Pevnost If - Château d`If

château d'if TCH_if 13/05/13 10:43 Page1
Návštěva
Státní věznice
Informace
Historie
▲
Slovníček
Arkýř: obdélníkový architektonický prvek
vyčnívající z průčelí.
Bastionová pevnost: pevnost, kde jsou jednotlivé
části komplexu stupňovitě uspořádané a po obou
stranách chráněné, aby se zabránilo mrtvým úhlům.
Fontainebleauský edikt: tímto ediktem byl odvolán
Edikt nantský, který zaručoval protestantům
náboženskou svobodu. Jeho zrušení mělo za
důsledek pronásledování protestantů a následné
vzpoury.
Královský zatykač: zapečetěný list krále s příkazem
k uvěznění nebo vypovězení ze země bez soudu.
Muž se železnou maskou: státní vězeň Ludvíka XIV.
Totožnost vězně, jehož tvář se skrývala pod železnou
maskou, se nikdy nepodařilo odhalit.
Odvětrávací otvory: otvory, jimiž byl odváděn dým
dělostřelecké palby ze spodních kasemat.
Pistole: název mince, který dal jméno placené
vězeňské cele.
Praktické informace
Průměrná doba prohlídky: 45 min až 1,30 hod plus
45 minut na zpáteční cestu.
Prohlídka s francouzským komentářem.
Speciálně upravené prohlídky pro slabozraké a
nevidomé návštěvníky.
Librairie-boutique/Knihkupectví
Průvodce po této historické památce vydaného v rámci knižní řady
“Itinéraires” ve 2 jazykových mutacích je možno zakoupit v knihkupectví.
Centre des monuments nationaux
Château d’If
BP 70411
13177 Marseille cedex 20
tél. 04 91 59 02 30 / 06 03 06 25 26
fax 04 91 59 05 62
[email protected]
www.monuments-nationaux.fr
Návštěva
Státní věznice
Informace
Historie
Návštěva
Státní věznice
Obvodové hradby
Hradby, které vybudovali v létech 1591 až 1598, 60
let po dostavbě pevnosti, Florenťané, si vyžádaly
rekonstrukci střílen.
„Vše je špatně provedeno a velmi nedbale zbudováno
[…]“, toliko slova nemilosrdného kritika Vaubana.
17 Florentská brána nad vstupem do areálu umožňuje
přístup na hradební ochoz. Na přístavišti je jasně
patrný první doklad nástavby, kterou zrealizoval
Raymond de Bonnefons, dvorní stavitel Jindřicha IV.,
kolem roku 1600. Pod výžlabkem (vodorovnou
římsou) z růžového vápence se dochovaly základy
zátarasů v podobě pilot, které měly za úkol zabránit
zlézání hradeb nebo přistavení žebříku ke kurtině
(hradbě spojující bastiony).
18 Pro východní hradby je charakteristická předprseň
s dělostřeleckou plošinou. Tato druhá nástavba je
dílem architekta Vaubana (1701) a tvoří ji kamenné
náspy s cihlovou výplní.
19 Tři německé protiletadlové základny, které jsou
po stranách chráněné bunkry, pocházející z druhé
světové války a je možno je spatřit ještě dnes na jižní
straně areálu.
Informace
▲
▲
crédits photos P. Berthé © Centre des monuments nationaux, Paris conception Plein Sens, Anders. réalisation Marie-Hélène Forestier. traduction Caractères et cætera. impression Stipa, janvier 2013.
Historie
Státní věznice
Podmínky v žaláři
Ostrovní poloha a architektonické řešení komplexu
znemožňovaly jakýkoliv únik z pevnosti.
Stísněné prostory a žalostné hygienické podmínky
dávaly vězňům jen malou šanci na přežití. Nicméně
za jednu pistoli* denně měli někteří vězni možnost
obývat samostatnou celu. A tak byl Mirabeau, který
za Velké francouzské revoluce působil jako člen
tribunátu, vězněn na ostrově If na základě královského
zatykače*, který si vyžádal jeho vlastní otec, aby syna
potrestal za jeho volnomyšlenkářské názory. Mirabeau
zde napsal své Pojednání o despotismu a svedl
kantýnskou. Systém zvýhodnění vězeňských
podmínek za denní poplatek v hodnotě jedné pistole*
přežil až do 19. století.
Političtí vězni
K prvním nedobrovolným obyvatelům pevnosti patřil
rytíř Anselm, který byl v roce 1580 obviněn ze
spiknutí proti monarchii. Po vyhlášení Ediktu
fontainebleauského* v roce 1685 zde byli vězněni
protestanti. Během dvou staletí živořilo ve stísněných
podmínkách pevnosti na 3 500 hugenotů, kteří buď
skončili v řetězech na marseilleských galejích, nebo
zde našli smrt.
Na ostrově If byli rovněž vězněni odpůrci režimu.
Účastníci francouzské revoluce v roce 1848 vyryli
nápisy na nádvoří. Podle kvality jejich provedení
lze soudit, že je vytesali profesionální kameníci, kteří
zde pracovali pod dohledem vojenské posádky.
V roce 1852 zde dlelo 304 odpůrců Napoleona III.
z řad republikánů před deportací na galeje. V roce
1871 zde byli vězněni vzbouřenci z Marseille.
Posledními vězni pevnosti byli němečtí váleční zajatci
během první světové války.
*Vysvětlivky pojmů najdete na zadní straně brožury.
Historie
Návštěva
Státní věznice
Informace
▲
česky
Pevnost If
Od pevnosti k literárnímu mýtu
Pevnost strategického významu
Pevnost v roce
1836
Pevnost If, jejíž výstavba započala v roce 1529 na
příkaz krále Františka I., je první královský opevněný
zámek v Marseille. Měl chránit jeden z nejvýznamnějších francouzských
obchodních přístavů,
kde kotvila flotila
královských galér,
a kontrolovat přístav
Marseille, který byl
v roce 1480 připojen
k Francii. V roce 1591 Marseille odmítla uznat krále
Jindřicha IV. z důvodu jeho protestantského vyznání.
Marseille stála na straně Katolické ligy, a proto otevřela brány nepřátelským vojskům vévody savojského.
Guvernér ostrova If, věrný stoupenec krále, nechal
vybudovat za pomoci florentských vojsk hradby, aby
tak zajistil ochranu přístupové cesty do království
před útoky nepřátel. Hradební val pak následně zvýšil
stavební důstojník Raymond de Bonnefons (1604), na
jehož dílo navázal proslulý vojenský architekt Vauban
(1701).
Místo opředené legendami
V roce 1513 věnoval portugalský král papeži Lvu X.
nosorožce. Traduje se, že toto vzácné a do té doby
v Evropě neznámé zvíře přistálo na své cestě do nové
domoviny na zdejším ostrově. V roce 1844 vydal
Alexandre Dumas svůj slavný román Hrabě Monte
Christo. V pevnosti If byl vězněn hrdina románu
Edmond Dantès. Kniha měla ihned po vydání obrovský úspěch. V roce 1880 byla pevnost zpřístupněna
veřejnosti.
château d'if TCH_if 13/05/13 10:43 Page5
Historie
Návštěva
Státní věznice
Informace
▲
přístaviště
přízemí
patro
Terasa
12
11
17
12
maják
N
16
N
3
7
4
2
13
8
15
1
9
6
19
5
10
Výstavba pevnosti If byla součástí budování opevnění
pobřeží a přístavů francouzského království na počátku 16. století.
Přízemí pevnosti
1 Vstupní brána: Jediná přístupová cesta do pevnosti
se nachází uprostřed východního průčelí, jehož dominantu tvoří dvě postranní dělostřelecké věže. Vstup je
chráněn arkýřem* a padacím mostem nad suchým příkopem. Padací mříž, která je součástí hlavní brány,
bránila útočníkům v dalším postupu do pevnosti.
2 Na vnitřním nádvoří se nacházely kuchyně, umístěné v jihovýchodním rohu, sklad obilí a studna zásobovaná dešťovou vodou. Na průčelích nádvoří, zbudovaných z vápencových bloků, se nachází 96 graffit připomínajících revoluční události roku 1848, která vytesali vzbouřenci v červnu 1848 až dubnu 1849. Na jižním průčelí se nachází památník protestantů, který byl
slavnostně odhalen v roce 1962.
3 Hromadné cely sloužily nejprve jako sklady a
posléze jako kasárna. V zadní části ochozu, na rohové
spojnici zdí z vápencových bloků, se nacházejí graffiti
města Marseille vytvořená podle předlohy památníku
událostí roku 1848.
4 Cela Edmonda Dantèse, hraběte Monte Christo, se
nachází na místě bývalé prachárny. Se sousední kobkou ji spojuje otvor prokopaný v klenbě.
5 V Kobce Abbého Farii se nachází video-instalace,
která umožňuje, aby se návštěvníci zavření v žalářní
cele mohli vidět.
Patro
6
7
8
9
Kasematy v prvním patře změněné na individuální
cely zvané „pistole“* jsou svědectvím původního
zařízení cel: krby a nástěnné malby pocházejí
ze 17. a 18. století.
Cela zvaná Pistole* Muže se železnou maskou* skrývá za mříží pozůstatky dřevěného rumpálu,
kterým se ovládala padací mříž v bráně pevnosti.
Kléberova cela je nazvaná po generálovi Klébérovi
zavražděném v roce 1800 v Káhiře, na konci
Napoleonova tažení do Egypta. Kléber byl v létech
1801 až 1818 pohřben na ostrově If. Výstava, jejímž
autorem je Bernard Belluc, spoluzakladatel muzea
Musée international des Arts modestes v Sète, je
věnována životní dráze generála Klébera.
Cela hraběte de Mirabeau, který byl v létech 1774
až 1775 vězněn ve zdejší pevnosti .
Cela odsouzenců k smrti byla zřízena ve schodišti
vedoucím na terasu.
14
19
18
Terasa
Rozsáhlé terasovitě uspořádané střechy sloužily jako
pozorovatelna a místo pro dálkové zaměřování i v
době druhé světové války. Dešťová voda stékající z
jejich skloněných ploch byla jímána do nádrže na
nádvoří.
10 Z Maugouvertovy věže, lemované velmi nízkou
ochrannou zdí, je možno spatřit útesy obklopující průplavy východní rejdy: Sourdaras a Canoubier na severovýchodě a Saint-Estève na jihovýchodě.
Napravo jsou vidět dva obdélníkové větrací otvory*
jižní stěny.
11 Věž sv. Jauma: Čtvrtkruhová ochranná zeď sloužila
k vychylování vystřelených dělových koulí z dráhy.
Věž nabízí pohled na maják z 20. století, za nímž se
rýsuje pahorek s bazilikou Panny Marie Strážné
(Notre-Dame-de-la-Garde) v Marseille, kde František
I. nařídil v roce 1536 výstavbu bastionové pevnosti*.
12 Hlavní věž (donjon) neboli věž sv. Kryštofa je přístupná z teras přes monumentální bránu, která původně sloužila pro průjezd děl. Na levé straně průčelí se
nachází dutý sloup, kterým byla přiváděna dešťová
voda do latrín zřízených v arkýři na jižní stěně věže.
Maketa ve vnitřních prostorách je kopie modelu, který
si objednal král Ludvík XIV. Točité schodiště vede na
terasu, která se tyčí ve výši 42 metrů nad komplexem
pevnosti. Na blocích vápence se nachází několik
nápisů, které tam vyryli vězni. Při pohledu směrem
na sever je možno spatřit původní čtvrtkruhové
předprsně opevnění věže sv. Jauma a dva obdélníkové odvětrávací otvory* na severní stěně. Jižní
strana donjonu směřuje na výspy ostrovů Pomègues
a Ratonneau, na nichž byly po roce 1610 vybudované obranné dělostřelecké věže.
Ostatní budovy
13
14
15
16
Dělostřelecký sklad, prachárnu, kantýnu a větrný
mlýn zničil neúprosný zub času.
Ve Vaubanově traktu sídlil guvernér ostrova.
V zahradě obehnané zdí, která se nachází na
místě bývalé zelinářské zahrady, se nachází chýše
vybudovaná v typickém provensálském stylu.
Výstava věnovaná fauně a flóře Frioulských
ostrovů se nachází v přízemí Maugouvertovy věže,
která je přístupná pouze z vnější strany pevnosti
na jižní straně.
Vnější nádrž umožňovala zásobování
kasárenských budov vodou.
*Vysvětlivky pojmů najdete na zadní straně brožury.