Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia

Transkript

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl,
T. G. Masaryka 590
Školní vzdělávací program pro nižší stupeň
gymnázia
(zpracován podle RVP ZV)
Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl
Obsah
1.
2.
3.
Identifikační údaje ......................................................................................................... 6
1.1
Předkladatel ........................................................................................................... 6
1.2
Vzdělávací program, studijní forma vzdělávání .................................................... 6
1.3
Zřizovatel ............................................................................................................... 6
1.4
Platnost dokumentu................................................................................................ 6
Charakteristika školy ..................................................................................................... 7
2.1
Stručná charakteristika školy ................................................................................. 7
2.2
Velikost školy ........................................................................................................ 7
2.3
Vybavení školy ...................................................................................................... 7
2.4
Charakteristika pedagogického sboru .................................................................... 8
2.5
Charakteristika ţáků .............................................................................................. 8
2.6
Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce ..................................................... 8
2.7
Spolupráce s rodiči a dalšími subjekty .................................................................. 9
Charakteristika školního vzdělávacího programu ........................................................ 10
3.1
Zaměření školy .................................................................................................... 10
3.2
Profil absolventa .................................................................................................. 10
3.3
Organizace přijímacího řízení .............................................................................. 11
3.4
Organizace maturitní zkoušky ............................................................................. 12
3.5
Výchovné a vzdělávací strategie.......................................................................... 12
3.6
Zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami ...................... 15
3.7
Zabezpečení výuky ţáků mimořádně nadaných .................................................. 15
3.8
Začlenění průřezových témat ............................................................................... 16
4.
Školní učební plán ....................................................................................................... 19
5.
Učební osnovy ............................................................................................................. 21
Český jazyk a literatura........................................................................................ 22
5.1
5.1.1
Charakteristika vyučovacího předmětu ....................................................... 22
5.1.2
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu .................................................... 25
Anglický jazyk ..................................................................................................... 33
5.2
5.2.1
5.2.2
Francouzský jazyk ............................................................................................... 39
5.3
5.3.1
Obsah
2
5.3.2
Německý jazyk .................................................................................................... 43
5.4
5.4.1
5.4.2
5.5
Matematika .......................................................................................................... 49
5.5.1
5.5.2
Informatika a výpočetní technika ........................................................................ 59
5.6
5.6.1
5.6.2
Dějepis ................................................................................................................. 64
5.7
5.7.1
5.7.2
Občanská výchova ............................................................................................... 79
5.8
5.8.1
5.8.2
5.9
Fyzika................................................................................................................... 90
5.9.1
5.9.2
5.10
Chemie ................................................................................................................. 99
5.10.1
5.10.2
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu .................................................. 101
5.11
Biologie a geologie ............................................................................................ 107
5.11.1
Charakteristika vyučovacího předmětu ..................................................... 107
5.11.2
5.12
Zeměpis .............................................................................................................. 114
5.12.1
5.12.2
5.13
Hudební výchova ............................................................................................... 135
5.13.1
5.13.2
Vzdělávací obsah vyučovací předmětu ...................................................... 136
5.14
Výtvarná výchova .............................................................................................. 141
5.14.1
5.14.2
5.15
Tělesná výchova ................................................................................................ 147
Obsah
3
5.15.1
5.15.2
Přírodovědné projekty........................................................................................ 162
5.16
5.16.1
5.16.2
Počítače a příroda............................................................................................... 165
5.17
6.
5.17.1
5.17.2
Hodnocení ţáků a autoevaluace školy ....................................................................... 169
Pravidla pro hodnocení ţáků.............................................................................. 169
6.1
Způsoby a kritéria hodnocení .................................................................... 169
6.1.1
Autoevaluace školy ............................................................................................ 169
6.2
7.
6.2.1
Podmínky vzdělávání ................................................................................. 170
6.2.2
Průběh vzdělávání ...................................................................................... 171
6.2.3
Zjišťování školního klimatu, podpora ţáků, vztahy a spolupráce ............. 172
6.2.4
Zjišťování úrovně znalostí a dovedností ţáků ........................................... 173
6.2.5
Řízení školy, DVPP ................................................................................... 173
6.2.6
Úroveň výsledků práce školy, image školy ............................................... 174
Přílohy........................................................................................................................ 175
Klasifikační řád .............................................................................................................. 176
Obsah
4
„Štěstí přeje připraveným.“
Motto
5
1.
Identifikační údaje
1.1 Předkladatel
Název školy:
Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590
Adresa:
T. G. Masaryka 590, 570 01 Litomyšl
IČO:
62032348
IZO:
000401021
Resortní identifikátor:
600012701
Ředitelka:
Mgr. Ivana Hynková
Koordinátor ŠVP:
Mgr. Vlasta Šorfová
Kontakt:
[email protected]
Telefon, fax:
461 615 061
Web:
www.glit.cz
1.2 Vzdělávací program, studijní forma vzdělávání
Osmiletý vzdělávací program 79-41-K/81
Denní forma vzdělávání
1.3 Zřizovatel
Název:
Pardubický kraj
Adresa:
Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice
Kontakt:
www.pardubickykraj.cz
Telefon:
466 026 111
Fax:
466 611 220
1.4 Platnost dokumentu
Platnost dokumentu od 1. září 2007
Mgr. Ivana Hynková
ředitelka školy
1. Identifikační údaje
6
2.
Charakteristika školy
2.1 Stručná charakteristika školy
Litomyšlské gymnázium je jedním z nejstarších v Čechách. Jeho vznik spadá do
období, kdy litomyšlské panství vlastnil rod Pernštejnů a kdy byl do Litomyšle povolán
piaristický řád. Bylo zaloţeno v roce 1640 Frebonií z Pernštejna a vyučovat se začalo
v listopadu roku 1644.
Nyní sídlí škola v budově, která byla dostavěna v roce 1923 jako první novostavba
střední školy v Československé republice.
Od roku 1990, tedy 350 let od zaloţení, nese škola čestný název Gymnázium Aloise
Jiráska. Od téhoţ roku zde ţáci studují jak ve čtyřletém, tak v osmiletém cyklu.
2.2 Velikost školy
Nejvyšší povolený počet ţáků:
380 ţáků
Osmileté studium:
8 tříd
Čtyřleté studium:
4 třídy
2.3 Vybavení školy
Školní budova je majetkem zřizovatele – Pardubického kraje. Budova je prostorná,
plně vyhovující potřebám školního vzdělávacího programu i hygienickým podmínkám.
Škola má dvě moderní počítačové učebny. Ţáci mají k dispozici také 3 počítačová
pracoviště umístěná na chodbě. Všechny kabinety včetně sborovny jsou vybaveny počítači
v síti. Přístup k internetu je samozřejmostí. Pro evidenci ţáků je pouţíván program
Bakaláři.
Škola má ţákovskou knihovnu, učebny hudební výchovy, výtvarné výchovy, chemie,
biologie, fyziky, biologickou laboratoř a chemickou laboratoř. Celkem je ve škole 12
kmenových učeben. Pro výuku tělesné výchovy vyuţívá škola svoji tělocvičnu, která je
součástí budovy školy, nově zřízenou a moderně vybavenou posilovnu a venkovní hřiště,
které je také součástí areálu školy.
Gymnázium nemá vlastní školní jídelnu, ale vyuţívá sluţeb ZŠ Litomyšl, U Školek
1117. Ve škole jsou automaty na pití, aby byl dodrţován pitný reţim ţáků, a automaty
na bagety, kávu a cukrovinky.
Budova je vybavena průměrně. V roce 2006 proběhla rekonstrukce chemické
laboratoře a dovybavení počítačové učebny. Ve třídách jsou nainstalovány
3 dataprojektory, televize, videa a DVD přehrávače.
Snahou vedení školy je, aby docházelo k dalším úpravám, které sledují postupnou
obnovu a modernizaci stávajícího zařízení.
2. Charakteristika školy
7
2.4 Charakteristika pedagogického sboru
Gymnázium má stabilizovaný pedagogický sbor s průměrným věkem 40 let,
s poměrem 21 ţen a 7 muţů. Většina učitelů působí ve škole dlouhodobě, mnozí jsou
jejími absolventy. Předností sboru je vysoká kvalifikovanost a přátelské vztahy. Škola
nabízí výuku anglického, německého, francouzského jazyka, latiny a některých dalších
ţivých jazyků. Učitelé si neustále doplňují vzdělání odborným studiem a kurzy PC.
Výchovným a studijním problémům se ve škole věnují dva výchovní poradci.
Vedení školy je dvoučlenné (ředitelka a její zástupce) a úzce spolupracuje s předsedy
předmětových komisí.
2.5 Charakteristika žáků
Nejvyšší povolený počet ţáků školy je 380. Ředitelství má snahu, aby ve škole bylo po
jedné třídě osmiletého studia a po jedné třídě ve studiu čtyřletém. Ve škole studují
především ţáci z Litomyšle a z nedalekého okolí. Ţáci bydlící mimo Litomyšl do školy
zpravidla denně dojíţdějí. Domov mládeţe škola nemá, ale můţe vyuţívat domov mládeţe
Vyšší odborné školy a Střední odborné školy technické v Litomyšli.
Atmosféra mezi ţáky je přátelská. Ţáci řeší svoje problémy ve Studentském
parlamentu, který se pravidelně setkává i s vedením školy a projednávají společně
poţadavky ţáků.
2.6 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce
Dlouhodobými projekty se zabývají ţáci především v oblasti ekologie
a environmentální výchovy. Škola je zapojena v projektu Globe a v červnu 2007 získala
titul Ekoškola. Ekoškola je mezinárodní projekt spojující environmentální výuku ve škole
s konkrétními praktickými kroky, které povedou k ekologické výchově mladé generace.
V současné době probíhá ve 40 zemích světa.
Podle zájmů ţáků se pořádají zájezdy do anglicky, německy a francouzsky mluvících
zemí.
Ve spolupráci s Městem Litomyšl probíhá ve škole výuka japonštiny. Naši ţáci budou
mít moţnost absolvovat studijní pobyt v japonském Tokiu.
Na gymnáziu mají tradici sportovní akce. V průběhu školního roku je pořádána řada
turnajů ve sportovních hrách, v květnu aţ červnu mají ţáci také moţnost zúčastnit se
vodáckého zájezdu na Vltavu.
Dále je škola spolupořadatelem Majálesu litomyšlských studentů, který má dlouholetou
tradici jak ve škole, tak ve městě.
Gymnázium je pořadatelem okresního kola matematické olympiády kategorií Z6, Z7
a Z8.
V roce 2006 škola uzavřela s Masarykovou univerzitou v Brně „Partnerství
ve vzdělávání“. Studenti gymnázia navštěvují univerzitu v rámci Dnů otevřených dveří
a někteří lektoři navštěvují naopak naši školu a informují studenty o nabízených oborech,
podmínkách přijímacího řízení a studia na vysoké škole.
Ţáci školy se zúčastňují také projektů a dalších akcí vyhlašovaných MŠMT.
8
2.7 Spolupráce s rodiči a dalšími subjekty
Při škole působí Obecně prospěšná společnost (OPS), jejímiţ členy jsou zástupci
rodičů ţáků. Kaţdou třídu zastupuje jeden rodič. Schůzky OPS probíhají dle potřeby,
minimálně dvakrát ročně. OPS podporuje zejména:

zájezdy, semináře, kurzy, soutěţe ţáků a maturitní zkoušky

nákup učebnic a půjčovní sluţbu ţákům

spolupráci se školami stejného charakteru, včetně škol v zahraničí, a spolupráci
s jinými organizacemi
Ve škole také pracuje Školská rada a Studentský parlament.
Školská rada byla ustanovena dle nového školského zákona. Na rodičovských
schůzkách proběhla volba zástupce rodičů ţáků, na pedagogické radě zvolili svého
zástupce učitelé. Jednoho člena jmenovala Rada Pardubického kraje. Školská rada úzce
spolupracuje s rodiči, kteří se angaţují v OPS.
Studentský parlament má nejméně 12 členů, kaţdou třídu zastupuje alespoň jeden ţák.
Prostřednictvím Studentského parlamentu získává vedení školy cenné informace, na které
je moţné bezprostředně reagovat a případné problémy okamţitě řešit. Studentský
parlament se schází dle potřeby, v kaţdém školním roce alespoň dvakrát.
Souhrnné informace týkající se školy obsahují internetové stránky www.glit.cz.
Aktuální zprávy jsou zveřejňovány také ve vývěsní skříňce na náměstí.
9
3.
Charakteristika školního vzdělávacího
programu
3.1 Zaměření školy
Škola nabízí denní studium ve dvou vzdělávacích programech: osmiletém a čtyřletém.
Hlavním cílem gymnaziálního vzdělávání je příprava ţáků ke studiu na vysokých
školách různých typů. Proto je zaměření školy všeobecné s tím, ţe prostřednictvím
volitelných předmětů vytváří podmínky pro prohloubení znalostí ţáků v oborech, kterým
se chtějí v budoucnu věnovat. V souvislosti se společenskou potřebou je kladen důraz
na jazykovou přípravu ţáků nabídkou výuky celé škály světových jazyků, včetně
konverzačních seminářů. Rozsáhlý soubor volitelných a nepovinných předmětů ve vyšších
ročnících umoţňuje prohloubení odborných znalostí potřebných jak pro studium
na přírodovědných, technických, tak i humanitních vysokých školách.
V průběhu studia je rovněţ kladen důraz na vlastní zodpovědnost ţáků za své vzdělání
a za úspěšnost u maturitní zkoušky i při studiu na vysoké škole. Gymnázium má být
místem, které motivuje ţáky k vlastnímu sebevzdělávání.
3.2 Profil absolventa
Úspěšným ukončením příslušného školního vzdělávacího programu dosáhne ţák:

niţšího stupně osmiletého studia – základního vzdělání,

vyššího stupně osmiletého studia a čtyřletého studia – středního vzdělání
s maturitní zkouškou.
Po absolvování kvarty (posledního ročníku povinné školní docházky) jsou ţáci:

vybaveni znalostmi a schopnostmi, které odpovídají poţadavkům RVP ZV
ve všech vzdělávacích oblastech,

připraveni pokračovat v dalším studiu na gymnáziu, případně úspěšně vykonat
přijímací zkoušku na jinou střední školu.
Po absolvování oktávy a 4. ročníku čtyřletého studia jsou ţáci (absolventi):

vybaveni znalostmi a schopnostmi, které odpovídají
ve všech vzdělávacích oblastech,

vybaveni rozšířenými znalostmi v oborech, které si zvolí formou volitelných
předmětů. Díky jejich bohaté nabídce je ţákům umoţněna kvalitní příprava
na vybraný typ vysoké školy.
poţadavkům RVP G
Škola připravuje své ţáky tak, aby absolventi vzdělávacího programu byli vybaveni
mimo jiné následujícími kompetencemi:
k učení
– být zodpovědný za své učení
 mít pozitivní vztah k učení, uvědomovat si nutnost
celoţivotního vzdělávání
3. Charakteristika školního vzdělávacího programu
10
 dokázat organizovat svoje učení (vzdělávání)
k řešení problémů
–
–
přemýšlet o nesrovnalostech a jejich příčinách
aktivně řešit problémy, volit vhodné způsoby řešení
komunikativními
–




rozumět, komunikovat, číst a psát ve více jazycích
obhajovat a argumentovat vlastní názor
naslouchat a brát v úvahu názory druhých
být schopen se prezentovat na veřejnosti
vyuţívat moderní informační a komunikační techniku
sociálními a personálními
–
občanskými
–
být schopen spolupracovat ve skupině a respektovat práci
a úspěchy druhých
– mít pozitivní představu o sobě samém





pracovními
–



chápat kontinuitu minulosti a současnosti, váţit si
historického dědictví
vnímat hodnoty umění a kultury vůbec
respektovat přesvědčení druhých, odmítat útlak a hrubé
zacházení, projevovat solidaritu
chápat principy, na nichţ spočívají demokratické zákony
a společenské normy
kriticky nahlíţet na aspekty rozvoje společnosti
hodnotit sociální chování související se ţivotním
prostředím
vytvářet projekty
brát na sebe zodpovědnost
být schopen týmové práce
organizovat svou práci
3.3 Organizace přijímacího řízení
Přijímací řízení je organizováno podle ustanovení par. 59 aţ 61 školského zákona č.
561/2004 Sb. a vyhlášky MŠMT č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti
o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání na středních školách. Uţ v září
předcházejícího školního roku se zveřejní na webových stránkách školy počet otevíraných
tříd, maximální počty přijímaných ţáků a kritéria pro přijímání. O podmínkách přijetí ţáků
rozhoduje podle citovaných zákonných norem ředitel školy.
Do primy jsou přijímáni ţáci, kteří úspěšně ukončili 5. ročník základní školy. Do
prvního ročníku čtyřletého studia případně do kvinty osmiletého studia jsou přijímáni ţáci,
kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání.
Přijímací zkouška, pokud je po uchazeči poţadována, má písemnou formu a koná se
z českého jazyka a matematiky. Do výsledku přijímacích zkoušek je moţné zahrnout
prospěch ţáka na ZŠ a výstupní hodnocení ţáka.
Uchazeči o studium, u kterých byla diagnostikována některá specifická porucha učení,
mají průběh zkoušky upraven.
11
3.4 Organizace maturitní zkoušky
Otázka maturitní zkoušky bude aktuálně řešena v ŠVP podle RVP G.
Dle školského zákona č. 561/2004 Sb. má mít maturitní zkouška dvě části, společnou
a profilovou. Ţák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliţe úspěšně vykoná obě
části.
Společná část maturitní zkoušky
Skládá se ze tří zkoušek:

český jazyk a literatura

cizí jazyk (anglický jazyk, německý jazyk, francouzský jazyk)

volitelná zkouška (matematika, občanský základ, přírodovědně technický základ,
informačně technologický základ)
Některé zkoušky (cizí jazyk, matematika) jsou nabízeny ve dvou variantách obtíţnosti
(1* – základní, 2* – obtíţnější). Škola můţe v případě dostatečného zájmu nabídnout
i přípravu k maturitní zkoušce z dalších cizích jazyků. Všechny zkoušky společné části
zadává Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy všem maturantům ve stejném
termínu, za stejných podmínek a na stejné úrovni. Ministerstvo stanovuje obsah a formu
zkoušek a také kriteria hodnocení.
Profilová část maturitní zkoušky
Profilová (školní) část maturitní zkoušky se skládá rovněţ ze tří zkoušek, které musí
ţák vykonat, aby maturitní zkoušku absolvoval. Škola připraví ţáka na následující
zkoušky: český jazyk a literatura, cizí jazyk 1* (anglický jazyk, francouzský jazyk,
německý jazyk), cizí jazyk 2* (anglický jazyk, francouzský jazyk, německý jazyk),
matematika 2*, občanský a společenskovědní základ, biologie, dějepis, zeměpis, chemie,
fyzika, hudební výchova, informační a komunikační technologie, právo. Formu zkoušek
profilové části určuje ředitel školy. Podle školského zákona jí můţe být nejen ústní
zkouška před zkušební maturitní komisí, písemná zkouška nebo praktická zkouška, ale i
vypracování maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí.
Nepovinné zkoušky
Kromě povinných zkoušek ve společné a profilové části si můţe ţák zvolit aţ 4
zkoušky nepovinné. Škola pro tento účel nabízí seznam odpovídající nabídce profilových
zkoušek. Navíc si ţák můţe vybrat i z nabídky zkoušek zadávaných ministerstvem.
Výsledky nepovinných zkoušek se uvádějí na maturitních vysvědčení, ale do celkového
výsledku maturitní zkoušky se nezapočítávají.
3.5 Výchovné a vzdělávací strategie
Výchovné a vzdělávací strategie představují společně uplatňované metody a formy
práce, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí ţáků. Strategie na úrovni
školy se stávají východiskem pro výchovné a vzdělávací strategie, které jsou vymezovány
na úrovni vyučovacích předmětů.
12
Kompetence k učení
mají umoţnit ţákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoţivotní vzdělávání.
Učitel

motivuje ţáky osobním příkladem, posiluje pozitivní vztah k učení.

vede ţáky ke kritickému zhodnocení výsledků svého učení.

zajímá se o názory, náměty a zkušenosti ţáků.

zadává úkoly způsobem, který umoţňuje volbu různých postupů.

podporuje samostatnost a tvořivost ţáků.

vede ţáky k plánování úkolů a postupů.

podporuje ţáky při samostatném organizování akcí mimo školu.

vede ţáky k získávání a zpracovávání informací z různých zdrojů.

s chybou ţáka pracuje jako s příleţitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení.
Kompetence k řešení problémů
podněcují ţáky k tvořivému myšlení, logickému uvaţování a k řešení problémů.
Učitel

co nejvíce motivuje ţáky zadáváním problémových úkolů.

sleduje úspěšnost jednotlivých ţáků a oceňuje jejich pokrok.

umoţňuje ţákům pracovat s materiály a zdroji, v nichţ si mohou ověřit správnost
svého řešení.


umoţňuje ţákům volbu různých způsobů řešení úkolů.

stimuluje ţáky k účasti v soutěţích a olympiádách.
Kompetence komunikativní
umoţňují ţákům všestrannou a účinnou komunikaci.
Učitel

vytváří příleţitosti pro diskuse k danému úkolu.

vede ţáky ke kultivovanému ústnímu a písemnému projevu.

umoţňuje ţákům, aby si vzájemně sdělovali své názory a pocity.

zadává úkoly, při kterých ţáci spolupracují.

vybízí ţáky, aby kladli otázky.

umoţňuje ţákům prezentovat výsledky jejich práce.

ke komunikaci a informovanosti ve škole vyuţívá tvůrčí aktivity ţáků, např. školní
časopis.
13
Kompetence sociální a personální
rozvíjí u ţáků schopnost spolupracovat a respektovat práci druhých.
Učitel

vede ţáky k toleranci, ohleduplnosti a respektování názorů druhých.

buduje otevřenou a přátelskou atmosféru při výuce.

zadává úkoly, při kterých ţáci spolupracují.

vede ţáky k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi nimi.

formuje pozitivní představu o sobě samém, posiluje sebedůvěru ţáků.

společně s ţáky stanovuje pravidla pro práci ve skupinách i v celé třídě a vyţaduje
jejich dodrţování.
Kompetence občanské
připravují ţáky jako zodpovědné a svobodné osobnosti uplatňovat svá práva a plnit své
povinnosti.
Učitel

vyţaduje respektování školního řádu a všech daných pravidel.

klade důraz na environmentální výchovu, vychovává ekologicky myslícího jedince.

diskutuje s ţáky o aktuálním společenském dění.

umoţňuje ţákům prezentovat výsledky jejich práce (výstavy, nástěnky, kulturní
vystoupení ).

motivuje ţáky svou důsledností k zodpovědnému plnění úkolů a povinností.

vede ţáky k sebehodnocení a k rozhodnutí o jejich profesním zaměření.
Kompetence pracovní
pomáhají ţákům poznávat a rozvíjet jejich schopnosti a uplatňovat získané vědomosti
a dovednosti při profesní orientaci.
Učitel

vede je k názorové i praktické spolupráci.

učí je osvojovat si nové pracovní metody a postupy.

zadává úkoly, při kterých ţáci kombinují informace z různých zdrojů.


vyţaduje dokončení a odevzdání práce v dohodnutých termínech.

vede ţáky k vytváření samostatných i týmových projektů.

vyţaduje dodrţování bezpečnostních a hygienických pravidel.

doplňuje výuku exkurzemi.
14
3.6 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami
Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami je ve škole realizováno
v souladu s příslušnými ustanoveními školského zákona a prováděcích předpisů. Péče
o tyto ţáky je svěřena výchovným poradcům. V případě potřeby jsou ţáci se souhlasem
zákonného zástupce diagnostikováni ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou
poradnou.
V rámci přijímacího řízení ke studiu jsou těmto ţákům stanoveny vhodné podmínky
odpovídající jejich potřebám v souladu se stanoviskem odborného lékaře. Při hodnocení
ţáků se speciálními potřebami se přihlíţí k povaze postiţení nebo znevýhodnění.
V případě potřeby je škola připravena pro tyto ţáky zpracovat individuální vzdělávací
plán v problémových předmětech. Tento plán musí být projednán se zákonným zástupcem
ţáka. Za dodrţování individuálního plánu zodpovídá třídní učitel a výchovný poradce.
Ţákům škola zajistí potřebné materiálně technické podmínky a v případě potřeby
nezbytné didaktické a kompenzační učební pomůcky přizpůsobené individuálním
potřebám ţáků.
Vzhledem k prostorovému řešení budovy není škola vybavena bezbariérovým
přístupem.
3.7 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných
Vzdělávání mimořádně nadaných ţáků se uskutečňuje v souladu s ustanovením
školského zákona a příslušnými prováděcími předpisy po dohodě se školským
poradenským zařízením.
Výchova a vzdělávání nadaných ţáků vyţaduje schopnost pedagoga identifikovat
takového ţáka a vytvořit pro něj optimální vzdělávací prostředí. Organizace péče
o mimořádně nadané ţáky je svěřena třídním učitelům, výchovným poradcům
a vyučujícím předmětů, ve kterých ţák vyniká. V případě potřeby budou vţdy provedeny
konzultace s pedagogicko-psychologickým pracovištěm.
Způsob výuky mimořádně nadaných ţáků bude individuálně a diferencovaně upraven
podle následujících zásad:

pro ţáka bude zpracován individuální vzdělávací plán pro rozvoj jeho talentu,

individuální vzdělávací plán bude obsahovat rozšíření a prohloubení znalostí v oboru,
ve kterém ţák projevil mimořádné nadání,

vyučujícími budou zadávány specifické úkoly, úměrné moţnostem ţáka,

ţák bude zapojován do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů.
Učitelé budou dbát, aby se mimořádné vzdělávací podmínky nestaly příčinou vyčlenění
talentovaného ţáka z jeho sociální skupiny, případně z třídní komunity.
15
3.8 Začlenění průřezových témat
Průřezová témata reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného
světa a stávají se tak nedílnou součástí základního vzdělávání. Procházejí napříč
vzdělávacími oblastmi a umoţňují propojení vzdělávacích obsahů jednotlivých oborů.
Všechny tematické okruhy všech průřezových témat jsou realizovány formou integrace
do vyučovacích předmětů. Přehled začlenění průřezových témat do jednotlivých předmětů
a do ročníků udává následující tabulka. Konkrétní náměty k tematickým okruhům
průřezových témat včetně jejich propojenosti se vzdělávacím obsahem jsou uvedeny
v osnovách vyučovacích předmětů.
Název
průřezového
tématu
Název tematického
okruhu
Rozvoj schopností
poznávání
Sebepoznání
a sebepojetí
Seberegulace
a sebeorganizace
Psychohygiena
Kreativita
Poznávání lidí
Osobnostní a
sociální výchova
(OSV)
Mezilidské vztahy
Komunikace
Kooperace
a kompetice
Výchova
demokratického
občana
(VDO)
Řešení problémů
a rozhodovací
dovednosti
Hodnoty, postoje,
praktická etika
Občanská společnost
a škola
Občan, občanská
společnost a stát
Ročník
prima
sekunda
tercie
Z, D, Tv,
Vv
Ov, Tv
Čj, Z, Tv,
Vv
Čj, Tv,
Vv
Z, Ov, Tv
Z, Tv,
Vv
Ov, Tv
Z, Ov,
Tv
Ov, Tv,
Vv
Aj,Z, D,
Ov, Vv,
Hv
Z, Ov,
Tv, Vv
Z, D, Ov,
Tv
Tv, Vv
Čj, Z, D,
Ov, Vv
Aj, Tv,
Vv
Z, D, Ov,
Tv
Z, Ov,
Tv
Ov, Tv,
Vv
Čj, Z, D,
Ov, Vv
kvarta
Z, Ov,
Tv, Vv
Aj, Ov,
Tv
Z, Tv
Aj, Ov,
Tv, Vv
Z, D, Ov,
Vv
Tv, Vv
Aj, Z, D,
Ov, Tv
Aj, Z, D,
Ov, Tv
Aj, F, Z,
D, Ov,
Tv
Ov, Tv
Aj, Z, Tv
Ov, Tv
Nj, Tv,
Vv
Nj, Fj, F, Fj, Z, D,
Z, D, Ov, Ov, Tv
Tv
Čj, Aj,
Aj, Nj,
D, Nj, Fj, Fj, Z, D,
Z, Ov,
Ov, Tv
Tv
Aj, Nj, Z, Aj, Nj,
Ov, Tv
Fj, Z, Ov,
Tv
Ov, Tv
Ov, Tv
Aj, Ov,
Tv
Aj, Ov,
Tv
Z, D, Ov
D, Ov,
Tv
Aj, Tv
D, Ov,
Tv
Aj, Tv
Čj, Z, D,
Hv
Z, D, Ov
D, Ov,
Tv
Aj, Ov,
Tv
Z, D, Ov
16
Formy participace
občanů v politickém
ţivotě
Principy demokracie
jako formy vlády a
způsobu rozhodování
Výchova
k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
(VMEGS)
Evropa a svět nás
zajímá
Objevujeme Evropu
a svět
Jsme Evropané
Kulturní diference
Multikulturní
výchova
(MuV)
Lidské vztahy
Etnický původ
Multikulturalita
Princip sociálního
smíru a solidarity
Ekosystémy
Základní podmínky
Environmentální ţivota
výchova
Lidské aktivity a
(EV)
problémy ţivotního
prostředí
Vztah člověka
k prostředí
Mediální
výchova
(MeV)
Kritické čtení a
vnímání mediálních
sdělení
Interpretace vztahu
mediálních sdělení
a reality
Stavba mediálních
sdělení
Vnímání autora
mediálních sdělení
Fungování a vliv
médií ve společnosti
Tvorba mediálního
sdělení
Práce v realizačním
týmu
D, Ov
D, Ov
D
Z, D, Ov
D, Ov
D
Čj, Z, D,
Ov
Čj, Aj, Z
Čj, Aj, Z,
D, Hv
Aj, Z
Aj, Z, D,
Ov
Z, D, Ov,
Tv
Z, D, Tv,
Vv
Čj, Aj,
D, Nj, Fj,
Z, Hv
Z, D
Čj, D,
Ov, Tv
Čj, D,
Ov, Tv,
Vv
Čj, Ov,
Tv
Čj, D,
Ov, Tv
Čj, Aj, D,
Nj, Fj,
Ov
Nj, Ivt,
Z, Ov
Z, D, Ov, D, Ov,
Tv
Tv, Hv
Z, Tv,
Z, D, Ov,
Vv, Hv
Tv, Vv
Čj, Aj,
D, Ov,
Tv
Z, Ov
Aj, Ov
Ov
Z, Ov, D,
Tv
Z, Ov,
Tv, Vv,
Hv
Ch, Z
Aj, B, Z,
Tv, Vv
Čj
Aj, Ov
Ov
Z
Aj, Ov
Ov
B, Z, Tv,
Vv
B, Z, D,
Tv, Vv
B, Z, D,
Ov, Vv
B, Z, Ov
Ch, B, Z,
Vv
Aj, Ch, Z, Z, Vv
D
Aj, B, Z,
D, Tv,
Hv
Čj, Z,
Ov, Hv
Čj, B, Z,
Ov, Tv
Z
Z
Aj, B, Z,
Ov, Tv
M, Z, Ov, Z, Ov,
Hv
Hv
Z, D, Ov
Z, D
Z, D
B, Z
Ch, B, Z,
D, Ov,
Vv
Ch, B, Z,
Ov, Tv
Čj, Z,
Ov, Hv
Čj, Z
Čj, Z
Čj
Vv
Čj, Vv
Čj
Hv
Hv
Ov
Čj, Ov
Čj, Ov
Z, Ov
Vv
Čj, Vv
Aj, Ivt
Aj, Z
Aj, Z
Čj, Aj,
Ivt
Aj, Z
Aj, Z
17
Seznam zkratek předmětů:
Český jazyk a literatura
Čj
Anglický jazyk
Aj
Německý jazyk
Nj
Francouzský jazyk
Fj
Matematika
M
Informatika a výpočetní technika
Ivt
Dějepis
D
Občanská výchova
Ov
Fyzika
F
Chemie
Ch
Biologie a geologie
B
Zeměpis
Z
Hudební výchova
Hv
Výtvarná výchova
Vv
Tělesná výchova
Tv
18
4.
Školní učební plán
Ročník
Vyučovací předmět
prima
sekunda
tercie
Celkem
kvarta
M D
I
M D
I
M D
I
M D
I
Český jazyk a
literatura
1)
4
1
–
4
1
–
4
–
–
3
1
–
18
Anglický jazyk
2)
3
1
–
3
1
–
3
1
–
3
1
–
16
Další cizí jazyk
2)4)
–
–
–
–
–
–
–
3
–
–
3
–
6
Matematika
1)
4
1
–
4
–
–
4
–
–
3
1
–
17
Informatika a
výpočetní technika
2)5)
–
–
–
–
–
–
1
1
–
–
1
1
4
2
–
–
2
–
–
2
–
–
2
–
–
8
1
–
1
–
1
–
1
–
–
1
–
1
6
1
1
–
2
–
–
1
–
–
2
–
–
7
Dějepis
Občanská výchova
6)8)
Fyzika
Chemie
3)7)
–
–
–
1
–
–
1
1 0,5
2
–
–
5,5
Biologie a geologie
3)7)8)
2
–
–
1
1
–
1
– 1,5
1
1
–
8,5
Zeměpis
1
1
–
2
–
–
2
–
–
1
–
–
7
Hudební výchova
1
–
–
1
–
–
1
–
–
1
–
–
4
Výtvarná výchova
2
–
–
2
–
–
1
–
–
1
–
–
6
Tělesná výchova
2)
2
–
–
2
–
–
2
–
–
2
–
–
8
Volitelný předmět
2)9)
–
–
–
–
1
–
–
–
–
–
–
–
1
23
5
1 24
5
0 24
6
2
22
8
2
Celkem
29
29
32
32
122
4. Školní učební plán
19
Použité zkratky:
M…minimální časová dotace
D…disponibilní časová dotace
I…integrace (začlenění) obsahu jiného vzdělávacího oboru či oblasti do předmětu
Poznámky k učebnímu plánu:
1) Třída se v jedné hodině týdně dělí na dvě skupiny.
2) Třída se ve všech hodinách dělí na dvě skupiny.
3) V tercii probíhá jedna hodina za dva týdny jako praktické cvičení – třída se dělí
na dvě skupiny.
4) Ţáci si volí jeden předmět z nabídky: Německý jazyk, Francouzský jazyk.
5) V rámci předmětu je realizován obsah tematického okruhu Vyuţití digitálních
technologií vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.
6) V rámci předmětu je realizován obsah tematického okruhu Svět práce vzdělávací
oblasti Člověk a svět práce.
7) V rámci předmětu je realizována část obsahu tematického okruhu Práce
s laboratorní technikou vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.
8) V rámci předmětu je realizována část obsahu vzdělávacího oboru Výchova
ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví.
9) Ţáci si volí jeden předmět z nabídky: Přírodovědné projekty, Počítače a příroda.
4. Školní učební plán
20
5.
Učební osnovy
5. Učební osnovy
21
5.1 Český jazyk a literatura
Charakteristika vyučovacího předmětu
5.1.1
Obsahové, časové a organizační vymezení
ročník
hodinová dotace
prima
5
sekunda
5
tercie
4
kvarta
4
Český jazyk a literatura jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru
Český jazyk a literatura, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace
RVP ZV.
V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezových témat
Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení
v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova
a Mediální výchova.
Výuka probíhá většinou v kmenových třídách. Jedna hodina týdně je věnována
převáţně procvičování učiva a třída je při ní dělena na skupiny. Do rámce výuky patří také
různé kulturní a vzdělávací akce, které se uskutečňují v aule školy. Nedílnou součástí
výuky jsou návštěvy knihoven, výstav a literární exkurze.
V rámci předmětu jsou ţáci vedeni k účasti v předmětových soutěţích a olympiádách.
Výuka je rozdělena na Jazykovou výchovu, Komunikační a slohovou výchovu
a Literární výchovu, přičemţ se vzdělávací obsah jednotlivých sloţek navzájem prolíná.
V Komunikační a slohové výchově se ţáci učí především chápat a analyzovat jazykové
projevy různého typu, učí se kultivovaně psát a mluvit, získávají potřebné komunikační
dovednosti vztahující se k nejrůznějším situacím nejen ve výuce, ale i v ţivotě.
V Jazykové výchově ţáci získávají potřebné jazykové vědomosti a dovednosti, osvojují si
spisovnou podobu jazyka jako důleţitého nástroje k získávání informací z nejrůznějších
oborů.
V Literární výchově si ţáci především osvojují schopnost vnímavého čtení s hlubším
porozuměním textu, rozvíjí se postupně jejich schopnost literárně teoretické i obsahové
analýzy textu. Hlavním smyslem Literární výchovy je všestranný rozvoj ţákovy osobnosti,
uvědomělé utváření vlastních názorů a postojů, pochopení mezilidských vztahů, rozvoj
estetického cítění.
Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení:

Učitel klade důraz na pozitivní motivaci ţáků prostřednictvím zajímavého
výchozího textu, úkolu nebo zapojením probíraného učiva do kontextu dosavadních
znalostí a zkušeností apod.

Učitel vyhledává a třídí informace a pomocí vhodných způsobů a metod je vyuţívá
v procesu učení.
5. Učební osnovy
22

Učitel vede ţáky k samostatnému osvojování nových poznatků prostřednictvím
práce s různými informačními zdroji – učebnicemi a jinými psanými texty
(slovníky, encyklopediemi apod.), počítačovými programy, internetem.

Učitel vybírá a předkládá ţákům vhodné texty a tím je motivuje k četbě, následné
analýze a společné diskusi.

Učitel se věnuje dovednosti autokorekce chyb.
Kompetence k řešení problémů:

Učitel vede ţáky k samostatnému řešení problému, ke schopnosti pochopit podstatu
a příčiny problému.

Učitel napomáhá ţákům objevovat různé varianty řešení s vyuţitím vlastního
úsudku a vlastních zkušeností z četby nebo samostudia.

Učitel zadává samostatné práce ve formě referátů, mluvních cvičení, slohových
úkolů na nejrůznější témata.

Učitel učí ţáky analyzovat přečtené texty a kriticky posoudit jejich obsah i formu.

Učitel vede ţáky k prohlubování obecných intelektových schopností a dovedností
porovnáváním jevů, tříděním podle různých hledisek, jejich zobecňování apod.
Kompetence komunikativní:

Učitel vede ţáky ke kultivovanému ústnímu i písemnému vyjadřování myšlenek,
vlastních názorů a postojů při práci s uměleckými i odbornými texty.

Učitel učí ţáky vhodně reagovat v běţných komunikačních situacích, diskutovat
a obhajovat svůj názor, akceptovat názor druhých zařazováním řečnických cvičení,
diskusních hodin apod.

Učitel napomáhá efektivně vyuţívat informační a komunikační technologie
pro kvalitní komunikaci s okolním světem.
Kompetence sociální a personální:

Učitel vybírá ţákům vhodné texty, které svým obsahem motivují k vytváření
kvalitních mezilidských vztahů, k osvojování základních lidských hodnot.

Učitel vede ţáky k práci ve skupině, k vytvoření pravidel práce v týmu a jejich
respektování, zejména při řešení společných úloh nebo diskusích ve skupině nebo
v rámci celé třídy.

Učitel vnáší přátelskou atmosféru do procesu výuky.

Učitel posiluje sebedůvěru ţáků a jejich samostatný rozvoj.
Kompetence občanské:

Učitel vede ţáky k respektování věkových, intelektových a sociálních zvláštností
lidí, k odmítání násilí v jeho psychické i fyzické formě – jako důleţitý občanský
postoj.

Učitel vede k chápání a osvojování společenských norem a zákonů prostřednictvím
vhodných uměleckých projevů – literárních textů, návštěv filmových a divadelních
představení, exkurzí, výstav apod.
5. Učební osnovy
23

Učitel pomocí různých forem výuky umoţňuje ţákům ocenit bohatství kulturní
tradice, projevit pozitivní postoj k uměleckým dílům.

Učitel podněcuje k aktivnímu zapojení do kulturního dění a motivuje vlastní
tvořivost.
Kompetence pracovní:

Učitel rozvíjí u ţáků smysl pro povinnost vyţadováním odpovědné a soustavné
přípravy na výuku.

Učitel podporuje a kontroluje úsilí ţáků při přípravě materiálů k zadaným úkolům.
5. Učební osnovy
24
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
5.1.2
Název předmětu: Český jazyk a literatura
Ročník: prima
DÍLČÍ VÝSTUPY
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA
MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
POZNÁMKY
Žák:
Komunikační a slohová výchova
 odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné
jazykové prostředky vzhledem ke komunikačnímu záměru
 dorozumívá se kultivovaně, výstiţně
















zpráva
oznámení
inzerát
objednávka
dopis osobní a úřední
ostatní druhy korespondence
zachycuje nejdůleţitější a nejzajímavější myšlenky daného
textu, vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu
vytvoří osnovu, výpisky nebo výtah z přečteného textu
vyhledává informace z různých zdrojů

práce s odborným textem

osnova, výpisky, výtah
dorozumívá se kultivovaně a výstiţně
odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné
jazykové prostředky vzhledem ke komunikačnímu záměru
vyuţívá svých dosavadních poznatků o jazyce a stylu
ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu
dodrţuje pravidla mezivětného navazování
učí se tvořivé práci s textem



popis statický – předmět, osoba
popis dynamický – děj, pracovní postup
vypravování – části vypravování
dorozumívá se kultivovaně a výstiţně jazykovými prostředky
vhodnými pro danou komunikační situaci
uplatňuje své názory a osobní postoj

mluvené projevy – mluvní cvičení

poezie, próza, drama
pohádka
balada, romance
Literární výchova
 tvoří vlastní literární text podle svých schopností
 porovnává různá ztvárnění stejného námětu v literárním,
dramatickém i filmovém zpracování
MeV
Stavba mediálních sdělení (zpráva, oznámení)
Vnímání autora mediálního sdělení
(autor a adresát inzerátu)
MeV
Kritické čtení a vnímání mediálních
sdělení (práce s texty)
MuV
Etnický původ (např. romská pohádka)
5. Učební osnovy
25

rozlišuje základní literární druhy a ţánry




souvisle reprodukuje přečtený text a vlastními slovy
interpretuje smysl díla
formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy
divadelního nebo filmového představení
jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla

seznámí se s literárními osobnostmi Litomyšlska



báje
mýtus
bajka
legenda
pověst
příběhy dětí
základy literární teorie
VMEGS
Jsme Evropané (např. řecké báje)
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (literární díla ilustrující
ţivot v jiných zemích)
MuV
Lidské vztahy (četba a rozbor literárních textů)
literární historie
A.Jirásek, B. Němcová
MuV
Kulturní diference ( kulturní zakotvení –
umělecké osobnosti Litomyšlska )
Jazyková výchova
 seznamuje se s jazykovou normou
 samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem
spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami
 rozlišuje spisovný a nespisovný jazyk
Obecný výklad o jazyce
 jazyk a jeho útvary
 jazykověda
 jazykové příručky


spisovně vyslovuje česká a běţně uţívaná cizí slova
správně pouţívá větnou melodii
Zvuková stránka jazyka
 spisovná výslovnost
 zvuková stránka slova a věty
 druhy vět
 přímá řeč

v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný
a morfologický
Tvoření slov a stavba slova
 rozbor slovotvorný
 rozbor stavby slova
 střídání hlásek při odvozování, zdvojené souhlásky, skupiny
bě-bje, vě-vje, pě-pje, mě-mně, předpony s-/se-, z-/ze-, vz/vze-, předloţky s/se. z/ze, i/y, po obojetných souhláskách
5. Učební osnovy
26



správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov
rozlišuje základní významové vztahy gramatických jednotek
ve větě a souvětí
v písemném projevu částečně zvládá pravopis lexikální,
slovotvorný a morfologický ve větě jednoduché a v méně
sloţitých souvětích
Tvarosloví
 podstatná jména
druhy podstatných jmen, procvičování tvarů a pravopisu
podstatných jmen podle vzorů, skloňování vlastních jmen
osobních a místních
 přídavná jména
druhy přídavných jmen, skloňování, stupňování
 zájmena – druhy
skloňování zájmen já, ten, náš, on, ona, ono, můj, tvůj, svůj
 slovesa
způsob rozkazovací a podmiňovací
Ročník: sekunda
 vyuţívá poznatků o stylu ke gramaticky i věcně správnému
tvořivému psaní vlastních textů
 vhodně uţívá a kombinuje jednotlivé funkční styly, slohové
postupy a útvary
 odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné
jazykové prostředky ve vyprávěcím slohovém postupu
 vyuţívá znalostí o aktuálním členění výpovědi a o druzích vět
podle záměru mluvčího k účinnému dorozumívání, logickému
strukturování výpovědi a odlišení záměru mluvčího
 odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů
a hodnocení
 ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáním s dostupnými
informačními zdroji
 volí adekvátní komunikační strategie, respektuje partnera
a přizpůsobuje se mu nebo s ním polemizuje
 uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří
koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného
navazování
 v mluveném projevu uţívá základní principy rétoriky
 rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr
partnera v hovoru

výtah, výpisky

administrativní styl
přihláška
ţádost
ţivotopis



vypravování
vypravování příběhů z knih
scény z divadelní hry
scény z filmu
popis, líčení
popis osoby, charakteristika
OSV
Rozvoj schopností poznání (výtah, výpisky)
MeV
Tvorba mediálního sdělení (ţivotopis
v publicistice)
OSV
Kreativita (vypravování)
MeV
Fungování a vliv médií ve společnosti (role
filmu a televize v ţivotě člověka)
OSV
Sebepoznání a sebepojetí (charakteristika)
Hv – základy hlasové hygieny
5. Učební osnovy
27
 uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje
strukturu a jazyk literárního díla
 vlastními slovy interpretuje smysl přečteného díla při rozboru
literárních textů pouţívá elementární literární pojmy
 rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovnává je i jejich
funkci
 rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu
autora
 tvořivě vyuţívá informací z odborné literatury, internetu, tisku
i dalších zdrojů, kriticky je třídí a hodnotí
 na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky
básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu
Jazyková výchova
 správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě
je pouţívá ve vhodné komunikační činnosti
 ovládá pravopisné jevy morfologické





zvládá syntaktické pravopisné jevy ve větě jednoduché
určuje druhy souvětí
rozlišuje druhy vět v souvětí a větné ekvivalenty
vyuţívá znalostí ze syntaxe při tvorbě jazykových projevů
podle komunikační situace
rozlišuje a příklady v textu dokládá nejrůznější způsoby
obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov,

próza, poezie i drama z různých období české i světové
literatury
MuV
Lidské vztahy (práce s vhodnými texty, diskuse
o mezilidských vztazích)
EV
Vztah člověka k prostředí (četba a rozbor textů
s tématikou ţivotního prostředí)
VDO
Občan, občanská společnost a stát (práce
s literárními texty, interpretace děl)
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá
(četba a interpretace děl autorů evropské
a světové literatury)
Tvarosloví
 podstatná jména
 přídavná jména
 zájmena
 číslovky
 slovesa
 příslovce
 předloţky, spojky, částice, citoslovce
Skladba
 přísudek – slovesný, jmenný se sponou, VV přísudková
 podmět – vyjádřený, nevyjádřený, VV podmětná
 předmět, VV předmětná
 příslovečné určení – místa, času, způsobu, míry, příčiny,
účelu, podmínky, přípustky, VV příslovečné
 přívlastek, VV přívlastková
 doplněk
Nauka o významu slov
 slovo a sousloví
 slova jednoznačná a mnohoznačná
 homonyma, synonyma, antonyma
5. Učební osnovy
28



rozpozná přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech
zvládá pravopis slovotvorný
ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání
vhodně uţívá zvukové prostředky (výšky hlasu, tempa řeči,
umístění přízvuků a pauz, správné frázování)
rozlišuje jazyk spisovný, nářečí a obecnou češtinu, zdůvodní
jejich uţití a vhodně je pouţívá v souladu s komunikační
situací


odborné názvy
slovní zásoba, způsoby jejího obohacování
Ročník: tercie
 dorozumívá se výstiţně jazykovými prostředky vhodnými
pro danou situaci
 vyuţívá zásady komunikace a pravidel dialogu
 odlišuje spisovný a nespisovný projev
 vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně
správnému písemnému projevu
 vyhledá klíčová slova a formuluje hlavní myšlenky textu.
 vytvoří otázky, poznámky, výpisky, výtah
 odlišuje ve čteném textu fakta od názorů a hodnocení
 rozpozná manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá
k ní kritický postoj
 uvádí základní literární směry a jejich představitele v české
a světové literatuře

uceleně reprodukuje text, popisuje strukturu a jazyk díla

mluvní cvičení realizovaná v průběhu celého roku







líčení
úřední písemnosti
úvaha
odborné texty
výklad
publicistika a zpravodajství
čtení jako zdroj informací






staré asijské literatury
antika
bible
středověká literatura
literatura 18. a 19. století
představitelé literatury 20. století




literární ukázky v čítance
biblické příběhy
Odyssea
krása a láska v beletrii
OSV
Komunikace (utváření dobrých mezilidských
vztahů, rozvoj komunikace,
využití krásné literatury)
Hv , Vv: vnímání uměleckého díla
MeV
Tvorba mediálního sdělení (vyhledávání
informací,zpracování textových i grafických
informací)
Fungování a vliv médií ve společnosti
(publicistika a zpravodajství)
Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality
(vyuţití médií jako zdroje informací –
encyklopedie, časopisy, internet)
VMEGS
(četba a interpretace děl autorů evropské
a světové literatury)
D – souvislost dějinného a literárního vývoje
Vv – umělecké styly, vnímání uměleckého díla
5. Učební osnovy
29

porovnává různá ztvárnění téhoţ tématu

formuluje dojmy ze své četby, návštěvy divadelních nebo
filmových představení

vyhledává informace z různých informačních zdrojů a předává
je spoluţákům
Jazyková výchova
 rozlišuje druhy vět v souvětí a vhodně je vyuţívá v jazykové
komunikaci
 vyuţívá svých znalostí o větě při tvorbě jazykových projevů


rozlišuje a příklady dokládá způsoby obohacování slovní
zásoby
rozpozná přenesená pojmenování, hlavně ve frazérech



správně třídí slovní druhy
tvoří spisovné tvary slov a vědomě je pouţívá v komunikaci
v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný
a morfologický


rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu
samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, Slovníkem
spisovné češtiny a dalšími slovníky a příručkami


vybraná díla české a světové literatury
umělecká představení organizovaná školou
MuV
Lidské vztahy (průběţně při rozboru literárních
textů)
Skladba
 jednoduchá věta
 věta dvojčlenná a jednočlenná
 větné členy
 souvětí souřadné a vztahy mezi větami
 souvětí podřadné a druhy vedlejších vět
Obohacování slovní zásoby
 způsoby tvoření slov
 přenášení pojmenování
 přejímání z cizích jazyků
Tvarosloví
 skloňování přejatých podstatných jmen
 skloňování přejatých jmen vlastních
 slovesné tvary
 slovesný vid
OSV
Kreativita (rozvoj schopnosti poznávání)
Z – vyuţití geografických znalostí mapy,
slovníky, jazykové příručky, internet
Obecný výklad o jazyce
 spisovný jazyk a nespisovné útvary
 slovanské jazyky
Ročník: kvarta
 vyuţívá poznatků o stylu ke gramaticky i věcně správnému
tvořivému psaní vlastních textů
 vhodně uţívá a kombinuje jednotlivé funkční styly, slohové
postupy a útvary

funkční styly
5. Učební osnovy
30








odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné
jazykové prostředky ve vyprávěcím slohovém postupu
vyuţívá znalostí o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět
podle záměru mluvčího k účinnému dorozumívání, logickému
strukturování výpovědi a odlišení záměru mluvčího
odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů
a hodnocení
ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáním s dostupnými
informačními zdroji
volí adekvátní komunikační strategie, respektuje partnera
a přizpůsobuje se mu nebo s ním polemizuje
uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří
koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného
navazování
v mluveném projevu uţívá základní principy rétoriky
rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr
partnera v hovoru



vypravování (v běţné komunikaci i umělecké)
popis (statický a dynamický), líčení
výklad, referát


úvaha, diskuse, debata, polemika
publicistické útvary – fejeton, zpráva a komentovaná zpráva

mluvené jazykové projevy – proslov (debata, diskuse)
MeV
Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality
(principy vzniku mediálního sdělení)
MeV
Stavba mediálních sdělení (principy
zpravodajství, příklady stavby a uspořádání
zpráv a dalších mediálních sdělení)
Hv – zásady hlasové hygieny
 uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje
strukturu a jazyk literárního díla
 vlastními slovy interpretuje smysl přečteného díla
 při rozboru literárních textů pouţívá elementární literární
pojmy
 rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovnává je i jejich
funkci
 rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu
autora
 tvořivě vyuţívá informací z odborné literatury, internetu, tisku
i dalších zdrojů, kriticky je třídí a hodnotí
 na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky
básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu




literární avantgarda
ohlas 1.a 2. světové války v literatuře
meziválečná literatura
ineditní a oficiální literatura v totalitních společnostech
Vv, Hv – umění 20. století
D – evropské i československé dějiny 20. století
VDO
Principy demokracie jako formy vlády
a způsobu rozhodování (práce s literárními
texty, interpretace děl)
MeV
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
(analytický přístup k mediálním obsahům
a kritický odstup od těchto sdělení)
VMEGS
(kulturní aktuality – současná literární,
dramatická a filmová tvorba)
5. Učební osnovy
31
Jazyková výchova
 zvládá syntaktické pravopisné jevy ve větě jednoduché









určuje druhy souvětí
rozlišuje druhy vět v souvětí a větné ekvivalenty
vyuţívá znalostí ze syntaxe při tvorbě jazykových projevů
podle komunikační situace
Skladba
 významový poměr mezi členy v několikanásobném větném
členu
 větné členy ve vztahu přístavkovém
 interpunkce různých druhů přívlastků
 zvláštnosti výstavby vět
 souvětí podřadné
 souvětí souřadné
 souřadně spojené věty vedlejší
 významový poměr mezi větami hlavními
správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě
je pouţívá ve vhodné komunikační činnosti
ovládá pravopisné jevy morfologické
Tvarosloví
 slovní druhy ohebné a neohebné
 skloňování podstatných jmen přejatých
 skloňování přejatých jmen vlastních
 přechodník přítomný a minulý
rozlišuje a příklady v textu dokládá nejrůznější způsoby
obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov,
rozpozná přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech
zvládá pravopis slovotvorný
ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání
vhodně uţívá zvukové prostředky (výšky hlasu, tempa řeči,
umístění přízvuků a pauz, správné frázování)
rozlišuje jazyk spisovný, nářečí a obecnou češtinu, zdůvodní
jejich uţití a vhodně je pouţívá v souladu s komunikační
situací
Tvoření slov a slovní zásoba
 způsoby tvoření slov
 slovní zásoba a její jednotky
 homonyma, synonyma a antonyma
Zvuková stránka jazyka
 spisovná výslovnost
 zvuková stránka slova
 zvuková stránka věty
Obecné poučení o jazyce
 jazyky slovanské
 vývoj českého jazyka
 rozvrstvení národního jazyka
Hv – zásady hlasové hygieny
Z – zeměpisné rozloţení jazykových skupin
a dialektů
Hv – uţití různých vrstev národního jazyka
v lidových i umělých písních
5. Učební osnovy
32
5.2 Anglický jazyk
5.2.1
ročník
hodinová dotace
prima
4
sekunda
4
tercie
4
kvarta
4
Anglický jazyk jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Cizí jazyk,
který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace RVP ZV.
Při výuce se třída dělí na skupiny. Výuka probíhá jak v běţných třídách, tak
i ve specializovaných jazykových učebnách. Dle moţností je vyuţívána jazyková laboratoř
vybavená audiotechnikou.
Důraz je kladen na komunikativní schopnosti ţáků a tomu je podřízena i výuka
gramatiky. Předmět směřuje k tomu, aby ţáci byli schopni dorozumět se s cizinci
v běţných kaţdodenních situacích a hovořit s nimi o jednoduchých tématech. Ţáci jsou
rovněţ vedeni k porozumění čtenému textu, který výběrem slov odpovídá jejich jazykové
úrovni. Zároveň se ţáci dozvídají nové informace o prostředí anglicky mluvících zemí.
Znalost cizího jazyka vede ţáky k pochopení jiných cizojazyčných kultur, prohlubuje
v nich toleranci k nim a je nedílnou součástí komunikace mezi nimi.
Do vyučovacích hodin jsou zahrnovány krátkodobé projekty a aktuální témata reagující
na dění ve světě. Při týmové práci ( ve dvojicích i v menších skupinách) se ţáci učí
vyjadřovat své názory, obhajovat je a zároveň tolerovat názory ostatních. Při výuce je
rovněţ podporován tvůrčí přístup k řešení zadaných úkolů. Důraz je kladen jak
na samostatnost, tak na spolupráci.
Zájemcům je nabízena moţnost rozvíjet a uplatňovat své jazykové schopnosti
v konverzačních soutěţích na různých úrovních.

Učitel umoţňuje ţákům osvojit si slovní zásobu nezbytnou v běţných ţivotních
situacích stejně tak jako slovní zásobu probíranou v rámci dalších tématických
okruhů a komunikativních situací.

Učitel vede ţáky k samostatnému vyjadřování a soustavné přípravě na vyučování.

Učitel prostřednictvím vhodně volených zadání umoţňuje poznat smysl
osvojovaných gramatických struktur pro běţný ţivot.

Učitel podporuje tvůrčí přístup ţáků.
5. Učební osnovy
5.2 Anglický jazyk
33

Učitel vede ţáky k vyhledávání informací nezbytných k řešení problémů v cizím
jazyce.

Učitel motivuje ţáky k chápání významu kontroly dosaţených výsledků.

Učitel vede ţáky k vyjadřování jejich myšlenek a názorů s ohledem na jazykovou
vybavenost.

Učitel vede ţáky k naslouchání promluvám druhých a učí je vhodně reagovat
a argumentovat.

Učitel vede ţáky k porozumění různým typům textů, obrazových materiálů.

Učitel motivuje ţáky k práci s různými informačními zdroji.

Učitel podporuje práci v týmu.

Učitel usiluje o příznivou atmosféru v hodinách.

Učitel vede k respektování názorů a myšlenek jiných.

Učitel motivuje svou důsledností ţáky k zodpovědnému plnění úkolů, povinností
a k odpovědnosti za domácí přípravu.

Učitel učí ţáky trpělivosti, rozvíjí schopnosti a prohlubuje jejich volní vlastnosti.

Učitel navozuje pracovní atmosféru v hodinách anglického jazyka, pasivitu ţáků
netoleruje.

Učitel vede ţáky ke kritickému přístupu, učí je stanovovat si kritéria hodnocení
vlastní práce.
5. Učební osnovy
5.2 Anglický jazyk
34
5.2.2
Název předmětu: Anglický jazyk
Ročník: prima
DÍLČÍ VÝSTUPY
Žák:
Receptivní řečové dovednosti
 plynule čte přiměřeně dlouhé texty z učebnice
 pochopí jednoduchý text v učebnici
 rozumí jednoduchému projevu a konverzaci, pečlivě
vyslovované řeči
 orientuje se v autentickém materiálu
Produktivní řečové dovednosti
 píše jednoduché, gramaticky správné texty
 interpretuje texty v učebnici
 plynule čte přiměřeně náročné texty z učebnice
 správně vyslovuje
 vyţádá si potřebné informace
 poţádá o sluţbu
 porovnává různá fakta
Interaktivní řečové dovednosti
 zapojí se do běţné, jednoduché konverzace
 dorozumí se v kaţdodenních situacích
 sám se výstiţně vyjádří ve vlastní projektové práci
UČIVO

Výslovnost, intonace

Gramatické struktury
Present tense, question forms
Present simple x present continuous
Object pronouns
Count x uncount nouns
Past simple
Going to
Comparatives, superlatives
Have to

Četba textů v učebnici s danou tématikou, nahrávky
v učebnici
POZNÁMKY
OSV
Hodnoty, postoje, praktická etika (práce
na projektech)
Kooperace a kompetice (týmová práce
na projektech)
Komunikace (kaţdodenní komunikace)
Kreativita (tvorba návodu či receptu)
EV
Vztah člověka k prostředí (podmínky ţivota lidí
dnes a v minulosti)
VDO
Občanská společnost a škola (pravidla chování
ve škole)

Slovní zásoba

Tematické okruhy týkající se zákl. komunikačních situací
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (reálie anglicky
mluvících zemí a České republiky, význam
učení cizího jazyka)
Objevujeme Evropu a svět (ţivotní styl ve VB
a ČR)

Reálie anglicky mluvících zemí
MuV
Multikulturalita (kultura různých národů)



Sestavení jednoduchého písemného projevu, popis, dopis
Vyprávění
Vlastní projektová práce
MeV
Práce v realizačním týmu (práce na vlastních
projektech)
5. Učební osnovy
5.2 Anglický jazyk
35
Ročník: sekunda
 plynule nahlas čte a foneticky správně reprodukuje jednoduchá
mluvní cvičení a jednoduché texty z učebnice
 rozumí obsahu textů , v textech vyhledává známé výrazy, fráze
a odpovědi na otázky
 vyuţívá dvojjazyčný slovník
 získává nové poznatky z doplňkových materiálů
 interpretuje v přiměřeném rozsahu daný text
 souvisle se vyjádří ve své písemné projektové práci
 vyvodí a zformuluje závěr sdělení
 napíše jednoduché, gramaticky správné věty a jednoduchá
sdělení
 písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje věty a texty
 vede jednoduchou komunikaci na danou situaci či téma
 dorozumí se v běţných kaţdodenních situacích
 souvisle se vyjádří ve své projektové práci


Past simple, ago
Present simple x present continuous
Like +ing
Going to
Future tense will
Past continuous
Articles
Present continuous for future
Present perfect
Modal verbs – must, have to, can, should

Slovní zásoba

Práce se slovníkem, překlady textů

Sestavení písemného projevu, vyprávění, dopis
OSV
Poznávání lidí (charaktery pohádkových postav)
Komunikace (situace simulované z běţného
ţivota)
na projektech)
VDO
ve škole)
EV
Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí
(můj zájem a obavy o okolní svět)
VMEGS
mluvících zemí a ČR)
Objevujeme Evropu a svět (cestování, ţivotní
styl)
MuV
Multikulturalita (společenské dění v rámci
různých národů)
MeV
Práce v realizačním týmu (práce na projektech)
Ročník: tercie
 vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní
zásoby
 rozumí obsahu textů v učebnici a v dalších doplňkových
materiálech
 pochopí obsah a smysl jednoduché a pečlivě vyslovované


Present perfect – ever, never
Large numbers
OSV
Komunikace (kaţdodenní komunikace,
řešení běţných ţivotních situací)
na projektech)
5. Učební osnovy
5.2 Anglický jazyk
36



konverzace dvou či více osob
rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů
pouţívá dvojjazyčný slovník
vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří
odpověď na otázku
 sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné
sdělení
 vytvoří souvislý písemný projev na dané téma
 reprodukuje ústně a písemně obsah přiměřeně obtíţného textu
 obměňuje krátký text se zachováním smyslu textu
 odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu
 aktivně a tvořivě se zapojí do jednoduché konverzace
 vytvoří samostatnou projektovou práci na dané téma
Present tenses ( present simple and present continuous)
Stative verbs
Present perfect with since and for
Too/ enough
Past simple and past continuous
Had to/ could
VDO
ve škole)
VMEGS

Četba textů v učebnici, nahrávky, doplňující texty, slovní
zásoba

Slovní zásoba

Práce se slovníkem, překlady textů, samostatné vyhledávání
nové slovní zásoby

Tematické okruhy – komunikace podle učebnice a dalších
doplňujících materiálů, vycházející z kaţdodenního ţivota
anglicky mluvících zemí
EV
Vztah člověka k prostředí (ţivot v minulosti
a dnes)


Samostatný písemný projev – vyprávění, popis a formální
dopis
MeV
Tvorba mediálního sdělení (vytvoření článku do
časopisu)
MuV
Lidské vztahy (ţivot dospívající mládeţe)
Multikulturalita (společenské dění v rámci
různých národů)
Ročník: kvarta
 čte nahlas plynule a foneticky správně texty a rozhovory
v učebnici přiměřeného rozsahu
 rozumí obsahu textů v učebnicích a obsahu autentických
materiálů s vyuţitím vizuální opory, v textech vyhledává
známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky
 odvodí význam nových slov z kontextu
 pouţívá dvojjazyčný slovník, vyhledává informace nebo
význam slova ve vhodném výkladovém slovníku
 rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě
a konverzaci
 získává nové poznatky z doplňkových materiálů


Modal verbs
Conjunctions
There is someone….ing,see/hear someone…..ing
Present perfect x past simple, been, gone
Conditional sentences
So do I/ Nor/ Neither do I
Passive voice x active voice
Might
OSV
Sebepoznání a sebepojetí (poznej sám sebe)
Psychohygiena (zdravý ţivotní styl)
Komunikace (kaţdodenní komunikace)
na projektech)
VMEGS
5. Učební osnovy
5.2 Anglický jazyk
37
 sestaví ústní i písemné sdělení týkající se probíraných
tématických okruhů
 interpretuje texty v učebnici
 vyjadřuje vlastní postoj k textu i probíranému tématu
 srovnává obsah textu se známými údaji
 písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje věty a texty
 napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného
pouţití základních gramatických struktur a vět
 zapojí se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace
dalších osob, prostřednictvím běţných výrazů poskytne
poţadované informace
 sám se výstiţně a souvisle vyjádří ve vlastní projektové práci

Četba textů v učebnici s danou tématikou, nahrávky
v učebnici, slovní zásoba

Slovní zásoba

Práce se slovníkem, překlady textů

Tematické okruhy týkající se základních komunikačních
situací podle učebnice, texty v učebnici, nahrávky, četba
autentického materiálu, časopisů, knih


Sestavení písemného projevu, popis, vyprávění, psaní dopisu,
neformální dopis
VDO
ve škole)
EV
Ekosystémy (náš svět, počasí)
MeV
Tvorba mediálního sdělení (tvorba příspěvků
do časopisu)
5. Učební osnovy
5.2 Anglický jazyk
38
5.3 Francouzský jazyk
5.3.1
ročník
hodinová dotace
prima
–
sekunda
–
tercie
3
kvarta
3
Francouzský jazyk jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Další
cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace RVP ZV.
Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních
souvislostech.
Ve všech vyučovacích hodinách se třída dělí na skupiny. Výuka probíhá v jazykových
učebnách vybavených didaktickou technikou, v jazykové laboratoři vybavené
sluchátkovým systémem i v kmenových třídách.
Výuka je v jednotlivých ročnících zaměřena na rozvoj všech jazykových dovedností
a jejich postupné prohlubování. Při stanovení jednotlivých výstupů a jejich dílčích úrovní
vycházíme ze Společného evropského referenčního rámce. Tomu odpovídá i zvolený
učebnicový soubor, který umoţňuje zvládnutí mezinárodních zkoušek DELF. Cílem
předmětu je naučit ţáky komunikovat v běţných situacích kaţdodenního ţivota, porozumět
slovu psanému i mluvenému, seznámit ţáky s kulturou a reáliemi Francie a některých
frankofonních zemí.
Prioritou jsou komunikativní schopnosti ţáků a tomu odpovídá i snaha zapojit ţáky
do mezinárodních projektů a umoţnit jim komunikaci s rodilými mluvčími i v rámci
vyučovací hodiny. Ţáci jsou také vedeni k účasti v různých konverzačních soutěţích.

Učitel vytváří takové situace, v nichţ má ţák radost z učení. Umoţňuje mu
zvládnout slovní zásobu a zároveň odpovídající gramatické struktury.

Učitel vede ţáky k četbě v cizím jazyce, vyuţívá k tomu cizojazyčné časopisy
a internetu (s postupným rozvojem jazykových dovedností také knihovny
adaptované četby ve francouzštině, která obsahuje knihy všech úrovní náročnosti)
a snaţí se tak motivovat ţáky k celoţivotnímu jazykovému vzdělávání.

Učitel zadává ţákům samostatné úkoly, menší jazykové projekty a podněcuje jejich
tvořivost, stimuluje nadané ţáky k účasti v soutěţích.

Učitel vede ţáky k práci s informacemi z různých zdrojů, vede ţáky úměrně k věku
k pouţívání internetu, k práci se slovníkem a k práci s počítačem a podporuje
začleňování komunikačních a informačních technologií do výuky.
5. Učební osnovy
39

Učitel vede ţáky k dialogu a ke komunikaci v různých řečových situacích (jeux de
rôle) a snaţí se o vytváření příznivé atmosféry ve třídě, která tuto komunikaci
podporuje.

Učitel učí ţáky argumentovat a obhajovat vhodnou formou svůj vlastní názor
a zároveň poslouchat názor jiného.

Učitel motivuje ţáky i pro písemnou komunikaci (dopis, e-mail, inzerát), stimuluje
je ke komunikaci s jinými mladými lidmi z frankofonních zemí.

Učitel vede ţáky k chápání potřeby efektivně spolupracovat a respektovat názor
druhého.

Učitel vede ţáky k oceňování našich tradic a kulturního a historického dědictví
a k poznávání tradic a kulturního a historického dědictví Francie.

Učitel vyţaduje dodrţování Školního řádu.

Učitel vyţaduje zodpovědné plnění zadaných úkolů a vybízí ţáky k objektivnímu
sebehodnocení.

Učitel usiluje o to, aby ţáci pochopili nutnost znalosti cizího jazyka, která pomáhá
sniţovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvyšování mobility ţáků v osobním
ţivotě i v budoucím pracovním ţivotě.
5. Učební osnovy
40
5.3.2
Název předmětu: Francouzský jazyk
Ročník: tercie
DÍLČÍ VÝSTUPY
Žák:
 čte nahlas a foneticky správně jednoduché texty sloţené ze
známé slovní zásoby
 rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu (s vyuţitím
vizuální podpory), vyhledá v něm jednoduchou informaci
a odpověď na otázku
 rozumí základním frázím a jednoduchým větám se známou
slovní zásobou vyslovovaným pomalu a zřetelně


rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje
pouţívá dvojjazyčný slovník
 sdělí ústně i písemně základní údaje o sobě i o své rodině
a běţných kaţdodenních situacích
 vyplní základní údaje do formuláře
 odpoví na otázku týkající se známých skutečností v rozsahu
 pozdraví, představí se, poděkuje, rozloučí se
 vyjádří svůj souhlas, nesouhlas, neporozumění, poţádá
o zopakování
UČIVO
Fonetika – zvuková podoba jazyka a její zvláštnosti (výslovnost,
intonace, přízvuk), francouzská abeceda
POZNÁMKY
VMEGS
(zvyky a tradice ve Francii – např.svátky)
Pravopis – základní rozdíly mezi mluvenou a psanou podobou
jazyka
Základní gramatické struktury
 věta jednoduchá a pořádek slov
 otázka zjišťovací a doplňovací
 podstatná jména, členy určité a neurčité
 přítomný čas základních sloves
 rozkazovací způsob
Slovní zásoba tematických okruhů rodina a škola
 slovní zásoba týkající se školy a organizace výuky
 práce se slovníkem

tematické okruhy týkající se základních komunikačních
situací (pozdrav,poděkování, rozloučení, představení se),
rodiny, času, místa, počasí
OSV
Komunikace (komunikace v různých situacích)
Mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy
v třídním kolektivu)
Vlastní jednoduché projekty

tematické okruhy týkající se základních komunikačních
situací (pozdrav,poděkování, rozloučení, představení se),
rodiny, času, místa, počasí
OSV
Komunikace (náměty jeu de role)
5. Učební osnovy
41
Ročník: kvarta
 čte nahlas a foneticky správně jednoduché texty sloţené ze
 rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, vyhledá v něm
potřebnou informaci a odpověď na jednoduchou otázku
 pouţívá dvojjazyčný slovník
 rozumí jednoduchým pokynům týkajícím se organizaci výuky
 reaguje na podněty z oblastí běţných komunikačních situací
 sdělí ústně i písemně základní údaje o sobě a své rodině, svých
zájmech, místě, kde ţije, oběţných kaţdodenních situacích
 reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtíţného textu
 napíše jednoduchá sdělení za pouţití základních gramatických
struktur a vět
 se zapojí do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace
prostřednictvím běţných výrazů, poskytne poţadované
informace
Fonetika – správná výslovnost sloţitějších hlásek a hláskových
skupin, poslech nahrávek rodilých mluvčích
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (zvyky a tradice
ve Francii – svátky)
Pravopis – rozdíly mezi psanou a mluvenou podobou jazyka
Základní gramatické struktury
 věta jednoduchá, pořádek slov, otázka, zápor
 slovesné časy passé composé, imparfait

tematické okruhy: rodina, zdraví, nákupy, jídlo, restaurace,
cestování, zájmy a volný čas, tradice a zvyky

jednoduchá sdělení (pozdrav, dopis,vzkaz,jednoduché
vyprávění)

orientace v čase (časové údaje) a v prostoru (místo,
směrování)
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (zvyky a tradice
ve Francii – svátky)
OSV
Kooperace a kompetice (vlastní jednoduché
projekty i skupinové práce)
OSV
Komunikace (náměty jeu de role)
Mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy
v rodině)
5. Učební osnovy
42
5.4 Německý jazyk
5.4.1
ročník
hodinová dotace
prima
–
sekunda
–
tercie
3
kvarta
3
Německý jazyk jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Další cizí
jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace RVP ZV.
Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních
souvislostech.
Výuka probíhá v jazykových učebnách a třída se při ní dělí na skupiny.
Cílem předmětu je naučit ţáky komunikovat s lidmi z německy mluvících zemí
v běţných denních situacích, pracovat s německými texty a rozumět mluvenému slovu
z médií. Ţáci získávají poznatky o reáliích a kultuře německy mluvících zemí, coţ vede
k hlubšímu pochopení jiných kultur a obecně lepší komunikaci s cizinci zaloţené
na toleranci.
Výuka je zaloţena na pouţívání německého spisovného jazyka (Hochdeutsch), ale
seznamuje i se zvláštnostmi rakouské němčiny.
Ţákům je pak nabízena moţnost zúčastnit se exkurzí do Vídně nebo do Německa.
Dále jsou ţáci podporováni při přípravě k různým jazykovým soutěţím.

Učitel pozitivně motivuje ţáky k pouţívání jazyka.

Učitel vede ţáky ke správnému pouţívání učebnice, slovníků a jiných zdrojů
informací (časopisy, internet).

Učitel vede ţáky k samostatnému učení, ke správnému plánování vlastního učení.

Učitel vede ţáky k porovnávání stavby německého, českého a anglického jazyka,
k vyhledávání shod a odlišností.

Učitel vede ţáky k získávání informací z různých zdrojů a k práci s počítačem,
podporuje začleňování komunikačních a informačních technologií do výuky.

Učitel navozuje takové modelové situace, při kterých ţáci musí řešit nějaký
problém.

Učitel předkládá ţákům takové texty, ke kterým musí ţáci zaujmout vlastní
stanovisko.
5. Učební osnovy
5.4 Německý jazyk
43

Učitel učí ţáky porozumět jednoduchému psanému i poslechovému textu.

Učitel simuluje se ţáky situace, do kterých se mohou dostat v běţném ţivotě
(v obchodě, v restauraci apod.).

Učitel zadává ţákům úkoly, při kterých si ţáci osvojují různé útvary písemných
projevů (dopis, vyprávění, inzerát).

Učitel zadává ţákům práci ve skupinách, kde si pomáhají, vyslechnou názory
druhých a vzájemně se respektují.

Učitel navozuje dostatek situací, které povedou k poznávání odlišných jazykových
kultur.

Učitel simuluje situace, při kterých se ţáci učí vyţádat si a poskytnout pomoc, radu.

Učitel podporuje ţáky v navozování kontaktů s mladými lidmi v Německu nebo
Rakousku.

Učitel seznamuje ţáky s kulturou německy mluvících zemí a zároveň je vede
k ochraně našeho kulturního a historického dědictví.

Učitel vyţaduje, aby se ţáci chovali slušně, ohleduplně a aby respektovali
poţadavky na kvalitní ţivotní prostředí.

Učitel vysvětluje nutnost znalosti cizího jazyka v budoucím povolání, připomíná
případné moţnosti studia a získání práce v Německu nebo Rakousku.

Učitel vyţaduje dodrţování pracovní disciplíny (včasný příchod do hodiny,
zodpovědné plnění úkolů, šetrné zacházení s učebními pomůckami).
5. Učební osnovy
5.4 Německý jazyk
44
5.4.2
Název předmětu: Německý jazyk
Ročník: tercie
DÍLČÍ VÝSTUPY
Žák:
 čte nahlas jednoduché texty a rozhovory sloţené ze známé
slovní zásoby


rozumí jednoduchým ústním pokynům při práci ve třídě
a písemným pokynům při práci s učebnicí
rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnici s vyuţitím
vizuální opory, v textu vyhledává známé výrazy a fráze
a odpovídá na jednoduché otázky k textu
UČIVO
Nácvik čtení, výslovnost a intonace
 technika čtení
 německá abeceda
 fonetická transkripce
 německá vlastní jména a zeměpisné názvy
Tematické okruhy:
 seznámení
 rodina
 škola
 nákupy
 bydlení
 jídlo
POZNÁMKY
Rozpočitadla, říkanky, jazykolamy, písně,
Audiokazety k učebnici
Sprechen Sie Deutsch?
Počítačový program
OSV
Mezilidské vztahy (spolupráce ve třídě,
vytváření postoje k jiným lidem)
Kooperace a kompetice (jednoduché
projekty, skupinová práce)
Pexeso a jiné hry, soutěţe
Mluvnické jevy
 německé časování a skloňování
 zápor
 základní číslovky
 pořádek slov v německé větě
 osobní zájmena a jejich skloňování
 přivlastňovací zájmena
 rozkazovací způsob
 mnoţné číslo podstatných jmen
 předloţky se 3.pádem, 4.pádem a 3. a 4.pádem
 vazba es gibt
Srovnání s anglickým jazykem
5. Učební osnovy
5.4 Německý jazyk
45

pouţívá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník
v kniţní i počítačové formě a vyhledává neznámá slovíčka
v textu
 jednoduchým způsobem sdělí ústně i písemně základní údaje
o sobě a své rodině

vyplní základní údaje do formulářů

reprodukuje ústně i písemně obsah jednoduchého textu,
promluvy, konverzace

napíše jednoduchý dopis nebo vyprávění s informacemi o sobě
a své rodině, napíše blahopřání k narozeninám a pozdrav
k Vánocům

popíše obrázek
 domluví se jednoduchou slovní zásobou v běţných
kaţdodenních situacích
 vyţádá si a poskytne informace
 osloví druhého člověka, pozdraví, představí se, rozloučí se,
poděkuje
 objedná si v restauraci
 nakupuje v obchodě



práce se slovníkem
překlady textů,
popis, jednoduché vypravování
Témata:
 Unsere Familie
 Weihnachtsgeschenke
 Im Restaurant
 Unsere Wohnung
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (způsob ţivota
v německých rodinách, stravovací zvyky
v německy mluvících zemích)

přihláška do jazykové školy
Jednoduchý projekt

text v učebnici a nahrávky k ní, práce s internetem
Mezipředmětové vztahy: vyuţití hudebních
nástrojů a hudebních skladeb

procvičování pravopisu a jednoduchých slohových útvarů

konverzační témata z učebnice
Ilustrace k vlastnímu textu

komunikační situace podle učebnice
pozdrav
rozloučení
poděkování
omluva a reakce na ni
prosba a ţádost
OSV
Komunikace (spolupráce ve třídě, hrané
rozhovory)
5. Učební osnovy
5.4 Německý jazyk
46
Ročník: kvarta
 čte nahlas plynule texty a rozhovory v učebnici přiměřené
obtíţnosti a rozsahu

rozumí zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci dvou
i více osob týkající se kaţdodenního ţivota

rozumí sloţitějším ústním pokynům při práci ve třídě,
písemným pokynům při práci s učebnicí a reaguje na ně

rozumí obsahu textu v učebnici s vyuţitím vizuální podpory,
v textech vyhledá známé výrazy a fráze, odhadne význam
neznámých výrazů na základě kontextu a tvoření slov

rozumí některým odlišnostem rakouské němčiny
Nácvik čtení, výslovnost, intonace
Říkanky, písně
Učebnice Sprechen Sie Deutsch?
Počítačový program
Mluvnické jevy
 způsobová slovesa
 skloňování ukazovacích zájmen
 slovesa s neodlučitelnou a odlučitelnou předponou
 časování zvratných sloves
 časové údaje
 stupňování přídavných jmen a příslovcí
 préteritum
 souvětí souřadné
OSV
Kooperace a kompetice (skupinová práce,
jednoduché projekty)


texty v učebnici a nahrávky k ní
slovní zásoba a tvoření slov, sloţeniny, odvozená slova,
předpony, přípony

slovní zásoba, intonace v rakouské němčině

rozumí inzerátům k seznámení

Kontaktanzeigen

pouţívá dvojjazyčný slovník v učebnici, slovník gramatických
výrazů v učebnici a jiné dvojjazyčné slovníky ve formě kniţní
i počítačové

práce se slovníkem, překlady textů
Srovnání s anglickým jazykem
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (zvyky a oslavy
v Německu)
5. Učební osnovy
5.4 Německý jazyk
47
 sdělí ústně i písemně základní údaje o sobě, o svých zájmech,
o své rodině
Témata:
 Meine Familie
 Meine Hobbys
 Meine Zukunftspläne
 Die Schule
 Die Ferien
 Mein Tagesablauf

sestavení písemného projevu, popis, vyprávění

napíše jednoduchý recept na jídlo

Gemüsesalat

napíše pozdrav a dopis z prázdnin, z výletu

psaní dopisů, neformální dopis, prvopis

vyplní základní údaje do formulářů

Lebenslauf

reprodukuje obsah přiměřeného textu

texty v učebnici, nahrávky, texty na internetu, v časopise

vyhledá na mapě důleţitá místa v Německu a v Rakousku,
informuje o zajímavostech v těchto zemích

reálie německy mluvících zemí

popíše obrázky

konverzační témata v učebnici
 domluví se jednoduchým způsobem v běţných kaţdodenních
situacích
 nakoupí v obchodě s potravinami, zapojí se do konverzace
o počasí, zájmech, volném čase, škole, oslavě narozenin
Témata:
 Einkäufe, Hobbys, Wetter, Schule, Geburtstagsfeier


uspořádá anketu, zpracuje informace
OSV
Poznávání lidí (styl ţivota v Německu, německé
noviny a časopisy)
Pexeso a jiné hry
Jednoduché projekty, soutěţe
VMEGS
Objevujeme Evropu a svět (reálie německy
mluvících zemí)
Vyuţití videa
OSV
Komunikace (rozvoj komunikačních dovedností
při rozhovorech)
Frizeitaktivitäten, Hilfe im Haushalt
5. Učební osnovy
5.4 Německý jazyk
48
5.5 Matematika
5.5.1
ročník
hodinová dotace
prima
5
sekunda
4
tercie
4
kvarta
4
Matematika jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru (oblasti)
Matematika a její aplikace RVP ZV.
V rámci předmětu je realizován okruh průřezového tématu Mediální výchova.
Výuka probíhá obvykle v kmenových třídách, jedna hodina týdně je věnována
převáţně procvičování učiva a třída je při ní dělena na skupiny.
Matematika rozvíjí u ţáků zejména logické myšlení, přesné a stručné vyjadřování,
geometrickou představivost a paměť. Vyţaduje tvůrčí přístup, podporuje samostatnost
i nutnost spolupráce při řešení problémů a poskytuje ţákům moţnost vyjádřit své myšlenky
a obhájit je. Matematické poznatky a dovednosti ţáci uplatňují nejen v praxi, ale
i v ostatních přírodovědných předmětech.
Ţáci jsou podněcováni k účasti v MO, korespondenčních seminářích i dalších
matematických soutěţích.

Učitel umoţňuje ţákům vyzkoušet si různé metody a formy činnosti.

Učitel zařazuje problémové úlohy, ţáci řeší úlohu z více hledisek.

Učitel vede ţáky k analýze úloh a k jejich porozumění.

Učitel pracuje s chybou ţáka jako s příleţitostí, jak ukázat cestu ke správnému
řešení.

Učitel přechází od jednoduššího problému ke sloţitějšímu.

Učitel zařazuje problémové úlohy, adekvátně náročné, směřující k rozvoji
analyticko-syntetického myšlení.

Učitel podporuje přirozenou tvořivost ţáků.

Učitel vede ţáky k vyzkoušení různých postupů řešení a ke zkoumání řešitelnosti
různých úloh.

Učitel dbá na zařazování úloh spojených s praktickým ţivotem.

Učitel vyţaduje pouţívání odborné terminologie.

Učitel vyţaduje komentář při řešení úloh.
5. Učební osnovy
5.5 Matematika
49

Učitel vede ţáky k porozumění různým typům textů a záznamů, včetně grafických.

Učitel učí ţáky komunikovat při řešení úloh a problémů, formulací svých myšlenek
prohlubovat porozumění pojmům, vnímání vztahů a souvislostí.

Učitel podporuje práci v týmu, ţák přitom uplatňuje své individuální schopnosti,
vědomosti a dovednosti, učí se i toleranci k jiným názorům, kriticky vyhodnocuje
perspektivnost navrţeného postupu a spolupracuje s ostatními při řešení úkolů.

Učitel motivuje svou důsledností ţáky k zodpovědnému plnění úkolů a povinností

Učitel vede ţáky k ověřování svých řešení a zodpovědnosti za ně.

Učitel vede ţáky k trpělivosti, rozvíjí schopnosti a prohlubuje volní vlastnosti ţáků,
protoţe při řešení některých matematických úloh je nutné intenzivní pracovní
nasazení.

Učitel navozuje
netoleruje.
pracovní atmosféru při hodinách matematiky, pasivitu ţáků
5. Učební osnovy
5.5 Matematika
50
5.5.2
Název předmětu: Matematika
Ročník: prima
DÍLČÍ VÝSTUPY
UČIVO
POZNÁMKY
Žák:



















zobrazí přirozená čísla a nulu na číselné ose
porovnává přirozená čísla podle velikosti
počítá zpaměti i písemně s přirozenými čísly, vyuţívá
komutativnost a asociativnost sčítání a násobení
zaokrouhluje přirozená čísla
uţívá uvedené znalosti při řešení úloh z praxe, provádí odhady
a kontroluje výsledky početních operací
tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace
v celém oboru přirozených čísel
znázorní body a přímky a rozhodne o jejich vzájemné poloze
sestrojí rovnoběţky a kolmice
narýsuje úsečku dané délky
sčítá a odčítá graficky úsečky, určí délku lomené čáry
načrtne kruţnici, narýsuje kruţnici s daným středem
a poloměrem
sestrojí střed úsečky pomocí kruţítka
načrtne a narýsuje trojúhelník, obdélník a čtverec ze zadaných
stran
uţívá jednoduché konstrukce
pouţívá jednotky délky
počítá obvody mnohoúhelníků
pouţívá jednotky obsahu
určuje obsahy obrazců ve čtvercové síti
počítá obsah obdélníku a čtverce
Přirozená čísla
 zápis čísla v desítkové soustavě, znázornění na číselné ose
 porovnávání přirozených čísel
 početní operace s přirozenými čísly (sčítání, odčítání,
násobení, dělení)

slovní úlohy
Rovinné útvary
 bod, přímka

úsečka

kruţnice

obdélník, čtverec a trojúhelník


obvod a obsah mnohoúhelníku
jednotky délky a obsahu
5. Učební osnovy
5.5 Matematika
51













rozpozná, zda jsou dva obrazce shodné
načrtne a sestrojí obraz bodu a jednoduchého rovinného
obrazce v osové souměrnosti
rozpozná, zda je daný útvar osově souměrný
v jednoduchém případě doplní osu souměrnosti osově
souměrného obrazce
přečte a zapíše desetinná čísla
porovnává desetinná čísla
zaokrouhluje desetinná čísla
sčítá, odčítá, násobí a dělí desetinná čísla
uţívá uvedené znalosti při řešení úloh z praxe

sestrojí úhel dané velikosti, přenese daný úhel
změří velikost daného úhlu
sestrojí osu úhlu
rozpozná ostrý, pravý, tupý a přímý úhel, vrcholové a vedlejší
úhly
graficky i početně sčítá a odčítá úhly


rozliší prvočíslo a číslo sloţené
rozloţí přirozené číslo na součin prvočísel

určí největšího společného dělitele a nejmenší společný
násobek čísel
modeluje a řeší situace s vyuţitím dělitelnosti v oboru
přirozených čísel


rozpozná ostroúhlý, pravoúhlý, tupoúhlý, rovnostranný,
rovnoramenný trojúhelník a načrtne jej
Osová souměrnost
 shodné útvary
 osová souměrnost
 konstrukce obrazu útvaru v osové souměrnosti
 samodruţné body, osově souměrné útvary, osa souměrnosti
Desetinná čísla
 desetinná čísla



zaokrouhlování a porovnávání desetinných čísel
početní operace s desetinnými čísly
slovní úlohy
Úhel
 polopřímka, polorovina
 úhel jako část roviny
 velikost úhlu

porovnávání úhlů

sčítání a odčítání úhlů a jejich velikostí
Dělitelnost
 prvočíslo, číslo sloţené
 znaky dělitelnosti
 číslo sudé, číslo liché
 čísla soudělná a nesoudělná
 násobek, dělitel
 společný dělitel, společný násobek
 slovní úlohy
Trojúhelník
 vnitřní úhly trojúhelníku
 trojúhelníková nerovnost
5. Učební osnovy
5.5 Matematika
52




vypočítá ze známé velikosti dvou vnitřních úhlů trojúhelníku
velikost třetího vnitřního úhlu
sestrojí výšky trojúhelníku
sestrojí těţnice a těţiště trojúhelníku
sestrojí kruţnici opsanou a vepsanou trojúhelníku





načrtne a narýsuje obraz krychle a kvádru
načrtne a sestrojí síť krychle a kvádru
vypočítá povrch krychle a kvádru
vypočítá objem krychle a kvádru
převádí jednotky objemu

třídění trojúhelníků podle velikostí stran a úhlů



výšky trojúhelníku
těţnice a těţiště trojúhelníku
kruţnice opsaná a vepsaná trojúhelníku
Krychle a kvádr
 zobrazení krychle a kvádru
 síť krychle a kvádru
 povrch a objem krychle a kvádru

jednotky objemu
Ročník: sekunda












chápe zlomek jako část celku
uţívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek –
část
krátí a rozšiřuje zlomky
porovnává zlomky
převede zlomek na desetinné číslo a naopak
převede smíšené číslo na zlomek a naopak
sčítá, odčítá, násobí a dělí zlomky
upraví sloţený zlomek
analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní
situace, v nichţ vyuţívá osvojený matematický aparát

odhadne, zda jsou dva předloţené obrazce shodné
rozhodne o shodnosti obrazců pomocí průsvitky
pouţívá věty sss, sus, usu při rozhodování o shodnosti
trojúhelníků
sestrojí trojúhelníky s vyuţitím vět sss, sus, usu


rozliší kladné a záporné celé číslo
zobrazí celé číslo na číselné ose
Zlomky
 zlomek jako část celku







rozšiřování a krácení zlomků
porovnávání zlomků
zlomky, desetinná čísla a smíšená čísla
převrácené číslo, převrácený zlomek
sčítání, odčítání, násobení a dělení zlomků
sloţený zlomek
slovní úlohy
Shodnost trojúhelníků
 shodnost trojúhelníků

věty sss, sus, usu
Celá čísla
 celá čísla a jejich znázorňování na číselné ose
5. Učební osnovy
5.5 Matematika
53








určí absolutní hodnotu celého čísla
určí opačné číslo k danému celému číslu
porovná celá čísla podle velikosti
sčítá, odčítá, násobí a dělí celá čísla
analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní
situace, v nichţ vyuţívá matematický aparát v oboru celých
čísel
načrtne a sestrojí obraz daného obrazce ve středové
souměrnosti
rozhodne, zda je daný obrazec středově souměrný
v jednoduchém případě doplní střed souměrnosti středově
souměrného obrazce



porovná racionální čísla podle velikosti
sčítá, odčítá, násobí a dělí racionální čísla
uţívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek –
část










určí poměr dvou veličin
zkrátí a rozšíří daný poměr
rozdělí celek v daném poměru
řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem
pracuje s měřítkem map a plánů
vyuţívá uvedené znalosti při řešení jednoduchých úloh z praxe
určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti
prakticky pouţívá pravoúhlou soustavu souřadnic
sestrojí graf přímé a nepřímé úměrnosti
řeší úlohy z praxe s vyuţitím poměru, přímé a nepřímé
úměrnosti, vyuţívá trojčlenku

absolutní hodnota celého čísla, číslo opačné



porovnávání celých čísel
sčítání, odčítání, násobení a dělení celých čísel
slovní úlohy
Středová souměrnost
 středová souměrnost, střed souměrnosti
 konstrukce obrazu útvaru ve středové souměrnosti

středově souměrné útvary, určení středu souměrnosti
Racionální čísla
 záporná desetinná čísla a záporné zlomky
 racionální čísla
 porovnávání racionálních čísel
 sčítání, odčítání, násobení a dělení racionálních čísel
Poměr, přímá a nepřímá úměrnost
 poměr, postupný poměr

rozšiřování a krácení poměru

měřítko mapy a plánu




přímá a nepřímá úměrnost
pravoúhlá soustava souřadnic v rovině
graf přímé a nepřímé úměrnosti
trojčlenka, slovní úlohy
5. Učební osnovy
5.5 Matematika
54
















rozliší jednotlivé druhy rovnoběţníků a jejich vlastnosti
sestrojí rovnoběţníky v jednoduchých případech
vypočítá obvod a obsah rovnoběţníku
vypočítá obvod a obsah trojúhelníku
zná vlastnosti lichoběţníků
sestrojí lichoběţníky v jednoduchých případech
vypočítá obvod a obsah lichoběţníku
charakterizuje a třídí základní rovinné útvary
načrtne rovinné útvary
odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných
útvarů
analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s vyuţitím
osvojeného matematického aparátu
rozlišuje základ, procentovou část a počet procent
vypočítá velikost části odpovídající danému počtu procent,
promile
určí celek z dané části odpovídající známému počtu procent
vypočítá, kolik procent z celku představuje daná část
řeší aplikační úlohy na procenta
Čtyřúhelníky
 rovnoběţník a jeho vlastnosti
 konstrukce rovnoběţníku
 obvod a obsah rovnoběţníku
 obsah trojúhelníku
 lichoběţník a jeho vlastnosti
 konstrukce lichoběţníku
 obvod a obsah lichoběţníku
 čtyřúhelník

slovní úlohy
Procenta
 procento, promile, základ

počet procent, procentová část

slovní úlohy
MeV
(reklama – slevy, výprodej)
Ročník: tercie




určuje a charakterizuje hranol
určuje podstavy a plášť hranolu
načrtne hranol, nakreslí síť hranolu
odhaduje a vypočítá objem a povrch hranolu

určí hodnotu výrazu


sčítá, odčítá a násobí mnohočleny
provádí rozklad mnohočlenu na součin vytýkáním
Hranoly
 kolmý hranol


síť hranolu
objem a povrch hranolu
Výrazy
 číselný výraz a jeho hodnota
 výrazy s proměnnými, proměnná
 mnohočleny
5. Učební osnovy
5.5 Matematika
55


uţívá ekvivalentní úpravy rovnic, vyřeší lineární rovnici
matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím proměnné





určuje druhou mocninu pomocí tabulek a kalkulačky
zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností
určuje druhou odmocninu pomocí tabulek a kalkulačky
zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností
provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců




pouţívá Pythagorovu větu
uţívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu
účelně vyuţívá kalkulátor
zdůvodňuje a vyuţívá metrické vlastnosti základních rovinných
útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů


rozpozná kruţnici a kruh
zdůvodňuje a vyuţívá polohové vlastnosti základních
rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických
problémů
pouţívá Thaletovu větu v jednoduchých konstrukčních úlohách
vypočítá délku kruţnice, obvod kruhu
vypočítá obsah kruhu







Lineární rovnice
 ekvivalentní úpravy rovnic
 slovní úlohy
Druhá mocnina a odmocnina
 druhá mocnina

druhá odmocnina

výrazy s druhou mocninou a odmocninou
Pythagorova věta a její užití
 Pythagorova věta
 uţití Pythagorovy věty
Kruh a kružnice
vyuţívá pojem mnoţina všech bodů dané vlastnosti
k charakteristice útvaru
vyuţívá potřebnou matematickou symboliku
vyuţívá pojem mnoţina všech bodů dané vlastnosti k řešení
polohových a nepolohových konstrukčních úloh


vzájemná poloha kruţnice a přímky
vzájemná poloha dvou kruţnic



Thaletova věta
délka kruţnice
obsah kruhu
Množiny bodů dané vlastnosti
 pojem mnoţina
 mnoţiny bodů dané vlastnosti ( kruţnice, osa úsečky, osa
úhlu, Thaletova kruţnice )
 řešení konstrukčních úloh
5. Učební osnovy
5.5 Matematika
56



vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data
porovnává soubory dat
čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy
Statistika
 statistické šetření, četnost
 aritmetický průměr
 diagramy
Ročník: kvarta





načrtne obraz válce v rovině
načrtne a sestrojí síť válce
vypočítá objem válce
vypočítá povrch válce
řeší aplikační geometrické úlohy, účelně vyuţívá kalkulátor


řeší soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými
formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav

rozpozná podobné obrazce a v jednoduchých případech určí
poměr podobnosti
sestrojí obrazec podobný danému obrazci při zvoleném poměru
podobnosti
rozdělí úsečku v daném poměru
uţívá k argumentaci a při výpočtech věty o podobnosti
trojúhelníků








intuitivně rozpozná, co je a co není funkce
sestrojí graf lineární funkce dané tabulkou
sestrojí graf nepřímé úměrnosti
vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem
matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím funkčních
vztahů



rozpozná jehlan, načrtne jej a sestrojí jeho síť
vypočítá v jednoduchých případech povrch a objem jehlanu
rozpozná kuţel
Válec
 válec, síť válce



objem válce
povrch válce
slovní úlohy
Soustavy lineárních rovnic
 základní pojmy a metody řešení
 slovní úlohy
Podobnost
 podobnost geometrických útvarů, poměr podobnosti

podobnost trojúhelníků

uţití podobnosti
Funkce
 pojem funkce
 lineární funkce, přímá úměrnost
 nepřímá úměrnost

slovní úlohy
Jehlan, kužel, koule
 jehlan, síť jehlanu
 povrch a objem jehlanu
 kuţel
5. Učební osnovy
5.5 Matematika
57







vypočítá v jednoduchých případech povrch a objem kuţele
vypočítá povrch a objem koule
určuje a charakterizuje základní tělesa, analyzuje jejich
vlastnosti
analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy
řeší úlohy na prostorovou představivost
řeší jednoduché praktické slovní úlohy

řeší úlohy na jednoduché úrokování



povrch a objem kuţele
koule, povrch a objem
slovní úlohy
Finanční matematika
 jednoduché úrokování
Poznámka:
Průběţně ţák ve všech ročnících vyuţívá potřebnou matematickou symboliku, uţívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a
nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí.
5. Učební osnovy
5.5 Matematika
58
5.6 Informatika a výpočetní technika
5.6.1
ročník
hodinová dotace
prima
–
sekunda
–
tercie
2
kvarta
2
Informatika a výpočetní technika jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího
oboru (oblasti) Informační a komunikační technologie RVP ZV a obsah okruhu Vyuţití
digitálních technologií vzdělávací oblasti Člověk a svět práce RVP ZV.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova.
Předmětu předchází volitelný předmět Počítače a příroda.
Výuka probíhá v odborné učebně plně vybavené výpočetní technikou, třída se při ní
dělí na skupiny.
Cílem předmětu je především seznámit ţáky s obsluhou počítače vybaveného
operačním systémem Windows, balíkem kancelářských aplikací (běţně pouţívané
produkty – zejména Office) a komunikačními programy pro přístup k síti internet (webové
prohlíţeče, klienti elektronické pošty, další komunikační programy). Ţáci se naučí
pracovat s textovým procesorem (především Word), tabulkovým kalkulátorem (Excel),
programem pro tvorbu prezentací (PowerPoint) a bitmapovými a vektorovými grafickými
editory. Ţáci se seznámí s principem činnosti počítače, hygienou práce s počítačem,
hardwarem a počítačovými sítěmi. V průběhu výuky ţáci efektivně pracují s různými
informačními zdroji, zejména ve vztahu k síti internet. Získané znalosti budou schopni
aplikovat i v dalších vzdělávacích předmětech – při vyhledávání potřebných informací
i zpracovávání různých dokumentů.

Učitel vede ţáky k vyuţívání různých informačních zdrojů, schopnosti vyhledávat,
posuzovat a třídit potřebné informace, a to s vyuţitím nejen v předmětu Informatika
a výpočetní technika, ale i v dalších předmětech a praktickém ţivotě.

Učitel seznamuje ţáky s terminologií pouţívanou v oblasti informatiky, výpočetní
techniky a internetu.

Učitel podněcuje ţáky k vyhledávání informací vhodných k řešení zadaných
problémových úloh.

Učitel zadává ţákům takové úkoly, které umoţňují volbu různých způsobů řešení.

V rámci zadaného úkolu – tvorby prezentace – podněcuje učitel ţáky k formulaci
svých myšlenek a názorů, jejich srozumitelnému vyjádření a obhajobě.
5. Učební osnovy
59

Učitel vede ţáky k efektivnímu vyuţívání dostupného software pro komunikaci
přes síť internet.

Učitel vede ţáky k zodpovědnému přístupu k informacím, respektování autorského
práva a dodrţování etických zásad při práci s počítačem.

Učitel vede ţáky k dodrţování hygienických zásad při práci s počítačem.
5. Učební osnovy
60
5.6.2
Název předmětu: Informatika a výpočetní technika
DÍLČÍ VÝSTUPY
Ročník: tercie
UČIVO
POZNÁMKY
Žák:














vysvětlí základní pojmy z oblasti informatiky
efektivně vyuţívá různé zdroje informací a vyhodnocuje
jednoduché vztahy mezi údaji
přistupuje kriticky k informačním zdrojům a informacím,
posuzuje jejich věrohodnost, závaţnost a vzájemnou návaznost
pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním
vlastnictví
ovládá běţně rozšířené hardwarové a softwarové vybavení
počítače
instaluje a odinstalovává aplikace
provádí běţnou údrţbu počítače
ovládá práci s programem pro vypalování dat na optická média
dodrţuje hygienické zásady práce s počítačem
ovládá základní funkce digitální techniky, diagnostikuje
a odstraňuje základní problémy při provozu digitální techniky
propojuje vzájemně jednotlivá digitální zařízení
pracuje uţivatelským způsobem s mobilními technologiemi
ošetřuje digitální techniku a dodrţuje zásady bezpečné práce
s digitální technikou
orientuje se v poskytovaných mobilních sluţbách
Informatika a informace
 základní pojmy, zpracování informací
 zdroje informací, vyuţívání různých zdrojů informací
a posuzování jejich kvality
 vývojové trendy informačních technologií
 dostupnost a ochrana informací v ČR
 etické zásady práce s informacemi
 problematika autorského práva
Základy práce s počítačem
 hardware
 software
 základy práce s operačním systémem
 organizace informací na paměťovém médiu, práce se soubory
a sloţkami
 vypalování dat na optické disky – formáty médií, základy
práce s programem pro vypalování
 základy práce ve školní počítačové síti
 hygiena práce s počítačem
Digitální technologie a základy práce s digitální technikou
 přehled uţivatelské digitální techniky a její vyuţití
(fotoaparát, kamera, mobilní telefon, PDA, ...)
 zásady bezpečné práce s digitální technikou, řešení problémů,
první pomoc při úrazu
 propojení a synchronizace digitálních zařízení
 bezdrátové technologie
 mobilní sluţby, jejich poskytování a dostupnost v ČR
Aj – anglické termíny, výslovnost, české
ekvivalenty
Vyuţití digitálních technologií
ekvivalenty
ekvivalenty
5. Učební osnovy
61










orientuje se v dostupných aplikacích pro práci s textem
ovládá práci s textovým editorem
uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci
s textem a obrazem
vlastnictví
zpracovává a prezentuje na uţivatelské úrovni informace
v textové a grafické formě
orientuje se v dostupných aplikacích pro tvorbu prezentací
ovládá práci s programem pro tvorbu prezentací
s textem a obrazem
vlastnictví
v textové, grafické a multimediální formě
Zpracování textů
 přehled textových editorů a jejich dostupnosti
 práce s textovým editorem
 pravidla pro estetickou úpravu textu, základní typografické
poučky
 vkládání a úprava grafických objektů v textovém dokumentu
 pokročilá práce s textovým editorem
 tvorba textového dokumentu na vybrané téma
Tvorba prezentací
 přehled programů pro tvorbu prezentací a jejich dostupnosti
 základy práce s programem pro tvorbu prezentací
 zásady pro tvorbu úspěšných prezentací
 tvorba prezentace na vybrané téma
 předvedení vlastní prezentace před třídou
Čj
MeV
Tvorba mediálního sdělení (prezentace)
Čj
Ročník: kvarta









ovládá práci s programem pro tvorbu prezentací
vlastnictví
objasní základní principy fungování počítačových sítí
vysvětlí výhody propojení počítačů v síti
pouţívá sdílené síťové prostředky a sdílí vlastní dokumenty
s ostatními uţivateli v síti
popíše principy fungování internetu a moţnosti připojení
k internetu
uţívá základní sluţby internetu, pouţívá vhodné programy
pro přístup k těmto sluţbám
Opakování – zpracování textů a tvorba prezentací
 práce s textovým editorem – opakování znalostí z tercie
 práce s programem na tvorbu prezentací – opakování znalostí
z tercie
 samostatný projekt – vypracování textového dokumentu
a prezentace o vybrané zemi světa
VMEGS
Objevujeme Evropu a svět (získávání informací
o zemích světa)
MeV
Tvorba mediálního sdělení (prezentace)
Z
Počítačové sítě a internet
 význam, výhody propojení počítačů, sdílení síťových
prostředků, bezpečné chování v počítačové síti
 způsoby propojení počítačů, architektura sítí
 historie, základní pojmy a principy internetu
 přehled moţností připojení k internetu
 přehled sluţeb internetu
 elektronická pošta a klienti pro práci s elektronickou poštou
 www stránky, prohlíţeče webových stránek
Vyuţití digitálních technologií – moţnosti
připojení k internetu
ekvivalenty
5. Učební osnovy
62


















vlastnictví
rozezná bezpečnostní hrozby práce s internetem a předchází
jim
orientuje se v dostupných aplikacích – tabulkových
kalkulátorech
ovládá práci s tabulkovým kalkulátorem
s textem a obrazem
vlastnictví
ve formě tabulek a grafů
ovládá práci s vektorovými a bitmapovými grafickými editory
s textem a obrazem
v grafické formě
ovládá práci s digitálním fotoaparátem, při tvorbě fotografií
respektuje základní pravidla
provádí jednoduché úpravy digitálních fotografií v počítači,
organizuje a prezentuje pořízené fotografie
provádí jednoduché úpravy videonahrávek na počítači
orientuje se v dostupných aplikacích pro tvorbu www stránek
ovládá práci s programem pro tvorbu www stránek
s textem a obrazem
vlastnictví

internetové hrozby, bezpečné chování na internetu
Práce s tabulkovým kalkulátorem
 přehled tabulkových kalkulátorů a jejich dostupnosti
 základy práce s tabulkovým kalkulátorem
 způsoby odkazování na buňky, tvorba vzorců, pouţití funkcí
 vkládání a úprava grafů
 pokročilá práce s tabulkovým kalkulátorem
 samostatná práce na zadané téma
Počítačová grafika, základy práce s fotografií a videem
 základní pojmy, oblasti vyuţití počítačové grafiky
 vektorová grafika, práce s vektorovým grafickým editorem
 rastrová grafika, práce s bitmapovým grafickým editorem
 základy práce s digitálním fotoaparátem, pravidla pro tvorbu
fotografií
 úpravy, prohlíţení a organizace fotografií na PC
 základy zpracování videa na počítači
Základy tvorby www stránek
 základní pojmy, přehled moţností tvorby webových stránek,
programy pro tvorbu webových stránek a jejich dostupnost
 export dokumentů běţných kancelářských aplikací jako
HTML dokumentů
 tvorba webových stránek ve WYSIWYG editoru
 základy jazyka XHTML
 moţnosti umístění vlastních www stránek na internet
 tvorba jednoduchých www stránek na vybrané téma
M – tvorba vzorců, pouţití funkcí, ...
Vyuţití digitálních technologií – práce
s digitálním fotoaparátem, videokamerou
Vv
MeV
Tvorba mediálního sdělení (www stránky)
5. Učební osnovy
63
5.7 Dějepis
5.7.1
ročník
hodinová dotace
prima
2
sekunda
2
tercie
2
kvarta
2
Dějepis jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Dějepis, který
je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost RVP ZV.
v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova a Environmentální
výchova.
Výuka probíhá ve třídách, případně v muzeu, archivu či v přírodním prostředí.
Cílem předmětu je vedení ţáků k logickému a tvořivému myšlení, k otevřené
komunikaci, k citlivému vztahu k přírodě i společnosti, k toleranci a ohleduplnosti k jiným
lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, či k vytvoření vlastní ţivotní orientace.


v procesu učení.

práce s různými informačními zdroji.

Učitel rozvíjí samostatné myšlení ţáků.

Učitel vede ţáky k vnímání společenských problémů v historii v jejich vzniku,
vývoji i řešení.

Učitel zadává samostatné práce ve formě referátů na nejrůznější témata.

Učitel učí ţáky analyzovat přečtené texty a kriticky posoudit jejich obsah i formu.

vlastních názorů a postojů.

a obhajovat svůj názor a akceptovat názor druhých.
5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
64




Učitel vede ţáky k chápání a osvojování společenských norem a zákonů z hlediska
historického vývoje.

Učitel umoţňuje ţákům pomocí různých forem výuky ocenit bohatství kulturní
tradice, projevit pozitivní postoj k uměleckým dílům.


5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
65
5.7.2
Název předmětu: Dějepis
Ročník: prima
DÍLČÍ VÝSTUPY
UČIVO
POZNÁMKY
Žák:


Úvod do studia dějepisu



vysvětlí smysl historického zkoumání
pokusí se uvést příklad potřebnosti i výhodnosti dějepisných
znalostí, i příklad toho, jak se lidstvo často z dějin poučit
nedokáţe
uvede příklad historických pramenů
vyjmenuje alespoň tři pomocné vědy historické
orientuje se na časové ose



vyjmenuje ve správném pořadí vývojové stupně člověka
uvede hlavní přínos jednotlivých typů
uvede příklady naleziště, především pak na našem území


popíše ţivot člověka v paleolitu
uvádí, v čem se podoba a kvalita ţivota měnila ve srovnání
s předchozími obdobími
popíše především pravěké zemědělství a způsoby zpracování
a vyuţití prvních kovů, popíše i další technologie
vysvětlí změny ve společnosti provázející vývoj
uved příklady archeologických kultur na našem území
popíše blíţe především keltské osídlení, střední Evropu …







Vývojové etapy člověka
zjistí základní časové údaje
porovná vývoj těchto oblastí s vývojem u nás
vysvětlí rychlejší vývoj těchto oblastí na základě popisu
přírodních podmínek
Lidská společnost v pravěku
 doba kamenná
 doby kovů
 doba římská
OSV
Komunikace (vývojové typy člověka)
Kooperace a kompetice (archeologické práce)
OSV
Mezilidské vztahy (ţivot pravěkého člověka)
Rozvoj schopností poznávání (způsoby
zpracování kovů)
Kreativita (pravěké umění)
EV
Vztah člověka k prostředí (pravěké zemědělství)
První starověké státy
 Čína
 Indie
 Egypt
 státy v oblasti Mezopotámie
EV
Základní podmínky ţivota (přírodní podmínky
ţivota člověka)
5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
66





ukáţe oblasti prvních států na mapě
uvede základní zeměpisné údaje
vysvětlí pojem stát a jeho funkci
uvede příklady památek nebo objevů a základů věd
ocení vynález písma




porovná vývoj antické oblasti s vývojem u nás
na mapě prokáţe základní orientaci
popíše jednotlivé etapy řeckých dějin
uvede důvody, v čem byl v oblasti kultury přínos Řecka
pro civilizaci
Starověké Řecko
 doba osídlování a kolonizace
 doba vytváření městských států
 doba válek a hledání hegemona
 kultura řeckého světa
VDO
Formy participace občanů v politickém ţivotě
(řecká demokracie)
MuV
Kulturní diference (přínos kultury Řecka)
VMEGS
Jsme Evropané (vývoj ve střední Evropě)
OSV
Kreativita (antická kultura)







na mapě prokáţe základní orientaci
popíše přírodní podmínky Itálie
charakterizuje proces osídlování Itálie
popíše jednotlivé etapy římských dějin
vysvětlí vznik křesťanství a jeho vývoj po celou epochu trvání
římských dějin
charakterizuje přínos římské kultury pro civilizaci
ocení Řím jako dovršitele antické kultury
Starověký Řím
 doba osídlování
 doba královská
 doba císařská
 rozdělení říše
 kultura římského světa
VDO
Občan, občanská společnost a stát (společenská
diferenciace)
VMEGS
Jsme Evropané (římská republika)
MuV
Kulturní diference (přínos římské kultury)
OSV
Kreativita (antická kultura)
Ročník: sekunda
Stěhování národů



objasní úlohu Hunů a dalších asijských kmenů
ukáţe na mapě pravlast Slovanů
vysvětlí rozdělení na západní, východní a jiţní kmeny



dokáţe vysvětlit pokračování antické tradice
charakterizuje dobu a nejdůleţitější panovníky
uvede příklady byzantského kulturního slohu
Byzantská říše
5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
67





zhodnotí význam této germánské říše
odvodí základní pojmy od slova feudum
vysvětlí význam křesťanství ve sjednocovacím procesu
jmenuje významné panovníky
zhodnotí význam Karla Velikého



popíše okolnosti vzniku islámu
objasní základní termíny říše a doby
uvede příklady vyspělé arabské kultury




popíše ţivotní styl a význam Normanů
charakterizuje vznik a vývoj jednotlivých státních útvarů
uvede hlavní panovnická jména s vymezením doby
dokáţe určit na mapě oblasti vzniku raně feudálních států
Franská říše
 doba Karla Velikého
 kultura říše
 vliv na další vývoj Evropy
EV
(první změny výrobních způsobů prostředků
ve středověku)
Arabská říše
Počátky raně feudálních států v západní a severní Evropě
 Anglie
 Francie
 Španělsko
OSV
Mezilidské vztahy (charakteristika feudální
společnosti)
VDO
Občan, občanská společnost a stát (první
feudální státy Evropy)
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (feudální státy
ve střední Evropě)




popíše ţivot Slovanů v době jejich příchodu na naše území
dokáţe stručně představit základní české pověsti
shromáţdí základní údaje o Sámovi a jeho době
určí důvod vzniku kmenového svazu a jeho úlohu v obranných
bojích




dokáţe zhodnotit význam říše, politický i kulturní
charakterizuje osoby Konstantina a Metoděje i jejich učení
vyjmenuje v chronologickém pořadí hlavní představitele říše
vysvětlí příčiny zániku říše

rozliší počátky státu podle pověstí a historicky prokázané
Počátky osídlení našeho území Slovany
Sámova říše
Velkomoravská říše
Vznik a počátky českého státu
 české pověsti a báje
VDO
Občan, občanská společnost a stát (první státní
útvary na našem území)
MuV
Kulturní diference (působení věrozvěstů
Konstantina a Metoděje)
OSV
Komunikace (dějiny českého státu 9.–11. století)
5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
68

skutečnosti
vyjmenuje hlavní osobnosti konce 9. a celého 10. století
uvede u kaţdé osobnosti její přínos a důleţité události doby
zamyslí se nad vyvraţděním Slavníkovců
zná pojem románská kultura
dokáţe podat příklady románské kultury, především
v architektuře
umí popsat kulturu „všedního dne“ prostého člověka






dokáţe se orientovat na mapě při určování rozlohy
zjistí přibliţnou souběţnost s počátky českého státu
vysvětlí zvláštnost podoby říše římské
charakterizuje významné osobnosti a rody jednotlivých zemí
uvede odlišnost vývoje Slovenska v raném středověku
určí významné události pro české dějiny v 10. století

vyjmenuje v chronologickém pořadí vybrané osobnosti
přemyslovských kníţat a králů
určí hlavní události doby jejich vlád
soustředí se především na charakteristiku doby a osobností
tzv. „posledních Přemyslovců“
dá příklady proměnlivého vztahu našeho státu k říši
objasní způsoby zemědělského způsobu ţivota lidí
vysvětlí příčiny vzniku a rozvoj měst
objasní základní pojmy spojené s městy – typologie apod.















rozliší vztahy mezi světskou a církevní mocí
vysvětlí příčiny vzniku kříţových výprav – s odkazem na dobu
8. století
představí úspěchy a neúspěchy nejdůleţitějších výprav
středověku
zhodnotí význam a důsledky výprav pro Evropu




od Bořivoje po Boleslava III.
politika a kultura doby
vznik biskupství
konkurence, války a bitvy Přemyslovců
Raně feudální státy Evropy
 Svatá říše římská
 Polsko
 Kyjevská Rus
 Uhry
 Itálie
Český stát v 11. – 14. století
 první čeští králové
 politika dědičných králů
 charakteristika jednotlivých etap do roku 1306
 vymření Přemyslovců
Křížové výpravy
 vznik a průběh
 významné osobnosti a události
 rytířské řády
 výsledky a význam
OSV
Komunikace (dějiny českého státu 11.–14.
století)
společnosti)
MuV
Lidské vztahy (náboţenské války a kříţové
výpravy)
5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
69





vyjmenuje v chronologickém pořadí všechny Lucemburky
na českém trůnu
zhodnotí doby vlád jednotlivých panovníků
vyzvedne a ocení osobnost Karla IV.
sestaví přehlednou strukturu feudální společnosti
vysvětlí důvody, proč se nespokojenost všech obyvatel obrací
proti církvi
Gotická kultura





popíše typickou gotickou stavbu a uvede její hlavní znaky
jmenuje příklady gotických staveb
popíše strukturu university
uvede příklady české literatury
představí významné osobnosti gotické kultury v různých
oborech





uvede důvody sporů mezi císařem a papeţem
zhodnotí příčiny konfliktních vztahů Anglie a Francie
představí významné evropské události
určí historický územní vývoj nejsilnějších evropských zemí
charakterizuje dobu stoleté války, příčiny i důsledky,
významné osobnosti války
popíše okolnosti vývoje církve a její dogmatismus
zmíní vývoj na Rusi, uvede významné osobnosti a události
doloţí příčiny rozkvětu i úpadku evropských zemí do doby 15.
století










Český stát za Lucemburků – do počátků husitství
 Jan Lucemburský
 Karel IV.
 Václav IV.
 kulturní význam doby
 český panovník a císařská moc
vysvětlí Husovy reformní myšlenky
popíše události spojené s Husem a kostnickým koncilem
vymezí, kdo vše patřil mezi husity a proč
doloţí názorové rozdíly mezi husity
vyjmenuje body společného programu husitů
charakterizuje války s křiţáky, jednotlivé významné bitvy
shromáţdí poznatky o husitském vojenství
OSV
století)
MuV
Lidské vztahy (náboţenské války)
OSV
Kreativita (gotická kultura)
EV
Ekosystémy (vznik měst ve středověku)
(první změny výrobních způsobů a prostředků
ve středověku)
Evropské dějiny 11. – 15. století
 boj o investituru
 mocenské soupeření Anglie s Francií
 stoletá válka
 státní útvary v ruské zemi
 význam vzniku a rozvoje měst na feudální společnost
Český stát v době husitské revoluce
 počátky husitství
 Mistr Jan Hus
 etapy husitské revoluce
 významné osobnosti
 důsledky husitských válek
 poslední stoupenci husitství
 kulturní úpadek české země
VDO
a způsobu rozhodování (vzájemné vztahy
císařství a papeţství)
OSV
společnosti)
OSV
Komunikace (dějiny českého státu 15. století)
Hodnoty, postoje, praktická etika (vojenské
konflikty v dějinách 15. století)
VDO
(doba husitská)
5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
70











zhodnotí důvody husitských vítězství
určí příčiny poráţky husitů, a to i v souvislosti s basilejským
koncilem
představí osobnost Zikmunda
představí osobu P. Chelčického
charakterizuje etapu posledních bojujících stoupenců husitství
zdůvodní vznik jednoty bratrské
ocení tradice a význam husitství






zhodnotí dobu 1434 – 1439
představí osobnost Jiřího z Poděbrad, a to nejen jako vladaře
vysvětlí pojem „král dvojího lidu“
popíše úmysl Jiřího vytvořit mírový svazek evropských
panovníků
vysvětlí pojem stavovská monarchie
popíše důvody příchodu polského rodu na český trůn
popíše vnitřní spory mezi šlechtou a městy
představí oba jagellonské panovníky
uvede nejdůleţitější události a osobnosti jagellonské doby
uvede příklady staveb pozdní – vladislavské – gotiky







popíše na mapě trasy objevných plaveb
představí nejznámější mořeplavce
uvede příčiny a důsledky objevů
objasní vztah kolonie a jejího vlastníka
charakterizuje tzv. dobyvačné plavby
určí dobu a význam první plavby kolem světa
představí úlohu církve v této době



vznik jednoty bratrské a její působení
význam husitství
převzetí moci Zikmundem
Český stát po husitství
 období 1436–1453
Doba poděbradská
 charakteristika vlády Jiřího
 evropské aktivity českého panovníka
 smlouvy o nástupnictví
Vláda Jagellovců
 Vladislav a jeho politika
 Ludvík a jeho doba
OSV
století)
společnosti)
VDO
(doba husitská a poděbradská)
VMEGS
Jsme Evropané (Jiří z Poděbrad a jeho doba)
Objevné plavby
 významné události
 význam objevných plaveb
VMEGS
Objevujeme Evropu a svět (objevné plavby
ve středověku)
Ročník: tercie




vysvětlí změnu světového obchodního centra v Evropě
popíše poměry ve Španělsku
uvede důvody sporů mezi Španělskem a Nizozemím
doloţí mocnou pozici Habsburků v Evropě
Evropa a svět v 16. století
 změny ve Španělsku
 reformační a protireformační procesy
 absolutismus ve Francii a v Anglii
 náboţenské války v Evropě
VDO
Občan, občanská společnost a stát (absolutismus
a neoabsolutismus v evropských zemích 16.–18.
století)
5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
71










orientuje se v nově vzniklé náboţenské situaci v Evropě
vysvětlí základní pojmy a představí nejvýznamnější osobnosti
reformace, protireformace
charakterizuje vývoj ve Francii a v Anglii
představí náboţenské války a spory v evropských zemích
prokáţe znalost změn v říši, především pak v Německu
popíše okolnosti nástupu Habsburků na český trůn
vysvětlí podstatu sporu s českými stavy
charakterizuje doby vlád jednotlivých panovníků do doby
vypuknutí třicetileté války
popíše průběh sporu mezi Habsburky a šlechtou vrcholící
stavovským povstáním 1618
představí vývoj války z pohledu českých dějin






objasní souvislost s antikou
dokáţe zhodnotit a vysvětlit význam základních pojmů
popíše typickou renesanční stavbu
uvede hlavní osobnosti a obory jejich působení
vysvětlí podstatu a vývoj humanismu
charakterizuje specifičnost renesance a humanismu v českých
zemích







vysvětlí příčiny mocenského konfliktu
vyjmenuje hlavní válčící země na obou stranách
odůvodní motivaci k účasti ve válce
popíše vojenství té doby
vyjmenuje jednotlivé etapy války
představí hlavní osobnosti války
zhodnotí výsledek války


zhodnotí situaci v poválečné Evropě
vysvětlí pojem vědecká revoluce

kolonizační procesy
Habsburkové na českém trůnu v letech 1526 – 1648
 charakteristika jednotlivých panovníků a období vlád
 spory se šlechtou
 počátky a průběh třicetileté války u nás
 důsledky války z politického pohledu
Renesance a humanismus
 evropská podoba
 česká renesance a humanismus
Třicetiletá válka
 příčiny vzniku a počátky konfliktu
 charakteristika jednotlivých etap
 významné události a osobnosti
 důsledky války pro Evropu
Evropa a svět ve 2. polovině 17. a v průběhu 18. století
 výrobní a technologické změny
 Francie za vlády Ludvíkovců
OSV
století)
OSV
Kreativita (renesance)
OSV
konflikty v dějinách 17. století)
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (vznik USA a vztah
k Evropě)
5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
72




























vyjmenuje významné osobnosti a jejich objevy
dokáţe racionálně v souvislostech vysvětlit pojem osvícenství
představí zákonitosti kapitalistického vývoje výroby
a společnosti
zhodnotí vývoj v nejvyspělejších státech světa s vyuţitím
základních událostí a uvedením významných osobností
představí vývoj na americkém kontinentě, vznik USA
zhodnotí význam Francie doby Ludvíkovců
charakterizuje vývoj ve východní Evropě v kontextu s Evropou
střední i západní
vyjmenuje důsledky poráţky českých stavů
uvede důsledky vestfálského míru pro české země
zhodnotí vládu Ferdinanda III. A Leopolda I.
popíše nevolnické bouře ve 2. polovině 17. století na našem
území
představí kulturní směr dané epochy
popíše typickou barokní stavbu
uvede představitele tohoto kulturního směru
vypráví o ţivotě a díle J. A. Komenského
zmíní význam prvního robotního patentu
vysvětlí problém nástupu Marie Terezie – pragmatická sankce
uvede příklady reforem M. Terezie
zhodnotí přínos M. Terezie pro české země
charakterizuje dobu vlády Josefa II.
vysvětlí význam jeho základních reforem
zhodnotí důvody výrazného obratu rakouské politiky vůči
českým zemím na přelomu 18. a 19. století
popíše francouzskou společnost před revolucí
sestaví základní osnovu průběhu revolučních událostí
zhodnotí myšlenky Deklarace lidských a občanských práv
vyhodnotí výsledek revoluce
představí osobnost Napoleona a jeho nástup k moci
uvede nejdůleţitější bitvy Napoleona




vznik USA
Anglie v revolučních a porevolučních proměnách
revoluční Evropa
osvícenský absolutismus
České země po třicetileté válce a v období osvícenského
absolutismu
 období utuţeného nevolnictví
 Leopold I. a jeho zájmy
 kulturní vývoj doby
 selská povstání a lidové bouře
 doba vlády Marie Terezie
 politika a snahy Josefa II.
 vznik procesu národního obrození
Velká francouzská revoluce
Evropa v době Napoleona
 převzetí moci Napoleonem ve Francii
 bitvy v Evropě i na africkém kontinentě
 poráţky Napoleona a jednání o míru
 důsledky válek pro Evropu
OSV
Komunikace (dějiny českého státu v 17.–18.
století)
Mezilidské vztahy (charakteristika novověké
společnosti)
MuV
Lidské vztahy (náboţenské války v Evropě)
OSV
konflikty v dějinách 18.–19. století)
VMEGS
Objevujeme Evropu a svět (Evropa v době
napoleonských válek)
5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
73


charakterizuje důsledky válečných taţení pro Evropu
uvede základní myšlenky mírového kongresu ve Vídni



dokáţe, ţe průmyslová revoluce znamenala komplexní změnu
společnosti
vysvětlí pojem kapitalismus volné soutěţe, liberalismus apod.
objasní obecný význam termínu socialismus
rozliší základní směry socialismu – utopický, parlamentní,
revoluční marxismus
uvede stručný přehled úspěchů národně osvobozeneckého hnutí
popíše příčiny a výsledky revoluce 1848 v evropských zemích






uvede hlavní osobnosti průmyslové revoluce a jejich vynálezy
vysvětlí pojem národní obrození
uvede jména národních buditelů a jejich konkrétní přínos
charakterizuje příčiny a výsledky revoluce 1848
vypráví o průběhu revolučních událostí
vysvětlí problém národnostní otázky





popíše pokrok, který přinesla technickovědecká revoluce
uvede konkrétní příklady vynálezů
objasní základní pojmy období trvajícího kapitalismu
zhodnotí průběh a důsledky sjednocovacích procesů v Evropě
charakterizuje mezinárodní politiku, především mocenské
zájmy jednotlivých států
uvede oblasti, které mohou být „konfliktními“
stručně představí kulturu 19. století









charakterizuje období bachovského absolutismu
objasní příčiny vzniku Rakousko – Uherska
popíše neúspěšný pokus o česko – rakouské /německé/
vyrovnání
vysvětlí diferenciaci poltického i společenského ţivota
Evropa a svět v 1. polovině 19. století
 kapitalismus jako nový výrobní způsob
 revoluční tendence a zájmy v Evropě
 nové myšlenkové směry
Období národního obrození
Revoluční rok 1848 v našich zemích
VMEGS
Jsme Evropané (národně osvobozenecká hnutí
v Evropě 19. století)
OSV
století)
VDO
(revoluční události 1848 v Evropě)
Evropa a svět ve 2. polovině 19. století
 politické změny
 vznik Rakousko-Uherska
 mocenská politika a konflikty v Evropě
 kulturní vlivy
České země ve 2. polovině 19. století
 aktivní a pasivní politika v českých zemích
 politické skupiny a strany
 snaha o národní zrovnoprávnění
Doba před 1. světovou válkou
 významné události a osobnosti doby do r. 1914
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (vznik novodobých
národů v 19. století)
OSV
Mezilidské vztahy (charakteristika novověké
společnosti)
VDO
5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
74


a způsobu rozhodování (politika rakouského
mocnářství 2. poloviny 19. století)
uvede nutnost boje za politická práva obyvatel
charakterizuje v základních událostech české země před 1.
světovou válkou na počátku 20. století
VMEGS
Jsme Evropané (vznik Rakousko-Uherska)
Evropa a svět nás zajímá (vznik novodobých
národů 19. století)
MuV
Lidské vztahy (vznik politických stran
v průběhu 2. poloviny 19. století)
Ročník: kvarta





rozliší skutečné příčiny od záminky
vysvětlí vojenský charakter války
uvedením hlavních událostí a významných osobností
charakterizuje průběh války
popíše události v Rusku v průběhu války
objasní důvody ukončení války a jejich důsledky
pro poválečnou Evropu





zdůvodní význam a zásluhy TGM
uvede významné představitele a skupiny odboje
vypráví o legiích a zhodnotí jejich význam
charakterizuje události související se vznikem ČSR
stručně charakterizuje vývoj posledních měsíců roku 1918
z hlediska státotvornosti

objasní charakter versailleského systému a problémy jeho
fungování
vyvodí odlišnost demokracie a totality
uvede shody a rozdíly dvou podob totality – komunismu
a fašismu
představí v základních událostech vývoj v nejvyspělejších
zemích ve 20. letech 20. století



Příčiny a průběh 1. světové války
 důsledky světové války
1. světová válka a naše země
 politické skupiny
 boj za svobodu a nezávislost
 vznik ČSR
Evropa a svět po 1. světové válce
 poválečné uspořádání a náprava Evropy
 nebezpečí fašismu a nacismu
 formování komunismu a poltických zájmů
 důleţité události v jednotlivých zemích Evropy
OSV
Hodnoty, postoje, praktická etika (1. světová
válka)
OSV
Komunikace (dějiny českého státu do roku
1918)
Hodnoty, postoje, praktická etika
(1. světová válka)
MuV
Kulturní diference (Evropa a svět ve 20. letech
20. století)
Etnický původ (vznik fašismu a nacismu)
EV
(demografický vývoj Evropy v poválečném
období)
5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
75














vyjmenuje a popíše státní symboly
dokáţe popsat fungování pluralitní demokracie
vysvětlí, které problémy musel nový stát řešit a jak se to
podařilo
představí význam prvních vlád a funkci prezidenta
zhodnotí význam TGM pro dobu
objasní hospodářské problémy i výsledky československé
ekonomiky
zná základní politické pojmy
Světová hospodářská krize
uvede příčiny a důsledky hospodářské krize
vysvětlí souvislosti mezi hospodářským vývojem a nástupem
extrémních politických sil
vysvětlí pojem nacismus a uvede jeho znaky
popíše politiku usmiřování a uvede její konkrétní příklady
zhodnotí dopady krize i způsoby jejího řešení



vyvodí závěry z hospodářské krize a jejího vlivu na naše země
představí vývoj v Německu jako hlavním a silném sousedovi
našeho státu
vyzvedne sílu vnitrostranického vývoje k udrţení
demokratického systému v ČSR
zhodnotí význam TGM a E. Beneše
představí sílící mezinárodní vlivy na ČSR pod vlivem Hitlera
charakterizuje období roku 1938
vysvětlí pojem Protektorát Čechy a Morava a vztah Čechů
k novému útvaru
vysvětlí příčiny vzniku Slovenského štátu
vymezí období druhé republiky
uvede změny politického systému


zhodnotí vývoj v Německu a nástup Hitlera k moci
uvede důsledky světové hospodářské krize pro Evropu





Československo jako nový stát v Evropě
 procedura vzniku a uznání nového státu
Vývoj ve 20. letech 20. století
 první vlády a jejich politika
 T.G. Masaryk a jeho ţivot i moc
 vlivy hospodářských i politických krizí
 významné události i osobnosti
OSV
Komunikace (dějiny Československa ve 20.
letech 20. století)
VDO
Občan, občanská společnost a stát (vznik
Československa)
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (světová hospodářská
krize)
OSV
Kreativita (umění 1. poloviny 20. století)
Československo ve 30. letech 20. století
 vliv Masaryka a Beneše
 dopady světové hospodářské krize
Boj o záchranu demokracie
 mezinárodní smlouvy
 příprava na obranu či válku
 politické a národní zájmy
 Mnichovská dohoda a její důsledky
 Rozdělení státu a vznik Protektorátu Čechy a Morava
 vznik odboje a jeho činnost
 počátek další světové války
Evropa a svět ve 30. letech 20. století
 významné události a osobnosti jednotlivých zemí Evropy
 politika a zájmy A. Hitlera a Německa
OSV
Mezilidské vztahy (moderní člověk
v proměnách 20. století)
Komunikace (dějiny Československa ve 30.
letech 20. století)
MuV
Kulturní diference (Evropa a svět ve 30. letech
20. století)
5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
76
























i jednotlivé země
uvede mocenské zájmy Itálie a Německa
představí problematiku španělské občanské války
rozumí základním pojmům a dokáţe je objasnit spoluţákům
stručně zhodnotí kulturu meziválečného období
vymezí základní poţadavky fašismu a nacismu před
rozpoutáním 2. světové války
přehledně popíše vývoj válečných operací
uvede základní časové mezníky
uvede místa nejvýznamnějších válečných operací
vyjmenuje představitele tzv. velké trojky
vysvětlí pojem protihitlerovská koalice, její hlavní cíle a zásady
uvede hlavní body diplomatických jednání na hlavních
konferencích
vymezí důsledky vítězství protihitlerovské koalice
vyhodnotí jednání a výsledky poválečné mírové konference
vymezí rozpory mezi bývalými válečnými spojenci při
jednáních v roce 1945
charakterizuje odboj a jednotlivé skupiny
na konkrétních událostech představí boj našeho lidu proti
okupantům
zhodnotí význam jednotlivých osobností našeho odboje
vysvětlí příčiny a průběh povstání vůči okupaci u nás
i na Slovensku
představí problematiku odsunu
uvede politické zájmy exilových odbojových skupin
charakterizuje vznik nové vlády pro osvobozené země
vysvětlí příčiny a podstatu rozporu mezi bývalými spojenci po
roce 1945
shromáţdí znaky charakterizující pojem studená válka
dokáţe porozumět pojmům „ochlazování a oteplování“




občanská válka ve Španělsku
přípravy na válku
počátky válečných konfliktů
kulturní směry předválečného období
2. světová válka
 příčiny
 průběh
 důsledky
OSV
Hodnoty, postoje, praktická etika
(2. světová válka)
MuV
Etnický původ (fašismus a nacismus)
Lidské vztahy (2. světová válka)
Naše země v době 2. světové války
 odbojová činnost
 spolupráce se zahraničím
 povstání v době války na našem území
 osvobození a jeho význam pro další vývoj země
OSV
Hodnoty, postoje, praktická etika (2.světová
válka)
Komunikace (dějiny českého území a Slovenska
v průběhu 2. světové války)
Evropa a svět po 2. světové válce
 studená válka
 jednotlivé etapy evropského vývoje do 80. let 20. století
VDO
a způsobu rozhodování (poválečný vývoj
v Evropě i ve světě po 2. světové válce)
5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
77






















uváděním konkrétních příkladů událostí
prezentuje tyto události
uvede příklady rozpadu koloniálního systému
vyvodí vliv tohoto fenoménu na světové dění
zhodnotí význam Gorbačovovy politiky pro konec studené
války
dokáţe představit poválečnou kulturu
vyjmenuje změny, které nastaly v obnovené ČSR v důsledku
války i světového vývoje
popisuje průběh vnitropolitického zápasu
uvede základní události vedoucí k roku 1948
charakterizuje události i významné osobnosti roku 1948
zhodnotí důsledky únorových událostí 1948 pro další vývoj
ČSR
shromáţdí konkrétní důkazy pro označení vlády KSČ jako
totalitní
uvede důleţité události a osobnosti období těsně po únoru 1948
a v 50. letech
srovná komunistický totalitní model s modelem demokracie
v západních zemích
zformuluje základní rozdíly
uvede základní události a osobnosti vývoje u nás do roku 1968
zhodnotí význam roku 1968 jako pokusu o reformu
na základě popisu období normalizace ocení význam
disidentského hnutí vedoucího spolu s mezinárodním vývojem
k pádu totalitního reţimu
zhodnotí kulturní formy a směry poválečného vývoje
umí představit základní události a osobnosti doby
formuluje vlastní názor na události ze získaných informací
vymezí vztahy mezi českými a slovenskými zeměmi
dokáţe představit základní politické, hospodářské i kulturní cíle
nového českého státu po roce 1993


vliv SSSR na vývoj
poválečná kultura a její vývoj
VMEGS
Jsme Evropané (vznik a vývoj evropských
a světových institucí po roce 1945)
MuV
Multikulturalita (dekolonizace v poválečném
období 20. století)
OSV
Kreativita (umění 2. poloviny 20. století)
ČSR po osvobození
 charakteristika období do roku 1948
Události roku 1948
 příprava a průběh únorových událostí
 důsledky únorových aktivit
 zhodnocení vlivu jednotlivých osobností doby
OSV
Komunikace (dějiny Československa 1945–
1948)
VDO
(Československo ve vývoji po roce 1945)
ČSR pod vládou KSČ
 chronologické rozdělení vývoje po roce 1948
 význam roku 1968
 normalizační proces a jeho důsledky
 skupiny bojující za demokracii
OSV
Komunikace (dějiny Československa 1948–
1989)
Mezilidské vztahy (moderní člověk v dějinách
20. století)
VDO
(Československo po roce 1945)
MuV
Princip sociálního smíru a solidarity (vývoj
v Československu po roce 1968)
Rok 1989 – rok sametové revoluce
Demokratické Československo
Vznik samostatné ČR
OSV
Komunikace (dějiny Československa po roce
1989)
5. Učební osnovy
5.7 Dějepis
78
5.8 Občanská výchova
5.8.1
ročník
hodinová dotace
prima
2
sekunda
1
tercie
1
kvarta
2
Občanská výchova jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru
Výchova k občanství, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost RVP ZV,
dále část obsahu vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, který je součástí vzdělávací
oblasti Člověk a zdraví RVP ZV, a také obsah tematického okruhu Svět práce vzdělávací
oblasti Člověk a svět práce RVP ZV.
Výuka probíhá nejen ve třídě, ale také v prostředí mimo školu, např. v prostorách
knihovny, městského úřadu či jiných institucí města. Běţnou praxí je také výuka
v přírodním a společenském prostředí mimo prostory školy.
Cíle předmětu jsou především spojeny s nutností vést ţáky k všestranné, účinné
a otevřené komunikaci, rozvíjet u nich schopnost spolupráce a respektování práce
a úspěchů vlastních i druhých. Ţáci by se měli projevovat jako svobodné a zodpovědné
osobnosti, které jsou schopny uplatňovat svoje práva a naplňovat svoje povinnosti.
Hlavním cílem je vytváření potřeby pozitivních projevů v chování, jednání i proţívání
v různých ţivotních situacích. Nedílnou součástí výuky je vedení ţáků k volbě profesní
orientace pro budoucí praktický ţivot.


v procesu učení.

práce s různými informačními zdroji.

Učitel se věnuje dovednosti autokorekce chyb.

Učitel vede ţáky k samostatnému řešení problému, ke schopnosti pochopit podstatu
a příčiny problému.

Učitel napomáhá ţákům objevovat různé varianty řešení s vyuţitím vlastního
úsudku a vlastních zkušeností z četby nebo samostudia.
5. Učební osnovy
79

Učitel vede ţáky k prohlubování obecných intelektových schopností a dovedností
porovnáváním jevů, tříděním podle různých hledisek, jejich zobecňování apod.

vlastních názorů a postojů.

a obhajovat svůj názor a akceptovat názor druhých.

Učitel napomáhá efektivně vyuţívat informační a komunikační technologie
pro kvalitní komunikaci s okolním světem.

Učitel vede ţáky k vyuţívání získaných komunikačních dovedností při vytváření
kvalitních vztahů.

Učitel motivuje k vytváření kvalitních mezilidských vztahů, k osvojování
základních lidských hodnot.




Učitel pomáhá ţákům uvědoměle přijímat a získávat role v různých skupinách.

Učitel vede ţáky k respektování věkových, intelektových a sociálních zvláštností
lidí, k odmítání násilí v jeho psychické i fyzické formě – důleţitý občanský postoj.

Učitel vede k chápání a osvojování společenských norem a zákonů prostřednictvím
vhodných uměleckých projevů – literárních textů, návštěv filmových a divadelních
představení, exkurzí, výstav apod.

Učitel podněcuje k aktivnímu zapojení do kulturního dění a motivuje vlastní
tvořivost.

Učitel posiluje u ţáků nutnost hledání různých cest při řešení konfliktů.



Učitel vede ţáky k nacházení způsobů vyuţívání znalostí získaných ve škole
i mimo ni pro další rozvoj.

Učitel napomáhá ţákům při hledání a pochopení cíle i rizika podnikání.
5. Učební osnovy
80
5.8.2
Název předmětu: Občanská výchova
Ročník: prima
DÍLČÍ VÝSTUPY
UČIVO
POZNÁMKY
Žák:






vysvětlí vnímání pojmu domov vzhledem k věku
objasní funkce rodiny
popíše způsoby náhradní rodinné péče
vyjmenuje alespoň čtyři významné osobnosti svého města
objasní účel státních symbolů a způsoby jejich pouţívání
vypráví o významných státních svátcích a výročích
Člověk a společnost
 rodinný ţivot
 má vlast, náš region
 naše škola, naše obec
OSV
Poznávání lidí (naše škola)
Kooperace a kompetice (ţákovská samospráva)
VDO
Občanská společnost a škola (naše škola)
Občan, občanská společnost a stát (náš region,
naše vlast)
EV
Základní podmínky ţivota (naše obec, naše
město)










vyuţívá vhodných prostředků komunikace k vyjadřování svých
myšlenek, postojů a pocitů
respektuje odlišné názory, zájmy a myšlení lidí
rozpozná vlastní silné i slabé stránky pomocí interaktivních her
posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních
i společných cílů
objasní význam vůle při překonávání překáţek
rozpozná projevy záporných charakterových vlastností u sebe
i u druhých lidí
popíše dělbu práce v rodině
vysvětlí výhody spolupráce
sestaví rozpočet vlastních financí
dodrţuje zásady hospodárnosti s penězi i se svěřeným
majetkem
Člověk jako jedinec
 ţivot v rodině i mimo ni
 rozvoj osobnosti
OSV
Mezilidské vztahy (člověk a jeho začleňování do
společnosti)
Komunikace (konflikty mezi lidmi)
MuV
Multikulturalita (ţivot ve společnosti)
Lidské vztahy (mezilidské vztahy)
Činnost lidí, práce, hospodaření
Komunikace v rodině
OSV
Seberegulace a sebeorganizace (vyuţívání
volného času)
Psychohygiena (reţim dne)
Komunikace (konflikty mezi lidmi)
5. Učební osnovy
81


vysvětlí hlavní zdroje příjmů a výdajů průměrné rodiny
vyjmenuje různé formy vlastnictví


uvede hlavní znaky státu
vysvětlí nutnost existence řádu – společenství lidí – na příkladu
samosprávy ve třídě či ve městě
pojmenuje základní lidská práva
vymezí práva i povinnosti dítěte – doma, ve škole,
ve společnosti
rozpozná protiprávní jednání a dokáţe je pojmenovat







vyjmenuje hlavní oblasti kultury
shromáţdí informace o kulturních institucích ve svém městě
či obci
seznámí ostatní s činností vybrané kulturní instituce
podá příklady aktivního vyuţití volného času – ve škole i mimo
školu
EV
(přírodní bohatství a jeho ochrana)
Stát a právo
 práva dětí
OSV
VDO
(ţivot ve společnosti)
MeV
(práce se zdroji informací)
Fungování a vliv médií (kultura a kulturní
dědictví)
Kultura
 kulturní dědictví
 kalendář
OSV
Kreativita (lidová tvořivost)
Hodnoty, postoje, praktická etika (význam
vzdělávání a společenské hodnoty)
VMEGS
Jsme Evropané (významné oblasti ČR a Evropy)
MuV
Kulturní diference (pojem kultury)
MeV
dědictví)







popíše svůj denní reţim
vysvětlí na příkladech souvislosti mezi tělesným , duševním
a sociálním zdravím
vysvětlí role členů komunity – rodiny, třídy, spolku
vyjmenuje vývojová stádia jedince
dovede poskytnout první pomoc při běţných úrazech
vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb
a hodnotou zdraví
zná signály CO a telefonní čísla tísňového volání
Výchova ke zdraví
 reţim dne
 návykové látky
 první pomoc
OSV
Sebepoznání a sebepojetí (zdravá ţivotospráva)
Psychohygiena (reţim dne)
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
(společenské normy a hodnoty)
VDO
Občanská společnost a škola (naše škola)
5. Učební osnovy
82



rozpozná návykové látky a dokáţe je pojmenovat
uplatňuje osvojené způsoby odmítání návykových látek
vyjmenuje nejbliţší krizová centra a moţnosti vyhledávání
pomoci v krizových situacích
VMEGS
Jsme Evropané (významné oblasti ČR a Evropy)
MuV
Princip sociálního smíru a solidarity (empatie,
asertivita, mezilidské vztahy)
MeV
dědictví)
Ročník: sekunda



vysvětlí přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi
rozpozná netolerantní chování lidí
uplatňuje vhodné chování a komunikaci při řešení konfliktních
situací mezi vrstevníky i dospělými





objasní formy vlastnictví a uvede jejich příklady
popíše způsob tvorby majetku
charakterizuje způsob tvorby rozpočtu
z vlastní zkušenosti uvede příklady zdroje příjmů
uvede příklady různých nutných i vedlejších výdajů



uvede příklady dávek a příspěvků, které získávají občané
objasní význam daní
posoudí moţnosti vzdělávání a přípravy na povolání v našem
regionu


objasní hlavní úkoly sloţek státní moci
vysvětlí smysl voleb do zastupitelstev
Člověk ve společnosti
 vztahy mezi lidmi
 mezilidská komunikace
OSV
Mezilidské vztahy (rodina a její funkce)
Komunikace (výchova dětí v rodině)
MuV
Princip sociálního smíru a solidarity (výchova
dětí v rodině)
Majetek, vlastnictví
 formy a ochrana
 hospodaření s majetkem (i s penězi)
OSV
Kreativita (majetek a bohatství)
Hodnoty, postoje, praktická etika (vytváření
majetku)
MeV
Lidská práce
 povolání
 uplatnění ve světě práce
OSV
(nezaměstnanost)
MuV
Lidské vztahy (práva a povinnosti občanů)
Stát a právo
 morálka a mravnost
 právo v kaţdodenním ţivotě
VDO
(volby, pojem politiky)
5. Učební osnovy
83



a způsobu rozhodování (typy státu, formy vlád)
vyjmenuje výhody demokratického řízení státu v kaţdodenním
ţivotě občanů
podá důkazy těchto výhod na příkladech ze ţivota svého města,
své obce
dodrţuje právní řád a respektuje normy, které se ho týkají
VMEGS
Objevujeme Evropu a svět (vznik státu)
MuV





uvede přehled hlavních kulturních institucí v našem regionu
aktivně se seznámí s nabídkou jemu blízkých kulturních
institucí a informuje o nich spoluţáky
objasní význam kulturních institucí pro plnohodnotný ţivot
člověka
vypráví o kulturních tradicích města, regionu, státu
uvede příklady mezinárodní spolupráce v oblasti kultury
Kulturní instituce
 podoby a projevy kultury
 kulturní hodnoty a tradice
OSV
Seberegulace a sebeorganizace (návštěva
výstavy, divadla apod.)
VMEGS
Jsme Evropané (významné události ČR
a Evropy)
MuV
Multikulturalita (kultura a její rozvíjení)
MeV
dědictví)










stanoví pozitivní hodnoty člověka při výběru kamaráda, přítele,
partnera
nachází vhodné prostředky komunikace při řešení konfliktů
posoudí a rozpozná krizové situace
vysvětlí rozdíly v sexuální orientaci člověka
seznámí se s doporučenými tituly odborné literatury v oblasti
sexuální výchovy
uvede příklady dodrţování pravidel hygieny při práci
uplatňuje předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví dle vnitřního
řádu školy
respektuje přijatá pravidla souţití mezi vrstevníky
uvede příklady pozitivního i negativního vlivu na kvalitu
sociálního klimatu z hlediska prospěšnosti zdraví
vyhodnotí dle svých moţností a zkušeností manipulativní vliv
vrstevníků
Partnerství, manželství, rodičovství
Základy sexuální výchovy
OSV
(příčiny rozvodovosti)
MuV
Výchova ke zdraví
 hygiena práce
 první pomoc
OSV
(příčiny rozvodovosti)
MuV
Princip sociálního smíru a solidarity (výchova
dětí v rodině)
5. Učební osnovy
84





dokáţe poskytnout první pomoc a vyhledat centra odborné
pomoci
vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a je schopen na toto
téma diskutovat v kruhu rodiny a vrstevníků
reaguje na signály při vyhlášení mimořádných situací ohroţení
posoudí sociální i zdravotní rizika spojená se zneuţíváním
návykových a dopingových látek či hazardních her
uplatňuje osvojené znalosti při komunikaci se sluţbami
odborné pomoci
EV
Vztah člověka k prostředí (náš ţivotní styl)
Ročník: tercie




uvede příklady pozitivních hodnot a smyslu ţivota
rozliší sociální úlohu kamarádství a přátelství od „part“
konkretizuje potřebu solidarity mezi lidmi
dokáţe v případě potřeby přiměřeně pomoci lidem v nouzi
Člověk a společnost
 hledání blízkého člověka
 hledání nového naplnění ţivota
OSV
Mezilidské vztahy (období dospívání)
Kooperace a kompetice (společnost a dospívání)
Psychohygiena (hledání druhého člověka)
Kreativita (člověk jako svobodný tvůrce)
VMEGS
Jsme Evropané (člověk hledající svůj svět)
MuV
Lidské vztahy (člověk a základní morální
normy)





přebírá odpovědnost za společnou činnost a práci ve skupině
popíše své představy o cestě k povolání
orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí
objasní vztahy mezi vzděláním, povoláním, zaměstnáním
vyhledává moţnosti, kde lze získat informace o vzdělání
a povolání
Práce, zaměstnání, povolání
 odpovědnost za práci
 volba povolání
 trh práce
 moţnosti vzdělávání
OSV
Kooperace a kompetice (společnost a dospívání)
Seberegulace a sebeorganizace (člověk hledající
sám sebe)
(období vzdoru)
VMEGS
Jsme Evropané (člověk hledající svůj svět)
EV
Ekosystémy (člověk hledající svůj svět)



vysvětlí podstatu Ústavy ČR jako základu demokracie
definuje základní lidská práva
posoudí význam ochrany lidských práv a svobod
Právní základy státu
 Ústava ČR
 lidská práva
 právní ochrana člověka
OSV
Hodnoty, postoje, praktická etika (práva dítěte)
5. Učební osnovy
85






rozpozná netolerantní projevy v chování lidí
zaujímá aktivní postoj proti intoleranci
konkretizuje moţnosti právní ochrany občanů
rozpozná protiprávní jednání
uvede příklady trestní postiţitelnosti
přiměřeně uplatňuje svá práva a oprávněné zájmy druhých lidí
VDO
Občan, občanská společnost a stát (základní
zákony ČR)
VMEGS
Jsme Evropané (zákony EU)
MuV
normy)
Princip sociálního smíru a solidarity (lidská
práva, práva dítěte)
MeV


posuzuje vliv masmédií na utváření masové kultury, na veřejné
mínění a chování lidí
vyhledává v nabídce kulturních programů akce dle svých zájmů
Masová kultura
 vliv masmédií na člověka
VMEGS
Jsme Evropané (kulturní instituce EU)
MuV
Multikulturalita (komunikace a její zvládání)
MeV
Fungování a vliv médií ve společnosti (kultura
a kulturní dědictví)









rozpozná v souvislosti s reklamou obchodní zájmy, které
nejsou v souladu se zdravím
projevuje v kolektivu a ve společnosti zdravotně vhodné
a kultivované chování
vyjádří vlastní názor k problematice zdraví
projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu
dospívání a pravidlům zdravého ţivotního stylu
předvídá a rozpozná moţná nebezpečí v konfliktních
a krizových situacích
zvládá bezpečné chování v situacích hromadného ohroţení
vysvětlí právní postiţitelnost v souvislosti s návykovými
látkami
optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání
kultivovaně se chová k opačnému pohlaví
Výchova ke zdraví
 návykové látky a zákon
 rizika zneuţívání návykových látek
 zdravý ţivotní styl
 první pomoc
 komunikační schopnosti
OSV
Komunikace (společnost a dospívání)
Sebepoznání a sebepojetí (kladné charakterové
vlastnosti a jejich posilování)
(období vzdoru)
MuV
normy)
Multikulturalita (komunikace a její zvládání)
EV
Vztah člověka k prostředí (zdravý ţivotní styl)
5. Učební osnovy
86







přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální chování
uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti
manipulaci a agresi
projevuje odpovědné chování v situacích ohroţení zdraví
v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc
vymezí hodnoty člověka, které hrají důleţitou roli při
navazování přátelských a partnerských vztahů
vysvětlí rizika spojená s předčasnou sexuální zkušeností –
zdravotní, právní, sociální
uvědomuje si rizika související s předčasným ukončením
těhotenství
Základy sexuální výchovy
 člověk jako muţ a ţena
 volba partnera
OSV
Mezilidské vztahy (období dospívání)
Psychohygiena (hledání druhého člověka)
MuV
normy)
Etnický původ (národnostní menšiny)
Ročník: kvarta













objasní principy trţního hospodářství a podstatu fungování trhu
vysvětlí funkci peněz a uvede různé příklady forem placení
vyjmenuje základní formy podnikání
vysvětlí základní druhy daní
sestaví návrh textu pracovní smlouvy
vyhledává v zákonech předpisy týkající se pracovního poměru
konkretizuje moţnosti, jak získávat informace o volbě
povolání, a posoudí své moţnosti při rozhodování o volbě
vhodného povolání a profesní přípravy
zajímá se o problémy nezaměstnanosti a způsoby jejich řešení
prokáţe v různých situacích schopnost prezentace své osoby,
a to i pro případ vstupu na trh práce
vysvětlí význam a funkci právního řádu v kaţdodenním ţivotě
respektuje povinnosti vyplývající z některých smluvních vztahů
uvede příklady trestní postiţitelnosti v případech protiprávního
jednání
uvede příklady vzájemné komunikace mezi občany a úřady
města, obce
Svět práce
 výroba, obchod, sluţby
 podnikání, daně
 zákoník práce
 volba povolání
OSV
Mezilidské vztahy (otázka národnostních menšin
v ČR)
Kooperace a kompetice (člověk jako tvůrce
demokracie)
Kreativita (národní hospodářství)
VMEGS
Objevujeme Evropu a svět (ekonomika Evropy
a světa)
EV
Vztah člověka k prostředí (občan a ekonomické
vztahy)
Principy demokracie
 právní řád
OSV
Rozvoj schopností poznávání (organizovaná
pospolitost)
Sebepoznání a sebepojetí (občan jako osobnost)
VDO
Občan, občanská společnost a stát (právní
základy státu)
5. Učební osnovy
87
(Ústava a zákony ČR)
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (Evropská unie)
MuV
Etnický původ (protispolečenské činy)

Kultura
posoudí vliv masmédií na utváření postojů lidí k různým
aktuálním problémům
MuV
Kulturní diference (národnostní menšiny v ČR)
MeV
dědictví)



vysvětlí význam mezinárodní spolupráce
popíše průběh a vývoj integračních procesů v Evropě
průběţně sleduje informace o změnách vyplývajících pro ČR
z členství v EU
Mezinárodní vztahy
 mezinárodní organizace
 EU a ČR
OSV
Komunikace (světové konflikty a jejich řešení)
(organizovaná pospolitost)
VMEGS
Jsme Evropané (EU a její fungování)










aktivně vyuţívá základní kompenzační a relaxační techniky
k překonávání psychické únavy a stresu
je obeznámen s vhodným způsobem pouţívání antikoncepce
v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a ţivotními cíli
mladých lidí přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální
chování
objasní etickou stránku sexuality
respektuje přijatá pravidla souţití mezi partnery
posoudí vliv médií na sexuální chování mládeţe
dokáţe vyhodnotit moţný manipulativní vliv vrstevníků, médií
a sekt
uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti
manipulaci a agresi
uplatňuje zásady tolerance k osobám s odlišnou sexuální
orientací
ovládá základní zásady první pomoci, ošetření závaţnějších
poranění
Výchova ke zdraví
 zdravý ţivotní styl
 etická stránka sexuality
 etika a morálka
 média a jejich působení
 první pomoc
OSV
Mezilidské vztahy (otázka národnostních menšin
v ČR)
Komunikace (sexuální výchova)
Psychohygiena (svoboda sdruţování)
Hodnoty, postoje, praktická etika (reklama a její
význam)
VDO
Občanská společnost a škola (organizovaná
pospolitost)
a způsobu rozhodování (historické aspekty
vývoje státnosti práva)
VMEGS
5. Učební osnovy
88







zvládá bezpečné chování v situacích hromadného ohroţení
orientuje se v kompetencích sloţek integrovaného záchranného
systému
získá orientaci v základní péči o dítě
osvojí si vhodné způsoby odmítání návykových látek
uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při
kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni
v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě i druhým
dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci
školy i obce
MuV
Kulturní diference (národnostní menšiny v ČR)
Lidské vztahy (globální problematika)
Etnický původ (protispolečenské činy)
EV
(globální problémy)
MeV
5. Učební osnovy
89
5.9 Fyzika
5.9.1
ročník
hodinová dotace
prima
2
sekunda
2
tercie
1
kvarta
2
Fyzika jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika, který je
součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP ZV.
V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezového tématu
Osobnostní a sociální výchova.
Výuka probíhá převáţně v odborných učebnách. Při zařazení laboratorních prací
v rámci probíraného tématu se třída dělí na skupiny.
Všechny obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda mají mnoho společného jak svým
zaměřením na zkoumání přírody a zákonitostí, kterými se přírodní jevy řídí, tak
i v poznávacích empirických metodách. Kromě těchto vzájemných vazeb se uplatňují
vazby s matematikou.
Fyzika vede ţáky k orientaci v ţivotě, k celistvosti jeho chápání. Ţáci poznávají sloţitosti
světa kolem sebe, je jim nabízena moţnost pochopit souvislosti mezi přírodou a lidskými
činnostmi. Bez výuky fyziky není moţné, aby ţáci pronikli hlouběji do podstaty nejen
fyzikálních jevů, ale i jevů nefyzikální povahy.
Zájemcům je nabízena moţnost rozvíjet a uplatňovat své poznatky v rámci FO a jiných
fyzikálních soutěţí.

Učitel umoţňuje ţákům osvojit si obecně uţívané termíny, symboly a znaky.

Učitel zařazuje problémové úlohy.

Učitel umoţňuje ţákům prostřednictvím vhodně volených zadání poznat smysl
osvojovaných postupů pro běţný ţivot.

Učitel učí ţáky pracovat v týmu i samostatně experimentovat a porovnávat
dosaţené výsledky.


Učitel zařazuje problémové úlohy, ţáci řeší úlohu z více hledisek.

Učitel vede ţáky k pouţívání vlastních postupů při řešení problémů.

Učitel učí ţáky získávat informace potřebné k dosaţení cíle.
5. Učební osnovy
5.9 Fyzika
90


Učitel učí ţáky porozumět různým typům grafů.

Učitel podporuje komunikaci ţáků při řešení problémů.

Učitel podporuje práci v týmu, stanovuje pravidla pro práci skupiny i samostatnou
práci a dbá na jejich dodrţování.

Učitel vede ţáky k toleranci k jiným názorům.


Učitel učí ţáky přistupovat kriticky k výsledkům, kterých dosáhli, učí je stanovovat
si kritéria hodnocení vlastní práce.

Učitel dbá na dodrţování pravidel hygieny a bezpečnosti práce.
5. Učební osnovy
5.9 Fyzika
91
5.9.2
Název předmětu: Fyzika
Ročník: prima
DÍLČÍ VÝSTUPY
UČIVO
POZNÁMKY
Žák:



rozhodne, které věci jsou z látky pevné, kapalné nebo plynné
nalezne společné vlastnosti kapalin,plynů a pevných látek
uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, ţe se částice
neustále pohybují a vzájemně na sebe působí





změří délku předmětu vhodně zvoleným měřidlem
změří objem tělesa odměrným válcem
změří hmotnost tělesa na vahách
vzájemně převádí běţně pouţívané jednotky téţe veličiny
uţívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností
a objemem při řešení praktických problémů
převádí údaje o čase v různých jednotkách
vysvětlí princip měření teploty teploměrem
určí rozdíl teplot ze zadaných hodnot
předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně
teploty
změří teplotu kapaliny, vzduchu










experimentem prokáţe vzájemné přitahování a odpuzování
zelektrovaných těles
sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje
správně schéma reálného obvodu
správně pouţívá schematické značky a zakreslí schéma
reálného obvodu
určí a pokusem ověří podmínky vedení proudu obvodem
uvede příklady spotřebičů, které vyuţívají tepelné účinky
Vlastnosti látek a těles
 tělesa a látky
 vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek
 částicová stavba látek, difúze
Měření fyzikálních veličin
 měření délky
 měření objemu
 měření hmotnosti

hustota


měření času
měření teploty
OSV
Kooperace a kompetice (utváření a rozvíjení
základních dovedností pro spolupráci)
Elektrický obvod
 elektrická síla

elektrický proud

tepelné účinky elektrického proudu
5. Učební osnovy
5.9 Fyzika
92



elektrického proudu
objasní nebezpečí vzniku zkratu a moţnosti ochrany před ním
pomocí tavné pojistky nebo jističe
dodrţuje pravidla bezpečnosti práce s elektrickými zařízeními
vysvětlí, jak postupovat při poskytnutí první pomoci při úrazu
elektrickým proudem

bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji
a zařízeními
Ročník: sekunda












rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému
tělesu
určí trajektorii konkrétního pohybu tělesa a rozhodne, zda je
pohyb přímočarý nebo křivočarý
rozliší rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb
vyuţívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi
rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu
vypočte průměrnou rychlost pohybu z daných údajů
změří velikost působící síly
znázorní sílu graficky
určí tíhovou sílu, kterou Země působí na těleso o určité
hmotnosti
určí v konkrétní jednoduché situaci druhy působících sil
na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici
graficky i početně určí výslednici dvou sil stejných a opačných
směrů
rozhodne, zda dvě síly jsou v rovnováze
experimentem určí polohu těţiště
Pohyb tělesa
 klid a pohyb těles

druhy pohybu




rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb
rychlost rovnoměrného pohybu
dráha rovnoměrného pohybu
průměrná rychlost
Síla, skládání sil
 síla a její měření
 znázornění síly
 tíhová síla, vztah F = mg

magnetická a elektrická síla

skládání sil stejného a opačného směru


rovnováha sil
těţiště tělesa
5. Učební osnovy
5.9 Fyzika
93










zdůvodní, proč je v konkrétní situaci těleso v klidu nebo
v pohybu rovnoměrném přímočarém
na příkladech ukáţe, ţe silové působení těles je vţdy vzájemné,
ţe síly akce a reakce vznikají a zanikají současně, mají stejnou
velikost a působí na různá tělesa
posuvné účinky síly na těleso vědomě spojuje se změnou
rychlosti pohybu tohoto tělesa
vyuţívá Newtonovy zákony pro objasňování změn
či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné
síly v jednoduchých situacích
experimentem nebo výpočtem určí sílu nebo rameno síly tak,
aby se páka dostala do rovnováţné polohy
uvede příklady uţití páky v praxi a objasní výhodnost pouţití
páky v daném případě
určí podmínku rovnováhy na kladce pevné
uvede příklady vyuţití kladky v praxi
aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení
praktických problémů
Posuvné účinky síly, pohybové zákony
 zákon setrvačnosti

zákon vzájemného působení těles

zákon síly
Otáčivé účinky síly
 rovnováha sil na páce

uţití páky


pevná kladka
uţití pevné kladky
Deformační účinky síly


předpoví, jak se změní deformační účinky síly při změně
velikosti síly nebo obsahu plochy, na kterou působí
určí tlak vyvolaný silou působící kolmo na určitou plochu
navrhne, jak lze v praktické situaci zvětšit nebo zmenšit tlak





v jednoduchém případě změří třecí sílu
rozhodne, zda v dané situaci je tření uţitečné nebo škodlivé
vysvětlí, jak lze v praxi ovlivnit velikost třecí síly
Tření
 měření třecí síly
 tření, třecí síla
 třecí síly v praxi
tlaková síla
tlak
5. Učební osnovy
5.9 Fyzika
94











Mechanické vlastnosti kapalin
vysvětlí na příkladu z praxe princip hydraulického zařízení
porovná tlaky v různých hloubkách kapaliny, tlaky ve stejné
hloubce dvou různých kapalin
vyuţívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách
pro řešení konkrétních praktických problémů
znázorní síly a jejich výslednici na těleso ponořené do kapaliny
předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině
chování tělesa v ní
vysvětlí souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v
atmosféře
porovná tlak v různých výškách, popíše způsob měření
atmosférického tlaku
rozliší zdroj světla a osvětlené těleso
objasní, proč na Zemi pozorujeme fáze Měsíce
vysvětlí vznik stínu a vznik zatmění Slunce a Měsíce
dokáţe pokusem, ţe sluneční světlo je sloţeno z barevných
světel

hydraulická zařízení

hydrostatický tlak

Archimedův zákon

potápění, plování, vznášení se v kapalině
Mechanické vlastnosti plynů
 atmosférický tlak a jeho měření
Světelné jevy
 zdroje světla
 fáze Měsíce
 stín a zatmění Měsíce a Slunce
 rozklad světla optickým hranolem
Ročník: tercie


rozhodne, zda se koná práce a které těleso koná práci
vyuţívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací
a časem

určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní
určí změnu energie tělesa
vyuţívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem
energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh


objasní vnitřní energii tělesa jako energii, která souvisí
Teplo, práce, výkon
 práce
 výkon
Pohybová a polohová energie
 pohybovává energie
 polohová energie
 vzájemná přeměna pohybové a polohové energie tělesa
Vnitřní energie, teplo
 vnitřní energie
5. Učební osnovy
5.9 Fyzika
95














s energií částic
vysvětlí, jak se mění vnitřní energie tělesa s jeho teplotou
rozlišuje a správně pouţívá pojmy teplo a teplota
určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané
tělesem
zhodnotí výhody a nevýhody vyuţívání různých energetických
zdrojů z hlediska vlivu na ţivotní prostředí

změna vnitřní energie konáním práce a tepelnou výměnou

vyuţití energie slunečního záření, obnovitelné
a neobnovitelné zdroje energie
Změny skupenství látek
uvede příklady změn skupenství a z praktického hlediska
objasní, zda se při nich teplo pohlcuje nebo uvolňuje
vysvětlí tání a tuhnutí krystalické látky na základě změny
uspořádání a rychlosti pohybu částic
objasní význam měrného skupenského tepla tání
navrhne, jak lze zvětšit nebo zmenšit rychlost vypařování
kapaliny, uvede praktické vyuţití
předpoví, jak se změní teplota varu při zvětšení nebo zmenšení
tlaku nad kapalinou, uvede praktické vyuţití
rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje
příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku
uvede příklady dokazující, ţe rychlost zvuku závisí
na prostředí, v němţ se zvuk šíří
vysvětlí pojmy odraz zvuku na překáţce, ozvěna, pohlcování
zvuku, výška zvukového tónu
pro ochranu sluchu vyuţívá poznatků, ţe hlasitost zvuku závisí
na zdroji zvuku, jeho vzdálenosti od našeho ucha, prostředí,
v němţ se zvuk šíří a na citlivosti sluchového ústrojí
posoudí moţnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku
na ţivotní prostředí

tání a tuhnutí

vypařování a kapalnění

var
Zvukové jevy
 zdroje zvuku

šíření zvuku

vlastnosti zvuku

ochrana před nadměrným hlukem
OSV
Mezilidské vztahy (respektování práv druhých
lidí, neobtěţovat je nadměrným hlukem)
Ročník: kvarta

rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich
vlastností
Elektrický náboj, elektrické pole
 vodič, izolant , polovodič
5. Učební osnovy
5.9 Fyzika
96
















rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický
proud a napětí
vyuţívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických
problémů
vyjádří elektrickou práci ve W.s nebo v kW.h v joulech
porovná elektrickou energii spotřebovanou různými domácími
spotřebiči za určitou dobu a odhadne cenu, kterou za tuto
elektrickou energii zaplatí
vyuţívá prakticky poznatky o působení magnetického pole
v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní
vysvětlí princip činnosti elektromotoru
uvede příklady vyuţití elektromotoru v praxi
objasní princip činnosti alternátoru a popíše, jaké v něm
probíhají přeměny energie
zvolí vhodné měřidlo a změří střídavý proud nebo napětí
určí transformační poměr transformátoru a uvede příklady
praktického vyuţití transformace nahoru a transformace dolů
popíše a zdůvodní vyuţití transformátoru v rozvodné elektrické
síti
zapojí polovodičovou diodu v propustném a závěrném směru
uvede příklad vyuţití usměrňujícího účinku polovodičové
diody
vysvětlí význam uzemnění domácích spotřebičů
uvede, jak můţe vzniknout zkrat v domácnosti, objasní, v čem
je jeho nebezpečí
řídí se základními pravidly pro bezpečné zacházení
s elektrickými zařízeními
Elektrický proud a napětí
 zdroje elektrického napětí




Ohmův zákon
odpor vodiče
elektrická práce
elektrická energie
Co už víme o magnetickém poli
 magnetické pole cívky s proudem
 působení magnetického pole na cívku s proudem
 elektromotor
Střídavý proud
 alternátor
 měření střídavého proudu a napětí

transformátory

rozvodná elektrická síť
Vedení elektrického proudu v polovodičích
 polovodičová dioda

dioda jako usměrňovač
Bezpečné zacházení s elektrickými zařízeními
 elektrické spotřebiče v domácnosti
 ochrana před úrazem elektrickým proudem

první pomoc při úrazu elektrickým proudem
5. Učební osnovy
5.9 Fyzika
97











uvede velikost rychlosti šíření světla ve vakuu a porovná ji
s rychlostí v jiných prostředích
vyuţívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém
optickém prostředí a zákona odrazu při řešení problémů a úloh
rozhodne ze znalosti rychlosti světla ve dvou různých
prostředích, zda se světlo bude lámat od kolmice či kolmici,
a vyuţívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami
uvede tři základní druhy radioaktivního záření, objasní jejich
podstatu a porovná jejich vlastnosti
uvede a objasní příklady vyuţití radionuklidů
popíše řetězovou jadernou reakci a objasní nebezpečí jejího
zneuţití v jaderných zbraních i moţnosti vyuţití v jaderných
reaktorech a v jaderných elektrárnách
zhodnotí výhody a nevýhody různých energetických zdrojů
z hlediska vlivu na ţivotní prostředí
popíše moţnosti ochrany před jaderným zářením
popíše, z čeho se skládá sluneční soustava
objasní pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet
kolem Slunce a měsíců planet kolem planet
odliší hvězdu a planety na základě jejich vlastností
Elektromagnetické záření
 elektromagnetické vlny a záření

zákon odrazu

zákon lomu
Jaderná energie
 radioaktivita




vyuţití jaderného záření
jaderné reakce
jaderný reaktor
jaderná energetika

ochrana před zářením
Země a vesmír
 sluneční soustava

naše Galaxie
5. Učební osnovy
5.9 Fyzika
98
5.10 Chemie
5.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
ročník
hodinová dotace
prima
–
sekunda
1
tercie
2,5
kvarta
2
Chemie jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Chemie, který je
součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP ZV, a část obsahu tematického okruhu
Práce s laboratorní technikou vzdělávací oblasti Člověk a svět práce RVP ZV.
Environmentální výchova.
Na předmět navazuje volitelný předmět Přírodovědné projekty.
Výuka probíhá převáţně v odborných učebnách. Při průběţném zařazování
laboratorních prací v rámci probíraného tématu je třída rozdělena do skupin, v tercii je
na laboratorní cvičení vyčleněna pravidelně 1 hodina za 2 týdny.
Výuka je doplněna odbornými exkurzemi.
Chemie vede ţáky k pochopení hmotné podstaty světa. Cílem je porozumění
zákonitostem, jimiţ se řídí sdruţování atomů, iontů a molekul ve sloţitější celky, jejich
přeměny a změny vnitřních struktur. Ţáci se učí chemizaci v ţivotě. Bez výuky chemie je
problematické zvládnout běţné ţivotní situace, jako je bezpečné pouţívání výrobků
chemického průmyslu, léčiv, nakládání s odpady, je také obtíţné vysvětlit si četné přírodní
jevy. Předmět má tedy všeobecně vzdělávací funkci s akcentem na logické myšlení.
Zájemcům je nabízena moţnost rozvíjet a uplatňovat své poznatky v rámci ChO a různých
přírodovědně zaměřených projektů.

Učitel učí ţáky vyhledávat, třídit, kombinovat, propojovat, zpracovávat a pouţívat
informace z různých zdrojů.



Učitel umoţňuje poznat prostřednictvím vhodně volených zadání
osvojovaných postupů pro běţný ţivot.

smysl

Učitel učí ţáky vyuţívat a kombinovat znalosti z různých předmětů při řešení
problémů.

Učitel usiluje o účelné uplatnění získaných dovedností v praxi.
5. Učební osnovy
5.10 Chemie
99


Učitel zařazuje problémové úlohy, ţák řeší úlohu z více hledisek.

Učitel vede ţáky k pouţívání vlastních postupů při řešení problémů.


Učitel vede ţáky k pochopení čteného textu.


Učitel učí ţáky porozumět různým typům grafů.


práci a učí ţáky dodrţovat je.


Učitel zapojuje ţáky do ochrany a péče o ţivotní prostředí.


Učitel nabízí dostatek situací k propojení problematiky člověka, jeho hygieny,
ochrany jeho zdraví s otázkami ochrany zdraví při práci a zájmové činnosti.

5. Učební osnovy
5.10 Chemie
100
5.10.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Název předmětu: Chemie
Ročník: sekunda
DÍLČÍ VÝSTUPY
Žák:
 intuitivně chápe pojem hustota, na jednoduchých příkladech
prokáţe rozdílnou hustotu
 rozumí pojmu rozpustnost, rozpouštědlo, rozpuštěná látka,
pokusem ověří rozpustnost látek
 pokusem ověří tepelnou a elektrickou vodivost látek
 demonstruje jednoduchými pokusy vliv atmosféry
UČIVO
POZNÁMKY

hustota

rozpustnost


tepelná a elektrická vodivost
vliv atmosféry na vlastnosti a stav látek
Z – atmosféra
Práce s laboratorní technikou
F – látka, hustota
B – minerály

dodrţuje pravidla bezpečné práce a ochrany ŢP s vybranými
a běţně pouţívanými látkami při experimentální
práci,vyhodnotí jejich rizikovost; posoudí nebezpečnost
vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí

bezpečnost práce v laboratoři, laboratorní řád


pouţívá a dodrţuje bezpečnost práce při práci v laboratoři
vyhledá a rozumí R-větám a S-větám, zná nejdůleţitější
varovné značky


zásady bezpečné práce – ve školní pracovně i v běţném ţivotě
nebezpečné látky a přípravky – R-věty, S-věty, varovné
značky a jejich význam

poskytne první pomoc při úrazu v laboratoři

zásady první pomoci

rozdělí směsi na stejnorodé a různorodé, rozumí rozdílu mezi
nimi

různorodé; stejnorodé (roztoky)

zpracuje protokol o cíli, průběhu a výsledcích své
experimentální práce a zformuluje v něm závěry, k nimţ dospěl

návod a protokol

ze zadaných hodnot vypočítá hmotnostní zlomek a pracuje
s pojmem koncentrace roztoku; v jednoduchých případech
připraví roztok dané koncentrace
uvede rozdíl mezi koncentrovanějším a zředěnějším roztokem,
připraví nasycený a nenasycený roztok dané látky

hmotnostní zlomek a koncentrace roztoku
M – trojčlenka

koncentrovanější, zředěnější, nasycený a nenasycený roztok

5. Učební osnovy
5.10 Chemie
101

prakticky ovládá a vyuţívá vhodné metody pro oddělování
sloţek směsí

práce s kahanem, odměřování kapalin, filtrace, skládání filtrů

aplikuje na praktických příkladech faktory ovlivňující
rozpouštění

vliv teploty, míchání a plošného obsahu pevné sloţky
na rychlost jejího rozpouštění do roztoku
F – teplota

navrhne postupy a prakticky provede oddělování sloţek směsí
o známém sloţení; uvede příklady oddělování sloţek v praxi

sedimentace, sublimace, destilace

navrhne a prakticky vyzkouší oddělení jednoduchých směsí,
navrhne další postupy a uvede principy z praxe

oddělování sloţek směsí (usazování, filtrace, destilace,
krystalizace, sublimace)

rozlišuje druhy vod, jednoduchým postupem připraví
destilovanou vodu, vysvětlí rozdíl mezi vodou destilovanou,
pitnou a odpadní
načrtne a popíše postup výroby pitné vody

voda destilovaná, pitná a odpadní

výroba pitné vody
uvede příklady znečišťování vody, nastíní postupy ke zmírnění
míry znečištění
popíše sloţení vzduchu, vyjmenuje jeho jednotlivé sloţky, zná
příklady znečišťování vzduchu, nastíní postupy ke zmírnění
míry znečištění, rozumí pojmu ozonová vrstva

čistota vody

vzduch – sloţení, čistota ovzduší, ozonová vrstva



EV
Základní podmínky ţivota (voda)
Z – hydrosféra
Exkurze: ČOV – Nedošín
EV
(odpady)
EV
Základní podmínky ţivota (ovzduší)





definuje pojem – atom (jádro, obal, protony, elektrony,
neutrony); chápe důleţitost elektronového obalu a jeho
uspořádání, v jednoduchých případech rozumí změnám
v elektronovém obalu
rozumí pojmu molekula – sestaví modely jednoduchých
molekul

atom – atomové jádro, protony, neutrony, elektronový obal
a jeho změny v chemických reakcích, elektrony

molekuly
vysvětlí pojem chemická vazba, na jednoduchých vazbách
načrtne princip vzniku
tvoří vzorce halogenidů, sulfidů, oxidů, kyselin (bezkyslíkatých
i kyslíkatých), hydroxidů

chemická vazba

názvosloví jednoduchých anorganických sloučenin
zná značky a názvy základních prvků; u vybraných prvků (C,
S, N, P, O, H, halogenidů a kovy) vyjmenuje vlastnosti

názvy, značky, vlastnosti a pouţití vybraných prvků
5. Učební osnovy
5.10 Chemie
102


a pouţití
pouţívá periodickou soustavu prvků – rozumí pojmům skupina
a perioda
vysvětlí a pouţívá pojem protonové číslo

skupiny a periody v periodické soustavě prvků

protonové číslo

vysvětlí pojmy produkt a výchozí látka, chápe slučování jako
jeden druh reakce, zapíše a vysvětlí princip jednoduchých
neutralizací a dokáţe její průběh jednoduchým pokusem

klasifikace chemických reakcí – slučování, neutralizace

sestaví a přečte jednoduché chemické rovnice, chápe důleţitost
zákona zachování hmotnosti, vypočítá hmotnost výchozí látky
nebo produktu
vypočítá jednoduché příklady na látkové mnoţství a molární
hmotnost

zákon zachování hmotnosti; chemické rovnice

látkové mnoţství; molární hmotnost

napíše (vyjmenuje) a aplikuje na praktických příkladech
faktory ovlivňující rychlost chemické reakce

faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí – teplota,
plošný obsah, katalýza

tvoří vzorce halogenidů, sulfidů, oxidů, kyselin (bezkyslíkatých
i kyslíkatých), hydroxidů

názvosloví jednoduchých anorganických sloučenin



sestaví vzorec, odvodí názvy oxidů, u nejdůleţitějších oxidů
zná jejich vlastnosti a pouţití, u některých oxidů dokáţe jejich
vlastnosti pokusem
sestaví vzorec, odvodí názvy kyselin a hydroxidů,
u nejdůleţitějších kyselin a hydroxidů zná jejich vlastnosti
a pouţití, u některých kyselin a hydroxidů dokáţe jejich
vlastnosti pokusem
sestaví vzorec, odvodí názvy halogenidů

oxidy – názvosloví, vlastnosti a pouţití vybraných prakticky
významných oxidů
B – nerosty

kyseliny a hydroxidy – vlastnosti, vzorce, názvy a pouţití
vybraných prakticky významných kyselin a hydroxidů

soli nekyslíkatých kyselin – vlastnosti, pouţití vybraných solí,
oxidační číslo, názvosloví, vlastnosti a pouţití vybraných
prakticky významných halogenidů

M – výpočty
Ročník : tercie


B – nerosty a horniny
5. Učební osnovy
5.10 Chemie
103


vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na ţivotní
prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet


kyselé deště

zpracuje protokol o cíli, průběhu a výsledcích své
experimentální práce a zformuluje v něm závěry, k nimţ dospěl

návod a protokol

rozumí stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním
indikátorovým papírkem a uvede příklady uplatňování
neutralizace v praxi, při pokusech pouţívá indikátory
či indikátorové papírky

kyselost a zásaditost roztoků
B – půdy
Projekt: Kyselé deště

vybere a prakticky vyuţívá vhodné pracovní postupy, přístroje,
zařízení a pomůcky pro konkrétní pozorování, měření
a experimenty

destilace, filtrace za sníţeného tlaku

rozezná druhy hasicích přístrojů a princip jejich funkce, zná
postup chování v případě poţáru a zásady první pomoci

hořlaviny – význam tříd nebezpečnosti

vyhledává v dostupných informačních zdrojích všechny
podklady, jeţ mu co nejlépe pomohou provést danou
experimentální práci
 studijní materiály – odborné knihy, časopisy a internet

chápe rozdíl mezi oxidací a redukcí a chápe principy získávání
kovů z jejich rud
rozumí principu vzniku el. proudu při reakci, prokáţe znalost
principu jednoduchým pokusem
vysvětlí rozdíl mezi exotermní a endotermní reakcí, rozumí
pojmu teplo, umí definovat pojem palivo a základní druhy
vyjmenovat, znají jejich klady a zápory


definuje pojmy alkany, alkeny, alkyny ,areny, uvede jejich
zdroje, vlastnosti a pouţití, odvodí jejich vzorce

příklady v praxi významných alkanů, uhlovodíků
s vícenásobnými vazbami a aromatických uhlovodíků






klasifikace chemických reakcí – reakce redoxní, průmyslové
vyuţití elektrolýzy
výroba elektrického proudu chemickou cestou
paliva – klasifikace, jaderná energie
EV
Základní podmínky ţivota (energie, přírodní
zdroje)
Ročník:kvarta
5. Učební osnovy
5.10 Chemie
104

na základě získaných znalostí o uhlí, ropě, zemním plynu
a dalších paliv shrne jejich uţívání, chápe a objasní důleţitost
ropy a uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy

ropa, uhlí, zemní plyn, průmyslově vyráběná paliva
B – přírodní zdroje



definuje pojmy alkoholy a karboxylové kyseliny, uvede jejich
zdroje, vlastnosti a pouţití, odvodí jejich vzorce

příklady v praxi významných alkoholů a karboxylových
kyselin

zpracuje elektronicky protokol o cíli, průběhu a výsledcích své
experimentální práce a zformuluje v něm závěry, k nimţ
dospěl.

protokol v elektronické podobě
Ivt – zpracování naměřených dat

uvede vlastnosti a příklady funkcí bílkovin, tuků, sacharidů
a vitaminů v lidském těle

vlastnosti a příklady funkcí bílkovin, tuků, sacharidů
a vitaminů v lidském těle
B – výţiva

vybere a prakticky vyuţívá vhodné pracovní postupy, přístroje,
zařízení a pomůcky pro konkrétní pozorování, měření
a experimenty

vliv faktorů na rychlost chem. reakcí, chromatografie

svými slovy popíše průběh fotosyntézy (výchozí látky
produkty), určí podmínky postačující pro aktivní fotosyntézu

fotosyntéza
B – fotosyntéza

podklady, jeţ mu co nejlépe pomohou provést danou
experimentální práci

studijní materiály – odborné knihy, časopisy a internet

chápe důleţitost bílkovin, tuků, sacharidů a vitamínů a zná
příklady jejich výskytu

zdroje bílkovin, tuků, sacharidů a vitamínů
B – výţiva

vyjmenuje největší chemické závody v ČR – odhadne jejich
důleţitost pro společnost, dopad na ţivotní prostředí; rozumí
pojmu koroze a na praktických příkladech uvede způsoby
ochrany

chemický průmysl v ČR – výrobky, rizika v souvislosti
s ţivotním prostředím, recyklace surovin, koroze
EV
Vztah člověka k prostředí (chemické závody)
(odpady)
5. Učební osnovy
5.10 Chemie
105

orientuje se v přípravě a vyuţívání různých látek v praxi
a jejich vlivech na ţivotní prostředí a zdraví člověka

rozumí potřebnosti automobilismu, chápe jeho dopad na ţivotní
prostředí

automobilismus

chápe důleţitost i škodlivost průmyslových hnojiv, zná jejich
základní rozdělení
vysvětlí základní chemické sloţení pojiv a rozumí principu
probíhajících reakcí
popíše základní druhy plastů (PE, PP, PVC, …) a syntetických
vláken, chápe jejich potřebnost dopad na zdraví člověka
i ţivotní prostředí
rozumí pojmům detergenty a pesticidy, insekticidy a vysvětlí
princip jejich pouţití a dopad na zdraví člověka
vyjmenuje základní rozdělení léčiv; rozlišuje základní drogy
a zná důsledky jejich poţívání

průmyslová hnojiva
EV
(doprava a ţivotní prostředí)
Vztah člověka k prostředí ( průmyslová hnojiva)


tepelně zpracovávané materiály – cement, vápno, sádra,
keramika
plasty a syntetická vlákna – vlastnosti, pouţití, likvidace
Exkurze: recyklační jednotka (Bohdaneč)

detergenty a pesticidy, insekticidy

léčiva a návykové látky




5. Učební osnovy
5.10 Chemie
106
5.11 Biologie a geologie
ročník
hodinová dotace
prima
2
sekunda
2
tercie
2,5
kvarta
2
Biologie a geologie jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru
Přírodopis, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP ZV, dále část obsahu
vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk
a zdraví RVP ZV, a také část obsahu tematického okruhu Práce s laboratorní technikou
vzdělávací oblasti Člověk a svět práce RVP ZV.
Na předmět navazuje volitelný předmět Přírodovědné projekty.
Výuka probíhá převáţně v odborných učebnách. Při průběţném zařazování
laboratorních prací v rámci probíraného tématu je třída rozdělena do skupin, v tercii je
na laboratorní cvičení vyčleněna pravidelně 1 hodina za 2 týdny.
Výuka je doplněna krátkodobými projekty, besedami s odborníky i odbornými exkurzemi.
Biologie a geologie umoţňuje ţákům získat základní poznatky, dovednosti
a přehled v oboru, takţe se dokáţí orientovat v problematice přírodních věd. Cílem
předmětu je vytvořit u ţáků pozitivní vztah k ţivotu, ţivým organismům a jejich
společenstvům s důrazem na zodpovědnost za své zdraví a za ţivotní prostředí.
V biologii se ţáci učí pracovat s literaturou, vyhledávat informace a orientovat se v textu,
rozvíjet logické myšlení, chápat souvislosti a dále akceptovat a vyuţít vzájemné prolínání
biologie s dalšími vědními disciplínami (chemií, fyzikou, zeměpisem, matematikou,
dějepisem…).
Ţáci jsou také vedeni k účasti na různých soutěţích s biologickou tematikou.

Učitel učí ţáky získávat informace potřebné k dosaţení cíle – vyhledávat, třídit,
propojovat, zpracovávat a pouţívat informace z různých zdrojů.

Učitel učí ţáky klást si otázky a na příkladech z praxe se snaţí ţákům ukázat smysl
učení a vytvořit pozitivní vztah k učení.

Učitel svými nároky a prověřováním znalostí vede ţáky k soustavnému učení.

Zadáváním rozsáhlejších témat učitel rozvíjí schopnost ţáků naučit se větší
mnoţství látky najednou.

Učitel průběţně kontroluje schopnost ţáků psát si poznámky.
5. Učební osnovy
107

Učitel vede ţáky k samostatnosti při řešení problémů, zároveň jim umoţňuje
pouţívat vlastní postupy řešení; zadává domácí úkoly.

Učitel klade důraz na vyuţívání dříve získaných znalostí a hledání souvislostí
s jinými předměty a obory.


Učitel umoţňuje samostatný projev ţáka (zkoušení, představení projektu nebo
referátu), přitom dbá na jeho přesné a spisovné vyjadřování.

Učitel rozvíjí komunikaci se ţáky, někdy umoţňuje komunikaci ţáků ve skupině.

Učitel podporuje práci s učebnicí, odbornou literaturou, internetem…

Učitel nabádá ţáky ke kritickému přístupu k získaným informacím, učí ţáky
nepřijímat informace pasivně, ale vytvořit si vlastní názor.

Učitel stanovuje pravidla pro práci ve skupině i samostatnou práci a učí ţáky je
dodrţovat.

Slušným chováním a vystupováním na veřejnosti dává učitel ţákům dobrý příklad.

Učitel vychovává ţáky k respektování názorů druhých lidí a ke kulturně vedenému
dialogu.

a odpovědnosti za domácí přípravu.

Učitel objasňuje ţákům vztah člověka k přírodě a vede je k odpovědnosti za stav
ţivotního prostředí.

Učitel učí ţáky pouţívat mikroskopickou techniku a zpracovávat protokoly.

Učitel vede ţáky k šetrnému zacházení s veškerým
a k dodrţování pravidel hygieny a ochrany zdraví při práci.
vybavením
učeben
5. Učební osnovy
108
Název předmětu: Biologie a geologie
Ročník: prima
DÍLČÍ VÝSTUPY
Žák:
 rozliší základní projevy a podmínky ţivota a orientuje se
v přehledu vývoje organismů
UČIVO

POZNÁMKY
ţivot na Zemi
Buňka
 stavba rostlinné a ţivočišné buňky, funkce organel

popíše části buňky a vysvětlí jejich funkci, vysvětlí rozdíl mezi
rostlinnou a ţivočišnou buňkou



popíše stavbu buňky bakterie
na příkladech vysvětlí význam bakterií v přírodě a pro člověka
objasní stavbu viru, popíše podstatu mnoţení a přenosu viru,
uvede příklady virových onemocnění

popíše rozdíly mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými
organismy, rozumí pojmům buňka, tkáň, pletivo, orgán,
orgánová soustava, rozpozná funkci orgánů rostlin a ţivočichů


objasní podstatu dědičnosti a přenosu dědičných informací
vysvětlí princip pohlavního a nepohlavního rozmnoţování
a jeho význam, výhody a nevýhody

uplatňuje systematické kategorie a princip třídění organismů
Taxonomie





charakterizuje stélku hub (bez plodnic a s plodnicemi)
popíše stavbu kloboukaté plodnice houby
popíše rozmnoţování hub
rozpozná a zařadí naše nejznámější jedlé a jedovaté houby
vysvětlí způsoby výţivy hub (saprofytismus, parazitismus,
Houby a lišejníky
 charakteristika hub, anatomie plodnic
 rozmnoţování hub
 systém hub, houbaření
 výţiva hub, symbióza
 význam hub
Bakterie a viry
 bakteriální buňka
 přehled bakterií
 viry
 obrana organismu proti infekci
Struktura živých organismů
 hierarchické uspořádání organismů (buňky–tkáně–orgány…)
 jednobuněčnost a mnohobuněčnost
EV
(ekologické zemědělství)
Ekosystémy
Vztah člověka k prostředí (ochrana zdraví)
Základy dědičnosti, rozmnožování
 geny, dědičnost a proměnlivost
 rozmnoţování organismů
EV
Ekosystémy (les, pole)
5. Učební osnovy
109














symbiózu), objasní význam mykorrhizy
objasní význam hub v přírodě a pro člověka
popíše stavbu stélky lišejníku a vysvětlí funkci obou symbiontů
rozdělí pletiva podle funkce
popíše stavbu rostlinného těla a vysvětlí vnější a vnitřní stavbu
jednotlivých orgánů a jejich funkci
vysvětlí princip základních fyziologických procesů rostlin
orientuje se v systému rostlin
dokáţe charakterizovat hlavní systematické skupiny a zařadit
významné zástupce, pouţívá klíče a atlasy
popíše stavbu reprodukčních orgánů semenných rostlin
vysvětlí rozdíly mezi jednoděloţnými a dvouděloţnými, zná
hospodářsky významné čeledi a druhy
na základě morfologických znaků odvodí, k jakému prostředí je
rostlina přizpůsobená
rozlišuje hlavní rostlinná společenstva
dokáţe popsat části mikroskopu a potřebné pomůcky a osvojí si
pracovní postup při mikroskopování
zpracuje protokol o průběhu a výsledcích své experimentální
práce a zformuluje závěry, k nimţ dospěl
dodrţuje pravidla bezpečné práce a ochrany ţivotního prostředí

lišejníky
Rostliny
 rostlinná pletiva
 vegetativní orgány rostlin (křen, stonek, list)
 fotosyntéza, dýchání, pohyby rostlin, růst, rozmnoţování
 systém třídění rostlin
 řasy, mechorosty, kapraďorosty, semenné rostliny
 krytosemenné rostliny
 květ, květenství, opylení, oplození, semeno, plod…
 rozšiřování semen a plodů
 jednoděloţné a dvouděloţné
 ekologie rostlin
EV
(ekologické zemědělství)

praktická cvičení
EV
Ekosystémy (les, pole)
Vztah člověka k prostředí (aktuální ekologické
problémy, ochrana přírody)
Ročník: sekunda





rozliší rostlinnou a ţivočišnou buňku
definuje rozdíly mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými
organismy, objasní princip hierarchického uspořádání těla
mnohobuněčných (buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy)
popíše orgánové soustavy ţivočichů, zná funkce jednotlivých
orgánů
porovná hlavní skupiny ţivočichů, uvede typické zástupce
a srovná vnější a vnitřní stavbu jejich těl
dokáţe určit vybrané druhy ţivočichů a zařadit je do hlavních
taxonomických skupin
Prvoci a živočichové
 ţivočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy
 organismy jednobuněčné a mnohobuněčné
 prvoci – stavba a význam


EV
Základní podmínky ţivota (ochrana přírody)
systém bezobratlých ţivočichů
systém obratlovců
5. Učební osnovy
110







rozlišuje základní projevy chování ţivočichů
na konkrétních příkladech objasní souvislosti mezi způsobem
ţivota ţivočišného druhu a jeho přizpůsobení danému prostředí
zhodnotí význam ţivočichů v přírodě (v ekosystému) i význam
pro člověka
uplatňuje zásady bezpečného a ohleduplného chování ve styku
se zvířaty


etologie a ekologie ţivočichů
hospodářsky a epidemiologicky významné druhy
EV
Ekosystémy (les, pole, voda, moře, tropický les)
problémy, ochrana přírody)
dokáţe popsat části mikroskopu a potřebné pomůcky a osvojí si
pracovní postup při mikroskopování

Ročník: tercie










Biologie člověka
rozlišuje základní typy tkání a popíše jejich stavbu a význam
určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových
soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy
rozpozná příčiny, popř. projevy běţných nemocí a tělesných
vad, uplatňuje zásady jejich prevence a léčby
projevuje odpovědné chování v situacích ohroţujících zdraví,
v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc
dává do souvislosti sloţení stravy a stravovací návyky
s rozvojem civilizačních nemocí, zná zásady zdravého
stravování
objasní spojitost mezi dušením a tělesným zdravím, rozpozná
hlavní příznaky poruch příjmu potravy (anorexie, bulimie)
uvědomuje si zdravotní a psychosociální rizika spojená
s uţíváním návykových látek, tabákových výrobků a alkoholu,
vysvětlí vznik závislosti
navrhne a naplánuje reţim dne, prokáţe důleţitost střídání
tělesné a duševní aktivity (práce) a odpočinku
objasní vznik a ontogenetický vývin lidského jedince
v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a ţivotními cíli
mladých lidí přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální
chování

anatomie a fyziologie člověka, onemocnění a vady spojené
s funkcí jednotlivých orgánových soustav



ochrana před přenosnými a nepřenosnými chorobami, úrazy,
chronickým onemocněním
výţiva a zdraví
tělesná a duševní hygiena, reţim dne

rozmnoţování člověka, sexuální ţivot
EV
Výchova ke zdraví
5. Učební osnovy
111

orientuje se v problematice původu člověka

názory na původ člověka

vybere a prakticky vyuţívá vhodné pracovní postupy, přístroje
a pomůcky pro konání konkrétních experimentů
podklady, které mu pomohou provést danou experimentální
práci





Ročník: kvarta


popíše stavbu Země (jádro, plášť, zemská kůra)
objasní vliv jednotlivých sfér Země na existenci ţivota na Zemi


uvede rozdíly mezi minerálem (nerostem) a horninou
orientuje se v krystalové soustavě, dokáţe přiřadit příklady
nerostů, zná základní chemické sloţení vybraných nerostů
vyjmenuje nerosty podle stupnice tvrdosti, rozlišuje další
základní vlastnosti minerálů (štěpnost, lom, pevnost
a soudrţnost, optické, elektrické a magnetické vlastnosti)
rozpozná vybrané nerosty a horniny s pouţitím určovacích
pomůcek
vysvětlí vznik a rozdíl mezi vyvřelými, usazenými
a přeměněnými (metamorfovaných) horninami, dokáţe přiřadit
zástupce a vymezit některá naleziště v okolí, ČR či světě
objasní rozdíl mezi vnitřními a vnějšími geologickými ději
a dokáţe popsat jejich příčiny a následky (katastrofální
a krajinotvorné)
popíše pohyb litosférických desek, jejich vznik a zánik – oběh
hornin
vysvětlí sopečnou činnost a zemětřesení
porovná význam půdotvorných činitelů, rozlišuje hlavní půdní







Země
 Země – sloţení a stavba naší planety
 sféry Země a jejich význam z hlediska ţivota
Mineralogie a petrologie
 nerost a hornina; krystal, krystalová soustava
 fyzikální vlastnosti a chemické vlastnosti
 třídění – prvky (kovy a nekovy), halogenidy, sulfidy, oxidy,
uhličitany, dusičnany, sírany, fosforečnany, křemičitany,
organolity
 vyuţití v praxi

vyvřelé, usazené a přeměněné horniny
Geologie
 geologické děje
 vnitřní – krátkodobé, dlouhodobé; pohyb litosférických desek
(důsledky, vznik a zánik zemské kůry), sopečná činnost,
zemětřesení, horotvorné procesy
 vnější – mechanické a chemické zvětrávání, působení vody
vzduchu, ledovce, vegetace a člověka na zemský povrch –
geomorfologie, výskyt
EV
5. Učební osnovy
112


















typy a druhy půd v naší přírodě
ozřejmí vznik a význam půdy
orientuje se v chronologii jednotlivých geologických ér Země
a rozlišuje je podle charakteristických znaků
rozlišuje mezi podnebím a počasím
vysvětlí na základě praktické zkušenosti vliv podnebí a počasí
na ţivot
zamyslí se nad lokálními důsledky globálních změn
rozlišuje původní význam pojmů „ekologie“
a „environmentalistika“
uvede příklady vlivu organismů na prostředí a naopak, ukáţe
konkrétní příklady vzájemných vztahů mezi organismy
a prostředím a mezi organismy navzájem
charakterizuje populaci, společenstvo, ekosystém
vyjmenuje neţivé a ţivé sloţky ekosystému, objasní jejich
význam, vzájemné vztahy a rovnováhu v ekosystému
popíše příklady potravních řetězců a vysvětlí pojem „potravní
pyramida“
uvede příklady společenstev a příklady přirozených a umělých
ekosystémů
jmenuje kladné a záporné vlivy člověka na přírodu a krajinu
a příklady narušení rovnováhy v ekosystému
orientuje se v problematice ochrany přírody a ţivotního
prostředí v ČR, vyjmenuje kategorie zvláště chráněných druhů
a zvláště chráněných území a uvede příklady
pojedná o globálních ekologických problémech
pouţívá správně pomůcky k pozorování organismů, určovací
klíče, pomůcky k určování minerálů
pomocí získaných informací zařadí organismus, minerál
či horninu do taxonomické skupiny
zaloţí si různé druhy sbírek (např. herbář) s určitým tématem
dodrţuje základní pravidla bezpečnosti práce, při pozorování
přírody se chová tiše, klidně, trpělivě a disciplinovaně



pedologie
vznik půdy, sloţení a vlastnosti půd
geologická období Země

podnebí a počasí ve vztahu k ţivotu
Základní podmínky ţivota (půda)
EV
Ekosystémy (vodní zdroje, moře, tropický les)
Ekologie
 ekologie jako věda o vzájemných vztazích

organismy a prostředí

populace, společenstva, ekosystémy (jejich rostlinní
i ţivočišní zástupci)

potravní pyramida, řetězec – význam, sloţky (producenti,
konzumenti, reducenti)

vliv člověka na přírodu a krajinu

ochrana přírody a krajiny, ochrana ţivotního prostředí

globální ekologické problémy, jejich vliv na místní krajinu;
důsledky, řešení
Poznávání a třídění přírodnin
 pozorování a určování rostlin a zvířat při vycházce podle klíčů
a dalších určovacích pomůcek
 práce s lupou, dalekohledem, mikroskopem
 určování minerálů a hornin podle určovacích pomůcek
 přednášky odborníků
 poučení o vhodném chování při pozorování přírody
(vycházky) a při dalších aktivitách (pokusy, práce s ostrými
nástroji
EV
Ekosystémy (typy společenstev a ekosystémů)
EV
problémy)
(změna krajiny, ochrana přírody, doprava
a ţivotní prostředí, odpady…)
5. Učební osnovy
113
5.12 Zeměpis
ročník
hodinová dotace
prima
2
sekunda
2
tercie
2
kvarta
1
Zeměpis jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který je
součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda.
a Multikulturní výchova.
Výuka probíhá obvykle v kmenových třídách. Je doplněna také geografickým
pozorováním v bezprostředním okolí školy nebo exkurzemi ve vybraných vzdálenějších
lokalitách.
Zeměpis studuje vztahy mezi člověkem a prostředím, uvádí ţáky do hlavních
přírodních, hospodářských a sociálních podmínek a seznamuje se ţivotem lidí
v jednotlivých makroregionech i mikroregionech i v blízkém území místní krajiny.
Umoţňuje ţákům orientovat se v současném světě a v problémech současného lidstva.
Ţáci jsou vedeni k účasti v různých soutěţích zeměpisných znalostí.

Učitel vede ţáky k pouţívání vhodné literatury, atlasu a map, internetu.

Učitel umoţňuje ţákům řešit problémy na úrovni jejich znalostí, odpovídat
na geografické otázky, ţáci mohou zpracovat projekt se zeměpisnou tematikou.

Učitel vede ţáky, aby kvalitně prezentovali své znalosti, uskutečňuje a vede s ţáky
řízený dialog.

Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy, na ochranu přírodního a ţivotního
prostředí.
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
114
Název předmětu: Zeměpis
DÍLČÍ VÝSTUPY
Ročník: průběžně prima až kvarta
UČIVO
POZNÁMKY
Žák:



Informační dokumentační zdroje v geografii
pouţívá s porozuměním základní pojmy: zdroje zeměpisných
dat, internet, grafické vyjádření v mapě i mimo ni, terénní
průzkum, statistika, sčítání obyvatelstva, dálkový průzkum
země
přiměřeně vyhledává informace z různých zdrojů dat – různé
druhy textů, encyklopedie, slovníky, tabulky, grafy, fotografie,
obrázky, schémata, statistické prameny
dokáţe se zjištěnými informacemi z různých zdrojů přiměřeně
pracovat, generalizovat je, zobecňovat a výsledky interpretovat
OSV
Rozvoj schopností poznávání (porozumění
a pouţívání základních pojmů)
Kreativita (práce s daty)
Komunikace (prezentace získaných informací)
Kooperace a kompetice (práce ve skupině)
Mezilidské vztahy (sociální rozvoj)
MeV
(sběr informací)
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
(interpretace informací)
Práce v realizačním týmu (projekty)
Internet, encyklopedie a další literatura –
vyhledávání pojmů, informací a dat


pouţívá s porozuměním základní pojmy: globus, mapa, plán,
obsah a měřítko plánů a map, výškopis, polohopis, legenda
mapy, vrstevnice, nadmořská výška, kóta, druhy map, atlasy,
místní a důleţité poledníky a rovnoběţky, zeměpisná poloha
pouţívá globus k demonstraci rozmístění oceánů, kontinentů
a určování základních tvarů Země, vnímá a pouţívá globusu
a plány jako zmenšený model a zjednodušený rovinný obraz
Země či jejích částí, rozlišuje druhy map, aplikuje měřítko
mapy na výpočet skutečných vzdáleností
Základy geografické kartografie a topografie
 globus
 plán a mapa
 měřítko, obsah a vyuţití map
OSV
MeV
(sběr informací)
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
115
Školní globus, plány, mapy nástěnné, tématické,
turistické, školní a jiné mapové atlasy,
autoatlasy, praktické aplikace a činnosti s
mapami a atlasy



čte a přiměřeně interpretuje informace z různých druhů plánů
a map, vytváří jednoduché mapy a grafy zobrazující
geografické aspekty světových událostí, načrtne vlastní plánek
či schematickou mapu, získává data z různých médií a vyuţívá
je k sestavování vlastních jednoduchých map, grafů
a diagramů, orientuje se v obsahu a rejstříku atlasů a aktivně
s nimi pracuje
určuje zeměpisnou polohu
připraví, načrtne a pouţívá osobní mentální mapy, analyzuje
přiměřeným způsobem faktory, které ovlivňují lidské
preference při rozhodování volby prostředí
Aplikace kartografických a topografických znalostí
 činnosti s mapami, grafy, diagramy a se zeměpisnými atlasy


určování zeměpisné polohy
myšlenkové (mentální) mapy
OSV
EV
všechny tematické okruhy (pozorování
ekosystémů, vliv člověka na ţivotní prostředí,
voda a ovzduší atd.)
Terénní geografická výuka – aplikace
s kartografickými pomůckami, Vlastní nebo
modelové myšlenkové (mentální) mapy
vyjadřující prostorovou diferenciaci člověka
v prostředí (nákres, náčrt, schéma)





určuje světové strany na mapě i v terénu, orientuje se podle
vyznačených objektů v krajině
orientuje se v terénu mapy, čte s porozuměním pochodové
a turistické značky a vysvětlivky v mapě, určuje podle mapy
v terénu orientační objekty a své stanoviště, pracuje aktivně
s turistickými mapami, vyhledává základní údaje z map
pracuje aktivně na mapách velkého měřítka s pochodovým
úhlem, s azimutem, směřuje podle něho pohyb v terénu
pouţívá prakticky zeměpisnou síť a souřadnice k určování
zeměpisné polohy lokalit povrchu na glóbu a v mapách
pořizuje jednoduché panoramatické náčrtky krajiny, situační
plánky, schematické mapky a náčrty, přiměřenou dokumentaci
z výletů a cest, případně fotodokumentaci a videosnímky
Praktická topografie při pohybu v terénu
 orientace v krajině

praxe s mapami a atlasy

azimut

situační náčrtky a plánky

pozorování krajiny
OSV
Kreativita (práce s daty a pomůckami)
Seberegulace a sebeorganizace (sebeovládání)
EV
všechny tematické okruhy (pozorování
ekosystémů, vliv člověka na ţivotní prostředí,
voda a ovzduší atd.)
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
116

pracuje s porozuměním s jízdními řády, orientuje se s jejich
pomocí při vyhledávání optimálních dopravních tras a spojů

aplikuje při cvičeních v terénu a při zeměpisných exkurzích
v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v terénu, reaguje
svým chováním na modelové situace navozující nebezpečí
ve volné přírodě a nebezpečí ţivelních pohrom
vykonává aktivně praktické činnosti a úkoly plynoucí
z konkrétních námětů, hodnotí postupy a výsledky svých prací,
prezentuje je v písemné a grafické podobě


praxe s jízdními řády
Bezpečnost při pohybu a pobytu v přírodě
MeV
(sběr informací)
Ročník: prima





určí a popíše tvar Země s pomocí globusu, dokáţe tvar Země
podle přírodního úkazu nebo jiného důkazu, pouţívá
s porozuměním základní pojmy: vesmír, vesmírná tělesa,
galaxie, hvězda, souhvězdí, Slunce, sluneční soustava, planeta,
měsíce, planetka, meteorická tělesa, kometa, objasní postavení
Slunce a Země ve vesmíru, popíše planetární systém a tělesa
sluneční soustavy, vysvětlí význam Slunce pro ţivot na Zemi
předvede otáčení Země kolem zemské osy, vysvětlí pojmy
zemská osa, zemské póly, naznačí sklon zemské osy
na globusu, vysvětlí příčiny střídání dne a noci, posoudí vliv
střídání ročních dob v různých místech na přírodu
a na společnost, určí délku jednoho otočení Země kolem své
osy a Země kolem Slunce, zhodnotí důsledky pohybů Země
na praktický ţivot lidí, objasní délku dne a nocí v průběhu roku
v závislosti na zeměpisné šířce
posoudí vztah mezi Zemí a Měsícem, popíše polohu, povrch
a pohyb Měsíce, pojmenuje jednotlivé fáze Měsíce, zdůvodní
rozdílnost teplot na přivrácené a odvrácené straně Měsíce,
objasní vznik přílivu a odlivu mořské hladiny – dmutí moře
vysvětlí rozdíl mezi kontinentem a světadílem, oceánem
a mořem, pojmenuje a vyhledá na mapě a na globusu oceány,
kontinenty a světadíly, rozliší a popíše rozmanité pevninské
tvary povrchu podle horizontální a výškové členitosti
vysvětlí příčiny rozdílného času na Zemi mezi dvěma místy
Planeta Země
 Zeměkoule, Země ve vesmíru
EV
Základní podmínky ţivota (světlo)
MeV
(sběr informací)

pohyby Země

Měsíc – přirozená druţice Země

oceány, kontinenty a světadíly

časová pásma na Zemi
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (různá členění roku,
odlišné pojetí kalendáře)
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
117
s polohou na různých polednících, pouţívá s porozuměním
pojmy: místní, pásmový, světový čas, datová hranice, kalendář










objasní s porozuměním stavbu zemského tělesa a zemské kůry
a její členění na litosférické desky
vyjádří základní představu o působení vnitřních přírodních sil
v zemském tělese, o mechanismu litosférických desek,
o vzniku a zániku zemské kůry, o vrásnění a zlomech,
o vzniku různých druhů pohoří a rozpínání oceánského dna,
o mechanismu zemětřesení a sopečné činnosti, na mapě
vyhledá oblasti s jejich výskytem, zhodnotí důsledky jejich
působení
vyjádří základní představu o působení vnějších přírodních sil
objasní protikladné působení vnitřních a vnějších sil
pojmenuje sloţky ovzduší, zhodnotí podíl a význam kyslíku
objasní s porozuměním pojem podnebí jednotlivých částí světa,
pojmenuje činitele ovlivňující podnebí a posoudí, do jaké míry
ovlivňují podnebí, vymezí na mapách podnebné pásy
s rozdílným podnebím v různých částech světa
vysvětlí rozdíl mezi podnebím a počasím, pojmenuje činitele
utvářející počasí, objasní změny teploty, mnoţství a charakteru
sráţek se stoupající nadmořskou výškou, popíše aktuální stav
a vývoj počasí v místní krajině podle vybraných charakteristik
popíše vznik a základní rysy celkového oběhu vzduchu
v atmosféře (planetární cirkulaci), popíše vznik, charakter
a působení hlavních pravidelných větrů na Zemi, pojmenuje je
a vyhledá je v mapách a zhodnotí jejich význam
popíše rozloţení zásob vody na Zemi, hlavní procesy v ní
probíhající a mechanismus oběhu vody
pojmenuje a vyhledá na globusu a na mapách světa jednotlivé
oceány, příklady ostrovů, poloostrovů, zálivů, průlivů,
průplavů, znázorní hlavní jednotky oceánského dna, popíše
vlastnosti mořské vody, rozliší a pojmenuje pohyby moře,

čas a kalendář
Přírodní obraz Země
 stavba zemského tělesa



vnitřní síly – zemětřesení a sopečná činnost
vnější síly – eroze a její druhy
změny povrchu Země
Atmosféra
 podnebí a podnebné pásy
EV
a Vztah člověka k prostředí (změny v krajině –
krajina dříve a dnes, ochrana ţivotního
prostředí)
MeV
(sběr informací)
Využití videosnímků, animací, fotografií
a schémat
MeV
(sledování a vyhodnocování předpovědi počasí)
EV
Základní podmínky ţivota (ovzduší)

počasí

mechanismus větrů v atmosféře
Hydrosféra
 zásoby a oběh vody na Zemi

oceány a moře
Využití meteorologické budky na pozemku školy
(jednoduchá meteorologická měření
a prezentace projektu GLOBE)
EV
Vztah člověka k prostředí (voda)
Ekosystémy (vodní ekosystémy)
MeV
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
118


zhodnotí význam oceánů a moří pro ţivotní prostředí
a pro lidskou společnost
rozliší části vodního toku od pramene k ústí, v mapách vyhledá
příklady říčních sítí, povodí, rozvodí a úmoří, vysvětlí rozdíl
mezi mořem, jezerem a umělými vodními nádrţemi, popíše
vznik pramenů, objasní, co jsou bezodtoké oblasti a vyhledá
v mapách jejich příklady, přibliţně popíše, příp. znázorní,
reţim odtoku konkrétní řeky podle její polohy v podnebném
pásu
porovná rozmístění, činnost a funkci ledovců, objasní proces
vzniku horského a pevninského ledovce a na mapách najde
největší ledovce světa a oblasti stálého mořského zalednění,
srovná vznik a znaky ledovcového a říčního údolí

popíše vznik a sloţení půdy, význam humusu v půdě, rozlišuje
mezi půdním druhem a půdním typem, přiměřeně objasní
vznik, vývoj a zonální rozmístění hlavních půdních typů

objasní vznik a umístění různých typů přírodních krajin,
pojmenuje a vyhledá v mapách biosféry jednotlivá šířková
(vegetační) pásma, objasní vliv horizontální zonálnosti
a vertikální stupňovitosti na rozmístění půd, flóry a fauny
určí orientačně geografickou polohu a vyhledá v mapách
rozmístění tropických deštných lesů, savan, pouští a polopouští,
subtropických krajin, stepí a lesostepí, listnatých a jehličnatých
lesů mírného pásu, tunder a polárních krajin, vysokých pohoří
(typů přírodních krajin)
uvede na příkladech znaky podnebí, vodstva a druhů flóry,
fauny a půd všech typů přírodních krajin
popíše ţivot lidí a moţnosti obţivy, zemědělskou činnost
a průmyslové aktivity vč. turistického ruchu ve všech typech
přírodních krajin
posoudí význam typů přírodních krajin pro ţivotní prostředí
a jejich ovlivnění aktivitami lidské společnosti
zhodnotí přírodní zdroje a lokalizuje v mapách jejich těţbu
a navazující průmyslovou činnost ve všech typech přírodních





(sběr informací)

vodstvo na pevnině a ledovce
Pedosféra
 půdy a jejich rozmístění
Biosféra
 typy původních přírodních krajin na Zemi, jejich rozmístění
v závislosti na zeměpisné šířce a nadmořské výšce


tropické deštné lesy, savany, pouště a polopouště, subtropické
krajiny, stepi a lesostepi, listnaté lesy mírného pásu, jehličnaté
lesy mírného pásu, tundry a polární krajiny, vysoká pohoří
a výškové stupně
typy přírodních krajin a člověk (jak ţijí lidé v jednotlivých
oblastech)
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (hlavní námořní
obchodní trasy, přímořské oblasti cestovního
ruchu atd.)
EV
Základní podmínky ţivota (půda)
EV
Ekosystémy (biomy, biodiverzita)
Vztah člověka k prostředí a Lidské aktivity
a problémy ţivotního prostředí (ochrana
biosféry a ţivotního prostředí, šíření pouští,
odlesňování, přeměna krajiny na obilnice
a území pro chov dobytka a ovcí)
VDO
Občan, občanská společnost a stát (odpovědnost
k ochranně biosféry a ţivotního prostředí)
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (vliv lidských činností
na krajinu, biosféru a ţivotní prostředí)
MeV
(sběr informací)
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
119











Činnosti s tematickými mapami a dalšími zdroji
informací, využívání tematických článků
z časopisů, využití videosnímků a dalších
informačních zdrojů (internet)
krajin
vyhledá v mapách a uvede příklady národních parků
ve vybraných typech přírodních krajin a příklady zdejší flóry
a fauny
Složky přírodní sféry
rozpozná souvislost a vzájemnou podmíněnost mezi
jednotlivými sloţkami přírodní sféry
zhodnotí na příkladech příčiny a důsledky přírodních katastrof
způsobených atmosférickými poruchami, povodněmi,
sesuvnými a lavinovými pohyby na přírodu i na lidi
uvede vývoj počtu obyvatel Země, rozlišuje obyvatelstvo podle
fyzických a socioekonomických znaků (vlastností)
nastíní územní rozdíly v hustotě zalidnění na Zemi a objasní
příčiny těchto rozdílů, pojmenuje příčiny přelidnění v určitých
částech světa, objasní vliv přírodních a společenských faktorů
na rozmístění obyvatelstva a proměnlivosti vlivu těchto faktorů
v historii lidské společnosti
vyhledá v mapách oblasti rozmístění jednotlivých lidských ras
a míšenců, popíše je, rozlišuje vybrané jazyky a náboţenství,
lokalizuje je v mapách do oblastí a objasní pojem světová
náboţenství
přiměřeně rozlišuje sídla podle velikosti a uvádí konkrétní
příklady z místního regionu (oblasti)
charakterizuje vyuţití jednotlivých typů přírodních krajin,
stručně charakterizuje zemědělskou výrobu včetně příkladů
některých plodin, průmyslovou výrobu včetně příkladů
některých surovin a průmyslových odvětví, vyjádří se ke stavu
zdrojů energie a jejich druhu (obnovitelné a vyčerpatelné)
uvede a s pomocí map lokalizuje různé zdroje obţivy lidí v
jednotlivých oblastech světa
stručně charakterizuje způsoby dopravy v minulosti a dnes,
podle mapy popíše hlavní dopravní tahy a trasy na světě
stručně charakterizuje sektor sluţeb včetně oborů, dovede
rozlišit mezi sluţbami státními a soukromými, stručně
charakterizuje cestovní ruch a v mapách lokalizuje některé
Jak žijí lidé na Zemi
 obyvatelstvo světa
OSV
Poznávání lidí (jak ţijí lidé na Zemi)
struktura obyvatelstva Země podle řady hledisek
EV
(vztah člověka k prostředí)
Ekosystémy (lidské sídlo – město – vesnice,
umělý ekosystém, kulturní krajina)

sídelní struktura
VMEGS
Objevujeme Evropu a svět (předpoklady
a ukazatele globalizace a mezinárodního
obchodu; orientace na politické mapě světa)

lidé a hospodářství

MeV
(sběr informací)
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
120


oblasti s významným cestovním ruchem
podle vybraných ekonomických charakteristik rozlišuje státy
vyspělé, méně rozvinuté a zaostalé a popisuje rozdílný ţivot
obyvatel v těchto oblastech
stručně popíše dnešní globalizující se svět a vyjmenuje některé
světové integrace a organizace
Činnosti se statistickými materiály: tabulky,
grafy, příručky a tematickými atlasovými
mapami, vyhledávání a analýza dat, referáty,
třídní debaty
Využití případných videosnímků – sekvence
k tématům – příroda, obyvatelstvo a kultura
regionů světa
Ročník: sekunda
Rozdělení světa

objasní pojmy: kontinent, světadíl, světový oceán, popíše
zemský povrch, pojmenuje a vyhledá na globusu a na mapě
světa oceány, kontinenty a světadíly, porovná vzájemný poměr
světového oceánu a pevniny a jednotlivých kontinentů
na zemském povrchu

vyhledá na glóbu a v mapách světa regiony světa, určí jejich
geografickou polohu (v zeměpisné síti; vzhledem k sousedním
oceánům, kontinentům a polokoulím, důleţitým poledníkům
a rovnoběţkám), porovná jejich rozlohu s rozlohou ostatních
regionů, pojmenuje a vymezí v mapách hranice regionů
pojmenuje a vyhledá v mapách regionů významné prvky
horizontální členitosti: významné části pobřeţí, moře a zálivy,
ostrovy, poloostrovy, průlivy, průplavy
s pomocí mapy popíše a posoudí výškovou členitost povrchu
regionů, pojmenuje a vyhledá v mapách nejvýznamnější
povrchové útvary a celky a posoudí činitele, které je
formovaly, vyhledá v mapě nevyšší horský masív a vrchol
a nejníţe poloţené místo a určí jejich nadmořskou výšku,
porovná jednotlivé oblasti regionů podle převládajících tvarů
povrchu, objasní vznik a územní rozsah případného působení
ničivých jevů (tsunami, sopečná činnost atd.)
vymezí geografickou polohu regionů z hlediska polohy
v podnebných pásmech, porovná podnebí v jednotlivých
částech regionů podle teploty a mnoţství sráţek, podle vlivu
oceánských proudů, pravidelných větrů a tvarů zemského
povrchu, zhodnotí kontinentální a oceánské vlivy v podnebí



regionů světa;případné využití cestopisů českých
i zahraničních autorů, využití příspěvku
z jednotlivých magazínů, referáty, třídní debaty
Charakteristika regionů světa
Afrika
 poloha, rozloha, hranice, členitost, povrch, podnebí a vodstvo,
flóra, fauna, šířková pásma a výškové stupně, ochrana
přírody, přírodní zdroje, obyvatelstvo a sídla
 oblasti Afriky – Severní, Střední (subsaharská) a Jiţní Afrika
Austrálie a Oceánie
přírody, přírodní zdroje, obyvatelstvo a sídla oblasti
 Austrálie a Oceánie – Australský svaz, Nový Zéland, Oceánie
(Polynésie, Mikronésie, Melanésie)
Amerika
 oblasti Severní Ameriky – USA, Kanada
 oblasti Střední Ameriky – Mexiko, Karibská oblast
 oblasti Jiţní Ameriky – Brazílie, Guayanská oblast, Laplatská
oblast a Andská oblast
Asie
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá a Objevujeme Evropu
a svět (orientace na politické mapě světa
a regionu a v atlasových tematických mapách,
oblasti regionu v globálních souvislostech
hospodářského a politického vývoje,
humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová
spolupráce)
Jsme Evropané (evropské jazykové a kulturní
okruhy)
EV
Ekosystémy (ekosystémy světa)
a Vztah člověka k prostředí (ochrana přírody
a ţivotního prostředí, přístupy k přírodě,
k přírodnímu a kulturnímu dědictví)
OSV
Rozvoj schopností poznávání (poznávání
regionů světa)
Kreativita a Kooperace a kompetice (práce
na projektech, práce ve skupinách)
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
121








v konkrétních oblastech regionů, objasní vznik a územní rozsah
případného působení ničivých jevů (hurikány, tornáda atd.)
určí a vyhledá na mapách úmoří regionů, vodopády a hlavní
toky, polohu vybraných jezer a porovná je dle velikosti
a vzniku, určí jezerní a bezodtoké oblasti, oblasti s vyznaným
výskytem podzemních vod a zhodnotí jejich význam pro ţivot
obyvatel, v případě existence vyhledá v mapách oblasti
s umělými vodními cestami a průplavy
objasní závislost rozmístění flóry a fauny a částečně i půd
na podnebí, pojmenuje, vyhledá a srovnává v mapách šířková
(vegetační) pásma a výškové stupně regionů, pojmenuje
a popíše příklady flóry a fauny a zařadí je do příslušných
podnebných pásem a přírodních krajin, posoudí a zdůvodní
osobitost původní zvířeny a květeny (endemismus), posoudí
ovlivnění přírody ze strany případných přistěhovalců
pojmenuje a vyhledá na mapách několik příkladů národních
parků nebo přírodních rezervací, dále uvede předmět jejich
ochrany, jejich vyuţití a význam v cestovním ruchu a případné
problémy spojené s ochranou flóry a fauny
rozlišuje a vyjmenuje přírodní zdroje regionu podle charakteru
a hospodářského vyuţití, dokumentuje na příkladech z historie
regionu vztahy mezi vyuţíváním přírodních zdrojů a vývojem
lidské společnosti
popíše historii případných plaveb evropských objevitelů
k pořeţí regionů, popíše základní etapy a události v historii
osídlování regionů, popíše orientačně historii, ţivot a osud
původních či nejstarších obyvatel a jejich současné postavení,
na mapě Afriky přibliţně určí oblast kolébky lidstva a oblast
masového odvozu otroků, u Asie popíše a lokalizuje rozmístění
nejstarších kultur
vyhledá v mapách nejhustěji a řídce osídlené oblasti regionu,
posoudí příčiny nerovnoměrnosti v rozmístění obyvatel, popíše
a lokalizuje rasovou, náboţenskou a jazykovou strukturu
obyvatel s ohledem na případnou koloniální minulost regionu
a jejich vliv na současné obyvatelstvo
určí a vymezí na mapách zeměpisné oblasti regionů a s pomocí
map popíše jejich přírodní poměry a zdroje
u oblastí určí jejich geografickou polohu (ostrovní
 oblasti Asie – Jihozápadní (Zakavkazské státy, země Blízkého
a Středního východu), Monzunová (Jiţní, Jihovýchodní
a Východní), Střední
Rusko
VDO – Občan, občanská společnost a stát
(respektování kulturních, etnických a jiných
odlišností – rasy, náboţenství, jazyky)
MeV
(sběr informací)
MuV
Kulturní diference (kulturní tradice, zvyky,
náboţenství, hodnoty)
Etnický původ (různé způsoby ţivota, odlišné
myšlení a vnímání světa)
Tematická exkurze – Muzeum E. Holuba
v Holicích a ZOO ve Dvoře Králové n. L.
regionů světa; případné využití cestopisů
českých i zahraničních autorů, využití příspěvku
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
122










a pevninskou) vůči sousedním oblastem či státům, dále
i polohu z hlediska podnebí, přírodních poměrů a zdrojů,
z hlediska společenských, politických a hospodářských kritérií,
posoudí hospodářský a politický význam oblasti v současném
světě a porovná je s ostatními oblastmi regionu
porovná oblasti podle zastoupení lidských ras, etnik, srovnává
obyvatelstvo dle kultury, způsobu ţivota, jazyků a náboţenství,
vyhledá na politických mapách regionů vybrané sídelní
a hospodářské útvary, státy a vybraná hlavní a velká města
kvalitativně zhodnotí a popíše hospodářskou úroveň oblastí,
případně i kulturní tradice a zajímavé reálie vztahující se
k ţivotu v oblasti, posoudí příčiny konfliktních situací
a hospodářského zaostávání či náskoku, hospodářský
a politický význam vybraných států regionu v současném světě
určí a lokalizuje v mapách vhodné podmínky pro osídlení,
zemědělství, pro těţbu nerostných surovin, pro průmysl
a cestovní ruch v oblastech
pojmenuje příklady plodin pěstovaných v jednotlivých
oblastech regionů pro výţivu a pro vývoz, určí v mapách místa
jejich pěstování, posoudí vztah mezi podnebím a zemědělskými
oblastmi
pojmenuje hlavní nerostné suroviny těţené v jednotlivých
oblastech regionů významné pro hospodářství, určí v mapách
konkrétní lokality jejich těţby, popíše úroveň a zaměření
průmyslu, lokalizuje v mapách hlavní průmyslové
mikroregiony
vyhledá v mapách nejvýznamnější místa a střediska cestovního
ruchu jednotlivých regionů
popíše z geografického hlediska modelové státy oblastí
popíše zásadní společenské znaky a odlišnosti polárních
oblastí, vysvětlí vliv jejich zeměpisné polohy na podnebí
vyhledá na glóbu a v mapách Arktidu a Antarktidu, určí jejich
geografickou polohu a přibliţné vymezení (polohu v zeměpisné
síti a polohu vzhledem k sousedním kontinentům a k oceánům,
k zemským polokoulím a k podnebným pásmům)
zhodnotí podnebí a přírodní poměry Arktidy a Antarktidy
Polární oblasti
 Arktida, Antarktida – člověk v polárních oblastech, význam
polárních oblastí
EV
a problémy ţivotního prostředí (vliv a vztah
člověka na polární kraje)
VMEGS
a svět (postavení a význam polárních oblastí
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
123
a jejich vliv na ţivot, dále mezinárodní politické aspekty
a význam polárních oblastí pro vědecké výzkumy a pro ţivotní
prostředí na Zemi, pro biosféru a hospodářskou sféru Země,
posoudí smysl a význam vědeckých aktivit v polárních
oblastech, popíše na příkladech národní aktivity v polárních
oblastech, případně odůvodní jejich význam a uţitek

rozliší podle určitých kritérií druhy moří a vyhledá na globusu
a na mapě jejich příklady, dále v mapách s pomocí rejstříku
školního atlasu světa vyhledá vybraná moře, ostrovy,
poloostrovy, zálivy, průlivy a průplavy, vlastní oceány a určí
jejich geografickou polohu (polohu v zeměpisné síti, polohu
vzhledem k sousedním oceánům, kontinentům, k zemským
polokoulím, vybraných státům světa), porovná oceány podle
určitých srovnávacích kritérií s ostatními oceány, zejména dle
plochy a hloubky, posoudí obecný význam a hospodářské
vyuţití oceánů, jejich stav, význam a problémy
v globálním systému planety Země)
Rozloha, členitost a využití světového oceánu a jednotlivých
oceánů světa
EV
a problémy ţivotního prostředí (vliv a vztah
člověka na moře a oceány)
VMEGS
a svět (globální vliv na oběh hydrosféry)
Ročník: tercie



vyhledá na glóbu a v mapách světa regiony světa, určí jejich
geografickou polohu (v zeměpisné síti; vzhledem k sousedním
oceánům, kontinentům a polokoulím, důleţitým poledníkům
a rovnoběţkám), porovná jejich rozlohu s rozlohou ostatních
regionů, pojmenuje a vymezí v mapách hranice regionů
pojmenuje a vyhledá v mapách regionů významné prvky
horizontální členitosti: významné části pobřeţí, moře a zálivy,
ostrovy, poloostrovy, průlivy, průplavy
s pomocí mapy popíše a posoudí výškovou členitost povrchu
regionů, pojmenuje a vyhledá v mapách nejvýznamnější
povrchové útvary a celky a posoudí činitele, které je
formovaly, vyhledá v mapě nevyšší horský masív a vrchol
a nejníţe poloţené místo a určí jejich nadmořskou výšku,
porovná jednotlivé oblasti regionů podle převládajících tvarů
povrchu, objasní vznik a územní rozsah případného působení
ničivých jevů (tsunami, sopečná činnost atd.)
Charakteristika regionů světa
Rusko
Evropa
 oblasti Evropy – Střední, Západní, Severní, Jiţní,
Jihovýchodní, Východní Evropa
VMEGS
a svět (orientace na politické mapě světa
a regionu a v atlasových tematických mapách,
oblasti regionu v globálních souvislostech
hospodářského a politického vývoje,
humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová
spolupráce)
Jsme Evropané (evropské jazykové a kulturní
okruhy)
EV
Ekosystémy (ekosystémy světa)
a Vztah člověka k prostředí (ochrana přírody
a ţivotního prostředí, přístupy k přírodě,
k přírodnímu a kulturnímu dědictví)
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
124








vymezí geografickou polohu regionů z hlediska polohy
v podnebných pásmech, porovná podnebí v jednotlivých
částech regionů podle teploty a mnoţství sráţek, podle vlivu
oceánských proudů, pravidelných větrů a tvarů zemského
povrchu, zhodnotí kontinentální a oceánské vlivy v podnebí
v konkrétních oblastech regionů, objasní vznik a územní rozsah
případného působení ničivých jevů (zemětřesení atd.)
určí a vyhledá na mapách úmoří regionů, vodopády a hlavní
toky, polohu vybraných jezer a porovná je dle velikosti
a vzniku, určí jezerní a bezodtoké oblasti, oblasti s vyznaným
výskytem podzemních vod a zhodnotí jejich význam pro ţivot
obyvatel, v případě existence vyhledá v mapách oblasti
s umělými vodními cestami a průplavy
objasní závislost rozmístění flóry a fauny a částečně i půd
na podnebí, pojmenuje, vyhledá a srovnává v mapách šířková
(vegetační) pásma a výškové stupně regionů, pojmenuje
a popíše příklady flóry a fauny a zařadí je do příslušných
podnebných pásem a přírodních krajin, posoudí a zdůvodní
osobitost původní zvířeny a květeny (endemismus), posoudí
ovlivnění přírody ze strany případných přistěhovalců
pojmenuje a vyhledá na mapách několik příkladů národních
parků nebo přírodních rezervací, dále uvede předmět jejich
ochrany, jejich vyuţití a význam v cestovním ruchu a případné
problémy spojené s ochranou flóry a fauny
rozlišuje a vyjmenuje přírodní zdroje regionu podle charakteru
a hospodářského vyuţití, dokumentuje na příkladech z historie
regionu vztahy mezi vyuţíváním přírodních zdrojů a vývojem
lidské společnosti
vyhledá v mapách nejhustěji a řídce osídlené oblasti regionu,
posoudí příčiny nerovnoměrnosti v rozmístění obyvatel, popíše
a lokalizuje rasovou, náboţenskou a jazykovou strukturu
a jejich vliv na současné obyvatelstvo
určí a vymezí na mapách zeměpisné oblasti regionů a s pomocí
map popíše jejich přírodní poměry a zdroje
u oblastí určí jejich geografickou polohu (ostrovní
a pevninskou) vůči sousedním oblastem či státům, dále
i polohu z hlediska podnebí, přírodních poměrů a zdrojů,
z hlediska společenských, politických a hospodářských kritérií,
OSV
Rozvoj schopností poznávání (poznávání
regionů světa)
Kreativita a Kooperace a kompetice (práce
na projektech, práce ve skupinách)
VDO – Občan, občanská společnost a stát
(respektování kulturních, etnických a jiných
odlišností – rasy, náboţenství, jazyky)
MeV
(sběr informací)
MuV
Kulturní diference (kulturní tradice, zvyky,
náboţenství, hodnoty)
Tematická exkurze – Muzeum E. Holuba
v Holicích a ZOO ve Dvoře Králové n. L.
regionů světa; případné využití cestopisů
českých i zahraničních autorů, využití příspěvku
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
125









posoudí hospodářský a politický význam oblasti v současném
světě a porovná je s ostatními oblastmi regionu
porovná oblasti podle zastoupení lidských ras, etnik, srovnává
obyvatelstvo dle kultury, způsobu ţivota, jazyků a náboţenství,
vyhledá na politických mapách regionů vybrané sídelní
a hospodářské útvary, státy a vybraná hlavní a velká města
kvalitativně zhodnotí a popíše hospodářskou úroveň oblastí,
případně i kulturní tradice a zajímavé reálie vztahující se
k ţivotu v oblasti, posoudí příčiny konfliktních situací
a hospodářského zaostávání či náskoku, hospodářský
a politický význam vybraných států regionu v současném světě
určí a lokalizuje v mapách vhodné podmínky pro osídlení,
zemědělství, pro těţbu nerostných surovin, pro průmysl
a cestovní ruch v oblastech
pojmenuje příklady plodin pěstovaných v jednotlivých
oblastech regionů pro výţivu a pro vývoz, určí v mapách místa
jejich pěstování, posoudí vztah mezi podnebím a zemědělskými
oblastmi
pojmenuje hlavní nerostné suroviny těţené v jednotlivých
oblastech regionů významné pro hospodářství, určí v mapách
konkrétní lokality jejich těţby, popíše úroveň a zaměření
průmyslu, lokalizuje v mapách hlavní průmyslové
mikroregiony
vyhledá v mapách nejvýznamnější místa a střediska cestovního
ruchu jednotlivých regionů
popíše z geografického hlediska modelové státy oblastí
určí geografickou polohu ČR (polohu v zeměpisné síti,
vzhledem k Evropě, k mořím a sousedním států), posoudí
i další aspekty polohy (dopravní, hospodářské, geopolitické),
rozliší typy a průběh státních hranic se sousedními státy,
porovná rozlohu ČR s ostatními evropskými státy, vyhledá
státy s obdobnou rozlohou
nastíní hlavní změny a procesy probíhající na území dnešní ČR
v průběhu jednotlivých geologických období od prvohor do
současnosti, rozlišuje hlavní typy hornin podle původu a popíše
průběh (mechanismus) zvětrávání a eroze hornin, vymezí
Česká republika
 poloha a rozloha

geologická stavba a povrch, geomorfologické členění povrchu
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (naši sousedé
v Evropě)
Objevujeme Evropu a svět (naše vlast a Evropa,
evropské krajiny, postavení ČR ve světové síti
aktivit cestovního ruchu a sluţeb obyvatelstvu,
evropské integrace)
Jsme Evropané (orientace na politické a obecně
zeměpisné mapě Evropy a v atlasových
tematických mapách ČR, evropské a globální
vlivy na rozvoj společenského prostředí ČR,
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
126







na geologické mapě ČR podle geologického vývoje oblast
Českého masívu a Karpat, na fyzické mapě rozliší
geomorfologické jednotky, Českou vysočinu a Karpaty,
orientuje se na fyzické mapě ČR, vyhledává v České vysočině
a v Karpatech hlavní pohoří
pojmenuje hlavní činitele ovlivňující podnebí ČR, zhodnotí
oceánské a kontinentální vlivy podnebí na oblasti ČR
zařadí území ČR k úmořím evropských moří, pojmenuje hlavní
vodní toky, jezera, umělé vodní nádrţe a vyhledá je v mapách,
rozlišuje s uvedením konkrétních příkladů povrchové
a podpovrchové vodstvo, lokalizuje hlaví lázeňské oblasti,
hodnotí význam českého rybníkářství v minulosti
a přítomnosti, objasní příčiny povodňových situací na území
ČR, pojmenuje základní činnosti a postupy, jak se chovat
v průběhu povodní
rozlišuje mezi půdními typy a půdními druhy, pojmenuje
hlavní půdní typy na území ČR, uvede jejich rozmístění
popíše vývojové změny flóry na území ČR v souvislosti
s historickým šířením osídlení, zemědělství a těţby dřeva,
popíše skladbu a rozšíření lesních porostů na území v ČR,
popíše skladbu a funkci základních přírodních ekosystémů
na území ČR (les, vodní nádrţ, louka), uvádí příklady zástupců
rostlin a ţivočichů v nich
rozlišuje velkoplošná a maloplošná chráněná území ČR z
hlediska charakteru ochrany, početnosti a cennosti ekosystémů,
uvádí jejich příklady, uvádí příklady přírodních a kulturních
krajin v ČR, zejména v ochraně ţivotního prostředí
posoudí hlavní aktuální trendy demografického vývoje
obyvatel ČR, určí hlavní migrační trendy v rámci ČR a mezi
ČR a okolními státy, objasní příčiny těchto migrací a porovná
je se světovými trendy, zhodnotí souvislosti rozmístění
obyvatelstva ČR s nadmořskou výškou, s přítomností
přírodních zdrojů a s dalšími faktory, uvede strukturu
obyvatelstva, podle národností, náboţenství, zaměstnanosti
v jednotlivých sloţkách hospodářství a objasňuje změny
rozděluje sídla podle velikosti, charakteru zástavby, uvádí
kritéria pro odlišení venkovského a městského osídlení
v podmínkách ČR, uvádí příklady sídel podle jejich funkce,
historické etapy rozvoje zemědělství,průmyslu
na území ČR, význam dopravní polohy ČR
v Evropě)

podnebí a počasí

vodstvo

půdy

rozmístění rostlinstva a ţivočišstva

ochrana přírody a ţivotního prostředí

obyvatelstvo

sídla
MuV
EV
Ekosystémy (ekosystémy ČR)
a problémy ţivotního prostředí (vliv průmyslu,
zemědělství, dopravy na prostředí)
VDO
Občan, občanská společnost a stát (principy
demokracie jako formy vlády a způsobu
rozhodování)
MeV
(sběr informací)
OSV
Činnosti s atlasovými mapami ČR, se
statistickými daty: tabulky, grafy, příručky,
a s hospodářskými atlasovými mapami, analýza
dat, vyhledání údajů a dat, srovnání
s evropskými i mimoevropskými státy
Diskuse např. o ubývání obyvatelstva, stěhování,
délce života atd.
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
127






objasňuje historické souvislosti týkající se vzniku a funkce
měst na území ČR
hodnotí proces urbanizace v místním regionu
člení hospodářství do jednotlivých sektorů a řadí do nich
jednotlivé hospodářské činnosti obyvatel, objasní ekonomické
pojmy: ekonomicky aktivní obyvatelstvo, HDP a národní
produkt ad., objasní a zdůvodní existenci územních rozdílů
v hospodářské vyspělosti jednotlivých regionů ČR, zařazuje
jednotlivé odvětví průmyslu do základního systému
odvětvového členění průmyslové výroby
rozlišuje nerostné suroviny podle jejich charakteru a vyuţití,
vymezí a lokalizuje v mapách oblasti těţby paliv v ČR,
zhodnotí strukturu surovinové základny ČR, lokalizuje
na příkladech historickou těţbu na území ČR, vysvětlí vztah
mezi výskytem nerostných surovin a rozmístěním sídel
a průmyslové výroby, uvede konkrétní příklady, objasní pojmy:
obnovitelné a neobnovitelné energetické zdroje, popíše výhody
a nevýhody jednotlivých druhů elektráren z ekonomických
a ekologických ohledů, zdůvodní potřebu nahrazovat
standardní zdroje energie alternativními v rámci udrţitelného
ţivota, analyzuje vztahy mezi rozmístěním elektráren a zdroji
surovin (palivo, voda), objasní pojmy černá a barevná
metalurgie, objasní vztah v rozmístění hutních závodů a zdrojů
surovin a energie
uvádí konkrétní příklady specializovaných strojírenských oborů
a strojírenských výrobků, pojmenuje klíčové obory strojírenství
v ČR a uvede příklady některých strojírenských společností
na území ČR, uvádí příklady vyváţených a dováţených
strojírenských výrobků
uvádí příklady univerzálního pouţití ropy (od pohonných hmot
po léčiva), popíše vztah mezi rozmístěním chemických závodů
a cementáren ve vazbě na zdroje surovin, vody, energie
a potenciál pracovních sil
uvádí konkrétní příklady jednotlivých oborů zpracovatelského
průmyslu a lokalizační faktory potřebné k jejich rozmístění,
srovnává význam přírodních a sociálních podmínek
pro rozmístění těţkého a zpracovatelského průmyslu, vyhledá
v mapách hlavní oblasti sklářského, keramického

sloţky hospodářství (přírodní zdroje, nerostné suroviny,
paliva, těţební a energetický průmysl, hutnický průmysl,
strojírenský průmysl, chemický průmysl, průmysl stavebních
hmot, ostatní zpracovatelský průmysl, zemědělství,
potravinářský průmysl, doprava, cestovní ruch, zahraniční
obchod a sluţby obyvatelstvu, členství ČR v mezinárodních
organizacích)
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
128







a dřevozpracujícího průmyslu v ČR
zhodnotí charakter zemědělství v ČR v závislosti na nadmořské
výšce a kvalitě půd (extenzivní a intenzivní typ zemědělství,
zemědělství s převahou rostlinné nebo ţivočišné výroby),
objasní pojmy: příměstské zemědělství, ekologické
zemědělství, doloţí na příkladech návaznost zemědělství
a potravinářského průmyslu
rozlišuje mezi jednotlivými druhy dopravy podle prostředí
a podle účelu, vymezí a vyhledá v mapách hlavní dopravní tahy
a trasy pozemní, vodní a letecké dopravy, popíše a zhodnotí
polohu jednotlivých oblastí ČR vzhledem k dopravní síti,
posuzuje jednotlivé druhy dopravy z hlediska rychlosti,
výkonnosti a vlivu na ţivotní prostředí
pojmenujme podstatné lokalizační faktory a atraktivity
pro rozvoj cestovního ruchu v ČR, člení cestovní ruch podle
jeho tématického zaměření, objasní pojmy aktivní a pasivní
cestovní ruch, uvádí příklady konkrétních lokalit, pojmenuje,
popíše a vyhledá v mapách příklady národních kulturních
památek a památek zapsaných v seznamu světového kulturního
dědictví UNESCO v ČR
objasní základní pojmy zahraničního obchodu: vývoz, dovoz,
obrat, bilance, komodita, pojmenuje hlavní exportované
a importované druhy zboţí v ČR, rozlišuje výrobní a nevýrobní
sluţby, státem placené sluţby, sluţby poskytované soukromým
sektorem, uvádí jejich konkrétní příklady
pojmenuje významné mezinárodní organizace, jejichţ členem
je ČR, zhodnotí jejich zaměření
specifikuje polohu, přírodní, sídelní a hospodářské poměry
místní oblasti (místního regionu – místa a okolí bydliště),
hodnotí na základě dostupných a osvojených znalostí význam
místní oblasti v rámci státu a vzhledem k sousedním regionům,
posuzuje přednosti, příleţitosti, bariéry a rizika v dalším
rozvoji místní oblasti, případně specifikuje postavení, hierarchii
a kvalitu obsluţné sféry v místním regionu
rozlišuje základní správní kategorie v územním členění ČR –
instituce státní správy (pověřené obce – obce s rozšířenou
působností) a územní samosprávy (obce a vyšší územně
samosprávné celky – kraje), objasní rozdíly mezi kulturním

místní region (oblast) a oblasti – kraje ČR a další významné
regiony
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
129

regionem (např. Chodsko), správním regionem (např.
Pardubický kraj) a historickou oblastí (např. České Slezsko)
komplexně srovnává jednotlivé regiony ČR (s důrazem
na místní region) podle vybraných kritérií – z hlediska
přírodních podmínek, osídlení, hospodářského potenciálu,
ţivotní úrovně, kvality ţivotního prostředí, moţností dalšího
rozvoje a bariér, hodnotí společenské znaky a specifické prvky
a podmínky (např. pro cestovní ruch), hodnotí na příkladech
pohraničních oblastí příklady spolupráce v euroregionech
Ročník: kvarta






zhodnotí vývoj počtu obyvatel Země, objasní pojmy porodnost
a úmrtnost, nastíní územní rozdíly v hustotě zalidnění na Zemi
a jejich příčiny, pojmenuje příčiny přelidnění v určitých
částech světa, jeho dopady na sociální a na ţivotní prostředí,
objasní vliv přírodních a společenských faktorů na rozmístění
obyvatel během historie, rozlišuje obyvatelstvo dle fyzických
a socioekonomických znaků
rozlišuje typy migrací podle různých kritérií: podle směru,
příčin, délky trvání a vzdálenosti, lokalizuje hlavní světové
emigrační a imigrační oblasti
rozliší rozdíly ve fyzických znacích mezi lidmi v závislosti
na přírodních podmínkách a popíše rozmístění lidských ras
a míšenců v mapách
objasní pojmy světová náboţenství, monoteismus, polyteismus,
posoudí vývoj náboţenství v Evropě ve společenských
souvislostech a územních dimenzích, uvádí a lokalizuje světové
oblasti s trvalými náboţenskými konflikty, hodnotí význam
vyznání pro společenské, kulturní a politické prostředí,
argumentuje proti rasistickým názorům a teoriím
rozlišuje mezi pojmy národ a národnost, zařazuje hlavní
světové a evropské jazyky do jazykových skupin, uvádí
příklady příbuzných jazyků, lokalizuje je v mapách do oblastí,
rozlišuje vybrané formy písma a lokalizuje je do oblastí
rozlišuje sídla podle velikosti a uvádí konkrétní příklady
z místního regionu, zhodnotí polohu měst vůči jiným městům
a důleţitým prvkům (objektům) v krajině místního regionu,
Společenské prostředí
 obyvatelstvo světa a jeho početní růst a rozmístění

územní pohyb obyvatelstva

struktura obyvatelstva , rozmístění lidských ras, národů a
jazyků, náboţenství
OSV
EV
(průmyslová revoluce a demografický vývoj)
Vztah člověka k prostředí (příčiny a důsledky
zvyšování rozdílů globalizace, jevů a procesů)
Ekosystémy (lidské sídlo – město – vesnice,
umělý ekosystém, kulturní krajina)
MuV
Kulturní diference, Lidské vztahy, Etnický
původ, Multikulturalita a Princip sociálního
smíru a solidarity (územní aspekty struktury
obyvatelstva a sídel)
VDO
a způsobu rozhodování a Občan, občanská
společnost a stát (státní zřízení a formy vlády
ve světě)


sídla, proces urbanizace, územní struktura měst a funkce měst
sociální a kulturní globalizační procesy
VMEGS
Objevujeme Evropu a svět (globální vlivy
na společenské prostřed
grafy, příručky a tematickými atlasovými
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
130



posuzuje vzájemnou propojenost a návaznost osídlení
městského typu a uvádí konkrétní příklady systému měst
v podobě aglomerace a konurbace, vysvětlí pojem míra
urbanizace a objasní příčiny vysoké míry urbanizace, zdůvodní
obecné výhody a nevýhody ţivota ve městech, vymezí
v modelovém nebo skutečném plánu města jednotlivé zóny dle
jejich funkčního vyuţití, uvádí příklady různé funkce měst
a rozlišuje přírodní a socioekonomické vlivy na funkci měst
jmenuje a lokalizuje v mapách příklady historicky cenných
měst jako zachovaných celků, jmenuje a popíše vybrané cenné
památky městské architektury v místním regionu
vymezí podstatné rozdíly mezi vyspělým trţním hospodařením
vyspělých států a ekonomikou málo rozvinutých států včetně
uvedení kritérií pro porovnání vyspělosti zemí, rozlišuje
sektorovou strukturu hospodářství států v jednotlivých
sektorech, objasní v geografickém kontextu význam pojmů
jádrové a periferní oblasti na území různého měřítka, lokalizuje
je v mapách a uvádí jejich reprezentativní znaky
posoudí význam zemědělství pro výţivu lidstva a jeho
propojení s ostatními sloţkami státního hospodářství, popíše
a zhodnotí zemědělské systémy s vyuţitím historických
zkušeností v závislosti na podnebí, hospodářské vyspělosti
a politických poměrech, uvádí příklady nevhodného pěstování
plodin, s pomocí map vymezí hlavní zemědělské oblasti
a oblasti chovu hospodářských zvířat ve světě, určí a zdůvodní
jejich specializaci, uvádí a lokalizuje v mapách příklady
oblastí, kde dosud zemědělství převaţuje nad ostatními sektory
a zhodnotí jeho lokální význam, dokumentuje vliv zámořských
objevů na světové zemědělství (příklady zdomácnělých
plodin), specifikuje jednotlivá podnebná pásma s pomocí
reprezentativních pěstovaných plodin, poukazuje na nevýhody
moderních způsobů výţivy a chovu dobytka, uvádí příklady
lovených sladkovodních a mořských ryb a ţivočichů, vymezuje
a lokalizuje v mapách hlavní rybolovné oblasti světa, uvádí je
do souvislosti s jejich vazbou na mořský šelf a mořské proudy,
uvádí faktory, které omezují a ohroţují rybolov, lokalizuje
hlavní pásy vhodné pro lesní hospodářství (severská tajga
a jádra tropických deštných lesů), včetně charakteristických
mapami, vyhledávání a analýza dat, referáty,
třídní debaty
regionů světa
Hospodářské prostředí
 světové hospodářství, jádrové a periferní oblasti
 hospodářské globalizační procesy, globální nerovnost

světové zemědělství – pěstování zemědělských plodin, chov
hospodářských zvířat, rybolov a lesní hospodářství
VMEGS
Objevujeme Evropu a svět (orientace
v tematických mapách, grafech
a ve statistických tabulkách světového
hospodářství, porozumění historickým
a politickým událostem, které ovlivňovaly vývoj
světa, mezníky světového zemědělství,
průmyslu, sluţeb a cestovního ruchu; globální
ovlivnění společenského a hospodářského
vývoje rozvojem dopravy osob, nákladů, zpráv
a dynamikou dopravních, informačních
a komunikačních technologií
doprava a ţivotní prostředí; předpoklady
a ukazatele globalizace a mezinárodního
obchodu)
EV
a Vztah člověka k prostředí (udrţitelný rozvoj
společnosti, vlivy zemědělství, průmyslu, sluţeb
a cestovního ruchu na ţivotní prostředí
a udrţitelný rozvoj společnosti, hospodaření
a odpady, lidské aktivity spojené s vodním
hospodářstvím)
Ekosystémy (les, produkční významy lesa,
vodní zdroje)
OSV
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
131




dřevin
uvede základní členění průmyslu na jednotlivá odvětví a uvádí
kritéria odlišnosti, posoudí důleţitost jednotlivých
průmyslových odvětví pro hospodářství vyspělých zemí, uvádí
příklady členění průmyslových odvětví na dílčí obory, zvaţuje
hlavní lokalizační faktory ovlivňující územní rozmístění
hlavních průmyslových odvětví, rozlišuje nerostné suroviny
podle charakteru a vyuţití, navrhuje úsporná opatření
a nahrazování některých surovin jinými látkami s očekávaným
vyčerpáním nerostných zdrojů, dokumentuje vztahy mezi
vyuţíváním nerostných surovin a vývojem lidské společnosti,
lokalizuje vazby těţebního a energetického průmyslu
na surovinovou základnu a rozlišuje zpracovatelský průmysl
na základě odvětví, uvádí jejich konkrétní příklady
a lokalizační faktory, uvádí konkrétní příklady „vlajkových“
výrobků zpracovatelského průmyslu
objasní s porozuměním pojmy: dopravní uzel, komunikace
a síť, rozlišuje dopravu podle funkce, charakteru komunikace
a podle druhu dopravního prostředku, popíše vývoj funkce
dopravy od starověku do současnosti, hodnotí úroveň dopravy
v různých oblastech světa, uvádí příklady propojení dopravy
s dalšími hospodářskými sloţkami, objasní výhody a nevýhody
vyuţívání jednotlivých druhů dopravy, vymezí a lokalizuje
v mapách hlavní světové dopravní tahy a trasy, uvádí
na konkrétních příkladech rozdíly mezi jednotlivými
kategoriemi silničních a ţelezničních komunikací (dálnice,
rychlostní silnice apod.), popíše vývojové tendence ve vývoji
a šíření spojových soustav přenášejících signál (telefon, fax,
internet)
rozlišuje mezi výrobními a nevýrobními sluţbami, sluţbami
zajišťovanými státem a soukromým sektorem, specifikuje
postavení obsluţné sféry v zemích podle jejich společenské
a hospodářské vyspělosti
hodnotí a srovnává význam cestovního ruchu, rozlišuje
základní typy cestovního ruchu, uvádí, na které skupiny
obyvatel (věkové, profesní) se orientují jednotlivé typy
cestovního ruchu a rekreace, vymezí a lokalizuje v mapách
hlavní světové oblasti cestovního ruchu, uvádí jejich hlavní
lokalizační faktory, prakticky se orientuje při činnostech

světová průmyslová výroba – těţba a dobývání nerostů,
zpracování surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
grafy, příručky a tematické atlasové mapy,
vyhledávání a analýza dat
Celotřídní debaty nad tématy surovin, jejich
využití a rezervami, doprava v místním regionu

úloha dopravy v hospodářství, pozemní doprava – ţelezniční,
silniční a potrubní, vodní a letecká doprava, spoje

sluţby obyvatelstvu

cestovní ruch a rekreace
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
132








s katalogy cestovních kanceláří a s jízdními řády
vymezí a lokalizuje v mapách oblasti s převládajícím vývozem
a dovozem surovin, plodin a průmyslových výrobků
jmenuje nejvýznamnější světové organizace a integrace
(včetně některých členů, zaměření, cílů)
pojmenuje základní rozdíly mezi nezávislým (suverénním)
státem, autonomním a závislým územím, dokumentuje vývoj
a rozpad koloniálních říší, určí příčiny kolonizace cizích zemí,
popíše její charakter, problémy, které přinášela a jak ovlivnila
ţivot v koloniích a v mateřských zemích
vzájemně srovnává státy podle fyzickogeografických kritérií
(rozloha, poloha, členitost pobřeţí) a podle společenských
a hospodářských kritérií (počet a původ obyvatel, hustota
zalidnění, správní členění, státní zřízení)
rozlišuje různé aspekty polohy státu, objasní pojem státní
hranice a rozlišuje její pevninský, mořský a vzdušný prostor,
uvádí rozdíly mezi jednotlivými formami státního zřízení,
uvádí příklady přeţívajících totalitních reţimů ve světě,
základní znaky a rozdíly mezi totalitním a demokratickým
systémem, rozlišuje mezi unitárním a federativním státem
a uvádí příklady členění státu na menší územně správní celky,
pojmenuje kritéria pro posouzení vyspělosti států světa
a rozděluje na jejich základě státy světa, rozděluje je i podle
formy hospodaření
pojmenuje a vyhledá v mapách lokality tradičních a aktuálních
ozbrojených konfliktů ve světa, objasní obecné i konkrétní
příčiny některých ozbrojených konfliktů
zdůvodní vznik velkého mnoţství nových nezávislých států po
roce 1990, objasní pojem referendum a jeho funkci
v demokratických státech a při vzniku nových států, a to včetně
i uvedení příkladů
objasní pojmy: kulturní krajina, kulturní krajinné sloţky
a prvky, pojmenuje a porovná přírodní a kulturní sloţky krajiny
v okolí školy, posoudí globální vztahy mezi společenským


mezinárodní obchod, nadnárodní společnosti, mezinárodní
integrace a organizace, globální trh
hlavní hospodářské oblasti světa
Politická mapa současného světa
 státy na Zemi

dělení států podle ukazatelů (poloha, rozloha, lidnatost,
průběh a tvar státních hranic, státní zřízení, způsob vlády,
správní členění, stupeň rozvoje států světa)
VMEGS
Objevujeme Evropu a svět (orientace
na politické mapě světa, klíčové mezníky
světové historie jako východiska pro vyspělost
jednotlivých oblastí světa, příčiny a důsledky
politických, náboţenských, hospodářských
a kulturních rozporů)
MeV
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení a
Fungování a vliv médií ve společnosti (sběr
informací)
EV
(změny v krajině)

ohniska neklidu v současném světě

nové státy na mapě světa
Životní prostředí
 krajinná sféra, přírodní (fyzickogeografická) sféra, příroda,
socioekonomická sféra, krajinné sloţky, prvky, struktura,
okolí, funkce a role, vzhled krajiny
VDO
Občan, občanská společnost a stát, Principy
demokracie jako formy vlády a způsobu
rozhodování, Formy participace občanů
v politickém ţivotě (státní zřízení a formy vlády
ve světě)
Třídní diskuse o ukazatelích v hodnocení
vyspělosti států světa, analýza s využitím
informačních zdrojů; diskuse na téma ohniska
neklidu ve světě (příčiny, osobní postoje apod.)
EV
Základní podmínky ţivota, Ekosystémy, Lidské
aktivity a problémy ţivotního prostředí, Vztah
člověka k prostředí (vliv člověka na přírodní
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
133






a přírodním prostředím, posoudí na konkrétních příkladech, jak
přírodní prostředí a zásahy do něj ovlivňují způsob ţivota lidí
na Zemi
pouţívá s porozuměním pojem krajinná sféra ve vztahu
k celému povrchu Země, ve vztahu k přírodě a ve vztahu
ke společenské a hospodářské sféře, rozlišuje krajiny jako
různě velké části Země s určitými znaky
rozlišuje vzhled, znaky, sloţky a prvky přírodních a kulturních
krajin, uvádí a rozlišuje je na konkrétních příkladech (přírodní
krajinné sloţky a prvky, kulturní krajinné sloţky a prvky,
ekosystémy a biomy), uvádí a popisuje na příkladech v místní
krajině vztahy mezi jednotlivými sloţkami přírodní krajiny,
posoudí vliv lidí na rozšíření flóry a fauny na Zemi s příklady,
zhodnotí nevýhody a výhody ţivota lidí v konkrétních
přírodních podmínkách, posuzuje vzhled a funkci krajin jako
výsledek sloţitého působení přírodních procesů a lidí
objasní komplexnost a globálnost působení lidí na krajinu
a ţivotní prostředí, lokalizuje na příkladech poškozování sloţek
krajiny v různém měřítku i poškozování ţivotního prostředí
podle jednotlivých aktivit v hospodářských sektorech
a odvětvích
zhodnotí přírodní zdroje z hlediska jejich vyčerpanosti
a obnovitelnosti, objasní nerovnoměrné rozmístění a vyuţívání
přírodních zdrojů a energií ve světě a posoudí nebezpečí
nedostatku přírodní zdrojů s ohledem na další vývoj a rozvoj
potřeb lidské společnosti, zhodnotí na příkladech vlivy kvality
přírodního prostředí na zdravotní stav obyvatelstva, na tvorbu
ţivotního stylu i na celospolečenské klima
vyhodnotí společenské a rozdílné aspekty v ţivotním prostředí
měst a venkova, posoudí příčiny a následky globálního
poškozování ţivotního prostředí, osvětlí faktory udrţitelného
ţivota, resp. rozvoje lidské společnosti a hlavní zásady ochrany
přírody a ţivotního prostředí platné pro kaţdého člověka,
posoudí výchovné, hospodářské, právní a technologické
prostředky a nástroje ochrany ţivotního prostředí
objasní na konkrétních příkladech funkce a role chráněných
území přírody a lokalizuje je na mapách
krajinu a ţivotní prostředí, udrţitelný rozvoj)


krajina jako určitá část krajinné sféry, místní krajina, přírodní
a kulturní krajinné sloţky a prvky, přírodní a společenské
ţivotní prostředí, krajinotvorní činitelé a procesy


VMEGS
Objevujeme Evropu a svět (evropské krajiny)
revoluční a evoluční změny krajiny, typy krajin: přírodní
krajiny a kulturní krajiny
Interakce příroda a společnost
 společenské prostředí a jeho vztah k přírodnímu prostředí,
jeho sloţky a aspekty: lidé, lidská kultura, jazyk, tradice,
hodnotové orientace, morální, náboţenské, právní a politické
normy lidské společnosti

MeV
vyuţívání přírodních zdrojů a energií, globální civilizační,
environmentální a ekologické problémy lidstva
udrţitelnost ţivota – celosvětový mezinárodní
environmentální program a politika
ochrana ţivotního prostředí – ochrana přírody, chráněná
území přírody, nástroje ochrany přírody a ţivotního prostředí,
instituce a organizace ochrany přírody a ţivotního prostředí
EV
(udrţitelný ţivot společnosti)
Vztah člověka k prostředí (ţivotní styl, prostředí
a zdraví, moţnosti a způsoby ochrany zdraví,
ochrana přírody)
MeV
(oblasti ţivotního prostředí)
VMEGS
Objevujeme Evropu a svět (globální problémy
lidstva)
5. Učební osnovy
5.12 Zeměpis
134
5.13 Hudební výchova
ročník
hodinová dotace
prima
1
sekunda
1
tercie
1
kvarta
1
Hudební výchova jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Hudební
výchova, který je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura RVP ZV.
Výuka probíhá ve speciální učebně, vybavené hudebními nástroji, pomůckami
a notovým materiálem. Tato hudebna sousedí se školní aulou, kde se ţáci věnují hudebně
pohybovým činnostem.
Součástí výuky jsou také návštěvy výchovných koncertů a exkurze s hudební tématikou.
Ţáci se podílí na přípravě hudebních vystoupení. Obojí napomáhá realizaci některých
očekávaných výstupů.
Vzdělávací obsah předmětu lze rozdělit do čtyř činností – vokální, instrumentální,
hudebně pohybové a poslechové. Tyto činnosti neprobíhají odděleně, ale cílem hudební
výchovy je, aby se co nejvíce propojovaly, doplňovaly a ovlivňovaly.

Učitel vybírá pro ţáky různé druhy hudebního materiálu a poslechových skladeb,
vede ţáky k porozumění různým hudebním ţánrům, vede je k tvořivému vyuţití
těchto informačních, komunikačních i proţitkových prostředků.

Učitel vhodným výběrem skladeb určených k vokální, instrumentální, pohybové
i poslechové činnosti rozvíjí u ţáků smysl pro kulturu a tvořivost.

Učitel vede ţáky při hudebních činnostech k uplatňování fantazie, kreativity
a k citlivému provedení hudebních skladeb.

Učitel vede ţáky při hudební produkci ke spolupráci ve skupině, k vytváření
pravidel pro práci v týmu, k přijetí role ve skupině.

Učitel učí ţáky chápat potřebu spolupracovat s druhými jako základní podmínku
dobrého výsledku práce.

Učitel vhodným výběrem hudebního materiálu učí ţáky respektovat naše tradice
a vnímat hudbu jako součást národního kulturního dědictví.
5. Učební osnovy
135
5.13.2 Vzdělávací obsah vyučovací předmětu
Název předmětu: Hudební výchova
DÍLČÍ VÝSTUPY
Ročník: prima
UČIVO
POZNÁMKY
Žák:

podle individuálních schopností zpívá intonačně čistě
a rytmicky přesně jednohlas a vícehlas

orientuje se v jednoduchém záznamu vokální skladby


vyhledává jednoduché rytmy v písni
uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu


pozná a pojmenuje jednotlivé nástroje z Orffova instrumentáře
ovládá hru na základní rytmické i melodické nástroje z Orffova
instrumentáře
rytmicky doprovází jednoduchou píseň na nástroje Orffova
nebo na keyboard


vnímá uţité výrazové prostředky hudby

vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění

slovně charakterizuje hudební dílo
Vokální činnosti
 zpěv lidových i umělých písní jednohlasně, lidového
dvojhlasu a kánonu
 rozšiřování hlasového rozsahu
 zpěv durové stupnice
 práce s notovým zápisem (noty v houslovém klíči, rytmus,
rytmické hádanky, takt)
 rytmus v písni
 hlasová hygiena – rozezpívání, nasazení a tvorba tónu,
hlavový tón, brániční dýchání
Instrumentální činnosti
 nástroje Orffova instrumentáře
 hra na základní rytmické i melodické nástroje z Orffova
instrumentáře
Poslechové činnosti
 opera ( A. Dvořák – Rusalka, L. Janáček – Liška Bystrouška)
 A. Vivaldi – Čtvero ročních dob
 písně Osvobozeného divadla, Ezop a brabenec – J. Jeţek, V +
W
Čj – dialekty a jejich uţití v lidové slovesnosti
OSV
Kreativita (tvorba improvizovaných doprovodů
na orffovské nástroje)
Čj – pohádky H. Ch. Andersena
EV
Vztah člověka k prostředí (postavení člověka
v přírodě, vnímání přírody a její otisk v hudbě)
Čj – bajka
MeV
(výchova ke kritickému vnímání hudby
předkládané v masových médiích
5. Učební osnovy
136
– schopnost rozpoznat kýč a kvalitní hudbu
napříč všemi hudebními ţánry)





vyjadřuje rytmus taktováním
ovládá rytmus v 2/4 a 3/4 taktu
zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvku ke zpívané i
poslouchané hudbě
vyjadřuje pohybem rytmus skladby
vyjadřuje obsah skladby pohybem a výtvarnými prvky
Hudebně pohybové činnosti
 taktováním
 rytmizovaná říkadla spojená s pohybem
 píseň Holduj tanci pohybu
 pochod, polkový krok
 N. Rimskij-Korsakov – Obrázky z výstavy
Ročník: sekunda


orientuje se ve sloţitějším záznamu vokální skladby


vytváří jednoduché instrumentální doprovody na rytmické
hudební nástroje
podle svých individuálních schopností provede instrumentální
doprovod pro hudebně dramatické projevy





orientuje se v proudu znějící hudby
vyhledává souvislosti s jinými druhy umění
vnímá uţité hudebně výrazové prostředky
rozpozná pravidelnost a nepravidelnost hudební formy
Vokální činnosti
 zpěv lidových i umělých písní jednohlasně i vícehlasně,
rozšiřování hlasového rozsahu
 práce s notovým zápisem (repetice, da capo al fine, prima
volta, sekunda volta, předznamenání)
 hlasová hygiena – rozezpívání, správná výslovnost, brániční
a kombinované dýchání
 lidský hlas – rozsah, dělení hlasů
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (seznámení s lidovou
i umělou hudbou různých evropských
i světových zemí)
 hra na Orffovské nástroje

dramatizace vánočních písní
 opera Prodaná nevěsta B. Smetany
 Fr. Škroup – Fidlovačka, Kde domov můj – česká státní
hymna
 dramatická hudební forma – opera (herectví, reţie, výtvarné
umění),opereta, muzikál
 sonáta, symfonie
Čj – lidová slovesnost
Ov – lidové tradice
D – národní obrození
VDO
Občan, občanská společnost a stát (občan jako
odpovědný člen společnosti, úcta k národním
symbolům a národní historii – hymna ČR)
Vv – scénografie, výtvarník kostýmů, architekt
scény
Čj – libreto jako dramatický text určený
pro zhudebnění
5. Učební osnovy
137
MeV




rozpozná některé druhy lidových tanců
zvolí vhodné pohybové prvky k poslouchané hudbě
reaguje pohybem na změnu v proudu znějící hudby
na základě individuálních schopností a pohybové vyspělosti
předvede jednoduchou pohybovou vazbu
 polka, valčík, mazurka


pohyb na znějící hudbu (tempové, dynamické rozdíly)
tvorba jednoduché choreografie
Ročník: tercie

podle individuálních schopností a dovedností realizuje písně
a skladby různých stylů a ţánrů

realizuje přesně podle svých schopností rytmus


orientuje se v záznamu vokální skladby



reprodukuje na základě svých individuálních hudebních
schopností různé motivy, témata nebo části skladeb
rozpozná hudební nástroje symfonického orchestru
provádí jednoduché improvizace na rytmické i melodické
nástroje
Vokální činnosti
 zpěv lidových i umělých písní, skupinový a sborový zpěv
 zpěv durové a mollové (harmonické vzestupné) stupnice
 kramářská píseň
 deklamace, rytmizace textu („rapování“), odhalování
vzájemných souvislostí rytmu řeči a hudby
 práce s notovým zápisem (intervaly)
 hlasová hygiena – posilování správných pěveckých návyků
s ohledem na probíhající mutaci a hlasovou nedostatečnost
 zpěv cikánské stupnice
 zpěv folkových písní
MuV – Kulturní diference (seznámení s
písněmi i instrumentální hudbou různých
etnických skupin ve světě a národnostních
menšin u nás)
MeV
Vnímání autora mediálních sdělení
(autor písně jako nositel politického názoru)
 hra doprovodů s vyuţitím nástrojů Orffova instrumentáře,
keyboardů, případně zobcové flétny a kytary

rozdělí nástroje do skupin, objasní principy hry na jednotlivé
nástrojové skupiny
5. Učební osnovy
138



zařadí na základě individuálních schopností slyšenou hudbu do
stylového období a porovnává ji z hlediska její slohové
a stylové příslušnosti s dalšími skladbami
na základě poslechu určí některé hudební formy
vyhledává souvislosti mezi hudbou a jiným druhem umění

přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku

vnímá uţité hudebně výrazové prostředky a charakteristické
sémantické prvky skladby
na základě svých individuálních schopností spojuje vokální
a instrumentální činnosti (nebo poslech) s pohybem

 počátky vícehlasu, renesance, baroko klasicismus,
romantismus, impresionismus



fuga, instrumentální koncert
programní hudba, symfonická báseň B. Smetana – Má vlast
výtvarná realizace kramářské písně
MeV
EV
Ekosystémy (hudební vyjádření krásy přírody)
Čj – pověsti
D – husitství
Ov – pocit vlastenectví
 pantomima, balet

country tance
VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (seznámení se zvyky
různých národů)
Ročník: kvarta

orientuje se v záznamu vokální skladby
Vokální činnosti
 zpěv lidových i umělých písní jednohlasně, lidového
dvojhlasu a kánonu
 práce s notovým zápisem (akordické značky)

uplatňuje zásady hlasové hygieny v běţném ţivotě







pozná hudební nástroje symfonického orchestru, nástroje
lidové i elektronické
rozdělí nástroje do skupin
uvede příklady jednoduchých akordických značek na základě
individuálních schopností
vyuţívá jednoduché, případně sloţitější hudební nástroje (např.
elektronické) při individuálních či společných aktivitách
přiměřeně svým hudebním schopnostem
hlasová hygiena – kultivace pěveckého i mluvního projevu
s ohledem na probíhající mutaci, transpozice melodie
zpěv protestsongu
MeV
Vnímání autora mediálních sdělení
(autor písně jako nositel politického názoru)
 nástrojové skupiny

akordické značky
5. Učební osnovy
139

vyuţívá jednoduché, případně sloţitější hudební nástroje (např.
elektronické) při individuálních či společných aktivitách
přiměřeně svým hudebním schopnostem

odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu
a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost určité hudby
v konkrétních situacích


 L. van Beethoven – 9. symfonie s Ódou na radost
 hudební balada
 filmová hudba
 melodram
 artificiální a nonartificiální hudba (hudební skladba
v kontextu s jinými hudebními i nehudebními díly, dobou
vzniku, vlastními zkušenostmi (inspirace, módnost
a modernost, hudební kýč)
VMEGS
Jsme Evropané (hymna EU)
ČJ – srovnání s baladou literární
Čj – klasický literární text součástí hudební
skladby
MeV
rozpozná některé z dobových tanců, rozliší tance lidové,
standardní, latinskoamerické a tance současné
na základě svých individuálních schopností spojuje vokální
a instrumentální činnosti (nebo poslech) s pohybovým
vyjádřením

rock and roll, disco
5. Učební osnovy
140
5.14 Výtvarná výchova
ročník
hodinová dotace
prima
2
sekunda
2
tercie
1
kvarta
1
Výtvarná výchova jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru
Výtvarná výchova, který je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura RVP ZV.
Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Environmentální výchova
Výuka probíhá převáţně v učebně výtvarné výchovy, pokud počasí dovolí v terénu:
ve školní předzahrádce, ulicích a parcích města. Součástí výuky je návštěva galerií
a výstav.
Cílem předmětu je, aby ţák dovedl vybírat výtvarné prostředky pro své vlastní osobité
vyjádření a uměl ho obhájit, aby na základě osobních proţitků interpretoval umělecká díla
a měl potřebu se s nimi setkávat, aby získal potřebu vytvářet kolem sebe estetické prostředí
a aby pochopil přírodu jako nekonečný zdroj výtvarné inspirace a dárkyni ţivota na Zemi.

Učitel vede ţáky k učení se prostřednictvím vlastní tvorby a poznání vlastního
pokroku.

Učitel umoţňuje ţákům realizovat vlastní nápady, experimentovat.

Učitel vede ţáky k vybírání vhodných výtvarných vyjadřovacích prostředků.

Učitel umoţňuje ţákům nacházet shodné, podobné nebo naopak odlišné znaky
mezi jednotlivými druhy umění.

Učitel vybízí ţáky k diskusi o dojmech z uměleckých děl a vlastních prací.

Učitel umoţňuje ţákům projevovat své pocity a nálady.

Učitel vede ţáky k naslouchání při promluvách druhých lidí.

Učitel ukazuje ţákům moţnost přistupovat k výtvarnému umění jako ke způsobu
dorozumívání.

Učitel poskytuje prostor pro osobité výtvarné vyjádření.

Učitel podporuje sebedůvěru a sebeúctu.
5. Učební osnovy
141

Učitel seznamuje ţáky s významnými díly a jejich autory, s lidovými tradicemi.

Učitel podporuje individuální zájmy ţáka.

Učitel vytváří u ţáků estetické potřeby.

Učitel vede ţáky k osvojování různých výtvarných technik.

Učitel vytváří u ţáků potřebu chránit kulturní hodnoty.

Učitel seznamuje ţáky s různými profesemi.

Učitel umoţňuje ţákům prezentaci vlastních prací.

Učitel vybízí ţáky k vytváření estetického prostředí.
5. Učební osnovy
142
Název předmětu: Výtvarná výchova
Ročník: prima
DÍLČÍ VÝSTUPY
UČIVO
Žák:
 vyţívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních
zkušeností


pouţívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání zkušeností
získaných ostatními smysly
uţívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání podnětů
z představ a fantazie

vybírá prostředky pro vlastní osobité vyjádření

výtvarná podoba proţitku


uplatňování subjektivity
ověřování komunikačních účinků, osobní postoj


reflexe a vztahy zrakového vnímání
kresba a malba pozorovaných přírodních objektů (rostliny,
ţivočichové, plody…)
kresba a malba architektury
reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními
smysly
POZNÁMKY
EV
Ekosystémy (práce v plenéru)
Základní podmínky ţivota (přírodní ţivly)
MeV
Tvorba mediálního sdělení (plakát)
Výtvarné zpracování např. hudebních motivů

popíše umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti
i minulosti



vybraní výtvarníci Litomyšlska
vybraní ilustrátoři, znaky ilustrace
návštěva galerie, výstavy

výtvarně se vyjadřuje k lidovým tradicím, zvykům a svátkům



Vánoce, Velikonoce
prvky vizuálně obrazného vyjádření – linie, tvary
dekorativní tvorba
Setkání s literárním nebo filmovým dílem –
např. pohádková bytost
OSV
Psychohygiena (dobrý vztah k sobě samému)
Kreativita
Poznávání lidí (odlišnosti)
Rozvoj schopností poznávání (smyslové
vnímání)
MuV
Kulturní diference (návštěvy výstav, čeští
výtvarní umělci)
5. Učební osnovy
143
Ročník: sekunda

vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně
obrazných vyjádření.
uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ
a poznatků


uspořádání prvků do celků v ploše
znázornění lineární a barevné
uţívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních
zkušeností
vyuţívá zkušeností získaných ostatními smysly
pouţívá vizuální obrazné vyjádření k zaznamenání podnětů
z představ a fantazie




kresba hlavy, detailů
kresba předmětů, přístrojů a mechanismů
smyslové vnímání
uplatňování subjektivity

rozvíjí estetické cítění

Vánoce, Velikonoce – tematické práce

vyuţívá dekorativních postupů

uspořádání prvků do celků v ploše

navštíví galerii, výstavu výtvarných prací


seznámí se s historickou architekturou Litomyšle

základní obrazotvorné prvky, kompoziční postupy, různé
způsoby uměleckého vyjadřování
historické umělecké slohy

vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité
vyjádření
uvědomuje si moţnost kompozičních přístupů a postupů, tvarů
a linií

uţívá dekorativních postupů






EV
Ekosystémy (práce v plenéru – např. dramatické
přírodní procesy)
Základní podmínky ţivota (např. přírodní
ţivly)
jednoduchá technická grafika
např. pocity, nálady, reliéfní zpracování
hmatového záţitku
OSV
Kreativita
vnímání)
Sebepoznání a sebepojetí (moje tělo)
MeV
Tvorba mediálního sdělení (plakát)
MuV
výtvarní umělci)
Ročník: tercie



typy vizuálně obrazných vyjádření, tvarová nadsázka
a stylizace, barevná nadsázka
kompozice, řazení, zmenšování, zvětšování, vrstvení tvarů
a linií, horizontála, vertikála, kolmost, střed, symetrie,
asymetrie, dominanta
uţitá grafika
styly a druhy písma
MeV
Stavba mediálních sdělení (výtvarná stránka
mediálního sdělení)
5. Učební osnovy
144

zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly
a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie

krajinomalba



ţák pojmenovává základní stavební prvky architektury
seznámí se s moderní architekturou Litomyšle
vyuţívá perspektivu ve svém vlastním výtvarném vyjádření



architektonické názvosloví
moderní architektura
perspektiva


seznámí se se základními principy bytové architektury
vyuţívá teorie barev pro praktický ţivot

psychologické působení barev, barevný kruh, teplé a studené
barvy, odstín, sytost, harmonie, kontrast

porovnává na konkrétních případech různé interpretace
vizuálně obrazného vyjádření, vysvětluje své postupy k nim
osvojí si schopnost obhájit výtvarnou odpověď, tolerovat
rozdílné způsoby výtvarného vyjádření



základní obrazotvorné prvky, kompoziční postupy,
způsoby uměleckého vyjadřování: abstraktní, popisné,
alegorické, symbolické
komunikační účinky výtvarných děl
seznamuje se s hlavními současnými trendy výtvarného umění
a metodami digitálních médií
vyuţívá dostupná média a technické prostředky, volí výtvarné
techniky podle způsobu a cíle práce


moderní umělecké směry 20. století
počítačová grafika, fotografie, video, animace

orientuje se v grafických technikách

grafické techniky

ověřuje si komunikační účinky výtvarných děl, nalézá vhodnou
formu pro jejich prezentaci

různé způsoby uměleckého vyjadřování
EV
Ekosystémy – (práce v plenéru)
(prostorové práce z odpadových materiálů, stopy
civilizace)
MuV
výtvarní umělci)
práce v plenéru
OSV
vnímání)
Kreativita
Ročník: kvarta



prohlídka galerie, návštěva výstavy
OSV
vnímání)
MeV
Stavba mediálních sdělení (výtvarná stránka)
výstava vlastních prací
MuV
výtvarní umělci)
5. Učební osnovy
145

zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly
a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie

malba, kresba, prostorové práce
OSV
Kreativita
EV
Ekosystémy (práce v plenéru)
(stopy civilizace v krajině)
5. Učební osnovy
146
5.15 Tělesná výchova
ročník
hodinová dotace
prima
2
sekunda
2
tercie
2
kvarta
2
Tělesná výchova jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Tělesná
výchova a částečně i obsah vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, oba obory jsou
součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví RVP ZV.
v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova a Environmentální
výchova.
Na povinnou tělesnou výchovu navazuje moţnost návštěvy sportovních krouţků
realizovaných pedagogy školy.
Formou výuky je vyučovací hodina nebo dvouhodina, třída se při ní dělí na skupiny
(obvykle chlapci a dívky zvlášť). Ţákům je také nabízena moţnost účasti na lyţařském
výcviku a na různých sportovních soutěţích v rámci školy i celého regionu. Výuka probíhá
na venkovních sportovištích (školní a městská hřiště, atletický a zimní stadion, koupaliště),
či v krytých objektech přizpůsobených pro výuku tělesné výchovy (tělocvičny, prostory
pro spinning, squash, bowling aj.). Prostředí výuky je podmíněno nejen jejím obsahem, ale
i počasím.
Cílem předmětu je vychovávat a vychovat člověka fyzicky i psychicky zdatného,
s přiměřenou úrovní (s ohledem na individuální moţnosti) pohybových a sportovních
schopností a dovedností, pečujícího a udrţujícího si své zdraví (ne ve smyslu absence
nemoci), vědomého si nutnosti udrţování kondice v průběhu celého ţivota a respektujícího
pravidla „fair play“.
Tělesná výchova studuje a aplikuje vztahy mezi člověkem a prostředím. Ţáky uvádí
do situací, které úzce souvisí nejen s poznáním svého já (po stránce fyzické i duševní), ale
i s poznáním přírodních, hospodářských a sociálních podmínek. Rozvíjí u ţáků jejich
pohybové a sportovní schopnosti a dovednosti, seznamuje je s pravidly a normami chování
nejen v herních situacích, ale i v běţném ţivotě ve společnosti. Seznamuje je také se
strategiemi a postupy, jak si uchovávat svoje zdraví, kondici a poukazuje na postupy
navození duševní i fyzické pohody a uvolnění – relaxace.

Učitel vede ţáky k pouţívání vhodné literatury, internetu.

Učitel zařazuje metody, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami
ţáci.

Učitel pracuje s chybou ţáka jako s příleţitostí, jak ukázat cestu ke správnému
řešení.
5. Učební osnovy
147

Učitel umoţňuje ţákům, aby řešili problémy na úrovni svých znalostí a schopností.

Učitel vytváří příleţitosti pro vzájemnou komunikaci ţáků k danému úkolu.

Učitel zadává úkoly, při kterých ţáci spolupracují.

Učitel umoţňuje ţákům, aby si vzájemně sdělovali své pocity a názory.

Učitel umoţňuje diferencované výkony podle individuálních schopností ţáků.

Učitel sleduje úspěšnost jednotlivých ţáků a oceňuje jejich pokrok.

Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidské činnosti, nutnost
ochrany přírodního a ţivotního prostředí.

Učitel vyţaduje dodrţování pravidel.

Učitel umoţňuje ţákům prezentovat výsledky jejich práce.

Učitel vede ţáky ke správným způsobům uţití materiálů, nástrojů, techniky,
vybavení.

Učitel zadává problémové úlohy či úlohy rozvíjející tvořivost.
5. Učební osnovy
148
Název předmětu: Tělesná výchova
Ročník: prima
DÍLČÍ VÝSTUPY
UČIVO
Žák:
Činnosti ovlivňující zdraví
 aktivně vstupuje do organizace svého pohybového reţimu,
některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním
účelem

rekreační a výkonnostní sport, rozcvičení

zvládne přizpůsobit rozcvičení hlavní části vyučovací jednotky,
případně provést rozcvičení samostatně, je schopen provést
samostatně uvolnění zatěţovaných svalů v závěru hodiny
je schopen vést a zorganizovat rozcvičení, vybrat vhodné cviky
a popsat je vlastními slovy
usiluje o zlepšení všech svých pohybových schopností
a celkové zvýšení tělesné zdatnosti

protahování, strečink, švihová cvičení, průpravná cvičení

posilovací cvičení, kompenzační cvičení, relaxační cvičení,
správné dýchání, prevence a korekce oslabení, motorické testy
samostatně vyuţívá osvojené kompenzační a relaxační techniky
k regeneraci organismu, překonání únavy, předcházení stresu
odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní
etikou a zdravím
na základě údajů o stavu znečištění ovzduší vybere vhodné
prostředí ke cvičení, vhodnou tělesnou aktivitu i míru zatíţení

kompenzační cvičení, relaxační cvičení, dechová cvičení

dodrţuje pravidla bezpečného chování v hodinách tělesné
výchovy, předvídá moţná nebezpečí úrazu
dokáţe provést základní údrţbu sportovišť, pouţívá vhodnou
výstroj i výzbroj a pečuje o ni
zvládá bezpečně dopomoc a záchranu při osvojovaných
cvicích, zvláště ve sportovní gymnastice
navrhne a v případě nutnosti pouţije způsoby záchrany ţivota,
přivolá pomoc na základě nastalé situace


problematika zneuţití drog ve sportu a zdravotní rizika s tím
související, správná výţiva
reakce těla při zhoršení rozptylových podmínek, úprava
tělesné aktivity v těchto podmínkách, správné dýchání
a oblečení
pravidla bezpečnosti, ochrany zdraví a hygieny ve škole
i mimo ni
zásady pouţívání sportovních potřeb a nářadí, základy jejich
údrţby
záchrana a dopomoc

zásady první pomoci, ošetření jednoduchých zranění











POZNÁMKY
OSV
Sebepoznání a sebepojetí, Seberegulace
a sebeorganizace (organizace vlastních
tělovýchovných aktivit)
Výchova ke zdraví
OSV
Sebepoznání a sebepojetí (sebeovládání)
Psychohygiena (relaxace)
Výchova ke zdraví
EV
Vztah člověka k prostředí (prostředí a zdraví)
Výchova ke zdraví
Výchova ke zdraví
5. Učební osnovy
149
Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
 zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované
pohybové dovednosti a předvede je
 popíše základní postupy rozvoje pohybových dovedností
a pouţívá je, usiluje o sebezdokonalení
Pohybové hry
 soutěţivé, štafetové, běţecké, honičky, s vyuţitím
netradičního náčiní, překáţkové dráhy
Kondiční a estetické formy cvičení
 cvičení se švihadlem, základy rytmické gymnastiky
Atletika
 běţecká cvičení, běţecká abeceda, sprint (60m), nízký start,
starty z různých poloh, vytrvalostní běh (800m), fartlek,
štafety, odrazová cvičení, skok daleký, skok vysoký, hod
míčkem
Gymnastika
 akrobacie – kotoul vpřed a vzad, váha předklonmo, základní
kroky, skoky a obraty, stoj na rukou s dopomocí
 přeskok – roznoţka přes kozu
 trampolínka – základní skoky
 hrazda – náskok, sešin, výmyk, kotoul, seskok
 šplh na tyči
 kladina – chůze, obraty
 kruhy – kotoul vpřed a vzad, houpání, seskok
Úpoly
 přetahy, přetlaky, úpolové odpory, úpolové hry
Sportovní hry
 vybíjená, florbal, fotbal, přehazovaná – základní pravidla,
průpravné hry, herní činnosti jednotlivce, základy herních
kombinací
Doplňkové sportovní hry
 softbal, frisbee, ringo
Učivo je zařazováno průběţně v závislosti
na schopnostech, dovednostech a kondici
skupiny. Hloubka a náplň učiva se liší podle
toho, zda jde o chlapeckou nebo dívčí skupinu.
OSV
Rozvoj schopností poznávání (rozvoj
pohybových schopností a dovedností, řešení
herních problémů)
Sebepoznání a sebepojetí (ovládání vlastního
jednání)
Kooperace a kompetice, Komunikace,
Mezilidské vztahy (vztahy mezi spoluhráči
a protihráči)
Poznávání lidí (poznávání spoluhráče
a protihráče ve sportovních hrách)
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti,
Hodnoty, postoje, praktická etika (fair-play
chování)
MuV
Lidské vztahy (rozvoj spolupráce ve sportovních
hrách)
5. Učební osnovy
150

posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, rozpozná
chyby, nedostatky a určí příčiny
Činnosti podporující pohybové učení
 zná a uţívá základní gymnastické názvosloví a termíny uţívané
ve sportovních hrách a ostatních sportovních odvětvích,
správně pojmenuje prováděné činnosti
 ovládá základní pravidla všech osvojovaných sportovních
odvětví

Bruslení
 jízda vpřed, jízda vzad, zastavení
Plavání
 adaptace na vodní prostředí, dýchání do vody, splývání, hry
ve vodě, technika jednoho plaveckého způsobu
 sebehodnocení v dané pohybové činnosti z výše
jmenovaných, označí zjevné nedostatky a jejich příčiny,
s pomocí spoluţáků nebo učitele pracují na jejich odstranění




zvolí taktiku hry nebo jiné sportovní činnosti daným
okolnostem a dodrţuje ji, dokáţe ji operativně měnit
dokáţe vést a zorganizovat hodinu, menší závod, turnaj, soutěţ

vystupuje v roli soupeře, rozhodčího, zapisovatele, diváka


sleduje určené prvky pohybové činnosti, změří a zapíše
potřebné výkony a výsledky, vyhodnotí je
zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách,
dokáţe je sám prezentovat
chová se podle myšlenky fair-play ve všech pohybových
činnostech, neraduje se z prohry druhých, respektuje
spoluhráče i protihráče, opačné pohlaví i slabší jedince, pracuje
pro kolektiv






komunikace v tělesné výchově, názvosloví, gesta, signály,
pojmenování činností ve všech osvojovaných sportovních
odvětvích
pravidla sportovních her, gymnastiky, atletiky, ostatních
sportovních odvětví
pravidla všech pohybových činností, týmová hra dle těchto
pravidel, role v druţstvu
pravidla sportovních odvětví, rozcvičení, průpravná cvičení,
práce s tabulkami, aktivní organizace prostoru a pohybových
činností
myšlenka fair-play, pravidla sportovních odvětví, práce
s tabulkami, měření, slušné chování
měření délky, rychlosti, výšky, práce se stopkami, pásmem,
statistické zpracování dat
práce s tabulkou, výsledkovou listinou, doplňování
a zjišťování potřebných dat, prezentace výsledků
historie a současnost sportu, olympijské hry a jejich
myšlenka, jednota ducha a těla
Probíhá v nekrytém bazénu podle počasí
VDO
Občanská společnost a škola (respektování
pravidel při sportovních činnostech)
Výchova ke zdraví
OSV
Hodnoty, postoje, praktická etika (fair-play)
OSV
MuV
Kulturní diference (jednota tělesné a duševní
stránky)
Lidské vztahy (fair-play chování)
VMEGS
Jsme Evropané (vzájemné přátelství
a porozumění národů prostřednictvím sportu,
antická jednota ducha a těla)
5. Učební osnovy
151

při sportovních činnostech v přírodě se chová šetrně, snaţí se
nepoškozovat ţivotní prostředí

zásady jednání a chování v různých prostředích při rozličných
sportovních činnostech
EV
Ekosystémy (sportovní činnosti v přírodě,
poznání různých ekosystémů)
Výchova ke zdraví
Ročník: sekunda
účelem



etikou a zdravím




a oblečení
i mimo ni












údrţby
záchrana a dopomoc

OSV
Sebepoznání a sebepojetí, Seberegulace
Výchova ke zdraví
OSV
Výchova ke zdraví
EV
Výchova ke zdraví
Výchova ke zdraví
5. Učební osnovy
152
Pohybové hry
 cvičení se švihadlem, základy rytmické gymnastiky
Atletika
míčkem
Gymnastika
 akrobacie – kotoul vpřed a vzad, váha předklonmo, základní
kroky, skoky a obraty, stoj na rukou s dopomocí
 přeskok – roznoţka přes kozu

rampolína – základní skoky
 hrazda – náskok, sešin, výmyk, kotoul, seskok
 šplh na tyči
 kladina – chůze, obraty
 kruhy – kotoul vpřed a vzad, houpání, seskok
Úpoly
Sportovní hry
 vybíjená, florbal, fotbal, přehazovaná – základní pravidla,
průpravné hry, herní činnosti jednotlivce, základy herních
kombinací
 softbal, frisbee, ringo
OSV
jednání)
a protihráči)
chování)
MuV
hrách)
5. Učební osnovy
153

odvětví

Bruslení
 jízda vpřed, jízda vzad, zastavení
Lyžování a snowboarding
 základní postoj, obraty, pády, brţdění, smýkaný oblouk,
řezaný oblouk, vyjíţďka na běţeckých lyţích
Plavání
ve vodě, technika jednoho plaveckého způsobu







pro kolektiv






odvětvích
činností
historie a současnost sportu, olympijské hry a jejich
myšlenka, jednota ducha a těla
Probíhá formou výcvikového kurzu, nepovinný
VDO
Výchova ke zdraví
OSV
OSV
MuV
stránky)
5. Učební osnovy
154


VMEGS
EV
Výchova ke zdraví
Ročník: tercie
účelem






etikou a zdravím


a oblečení
i mimo ni








OSV
Sebepoznání a sebepojetí, Seberegulace a
sebeorganizace (organizace vlastních
Výchova ke zdraví
OSV
Výchova ke zdraví
EV
Výchova ke zdraví
5. Učební osnovy
155



údrţby
záchrana a dopomoc

Pohybové hry
 cvičení se švihadlem a tyčí, základy rytmické gymnastiky,
základy aerobiku
Atletika
míčkem
Gymnastika
 akrobacie – kotoul vpřed a vzad, modifikace kotoulu, váha
předklonmo, základní kroky, skoky a obraty, stoj na rukou
s dopomocí, přemet stranou, vazby
 přeskok – roznoţka a skrčka přes kozu

rampolína – základní skoky, kotoul plavmo, nácvik salta
 hrazda – náskok, sešin, výmyk, kotoul, seskok, přešvih,
podmet, zášvih v podkolení
 šplh na tyči a laně
 kladina – chůze, obraty, náskoky, seskoky, poskoky,
rovnováţné stoje
 kruhy – kotoul vpřed a vzad, houpání s obraty, komíhání,
seskok
Úpoly
Sportovní hry
 odbíjená, florbal, fotbal, košíková – herní činnosti jednotlivce,
herních kombinace, herní systémy – obranné a útočné, hra
s upravenými pravidly
OSV
5. Učební osnovy
156
 softbal, frisbee, ringo,

odvětví


Bruslení
 jízda vpřed, jízda vzad, zastavení, překládání vpřed a vzad,
změny směru jízdy
Plavání
ve vodě, technika dvou plaveckých způsobů, potápění,
dopomoc a záchrana tonoucího, kondiční plavání




odvětvích
činností, postupně přebírá některé organizační a hodnotící
úkoly od učitele
jednání)
a protihráči)
chování)
MuV
hrách)
VDO
Výchova ke zdraví
5. Učební osnovy
157






pro kolektiv




historie a současnost sportu, olympijské hry a jejich myšlenka
OSV
OSV
MuV
stránky)
VMEGS
EV
Výchova ke zdraví
Ročník: kvarta
účelem






OSV
Sebepoznání a sebepojetí, seberegulace
Výchova ke zdraví
OSV
Výchova ke zdraví
5. Učební osnovy
158







etikou a zdravím




a oblečení
i mimo ni
údrţby
záchrana a dopomoc



Pohybové hry
 cvičení se švihadlem a tyčí, základy rytmické gymnastiky,
základy aerobiku
EV
Výchova ke zdraví
Atletika
míčkem
Gymnastika
 akrobacie – kotoul vpřed a vzad, modifikace kotoulu, váha
předklonmo, základní kroky, skoky a obraty, stoj na rukou
s dopomocí, přemet stranou, vazby
 přeskok – roznoţka a skrčka přes kozu
 trampolínka – základní skoky, kotoul plavmo, nácvik salta
 hrazda – náskok, sešin, výmyk, kotoul, seskok, přešvih,
podmet, zášvih v podkolení
 šplh na tyči a laně
 kladina – chůze, obraty, náskoky, seskoky, poskoky,
5. Učební osnovy
159
rovnováţné stoje
kruhy – kotoul vpřed a vzad, houpání s obraty, komíhání,
seskok
Úpoly
Sportovní hry
 odbíjená, florbal, fotbal, košíková – herní činnosti jednotlivce,
herních kombinace, herní systémy – obranné a útočné, hra
s upravenými pravidly
 softbal, frisbee, ringo,


Bruslení
 jízda vpřed, jízda vzad, zastavení, překládání vpřed a vzad,
změny směru jízdy
Plavání
ve vodě, technika dvou plaveckých způsobů, potápění,
dopomoc a záchrana tonoucího, kondiční plavání
OSV
jednání)
a protihráči)
chování)
MuV
hrách)
5. Učební osnovy
160
odvětví








pro kolektiv








odvětvích
činností, postupně přebírá některé organizační a hodnotící
úkoly od učitele
historie a současnost sportu, olympijské hry a jejich myšlenka
VDO
Výchova ke zdraví
OSV
OSV
MuV
stránky)
VMEGS
EV
Výchova ke zdraví
5. Učební osnovy
161
5.16 Přírodovědné projekty
ročník
hodinová dotace
prima
–
sekunda
1
tercie
–
kvarta
–
Přírodovědné projekty jako volitelný předmět navazuje na obsah vyučovacích
předmětů Chemie a Biologie a geologie.
Výuka probíhá v odborných učebnách a v přírodě.
Vyučovací hodiny jsou velmi úzce propojeny s volitelným předmětem Počítače
a příroda. Toto propojení vytváří podmínky pro vědecké zkoumání problémů a jejich
komplexní exaktní zpracování pomocí PC. Předmět vede ţáky k systematickému
sledování přírodních jevů a zákonitostí, jejich vysvětlení, vyhodnocování, statistickému
zpracování a prezentaci výsledků. Cílem je získat předpoklady pro práci v týmu se
schopností získávat dlouhodobé výsledky. Ţáci se učí také ekologizaci v ţivotě.

Učitel učí ţáky vyhledávat, třídit, kombinovat, propojovat, zpracovávat a pouţívat
informace z různých zdrojů.




problémů.



.Učitel vede ţáky k pouţívání vlastních postupů při řešení problémů.


Učitel vede ţáky k pochopení čteného textu.


Učitel učí ţáky rozumět různým typům grafů.
5. Učební osnovy
162


práci a učí ţáky dodrţovat je.


Učitel zapojuje ţáky do ochrany a péče o ţivotní prostředí.


Učitel nabízí dostatek situací k propojení problematiky člověka, jeho hygieny,
ochrany jeho zdraví s otázkami ochrany zdraví při práci a zájmové činnosti.

5. Učební osnovy
163
Název předmětu: Přírodovědné projekty
Ročník: tercie
DÍLČÍ VÝSTUPY
Žák:
 rozumí pojmům kyselost vody, průhlednost vody a vodivost,
pokryvnost oblohy a bylinného patra
 změří pomocí přístrojů teplotu, pH, výšku stromů, vodivost,
průhlednost, odhadne pokryvnost oblohy a jednotlivých rostl.
pater

UČIVO

GLOBE ( meteorologie, hydrologie, biometrie)
POZNÁMKY
Ch – voda a vzduch
Z – atmosféra Země
EV
Vztah člověka k prostředí


stanoví příčinu kyselých dešťů, kriticky zhodnotí dopad
na přírodu, vyjmenuje preventivní opatření
změří pomocí přístroje i indikátorů hodnotu pH
třídí odpad




navštíví alternativní zdroje energie
navrhne způsoby šetrného získávání energie

kyselé deště
odpady
Ch – oxidy, kyseliny
Z – problémy znečišťování atmosféry
EV
atmosféra
Ch – vzduch
Z – atmosféra Země
EV
Vztah člověka k prostředí


rozumí pojmům tvrdost vody, dusitany, dusičnany
samostatně provádí analýzu vzorku vody


chápe pojem ekosystémy, jejich propojenost

voda
Ch – voda
EV
Ekosystémy
Základní podmínky ţivota
fenologie, zoologie
B – botanika, zoologie
EV
Ekosystémy
5. Učební osnovy
164
5.17 Počítače a příroda
ročník
hodinová dotace
prima
–
sekunda
1
tercie
–
kvarta
–
Počítače a příroda jako volitelný předmět souvisí s obsahem vyučovacího předmětu
Informatika a výpočetní technika.
V rámci předmětu je realizován tematický okruh průřezového tématu Mediální
výchova.
Předmět Počítače a příroda je vyučován v úzké návaznosti na předmět Přírodovědné
projekty. Výuka probíhá v odborné učebně, plně vybavené výpočetní technikou, určitá
cvičení s digitální technikou (např. pořizování fotografií) se provádějí také v přírodě.
Cílem předmětu je seznámit ţáky s praktickými moţnostmi vyuţití digitální techniky
při zpracování výstupů uskutečňovaných – zejména přírodovědných – projektů a zároveň
jim tak ukázat vhodnou moţnost propojení oblasti moderní výpočetní techniky s pobytem
a pozorováním v přírodě. Ţáci by se měli naučit pouţívat digitální techniku a běţně
dostupné softwarové vybavení k dokumentaci své práce i práce druhých (včetně digitální
fotografie), ke zpracování a vyhodnocení získaných výsledků a jejich prezentaci.

Učitel vede ţáky k vyuţívání různých informačních zdrojů, schopnosti vyhledávat,
posuzovat a třídit potřebné informace s důrazem na praktické uplatnění získaných
informací.

Učitel seznamuje ţáky s terminologií pouţívanou v oblasti digitální techniky,
odkrývá ţákům souvislosti mezi různými vzdělávacími oblastmi i oblastmi lidské
činnosti jako takovými.

Učitel vybízí ţáky k tvůrčí práci, samostatnému experimentování a porovnávání
výsledků za pomoci digitální techniky.


Učitel podněcuje ţáky k vyhledávání informací vhodných k řešení zadaných

Učitel zadává ţákům takové úkoly, které umoţňují volbu různých způsobů řešení.

5. Učební osnovy
165

Učitel podněcuje ţáky ke správné formulaci a prezentaci výsledků své práce i práce
druhých, svých myšlenek a názorů na řešené problémy, jejich srozumitelnému
vyjádření a obhajobě.

Učitel učí ţáky porozumět různým typům tabulek a grafů a efektivně je uplatňovat
při prezentaci výsledků své práce.

Učitel vede ţáky k efektivnímu vyuţívání dostupného softwarového vybavení.

Učitel vede ţáky k vzájemné spolupráci při řešení úkolů, určení rolí a vytváření
pravidel pro práci v týmu a celkovému uvědomění si výhod týmové práce.

Učitel vede ţáky k zodpovědnému přístupu k informacím, respektování autorského
práva a dodrţování etických zásad při práci s počítačem.

Učitel vede ţáky k respektování výsledků cizí práce a toleranci k jiným názorům.

Učitel vede ţáky k dodrţování hygienických zásad při práci s digitální technikou.
5. Učební osnovy
166
Název předmětu: Počítače a příroda
DÍLČÍ VÝSTUPY
Ročník: tercie
UČIVO
POZNÁMKY
Žák:













ovládá základy práce s textovým editorem
ovládá základy práce s tabulkovým kalkulátorem
s textem a obrazem
ovládá základy práce s tabulkovým kalkulátorem
ve formě grafů
s textem a obrazem
ovládá základy práce s programem pro tvorbu prezentací
s textem a obrazem
ošetřuje digitální techniku a dodrţuje zásady bezpečné práce
s digitální technikou
propojuje vzájemně jednotlivá digitální zařízení
ovládá práci s digitálním fotoaparátem, při tvorbě fotografií
respektuje základní pravidla
Tabulky
 tvorba jednoduchých tabulek pro zápis údajů v textovém
editoru
 tvorba tabulek v tabulkovém kalkulátoru
 pouţití tabulkového kalkulátoru pro jednoduché výpočty
s naměřenými údaji
 moţnosti statistického vyhodnocení, porovnání a prezentace
zpracovávaných dat v tabulkovém kalkulátoru
Grafy
 přehled typů grafů pro různé oblasti pouţití
 tvorba grafů v tabulkovém kalkulátoru
 vyhodnocení a porovnávání získaných výsledků pomocí grafů
Prezentace
 zásady pro tvorbu úspěšných prezentací
 tvorba prezentací v příslušném programu
 předvádění vypracovaných prezentací
Digitální fotografie
 zásady bezpečné práce s digitální technikou, řešení problémů
 základy práce s digitálním fotoaparátem, pravidla pro tvorbu
fotografií
 pořizování fotografií v přírodě
 úprava a organizace fotografií v příslušných programech
5. Učební osnovy
167

s textem a obrazem


vyhledává informace na internetu
vlastnictví

vlastnictví
s textem a obrazem
vhodným způsobem sdílí dokumenty s okolním světem
pouţívá prostředky pro podporu práce v týmu





Praktické využití internetu
 vyhledávání potřebných informací na internetu
 prezentace výsledků pozorování a měření pro GLOBE
na webu
 odesílání naměřených dat do NASA
Tvorba komplexních dokumentů
 propojení zpracovaných textů, tabulek a grafů do souhrnného
textového dokumentu
 moţnosti sdílení dokumentů, prostředky pro podporu týmové
práce
MeV
Tvorba mediálního sdělení
5. Učební osnovy
168
6.
Hodnocení žáků a autoevaluace školy
Součástí vzdělávacího a výchovného procesu na naší škole je získávání zpětné vazby
o výsledcích činnosti učitelů, ţáků a pracovníků školy.
Závěry z pravidelného vyhodnocování této činnosti jsou základem strategického
plánování školy.
6.1 Pravidla pro hodnocení žáků
Hodnocení a klasifikace ţáků vyplývá ze zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon)
a vyhlášky č.13/2005 (o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři).
6.1.1
Způsoby a kritéria hodnocení
Hodnocení prospěchu v jednotlivých předmětech je prováděno klasifikací, při které
učitel uţívá pět klasifikačních stupňů. Hodnotí se na základě klasifikačního řádu, který je
přílohou tohoto dokumentu.
Ústní zkoušení je vhodně kombinováno s ostatními způsoby – písemnými testy,
hodnocením práce ve skupinách, samostatnou prací, projekty, domácí přípravou atd.
O podmínkách klasifikace informuje vyučující příslušného předmětu ţáky v první
vyučovací hodině školního roku. Sdělí jim např. počet písemných prací, ústního zkoušení,
kompozic, seminárních prací, projektů, zda a jaké budou domácí úkoly, ročníkové práce,
laboratorní práce…. a jaký bude jejich vliv na klasifikaci.
O výsledcích hodnocení jsou rodiče ţáků osobně informováni dvakrát ročně
na rodičovských schůzkách, dále se mohou informovat kdykoliv u třídního učitele nebo
u vyučujícího jednotlivých předmětů osobně, telefonicky nebo mailem. Ţáci také mají
studentské průkazy, do kterých vyučující průběţně zaznamenávají klasifikaci či své
připomínky a poznámky k práci ţáka. Rodiče tímto způsobem dostávají v průběhu
školního roku informace o prospěchu a chování svého dítěte.
6.2 Autoevaluace školy
Hodnocení školy se provádí na základě zpětné vazby tak, aby škola byla informována,
jak se jí daří naplňovat stanovené výchovné a vzdělávací záměry. Informace, které jsou
zjištěny zpětnou vazbou, jsou současně i hodnocením kvality školy a hodnocením kvality
ŠVP.
V 1. pololetí roku 2006 byla provedena na naší škole SWOT analýza a Mapa školy
(SCIO).
SWOT analýzu budeme opakovat kaţdé tři roky.
Jednou z forem bezprostřední komunikace se studenty budou v letošním roce poprvé
organizované snídaně studentů s vedením školy. Snídaně budou uspořádány zvlášť
pro niţší stupeň a zvlášť pro vyšší stupeň gymnázia. Vedení se bude snaţit diskutovat
o nejrůznějších záleţitostech spojených se studiem na gymnáziu. Výsledky těchto snídaní
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy
169
budou projednány na pedagogické radě školy a seznam problémů, kterým je třeba se
věnovat, včetně časového horizontu, bude zveřejněn na webu.
Vedení školy také průběţně sleduje a vyhodnocuje diskuse k nejrůznějším otázkám
na neoficiálním elektronickém fóru studentů naší školy. Jelikoţ ale jde o fórum neoficiální
a anonymní (se všemi z toho plynoucími klady i zápory), vedení školy se do zde
probíhajících diskusí nezapojuje.
Oblasti autoevaluace:

podmínky vzdělávání

průběh vzdělávání

zjišťování školního klimatu, podpora ţáků, vztahy a spolupráce

zjišťování úrovně znalostí a dovedností ţáků

řízení školy, DVPP

úroveň výsledků práce školy, image školy
6.2.1
Podmínky vzdělávání
Podmínky vzdělávání jsou pravidelně sledovány ředitelstvím školy ve spolupráci
s předsedy předmětových komisí, kteří jednou ročně odevzdávají náměty na nákupy
školních pomůcek a dalšího vybavení pro jednotlivé obory, náměty na případné změny
hodinové dotace, dělení hodin atd. Dále je přihlíţeno k projeveným zájmům ţáků, kteří se
vyjadřují k vybavení školy, k nabídce volitelných a nepovinných předmětů prostřednictvím
Studentského parlamentu, a také k poţadavkům rodičů, kteří vznášejí své návrhy
a připomínky zejména při jednání Školské rady a OPS.
Pedagogickým pracovníkům je vytvářen dostatečný prostor pro další vzdělávání. Jedna
třetina našeho pedagogického sboru úspěšně absolvovala ICT vzdělávání pedagogických
pracovníků – úroveň Z a mnozí učitelé absolvovali kurz anglického jazyka „Brána jazyků“.
Kritéria:

spokojenost ţáků s podmínkami vzdělávání na gymnáziu

spokojenost pedagogického sboru s podmínkami vzdělávání na gymnáziu

spokojenost orgánů inspekce a zřizovatele s podmínkami vzdělávání na gymnáziu

dostatek učebních pomůcek a perioda jejich obnovy

personální zabezpečení, kreativita učitelů
Nástroje:

analytická a kontrolní činnost ředitelky školy – průběţně

práce předmětových komisí, poţadavky na vybavení – 1x ročně

kontrolní a hospitační činnost – dle plánu hospitací

jednání Školské rady a Studentského parlamentu – 2x ročně
170
6.2.2
Průběh vzdělávání
Cílem je vést pracovníky k neustálé péči o kvalitu jejich výchovné a vzdělávací práce,
připravit ţáky ke studiu na všech typech vysokých škol, vytvořit ve škole příjemné
prostředí, ve kterém se dobře pracuje i studuje.
Kritéria:

naplněnost tříd, zájem o studium na naší škole

dobré studijní výsledky ţáků v jednotlivých předmětech

úspěchy ţáků v předmětových olympiádách a dalších soutěţích

výsledky ve vědomostních testech zadávaných specializovanými firmami

úspěšnost absolventů při přijímacím řízení na vysoké školy

zájem učitelů o DVPP

výchovné a vzdělávací působení učitelů
Nástroje:

výsledky přijímacího řízení – 1x ročně

jednání pedagogické rady – 4x ročně

výsledkové listiny ze soutěţí a olympiád – průběţně

vyhodnocení testů – dle potřeby

evidence výchovného poradce – 1x ročně

kontrolní a hospitační činnost – dle plánu hospitací
Hodnocení práce učitele
Hospitační činnost je prováděna dle stanoveného ročního plánu.
Vedení školy zjišťuje, zda je realizovaný ŠVP v souladu s RVP, zda učitel vyuţívá
odpovídajících metod práce, omezuje prostý výklad a zda aktivně zapojuje ţáky
do výukového procesu a do diskuse. Hodnotí se, zda mají ţáci dostatek prostoru pro tvůrčí
činnost, na vlastní názory a řešení problémových úloh a vyvozování závěrů. Předmětem
hospitace je dále chování učitele ve třídě, ochota přijímat názory ţáků, schopnost reagovat,
vytvářet příjemné pracovní prostředí a tvůrčí atmosféru.
Za úroveň výchovně vzdělávacího procesu a za výsledky vzdělávání zodpovídá
ředitelka školy, která provádí hospitace pravidelně. Poté s příslušným učitelem vede
hospitační pohovor, vyvodí příslušné závěry a spolu se snaţí nalézt vhodný způsob, jak
odstranit případné nedostatky.
Dále se ve škole realizuje vzájemná hospitační činnost učitelů, zejména nastupující
pedagogové mají moţnost navštívit hodiny svých kolegů a vyuţít jejich zkušenosti
při práci ve třídě, při přípravě hodiny atd.
Další formou hodnocení je hodnocení předsedů předmětových komisí. Předseda
předmětové komise vypracuje v závěru školního roku hodnocení činnosti předmětové
komise, ve kterém sděluje, jaká je úroveň práce jednotlivých pracovníků. V tomto ohledu
se vyuţívá celá škála metod – od neformálních pohovorů nad dosaţenými výsledky,
problémy a cíli kaţdého pracovníka, přes velmi otevřené a konkrétní stanovování ročních
cílů kaţdým pracovníkem, aţ po formální strukturované hodnotící pohovory s kaţdým
171
zaměstnancem. Společným cílem všech těchto postupů je získání zpětné vazby,
identifikace potenciálu a na straně druhé i moţných potřeb, včasné odhalení eventuálních
problémů a jejich řešení. +Předsedové předmětových komisí jsou tak schopni velmi rychle
reagovat na případné problémy, přehodnotit zátěţ jednotlivých pracovníků či změnit jejich
úkoly na další období. K zajištění odpovídající motivace pracovníků jsou na základě
provedeného hodnocení a následného rozhodnutí ředitelky vypláceny finanční odměny.
Vlastní sebehodnocení provádí kaţdý pracovník ústně s ředitelkou školy kaţdoročně
před koncem školního roku a kromě hodnocení uplynulého roku je velká pozornost
věnována zejména stanovení jasných a kontrolovatelných cílů pro příští školní rok.
6.2.3
Zjišťování školního klimatu, podpora žáků, vztahy a spolupráce
Na gymnáziu bude vyuţíván několikastupňový systém interní evaluace, jehoţ cílem
bude zajišťovat potřebnou kvalitu všech činností na škole. Tento systém vychází
od jednotlivého ţáka a vyučujícího přes úroveň předmětových komisí aţ k vedení
gymnázia. na kaţdém stupni budou sbírány a vyhodnocovány jiné informace a budou
voleny jiné metody jejich zpracování a vyuţití. Kromě přísně hierarchického přístupu
zdola nahoru budou ve škole vyuţívány i další způsoby evaluace, které umoţní vedení
školy získávat informace mnohem rychleji a pokud moţno bezprostředně (například
prostřednictvím Studentského parlamentu atd.).
Výsledky všech výše uvedených dílčích evaluací jsou důleţitou součástí výroční
zprávy ředitelky, s kterou jsou v září příslušného kalendářního roku seznámeni pracovníci
školy, pedagogický sbor a Školská rada. Tímto způsobem všichni zúčastnění získávají
zpětnou vazbu a informace o tom, jak s výsledky hodnocení bylo či bude dále naloţeno.
Z důvodu snazší a bezprostřední moţnosti získávání informací přímo od jednotlivých
pracovníků současné vedení školy kromě návštěv porad předmětových komisí (dle
aktuální potřeby) přistoupilo i k neformálním návštěvám jednotlivých kanceláří a kabinetů.
Vzniká tím prostor k otevřené diskusi o nejrůznějších problémech a otázkách a pracovníci
tuto moţnost vnímají velmi pozitivně.
Kritéria:
 vztah ţáků ke škole

připomínky a inovativní návrhy k chodu školy

vztah pedagogů ke škole, ke své práci a k celému kolektivu

komunikační otevřenost a organizační kultura
Nástroje:

Školská rada – 2x ročně

Studentský parlament – 2x ročně

snídaně ţáků s vedením školy – 1x ročně

dotazníková šetření – 1x za 3 roky

budování ovzduší neformální komunikace – průběţně
172
6.2.4
Zjišťování úrovně znalostí a dovedností žáků
Snahou vedení školy (tj. ředitelky a zástupce ředitelky) a také předsedů předmětových
komisí a výchovných poradců je především zhodnocení úspěšnosti ţáků v dosahování
očekávaných výstupů jednotlivých vzdělávacích oborů, a to zpravidla na konci kaţdého
školního roku, na konci niţšího gymnázia a po maturitních zkouškách před vstupem
na vysoké či vyšší odborné školy.
Významnou evaluační formou je získávání zpětné vazby od absolventů školy
(informace o jejich dalším vzdělávání či praxi).
Škola bude samozřejmě i nadále vyuţívat pro potřeby evaluace zprávy České školní
inspekce.
Kritéria:

úroveň znalostí ţáků v jednotlivých vzdělávacích oborech

úroveň znalostí ţáků na konci niţšího gymnázia

úspěšnost absolventů při přijetí na vysoké školy a vyšší odborné školy

úspěšnost absolventů při přijetí na vysoké školy a vyšší odborné školy „první volby“

úspěšnost absolventů při získávání odpovídajícího zaměstnání
Nástroje:

testy, státní a školní část maturitní zkoušky, hodnocení ČŠI

zpětná vazba od absolventů – průběţně

evidence výchovného poradce – průběţně

rozbory a výsledky testů a maturitních zkoušek – průběţně

dotazníková šetření, rozhovory – průběţně
6.2.5
Řízení školy, DVPP
Cílem gymnázia je spokojený ţák jak ve třídě, tak v prostředí školy, dobrá atmosféra
ve škole, úspěšnost absolventů gymnázia u přijímacích zkoušek na vysoké školy, ale
i spokojený učitel ve své práci (s prostředím školy, s ţáky, technickým vybavením školy,
atmosférou ve škole…).
Snahou vedení školy proto je zajistit optimální podmínky k dalšímu vzdělávání
pedagogických pracovníků (DVPP), vytvořit průhledný systém odměňování, dbát
na dobrou pracovní a přátelskou atmosféru ve škole.
Kaţdá škola je součástí širšího prostředí, ve kterém působí, a proto je nutné aktivně
budovat a vytvářet vztahy s městem, významnými podniky a institucemi ve městě, regionu
a kraji tak, aby škola svým působením byla významným a vyhledávaným partnerem.
Kritéria:

image školy

spolupráce školy s městem a dalšími partnery

strategický záměr školy

zájem učitelů o další vzdělávání
173
Nástroje:

systém kontrol vedení školy – dle plánu kontrol

kontrolní činnost ze strany zřizovatele – průběţně

dotazníková šetření – 1x za 3 roky

plnění strategických plánů školy – 1x za pět let
6.2.6
Úroveň výsledků práce školy, image školy
Výsledky práce školy je třeba měřit na základě plnění výše uvedených dílčích cílů
a s pouţitím výše uvedených kritérií. Image školy je vytvářena nejen studenty,
pedagogickými i technicko-hospodářskými a administrativními pracovníky školy, ale
i jejími absolventy. Tomu je nutné podřídit veškeré metody a nástroje hodnocení a všechny
tyto aspekty je třeba komplexně zváţit.
Kritéria:

úspěšnost plnění ŠVP

dobrá image školy
Nástroje:

vyhodnocení ŠVP – na konci kaţdého školního roku

komplexní zhodnocení výsledků dosaţených v rámci školního roku formou výroční
zprávy a porovnání těchto výsledků s předchozím obdobím – 1x ročně
174
7.
Přílohy
7. Přílohy
175
Gymnázium Aloise Jiráska, T. G. Masaryka 590, Litomyšl
Klasifikační řád
Hodnocení a klasifikace vyplývá ze zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhlášky
č.13/2005 (o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři).
Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení
1. Hodnocení výsledků vzdělávání ţáka v jednotlivých povinných a nepovinných
předmětech stanovených školním vzdělávacím programem je na vysvědčení vyjádřeno
klasifikací:
a) 1 – výborný
b) 2 – chvalitebný
c) 3 – dobrý
d) 4 – dostatečný
e) 5 – nedostatečný
f) nehodnocen (§ 3, odst.2 vyhl. Č. 13/2005 Sb).
2. Chování ţáka se hodnotí stupni hodnocení:
a) 1 – velmi dobré
b) 2 – uspokojivé
c) 3 – neuspokojivé
3. Celkové hodnocení ţáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním
b) prospěl(a)
c) neprospěl(a)
4. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
a) pracoval úspěšně
b) pracoval
5. Ţák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v ţádném povinném předmětu horší
neţ stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší neţ
1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.
6. Ţák prospěl, není-li klasifikace v ţádném povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 –
nedostatečný.
7. Ţák neprospěl, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 –
nedostatečný.
7. Přílohy
176
8. Po splnění studijních povinností se za kaţdé pololetí vydává ţákovi vysvědčení.
Za první pololetí lze ţákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení, který obdrţí
také při nedokončené klasifikaci.
9. Do vyššího ročníku postoupí ţák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku
prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem,
s výjimkou předmětů, z nichţ se ţák nehodnotí.
10. Ředitel školy můţe ze zdravotních a jiných závaţných důvodů uvolnit ţáka zcela nebo
zčásti z vyučování některého předmětu, a to buď na celý školní rok, nebo na jeho část;
zároveň určí způsob zaměstnání ţáka v době vyučování předmětu, ze kterého byl
uvolněn. Je-li předmět zařazen na první nebo poslední vyučovací hodinu, můţe ředitel
školy na základě ţádosti zástupce ţáka uvolnit ţáka na dobu vyučování tohoto
předmětu zcela.
11. Ředitel školy můţe mimořádně nadaného ţáka se souhlasem zástupce ţáka přeřadit do
vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě výsledků
komisionálního přezkoušení, vyjádření lékaře a pedagogicko-psychologické poradny.
Podrobnosti o komisionálních zkouškách
1. Nelze-li ţáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín v měsíci únoru nebo březnu, a to tak, aby hodnocení za první pololetí
bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí (§ 69, odst.5
školského zákona). Není-li moţné ţáka hodnotit ani v náhradním termínu, ţák se
za první pololetí nehodnotí.
2. Nelze-li ţáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín v posledním týdnu měsíce srpna. Ze závaţných důvodů lze tento
termín prodlouţit, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději
do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje ţák nejbliţší
vyšší ročník (§ 69 odst.6 školského zákona). Není-li ţák hodnocen ani v tomto termínu,
neprospěl.
3. Hodnocení ţáka v náhradním termínu je komisionální.
4. Ţák, jehoţ absence v jednotlivých předmětech za klasifikační období přesáhne 20%
docházky nebo nemá dostatečný počet známek z písemného a ústního zkoušení, můţe
být na návrh vyučujícího přezkoušen před komisí, kterou jmenuje ředitel školy.
5. Ţák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo
ţák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů
vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku
nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy
(§ 69 odst.7 a 8 školského zákona). Opravné zkoušky jsou komisionální.
6. Ţák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví,
neprospěl. Ze závaţných důvodů můţe ředitel školy ţákovi stanovit náhradní termín
opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.
7. Termín komisionální zkoušky je sdělen zákonnému zástupci nezletilého ţáka nebo
zletilému ţákovi písemně třídním učitelem.
7. Přílohy
177
8. Má-li zletilý ţák nebo zákonný zástupce nezletilého ţáka pochybnosti o správnosti
hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, můţe do 3 pracovních dnů ode dne,
kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od
vydání vysvědčení, poţádat ředitele školy o komisionální přezkoušení ţáka; je-li
vyučujícím ţáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální
přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení ţádosti nebo v termínu
dohodnutém se zletilým ţákem nebo zákonným zástupcem nezletilého ţáka.
9. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel
školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující ţáka danému předmětu a
přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhoţ nebo příbuzného předmětu (§
6 odst. 3 vyhl. Č.13/2005 Sb). Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje
předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky
vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Komisionální zkoušku můţe ţák konat
v jednom dni nejvýše jednu.
Kritéria pro hodnocení chování

1 – velmi dobré
Ţák řádně plní své povinnosti a uvědoměle dodrţuje pravidla chování a ustanovení
školního řádu.

2 – uspokojivé
Chování ţáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Ţák se
dopustí závaţného přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závaţných přestupků
proti ustanovení školního řádu nebo ohroţuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných
osob.

3 – neuspokojivé
Chování ţáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových
závaţných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, ţe je jimi váţně ohroţena
výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem
výchovně vzdělávací činnost školy.
Kritéria stupňů prospěchu

1 – výborný
Ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a
úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává poţadované intelektuální a
motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti
pro řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí.
Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní
a písemný projev je správný, přesný a výstiţný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní,
pouze s menšími nedostatky je schopen samostatně studovat vhodné texty.

2 – chvalitebný
Ţák ovládá poţadované poznatky, fakta pojmy, definice a zákonitosti v podstatě
uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává poţadované intelektuální a motorické
činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje
osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při
výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje
logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti,
7. Přílohy
178
přesnosti a výstiţnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných
nedostatků. Ţák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

3 – dobrý
Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků, faktů,
pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Poţadované intelektuální a motorické
činnosti nevykonává vţdy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci
učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických
úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle
podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vţdy tvořivé. Ústní a písemný
projev není vţdy správný, přesný a výstiţný. Častější nedostatky se projevují v kvalitě
výsledků jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

4 – dostatečný
Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků závaţné
mezery. Při provádění poţadovaných intelektuálních a motorických činností je málo
pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při
řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závaţné chyby. Při vyuţívání
poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují
závaţné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má
zpravidla váţné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. Výsledky jeho
činnosti nejsou kvalitní. Závaţné nedostatky a chyby dovede ţák s pomocí učitele
opravit. Při samostatném studiu má velké těţkosti.

5 – nedostatečný
Ţák si poţadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závaţné a
značné mezery. Jeho dovednost vykonávat poţadované intelektuální a motorické
činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a
dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závaţné
chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani
s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté
logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závaţné nedostatky
ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti je na nízké úrovni.
Závaţné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede
samostatně studovat.

Při hodnocení výchovných předmětů (estetická a tělesná výchova) není hodnocen
pouze závěrečný absolutní výkon, ale i tvořivost, estetické vnímání, snaha o zlepšení
výkonu, péče o vlastní zdraví a aktivní přístup ţáka. Smyslem je ţáka k dané činnosti
podnítit v rámci jeho talentových moţností a vytvořit mu podmínky seberealizace.
7. Přílohy
179
Zásady průběžného hodnocení a jeho způsob
1. Učitel můţe pouţívat různé způsoby dílčího hodnocení ţáka, které lze převést
na klasifikaci. Za objektivnost klasifikace nese zodpovědnost vyučující. Hodnotí ţáky
průběţně pomocí vlastních jednotných kriterií s ohledem na věkové zvláštnosti ţáků.
Jeho povinností je seznámit ţáky s podmínkami a pravidly klasifikace vţdy na začátku
klasifikačního období a vést evidenci hodnocení ţáků. V případě, ţe některému
předmětu vyučuje více učitelů, je klasifikace provedena po jejich vzájemné dohodě.
Klasifikační stupeň charakterizuje práci ţáka a jeho výsledky za celé období
klasifikace, není aritmetickým průměrem dílčích výsledků.
2. O klasifikaci informují učitelé zákonné zástupce průběţně prostřednictvím studijních
průkazů ţáků a na třídních schůzkách rodičů. Při mimořádném zhoršení prospěchu
nebo chování nezletilého ţáka informuje třídní učitel ředitele školy, výchovného
poradce a zákonného zástupce ţáka bez zbytečného odkladu. Stejným způsobem jsou
informováni o prospěchu a chování rodiče zletilého ţáka.
3. Doba ústního zkoušení jednoho ţáka nesmí přesáhnout 15 minut v jedné vyučovací
hodině. V jednom dni můţe psát ţák kompoziční práci pouze z jediného předmětu.
Tato práce nesmí být delší neţ dvě vyučovací hodiny a ţák o ní musí být informován
alespoň s týdenním předstihem.
4. Výsledek ústního zkoušení a dalších výkonů ţáka, které nevyţadují časové zpracování,
vyhodnotí a oznámí vyučující ihned po jeho ukončení, a to veřejně. Výsledky
písemných prací předloţí vyučující ţákům nejpozději do 14 dnů od jejich napsání. Před
koncem klasifikačního období vyučující vyhodnotí ţáka z daného předmětu a oznámí
mu výsledek.
5. Pokud ţák pouţije při své práci vědomě nepovolené způsoby nebo práci neodevzdá
v zadaném čase, je z ní hodnocen stupněm 5 – nedostatečný.
6. Minimální počet klasifikací v jednom klasifikačním období při týdenní dotaci předmětu
1 hodina jsou 2 známky a 1 pomocná známka (aktivita, domácí úkoly…). Pokud jsou
vyučovány 2 hodiny týdně 4 známky. V případě 3 hodin týdně 6 známek, u více hodin
8 známek. Forma zkoušení je písemná nebo ústní, s výjimkou tělesné, výtvarné
a hudební výchovy.
7. Po nepřítomnosti delší neţ 4 dny školního vyučování hodnotí učitel ţáka pouze s jeho
souhlasem, po předchozí domluvě. Ţák je povinen na začátku vyučovací hodiny na
svou nepřítomnost upozornit.
8. Klasifikace chování daná plněním školního řádu je navrţena třídním učitelem a
schvalována pedagogickou radou.
9. U ţáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou
vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne
k charakteru postiţení.
7. Přílohy
180
Výchovná opatření
A/ Pochvaly
1. Ředitel školy můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné
osoby ţákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za
mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, zásluţný nebo statečný
čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci, za reprezentaci školy (dále jen pochvala
ředitele školy).
2. Třídní učitel můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních
vyučujících ţákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění
za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci (dále jen
pochvala třídního učitele).
B/ Kázeňská opatření
3. Při porušení povinností stanovených školním řádem a také v případě neomluvené
absence lze podle závaţnosti tohoto porušení ţákovi uloţit:
a) napomenutí třídního učitele
b) důtku třídního učitele (1 – 2 neomluvené hodiny)
c) důtku ředitele školy (3 – 6 neomluvených hodin)
d) podmínečné vyloučení ţáka ze školy (více neomluvených hodin)
e) vyloučení ţáka ze školy
4. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení výchovného opatření a jeho
důvody prokazatelným způsobem ţákovi a zákonnému zástupci nezletilého ţáka a
zaznamená vše do dokumentace školy.
5. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky ţáka vůči spoluţákům nebo pracovníkům
školy se vţdy povaţují za závaţné porušení školního řádu.
6. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení ţáka rozhodne ředitel školy do dvou
měsíců ode dne, kdy se o provinění ţáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku
ode dne, kdy se ţák provinění dopustil. O svém rozhodnutí informuje ředitel
pedagogickou radu.
7. V rozhodnutí o podmínečném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení
zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku.
Tento klasifikační řád platí od 1. září 2007
Mgr. Ivana Hynková
7. Přílohy
181

Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia

Transkript

Podobné dokumenty

Vnitřní pracovní řád pro učitele

Encore: E:\DATAplus\My Library Folder\C

Malé školní arboretum

VY_12_INOVACE_41 Škola

seznam žáků 6 - ZŠ V. Hejny Červený Kostelec

Předběžné informace o studiu

Mexická vlna

fractions - matematika Jméno: Miloslava Flášarová Škola: ZŠ Litovel

Projekt MAP