Tvorba detailních výkresů

Transkript

Tvorba detailních výkresů
Číslo publikace
spse01545
Číslo publikace
spse01545
Poznámky a omezení vlastnických práv
Tento software a související dokumentace je majetkem společnosti Siemens Product
Lifecycle Management Software Inc.
© 2011 Siemens Product Lifecycle Management Software Inc. Všechna práva
vyhrazena.
Siemens a logo společnosti Siemens jsou registrovanými obchodními známkami
společnosti Siemens AG. Solid Edge je obchodní známkou nebo registrovanou
obchodní známkou společnosti Siemens Product Lifecycle Management Software
Inc. nebo jejích zástupců ve Spojených státech a dalších zemích. Všechny ostatní
obchodní známky, registrované obchodní známky nebo známky služeb náleží
příslušným vlastníkům.
2
spse01545
Obsah
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1-1
Kreslení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2-1
Přehled tvorby výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3-1
Tvorba výkresu součásti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Tvorba výkresu sestavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Otevírání a ukládání dokumentů výkresu . . . . . . . . . . .
Výkresové listy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Tvorba výkresového pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Hlavní pohledy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pomocné pohledy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Perspektivní pohledy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Detaily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Řezy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
přerušené pohledy, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pohledy v nízké kvalitě a vysoké kvalitě . . . . . . . . . . . .
Manipulace s výkresovým pohledem . . . . . . . . . . . . . . .
Aktualizace výkresového pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vlastnosti výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Definice výkresových norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Použití odkazů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2D výkresové pohledy a pohledy 2D modelu . . . . . . . . .
Schematická tvorba diagramů pomocí bloků a konektorů
Přehled značek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
3-2
3-4
3-6
3-9
3-15
3-23
3-24
3-25
3-27
3-32
3-41
3-41
3-44
3-53
3-55
3-57
3-60
3-62
3-66
3-84
Cvičení: Vložení výkresového pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4-1
Cvičení: Tvorba výkresu sestavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5-1
Cvičení: Šablona s pohledy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6-1
Cvičení: Tvorba přerušeného pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7-1
Cvičení: Tvorba částečného řezu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8-1
Přehled lekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9-1
Odpovědi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 0-1
Souhrn lekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10-1
Kóty, poznámky a PMI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11-1
Přehled kótování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11-1
spse01545
3
Obsah
Přehled poznámek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11-39
PMI (Product Manufacturing Information) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11-68
Kódy textu vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11-97
Cvičení: Načítání a vkládání kót . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12-1
Cvičení: Vkládání poznámek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13-1
Cvičení: Vložení kusovníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14-1
Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15-1
Cvičení: Umístění výkresového pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A-1
Tvorba dokumentu výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Nastavte pozadí a velikost výkresového listu. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Výběr výkresových norem pro list výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Výběr pohledů pomocí Průvodce vkládáním pohledů . . . . . . . . . . . . .
Vložení vybraných pohledů na výkresový list . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vložení dalších pohledů součástí na výkresový list . . . . . . . . . . . . . . .
Uložení souboru výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vložení pomocného pohledu na výkresový list . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Tvorba nového listu výkresu a přesun pomocného pohledu na nový list.
Tvorba roviny řezu pro řez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Tvorba řezu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Změna vlastností šrafování řezu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vložení detailu z nárysu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Změna zobrazení výkresového pohledu na stínovaný . . . . . . . . . . . . .
Souhrn cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
A-2
A-2
A-2
A-3
A-5
A-7
A-9
A-10
A-10
A-11
A-12
A-13
A-13
A-15
A-16
Cvičení: Tvorba výkresu sestavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B-1
Vytvoření nového dokumentu výkresu . . . . . .
Definujte pohledy, které vložíte na list výkresu.
Vložení rozloženého pohledu sestavy . . . . . . .
Vložení nárysu na nový list . . . . . . . . . . . . . .
Nakreslení roviny řezu pro řez . . . . . . . . . . . .
Tvorba řezu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Skrytí součásti ve výkresovém pohledu . . . . . .
Úprava zobrazení součástí . . . . . . . . . . . . . . .
Souhrn cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
B-1
B-1
B-2
B-2
B-4
B-5
B-7
B-8
B-8
Cvičení: Šablona s pohledy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . C-1
Tvorba nového dokumentu výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Nastavení výkresových norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Definice výkresových pohledů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Uspořádání pohledů na listu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Tvorba šablony s pohledy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vyplnění šablony s pohledy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Novou šablonu s pohledy umístěte do složky šablon Solid Edge.
Vytvoření nového souboru výkresu pomocí šablony s pohledy . .
Souhrn cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
C-1
C-2
C-2
C-4
C-5
C-6
C-6
C-6
C-7
spse01545
Obsah
Cvičení: Tvorba přerušeného pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . D-1
Tvorba nového dokumentu výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . .
Definice výkresového pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Přidání svislé přerušené oblasti do výkresového pohledu . .
Vložení vodorovného přerušení do výkresového pohledu . . .
Vložení vodorovného přerušení s jiným typem lomených čar
Souhrn cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
D-1
D-2
D-3
D-5
D-6
D-6
Cvičení: Tvorba částečného řezu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E-1
Tvorba nového dokumentu výkresu
Nastavení výkresových norem . . . .
Definice výkresového pohledu . . . .
Definice částečného řezu . . . . . . . .
Úprava částečného řezu . . . . . . . .
Souhrn cvičení . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
E-1
E-1
E-2
E-3
E-4
E-6
Cvičení: Načítání a vkládání kót . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . F-1
Otevření souboru výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Načtení kót . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Úprava načtených kót . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vložení osových křížů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vložení úhlových kót . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vložení lineární kóty a přidání předpony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vložte chytrou kótu a přidejte text před kótu, za kótu a speciální znaky.
Kótování řezu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Úprava kóty a přidání tolerance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Použití zobrazení alternativních jednotek kót . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zobrazení celého listu výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Úprava velikosti listu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zavření souboru výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Otevření souboru součásti použitého k tvorbě výkresových pohledů . . . .
Úprava prvku kruhového pole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Otevření souboru výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Použití Správce změn pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Souhrn cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
F-2
F-3
F-5
F-5
F-7
F-8
F-10
F-11
F-13
F-14
F-16
F-16
F-17
F-18
F-18
F-19
F-20
F-21
Cvičení: Vkládání poznámek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . G-1
Otevření souboru výkresu . . . . . . . .
Vložení základny . . . . . . . . . . . . . .
Přemístění kóty . . . . . . . . . . . . . . .
Vložení geometrické tolerance . . . . .
Vložení další geometrické tolerance .
Vložení značky drsnosti . . . . . . . . . .
Skrytí hrany ve výkresovém pohledu
Vložte osu do řezu. . . . . . . . . . . . . .
Vložení tvaru hrany do řezu . . . . . . .
Přidání poznámek na list výkresu . .
Souhrn cvičení . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
G-1
G-1
G-2
G-3
G-4
G-4
G-6
G-6
G-8
G-9
G-10
Cvičení: Vložení kusovníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . H-1
Otevření souboru výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . H-1
spse01545
5
Obsah
Nastavení možnosti Kusovník na automatické pozice
Nastavení vlastností pozice . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Definice umístění kusovníku . . . . . . . . . . . . . . . . .
Definice sloupců kusovníku . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vložení kusovníku do výkresu . . . . . . . . . . . . . . . .
Souhrn cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
H-2
H-2
H-3
H-4
H-7
H-7
spse01545
Lekce
1
Úvod
Vítejte v kurzu samostudia Solid Edge. Tento kurz je navržen tak, aby vás naučil
používat Solid Edge. Kurz je pojat jako samostudium a obsahuje postupy a příklady
aktivit, které slouží k procvičení postupů.
Kurzy samostudia Solid Edge
spse01545
•
spse01510 – Tvorba skic
•
spse01515 – Tvorba základních prvků
•
spse01520 – Přesouvání a otáčení ploch
•
spse01525 – Práce s vazbami ploch
•
spse01530 – Tvorba prvků zakončení
•
spse01535 – Tvorba procedurálních prvků
•
spse01536 – Modelování synchronních a sekvenčních prvků
•
spse01540 – Modelování sestav
•
spse01545 – Tvorba detailních výkresů
•
spse01546 – Návrh plechových součástí
•
spse01550 – Procvičování dovedností s projekty
•
spse01560 – Modelování součásti pomocí ploch
•
spse01610 – Konstrukce rámů Solid Edge
•
spse01640 – Tvorba pole sestavy
•
spse01645 – Systémové knihovny sestavy
•
spse01650 – Práce s velkými sestavami
•
spse01655 – Revize sestav
•
spse01660 – Výpisy sestavy
•
spse01665 – Nahrazování součástí sestavy
•
spse01670 – Modelování v kontextu sestavy
1-1
Úvod
Lekce 1
•
spse01675 – Prvky sestavy
•
spse01680 – Kontrola sestavy
•
spse01685 – Alternativní sestavy
•
spse01686 – Upravitelné součásti a sestavy
•
spse01690 – Virtuální komponenty sestavy
•
spse01691 – Rozkládání sestav
•
spse01692 – Rendrování sestav
•
spse01693 – Animování sestav
•
spse01695 – Konstrukce potrubí
•
spse01696 – Tvorba kabeláže pomocí nástroje Konstrukce kabeláže
•
spse01424 – Práce se Solid Edge Embedded Client
Zahájení práce se cvičením
Toto samostudium začíná tam, kde končí cvičení. Cvičení představují nejrychlejší
způsob, jak se seznámit se základy používání Solid Edge. Pokud nemáte se Solid
Edge žádné zkušenosti, začněte cvičeními a před zahájením samostudia se seznamte
se základy modelování a úpravy součástí.
1-2
spse01545
Lekce
2
Kreslení
Přehled kurzu
Kurz kreslení se zaměřuje na tvorbu a úpravu výkresů ve 3D modelech. Po dokončení
kurzu budete schopni provádět tyto postupy:
spse01545
•
Tvorba výkresů
•
Přidání pohledů do výkresů
•
Tvorba kót
•
Tvorba poznámek
2-1
Lekce
3
Přehled tvorby výkresu
Přehled
Tvorba výkresu je proces formální dokumentace konstrukce součásti nebo
podsestavy. Solid Edge nabízí mnoho nástrojů umožňujících jednoduchou
dokumentaci konstrukce v jakémkoliv stadiu tvorby. Je možné vytvořit asociativní
výkresové pohledy 3D součástí a podsestav, které můžete snadno aktualizovat při
změně součásti nebo podsestavy. Je také možné vytvořit výkresové pohledy skládající
se z 2D objektů kreslených od začátku, které lze rychle změnit bez provádění změn
v součásti nebo v dokumentu sestavy.
Kombinace výše uvedených způsobů také umožňuje vyhovět měnícím se požadavkům
na pracovní postup. Je možné vložit asociativní výkresový pohled, který může být
aktualizován při změně modelu. Až potom budete chtít provést změny v dokumentu
výkresu bez změny modelu, je možné převést asociativní výkresový pohled na
výkresový pohled 2D objektu.
•
Tvorba výkresu součásti
•
Tvorba výkresu sestavy
V Solid Edge lze vytvořit 2D výkres pomocí dvou typů výkresových pohledů: pohledy
součásti a 2D pohledy. 2D výkres může obsahovat kóty a jiné poznámky, které
popisují velikost součásti nebo sestavy, materiál použitý při tvorbě a další informace.
spse01545
3-1
Lekce 3
Typy výkresových pohledů
Při práci se 3D modelem můžete vytvořit následující typy výkresových pohledů:
•
hlavní pohledy,
•
pomocné pohledy,
•
perspektivní pohledy,
•
Detaily (závislé a nezávislé),
•
řezy,
•
přerušené pohledy,
•
pohledy v nízké nebo vysoké kvalitě.
•
Rozložené výkresy sestav
Při práci se Solid Edge 2D Drafting 2D není možné vytvořit 3D pohledy, které
vyžadují 3D model: řezy, částečné řezy a detaily.
Tvorba výkresu součásti
Postup tvorby výkresu součásti
Pomocí následujícího procesu vytvoříte výkres z jakéhokoli dokumentu součásti nebo
plechové součásti Solid Edge (typy souborů .par a .psm).
1. Otevřete nový dokument výkresu pomocí šablony Výkres ISO.
2. Pomocí příkazu Průvodce vkládáním pohledů definujte a vložte hlavní pohledy
součástí.
3. (Volitelné) Podle potřeby vytvořte další pohledy.
3-2
•
Pomocné pohledy
•
detaily,
•
řezy,
spse01545
•
•
pohledy v nízké kvalitě.
4. Okótujte pohledy součástí. Například můžete:
•
Načíst kóty a poznámky z modelu.
•
Pomocí příkazu Chytrá kóta vložit kóty.
5. Vytvořte pro pohledy součástí poznámky. Poznámky k modelu můžete vytvořit
například následovně:
spse01545
•
Vložení pozice
•
Vložení popisu
•
Vložení geometrické tolerance nebo základny
•
Vložení značky tvaru hrany
•
Definování značky svaru
3-3
Lekce 3
•
Vložení značky drsnosti
•
Automatická tvorba os a osových křížů ve výkresovém pohledu
•
Pomocí příkazu Změna stylu hran překreslete, zobrazte nebo skryjte hrany
součásti.
•
Pomocí příkazu Text přidejte do výkresového listu poznámky.
6. Uložte dokument výkresu.
7. Tisk dokumentu.
8. Po změně modelu výkresové pohledy zastarají. Proveďte jeden z následujících
úkonů:
•
Pomocí příkazu Aktualizovat pohledy aktualizujte pohledy modelu
označeného šedými hranicemi.
Další informace o těchto prvcích naleznete v tématu Aktualizace výkresových
pohledů.
•
Pomocí dialogového okna Sledování změn zkontrolujte změněné kóty a
poznámky.
Další informace o těchto prvcích naleznete v tématu Sledování změn kót
a poznámek.
Tvorba výkresu sestavy
3-4
spse01545
Reprezentace modelů definované v modelu sestavy lze zobrazovat ve výkresovém
pohledu jako zobrazení rozloženého modelu nebo PMI pohled modelu. Pomocí
následujícího postupu vytvořte izometrický výkresový pohled rozložené sestavy
obsahující kusovník s pozicemi. To můžete provést v modelu sestavy nebo
v dokumentu výkresu.
1. Spuštění Průvodce vkládáním pohledů
V dokumentu sestavy proveďte následující postup:
a. Uložte dokument sestavy.
b.
V nabídce Aplikace vyberte příkaz Nový ® Vytvořit výkres.
c.
V dialogovém okně Vytvořit výkres zaškrtněte políčko Spustit průvodce
tvorbou výkresového pohledu a klikněte na tlačítko OK.
2. Výběr reprezentace modelu sestavy
V okně Průvodce tvorbou výkresového pohledu (možnosti výkresového pohledu)
vyberte v seznamu CFG, PMI pohled modelu nebo zóna jednu z následujících
položek.
•
Chcete-li vytvořit rozložený izometrický pohled modelu, vyberte konfiguraci
a klikněte na tlačítko Dokončit.
zobrazení rozloženého modelu
Další informace o způsobu tvorby konfigurace rozloženého modelu naleznete
v tématu Automatické rozložení sestavy.
•
Chcete-li sdílet informace o návrhu, výrobě a funkcích, které byly přidány
do uloženého pohledu modelu, vyberte název PMI pohledu modelu
vytvořte PMI výkresový pohled.
a
Další informace o způsobu tvorby PMI pohledu modelu naleznete v tématu
Tvorba PMI pohledu modelu.
•
Chcete-li vytvořit uživatelský pohled vybavení a komponent v obdélníkové
oblasti velkého modelu sestavy, vyberte název zóny
tlačítko Další.
•
a poté klikněte na
Pokud není k dispozici žádná předem definovaná reprezentace modelu
k výběru nebo vytvoření kombinace uživatelských pohledů sestavy, zvolte
možnost Bez výběru a klikněte na tlačítko Další.
3. Umístění uživatelského pohledu do listu
Při zobrazení Průvodce tvorbou výkresového pohledu (orientace výkresového
pohledu):
a. Jako hlavní pohled vyberte pojmenovaný pohled, například izometrický.
spse01545
b.
Chcete-li vybrat další pohledy, klikněte na tlačítko Další, jinak klikněte
na tlačítko Dokončit.
c.
Kliknutím na výkresový list vložte pohledy.
3-5
Lekce 3
Tip
Předdefinované PMI pohledy modelu a konfigurace zobrazení se do
výkresu vloží automaticky.
4. Po vložení pohledu můžete provádět následující operace:
•
Nastavení zobrazení sestavy
Chcete-li ovládat zobrazení jednotlivých součástí a podsestav v sestavě,
použijte kartu Zobrazení v dialogovém okně Vlastnosti výkresového pohledu.
Další informace naleznete v tématu Tvorba výkresů sestav.
•
Načtení kót a poznámek modelu
–
U ortografických výkresových pohledů můžete pomocí příkazu Načíst
kóty z modelu extrahovat kóty a poznámky z modelu do výkresu.
–
U izometrických výkresových pohledů (izometrických, dimetrických nebo
trimetrických) můžete pomocí příkazu Chytrá kóta vložit 3D kótu do
izometrického pohledu výkresu.
5. Přidání kusovníku s pozicemi
Chcete-li vytvořit kusovník, použijte kartu Domů ® skupinu Tabulky ® příkaz
Kusovník.
Tip
•
Chcete-li vložit kusovník, který ukazuje schéma číslování pozic modelu
sestavy v tabulce a v pozicích, zaškrtněte políčko Použít čísla pozic
generovaná sestavou na kartě Možnosti v dialogovém okně Vlastnosti
kusovníku. Pokud není tato možnost dostupná, je nutné zaškrtnout
políčko Vytvořit čísla pozic na kartě Čísla pozic v dialogovém okně
Možnosti Solid Edge.
•
Pozice generované automaticky s kusovníkem lze uspořádat tak, aby
byla každá z nich viditelná. Další informace naleznete v tématu
Pozice pod sebou.
•
Pokud v kusovníku nebo ve výkresovém pohledu pro sestavu chybí
součásti, ověřte, že chybějící součásti nejsou vypnuty v dialogovém
okně dokumentu sestavy Vlastnosti výskytu. Další informace
naleznete v tématu Zobrazení výskytů sestav ve výkresovém pohledu
nebo v kusovníku.
Otevírání a ukládání dokumentů výkresu
V tomto tématu jsou popsány některé specializovanější operace se soubory, které
se týkají výkresových dokumentů. Informace o základních operacích se souborem
naleznete v tématu nápovědy Otevírání a ukládání dokumentů Solid Edge. Další
informace o operacích se souborem pro spravované dokumenty naleznete v tématu
nápovědy Přidání dokumentů Solid Edge do spravované knihovny.
3-6
spse01545
Otevření dokumentů výkresu v aktivním režimu a v režimu prohlížení
(neaktivním)
Dokument výkresu lze otevřít ve dvou režimech: v aktivním režimu nebo režimu
prohlížení. Výchozí je aktivní režim. Režim prohlížení snižuje čas potřebný
k otevření dokumentu. Chcete-li otevřít dokument výkresu v režimu prohlížení,
nastavte v dialogovém okně Otevřít soubor možnost Rychlé otevření s výkresovými
pohledy.
Aktivním režim versus režim prohlížení
Aktivní režim určuje, že se dokumenty výkresu otevřou s normální možností
úprav. K dispozici jsou všechny příkazy. U výkresových pohledů, kusovníků,
tabulek výkresu a dalších položek se zkontroluje, zda nejsou zastaralé. Geometrii
modelu lze běžně používat.
Režim prohlížení je určen pro prohlížení výkresu a tisk. Velký soubor výkresu
lze rychle otevřít pomocí předcházející kontroly aktuálnosti a pomocí omezení
funkcí. To je užitečné také při otevírání spravovaného dokumentu výkresu
s mnoha jinými připojenými dokumenty.
V režimu prohlížení:
•
Je možné dokončit výkres výběrem a přesunutím 3D pohledů modelu,
přidáním a úpravou kót a poznámek, změnou jejich měřítka a úpravou
jejich vlastností.
•
Funkce, které závisí na datech odvozených z modelu, například načtení kót,
automatické přidání os, úprava kusovníků a tabulek odvozených z modelu a
kótování v nízké kvalitě jsou vypnuty.
•
Můžete vytvořit nové pohledy z geometrie v listu 2D modelu. Můžete
také vytvořit detailní pohledy 2D modelu. Nejsou však dostupné příkazy
k vytvoření pohledů 3D modelu.
•
Nelze aktualizovat výkresové pohledy.
Dokument výkresu otevřený v režimu náhledu poznáte podle nápisu Neaktivní,
který je umístěn v pracovních listech a v listu 2D modelu. Dalším indikátorem
je záhlaví dokumentu, kde je před názvem dokumentu a ID revize zobrazen
následující text: „Výkres s neaktivními výkresovými pohledy.“
spse01545
3-7
Lekce 3
Změna výkresového pohledu uvnitř dokumentu
Jakmile je dokument otevřen, můžete přepínat mezi režimy. Na na kartě
Nástroje ve skupině Aktivace pohledu můžete vybrat tyto příkazy:
•
Aktivovat výkresové pohledy
•
Deaktivovat výkresové pohledy
Pokud například otevřete dokument v režimu prohlížení, protože si ho chcete
prohlédnout a vytisknout, ale potom se rozhodnete, že chcete ještě přidat
nový pohled nebo změnit hloubku výkresového pohledu, můžete použít příkaz
Aktivovat výkresové pohledy. Tím se výkres vrátí zpět do normálního režimu a
vy můžete provést požadované změny.
Pokud se pokusíte přetáhnout soubor modelu do dokumentu výkresu, který
je v režimu prohlížení, zobrazí se dialogové okno, pomocí kterého můžete
výkres okamžitě aktivovat. Kliknutím na tlačítko Ano přepnete dokument do
aktivního režimu a můžete pokračovat v tvorbě výkresového pohledu. Kliknutím
na tlačítko Ne ukončíte příkaz tvorby pohledu a ponecháte výkres v režimu
prohlížení.
Nastavení předvolby otevření dokumentu
Můžete nastavit předvolbu tak, že se dokument výkresu otevře v režimu
prohlížení. Než kliknete na tlačítko Otevřít, kterým otevřete dokument, vyberte
jednu z těchto možností v dialogovém okně Otevřít soubor a potom klikněte na
tlačítko Uložit jako výchozí.
•
Aktivovat výkresové pohledy pro úpravy
•
Rychlé otevření s deaktiv. výkresovými pohledy
Otevření dokumentů výkresu v prohlížeči Solid Edge
Solid Edge nabízí samostatný prohlížeč umožňující prohlížení souborů výkresu bez
aktivování Solid Edge. Chcete-li prohlížeč aktivovat v Průzkumníku Windows,
klikněte pravým tlačítkem na požadovaný dokument a v místní nabídce klikněte na
příkaz Prohlížeč.
Uložení dokumentů výkresu pro aplikaci Náhled a připomínky a prohlížeč
Solid Edge
Dříve než můžete v aplikaci Náhled a připomínky nebo v prohlížeči Solid Edge
zobrazit dokument výkresu, musí se pro dokument vytvořit data metasouboru. To lze
provést automaticky při ukládání dokumentu výkresu pomocí nastavení možnosti
Zahrnout data prohlížeče výkresů do souboru na kartě Obecné dialogového okna
Možnosti. Další informace o tomto postupu naleznete v tématu nápovědy Otevření
dokumentu v prostředí Náhled a připomínky.
3-8
spse01545
Výkresové listy
Přehled výkresového listu
Kompozice výkresu začíná výběrem výkresového listu. Kreslicí listy jsou podobné
stránkám v zápisníku. Výkresové pohledy je možné v dokumentu umístit na různé
výkresové listy. Umístit můžete například nárys a bokorys na jeden výkresový
list a řez na jiný výkresový list. Oba listy budou uloženy ve stejném dokumentu.
Výkresový list nastavíte pomocí příkazu Nastavení listu v nabídce Aplikace.
Všechny výkresové pohledy 3D modelu, kóty a poznámky jsou umístěny v aktivní
pracovním listu, který obsahuje dvě komponenty.
•
Rámeček listu (A) zobrazuje orientaci a tisknutelnou oblast listu. Velikost a
orientaci rámečku listu je možné změnit pomocí příkazu Nastavení listu.
•
Plocha mimo rámeček (B) je rovněž součást výkresového listu.
Je možné kreslit, kótovat a vytvářet poznámky u geometrie v listu 2D modelu a pak
vytvořit pohledy 2D modelu a vložit je do aktivního pracovního listu.
V následujících tématech se dozvíte více o výkresových listech:
•
Pracovní listy
•
Listy pozadí
•
list 2D modelu
•
Manipulace s listy
•
Listy a šablony dokumentů
•
Zobrazení výkresových listů v prohlížečích výkresů
•
Měřítko listu a měřítko výkresového pohledu
Pracovní listy
List, ve kterém konstruujete výkresové pohledy, se nazývá pracovní list. Pracovních
listů můžete vytvořit libovolné množství. Ke každému pracovnímu listu je připojen
list pozadí.
spse01545
ů
3-9
Vlastnosti výkresového listu, například velikost přiřazenéhoTvorba
listudetailních
pozadí,výkres
můžete
upravit pomocí příkazu Nastavení listu v nabídce Aplikace. Příkaz Nastavení listu
Lekce 3
Listy pozadí
List pozadí se používá jako pozadí pracovního listu. Jeden list pozadí je možné
přiřadit k libovolnému množství pracovních listů, což je vhodné pro umístění
libovolné geometrie na více výkresech.
•
Pomocí karty Pozadí v dialogovém okně Nastavení listu použijte list pozadí.
•
Pomocí příkazu Pozadí na kartě Zobrazení ® ve skupině Pohledy listu
naformátujte list pozadí.
Při připojení listu pozadí k pracovnímu listu pomocí příkazu Nastavení listu
je geometrie listu pozadí zobrazována a tištěna spolu s pracovním listem. Aby
byly velikosti listu a grafiky na obou listech srovnány, velikost pracovního listu
se automaticky nastaví tak, aby odpovídala velikosti přiřazeného listu pozadí.
Vhodné přizpůsobené schéma je například rozdílné listy pozadí pro každý výkres
standardního formátu (například A, B, C, D nebo A0, A1, A2, A3, A4).
Poznámka
Grafika na listu pozadí není měřítkem výkresového listu ovlivněna. Vždy se
zobrazují 1:1 s ohledem na pracovní list.
Lze také přidat list rámečku výkresu jako pozadí listu 2D modelu pomocí příkazu
Nastavení kreslicí plochy nebo jeho přetažením přímo na list.
Je například možné přidat standardní firemní rámeček a rohové razítko, pomocí
příkazu Vložit objekt na kartě Tvorba skici vložit rastrový obrázek loga společnosti
nebo nakreslit jinou geometrii.
3-10
spse01545
List 2D modelu
List 2D modelu je speciální list, který se používá pro práci v 2D modelovém
prostoru. Umožňuje kreslit na list a vkládat poznámky v měřítku k celkové velikosti
modelované součásti, ale výkres s poznámkami vytiskne přesně v měřítku k zadané
výstupní velikosti listu.
Do listu 2D modelu je možné třeba přetáhnout soubor obsahující 2D geometrii
(například dokument Solid Edge DFT nebo soubor AutoCADu DWG nebo DXF).
Pomocí jednoho měřítka výkresu můžete přidat poznámky a kóty, potom pomocí
příkazu 2D model ve skupině Výkresové pohledy vytvořit 2D pohledy návrhu, které
vložíte do jednoho nebo více pracovních listů v jiném měřítku pro tisk.
Narozdíl od pracovních listů je v dokumentu povolen pouze jeden list 2D modelu. Je
to vždy první list v dokumentu a nelze jej přejmenovat.
•
Pomocí příkazu 2D model na kartě Zobrazení ® ve skupině Pohledy listu
zpřístupněte tento list.
•
Měřítko listu 2D modelu je 1:1. Chcete-li vkládat poznámky a kótovat v jiném
měřítku, než je měřítko tisknutého výkresu, bez nutnosti změny výšky textu
před tiskem, použijte příkaz Nastavení kreslicí plochy v nabídce Aplikace. Tento
příkaz automaticky vypočítá velikost a měřítko pracovní plochy v listu 2D
modelu podle velikosti tisknutého listu a šířky a výšky zamýšleného modelu.
•
Je možné přidat list rámečku výkresu do listu 2D modelu. Použijte příkaz
Nastavení kreslicí plochy a vyberte jeden ze souborů bloku rámečku výkresu
zobrazených v dialogovém okně Kreslicí plocha v seznamu Vložit blok. Pomocí
příkazu Nastavení kreslicí plochy zajistíte vložení rámečku ve správném měřítku
papíru, na který se bude tisknout.
Pokud nepotřebujete změnu měřítka, můžete přetáhnout soubor obsahující
rámeček výkresu do listu modelu a kliknutím jej vložit.
Manipulace s listy
Pojmenováním záložky listů v dolní části výkresových listů je možné jednoduše
manipulovat s listy. Záložky lze použít následujícími způsoby:
spse01545
•
Kliknutím na záložku vyberete a zobrazíte výkresový list. Název zobrazeného
výkresového listu se zobrazí tučně.
•
Dvojitým kliknutím na záložku listu je možné aktivovat výkresový list a nastavit
možnosti listu.
•
Kliknutím pravým tlačítkem na kartu výkresového listu zobrazíte místní
nabídku karty výkresového listu. Pomocí této nabídky můžete vkládat,
odstraňovat, přejmenovávat a měnit pořadí výkresových listů.
3-11
Lekce 3
Pomocí následujících tlačítek posuvníku můžete posouvat aktivaci jednotlivých
výkresových listů.
Posune k první záložce výkresového listu v dokumentu.
Posune k poslední záložce výkresového listu v dokumentu.
Posune k předchozí záložce výkresového listu v dokumentu. Podržením
klávesy SHIFT a kliknutím na tlačítko můžete posunout více záložek
zároveň.
Posune k následující záložce výkresového listu v dokumentu. Podržením
klávesy SHIFT a kliknutím na tlačítko můžete posunout více záložek
zároveň.
Listy a šablony dokumentů
Upravené listy pozadí můžete znovu použít tak, že je uložíte do šablony dokumentu.
Při tvorbě nového dokumentu pomocí šablony budou všechny listy pozadí
zkopírovány do nového dokumentu.
Zobrazení výkresových listů v prohlížečích výkresů
Jestliže chcete, aby byly vaše dokumenty výkresů k dispozici pro prohlížení
v Prohlížeči Solid Edge a aplikaci Náhled a připomínky, je nutné určit, které listy
mají být v souboru zahrnuty. Pomocí následujících zaškrtávacích políček na kartě
Obecné v dialogovém okně Možnosti Solid Edge v prostředí výkresu vyberte typy
listů.
•
Zahrnout data prohlížeče výkresů do souboru
–
Zahrnout pracovní listy
–
Zahrnout list 2D modelu
–
Zahrnout listy pozadí
Měřítko listu a výkresového pohledu
Měřítko listu je normalizovaná hodnota měřítka pro výkresové pohledy vložené
v pracovním listu. Obvykle je měřítko listu označeno v rohovém razítku výkresu. Při
vložení výkresového pohledu do stejného listu s použitím jiného měřítka si můžete
všimnout výjimečné hodnoty měřítka v popisu výkresového pohledu.
Pouze pracovní listy můžou mít měřítko listu jiné než 1,0. Listy pozadí, list 2D
modelu a okna funkce Kreslit v pohledu mají své měřítko listu stanovené na 1:1.
Nastavení měřítka listu
Měřítko listu lze nastavit při:
•
Vkládání prvního pohledu pomocí Průvodce tvorbou výkresového
pohledu
Při vkládání prvního výkresového pohledu do listu pomocí příkazu Průvodce
vkládáním pohledů můžete určit měřítko listu na panelu příkazu Průvodce
vkládáním pohledů pomocí možnosti Nastavit měřítko listu. Po výběru tohoto
tlačítka je měřítko listu automaticky nastaveno na měřítko prvního výkresového
pohledu – hlavního pohledu – vloženého do výkresu. Stejné měřítko se použije
3-12
spse01545
automaticky na všechny další pohledy vložené do tohoto listu. Tím se zajistí, že
měřítko všech výkresových pohledů v listu je stejné.
•
Úpravě pohledů vložených pomocí dalších příkazů
Když vložíte první výkresový pohled pomocí jiného příkazu než Průvodce
vkládáním pohledů nebo když máte více pohledů v listu s různými měřítky
pohledu, můžete pomocí příkazu Nastavit měřítko listu nastavit měřítko listu
tak, aby souhlasilo s vybraným výkresovým pohledem. Tento příkaz je dostupný
v místní nabídce, pokud je vybrána karta výkresu.
•
Odstranění asociativity měřítka listu
Pomocí příkazu Nastavení listu lze zobrazit měřítko listu, které je aktuálně
přiřazeno výkresu. Odvozené měřítko listu lze přepsat zaškrtnutím políčka
Ručně změnit měřítko listu a výběrem nebo zadáním nové hodnoty měřítka. Tím
také odstraníte asociativitu mezi prvním výkresovým pohledem a měřítkem listu.
Tento příkaz je dostupný v místní nabídce, pokud je vybrána karta výkresu.
Zobrazování názvu, čísla a měřítka na aktivním listu
Pomocí výpisů a dalších typů poznámek můžete získat a zobrazit text vlastnosti,
která označuje název, číslo a měřítko listu aktivního výkresového listu.
Například můžete vložit popis do sdíleného listu pozadí v rohovém razítku výkresu
tak, že zobrazí měřítko listu v každém pracovním listu. Při vložení výkresového
pohledu do stejného listu s použitím jiného měřítka si můžete všimnout výjimečné
hodnoty měřítka v popisu výkresového pohledu. Na kartě Popis (dialogové okno
Vlastnosti výkresového pohledu) lze definovat obsah popisu a řídit zobrazení popisu.
Informace o vytvoření popisu, který extrahuje text vlastnosti, například vlastnosti
Název listu, Číslo listu a Měřítko listu, naleznete v tématu nápovědy Vytvořit text
vlastnosti. Je možné extrahovat mnoho dalších vlastností, například název souboru,
název a autor.
spse01545
3-13
Lekce 3
Měřítko výkresového pohledu
Při modelování součásti nebo sestavy můžete tvořený model vytvořit v plném
měřítku skutečného objektu. Velikost pracovního listu určuje, jaké měřítko byste
měli použít pro zobrazení 3D součásti nebo sestavy. Například výkresový pohled pro
radlici nakladače bude menší, pokud bude použit list velikosti A, protože rámeček
velikosti A je menší než velikosti D.
Ve výchozím nastavení spočítá Průvodce vkládáním pohledů nejlepší možnost pro
výkresové pohledy na základě velikosti modelu a velikosti listu. Pohledy součásti
(kromě detailů) mají stejné měřítko jako model, ze kterého byly vytvořeny. Než
pohled kliknutím vložíte, pomocí panelu příkazu Průvodce vkládáním pohledů lze
změnit měřítko výkresového pohledu:
•
Výchozí možnost – tlačítko Přizpůsobit – pomocí velikosti pracovního listu
spočítá nejlepší hodnoty měřítka potřebné ke zobrazení vybrané součásti. Toto
měřítko se zobrazí v okně Měřítko na panelu příkazu.
•
Pomocí seznamu Měřítko na panelu příkazu lze použít jiné měřítko na výkresový
pohled.
•
Tlačítko Nastavit měřítko pohledu změní měřítko vkládaného výkresového
pohledu tak, aby souhlasilo s aktuálním měřítkem listu.
Poznámka
Zarovnané pohledy součásti také sdílejí stejné měřítko. Měřítko samostatného
pohledu součásti je možné změnit odstraněním zarovnání pomocí příkazu
Zrušit zarovnání v místní nabídce, a potom pomocí příkazu Vlastnosti
(v místní nabídce) nastavit měřítko, které vám vyhovuje.
Kótovací hodnoty ve výkresových pohledech
Hodnoty kót součástí nebo sestav v pohledech součásti měří aktuální velikost
modelu. Jestliže například prvek díry v součásti je 25 milimetrů a měřítko
výkresového pohledu je 2:1, při kótování prvku díry bude prvek díry 25 milimetrů
a ne 50 milimetrů. To znamená, že se při tvorbě výkresu nemusíte obávat změny
hodnot kót podle měřítka výkresového pohledu součásti.
Velikosti kót a poznámek v pracovních listech jsou nezávislé na měřítku výkresového
pohledu. Pokud například definujete výšku a velikost textu kóty jako 0,125 palce
nebo 3,5 milimetru, jedná se o skutečné hodnoty textu kóty na vytištěném výkrese.
Vytváření pracovní plochy se změněnou velikostí na listu 2D modelu
Měřítko listu 2D modelu je 1:1. Lze však stále nastavit velikost a měřítko speciální
pracovní plochy, kde můžete vytvářet poznámky a kóty v jiném měřítku, než je
měřítko tisknutého výkresu, bez nutnosti změny velikosti textu před tiskem. Příkaz
Nastavení kreslicí plochy v nabídce Aplikace automaticky vypočítá velikost a
měřítko pracovní plochy v listu 2D modelu podle velikosti tisknutého listu a šířky
a výšky zamýšleného modelu.
3-14
spse01545
Tvorba výkresového pohledu
V Solid Edge lze vytvořit výkres pomocí několika typů výkresových pohledů:
pohledy 2D součásti, 2D pohledy a předdefinované pohledy 3D modelu. Výkres
může obsahovat kóty a jiné poznámky, které popisují velikost součásti nebo sestavy,
materiály použité k jeho tvorbě a další informace.
Do listu lze umístit libovolné množství výkresových pohledů. Pomocí příkazu
Vlastnosti v nabídce Úpravy nebo v místní nabídce lze také upravit vlastnosti
vybraných výkresových pohledů.
Další informace o tvorbě 2D pohledu naleznete v tématu 2D pohledy a pohledy 2D
modelu.
Další informace o tvorbě pohledu 3D modelu naleznete v tématu Tvorba pohledu 3D
modelu v prostředí PMI.
Pohledy součásti
Pohledy součástí lze vytvářet v libovolném dokumentu součásti, plechové součásti
nebo sestavy Solid Edge (typy souborů .par, .psm a .asm). Pro pohledy součástí
v dokumentu výkresu je možné použít jako základ více dokumentů součástí,
plechových součástí nebo sestav. Aby bylo možné dokumentovat cizí data, je třeba je
nejprve převést na dokument Solid Edge.
spse01545
3-15
Lekce 3
Tvorba základního pohledu součásti
Tvorbu pohledů součástí zahájíte pomocí Průvodce vkládáním pohledů a vytvořením
základního pohledu 3D součásti nebo sestavy. Základní pohled je první pohled
umístěný na výkresu.
Průvodce vkládáním pohledů zobrazuje několik karet. Konkrétní možnosti, které
uvidíte, závisí na tom, jestli spustíte příkaz z prostředí výkresu nebo dokumentu 3D
modelu:
•
Chcete-li spustit Průvodce tvorbou výkresového pohledu z dokumentu výkresu,
vyberte příkaz Průvodce vkládáním pohledů
. Budete dotázáni na výběr
3D součásti, plechové součásti nebo dokumentu sestavy jako zdrojového souboru
pro výkresový pohled.
•
Chcete-li spustit Průvodce tvorbou výkresového pohledu z prostředí součásti,
plechové součásti nebo z dokumentu modelu sestavy, v nabídce Aplikace vyberte
příkaz Nový ® Vytvořit výkres.
•
Na kartě Možnosti výkresového pohledu je možné nastavit možnosti výkresového
pohledu modelu.
•
Na kartě Orientace výkresového pohledu je možné vybrat pojmenovaný pohled,
například přední, dimetrický nebo horní.
•
Dialogové okno Vlastní orientace obsahuje příkazy k manipulaci s pohledem,
které umožňují vytvořit vlastní pohled jako základní pohled. Například lze
definovat perspektivní pohled.
•
V dialogovém okně Rozvržení výkresových pohledů můžete vybrat doprovodné
ortografické pohledy, které se vloží se základním pohledem.
Vložení základního pohledu součásti
Když kliknete na tlačítko Dokončit v Průvodci tvorbou výkresového pohledu, zobrazí
se kurzor jako obdélník ve velikosti nového pohledu součásti. Pohled je možné
umístit kdekoliv na listu a potom ho vložit kliknutím. Pokud byly v dialogovém okně
Rozvržení výkresových pohledů průvodce vybrány doprovodné pohledy, vloží se po
kliknutí na výkresový list všechny vybrané pohledy najednou.
3-16
spse01545
Tvorba dalších pohledů součásti
Po vytvoření jednoho nebo více základních pohledů součásti lze pomocí nich vytvořit:
•
hlavní pohledy,
•
perspektivní pohledy,
•
pomocné pohledy,
•
detaily,
•
řezy,
•
přerušené pohledy.
Tyto pohledy součásti je i nadále možné použít k tvorbě dalších pohledů. Například
pokud se vytvoří hlavní pohled (B) založený na základním pohledu (A), je možné
vytvořit řez (C) založený na hlavním pohledu.
Nastavení úhlu promítnutí
Úhel promítnutí definuje vzhled nového pohledu součásti, který je odvozen od
existujícího pohledu součásti. Úhel promítnutí závisí na použitých strojírenských
výkresových normách a ve většině případů ho nebude po počátečním nastavení
třeba měnit.
Strojírenské výkresové normy používají pro tvorbu více pohledů součásti na
výkresovém listu evropské nebo americké promítání. Evropské promítání je
převážně používáno inženýry a konstruktéry pracujícími s normami ISO a DIN.
Naopak americké promítání je oblíbeno u konstruktérů, kteří používají standardy
ANSI. Pohledy součástí je možné vytvářet pomocí kteréhokoliv promítání.
Úhel promítnutí můžete nastavit na kartě Výkresové normy dialogového okna
Možnosti. Požadované promítání je též možné nastavit v šabloně, takže všechny
dokumenty vytvořené pomocí této šablony se budou řídit požadovanou normou.
spse01545
3-17
Lekce 3
Tvorba výkresů sestav
Když je vytvořen pohled součásti sestavy, je možné nastavit zobrazení jednotlivých
součástí a podsestav v sestavě. Můžete například skrýt určité součásti nebo zadat, že
se má součást zobrazit jako referenční součást. Také lze v pohledu součásti sestavy
svařence nastavit zobrazení svarových housenek a dalších prvků materiálů.
•
Pomocí tlačítka Nastavení zobrazení modelu na panelu příkazu Průvodce
vkládáním pohledů určíte, které součásti se mají zobrazit v pohledu součásti
dříve, než se vloží do listu.
•
Po vložení je možné vybrat pohled součásti na výkresu a upravit jeho vlastnosti
pomocí příkazu Vlastnosti v místní nabídce.
•
Pomocí konfigurací zobrazení uložených v prostředí sestavy je také možné
nastavit zobrazení součástí, pohledy PMI modelu a zóny v pohledu součásti. Při
výběru dokumentu sestavy v dialogovém okně Vybrat model příkazu Průvodce
vkládáním pohledů je možné zobrazit název, který se má použít, v seznamu
CFG, PMI pohled modelu nebo zóna na kartě Možnosti výkresového pohledu
sestavy. Je například možné vložit pohled součásti rozložené sestavy výběrem
názvu konfigurace rozloženého zobrazení.
Zrušením zaškrtnutí možností Zobrazit skryté hrany a Zobrazit hrany skrytých
součástí v dialogovém okně Možnosti výkresového pohledu sestavy lze vylepšit výkon
zobrazení výkresových pohledů sestavy. Tuto změnu můžete provést i pro všechny
výkresové pohledy sestav zrušením zaškrtnutí těchto možností na kartě Zobrazení
hran v dialogovém okně Možnosti Solid Edge. Vytvořit můžete také soubor šablony
výkresu, který bude mít zrušeno zaškrtnutí těchto možností, a použít jej k tvorbě
výkresových pohledů sestav bez skrytých čar.
Poznámka
V prostředí sestavy můžete definovat několik typů konfigurace zobrazení:
konfigurace sestav, zóny a rozložené konfigurace.
3-18
spse01545
Tvorba pohledů sestav v nízké kvalitě
Pomocí možnosti Vytvořit výkresové pohledy v nízké kvalitě na kartě Možnosti
výkresového pohledu sestavy v Průvodci vkládáním pohledů lze rychle vytvořit
výkres složité sestavy v nízké kvalitě. Aby bylo možné rychle vytvářet pohledy
v nízké kvalitě, vytvářejí se pouze viditelné hrany.
Pohledy v nízké kvalitě mohou být použity jako vstup pro hlavní pohledy, pomocné
pohledy, roviny řezů a částečné řezy. Do pohledů v nízké kvalitě je možné přidat
pozice a vytvořit z nich kusovníky. Je do nich možné vložit objekty, které propojují
výkresový pohled s odkazovou čárou, například pozice a popisy. Některé vlastnosti
pohledu lze opravit, například zobrazení skrytých hran. Jiné, například měřítko,
můžete změnit.
Pomocí možnosti Aktivovat součásti pro kótování v dialogovém okně Možnosti
výkresového pohledu sestavy příkazu Průvodce vkládáním pohledů je možné
aktivovat (nahrát do paměti) součásti v sestavě, takže je možné je použít pro kótování
a další operace vyžadující přesnost. Tato možnost je dostupná pouze v případě, že je
zaškrtnuto i políčko Vytvořit pohledy v nízké kvalitě.
Tvorba 2D výkresových pohledů 3D řezů
Pomocí vytvoření pohledů řezu součásti, komponenty plechové součásti nebo sestavy
je možné simulovat odebrání materiálu z 3D modelu a zobrazit vnitřní prvky. To lze
, který je umístěn v nabídce Zobrazit a na kartě PMI
provést pomocí příkazu Řez
v dokumentu součásti, plechové součásti nebo sestavy.
2D výkresový pohled lze vytvořit přímo z 3D řezu v dokumentu součásti, plechové
součásti nebo sestavy pomocí příkazů Nový ® Vytvořit výkres v nabídce Aplikace.
Také můžete vytvořit 2D pohled 3D řezu z prostředí výkresu. V tomto případě
použijte příkaz Průvodce vkládáním pohledů a potom vyberte soubor sestavy,
součásti nebo plechové součásti obsahující 3D řez.
Po umístění pohledu na list vyberte příkaz Vlastnosti v místní nabídce výkresového
pohledu. V seznamu vyberte 3D řez a klikněte na tlačítko OK. Dále je nutné vybrat
příkaz Aktualizovat, aby se aktualizoval výkresový pohled s 3D řezem.
spse01545
3-19
Lekce 3
Tvorba výkresů s PMI modelem
Výkresy pohledů modelu obsahující výrobní informace o produktu můžete vytvořit
pomocí Průvodce tvorbou výkresového pohledu. Zobrazená data obsažená v pohledu
modelu (orientace pohledu, 3D řezy a PMI) se zaznamenají ve výkresu. Text PMI
zkopírovaný do výkresového pohledu si zachová svůj 3D vzhled.
Pomocí možností v Průvodci vkládáním pohledů můžete vybrat:
•
3D PMI pohled modelu jako zdroj výkresového pohledu;
•
zda zkopírovat kóty PMI pohledu modelu do výkresového pohledu;
•
zda zkopírovat PMI poznámky pohledu modelu do výkresového pohledu.
Až bude výkresový pohled vytvořen, můžete na kartě Obecné dialogového okna
Vlastnosti výkresového pohledu vypnout tyto možnosti a tím zapnout nebo vypnout
asociativitu s pohledem modelu:
•
políčko Zahrnout PMI kóty z pohledů modelu,
•
políčko Zahrnout PMI poznámky z pohledů modelu.
Další informace o tom, jak vytvořit výkresy s PMI pohledy modelu, naleznete
v tématu Vytvoření pohledu PMI výkresu.
Tvorba výkresů alternativních sestav
Při tvorbě výkresu sestavy, která byla převedena na alternativní sestavu, je možné
zadat požadovaný člen sestavy pomocí dialogového okna Průvodce vkládáním
pohledů (výběr členu rodiny sestavy). Při výběru členu v seznamu Člen rodiny se
zobrazí náhled členu. Kliknutím na tlačítko Další lze definovat další požadované
možnosti výkresového pohledu sestavy. Například je možné zadat, že se výkresový
pohled vloží jako pohled v nízké kvalitě.
Tvorba výkresů sestav svařenců (.asm)
Když vytváříte výkres součásti v sestavě svařence, je možné vytvořit výkresové
pohledy, které dokumentují výrobní stádia svařování, nejdříve je však třeba uložit
součást pod novým názvem pomocí příkazu Uložit model jako.
To je užitečné v případě, že má součást prvky sestavy, které představují obráběcí
úkony po svařování. Například může být třeba na součásti v sestavě použít zkosení
před tvorbou výplňového svaru.
3-20
spse01545
Tvorba výkresů svařenců (.pwd)
Při tvorbě výkresu svařence lze vytvářet výkresové pohledy, které dokumentují
výrobní stádia svařování. Při vkládání výkresového pohledu svařence je možné
pomocí možnosti Zobrazit v dialogovém okně Možnosti výkresového pohledu svařence
zadat, zda výkresový pohled představuje pohled na obrobený svar, pohled na
svařovaný svar nebo pohled sestavy. Pokud je například nastavena možnost Pohled
na obrobený svar, můžete vložit výkresové pohledy, které dokumentují obráběcí
úkony po svařování, které bylo na svaru provedeno.
Pokud jsou v dokumentu svařence definovány popisky svarů, je možné popisky svarů
pomocí možnosti Propojit s geometrií na panelu příkazu Značka svaru přenést do
výkresu.
Poznámka
Pokud je nastavena možnost Propojit s geometrií, můžete vybrat pouze hrany,
které mají přiřazeny popisky svarů.
Automatická tvorba výkresových pohledů
Výkresové pohledy lze také rychle a automaticky vytvářet přetažením dokumentu
Solid Edge na výkresový list. Otevřený dokument Solid Edge vložíte na výkresový
list i přetažením ze složky Otevřené dokumenty v Knihovně.
•
Když přetáhnete model sestavy na prázdný výkresový list, vytvoří se izometrický
pohled.
•
Pokud přetáhnete jakýkoliv jiný soubor modelu na prázdný výkresový list,
vytvoří se nárys, půdorys a bokorys.
Také je možné přetáhnout model na šablonu s pohledy. Pomocí šablony s pohledy
lze přizpůsobit typy a vlastnosti pohledů, uložit dokument jako šablonu a znovu
ho použít s libovolným požadovaným modelem. Pohledy zůstanou nepropojeny se
souborem modelu, ale zachovají si své vlastnosti. Nebo je také možné použít šablony
dodávané se Solid Edge ve složce Quicksheet. Dodávané šablony sestav (metrické
a anglické) sestávají z jednoho izometrického pohledu, kusovníku a mají zapnuty
automatické pozice. Dodávané šablony součástí (metrické a anglické) sestávají
z nárysu, půdorysu a bokorysu a jednoho izometrického pohledu.
spse01545
3-21
Lekce 3
Geometrie komponenty ve výkresových pohledech
Ve výkresových pohledech vytvořených z 3D součásti nebo sestavy lze zobrazit
konstrukční objekty, souřadnicové systémy, skici, referenční roviny a osy. Pro
soubory modelů, na kterých byly vypočteny hmotnostní vlastnosti, je při zobrazení
souřadnicových systémů dostupný souřadnicový systém těžiště. Pokud soubor
součásti použitý k tvorbě výkresového pohledu obsahuje konstrukční geometrii,
pracuje s ním Solid Edge jako se sestavou. Stejně jako sestavu je možné ho rozbalit
do kusovníku na kartě Zobrazení dialogového okna Vlastnosti výkresového pohledu.
Pomocí tlačítka Možnosti kusovníku v dialogovém okně je možné nastavit zobrazení
geometrie komponenty.
Můžete vytvořit dotaz k nalezení určitého typu komponenty modelu a poté skrýt
všechny jeho instance ve výkresovém pohledu najednou. Pomocí takového dotazu
lze rychle zjednodušit výkres složitého modelu sestavy bez nutnosti výběru a skrytí
jednotlivých komponent pro každou součást sestavy. Postup naleznete v tématu
Použití dotazu ke skrytí komponent ve výkresovém pohledu.
Dokumentace více součástí v jednom dokumentu výkresu
Solid Edge umožňuje dokumentovat více součástí nebo sestav v jednom dokumentu
výkresu. To může při práci se sestavou představovat výhodu. Místo tvorby
samostatného dokumentu výkresu pro sestavu a každou součást je například možné
vkládat výkresové pohledy dokumentu sestavy a dokumentů jednotlivých součástí do
jednoho dokumentu výkresu pomocí příkazu Průvodce vkládáním pohledů. Správa a
údržba dokumentů se tím velice zjednodušuje.
Příkaz Průvodce vkládáním pohledů sleduje součásti a sestavy, které vkládáte do
dokumentu výkresu. Kliknutím na příkaz Průvodce vkládáním pohledů můžete
vložit výkresové pohledy první součásti nebo sestavy. Při dalším kliknutí na
tento příkaz se zobrazí dialogové okno Vybrat součást. Dialogové okno Vybrat
součást zobrazuje ve stromové struktuře dokumenty, které jsou aktuálně vloženy
v dokumentu výkresu.
Pokud jste vložili dokument sestavy, můžete vybrat součást v sestavě pro další pohled
součásti. Chcete-li vytvořit pohled součásti pro součást v jiné sestavě, můžete součást
vyhledat ve vašem počítači nebo v jiném počítači v síti pomocí příkazu Procházet.
3-22
spse01545
Hlavní pohledy
Tvorba základních pohledů
Po vložení výkresových pohledů do výkresových listů pomocí průvodce vkládáním
pohledů můžete použít příkaz Hlavní pohled k vytvoření dalších ortogonálních nebo
izometrických pohledů z existujícího výkresového pohledu.
Pomocí kurzoru určíte orientaci nového výkresového pohledu. Například k vložení
nového hlavního pohledu pomocí existujícího ortogonálního pohledu nejdříve
vyberte zdrojový pohled (A), potom přesuňte kurzor doprava, doleva, nahoru nebo
dolů k vložení nového ortogonálního pohledu (B) nebo přesuňte kurzor diagonálně
k vložení nového izometrického pohledu (C).
Při použití příkazu Hlavní pohled k vložení nových výkresových pohledů budou tyto
pohledy uspořádány a vloženy ve stejném měřítku jako zdrojový pohled.
Poznámka
Příkaz Hlavní pohled nelze použít k vložení nového výkresového pohledu
pomocí zdrojových pohledů typu řez, pomocný pohled nebo detail.
Popisy hlavního pohledu
Výchozí obsah a formátování popisu hlavního pohledu je definováno ve stylu
výkresového pohledu, který je vybrán na panelu příkazu Hlavní pohled při vytváření
pohledu.
Po vložení hlavního pohledu můžete pomocí možností Zobrazit popis na panelu
příkazu Vybrat (výkresový pohled) zobrazit nebo skrýt text popisu. Popis je možné
také upravit pomocí karty Popis (dialogové okno Vlastnosti výkresového pohledu).
spse01545
3-23
Lekce 3
Popis je možné přemístit výběrem pohledu a následným přetažením popisku do
nového umístění.
Další informace naleznete v těchto tématech:
•
Styly výkresového pohledu
•
Popisy výkresového pohledu
Pokud máte nějaké dotazy nebo připomínky, klikněte sem.
Pomocné pohledy
Příkaz Pomocný pohled vytvoří nový pohled součásti, který zobrazí součást otočenou
o 90 stupňů kolem čáry složení. Výkresový pohled je vytvořen od osy této čáry
složení. Pomocné pohledy můžete vytvořit z hlavních pohledů a existujících
pomocných pohledů.
Definice čáry složení
Kurzor je zobrazen jako čára, pomocí které je definována čára složení. Pomocný
pohled je vytvořen kolmo na tuto čáru složení. Chcete-li definovat čáru složení,
přesuňte kurzor přes výkresový pohled a zvýrazněte hranu, která je kolmá
k požadovanému pomocnému pohledu.
Čáru složení pro nový pomocný pohled můžete také definovat výběrem dvou
klíčových bodů pomocí existujících hran výkresového pohledu. Dva body jsou
požadovány v případě, že podél úhlu požadovaného pomocného pohledu neexistuje
jediný lineární objekt.
3-24
spse01545
Vložení pomocného pohledu
Po definici čáry složení se kurzor zobrazí jako čtverec, který má přibližně velikost
pomocného pohledu. Chcete-li vložit pohled, přesuňte ho na list a klikněte tlačítkem
myši.
Úprava pomocného pohledu
Po vložení pomocného pohledu je možné provést následující úkony:
•
Pomocí klávesy Shift a tažení myší přemístěte čáru roviny pohledu v jakémkoli
směru.
•
V dialogovém okně Vlastnosti roviny pohledu lze změnit typ, popis a styl čáry
roviny pohledu.
Pomocný pohled a popisy roviny pohledu
U pomocného pohledu a čáry roviny pohledu použitou k jeho tvorbě lze ovládat
samostatně zobrazení popisu a formátování. Kromě zobrazování a skrývání textu
popisu pomocí tlačítka Zobrazit popis na panelu příkazu lze také změnit obsah
a formátování popisu.
•
Když vyberete čáru roviny pohledu, můžete použít kartu Popis (Rovina pohledu,
Hranice detailu, dialogové okno Vlastnosti roviny řezu).
•
Když zvolíte pomocný pohled, můžete použít kartu Popis (dialogové okno
Vlastnosti výkresového pohledu).
Popis lze přemístit vybráním pohledu a přetáhnutím popisku do nového umístění.
Obsah a formátování výchozího popisu roviny pohledu je určeno ve stylu Výkresového
pohledu, který je použit v pomocném pohledu. Další informace naleznete
v následujících tématech:
•
Styly výkresových pohledů
•
Popisy výkresových pohledů
Perspektivní pohledy
Tvorba perspektivních výkresových pohledů
Existují dvě metody definování perspektivního pohledu, který lze vložit do výkresu.
spse01545
3-25
Lekce 3
•
V dokumentu modelu nejprve vytvořte v okně perspektivu a potom pomocí
příkazu Orientace pohledu
uložte nový pojmenovaný pohled s perspektivou.
Perspektivní pohledy vytvořené tímto způsobem je možné vybrat v seznamu
Pojmenované pohledy v Průvodci tvorbou výkresového pohledu (Orientace
výkresového pohledu). Hledejte název pohledu s příponou –perspektiva.
•
V dokumentu výkresu lze pomocí dialogového okna Vlastní orientace v Průvodci
tvorbou výkresového pohledu vytvořit perspektivní výkresový pohled.
Tato metoda vytvoří perspektivní pohled, který je možné vložit do výkresu bez
otevření dokumentu modelu.
Co je to perspektiva?
Po použití perspektivy v pohledu modelu se vzdálenější objekty zobrazují jako menší.
Toho je dosaženo pomocí úhlu perspektivy, který vytváří perspektivní pohledy více
realistické, než izometrické pohledy. V izometrických pohledech se objekty zobrazují
stejně velké bez závislosti na tom, jak daleko jsou od pozorovatele.
Příklad
Při zvýšení úhlu perspektivy se sníží vzdálenost k objektu, díky čemuž objekt
vypadá bližší. Úhel na prvním obrázku (A) je širší než úhel na druhém
obrázku (B), proto první obrázek vypadá jako bližší.
Perspektivní pohledy mají některá omezení. Nelze:
•
Vytvořit perspektivní pohled z bodu kamery, který je uvnitř modelu.
•
Přidat kóty do perspektivního pohledu.
•
Vytvořit skryté hrany.
•
Vytvořit další pohledy ze zdrojového perspektivního pohledu.
Definování vzdálenosti a úhlu perspektivy
Perspektiva se definuje kombinací úhlu perspektivy, vzdálenosti přiblížení a posunu
pohledu. Tyto hodnoty definují kameru, pomocí které je model zobrazen.
Všechny tyto hodnoty lze změnit ve výkresu v dialogovém okně Vlastní orientace.
•
3-26
Perspektivní úhel je možné změnit pomocí možnosti Perspektiva. V seznamu
Perspektivní úhel můžete vybrat předdefinovaný úhel nebo můžete definovat
vlastní perspektivní úhel tak, že stisknete klávesy Shift+Ctrl a otočíte kolečkem
myši.
spse01545
•
Vzdálenost přiblížení změníte pomocí možností Zoom na oblast nebo Zoom.
•
Pomocí možnosti Posun pohledu vystředíte součást modelu v okně a tím upoutáte
pozornost na požadovanou oblast modelu.
Poznámka
Pomocí příkazu Perspektiva je možné v dokumentu modelu rychle přidat
perspektivu nebo odebrat perspektivu z právě zobrazeného modelu. Pomocí
tohoto příkazu však nelze změnit úhel perspektivy.
Detaily
Pomocí příkazu Detail lze vytvářet zvětšený pohled vybrané oblasti existujícího
výkresového pohledu. Představte si, že detail je určitá oblast výkresového pohledu
zobrazená pod lupou.
Vytvářet lze kruhové detaily nebo detail pomocí uzavřeného profilu, který kreslíte.
Je možné vytvářet závislé detaily, které se aktualizují při změně zdrojového pohledu,
ale také nezávislé detaily, v nichž se změny zdrojového pohledu neprojeví. Podobně
rovněž můžete u nezávislých detailů přidávat geometrii příkazem Kreslit v pohledu
a zobrazit nebo skrýt hrany příkazem Změna stylu hran, aniž by došlo k ovlivnění
zdrojového pohledu.
Závislé a nezávislé detaily
spse01545
•
Závislé detaily jsou svázány se zdrojovým pohledem, ze kterého byly vytvořeny.
Chcete-li změnit stínování, zobrazení hran nebo jiné parametry závislého detailu,
je nutné změnu provést ve zdrojovém pohledu a oba pohledy aktualizovat.
•
Nezávislé detaily mohou mít rozdílné vlastnosti zobrazení oproti zdrojovému
výkresovému pohledu. Například můžete zobrazit nebo skrýt součásti, zobrazit
skryté čáry, přidat stínování nebo kreslit do nezávislého detailu, přičemž
zdrojový výkresový pohled tím nebude ovlivněn.
•
Závislé i nezávislé pohledy mohou být vytvořeny ze 3D geometrie obsažené
v hlavních pohledech, pomocných pohledech, jiných detailech, řezech a pohledech
částečných řezů.
•
Závislý (ne nezávislý) detail je možné vytvořit z pohledu 2D modelu a
z výkresového pohledu, který byl převeden do 2D.
•
Z neaktuálních výkresových pohledů nelze detail vytvořit.
3-27
Lekce 3
Převod závislých detailů
Po vytvoření můžete převést závislý detail na nezávislý detail výběrem pohledu a
dále výběrem příkazu Převést na nezávislý detail v místní nabídce. Nezávislý detail
však nelze převést na závislý.
Tvorba kruhového detailu
Kruhový detail lze definovat pomocí možnosti Kruhový detail na panelu příkazu.
Pak lze třemi kliknutími myší určit hranice detailu. První kliknutí (1) definuje
střed kruhové oblasti, která se má ve zdrojovém pohledu zvětšit, druhé kliknutí (2)
definuje průměr kružnice detailu a třetí kliknutí (3) detail umístí.
Tvorba uživatelského tvaru detailu
Uživatelský tvar detailu lze definovat pomocí možnosti Definovat profil na panelu
příkazu. Pak lze kreslit profily o požadované velikosti a tvaru. Platnou hranicí
detailu může být libovolný uzavřený profil.
3-28
spse01545
Úprava detailů
Po vytvoření lze závislé i nezávislé pohledy upravit s různými výsledky. Závislé
detaily jsou asociativní se zdrojovým pohledem. Pokud provedete změny geometrie
v závislém detailu, zdrojový pohled se změní. Nezávislé detaily neodkazují na
zdrojový pohled, proto se změny v nezávislém pohledu ve zdrojovém pohledu
neprojeví. Pomocí nezávislých detailů můžete zobrazit nebo skrýt součásti, zobrazit
skryté čáry, přidat stínování nebo kreslit do pohledu a neovlivnit geometrii
zdrojového pohledu nebo vlastnosti pohledu.
Vlastnosti výkresového pohledu
Chcete-li upravit závislý nebo nezávislý detail, můžete pomocí výběrového nástroje a
možností na panelu příkazu Vybrat (výkresový pohled) změnit měřítko výkresového
pohledu, zobrazit a skrýt text popisu nebo vybrat zobrazení stínovaných nebo
skrytých čar. Pomocí tlačítka Vlastnosti můžete také zobrazit dialogové okno
Vlastnosti výkresového pohledu. Dostupné karty obsahují vlastnosti, které můžete
změnit a které se mění s typem detailu.
Popisy detailu a hranice detailu
Zobrazení popisu a formátování můžete řídit samostatně pro detail a hranici detailu.
Kromě zobrazení a skrytí textu popisu pomocí tlačítka Zobrazit popis na panelu
příkazu můžete také změnit obsah a formátování popisu.
•
Pokud vyberete hranici detailu, můžete použít kartu Popis (dialogové okno
Rovina pohledu, Hranice detailu, Vlastnosti roviny řezu).
•
Pokud vyberete detail, můžete použít kartu Popis (dialogové okno Vlastnosti
výkresového pohledu).
Popis můžete přemístit výběrem pohledu a přetažením popisku do nového umístění.
Výchozí obsah a formátování popisu hranice detailu jsou definovány ve stylu
výkresového pohledu, který je použit pro detail. Další informace naleznete v těchto
tématech nápovědy:
spse01545
•
Styly výkresového pohledu
•
Popisy výkresového pohledu
3-29
Lekce 3
Dynamický popis detailu
Pokud zastavíte kurzor nad detailem, určuje popis název zdrojového souboru
geometrie, typ souboru a typ pohledu. Například úplný dynamický popis nezávislého
detailu šroubu může zobrazovat: Vysoká kvalita pohledu - nezávislý detail AllenScrewM8.par.Text dynamického popisu závislého detailu je potom Vysoká
kvalita pohledu – detail – AllenScrewM8.par.
Pokud ve výkresovém pohledu nevidíte tyto popisy, nastavte na kartě Pomocníci
dialogového okna Možnosti Solid Edge možnost Zobrazovat názvy tlačítek.
Rámeček detailu
Po umístění rámečku detailu lze jeho zobrazení skrýt. Pokud vyberete rámeček
detailu a kliknete na tlačítko Vlastnosti na panelu příkazu, můžete vypnout možnost
Zobrazit rámeček detailu v dialogovém okně Vlastnosti výkresového pohledu.
3-30
spse01545
Hranice detailu
Hranice detailu nakreslené ve zdrojovém pohledu ve tvaru kruhu nebo uživatelském
profilu definují hranice oříznutí detailu. Pomocí karty Výkresové normy v dialogovém
okně Možnosti Solid Edge lze nastavit normy zobrazení hranice detailu. Například
lze určit, že zobrazení hranice detailu odpovídá normám (A) ANSI, (B) ISO/DIN/JIS,
nebo (C) ESKD.
Umístění hranic detailu lze změnit přetažením. Pokud je však hranice detailu
částečně nebo úplně spojena vazbami, bude se hranice chovat podle pravidel jejích
vazeb.
Hranici detailu lze upravit tak, že ji vyberete v původním pohledu a potom kliknete
na nástroj Definovat profil na panelu příkazu. Přetažením úchopových bodů detailu
můžete změnit velikost hranice detailu. Závislé detaily ve výkresu se aktualizují při
změně velikosti, tvaru nebo umístění hranice detailu ve zdrojovém pohledu.
Jestliže odstraníte hranici detailu ve zdrojovém pohledu, odstraníte také detail.
Zobrazení oříznutých hran
Pomocí možnosti Zobrazit hrany výřezu na kartě Poznámky dialogového okna
Vlastnosti pohledu - Detail lze určit, zda se v průniku hranice pohledu a modelu
zobrazí hrany. Hrany se nevytvářejí na místech, kde hranice překrývá díry nebo
chybí v modelu.
Pokud tuto možnost změníte v existujícím výkresovém pohledu, bude výkresový
pohled zastaralý. Výkresový pohled lze aktualizovat pomocí příkazu Aktualizovat
pohledy.
spse01545
3-31
Lekce 3
Řezy
Po vytvoření pohledu součásti můžete pomocí něj vytvořit řez. Řez zobrazuje průřez
3D součástí nebo modelem sestavy. Plochy v řezu jsou automaticky vyplněny.
Řezy lze vytvořit pomocí příkazu Řez a příkazu Částečný.
Před tvorbou řezu pomocí příkazu Řez je nutné nejdříve v pohledu součásti, který
chcete použít pro tvorbu řezu, vytvořit rovinu řezu pomocí příkazu Rovina řezu.
Pomocí příkazu Částečný lze vytvořit částečný řez vnitřních oblastí do hloubky,
kterou definujete. Takto je možné pro potřeby dokumentace zobrazit i vnitřní prvky
součásti. Pomocí příkazu Částečný můžete nakreslit profil během tohoto příkazu.
Výběr pohledu součásti
Při kliknutí na tlačítko Rovina řezu budete požádáni o výběr pohledu součásti. To
může být jakýkoliv ortogonální, pomocný nebo detailní pohled výkresu. Kliknutím
na pohled geometrie jej vyberte.
Pomocné pohledy často zobrazují součást v optimální orientaci pro vytvoření řezu.
Detail může být užitečný pro tvorbu řezů v jiných měřítkách.
Řezy vytvořené v detailu převezmou stejné měřítko jako detail.
Kreslení roviny řezu
Rovinu řezu je možné nakreslit pomocí mnoha kreslicích nástrojů, které nabízí Solid
Edge. Při kliknutí na tlačítko Rovina řezu a výběru pohledu součásti, pracovní panel
se aktualizuje a zobrazí příkazy ke kreslení roviny řezu.
3-32
spse01545
Rovina řezu se skládá z jedné čáry nebo více objektů, například čar a oblouků. Pokud
nakreslíte rovinu řezu, která se skládá z více objektů, musí rovina řezu splňovat
následující požadavky:
•
Objekty se musejí setkat ve svých koncových bodech.
•
Objekty nesmí vytvořit uzavřenou oblast ani obsahovat smyčky.
•
Objekty se navzájem nesmí protínat.
•
Žádný oblouk v rovině řezu nesmí být prvním nebo posledním objektem.
•
Všechny oblouky musí na obou koncích být spojeny s čárou.
Pokud v detailu nakreslíte rovinu řezu tak, že bude přesahovat hranici oříznutí,
bude geometrie mimo detail v rozsahu roviny řezu zahrnuta do řezu. Jestliže
nakreslíte rovinu řezu tak, že bude kompletně obsažena v detailu, bude v řezu
zahrnuta pouze tato geometrie.
Ovládat umístění, velikost a orientaci roviny řezu je možné přidáním kót a vazeb
mezi rovinu řezu a pohled součásti.
Po dokončení kreslení roviny řezu klikněte na tlačítko Zavřít na kartě Domů. Potom
můžete dynamicky definovat směr pohledu roviny řezu kliknutím na jednu stranu
pohledu, který má být v řezu. Pokud potřebujete změnit směr pohledu, je možné
pomocí kurzoru přetáhnout čáry směru pohledu na opačnou stranu roviny řezu.
Dvojitým kliknutím můžete upravit rovinu řezu nebo na rovinu řezu kliknout
pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybrat příkaz Vlastnosti.
Vložení řezu
Při výběru příkazu Řez se zobrazí výzva pro výběr roviny řezu. Po výběru roviny
řezu se u kurzoru zobrazí obdélník velikosti řezu, který chcete umístit. Také se
aktivují možnosti na panelu příkazu, pomocí kterých lze zadat typ vytvářeného řezu.
Při umístění pohledu a kliknutí se vytvoří řez tak, aby byl zarovnán s rovinou řezu.
Poznámka
Směr pohledu řezu je definován rovinou řezu. Strana, na kterou vzhledem
k rovině řezu umístíte pohled, nemá žádný vliv na směr pohledu.
Zobrazení roviny řezu
Po vytvoření roviny řezu můžete řídit zobrazení čar roviny řezu výběrem poznámky
roviny řezu a poté pomocí možností na panelu příkazu Vybrat rovinu řezu a
v dialogovém okně Vlastnosti roviny řezu.
Po vložení řezu můžete řídit zobrazení grafiky roviny řezu pomocí následujícího
zaškrtávacího políčka na kartě Obecné (dialogové okno Vlastnosti výkresového
pohledu):
Zobrazit definici pohledu (rovinu řezu, hranici detailu, rovinu pohledu)
Rovinu řezu můžete také skrýt tak, že její objekt přesunete do vlastní hladiny a tu
následně skryjete. Další informace naleznete v tématu Skrytí roviny řezu.
spse01545
3-33
Lekce 3
Nelze řídit zobrazení hran vzniklých čarami roviny řezu vytvořenými více segmenty
čáry pomocí dialogového okna Pokročilé možnosti zobrazování hran nebo dialogového
okna Vlastnosti výkresového pohledu. Další informace naleznete v tématu Zobrazení
nebo skrytí čar roviny řezu v řezech.
Popisy řezu a roviny řezu
Zobrazení a formát popisu lze řídit zvlášť pro řez a pro rovinu řezu. Kromě zobrazení
a skrytí textu popisu pomocí tlačítka Zobrazit popis na panelu příkazu můžete také
změnit obsah a formát popisu.
•
Pokud vyberete rovinu řezu, můžete použít kartu Popis (dialogová okna Rovina
pohledu, Hranice detailu, Vlastnosti roviny řezu).
•
Pokud vyberete řez, můžete použít kartu Popis (dialogové okno Vlastnosti
výkresového pohledu).
Umístění popisu můžete změnit výběrem pohledu a poté přetažením popisku do
Výchozí obsah a vzhled popisů řezu, popisů roviny řezu a čar roviny řezu jsou
definovány ve stylu Výkresového pohledu, který je na pohled použit. Pro zjednodušení
tvorby roviny řezu a zobrazení poznámek roviny, které automaticky odpovídají vašim
standardům, můžete tyto možnosti nastavit v šabloně výkresu. Další informace
naleznete v těchto tématech nápovědy:
•
Styly výkresových pohledů
•
Záhlaví výkresových pohledů
Formát výplní a šrafovacích vzorů v řezech
Při umístění řezu můžete výběrem stylu výplně definovat vzor zobrazený v oblasti
řezu součásti. Při umístění řezu také můžete určit mezery a úhel oblasti výplně.
Pokud chcete mít větší kontrolu na vlastnostmi vzoru výplně, můžete vytvořit nový
styl šrafování a potom jeho pomocí definovat nový styl výplně. Styly šrafování
umožňují definovat barvu, tloušťku čáry, mezery a úhel, který bude použit na vzor.
Šrafování lze řídit na plochách řezu a žebrech řezu. Další informace o těchto
možnostech naleznete v tématu Úprava řezu.
3-34
spse01545
Rozvinuté řezy
U určitých typů součástí můžete pomocí rozvinutého řezu přesněji zobrazit prvky
součásti. Rozvinutý řez vytvoříte výběrem roviny řezu složené z dvou nebo více čar a
nastavením možnosti Rozvinutý řez na panelu příkazu. Možnost Rozvinutý řez je
dostupná pouze při tvorbě řezu. Tuto možnost nelze změnit při úpravě existujícího
řezu.
Řez více rovinami
Pokud je rovina řezu definována více čarami, které nejsou pravoúhlé, nebo první a
poslední čáry v rovině řezu nejsou rovnoběžné, je potřeba určit, zda bude rovina řezu,
použitá k definování úhlu natočení řezu, definována první čarou (A) nebo poslední
čarou (B). Vybraná čára ovlivňuje úhel vložení řezu.
spse01545
3-35
Lekce 3
Oblouky v rovinách řezu
Roviny řezu mohou také obsahovat oblouky. Pokud je oblouk obsažen v rovině řezu,
musí být oběma konci spojen s čárou. Rovina řezu nesmí být započata nebo ukončena
obloukem. Jestliže vytvoříte řez z roviny řezu obsahující oblouk, na panelu příkazu
se automaticky nastaví možnost Rozvinutý řez, kterou nebude možné zrušit.
U tvorby řezů a pohledů jsou oblouky ignorovány. Oblouky zde slouží k přenosu
roviny řezu z jedné oblasti modelu do jiné.
Poznámka
Z řezu, který byl vytvořen z roviny řezu obsahující oblouk, nelze vytvořit
další řezy.
Průřezy (tenký nebo plošný řez)
Pomocí tlačítka Průřez na panelu příkazu můžete vytvořit řez, který nebude
obsahovat geometrii za ním. Tato možnost vytváří řez zobrazující pouze geometrii,
která protíná rovinu řezu. Geometrie, která je mimo rovinu řezu, není zpracována
ani zobrazena. Například při tvorbě řezu součásti není zobrazena drážka pro pero.
3-36
spse01545
Při otočení běžného řezu a průřezu například uvidíte polovinu součásti v běžném
řezu (A), ale u průřezu pouze geometrii v průřezu (B).
Tato možnost je užitečná při tvorbě řezů složitými součástmi a sestavami, kde by
zobrazení geometrie za rovinou řezu bylo matoucí nebo zbytečné. Řezy vložené
pomocí možnosti Průřez mají také mnohem rychlejší zpracování než standardní řezy.
Rozvinutý řez je také možné vytvořit pomocí možnosti Průřez.
Postup naleznete v tématu Tvorba tenkého řezu.
spse01545
3-37
Lekce 3
Průřezy v sestavách
Při práci s velkou nebo složitou sestavou a použití možnosti Průřez může být zkrácení
doby zpracování značné, protože se zpracovává méně součástí. Například v řezu A-A
pod musejí být všechny součásti za rovinou řezu zpracovány ve standardním řezu,
ale pokud nastavíte možnost Průřez pro řez B-B, budou zpracovány pouze součásti,
které protíná rovina řezu.
Poznámka
Z řezu, vytvořeného pomocí možnosti Průřez, nelze vytvořit další řezy.
Tvorba řezu z existujícího řezu
Nový řez můžete také vytvořit i z existujícího řezu.
3-38
spse01545
Když vytvoříte nový řez z existujícího řezu, je možné ovládat vzhled nového řezu
pomocí možností Průřez a Provést řez celého modelu na panelu příkazu. Pokud
například vytvoříte nový řez B-B pomocí řezu A-A jako zdrojový pohled, máte
k dispozici čtyři možné výsledky:
Možnosti Průřez a Provést řez celého
modelu nejsou zapnuty
Je zapnuta možnost Průřez
Je zapnuta možnost Provést řez celého
modelu
Jsou zapnuty možnosti Průřez a Provést
řez celého modelu
Možnosti Průřez a Provést řez celého modelu jsou dostupné pouze při tvorbě řezu.
Tyto možnosti nelze změnit při úpravě existujícího řezu.
Řezy ve výkresech sestavy
Pro sestavy lze pomocí tlačítka Nastavení zobrazení modelu na panelu příkazu
Řez určit, u kterých součástí chcete vytvořit řez. Po vytvoření řezu je možné toto
nastavení změnit úpravou vlastností řezu.
U každé součásti, pro kterou je vytvořen řez, je zadaný úhel výplně otočen o 90
stupňů. Po vytvoření řezu můžete upravit výplň a použít jiné styly a předefinování.
spse01545
3-39
Lekce 3
Úprava řezů
Umístění a zarovnání
Umístění a zarovnání řezu můžete upravit přímo na výkresovém listu. Umístění
řezu upravíte kliknutím a přetažením pohledu.
Šrafování řezů
Šrafování na plochách s částečně viditelnými řezy je řízeno nastavením možnosti
Zpracovat plochy s částečně skrytými řezy na kartě Pokročilé v dialogovém
okně Vlastnosti výkresového pohledu. Při výběru této možnosti a aktualizaci
řezu budou všechna šrafování na plochách s částečně viditelnými skrytými
řezy znovu zpracovány. Toto odstraní potřebu odebrání přebytečného šrafování
pomocí funkce Kreslit v pohledu.
Šrafování žeber v řezu
Pomocí možnosti Šrafovat žebra v řezech na kartě Pokročilé (dialogové okno
Vlastnosti výkresového pohledu) lze určit, zda žebra a žebrové prvky vytvořené
pomocí příkazů Žebro, Montážní nálitek, Síť žeber nebo Pole jsou šrafovány
nebo ne.
Pokud šrafování nechcete zobrazit, můžete také pomocí dialogového okna
Přepsat šrafování žeber selektivně rozlišit jednotlivá žebra, která mají být
šrafována. Viz Nastavení šrafování žeber v řezech.
Mnoho výkresových norem doporučuje nezobrazovat šrafování žeber v řezech.
Tuto možnost můžete nastavit ve vlastnostech souboru na kartě Výkresové
normy (dialogové okno Možnosti Solid Edge).
Zjednodušení řezů
Řez nebo částečný řez můžete zjednodušit, aby byla lépe vidět oblast odhalená
řezem. Pomocí příkazu Nastavit hloubku výkresového pohledu v místní nabídce
výkresového pohledu nastavíte viditelnou hloubku zobrazení na hodnotu, od
které bude veškerá geometrie modelu odebrána pomocí zadní roviny oříznutí.
Zobrazení plné součásti v řezu a bez řezu
Pomocí zaškrtávacího políčka Plná součást v řezu na kartě Zobrazení (dialogové
okno Vlastnosti výkresového pohledu) lze určit, zda mají být pevné součásti
(například matice, šrouby a podložky) při protnutí rovinou řezu oříznuty.
Zobrazení grafiky závitu
Pokud je řez podél osy díry zobrazené ve výkresovém pohledu plošného řezu, je
možné pomocí možnosti Zobrazovat závity v řezech nakartě Poznámky (dialogové
okno Vlastnosti výkresového pohledu) zobrazit závity děr.
Poznámka
Při použití příkazu Díra a nastavení možnosti Typ v dialogovém okně
Možnosti díry na hodnotu Závitová je možné v modelu vytvořit díry
s vnitřním závitem.
Další informace o tvorbě děr se závity naleznete v tématu Prvky se závity.
3-40
spse01545
přerušené pohledy,
Přerušené pohledy můžete v prostředí výkresu vytvořit pomocí příkazů Přidat čáry
přerušení a Částečný.
Pomocí příkazu Přidat čáry přerušení v místní nabídce výkresového pohledu můžete
definovat oblasti, které budou z pohledu součásti zcela odstraněny. Takto je možné
vytvořit přerušený pohled dlouhé tenké součásti tak, aby ji bylo možné zobrazit
ve větším měřítku.
Částečný řez můžete vytvořit pomocí příkazu Částečný. Toto pro potřeby
dokumentace odhaluje i vnitřní prvky součásti.
Pohledy v nízké kvalitě a vysoké kvalitě
Pohledy lze zařadit do dvou obecných kategorií: nízká kvalita a vysoká kvalita.
U modelů sestavy, které jsou většinou větší a složitější než modely součásti nebo
plechové součásti, můžete vytvořit pohled v nízké i vysoké kvalitě. Pohledy v nízké
kvalitě většinou potřebují nižší dobu zpracování než pohledy ve vysoké kvalitě,
přičemž se vytvoří pouze viditelné čáry.
Pro modely součásti a plechové součásti je možné vytvořit pouze pohledy ve vysoké
kvalitě. Pohledy ve vysoké kvalitě jsou výchozí reprezentací modelu.
V průvodci vkládáním pohledů můžete zadat, zda vytvořit pohled v nízké nebo
vysoké kvalitě stejně jako i další možnosti pohledu.
spse01545
3-41
Lekce 3
Možnosti generování pohledů
Možnosti generování pohledů, zobrazené pomocí průvodce vkládáním pohledů, závisí
na typu souboru zdrojového modelu: .asm, .par nebo .psm. Po vytvoření pohledu
můžete provést další úpravy pomocí dialogového okna Vlastnosti výkresového
pohledu.
Pomocí některých z možností tvorby a zobrazení výkresového pohledu můžete
nastavit:
•
Zda je pohled výkresový pohled ve vysoké nebo nízké kvalitě.
•
Zda bude model sestavy nebo jeho součásti vytvořeny jako zjednodušená grafika.
•
Zda bude grafika modelu součásti nebo plechové součásti zobrazena jako úplná,
zjednodušená nebo rozvin.
•
Zda budou skryté a tečné čáry viditelné v ortogonálních a izometrických
pohledech.
•
Zda budou (v případě přítomnosti) vytvořeny osy potrubí.
•
Zda zobrazit prvky sestavy odebráním nebo přidáním materiálu, například
vyříznutí, díry a zkosení nebo svařence a vysunutí.
Určení pohledů ve výkresu
V případě, že při pohledu na výkres chcete získat informace o určitém pohledu ve
výkresovém listu, existují dva rychlé způsoby jak to provést:
•
3-42
Kliknutím pravým tlačítkem na pohled a výběrem příkazu Vlastnosti zobrazíte
dialogové okno Vlastnosti výkresového pohledu. Zde se v záhlaví dialogového
okna zobrazí informace o výkresovém pohledu.
spse01545
•
Můžete také použít dynamické popisy. Chcete-li dynamický popis zobrazit,
klikněte na výběrový nástroj, přesuňte kurzor nad hranici výkresového pohledu a
ponechte jej tam. Dynamický popis zobrazí kvalitu pohledu, typ pohledu a název
zdrojového dokumentu modelu. Například úplný dynamický popis nezávislého
detailu šroubu může zobrazovat: "Vysoká kvalita pohledu - nezávislý detail AllenScrewM8.par". Popis pro nízkou kvalitu výkresového pohledu je zobrazen
na obrázku.
V případě, že se ve výkresovém pohledu nezobrazí dynamický popis, nastavte obě
tyto možnosti v nastavení: Nástroje ® Možnosti ® karta Pomocníci: Zobrazovat
názvy tlačítek a S rozšířeným textem.
Nízká kvalita pohledu
Pohled v nízké kvalitě, který je dostupný pouze pro modely sestavy, je rychle
vytvořené rendrování čar pro zobrazení a tvorbu poznámek v prostředí výkresu.
Vytvoří se pouze viditelné hrany. Pomocí pohledů v nízké kvalitě se většinou
vytvářejí výkresy prozatímního modelu a zobrazuje kusivník s pozicemi.
Pohledy v nízké kvalitě jsou také užitečné při práci s velkými sestavami, protože
doba, potřebná k jejich tvorbě, je kratší. Pokud si však přiblížíte pohled v nízké
kvalitě, který byl vytvořen z velké sestavy, můžete si povšimnout, že se zobrazí
v nižším rozlišení.
Tvorba pohledů v nízké kvalitě
Chcete-li vytvořit výkresový pohled v nízké kvalitě, nastavte možnost Vytvořit
pohledy v nízké kvalitě v dialogovém okně Možnosti výkresového pohledu
sestavy průvodce vkládáním pohledů.
spse01545
3-43
Lekce 3
Použití pohledů v nízké kvalitě
Pohledy v nízké kvalitě mohou být použity jako vstup pro hlavní pohledy,
pomocné pohledy, roviny řezů, řezy a částečné řezy.
Přidání poznámek – Do pohledů v nízké kvalitě je možné přidat poznámky,
například pozice, a vytvořit z nich kusovníky. Je také možné vložit do nich
objekty, které propojují výkresový pohled s odkazovou čárou, například značky
svaru a popisy. Pro tyto typy operací s poznámkami je možné použít neaktivní
součásti.
Přidání kót – Protože hodnoty kót se vytvářejí ze 3D modelu, je nezbytné nejprve
pomocí příkazu Aktivovat součásti nastavit data součásti modelu tak, aby byly
dostupné pro kótování.
Tvorba konečného výkresu – Přestože pohledy v nízké kvalitě můžete zobrazit
ve stínovaném formátu a drátového modelu, vytvoří se pouze viditelné čáry.
Chcete-li při tvorbě konečného výkresu dosáhnout co nejlepšího vzhledu, můžete
převést pohled v nízké kvalitě na vysokou kvalitu. To provedete pomocí příkazu
Převést na pohled ve vysoké kvalitě v místní nabídce vybraného výkresového
pohledu.
Pohled ve vysoké kvalitě
Pohled ve vysoké kvalitě je výkresový pohled, který nabízí přesnou reprezentaci
modelu, protože je vytvořen z objektů Parasolid. Pohledy ve vysoké kvalitě můžete
použít pro přesné operace, například kótování, a pro tvorbu konečného výkresu.
Tvorba pohledů ve vysoké kvalitě
Výchozí nastavení průvodce vkládáním pohledů vytvoří výkresový pohled ve
vysoké kvalitě pro modely sestavy, součásti a plechové součásti. Průvodce
vkládáním pohledů aktivujete pomocí příkazů Soubor ® Vytvořit výkres nebo
kliknutím na tlačítko Příkaz průvodce vkládáním pohledů.
Převod pohledu v nízké kvalitě na pohled ve vysoké kvalitě
Pohled v nízké kvalitě převedete na pohled ve vysoké kvalitě pomocí příkazu
Převést na pohled ve vysoké kvalitě v místní nabídce vybraného výkresového
pohledu.
Manipulace s výkresovým pohledem
Po vložení výkresového pohledu je možné s ním manipulovat tak, aby byly zobrazeny
požadované informace. Výkresový pohled je také možná zamknout, abyste v něm
omylem neprovedli nějaké změny.
Změna měřítka výkresových pohledů
Při výběru výkresového pohledu je možné nastavit jeho velikost měřítka pomocí
možnosti Vlastnosti.
Výkresový pohled sdílí stejné měřítko s výkresovým pohledem, pomocí kterého byl
vytvořen. Pokud se změní měřítko zarovnaného pohledu součásti, změní se též
měřítka všech s ním zarovnaných pohledů součástí. Pokud chcete změnit velikost
jednoho pohledu zarovnané součásti bez ovlivnění ostatních, po výběru výkresového
pohledu musíte nejdříve v místní nabídce vypnout možnost Zachovat zarovnání.
3-44
spse01545
Změna umístění pohledů
Pomocí manipulace s umístěním pohledů na výkresovém listu je možné je lépe
uspořádat.
•
Výkresový pohled na listu lze přesunout kliknutím a přetažením.
•
Ve výkresech s více listy můžete přesunout výkresový pohled na jiný list změnou
čísla listu, kterému je výkresový pohled přiřazen na kartě Obecné (dialogové
okno Vlastnosti výkresového pohledu).
Otočení výkresových pohledů
Výkresový pohled lze otočit pomocí příkazu Otočit.
Pokud otočíte pohled, zruší se jeho zarovnání. Původní orientaci pohledu je možné
obnovit pomocí příkazu Zachovat zarovnání.
Kóty ve výkresovém pohledu se otáčí spolu s pohledem. Kóty, které používají
vodorovnou a svislou osu kótování listu, jsou upraveny tak, aby používaly vodorovnou
a svislou osu souřadnicového systému otočeného výkresového pohledu.
Na otočených pohledech není možné použít operace skládání, oříznutí nebo
přerušeného pohledu a není od nich možné odvodit řezy nebo pomocné pohledy.
Otočené pohledy nemohou být použity jako vstup pro příkazy Hlavní pohledy, Rovina
řezu nebo Pomocné pohledy.
spse01545
3-45
Lekce 3
Stínování výkresových pohledů
Výkresový pohled je možné stínovat pomocí karty Stínování a Barva dialogového
okna Vlastnosti výkresového pohledu. Je možné nastavit zobrazení textur, odrazů
a plochého stínování, stejně jako zadat, zda má sestava ve výkresovém pohledu
předefinovat zobrazení barev ploch součástí.
Pomocí tlačítek příkazů, které se nacházejí na panelech příkazů Výběr výkresového
pohledu, Pomocný pohled, Řez a Hlavní pohled je také možné nastavit základní
stínování (barevné nebo v odstínech šedé a zobrazení hran).
3-46
spse01545
Přidání grafiky do pohledu
Pomocí příkazu Kreslit v pohledu v místní nabídce vybraného pohledu můžete přidat
2D grafické objekty do pohledů součásti, výkresových pohledů a 2D pohledů.
Když se zobrazí okno Kreslit v pohledu, vybráním kteréhokoliv ze standardních
kreslicích nástrojů přidáte grafiku, například trojúhelníky, oblouky, kružnice nebo
elipsy nebo lze přidat externí obrázky příkazem Obrázek na kartě Tvorba skici.
Uzamknutí výkresového pohledu
Chcete-li zabránit náhodnému přesunutí výkresového pohledu, můžete použít
možnost Zamknout umístění výkresového pohledu:
•
Pomocí zaškrtávacího políčka na kartě Obecné (dialogové okno Vlastnosti
výkresového pohledu), pokud upravujete vlastnosti výkresového pohledu.
•
Pomocí tlačítka Uzamknout na panelu příkazu Výběr výkresového pohledu při
výběru okraje výkresového pohledu.
Uzamčený výkresový pohled je označen pomocí značky zámku zobrazené na okraji
výkresového pohledu, pokud je zvýrazněn.
Uzamknutými výkresovými pohyby lze stále pohybovat. Uzamknutí výkresového
pohledu například nezabraňuje:
spse01545
•
Nepřímému posunu uzamknutého výkresového pohledu příkazem Vytvořit
zarovnání nebo Zachovat zarovnání.
•
Explicitnímu pohybu pomocí příkazu Přesunout nebo změnou čísla listu.
•
Kopírování a vkládání nebo odstranění výkresového pohledu. (Pomocí příkazu
Zpět lze tyto operace vrátit.)
•
Přetažení výkresového pohledu odvozeného z uzamknutého pohledu.
•
Otočení uzamknutého výkresového pohledu.
3-47
Lekce 3
Zarovnání výkresových pohledů
Zarovnání výkresového pohledu zajistí, že se v případě posunutí nebo změny měřítka
zdrojového výkresového pohledu nebo pohledů z něj vytvořených upraví pozice
souvisejících pohledů tak, aby se u manipulovaného pohledu zachovaly vazby
vodorovně, svisle nebo rovnoběžně, kolmo. Vazba zarovnání pohledu se označuje
čárkovanou čárou.
Nové základní pohledy, řezy a pomocné výkresové pohledy jsou automaticky
zarovnány ke zdrojovému pohledu součásti, který byl použit k jejich vytvoření.
Pokud jsou však pohledy tvořeny ve 2D modelovém prostoru, je třeba vytvořit a určit
pozici jejich zarovnání.
Tvorba a odstranění zarovnání pohledu
Pomocí příkazu Vytvořit zarovnání v místní nabídce je možné vytvořit zarovnání
mezi výkresovými pohledy podle středů pohledů nebo vybraných klíčových bodů,
které se v nich nacházejí. Pomocí příkazu Odstranit zarovnání je možné odstranit
vytvořené zarovnání, které již není potřeba.
Nezarovnané pohledy
V některých případech se může dočasné nezarovnání pohledu hodit, například:
•
Chcete-li změnit měřítko pohledu nezávisle na ostatních pohledech.
•
Chcete-li přesunout pohled do jiného listu.
Nezarovnané pohledy jsou označené indikátorem odklonu.
Pokud je třeba výkresový pohled přesunout do jiného listu nebo změnit měřítko
pohledu, je možné vazbu zarovnání vypnout pomocí příkazu Zachovat zarovnání
v místní nabídce. Po přesunutí nebo změně měřítka pohledu součásti můžete vazbu
zarovnání obnovit dalším kliknutím na příkaz Zachovat zarovnání v místní nabídce.
3-48
spse01545
Výřez výkresového pohledu
Pokud chcete zobrazit pouze část výkresového pohledu, můžete výkresový pohled
oříznout. Oříznutí nezmění měřítko výkresového pohledu. Místo toho omezí část
pohledu, která je zobrazena na výkresovém listu.
Je možné oříznout libovolný typ výkresového pohledu s výjimkou detailu. Po
vytvoření pohledu výřezu můžete zadat, jestli budou zobrazeny hrany výřezu a jaký
bude použit styl hrany.
Je možné definovat dva typy hranice oříznutí:
•
obdélníková hranice oříznutí,
•
vlastní hranice oříznutí.
Obdélníková hranice oříznutí
Aby bylo možné oříznout výkresový pohled změnou velikosti původní hranice
oříznutí, je nutné nejprve výběrem zobrazit jeho hranici. Poté přetáhněte jeden
z úchopových bodů rámečku (1) tak, aby se zobrazila pouze požadovaná geometrie (2).
spse01545
3-49
Lekce 3
Vlastní hranice oříznutí
Jinou než obdélníkovou hranici oříznutí je možné nakreslit pomocí možnosti Upravit
hranici oříznutí na panelu příkazu Výběr výkresového pohledu.
Jestliže kliknete na tlačítko Upravit hranici výkresového pohledu na panelu příkazu,
zobrazí se výkresový pohled ve zvláštním okně výřezu. Obdélníková hranice se
převede na čtyři segmenty čáry, propojené koncovými body.
Hranici oříznutí pohledu je možné znovu nakreslit pomocí 2D kreslicích nástrojů.
Definovat hranici výřezu profilu je možné jakoukoli kombinací čar, oblouků a křivek.
Je však nezbytné, aby byl profil nové hranice oříznutí uzavřený. Chcete-li použít
existující obdélníkovou hranici ve vlastním profilu, nakreslete 2D objekty spojující
existující segmenty čáry. Nepotřebné segmenty čar odstraňte příkazem Oříznout.
Chcete-li nakreslit nový profil hranice, odstraňte všechny existující segmenty čáry a
pomocí 2D kreslicích nástrojů nakreslete novou hranici.
Po dokončení kreslení vlastní hranice je možné okno výřezu zavřít kliknutím na
tlačítko Zavřít hranici výřezu na kartě Domů.
Další informace naleznete v tématech nápovědy: Příklad: Upravit hranici výřezu
výkresového pohledu.
3-50
spse01545
Zobrazení hran výřezu
Při tvorbě výřezu výkresového pohledu určit je pomocí políčka Zobrazit ohraničení
na kartě Poznámka v dialogovém okně Vlastnosti výkresového pohledu možné určit,
zda se v průsečících modelu s hranicí výkresového pohledu mají zobrazovat hrany.
•
Pokud je políčko zaškrtnuto, je hranice výřezu zobrazena pomocí stylu tenké
čáry. Styl můžete nastavit pomocí seznamu Styl čáry ohraničení.
•
Pokud políčko není zaškrtnuto, nejsou zobrazeny žádné hrany ohraničení výřezu.
Hrany se negenerují tam, kde hranice prochází v modelu přes díry nebo prázdné
oblasti.
Zrušení oříznutí výkresového pohledu
Pomocí příkazu Zrušit zmenšení výřezu v místní nabídce lze vrátit výřez výkresového
pohledu do jeho výchozího zobrazení.
spse01545
3-51
Lekce 3
Odebrání geometrie z pohledu
Zadáním hloubky zobrazení výkresového pohledu pro zadní rovinu oříznutí
odeberete z pohledu geometrii za touto rovinou, čímž můžete zjednodušit libovolný
typ výkresové geometrie. Pomocí tohoto prvku je například možné zpřehlednit
prostor za řezem nebo částečným řezem.
Na tomto obrázku označuje čárkovaná čára (A) místo, kde bude zadní rovina oříznutí
použita na původní zobrazení výkresového pohledu. Ortogonální pohled (B) ukazuje
použití nástroje dynamické čáry pro určení hloubky zobrazení a umístění zadní
roviny oříznutí. Výsledek (C) ukazuje, jak byla oříznuta geometrie výkresového
pohledu před rovinou a jak geometrie, která je celá za rovinou, byla odstraněna.
Hloubka zobrazení výkresového pohledu a rovina oříznutí mohou být definovány
pro jakýkoliv typ pohledu: ortogonální, izometrický, pomocný, řez a detail. Kóty
a poznámky, které byly připojeny k hranám odebraným pomocí roviny oříznutí
výkresového pohledu, se také odpojí.
Příkaz Nastavit hloubku výkresového pohledu určí hloubku viditelného zobrazení
výkresového pohledu a použije zadní rovinu oříznutí. Po aktualizaci pohledu se
geometrie za rovinou odstraní z výkresového pohledu.
Chcete-li umístit rovinu oříznutí tak, aby bylo vidět více nebo méně geometrie,
vyberte znovu příkaz Nastavit hloubku výkresového pohledu a zadejte jinou hodnotu
hloubky.
Chcete-li odstranit rovinu oříznutí výkresového pohledu a navrátit výkresovému
pohledu původní hloubku zobrazení, použijte příkaz Odstranit definovanou hloubku
v místní nabídce výkresového pohledu a pohled zaktualizujte.
3-52
spse01545
Aktualizace výkresového pohledu
Když změníte součásti a sestavy popsané v pohledech součástí, můžete snadno
aktualizovat pohledy tak, aby odpovídaly nové geometrii modelu. To je možné díky
tomu, že jsou pohledy součástí asociativní s 3D součástí nebo sestavou, ze které
byly vytvořeny. Pokud například přidáte do 3D součásti v prostředí součásti díru
a potom aktualizujete pohled součásti v prostředí výkresu, přidá se do 2D výkresu
geometrie díry.
Pokud je výkresový pohled s ohledem na 3D model neaktuální, zobrazí se okolo něj
ve výkresovém listu celý rámeček nebo pole. Aktualizace zobrazení výkresového
pohledu stejně jako načtených kót se provede pomocí příkazu Aktualizovat pohledy.
Nástroje pro kontrolu neaktuálního stavu výkresového pohledu
Existuje několik nástrojů, které společně zjistí podmínky neaktuálního stavu
výkresového pohledu.
•
Správce změn pohledu
Správce změn pohledu kontroluje neaktuální geometrii v pohledech součástí
i neaktuální stavy modelů v dokumentu a nabízí pokyny, jakým způsobem
je aktualizovat. Když otevřete dokument s neaktuálními pohledy součástí,
zobrazí správce změn pohledu upozornění, že je třeba před kótování pohledy
aktualizovat.
•
Možnost Změnou konfigurace sestavy nebudou výkresové pohledy
v tomto souboru aktuální
Tato možnost (na kartě Obecné dialogového okna Možnosti Solid Edge) slouží
k automatické kontrole změn konfigurace zobrazení všech pohledů sestavy
v dokumentu výkresu, který má zapnutou možnost Shoda konfigurace.
Konfigurace zobrazení uchovávají stavy součástí v sestavě zobrazená/skrytá a
zjednodušená/úplná. Když je tato možnost zapnuta, dojde změnou konfigurace
sestavy asociované s výkresovým pohledem k tomu, že se pohled stane
neaktuální. Všechny výkresové pohledy v dokumentu jsou kontrolovány
automaticky.
•
spse01545
Kontrola konfigurace
3-53
Lekce 3
Tato možnost (na kartě Zobrazit dialogového okna Vlastnosti vybraného
výkresového pohledu) slouží k manuální kontrole změn konfigurace zobrazení
všech sestav zobrazených v pravě vybraném výkresovém pohledu.
•
Shoda konfigurace
Tato možnost (na kartě Zobrazit dialogového okna vybraného výkresového
pohledu) ovládá, zda se nastavení součásti zobrazit nebo skrýt ve výkresovém
pohledu shoduje s nastavením v konfiguraci sestavy. Pohledy, u kterých je
tato možnost vypnuta, se po provedení změn v konfiguraci zobrazení sestavy
nestanou neaktuální.
Použití správce změn pohledu
Správce změn pohledu nabízí informace o aktualizaci neaktuálních pohledů součástí
a neaktuálních modelů. Zatímco se pohled stane neaktuální po změně 3D modelu,
se kterým je asociován, stane se model neaktuální po změně externího propojení do
prostředí výkresu. K důvodům vzniku neaktuálního modelu patří mezi jinými:
•
Úprava souboru součásti mimo kontext souboru jeho nadřazené sestavy
•
Přerušená interní propojení v souboru součásti
Podmínky neaktuálního modelu nemohou být vyhodnoceny uvnitř prostředí výkresu.
Protože neaktuálnost modelu může být způsobena mnoha okolnostmi, nabízí správce
změn pohledu pokyny, které vás krok za krokem provedou aktualizací neaktuálních
modelů v aktuálním dokumentu. Solid Edge zobrazuje okolo neaktuálního pohledu
celý rámeček (A), okolo neaktuálního modelu rohy rámečku (B) a obojí v případě, že
jsou splněny podmínky neaktuálního pohledu i neaktuálního modelu (C).
Náprava podmínky neaktuálnosti modelu většinou vede ke vzniku podmínky
neaktuálnosti pohledu.
Chybné kóty po aktualizaci pohledů součástí
Když se aktualizuje pohled součásti, může dojít k selhání aktualizace kóty, protože
v pohledu součásti již není zobrazena hrana, ke které se kóta vztahovala. Pokud
například odstraníte prvek díry v modelu součásti, bude při aktualizaci pohledu
odebrána z pohledu součásti hrana představující díru.
Pokud selže aktualizace kóty, změní se její barva na "chybnou" neboli odpojenou.
Změna barvy umožňuje snazší nalezení chybných kót a následnou úpravu výkresu.
Všechny chybné kóty pro pohled součásti tvoří jedinou vybranou sadu pro případ, že
byste je chtěli všechny naráz odstranit.
3-54
spse01545
Změna připojení kót
Občas může být vhodně změnit připojení chybných kót ve výkresu. Pokud například
odstraníte jednu z několika děr tvořících na součásti jediný prvek díry a hrana
představující díru byla ve výkrese okótována, bude kóta chybná. Místo odstranění
kóty a vložení nové kóty můžete přetáhnout v pohledu součásti úchopový bod
kótovací čáry na jednu ze zbývajících hran díry. Tím ušetříte čas, protože se všechny
předpony, tolerance a další formátování chybné kóty použijí na novou kótu. Je též
možné přetáhnout úchopové body kótovací čáry na jiné nadřazené objekty a to
i v případě, že se nejedná o chybnou kótu.
Sledování změněných kót a poznámek
Solid Edge snaží (pokud je to možné) znovu připojovat kóty a poznámky, které byly
odpojeny po aktualizaci výkresu.
Všechny změněné kóty a poznámky, ať už byly opraveny nebo ne, jsou uvedeny
v dialogovém okně Sledování změn. Chcete-li aktivovat toto dialogové okno, vyberte
příkazy Nástroje ® Kóty ® Sledování změn.
Další informace naleznete v tématu Sledování kót a poznámek.
Vlastnosti výkresu
Text vlastnosti výkresu
Text vlastnosti výkresu je text, který je asociativní s vlastnostmi v aktuálním
souboru výkresu, součásti nebo sestavy a také s vlastnostmi v modelech připojených
k aktuálnímu souboru. Text vlastnosti je proměnný text, který je odkazován a
zachováván bez ručních úprav. Pomocí textu vlastnosti můžete například zobrazit
název nebo datum poslední úpravy souboru, přičemž tyto informace se změní při
uložení souboru nebo výběru příkazu Aktualizovat text vlastnosti.
Text vlastnosti lze vytvářet nebo upravovat při tvorbě nebo úpravě popisů, pozic a
kusovníků. Text vlastnosti přidáte pomocí tlačítka Text vlastnosti v příslušných
dialogových oknech a panelech příkazů:
V některých případech budete možná chtít převést text vlastnosti na obyčejný text,
který není s výkresem asociativní. Chcete-li převést určitý text vlastnosti výkresu,
vyberte text ve výkresu a použijte příkaz Převést text vlastnosti v místní nabídce.
Chcete-li převést veškerý text vlastnosti výkresu na obyčejný text, použijte příkazy
Nástroje – Převést všechen text vlastnosti.
spse01545
3-55
Lekce 3
Vlastnosti výkresového pohledu
Vlastnosti výkresového pohledu definují každý parametr zobrazení výkresového
pohledu nebo pohledu 2D modelu. Vlastnosti je možné je nastavit a upravit
v dialogovém okně Vlastnosti výkresového pohledu. Toto dialogové okno s více
kartami nabízí možnosti, které se liší podle typu upravovaného nebo tvořeného
pohledu, a podle toho, zda je pohled ve vysoké nebo nízké kvalitě.
•
Karta Obecné – Definuje název, měřítko a vlastnosti zobrazení výkresového
pohledu. Ne všechny možnosti jsou dostupné pro všechny typy pohledů.
•
Karta Zobrazit – Definuje zobrazení součásti, umožňuje změnu zobrazení hran a
definuje možnosti řezu pohledů součásti. Tato karta není dostupná v případě,
že vyberete 2D pohled.
•
Karta Text a barva – Definuje možnosti textu popisu a kótovacího stylu
výkresového pohledu nebo hranice detailu.
•
Karta Řezy – Zobrazuje seznam 3D grafických řezů dostupných pro výkresový
pohled. Tato karta je dostupná v případě, že je výkresový pohled ve vysoké
kvalitě.
•
Výchozí zobrazení hran součásti – Definuje výchozí zobrazení hran pro pohledy
součásti. Tato výchozí zobrazení jsou původně odvozena z karty Zobrazení
hran v dialogovém okně Možnosti, stejně jako z Možností výkresového pohledu
v průvodci tvorbou výkresového pohledu (který změní nastavení na kartě
Zobrazit). Pokud však uložíte soubor, uloží se tyto výchozí hodnoty spolu
s pohledem a při dalším otevření souboru přepíšou všechna ostatní nastavení.
•
Karta Poznámky – definuje výchozí zobrazení poznámek os, hranic detailu a
popisů výkresového pohledu.
•
Karta Možnosti modelu – definuje možnosti výkresového pohledu
u zjednodušených součástí a prvků sestavy.
•
Karta Stínování a Barva – definuje možnosti stínování a barev výkresového
pohledu.
•
Karta Pokročilé – Definuje pokročilé možnosti zobrazení a zpracování pro
výkresový pohled. Nastavení na kartě Pokročilé v dialogovém okně Vlastnosti
výkresového pohledu mají přednost před příslušnými nastaveními v dialogovém
okně Pokročilé možnosti zobrazování hran (Možnosti Solid Edge ® karta
Zobrazení hran ® tlačítko Pokročilé).
Referenční součásti
Někdy je vhodné, aby byly součásti nebo podsestavy obsaženy ve výkresu, ale pouze
pro referenční účely. Referenční součásti se obvykle používají jako referenční
rámeček pro součást nebo podsestavu v sestavě vyšší úrovně nebo v dokončeném
produktu.
Při umístění pohledu součásti sestavy je možné určit, že je součást nebo podsestava
referenční součástí, nebo je možné později upravit vlastnosti výkresového pohledu
pro pohled součásti. Pomocí možnosti Zobrazit jako referenci na kartě Zobrazit
dialogového okna Vlastnosti výkresového pohledu je možné zadat, že je součást nebo
podsestava referenční součástí.
3-56
spse01545
Referenční součásti
Někdy je vhodné, aby byly součásti nebo podsestavy obsaženy ve výkresu, ale pouze
pro referenční účely. Referenční součásti se obvykle používají jako referenční
rámeček pro součást nebo podsestavu v sestavě vyšší úrovně nebo v dokončeném
produktu.
Při tvorbě výkresu podsestavy hlavy (A) pro brusku může být například vhodné
zobrazit kryt a vypínač (B) jako referenční součásti, aby byla zřejmá vazba mezi
podsestavou hlavy a dokončeným produktem.
Při umístění pohledu součásti sestavy je možné určit, že je součást nebo podsestava
referenční součástí, nebo je možné později upravit vlastnosti výkresového pohledu
pro pohled součásti. Pomocí možnosti Zobrazit jako referenci na kartě Zobrazit
dialogového okna Vlastnosti výkresového pohledu je možné zadat, že je součást nebo
podsestava referenční součástí.
Pomocí příkazu Vlastnosti výskytu je také možné v sestavě zadat, že je výskyt
sestavy referenční součástí. Potom je možné zobrazit komponentu jako referenční
součást ve výkresu nastavením možnosti Odvodit "Zobrazit jako referenci" ze sestavy
v dialogovém okně Vlastnosti výkresového pohledu.
Referenční součásti a kusovníky
Při tvorbě kusovníku sestavy je možné nastavit, zda má kusovník obsahovat
referenční součásti, pomocí možnosti Vyjmout referenční součásti na kartě Ovládání
seznamu v dialogovém okně Vlastnosti kusovníku.
Definice výkresových norem
Při první instalaci Solid Edge ve společnosti zvažte stanovení norem pro výkresy
vytvářené v prostředí výkresu.
Nastavení v prostředí výkresu můžete měnit podle požadavků společnosti při
každé tvorbě dokumentu výkresu, větší produktivity však dosáhnete nastavením
požadovaných norem u jednoho nebo více dokumentů výkresu. Tyto dokumenty
potom použijete jako šablony pro všechny výkresy, čímž se uživatelům usnadní
dodržování norem společnosti.
Při nastavování výkresových norem zvažte následující možnosti:
•
spse01545
grafika listu pozadí pro rámeček výkresu,
3-57
Lekce 3
•
použitý úhel promítnutí,
•
použitá norma zobrazení závitů,
•
použité symboly zobrazení hran pro výkresové pohledy,
•
použitá norma pro styl kót,
•
použitá písma textu ve výkresech.
Tvorba nových dokumentů
Při použití možnosti Dokument jsou pracovní jednotky nového dokumentu nastaveny
dle informací zadaných při instalaci softwaru. Například po výběru možnosti
Metrické budou pracovní jednotky metrické; po výběru možnosti Britské budou
britské.
Výhoda tohoto přístupu je ta, že grafika listů pozadí již existuje v novém dokumentu.
Grafiku si přizpůsobíte přidáním loga společnosti nebo jakékoli jiné grafiky.
Tvorba grafiky listu pozadí
Většina společností používá pro rámečky výkresů vlastní grafiku. Ta může obsahovat
informace rohového razítka, označení oblastí, loga společnosti atd. Můžete vytvořit
zcela novou grafiku nebo převést grafiku z aplikací AutoCAD nebo MicroStation
pomocí příkazu Otevřít v nabídce Soubor.
Při tvorbě nové grafiky zvažte úpravu výchozí grafiky listu pozadí v šablonách, které
se používají ke tvorbě nových dokumentů.
Velikost této grafiky byla správně upravena pro standardní britské a metrické
velikosti listů. Samozřejmě, že grafiku je možné snadno přidávat a odstraňovat
tak, aby plně vyhovovala vašim potřebám. Pomocí příkazu Mřížka přesně umístíte
nově vkládanou grafiku.
Při převodu grafiky z jiného systému CAD bude grafika vložena do pracovního listu.
Potom ji vyjmete a vložíte do listu pozadí.
Po vytvoření vlastní grafiky pro používané velikosti listů lze grafiku listu pozadí
odstranit u všech nepoužívaných velikostí. Tím se zmenší velikost dokumentu
normalizovaného výkresu.
Nastavení úhlu promítnutí
Výkresové pohledy složené z existujícího výkresového pohledu se tvoří pomocí
evropského nebo amerického promítání. Požadovaný úhel promítnutí můžete
nastavit v dialogovém okně Možnosti.
3-58
spse01545
Nastavení normy zobrazení závitů
Výkresové pohledy obsahující prvky se závity se při tvorbě zobrazují pomocí norem
ANSI nebo ISO pro zobrazení závitů. Požadovanou normu zobrazení závitů nastavíte
v dialogovém okně Možnosti.
Poznámka
Při tvorbě součástí s normalizovanými závity použijte příkazy Díra nebo Závit,
ne příkazy Vysunutí po šroubovici nebo Vyříznutí po šroubovici.
Prvky šroubovice vyžadují pro tvorbu a zobrazení součásti v dokumentech
výrazně více paměti a zpracování výkresového pohledu trvá delší dobu. Prvky
šroubovice používejte jen tehdy, když je aktuální tvar prvků šroubovice
důležitý pro konstrukční nebo výrobní proces, například pro pružiny a vlastní
nebo jedinečné závity.
Nastavení symbolů pro zobrazení hran
Pro viditelné, skryté a tečné hrany výkresových pohledů je možné nastavit symboly
pro zobrazení hran tak, aby byly zobrazeny podle norem společnosti nebo oboru.
Řekněme, že vaše společnost například nepoužívá ve vytvářených výkresech skryté
hrany. Pro viditelné a skryté hrany můžete také použít různou tloušťku čar.
Požadované možnosti zobrazení hran nastavíte v dialogovém okně Možnosti.
Výběr normy stylu kót
Se Solid Edge jsou dodávány styly kót pro běžně používané výkresové normy, včetně
ANSI, ISO, DIN atd. Možnost Typ stylu v dialogovém okně Styl slouží k výběru
požadovaného stylu kót.
Po výběru požadovaného stylu kót upravte nastavení stylu tak, aby odpovídalo
normám vaší společnosti. Pro vkládané kóty lze například vybrat písmo a jeho
velikost, pracovní jednotky atd. Můžete také vytvářet nové styly založené na jednom
z existujících stylů.
Nastavení písma
U textu vkládaného do výkresů můžete upravit nastavení stylu textu podle svých
požadavků. Pro různé typy vkládaných textů lze také vytvořit nové styly textu.
Například můžete použít jiné písmo pro text rohového razítka a jiné pro poznámky.
Pokud vytvoříte další styly, změníte potom rychle veškerá nastavení textu podle
potřeby. Definováním stylů textu v dokumentu normalizovaného výkresu si zajistíte,
že uživatelé budou vkládat text odpovídající standardům vaší společnosti.
spse01545
3-59
Lekce 3
Správa dokumentů normalizovaného výkresu
Po vytvoření dokumentu normalizovaného výkresu jej musíte zkontrolovat, zda
odpovídá vašim normám, a provést případné úpravy. Pro případ, že byste původní
dokument omylem smazali nebo upravili, je vhodné uložit si kopii. Pokud je ve
společnosti více uživatelů, ukládejte dokumenty normalizovaného výkresu do složky
k ostatním šablonám Solid Edge.
Po instalaci nové verze Solid Edge musíte vytvořit nové dokumenty normalizovaného
výkresu. To zajistí správné začlenění všech možných úprav struktury dokumentů
v softwaru.
Použití odkazů
Práce s odkazy
Odkaz můžete použít k propojení objektu nebo objektu ve výkresovém pohledu se
souborem nebo adresou URL. Odkaz můžete přidat k jakémukoliv objektu výkresu
nebo objektu, který podporuje uživatelské vlastnosti. Odkazy podporují například
výkresové pohledy, 2D geometrie čáry, bloky, výkresové pohledy, kóty a některé
poznámky.
Odkazy můžete použít k:
•
Propojení na podnikové internetové stránky, které obsahují informace
o materiálu nebo specifikace dodavatele.
•
Propojení na místní soubor, který obsahuje informace o některých aspektech
výkresu, například specifikace svarů, postupy sestavy, výpočty analýz konečných
prvků nebo kritéria návrhu.
•
Propojení na soubor s obrázkem, například logem, instalačními instrukcemi
nebo fotografií referenční součásti.
•
Propojení na databázi pro MRP (Material Requirements Planning) nebo
ECN (Engineering Change Notices), chcete-li získat informace potřebné pro
nakreslení rohového razítka.
•
Propojení s jiným dokumentem Solid Edge.
Při kliknutí na objekt s odkazem se ve výchozím prohlížeči pro daný typ souboru
otevře odkazovaný soubor. Při kliknutí na objekt odkazující na URL se ve výchozím
prohlížeči otevře odkazovaná webová stránka.
Zapnutí režimu odkazů
Chcete-li začít pracovat s odkazy, je nejprve nutné povolit jejich použití. Pomocí
příkazu Vložit ® Odkaz můžete:
3-60
•
Vložit, upravit a odstranit odkazy mezi objekty ve výkresovém listu a externími
soubory nebo URL.
•
Vybrat, otevřít a zobrazit cíle dříve vytvořených odkazů ve výkresu.
spse01545
Ukazatele odkazů
V režimu odkazů můžete při pohybu kurzoru myši přes objekty ve výkresovém listu
vidět dva různé druhy ukazatelů.
Zobrazení tohoto ukazatele znamená, že objektu nebyl zatím přirazen žádný odkaz.
Pomocí levého tlačítko ho můžete vybrat a přidat mu odkaz:
Zobrazení tohoto ukazatele znamená, že objekt má již definován odkaz:
V tomto případě můžete pomocí levého tlačítko odkaz použít nebo pomocí pravého
tlačítka odkaz upravit, odstranit nebo zobrazit název cíle asociovaného s objektem.
Přidávání a úpravy odkazů
V režimu odkazů můžete přidávat, upravovat a odstraňovat odkazy z 2D objektů.
Položky, které nejsou zvýrazněny, nemají odkaz.
•
Chcete-li přidat odkaz, klikněte levým tlačítkem na objekt nebo pravým
tlačítkem na položku a vyberte příkaz Přidat/Upravit propojení v místní nabídce.
Zobrazí se dialogové okno Odkaz, ve kterém zadejte zdrojové URL nebo cílovou
cestu k souboru. Také pomocí tlačítka Procházet je možné vybrat soubor ve
vašem počítači.
•
Chcete-li upravit odkaz, klikněte pravým tlačítkem na objekt a použijte příkaz
Přidat/Upravit propojení v místní nabídce.
•
Chcete-li odstranit odkaz, klikněte pravým tlačítkem na objekt a vyberte příkaz
Odebrat propojení.
Otevření odkazů ve výkresovém listu
Při výběru příkazu Odkaz se ve výkresovém listu zvýrazní všechny objekty, které již
mají definovány odkazy. Tak určíte položky, které mají připojené soubory, například
dokumenty se specifikacemi, instalační instrukce nebo webové stránky.
spse01545
•
Kliknutím levým tlačítkem na objekt s odkazem se ve výchozím prohlížeči pro
daný typ souboru otevře odkazovaný soubor.
•
Kliknutím levým tlačítkem na objekt odkazující na URL se ve výchozím
prohlížeči otevře odkazovaná webová stránka.
•
Chcete-li zobrazit název cíle bez toho, aby se otevřel, klikněte pravým tlačítkem
na objekt s odkazem a podívejte se na text zobrazený vpravo od příkazu Otevřít.
3-61
Lekce 3
2D výkresové pohledy a pohledy 2D modelu
2D výkresové pohledy
2D výkresový pohled se skládá z dvojrozměrných objektů. Není asociativní s 3D
modelem. 2D výkresový pohled umožňuje rychle vytvořit nebo upravit výkresový
pohled bez provádění změn v dokumentu součásti nebo sestavy.
2D výkresový pohled součásti nebo sestavy je možné vytvořit převedením pohledu
3D součásti nebo vlastním nakreslením 2D grafiky. Lze také importovat soubor 2D
modelu a potom z něj vytvořit 2D pohledy. 2D grafiku můžete překrýt přes 2D pohled.
Při přidávání nebo úpravě 2D grafických objektů je dostupná celá řada kreslicích
nástrojů. Jsou zde k dispozici i příkazy pro kreslení a použití vazeb, které vám
usnadní tvorbu přesné 2D reprezentace součásti nebo sestavy.
Poznámka
Další informace o 2D výkresech v Solid Edge naleznete v tématu Kreslení
2D objektů.
pohledy 2D modelu
2D pohledy modelu jsou 2D výkresové pohledy v určitém měřítku umístěné na
pracovních listech geometrie, které si v listu 2D modelu zachovávají plnou velikost.
Z 2D modelu lze vytvořit více pohledů, které budou obsahovat geometrii 2D modelu,
přičemž hranici výřezu každého vytvořeného pohledu můžete podle potřeby upravit.
3-62
spse01545
Tvorba 2D výkresového pohledu
Existuje několik příkazů souvisejících s tvorbou 2D pohledu z existující grafiky:
•
Příkaz Pohled 2D modelu – Vytvoří pohled 2D modelu, který odkazuje geometrii
v listu 2D modelu. Pomocí příkazu Nastavení kreslicí plochy, který je dostupný
pouze pro listy 2D modelu, nastavíte pracovní plochu v určitém měřítku
v prostoru 2D modelu.
•
Příkaz Převést na 2D pohled – Převede pohled 3D součásti na 2D geometrii.
Po převodu pohledu součásti na 2D pohled již není možné obnovit asociativitu
dokumentu součásti nebo sestavy.
•
Příkaz Kreslit v pohledu – Tento příkaz, dostupný pro pohled 3D součásti,
sestavy nebo plechové součásti umístěného ve výkresovém listu, zobrazí okno
pro úpravu 2D pohledu, ve kterém lze kreslit v pohledu a přidávat poznámky
v měřítku 1:1.
•
Příkaz 2D pohled – Nahrazen příkazem Pohled 2D modelu, ale stále je dostupný
v rámci uživatelských úprav.
Měřítka 2D výkresu
Při kreslení v pohledu umístěném na pracovním listu většinou pracujete v měřítku
1:1. Lze také kreslit přímo na pracovním listu. Pokud se později rozhodnete, že
je třeba změnit měřítko grafiky nakreslené přímo na list, pouze ji přesuňte nebo
překopírujte do výkresového pohledu pomocí příkazů Vyjmout, Kopírovat a Vložit.
Velikosti kót a poznámek v pracovním listu jsou nezávislé na měřítku výkresového
pohledu. Pokud například definujete výšku a velikost textu kóty jako 0,125 palce
nebo 3,5 milimetru, jedná se o skutečné hodnoty textu kóty ve vytištěném výkresu.
Použití listu 2D modelu
Pracovat lze také v listu 2D modelu v prostoru 2D modelu. Příkaz Nastavení kreslicí
plochy definuje pracovní plochu v určitém měřítku, ve které lze tvořit, upravovat a
popisovat 2D model v měřítku odpovídajícím velikosti součásti nebo sestavy, avšak
tisknout v měřítku odpovídajícím kótám listu výkresu.
Hladina Auto-Hide je při práci na listu 2D modelu stále dostupná.
spse01545
3-63
Lekce 3
Postup tvorby pohledu 2D modelu
Tento postup je používán k tvorbě pohledu 2D modelu v dokumentu výkresu.
Nejprve pomocí příkazu List 2D modelu zobrazte list 2D modelu v plném měřítku.
Dokument obsahuje jeden list 2D modelu.
Dále pomocí příkazu Nastavení kreslicí plochy definujte pracovní plochu v listu 2D
modelu.
Dále pomocí jakékoliv kombinace importu souboru modelu, přetažení existujícího
souboru .dft do listu a 2D kreslicích nástrojů vložte nebo vytvořte geometrii modelu
v listu 2D modelu.
V pracovním výkresovém listu pomocí příkazu Pohled 2D modelu vytvořte jeden
nebo více pohledů 2D modelu, které odkazují na geometrii 2D modelu. Je možné
přizpůsobit hranici výřezu pro každý pohled vytvořený z geometrie v listu 2D modelu
a přiřadit každému pohledu jednoznačný popis.
Tvorba detailů z pohledu 2D modelu
Pomocí příkazu Detail můžete vytvořit závislý detail z pohledu 2D modelu nebo
výkresového pohledu, který byl převeden na 2D geometrii. Vytvořit můžete detail
s kruhovým nebo vlastním ohraničením.
Kliknutím sem se dozvíte další informace o detailech a způsobech jejich tvorby.
2D pohledy a asociativita
Pokud je ve skupině Vazby na pásu karet nastavena možnost Udržovat vazby, může
být grafika nakreslená v 2D pohledech aktualizována asociativně, podobně jako
profily nakreslené v prostředí součásti. Vložením řídicích kót a použitím vazeb je
možné nastavit velikost a umístění prvků.
3-64
spse01545
Skrytí konstrukční grafiky, kót a poznámek
Pomocí hladiny Auto-Hide můžete skrýt objekty ve výkresovém pohledu v případě,
že nechcete skryté objekty přiřazovat k jednotlivým hladinám. Skrýt lze konstrukční
geometrii, kóty a určité poznámky. Chcete-li například ovládat velikost geometrie,
ale nechcete ji zobrazit při vložení výkresového pohledu na pracovní list, můžete
vložit kóty do hladiny listu 2D modelu Auto-Hide.
•
Hladina Auto-Hide je dostupná při kreslení a kótování na listu 2D modelu.
Chcete-li vytvořit výkresový pohled geometrie listu 2D modelu, můžete použít
příkaz Pohled 2D modelu
automaticky.
•
a všechny objekty v hladině Auto-Hide se skryjí
Pokud kliknete pravým tlačítkem myši na výkresový pohled a vyberete příkaz
Kreslit v pohledu, vytvoří se hladina Auto-Hide také automaticky. Při zavření
okna Kreslit v pohledu se automaticky skryjí objekty v hladině Auto-Hide.
Dokončení 2D pohledu
Po dokončení kreslení ve 2D pohledu v pracovním listu zavřete okno pro úpravu
2D pohledu kliknutím na tlačítko Návrat na panelu příkazu. Po zavření okna 2D
pohledu je možné do výkresového listu přidat řídicí kóty a poznámky, například
značky svarů, toleranční rámečky a podobně.
Pokud pracujete v prostoru 2D modelu vlistu 2D modelu, můžete přidat a upravit
poznámky a kóty přímo v listu. Grafika, kterou přidáte do listu 2D modelu je ve 2D
pohledu na pracovním listu viditelná po kliknutí na kartu listu.
spse01545
3-65
Lekce 3
Úprava 2D pohledů
Pokud chcete upravit grafické objekty 3D modelu v 2D pohledu, dvakrát klikněte na
pohled. Je také možné použít příkaz Kreslit v pohledu v místní nabídce.
Pokud byly grafické objekty 2D pohledu vytvořeny z listu 2D modelu jako blok nebo
přetáhnuty do listu jako soubor, lze pomocí příkazu Otevřít v místní nabídce otevřít
grafické objekty pro úpravu. Nebo můžete pomocí příkazu Zrušit blok rozložit blok
na jeho základní objekty, se kterými potom můžete samostatně manipulovat.
Pokud byl 2D pohled vytvořen jako asociativní, je možné upravit grafiku úpravou
řídicích kót. Při zavření 2D pohledu se aktualizují řídicí kóty umístěné v listu.
Nastavení kreslicí plochy v prostoru 2D modelu
V dokumentu výkresu na listu 2D modelu je možné kreslit, modelovat, vkládat
poznámky a kótovat. List 2D modelu je speciální list, který se používá pro práci
v 2D modelovém prostoru. Umožňuje kreslit na list a vkládat poznámky v měřítku
k celkové velikosti modelované součásti, ale výkres s poznámkami vytiskne přesně
v měřítku k zadané výstupní velikosti listu.
•
List 2D modelu zobrazíte výběrem karty Zobrazit ® skupiny Pohledy listu ®
příkazu List 2D modelu a kliknutím na záložku listu dokumentu označenou
2D model.
•
Chcete-li nastavit velikost a měřítko pracovní plochy v listu 2D modelu, vyberte
nabídku Aplikace ® Nastavení kreslicí plochy. Výpočty nastavení pracovní
plochy se provádějí automaticky a vycházejí z velikosti listu a kót budoucího
modelu.
Schematická tvorba diagramů pomocí bloků a konektorů
Pomocí bloků a konektorů se v prostředí výkresu vytvářejí schémata a vývojové
diagramy. Nejprve ve výkresu vytvořte a uspořádejte bloky pomocí příkazu Blok a
potom přidejte konektory pomocí příkazu Konektory.
3-66
spse01545
Použití bloků
Nástroje pro tvorbu schémat bloků a konektorů vám pomáhají při tvorbě
elektrotechnických schémat, schémat P&ID a jiných. Solid Edge nabízí knihovnu
průmyslových 2D bloků a přístup ke všem blokům AutoCADu pomocí okamžitého
převodu. Inteligentní konektory se rychle přichytávají ke klíčovým bodům a
vytvářejí asociativní propojení, která lze snadno aktualizovat.
Pomocí pohodlného přístupu ke knihovnám bloků a funkcím okna Knihovna
lze vybrat blok a vložit jej do aktivního dokumentu s různými reprezentacemi
nebo pohledy bez velkého množství duplicitní grafiky a dat. Při změně návrhu
snadno nahradíte nebo odstraníte všechny výskyty bloku jedním příkazem. Na
text vlastnosti mohou odkazovat atributy bloku, na které zas mohou odkazovat
poznámky, například popisy.
Rozdíly mezi bloky a značkami
Značky používají vložené dokumenty výkresů, naproti tomu bloky nikoliv.
Bloky snižují velikost souboru, protože nevkládají duplicitní geometrii a data do
dokumentu výkresu.
Stejně jako značky, i bloky mohou být vytvářeny a upravovány pouze v prostředí
výkresu.
Popis bloku
Případné ekvivalentní pojmy AutoCADu jsou v této tabulce terminologie bloků
v Solid Edge v závorkách.
Pojem
Blok
spse01545
Definice
Obecný název pro množinu jednoho nebo více 2D objektů, kterou lze
vybrat a odkazovat na ni jako na jedinou entitu. Blok obsahuje zároveň
grafiku i data.
3-67
Lekce 3
Výskyt
bloku
(instance)
Blok vložený na list v dokumentu výkresu.
Každý výskyt odkazuje na hlavní blok a zobrazuje jej v určeném
umístění. Při úpravě grafiky výskytu bloku upravujete data v hlavním
bloku.
Výskyt bloku generujete pomocí příkazu Vložit blok nebo zkopírováním
a vložením.
Hlavní blok Definice bloku kombinací grafiky a dat. Hlavní blok je vlastně šablona
neboli prototyp pro výskyty bloku.
Pohled
bloku
Knihovna
bloků
Soubor
bloku
Atribut
bloku
(atribut)
Vlastnosti
bloku
(atributy)
Hlavní blok se vytváří pomocí příkazu Blok a upravuje pomocí příkazu
Otevřít.
Alternativní grafická reprezentace hlavního bloku. Například přepínač
v otevřené a zavřené poloze má dva pohledy bloku.
Pohled bloku lze vytvořit pomocí příkazu Přidat pohled bloku.
Sada souborů bloků, které mohou být použity v mnoha dokumentech
a ke kterým může přistupovat mnoho konstruktérů. Knihovna bloků
může být také jediným souborem obsahujícím mnoho bloků.
Soubory s příponou .dft, .dwg nebo .dxf, které obsahují jeden blok nebo
více souvisejících bloků. Soubory bloku lze importovat pomocí průvodce
importem z AutoCADu. Soubory bloků mohou být též převedeny do
formátu Solid Edge dvojitým kliknutím na ně v knihovně bloků nebo
přetažením souboru do výkresu. Viz dále Import existujících bloků a
Vložení bloků.
Objekt obsahující jednu dvojici typu název – hodnota, který lze
zahrnout do definice hlavního bloku jako úložiště alfanumerických dat.
Hodnoty atributů je možné předem definovat nebo určit při vkládání
výskytu bloku. Data atributů můžete extrahovat z výkresu a vložit do
externích souborů.
Atribut bloku vytvoříte pomocí příkazu Atribut bloku.
Grafika bloku i atributy bloku mají vlastnosti.
Obecné vlastnosti – Jedna nebo více dvojic typu název-hodnota, které
se týkají obecného vzhledu bloku. Tyto dvojice typu název – Hodnota
obvykle určují typ komponenty, součásti nebo objektu, který blok
představuje.
Vlastnosti atributu – Dvojice typu název – hodnota, která nabízí
určité alfanumerické informace, poznámky, pořadová čísla nebo jiné
podrobnosti o bloku.
Na všechny vlastnosti bloku odkazuje stejný text vlastnosti "Vlastnosti
bloku" – GBLK.
Import existujících bloků
Existuje několik způsobů, jak importovat bloky AutoCADu do Solid Edge.
Jednou metodou je kliknout na příkaz Soubor ® Otevřít, potom kliknout na tlačítko
Možnosti v dialogovém okně Otevřít soubor a vybrat možnosti převodu. Nachází se
zde možnost určující, zda se mají soubory AutoCADu .dwg a .dxf importovat jako
blok nebo jako skupina. Výchozí nastavení je převod jako blok. Když je importován
blok s textem atributu, je text importován jako text Solid Edge a je přidán do skupiny
3-68
spse01545
obsahující blok a text. Průvodce importem z AutoCADu vás provede jednotlivými
kroky importu.
Můžete přetáhnout celé soubory bloku .dwg a .dxf přímo do knihovny z Průzkumníku
Windows, ať jsou funkce knihovny bloků zobrazeny nebo ne, a soubor bude
automaticky převeden do formátu bloku Solid Edge. Pokud soubor obsahuje více
bloků, vytvoří tato metoda v průběhu převodu více bloků na panelu pro výběr
bloků. Jestliže soubor obsahuje geometrii, ale žádnou definici bloku, vytvoří převod
z obsahu souboru jeden blok. Obsah rozdělíte do jednotlivých bloků pomocí příkazu
Zrušit blok.
Je též možné vybrat a vložit jednotlivé bloky ze souboru .dwg, .dxf nebo .dft
zobrazeného v seznamu souborů knihoven bloků. Když kliknete na tyto typy souborů
v seznamu souborů knihoven bloků, okamžitým převodem souboru se na panelu
pro výběr bloků zobrazí názvy všech bloků v souboru. Pomocí této metody můžete
zobrazit náhled a vybrat jednotlivé bloky, které vložíte přímo ze souboru do aktivního
dokumentu Solid Edge.
Tvorba nových bloků
Nové bloky v Solid Edge je možné vytvořit pomocí kreslicích nástrojů vytvářejících
geometrii a příkazu Blok definujícího grafiku jako blok. Klikněte na tlačítko příkazu
Blok, potom vyberte jeho obsah podle výzev na panelu příkazu Blok, přiřaďte
počátek a popisný název bloku. Když kliknete na tlačítko Potvrdit, přidá se název
bloku do panelu pro výběr bloků pro použití v aktivním dokumentu. Režim tvorby
bloku ukončíte kliknutím na výběrový nástroj nebo stisknutím klávesy Esc.
Další informace o označení hlavních bloků, pohledů bloků a vnořených bloků
v navigačním panelu naleznete v tématu Zobrazení bloků v knihovně.
Chcete-li vytvořit jeden nebo více bloků z bloků v existujícím souboru výkresu, je
možné jednoduše kliknout na název souboru v knihovně bloků a otevřít jej tak a
potom přetáhnout jednotlivé bloky do výkresového listu nebo do listu 2D modelu.
Pomocí příkazu Zrušit blok zrušíte bloky geometrie a pomocí příkazu Blok vytvoříte
z geometrie nové bloky. Viz také Přidání dalších pohledů bloku dále.
Můžete také vytvořit blok a zároveň ho přidat do knihovny výběrem a přetažením
2D objektů z výkresového listu do seznamu souborů knihoven bloků. Tím se
vytvoří soubor bloku s výchozím názvem souboru Symbol.dft a odebere geometrie
z výkresového listu. Přestože má blok výchozí název značky, stále se jedná o blok.
V knihovně můžete vybrat blok a potom přejmenovat soubor pomocí příkazu
Přejmenovat v místní nabídce souboru. Blok lze také vytvořit a přejmenovat bez
odstranění geometrie z výkresového listu pomocí příkazu Úpravy ® Kopírovat do
knihovny.
Další informace o knihovnách bloků naleznete v tématu Uspořádání knihoven bloků.
Tvorba a vkládání atributů bloků
Atributy bloků nabízejí alfanumerické informace o hlavním bloku nebo pohledu
bloku. Nové atributy bloků lze vytvořit pomocí příkazu Atribut bloku. Existující
atributy je možné kopírovat a vkládat mezi bloky v jiných listech a v jiných
dokumentech.
Existuje několik způsobů přidání atributů do hlavního bloku nebo pohledu bloku.
Můžete definovat atribut bloku a potom jej zahrnout do hlavního bloku nebo do
spse01545
3-69
Lekce 3
pohledu bloku v průběhu procesu tvorby bloku. Je také možné přidat atribut do
bloku, který upravujete pomocí příkazu Otevřít. Pokud přetáhnete celý soubor .dft,
.dwg nebo .dxf jako blok a tento soubor obsahuje atributy, přidají se tyto atributy do
hlavního bloku, který se automaticky vytvoří v aktivním dokumentu.
Jestliže vložíte do dokumentu blok, který obsahuje atribut, atributy bloku se ve
výskytu aktualizují podle nastavení definovaných pro atribut v hlavním bloku.
Pokud atribut vyžaduje potvrzení nebo zadání hodnoty pro aktuální výskyt, zobrazí
se dialogové okno Vlastnosti atributů bloku, ve kterém informace upravíte.
Při vkládání budou vyžadovány pouze atributy obsažené v bloku nejvyšší úrovně ve
vnořeném bloku.
Při zkopírování a vložení bloku, při jeho přetažení na výkresový list, kopírování
v poli, přesunu nebo otočení se pro nové výskyty nezobrazí žádná výzva. Zkopírované
bloky mají stejnou hodnotu jako zdrojový blok.
Přidání dalších pohledů bloku
Každý pohled bloku je hlavní blok, který definuje určitou sadu geometrie, například
různé stavy, polohy a konfigurace. Všechny pohledy bloku mají stejné vlastnosti
bloku.
Chcete-li vytvořit pohled bloku, upravte nejprve grafiku bloku na výkresu pomocí
kreslicích nástrojů nebo příkazů pohledu, potom klikněte pravým tlačítkem na název
hlavního bloku na panelu pro výběr bloků a vyberte příkaz Přidat pohled bloku
v místní nabídce.
Pokud chcete vytvořit pohled bloku z existujícího výskytu bloku a pokud nelze výskyt
vybrat, zrušte nejdříve blok výskytu pomocí příkazu Zrušit blok a potom vyberte
grafiku pro pohled bloku pomocí okna.
Rychle a snadno je možné vytvořit hlavní bloky a další pohledy bloků přetažením
souborů .dft, .dxf nebo .dwg, které obsahují několik 2D pohledů stejné grafiky v listu
2D modelu. Pokud se soubor převede jako jeden blok a nikoliv jako jednotlivé bloky,
použijte nejdříve příkaz Zrušit blok, aby bylo možné grafiky vybrat jednotlivě.
Následně vyberte a definujte hlavní blok pomocí příkazu Blok, například nárys
dřezu. Potom definujte další pohledy pomocí příkazu Přidat pohled bloku a
výběrového okna, například bokorys a půdorys dřezu.
Bloky a skupiny
Bloky mohou být uspořádány do skupin. Skupiny usnadňují výběr více entit
najednou, především na složitých výkresech. Jednotlivé bloky mohou být seskupeny
pomocí příkazu Skupina.
Skupiny nelze vybrat pro zahrnutí do bloku. Je však možné zahrnout obsah skupiny,
pokud nejdříve použijete příkaz Zrušit skupinu. Je také možné vybrat jednotlivou
položku ve skupině pro zahrnutí do bloku buď pomocí rychlého výběru nebo pomocí
tlačítka příkazu Zdola nahoru na panelu příkazu Výběrový nástroj. Když je objekt
zahrnut do bloku, je odebrán ze skupiny.
Vnořené bloky
Vnořený blok je blok, který je součástí jiného bloku.
3-70
spse01545
Tvorba a použití diagramů pomocí vnořených bloků je výhodná z důvodu snadného
výběru a vložení vnořených bloků. Snadno je též možné nahradit všechny výskytu
podbloku ve vnořeném bloku pomocí příkazu Nahradit.
Při tvorbě vnořeného bloku nejdříve vytvořte podbloky, potom vyberte podbloky
pomocí okna a vytvořte jiný blok, který je bude obsahovat. Můžete například
nakreslit šipku, vytvořit z ní blok a potom šipku zahrnout do jiných bloků jako
podblok.
Definování vlastností grafiky bloku a atributů bloku
Přidáním vlastností do hlavního bloku se zajistí, že všechny výskyty bloku budou
obsahovat stejné atributy.
Při tvorbě nových bloků můžete definovat vlastnosti, které určují tvarové aspekty
bloku, například typ komponent, součásti nebo objektu, který blok představuje. Tyto
vlastnosti tvoří jeden nebo více dvojic typu název – hodnota. Přístup k vlastnostem
bloku získáte při definici hlavního bloku nebo pohledu bloku pomocí příkazu
Možnosti bloku na panelu příkazu Blok, který zobrazí dialogové okno Vlastnosti
bloku. Vlastnosti se zadávají do polí Název a Hodnota.
Při tvorbě nových atributů lze definovat vlastnosti, které určují alfanumerické
informace, poznámky, pořadová čísla nebo jiné podrobnosti o bloku. Vlastnosti
atributů bloku se zadávají do polí Název a Hodnota v dialogovém okně Vlastnosti
atributů bloku, které se zobrazí po kliknutí na příkaz Atribut bloku.
Informace zadané do polí Název a Hodnota v dialogových oknech Vlastnosti bloku a
Vlastnosti atributů bloku lze extrahovat do popisů, pozic a podobných poznámek.
Je možné aktualizovat vlastnosti a hodnoty hlavního bloku a výskytu bloku. Pomocí
příkazu Vlastnosti v místní nabídce hlavního bloku v knihovně je možné globálně
upravit vlastnosti existujícího hlavního bloku a všech výskytů bloku v aktivním
dokumentu.
Pomocí příkazu Vlastnosti v místní nabídce výskytu bloku můžete přidat nebo
upravit vlastnosti všech výskytů bloku ve výkresu.
Vámi vytvořené pohledy bloku získají své vlastnosti z hlavního bloku. V knihovně
není možné upravovat vlastnosti pohledu bloku, ale je možné je upravit jako
u výskytu bloku po vložení do výkresu.
Úpravy vlastnosti provedené ve výskytech ve výkresu se aktualizují do odpovídajících
zdrojových bloků v knihovně.
Odkazování na text vlastnosti bloku v poznámkách
Popisy, pozice a podobné poznámky, které jsou propojeny s bloky s definovanými
vlastnostmi, se aktualizují, aby zobrazily text vlastnosti asociovaný s tímto blokem
při jeho vložení. Poznámky je možné zahrnout do definice hlavního bloku pohledu
bloku nebo přidat do výskytu bloku ve výkresovém listu.
Aby se zobrazily vlastnosti bloku ve schématu, je nutné vytvořit reference mezi
vlastnostmi zadanými v dialogovém okně Vlastnosti bloku a textovým řetězcem
vlastnosti "Vlastnost bloku" popisu nebo pozice. Nejprve přidejte k bloku odpovídající
popis nebo pozici. Zobrazte dialogové okno Vybrat text vlastnosti kliknutím na
tlačítko Text vlastnosti v dialogovém okně Popis nebo v dialogovém okně Pozice.
Zdroj pro text vlastnosti vyberte kliknutím na možnost Z grafického propojení a
spse01545
3-71
Lekce 3
potom výběrem "Vlastnost bloku" ze seznamu Vlastnosti. Tím se v dialogovém okně
Text vlastnosti zobrazí %{BlockProperty|GBLK}.
Zadejte název vlastnosti bloku zadaný v poli Název dialogového okna Vlastnosti
bloku na místo části BlockProperty textového řetězce vlastnosti. Pokud je například
název vlastnosti cena, nahradíte "BlockProperty" hodnotou "cena", aby řetězec
vypadal takto: %{cena|GBLK}.
V popisech může být zobrazeno více úrovní textu vytvořením více položek
v dialogovém okně Vlastnosti popisu. Například: %{cena|GBLK} %{jednotka|GBLK}
%{model|GBLK} zobrazí v popisu hodnoty pro cenu, jednotky a model, pokud byly
hodnoty zadány ve sloupci Hodnota dialogového okna Vlastnosti bloku pro každý
z těchto názvů atributů.
Text vlastnosti ve vnořených blocích se vyhodnocuje pouze pro blok nejvyšší úrovně.
Další informace o použití textu vlastnosti v dokumentech výkresů nabízí téma
Používání textu vlastnosti.
Vložení bloků
Existující bloky mohou být přetaženy do dokumentu, kopírovány a vkládány mezi
dokumenty nebo vloženy pomocí příkazu Vložit blok v místní nabídce panelu pro
výběr bloků. Kterákoliv metoda umožňuje před vložením nastavit měřítko a změnit
otočení grafiky. Příslušný postup naleznete v tématu Vložení bloku.
Jednotlivé bloky nebo pohledy bloku mohou být přetaženy z panelu pro výběr
bloků do aktivního dokumentu. Vyberte název bloku na panelu pro výběr bloků,
přetáhněte blok do požadovaného umístění v dokumentu a vložte ho kliknutím
levým tlačítkem. Stejný blok vložíte na jiné umístění přesunutím myši a dalším
kliknutím. Kliknutím pravým tlačítkem ukončíte funkci. Přetažení bloku na list
nabízí stejný výsledek jako vložení bloku pomocí příkazu Vložit blok.
Je možné vybrat a vložit jeden blok z externího souboru knihovny bloků. Pokud
nastavíte seznam souborů knihovny bloků na zobrazení náhledů, můžete si
prohlédnout obsah souboru. Do dokumentu lze přetáhnout celý soubor bloku typu
.dft, .dwg nebo .dxf ze seznamu souborů knihovny bloků nebo z Průzkumníku
Windows.
•
Pokud je soubor typu .dwg nebo .dxf a pokud soubor obsahuje definici jednoho
nebo více bloků, převede se a vloží se v aktivním dokumentu obsah souboru jako
jednotlivé bloky. Pokud se v souboru nachází jeden blok, vloží se v aktivním
dokumentu jako jediný blok. Nastavení Průvodce importem z AutoCADu ovládá
způsob převodu do Solid Edge. Nastavuje se v dialogovém okně Otevřít soubor.
•
Pokud je soubor typu .dft a v souboru se nachází jediný výskyt bloku, potom
je vložen jako jediný blok. Pokud se v souboru nachází více bloků, je veškerá
grafika v souboru vložena jako jediný blok. V druhém případě můžete rozdělit
grafiku do samostatných objektů pomocí příkazu Zrušit blok.
Poznámka
Při přetažení souboru .dft na list se do aktuálního dokumentu výkresu
zkopíruje a vloží pouze obsah aktivního listu přetaženého souboru. Pokud
má soubor .dft více listů, otevřete a uložte jej nejprve s listem obsahujícím
blok nastaveným jako aktivní list, dříve než jej přetáhnete.
3-72
spse01545
Bloky jsou v dokumentu vloženy podle počátku definovaného při jejich vytvoření. Po
vložení bloku ho vždy můžete přesunout do nového umístění.
Změna měřítka grafiky bloku
Výchozí hodnota měřítka u bloků vkládaných pomocí příkazu Vložit blok nebo jejich
přetažením do listu je 1,00. Tuto hodnotu lze před vložením bloku pomocí kliknutí
změnit v okně Měřítko bloku na panelu příkazu.
Při přetažení celého souboru do aktivního dokumentu je vhodné použít list 2D
modelu, který má neomezené měřítko. Vyberte kartu Zobrazit ® skupinu Pohledy
listu ® příkaz List 2D modelu a potom aktivujte list kliknutím na kartu 2D model ve
výkresu. Potom přetáhněte soubor na list 2D modelu a nastavte hodnotou měřítka,
dříve než jej kliknutím vložíte.
Také můžete prohlédnout a změnit hodnotu měřítka bloku vloženého do výkresu
výběrem bloku a zadáním nové hodnoty měřítka do pole Měřítko bloku na panelu
příkazu.
Tipy pro změnu velikosti naleznete v tématu Zobrazení a úprava měřítka bloku.
Otočení grafiky bloku
Po přetažení bloku do dokumentu, ale před jeho vložením kliknutím levým tlačítkem,
ho můžete otočit o 45° přírůstky těmito klávesami:
- Stisknutím klávesy A provedete otočení proti směru pohybu hodinových ručiček.
- Stisknutím klávesy S provedete otočení po směru pohybu hodinových ručiček.
Úprava bloků
Bloky vložené v dokumentu mohou být přejmenovány, otevřeny pro úpravy,
odstraněny, nahrazeny nebo může být blok zrušen. Tyto příkazy jsou dostupné
v místní nabídce vybraného hlavního bloku nebo pohledu bloku v knihovně a
v místní nabídce výskytu bloku v listu. Rozdíly v chování mezi hlavními bloky a
výskyty bloků určují dostupnost jednotlivých příkazů.
Další informace o úpravách bloků naleznete v tématu Úprava bloků.
Zobrazení bloků v knihovně
Zobrazení bloků v knihovně
Knihovnu bloků zobrazíte kliknutím na tlačítko Zobrazit bloky
Knihovna v okně Knihovna.
spse01545
na kartě
3-73
Lekce 3
Zobrazuje všechny soubory v zadané složce.
Soubory knihovny bloků jsou soubory
s příponou .dwg, .dxf a .dft.
Seznam souborů
knihoven bloků
Panel pro výběr bloků
V seznamu souborů knihovny bloků je
možné zobrazit náhled obsahu souboru
bloku. Chcete-li změnit seznam souborů
na náhledy, klikněte na tlačítko Pohledy
na kartě Knihovna.
Soubor bloku vložíte do aktivního
dokumentu jako jediný blok přetažením
souboru z tohoto umístění do listu 2D
modelu nebo do výkresového listu.
Zobrazuje seznam všech bloků v aktivním
dokumentu podle názvu. Zobrazuje též
názvy jednotlivých bloků obsažených
v externím souboru bloků, když kliknete
na název souboru v seznamu souborů
knihoven bloků (výše).
Jednotlivý blok vložíte přetažením z tohoto
umístění.
Místní nabídku bloku zobrazíte kliknutím
pravým tlačítkem na panelu pro výběr
bloků.
Panel pro náhled
bloku
Zobrazuje grafický náhled názvu bloku
vybraného na panelu pro výběr bloků.
Zobrazuje též obsah souboru vybraného
v seznamu souborů knihoven bloků.
Zobrazení bloků
Stejně jako v AutoCADu se výskyty bloků nacházejí v hladinách. Při vložení bloku
do dokumentu se výskyt vloží do aktivní hladiny.
Zobrazení hladin je v Solid Edge řízeno pomocí karty Hladiny v okně Knihovna.
Pokud vypnete hladinu, ve které se výskyt nachází, veškerá grafika bloku (včetně
grafiky bloku v hladinách nastavených na zobrazení) se skryje.
Chcete-li přesunout blok do jiné hladiny, vyberte grafiku výskytu bloku a použijte
tlačítko příkazu Přesunout objekty na kartě Hladiny.
Další informace o zobrazení a ovládání hladin naleznete v tématu Přehled hladin.
3-74
spse01545
Určení typů bloků
Většina příkazů bloku je dostupná pouze pomocí místní nabídky na panelu
Knihovna, kde názvy bloků zobrazují jednu z těchto ikon:
Ikona
Význam
- Žádné výskyty
- Používán
- Alternativní pohled bloku
- Vnořený
Indikátor použití bloku se přidá, když vložíte do dokumentu první výskyt bloku, a
zmizí, jakmile odstraníte poslední výskyt.
V dolním příkladu obsahuje aktivní dokument více pohledů bloku 2. Pohled1 je
zdrojovým nebo výchozím pohledem bloku 2. Pohled 2 je dalším pohledem bloku 2.
Blok 4 obsahuje blok 3 jako vnořený blok. Vnořené bloky jsou označeny nevyplněným
obdélníkem.
Význam
- Blok 1, blok 2 a blok 3 jsou používány v dokumentu.
- Blok 4 není použit.
- Pohled 1 a pohled 2 jsou alternativní reprezentace (pohledy
bloku) bloku 2.
- Pohled 2 je nastaven jako výchozí pohled bloku.
- Blok 3 je použit jako vnořený blok v bloku 4.
Název bloku, který je na panelu pro výběr bloků uveden tučně, značí, že se jedná
o výchozí reprezentaci bloku s více pohledy. Výchozí reprezentace bloku je ta, která
se zobrazí při přetažení bloku z knihovny do výkresového listu. Výchozí blok můžete
změnit nebo nastavit pomocí příkazu Nastavit jako výchozí.
Uspořádání knihoven bloků
Uspořádání bloků v knihovně bloků
Bloky mohou být uspořádány libovolným způsobem, který vyhovuje vašim
požadavkům návrhu. Každý blok může být například uložen jako samostatný soubor
knihovny bloků nebo může být skupina souvisejících bloků uložena a uspořádána do
jednoho souboru. Soubor Battery.dft může obsahovat jedinou baterii nebo několik
typů baterií. Obecně je však výsledkem definování mnoha bloků v každém souboru
knihovny bloků místo definování jednoho bloku pro každý soubor efektivnější využití
místa.
Jediný soubor knihovny bloků může též obsahovat všechny různé bloky, které jsou
použity v určitém typu schématu nebo vývojového diagramu. Tento příklad ukazuje,
spse01545
3-75
Lekce 3
jak mohou být všechny elektrotechnické komponenty ve schématu motocyklu
uloženy v jediném souboru, cycle_blocks.dft.
Soubory typu .dft, .dxf a .dwg lze otevřít zde popsaným způsobem.
Cycle_blocks je souborem knihovny
bloků, který obsahuje všechny
komponenty potřebné k tvorbě
schématu elektrotechnického
systému motocyklu.
Seznam souborů knihoven
bloků
Blok z tohoto souboru vložíte do
aktivního výkresu kliknutím na
název souboru cycle_blocks.dft
v seznamu souborů knihoven bloků.
Tím se soubor otevře a zobrazí se
jednotlivé názvy bloků na panelu
pro výběr bloků jako na obrázku
vlevo.
Soubor se skládá z jednotlivých
bloků pro baterii, brzdy, pojistky,
světla a tak dále.
Blok vložíte do výkresu kliknutím
na název bloku a jeho přetažením
do výkresu.
Po vložení bloku se jeho název
zobrazí také v seznamu Aktivní
dokument s indikátorem výskytu
jako na obrázku vlevo.
Každý blok může být před použitím
zobrazen v náhledu.
Panel pro náhled bloku
To je grafika asociovaná s blokem
Circuit Breaker vybraným na
panelu pro výběr bloků, výše.
Vzorová knihovna schématických bloků
Solid Edge obsahuje všeobecnou vzorovou knihovnu bloků s více než 1 000 bloků
elektrotechnických a strojírenských prvků. Jsou uloženy ve složce Sample Blocks a
uspořádány podle těchto oborů: Electrical, Mechanical a Piping. Pod touto úrovní
kategorií oborů se nacházejí podsložky.
K některým podkategoriím elektrotechnických prvků patří:
3-76
spse01545
•
Analog Logic (analogové prvky),
•
Circuit Protectors (ochranné prvky obvodů),
•
Communication and Power Generation (komunikační a výkonové prvky),
•
Composite Assemblies (složené sestavy),
•
Motors and Machines (pohony a stroje),
•
PCL and Static Switching (statické přepínače),
•
Qualifying Symbols (kvalifikační značky),
•
Semiconductors (polovodiče),
•
Switches and Relays (přepínače a relé),
•
Transformers and Inductors (transformátory a cívky),
•
Transmission Path (přenosové cesty),
•
VHF UHF SHF (vysokofrekvenční prvky).
Chcete-li tyto schématické bloky najít, přejděte pomocí seznamu souborů knihoven
bloků do složky Sample Blocks v programové složce Solid Edge a procházejte složky
Electrical, Mechanical a Piping.
Vzorové bloky rámečků výkresového listu
Složka Sample Blocks také obsahuje sadu rámečků výkresových listů s rohovými
razítky pro různé velikosti listů. Tyto rámečky také obsahují příklady textu
vlastnosti a atributů bloku, jejichž informace se načtou a zobrazí v rohovém razítku.
Pro rámečky výkresových pohledů lze použít měřítko a vložit je do listu 2D modelu
pomocí příkazu Nastavení kreslicí plochy. Nebo je můžete přetáhnout a vložit do
listu 2D modelu, pracovního listu nebo listu pozadí.
Vzorové bloky rámečků výkresových listů se také nacházejí v jednom souboru
(TitleBlocks.dft) ve složce Solid Edge\Sample Blocks.
Zobrazení náhledů jednotlivých vzorových bloků ve vzorové knihovně bloků
Náhled obsahu souboru bloku můžete zobrazit kliknutím na název souboru bloku
v seznamu souborů knihoven bloků. Náhled grafiky v souboru se zobrazí na panelu
pro náhled bloku.
Dalším způsobem zobrazení náhledu všech vzorových bloků v každé kategorii
najednou je pomocí Průzkumníku Windows. Přejděte na ploše do složky Sample
Blocks ve složce Solid Edge. Klikněte na ikonu Zobrazit a potom nastavte možnost
dílčího panelu nástrojů Zobrazit na Miniatury.
Veškerá geometrie v těchto souborech výkresů je na listu 2D modelu. Na listu 1
není žádná geometrie. Většina geometrie v těchto souborech se nachází v nulové
hladině "0".
spse01545
3-77
Lekce 3
V některých souborech se nachází hladina "TEXT". V této hladině je umístěn text.
Některé soubory mohou obsahovat hladinu "TEXT", avšak žádný text v souboru.
Úprava bloků
Úprava bloků pomocí příkazu Otevřít
Hlavní blok můžete upravit v okně Knihovna kliknutím pravým tlačítkem na blok a
výběrem příkazu Otevřít z jeho místní nabídky. Všechny objekty tvořící hlavní blok
se zobrazí v novém okně pro úpravy. Atributy v bloku se zobrazí s názvem atributu,
nikoliv s jeho hodnotou.
Je možné přidávat, upravovat a odstraňovat grafiku hlavního bloku, přidávat
a upravovat dvojice atributů typu název-hodnota a přidávat kóty a poznámky
odkazující na text vlastnosti bloku.
Objekty bloku lze přesouvat, otáčet, zobrazit v měřítku, zrcadlit a roztáhnout.
Po skončení úprav kliknutím na tlačítko Návrat na panelu příkazu se změny
použijí pro hlavní blok. Pokud jsou v aktivním dokumentu výskyty hlavního bloku,
aktualizují se také.
Úprava výskytů bloku
Po kliknutí na výskyt bloku:
•
Zobrazí se úchopové body úprav. Jeden úchopový bod je pro grafiku bloku a jeden
pro každý atribut, který lze v bloku upravit. Pokud byl atribut definován tak, že
je jeho pozice zamknuta, nezobrazí se žádné úchopové body.
•
Pomocí možností na panelu příkazu Výskyt bloku můžete změnit název bloku,
měřítko bloku, vlastnosti bloku a barvu a styl 2D objektu.
Po dvojitém kliknutí na výskyt bloku:
•
Funguje stejně jako při otevření bloku pro úpravu v okně Kreslit v pohledu
výběrem příkazu Otevřít.
•
Blok můžete upravovat pomocí libovolných standardních příkazů.
Úprava atributů
Pomocí příkazu Otevřít v místní nabídce bloku můžete upravit atribut, který je
součástí bloku. Pokud vyberete příkaz Otevřít na kartě Knihovna, hlavní blok se
zaktualizuje podle provedených úprav. Jestliže vyberete příkaz Otevřít z výkresového
listu, podle provedených úprav se zaktualizuje výskyt bloku. Po kliknutí na tlačítko
Návrat se všechny změny uloží do bloku a definice atributu.
Při úpravě atributů bloku se provádějí tyto operace:
3-78
•
Pokud upravíte definici atributu v hlavním bloku a změníte vlastnosti
formátování a umístění atributu lokálně v jednotlivých výskytech bloku, budou
nastavení výskytů zachována.
•
Výběrem možnosti Použít stejnou hodnotu ve všech výskytech u existujícího
atributu změníte hodnotu všech výskytů na hodnotu definovanou v hlavním
bloku.
spse01545
•
Odstraněním atributu v hlavním bloku jej odstraníte ze všech výskytů.
•
Pokud přidáte nový atribut, přidá se do všech výskytů. Výchozí umístění a
hodnota atributu se převezmou z hlavního bloku.
•
Výběrem možnosti Uzamknout pozici v bloku u existujícího atributu změníte
všechny atributy výskytů na umístění určené v hlavním bloku.
•
Jestliže přesunete atribut, pro který je vybrána možnost Uzamknout pozici
v bloku, přesunou se i všechny atributy ve všech výskytech vzhledem k počátku
hlavního bloku.
Přejmenování bloků a pohledů
Bloky a pohledy vytvořené z bloků mohou být přejmenovány pouze pomocí místní
nabídky knihovny. Názvy bloků a názvy pohledů musí být v celém aktivním
dokumentu jedinečné.
Vyberte název bloku, vyberte příkaz Přejmenovat v místní nabídce, potom zadejte
nový název bloku místo stávajícího názvu bloku a potom stiskněte klávesu Enter.
Odstranění bloků
Bloky mohou být odstraněny jen v místní nabídce v knihovně. Když odstraníte
blok na panelu pro výběr bloků, odstraní se spolu s ním i všechny výskyty bloku
v aktivním dokumentu včetně všech pohledů bloku.
Bloky můžete mezi dokumenty vyjímat a vkládat a kopírovat a vkládat pomocí
odpovídajících příkazů v místní nabídce vybraného bloku. Při vložení do nového
dokumentu se vytvoří nový výskyt a/nebo hlavní blok.
Nahrazení bloků
Blok a všechny jeho výskyty mohou být globálně nahrazeny jediným příkazem nebo
může být nahrazen jen vybraná instance bloku. Nahrazením se změní grafika bloku
i jeho atributy.
Příkaz Nahradit je dostupný pouze v místní nabídce bloku. Když provedete
nahrazení pomocí panelu pro výběr bloků v knihovně, nahradí se všechny výskyty
vybraného bloku v aktivním dokumentu. Když provedete nahrazení vybraného
bloku ve výkresu, můžete určit, zda se má nahradit jen tento výskyt nebo všechny
instance bloku.
Zrušení bloků
Příkaz Zrušit blok pracuje s grafikou v listu 2D modelu nebo s listem aktivního
výkresu, rozdělí vybraný výskyt bloku na jeho jednotlivé komponenty nebo objekty.
Pokud je vybraný blok vnořený, zruší se pouze blok v nejvyšší úrovni.
Jestliže chcete vybrat grafiku existujícího bloku jako základ pro nový hlavní blok
nebo jiný pohled existujícího bloku a výskyt bloku nelze vybrat, použijte před
výběrem příkazu Blok nebo příkazu Přidat pohled bloku příkaz Zrušit blok v místní
nabídce bloku ve výkresu.
Pokud jste přetáhli soubor do výkresu a obsah souboru byl převeden jako jediný
blok, můžete rozdělit obsah do jednotlivých objektů pomocí příkazu Zrušit blok. Tyto
objekty bude možné vybrat při tvorbě nového bloku nebo přidávání pohledu bloku.
spse01545
3-79
Lekce 3
Vyjmutí, kopírování, vložení
Výskyty bloků můžete kopírovat a vkládat mezi listy a dokumenty. Pokud vložíte do
dokumentu výskyt bloku, nastavení hlavního bloku určí hodnoty atributů nových
výskytů.
Použití konektorů
Konektory
Konektory jsou typ poznámek, který lze přidat k blokům a dalším 2D objektům a
vytvořit tak schématické diagramy, vývojové diagramy a jiné výkresy. Efektivním
způsobem jejich využití je tvorba a uspořádání bloků nebo jiných 2D objektů ve
výkresu a následné přidání konektorů pomocí příkazu Konektor.
Je také možné upravit vzhled, umístění a orientaci existujících konektorů
výběrem konektoru ve výkresu a provedením změn na panelu příkazu Konektor a
v dialogovém okně Vlastnosti konektoru.
Tvary konektorů
Existují čtyři typy tvaru konektorů: Přímý, 1x lomený, S přemostěním a 2x lomený.
Přímé a 1x lomené konektory se skládají z počátečních a koncových uzlů. Konektory
s přemostěním a 2x lomené konektory obsahují také uzel v polovině, který definuje
střed zalomení nebo oblouku.
Polovinu oblouku přemostění je možné připojit k další čáře, například k drátu, nebo
dalšímu segmentu konektoru, aby se přesunoval s připojeným objektem. Polovina
zalomení může být k dalšímu objektu, který k ní není připojen, pouze přichycena.
Další informace o těchto tvarech naleznete v tématu Panel příkazu Konektor.
Přidání konektorů
Příkaz Konektor spustí režim dynamického umisťování konektorů, ve kterém lze do
výkresu přidávat souvislou sérii konektorů, dokud tento režim neukončíte kliknutím
pravým tlačítkem, kliknutím na nástroj Vybrat nebo stisknutím klávesy ESC.
Chcete-li vytvořit konektor, je nutné zadat dva body. Tyto body mohou být na bloku,
dalším grafickém objektu 2D, na klíčových bodech, na mřížce, ve volném prostoru
a dokonce i na bodu dalšího konektoru. Použitelné body na konektoru zahrnují
i polovinu nebo počáteční nebo koncový vrchol.
Obdobně lze konektory připojit k textu, kótám, odkazovým čarám a jiným
poznámkám. V případě, že připojíte přímý konektor k jinému objektu, přímý
i připojený objekt se zvýrazní aby bylo poznat, že jsou propojeny. Při pohybu
poznámkou se zároveň přesouvá i konektor.
Poloviny konektorů lze přichytit k mřížce při jejím umisťování a úpravách.
Manipulace s konektory
Po umístění jsou konektory řízeny objektem, ke kterému jsou připojeny. Pokud
dojde k přesunu připojeného bloku nebo objektu, přesouvá se s ním i koncový bod
konektoru a segment čáry konektoru se podle potřeby protáhne, aby udržel připojení.
3-80
spse01545
Pokud je u přímých konektorů a konektorů s přemostěním druhý konec konektoru
volný, přesouvá se s objektem celý konektor.
Pomocí mřížky a možností Přichytit k mřížce v dialogovém okně Možnosti mřížky
můžete snadno zarovnat konektory. Lze je přichytit k bodu nebo čáře.
Při úpravě existujícího konektoru můžete vybrat úchopový bod nebo polovinu
konektoru s přemostěním a jeho přetažením přichytit do požadované pozice.
Vypnutím mřížky zároveň vypnete funkci přichycování k mřížce.
Barva zvýraznění
Při výběru konektoru, který chcete upravit, se zvýrazní úchopové body a připojené
objekty. Je užitečné znát výchozí schéma barev zvýraznění, protože tak můžete
poznat, jak se budou konektory a připojené objekty chovat v případě, že se je
pokusíte upravit nebo přesunout.
•
Výchozí barva pro vybraný konektor je světle fialová.
•
Výchozí barva pro počáteční bod konektoru je červená. Všechny nadřazené
objekty, ke kterým je konektor připojen, se zobrazí zvýrazněné stejnou barvou.
•
Výchozí barva pro koncový bod konektoru je černá.
Poznámka
Výše popsané schéma barev je výchozí schéma barev. Je možné vybrat
jiné schéma barev, které může být implementováno pomocí šablon nebo
vlastního stylu konektoru. Další informace o nastavení a změně výchozích
barev naleznete v tématu Vlastnosti konektoru.
Změna orientace a tvaru konektoru
Existující konektor je možné jednoduše upravit.
Tvar vybraného konektoru lze změnit stisknutím klávesy S nebo kliknutím na
jiný typ konektoru v seznamu Tvar na panelu příkazu. Například můžete změnit
tvar konektoru z přímého na konektor s přemostěním v místě, kde se ve schématu
protínají dva dráty.
Orientaci konektoru s přemostěním a 1x nebo 2x lomeného konektoru lze změnit
stisknutím klávesy F nebo kliknutím na tlačítko Obrátit na panelu příkazu.
spse01545
3-81
Lekce 3
Poloměr přemostění u konektoru s přemostěním lze upravit zadáním nové hodnoty
do textového pole Poloměr přemostění na panelu příkazu a stisknutím klávesy Enter.
Umístění přemostění lze také upravit tak, že vyberete střední uzel a pohybujete
jím podél segmentu konektoru.
Povoleno je pouze jedno přemostění na konektor. Lze však vytvořit řetězec
konektorů s jednotlivými přemostěními, který se chová jako jediný konektor s více
přemostěními. Nastavte počáteční a koncové zakončení konektoru ve středu na
možnost „Prázdný“. To stejné proveďte pro koncové zakončení prvního konektoru a
počáteční zakončení koncového konektoru. Například:
Umístěním 2x lomeného konektoru a výběrem a přetažením jeho středního uzlu lze
vytvořit konektor ve tvaru U.
3-82
spse01545
Vyjmutí, kopírování a vložení konektoru
Vybraný konektor lze vyjmout, zkopírovat a vložit pomocí příslušných příkazů
v místní nabídce konektoru. Chcete-li zkopírovat nebo přesunout konektor, stiskněte
při přetažení konektoru klávesu Ctrl.
Otočení/zrcadlení/změna měřítka/přesunutí konektoru
Poznámky konektorů lze otáčet, zrcadlit, změnit jejich měřítko a přesouvat je pomocí
příslušných příkazů. Pokud tyto příkazy použijete pro připojený objekt, segment
konektoru se změní spolu s ním. Pokud vyberete samotný segment konektoru, změní
se pouze konektor.
Při přesouvání jednotlivých konektorů je efektivnější přesunout připojený objekt.
Konektory nelze přesouvat pomocí výběru pomocí okna.
Odpojení konektoru
Chcete-li odpojit konektor od objektu, vyberte a přetáhněte uzel konektoru pryč
z objektu.
Styl a vlastnosti konektoru
Styl konektoru lze použít globálně pro všechny konektory přiřazením kótovacího
stylu nebo je možné přizpůsobit konektory vložené do výkresu výběrem lokálního
stylu a následným nastavením jedné nebo více vlastností konektoru.
Vlastnosti konektoru, které lze nastavit, zahrnují barvu, šířku a typ segmentu čáry,
stejně jako nezávislé styly koncových značek počátku a konce. Koncové značky
také nemusíte vůbec používat.
Výběr a použití globálního stylu konektorů
Chcete-li globálně vybrat styl poznámky konektoru, přejděte na kartu Kótovací styl
dialogového okna Možnosti, nastavte možnost Přiřazení kótovacích stylů a vyberte
styl pro objekt poznámky konektoru.
Konektory s kótami sdílejí styl čáry. Určité globální výchozí hodnoty pro styly čar
konektoru můžete nastavit v dialogovém okně Kótovací styl (vyberte příkaz Formát
® Styl, ze seznamu Typ stylu vyberte „Kóta“ a klikněte na tlačítko Nový nebo
Upravit). Zde je možné provádět tyto změny stylu:
•
Výchozí barva čáry – vyberte kartu Obecné a změňte výchozí (černou) barvu
stylu čáry konektoru pro všechny nové konektory vložené do výkresu.
•
Výchozí typ a tloušťka čáry – vyberte kartu Poznámka a změňte výchozí typ čáry
a tloušťku konektoru.
Poznámka
Možnosti pro zakončení konektoru naleznete na panelu příkazu Konektor.
Tato nastavení je možné při vkládání nových konektorů interaktivně měnit.
Chcete-li nastavit barvy úchopových bodů konektorů, na kartě Barva v dialogovém
okně Možnosti změňte tato globální nastavení:
spse01545
3-83
Lekce 3
•
Zvýrazněné: Nastavuje barvu úchopového bodu úpravy pro počátek segmentu
konektoru. Také nastavuje barvu zvýraznění pro objekty, které jsou ke konektoru
připojeny. Výchozí barva je červená.
•
Vybrané: Pro vybraný konektor nastavuje barvu segmentu čáry konektoru.
Výchozí barva je světle fialová.
•
Úchopový bod: Nastavuje barvu úchopových bodů pro konec segmentu konektoru
a pro úchopové body v polovině konektoru. Výchozí barva je černá.
Předefinování stylů pomocí vlastností objektu
Výchozí nastavení segmentu čáry nových konektorů lze předefinovat pomocí
možností na panelu příkazu Konektor a v dialogovém okně Vlastnosti konektoru.
Také lze upravit styly zakončení počátku a konce, a to buď na panelu příkazu nebo
v dialogovém okně.
Přehled značek
Často používaný výkres nebo komponentu výkresu je možné uložit jako značku a
usnadnit tak opětovné používání v dalších dokumentech. Po vložení geometrie lze
měnit její měřítko, umístění a orientaci. Opětovné použití zvyšuje produktivitu a
efektivitu výkresu a pomáhá při zachování přesnosti a konzistence v projektu.
Možnosti tvorby, použití a opětovného použití bloků jsou podobné jako u značek.
Můžete je importovat z AutoCADu nebo definovat v Solid Edge a uložit do globálních
knihoven. Bloky mají oproti značkám i další výhody. Mohou například obsahovat
inteligentní prvky, například proměnný text, na který se lze odkazovat v popisech a
kusovnících. Jsou také "lehčí" než značky. Blok můžete vybrat z knihovny a vložit
jej do dokumentu jako hlavní blok a potom do stejného dokumentu přidat další
reprezentace nebo pohledy tohoto hlavního bloku bez nutnosti přidání velkého
množství další geometrie a dat. Další informace o blocích naleznete v tématu
nápovědy Používání bloků.
Výběr způsobu vložení symbolu
Výchozí metodou vložení symbolu do dokumentu je Blok. Chcete-li změnit způsob
vložení, zkontrolujte, zda není na kartě Knihovna vybrána žádný symbol, v místní
nabídce použijte příkaz Vložit symbol jako a vyberte požadovanou možnost vložení.
Poznámka
Jestliže příkazy v místní nabídce Vložit symbol jako nejsou dostupné, zrušte
na kartě Knihovna výběr tlačítka Zobrazit bloky:
.
Další informace o důsledcích výběru způsobů vložení nabízí téma nápovědy Způsoby
vložení symbolu.
Vložení symbolů a obrázků
Do dokumentu je možné výběrem dokumentu symbolu na kartě Knihovna vložit
symbol a potom přetáhnout symbol na list. Také můžete zkopírovat a vložit
dokument symbolu do dokumentu výkresu.
3-84
spse01545
•
Při přetažení značky lze určit, kam se vloží.
•
Při kopírování se značka vloží automaticky do levého dolního rohu výkresu.
Do dokumentů výkresu, sestavy a součásti je možné přidávat obrázky pomocí
příkazu Vložit Obrázek. Na list také lze obrázek přetáhnout nebo zkopírovat a vložit.
•
Soubory obrázků se nevloží jako symboly, ale jako obrázkové objekty, přičemž
můžete po vložení měnit jejich velikost, otáčet je a přesouvat.
•
Stejně jako symboly mohou být obrázky do dokumentu vložené nebo propojené
s externím souborem.
Tvorba symbolů
Nejjednodušší způsob, jak vytvořit symbol, je výběr grafiky, kterou chcete uložit jako
symbol, a přetažení této grafiky do knihovny. Solid Edge automaticky přiřadí je
každému symbolu výchozí název dokumentu. Pomocí příkazu Přejmenovat v místní
nabídce můžete symbol později přejmenovat.
K vytvoření symbolu lze také použít příkaz Kopírovat do knihovny v nabídce Úpravy.
Při použití příkazu Kopírovat do knihovny určíte počátek symbolu, což umožňuje
pozdější přesné umístění symbolu. Tento příkaz umožňuje také určit název symbolu
ještě před jeho tvorbou. Obě metody vloží grafiku symbolu do aktivní knihovny
symbolů.
Protože každý nový dokument Solid Edge obsahuje vlastnosti definované v šabloně,
která byla použitá k jeho tvorbě, můžete pro dokumenty symbolů používat různé
šablony. Solid Edge obsahuje základní šablony pro metrické i palcové symboly.
Chcete-li je použít, klikněte při tvorbě nového dokumentu symbolu v dialogovém
okně Nový na kartu More.
Je také možné vytvořit vlastní šablonu symbolů. Pomocí dialogového okna Nový
vytvořte nový dokument výkresu, nastavte požadované vlastnosti, které chcete
používat ve všech symbolech, a uložte dokument po názvem symbol.dft do složky
Template. Při další tvorbě nového dokumentu Solid Edge bude tato šablona
dostupná na kartě Obecné v dialogovém okně Nový.
Tvorba knihoven symbolů
Symboly můžete ukládat do libovolné složky na počítači nebo na počítači v síti, ale
kvůli snadnějšímu používání byste měli určit, kde se podnikové symboly nacházejí.
Aktivní knihovnu symbolů určíte pomocí možnosti Hledat v knihovně.
Manipulace se symboly
Se symboly se manipuluje stejně jako s jakoukoliv jinou grafikou. Můžete například
upravovat jejich vlastnosti, přesouvat je nebo kopírovat. Při manipulaci se symbol
chová jako samostatná jednotka.
Úprava vlastností symbolu
•
spse01545
Při úpravě vlastností symbolu vloženého metodou Propojit, Vložit nebo Sdíleně
vložit se pro provedení změn zobrazí dialogové okno Vlastnosti symbolu.
3-85
Lekce 3
•
Při úpravě vlastností objektu vloženého metodou Geometrie se zobrazí dialogové
okno Vlastnosti skupiny.
•
Při úpravě vlastností objektu vloženého metodou Blok se zobrazí dialogové okno
Vlastnosti bloku.
Úprava grafiky symbolu
•
Symboly vložené metodou Geometrie se upravují ručně, stejně jako libovolný
2D objekt.
•
Chcete-li upravit grafiku symbolu vloženého metodou Propojit, Vložit nebo
Sdíleně vložit, dvakrát klikněte na symbol ve výkresu. Aby bylo možné upravit
grafiku, otevře se dokument symbolu. Po provedení požadovaných změn
dokument symbolu uložte a zavřete, čímž se vrátíte na list dokumentu výkresu,
kde je symbol vložen.
•
Symboly vložené metodou Blok upravíte tak, že dvakrát kliknete na grafiku
bloku na listu výkresu. Grafika se otevře pro úpravy v okně Kreslit v pohledu.
Po dokončení úprav grafiky bloku uložte změny a vraťte se na list výkresu, kam
byl symbol vložen (kliknutím na tlačítko Návrat).
Způsoby vložení symbolu
Výběr způsobu vložení symbolu
Před přidáním symbolu do dokumentu je možné určit způsob jeho vložení. Způsob
vložení určuje, jak se symbol bude chovat na listu výkresu.
•
Geometrie
Poznámka
Možnost Geometrie funguje jen u dokumentů výkresů a dokumentů,
které lze převést, například soubory AutoCADu a MicroStation. Když
vyberete možnost Geometrie a vložíte jiný typ souboru, metoda vložení
se nastaví na Vložit.
•
Propojit
•
Vložit
•
Sdíleně vložit
•
Blok
Vložení symbolu jako geometrie
Tento způsob zkopíruje objekty výkresu přímo do aktivního dokumentu bez jejich
vložení jako symbolu. Grafika se vloží jako skupina a zobrazí se na kartě Skupiny
panelu Knihovna.
Počet symbolů vložených jako geometrie není omezen. Do souboru cílového výkresu
se kopíruje jen použitá geometrie a styly, proto se soubor zbytečně nezvětšuje.
3-86
spse01545
Vložení symbolu jako propojení
Při vložení symbolu jako propojení se do souboru výkresu přidá odkaz na další
soubor. Protože obsah symbolu není vložený v souboru výkresu, nejsou problémy se
zvětšenou velikostí souboru. Když však budete chtít přenést soubor výkresu do jiné
složky nebo jiného počítače, bude nutné přenést i připojené soubory symbolů.
Libovolná změna souboru původního symbolu způsobí změny ve všech souborech
výkresů obsahujících propojení na příslušný symbol. To může být v některých
pracovních postupech užitečné. Někdy však budete chtít, aby se provedené změny
v soubory symbolu neprojevily ve výsledném souboru výkresu.
Vložení symbolu jako vložení
Pokud symbol vložíte s možností Vložit, zkopíruje se soubor symbolu do souboru
výkresu. Při přetažení souboru z knihovny do aktivního listu se vytvoří symbol
objektu a soubor symbolu se zkopíruje do samostatného úložného prostoru v cílovém
souboru výkresu.
Vložení symbolu jako sdílené vložení
Sdílené vložení symbolu je výchozím režimem a podobá se zčásti metodě Vložit
i Propojit. Stejně jako u metody Vložit se soubor symbolu zkopíruje do souboru
cílového výkresu. Podobně jako u metody Propojit se při dalším vkládání stejného
symbolu vytvářejí jen odkazy na stejný symbol. Po provedení úprav sdíleně
vloženého symbolu dvojitým kliknutím na symbol na listu výkresu se všechny
změny jednoho výskytu projeví ve všech výskytech stejného sdíleně vloženého
symbolu. Protože existuje jen jeden vložený soubor a ostatní výskyty symbolu se na
něj odkazují, zobrazí se úpravy provedené v jednom výskytu ve všech výskytech
příslušného symbolu.
Metoda sdíleného vložení eliminuje nevýhody metod vložení i propojení. Protože je
soubor vložený v dokumentu, není nutné provádět správu propojení. Díky tomu,
že je soubor v cílovém výkresu sdílený, může jej používat více výskytů symbolu
a cílový výkres se nezvětšuje.
Vložení symbolu jako blok
Pokud chcete vyvíjet elektrotechnická schémata, PID schémata a další, vkládejte
symboly jako bloky. U metody bloku máte přístup k bloku, atributům bloku a
nástrojům pro tvorbu schémat konektorů i k rozsáhlé knihovně oborových 2D bloků
reprezentujících vodovodní, elektrické i strojírenské symboly. Pomocí okamžitého
převodu máte také přístup ke všem blokům vytvořeným v AutoCADu. Inteligentní
konektory Solid Edge se rychle přichytávají ke klíčovým bodům a vytvářejí
asociativní propojení, která lze snadno aktualizovat.
Další informace naleznete v tématu nápovědy Používání bloků.
spse01545
3-87
Lekce
4
Cvičení: Vložení výkresového
pohledu
Toto cvičení představuje běžný postup vkládání výkresových pohledů součásti Solid
Edge. Každý výkres je odlišný, ale základní přístup k tvorbě pohledu, rozvržení,
manipulace a úpravy jsou stejné ve všech prostředích Solid Edge. Ve skutečnosti je
postup k vložení pohledů sestavy stejný jako postup k tvorbě pohledů součásti na
listu výkresu. Toto cvičení nabízí základní princip pracovního procesu pro rychlou a
efektivní tvorbu výkresových listů.
Toto cvičení naleznete v dodatku A.
spse01545
4-1
Lekce
5
Cvičení: Tvorba výkresu sestavy
Toto cvičení představuje způsob tvorby výkresu s rozloženým pohledem sestavy.
Toto cvičení naleznete v dodatku B.
spse01545
5-1
Lekce
6
Cvičení: Šablona s pohledy
Dokument šablony s pohledy je dokument výkresu obsahující výkresové pohledy,
které nejsou propojeny s modelem. Když je soubor modelu přetažen z karty
Knihovna ve stromu modelu nebo z Průzkumníku Windows do šablony s pohledy,
rozmístí se pohledy podle modelu. Šablona s pohledy může být vytvořena pouze
pomocí příkazu Vytvořit šablonu s pohledy.
Toto cvičení ukazuje proces použití šablony s pohledy.
Toto cvičení naleznete v dodatku C.
spse01545
6-1
Lekce
7
Cvičení: Tvorba přerušeného
pohledu
Toto cvičení představuje způsob použití příkazu Přerušený pohled.
Toto cvičení naleznete v dodatku D.
spse01545
7-1
Lekce
8
Cvičení: Tvorba částečného řezu
Toto cvičení představuje způsob použití příkazu Částečný řez.
Toto cvičení naleznete v dodatku E.
spse01545
8-1
Lekce
9
Přehled lekce
Odpovězte na následující otázky:
1. Vyjmenujte způsoby tvorby dokumentu výkresu.
2. Popište hlavní kroky potřebné ke tvorbě výkresu.
3. Vyjmenujte další pohledy, které lze vytvořit z jednoho nebo více již vytvořených
hlavních pohledů součásti.
4. Co znamená šedý rámeček okolo výkresového pohledu?
5. Co je šablona s pohledy?
spse01545
9-1
Odpovědi
1. Vyjmenujte způsoby tvorby dokumentu výkresu.
•
Na spouštěcí stránce v části Vytvořit klikněte na ikonu Výkres.
•
V nabídce Aplikace klikněte na příkaz Nový ® Výkres.
•
V nabídce Aplikace klikněte na příkaz Nový ® Vytvořit výkres.
2. Popište hlavní kroky potřebné ke tvorbě výkresu.
•
Tvorba dokumentu výkresu.
•
Zadejte velikost výkresového listu.
•
Spuštění Průvodce vkládáním pohledů.
•
Vyberte součást nebo sestavu, ze které chcete vytvořit výkres.
•
Vyberte hlavní pohledy, které chcete vytvořit.
•
Vložte pohledy do listu.
•
Uspořádejte pohledy na výkresovém listu.
3. Vyjmenujte další pohledy, které lze vytvořit z jednoho nebo více již vytvořených
hlavních pohledů součásti.
•
Hlavní pohledy
•
Pomocné pohledy
•
Detaily
•
Řezy
•
4. Co znamená šedý rámeček okolo výkresového pohledu?
Šedý rámeček znamená, že se součást nebo sestava změnily a výkresový
pohled není aktuální. Takový výkresový pohled aktualizujete pomocí příkazu
Aktualizovat pohledy na kartě Domů ve skupině Výkresové pohledy.
5. Co je šablona s pohledy?
spse01545
0-1
Odpovědi
0-2
spse01545
Lekce
10 Souhrn lekce
Je možné vytvářet výkresy součástí a sestav. Pomocí Průvodce vkládáním pohledů
vložte na list hlavní pohledy. Mezi mnoha úkony můžete například změnit
uspořádání pohledů, stínovat pohledy, měnit měřítko pohledu, ořezávat pohledy,
nebo vkládat kóty a poznámky do pohledů. Další informace naleznete v nápovědě
Solid Edge.
spse01545
10-1
Lekce
11 Kóty, poznámky a PMI
Důležitou součástí procesu navrhování je přidávání kót a poznámek jako výrobních
informací o produktu (PMI) do výkresů a dokumentů modelů.
•
Kóty a poznámky lze do výkresů vkládat v prostředí výkresu a do skic
v dokumentu modelu.
•
PMI můžete do 3D modelů přidávat v prostředích součásti, plechu a sestavy.
Přehled kótování
Pomocí kót můžete přidávat popisky hodnot ke 3D PMI pohledu modelu nebo 2D
geometrii modelu změřením vlastností, například rozměru, umístění a orientace
objektů. Změřit můžete délku čáry, vzdálenost mezi dvěma body nebo úhel čáry
vzhledem k vodorovné nebo svislé orientaci. Kóty jsou asociativní s 3D modely nebo
2D objekty, na které odkazují, a proto je možné v modelu provádět snadněji změny.
Solid Edge nabízí kompletní sadu kótovacích nástrojů, aby bylo možné součásti,
sestavy a výkresy řádně dokumentovat.
Informace o vkládání kót ve 3D modelu naleznete v tématu PMI kóty a poznámky.
V prostředí výkresu můžete přidávat kóty pomocí příkazů ve skupině Kóta na
kartě Domů nebo Tvorba skici. Kóty lze také vytvářet načtením z modelu součásti,
plechové součásti a sestavy pomocí příkazu Načíst kóty z modelu.
spse01545
11-1
Kóty, poznámky a PMI
Lekce 11
Pomocí příkazů pro kótování můžete vložit následující typy kót:
(A) Lineární kóty
(B) Úhlové kóty
(C) Kóty průměru
(D) Radiální kóty
(E) Skupiny kót
Dostupné jsou následující příkazy kót:
•
příkaz Chytrá kóta,
•
příkaz Vzdálenost mezi,
•
příkaz Úhel mezi,
•
příkaz Staniční kóta,
•
příkaz Úhlová staniční kóta,
•
příkaz Kóta průměru,
•
příkaz Kóta zkosení.
Každý kótovací příkaz má panel příkazu, který nastavuje možnosti pro vložení
kóty. Pokud vyberete existující kótu, zobrazí se stejný panel příkazu, kde můžete
upravit vlastnosti kóty.
11-2
spse01545
Řízení objektů pomocí kót
Je možné vložit kótu, která řídí rozměr nebo umístění objektu, ke kterému je
odkazována. Tento typ kóty se označuje jako uzamknutá kóta. Pokud změníte
hodnotu uzamknuté kóty, objekt se bude aktualizovat tak, aby odpovídal nové
hodnotě.
Hodnota odemknuté kóty je ovládána objektem, na který odkazuje, nebo zadaným
vzorcem či proměnnou. Pokud se objekt, vzorec nebo proměnná změní, hodnota
kóty se zaktualizuje.
Protože uzamknuté i odemknuté kóty jsou asociativní s objektem, na který odkazují,
můžete změnit model snadněji a není nutné při aktualizaci návrhu odstraňovat a
znovu používat objekty nebo kóty.
Zamykání a odemykání kót
Zapnutím nebo vypnutím možnosti uzamknutí na panelu příkazu Kóta nebo
v dialogovém okně Upravit hodnotu kóty je možné obecně určit, jestli je kóta
uzamknuta nebo odemknuta.
Poznámka
Pokud není tlačítko Uzamknout dostupné, nastavte možnost Udržovat vazby
ve skupině Vazby na kartě Domů nebo Tvorba skici.
V prostředí výkresu mohou být kóty vloženy jako uzamknuté nebo odemknuté, podle
nastavení příkazu Udržovat vazby. Pokud bude příkaz Udržovat vazby zapnut, kóty
budou ve výchozím nastavení uzamknuté. Zde platí tyto výjimky:
spse01545
•
Kóty vložené v pohledech součástí jsou vždy odemknuté.
•
Kóty vložené mezi 2D pohled a objekt na výkresovém listu mohou být pouze
odemknuté.
11-3
Lekce 11
Barva kót
Uzamknuté a odemknuté kóty jsou barevně rozlišeny. Výchozí barvy se v prostředích
synchronního modelování liší od barev v prostředí výkresu.
Změna barvy kóty ve výkresu
V prostředí výkresu je barva definovaná pro každý typ kóty součástí kótovacího
stylu, který je možné upravit pomocí příkazu Styl na kartě Zobrazení ve skupině
Styl. Změnit lze výchozí barvu uzamknutých a odemknutých kót na kartě
Obecné dialogového okna Upravit kótovací styl.
•
Výchozí barva uzamknutých kót (černá nebo bílá) se nastaví pomocí možnosti
Řídicí kóta.
•
Výchozí barva odemknutých kót (tmavě azurová) se nastaví pomocí možnosti
Řízená kóta.
Další informace o barvě PMI kót modelu v synchronních modelech naleznete
v tématu Nastavení globální barvy a velikosti písma PMI.
Kóty, které nejsou v měřítku
Hodnotu řízené kóty můžete změnit nastavením její hodnoty kóty na bez měřítka.
Pokud například změníte hodnotu kóty 15 milimetrů (A) na 30 milimetrů, aktuální
rozměr viditelné čáry bude stále 15 milimetrů (B). Solid Edge podtrhne hodnoty
kót, které nebudou v měřítku.
11-4
spse01545
Vkládání kót
Chcete-li k objektům přidávat kóty, můžete použít kótovací příkaz, například Chytrá
kóta, a potom vybrat objekty, které chcete kótovat.
Při vkládání kót program dočasně dynamicky zobrazuje vkládanou kótu. Toto
dočasné zobrazení ukazuje, jak bude nová kóta vypadat, pokud kliknete myší
v aktuální pozici kurzoru. Orientace kóty se mění podle pohybu kurzoru.
Když například kliknete na příkaz Vzdálenost mezi a vyberete počáteční objekt (A) a
objekt, k němuž měříte vzdálenost (B), kóta si dynamicky nastaví orientaci podle
polohy kurzoru (C) a (D).
Díky dynamickému řízení orientace kóty během vkládání, lze vkládat kóty rychle
a efektivně, bez nutnosti použití několika příkazů. Každý kótovací příkaz používá
dynamické vkládání, pomocí kterého můžete řídit vzhled kóty při jejím vkládání.
Poznámka
Když je zaškrtnuté políčko průsečíku u funkce Úchopové body a vyberete
příkaz Vzdálenost mezi, můžete vložit řízenou kótu měřící objekt k průsečíku
dvou objektů.
Přichytávání ke klíčovým bodům a průsečíkům
Při vkládání kóty můžete použít klávesové zkratky k výběru a přichycení ke
klíčovým bodům nebo průsečíkům. Po určení čáry, kružnice nebo jiného objektu, ke
kterému se chcete přichytit, můžete stisknout jednu z těchto klávesových zkratek
a použít tak souřadnice bodu v rámci příkazu: M (polovina), I (průsečík), C (střed)
a E (koncový bod).
Další informace naleznete v tématu Výběr a přichytávání k bodům.
spse01545
11-5
Lekce 11
Vložení řídicích kót do průsečíku
Někdy je nutné vložit řídicí kótu k průsečíku dvou objektů. To můžete provést
okótováním bodu profilu, který vytvoříte pomocí příkazu Bod.
Můžete například vytvořit bod v teoretickém průniku čar dvou profilů a pomocí
příkazu Vzdálenost mezi s možností vložení Dvěma body okótovat vytvořený bod.
Výsledkem je uzamčená kóta, kterou můžete použít k řízení vzdálenosti, velikosti
nebo tvaru.
Další informace naleznete v tématu Vložení řídící 2D kóty do průsečíku.
11-6
spse01545
Vkládání kót s osou kótování
Příkaz Osa kótování nastavuje orientaci osy kótování ve výkresovém listu nebo
rovině profilu. Jestliže použijete příkazy Vzdálenost mezi nebo Staniční kóta, můžete
místo výchozí osy výkresového listu nebo roviny profilu použít novou osu kótování.
Po definování osy kótování lze vložit kótu rovnoběžnou nebo kolmou k ose kótování.
Kótování pomocí mřížky
Pomocí mřížky a možnosti Přichytit k mřížce v dialogovém okně Možnosti mřížky
můžete snadno vytvářet a zarovnávat kóty. Přichycovat lze k bodu nebo čáře mřížky.
Při úpravách existující kóty můžete vybrat jakoukoliv část kóty (čáru, text nebo
úchopový bod) a přetažením ji přichytit do požadované pozice. Vypnutím mřížky
zároveň vypnete funkci přichycování k mřížce.
Automatické kótování
Existují dva způsoby, jak můžete automaticky přidávat kóty a vytvářet geometrické
vazby omezující geometrii:
•
Při úpravách existujícího profilu můžete použít příkaz Správce vazeb. Jedná se
o rychlý způsob kótování a vytvoření jednoduchých geometrických vazeb 2D
informací přenesených do Solid Edge (i z jiných systémů).
•
Při kreslení nových objektů můžete použít příkaz Automatické kótování.
Možnosti na kartě Automatické kótování v dialogovém okně Úchopové body
určují, kdy se kóty vkládají a jestli se použije nebo nepoužije přiřazení kótovacích
stylů.
Používání Správce vazeb
Pomocí příkazu Správce vazeb je možné dokončit profil nebo skicu nebo vytvořit plně
parametrický profil nebo skicu. Po použití všech důležitých kót a vazeb tvaru lze
příkaz Správce vazeb použít na chybějící geometrické nebo kótovací vazby a model
tak zcela opatřit vazbami. Vhodné je zkontrolovat profil možností Zobrazit stupně
volnosti, která zkontrolujte stupně volnosti.
Na panelu příkazu Správce vazeb můžete také zobrazit počet dalších potřebných
vazeb a jak se tvar může změnit podle aktuálních vazeb a kót.
Chcete-li určit, kolik vazeb je potřeba a jak se profil nebo skica může změnit,
přetáhněte kolem profilu výběrové okno a potom klikněte na tlačítko Potvrdit na
panelu příkazu. Dále klikněte na panelu příkazu na tlačítko Zobrazit stupně
volnosti a zobrazte počet potřebných vazeb. Profil se dočasně zobrazí zvýrazněný
barvou, která také ukazuje jednu možnost změny profilu. Dalším kliknutím na
tlačítko Zobrazit stupně volnosti zobrazíte další varianty.
spse01545
11-7
Lekce 11
Formátování kót
Chcete-li, aby dvě nebo více kót vypadalo stejně, můžete vybrat kóty a použít styl
pomocí panelu příkazu. Chcete-li, aby formát kót vypadal jedinečně, můžete vybrat
kótu a upravit její formát pomocí panelu příkazu nebo příkazu Vlastnosti v místní
nabídce.
Další informace o formátování zakončení kót naleznete v tématu Nastavení velikosti
a tvaru zakončení.
Pomocí možností v dialogovém okně Rozšířený text kóty můžete k hodnotě kóty
přidat doplňující informace a přidat text před, za, nad a pod hodnotu kóty. Toto
dialogové okno lze použít při vložení nebo úpravě kóty. Další informace naleznete
v tématu Přidání a úprava textu kóty.
11-8
spse01545
Přidání přerušení pomocných čar kóty
Kótované výkresy se mohou stát přeplněné a špatně čitelné, když se kóty vzájemně
překrývají. Pomocí příkazu Přerušit pomocnou čáru můžete přerušit pomocné čáry
u kót (A). Výsledkem je vložení mezer (D) do pomocné čáry (B) kdekoliv se protíná
s jinou kótou (C). Vizuálně přerušení vznikne tak, že se v místě průsečíku nenakreslí
pomocná čára.
(A) = vybraná kóta
(B) = pomocná čára (přerušená)
(C) = protínající se kóty (nepřerušené)
(D) = mezery
Účelem mezery pomocné čáry je přidání viditelné prázdné plochy a zlepšení
čitelnosti kót. Velikost mezery lze nastavit možností Přerušení na kartě Čáry a
osy dialogového okna Vlastnosti kóty.
Nastavením možnosti Vyplnit text barvou pozadí na kartě Text dialogového okna
Vlastnosti kóty přidáte přerušení okolo textu kóty, který protíná jinou kótu.
Kóty s mezerami pomocných čar můžete vyjmout, kopírovat a vložit, pokud společně
s geometrií vyberete i přerušující a přerušenou kótu.
Pomocné čáry kóty, které jste přerušili, si z estetických důvodů zachovají svá
nastavení během aktualizací pohledů a také když přemístíte text kóty nebo čáry.
Pomocí příkazu Odstranit přerušení pomocné čáry můžete odstranit přerušení
pomocné čáry.
spse01545
11-9
Lekce 11
Přidání odklonů pomocných čar kóty
Přidáním odklonů pomocných čar kót můžete zlepšit srozumitelnost okótovaného
výkresu a předejít překrývaní kótovacích čar. Tato funkce je podporována ve
staničních kótách, lineárních kótách, kótách průměru, symetrických kótách průměru
a kruhových kótách průměru.
•
Stisknutím klávesy Alt a kliknutím přidáte jeden nebo více odklonů:
Ke kótovacím čarám staniční kóty.
K vodorovným nebo svislým pomocným čarám lineárních kót, symetrických
kót průměru, kruhových kót průměru a kót vzdálenosti mezi.
•
Jeden odklon můžete z existující kóty odebrat držením klávesy Alt a kliknutím
na klíčový bod odklonu.
•
Pomocí tlačítka Odklon na panelu příkazu můžete odstranit všechny odklony na
vybrané čáře kóty nebo pomocné čáře.
•
Délku a orientaci čar odklonu můžete změnit přetažením segmentu nebo
úchopových bodů vytvořených odklonem.
Při přidávání odklonění do kót od základny nebo zřetězených kót existují jistá
omezení. Další informace naleznete v tématu nápovědy skupiny kót.
11-10
spse01545
Kopírování dat kóty
V prostředí výkresu Solid Edge můžete z jedné kóty do druhé kopírovat data,
například řetězec před textem, typy zobrazení kót a tolerance. Můžete také
zkopírovat vlastnosti stylu související s kótou nebo poznámkou do jiné kóty nebo
poznámky pomocí příkazu Kopírovat vlastnosti.
Změna kót pomocí kolečka myši
Pomocí kolečka na myši lze změnit řídicí nebo systémovou kótu. Při otáčení
kolečkem se kóta zvětšuje nebo zmenšuje po 5 procentech. Pokud máte například
kótu 100 mm, přírůstek bude 5 mm.
Chcete-li změnit kótu pomocí kolečka myši, vyberte požadovanou kótu a otáčením
kolečka dopředu kótu zvětšete nebo otáčením zpět ji zmenšete.
Možnost na kartě Pomocníci dialogového okna Možnosti Solid Edge řídí funkce
kolečka myši.
•
Pokud není zaškrtnuto políčko Povolit změny hodnot pomocí kolečka myši,
změníte hodnotu kóty pomocí stisknutí klávesy Ctrl a kolečka myši.
•
Pokud je políčko zaškrtnuto, změníte kótu pomocí kolečka myši.
Použití výrazů v kótách
V mnoha případech spolu kóty jednotlivých prvků v modelu souvisejí. Například
poloměr ohybu součásti plechové součásti je obvykle funkcí tloušťky materiálu. Tyto
typy vazeb návrhu s výrazy lze definovat a automatizovat. Vyberete kótu a potom
zadáte vzorec pomocí příkazu Proměnné na kartě Nástroje. Až je výraz vyřešen,
hodnota kóty se změní na vypočítanou hodnotu.
Kóty s výrazy můžete použít v následujících případech:
•
Řízení kóty jinou kótou; Kóta A = Kóta B
•
Řízení kóty vzorcem; Kóta A = pi * 3,5
•
Řízení kóty vzorcem a jinou kótou; Kóta A = pi * Kóta B
Nastavení nebo úprava měrných jednotek
Chcete-li nastavit měrné jednotky pro kótu, vyberte kótu a potom příkaz Vlastnosti
v místní nabídce. Chcete-li nastavit měrné jednotky pro dokument, použijte příkaz
Vlastnosti ® Vlastnosti souboru v nabídce Aplikace.
Zobrazení stupňů volnosti
Příkaz Zobrazit stupně volnosti na panelu příkazu Správce vazeb určuje, jak se 2D
objekty změní podle kót a vazeb. Pomocí příkazu Správce vazeb můžete vidět typy
změn ve tvaru, které dovolí existující stupně volnosti.
Další informace získáte v tématu nápovědy Zobrazit, jak se může profil nebo skica
změnit.
spse01545
11-11
Lekce 11
Při aktualizaci výkresového pohledu v prostředí výkresu Solid Edge můžete sledovat
kóty a poznámky, které byly změněny nebo odstraněny z modelu. Dialogové okno
Sledování změn, ve kterém lze tyto změny vyhledat, zobrazíte pomocí příkazu na
kartě Nástroje ® skupině Pomocníci ® Sledování změn.
•
Ve výkresu je každá změněná kóta a poznámka označena pomocí pozice.
•
V dialogovém okně Sledování změn jsou změněné položky zobrazeny ve
sloupcovém formátu. Změny lze setřídit kliknutím na záhlaví sloupce.
•
Vybrat můžete jednu nebo více položek v seznamu a přiřadit k pozicím ve
výkresu název revize.
Další informace naleznete v tématu Sledování změn kót a poznámek.
Typy kót
Lineární kóta měří délku čáry nebo vzdálenost mezi dvěma body nebo objekty.
Lineární kóty lze vložit pomocí příkazů Kóty staničením, Vzdálenost mezi, Chytrá
kóta a Kóta průměru.
Úhlová kóta měří úhel čáry, úhel protažení oblouku nebo úhel mezi dvěma nebo více
čárami nebo body. Úhlovou kótu lze vložit pomocí příkazů Úhel mezi a Chytrá kóta.
Radiální kóta měří poloměr objektů, například oblouků, kružnic, elips nebo křivek.
Radiální kótu lze vložit příkazem Chytrá kóta.
Kóta průměru měří průměr kružnice. Kótu průměru lze vložit pomocí příkazu
Chytrá kóta.
Staniční kóta měří vzdálenost od společného počátku k jednomu nebo více klíčovým
bodům nebo objektům.
Kóty můžete v Solid Edge vložit pomocí jednoho z následujících příkazů:
11-12
•
příkaz Chytrá kóta,
•
příkaz Vzdálenost mezi,
•
příkaz Úhel mezi,
•
příkaz Staniční kóta,
•
příkaz Úhlová staniční kóta,
•
příkaz Kóta průměru,
•
příkaz Zkosení.
spse01545
Komponenty kóty jsou následující:
(A)
(B)
(C)
(D)
spse01545
Pomocná čára
Kótovací čára
Hodnota kóty
Zakončení
(E)
(F)
(G)
Přerušená čára
Značka
Spojovací čára
11-13
Lekce 11
Staniční kóty
Pomocí příkazů Staniční kóty a Úhlová staniční kóta vložíte kóty měřící vzdálenost
od počátku k jednomu nebo více klíčovým bodům nebo objektům.
Staniční kóty lze vložit v libovolném pořadí a na libovolnou stranu od počátku. Je
také možné přidat, odstranit a upravit odklon kótovací čáry usnadňující umístění
všech kót.
Staniční kóty, které odkazují na počátek jsou členy skupiny staničních kót.
Vložení staničních kót
Chcete-li vložit staniční kóty, nejprve vyberte počáteční objekt pro vytvoření bodu,
z něhož se bude měřit (A), a potom umístěte značku počátku (B).
11-14
spse01545
Dále vyberte objekt mimo počátek jako bod, ke kterému budete měřit (C), a vložte
kótu (D). Kóta měří vzdálenost od počátku objektu k měřenému objektu.
Aby se usnadnilo přesné zarovnání textu kóty u skupiny staničních kót, několik
vestavěných doplňků pro zarovnání umožňuje zarovnat text při vkládání a úpravě
staničních kót.
K existující skupině staničních kót můžete přidat další staniční kóty výběrem
libovolné kóty ve skupině jako počátku a potom výběrem dalšího objektu, který
chcete kótovat.
spse01545
11-15
Lekce 11
Přesunutí skupin staničních kót
V prostředí výkresu můžete přesunout skupinu staničních kót přetažením vodicího
bodu na značce počátku. Vyberte počátek, umístěte kurzor nad vodicí bod a potom
přetáhněte skupinu do nového umístění.
Vložení staničních kót s odklony
Chcete-li přidat jedno nebo více odklonů při vkládání staniční kóty, vyberte nejprve
objekt, který chcete kótovat, potom podržte klávesu Alt a kliknutím přidejte odklon.
Chcete-li například vložit následující 12mm kótu podle obrázku, vyberte nejprve
kružnici jako základní objekt kótování (A), potom podržte klávesu Alt a kliknutím na
body (B), (C) a (D) přidejte odklon. Nakonec uvolněte klávesu Alt a kliknutím na
body (E) a (F) dokončete vkládání kóty.
11-16
spse01545
Přidání odklonu ke staničním kótám
Chcete-li přidat odklon k existující staniční kótě, vyberte výběrovým nástrojem
staniční kótu (A). Umístěte kurzor nad kótovací čáru, kam chcete vložit odklon (B).
Podržte klávesu Alt a klikněte.
Budou přidány dva vrcholy a odkloněný segment (C). Odklon můžete upravit
přetažením úchopového vrcholu (D). Rovněž lze upravit odklon přetažením
odkloněného segmentu.
Pro snadnější vložení staničních kót s několika odklony se kurzor přichytí
k zarovnání, když je poslední část kótovací čáry (A) zarovnána s první částí kótovací
čáry (B).
spse01545
11-17
Lekce 11
Úprava odkloněných staničních kót
Odklon lze na staniční kótě upravit přetažením vrcholu (A) a (B) nebo přetažením
odkloněného segmentu (C).
Chování každého vrcholu odklonu je při přetahování jiné. Když například přetáhnete
vrchol vzdálenější od kótovacího textu (A), změníte umístění odkloněného segmentu.
Přetažením vrcholu blíže ke kótovacímu textu (B) změníte úhel odkloněného
segmentu.
Přetažením odkloněného segmentu (C) také změníte umístění odkloněného
segmentu.
11-18
spse01545
Přichycení staničních kót k mřížce
Po umístění staničních kót pomocí vestavěných přichycených pozic a pokud již další
pozice nejsou k dispozici, můžete upravit jejich zarovnání pomocí mřížky. Chcete-li
zobrazit mřížku, vyberte v nabídce příkazy Nástroje ® Mřížka a potom nastavte
možnosti Přichytit k mřížce na používání čar nebo bodů mřížky.
Pokud jste přidali odklony, můžete pomocí přichycení k mřížce upravit umístění
uzlů odklonů.
Odstranění odklonu ze staničních kót
V prostředí výkresu můžete odebrat ze staničních kót všechny odklony pomocí
tlačítka Odklon na panelu příkazu Kóta. Pomocí výběrového nástroje vyberte
staniční kótu a potom klikněte na tlačítko Odklon na panelu příkazu.
Pomocí výběrového nástroje s klávesou Alt lze také odstranit ze staniční kóty jeden
odklon. Vyberte staniční kótu, potom umístěte kurzor nad vrchol odklonu, který
chcete odstranit. Podržte klávesu Alt a klikněte.
Kóty tříd
Protože určení tolerance u správného lícování mezi dírami a hřídelemi je běžný a
kritický aspekt při návrhu a výrobě součástí, vytvořily ústavy mezinárodních norem
systémy tolerancí pro hranice a lícování děr a hřídelí založené na pravidlech .
Pojmy díra a hřídel lze také chápat jako prostor mezi rovnoběžnými plochami
jakékoli součásti, například šířka drážky, tloušťka pera atd. Normy pokrývají pouze
kóty vzdálenosti. Normy se nevztahují na úhlové kóty.
Solid Edge poskytuje textové soubory ASCII, pomocí kterých lze automaticky
definovat hranice nebo lícování kóty, jejíž typ je pomocí panelu příkazu Kóta
nastaven na Třída.
spse01545
11-19
Lekce 11
Možnosti zobrazení kót typu třída
Pokud nastavíte typ zobrazení kóty na Třída, lze pomocí jedné z několika metod
zobrazit hranice nebo lícování kóty.
Vyplnit
Lícování, jen tolerance
Lícování s tolerancí
Lícování s mezemi
Lícování díra/hřídel
Uživatelská
(Platný je jakýkoli uživatelský text)
Textové soubory ASCII tříd
Dostupné jsou tří textové soubory ASCII poskytující podporu pro normy lícování kót
ANSI a ISO.
•
SE-LimitsAndFitsTableANSIinch.txt
•
SE-LimitsAndFitsTableANSIMetric.txt
•
SE-LimitsAndFitsTableISO.txt
Tyto soubory jsou implicitně umístěny ve složce Program aplikace Solid Edge. Solid
Edge lze pomocí karty Umístění souborů v dialogovém okně Možnosti nastavit, aby
tyto soubory hledal v jiné složce včetně složek na jiném počítačí v síti.
Poznámka
Pokud tyto soubory upravíte, nezapomeňte si před odinstalováním Solid Edge
uložit jejich kopie.
Ovládání zobrazení tolerancí nulových hodnot
Při vkládání kóty třídy zobrazující toleranci lze ve stylu kóty nastavit možnost
potlačit zobrazení tolerance s nulovou hodnotou.
Možnost Nezobrazovat hodnoty 0,0 pro automatické tolerance lícování na kartě Text
ovládá zobrazení nebo skrytí tolerancí s nulovou hodnotou.
11-20
spse01545
Tuto možnost lze nastavit pro jednotlivou kótu pomocí příkazu Vlastnosti nebo
pro všechny kóty pomocí příkazu Styl.
Kóty 3D izometrického výkresového pohledu
3D kóty je možné vložit do izometrického výkresového pohledu. Ve výkresu 3D
kóty určují skutečnou vzdálenost pomocí asociativního modelu a ne prostoru ve 2D
výkresu. Jako 3D kótu můžete vložit lineární, radiální nebo úhlové chytré kóty.
Poznámka
Pomocí příkazů na kartě PMI pásu karet je možné ke 3D modelu přidávat
kóty a poznámky. Další informace naleznete v hlavním tématu nápovědy PMI
(Product Manufacturing Information).
Lineární 3D kóty
spse01545
11-21
Lekce 11
Radiální 3D kóty
Pokud je u radiálních 3D kót kóta uvnitř 3D kružnice nebo oblouku, kótovací šipka
bude asociována se středem 3D kružnice nebo oblouku. Jestliže se kóta nachází
uvnitř 3D kružnice nebo oblouku, kótovací čára bude zarovnána ke středu 3D
kružnice nebo oblouku.
Úhlové 3D kóty
U úhlových 3D kót jsou roviny modelu a přilehlé roviny plochy čar platnými
kótovacími rovinami.
Pracovní postup
3D kótu v izometrickém výkresovém pohledu vložíte stejným postupem jako 2D kótu.
Jestliže je však výkresový pohled zastaralý, je nutné jej před kótováním aktualizovat
modelem pomocí příkazu Aktualizovat pohled.
3D kóty se tvoří vzhledem k rovině kótování. Ve výkresu se rovina určuje výběrem
objektu. Rovinu je možné změnit kdykoliv během vkládání kót. Ve výkresu změníte
rovinu kótování pomocí kláves N a B.
11-22
spse01545
Dialogové okno Vlastnosti výkresového pohledu
Možnost Vytvořit 3D kóty v izometrickém pohledu na kartě Obecné v dialogovém
okně Vlastnosti výkresového pohledu určuje, zda se budou vkládat 3D kóty. Při
výchozím nastavení jsou 3D kóty v izometrickém pohledu zapnuté.
Vkládání kót do výkresu
Protože 3D kóty měří aktuální modelový prostor, je nutné vzít při vyhodnocování
zdánlivých konfliktů mezi kótami v úvahu perspektivu pohledu. Například
vyříznutí, které se v izometrickém pohledu jeví jako kruhové, může být ve
skutečnosti eliptické a mít podobnou radiální kótu s jinými hodnotami. Navíc když
se podíváte na výkres, neexistuje způsob, jak rychle rozlišit 2D a 3D kóty (ledaže by
3D kóty byly umístěny v poloze, která je pro 2D kóty nemožná).
Proto je možné vytvořit výkres s 2D a 3D kótami, jejichž hodnoty se zdají být
v konfliktu, protože 2D kóty jsou měřeny v prostoru výkresového listu a 3D kóty se
měří v aktuálním modelovém prostoru. Pokud na toto budete pamatovat, můžete
díky těmto informacím předejít tvorbě nepřehledných výkresů.
Skupiny kót
Kóty můžete vkládat jako skupiny kót pomocí těchto příkazů:
•
Vzdálenost mezi
•
Úhel mezi
•
Kóta průměru
•
Staniční kóta
Díky tomu se s kótami ve výkresovém listu pracuje lépe. Všechny členy skupiny kót
pod sebou nebo skupiny řetězových kót sdílejí stejnou osu kótování.
(A)
(B)
spse01545
Skupina kót pod sebou
Skupina řetězových kót
11-23
Lekce 11
Skupina staničních kót je další typ skupiny kót. Staniční kóty měří umístění
klíčových bodů nebo objektů od společného počátku. Všechny kóty ve skupině měří
objekty od společného počátku. Staniční kóty je vhodné používat při kótování objektů
vzhledem ke společnému počátku nebo nulovému bodu.
Po umístění skupiny kót příkazem Vzdálenost mezi nebo Úhel mezi určuje kurzor,
jaký typ kóty bude vložen. Po vložení první kóty ve skupině klikněte na druhý objekt,
který chcete měřit – pokud bude kurzor pod první kótou, budou kóty ve skupině vedle
sebe (A). Jestliže bude kurzor nad první kótou, budou kóty ve skupině pod sebou (B).
Přidání odklonění do skupin kót
Stisknutím klávesy Alt a kliknutím přidáte odklonění k vodorovným nebo svislým
pomocným čarám kóty, při přidávání odklonění do skupin kót od základny nebo
zřetězených kót ale existují jistá omezení:
•
Odklon není možné vložit na sdílenou vynášecí čáru.
•
Ve skupinách zřetězených kót můžete přidat odklon pouze na první a poslední
vynášecí čáru.
•
Ve skupinách kót od základny není možné přidat odklon na první – sdílenou
– vynášecí čáru.
Nulové a záporné kóty
Pomocí nulových nebo záporných hodnot můžete řídit geometrii u následujících
typů kót:
11-24
•
chytrá kóta mezi dvěma objekty (nebo klíčovými body ze dvou objektů),
•
vzdálenost mezi dvěma objekty (nebo klíčovými body ze dvou objektů),
•
chytrá úhlová kóta mezi dvěma objekty (nebo klíčovými body ze dvou objektů),
•
úhel mezi dvěma objekty (nebo klíčovými body ze dvou objektů).
spse01545
Po vložení jedné z výše uvedených kót můžete změnit hodnotu na nulovou nebo
zápornou a řídit tak umístění objektu. Když kótu vyberete, její nadřazené objekty se
zvýrazní.
Nulové a záporné kóty lépe fungují ve zcela zakótované geometrii. Pokud není profil
nebo skica úplně zakótována, záporné kóty mohou být nepředvídatelné (může dojít
například k neočekávané změně strany).
Nepodporované kóty
Nulové a záporné hodnoty nejsou podporovány u skupinových kót, včetně lineárních
staničních, úhlových staničních, lineárních pod sebou, lineárních řetězových,
úhlových pod sebou a řetězových úhlových. Nulové a záporné kóty také nejsou
podporovány radiálními kótami, kótami průměru a kótami zkosení. Vazby bodu
nedovolují záporná odsazení.
Nastavení nulových a záporných kót
Protože kladné a záporné hodnoty nemusejí sledovat osu X nebo osu Y, není nastaven
žádný kladný nebo záporný směr při použití nulových nebo záporných hodnot
kót. Směr je určen místo toho vložením kóty s ohledem na další vazby ovlivňující
geometrii. Když změníte znaménko kóty (například z kladného na záporné), směr
měřené vzdálenosti se změní pouze vzhledem ke geometrii. Kladná hodnota je
měřena ve směru původního umístění kóty.
Pokud přepnete kótu se zápornou hodnotou z řídicí na řízenou, bude kóta zobrazena
jako kladná. Řízená kóta nesmí být nikdy záporná. Kóty načtené z modelů součástí
jsou kladné, protože jsou vždy řízené, a nulové kóty nejsou načteny.
Zobrazení nulových a záporných kót
Zobrazení nulových a záporných kót se řídí těmito podmínkami:
spse01545
•
Umístění textu je zpracováno, jako kdyby byla kóta kladná neboli nenulová
(nad, vložená atd.). Umístění textu nulových hodnot se chová, jako by kóty měly
velice malou kladnou hodnotu.
•
Nulové kóty se nepřesunují ani nezmění umístění přerušení kóty.
•
Duální zobrazení jednotek zobrazuje obě hodnoty se záporným znaménkem.
11-25
Lekce 11
•
Nulové úhlové kóty mezi dvěma neprotínajícími se objekty se zobrazí jako
lineární kóty (ale se značkou stupňů). Konce vynášecích čar lze přetáhnout
pomocí úchopových bodů nebo můžete přesunout umístění textu (viz následující
obrázek).
Načtení kót a poznámek z modelu
Kóty a poznámky lze zkopírovat z modelu součásti, plechové součásti nebo sestavy
pomocí jedné z následujících metod:
•
Pomocí příkazu Načíst kóty lze zkopírovat kóty a poznámky z modelu do
existujícího ortogonálního pohledu nebo řezu. Příkaz Načtení kót zkopíruje PMI
kóty a poznámky a stejně tak kóty a poznámky skic.
Postup naleznete v tématu nápovědy Načtení kót a poznámek z modelu.
•
Pomocí Průvodce tvorbou výkresového pohledu lze vytvořit výkresový pohled
z jakéhokoli předem definovaného pohledu PMI modelu vytvořeného pomocí
karty PMI ® skupiny Pohledy modelu ® příkazu Pohled. Tato metoda do
výkresu zkopíruje pouze PMI objekty.
Postup naleznete v tématu nápovědy Tvorba PMI výkresu.
Když později kteroukoli metodou model změníte, můžete příkazem Aktualizovat
pohled v místní nabídce aktualizovat pohled součásti a načtené kóty budou také
aktualizovány. Pokud například změníte velikost díry v součásti, načtená kóta díry
se v pohledu součásti aktualizuje podle nové hodnoty.
11-26
spse01545
Normy a formáty kót a poznámek
Při přiřazení stylů použijete výchozí nebo vlastní styly formátu na čáry, šrafy, písma,
výplně, kóty, poznámky a pohledy při vložení objektu do dokumentu, který tyto styly
používá. Tabulka přiřazení objektů ke stylům na kartě Kótovací styl dialogového
okna Možnosti umožňuje vybrat, který styl přiřadit ke kterému objektu nebo přiřadit
jeden styl všem objektům.
Po nastavení možnosti Použít přiřazení kótovacích stylů na kartě Kótovací styl
na všech
se automaticky nastaví také možnost Přiřazení kótovacích stylů
příslušných panelech příkazů a dialogových oknech, pomocí kterých se vkládají
jednotlivé objekty. Zrušením zaškrtnutí této možnosti na panelu příkazu můžete
u jednotlivého objektu přiřazený styl předefinovat.
Chcete-li zachovat jednotnost ve všech dokumentů modelu a výkresů, je možné
zadat výkresové normy a styly do souborů šablony, pomocí kterých můžete nastavit
dokumenty součásti, sestavy, plechové součásti a výkresu. To zajistí, že konstruktéři
budou pracovat s normami, které vaše společnost vyžaduje.
Normy
Výchozí styly norem jsou:
•
ANSI
•
ANSImm
•
BSI
•
DIN
•
ISO
•
JIS
•
UNI
Kromě toho lze vytvořit a pojmenovat vlastní styly. Formát stylu se definuje
v dialogovém okně Styl (Formát – Styl – Typ kótovacího stylu – tlačítko Nový nebo
Upravit).
spse01545
11-27
Lekce 11
Možnosti formátu stylu
Nové a upravené možnosti stylu formátování se velmi liší podle typu objektu. Ve
stylu formátování můžete například nastavit:
•
čáry (například styl, barva, tloušťka),
•
jednotky (například palec, mm),
•
mezery (například v poli),
•
oddělovače (například tečka nebo čárka),
•
zakončení (například šipka, kružnice, bod),
•
zaokrouhlení.
Uživatelské tabulky
Příkaz Tabulka umožňuje vytvořit tabulku obsahující uživatelská data.
Tabulka se skládá z nadpisu (A), záhlaví sloupce (B) a dat sloupce (C).
Uložená nastavení nelze použít na uživatelsky definované tabulky. Můžete však
vytvořit šablonu stylu a určit tak znovupoužitelné vlastnosti tabulky – včetně čar a
textu – vytvořením vlastního stylu tabulky.
Tvorba tabulky
Vlastní tabulku vytvoříte pomocí příkazu Tabulka.
Příkaz zobrazí dialogové okno Vlastnosti tabulky, které obsahuje čtyři karty pro
nastavení tabulky: karta Obecné, karta Název, karta Data a karta Třídění. Tyto
karty jsou sdílené mezi všemi typy tabulek Solid Edge.
Další informace o použití možností na těchto kartách naleznete v následujících
tématech nápovědy:
11-28
•
Použití karty Obecné
•
Použití karty Název
•
Použití karty Data
spse01545
•
Použití karty Třídění
Uložená nastavení nelze použít na uživatelsky definované tabulky. Můžete však
vytvořit šablonu stylu a určit tak vzhled tabulky – včetně čar a textu – vytvořením
vlastního stylu tabulky.
Tvorba uživatelského stylu tabulky
Příkazem Styly můžete vytvořit vlastní upravené styly tabulek v prostředí výkresu a
zpřístupnit je mnoho jiným tabulkovým procesorům. Například uživatelské styly
tabulky mohou být použity pro kusovníky, seznamy potrubí, tabulky děr, tabulky
ohybů, poznámky ve výkresu, tabulky revizí a tabulku kót používanou rodinami
sestav.
Můžete vybrat a použít vlastní styl tabulky na uživatelsky definovanou tabulku
pomocí panelu příkazu Tabulka nebo karty Obecné v dialogovém okně Vlastnosti
tabulky.
Další informace naleznete v tématu Styly tabulky.
Další informace o změnách vzhledu jednotlivých prvků tabulky – názvu, sloupců,
záhlaví a datových buněk – beze změny stylu tabulky naleznete v tématu
Formátování sloupců a datových buněk.
Použití karty Obecné
Na kartě Obecné v dialogovém okně Vlastnosti lze definovat základní informace
o tabulce nebo kusovníku. To zahrnuje informace o tom, kam umístit tabulku, jak
tabulka roste nebo se smršťuje a jak se zobrazují vícestránkové tabulky. Tabulku lze
také přesunout do jiného listu.
Vložení a úprava velikosti tabulky
Tabulku lze vložit jednou z těchto metod: dynamicky nebo určením počátku tabulky.
•
Tabulku lze vložit dynamicky posunováním kurzoru myši, dokud tabulka není
tam, kde ji chcete, a poté kliknutím ustálit její umístění.
•
Tabulku lze vložit do specifického počátku zatržením políčka Povolit
předdefinovaný počátek pro vkládání a zadáním souřadnic v listu do polí Počátek
X a Počátek Y.
Pomocí obou metod lze ovládat vložení a úpravu velikosti tabulky pomocí Kotvícího
bodu stránky. Tyto možnosti jsou zde znázorněny:
(A) vlevo nahoře
(B) vlevo dole
(C) vpravo nahoře
(D) vpravo dole
spse01545
11-29
Lekce 11
•
Pokud vyberete levý horní kotvící bod, znamená to, že levý horní roh tabulky
bude lehce ukotven k levému hornímu rohu pracovního listu.
•
Pokud je kotvící bod nalevo, stránka se bude při přidávání sloupců rozšiřovat
doprava. Pokud je kotvící bod napravo, stránka se bude při přidávání sloupců
rozšiřovat doleva.
•
Pokud je kotvící bod nahoře, bude výška stránky růst směrem dolů. Pokud je
kotvící bod dole, bude výška stránky růst směrem nahoru.
Určení maximální výšky tabulky
Maximální výšku tabulky lze určit kteroukoli z těchto metod:
•
Výběrem možnosti Maximální počet datových řádků a zadáním kladného celého
čísla. Po dosažení tohoto počtu se vytvoří nová stránka.
•
Výběrem možnosti Maximální výška a zadáním hodnoty velikosti. Po dosažení
této velikosti se vytvoří nová stránka.
Přesun stránek tabulky do pracovních listů
Pomocí ovládání listu lze určit list, ve kterém se má tabulka objevit. Pomocí ovládání
vložte kusovník s výkresem, na který odkazuje.
Práce s vícestránkovými tabulkami
V tabulkách, které mají více stránek:
•
Levé a pravé kotvící body ovládají, na kterou stranu tabulky se přidávají stránky.
•
Nové sloupce se přidají na každou stránku.
•
Hodnota Mezera mezi stránkami určuje minimální vzdálenost mezi každou
stránkou.
•
Změnou hodnoty stránka lze docílit vložení každé stránky do jiného listu.
Použití karty Název
Pomocí karty Název v dialogovém okně Vlastnosti lze přidat, odstranit a spravovat
umístění názvů a podnázvů v tabulce nebo kusovníku.
Tvorba názvů
Tabulka může mít libovolný počet názvů a každý název může mít více textových
řádků.
11-30
spse01545
Název tabulky lze vytvořit pomocí tlačítka Přidat název
a zadáním názvu do pole
Text názvu. Možnost Pozice určuje, zda se název zobrazí jako záhlaví v horní části
tabulky, jako zápatí v dolní části tabulky, v obou umístěních nebo se nezobrazí vůbec.
Pořadí, ve kterém se názvy vytvoří spolu s nastavením pozice určuje pořadí jejich
zobrazení a umístění v tabulce.
Příklad
•
Pokud vytvoříte dva názvy v pozici Záhlaví, zobrazí se jako název a
podnázev a zaberou první dva řádky tabulky.
•
Pokud vytvoříte dva názvy – první (T1) v pozici Záhlaví a druhý (T2)
v pozici Zápatí, potom se (T1) zobrazí na vrcholu tabulky a (T2) vespod
tabulky.
Celkový počet názvů ukazuje hodnota v poli Počet názvů.
Chcete-li se naučit jak: Přidání názvu tabulky.
Úprava názvů
Název lze upravit výběrem jeho čísla v seznamu Název. Potom lze:
•
Změnit název zadáním jiného názvu do pole Text názvu.
•
Změnit umístění názvu v tabulce výběrem možnosti ze seznamu Pozice.
•
Odstranit název pomocí tlačítka Odstranit název
.
Použití karty Data
Pomocí karty Data v dialogovém okně Vlastnosti je možné zadat do tabulky nebo
kusovníku data a pracovat s formátem tabulky.
spse01545
11-31
Lekce 11
Formátování datového sloupce
Na kartě data můžete pomocí tlačítka Formát sloupce zobrazit dialogové okno
Formát sloupce, ve kterém lze přizpůsobit formát vybraného sloupce. Můžete
například nastavit šířku sloupce; vytvořit, umístit a zarovnat záhlaví sloupce;
zarovnat data a zobrazit nebo skrýt sloupce a záhlaví.
V dialogovém okně Formát sloupce můžete pomocí tlačítka Formát buněk zobrazit
dialogové okno Formát buněk tabulky.
•
Další informace o změně vzhledu řádků záhlaví a datových buněk pomocí
dialogového okna Formát sloupce a Formát buněk tabulky naleznete v tématu
nápovědy Formátování sloupců a datových buněk.
•
Další informace o vkládání nebo odstraňování sloupců a řádků a přetahování
sloupců z jednoho místa na druhé naleznete v tématu Změny tabulky nebo
kusovníku.
Úprava datových buněk
Bílé datové buňky lze upravovat. Buňku upravíte dvojitým kliknutím a stisknutím
klávesy Tab uložíte zadanou hodnotu.
Šedé datové buňky nelze přímo upravovat, protože obsahují data odvozená z modelu
pomocí textu vlastnosti. Odvozené hodnoty lze přepsat pomocí následujících příkazů:
•
Povolit přepsání buněk – Při zadání hodnoty pomocí tohoto příkazu, buňka již
nebude asociativní s modelem.
•
Smazat přepsání buněk – Tento příkaz obnoví hodnotu upravené buňky na
původní hodnotu odvozenou pomocí textu vlastnosti.
Kopírování dat z jiné tabulky
Buňky z jiné tabulky lze kopírovat a vložit do uživatelské tabulky nebo do
uživatelských buněk v systémových tabulkách, jako jsou kusovníky a tabulky
rozměrových řad součásti.
Při importu tabulky je třeba zkontrolovat, zda je počet sloupců a řádků naprosto
stejný v obou tabulkách, jinak může dojít ke ztrátě dat během kopírování a vkládání.
Když například vaše tabulka obsahuje tři sloupce a pět řádků, ale cízí tabulka
obsahuje čtyři sloupce a šest řádků, vaše tabulka není dostatečné velká a dojde
ke ztrátě dat.
Použití karty Třídění
Pomocí karty Třídění v dialogovém okně Vlastnosti můžete tabulku nebo kusovník
seřadit podle obsahu sloupce. Další informace o tom naleznete v tématu Třídění
obsahu tabulky.
Obecné postupy třídění
11-32
•
Třídění můžete provádět až podle tří sloupců. Je například možné třídit podle
sloupce 1, potom podle sloupce 5 a potom podle sloupce 2.
•
Třídit lze ve vzestupném nebo sestupném pořadí.
spse01545
•
Pomocí možnosti Obrátit pořadí položek lze obrátit pořadí výsledků hledání.
•
Chcete-li do seznamů Kritéria třídění přidat název sloupce, je nutné nejdříve
přidat vlastnosti sloupce na kartě Sloupce.
•
Prázdné řádky v tabulce mohou být ovlivněny řazením.
Třídění podle typů komponent
V modelech sestav obsahujících potrubí můžete třídit kusovníky výběrem možnosti
Pořadí typů komponent v seznamu Třídit dle.
Seřadit podle vlastní vlastnosti
Kusovník lze seřadit podle vlastností, které jsou přiděleny v dokumentech součástí a
plechových součástí a které jsou později vloženy jako vlastní sloupce do kusovníku.
Příklad: Zobrazení uživatelských vlastností v kusovníku.
Třídění podle struktury sestavy nebo pozičního čísla
Existují dva způsoby třídění sloupců podle pozičních čísel v kusovnících výkresů
sestavy:
•
Můžete vybrat kritéria Pořadí sestavy v prvním seznamu Třídit dle tak, aby
odpovídala pořadí zobrazenému ve stromu sestavy.
•
Pomocí kritérií Číslo pozice lze provést třídění pomocí pozičních čísel
generovaných příkazem Kusovník.
Tabulky děr
Tabulky děr jsou užitečným prostředkem k definování velikosti a umístění díry.
Tabulka děr funguje stejně jako tabulkový procesor. Díry jsou uvedeny v řádcích
tabulky a rozměry děr ve sloupcích. Tabulky děr podporují kružnice i oblouky.
Tabulky děr můžete vytvořit podle následujících rozměrů děr:
spse01545
•
pouze velikost díry,
•
pouze umístění díry,
•
umístění a velikost díry.
11-33
Lekce 11
Tvorba tabulek děr
Tabulku děr vytvořte pomocí příkazu Tabulka děr. Na panelu příkazu Tabulka děr
je možné pomocí tlačítka Vlastnosti tabulky děr zobrazit dialogové okno Vlastnosti
tabulky děr, ve kterém lze definovat informace, které se mají objevit v tabulce.
Formátování tabulky děr
Před vložením tabulky děr do výkresového listu můžete použít dialogové okno
Vlastnosti tabulky děr k formátování tabulky podle vlastních potřeb. Například
můžete nastavit vlastnosti na kartě Sloupce k ovládání šířky sloupce, názvu sloupce
a uspořádání sloupce v tabulce děr. Je také možné nastavit možnosti pro velikost a
umístění tabulky děr, styl písma, zda chcete vypsat díry podle počátku nebo podle
velikosti atd. Je možné do tabulky děr přidat sloupce popisu. Formátování tabulky
děr můžete změnit později.
Použití hloubky díry s položkami tabulky děr
Ovládání hloubky díry můžete použít k inteligentnímu popisu děr v tabulce děr.
Jestliže použijete hloubku díry nebo hloubku závitu na položku tabulky děr, položka
se naplní datovými proměnnými, textem šablony nebo jinými informacemi, které
určíte na kartě Hloubka díry v dialogovém okně Vlastnosti tabulky děr. To je
užitečné pro jednoduché určení, zda je hloubka nebo závit díry konečný.
Přečíslování položek tabulky děr
Pomocí možností přečíslování na kartě Seznam v dialogovém okně Vlastnosti
tabulky děr můžete určit, jakým způsobem Solid Edge přečísluje řádky v tabulce děr
při její aktualizaci. Je možné vybrat přečíslování děr, ponechání předchozích čísel
odstraněných děr nebo ponechání prázdných řádků po odstraněných dírách.
Uložení formátování tabulky děr
Formátování tabulky děr můžete uložit pod definovaným názvem, takže jej můžete
jednoduše znovu použít. Chcete-li použít uložené formátování v jiném výkresu,
vyberte název formátování v seznamu Vlastnosti tabulky děr na panelu příkazu.
Nastavení vlastností děr pro tabulku děr
Do tabulky děr můžete zahrnout vlastnosti děr, například radiální umístění a úhlové
umístění. Pomocí karty Sloupce v dialogovém okně Vlastnosti tabulky děr můžete
nastavit sloupec pro každou vlastnost, kterou chcete mít v tabulce děr.
Tabulky kót rozměrové řady součásti ve výkresech
Pokud chcete definovat velikost a umístění prvků odvozených z podobných členů
rozměrové řady, jsou tyto tabulky užitečné. Příkaz Tabulka rozměrové řady
součásti automaticky vytváří tabulku, která obsahuje všechny proměnné odvozené
z rozměrové řady součásti a importuje data kót a umístění pro všechny členy vybrané
rozměrové řady. Také lze propojit proměnné členu rozměrové řady s kótami ve
výkresu.
11-34
spse01545
Tabulka rozměrové řady součásti obsahuje údaje o umístění a rozměrech jednotlivých
členů, které jsou v tabulce uspořádány do řádků. Popisky proměnných rozměrové
řady se zobrazují jako záhlaví sloupců. Tabulku můžete jednoduše upravit pomocí
formátování. Do tabulky můžete vkládat vlastní sloupce a do nich extrahovat
informace z jiných modelů. Například můžete použít text vlastnosti k extrahování
informací grafického modelu a tím nahradit hodnoty kót a umístění odvozené
z rozměrové řady součásti.
Tvorba tabulky rozměrové řady součásti ve výkresu
Chcete-li vytvořit tabulku rozměrové řady součásti ve výkresu, začněte vložením
jednoho nebo více výkresových pohledů obsahujících člen řady a potom jim přidejte
kóty.
Dále vyberte příkaz Tabulka rozměrové řady součásti a klikněte na výkresový
pohled členu řady.
Příkaz zobrazí kartu Proměnné v dialogovém okně Vlastnosti tabulky rozměrové
řady, kde můžete určit, kterou řadu proměnných chcete zahrnout do tabulky a
kterou vyjmout z tabulky.
spse01545
11-35
Lekce 11
Potom můžete vložit tabulku do výkresového pohledu nebo nejprve pomocí ostatních
možností dialogového okna Vlastnosti tabulky rozměrové řady přidat název tabulky
a provést další změny ve formátu.
Posledním krokem je propojení kót výkresu s proměnnými v tabulce rozměrové
řady součásti.
Poznámka
Výkres nevytvářejte z hlavního dokumentu rozměrové řady součásti. Místo
toho výkres vytvořte z jednoho členu řady. Další informace naleznete v pasáži
Použití členů řady v sestavách a výkresech v tématu Rozměrové řady součásti.
Zahrnutí a vyjmutí proměnných rozměrové řady
Proměnné, které chcete zobrazit v tabulce výkresu rozměrové řady součásti,
vyberte na kartě Proměnné v dialogovém okně Vlastnosti rozměrové řady součásti.
Nacházejí se zde také proměnné, které lze propojit s kótami ve výkresu.
Karta Proměnné obsahuje dva seznamy proměnných:
•
Na panelu nalevo (Proměnné) se zobrazují všechny proměnné nalezené v tabulce
proměnných pro vybranou rozměrovou řadu součásti, kromě těch, které jsou
zobrazeny v pravém panelu.
•
Pravý panel (Proměnné zobrazené v tabulce) zobrazuje proměnné, které jsou
aktuálně vybrány pro tabulku výkresu.
Pomocí tlačítka Odebrat odeberete proměnné z tabulky. Pomocí tlačítka Přidat
přidáte do tabulky proměnné.
Kliknutím na tlačítko OK se importují data všech členů řady a tabulka výkresu se
připraví ke vkládání do výkresového listu.
Propojení proměnných řady s kótami výkresu
Po vložení tabulky do výkresu můžete každou z proměnných řady propojit s její
odpovídající řízenou kótou ve výkresu. Propojení jsou asociativní, proto při změně
v modelu členu řady již kóta ve výkresu nebude aktuální.
Každou kótu je možné propojit jen s jednou proměnnou, ale stejnou proměnnou
můžete propojit s více kótami. Díky tomu je možné znázornit stejnou kótu v různých
pohledech.
Kliknutím na tlačítko Připojit proměnnou na panelu příkazu Tabulka rozměrové
řady součásti vytvoříte propojení:
.
Chcete-li propojení odebrat, na panelu příkazu klikněte na tlačítko Odpojit
proměnnou:
.
Formátování tabulky rozměrové řady součásti
Změny ve formátu lze v tabulce provádět před samotným vkládáním nebo ji můžete
nejprve vložit a potom upravit formát tabulky a dat pomocí tlačítka Vlastnosti na
panelu příkazu nebo místní nabídky tabulky.
11-36
spse01545
Mezi změny ve formátu, které můžete provádět, patří tyto:
•
Přidání jednoho nebo více víceřádkových názvů tabulky.
•
Skrytí řádku tabulky. Každý řádek zobrazuje hodnoty pro člen řady. Možná
budete chtít zobrazit data pouze pro člen ve výkresovém pohledu.
•
Skrytí sloupce tabulky. Každý sloupec zobrazuje z rozměrové řady odvozené
hodnoty pro proměnnou rozměrové řady. Možná nebudete chtít zobrazit hodnoty
pro proměnnou, která nemá ve výkresovém pohledu zobrazenou odpovídající
kótu.
•
Znovu uspořádat členy (řádky) a proměnné (sloupce). Řádky můžete posunovat
nahoru a dolů, sloupce doleva a doprava.
•
Změnit pořadí zobrazení dat. Třídění můžete provádět až podle tří sloupců.
•
Vložit jeden nebo více uživatelských datových sloupců a určit, že informace,
například hmotnost, objem a materiál, mohou být extrahovány z modelu pomocí
řetězců textu vlastnosti.
Poznámka
Chcete-li získat text vlastnosti z tabulky proměnných, v dialogovém okně
Vybrat text vlastnosti v tabulce proměnných vyberte jako zdroj Proměnné
z aktivního dokumentu. Další informace o použití textu vlastnosti
v rozměrové řadě součásti naleznete v části Extrahování informací modelu
pomocí textu vlastnosti v tématu Úprava kusovníku nebo tabulky.
Pomocí možností v dialogovém okně Formát sloupce můžete přidat, zarovnat a
umístit záhlaví, skrýt sloupce, změnit šířku sloupce a zarovnat data v tabulce.
Informace o možnostech změny vzhledu jednotlivých objektů tabulky – nadpisů,
sloupců, záhlaví a datových buněk – bez změny stylu tabulky naleznete v tématu
Nápovědy Formátování sloupců a datových buněk.
Informace o tom, jak změnit formát tabulky, naleznete v tématu Provádění změn
v kusovníku nebo tabulce.
Aktualizace tabulky rozměrové řady součásti
Pokud změna rozměrové řady součásti způsobí, že tabulka výkresu už nebude
aktuální, tabulka se ohraničí tenkým šedým rámečkem.
Chcete-li aktualizovat tabulku podle změny v modelu, použijte příkaz Aktualizovat
tabulku rozměrové řady v místní nabídce tabulky. Pomocí tohoto příkazu lze také
použít změny formátu, které provede v existující tabulce.
Definice a úprava stylů tabulek
Příkazem Styly můžete vytvořit vlastní upravené styly tabulek v prostředí výkresu a
zpřístupnit je mnoho jiným tabulkovým procesorům.
Styl tabulky nabízí vlastnosti stylu čáry, které ovládají zobrazení rámečků a mřížek
tabulky. Například můžete změnit barvu, typ a tloušťku čar rámečku a mřížky.
Pokud nechcete zobrazit komponenty tabulky, nastavte typ na žádné.
spse01545
11-37
Lekce 11
Také můžete definovat styl textu pro každou komponentu tabulky. Pro název
tabulky, záhlaví sloupce a data buňky můžete definovat jiný styl textu.
Další informace naleznete v tématu Styly tabulek.
Další informace o úpravách tabulek naleznete v tématu nápovědy Tvorba nebo
úprava stylu tabulky.
Sledování změn kót a poznámek
Aktivace sledování změn
V prostředí výkresu Solid Edge můžete sledovat kóty a poznámky, které byly
změněny při aktualizaci výkresového pohledu. Změny jsou uvedeny v dialogovém
okně Sledování změn, kde je můžete prohlížet a popsat.
•
Dialogové okno Sledování změn lze kdykoliv zobrazit pomocí příkazů na kartě
Nástroje ® skupině Pomocníci ® Sledování změn. Obsah dialogového okna se
však aktualizuje pouze v případě, že se položky kót, poznámek nebo tabulky
děr právě změnily.
•
Dialogové okno Sledování změn se zobrazí automaticky při aktualizaci
výkresového pohledu, ve kterém se změnily kóty, poznámky nebo položky
tabulky odvozené od modelu.
Použití sledování změn
Ve výkresu je každá změněná kóta, poznámka a tabulka odvozena od modelu
označena pomocí pozice. V dialogovém okně Sledování změn jsou změněné položky
zobrazeny ve sloupcovém formátu. Je možné:
•
Změny setřídit kliknutím na záhlaví sloupce: ID, Objekt, Důvod, Předchozí
(hodnota), Aktuální (hodnota) a List. Všechna čísla ve sloupci ID odpovídají
číslům změny pozice ve výkresu. Sloupce Objekt uvádí, zda je položka kóta
nebo poznámka a také jejich typ, například lineární, staničení, kruhový průměr,
nebo pozice/popis.
•
Vybrat jednu nebo více položek a pomocí tlačítka Nová revize v dialogovém okně
přiřadit k odpovídající pozici ve výkresu její popis.
•
Kliknutím na položku uvedenou v okně Sledování změn najít ve výkresu
změněnou položku. To zvýrazní kótu nebo poznámku ve výkresovém pohledu.
U složitých výkresů můžete pomocí tlačítka Najít vybrat a přiblížit změněnou
položku.
•
Pomocí tlačítek Smazat vybrané a Smazat vše odstranit ověřené položky ze
seznamu změn a příslušné pozice z výkresu.
Příčiny změny
Sloupec Důvod v dialogovém okně Sledování změn popisuje, jak se kóta nebo
poznámka změnila při aktualizaci výkresové pohledu.
•
Odpojeno – navázání selhalo.
Solid Edge nenalezl použitelný geometrický objekt pro navázání položky. Je
možné, že byla položka smazána.
11-38
spse01545
•
Odpojeno – chybí informace o hraně.
Hrana geometrie nebyla vyrendrována a nalezena.
•
Hodnota se změnila.
Prvek modelu změnil velikost.
•
Zakončení přesunuto.
Bod propojení zakončení byl přesunut. Možnost Tolerance posunutí poznámek
na kartě Možnosti v dialogovém okně Sledování změn určuje hodnotu tolerance
vzdálenosti, od které se uvede změna.
•
Geometrické navázání – Znovu připojeno k dostupné geometrii.
Položka se navázala k nejbližšímu použitelnému geometrickému objektu
v předem nastavené tolerance vzdálenosti.
•
Obsah se změnil.
Změna kótovacího textu nebo jiného obsahu nesouvisejícího s hodnotou byla
provedena v PMI kótě. Příklady změn, které způsobují zobrazení důvodu "Obsah
se změnil", jsou úpravy rozšířeného textu kóty, změněný typ kóty a tolerance a
přidání požadavků na kontrolu.
Revize
Chcete-li upravit vzhled revizí před přidáním do výkresu, v dialogovém okně
Sledování změn můžete na kartě Možnosti změnit tato nastavení: tvar pozice, barva
pozice a počet stran (pro pozice s více stranami). Potom aktualizujte výkresový
pohled.
Chcete-li vzhled revizí změnit již ve výkresu, vyberte pozici a potom v její místní
nabídce vyberte příkaz Vlastnosti. Potom můžete upravit vlastnosti poznámky
pozice.
Použití příkazů Kopírovat, Vložit nebo Zpět
Pomocí tlačítka Kopírovat v dialogovém okně Sledování změn můžete zkopírovat
všechny informace ze seznamu sledování změn a potom pomocí příkazu Vložit
v místní nabídce vložit informace do jiného dokumentu.
Jestliže popisku přiřadíte ke změněné položce a chcete ji následně revidovat, pomocí
příkazů Úpravy ® Zpět můžete položku ihned obnovit v seznamu sledování změn a
obnovit také příslušnou pozici ve výkresu.
Přehled poznámek
Významnou součástí postupu navrhování je vkládání textů a poznámek. Poznámky
jsou text a grafika nabízející informace o modelu. Poznámky můžete přidávat do
výkresu, součásti nebo sestavy pomocí textových a poznámkových příkazů v aplikaci.
Typy poznámek
Poznámku můžete vložit jedním z následujících příkazů:
spse01545
11-39
Lekce 11
11-40
•
Text
•
Pozice
•
Popis
•
Konektor
•
Geometrické tolerance
•
Základna
spse01545
spse01545
•
Dílčí základna
•
Značka drsnosti
•
Značka svaru
•
Osový kříž
•
Osa
11-41
Lekce 11
Poznámky s odkazovými čarami
Poznámky s odkazovými čarami mají následující komponenty:
Zakončení
Odkazová čára
Přerušená čára
Poznámka
(A)
(B)
(C)
(D)
S poznámkou můžete pohybovat označením odkazové čáry a přesunutím jejích částí.
Lze ovládat zobrazení čáry přerušení odkazové čáry a zakončení a vložení nebo
odstranění vrcholů odkazové čáry.
Poznámky s hranicemi
Příkaz Popis a příkaz Text vytváří poznámky, které lze zobrazit s nebo bez hraničních
obrysů. K dispozici jsou možnosti formátování textu a ovládání chování, jejichž
použití zajistí, že se obsah vždy zobrazí v ohraničení.
Příklad
Chcete-li vytvořit poznámku jako na následujícím obrázku, použijte některý
z následujících postupů:
•
Použijte příkaz Popis spolu s možností Zobrazit okraje.
•
Umístěte textové pole pomocí příkazu Text a poté k němu přidejte
odkazovou čáru příkazem Odkazová čára.
Poznámky a asociativita
Poznámky mohou být asociativní nebo neasociativní. Asociativní poznámka se
přesune, jestliže se přesune objekt, ke kterému je připojena. Textová pole se liší od
ostatních poznámek v tom, že jsou vždy neasociativní.
Pokud připojíte zakončení odkazové čáry k objektu (A), poznámka se přesune spolu
s objektem (B). Pokud vytvoříte spojovací bod odkazové čáry ve volném prostoru,
poznámka nebude asociativní vzhledem k žádnému objektu výkresu.
11-42
spse01545
Připojenou poznámku lze učinit neasociativní stisknutím klávesy Alt při přetažení
koncové značky pryč z objektu.
Chcete-li, aby se poznámka ve volném prostoru stala asociativní, vyberte zakončení
odkazové čáry a přetáhněte jej na objekt. Po dokončení spojení se hrany objektu
zvýrazní.
Chcete-li přesunout spojovací bod odkazové čáry do volného prostoru nebo k jinému
objektu a přitom zachovat asociativitu s prvním objektem, při přetažení koncové
značky stiskněte zároveň klávesy Alt+Ctrl.
Přidání odkazových čar
Chcete-li přidat odkazovou čáru při umisťování poznámky, můžete použít možnosti
Odkazová čára a Lomená čára na panelu příkazu. Odkazovou čáru můžete přidat
také k existující poznámce pomocí příkazu Odkazová čára.
Poznámka může mít více než jednu odkazovou čáru. Zakončení poznámky může
ukazovat na objekt nebo může být umístěno ve volném prostoru. Zakončení
poznámky nové odkazové čáry musí být spojeno s poznámkou nebo odkazovou čarou
na poznámku.
spse01545
11-43
Lekce 11
Vložení a odstranění vrcholů odkazových čar
Vrchol jakékoliv poznámky s odkazovou čárou můžete vložit nebo odstranit pomocí
klávesy Alt. Vrcholy jsou editační body, které lze použít k manipulaci s odkazovou
čarou.
Když vložíte vrchol, rozdělíte odkazovou čáru na dvě části. Chcete-li změnit orientaci
a úhel odkazové čáry, přetáhněte vrchol.
Vrchol lze přidat výběrem odkazové čáry, stisknutím klávesy Alt a kliknutím na
umístění, do kterého chcete vložit editační bod. Další informace naleznete v tématu
Přidání vrcholu do odkazové čáry.
Vrchol lze odstranit stisknutím klávesy Alt a kliknutím na vrchol, který chcete
odstranit. Další informace naleznete v tématu Odstranit vrchol z odkazové čáry.
Přichytávání ke klíčovým bodům a průsečíkům
Pří vkládání mnoha typů poznámek a měření vzdálenosti můžete k výběru a
přichycení ke klíčovým bodům nebo průsečíkům použít klávesové zkratky. Po určení
čáry, kružnice nebo jiného objektu, ke kterému se chcete přichytit, můžete stisknout
jednu z těchto klávesových zkratek a použít tak souřadnice bodu v rámci příkazu:
M (polovina), I (průsečík), C (střed) a E (koncový bod).
Další informace naleznete v tématu Výběr a přichytávání k bodům.
11-44
spse01545
Formát poznámek
Chcete-li, aby poznámky vypadaly stejně, můžete na ně použít styl, který vyberte na
panelu příkazu. Styly textů lze použít na textová pole. Kótovací styly lze použít na
následující poznámky:
•
pozice
•
popis
•
geometrická tolerance
•
rámeček základny
•
dílčí základna
•
značka svaru
•
značka drsnosti
•
osové kříže, osy a roztečné kružnice
•
konektor
Chcete-li upravit vzhled poznámek, můžete vybrat poznámku a upravit její
vlastnosti pomocí panelu příkazu nebo příkazu Vlastnosti v nabídce Úpravy nebo
v místní nabídce.
Uložení poznámek
Jestliže se poznámka, například geometrické tolerance, objevuje opakovaně, můžete
uložit nastavení, abyste je mohli použít znovu. Nastavení pro geometrické tolerance,
značku svaru nebo značku drsnosti můžete uložit do šablony pod specifickým
názvem, stejně jako styl.
Při aktualizaci výkresového pohledu v prostředí výkresu Solid Edge můžete
identifikovat kóty a poznámky, které byly změněny nebo odstraněny z modelu.
Dialogové okno Sledování změn, ve kterém lze tyto změny vyhledat, zobrazíte pomocí
příkazu Nástroje ® Kóty ® Sledování změn.
•
Ve výkresu je každá změněná kóta a poznámka označena revizí.
•
V dialogovém okně Sledování změn se změny zobrazí ve sloupcovém formátu.
Změny lze setřídit kliknutím na záhlaví sloupce.
•
Vybrat můžete jednu nebo více položek v seznamu a přiřadit k pozicím ve
výkresu název revize.
Další informace naleznete v tématu Sledování kót a poznámek.
spse01545
11-45
Lekce 11
Kusovníky
Mnoho společností začleňuje do výkresů sestav kusovníky, které obsahují další
informace o jednotlivých komponentách sestavy. V kusovníku je obvykle uvedeno
číslo součásti, materiál a počet požadovaných součástí.
Kusovník Solid Edge ve výkresu je asociativní s pohledem součásti, pomocí něhož jej
vytváříte. Do výkresu je možné automaticky přidávat pozice, které můžete očíslovat
tak, aby odpovídaly položkám součástí v kusovníku.
Tvorba kusovníku
Kusovník lze vytvořit výběrem karty Domů ® skupiny Tabulky ® příkazu Kusovník
a výběrem pohledu součásti. Do pohledu součásti je možné výběrem tlačítka
Automatické pozice na panelu příkazu Kusovník automaticky vkládat pozice.
Další informace o použití pozic v kusovníku naleznete v tématu Pozice.
11-46
spse01545
Určení obsahu a formátu kusovníku
Před vložením kusovníku do výkresového listu jej můžete naformátovat
požadovaným způsobem pomocí karet dialogového okna Vlastnosti kusovníku.
Formátování kusovníku lze změnit i po jeho vložení.
Kusovník se skládá z nadpisu (A), záhlaví sloupce (B) a dat sloupce (C).
•
Na kartě Obecné můžete určit styl tabulky, maximální počet datových řádků
a kde se má umístit ve výkresovém listu. Další informace získáte v tématu
Použití karty Obecné.
•
Na kartě Název lze určit text, formátování a umístění názvů a podnázvů tabulek.
Další informace získáte v tématu Použití karty Název.
•
Na kartě Sloupce je možné definovat obsah sloupce a počáteční formátování.
Obsah můžete definovat výběrem textu vlastnosti, který chcete získat a ve
kterém se má obsah zobrazit. V každém sloupci lze kombinovat více vlastností
a do jakéhokoli sloupce je možné vložit prosté řetězce. Další informace získáte
v tématu Použití karty Sloupce.
•
Na kartě Data můžete přidat nebo odstranit sloupce a řádky a upravit získané
informace zobrazené v jednotlivých buňkách. Další informace získáte v tématu
Použití karty Data.
Další informace o změně vzhledu jednotlivých prvků tabulky – názvy, sloupce,
záhlaví a datové buňky – beze změny stylu tabulky naleznete v tématu
Formátování sloupců a datových buněk.
•
spse01545
Pomocí karty Pozice lze určit všechny aspekty pozic v kusovníku:
–
Tvar pozice a počet stran.
–
Uživatelský text a získaný text vlastnosti.
–
Zda zobrazit číslo pozice a počet v pozicích.
–
Úroveň kontroly duplicitních automatických pozic.
–
Automatické řetězce pozic pro součásti šroubových spojů.
11-47
Lekce 11
•
Formát čísla pozice kusovníku je možné přiřadit na kartě Možnosti. Zde můžete
také vybrat, zda pro potrubí a rámy vytvořit kusovník se zkrácenou nebo
celkovou délkou. Další informace získáte v tématu Použití karty Možnosti.
•
Po vytvoření kusovníku lze pomocí karty Číslo pozice upravit čísla pozic
zobrazená v kusovníku a v pozicích.
•
U každé součásti a podsestavy je možné pomocí karty Ovládání seznamu určit
zrnitost kusovníku.
•
Na kartě Třídění je možné zadat, aby byl kusovník tříděn podle čísla dokumentu
součásti v sestavě, podle typu komponenty, materiálu, množství a názvu. Další
informace získáte v tématu Použití karty Třídění.
Čísla pozic v kusovnících
Do kusovníku můžete zahrnout sloupec čísel pozic a zobrazit tak čísla pozic součástí
a podsestav, které jsou použity v sestavě. Čísla pozic jsou přiřazována v dokumentu
sestavy podle karty Čísla pozic (dialogové okno Možnosti Solid Edge).
•
Chcete-li čísla pozic v kusovníku použít, zaškrtněte políčko Použít čísla pozic
generovaná sestavou v dialogovém okně Vlastnosti kusovníku.
•
Můžete také nechat tuto možnost nezaškrtnutou a generovat čísla pozic za chodu
pomocí příkazu Kusovník. Také můžete použít seznam čísel pozic bez úrovní
nebo dle úrovní při tvorbě rozloženého kusovníku.
Další informace o číslech pozic naleznete v následujících tématech nápovědy:
•
Víceúrovňové kusovníky
•
Čísla pozic v sestavách
Položky bez pozic (*)
Číslo pozice v kusovníku označené hvězdičkou značí, že pro něj ve výkresu nebyla
vytvořena žádná pozice. Položky bez pozic jsou řízeny možnostmi v dialogovém okně
Vlastnosti kusovníku:
•
Na kartě Možnosti můžete zaškrtnout políčko Označit položky bez pozic a zadat
jeden nebo více znaků, které se mají zobrazit za číslem pozice v kusovníku.
Příklad
Můžete změnit výchozí značku (*) na značku (**).
•
Na kartě Pozice můžete pomocí možnosti Automatické pozice zadat, kolik
duplicitních pozic bude vytvořeno.
Pozice, která je popsána jako NA, představuje součást, které byla vyjmuta pomocí
Ovládání seznamu.
11-48
spse01545
Nastavení vlastností součástí v kusovníku
Kusovník může obsahovat různé vlastnosti součástí, například název, číslo
dokumentu, hmotnost a materiál. Pomocí karty Sloupce v dialogovém okně
Vlastnosti kusovníku je možné pro každou požadovanou vlastnost nastavit sloupec.
Vlastnosti samotné jsou definovány v dokumentech součásti a plechové součásti
pomocí těchto příkazů v nabídce Aplikace:
•
Vlastnosti ® příkaz Vlastnosti souboru
•
Vlastnosti ® příkaz Tabulka materiálů
Pomocí příkazu Správce vlastností můžete zobrazit a upravovat vlastnosti
dokumentu pro kusovník. Při práci s výkresem sestavy příkaz Správce vlastností
zobrazuje vlastnosti dokumentu všech součástí v sestavě. To usnadňuje zajištění
zobrazování přesných a kompletních informací o sestavě v kusovníku.
Poznámka
Vlastnosti součásti lze definovat i bez otevření dokumentu součásti nebo
plechové součásti v Solid Edge. Vyberte dokument v Průzkumníku Windows,
klikněte na něj pravým tlačítkem myši a vyberte příkaz Vlastnosti.
Příklad definování uživatelské vlastnosti a zobrazení v kusovníku naleznete v tomto
tématu: Zobrazení uživatelských vlastností v kusovníku.
Účtování pro negrafické součásti
Sestavy často obsahují komponenty, které nevyžadují model, například barvu,
mazivo, olej, štítky a další. Tyto negrafické součásti musí být zdokumentovány
v kusovníku a rozpisce sestavy. V Solid Edge lze pomocí příkazu Vlastnosti souboru
v nabídce Aplikace přidat v prostředí součásti a plechové součásti vlastní vlastnosti
prázdných dokumentů součásti. Pomocí uživatelských vlastnosti je možné určit
potřebné informace těchto typů součástí. Můžete vytvářet dva typy negrafických
součástí: součásti vyžadující typ jednotek a množství a součásti bez typu jednotek a
množství.
Další informace naleznete v tématu nápovědy Negrafické součásti v sestavách.
Použití více kusovníků
Pro jeden výkres lze vytvořit více kusovníků. Pokud máte více kusovníků, mohou
stejné součásti mít různá poziční čísla. Je také možné vytvářet kusovníky obsahující
pouze určité typy komponent (například potrubí).
Chcete-li vytvořit kusovníky se stejnými pozičními čísly, zvolte aktivní kusovník.
Při tvorbě jiných kusovníků je potom propojte pomocí tlačítka Propojit s aktivním
na panelu příkazu Kusovník.
Chcete-li aktivovat jiný kusovník, vyberte jej a klikněte na příkaz Aktivovat v místní
nabídce. Po vytvoření nového kusovníku se tento stane aktivním kusovníkem.
Přečíslování kusovníků
Pokud odstraníte součásti v sestavě a potom aktualizujete kusovník, nedojde
k automatickému přečíslování kusovníku. Jestliže například odstraníte součást
s číslem 10, kusovník bude toto číslo přeskakovat.
spse01545
11-49
Lekce 11
Kusovník je možné přečíslovat pomocí karty Třídění v dialogovém okně Vlastnosti
kusovníku. Pokud jste při tvorbě kusovníku použili automatické pozice, přečíslují
se spolu s kusovníkem.
Poznámka
Pozice u odstraněných součástí se neodstraní automaticky, ale můžete je
odstranit ručně.
11-50
spse01545
Uložení formátu kusovníku
Formát kusovníku lze uložit pod vámi definovaným názvem, abyste jej mohli snadno
znovu použít. Pomocí možnosti Uložená nastavení na kartě Obecné dialogového okna
Kusovník můžete pojmenovat, uložit a znovu použít formát kusovníku.
Rychlým způsobem, jak znovu použít formátování kusovníku, je použít seznam
Uložená nastavení
na panelu příkazu Kusovník.
Aktualizace kusovníků
Kusovníky se podobají pohledům součásti; když není kusovník aktuální, zobrazí
se v šedém rámečku, což upozorňuje na nutnost aktualizace. Chcete-li například
zobrazit změny po úpravě vlastností součásti, je nutné kusovník aktualizovat.
Aktualizaci provedete pomocí příkazu Aktualizovat kusovník v místní nabídce.
Solid Edge neurčuje zastaralost kusovníku kontrolou informace o času souboru.
Software místo toho přepočítá kusovník v paměti z vlastností ve vyrovnávací paměti
a porovná jej s existujícím kusovníkem. Pokud se vyskytnou rozdíly, stane se
kusovník zastaralým.
Pokud kusovník obsahuje hmotnost, software určí zastaralost kusovníku pomocí
geometrického časového razítka referencí modelu. Kontrola probíhá při změně
dokumentu (například při otevření nebo uložení souboru), při aktualizacích
kusovníků a v případě, že je vytvořen, aktualizován nebo odstraněn výkresový
pohled používající stejnou sestavu, na kterou kusovník odkazuje.
Tvorba uživatelského stylu tabulky
Pomocí příkazu Styl lze vytvořit vlastní plně přizpůsobené styly tabulky kusovníku.
Definovat je možné například barvu čáry okraje tabulky, mřížky a oddělovače záhlaví.
Pokud do výkresu vložíte kusovník, můžete uživatelský styl tabulky vybrat pomocí
seznamu Styl tabulky na panelu příkazu Kusovník.
Další informace naleznete v těchto tématech nápovědy:
•
Styly tabulky
•
Tvorba nebo úprava stylu tabulky
Víceúrovňové kusovníky
Pomocí příkazu Kusovník a možností v dialogovém okně Vlastnosti kusovníku
můžete definovat a umístit víceúrovňový kusovník na výkres sestavy.
Na kartě Obecné (nebo na panelu příkazu Kusovník) lze:
•
Vyberte výchozí styl rozloženého kusovníku Solid Edge v seznamu Uložená
nastavení.
•
Definujte vlastní styl rozloženého kusovníku.
Pomocí karty Možnosti můžete:
•
spse01545
Zobrazit čísla pozic, která byla vytvořena v sestavě.
11-51
Lekce 11
Použití čísel pozic z modelu zaručuje, že se při změně modelu čísla pozic
v kusovníku nezmění. Jinak budou čísla generována hned pomocí příkazu
Kusovník.
Poznámka
Čísla pozic modelu sestavy můžete použít v případě, že je v dokumentu
sestavy na kartě Čísla pozic v dialogovém okně Možnosti Solid Edge
zaškrtnuto políčko Zachovat čísla pozic. Další informace naleznete
v tématu Čísla pozic v sestavách.
Pomocí karty Ovládání seznamu můžete:
•
Zobrazit podsestavy a jejich součásti v rozloženém kusovníku.
•
Vybrat formát číslování pozic:
•
–
čísla pozic dle úrovní, které označují hierarchii rozloženého kusovníku,
–
čísla pozic bez úrovní,
zobrazení sestavy horní úrovně na samostatném řádku.
Pomocí karty Sloupce můžete:
•
Vybrat a nastavit formát sloupce Číslo pozice.
•
Vybrat další sloupce dat–Hmotnost (položky), hmotnost (množství), řez zkosení
1, řez zkosení 2–při generování kusovníků pro modely sestavy, které obsahují
rámy nebo potrubí.
•
Odsadit čísla pozic nebo obsah kteréhokoliv sloupce.
Pomocí karty Třídění můžete:
•
Seřadit čísla pozic ve stejném pořadí, v jakém jsou zobrazeny ve stromu sestavy.
Poznámka
Pokud nebyla sestava uložena ve verzi V17 nebo pozdější, pořadí
kusovníku nemusí souhlasit s pořadím stromu sestavy.
Použití karty Sloupce
Pomocí karty Sloupce v dialogovém okně Vlastnosti lze definovat obsah sloupce
v kusovníku nebo tabulce ohybů. To se provádí výběrem textu vlastnosti, který
se má extrahovat z dokumentu modelu.
Definování obsahu sloupce
Obsah sloupce definujete výběrem typu vlastnosti, která se má extrahovat a zobrazit.
V každém sloupci lze kombinovat více vlastností, a do kteréhokoli sloupce je možné
přidat prosté textové řetězce.
•
11-52
Kusovníky – můžete vybrat předem definovanou vlastnost specifickou pro
kusovník, například Číslo pozice, Množství, Délka řezu, Celková délka, Hmotnost
(položka), Hmotnost (množství) a Úhel zkosení (Řez zkosení 1, Řez zkosení 2).
spse01545
Součty sloupců se automaticky vypočítají při použití sloupců Hmotnost (položka)
a Hmotnost (množství).
•
Tabulky ohybů – můžete vybrat předem definovanou vlastnost v tabulce ohybů
plechové součásti, kterou přidáte nebo odstraníte z tabulky ohybů výkresu. Patří
sem vlastnosti Posloupnost, Poloměr, Sevřený úhel, (vnější) úhel, Směr a Prvek.
•
Vybírat je možné také z ostatních vlastností souborů, například Materiál, Objem,
Hustota, Stav, Číslo dokumentu a Společnost.
•
Je možné přidat sloupce pro speciální vlastnosti, které jsou definovány na
kartě Vlastní v dialogovém okně Vlastnosti souboru v dokumentech součásti a
plechové součásti.
Na kartě Sloupce v dialogovém okně Vlastnosti kusovníku lze nalézt tyto
vlastnosti v seznamu Vlastnosti a pro každou speciální vlastnost lze vložit
sloupec.
•
Uživatelské sloupce lze vytvořit výběrem vlastnosti Uživatelský.
•
Do řetězců vlastností v definici sloupce můžete přidávat prostý text. Text se
zobrazí v kusovníku spolu s hodnotami odvozenými od textu vlastnosti.
Tvorba uživatelské definice sloupce
Uživatelský sloupec je takový sloupec, pro který zadáte požadovaný obsah. Chcete-li
vytvořit definici uživatelského sloupce, je nutné provést dvě věci.
1. Pomocí tlačítka Přidat sloupec a následným výběrem vlastnosti Uživatelský
definujte uživatelský sloupec.
2. Pomocí tlačítka Přidat vlastnost a seznamu Vlastnosti vyberte jeden nebo více
typů dat, které se mají ve sloupci objevit. Pokud vyberete více vlastností, přidají
se do řetězce textu vlastnosti v dialogovém okně.
Formátování je možné k řetězci textu vlastnosti přidat pomocí kláves mezerník a
Enter. Pořadí zobrazení extrahovaných informací lze ovládat pořadím, ve kterém
vyberete text vlastnosti. Vložit můžete také speciální znaky nebo jakékoli jiné pevné
informace, které se mají objevit v každé buňce uživatelského sloupce, a to jejich
přímým zadáním do pole.
•
Základní pravidla textu vlastnosti
•
Kódy textu vlastnosti pro text poznámek a kót
•
Kódy formátování pro úpravu výstupu textu vlastnosti
Formátování sloupců
Veškeré formátování sloupců je možné určit na kartě Sloupce. To zahrnuje šířku a
zarovnání sloupce, umístění a zarovnání záhlaví sloupce a text záhlaví sloupce.
Například lze určit, že záhlaví sloupců budou zarovnána na střed, ale data ve
sloupcích budou zarovnána nalevo nebo napravo.
spse01545
11-53
Lekce 11
Všechen obsah a specifikace formátovaní můžete v dialogovém okně Vlastnosti
kusovníku uložit a použít s jiným modelem. Formát kusovníku je možné uložit
pomocí možností Uložit nastavení na kartě Obecné tohoto dialogového okna.
Úprava jednotlivých sloupců
Jakmile je tabulka vložena ve výkresu, je možné vybrat sloupec a změnit jeho
formát. Pomocí tlačítek na kartě Data můžete přidat nové sloupce a řádky, odstranit
existující a upravit obsah jednotlivých datových buněk.
•
Další informace o změně vzhledu řádků záhlaví a datových buněk pomocí
dialogového okna Formát sloupce a Formát buněk tabulky naleznete v tématu
nápovědy Formátování sloupců a datových buněk.
•
Další informace o vkládání nebo odstraňování sloupců a řádků a přetahování
sloupců z jednoho místa na druhé naleznete v tématu Změny tabulky nebo
kusovníku.
Použití karty Možnosti
Karta Možnosti v dialogovém okně Vlastnosti kusovníku slučuje vlastnosti výběru
obsahu specifického pro kusovníky do jednoho umístění. Zde můžete určit čísla pozic,
typy komponent a zda se mají vytvářet kusovníky celkové délky.
Formátování čísel pozic
Všechny vlastnosti náležející k formátovaní čísla pozice lze nastavit na kartě
Možnosti. Je možné:
•
Určit, zda budou čísla pozic odvozena ze sestavy a spravována sestavou, nebo
budou generována za pochodu příkazem Kusovník. Pokud nejsou čísla pozic
odvozena ze sestavy, můžete je v kusovníku upravovat na kartě Čísla pozic.
Tip
Můžete použít kritéria řazení Pořadí sestavy na kartě Třídění a zobrazit
tak data sloupců ve stejném pořadí jako ve stromu sestavy.
•
Určete počáteční číslo pozice.
•
Určete číslo, o které se budou čísla pozic zvyšovat.
•
Určete, zda označovat položky bez pozic, a který řetězec pro identifikaci se má
použít. Výchozí označení je hvězdička (*).
•
Určete, zda se má kusovník při změně pořadí třídění přečíslovat.
Poznámka
Zaškrtávací políčko Zachovat čísla pozic nakartě Čísla pozic (dialogové okno
Možnosti Solid Edge) v dokumentu sestavy určuje, zda se mají v sestavě
vytvářet čísla pozic.
11-54
spse01545
Výběr typů komponent
Typy komponent můžete v kusovníku zahrnout a vypustit – součásti, potrubí,
tvarovky potrubí a členy rámu – a pomocí tlačítek Nahoru a Dolů lze změnit pořadí
zobrazení typů komponent.
Kusovník můžete seřadit podle typu komponenty výběrem možnosti Pořadí typů
komponent na kartě Třídění. Můžete také změnit pořadí zobrazení informací
odvozených z vlastností dokumentu modelu. Příklady těchto vlastností zahrnují
název souboru, číslo pozice, množství, typ a vlastnosti materiálu.
Určení kusovníku celkové délky nebo kusovníku s délkami řezů
Kusovníky celkové délky zobrazují všechny potrubí a členy rámu odvozené ze stejné
komponenty jako celkovou délku na stejném řádku.
Kusovníky s délkami řezů (A) zobrazují každý člen rámu nebo potrubí rozdílné
délky na samostatném řádku.
Poznámka
Délku řezů lze synchronizovat s aplikací Teamcenter;. V okně Product
Structure Editor se tato hodnota zobrazí jako poznámka.
Pro potrubí a rámy je jednoduché vytvořit kterýkoli typ kusovníku. Viz téma
Vytvořit kusovník celkové délky.
spse01545
11-55
Lekce 11
Pozice
Mnoho společností začleňuje do výkresů sestav kusovníky, které obsahují další
informace o jednotlivých komponentách sestavy. V kusovníku je obvykle uvedeno
číslo součásti, materiál a počet požadovaných součástí.
K výkresu je možné přidat pozice, které lze očíslovat tak, aby odpovídaly položkám
součástí v kusovníku.
Pozice mohou také zobrazovat text vlastností získaný ze zdrojového souboru.
Automatické pozice v pohledu součásti
Pokud kliknete na příkaz Kusovník a potom nastavíte možnost Automatické pozice
na panelu příkazu Kusovník, můžete automaticky přidávat pozice v pohledu součásti
v sestavě podle kusovníku.
Při výběru pohledu součásti, pro který chcete vytvořit pozice, se automaticky vytvoří
kusovník a pozice, které na něj odkazují.
Je také možné vytvářet pozice automaticky bez vložení kusovníku. Další informace
o tomto postupu naleznete v tématu Automatické přidání pozic do pohledu součásti.
11-56
spse01545
Kontrola duplicitních pozic
Pomocí možnosti Automatické pozice na kartě Pozice (dialogové okno Vlastnosti
kusovníku) můžete nastavit různé úrovně kontroly duplikátních pozic. Pokud
například pracujete s více výkresovými pohledy, můžete nastavit, aby žádná položka
součásti neměla více než jednu pozici zobrazenou v celém dokumentu nezávisle na
tom, v kolika výkresových pohledech je součást zobrazena.
Úprava velikosti textu pro automatické pozice
Vzhled automaticky generovaných pozic je určen možnostmi na kartě Pozice
v dialogovém okně Vlastnosti kusovníku). Zde můžete například upravit velikost
textu pozic před přidáním do výkresu tak, že zadáte novou hodnotu do pole pro
velikost textu.
Čísla pozic
Je možné určit, že pozice v pohledu součásti v sestavě budou zobrazovat čísla pozic,
která odkazují na čísla pozic v kusovníku.
•
Pokud vložíte pozice před vytvořením kusovníku, budou čísla pozic následně
přiřazována v pořadí, ve kterém vyberete součásti.
•
Jestliže pozice vložíte po vytvoření kusovníku, budou čísla pozic v pozici
odpovídat aktivnímu kusovníku.
Poznámka
V jednom výkresu může být více kusovníků. Nejnovější kusovník je
aktivním kusovníkem.
Chcete-li aktivovat jiný kusovník, vyberte jej a v místní nabídce klikněte
na příkaz Aktivovat.
Chcete-li přiřadit čísla pozic, použijte příkaz Pozice a na panelu příkazu Pozice
nastavte tyto možnosti:
•
Propojit s kusovníkem – automaticky generuje pozice podle aktivního kusovníku.
•
Číslo pozice – automaticky generuje čísla pozic. Pokud zrušíte zaškrtnutí
možnosti Číslo pozice, můžete čísla pozic přidávat k pozicím jednotlivě.
•
Počet výskytů, který přidává hodnotu množství součástí do dolní poloviny pozice.
Čísla pozic a kusovník lze upravovat současně.
spse01545
•
Chcete-li upravit hodnoty čísel pozic v kusovníku a v pozicích, použijte kartu
Číslo pozice (dialogové okno Vlastnosti kusovníku).
•
Chcete-li změnit formátování čísel pozic, použijte kartu Možnosti (dialogové
okno Vlastnosti kusovníku).
11-57
Lekce 11
Pozice odkazující na text vlastnosti
Je možné vytvořit pozice, které odkazují na informace textu vlastnosti ve zdrojovém
dokumentu. Příkladem může být projekt, číslo dokumentu součásti, specifikace
materiálu a revize.
Chcete-li vybrat specifický text vlastnosti, který se zobrazí v nové pozici, použijte
tlačítko Text vlastnosti na panelu příkazu Pozice a zobrazte tak dialogové okno
Vybrat text vlastnosti.
Text vlastnosti lze přiřadit na různá místa v pozici – (A), (B), (C) a (D) tak, že
přidáte řetězec textu vlastnosti do polí Horní, Dolní, Předpona a Přípona na panelu
příkazu Pozice.
Poznámka
Chcete-li zobrazit text vlastnosti v umístění textu (A), je nutné zrušit
zaškrtnutí možnosti Číslo pozice na panelu příkazu Pozice.
Další informace o tvorbě nebo úpravě pozic tak, aby zobrazovaly číslo dokumentu
nebo jinou jeho vlastnost, naleznete v tématu Zobrazení vlastností dokumentů
v pozicích.
Pozice v řetězci
V případě, že více pozic odkazuje na položky ve stejné skupině kusovníku, dojde
často k jejich vzájemnému překrytí a je obtížné určit, na co odkazové čáry ukazují.
Například součásti tvořící skupinu šroubového spoje – šroub, podložka, pojistná
podložka a matice – jsou malé a blízko sebe. Zaškrtnutím políčka Automaticky
zarovnat pozice ve vybraném výkresovém pohledu na kartě Pozice (dialogové okno
Vlastnosti kusovníku) můžete znovu uspořádat šroubové spoje do řetězce při
zachování asociativity každé části šroubového spoje. Pokud se změní číslo položky
součásti, aktualizuje se i příslušná pozice.
11-58
spse01545
Řetězec pozic se zarovnává svisle nebo vodorovně s jednou odkazovou čárou
připojenou k první pozici v řetězci. Tento příklad zobrazuje vodorovnou řadu a
doprovodný kusovník. První pozice s připojenou odkazovou čárou je vpravo.
Další informace o uspořádání řetězce pozic automaticky a ručně naleznete v tématu
Řetězec pozic.
spse01545
11-59
Lekce 11
Ovladače řetězců pozic
Chcete-li manipulovat s řetězcem pozic, použijte následující ovladače. Řetězce
pozic s lomenými čarami mají čtyři ovladače. Řetězce pozic bez lomených čar mají
tři ovladače.
Svislý řetězec pozic s podtrhnutým tvarem pozic a lomenou čarou má další ovladač
(E).
Umístění ovladačů Účel
Změní zarovnání pozic z vodorovného na svislé nebo ze
(A)
svislého na vodorovné.
Editační bod řetězce
pozic
Prodlouží nebo zkrátí lomenou čáru.
(B)
Editační bod lomené
čáry
Převrátí řetězec pozic a lomenou čáru na opačnou stranu
odkazové čáry.
U pozic bez odkazové čáry lze zapnout lomenou čáru,
přetáhnout pozici a znovu lomenou čáru vypnout.
11-60
spse01545
Umístění ovladačů Účel
Volně posune řetězec pozic posunutím lomené čáry a změnou
(C)
délky a orientace odkazové čáry.
Editační bod odkazové
čáry
Vložení vrcholů přidá editační body.
(D)
Bod připojení
poznámky
Další informace naleznete v tématu Posun poznámky
Posunuje počáteční bod odkazové čáry podél objektu
s poznámkou.
Stisknutí klávesy <Alt> odpojí odkazovou čáru a odstraní
asociativitu.
Stisknutí kláves <Alt+Ctrl> odpojí odkazovou čáru a ponechá
asociativitu.
(E)
spse01545
Další informace naleznete v tématu Posun poznámky
Pouze u svislých řetězců pozic s podtrhnutým tvarem pozic –
přetáhne svislou čáru v řetězci na opačnou stranu poznámky.
11-61
Lekce 11
Osové kříže, osy a roztečné kružnice
Pomocí os, osových křížů a roztečných kružnic se v prostředí výkresu usnadňuje
proces kótování a psaní poznámek. Jsou asociativní s modely, ke kterým jsou
připojeny v listu 2D modelu, pracovním listu nebo výkresovém pohledu. Pokud
upravíte výkresový pohled, osy, osové kříže a roztečné kružnice budou aktualizovat
svoje umístění a velikost podle provedených změn.
Pomocí příkazu Úhel mezi lze přidávat kóty, které odkazují na tyto poznámky.
Přidání os, osových křížů a roztečných kružnic
Poznámky osy, osového kříže nebo roztečné kružnice můžete přiřadit po jedné nebo je
automaticky přidat ke všem pohledům součásti ve výkresovém listu. Pro osy a osové
kříže lze pomocí okna vybrat skupinu objektů, ke které budou připojeny.
Příkazy k přidání těchto poznámek se nacházejí na kartě Domů ® skupina
Poznámky.
Příkaz Automatické osy, fungující pouze pro pohledy součástí, nabízí přístup
k funkcím panelu příkazu, které automaticky přidají a odeberou osy i osové kříže.
Příkaz osa přidává jednotlivé osy.
Příkaz Osový kříž přidá osové kříže k více zakřiveným objektům, například
kružnicím, obloukům, elipsám nebo částečným elipsám.
Příkaz Roztečná kružnice
11-62
spse01545
Úprava os, osových křížů a roztečných kružnic
Změnou vlastností existující osy, osového kříže nebo roztečné kružnice je možné
změnit jejich vzhled. Vyberte poznámku a použijte příkaz Vlastnosti v místní
nabídce.
Každá z těchto poznámek může být samostatně odebrána pomocí příkazu Odstranit
v místní nabídce poznámky.
Osy a osové kříže, které byly automaticky přidány pomocí příkazu Automatické
osy, je možné odebrat jako skupinu nastavením tlačítka Odebrat osy a osové kříže
na panelu příkazu Automatické osy.
Opakované připojení odpojených poznámek
Pokud dojde k odpojení os, osových křížů a roztečných kružnic z důvodu změn
v modelu nebo výkresu, budou zobrazeny pomocí barvy Chybná kóta nastavené
na kartě Obecné (dialogové okno Kótovací styl). Jsou označeny také v dialogovém
okně Sledování změn.
Poznámky můžete znovu připojit pomocí ovladačů připojení, které se zobrazí po
jejich výběru. Po novém připojení se zobrazí pomocí barvy Řízená kóta.
Strojírenská písma
Strojírenská písma, dodávaná se softwarem, obsahují specifická oborová písma,
speciální znaky a značky, které lze použít k popisu strojírenských výkresů. Tato
písma obsahují znaky stupňů, průměru a další speciální znaky, které obvykle nejsou
součástí standardního textového procesoru.
Vaše možnost písma by měla být založena na oboru, pro který vytváříte strojírenské
výkresy.
Software nabízí písma TrueType; při použití písem TrueType je možné v okně vidět,
jak bude vypadat vytištěná stránka. Zobrazení v okně dokumentu přesně odpovídá
vytištěnému dokumentu.
spse01545
11-63
Lekce 11
Použití geometrických tolerancí
Geometrické tolerance jsou určitou formou poznámky – je to způsob, kterým můžete
nabízet další informace o prvcích součásti. Zatímco kóty a jejich asociované tolerance
poskytují informace o přijatelné odchylce ve velikosti nebo v umístění prvku součásti,
geometrické tolerance stanovují vazby mezi prvky a součástí. Například můžete
definovat toleranci pro umístění díry v součásti ve vztahu k ostatním prvkům nebo
základnám součásti.
V prostředí výkresu můžete definovat geometrické tolerance pomocí následujících
příkazů:
•
Příkaz Geometrické tolerance určuje potřebné tolerance prvku ve vztahu
k referenčním znakům ostatních prvků součásti nazvaných základny.
•
Základny součásti můžete určit pomocí příkazu Základna.
•
Pomocí příkazu Základna lze určit body, čáry, roviny a plochy základny pro
zvláštní funkci nebo výrobu a inspekci.
Poznámka
Solid Edge podporuje normy ASME Y14.5-2009 ANSI a ISO, která popisuje
geometrické kótování a tolerance. Značky mezi a statistická tolerance jsou
podporovány ve stylech písma TrueType.
Geometrické tolerance
Geometrické tolerance se skládají ze dvou nebo více čtvercových částí, které obsahují
informace o tolerancích. První blok vždy obsahuje značku charakteristiky geometrie.
Následující části obsahují hodnoty tolerancí a značky reprezentující rozdíly součástí,
například maximální materiálová podmínka. Geometrickou toleranci můžete
vytvořit zadáním textu a výběrem značek pomocí dialogového okna.
Geometrická tolerance může odkazovat až čtyři základny.
Geometrické tolerance obsahují následující části:
(A)
(B)
(C)
(D)
(E)
(F
11-64
Značka charakteristiky geometrie
Tolerance
Reference základny
Značka tolerančního pole
Hodnota tolerance
Značka materiálové podmínky
spse01545
Platné geometrické tolerance musí obsahovat tyto dvě komponenty:
•
značka charakteristiky geometrie,
•
tolerance.
Některé charakteristiky geometrie také vyžadují odkazy na základnu v geometrické
toleranci. Na reference tolerancí a základen můžete použít materiálové podmínky.
Na toleranci můžete také použít toleranční pole průměru.
Manipulace s geometrickými tolerancemi
Ovladače geometrické tolerance
Po umístění geometrické tolerance lze pomocí ovladačů poznámky upravit její
umístění a orientaci.
Ovladače geometrické tolerance
Umístění
Účel
Posunuje počáteční bod odkazové čáry po prvku s poznámkou.
(A)
Bod připojení
poznámky
(B)
Stisknutí klávesy <Alt> odpojí odkazovou čáru a odstraní asociativitu.
Stisknutí kláves <Alt+Ctrl> odpojí odkazovou čáru, ale zachová asociativitu.
Další informace naleznete v tématu Přesunutí poznámky.
Posunuje geometrické tolerance volně úpravou odkazové čáry.
Editační bod odkazové Změní délku a orientaci odkazové čáry.
čáry
Poznámka
Délka a orientace lomené čáry není ovlivněna.
Vkládáním vrcholů do odkazové čáry se přidají editační body. Další informace
naleznete v tématu Přesunutí poznámky.
spse01545
11-65
Lekce 11
Ovladače geometrické tolerance
Umístění
Účel
(C)
Bod připojení
odkazové čáry
Bod přetažení (C):
•
Prodlouží nebo zkrátí lomenou čáru.
•
Obrátí geometrické tolerance a lomenou čáru na opačnou stranu odkazové
čáry.
•
Pokud není použita žádná lomená čára, obrátí geometrické tolerance o 90,
180 a 270 stupňů s ohledem na objekt, na který odkazuje.
Body přichycení geometrické tolerance
Pomocí bodů přichycení zobrazených v geometrických tolerancích lze změnit bod
připojení odkazové čáry. Stisknutí klávesy Alt při tažení bodu (C) zobrazí body
přichycení, ke kterým se lze připojit.
Body přichycení geometrické tolerance
Umístění
Alt+tažení (C)
Účel
Stisknutí klávesy Alt při tažení bodu (C):
Bod připojení
odkazové čáry
•
Zobrazí dostupné body přichycení odkazové čáry (viz D níže).
•
Změní bod připojení odkazové čáry na geometrické tolerance.
11-66
spse01545
Body přichycení geometrické tolerance
Umístění
(D)
Účel
Stisknutí klávesy Alt při tažení bodu (C) zobrazí následující body
přichycení:
Bod přichycení
•
S lomenou čárou je viditelných osm bodů kolem obvodu rámu.
•
Bez lomené čáry je viditelný jeden další bod ve středu rámu.
Příkaz
•
Příkaz Geometrické tolerance
Postupy
•
Vložení geometrické tolerance nebo základny
•
Určení obsahu geometrické tolerance
•
Příklad: Přidání značek do geometrických tolerancí
•
Přesunutí poznámky
•
Přidání PMI kót a poznámek
Přehled
spse01545
•
Použití geometrických tolerancí
•
Přehled poznámek
•
PMI kóty a poznámky
11-67
Lekce 11
PMI (Product Manufacturing Information)
Přehled PMI
PMI (Product Manufacturing Information) se skládá z kót a poznámek, které jsou
vloženy do 3D modelu a lze je využít v prohlížení, výrobě i kontrole.
PMI kóty v synchronním i sekvenčním modelování slouží také jako důležitý nástroj
k úpravám modelu. Úpravou hodnot kót můžete v modelu provést změny. Pomocí
zamykání a odemykání kót můžete ovládat, jak mají připojené plochy modelu
reagovat na úpravy hodnot kót. A také lze určovat směr, ve kterém se úpravy kót
použijí. To velice zjednodušuje proces navrhování, testování a aktualizace.
Prostředí PMI v Solid Edge kombinuje funkce přidávání kót a poznámek, vytváření
plně rendrovaných 3D pohledů modelu se 3D řezy, formátování výkresů a
publikování informací.
Přidat lze tyto typy PMI:
•
Kóty – chytrá kóta, kóta vzdálenosti mezi objekty, úhlová kóta, staniční kóta,
úhlová staniční kóta, symetrická kóta.
•
Poznámky – odkazová čára, pozice, popis, značka drsnosti, značka svaru, tvar
hrany, geometrická tolerance, základna, dílčí základna.
Další informace o přidávání těchto PMI objektů naleznete v tématu PMI kóty a
poznámky.
11-68
spse01545
Vytvořit můžete tyto typy pohledů:
•
3D řezy, které mohou být přidány nebo odebrány.
•
Pohledy 3D modelu.
Poznámka
•
Kóty přidané pomocí sekvenčních kótovacích příkazů PMI jsou vždy
řízené kóty.
•
Je možné zvolit, zda má být synchronní PMI kóta přidaná do modelu
uzamknuta nebo odemknuta.
•
Řezy a pohledy modelu jsou asociativní s 3D modelem. Při změně 3D
modelu se řezy a pohledy modelu automaticky aktualizují.
Příkazy prostředí PMI
Karta PMI vhodně seskupuje příkazy, které jsou potřeba k následujícím úkonům:
•
Přímé přidání PMI kót a poznámek v 3D modelu.
•
Kopírování 2D kót a poznámek ze skici do PMI 3D modelu v sekvenčním
prostředí.
•
Tvorba pohledů modelu a řezů 3D modelu.
Příkazy kótování a tvorby poznámek umístěné na jiných kartách pásu karet je
v synchronním prostředí také možné používat k přidávání PMI dat k modelu a ke
kótování skic. Zda je kóta trojrozměrnou PMI kótou nebo dvourozměrnou kótou skici
neurčuje příkaz, ale typ vybraného objektu (hrana modelu nebo geometrie skici).
Další informace o použití PMI příkazů naleznete v tématu nápovědy Práce s 3D PMI.
Strom modelu, PMI a pohledy modelu
Strom modelu ovládá všechny PMI objekty a pohledy 3D modelu. Pokud má
například plechový model dva různé stavy, úplný a rozvinutý, budou PMI a modelové
pohledy patřit do stavu modelu, ve kterém je vytvoříte.
spse01545
11-69
Lekce 11
•
Skupina PMI umístěná ve stromu modelu obsahuje rozevíratelné podskupiny
všech kót, poznámek a pohledů modelu v aktivním dokumentu.
•
Pokud je skupina PMI prázdná, není ve stromu modelu zobrazena.
•
Při definici PMI pohledu modelu se jeho název přidá do skupiny Pohledy modelu.
•
Samostatná skupina Řezy umístěná nad PMI skupinou ve stromu modelu
obsahuje všechny 3D řezy, které byly definovány v dokumentu.
•
PMI objekty a řezy se mohou ve stromu modelu zobrazit vícekrát. Při výběru
jedné z těchto položek jsou vybrány všechny její výskyty.
Tato tabulka popisuje ikony související s PMI použité ve stromu modelu.
„Uzel“ je položka nejvyšší úrovně ve skupině PMI nebo podskupině pod definovaným
pohledem modelu.
11-70
spse01545
Legenda
Značka skupiny PMI
Položka Kóta, zobrazená (ve skupině PMI nebo Pohledy modelu)
Položka Kóta, skrytá (ve skupině PMI nebo Pohledy modelu)
Objekt PMI kóty, zobrazený
Uzamknutá PMI kóta (synchronní)
Objekt PMI kóty, skrytý
Položka Poznámka, zobrazená (ve skupině PMI nebo Pohledy
modelu)
Položka Poznámka, skrytá (ve skupině PMI nebo Pohledy modelu)
Objekt PMI poznámky (například značka popisu), zobrazený
Objekt PMI poznámky (například značka popisu), skrytý
Skupina Pohledy modelu
Definovaný pohled modelu
Skupina Řezy
Řez, použitý
Řez, nepoužitý
Poznámka
spse01545
•
Zaškrtávacím políčkem před každým z objektů zobrazených ve stromu
modelu se příslušný objekt zapne nebo vypne. V místní nabídce jsou také
pro každou skupinu kót a poznámek příkazy Zobrazit, Skrýt, Zobrazit
vše a Skrýt vše.
•
Pomocí příkazu Použít pohled nejsou pohledy modelu zobrazeny ani
skryty, ale použity v grafickém okně.
•
Pomocí příkazu Použít řez jsou definované 3D řezy použity nebo
odstraněny.
11-71
Lekce 11
V následujícím obrázku a odpovídající tabulce jsou popsány barvy přiřazené ke
kótám.
Barvy PMI kót
11-72
Barva
Stav vyhodnocení
Modrá
Volná
Dynamické
úpravy?
Ano
Červená
Uzamknutá, kóta omezena.
Ano
Fialová
Řízená jinou kótou nebo
proměnnou
Ne.
Připojení k
Synchronní objekty
Synchronní objekty
Sekvenční objekty
nebo jinak
neupravitelná PMI
data
spse01545
Hnědá
Není
Ne
Nesprávně připojena
k objektu
Ve skupině PMI různé typy kót (například lineární, radiální, úhlové) ve stromu
modelu zobrazují jedinečné názvy značek a objektů. Také se zobrazuje jejich
příslušná barva.
Stejným způsobem fungují poznámky, které mají svou vlastní sadu značek a
konvenci pro názvy.
Další informace o zobrazení a skrytí PMI objektů naleznete v tématu Práce v 3D
prostředí PMI.
Prohlížení PMI modelu
Zvláštní režim prohlížení PMI modelu umožňuje prohlížet všechny pohledy modelu
definované v dokumentu spolu s jejich přiřazenými PMI daty. Tuto funkci můžete
použít například před exportem PMI modelů a dat do okna Náhled a připomínky.
Při výběru příkazu Prohlížet (PMI pohledy modelu) se zobrazí panel příkazu
Prohlížet PMI model, který vás provede procesem prohlížení jednotlivých pohledů
modelu.
Další informace naleznete v tématu nápovědy Tvorba pohledu 3D modelu s PMI.
Sdílení PMI modelu
Sdílet 3D modely a jejich připojená data můžete mnoha způsoby.
spse01545
•
Výkres v grafickém okně právě zobrazeného kótovaného modelu vytvoříte
příkazem Vytvořit výkres. Příkazem Vytvořit výkres lze také vytvořit výkres
libovolného "snímku" pohledu modelu vytvořeného v dokumentu.
•
Pomocí příkazu Použít pohled zobrazíte pohled modelu se speciální orientací
v grafickém okně a následně je příkazem Tisk vytisknete.
11-73
Lekce 11
•
Pomocí příkazu Uložit jako obrázek v nabídce Aplikace můžete uložit obsah
grafického okna do obrázkového souboru.
•
Pomocí příkazu Odeslat PMI pro připomínky je publikujete ve formátu
kompatibilním s náhledem a připomínkami. Takto lze uložit soubor ve formátu
.pcf a zpřístupnit jej pro náhled a připomínky.
•
Pomocí příkazu Uložit jako soubor publikujete ve formátu prohlížeče aplikace
Solid Edge a uložíte jej do formátu .jt.
Tvorba výkresů PMI modelu
Pomocí průvodce vkládáním pohledu můžete vytvořit výkresy z 3D modelu s PMI.
Data v pohledu modelu (orientace pohledu, 3D řezy a PMI kóty a poznámky) se
zkopírují do výkresového pohledu. PMI text zkopírovaný do výkresu si zachová svůj
trojrozměrný parametr.
Existují dva základní způsoby, jak postupovat:
•
Vytvořit výkres z reprezentace aktuálního modelu v grafickém okně.
•
Vytvořit výkres z alternativních pohledů modelu vytvořených příkazem Pohled.
Pohledy modelu umožňují pro model použít speciální formát, pozadí a orientaci
pohledu.
Po zkopírování jednoho nebo více PMI pohledů modelu do výkresu je možné:
•
Zapnout a vypnout asociativitu s pohledem modelu.
•
Změnit PMI pohled modelu, který je aktuálně zobrazen ve výkresovém pohledu.
•
Vybrat jiný režim rendrování (včetně barevného stínování) pro každý z pohledů
modelu ve výkresu.
Další informace naleznete v tématu nápovědy Tvorba PMI výkresu.
Práce v 3D prostředí PMI
Postup práce při tvorbě pohledu modelu
Tvorba pohledu PMI modelu využívá technologii WYSIWYG (co vidíte, to získáte).
Při tvorbě pohledu PMI modelu příkazem Pohled modelu máte k dispozici orientaci
modelu, režim rendrování, poznámky a kóty, které jsou viditelné v grafickém okně.
Poznámka
Než bude možné do modelu v sestavě přidávat PMI objekty, musí být modely
aktivovány.
1. Nastavte rovinu pro PMI kóty a poznámky. V sekvenčním prostředí nastavte
aktivní rovinu 3D kót a poznámek pomocí příkazu Nastavit rovinu kótování
v panelu nástrojů PMI. Poznámky a kóty se vkládají rovnoběžně k této rovině.
Během přidávání poznámek a kótování můžete tuto rovinu kótování kdykoli
změnit.
11-74
spse01545
2. Přidejte PMI kóty a poznámky. Kóty skici se v synchronním prostředí
automaticky převedou na 3D model při vysunutí oblasti skici nebo použití jiného
příkazu, který převede 2D oblast na 3D těleso. Pomocí příkazů na kartě PMI
můžete přímo v modelu přidávat nové PMI poznámky a kóty.
•
Přehled pracovního postupu modelování součásti
•
3. Přidejte PMI kóty a poznámky. Kopírovat 2D kóty a poznámky z prvku nebo
skici do 3D modelu můžete v sekvenčním prostředí pomocí příkazu Kopírovat do
PMI. Upravit kopírované objekty můžete pomocí jejich místní nabídky. Pomocí
příkazů na kartě PMI můžete přidávat nové PMI poznámky a kóty.
Další informace o PMI kótách a objektech naleznete v tématu PMI kóty a
poznámky.
4. Pomocí základních příkazů pro otáčení a zoomování pohledů vyberte
požadovanou orientaci pohledu modelu.
5. Vytvořte pohled modelu. Pomocí karty PMI ® skupiny Pohledy modelu ®
příkazu Pohled všechny tyto informace o zobrazení zaznamenáte, přiřadíte
název pohledu, režim rendrování a výsledný pohled uložíte. Do skupiny "Pohledy
modelu" ve stromu modelu se přidá název pohledu. Všechny kóty a poznámky
asociované s pohledem modelu jsou uvedeny pod názvem pohledu modelu.
Další informace o PMI pohledech modelu naleznete v tématu Tvorba pohledu
3D modelu v prostředí PMI.
6. Upravte pohled modelu. V případě nutnosti změňte orientaci modelu a
nastavení zobrazení.
PMI objekty, které kolidují s pohledem můžete skrýt.
Pomocí příkazu Upravit definici v místní nabídce pohledu modelu můžete:
•
Pomocí tlačítka Možnosti na panelu příkazu Upravit definici změnit název
pohledu modelu a definici.
•
Pomocí tlačítka Zobrazení pohledu modelu na panelu příkazu provést změny
v zobrazení součástí a podsestav v pohledu.
•
Pomocí tlačítka Zobrazení pohledu modelu na panelu příkazu přidat a
upravit kóty a poznámky v pohledu modelu.
Informace o použití naleznete v tématu nápovědy Úprava definice pohledu PMI
modelu.
7. Vytvořte další pohledy modelu. Pomocí příkazu Pohled modelu zaznamenejte
nové orientace a režim zobrazení pro odpovídající PMI. Přiřaďte tomuto pohledu
jiný název a zvolte požadovaný režim rendrování. Pokud změníte režim
rendrování, nastavení pohledu pro grafické zobrazení použijete pomocí příkazu
Použít pohled v místní nabídce stromu modelu.
spse01545
11-75
Lekce 11
ďte kontrolu. Grafickou prohlídku všech PMI pohledů modelu spustíte
8. Proveď
příkazem Prohlížet.
9. Exportujte a publikujte pohled modelu. Vaše PMI pohledy modelu můžete
publikovat pomocí příkazu Odeslat PMI pro připomínky a otevřít v aplikaci
Náhled a připomínky.
Další informace o publikování PMI modelů naleznete v tématu Publikování PMI
informací a pohledů modelu pro připomínky.
Přidání 3D řezu do pohledu modelu
Při práci s PMI objekty jsou 3D řezy použité při tvorbě pohledu modelu automaticky
zahrnuty do pohledu modelu, ale řezy můžete také přidat nebo odebrat po vytvoření
pohledu modelu.
1. Nastavte vlastnosti zobrazení řezu.
2. Zobrazte nebo skryjte rovinu řezu.
3. Přidejte řez do pohledu modelu.
Další informace o použití řezů v pohledech modelů naleznete v tématu Použití 3D
řezu v pohledu modelu.
Příkazy k úpravě pohledu modelu
Příkazy, které se používají k úpravě definice a vlastností pohledu 3D modelu, se
nacházejí v místní nabídce vybraného pohledu modelu ve stromu modelu. Například
místní nabídka sloužící k manipulaci s pohledy modelu obsahuje tyto příkazy:
Další informace o použití těchto příkazů k manipulaci s PMI pohledy modelu
naleznete v tématu Manipulace s PMI pohledem modelu.
11-76
spse01545
Příkazy k úpravě PMI objektu
Příkazy, které se používají k přidávání PMI objektů do pohledů 3D modelu,
k odebrání objektů z pohledů 3D modelu a k zobrazení a skrytí PMI objektů, se také
nacházejí v místní nabídce vybrané kóty nebo poznámky ve stromu modelu:
Další informace o použití příkazů k manipulaci s PMI objekty naleznete v tématu
Zobrazení a úprava PMI objektů.
spse01545
11-77
Lekce 11
Zaškrtávací políčko
před názvem objektu nebo uzlu a příkazy Zobrazit a Skrýt
v místní nabídce ovládají, zda budou objekty PMI viditelné nebo ne.
Zobrazení a skrytí uzlů a objektů
Při kliknutí pravým tlačítkem na položku Kóty nebo Poznámky v nejvyšší úrovni
skupiny kót nebo poznámek slouží příkaz Zobrazit ke zpřístupnění jednotlivých
PMI objektů v dané skupině.
•
Pokud po kliknutí pravým tlačítkem na položku Kóty nebo Poznámky
vyberete příkaz Skrýt, ihned se skryjí všechny kóty nebo poznámky ve
skupině.
Poznámka
Jednotlivé objekty mohou být zviditelněny jen v případě, že je položka
nastavena jako zobrazená.
•
Jestliže po kliknutí pravým tlačítkem na položku Kóty nebo Poznámky
vyberete příkaz Zobrazit, kóty nebo poznámky se mohou zobrazit v závislosti
na tom, zda jsou nastaveny jako zobrazené nebo skryté.
Tip
Součást nebo prvek modelu můžete upravit bez PMI poznámek a kót, což
je přehlednější. Pomocí příkazu Skrýt dočasně odstraníte poznámky a
kóty; pomocí příkazu Zobrazit je obnovíte.
Pokud zaškrtnete nebo zrušíte zaškrtnutí políčka u PMI objektu v některé
skupině, zobrazí se nebo skryjí všechny výskyty daného PMI objektu
v dokumentu.
Další informace naleznete v sekci Zobrazení a úprava PMI objektů v tématu
nápovědy Přehled prostředí PMI (Product Manufacturing Information) pro
tabulku, která zobrazuje stav zobrazení nebo skrytí ikon souvisejících s PMI
objekty.
Zobrazení nebo skrytí v pohledu modelu
Pokud vyberete příkaz Skrýt při úpravě pohledu modelu, objekty, které jsou
skryté při ukončení režimu úprav, budou odstraněny ze seznamu pohledů
modelu ve skupině objektů.
Příkazy Zobrazit vše a Skrýt vše
Příkazy Zobrazit vše a Skrýt vše jsou rychlým způsobem, jak zobrazit nebo skrýt
jednotlivé kóty nebo poznámky v dokumentu.
Tvorba PMI objektů
Poznámky a kóty vložené ke geometrii modelu jsou PMI objekty. Vytvářejí se dvěma
způsoby.
•
11-78
Při použití skici k vytvoření prvku se kóty vložené do skici převedou na
odpovídající hrany na objemovém tělese. Tyto převedené kóty se stanou
spse01545
trojrozměrnými PMI kótami. Další informace naleznete v tématu nápovědy
Tvorba okótované součásti ze skici.
Poznámky vložené ve skice se také do modelu zkopírují.
•
Kóty a poznámky lze kdykoliv přímo vložit ke hranám modelu pomocí příkazu
na pásu karet. Navíc jsou na kartě PMI prakticky seskupeny všechny funkce
týkající se PMI prostředí na jediném místě.
Poznámka
Příkazy ke vkládání kót a poznámek do skic i do modelu jsou stejné. Kóty a
poznámky vložené ke 2D objektům ve skice a objektům ve 3D modelu se však
chovají odlišně. Rozdíly jsou nejpatrnější v průběhu úprav.
Uzamknuté a odemknuté PMI kóty
Při synchronním modelování lze pomocí PMI kót upravovat model. Účinek změn
v modelu určujete výběrem, zda má být kóta u hrany modelu uzamknuta nebo
odemknuta a určením směru změny.
•
Jestliže je kóta odemknuta, plochy propojené s kótovanou hranou lze měnit
s hodnotou kóty. Výchozí barva odemčené kóty je modrá.
•
Uzamknutá kóta při přesunu nebo změně velikosti propojené plochy neumožňuje
změnu hodnoty kóty.
Než bude možné pro kótu použít vzorec nebo pravidlo proměnné, kóta musí
být uzamknuta.
Výchozí barva zobrazené uzamknuté kóty je červená.
Uzamknutá kóta je ve stromu modelu snadno rozpoznatelná podle ikony zámku
.
Poznámka
Všechny 2D kóty migrované ze skic jsou uzamknuté.
spse01545
11-79
Lekce 11
Při úpravě modelu lze jednotlivé kóty v případě potřeby uzamknout a odemknout.
Kótu je možné uzamknout pomocí tlačítka zámku v dialogovém okně Upravit
hodnotu kóty.
Pokud není tlačítko Uzamknout dostupné, vyberte příkaz Udržovat vazby.
Poznámka
Pravidla zamykání kót
•
Vhodnější je nechávat kótu odemknutou a uzamknout jen hodnoty
potřebné k provedení určité úpravy. Při úpravě modelu je rozsah úpravy
automaticky vyhrazen a kóty mimo tento rozsah zůstávají beze změny.
•
v režimu synchronního modelování musí být PMI kóta uzamčena před
tím, než ji bude možné řídit vzorcem nebo než ji bude možné použít ve
vzorci. Stejně tak kótu, která se řídí vzorcem nebo se používá ve vzorci
jiné kóty nebo proměnné, nelze uzamknout.
Další informace o úpravě modelu pomocí úpravy hodnot kót naleznete v tématu
nápovědy Úprava kót modelu.
Barvy PMI kóty
V následující tabulce jsou popsány barvy přiřazené ke kótám.
11-80
spse01545
Barvy PMI kót
Barva
Stav vyhodnocení
Modrá
Volná
Dynamické
úpravy?
Ano
Červená
Uzamknutá, kóta omezena.
Ano
Fialová
Řízená jinou kótou nebo
proměnnou
Ne.
Hnědá
Není
Ne
Připojení k
Synchronní objekty
Synchronní objekty
Sekvenční objekty
nebo jinak
neupravitelná PMI
data
Nesprávně připojena
k objektu
Kurzory při úpravě PMI kót
Při posouvání kurzoru určeného k výběru na kótu kurzor zobrazuje typ dostupné
operace, kterou provedete kliknutím na danou oblast:
Kurzory při úpravě PMI kót
Kde se
Obrázek
Operace
zobrazuje? Příklad
kurzoru
Upraví
hodnotu
kóty.
Kurzor je
nad textem
kóty.
Přetáhne
Kurzor
koncovou
je nad
značku
dovnitř nebo zakončením
vně vynášecí kóty.
čáry.
Upraví
vlastnosti
kóty.
spse01545
Kurzor je
nad kótovací
nebo
vynášecí
čarou.
11-81
Lekce 11
Ovladače PMI kót
K dispozici jsou dva typy ovladačů kót: ovladač hodnoty a ovladač formátu.
Ovladač hodnoty kóty
•
Při kliknutí na text kóty se zobrazí ovladač hodnoty PMI kóty. Ovladač hodnoty
kóty se skládá z dialogového okna Upravit hodnotu kóty (1) a 3D šipky a kuliček
(2).
–
Dialogové okno se zobrazuje při zadávání nebo úpravě hodnoty.
–
Směr použití úpravy je možné ovládat kliknutím na tlačítka se šipkou
v dialogovém okně nebo kliknutím na některé ze 3D zakončení.
◊
3D kulička určuje neměnnou stranu.
◊
Výchozí směr je označen zvýrazněným tlačítkem se šipkou v dialogovém
okně a 3D šipkou. Někdy mohou být 3D zakončení výraznější (viz
následující příklad).
Další informace o použití ovladače hodnoty kóty naleznete v tématu
nápovědy Změna velikosti modelu úpravou hodnot PMI kót.
•
11-82
Jestliže bude dialogové okno Upravit hodnotu kóty zcela vypnuto, nebude možné
kótu v aktuálním stavu upravit.
spse01545
Ovladače formátu kóty
•
Formát kóty lze změnit pomocí těchto ovladačů:
–
–
Panel příkazu Upravit definici a ovladače formátu kóty se zobrazí, když
kliknete na kótovací nebo vynášecí čáru.
◊
Pomocí možností na panelu příkazu Upravit definici můžete upravit
vlastnosti kóty, včetně tolerance, rozšířeného textu a orientace.
◊
Vyplněná kolečka jsou ovladače formátu, které je možné přetáhnout a
upravit tak délku kótovacích a vynášecích čar.
Když kliknete na zakončení kóty, například na šipku, můžete je přetáhnout
dovnitř nebo vně vynášecí čáry.
Další informace o zobrazení nebo skrytí, úpravě a manipulaci s PMI objekty
naleznete v tématu Zobrazení a úprava PMI objektů.
Kóty, které nejsou v měřítku
Hodnotu řízené kóty lze předefinovat kliknutím pravým tlačítkem myši na kótu a
výběrem příkazu Bez měřítka v místní nabídce. Solid Edge podtrhne hodnoty kót,
které nebudou v měřítku.
V dialogovém okně pro úpravu hodnoty kóty se zobrazí značka bez měřítka.
spse01545
11-83
Lekce 11
Předběžný náhled
Pokud umístíte kurzor na hodnotu kóty, uvidíte dvě grafické pomůcky předběžného
náhledu, které budou ukazovat způsob použití úpravy hodnoty kóty: směr úpravy a
výběru plochy modelu.
Náhled směru
•
Pokud kurzor umístíte před výběrem, text kóty ovlivní směr, ve kterém budou
úpravy použity.
–
Pokud kurzor umístíte na levou stranu hodnoty kóty (v tomto příkladu na
číslo 4), směrová šipka bude směřovat doleva. Jestliže hodnotu kóty vyberete
kliknutím v tomto místě, úprava se použije v příslušném směru.
–
Pokud kurzor umístíte na pravou stranu hodnoty kóty (v tomto příkladu
na číslo 5), směrová šipka bude směřovat doprava. Jestliže hodnotu kóty
vyberete kliknutím v tomto místě, úprava se použije v příslušném směru.
Náhled výběru plochy
Ukázáním bez výběru na text kóty je možné zobrazit náhled, které plochy
modelu budou ovlivněny úpravou hodnoty kóty. Související plochy modelu se
zvýrazní, aby je bylo možné zkontrolovat.
Sadu výběru lze změnit nastavením a vypnutím vazeb v okně Aktivní pravidla.
Výsledek ovlivníte změnou možnosti řešení na kontextovém panelu Úprava kóty.
11-84
spse01545
•
Práce s aktivními pravidly
•
Výběr ploch k úpravě PMI kót
Použití klíčových bodů
Při vkládání PMI kót modelu, kterými se má upravit model, je možné použít filtr 3D
klíčového bodu Střed a koncové body
a Polovina
. To zajišťuje, že se kóty
budou vkládat ke klíčovým bodům, které jsou pro úpravu modelu platné. Tyto klíčové
body jsou ve středech kružnic a oblouků a v koncových bodech i polovinách hran.
Poznámka
Příslušný klíčový bod u filtrů středů, koncových bodů a bodů polovin se
odvozuje pomocí virtuálních vrcholů.
Tyto filtry klíčového bodu je možné v průběhu vložení kóty použít výběrem tlačítka
Klíčové body na panelu příkazu Kóta u tlačítka Další. Poté vyberte požadovaný filtr.
Použití roviny kótování
PMI kóty a poznámky přidané do modelu se zarovnají rovnoběžně s rovinou kóty.
Výchozí rovina je základní rovina, která je nejvíce rovnoběžná s obrazovkou.
na panelu nástrojů je ale možné zvolit jinou
Možností Uzamknout rovinu kót
rovinu. Tato možnost je dostupná jen v případě, že je vybrán příkaz kóty nebo
poznámky.
V grafickém okně se zobrazí jen roviny, které jsou explicitně nastaveny. Zobrazují se
částečně zvýrazněné v červenohnědé barvě.
Nastavenou rovinu kóty vypnete stisknutím klávesy F3.
spse01545
11-85
Lekce 11
Použití průsečíků
Pomocí průsečíku v modelu je možné vložit PMI kótu. Použití průsečíku:
•
Zjednodušuje přidání kóty k zaoblené, rozdělené nebo oříznuté hraně modelu.
•
Usnadňuje kótě navázání k původním koncovým bodům v případě, že je hrana
modelu zaoblená, rozdělená nebo oříznutá.
Solid Edge automaticky detekuje přítomnost průsečíků. Metodu průsečíku je možné
použít při vkládání libovolné kóty.
Poznámka
Režim Průsečík lze vypnout výběrem kótovacího příkazu a stisknutím klávesy
„I“.
Příklad
Zde je několik příkladů, kdy je možné kóty vkládat pomocí průsečíků.
Hrana upravená zaoblením
Hrana upravená oříznutím
Hrana upravená rozdělením
11-86
spse01545
Pomocí rychlého výběru je také možné najít všechny průsečíky (nejen nejbližší jako
při výchozím nastavení), jak je vidět v následujícím příkladu:
Kótu je také možné vložit pomocí průsečíku virtuální osy s plochou válcového nebo
kuželového objektu, včetně nakloněných, prstencových, kulovitých a spline tvarů.
Tyto průsečíky jsou k dispozici na požádání bez nutnosti spustit režim Průsečík.
Další informace o použití tohoto prvku naleznete v tématu nápovědy Vložení PMI
kóty pomocí průsečíku.
Použití osy kótování
Někdy může být nutné přidat PMI objekt s mírou podél osy, která není kolmá ke
kótovanému objektu. Tato situace může nastat při použití příkazů Vzdálenost mezi,
Úhel mezi, Staniční kóta a Kóta průměru.
Chcete-li nastavit osu kótování, je možné použít možnost Osa kótování pod tlačítkem
Vlastnosti na panelu příkazu Kóta, když je jeden z těchto kótovacích příkazů spuštěn.
Přidání PMI kót
Pomocí příkazu Chytrá kóta lze okótovat kružnice, oblouky a elipsy, stejně jako
lineární objekty.
Při přidávání kóty vyžadující dva body:
• První kliknutí určí bod, od kterého se začne měřit.
•
spse01545
Druhé kliknutí určí bod nebo objekt, ke kterému chcete měřit.
11-87
Lekce 11
Uspořádání kót pod sebou a vedle sebe
• Lineární kóty se mohou zřetězit vedle sebe nebo pod sebou pomocí příkazu
Vzdálenost mezi.
•
Úhlové kóty mohou být řetězeny pod sebou nebo vedle sebe pomocí příkazu
Úhel mezi.
•
Kóty průměru lze umístit pod sebou, ale ne vedle sebe.
•
Všechny kóty pod sebou nebo vedle sebe je nutné vložit vzhledem ke stejné
aktivní rovině kótování.
•
Každá kóta pod sebou nebo řetězová kóta má svou vlastní položku ve stromu
modelu.
Přidání PMI kót
11-88
•
Poznámky můžete vkládat do volného prostoru.
•
Poznámky lze připojit k plochám v modelu i mimo model, křivkám, hranám a
objektům ve skice.
•
Poznámky lze připojit k existujícím kótám a poznámkám.
spse01545
Zde je k existující geometrické toleranci připojena značka základny.
Je možné je připojit k plochám.
Úprava PMI formátu a vlastností
Jednotlivé PMI objekty lze vybírat a upravovat následujícími způsoby:
•
spse01545
Pokud je ovladač formátu kóty zobrazen, je možné:
11-89
Lekce 11
•
–
Upravit zaokrouhlení PMI kóty, typ kóty, toleranci a předponu pro vybraný
objekt pomocí možností na panelu příkazu.
–
Změnit délku kótovacích čar a vynášecích čar kóty výběrem a přetažením
červeného bodu. Také můžete vybrat a přetáhnout šipku kóty mimo vynášecí
čáry.
Pomocí tlačítka Vlastnosti na panelu příkazu nebo příkazu Vlastnosti v místní
nabídce můžete změnit vlastnosti formátování pro velikost písma, typ zakončení,
typ vynášecí čáry, zobrazení souřadnic a další.
–
Pokud vyberete kótu, zobrazí se dialogové okno Vlastnosti kóty.
–
Pokud vyberete poznámku, zobrazí se dialogové okno specifické pro
poznámky.
Můžete provádět změny, které ovlivní všechny PMI objekty zároveň:
•
Velikost PMI textu lze interaktivně upravovat, aby se při zoomování snáze četl.
•
Úpravou stylu můžete globálně změnit barvu PMI objektů.
Další informace naleznete v tématu Velikost a barva PMI textu.
Přesunutí PMI objektu
PMI objekty lze přesunout několika způsoby.
•
11-90
PMI kóty a poznámky přesunete příkazem Přesunout kótu. Tím přesunete PMI
objekty ve směru kolmém k rovině, ve které se nacházejí. Podle potřeby se
přidají vynášecí čáry.
spse01545
•
Pokud umístíte kurzor na PMI objekt a přetáhnete jej, přesunete objekt v rovině,
ve které se nachází. Objekt se pohybuje různými způsoby podle toho, jakou část
objektu přetahujete a zda používáte ovladače formátu.
•
Přetažením se stisknutou klávesou Alt můžete odpojit PMI kótu nebo poznámku
od jednoho objektu modelu a připojit ji k jinému. Viz téma Opakované připojení
nebo přesunutí kóty či poznámky.
Pokud přesunete poznámku připojenou k jinému PMI objektu (včetně kót pod sebou
a řetězových kót), objekty se přesunou společně.
Přesunutí poznámky, která je přímo propojena s rovinou, způsobí převod pouze
podél roviny, ne mimo ni.
Informace o způsobu přesunutí a manipulaci s PMI kótami a poznámkami naleznete
v tématu nápovědy Přesunutí PMI objektů.
Použití textu vlastnosti v PMI objektech
Text vlastnosti může být použit v PMI kótách, v popisech a pozicích.
•
Text vlastnosti přidáte do popisů a pozic kliknutím na tlačítko Text vlastnosti
v dialogovém okně poznámky.
•
spse01545
Chcete-li použít text vlastnosti v předponě nebo příponě kóty a pod nebo nad
textem, zkopírujte a vložte řetězec textu vlastnosti do odpovídajícího textového
11-91
Lekce 11
pole v dialogovém okně Rozšířený text kóty. Dialogové okno Rozšířený text kóty
otevřete kliknutím na tlačítko Předpona
na panelu příkazu Kóta.
•
Informace o díře lze extrahovat z prvků děr v součásti nebo sestavě pomocí
řetězců textu vlastnosti Reference díry, Hloubka díry nebo Popis díry.
•
Informace o ohybu (úhel, poloměr a směr) mohou být extrahovány z vytvořené
součásti, ne z rozvinu.
•
Text vlastnosti v PMI objektech můžete aktualizovat pomocí karty PMI ®
skupiny Text vlastnosti ® příkazu Aktualizovat vše.
•
Řetězce textu vlastnosti lze převádět na prostý text pro jednotlivé poznámky a
kóty pomocí příkazu Převést text vlastnosti v místní nabídce vybraného objektu.
•
Všechny řetězce v dokumentu lze převést pomocí karty PMI ® skupiny Text
vlastnosti ® příkazu Převést vše.
Pokud se chcete dozvědět více o textu vlastnosti, přečtěte si téma nápovědy Použití
textu vlastnosti.
Velikost a barva PMI textu
Nastavení velikosti PMI textu
Velikost textu PMI objektů lze změnit několika způsoby.
•
•
První možností je změna všech PMI objektů a asociované grafiky (čar, odkazových
čar a šipek) zároveň pomocí jedné z následujících metod:
–
Automatická změna měřítka objektů Při určování velikosti textu pomocí
aktivního stylu modelu, mění se měřítko PMI objektů při zoomování
automaticky. Může se tedy stát, že velikost PMI bude příliš velká nebo malá
vzhledem k prvku nebo komponentě.
–
Interaktivní změna velikosti objektů Pomocí tlačítek Zvětšit písmo PMI a
Zmenšit písmo PMI můžete změnit velikost PMI objektů podle velikosti
pixelů. Výhodou je, že velikost můžete interaktivně nastavit podle potřeby.
Změna velikosti nových prvků úpravou stylu. Výchozí velikost textu pro všechny
nové PMI objekty nastavíte na kartě Text v dialogovém okně Upravit kótovací
styl. Toto dialogové okno je možné kdykoliv zobrazit příkazem Styly
•
.
Změna velikosti jednotlivých PMI objektů Pomocí příkazu Vlastnosti je možné
změnit výchozí velikost textu u jednotlivých vybraných objektů.
Délku lomené čáry a mezeru mezi lomenou čárou a textem PMI můžete zadat na
kartě Čáry a Souřadnice v kótovacím stylu a ve vlastnostech kóty.
Další informace o nastavení a úpravě velikosti PMI textu naleznete v tématu
nápovědy Změna velikosti PMI textu.
11-92
spse01545
Nastavení globální PMI barvy
Barva PMI kóty slouží jako rychlá pomůcka k určení uzamknutí nebo odemknutí
kóty. Globální nastavení barev pro PMI kóty lze změnit. Tím se změní i barva PMI
poznámek.
Globální nastavení barev PMI lze změnit na kartě Barvy v dialogovém okně
Možnosti Solid Edge.
•
Výchozí barva odemknuté PMI kóty je modrá. Je stejná jako u všech objektů ve
skice. V seznamu Skica můžete vybrat jinou barvu.
•
Výchozí barva uzamknuté PMI kóty je červená. Je stejná jako u úchopových
bodů. V seznamu Úchopový bod můžete vybrat jinou barvu.
Barvu jednotlivých PMI objektů nelze změnit.
Tvorba pohledů 3D modelu v prostředí PMI
Pohledy modelu zobrazují součást, plechovou součást nebo model sestavy v prostředí
PMI (Product Manufacturing Information). Chcete-li kompletně sdělit informace
návrhu, výroby a funkce, definujte jiné 3D pohledy modelu.
Pohledy modelu mohou obsahovat následující:
spse01545
•
stav modelu, například úplný nebo rozvinutý (synchronní),
•
sekvenční kóty, včetně řídicích kót, které byly zkopírovány do 3D,
•
synchronní kóty,
•
poznámky,
•
řezy.
11-93
Lekce 11
Jednotlivé pohledy modelu (pokud jsou definovány) lze vybrat ze skupiny Pohledy
modelu, která je umístěna pod položkou PMI ve stromu modelu.
Pohled modelu a data lze elektronicky sdílet pomocí okna Náhled a připomínky nebo
prohlížeče Solid Edge.
Tvorba pohledů modelu
Příkaz Pohled vytvoří 3D pohled modelu sestavy, součásti nebo plechové součásti,
tak jak je momentálně zobrazen v grafickém okně.
11-94
•
Všechny kóty, poznámky, nastavení pohledu a řezy, které se zobrazují při tvorbě
pohledu modelu, se do tohoto pohledu modelu zkopírují.
•
Každá definice pohledu modelu obsahuje název, orientaci, měřítko a rozsah
pohledu (zoom).
•
V dialogovém okně Možnosti pohledu můžete přiřadit počáteční hodnoty pro
název pohledu, režim rendrování a zobrazení řezu a roviny řezu. Tato nastavení
je možné změnit úpravami definice pohledu modelu.
•
PMI pohledy modelu se ovládají pomocí stromu modelu.
spse01545
•
Každá definice pohledu modelu obsahuje specifický seznam PMI objektů ( typy
kót, poznámek a obsažených řezů) které se zobrazují při použití pohledu.
Poznámka
Zobrazení nebo skrytí těchto objektů v jednom pohledu modelu použije
toto nastavení na stejné objekty ve všech pohledech modelu.
Další informace naleznete v tématu Práce ve 3D prostředí PMI.
Prohlížení pohledů modelu
Zvláštní režim prohlížení PMI modelu umožňuje prohlížet všechny pohledy modelu
definované v dokumentu spolu s jejich přiřazenými PMI daty. Tuto funkci můžete
použít před exportem PMI modelů a dat do okna Náhled a připomínky.
Jestliže vyberete pohled modelu a potom z místní nabídky příkaz Prohlížet, zobrazí
se panel příkazu Prohlížet PMI pohled modelu, který vás provede procesem
prohlížení každého pohledu modelu.
•
PMI pohledy modelu můžete procházet pomocí těchto nástrojů:
–
Procházet pohledy pomocí šipek Další a Předchozí.
–
Zobrazit konkrétní pohled modelu výběrem jeho názvu ze seznamu pohledů
modelu.
•
Při výběru jednotlivých pohledů 3D modelu se aktivní okno změní a zobrazí
pohled tak, jak byl definován. To se týká jeho stavu zobrazení a použitých řezů.
•
Ukončením režimu prohlížení se okno vrátí do původního zobrazení.
Prohlížet obsah pohledu modelu je možné i výběrem názvu pohledu modelu ve
stromu modelu a výběrem příkazu Použít pohled v místní nabídce.
Přidání 3D řezů do pohledů modelu
spse01545
•
Skupina Řezy ve stromu modelu obsahuje seznam všech existujících 3D řezů
definovaných pro model.
•
Existující 3D řez můžete do pohledu modelu přidat pomocí příkazu Přidat do
pohledu modelu v jeho místní nabídce.
•
Podobně můžete odstranit řez z upravovaného pohledu modelu pomocí příkazu
Odstranit z modelu pohledu.
11-95
Lekce 11
Úprava PMI pohledu modelu
Výběrem příkazu Upravit definici v místní nabídce pohledu modelu se pohled modelu
zobrazí ve zvlaštním prostředí pro úpravy. Panel příkazu Pohled modelu nabízí dvě
možnosti úpravy PMI pohledu modelu.
•
Pomocí dialogového okna Možnosti pohledu modelu lze změnit název pohledu,
vybrat jiný režim rendrování a změnit nastavení zobrazení řezu a roviny řezu.
•
Výběrem tlačítka Možnosti zobrazení pohledu modelu se přepnete do režimu
tvorby a úpravy pohledu modelu, ve kterém je možné:
–
Změnit viditelnost a vlastnosti zobrazení jednotlivých PMI objektů.
–
Přidat nové PMI poznámky a kóty do pohledu modelu.
Poznámka
–
V tomto režimu úprav nelze používat modelovací příkazy.
–
Změny provedené v tomto režimu úprav jsou WYSIWYG s výjimkou
orientace pohledu a režimu rendrování.
◊
Skryté PMI objekty a řezy se automaticky odstraní z pohledu
modelu.
◊
Přidané a zobrazené PMI objekty a řezy se automaticky přidají
do pohledu modelu.
Při ukončení režimu úprav pohledu modelu jsou změny použity na pohled modelu a
normální modelovací příkazy budou znovu dostupné.
Odeslání PMI pohledu modelu pro náhled a připomínky
Publikováním pohledů 3D modelu obsahujících PMI data do formátu kompatibilním
s aplikací Náhled a připomínky nebo prohlížečem Solid Edge je můžete také
elektronicky sdílet.
•
Pomocí příkazu Odeslat PMI pro připomínky soubor uložíte do formátu PCF,
který otevřete aplikací Náhled a připomínky.
•
Pomocí příkazu Uložit jako v nabídce Aplikace můžete také uložit informace do
formátu .JT.
Poznámka
Příkaz Odeslat PMI pro připomínky odešle všechny pohledy modelu v souboru
pro náhled a připomínky.
11-96
spse01545
Publikování PMI a pohledů modelu pro náhled a připomínky
Chcete-li zpřístupnit PMI (Product Manufacturing Information) prostředí a pohledy
modelů pro zobrazení v aplikaci Náhled a připomínky nebo v prohlížeči Solid Edge,
je nutné informace publikovat. Informace lze publikovat pomocí příkazu Odeslat
PMI pro připomínky nebo příkazem Uložit jako informace uložit do formátu .JT.
Použití příkazu Odeslat PMI pro připomínky
Informace můžete rychle publikovat pomocí příkazu Odeslat PMI pro připomínky,
který je dostupný v místní nabídce při vybraném pohledu modelu ve stromu modelu.
Všechna PMI data a pohledy modelu definované v aktivním dokumentu se odešlou
do souboru .pcf. Soubor se automaticky otevře pro připomínky. Jakákoliv PMI data,
která nejsou asociovaná s pohledem modelu, nebudou v prohlížeči zobrazena.
Použití příkazu Uložit jako
Chcete-li publikovat informace příkazem Uložit jako, nastavte možnost Uložit PMI
data v dialogovém okně Možnosti převodu Solid Edge - JT a pak uložte dokument do
formátu .jt. Všechny pohledy modelu a PMI informace související pohledem modelu
se uloží do dokumentu .jt.
Po uložení můžete otevřít dokument .jt v prohlížeči. Seznam pohledů modelu a
asociovaných PMI informací je zobrazen na kartě Pohledy modelu ve stromu modelu.
Poznámka
Při výběru možnosti Uložit PMI data jsou ostatní možnosti ukládání jt
neaktivní a nastaveny na podporu PMI dat. Přesná geometrie je vždy
odeslána při výběru možnosti Uložit PMI data i v případě, že možnost Přesná
geometrie není zapnuta.
Pouze grafická topologie podporovaná prohlížečem je zapsána do souboru .jt.
Následující položky jsou ovládány pohledy modelu, ale nejsou zapsány do souboru .jt:
•
souřadnicovicové systémy,
•
referenční roviny,
•
skici a profily,
•
referenční osy,
•
PMI řezy.
Kódy textu vlastnosti
Data referencí a značek je možné přidat do textu poznámky a kóty. Kliknutím na
tlačítka můžete vkládat značky v případě, že pro požadované značky dialogové
okno (například dialogová okna Popis nebo Rozšířený text kóty) nabízí tlačítka. V
některých případech v dialogovém okně není tlačítko pro přímé vložení značky, místo
toho však můžete zadat tříznakový kód.
spse01545
11-97
Lekce 11
Pro mnoho typů poznámek, například textová pole, geometrickou toleranci, značky
svaru a tabulky děr, stejně jako pro text kóty a popisy výkresového pohledu, se lze
vyhnout zadávání kódů značek pomocí dialogového okna Vybrat značky a hodnoty.
Následující tabulky jsou seřazeny podle kategorie:
•
Značky
•
Hodnoty
V levém sloupci jsou zobrazeny tříznakové kódy odpovídající značkám ve sloupci
úplně napravo nebo představující hodnoty z modelu. Kódy musíte psát přesně tak,
jak je uvedeno. Jsou platné pro písma Solid Edge se symboly ANSI a ISO.
Značky
Značky geometrické tolerance
Představuje
Kód
11-98
%FL
Rovinnost
%SR
Přímost
%CI
Kruhovitost
%CY
Válcovitost
%PP
Kolmost
%AN
Sklon
%PR
Rovnoběžnost
%PS
Tvar plochy
%PL
Tvar profilu
%CR
Kruhové házení
%TR
Celkové házení
%PO
Umístění
%CO
Soustřednost a souosost
%SY
Souměrnost
Zobrazí tuto značku
spse01545
Značky materiálových podmínek
Představuje
Kód
%MC
Podmínka maxima
materiálu
%LC
Podmínka minima
materiálu
%SC
Bez ohledu na velikost
prvku
%RC
Podmínka reciprocity
Značky tolerančního pole
Představuje
Kód
spse01545
%PZ
Prodloužené toleranční pole
%TZ
Tečná rovina
%FZ
Volný stav
%ER
Požadavek na hranici
%UD
Profil nerovnoměrně
rozmístěn
%IN
Nezávislost
%TL
Převod
Zobrazí tuto značku
Zobrazí
11-99
Lekce 11
Kótovací značky
Kód
Představuje
%DI
Průměr
%DG
Stupeň
%BT
Mezi
%ST
Statistická tolerance
%CF
Spojitý prvek
%SQ
Čtyřhran
%CB
Válcové zahloubení
%SF
Zarovnávání
%CS
Kuželové zahloubení
%DP
Hloubka
%IL
Rozvin
%AL
Délka oblouku
%PM
Plus mínus
%AN
Úhel kuželovitosti
%A2
Úhel úkosu 2
%A3
Úhel úkosu 3
%A4
Úhel úkosu 4
Zobrazí
Symetrický úhel
kuželovistosti
Symetrický úhel
kuželovitosti 2
%SG
%S2
%Gd
Poznámka
Tloušťka materiálu
Druhé písmeno je
malé.
11-100
spse01545
Značky svaru dle normy GOST
Představuje
Kód
%FW
Koutový svar
%HW
Teplo
%HB
Zpětné teplo
%SW
Hladký
%SB
Vyhladit
%SN
Řetězec střídání
%SK
Kontrola střídání
%UL
Ne kolem dokola
%NU
Číslo
%DA
Průměr
%PN
Plus mínus
%DR
Stupeň
Ostatní značky
Kód
Představuje
%CL
Osa
%PT
Dělicí čára
%OV
Ovál
%RL
Obdélník
%RA
%CA
%C2
spse01545
Zobrazí
Zobrazí
Otočený pohled (norma
ESKD)
Otočený pohled proti směru
hodin (norma GB)
Otočený pohled ve směru
hodin (norma GB)
11-101
Lekce 11
Hodnoty
Reference díry
Kód
Představuje
%HC
Popis díry
Zobrazí
Například zobrazuje
značky průměru a délky
díry plus extrahované
%HS
%HD
Průměr díry
Hloubka díry
Průměr válcového
zahloubení
hodnoty.
<Hodnota průměru díry>
<Hodnota hloubky díry>
<Hodnota průměru
válcového zahloubení>
Hloubka válcového
zahloubení
<Hodnota hloubky
válcového zahloubení>
%TS
%TD
Průměr kuželového
zahloubení
Úhel kuželového
zahloubení
Průměr závitu
Hloubka závitu
%ZH
Hloubka díry
%ZT
Hloubka závitu
<Hodnota průměru
kuželového zahloubení>
<Hodnota úhlu kuželového
zahloubení>
<Hodnota průměru závitu>
<Hodnota délky závitu>
<Syntaxe pro hloubku
díry>
<Syntaxe pro hloubku
závitu>
%BS
%BD
%SS
%SA
11-102
spse01545
Odkazy ohybů
Kód
%BA
%BN
%IA
%BR
%BO
%BI
%BQ
Představuje
Zobrazí
<Hodnota vnějšího úhlu
Úhel ohybu
ohybu>
<Hodnota úhlu ohybu bez
Úhel ohybu bez znaménka znaménka>
<Hodnota vnitřního úhlu
Sevřený úhel
ohybu>
Poloměr ohybu
<Hodnota poloměru ohybu>
Směr ohybu
<Hodnota směru ohybu>
Posloupnost ohybu
<Pořadové číslo ohybu>
Množství ohybů
<Počet ohybů>
Odkazy výkresového pohledu
Kód
Představuje
%VA
Název poznámky pohledu
%LN
Číslo listu poznámky
%VS
Měřítko pohledu
%VR
Úhel otočení
%VN
Číslo listu výkresového
pohledu
Zobrazí informace
o tomto výkresovém
pohledu
<Název poznámky
pohledu>
<Číslo listu poznámky
pohledu>
<Hodnota měřítka
výkresového pohledu>
<Úhel otočení výkresového
pohledu>
<Číslo listu výkresového
pohledu>
Odkazy svarové housenky
Kód
Představuje
%TT
Cílová tloušťka
%GL
Délka mezery
%BL
Délka housenky
%NB
Počet housenek
%PI
Rozteč
Zobrazí data této
svarové housenky
<Cílová hodnota tloušťky
svarové housenky>
<Délka mezery svarové
housenky>
<Hodnota délky svarové
housenky>
<Počet svarových
housenek>
<Hodnota rozteče svarové
housenky>
Další
Různé
Kód
%RT
spse01545
Představuje
Nový řádek
Zobrazí
Vloží nový řádek.
11-103
Lekce
12 Cvičení: Načítání a vkládání kót
Přehled
V tomto cvičení se naučíte postup vkládání kót a poznámek do výkresu. Pro tvorbu
kót a poznámek se používá existující soubor výkresu.
Cíl
V tomto cvičení provedete následující úkony.
•
Načítat kóty z modelu.
•
Aktualizovat neaktuální výkresové pohledy.
•
Používat Správce změn pohledu.
•
Vkládat kóty do výkresu.
•
Upravovat kóty ve výkresu.
•
Vkládat poznámky do výkresu.
Toto cvičení naleznete v dodatku F.
spse01545
12-1
Lekce
13 Cvičení: Vkládání poznámek
Přehled
V tomto cvičení se naučíte vkládat poznámky do výkresu. K vytvoření poznámek
použijete existující soubor výkresu.
Cíl
V tomto cvičení vložíte geometrické tolerance a značky povrchu.
Toto cvičení naleznete v dodatku G.
spse01545
13-1
Lekce
14 Cvičení: Vložení kusovníku
Přehled
Toto cvičení předvádí proces vložení kusovníku sestavy na list výkresu.
Toto cvičení naleznete v dodatku H.
spse01545
14-1
Lekce
15 Souhrn
Prostředí výkresu nabízí nástroje k tvorbě výkresů. Pohledy a kóty vložené do
výkresu jsou asociativní s 3D modelem a aktualizují se při provedení změn v modelu.
V tomto kurzu jste:
spse01545
•
Vytvořili výkresy.
•
Přidali pohledy k výkresům.
•
Okótovali výkresové pohledy.
•
Vložili poznámky do výkresu.
•
Vložili kusovník do výkresu.
15-1
A
Cvičení: Umístění výkresového
pohledu
Přehled
Toto cvičení ukazuje běžný pracovní postup umisťování výkresového pohledu
součásti Solid Edge. Každý výkres je odlišný, ale základní přístup k tvorbě pohledu,
rozvržení, manipulace a úpravy jsou stejné ve všech prostředích Solid Edge. Ve
skutečnosti je postup k vložení pohledů sestavy stejný jako postup k tvorbě pohledů
součásti na listu výkresu. Toto cvičení vás seznámí se základy pracovního postupu
rychlé a efektivní tvorby listů výkresu.
Cíl
Po dokončení tohoto cvičení budete umět provádět následující úkony:
spse01545
•
Vkládat více pohledů součásti na výkresový list.
•
Manipulovat s pohledy.
•
Stínovat výkresový pohled.
•
Upravit vlastnosti výkresového pohledu.
•
Vytvářet hlavní výkresové pohledy.
•
Vytvářet pomocné pohledy.
•
Vytvářet řezy.
•
Vytvářet detaily.
A-1
Cvičení: Umístění výkresového pohledu
A
Tvorba dokumentu výkresu
Vytvoření nového dokumentu výkresu ISO.
▸
Vyberte tlačítko Aplikace ® Nový ® Výkres ISO.
Nastavte pozadí a velikost výkresového listu.
▸
Umístěte kurzor na kartu List1 (levý dolní roh) a klikněte pravým tlačítkem
myši. V místní nabídce klikněte na příkaz Nastavení listu.
▸
V dialogovém okně Nastavení listu klikněte na kartu Pozadí. Nastavte pozadí
listu na list A1. Tím nastavíte pozadí a velikost výkresového listu. Zaškrtněte
políčko Zobrazit pozadí.
▸
Kliknutím na položku Uložit předvolbu uložíte list A1 jako výchozí rámeček a
pozadí pro tento dokument. Pokud uložíte předvolby nyní, všechny nové listy
vytvořené v rámci tohoto souboru budou automaticky nastaveny na list A1.
▸
Klikněte na tlačítko OK.
▸
Kliknutím na příkaz Zoom na vše zobrazte v aktivním okně celý list výkresu.
Výběr výkresových norem pro list výkresu
A-2
▸
Klikněte na tlačítko Aplikace.
▸
Klikněte na tlačítko Možnosti Solid Edge.
spse01545
▸
Klikněte na položku Výkresové normy. Na kartě Výkresové normy nastavte úhel
promítnutí na Americké a režim zobrazení závitů na ISO/BSI, potom klikněte na
tlačítko OK.
Výběr pohledů pomocí Průvodce vkládáním pohledů
▸
Na kartě Domů ® skupině Výkresové pohledy vyberte příkaz Průvodce
vkládáním pohledů
▸
spse01545
.
V dialogovém okně Vybrat model zvolte položku bearblk.par a klepněte na
tlačítko Otevřít.
A-3
A
A-4
▸
V Průvodce vkládáním pohledů nastavte možnosti podle obrázku a klikněte
na tlačítko Další.
▸
Jako pojmenovaný pohled orientace výkresového pohledu zvolte nárys. Klikněte
na tlačítko Další.
spse01545
▸
V dialogovém okně Rozvržení výkresového pohledu klikněte podle obrázku na
tlačítka Pravý bokorys a Půdorys, a potom klikněte na tlačítko Dokončit.
Vložení vybraných pohledů na výkresový list
▸
spse01545
Měřítko výkresu je zobrazeno na panelu příkazu. Zkontrolujte, zda je nastaveno
na 1:1. Solid Edge automaticky přiřazuje měřítko tak, aby byly pohledy co
největší, ale stále se kompletně zobrazily na listu výkresu.
A-5
A
▸
A-6
Ke kurzoru je připojen obdélník. Přesuňte obdélník přibližně do středu listu a
klikněte levým tlačítkem myši.
spse01545
Vložení dalších pohledů součástí na výkresový list
spse01545
▸
Zvolte příkaz Průvodce vkládáním pohledu
▸
V dialogovém okně Vybrat z připojeného modelu zvolte položku bearblk.par a
klepněte na tlačítko Otevřít. Tím umožníte vložení dalšího pohledu součásti.
.
A-7
A
▸
A-8
Projděte průvodcem tvorbou výkresového pohledu jako předtím, a až budete
vyzváni k výběru pojmenovaných pohledů, klepněte na položku iso a potom na
tlačítko Dokončit.
spse01545
▸
Nastavte na panelu příkazu měřítko pohledu na 1:1. Potom přesuňte kurzor a
podle obrázku vložte kliknutím pohled do pravého horního rohu listu.
Uložení souboru výkresu
▸
spse01545
Na panelu nástrojů Rychlý přístup klikněte na položku Uložit a v dialogovém
okně Uložit jako uložte soubor pod názvem bearblk.dft.
A-9
A
Vložení pomocného pohledu na výkresový list
▸
Na kartě Domů ® skupina Výkresové pohledy vyberte příkaz Pomocný
.
Všimněte si, že ke kurzoru je nyní připojena čára složení. Pokud funkce
Úchopové body nalezne nějaký bod, čára by měla zmizet. Přesouvejte kurzor tak
dlouho, dokud funkce Úchopové body nenalezne bod a nezobrazí se čára.
▸
Přesuňte kurzor přes nárys, až se čára složení přichytí podle obrázku k hraně
modelu, potom kliknutím levým tlačítkem myši vyberte tuto hranu jako čáru
složení.
▸
Umístěte pohled podle obrázku a klikněte myší. Tento pohled může z důvodu
omezení prostoru na listu výkresu přesahovat do jiných pohledů. V dalším kroku
přesuňte pohled.
Tvorba nového listu výkresu a přesun pomocného pohledu na nový
list.
A-10
▸
Umístěte kurzor na záložku listu 1 v levém dolním rohu obrazovky a klepnutím
pravým tlačítkem myši zobrazte místní nabídku.
▸
V místní nabídce klepnutím na položku Vložit vytvořte nový list výkresu. Tím
se do dokumentu výkresu přidá nový list (List2) a zobrazí se. Mezi listy se
spse01545
přepnete kliknutím na záložku požadovaného listu. Záložky listů se nacházejí
v levém dolním rohu okna.
▸
Klikněte na záložku List1. Tím se pohled vrátí na první list dokumentu výkresu.
▸
Klikněte na příkaz Výběrový nástroj a umístěte kurzor na pomocný pohled
tak, aby se pohled zvýraznil, potom klikněte pravým tlačítkem myši. V místní
nabídce klikněte na příkaz Vlastnosti.
▸
V dialogovém okně Vlastnosti pohledu ve vysoké kvalitě změňte položku List
na kartě Obecné z List1 na List2 a klikněte na tlačítko OK. Tím se pomocný
pohled přesune na list 2.
▸
Kliknutím na záložku List2 se list 2 stane aktivním listem.
▸
Podle obrázku přetáhněte pomocný pohled do levého horního rohu.
Tvorba roviny řezu pro řez
Umístěte rovinu řezu v půdorysu. Tato rovina řezu bude použita k vytvoření řezu.
spse01545
▸
Kliknutím na záložku List1 se list 1 stane aktivním listem.
▸
Vyberte příkaz Rovina řezu
▸
Vyberte půdorys jako výkresový pohled, ve kterém nakreslíte rovinu řezu. Okno
se změní do režimu čáry roviny řezu.
▸
Klikněte na tlačítko Zoom na oblast a potom definujte velikost plochy kolem
půdorysu.
▸
Kliknutím na příkaz Čára nakreslete čáru profilu pro rovinu řezu
.
.
A-11
A
▸
Nakreslete sled čar zobrazených na následujícím obrázku. Zamkněte nejprve
polovinu levé svislé hrany a potom střed díry vpravo nahoře. Klíčové body
naleznete pomocí vazeb funkce Úchopové body. Pokud se klíčové body nezobrazí,
zkontrolujte, zda jsou v možnostech ve skupině Úchopové body zaškrtnuta
políčka Polovina a Střed. Přesunutím kurzoru nad objekty (bez jejich výběru)
aktivujte jejich klíčové body. Pokud máte kurzor ve vodorovné nebo svislé pozici
na čáře, zobrazí se čárkovaná čára na polovině nebo ve středu kružnice.
▸
Na kartě Domů ® skupina Zavřít vyberte příkaz Zavřít rovinu řezu
▸
Krok směr dokončete umístěním kurzoru pod výkresový pohled a umístěním
šipek roviny řezu podle obrázku pomocí kliknutí levým tlačítkem.
.
Tvorba řezu
Vytvořte řez pomocí roviny řezu definované v předchozím kroku.
A-12
▸
Zobrazte celý pohled.
▸
Ve skupině Výkresové pohledy vyberte příkaz Řez
▸
Vyberte čáru roviny řezu vytvořenou v půdorysu jako rovinu řezu, odkud se
provede řez.
▸
Na panelu příkazu Řez klikněte na možnost Nastavení zobrazení modelu
▸
V dialogovém okně zrušte zaškrtnutí políčka Styl skrytých hran. Klikněte na
tlačítko OK v okně se správou a potom na tlačítko OK v dialogovém okně
Vlastnosti výkresu. Tím vypnete skryté hrany v řezu.
.
.
spse01545
▸
Podle obrázku umístěte řez pod půdorys.
▸
Pomocí dialogového okna Vlastnosti přesuňte řez na list 2.
▸
Kliknutím na záložku List2 zobrazte druhý list. Přesuňte řez pod pomocný
pohled.
Změna vlastností šrafování řezu
▸
Chcete-li změnit vlastnosti šrafování, vyberte pohled a kliknutím pravým
tlačítkem myši zobrazte místní nabídku. V místní nabídce klikněte na položku
Vlastnosti.
▸
V dialogovém okně Vlastnosti pohledu ve vysoké kvalitě klikněte na kartu
Zobrazit.
▸
Pod políčkem Styl výplně zrušte zaškrtnutí políčka Odvodit ze součásti. V
seznamu Styl výplně vyberte položku ANSI3(Ocel) a potom klikněte na tlačítko
OK v okně se zprávou a na tlačítko OK v dialogovém okně.
▸
Uložte dokument.
Vložení detailu z nárysu
spse01545
▸
Vraťte se na list 1.
▸
Vyberte příkaz Detail
.
A-13
A
A-14
▸
Kliknutím vložte do nárysu střed kružnice detailu a potom druhým kliknutím
definujte poloměr kružnice detailu. Kružnice by se měla podobat kružnici na
následujícím obrázku.
▸
Přesuňte velkou kružnici připojenou ke kurzoru pryč z nárysu. Podle obrázku
kliknutím vložte detail.
▸
Změnou vlastností pohledu přesuňte detail na list 2.
▸
Zobrazte list 2.
▸
Na list 2 umístěte podle obrázku detail vpravo od pomocného pohledu a řezu.
spse01545
Změna zobrazení výkresového pohledu na stínovaný
▸
Vraťte se na list 1.
▸
Klikněte na výkresový pohled ISO.
▸
Na panelu příkazu Vybrat si všimněte seznamu možností stínování k zobrazení
vybraného výkresového pohledu. Klikněte na příkaz Stínovaný v odstínech šedé
s viditelnými hranami
spse01545
.
▸
Klepnutím do volné plochy listu výkresu zrušte výběr výkresového pohledu ISO.
Všimněte si neaktuálního rámečku kolem výkresového pohledu ISO.
▸
Ve skupině Výkresové pohledy vyberte příkaz Aktualizovat pohledy
.
A-15
A
▸
Výkresový pohled ISO se nyní zobrazí šrafovaně.
▸
Tím je cvičení dokončeno. Soubor uložte a zavřete.
Souhrn cvičení
V tomto cvičení jste se naučili vkládat výkresové pohledy, pomocné pohledy, řezy a
detaily. Také jste se naučili uspořádat výkresové pohledy pomocí listů výkresu.
A-16
spse01545
B
Přehled
Toto cvičení předvádí pracovní postup tvorby výkresu rozloženého pohledu sestavy.
Cíl
•
Vkládat výkresové pohledy do sestavy.
•
Vytvářet výkresový pohled, který používá nastavení zobrazení rozloženého
pohledu sestavy.
Vytvoření nového dokumentu výkresu
Vytvořte nový dokument výkresu ISO.
▸
Definujte pohledy, které vložíte na list výkresu.
Pomocí Průvodce vkládáním pohledů definujte typ pohledu, který vložíte na list
výkresu.
spse01545
B-1
B
▸
Zvolte příkaz Průvodce vkládáním pohledů.
▸
V seznamu Soubory typu vyberte položku Dokument sestavy (*.asm).
▸
V dialogovém okně Výběr modelu vyberte položku carrier.asm umístěnou ve
složce kurzu a klikněte na tlačítko Otevřít.
▸
V Průvodci vkládáním pohledů vyberte položku Rozložený pohled v seznamu
Nastavení nebo Pohled modelu PMI a potom klikněte na tlačítko Dokončit.
▸
Použijte list pozadí A1-Sheet a pohled v měřítku 1:1.
Vložení rozloženého pohledu sestavy
▸
Umístěte výkresový pohled na střed listu výkresu.
▸
Klikněte na položku Uložit a uložte soubor do složky kurzu pod názvem
mycarrier.dft.
Vložení nárysu na nový list
B-2
▸
Klikněte pravým tlačítkem myši na záložku List a kliknutím levým tlačítkem
na položku Vložit vložte List2.
▸
Zvolte příkaz Průvodce vkládáním pohledů. Dialogové okno se od prvního
vykonání příkazu liší, protože nyní jste vložili pohled sestavy.
▸
V dialogovém okně Vybrat z připojeného modelu klikněte na tlačítko OK.
Zkontrolujte, zda není v Průvodci vkládáním pohledů zvoleno nějaké nastavení,
a klikněte na tlačítko Další.
spse01545
spse01545
▸
V dialogovém okně Orientace výkresového pohledu klikněte na možnost Vlastní.
▸
V okně Vlastní orientace stisknutím klávesy Home zobrazte izometrický pohled.
▸
Klikněte na tlačítko Stínovaný se zvýrazněnými hranami.
▸
Klikněte na tlačítko Základní pohledy.
▸
Podle obrázku klikněte na položku Zobrazit plošný pohled.
▸
Podle obrázku klikněte na položku Otočit o 90° po směru pohybu hodinových
ručiček.
▸
Kliknutím na tlačítko X v pravém horním rohu zavřete dialogové okno Základní
pohledy.
▸
Následující obrázek zobrazuje výsledný stav.
▸
V okně Vlastní orientace klikněte na tlačítko Zavřít a potom na kartě Rozvržení
výkresového pohledu klikněte na tlačítko Dokončit.
B-3
B
▸
Změňte měřítko na 1:1.
▸
Umístěte pohled do levé horní oblasti listu výkresu.
Nakreslení roviny řezu pro řez
Nakreslete v nárysu rovinu řezu, která bude použita k vytvoření řezu.
B-4
▸
Vyberte příkaz Rovina řezu
▸
Klikněte na právě vložený výkresový pohled a veďte čáru řezu skrz střed
pohledu. Rovina řezu by měla vypadat podobně jako na obrázku níže.
▸
Vyberte příkaz Zavřít rovinu řezu
.
.
spse01545
▸
Přesuňte kurzor a kliknutím na horní straně roviny řezu definujte směr řezu.
Tvorba řezu
Vytvořte řez pomocí roviny řezu definované v předchozím kroku.
spse01545
▸
Vyberte příkaz Řez.
▸
Klikněte na právě vytvořenou čáru řezu.
▸
Klikněte na možnost Nastavení zobrazení modelu
▸
V dialogovém okně Vlastnosti výkresového pohledu rozšiřte seznam součástí
sestavy kliknutím na znaménko + vedle carrier.asm. Tím zobrazíte všechny
součásti v sestavě. Pokud sestava obsahuje podsestavy, zobrazí se také.
▸
Klepněte na součást s názvem mtgpin.par:1 a zrušte zaškrtnutí políčka Zobrazit.
Tím součást vyjmete z tvorby řezu.
.
B-5
B
▸
B-6
Klikněte na tlačítko OK a dokončete vložení řezu pod půdorys. Váš list výkresu
by se měl podobat následujícímu obrázku. Všimněte si, že montážní čep
(mtgpin.par) je v řezu skrytý.
spse01545
Skrytí součásti ve výkresovém pohledu
Skryjte další součást ve výkresovém pohledu. Po dokončení se zobrazí neaktuální
rámeček.
spse01545
▸
Klikněte na příkaz Výběrový nástroj a vyberte nový řez. Klikněte na něj pravým
tlačítkem myši a v místní nabídce klikněte na příkaz Vlastnosti. V dialogovém
okně Vlastnosti pohledu ve vysoké kvalitě na kartě Zobrazit skryjte pomocí
předchozích kroků soubor splate.par:1 a klikněte na tlačítko OK. Řez bude nyní
zobrazovat neaktuální rámeček.
▸
Klikněte na příkaz Aktualizovat pohledy
. Soubor součásti s názvem
splate.par:1 je nyní skryt v řezu sestavy a neaktuální rámeček se již nezobrazuje.
B-7
B
Úprava zobrazení součástí
Upravte znovu zobrazené součásti. Toto cvičení ukazuje, jak zapnout a vypnout
zobrazení součástí ve výkresovém pohledu.
▸
Klikněte na příkaz Výběrový nástroj a vyberte znovu řez. Klikněte na řez
pravým tlačítkem myši a v místní nabídce klikněte na příkaz Vlastnosti.
Klikněte na kartu Zobrazení, rozšiřte seznam součástí o soubor carrier.asm,
zobrazte všechny součásti kromě mtgpin.par a klikněte na tlačítko OK.
▸
Kliknutím na příkaz Aktualizovat pohled aktualizujte pohled. Soubor
Splate.par:1 se nyní zobrazí v řezu.
▸
Souhrn cvičení
V tomto cvičení jste se naučili vytvářet výkres rozloženého pohledu sestavy. Také
jste se naučili ovládat zobrazení součástí sestavy ve výkresu.
B-8
spse01545
C
Přehled
Toto cvičení vysvětluje postup práce se šablonou s pohledy.
Cíl
•
Vytvářet šablonu s pohledy.
•
Vyplnit šablonu s pohledy.
•
Vkládat uživatelskou šablonu s pohledy do složky šablon Quicksheet.
▸
spse01545
C-1
C
Nastavení výkresových norem
▸
▸
▸
tlačítko OK.
Definice výkresových pohledů
Pomocí Průvodce vkládáním pohledů vložte výkresový pohled na nový list.
C-2
▸
Klikněte na příkaz Průvodce vkládáním pohledů.
▸
V dialogovém okně Výběr modelu zkontrolujte, zda je v seznamu Kde hledat
nastaven pracovní adresář třídy, a nastavte v seznamu Soubory typu položku
Dokument součásti (*.par).
▸
Vyberte soubor dr_plate.par a klikněte na tlačítko Otevřít.
spse01545
▸
spse01545
Vložte pět zobrazených pohledů na list výkresu v měřítku 2:1. Použijte možnost
předního pohledu výkresu. Přesuňte pohledy tak, aby byly všechny vidět na listu.
C-3
C
Uspořádání pohledů na listu
▸
Uspořádejte pohledy podle obrázku a upravte vlastnosti pohledu.
Pohled A – styl skrytých hran je vypnut.
Pohled B - měřítko = 5:1, stínovaný s viditelnými hranami.
Poznámka
Toto nastavení výkresového pohledu se použije jako šablona s pohledy.
C-4
spse01545
Tvorba šablony s pohledy
▸
Klikněte na tlačítko Aplikace a potom vyberte příkaz Vytvořit šablonu s pohledy.
Poznámka
Příkaz vyprázdní všechny výkresové pohledy a seznamy součástí a potom
převede soubor na šablonu s pohledy.
spse01545
▸
Klikněte na tlačítko Ano v okně s upozorněním Vytvořit šablonu s pohledy.
▸
V dialogovém okně Uložit jako uložte šablonu pod názvem quicksheet_a.dft do
složky kurzu.
C-5
C
Vyplnění šablony s pohledy
Šablona quicksheet_a.dft je stále otevřená. Tuto šablonu vyplníte.
▸
Ve stromu modelu (na kartě Knihovna) přetáhněte soubor dr_plate2.par do
šablony.
▸
Výsledek je vidět na obrázku.
Poznámka
Ve výsledku si všimněte, že pohled přesahuje rohové razítko. To bude
třeba opravit úpravou pohledů.
▸
Uložte soubor pod názvem dr_plate2.dft a potom proveďte potřebné úpravy.
▸
Zavřete soubor.
Novou šablonu s pohledy umístěte do složky šablon Solid Edge.
Poznámka
Pokud se rozhodnete použít šablonu při běžné práci se součástmi stejného
typu, je doporučeno přidat ji pro snazší přístup do složky šablon Solid Edge.
▸
Zkopírujte soubor quicksheet_a.dft do složky Solid Edge
ST4/Template/Quicksheet.
Vytvoření nového souboru výkresu pomocí šablony s pohledy
Vytvořte nový soubor výkresu ISO pomocí šablony právě přidané do složky šablon
Solid Edge ST3.
C-6
▸
▸
Klikněte na příkaz Nový.
spse01545
▸
V dialogovém okně Nový klikněte na kartu Šablona s pohledy. Vyberte
quicksheet_a.dft a poté klikněte na tlačítko OK.
▸
Zavřete všechny soubory. Tím je ukončeno cvičení práce se šablonou s pohledy.
Souhrn cvičení
V tomto cvičení jste se naučili vytvořit a vyplnit šablonu s pohledy. Tento nástroj
pomáhá zjednodušit postup práce při tvorbě výkresů. Pokud potřebujete pohledy a
nastavení jejich vlastností pro stejné typy součástí, pomocí šablon s pohledy můžete
snížit počet kroků opakujících se při tvorbě každého výkresu.
spse01545
C-7
D
Cvičení: Tvorba přerušeného
pohledu
Přehled
Toto cvičení vysvětluje použití příkazu Přerušený pohled.
Cíl
Po dokončení tohoto cvičení budete umět provádět následující úkony: vytvářet
přerušený výkresový pohled součásti na listu výkresu v programu Solid Edge.
▸
spse01545
D-1
Cvičení: Tvorba přerušeného pohledu
D
Definice výkresového pohledu
D-2
▸
Klikněte na příkaz Průvodce vkládáním pohledů.
▸
nastavena složka kurzu, a nastavte v seznamu Soubory typu položku Dokument
součásti (*.par).
▸
Vyberte soubor dualbar.par a klikněte na tlačítko Otevřít.
▸
V Průvodci vkládáním pohledů zkontrolujte, zda jsou výchozí možnosti
výkresového pohledu součásti a plechové součásti nastaveny podle obrázku, a
potom klikněte na tlačítko Další.
▸
V poli Pojmenované pohledy: klikněte na půdorys. Klikněte na tlačítko Dokončit.
spse01545
▸
Změňte měřítko na 2:1 a podle obrázku vložte výkresový pohled do výkresu.
Přidání svislé přerušené oblasti do výkresového pohledu
spse01545
▸
Klikněte na výběrový nástroj a potom klikněte pravým tlačítkem na výkresový
pohled. V místní nabídce klikněte na příkaz Přidat lomené čáry.
▸
Na panelu příkazu nastavte možnosti podle obrázku.
D-3
D
D-4
▸
Vložte dvě svislé čáry, představující přerušenou oblast.
▸
Přerušený pohled dokončete klepnutím na tlačítko Dokončit na panelu příkazu.
▸
Výsledek je na následujícím obrázku.
spse01545
▸
Klepnutím na tlačítko Zobrazit přerušený pohled
přepněte pohled zpět na nepřerušený.
na panelu příkazu
Vložení vodorovného přerušení do výkresového pohledu
spse01545
▸
Pomocí možnosti Vodorovná lomená čára
přerušených čar.
▸
Zavřete soubor a uložte jej pod názvem breakline.dft.
vložte do pohledu další sadu
D-5
D
Vložení vodorovného přerušení s jiným typem lomených čar
▸
Pomocí příkazu Průvodce vkládáním pohledů vytvořte nový soubor výkresu ISO,
otevřete ho a vložte nárys souboru bar.par.
▸
Vložte na tyč čtyři sady čar přerušení. Každá sada bude jiného typu.
Přímé
Válcové
Krátké přerušení
Dlouhé přerušení
▸
Souhrn cvičení
V tomto cvičení jste se naučili vytvářet přerušené pohledy pomocí vodorovných a
svislých přerušení. Také jste se naučili používat různé typy čar přerušení.
D-6
spse01545
E
Přehled
Toto cvičení vysvětluje použití příkazu Částečný řez.
Cíl
Po dokončení tohoto cvičení budete umět vytvářet částečný řez na listu výkresu
v programu Solid Edge.
▸
Nastavení výkresových norem
spse01545
▸
▸
▸
tlačítko OK.
E-1
E
Definice výkresového pohledu
Pomocí Průvodce vkládáním pohledů vložte výkresový pohled na nový list.
E-2
▸
Zvolte příkaz Průvodce vkládáním pohledů.
▸
nastavena složka kurzu, a nastavte v seznamu Soubory typu položku Dokument
součásti (*.par).
▸
Vyberte soubor crankcase.par a klikněte na položku Otevřít.
▸
Vložte půdorys, nárys, pravý bokorys a izometrický pohled na list výkresu
v měřítku 2:1 a potom přesuňte pohledy tak, aby byly všechny vidět na listu.
spse01545
Definice částečného řezu
Řez se zobrazí v izometrickém pohledu. V nárysu nakreslete profil definující
částečný řez.
spse01545
▸
Klikněte na příkaz Částečný řez
▸
Vyberte nárys. Nakreslete zobrazený profil od středu kružnice.
▸
Vyberte příkaz Částečný řez
.
.
E-3
E
▸
Podle obrázku definujte v půdorysu rozsah řezu.
▸
Vyberte izometrický výkresový pohled, do kterého vložíte částečný řez.
Úprava částečného řezu
▸
E-4
Klepněte pravým tlačítkem na izometrický pohled a klepněte na příkaz
Vlastnosti.
spse01545
spse01545
▸
V dialogovém okně Vlastnosti pohledu ve vysoké kvalitě klikněte na kartu
Obecné, zaškrtněte možnost Zobrazovat profily částečného řezu a potom klikněte
na tlačítko OK.
▸
Profil částečného řezu izometrického výkresového pohledu se zobrazí v nárysu.
▸
Kliknutím na obdélníkový profil v nárysu upravte profil.
▸
Na panelu příkazu klikněte na tlačítko Upravit hloubku.
▸
Do pole hloubka zadejte 80 mm a stiskněte klávesu Enter. Klikněte na tlačítko
Potvrdit.
▸
Izometrický pohled není nyní aktuální, což naznačuje rámeček kolem pohledu.
▸
Kliknutím na příkaz Aktualizovat pohled
pohled.
aktualizujte izometrický výkresový
E-5
E
▸
Částečný řez by se měl zobrazit stejně jako na obrázku.
Poznámka
Částečný řez odstraňte vymazáním profilu použitého k definici přerušené
oblasti.
▸
Tím je cvičení dokončeno. Uložte soubor pod názvem broken section.dft.
Souhrn cvičení
V tomto cvičení jste se naučili vytvářet částečný řez. Také jste se naučili vytvářet
úpravou profilu částečného řezu reprezentaci jiného přerušeného pohledu.
E-6
spse01545
F
Cvičení: Načítání a vkládání kót
Přehled
V tomto cvičení se naučíte vkládat kóty a poznámky na list výkresu. Pro tvorbu kót
a poznámek se používá existující soubor výkresu.
Cíl
V tomto cvičení budete:
spse01545
•
Načítat kóty z modelu.
•
Aktualizovat neaktuální výkresové pohledy.
•
Používat Správce změn pohledu.
•
Vkládat kóty na výkresový list.
•
Upravovat kóty na výkresovém listu.
•
Vkládat poznámky do výkresu.
F-1
F
Otevření souboru výkresu
▸
F-2
Otevřete soubor fan_body.dft.
spse01545
Načtení kót
Cvičení zahajte prací na předním pohledu. Načtete kóty z modelu součásti.
spse01545
▸
Vyberte příkaz Zoom na oblast. Přibližte výkresový pohled jako na obrázku.
▸
Na kartě Domů ® skupina Kóty vyberte příkaz Načíst kóty z modelu
.
F-3
F
▸
F-4
Kliknutím na výkresový pohled načtete kóty v modelu součásti.
spse01545
Úprava načtených kót
Odstraňte a nahraďte kótu. Přemístěte kótu.
▸
Klikněte na výběrový nástroj a poté smažte kótu o průměru 100 mm. Kótu
průměru v průřezu nahradíte později ve cvičení v řezu.
▸
Přemístěte 75mm kótu. Klikněte na hodnotu kóty a přetáhněte ji na pomocné
čary kóty. Klikněte na kótovácí čáru a přetáhněte ji do zobrazené pozice.
Vložení osových křížů
Osový kříž vložte do středu součásti a do každé díry s válcovým zahloubením.
spse01545
▸
Na kartě Domů ® skupina Poznámky vyberte příkaz Osový kříž
▸
Na panelu příkazu klikněte na tlačítko Pomocné čáry.
▸
Vyberte možnost Dvěma body.
.
F-5
F
F-6
▸
První bod vyberte kliknutím na kružnici (A).
▸
Jako druhý bod vložte osový kříž kliknutím na střed díry s válcovým zahloubením
vpravo nahoře.
▸
Tyto dva kroky opakujte pro tři zbývající díry se zahloubením.
▸
První osový kříž na vnitřní kružnici vložíte tak, že změníte typ kóty na
Vodorovně/Svisle a vyberete kružnici (A).
▸
Osové kříže mezi diagonální žebra vložíte tak, že změníte orientaci na Použít
osu kótování.
▸
Na panelu příkazu klikněte na možnost Osa kóty
.
spse01545
▸
Klikněte na 45° čáru (B). To umožní vkládat osové kříže rovnoběžně a kolmo
k této čáře.
▸
Výběrem kružnice (A) vložte 45° osové kříže.
Vložení úhlových kót
Vložte úhlové kóty k dírám měřeným od pravé vodorovné osy.
▸
spse01545
Na kartě Domů ® skupina Kóty vyberte příkaz Úhel mezi
.
F-7
F
▸
Vložte úhlovou kótu od pravé vodorovné osy k 45° čáře osového kříže u pravé
horní díry s válcovým zahloubením.
▸
Neukončujte tento příkaz. Pokračujte se stejným počátkem. Vyberte šikmou
čáru osového kříže na díře s válcovým zahloubením umístěné vpravo nahoře
a vložte 90° řetězcovou kótu.
Vložení lineární kóty a přidání předpony
Změřte tloušťku lamel. Přidejte ke kótě předponu.
▸
F-8
Na kartě Domů ® skupině Kóty vyberte příkaz Vzdálenost mezi
.
spse01545
spse01545
▸
Na panelu příkazu klikněte na možnost Předpona. Do pole Předpona zadejte 8
X a klepněte na tlačítko OK.
▸
Novou kótu vložte nastavením orientace kóty na Vodorovně/Svisle a výběrem
dvou svislých čar na následujícím obrázku. Kliknutím umístěte kótu. Tato kóta
určuje tloušťku každé z osmi lamel.
F-9
F
Vložte chytrou kótu a přidejte text před kótu, za kótu a speciální znaky.
Přidejte chytrou kótu k pravé dolní díře. Nastavte text před a za kótou a také do
zobrazení kóty přidejte speciální znaky.
F-10
▸
Vyberte příkaz Chytrá kóta
▸
Klikněte na možnost Rozšířený text kóty.
▸
Do pole Před textem zadejte 4 X.
▸
Klikněte na pole Za textem a postupujte následovně:
.
mezi speciálními znaky a na
•
Klikněte na značku válcového zahloubení
klávesnici stiskněte mezerník.
•
Klikněte na značku průměru
14.
•
Stiskněte mezerník.
•
Klikněte na značku hloubky
, stiskněte mezerník a zadejte hodnotu
5. Tím nastavíte text za kótou na průměr a hloubku díry s válcovým
zahloubením.
•
Zadání potvrďte kliknutím na tlačítko OK. Speciální znaky se zobrazují se
znakem % spolu se zadáním v poli Za textem. Ve skutečnosti se ale symbol
vloží do výkresu.
, na klávesnici stiskněte mezerník a zadejte
spse01545
▸
Vyberte průchozí díru v díře s válcovým zahloubením umístěné vpravo dole.
Všechny kóty vložené po této kótě vždy zobrazí stejný text před a za kótou, dokud
nevymažete obsah pole Před textem v dialogovém okně Rozšířený text kóty.
Kótování řezu
Vložte vzdálenost mezi kótu se zadáním před textem v řezu.
spse01545
▸
Vyberte příkaz Vzdálenost mezi a klikněte na možnost Rozšířený text kóty.
Klepněte na tlačítko Smazat a potom zadejte do pole Před textem značku
průměru. Klepněte na tlačítko OK.
▸
Zobrazte celý pohled a potom přibližte řez. Příkaz Zoom na oblast ukončete
kliknutím pravým tlačítkem myši.
F-11
F
F-12
▸
Vyberte dvě vodorovné čáry (lemované bílým místem a šrafováním) a kótu vložte
do pravé části pohledu (viz obrázek). I když se jedná o lineární kótu, značku
průměru je možné použít jako zadání před textem.
▸
Uložte dokument.
spse01545
Úprava kóty a přidání tolerance
Upravte kótu vloženou v předchozím kroku a ke kótě vložte toleranci.
spse01545
▸
Pomocí výběrového nástroje klikněte na kótu o průměru 90 mm v řezu. Panel
příkazu se přepne do režimu úpravy definice, aby bylo možné změnit vybranou
kótu.
▸
Horní a dolní toleranci upravte zvolením typu kóty a kliknutím na možnost
Tolerance.
F-13
F
▸
Do polí Horní a Dolní tolerance zadejte 0,03. Kóta se změní tak, aby u tolerance
zobrazila znak plus/mínus, protože hodnoty horní a dolní tolerance jsou stejné.
Jestliže se hodnoty horní a dolní tolerance budou lišit, zobrazí se tyto dvě
tolerance jako samostatné položky.
Použití zobrazení alternativních jednotek kót
Upravte kótu a použijte styl alternativních jednotek kót.
▸
F-14
Klikněte na výběrový nástroj a potom klikněte pravým tlačítkem na kótu
o průměru 90 mm v řezu. Zobrazte dialogové okno Vlastnosti kóty kliknutím
na příkaz Vlastnosti v místní nabídce. Zde provedené změny změní pouze
vlastnosti vybrané kóty. Všechny kóty můžete upravit kliknutím na příkaz Styly
ve skupině Styl a provedením změn.
spse01545
▸
spse01545
Klikněte na kartu Alternativní jednotky a nastavte políčko Zobrazit alternativní
jednotky a Přidat závorky ( ). Klikněte na tlačítko OK. 90mm kóta se
zaktualizuje tak, aby zobrazila alternativní jednotky.
F-15
F
Zobrazení celého listu výkresu
▸
Celý list výkresu zobrazíte výběrem příkazu Zoom na vše.
Úprava velikosti listu
Všimněte si, že je výkres příliš přeplněn. Zvětšete velikost rámečku výkresu.
F-16
▸
Klikněte pravým tlačítkem na kartu List1 a v místní nabídce klikněte na příkaz
Nastavení listu.
▸
Klikněte na kartu Pozadí a změňte list pozadí na A2. Klikněte na tlačítko OK.
spse01545
▸
Opět zobrazte celý list.
▸
Přemístěte pohledy na výkresovém listu.
Zavření souboru výkresu
▸
spse01545
Soubor uložte a zavřete.
F-17
F
Otevření souboru součásti použitého k tvorbě výkresových pohledů
Otevřete soubor fan_body.par použitý k tvorbě výkresových pohledů. Proveďte
změny v souboru fan_body.par. Při opakovaném otevření souboru výkresu jsou
u neaktuálních výkresových pohledů zřejmé provedené změny.
▸
Otevřete soubor fan_body.dft.
Úprava prvku kruhového pole
▸
F-18
Ventilátor obsahuje 8 lamel. Vyberte kruhové pole lamel. Použijte Rychlý výběr
nebo strom modelu k výběru pole.
spse01545
▸
Klikněte na text Pole X8.
▸
Na kontextovém panelu počtu v poli zadejte 6 a stiskněte klávesu Enter.
▸
Soubor uložte a zavřete.
Otevřete soubor fan_body.dft vytvořený dříve v tomto cvičení a sledujte, jak se
soubor bude chovat po úpravě souboru fan_body.par.
▸
spse01545
Otevřete soubor fan_body.dft. Všimněte si dialogového okna Výkresové pohledy.
Toto okno oznamuje, že jeden nebo více výkresových pohledů není aktuálních.
Také oznamuje, že další informace o stavu výkresových pohledů je možné získat
pomocí příkazu Správce změn pohledu.
F-19
F
▸
Klikněte na tlačítko OK. Všimněte si rámečku, který obklopuje výkresové
pohledy. Tento rámeček označuje, že pohledy nejsou aktuální.
Použití Správce změn pohledu
▸
Na kartě Nástroje ® skupině Pomocníci vyberte příkaz Správce změn pohledu.
Správce změn pohledu zobrazuje, které výkresy nejsou aktuální. Při kliknutí na
záznam se v okně Pokyny k aktualizaci zobrazí další informace o tomto pohledu.
▸
V dialogovém okně Správce změn pohledu klikněte na tlačítko Aktualizovat
pohledy
. Také je možné vybrat v dialogovém okně Správce změn pohledu
jeden výkresový pohled a tento pohled aktualizovat příkazem Aktualizovat
pohled pomocí místní nabídky.
▸
F-20
Kliknutím na tlačítko Zavřít zavřete dialogové okno Sledování změn.
spse01545
▸
Výkresové pohledy jsou nyní aktuální tak, aby odrážely změnu v počtu lamel
větráku. Všimněte si také rámečků označujících, že se již neaktuální výkresové
pohledy nevyskytují.
▸
Zobrazte celý list výkresu.
▸
Uložení souboru. Tím je cvičení dokončeno. V rámci dalšího procvičení však
můžete s výkresem pokračovat a vložit další pohledy nebo kóty.
Souhrn cvičení
Ve cvičení jste se naučili, jak se do výkresu vkládají kóty a poznámky. Také jste se
naučili upravovat součást a potom projevit změny aktualizací výkresových pohledů.
spse01545
F-21
G
Cvičení: Vkládání poznámek
Přehled
V tomto cvičení se naučíte vkládat poznámky do výkresu. K vytvoření poznámek
použijete existující soubor výkresu.
Cíl
V tomto cvičení vložíte geometrické tolerance a značky povrchu.
▸
Otevřete soubor annotation_fan.dft.
Vložení základny
Do pravého výkresového pohledu vložte základnu.
spse01545
▸
Na kartě Domů ® skupině Poznámky vyberte příkaz Základna
▸
Na panelu příkazu zrušte výběr voleb Odkazová a Lomená čára. Do textového
pole zadejte A a v seznamu Kótovací styl zvolte položku ISO.
.
G-1
G
▸
Vyberte pravou svislou hranu v pohledu profilu a vložte základnu podle obrázku.
Pokud chcete, aby se v základně zobrazoval spojovník před i za písmenem A
(-A-), zobrazte dialogové okno Upravit kótovací styl výběrem příkazu Styly ®
Upravit na kartě Zobrazit. Potom klikněte na kartu Poznámky a nastavte
možnost Uvozovky u základny.
▸
V poli Text na panelu příkazu změňte A na B, klikněte na kótu průměru
v průřezu a podle obrázku vložte základnu.
Přemístění kóty
▸
G-2
Klikněte na výběrový nástroj a podle obrázku níže přemístěte kótu na díru
s válcovým zahloubením. Kótu přemístěte vodorovně.
spse01545
Vložení geometrické tolerance
spse01545
▸
Na kartě Domů ® skupině Poznámky vyberte příkaz Geometrické tolerance
▸
Klikněte na symbol Poloha a klikněte na symbol Oddělovač.
▸
Klikněte na symbol Průměr, stiskněte mezerník, zadejte 0,05 a znovu stiskněte
mezerník.
▸
Klikněte na symbol Materiálové podmínky: S a klikněte na symbol Oddělovač.
Stiskněte mezerník a do pole obsahu zadejte B. Dialogové okno by se mělo
shodovat s následujícím obrázkem.
▸
Do pole Uložit nastavení: zadejte Pozice B 0,05.
▸
Nastavení uložte jako Pozice B 0,05 kliknutím na tlačítko Uložit. V případě
dotazu kliknutím na tlačítko Ano přepište existující soubor.
▸
▸
Na panelu příkazu zrušte výběr voleb Odkazová a Lomená čára.
▸
Na válcovém zahloubení vpravo dole vyberte kótu průměru a vložte geometrickou
toleranci.
.
G-3
G
Vložení další geometrické tolerance
▸
Klikněte na tlačítko Vlastnosti geometrické tolerance
▸
Klikněte na značku Rovnoběžnost a vytvořte popis 0,10 mm k základně
A. Podle obrázku vložte oddělovače.
▸
Klikněte na tlačítko OK a nastavte možnosti Odkazová a Lomená čára. Vložte
geometrickou toleranci na levou stranu řezu.
▸
Uložte soubor.
.
Vložení značky drsnosti
▸
G-4
Na kartě Domů ® skupině Poznámky vyberte příkaz Značka drsnosti
.
spse01545
spse01545
▸
V seznamu Typ značky: vyberte značku pro obrobený povrch.
▸
Do pole hodnoty zadejte 1,6 a klikněte na tlačítko OK.
▸
Na panelu příkazu smažte výběr odkazové čáry.
▸
Na levou svislou čáru v průřezu součásti vložte značku drsnosti. Klikněte na
hranu (A).
G-5
G
Skrytí hrany ve výkresovém pohledu
Zobrazením součásti v průřezu se v pohledu vykreslí další hrany. Tyto hrany skryjte.
▸
Na kartě Domů ® skupině Hrany vyberte příkaz Skrýt hrany.
▸
Podle obrázku klikněte na dvě hrany.
Vložte osu do řezu.
G-6
▸
Na kartě Domů ® skupině Poznámky vyberte příkaz Osa
▸
Zkontrolujte, aby byl na panelu příkazu Kótovací styl nastaven styl ISO a pole
Možnosti umístění nastaveno na Dvěma body.
▸
Na panelu příkazu klikněte na tlačítko Vlastnosti osy
.
.
spse01545
spse01545
▸
V dialogovém okně Vlastnosti osy a středové značky vyberte v seznamu Typ čáry
podle obrázku typ čáry a klikněte na tlačítko OK.
▸
Osu procházející středem díry s válcovým zahloubením vložte výběrem klíčového
bodu na každý konec díry. Klíčový bod svislé čáry naleznete pomocí funkce
Úchopové body.
G-7
G
Vložení tvaru hrany do řezu
G-8
▸
Vyberte příkaz Tvar hrany
▸
V dialogovém okně Tvary hran zadejte do pole Horní tolerance hodnotu 12, do
pole Dolní tolerance hodnotu 6. Klikněte na tlačítko OK.
▸
Vyberte dolní vodorovnou hranu v průřezu a podle obrázku vložte značku.
Možná bude po umístění nutné vybrat tvar hrany a pomocí úchopových bodů
přemístit text podle obrázku.
▸
Zobrazte celý list výkresu.
▸
Uložte soubor.
.
spse01545
Přidání poznámek na list výkresu
Poznámky je možné na list výkresu přidat pomocí textových polí. Poznámky však
můžete vytvořit pomocí textového procesoru a potom poznámky zkopírovat a vložit
přímo do Solid Edge.
spse01545
▸
Vyberte příkaz Text
▸
Výšku nastavte na 25 mm a šířku nastavte na 50 mm.
▸
Kliknutím vložte podle obrázku textové pole nad rohové razítko. Text je možné
zobrazit příkazem Zoom na oblast.
▸
Jakmile je textové pole na listu výkresu, je možné do něj zadávat text. Do
textového pole zadejte podle obrázku text. Po zadání textu "POZNÁMKA:"
začněte novým řádkem pro první poznámku stisknutím klávesy Enter. Všimněte
si také, že se poslední znak zalomí na nový řádek. To proto, že textové pole
není dostatečně široké pro celou větu.
.
G-9
G
▸
Šířku textového pole je možné upravit kliknutím na příkaz Výběrový nástroj
a výběrem rámečku textového pole. Jeden z uzlů rámečku vyberte, podržte
stisknuté tlačítko myši a jeho přetažením směrem ven rozšiřte textové pole.
Také je možné textové pole vybrat příkazem Výběrový nástroj a potom jeho
šířku změnit pomocí pracovním panelu.
▸
Druhou poznámku přidejte tak, že pomocí výběrového nástroje vyberete konec
první poznámky, stisknete klávesu Enter a zadáte další poznámku.
▸
Soubor uložte a zavřete. Tím je cvičení dokončeno.
Souhrn cvičení
V tomto cvičení jste se naučili vkládat geometrické tolerance a značky drsnosti ve
výkresu.
G-10
spse01545
H
Cvičení: Vložení kusovníku
Přehled
Toto cvičení předvádí proces vložení kusovníku sestavy na list výkresu.
▸
Otevřete soubor carrier.dft umístěný ve složce kurzu.
▸
Jestliže se zobrazí dialogové okno Výkresové pohledy s informacemi
o neaktuálních výkresových pohledech, klikněte na tlačítko OK.
▸
Na kartě Domů ® skupině Výkresové pohledy vyberte příkaz Aktualizovat
pohledy
spse01545
.
H-1
H
Nastavení možnosti Kusovník na automatické pozice
Zapněte možnost Automatické pozice.
▸
Na kartě Domů ® skupině Tabulky klikněte na příkaz Kusovník
▸
Vyberte Výkresový pohled.
▸
Ujistěte se, že na panelu příkazu Kusovník je aktivována možnost Automatické
pozice.
.
Nastavení vlastností pozice
▸
H-2
Na panelu příkazu Kusovník klikněte na tlačítko Vlastnosti
.
spse01545
▸
Klikněte na kartu Pozice. Do pole Velikost textu zadejte hodnotu 5. Vyberte
výchozí tvar pozice. Nastavení na obrázku umístí pozice, které obsahují číslo
pozice a počet.
Definice umístění kusovníku
▸
spse01545
Klikněte na kartu Obecné.
H-3
H
▸
Zadejte hodnotu 10 do polí Počátek X: a Počátek Y: . Zaškrtněte políčko Povolit
předdefinovaný počátek pro vkládání. Tím se zachovají vzdálenosti odsazení
kusovníku od levého dolního rohu listu výkresu.
Definice sloupců kusovníku
▸
H-4
Klikněte na kartu Sloupce.
spse01545
▸
spse01545
Ze seznamu Vlastnosti vyberte možnost Autor a kliknutím na tlačítko Přidat
sloupec přidejte tento sloupec do seznamu.
H-5
H
H-6
▸
V Seznamu sloupců klikněte na Množství.
▸
Do pole Text zadejte MNOŽ: pod položkou Formát sloupce.
▸
spse01545
Vložení kusovníku do výkresu
Nyní jsou možnosti nastaveny a můžete vložit kusovník na list výkresu.
▸
Na panelu příkazu klikněte na tlačítko Vložit seznam k zahrnutí kusovníku
s pozicemi.
▸
Kliknutím do okna výkresového listu umístíte kusovník a pozice.
▸
Zvětšete zobrazení na kusovník v levém dolním rohu výkresu.
▸
Na pravý konec kusovníku se přidalo pole Autor a záhlaví sloupce pro množství
je označeno textem MNOŽ. Pořadí sloupců je možné měnit kliknutím pravým
tlačítkem na kusovník a poté kliknutím na možnost Vlastnosti. Klikněte na
kartu Sloupce. Vyberte sloupec ze seznamu a poté klikněte na tlačitko nahoru
nebo dolů.
▸
Klikněte na příkaz Zoom na vše. Potom přibližte výkresový pohled. Pozice se
vkládají k součástem a čísla pozic odpovídají číslům v kusovníku. Pozice můžete
přemístit tak, že kliknete na příkaz Výběrový nástroj a pozice přetáhnete do
▸
Soubor uložte a zavřete. Tím je cvičení dokončeno.
Souhrn cvičení
V tomto cvičení jste se naučili vytvořit kusovník s pozicemi. Naučili jste se
formátovat kusovník.
spse01545
H-7

Tvorba detailních výkresů

Transkript

Podobné dokumenty

Vrut s kuželovou hlavou pro exteriér

Český Manuál DWDRAFT IntelliCAD 2016 Premium

Uživatelská příručka

Tisk Autocad

Nokia N72-5

CZ_lesson_san4_ T_Nibco

tutoriál CodeBlocks 10.05 v1.1.cz

Konstrukce rámů Solid Edge

Animace sestav

leták k Mechanical Desktopu 6

zde - AEG Power Solutions

Nokia N85 - cesky

Pracovní místa na pozici - SOUSTRUŽNÍK, FRÉZAŘ

infračervené spojení

Code::Blocks 10.05

Příručka progeCAD Professional 2011

Mechanické součásti: velmi přesně konstruovat, efektivněji obstarat

Zpracování geodetických údajů pro bodové pole v

Předvolby - Trinom.org

CPD560 CZ uzivatelsky manual

Podm´ınenost matice

Seznam DUM šablona III/2: Inovace a zkvalitnění výuky