští hráèi v nìm budou
jako hostující, družstvo starších žákù bude
registrováno pod hlavièkou TJ Slavoj
Dubá a hostujícími budou v tomto pøípadì hráèi tuhanští. Obì družstva budou
domácí zápasy hrát v Dubé, a tak se
v pøíští sezónì èasto setkáte s jevem, kdy
na dubském høišti bude fotbalový zápas,
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
ale ani jeden tým se nebude jmenovat
Dubá.
#
krajskou soutìž. Nejvíce gólù vstøelil dubský Milan Matìjovský (5). Gólová nadílka
byla bohatá, nebo padlo celkem 26 gólù.
Všem zúèastnìným i divákùm moc dìkujeme.
Fotbalová pøípravka pro sezónu 2004 – 2005
Fotbaloví starší žáci sezóny 2003 – 2004
Ohlédnutí za 1. roèníkem Memoriálu
pana Matìjovského
10. èervence si mohli fanoušci kopané
pøijít na své. Po dvaceti letech se na
domácím høišti sešli hráèi z let 1982 –
1984 (tehdejší muži a dorostenci). Dalšími týmy memoriálu, který byl pojmenován po èlovìku, jež se významnì zasloužil
o fotbal v Dubé, panu Matìjovském, byly
Mšeno a novì sestavené mužstvo dubských mužù pro sezónu 2004 – 2005. Turnaj probìhl ve velice pøátelském tónu,
s pohledným fotbalem zkušených borcù.
Aby také ne, když mezi nimi byl napøíklad
Olda Èadil, bývalý prvoligový fotbalista
(FC Èeská Lípa) z dubské „odchovny“,
nebo Milan Matìjovský, který hrával druhou ligu za FC Bohemians Praha. Muži
z let 1982 – 1984 také v roce 1984 vyhráli okresní kolo Èeskoslovenského poháru a v roce 1982 mimo jiné na dubském
trávníku hostili i prvoligový Slovan Liberec.
Nejen uvedená jména však byla v tento
den oslavována. A tak zmiòme trenéry Jana
Domína a Františka Bínu a fotbalisty mužù
pøed 20-ti lety: Josefa Rejzka, Jiøího Vondráèka, Vlastu Brycha, Romana Kulhánka,
Jaroslava Horynu, Rostislava Jakoubka, Milana Vaòka, Jirku Èermáka, Jardu Beneše,
Jirku Vnuka, gólmany Honzu Komberence a
také Frantu Vítka, fotbalisty dorostencù pøed
20-ti lety: Honzu Hodovala, Petra Baèovského, Tomáše a Honzu Daleckých, Mílu
Svatoše, Antonína Lupomìského, Jirku Pravdu èi Martina Válka.
Trofej turnaje si odvezli jediní mimodubští – fotbalisté ze Mšena, kteøí kopou
19
Mažoretky a roztleskávaèky v Horní
Polici a Tuhani
4. èervence poøádala Horní Police u Èeské Lípy obecní slavnosti, na které si pøizvala i mažoretky a roztleskávaèky naší
organizace. Na své dva celodenní turnaje pozval roztleskávaèky také Sokol
Tuhaò. První se konal 3. èervence (zde
podporovaly hlavnì naše dorostence)
a druhý 17. èervence (III. roèník memoriálu F. Drahoòovského, turnaj starých
gard). Tøi skupiny mažoretek a dvì skupiny
roztleskávaèek tak oživily kulturní a sportovní slavnosti v okolí a mimo øádného
tréninku si také pøivydìlaly nìjakou tu
korunku do své kasièky. Dìvèata tak
prezentovala nejen naší organizaci, ale
i celé naše mateøské mìsto.
Podìkování
Touto formou bychom chtìli podìkovat
všem tìm, kteøí v uplynulé sezónì pomohli naší organizaci jak s pøípravou mladých fotbalistù èi tenistù, tak také s pomocí pøi rozvoji našeho areálu. Jmenovitì bychom chtìli podìkovat pánùm
Jindøichu Heinrichovi, Milanu Matìjovskému a Petru Èechovi, paní Hanì Lupomìské za úmorné praní dresù, a také paní
Dvoøákové a paní Rejzkové za zprovoznìní a chod kantýny. Nejvìtší dík však
patøí našemu pøedsedovi panu Antonínu
Lupomìskému, èlovìku, který toto všechno „zpunktoval“. Díky vám jde naše organizace kupøedu velkými kroky.
Aerobik až po prázdninách
Musíme se omluvit všem našim novým,
nadšeným sportovkyním, milovnicím aerobiku. Bohužel jsme byli nuceni avizované
èervencové i srpnové hodiny aerobiku
odložit. Aerobik bude pokraèovat až po
prázdninách. Víme, že se na nìj již moc
tìšíte a dokonce máte pocit, že jej jaksi
vnitønì potøebujete – tak vydržte. První
hodina bude v úterý 31. srpna od 19.00
hodin v tìlocniènì ZŠ Dubá, která bude
následována hodinami každý ètvrtek od
18.00 do 19.00 hodin a úterý od 19.00
do 20.00 hodin.
Pøíprava Valné hromady
Díky problémùm, které se vyskytly pøi poslední Valné hromadì naší organizace,
pøipravil výkonný výbor zmìnu stanov,
která by podobným problémùm pøedešla
a chystá tak novou valnou hromadu, a to
možná již v mìsíci záøí. Jelikož se velice
èasto stává, že se èlenové na toto setkání
nedostaví, avšak jejich úèast pro schválení takovéto zmìny je pro organizaci za
souèasného znìní stanov nutností, bude
od èlenù v pøedstihu požadováno schválení zmìny podpisem na pøedpøipraveném formuláøi. Žádáme proto všechny
èleny o pochopení tohoto opatøení a vstøícný pøístup k èlenùm výboru, kteøí formuláøe budou pøedkládat. Znìní formuláøe si
budete moci pøeèíst také v naší vývìsce
u restaurace U Novákù.
Miroslav Jakuš, tajemník TJ Slavoj Dubá
20
Rozpis tréninkù:
Aerobik:
úterý od 18.00 hodin (poprvé 31. srpna)
støeda od 19.00 hodin (od záøí)
Mažoretky:
nekoná se
Fotbal - pøípravka: nekoná se
- mladší žáci: nekoná se
- starší žáci: nekoná se
- muži:
úterý a ètvrtek od 17.30 hodin
- dorostenci: ètvrtek od 17.30
Tenis - mládež:
nedìle od 9.00
Kontaktní spojení na TJ Slavoj Dubá:
Pøedseda:
Antonín Lupomìský (tel. 736 686 252)
Tajemník:
Miroslav Jakuš (tel. 605 238 709)
Úèetní:
Hana Pejpalová (tel. 725 071 130)
Mažoretky - skupina „A“: paní Vagenknechtová
- skupina „B“: Jana Kamarádová
Jarmila Krejèová (tel. 721 020 296)
- skupina „C“: Anna Odvárková (tel. 723 730 186)
- skupina „D“: Linda Staòková (tel.: 777 673 535)
Roztleskávaèky
- skupina „A“: Linda Staòková (tel.: 777 673 535)
- skupina „B“: Anna Odvárková (tel. 723 730 186)
Fotbal
Pøedseda
Jaroslav Horyna (tel. 602 943 194)
- pøípravka: Jindøich Heinrich (tel. 728 192 985)
- mladší žáci: Antonín Lupomìský (tel. 736 686 252)
- starší žáci: Antonín Lupomìský (tel. 736 686 252)
- dorostenci: František Bína (tel. 728 133 834)
- muži
Jan Domín (tel. 737 196 402)
Milan Matìjovský (tel. 487 870 652)
Tenis
- dospìlí:
Karel Šperl (487 870 364), Vladimír Bezdíèek (487 870 309)
- mládež:
Petr Èech (tel. 723 367 065)
Nohejbal, volejbal:
Jan Malèík (tel. 602 355 958),
Vladimír Mydláø (tel. 606 159 297)
Aerobik: Ing. Alena Klobouèková (tel. 728 970 265)
Kantýna:
Renata Dvoøáková (tel. 607 625 907)
Správce areálu:
František Kubišta (tel. 606 948 410)
[email protected]
http://slavoj-duba.euweb.cz
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
1. ROÈNÍK HOKEJOVÉHO MISTROVSTVÍ HAS-ARÉNA DØEVÈICE 2004
V pondìlí dne 5. èervence 2004 se
uskuteènil 1. roèník mistrovství Døevèic a
okolí v pozemím hokeji, který se konal ve
Døevèicích v HAS-ARÉNÌ (požární nádrž
na návsi). Na tento hokejový turnaj se
pøihlásilo celkem šest týmù, které nakonec
skonèily v následujícím poøadí:
1. místo HC Pivožrouti Døevèice
kapitán Josef Janèák
hráèi: Mario Barnašák, Šimon Nedvìd,
Zdenìk Karban, Radek Janèák, Radek Žák
2. místo TJ Pankrác - Butterberg
kapitán Stanislav Wimmer
hráèi: Martin Wimmer, Jan Kocourek,
Roman Strýèek
3. místo HC SaM Døevèice
kapitán Pavel Adamec st.
hráèi: Pavel Adamec, TomᚠPozdìna,
LukᚠKrejèí, LukᚠOuhrabka, Václav
Kuèera
4. místo HC Turbo Zátyní
kapitán Bedøich Janïourek
hráèi: Vladimír Mojžíšek, Jan Bedrna,
Michal Srba, Pavel Král, Jarda Veselský
5. místo HC Santa-D Drchlava
kapitán Petr Vrchotka
hráèi: Robert Mayer, Jakub Pešek, Tomáš
Køupala, Jaroslav Rùžièka, Jan Rathauský
6. místo HC Buštìhrad - Heømánky
(tento tým se na turnaj nedostavil, proto
byly jeho výsledky stanoveny kontumaènì
5:0 ve prospìch všech jeho soupeøù).
Colina pískal s pøehledem a svojí grimasou a neustálými výkøiky (hoši mírnìte se!,
hoši uklidnìte to!, bìhej, nevidím, že seš
zpocenej!, tak co s tebou chlapèe, ještì
jednou a pùjdeš ven!), si získal patøièný
respekt. Nicménì pøezdívku Colina mu už
asi nikdo neodpáøe.
K samotným zápasùm je zapotøebí øíci,
že se hrálo skuteènì s velkým nasazením
a odhodláním. První místo zaslouženì získali Pivožrouti ze Døevèic, kteøí svých
všech šest zápasù vyhráli, i když o vítìzství nìkdy museli bojovat až do posledních chvil. Dvakrát však v turnaji porazili
svého finálového soupeøe shodnì 5:4,
pøièemž ve finále dokonce až po strhujícím prodloužení zlatým gólem Šimona
Nedvìda. Nutno ovšem podotknout že
tým Butterbergu odehrál celý turnaj pouze
ve ètyøech tedy bez støídání, za což jim
patøí velký díl uznání.
Velkou mìrou k titulu pøispìl Pivožroutùm pøedevším jejich kapitán, který si
své góly schoval až na rozhodující zápasy
turnaje. Neoficiální trofej krále støelcù
celého šampionátu získal famózní útoèník
Pivožroutù Šimon Nedvìd. V této souvislosti je ovšem zapotøebí vyzdvihnout
všechny Pivožrouty, nebo bojovali jako
tým, za což jim první místo právem náleží.
Nicménì za nepsaného vítìze turnaje je považováno Zátyòské Turbo, které
vstoupilo do turnaje s obrovským nasazením, hrálo nádherný ofenzivnì ladìný
hokej, doslova pøeválcovalo v zahajovacím zápase celého turnaje tým mladíkù
SaM Døevèice 10:2, který pak v zápase o
tøetí místo tuto porážku vývojem
pøidøenému Turbu vrátil. K propadu dosud
neporaženého Zátyní došlo v klíèovém
ètvrtém zápase Zátyní proti velmi silnému
Butterbergu, kdy ve tøetí tøetinì za stavu
5:1 pro Zátyní byl zranìn kapitán Turbo
týmu a po jeho odstoupení Butterberg
Hrálo se ve ètveøici na každé stranì
a systémem každý s každým na tøi tøetiny
po pìti minutách hrubého èasu. Po dohrání základní skupiny se hrálo utkání o tøetí
místo mezi tøetím a ètvrtým týmem základní skupiny a poté finále mezi prvním a druhým týmem základní skupiny.
Hlavním sudím byl pan Luboš Krejèí
ze Døevèic, který si vysloužil od Zátyòského Turba pøezdívku Døevèický Colina.
Nutno ovšem øíci, že pan Luboš Krejèí
HAS-ARÉNA
1. ROÈNÍK 2004
nastøílel viditelnì oslabenému soupeøi
neuvìøitelný poèet sedmi gólù a vyhrál
celkovì 8:5. V posledním utkání skupiny
proti Pivožroutùm a poté v utkání o tøetí
místo proti Samákùm už Zátyòské Turbo
nenaskoèilo na optimální obrátky. Pro tým
jednoznaènì pomýšlející na titul byl v tu
chvíli hokej na periferii zájmu, ani bronz
by nebyl útìchou, vyhrály spíše grilované
kotlety a pivo, a proto je pro Zátyní výsledek takový jaký je, to znamená bramborový. Pøíštì, ale uvidíte! Možná už na
Zátyòském superpoháru v lednu 2005!!!
A ještì jedna perlièka. Jak je zvykem
na takovýchto sportovních akcích, neobejdete se bez protestù, a už jsou oprávnìné
nebo neoprávnìné. Tento turnaj samozøejmì nemohl být výjimkou. Hlavním protestantem byl pan Dušan ze Døevèic, který
podával jeden protest za druhým. Když už
pak nìkteøí aktéøi turnaje toho mìli dost,
tak ho zkrátka chytli a byli rozhodnuti ho
hodit obleèeného do bazénu. Dušan však
v tu chvíli zjistil, že je opravdu zle, zmìnil
ihned názor a zaèal prosit o milost a odpuštìní a nakonec všechny protesty stáhnul zpìt. I takový mùže být hokej.
Dík patøí všem, kteøí se této sportovní
akce zúèastnili a tìšíme se na další roèník.
Zpravodajská agentura ze Zátyní (ZazZ)
Poøadí ve skupinì
1. HC PIVOŽROUTI
DØEVÈICE
2. TJ PANKRÁC
BUTTERBERG
3. HC TURBO ZÁTYNÍ
4. HC SaM DØEVÈICE
5. HC SANTA-D
DRCHLAVA
6. HC BUŠTÌHRAD
HEØMÁNKY
Body
Skóre
10
31:12
8
6
4
36:18
30:18
27:27
2
12:36
0
0:25
SaM
DØEVÈICE
TURBO
ZÁTYNÍ
PIVOŽROUTI
DØEVÈICE
BUŠTÌHRAD
HEØMÁNKY
SANTA-D
DRCHLAVA
PANKRÁC
BUTTERBERG
HAS
ARÉNA
2:10
4:5
5:0
8:3
8:9
TURBO
ZÁTYNÍ
10:2
HAS
ARÉNA
3:5
5:0
7:3
5:8
PIVOŽROUTI
DØEVÈICE
5:4
5:3
HAS
ARÉNA
5:0
11:1
5:4
BUŠTÌHRAD
HEØMÁNKY
0:5
0:5
0:5
HAS
ARÉNA
0:5
0:5
SANTA-D
DRCHLAVA
3:8
3:7
1:11
5:0
HAS
ARÉNA
0:10
PANKRÁC
BUTTERBERG
9:8
8:5
4:5
5:0
10:0
HAS
ARÉNA
SaM
DØEVÈICE
PLAY OFF
O 5. MÍSTO:
O 3. MÍSTO:
FINÁLE:
Dubáèek -
HC SANTA-D DRCHLAVA vs. HC BUŠTÌHRAD - HEØMÁNKY
HC TURBO ZÁTYNÍ vs. HC SaM DØEVÈICE
HC PIVOŽROUTI DØEVÈICE vs. TJ PANKRÁC - BUTTERBERG
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
5 : 0 (kontumaènì)
2:5
5 : 4 (po prodloužení)
21
Fotografie z 1. roèníku hokejového mistrovství Has-Aréna Døevèice 2004
HC Pivožrouti Døevèice
TJ Pankrác – Butterberg
HC SaM Døevèice a Colina
HC Turbo Zátyní
HC Santa-D Drchlava
Hlavní tribuna Has-Arény
Zátyní vs. SaM Døevèice
Pivožrouti vs. Butterberg
SaM Døevèice vs. Drchlava
Pøíznivci
Pøíznivci kulatého
kulatého míèe
míèe zeze Døevèic
Døevèic a a okolí
okolí poøádají
poøádají
v sobotu
dne
28.srpna
2004
1.
roèník
turnaje
v nohejbale
v sobotu dne 28.srpna 2004 1. roèník turnaje v nohejbale
NNOOHHEEJJBBAALL CCUUPP DDØØEEVVÈÈIICCEE 22000044..
Hrací
Hrací plochou
plochou bude
bude nohejbalový
nohejbalový stánek
stánek Estádio
Estádio Pepíno
Pepíno
(prostor
(prostor zaza fotbalovým
fotbalovým høištìm
høištìm veve Døevèicích).
Døevèicích).
Ti,
Ti, kdož
kdož mají
mají zájem
zájem sese tohoto
tohoto nohejbalového
nohejbalového turnaje
turnaje Døevèic
Døevèic a a okolí
okolí zúèastnit,
zúèastnit,
nech
kontaktují
a
týmové
pøihlášky
podají
u
generálního
organizátora
nech kontaktují a týmové pøihlášky podají u generálního organizátora turnaje
turnaje
pana
Pepíka
Janèáka,
bytem
Døevèice
è.p.
77,
tel.
737 808 822,
pana Pepíka Janèáka, bytem Døevèice è.p. 77, tel. 737 808 822,
který
Vám
který Vám zároveò
zároveò sdìlí
sdìlí další
další podrobnosti
podrobnosti k této
k této pøipravované
pøipravované sportovní
sportovní akci.
akci.
Hlavním
Hlavním sudím
sudím bude
bude již
již nám
nám velmi
velmi dobøe
dobøe známý
známý pan
pan Luboš
Luboš Krejèí
Krejèí Colina
Colina zeze Døevèic,
Døevèic,
který
se
v této
dùležité
funkci
osvìdèil
na
nedávném
který se v této dùležité funkci osvìdèil na nedávném
hokejovém
hokejovém šampionátu
šampionátu v Has-Arénì
v Has-Arénì veve Døevèicích.
Døevèicích.
V této
souvislosti
budou
dále
na
pøelomu
mìsícù
V této souvislosti budou dále na pøelomu mìsícù èervence
èervence a a srpna
srpna
nana vývìsních
plochách
ve
Døevèicích
a
okolí
zveøejnìny
další
doplòující
vývìsních plochách ve Døevèicích a okolí zveøejnìny další doplòující informace.
informace.
Zdraví
Zdraví Vás
Vás pøíznivci
pøíznivci nohejbalu
nohejbalu
22
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
KØ͎OVKA O CENY
kø
8/ í ž o
20 v k
04 a
Do uzávìrky tohoto èísla dorazila pouze jediná správná odpovìï a to na køížovku z pøedminulého èísla, která znìla: Èerný rybník
je nejvìtším lákadlem rekreaèního areálu Nedamov. Dárkový balíèek od Èajovny u Schima, která sídlí v Poštovní ulici v Dubé a je
partnerem køížovky tohoto èísla, si mùže na podatelnì MìÚ Dubá vyzvednout paní Dagmar Malimovièová z Deštné. Jméno z tajenky minulého èísla zní Karel Streer.
Dnešní tajenku vèetnì kuponu nám mùžete do 15. 8. 2004 donést do podatelny MìÚ Dubá nebo dopisem èi e-mailem zaslat
na adresu naší redakce uvedenou v tiráži.
redakce
Tajenka skrývá: V letošním roce již 10. roèník Mezinárodních jazzových dnù bude jistì velkolepý. Na minulém roèníku zazáøil odpolední Neratovický Big Band,
který vede mladý (Tajenka 1) (Tajenka 2), pùvodnì hráè na (Tajenka 3), který letos bohužel chybí. Jeho místo nahradí Junior Big Band Litvínov – Chudeøín, dìtský
big band s devítiletým bubeníkem a jedenáctiletou zpìvaèkou. Máme se urèitì na co tìšit.
pøipravil Miroslav Jakuš
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
23
KVIZ
Do uzávìrky tohoto èísla nám byly
doruèeny dvì správné odpovìdi.
Ètenáøùm panu Martinu Vorlovi
z Vrchovan a panu Pavlu Koubkovi
z Dubé blahopøejeme a prosíme,
aby se dostavili na podatelnu
mìsta Dubá pro výhru, kterou jsou
klíèenky s emblémem svìtovì známého paøížského tenisového turnaje Roland Garros, které nám daroval
pan Karel Šperl z Dubé, èlen vedení tenisového oddílu TJ Slavoj Dubá.
Kvizová otázka tohoto èísla by mohla znít: „Jak se
nazývá rybník, který je na fotografii?“, avšak my si ji
dovolíme ještì více ztížit na: „Jak se nazývá rybník,
který je na fotografii, a také jak se nazývá kopec
zachycený v jeho pozadí?“. Jako malou nápovìdu uvedeme, že kopec v pozadí je jeden z nejvyšších v okolí
Dubé (474 m n.m.), avšak do Dubé již nepatøí. Viditelný je zdaleka. Napøíklad pøi cestì z Prahy jej mùžete spatøit již od Líbeznic (36 km vzdušnou èarou od vrchu). Podle tohoto vrchu
si tak mùžete najít svùj domov pøi svých toulkách po kraji.
Tøi vylosovaní výherci získají od redakce malou pozornost. Odpovìdi nám mùžete do 15. 8. 2004 nosit do podatelny MìÚ Dubá
nebo dopisy èi e-maily zasílat na adresu: Redakce zpravodaje Dubáèek, podatelna MìÚ Dubá, Masarykovo nám. 138, 471 41 Dubá,
e-mail: [email protected], [email protected]
Odpovìï na otázku z minulého èísla zní:
Velice pìkný holubník se nachází na zahradì pana Povejšila pøi výjezdu z Dubé smìrem na Nedamov.
Pøipravil Miroslav Jakuš
H
Z mìstské matriky
JUBILEA – SRPEN 2004
Volfová Vìra, Døevèice
Kalabisová Drahoslava, Dubá
NAROZENÍ
Pejpal Jakub, Dubá
Fléglová Barbora, Dubá
Z
Dne 14. srpna uplyne 10 let, kdy nás navždy opustila
paní Marie Miláèková.
Kdo jste ji znali, prosím, vzpomeòte s námi.
Stále vzpomínají
manžel Josef
a syn Pavel s rodinou
Mìsíèník informací z Dubé a okolí
Vydává: Mìsto Dubá, IÈO 00260479
Šéfredaktor: Miroslav Málek, e-mail: [email protected].
Redakèní rada: Miroslav Jakuš, Mgr. Petra Šolcová,
Zdenìk Dudka, Mgr. Veronika Matìjková
Registrace: MK ÈR E 12210
Roèník: VII., uzávìrka je vždy 15. v mìsíci, datum vydání: 30.7.2004
Náklad: 550 ks
Periodicita: 12x roènì
Tel.: 487 870 201 – ústøedna a fax
Tel.: HASIÈI DUBÁ 487 870 410, tel.: HASIÈI – pohotovost 606 372 919
Grafická úprava: Miroslav Málek
Tisk: C-PRINT Herbert Hauser, Cvikov
tel., fax, záznamník: 487 751 922
24
E-mail: [email protected]
www.mestoduba.cz
Mìsíèník informací z Dubé a okolí -
Dubáèek