říjen - Obec Herálec
Transkript
říjen - Obec Herálec
Zprávy z obecního úřadu • Dne 10. a 11. října proběhnou v naší obci volby do Zastupitelstva obce Herálec a volby do Senátu Parlamentu ČR. Volební místnost je v budově bývalé České školy. Doba konání voleb: pátek: 10.10.2014 od 14:00-22:00 hod. sobota: 11.10. 2014 od 08:00-14:00 hod. Pokud by měl někdo zájem, aby ho volební komise navštívila s přenosnou volební schránkou, přihlaste se na OÚ, nebo v době konání voleb přímo u volební komise. Případné II. kolo voleb do Senátu Parlamentu ČR se koná : v pátek 17. října 2014 od 14:00-22:00 hodin, sobota 18. října 2014 od 08:00 -14:00 hodin. • Poděkování zastupitelům – Chtěl bych touto cestou poděkovat všem zastupitelům obce za práci, kterou vykonávali v tomto končícím volebním období. • Stavební firma Kovačka ze Žďáru nad Sázavou, začala v září budovat novou hřbitovní zeď od kadovské silnice. Rozpočet na tuto stavbu je 870 tisíc Kč. Firma nám postaví betonovou zeď a kámen, který se tam k ní bude skládat si udělá obec sama se svými zaměstnanci. • Firma ODAS bude od října 2014 provádět zimní svoz komunálního odpadu každý týden ve čtvrtek. • Obec Herálec nabízí k prodeji kalendáře ,,Vysočina – Železné hory 2015“ za 70 Kč/ks starosta obce – Lubomír Gregor Poděkování: Chceme poděkovat zastupitelstvu obce Herálec v čele se starostou panem Lubomírem Gregorem za rozhodnutí o zavedení kanalizace v ulici pod kostelem a jejího zadání k realizaci. S možností připojení ke kanalizaci nám odpadla mnoholetá a nepříjemná starost. Dobrou práci odvedla podle našeho mínění i firma pana Jiřího Stodoly, jejíž zaměstnanci se museli vypořádat se složitým, hustě kamenitým terénem i mnohdy nepříjemným počasím. Za příznivého počasí pracovali podle potřeby do pozdních odpoledních hodin. Všem moc děkujeme. Bohumila a Jindřich Hůlkovi Volné sdružení občanů – zahrádkáři prosí občany o zapůjčení dýní, cuket, patisonů, květin, aj. na „Dýňové slavnosti“. Vypěstované produkty mohou občané nosit v pondělí 29. 9. 2014 a 1. 10. 2014 od 17:00 do 18:00 hodin do Kulturního domu v Herálci. Soutěž o nejlepší vyřezávanou dýni proběhne v neděli, proto prosíme o vyřezané dýně již v pátek 3.10. 2014 od 17:00 do 19:00 hod. Děkujeme 2 ZASTUPITELSTVO OBCE HERÁLEC USNESENÍ ZO č. 43/09-2014 ze zasedání zastupitelstva obce Herálec ze dne 10.9. 2014 odborné pomoci k zabezpečení přípravy a realizace stavební akce „Zateplení DPS č.p.149 Herálec . 2.13. „Příkazní smlouvu č.14/2014“ mezi Obcí Herálec a ing. H. V. spočívající v přípravě, zpracování a vyhodnocení prací „Snížení energetické náročnosti DPS v Herálci“. 2.14. Žádost paní I. S., bytem Ivančice o připojení domu č.p.156 na obecní kanalizaci. 2.15. Žádost pana J. K., Herálec 380 a M. R., Herálec 71 o pronájem nebytových prostor v KD Herálec na zkušební dobu jeden rok s možností okamžité výpovědi. Nájemce provede instalaci odpočtového elektroměru. Výše nájemného bude 500,- Kč/rok. 2.16. Žádost společnosti TUTY o udělení souhlasu s užitím veřejného prostranství na den 17.9.2014 za účelem instalace skákacího hradu za podmínek uvedených v žádosti. 2.17. Žádost o pronájem KD Herálec společnosti Volné sdružení občanů-zahrádkáři, za účelem instalace výstavy ve dnech 4.-5.10.2014 . 2.18. Souhlas RO s podáním žádosti na obnovu majetku poškozeného živelnou pohromou v roce 2014 doložený usnesením a zápisem z jednání. 2.19. Způsob schvalování věcných břemen obec povinná - schvaluje RO - obec oprávněná– schvaluje ZO 1.BERE NA VĚDOMÍ 1.1. Kontrolu usnesení ZO č.42/07-2014 ze dne 16.7.2014 1.2. Zprávu o činnosti rady obce. 1.3. Připomínky a návrhy účastníků zasedání vznesené v diskusi. 1.4. Návrh“ Smlouvy o dílo“ s .RNDr.Vladislav Stehno, Přibyslav- výkon činnosti technologického dozoru nad provozováním ČOV Herálec. 2. SCHVALUJE 2.1. Program jednání ZO č.43/09-2014 v rozsahu předloženém starostou obce. 2.2. Zapisovatele: Antonína Trávníčka 2.3. Ověřovatele zápisu: Josefa Hromádku, Jaroslava Gregora 2.4. Návrhovou komisi: Mgr. Miloše Moučku, Antonína Trávníčka, Petra Petrlíka 2.5. Zprávu předsedy FV o výsledku hospodaření obce za období I.-VIII. 2014 Příjmy za období I.-VIII. 2014:15 086 871,14Kč Výdaje: 14 651 274,29Kč Rozdíl: + 435 597,45Kč 2.6. Cestovní náhrady starostovi obce za období VII.-VIII. 2014 ve výši 1 419,-Kč. 2.7. Smlouvu o zemědělském pachtu číslo 1697/2014 a č.1698/2014 mezi Obcí Herálec a společností AGRO-Měřín,a.s. zast. ing. Gabrielem Večeřou. 2.8. Žádost Mgr. J. K., Herálec č.p.540 o prodej pozemku p.č.488/39 v k.ú. Český Herálec za účelem výstavby RD. 2.9. Žádost pana S. S., Herálec č.p.5 o prodej části pozemku p.č.1035/37 v k.ú. Český Herálec. Pro oddělení části pozemku nechá budoucí kupující vyhotovit GP. 2.10. Žádost paní A. B., Kocanda 317 o směnu části pozemku p.č. 102 v jejím vlastnictví za část pozemku p.č.182/1 (oba k.ú. Kocanda) ve vlastnictví Obce Herálec. 2.11. Pronájem bytu č.2. v budově č.p.149 DPS pro paní G. H., bytem Herálec za podmínek stanovených obcí. 2.12. „Příkazní smlouvu č.28814“ se spol. GARANT,spol.s.r.o. spočívající v poskytování 3. UKLÁDÁ 3.1. Dokončit plnění úkolů vyplývajících z předchozích usnesení – trvají úkoly: 3.2.5. Projednat havarijní stav šachty na odpad v komunikaci u Klímů se spol. SÚS Žďár nad Sázavou. Z: starosta 3.3.6. Projednat s firmou Jiří Stodola, jako vlastníkem budovy č.p. 91 v k.ú. Český Herálec harmonogram oprav na uvedené nemovitosti. Z: starosta 3.4. Dořešit náležitosti žádosti pana Karla Gregora, Herálec č.p. 489 o postupnou úhradu nákladů na rekonstrukci pronajatých prostor v objektu budovy č.p. 98 včetně doložení vynaložených nákladů k opravě investorem. Z: starosta 3 4.2. Žádost pana L. H., Herálec č.p. 507 a pana P. H., Herálec č.p. 231 o dlouhodobý pronájem pozemku p.č.1/1 v k.ú. Herálec na Moravě. 4.3. Odvolání paní V. D., bytem Herálec proti prodeji části pozemku p.č.1035/37 v k.ú. Český Herálec. Ostatní úkoly byly splněny. 4. ZAMÍTÁ 4.1. Příkazní smlouvu číslo 002/2014 mezi Obcí Herálec a ing. Jaroslavem Roušem, Žďár nad Sázavou z důvodu nepřiměřené výše finanční odměny pro příkazníka. Usnesení bylo schváleno všemi přítomnými členy ZO. Příští zasedání ZO bude vyhlášeno místním rozhlasem a zveřejněno na úřadní desce obce Herálec. Zajímavosti z obce restituce zbytkové části nároků evidence pozemkových úprav osvěta, vzdělávání a propagace oboru 2.2. Pozemkové úřady Pozemkové úpravy naplní svůj smysl pro krajinu teprve tehdy, jsou-li všechny navržené prvky v terénu realizovány. Pozemkové úřady dělají vše pro to, aby se schválené návrhy pozemkových úprav co nejdříve objevily v krajině. I když skutečná potřeba finančních prostředků na pozemkové úpravy výrazně převyšuje možnosti státního rozpočtu, pozemkové úřady se snaží využít určené prostředky co nejefektivněji a na realizace pozemkových úprav využívají též další zdroje. Působí jako koordinátoři celého procesu, na kterém je zainteresovaná celá řada partnerů jako je obec, Agentura ochrany přírody a krajiny, Povodí jako správci toků, katastrální úřady, Pozemkový fond ČR atd. 3. Postavení vlastníka při správě svého majetku – otázky a odpovědi Existuje způsob, kterým lze dosáhnout scelení pozemků, které vlastním? Dohoda s majitelem o směně pozemku, který funkčně navazuje na ten můj není možná. Jistě, existuje. Požadovaným nástrojem jsou pozemkové úpravy, kterými dojde k realizaci prostorového a funkčního uspořádání pozemků, jejich scelování nebo dělení, zabezpečení přístupnosti a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy, a to bez jejich finanční spoluúčasti. Soustavu pozemkových úřadů tvoří 77 okresních pracovišť řízených Ústředním pozemkovým úřadem, který tvoří sekci Ministerstva zemědělství. Kontakty na jednotlivé pozemkové úřady včetně Ústředního pozemkového úřadu lze najít na www.eagri.cz Činnosti pozemkových úřadů: provádění komplexních pozemkových úprav provádění jednoduchých pozemkových úprav (např. rekonstrukce přídělů) investiční činnost při stavbách společných zařízení aktualizace jednotné soustavy bonitace půd lustrace státní půdy pro její privatizaci 4 Co dělat v případech, kdy ze dne na den byla vybudována překážka bránící v přístupu k mému pozemku? V takové situaci je nepodstatné, z jakého důvodu byla cesto pro přístup užívána(neformální dohoda, věcné břemeno, pozemní komunikace). Občan se může bránit okamžitým podáním návrhu na poskytnutí ochrany proti zásahu do pokojného stavu. Žádost se podává u pověřeného obecního úřadu a je ji nutné podat co nejdříve. Úřad v tomto řízení nezkoumá, zda má žadatel právo cestu užívat, ale pouze chrání poslední pokojný stav, do kterého někdo svémocně zasáhl. Musí proto prověřit, zda umístěná překážka (řetěz, brána, závora, hromada kamení atd.) byla povolena příslušným úřadem, a nebo ji vlastník pozemku umístil bez povolení. Výsledkem řízení může být nařízení uvedení pozemku do původního stavu. Jedná se však o prozatímní řešení, které chrání poslední pokojný stav, dokud nebude věc vyřešena příslušným orgánem – úřadem nebo soudem – podle toho, z čeho právo užívání cesty vycházelo. Pokud je překážka na cestě stavbou, je na místě požádat o zásah také stavební úřad. Ten je povinen prověřit, zda se jedná o stavbu a zda byla provedena podle zákona. Jinak půjde o stavbu černou a stavební úřad bude povinen zahájit řízení o jejím odstranění. Pokud byla stavba postavena s povolením nebo souhlasem stavebního úřadu, je možné, že stavební úřad při jejím povolování nezkoumal, zda se na pozemku nachází pozemní komunikace. V takovém případě by měl zjednat nápravu. Vždy je vhodné obrátit se také na místní obecní úřad. Ten zná poměry ve své obci a má povinnost chránit přístup i na málo významné pozemní komunikace – tak zvané účelové komunikace. V případě neúspěchu jednání s obecními úřady (tj.i při jejich nečinnosti) je třeba hledat ochranu u krajského úřadu jako nadřízeného správního orgánu. Moje zemědělské pozemky jsou nepřístupné a nemohu na nich hospodařit. Jaké jsou možnosti jejich zpřístupnění? Pozemkový úřad může přispět k tomu, aby došlo ke zpřístupnění pozemků, které byly sceleny při kolektivizaci zemědělství do velkých bloků. Ke zpřístupnění pozemků může dojít (samozřejmě kromě dohody s vlastníkem sousedních pozemků) na základě řízení o pozemkových úpravách, které provádí právě pozemkový úřad. Požádáte-li pozemkový úřad o provedení pozemkových úprav samostatně, bude vždy na zvážení úřadu, zda pozemkovou úpravu provede. Pozemkový úřad je povinen zahájit pozemkové úpravy pouze pokud se pro to vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území. Lze proto doporučit žadateli, aby se pokusil přesvědčit vlastníky ostatních pozemků včetně obce, tak aby došlo ke společné žádosti (tj. žádosti vlastníků nadpoloviční výměry pozemků) o provedení pozemkových úprav v dané lokalitě. Jak se domoci původního přístupu k nemovitosti? S touto otázkou se na pozemkové úřady obrací stále více lidí. Je to dáno tím, že možností, jak mít po právní stránce přístup k pozemku zajištěn, je podle českého práva více a lidé nevědí, jak se svých nároků domoci. Nelze v krátkosti shrnout základní informace o tom, jak hledat ochranu v situaci, kdy někdo někomu brání v přístupu k jeho pozemku. Pro volbu správného prostředku obrany je důležité nejprve zjistit, na základě čeho se konkrétní pozemek pro přístup využívá. Může se jednat o soukromou dohodu se sousedem, že souhlasí s přechodem či přejezdem přes jeho pozemek. Taková dohoda může být písemná i ústní, úplatná i bezúplatná. Jedná se většinou o situace, kdy je sice možné využívat i jinou cestu, ale cesta přes sousedův pozemek je užitečnou zkratkou. Dohody tohoto typu fungují většinou bez problémů do chvíle, kdy soused chce začít svůj pozemek obhospodařovat a nebo jej prodá někomu jinému a ten již nesouhlasí s využíváním svého majetku pro jinou osobu. Pozemkový úřad může obecně pomoci najít v řadě případů způsob ohledně zpřístupnění předmětného pozemku, je proto vhodné se na tento úřad obrátit a možnosti zde konzultovat. Lze zahrnou lesní pozemky do pozemkových úprav? Zákon o pozemkových úpravách nevylučuje zahrnutí lesních pozemků do obvodu pozemkové úpravy. Většinou jsou v obvodu pozemkové úpravy vedeny jako neřešené, což znamená, že dojde pouze k přesnému zaměření pozemků a následně upřesnění výměry parcel. Nedochází zde 5 k žádným směnám pozemků. V případě, že vlastníci se domáhají scelení lesních pozemků v rámci daného lesního komplexu, aby mohli na nich řádně hospodařit, pozemkový úřad může tyto pozemky zahrnout mezi řešené, pokud uzná, že dojde k naplnění ust.§ 2 zákona. Pokud jsou lesní pozemky zahrnuty mezi řešené dle § 2 zákona, provede se jejich ocenění a to jak pozemků, tak i porostů. V rámci návrhu nového uspořádání je snaha zpracovatele co nejvíce pozemky scelit a také zpřístupnit při současném dodržení kriterii přiměřenosti (cena, výměra, vzdálenost). Je nutno podotknout, že pro zpracovatele se jedná o náročnější práci než v případě zemědělské půdy. Každý vlastník má právo po schválení pozemkové úpravy požádat o vytýčení vlastnických hranic v terénu u těchto nově navržených lesních pozemků. Pozemkový úřad rozhodne nejprve o schválení návrhu pozemkových úprav, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň tří čtvrtin výměry pozemků, o kterých má být rozhodováno. Proti tomuto rozhodnutí se mohou účastníci řízení odvolat k Ministerstvu zemědělství – Ústřednímu pozemkovému úřadu (nadřízený orgán), a to prostřednictvím pozemkového úřadu, který rozhodnutí vydal.O obsahu podaných odvolání informuje pozemkový úřad veřejnou vyhláškou. V odvolacím řízení se posoudí vydané rozhodnutí z hlediska správnosti zjištěného skutkového stavu a dodržení příslušných ustanovení zákona. Schválený (pravomocný) návrh pozemkových úprav je závazným podkladem pro vydání „druhého“ rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům. Toto rozhodnutí slouží již jen jako doklad o vyřešených vlastnických vztazích k pozemkům a doklad pro převzetí a zápis výsledků pozemkových úprav do katastru nemovitostí. Pozemkový úřad zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků bylo bezplatně vytyčeno a označeno v terénu podle potřeby vlastníků, co nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení návrhu pozemkových úprav a vlastník s dalšími spoluvlastníky o něj musí požádat pozemkový úřad. Kdo rozhoduje o pozemkových úpravách? O pozemkových úpravách rozhodují pozemkové úřady, které organizují jejich realizaci v rozsahu stanoveném zákonem. Soustavu pozemkových úřadů ministerstva zemědělství, jako organizační složky státu, tvoří pozemkové úřady, které jsou zřízeny jako správní úřady se zákonem stanovenou územní působností a Ústřední pozemkový úřad. Pozemkové úřady mají v zákoně jednoznačně stanovenou odbornou (věcnou) působnost, která kromě organizačního, technického a finančního zabezpečení prací souvisejících s prováděním pozemkových úprav jim ukládá i zabezpečení vazby pozemkových úprav s územně plánovací dokumentací a spolupráci s katastrálními úřady. Vlastním zemědělské pozemky, o které se již nemíním dál starat. Chtěl bych je prodat (darovat), ale nikdo nemá o ně zájem. Poraďte co mám dělat. Pokud v daném území je zahájena pozemková úprava, může pozemkový úřad tyto pozemky vykoupit ve prospěch státu (bude-li je potřebovat na společná zařízení), popřípadě přijmout dar. Cena se stanoví dle platného oceňovacího předpisu, ocenění je provedeno na náklady státu, respektive pozemkového úřadu. Pozemkové úřady mají v zákoně jednoznačně stanovenou odbornou (věcnou) působnost, která kromě organizačního, technického a finančního zabezpečení prací souvisejících s prováděním pozemkových úprav jim ukládá i zabezpečení vazby pozemkových úprav s územně plánovací dokumentací územních celků a spolupráci s katastrálními úřady. Nemůže dojít v rámci pozemkových úprav k poškození mých vlastnických práv? Zákon o pozemkových úpravách jasně stanovil kriteria přiměřenosti při provádění směn pozemků. Bez souhlasu vlastníka nelze navrhnout nové pozemky, které by se lišily oproti původním ve výměře o více jak 10%, v ceně o 4% a ve Jaký má pro mě jako vlastníka pozemku zahrnutého do pozemkové úpravy význam rozhodnutí o pozemkových úpravách? V procesu pozemkových úprav je uplatněn „dvoustupňový“ způsob rozhodování pozemkového úřadu o výsledcích pozemkových úprav. 6 stavební činnosti, náklady hradí stavebník v závislosti na rozsahu území dotčeného stavbou. vzdálenosti o 20%. Zpracovatel pozemkové úpravy je povinen ze zákona projednat návrh nového uspořádání pozemků s každým dotčeným vlastníkem. Podmínkou schválení návrhu pozemkové úpravy je souhlas vlastníků minimálně 75% výměry pozemků, které jsou řešeny v pozemkové úpravě. V praxi je maximální snaha projektantů a pracovníků pozemkových úřadů dosáhnout 100% souhlasu. Mám na zemědělské pozemky uzavřenou nájemní smlouvu. Bude tato nájemní smlouva platná i po ukončení řízení o pozemkových úpravách? Rozhodnutím pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, kterým končí správní řízení o pozemkových úpravách zanikají dosavadní nájemní vztahy. Z tohoto důvodu je nutné následně uzavřít novou nájemní smlouvu. Nájmy zanikají zejména s ohledem na to, že původní předmět nájmu přestane existovat, tzn. neexistuje původní geometricky a polohově určená parcela označená parcelním číslem. Musím se jako vlastník pozemku v obvodu pozemkové úpravy účastnit všech jednání na úřadě? Vlastníci se zvou pouze na úvodní jednání, zjišťování hranic pozemků, projednání návrhu a závěrečné jednání. Na ostatních jednáních hájí zájmy vlastníků sbor zástupců, který je zvolen vlastníky na úvodním jednání na dobu provádění úprav. Jak jsou zpoplatněny pozemkové úpravy? Náklady spojené s pozemkovou úpravou hradí stát. Na úhradě nákladů se mohou podílet i účastníci pozemkových úprav, popřípadě i jiné fyzické a právnické osoby, mají-li zájem na provedení pozemkových úprav; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace. V případě, že provedení pozemkových úprav je vyvoláno v důsledku Pokud se po pozemkové úpravě rozhodnu sám užívat své pozemky, mám nárok na přesné vytyčení vlastnické hranice? Každý vlastník, jehož pozemky byly řešeny v pozemkové úpravě, má ze zákona nárok na vytyčení a stabilizaci vlastnických hranic prostřednictvím plastových znaků. Náklady na vytyčení hradí stát. Žádost o informace Prosím o informace o paní Marii Odvárkové, narozené v Českém Herálci 28.4.1888, v domku čp. 81, později provdané do Hlinska za Antonína Hokeho. Zemřela 22.12.1975. Otec Marie Odvárkové se jmenoval Jan Odvárka (narozen okolo r. 1860), byl obuvníkem v Českém Herálci a byl synem Josefa Odvárky (narozeného okolo roku 1830), též obuvníka v Českém Herálci a matky Kateřiny roz. Sodomkové. Matka Marie Odvárkové (narozena okolo r. 1860) se jmenovala Františka a byla dcerou Jiřího Odvárky (nar. okolo r. 1830), domkaře v Českém Herálci a matky Terezie roz. Krištofové. Marie Odvárková-Hoková, moje prababička, měla více sourozenců. Určitě se najdou pamětníci, vnuci nebo pravnuci, kteří mají doplňující informace, popř. nějaké písemnosti nebo fotografie k tomuto rodu Odvárků z Českého Herálce. Pokud by jste věděli o někom ke komu se tato výzva nemusela dostat, prosím informujte ho. Děkuji za vstřícnost. Arnošt Andrle, Herálec čp. 56 – tel: 777 781 084 – [email protected] 7 Zprávy z naší farnosti – říjen 2014 Děkujeme Vám všem, kteří jste se zapojili do akce „Šikovné ruce pro hospic 2014“. I když je pro nás Červený Kostelec „trochu z ruky“, našlo se v Herálci dost ochotných a šikovných rukou. Společný balíček (balík) o váze 2,7 kg byl odeslán 11. září 2014. Děkujeme! (více www.hospic.cz) Výuka náboženství: 1. - 2. tř. – pondělí - ZŠ - 11:15 hod 3. – 5. tř. – pondělí - ZŠ - 12:10 hod 6. – 9. tř. – čtvrtek – fara - 16:00 hod 4. října – sv. František z Assisi- narodil se r. 1182 v Assisi ve střední Itálii. Jako syn bohatého obchodníka s látkami prožil bouřlivé mládí. V r. 1206 se rozhodl žít v úplné evangelijní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem r. 1208 přijal jáhenské svěcení, a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků; tak vzniklo první františkánské společenství. Se sv. Klárou založil řád klarisek. Pro laiky toužících žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství třetího řádu. Definitivní františkánská řehole byla schválena v r. 1223. Na svých apoštolských cestách se František dostal až do Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem. Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila na jeho těle, ho ještě víc připodobnila Kristu. Krátce na to složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. října 1226. Za svatého byl prohlášen už v r. 1228. „František opustil svůj dům, zřekl se svého dědictví, a stal se bratrem ubohých a chudých. A od té chvíle patřil jen Pánu.“ (z liturgie sv. Františka ) 5. října 2014 – zahájení kurzu Alfa – Klášter, Žďár nad Sázavou. Kurz bude probíhat celý říjen a listopad, vždy v neděli v 18:00 hod v Orlovně (Libická ulice, Žďár III.) Co jsou Kurzy Alfa a pro koho jsou určeny? Od října do prosince, po jedenáct nedělních večerů, se budou účastníci kurzu a přípravný tým zamýšlet a diskutovat nad základními otázkami, které si kladou lidé hledající pravdu a smysl života. Kurz je určen všem lidem dobré vůle, věřícím i nevěřícím a těm, kdo chtějí poznat poselství Ježíšova evangelia. Pokud je mezi Vašimi blízkými přáteli, kolegy a lidmi, které potkáváte ve svém okolí, kdokoliv takto otevřený, povězte mu o Kurzu Alfa. Účast v kurzu Alfa je bezplatná a nezávazná, pro ucelený obraz je vhodné zúčastnit se alespoň 7 společných večerů. (Více o kurzech na www.kurzyalfa.cz) INFORMACE A PŘIHLÁŠOVÁNÍ: tel. 721 100 421 , e-mail: [email protected] 11. října - Světový den hospiců a paliativní péče Motto: „Lidský život je jako cesta. Má začátek a má konec. Dojde-li na konec někdo, na kom mi záleží, chci být s ním. Dojdu-li na konec já, budu snad s těmi, kteří mi rozumějí a mají mě rádi…“ 18. října - Růžencová pouť 2014 – Kalvárie u Jevíčka 19. října - Posvícení na Křižánkách – „císařské“ 19. října - Misijní neděle Horlivý misionář: Misionář byl na dovolené doma a snažil se získat podporu pro misie tak, že z kazatelny líčil duchovní temnotu, ve které tam lidé žijí. Rozhorlil se a zvolal: „Tam je taková bída, že se tam rodí děti, které neumějí číst ani psát…“ Za farní radu M.L. 8 Okénko do herálecké historie Herálecké lahve Pod Žákovou horou je vesnice Herálec. Herálců je na mapě víc, ale tenhle Herálec je s Žákovou horou spřízněn právě tak, jako Nové Město nad Metují, nebo Pec pod Sněžkou. Je to vesnice, na niž Žákova hora mateřsky bdí. Nakonec ten vzájemný vztah dostal i úřední pečeť a proto to pojmenování. Je tu také všechno, co zdejší hory tak štědře nadělují: dlouhou zimu, tuhé dříví a kamení, mezi nimž se vyskytovala a dosud vyskytuje křemen. Jinak tu příroda příliš štědrá nebyla. Zato lidé jsou tu ode dávna houževnatí, a nakonec jim byl tak houževnatý kámen, jako je křemen požehnáním. Herálec pod Žákovou horou míval kdysi sklářské hutě. To by nebylo nic tak zvláštního. Ale co tu lidé dovedli, jak se uměli ohánět a co měli nápadů, to už stojí zmínku. Když se díváš na výzdobu heráleckých lahví, pomyslíš si, že do těch přikrčených chalup jistě chodívali na besedu naši malíři Svolinský nebo Špála a že dávali zdejším sklářům rozumy. Ale kdež! Nevěděli ani o jednom, ani o druhém, právě jako tito prosnulí výtvarníci o heráleckých sklářích. Do Herálce trefili po zablácených cestách jenom formani, kteří odtud odváželi křehkou krásu do světa. Poslední huť zde zanikla asi v roce 1913, ale podnes jsou tu na ni památky. Najdete je tu ve starých sklenících a snad se vám podaří zahlédnout za oknem i překrásné rubínové květináče. To však není zdaleka všechno co tu vyráběli a hlavně co tu mohli dělat. Když jsme začali s lahvemi, dopovězme, co tu vyráběli z velmi čistého lesního skla (z domácího křemene). Byly nejrůznějších tvarů, právě tak jako jejich rozličná výzdoba. Ještě dnes najdeme na vesnicích staré lahve bohatě zdobené s vyrytými jmény rodů, které přecházely z rodiny na rodinu a užívalo se jich jen při významných událostech. Byly to obřadní lahve pro víno nebo domácí kořalku, jimiž se vítala o pouti, křtinách, veselce i pohřbech návštěva. Tyto lahve měly proto sváteční výzdobu. Kromě lahví se vyráběly v Herálci pod Žákovou horou i vázy z kostního skla (do čisté skloviny se 9 přimíchali i mleté čerstvé pražené kosti). Byly to vázy okázalé, zdobené stříbrnými květy a listy. Jedním z nejpozoruhodnějších výrobků zdejších skláren, který souvisel s výrobou lahví, byly košíčky na květiny. Vyráběli se ve všech možných tvarech a barvách a sklárny v sousedství se ve fantazii navzájem předstihovaly. Pozůstatky heráleckých skláren jsou dnes většinou v muzeích a v rukou sběratelů. Ty herálecké lahve měly neméně sličné sestry ve sklárnách na Milovech, Polekanci a jinde.Dodnes je uchována překrásná láhev z Milov, zdobená výjevem, jakých je na tomto druhu skla opravdu málo. Tři páry jelenů nesou na hřbetě rakev. Liška jde před nimi a svítí jim na cestu lampou.Vpředu si vykračuje zajíc a opodál medvěd kope hrob. Tato láhev pochází z roku 1850 a svědčí o tvůrčí vynalézavosti sklářů. Pozoruhodná je i skladba výjevu. Zřejmě jde o bajku, která je ve skle tak výstižně, s výtvarnou přesvědčivostí a jemností vyjádřena, že mluví za celé stránky příběhu. Tak významné události nezůstaly u sklářů bez povšimnutí. Vynález ruchadla má rovněž odezvu ve sklářském výtvarnictví. Dodnes je zachována láhev z Polekance, pocházející z roku 1852, kterou si dal tímto motivem pro sebe udělat rolník Václav Vostřel z Lezníka. Sklář velmi výstižně zachytil tuto událost a vyryl do skla pár koní táhnoucích ruchadlo. Denní práce poskytovala sklářským výtvarníkům mnoho vděčných motivů. Na jiné lahvi je zas znázorněn rolník, jak pohání pár koní zapražených do fůry sena. Na tomto výjevu je pozoruhodné, jak si dovedli skláři všímat života kolem sebe a snažili se jej i věcně zobrazit. Rolník na tomto obraze má klobouk, jaký se nosíval u poličského kroje. Na jiných lahvích zachytili skláři výjevy řemesel, obrazy krajiny, podoby zvířat, rostlin apod. Výtvarně šli skláři jinou cestou než tvůrci výšivek nebo malíři na dřevo. Na některých druzích obřadních lahví najdeme skutečné vzory převzaté z výšivek, jako například dvě srdce, která mají po straně holubičku. Obdobných motivů, které si skláři uzpůsobili pro nezvyklou hmotu, najdeme zejména na obřadních lahvích. Čím hlouběji pronikl sklářský výtvarník k duši lidu, tím hodnotnější bylo jejich dílo. Tím více se mu po dlouhých letech obdivujeme. Zpracoval: Ladislav Havlík Pověst o Stříbrné studánce. Pod Žákovou horou stojí vysoká jedle. Tento strom mnoho pamatuje a lidé si jej váží právě tak, jako chovají v úctě starého člověka. Nedaleko jedle je studánka, o niž se říká, že má nejčistější a také nechutnější vodu z celé Vysočiny. Říkají jí: ,,Stříbrná studánka“. Po jejím dnem je prý rozsáhlý sklep a v něm mnoho zlata a stříbra. Tak si to aspoň lidé vypravují. Jistojistě prý se to stalo a budu vám o tom vyprávět s vážností hodnou příběhu. V nedalekém Herálci žil dřevař Václav Preclík, který kácel stromy právě na úpatí Žákovy hora. Toho jarního odpoledne se mu chtělo pít a zašel si ke studánce. Jaké bylo jeho překvapení, když studánka byla najednou bez vody. Také dno, pokryté čistým pískem se do hlubiny propadlo. Jak se dřevař Preclík díval do černé hloubky, začalo se v ní rozednívat. Dřevař svým očím nevěřil. Otvorem studánky viděl do sklepa, který se pod ním rozšiřoval. Ve sklepě bylo mnoho dukátů, zlata i peněz stříbrných. Mezi tím bohatstvím stál sud naložený se zelím. Celý ten poklad i se sudem se najednou přiblížil na dosah dřevařovy ruky. Peclík se vynadívat nemohl. Za tolik zlata a stříbra, by jistě skoupil všechny poličské, novoměstské i žďárské lesy a možná, že i město k tomu. Co kdyby si nabral trochu zlata a stříbra, nemusel by chodit do lesů stromy kácet, uvažoval dřevař. Možná, že mě ty lehce nabyté peníze ani netěšily a že by se mi po lese stýskalo. Ale to zelí bych mohl ochutnat. Jistě mi pomůže zahnat žízeň. Sáhl do sudu. Ne, tak dobré zelí už dlouho nejedl. Měl by i ženě vzít. Něco zelí zabalil do šátku, jen tak na ochutnání. Když přišel domů, vyprávěl ženě co viděl. I ty člověče, to jsi nemohl dukáty nastrkat do kapes? Lamentovala jeho lakotná žena. O zelí není nouze, ale zlato by nám pomohlo, hořekovala. 10 To zelí bys přece jen měla ochutnat, snažil se dřevař ženu udobřit a rozbalil šátek, který se mu zdál najednou těžší. Ani on, ani žena nemohli svým očím uvěřit. Zelí se proměnilo ve zlato. Žena je vytrhla muži z rukou, do truhly je uložila a na dva západy zavřela. Tak a teď se sama k studni vypravím, popadla malou dcerku do náruče, práskla dveřmi, ani se na muže nepodívala. Studánka byla ještě otevřená a dřevařova žena se nemohla na tolik bohatství dost vynadívat. S dítětem v náručí sestoupila do sklepa, dcerušku vedle sudu na zem posadila a do zástěry začala nabírat zlaté dukáty. Najednou zaslechla nad hlavou praskot, jako když se má strop propadnout. Ulekla se a vyběhla otvorem studánky na její břeh. Byl nejvyšší čas. Cestou všechno zlato postrácela a udýchaná a postrašená stála nad studánkou, která měla opět dno plné čistého písku a dostatek dobré vody, která potokem odtékala. Najednou se dřevařova žena dala do pláče. Vzpomněla si, že pod vodou a pod stříbrným pískem zůstala její dcerka, na kterou pro zlato zapomněla. Začala si vlasy rvát a hořekovala. Ale bylo už pozdě. Nikdy nebyla ještě tak chudá jako nyní. Teprve teď věděla, že mateřská láska je mnohem víc než všechny poklady světa. Denně chodila s nářkem ke studánce, ale marně. Jako by její čirá voda nevěděla o jiném než o tom, jimž se leskne písek na dně. Od chvíle kdy se to přihodilo, uplynul již rok. Ve výroční den, byl právě Velký pátek, se žena znovu ke Stříbrné studánce vypravila. Tentokrát nešla nadarmo. Studánka otevřela své hlubiny a žena spatřila tentýž obraz jako před rokem. Mezi dukáty, vedle sudu s naloženým zelím, sedělo její děvčátko, v každé ruce drželo ruměné jablko. Jak uvidělo maminku, vztáhlo k ní ruce. Žena ani na okamžik neváhala, sestoupila do sklepa, dítě popadla, ani se na poklady nepodívala a běžela s ním domů. Nikdy v životě nebyla tak šťastná jako v této chvíli. Zpracoval: Ladislav Havlík na pokračování …. Zachráněn Tu vidím před sebou chaloupku, takovou samotu, na zahradě vedle chaloupky takový bílý vůl nebo kráva. Mířím rovně k chaloupce, když se objevilo asi 4-5 ženských a řvou a pláčou, ruce spínají a jedna křičí: ,,Nevezmete nám vola, nevezmete nám vola?“ Tomu jsem rozuměl, nemeškal jsem a vběhl do světničky, tam postel neměli, jen na kůlech palandu přikrytou hadrama. Lehl jsem si na tu palandu s tím úmyslem, že když přijdou Srbové, budu dělat že jsem raněný. Ženské křičely a tu jedna přiběhla do světnice a povídá: ,,Vaši napřed (napred) utíkají!“ Tomu jsem rozuměl, že naši postupují dopředu, ale za malou chvíli přišla znovu a povídá: ,,Vaši natrak utíkají, Vaši natrak utíkají!“ V tom za chaloupkou vyšla rána z děla , druhá, třetí a já vidím, jak naši vojáci podle okna postupují tam nahoru, jak já jsem tam odtud utíkal, viděl jsem, že to jsou naši pěšáci. Těsně podle okna jeden za druhým šli proti kopci, ani jeden se neohlédl oknem do světnice, pak přestali chodit, rána žádná, nevím zase, co mám dělat. Zůstat v chalupě, jednotlivce zastřelí, musím pryč a budu kulhat jako raněný. Šel jsem ze světnice do baráčku, v kožichu jsem měl v rukávech hrušky, jablka a švestky, rukávy jsem měl svázané. Všechno jsem to v tom baráčku vysypal, abych byl lehčí a zase dolů a dolů. Hned jsem utíkal, hned kulhal. Dostal jsem se až na rovinku a zase do kopce, ale už pěkným sadem plným švestek. Stromy byly vysázeny samou řadou, já jsem se pustil jednou tou uličkou mezi stromy. Byl jsem asi uprostřed, když vidím, že se tam nahoře ukazují postavy, ale kdo to tam je, to jsem ještě nevěděl, zdali to jsou naši nebo Srbové.Začal jsem kulhat více, až jsem se doškrábával nahoru a vidím, že je to náš voják jeden a dívá se dalekohledem a když jsem byl blíže, pistolí míří na mě a křičí: ,,Feind, Feind?“ (nepřítel?) Ale já křičím z plna hrdla:,,Hulán, Oesterreich? Landwehrhulan numero zwei!“ Ruce jsem dal nahoru a belhám se k nim a zase křičím totéž. Tam byla maďarská infanterie (pěšáci) a byl to poručík, co na mě mířil. Po německu jsem mu říkal, že můj kůň je kaput a co jsem hold uměl a on se mě ptal, jak daleko je na frontu. Já hned zase po německu povídám sedm až osm km, zkroušenč se ptám: ,,Bitte schön, wo ist Hilfsplatz?“ Pěkně prosím, kde je zde obvaziště. Oni mi hned ukázali a já vidím nedaleko na kopečku košatý strom a nad ním plápolá vlajky s červeným křížem. Poděkoval jsem a tahal jsem nohu proti tomu Červenému kříži. Tam už bylo pole a na levo luka a malé lesíky, takové chrstinky. Když už jsem byl asi 300-400m od toho obvaziště, ohlédnu se nalevo dolů mezi ty chrstinky a tu vidím koně, vojsko v červených kalhotách. Povídám si, že to jsou naši huláni! Tam už Maďaři neleželi, tak co, nechal jsem kulhání a trapem, co jsem mohl utíkám ke koňům. Přibíhám blíž a vidím, že je to právě naše škadrona, poznávám Zugsführu Vojtěcha. Ten křičí:,, Vorwärts (kupředu), je Rüskzuk (ústup)“! ,,Kde máš koně?“ ,,Ten je asi mrtví“, povídám. Ještě několik koňů přiběhlo bez hulánů a zase ale 3 bez koňů, ten v jedné botě, ten zase bez helmy. Hulán Veverka z Pardubic ten se sotva doškrábal, měl nohy potlučené, jeho kůň jménem Klianci přišel. Zugsführa Vojtěch povídá: ,, Tady si vezmi Vaškovýho koně, on si sedne na vozík a ať už jedeme!“ říkal to s jakousi radostí. Já nemeškal, udělal jsem si kratší řemeny, on Vašek byl moc dlouhý, sedl jsem si na jeho koně, byla to černá kobylka s bílou hvězdičkou na čele a zadní nohy měla bosé a honem jsme uháněli nazpět k Šabaci. Tam jsme přijeli už se stmívalo. Ale kam dáme koně? Pak jsem viděl, jak chlapi házejí z prvního patra dolů oknem peřiny na chodník, tak jsem tam také vlezl do jednoho pokoje a shodil pěkné bílé peřinky. V tom bytě byl asi nějaký inženýr. Bylo tam samé kružítko apod.. Sebral jsem toho trochu a tu jsem si všiml obrázku namalovaném na březovém prkénku, byla to krajinka s břízami. Řemeny od koňů jsme si uvázali k botám, peřinky jsme si dali pod hlavu a tak jsme spali na chodníku. Ráno jsme nakrmili koně a začalo rabování znovu po městě. Vojáci si nosili všecko možné, střevíce, boty vysoké. Také jsem si přinesl asi 4 páry pěkných střevíců a dva kusy látky na šaty hedvábné, jedno bylo bledě zelené a jedno bledě růžové, myslel jsem si jakou z toho bude mít žena radost. Srbové znovu útočí ……… (pokračování vsuvka) Jednoho dne jsme jeli celá škadrona se škadronou honvédů, kteří k nám byli přidělení – většinou to byli Chorvati. Jeli jsme po velkých lukách, blátivých cestách. Tu jsme jeli okolo odpočívajícího pluku pěšáků – byli to samí Češi, pluk č. 74. My jsme z toho měli také radost, tak vždycky jeden hulán podržel několik koní a druzí se šli mezi jiné dívat, nebude-li mezi nimi někdo známý nebo kamarád. Šel jsem také, ale v krátké chvíli jsem přišel na vojáčka a povídám:,,Ty jsi z Kameniček Hromádku, že jo?“ On mě také poznal, neboť jezdil do Kopců na klády, když jsme tam s otcem pracovali jako cestáři na lesních silnicích, tak jsme měli oba radost z toho, jak jsme se poznali. Hromádko neměl co kouřit, tak jsem mu dal celý balíček cigaretového tabáku. Hned na to již na nás křičeli, že se jede. Dali jsme si Sbohem a více jsme spolu nemluvili. Jeli jsme dál do vesnice, kde jsme byli na noc po barákách, přijeli jsme tam už v noci za velkého deště. Byl rozkaz koně nechat nasedlané, jen povolit, ve vesnici z civilistů nikdo nebyl. V té tmě jsme viděli něco, co nás moc zarazilo. Na jedné hromadě byly samé pušky v tom blátě a na druhé zase samé bandalíry (telata), to všecko bylo po našich mrtvých - bylo to všecko nějak cítit umrlčinou. Srbové nebyli daleko, naši leželi někde za vesničkou v zákopech. Tu noc bylo nějaké ticho, koně jsme si tedy dali do chléva a sami jsme si vlezli do takové kůlny na slámu. Jeden povídá, tady už také někdo leží, přesto jsme s sebou praštili tam, kde bylo místo a hned jsme dřímali. Ráno, ještě byla tma, již začala střelba ze všech stran, ze srbské i z naší, také hodně granátů – to všecko se však odbývalo asi km před námi. Honem jsme vstávali a tu jsme viděli, že jsme leželi vedle mrtvého pěšáka - infanteristy. Někdo z našich nahlédl do studně, kde byl okov se škopíkem a tam byl ve vodě člověk, ale měl jen hlavu z vody venku, jinak byl pod vodou. Všichni na něho mluvili, jak uměli, ale on jen mumlal a díval se nahoru. Jeden takový malý hulán se tam spustil ve škopíku, ale v tom byl poplach. Jedeme blíže a blíže k té střelbě, to již vždycky přilétlo 6 šrapnelů a pukaly přímo nad vesnicí. To jsme byli již v té vesnici a viděli jsme, co tam leží našich mrtvých, museli jsme opatrně mezi mrtvolami a v tom zahlédnu toho Hromádku z Kameniček, jel jsem zrovna kolem něj, ležel částí obličejem v blátě, ale poněvadž jsem den před tím s ním mluvil, poznal jsem ho s jistotou. 12 Povídám, tak včera jsem mu dal tabák a už tu chudák leží. Psal jsem o tom pak domů ženě, ona do Kameniček to vzkázala, žena jeho přišla do Herálce a časově se to shodovalo, od té doby již domů nepsal. My v takovém nebezpečí, kdy každý pěšák se kryl, jak mohl a my dvě škadrony jedeme proti tomu. Teprve u takových listnatých keřů byl rozkaz stát. Slyšeli jsme, jak se náš major (obršt) hádá s nějakým velkým důstojníkem od pěšáků – ten mu nadával, jak může vést setníny v takové řeži, kdy se pěšáci kryjí – jenže náš obršt byl ožralý, že ani neviděl. Přes tuto hádku jsme jeli dále trochu napravo, na takové úhory mezi houštinami a tam odtud jsme měli dělat útok na srbskou atalerii (dělostřelce). Byli rozesláni pátrači napřed, ale hned přilítli na koních zpět, že před srbským dělostřelstvem postupuje srbská pěchota a že postupují přímo proti nám. Hned byl vydán rozkaz z koní dolů, jeden držet 4 koně, ostatní vpřed s karabinami, zaujali jsme postavení připraveni ke střelbě, přibližovali jsme se – to byla smutná chvíle, zde jsem si myslel, jen jestli to přečkám. Najednou však byl rozkaz ke koňům a pryč trap – trap. Ovšem již jinudy než k těm mrtvým. Teď už jenom sem tam za námi kulička hvízdala. V tom jeden husar spadl z koně, prohlíželi ho a on dostal kuličku přímo do srdce. My jsme utíkali zase zpět až do Šabace. Přijeli jsme tam zase až večer. Po cestách jsme potkávali naše vojsko, dělostřelce, muniční vozy, kteří jeli dopředu. Poznal jsem najednou na koni Antonína Suchého, souseda z Herálce. Křičím na něj, on se ohlédl, ale nepoznal mě. V Šabaci jsme celou noc probděli na chodníku. …druhý den začalo srbské vojsko – dělostřelectvo – střílet do Šabace… Obchody byly zbožím úplně nabité a žádný civilista ve městě. Pak jsme také vlezli do banky, tam byla pokladna, takový tresor, ale zavřená. Sehnali jsme sekeru a řezali do té pokladny, ale ani se nepohnula, tak jsme toho brzy nechali. Vlezli jsme také do lékárny, byli jsme dva. Tam jsem si vzal štětečky. Ale tam bylo samé zrcadlo a skleněné stěny. Kamarád se mně ve uvnitř ztratil a já jsem se nemohl dostat ven, až pak jsem přece jen se ven dostal. Šabac byla tak velká, jako asi dnes Pardubice, všecko všude nechané tak. Lidi utekli. Došlo na to, že jsme našli také hotel, tam už nosili vojáci víno a rakii v plátěných pytlích pro napájení koňů, každý si šel natočit do sklepa, každý pil dokud mohl. Nad Šabací letěl aeroplán, vysoko. Jak jsme byli opilí, začali jsme po něm střílet, až pak oficíři řvali, abychom nestříleli, že je to náš. Vzpomínám si také, že takový obrázek vojenského pustošení jsem zažil, když jsme byli dva posláni do Mitrovic. Zabloudili jsme, v lese jsme byli již navečer a nevěděli jsme, kde jsme. Tu slyším zpěv a hluk, zastavili jsme se a posloucháme. Slyšíme české písničky. Seskočil jsem z koně a že se půjdu podívat pod okno, kdo to tam je. Viděl jsem, jak tam jsou pěšáci – infanteráci napití, topili, pekli husy a kačeny a na lavici u kamen ještě měli narovnaných kačen otrhaných. Jeden ožralý voják vzal karabinu a udeřil s ní do velkého pěkného obrazu, byl to sv. Petr, patron Srbů, pojedli jsme a popili a ještě večer jsme se vrátili do Šabace. Srbové znovu útočí…. Druhý den začalo srbské dělostřelectvo střílet do Šabace. Granáty a šrapnely začaly lítat do domů a ulic. K tomu kulomety občas se přidaly. Hned začal hořet ten dům a hned zase jiný. Bylo to již navečer poblíž místa, kde jsme měli koně. Přilít granát mazi Němce, hulány, kteří právě pili kávu. Jednomu urazil hlavu, další byli ranění. Naše škadrona měla vozy a trén, jak se tomu říkalo, blízko Sávy, tam se také chodilo na stravu. Třetí den asi po poledni jsme museli nasedlat , jet k tomu trénu a tam byl rozkaz: patroly pojedou ven. První patrola 12 hulánů s četařem němcem bylo vybíraných a byl jsem vybraný také já asi čtvrtý. Rozkaz zněl takto: jet přímo proti těm kopcům a lesům nad Šabací, odkud jsme utekli. Střelba se stupňovala, šrapnelů letělo vždycky šest najednou. Jeli jsme přes město, žádný nemohl ani mluvit, každý myslel na své poslední. Když jsme již měli vyjíždět poslední ulicí z města a viděl jsem, jak kupy hlíny před námi lítají do vzduchu, a to jeden sloup hlíny vedle druhého. Bylo mně divně, vjelo do mě najednou takové vnuknutí. Opožďoval jsem se schválně s koněm vzadu. Ostatní trapovali aniž by se někdo jen ohlédl dozadu, šrapnely pukaly na domy, kolem dokola. 13 Rozhodnutí zachránit si život…. Blesku rychle jsem skočil s koně, vytáhl šavli z pochvy a píchl jsem jí koni do přední nohy mezi kosti pod kolenem. Krev se mu z rány vyřinula. Křičím:,,Pane cuksfír, pane cuksfír! Já mám koně raněného!“ On v tom trapu mávl rukou, abych jel zpátky a hnali se dále proti tomu smrtelnému nebezpečí. Co teď? Krev koňovi z nohy tekla, kuličky z kulometů a šrapnely lítaly stále hustěji. Myslím si, Bože můj, teď mě musí Pán Bůh za to potrestat. Čekal jsem, že mě každým okamžikem kulička klepne. Koně jsem vedl za uzdu, kůň skákal skoro po třech, krev mu z nohy tekla. Kuličky létali z pravé strany, kryl jsem se proto trochu tím, že jsem šel skoro až při samé zdi domů. Přijde do takového průjezdu dvora, vrata byla otevřena. Nevím, kde se najednou vzala ženská, lamentuje a naříká, taková silná jako šenkýřka. Zase říká, jestli choču vína, já že choču. Ona hned běžela přes dvůr do takových plechem pobitých dveří a zavřela za sebou. Zašel jsem s koněm do toho průjezdu dále a čekám a čekám, nikdo nešel. Vidím ve zdi železný kruh, prostrčil jsem řemeny od uzdy a koně jsem uvázal, kožich jsem hodil na sedlo koně a chci jít přes dvůr, že zatluču na ta dveře, aby už nesla to víno. Udělal jsem asi dva kroky, více ne a v tom kvičí granát a nad tím dvorkem v zahradě dopadl, ohromná ohlušující rána. Otočím se, kůň jak se lekl vzepjal se, utrhl řemen, kožich shodil. Já jsem ho chytil, nečekali jsme na nic a zase zpět do Šabace po chodnících při zdi až jsme se dostali poblíž Sávy do míst, kde byl náš trén, kuchyně a odtud jsme vyjeli. Napadl mě hrozný strach, jak to se mnou dopadne, až uvidí co má kůň s nohou. Z pamětní knihy Josefa Bureše Zprávy z hasičská zbrojnice: Vážení přátelé!! V letošním roce jsme se přihlásili do „Ankety Dobrovolní hasiči roku 2014 v kategorii o nejlepší jednotku sboru dobrovolných hasičů obce“. Do finále jsme postoupili díky našemu zásahu z loňského roku. Tři dny jsme odstraňovali následky větrné smrště a deště. Prosíme Vás, o podporu našeho sboru v rámci finálového klání: • pomocí SMS, ve tvaru HASICI(mezera)JJM2, na telefonní číslo 900 77 06. Cena jedné SMS je 6,• hlasovat můžete rovněž na www.adhr.cz/hlasovani . Velmi Vám děkujeme za Váš čas a podporu!! Váš hlas postoupí do slosování a odměnou za dobrý skutek může být týdenní pobyt pro dvě osoby s polopenzí v Chorvatsku na Makarské riviéře. SDH Herálec Zprávy SDH Herálec za měsíc září Soutěžní sezona se nám blíží ke konci a my využili posledních možností k tomu, abychom ještě ukázali, co v nás je. První zářijový víkend se náš sbor zúčastnil Memoriálu Michala Denka v Hlinsku. Poprvé se nám podařilo sestavit 2 družstva požárního sportu – jedno mužů a jedno družstvo žen, které bylo složeno výhradně z dívek soutěžících v kategorii dorost. Ženy se startovním číslem 18 měly v průběhu útoku značné problémy, ale i přesto se jim podařilo závod dokončit a to v čase 63,44. Ten stačil na 16. místo. Muži soutěžili poprvé a útok se jim povedl. Jejich výkon v těžké konkurenci obstál a rozhodně neudělali našemu sboru ostudu. Další závod čeká muže i ženy v neděli 28. 9. 2014 v Moravanech. Na další sobotu, tj. 13. 9. 2014, přišla našemu sboru pozvánka na Memoriál Jana Dřínka ve Žďáře nad Sázavou. Pozvání jsme neodmítli a přijeli s družstvem žen a mužů. Ženy zvládly útok v čase 69,84 a v konkurenci 13 týmů obsadily nádherné 6. místo! Muži se v přípravě potýkali s určitými problémy a byli donuceni absolvovat útok v jiné sestavě. I přesto útok dokončili v čase 70,76 a obsadili 17. místo. 14 Více fotografií a aktuální informace o SDH najdete na našem facebooku SDH Herálec (https://www.facebook.com/SdhHeralec) Sbor dobrovolných hasičů Herálec Z Á P I S z jednání školské rady ze dne 11.6.2014 a 22.9.2014 Přítomní: Mgr. Kašík Jiří, Gregorová Renáta, Půlpánová Zdeňka, Kuncová Dagmar, Horáková Petra, Mgr. Sláma Luboš, Teplý Pavel, Mgr. Guličuková Jana Jednání : 1. Ředitelka školy informovala školskou radu, že v prosinci 2013 provedla Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě kontrolu ve školní jídelně a neshledala žádné nedostatky, 2. Byla uskutečněna anketa ve škole ohledně spokojenosti se stravováním. Strávníkům (žákům) bylo rozdáno 53 dotazníků, ze 47 vyplněných vyjádřilo 43 spokojenost. 3. Hlasování ohledně placení obědů přes účet. Pouze 40% rodičů je pro. Vzhledem k finančním nákladům v příštím školním roce tato služba nebude zřízena. Do budoucna se uvažuje o využití placení obědů prostřednictvím INKASA (vyžaduje investici do účetního softwaru). 4. Školská rada společně s vedením školy DŮRAZNĚ ŽÁDÁ rodiče o ukázněnost při placení obědů. Obědy musí být zaplaceny do 15. dne každého měsíce u vedoucí školní jídelny od 6.00 do 14.30 hod. Odhlašování obědů je možné na : email : [email protected] telefon : 566 663 128 - VŽDY DO 7.00 hod. Později nelze v žádném případě oběd odhlásit! Podrobnější informace jsou uvedeny : www.zsheralec.cz /školní stravování ve vnitřním řádu školní jídelny 5. Dále byly projednány různé podněty od rodičů, z nichž vyplývá potřeba připomenout a zdůraznit následující informace: 15 I. Svačiny: o velké přestávce si žáci mohou zakoupit v jídelně svačinu v ceně od 2 – 20 Kč podle druhu nabízeného zboží. Je možné si koupit párek v rohlíku, rohlík, housku, rohlík s ramou, sýrem, salámem nebo pizzu, makovku, koláče, koblihy…Nabídka svačiny visí v jídelně u jídelního lístku, žáci si mohou svačinu ráno u paní Zástěrové zamluvit, ona jim pak jídlo odloží a nemusí mít strach, že na ně nevyjde. II. Jídlonosiče: V případě nemoci dítěte si rodič může první den nemoci vyzvednout jídlo do jídlonosičů, a to v době od 10,30 – 11,00 u zadního vchodu do jídelny. Pokud si zákonný zástupce přijde pro oběd v době vydávání jídla (11,00-13,30), bude mu oběd vydán na talíř, u výdejního okénka nelze manipulovat s jakýmikoli nádobami. Pokud si ale jídlonosiče přinese do 11 hodin, bude mu jídlo dáno do nich.“ První den nemoci dítěte platí dotovaná cena oběda, v dalších dnech nemoci dítěte nelze dotaci poskytnout. 6. Bylo dodáno další vybavení pro dětské hřiště za školou (housenka –průlezka a houpadlo). 7. Byla projednána Výroční zpráva MŠ, Výroční zpráva ZŠ Herálec 2013-2014 a Rozbor hospodaření s finančními prostředky obce Herálec za kalendářní rok 2013-14 - schváleno. 8. Školská rada děkuje vedení školy a všem pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům za veškerou odvedenou práci ve školním roce 2013-14 a přeje mnoho úspěchů v novém školním roce. Zápis vyhotovil : Gregorová Renáta, Jiří Kašík Herálec 16.6.2014 a 22.9.2014 Zahájení činnosti zájmových kroužků – nabídka na www.zsheralec.cz Drakiáda – připravují žáci 9.ročníku s paní učitelkou Janou Burešovou, termín bude upřesněn podle aktuálního počasí Projekt s Biskupským gymnáziem ve Žďáru n.Sázavou – vybraní žáci 9.ročníku Sběr starého papíru – po celý měsíc každý pátek od 7,00 -7,30hodin 27.-29.10. Podzimní prázdniny Poznávací zájezd do Anglie V úterý 9.9. jsme vyrazili společně se studenty Střední školy obchodní a služeb na poznávací zájezd do Anglie. První den nás čekal přejezd přes Německo, Belgii až do francouzského přístavu Calais, kde jsme se nalodili na trajekt a přeplavili jsme se do Anglie. Druhý den jsme strávili v Londýně, kde jsme si prohlédli spoustu památek např. Big Ben, Parlament, Westminsterské opatství, Buckinghamský palác, kde jsme byli svědky slavnostního střídání stráží, tržnici Covent Garden, kde jsme výhodně nakoupili a mnoho dalšího. Noc jsme strávili ubytovaní v rodinách, kde jsme měli možnost ochutnat místní speciality a seznámit se s typickým prostředím anglické rodiny. Žáci si museli v rodinách poradit sami, protože byli odkázáni jen sami na sebe, učitelé bydleli jinde, bylo tedy třeba snažit se domluvit (někdy i rukama). Třetí den ráno jsme se všichni sešli opět u autobusu a vyrazili na další cestu. Prohlédli jsme si přímořské letovisko Brighton, navštívili skalní útesy (nejoblíbenější místo filmařů i sebevrahů☺), rošli jsme se po pěší promenádě, někteří si namočili nohy do ledového moře (někteří z toho potom byli nemocní)a nakonec jsme si prohlédli mořské akvárium. Večer jsme se vrátili zpět do rodin. Čtvrtý den po snídani jsme opět společně vyrazili za krásami Kentu. Prohlédli jsme si hrad Leeds, zabloudili v přírodním bludišti, navštívili muzeum Chalrese Dickense v Rochesteru a navštívili město Canterbury. Večer jsme opět měli možnost ochutnat typické anglické jídlo a konverzovat s rodinami. Pátý den ráno jsme vyrazili zpět do Londýna, kde jsme se prošli okolo Toweru, přes Tower Bridge, viděli jsme slavné londýnské mrakodrapy a po obědě jsme se vláčkem vydali do Greenwich. V Greenwich jsme zašli do námořního muzea a poté se vydali parkem ke hvězdárně a nultému poledníku. Odtud už jsme opět autobusem zahájili cestu domů. Přeplavili jsme se trajektem přes docela rozbouřené moře zpět do Francie a odtud už jsme pokračovali rychlou jízdou zpátky domů. Naše cestování nebylo dlouhé, ale i tak si myslím, že měli žáci možnost vidět obrovské množství památek a různých zajímavostí a zážitky z rodin se určitě nedají srovnat s žádným jiným zájezdem ☺. Snad se nám i příště podaří někam vyrazit a poznat jinou kulturu a další kus světa. Ráda bych poděkovala všem zúčastněným žákům za výborné chování během zájezdu a za skvělou reprezentaci naší školy v zahraničí!!! 17 ABSOLVENTSKÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÝCH ROČNÍKŮ V letošním školním roce zahajujeme nový celoroční projekt pro žáky devátého ročníku s názvem „Absolventská práce.“ Absolventská práce je jednou z forem ověření dovedností, schopností a znalostí žáků končících základní vzdělávání. Jejím cílem není shromažďování co největšího počtu konkrétních informací, ale prezentace osobnosti žáka a jeho kompetencí. Absolventské práce představují pro žáky příležitost propojit získané poznatky a dovednosti s vlastními možnostmi, jsou příležitostí jak zažít osobní úspěch. Cíl zpracování absolventské práce Žák by měl zpracováním absolventské práce prokázat tyto schopnosti a dovednosti: schopnost dlouhodobější samostatné a systematické práce schopnost vyhledávání a zpracování informací schopnost propojit učivo více vyučovacích předmětů a nacházet souvislosti mezi jevy a poznatky schopnost napsat vlastní text na dané téma schopnost praktické práce na PC - napsat a upravit text pomocí textového programu, zhotovit prezentaci své práce v prezentačním programu schopnost svou práci prezentovat Průběh obhajoby absolventské práce představení seminární práce žákem prostřednictvím prezentace (volba tématu, pojetí a specifikace tématu a jeho zpracování, přiblížení obsahu a významu práce) doplňující otázky (prostor pro členy komise, pro otázky, se kterými žák není předem seznámen) prezentace budou veřejné, je možné pozvat zákonné zástupce, prezentace se mohou účastnit žáci osmého ročníku (vždy max. 3 žáci najednou), aby získali inspiraci pro vlastní absolventské práce Přehled zvolených témat pro školní rok 2014/2015 TÉMA VEDOUCÍ PRÁCE Chov akvarijních ryb Jednoduché fyzikální pokusy Chov koní Chemie se nebojíme Historie odívání Využití volného času - hasiči Využití volného času - sport Lukostřelba a současnost Londýn a já Titanic Psí spřežení Mgr.Kosař Mgr.Kosař I.Lapáčková Mgr.Burešová Bc.Štollová Mgr.Burešová Mgr.Hodrment Mgr.Hodrment Mgr.Guličuková Bc.Štollová Mgr.Junková JMÉNO ZPRACOVATELE Marin Miličevič Petr Petrlík Jan Maštalířský Alžběta Laštovicová Tereza Svobodová Nikola Bodláková Vlastimil Bezchleba Lukáš Kučera Diego Polanský Kateřina Kučková Monika Nováková Zpracovala: Jana Guličuková 18 Zprávy ze sportu Konec září znamená vždy pro fotbalisty polovinu odehraných podzimních soutěží. Srpen i září letošního roku byl z hlediska počasí velice nepříznivý. Voda a podmáčený terén zapříčinily veliké problémy při mnoha zápasech. Jak si tedy vedla naše mužstva? Mladší přípravka, která loni zažila svůj těžký začátek, už letos hraje mnohem lépe a je vidět i na výsledcích. Absolvovala již pět utkání, ve kterých dokázala dvakrát vyhrát, jedenkrát remizovat a dvakrát odešla poražena.Aktivní skóre 23:17 ukazuje na velkou střeleckou produktivitu. Právě o tomto víkendu (28.9.) bude jejich turnaj probíhal v Herálci. Prohráli s Mřínem 5:8, ale porazili Žďár B 12:2. Žáci 8+1 – okresní přebor Mají za sebou již více jak polovinu soutěže, ve které se jim daří - především díky kanonýru tomáši Rysovi. Jediným kazem byla organizační chyba ve vedení, když přehlédli, že utkání v Rozsochách se hraje již v sobotu ( a nikoliv v neděli). Poslední utkání v Křižanově v sobotu 27. září, ale prohráli 1:5. Muži B Mají odehráno polovinu utkání a v dosti nepřehledné tabulce jim patří sedmé místo za zisk pouhých čtyř bodů. Je ovšem pravda, že prakticky ,,vzdali bez hry“ utkání doma proti Hamrům B. Nenastoupili, aby uchovali hřiště pro následně hrané utkání A mužstva. Muži A Je skutečně opravdovou radostí dívat se na tabulku přeboru kraje, kde po odehraných devíti zápasech už od druhého kola vévodí Herálec na nejvyšším místě. Ve vloženém kole 17. srpna sice ztratil v Chotěboři neporanitelnost (výsledek 1:0), ale v důležitém utkání ve Ždírci dokázal remizovat 1:1, když domácí vyrovnali až v nastaveném čase brankou z penalty. A tuto neděli remizovali s Humpolcem 2:2, když neudrželi poločasové vedení 2:1. Není divu , že na utkání Heráleckých fotbalistů se chodí dívat milovníci kopané ze širokého okolí. Fotbalistky V Herálci máme nejen výborné fotbalisty, ale i děvčata, která se tomuto sportu zdárně věnují. Starší žákyně Kateřina Kučková (roč. 2000) a Tereza Fialová (ročník 2001) hrají nejen za Sokol Herálec, ale mají povolen start i za DFO Pardubice, které hrají 1. ligu žen (v roce 2013 – 3.místo). Katky byla dokonce nominována do reprezentačního výběru ČR (kategorie U15). Dalšími hráčkami Sokola Herálec jsou Kateřina Fialová a Natálka Kubíková. Hráčky fotbalistky máme i v naší přípravce, přijďte se na ně podívat! Lesní běh. V neděli 12.října se v lese za Hatí v Herálci uskuteční již 31.ročník Lesního běhu. Jako vždy závod je vypsán pro všechny kategorie od předškolních až po veterány. Jsou však tentokrát dvě důležité změny. Ta první je, že závody oproti minulosti tentokrát začnou o hodinu dříve, proto je třeba si dobře přečíst proposice pořad závodu. Důvodem posunu je odpolední utkání v kopané ( v 15 hodin), aby bylo možné shlédnout i fotbal. Druhou změnou je možnost přihlásit se ke startu již předem a při prezentaci (do 12:45) si pouze vyzvednout startovní čísla.Způsob přihlášení je opět v rozpise závodu. V hlavním závodu mužů obhajuje prvenství z posledních třech ročníků Matěj Trávníček, je i držitelem traťového rekordu – 8 km – časem 26:40 min. 19 SKI Team Herálec a Tělovýchovná jednota SOKOL Herálec pod patronátem obce Herálec ROZPIS XXXI. ročníku „L e s n í h o Pořadatel: Datum konání: Místo: b ě h u“ TJ Sokol Herálec a SKI Team Herálec – lyžaři neděle 12. října 2014 Herálec pod Žákovou horou – v Hati u lesa Kategorie a tratě: I. dívky předškolní ročník chlapci předškolní II. dívky prvňáci chlapci prvňáci III. žákyně nejmladší žáci nejmladší IV. žákyně mladší žáci mladší V. žákyně starší žáci starší VI. dorostenky mladší dorostenky starší VII. ml. dorostenci st. dorostenci ženy a juniorky VIII. muži a junioři muži veteráni Přihlášky: Výdej čísel: Startovné: Pořad závodu: Předpis: Ceny: Různé: Petr Gregor předseda TJ Sokol 2009 a mladší 2009 a mladší 2007/2008 2007/2008 2005/2006 2005/2006 2003/2004 2003/2004 2001/2002 2001/2002 1999/2000 1997/1998 1999/2000 1997/1998 1996 a st. 1996/1976 1975 a starší 100 m 100 m 300 m 300 m 600 m 1 km 1 km 2 km 2 km 3 km 3 km 3 km 4 km 4 km 4 km 8 km 8 km e-mailem do 11.10.2014, nebo v místě startu do 12,45 hodin v místě startu při přihlášení předškolní a prvňáci zdarma žactvo a dorost 10,- Kč dospělí 20,- Kč start první kategorie ve 13,00 hod., další kategorie v pořadí dle rozpisu, starty hromadné startují všichni přihlášení závodníci pořadatelé si vyhrazují právo spojit start kategorií se stejnou délkou tratí, použití obuvi s hřeby není povoleno, první tři závodníci v kategorii obdrží diplomy. V hlavním závodu mužů obdrží první tři závodníci a vítězové kategorie žen a veteránů upomínkové ceny. v místě startu nejsou šatny závodníci, činovníci a diváci se zúčastní závodu na vlastní nebezpečí a na náklad vysílající TJ informace: sekretář závodu č. tel. 566 663 111, 725 869 111 email: [email protected] Teplý Zdeněk předseda SKI Team Gregor Lubomír starosta obce 20 Trávníček Ant. sekretář závodu Společenská kronika V měsíci říjnu oslaví své životní jubileum tito naši spoluobčané. čp. 466 čp. 199 č.p. 42 č.p. 427 č.p. 135 č.p. 201 2.10. Vlasta Teplá Herálec 3.10. Milada Jelínková Herálec 14.10. Jaroslav Racek Český Herálec 17.10. Blanka Sadílková Český Herálec 23.10. Marie Dospělová Český Herálec 28.10. Jaroslav Musil Herálec 55 let 82 let 60 let 55 let 82 let 60 let Všem jubilantům přejeme hodně štěstí, zdraví a spokojenosti. POZVÁNKA 50. let tradice textilní výroby v Herálci pod Žákovou horou Anita Moravia, s. r. o., vás tímto srdečně zve na Den otevřených dveří, který se uskuteční dne 11. 10. 2014 od 8:00 do 16:00. Přijďte si prohlédnout areál naší firmy, těšíme se na vás! Připomenutí Dne 5. října 2014 pořádá Zastupitelstvo obce Herálec zájezd na nový český muzikál ,,SNĚHOVÁ KRÁLOVNA“. Zamluvené vstupenky jsou k zakoupení na Obecním úřadě. Odjezd autobusu je od nákupního střediska v 11:00 hodin, návrat je předpokládaný ve večerních hodinách. Bližší informace na tel. 777 028 026 Inzerce • Prodám hrobové zařízení hrobové místo č. 223. • Prodám psací stůl lamino borovice, 2 zásuvky, rozměr: délka 119 cm, výška 74 cm, hloubka 55 cm. Cena dohodou. Tel: 731 045 634 21 Tel: 604 415 811 ZA KOMPOSTEM NA VENKU POTKAL DÝŇÁK DÝNĚNKU A ŽE MĚLA BARVU ZDRAVOU ZAHOŘEL K NÍ LÁSKOU ŽHAVOU. ONA BYLA K NĚMU MILÁ OSLAVILI HALLOWEENA. UBĚHLA PAK DOBA KRÁTKÁ VYROSTLA NÁM HOKKAIĎÁTKA. CHCETE VIDĚT NA CHVILKU TU DÝŇOVOU RODINKU? BUĎTE TEDY NAŠIM HOSTEM - SEJDEME SE ZA KOMPOSTEM. DÝŇOVÁ SLAVNOST se uskuteční 4.10.2014 od 13:00 - 18:00 hod. 5.10.2014 od 13:00 - 18:00 hod. V KULTURNÍM DOMĚ HERÁLEC VSTUPNÉ 50,- Kč SOUČÁSTÍ VÝSTAVY JE ZÁBAVNÝ PROGRAM PRO DĚTI (ENKAUSTIKA, MALOVÁNÍ NA OBLIČEJ), UKÁZKA RUČNÍCH PRACÍ, MOŽNOST KOUPĚ VYSTAVENÝCH VÝROBKŮ. V RÁMCI VÝSTAVY PROBĚHNE SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ VYŘEZÁVANOU DÝNI. OCHUTNÁVKA DÝŇOVÝCH POCHOUTEK ZDARMA. SDH Herálec pořádá dne 28.10.2014 v 17:00 hodin LAMPIONOVÝ PRŮVOD. Sraz účastníků před obecním úřadem. Srdečně zvou pořadatelé SDH ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vydává: Obec Herálec Cena: 12,- Kč Vydáno: 30.9.2014 Příspěvky do Zpravodaje: do 25. v měsíci Za redakční radu: Ladislav Havlík Reg.zn.: OkÚ Žďár nad Sázavou 3714519 22