Rozhovor: Valér Kováč

Transkript

Rozhovor: Valér Kováč
VYDÁNÍ 2. • BŽEZEN/DUBEN 2015 • VYDAVATEL: SMILE BY HORSE O.P.S. • TISK: TISKÁRNA KYJOV • NEPRODEJNÉ
přináší úsměv
ozdobné svítání
tvými rýmy
šeptaná vyznání
doteky...
nebo snad polibky motýlí?
teď nevím...
zda ze snu
už křičím ANO!
má touha
se v tvých ústech
rozptýlí...
miláčku
dobré ráno
Rozhovor:
Valér Kováč
2
SMILE ÚVODNÍK
Milí čtenáři,
Jaro je tu, příroda se probouzí, všechno se zelená, kvete, raší, pučí, nalévá
se a vůbec se má k životu. Věřím, že to
pozorujete i na sobě. Čeká nás totiž to
nejdivočejší roční období.
Zahrádkáři už se vrhli s nářadím do pilné práce, kopou, hrabou, sejí, sázejí, plejí,
zalévají, vertikutají , stříhají, stříkají.
No prostě mají toho na jaře plné ruce.
Jen, co se několikrát prohřejeme
v jarním slunci, budou tu Velikonoce.
Pro křesťany ty největší svátky, pro ty,
kteří jsou na tom s vírou vlažněji až studeně možná jen volno navíc. Vyrojí se
turisti, cyklisti, kolečkobruslaři a další
nadšení amatérští sportovci. A velikonoční pondělí bude zase patřit mužům
a jejich velikonočnímu nástroji. S čím
vyrazit, pánům poradí Filip Šumbera
na straně 5. A co s vykoledovanými vejci
zase Regina Lanová na straně 4.
Mládež se začne v párech procházet
parky, lesy a sady, mi starší si alespoň z nostalgie zarecitujeme Máchu.
A nebo se můžeme 1. května sejít pod pódiem v Moravské Nové Vsi na koncertu
Zatrestbandu při písních pro pamětníky
oděných v moderním bigbandovém kabátku. Den řemesel má tradičně bohatou
nabídku, najdete ji na straně 23.
K jaru také neodmyslitelně patří na jihu
Moravy výstavy vín. Vydejte se na košt,
ochutnejte, co dokázalo vloni slunce
a um vinařů. Prostě si ten život užívejte,
stojí zato, kam a kdy za vínem vyrazit
najdete v přehledu na této straně.
A kdyby se vám zdálo, že ještě nejste
ze zimního spánku úplně probuzení,
vyjděte na vzduch, vyrazte do přírody
a nechejte se od ní inspirovat. Právě
teď od ní totiž dostanete tu nejzelenější
zelenou.
Karel Hemala
Foto na titulní straně: puzzle-puzzle.cz
láska
VYBERTE SI, KAM ZA VÍNEM
Sobota 4. dubna
O Hustopečskou pečeť
Hustopeče, Hotel Centro
Tradiční velikonoční košt
vín
10:00 Šakvice, sokolovna
Košt vín
Dobré Pole, Obecní dům
Místní výstava vín
10:00 Drnholec,
Tradiční výstava pálavských vín
10:00, Pavlov, kulturní
dům
Velikonoční výstava vín
13:00 Dubňany, sportcentrum Želva
Neděle 5. dubna
53. Výstava vín Rohatec
10:00, Rohatec, kulturní
dům
Velikonoční výstava vín
9:00 Bořetice, kulturní
dům
Velikonoční výstava vín
Milotice, kulturní dům
41. Velikonoční výstava
vín
9:00 Dolní Věstonice,
kulturní dům
Místní výstava vín
9:00 Dolní Dunajovice,
kulturní dům
Velikonoce a víno
10:00 Moravská Nová Ves,
sklepní uličky Výmol a
Zátiší
Sobota 18. dubna
Velkomoravský košt vín
Mikulčice
Pátek 1. května
Prvomájová výstava vín
9:00 Bzenec
Sobota 2. května
Výstava vín
13:00 Svatobořice-Mistřín
Oblastní výstava vín
13:00 Brumovice
Májový košt vín
10:00 Hustopeče, HotelCentro
Košt vína
13:00 Bavory, společenský sál
Pátek 8. května
Májový košt vína
10:00 Moravský Písek
Košt vín v Klentnici
13:00 Klentnice
Sobota 16. května
XII. výstava vín
10:00 Milovice
Sobota 25. dubna
Výstava vín LVA Ledice
2015
10:00 Lednice
3
SMILE TIP NA VÝLET
V moravském žižkově se nepije jen víno
Pivo v Moravském Žižkově vaří v pětihektolitrové nerezové varně klasickým
dvourmutovým způsobem. Suroviny
pro výrobu berou výhradně z české produkce, kterou doplňují americké chmely.
Sladovna Rajhrad pivovaru dodává vysoce
kvalitní humnový slad, vyrobený z vybraných moravských sladovnických ječmenů.
Chmel je Žatecký poloraný červeňák,
který dováží přímo z Žatce.
V malebné vinařské obci s bohatou
folklorní tradicí před téměř třemi lety
s požehnáním 1. várky místním knězem
Liborem Salčákem započali s vařením
žižkovského piva.
O přes původně rozdílné názory řady lidí
na to, zda v silně vinařské oblasti zřídit
pivovar, si po téměř tříletém provozu
majitelé Miroslav a Ondřej Šragovi s Mojmírem Valihrachem myslí, že jejich volba
byla správná. Jak místní vinaři, kteří se
po práci ve sklepech a vinicích rádi zastaví
a zneutralizují kyselinky, tak i cykloturisté, pivoturisté a ostatní návštěvníci
hodnotí tento počin kladně a do pivovaru
v Moravském Žižkově rádi zavítají.
„Snažíme se s naší nabídkou oslovit
a uspokojit co nejširší okruh konzumentů, ať už z laické veřejnosti či znalecké
společnosti. V současné době vaříme
světlé 10° pivo Divočák, 11° Žižkovský
ležák, 12° Vídeňský ležák, 13° Žižkovský
čert – tmavý speciál, 13° Mustang – světlý
speciál s americkými chmely, 13° Žižkovský vánoční speciál, 12° Velikonoční ležák
a v sezóně máme připravena i ochucená
piva,“ přibližují kompletní sortiment
majitelé.
Pivo, zrající dle stupňovitosti tři až
dvanáct týdnů v ležáckých tancích, před
expedicí nijak neupravují. „Dodáváme
nefiltrované a nepasterované pivo jak
do naší stylové restaurace, tak i do restaurací v okolí. Naše pivo si můžete zakoupit
i domů v PET lahvích,nebo plníme do dvaceti, třiceti a padesátilitrových soudků
soudků, ke kterým zapůjčíme i chladící
a výčepní zařízení.,“ nabízejí pivovarníci.
O prázdninách a víkendech, obzvlášť v letních měsících má velká část návštěvníků
zájem o prohlídku pivovaru doplněnou
o výklad k výrobě a procesu vaření. „Rádi
jim to umožníme a mnohdy nás překvapí
nejen svým zájmem, ale i znalostí z oboru.
Přicházejí jak místní, tak zahraniční
návštěvníci, takže pivařská turistika se
docela slušně vyvíjí. To nás těší,“ jsou
majitelé spokojeni. „Ze své dosavadní
práce máme velmi dobrý pocit a těší nás
přízeň, podpora a kladný, vřelý, patriotský
přístup zdejších lidí, kteří nás utvrzují,
že jdeme správnou cestou,“ dodávají.
K Velikonočním svátkům chystají 12° Velikonoční ležák, který je uvařen z českého
sladu, 3x chmelený Žateckým poloraným
červeňákem a zakvašený várečnými
kvasnicemi spodního kvašení. Doba ležení
je přibližně sedm týdnů. Na Zelený čtvrtek
nebude také chybět zelené pivo.
S pozdravem Dej Bůh štěstí zvou do žižkovského pivovaru Miroslav a Ondřej
Šragovi i Mojmír Valihrach.
PMŽ
Foto: Pivovar Moravský Žižkov
4
SMILE DOBRŮTKÁRNA
Mé oblíbené vajíčko
Vejce se snadno stává výživnou potravou
ostatních zvířat nebo lidí. Na lidském
jídelníčku jsou oblíbená zejména vejce
slepičí. Charakteristický oválný tvar
slepičího vejce se stal estetickým pojmem
a symbolem.
Trochu mne štve, že mé děti nesdílejí mé
vajíčkové nadšení a místo těch nádherně
se roztékajících žloutků ve volském oku,
vyžadují žloutek málem váznoucí v krku
a smaženice by se měla spíš jmenovat sypanice! Jednoduché řešení: udělej si sám!
V kuchyni je to neocenitelný partner
a pomocník, který spojuje, lepí, zdobí,
zahušťuje. Ale je to i nádherný solitér,
ze kterého vykouzlíte ty nejchutnější
a moc krásná jídla. Baví mne i pro jeho
rychlost a jednoduchost zpracování.
Když kouzlíte s vajíčkem, je to pokaždé
raz dva.
Z mé milované malebné vesničky Kubíkové, která se krčí mezi horami za Žilinou,
jsem si je léta vozívala domů. Stařičká
babička vyhnala slépky na nejzelenější
louku na světě, a to byly pak žloutky
ne žluté, ale oranžové. Ale úplně, úplně
oranžové. No, nádhera.
Nejjednodušší vajíčková pomazánka
Vajíčka na tvrdo nastrouháme a smícháme s pomazánkovým máslem, přistrouhneme kyselý okurek, přidáme trochu
plnotučné hořčice, bílý pepř a sůl. Trošku
česneku jsme se naučila přidávat od Dol-
norakušáků a světe div se - delikatesa!
Pokud ji chci o něco řidší, přidám trochu
tvarohu nebo kysané smetany. Nasekaná
petrželka opticky i chuťově osvěží.
Bohovský vajíčkový salát, který nadchne každého
Vajíčka na tvrdo podélně rozčtvrtíme
a opatrně vmícháme do již připraveného
sósu.
A sice: Kysanou smetanu nebo tučný bílý
jogurt smícháme s na kolečka nasekanou
mladou cibulkou, křupavou zelenou
nebo bílou paprikou, petrželovou natí,
na hrubo nastrouhanou kyselou okurkou (okurkovou vodou pak naředíme),
špetkou kurkumy (ach ta barva!), bílým
pepřem, nebo na hrubo namletým barevným a osolíme. Optimalizujeme již dle
vlastních tužeb.
Po opatrném vmíchání vajíčka necháme
do druhého dne v chladu uležet. Radím
udělat aspoň z deseti vajec. Při servírování jemně posypeme kůrou z limetky
a pár lístky rukoly nebo jarními lístky
pampelišky.
Smaženice s medvědím česnekem
a neodolatelně voňavými májůvkami
Nakrájené a osolené májůvky (čirůvka
májová) osmahnuté na másle s kapkou
olivového oleje smícháme s mladou
cibulkou a ještě krátce necháme spojit
chutě tak, aby cibulka zůstala křupavá. Přimícháme pár nasekaných listů
medvědího česneku, čerstvě umletý pepř
a vajíčka. Troška nastrouhaného sýru
nakonec dodá luxusní tečku. S křupavým
bílým toustem, na kterém taje másílko,
nebo bagetkou je to prostě boží.
Jo, a abych nezapomněla! Když vás škrábe
v krku nebo chraptíte, zkuste si vajíčko
na měkko osolit, co nejvíc snesete, a pomalu jej nechte klouzat hrdlem.
Veselé a chutné velikonoce, přátelé.
Regina Lanová
Foto: prostreno.bety.cz, hrackyproklukyaholky.cz
5
SMILE POVÍDÁNÍ
Povídání vrbové
Přeji krásné jaro. Po minulém krátkém zimním rozjímání s vrbou
ji dnes navštívíme znovu a povíme si o ní něco více, protože
jestliže je vrba krásná v kterémkoli ročním období, pak nejlépe je
povídat si o ní právě na jaře.
Vrba, to jsou rozkvetlé „kočičky“, kouzelná ozdoba probouzejícího se jara a první potrava pro včely. Také velikonoční pomlázka,
tradiční, ritualizované „jemné násilí na ženách“ . Je to vyřezaná
píšťalka a k ní známá písnička „Otloukej se píšťaličko vrbová...“
Jsou to proutěné košíky, ošatky, nůše, jsou to vyřezané lžíce, mísy,
dlabané troky. Je to stará hlavatá vrba od rybníka z obrázků Josefa
Lady. Jsou to smuteční vrby v parcích a na nábřežích řek. Je to
strom zpovědník, a vrbou nazýváme člověka, kterému svěřujeme svá tajemství, problémy a bolístky s důvěrou, že nás trpělivě
vyslechne a neprozradí.
Tak jako je vrba stromem všeobecně s člověkem sžitým, stejně
tak je i dřevinou neobyčejnou a mezi jednotlivými druhy velmi
rozdílnou. Největší z nich je vrba bílá, mohutný strom dorůstající výšek až 25 cm a tloušťky přes 100 cm, jistě nějakou takovou
velikou vrbu znáte. Pak máme vrbu jívu, vrbu košíkářskou, vrbu
křehkou, vrbu ušatou. Asi největší zajímavostí je vzácná vrba
bylinná, drobný nízký keřík, nejnižší dřevina, která u nás roste.
Vidět ji můžeme jen v horských oblastech.
Vrba je stromem dvojdomým, kvete na jaře jako jeden z prvních
stromů a poskytuje tak po zimě jeden z prvních zdrojů potravy
pro včely, zvlášť cenná je v tomto ohledu vrba jíva. Samičí květy
vrby, to jsou nám dobře známé kočičky a je opravdu dobré je
více obdivovat na stromě a do vázičky si jich dát jen symbolicky.
Mladé listy vrby voní a chutnají jako mandle, sám jsem to zatím
nezkoušel, tak mě to čeká letos. Vrbové listy a mladé větvičky
se používaly a kde je vrb dostatek, stále používají jako hodnotné
krmivo pro domácí zvířata, zejména pro kozy a ovce.
Léčivé účinky vrby jsou rozmanité, používá se její kůra, která
obsahuje kyselinu salicylovou, je to vlastně přírodní acylpyrin.
Nejčastěji se připravuje nálev nebo odvar z kůry nebo listí. Je výborným prostředkem ke snížení teploty, podporuje pocení a tlumí
chronické bolesti hlavy. Má uklidňující účinky na organismus,
podporuje spánek, pomáhá při zažívacích potížích a potížích
močových cest. Ze samčích květů vrby bílé lze připravit vonný
a chutný čaj nebo sirup.
Vrba, to jsou také Velikonoce a velikonoční pomlázka. Toto slovo
je odvozeno pravděpodobně od slova pomladit a šlehání děvčat
je (mělo by být!) symbolickým předáním svěžesti, síly a pružnosti
mladého proutku. O tom, jak je tento rituál rozšířen, svědčí i řada
nářečních českých, moravských, slovenských, slezských i polských
názvů pro pomlázku, ať už jde o spletený osmi i víceprutý nástroj,
nebo o celou velikonoční tradici. A tak u nás chodíme s „žilú
na šlahačku“, ale máme spousty dalších názvů, jako „tatar“, „mrskačka“, „korbáč“, „kocár“, „šmigrus“, „binovačka“, „čugár“ atd.
Největší využití má vrba odpradávna v košíkářství. Pro tento
účel se zakládaly tzv. prutníky, porosty vrb, ze kterých se proutí
sklízelo. Pravidelné seřezávání a sklízení proutí dalo vzniknout
charakteristické „hlavaté“ vrbě, jak ji známe třeba právě
z obrázků Josefa Lady. Krásné porosty hlavatých vrb zanikly
pod hladinou dolní nádrže vodního díla Nové Mlýny, ale s jejich
zbytky se můžeme setkat např. v přírodní rezervaci Křivé jezero.
Z proutí se kromě košíků a košů, nůší a jiných praktických nádob
vyráběly také nákupní tašky, koše na prádlo, stolky a křesla,
kolébky, viděl jsem i krásný proutěný dětský kočárek. Je dobře,
že pletařské umění nezaniklo a udržuje se i nadále. Pro pletení
se využívají pruty neloupané i loupané a pařené, půlené. Výrobci
z proutí používají náčiní se zajímavými názvy, jaké jsou specifické
pro každé ruční řemeslo. Jinou zajímavostí jsou různě tvarované
živé ploty a další pěknosti z živého proutí, můžete se podívat
třeba na www.vrbicky.net
Vrbové dřevo má bílou až žlutobílou barvu, s nádechem do růžova. Je velmi měkké, nepříliš pevné, dobře se lepí i moří. Pro velmi
dobrou opracovatelnost dlátem, pořízem, teslicí či sekerou se
z něj vyrábělo dlabané nádobí, necky, okříny, lopaty na obilí,
z pružných větví pak obruče k sudům a kádím.
V keltském kalendáři měsíc vrby připadá na období od 15. 4.
– 12. 5. Podle keltského horoskopu (3. 3. – 12. 3. a 4. 9. – 13. 9.) jsou
lidé, narození ve znamení vrby složité povahy, věčně nespokojení,
náladoví a neklidní, na druhé straně díky vrozené empatii bývají
vynikajícími psychology a učiteli.
Ať tak či onak, vrba je jedinečným, krásným a užitečným stromem, který si zaslouží naši úctu a ochranu.
Přeji pěkné, slunné jaro a jdu ochutnat to listí...
Filip Šumbera
Foto: autor
6
SMILE ROZHOVOR
O božstvu Jižní Moravy a zapomenutých
osudech sochy TGM v Moravské Nové Vsi
Valér Kováč se narodil roku 1936 v Liptovské
Osadě na Slovensku, ale svůj život spojil s Brnem
a jižní Moravou. Nejvýznamnější v jeho výtvarné tvorbě je oblast užití plochého skla. Má podíl
na vzniku nové technologie vrstveného skla, která využívá klasické tabulové sklo a modeluje ho
řezáním, broušením, malbou atd. Výrazně ovlivnil
vývoj sklářského umění, za což získal různá ocenění. Podílel se na mnoha významných architektonických realizacích, jeho díla jsou vystavena
v soukromých i veřejných sbírkách na celém světě. Spoluzaložil také Světovou asociaci výtvarníků
v oboru plochého skla a je jejím prezidentem.
I když hodně pobývá v Brně, následující rozhovor
vznikl v příjemně zabydleném starším venkovském domku v Ostrově u Macochy, kde Valér
Kováč převážně žije a pracuje.
Prosím tě, jak se Slovák rozený v v Liptovské
Osadě dostane do Brna, aby tam zakotvil na celý
život?
Jednoduše. Vůbec poprvé jsem byl v Brně krátce
jako učeň, a už tehdy se mi to město zalíbilo.
Později jsem se v Brně ocitl na vojně, s folklórním souborem Jánošík, který sem byl přesunutý
z Olomouce – to je vlastně dnešní Ondráš. A znáš
to, najednou přijde pocit „toto je moje město, tady
bych chtěl žít“, a už jsem o ničem jiném než o Brně
neuvažoval. Tak se mi tu líbilo. To víš, jako
správný balík se bojíš jít z ulice do ulice. V Hostu
do domu jsem četl Malé recenze Jana Skácela, to
byl pro mě bůh, potom jsem ho poznal blíž, stejně
jako Oldřicha Mikuláška a další… Vlastu Zábranského, Lojzu Mikulku… Ten úžasný pocit, že se
s tebou ti velikáni baví, že tě někdo chce, že je můžeš mít za kamarády. Když dostaneš příležitost,
cítíš, že to musíš vrátit. Reciprocita, ale s láskou!
Protože všechno, co vím, jsem pochytil v tom
báječném Brně.
– Kandinskij, Malevič, chceš namalovat „bílý obraz“. To se ještě nikomu nepodařilo, ale ta běloba
byla pro mě královna. Pořád jsem ji hledal, pořád
jsem na ten bílý obraz myslel. Až jednou. Pracoval
jsem na Výstavišti, přišel jsem do sklenářské
dílny, ležel tam blok tabulového skla, vzadu bylo
okno, světlo dopadalo na ten blok a prosvítilo ho
přes hrany. IQ mínus dvanáct, ale najednou mi to
došlo. Světlo je absolutní bílá, nic bělejšího není.
A všechno ostatní jsem opustil.
A já jsem myslel, žes to někde vystudoval.
To se nikde studovat nedá. Plastika z vrstveného skla vznikla tehdy, kdy vzniklo ploché sklo
a skládalo se vedle sebe. Kdybys ten blok vzal a dal
do prostoru, tak je to absolutní plastika. My jsme
do něho jen začali vrtat, tvarovat ho. Moderní
světová architektura je na skle založená, je to finální materiál. Dlouho se hledal nějaký adekvátní
výtvarný prvek, který by nakonec všechno propojil. A my jsme dokázali, že se dá vytvořit nádherný
artefakt, který tu mezeru zaplní.
Jak ses tam cítil jako Slovák?
Nikde jsem se necítil tak dobře jako v Brně.
Laskavé město. A tehdy všude hlad po tom něco
vymyslet, vytvořit. S Honzou Skácelem jsme spolu
chystali knížku. (Na dveře škrábe kocour) Moment, pustím ho dovnitř. Neboj, je společenský.
To víš, jako mladí blbečci se chceme vyrovnat těm
nejlepším. Je ti dvaadvacet, začínáš být mistr světa
Skleněný kříž v kapli v Šošůvkách.
7
SMILE ROZHOVOR
Jsi prezident Světové asociace sochařů
plochého skla. Kde máš sídlo?
Tady. Ale pořád to funguje. Když přijedu
do Ameriky nebo do Kanady, kde mám
syna, kluci, s kterými jsme začínali, se
sejdou a pochlubí tím, na čem dělají. Svět
je velký, ale není nás zase tolik, abychom
o sobě nevěděli. Důležité je, že svět tuto
technologii přijal. Já mám práce na několik
let dopředu.
Pane prezidente, kdy a jak ses potkal s panem prezidentem Masarykem?
Někdy v padesátých letech, když jsem
sloužil u posádky v Moravské Nové Vsi. Byl
tam zajímavý člověk, kapitán Ludva Chrástek, amatérsky maloval, fajn, kopíroval
Rembrandta a tak. Měl různé vazby v obci
a dozvěděl se, že jacísi místní horlivci se
usnesli odstranit sochu Masaryka a hodit
ji do Moravy. Bylo mu sochy líto, řekl jim,
že potřebuje vyzdobit nádvoří, a skutečně
ji do kasáren přivezla vétřieska. Chrástek
přetvořil Masaryka na partyzána, brigadýrku předělal na lodičku, demontoval jednu
ruku, nahradil ji jinou a dal do ní samopal.
Ale nějak se mu to nezdálo, tak se obrátil
na mě, abych to sochařsky vylepšil. Něco se
už vrátit nedalo, ale ruku jsem dal zpátky
na své místo, nakonec z toho byl rudoarmějec a zbraň měl v klidu u nohy. Bylo to
daleko před rokem 1968, nevím, jaké byly
další osudy sochy, ale zaplaťpánbůh se ji
na poslední chvíli podařilo zachránit a dnes
stojí tam, kde má.
Tomáš Garrique Masaryk se na té soše dívá
kamsi do dálky. V Čapkových Hovorech
s TGM se vyznává z lásky k rovině na Hodonínsku. Taky Jan Skácel ji měl rád. A když
jsme dnes procházeli tvým ateliérem,
kromě nádherných objektů ze skla mě
nejvíc zaujaly obrázky, které vznikly právě
z tvého vztahu k rovině, která někomu
může naopak připadat nudná.
Je to čistě věc mého pohledu, to může být
u každého jiné. Já si ty obrázky maluju
pro sebe, v takové pohodové chvilce,
a krajinu jižní Moravy miluju už dávno.
Naplňuje mě zvláštním štěstím a pokorou,
ale nikdy jsem nevěděl, jak se k tomu pocitu
přiblížit, jak ho zachytit. Snad až teď. Je to
posvátná věc – nízký horizont a obrovské
nebe. Dvě třetiny nebo čtyři pětiny takové
záhady - neskutečná dimenze, do které by
se člověk chtěl dostat, nahlédnout do ní.
V tom obrovském horizontu jsou nekonečné možnosti fantazie, skryté krásy,
tajemství, poslání, miliardy let nahoru dolů.
A taky záblesk světla jako v těch skleněných
plastikách. Světlo je božstvo - a to světlo
jižní Moravě dominuje.
Rozmlouval Miroslav Plešák
Fotografie Alena Rajlichová a Jan Rajlich
8
SMILE KONĚ
Berberský kůň
Původ a historie
Domovem Berberského koně jsou
země severní Afriky (Maroko, Alžírsko,
Tunis). Oblast známá též jako berberské
pobřeží („berberské“ = cizí, nebo přesněji
nekřesťanské). Pokud by byly pravdivé
domněnky, že berber pochází ze skupiny
divokých koní, jež přežily dobu ledovou,
pak by byl mnohem starším plemenem
než arabský plnokrevník. Další teorie ho
spojuje s achaltekinským koněm, plemenem Turkmenů. Ale názory na původ
berberského koně se liší, proto o něm
mohou odborníci pouze spekulovat.
Jeho vliv na vývoj koňských plemen
je však nezpochybnitelný. Po arabovi
se jedná o druhé nejhojněji využívané
plemeno pro zušlechťování ostatních
plemen. Jeho tvrdá konstituce a přizpůsobivost různým přírodním podmínkám
patří mezi ceněné vlastnosti při využívání berberů v chovu. Jeho krev koluje
v krvi španělských koní (andaluský kůň),
anglických plnokrevníků (berberský
hřebec Godolphin
Barb, jeden ze tří
hřebců - zakladatelů linie anglického plnokrevníka) ale i v krvi
koní ze Severní
(mustang) a Jižní
(criollo) Ameriky
Plemenné znaky
Moderní berber má
velký podíl arabské
krve, což ho však v typu příliš neovlivnilo
a uchoval si svůj charakteristický vzhled.
Barva - díky vlivu araba dnes převážně
bělouši, původně hnědáci a vraníci.
Výška v kohoutku - 145 - 155 cm.
Stavba těla - hlava - rovná, úzká, mírný
náznak klabonosu; krk - delší, výrazný
kohoutek; plece - ploché; záď - strmá,
ohon je nasazen nízko; nohy - štíhlé, velmi silné; kopyta
- úzká s tvrdou
rohovinou.
Berberský kůň
je méně známý
než arab patrně
proto, že postrádá jeho přitažlivý vzhled a vrozenou eleganci.
Je však stejně
odolný, dokáže
stejně jako on
vyjít s malým
přídělem potravy. Má stejnou
schopnost vyvinout na krátkou
vzdálenost
ohromnou rychlost. Pro svou
vytrvalost, obratnost, ovladatelnost,
odvahu a také dobrý výcvik měli a mají
tito koně vysokou hodnotu.
Chov a využití berbera
Kdysi tvořil podstatnou součást muslimských jízdních vojsk. V jeho domovině patří nejkrásnější berberští koně
Spahiům, příslušníkům alžírské a tuniské
jízdní kavalerie. V současnosti je však
můžeme spatřit už jen na různých severoafrických slavnostech, které připomínají vojenskou minulost těchto zemí.
Berber se dále uplatňuje v chovu a v různých jezdeckých disciplínách. Používá se
v drezúře a též jako velmi vytrvalý kůň
v distančních jízdách. Rovněž rekreační
jezdci si berberských koní velmi cení.
Zdroj: konicci.cz
Foto: eliiik.blog.cz, equichannel.cz
9
SMILE DRAVCI
Fajnšmekr
pochutná na zralých hruškách, švestkách
nebo třešních. Ovoce doslova miluje.
Pomohla jsem vám trošku? Ještě ne?
Tak vám řeknu, že jeho latinský název
obsahuje nápoj, dezert i národnost. A teď
jsem vás asi doopravdy popletla, tak
už vás nebudu dál napínat. Latinský název je Pernis apivorus (perník, pivo a Rus
– celkem fajn statistika na jeden název).
takový ňumík“. Vyskytuje se poměrně
řídce na našem území, a tak jsme rádi,
že tu také hnízdí, což je známkou jisté
ekologické vyváženosti. Važme si toho,
že nám ho matka příroda dala. Nevím jak
vy, ale já bych ho taky ještě někdy ráda
viděla nimrat se v nakrojeném melounu.
To přece patří k létu a to já moc ráda…
Andrea Dušinská
Foto: e-obzor.cz
U nás se mu říká včelojed
lesní a na Slovensku je to
včelár lesný.
Tenhle šikovný dravec, který si troufne
na vosí hnízdo a pak rozzuřené vylétávající vosičky chytá v letu, vytrhne jim
žihadlo, aby si je vychutnal, má nejvyšší
stupeň ochrany. Jeho stavy se v posledních desítkách let snížily, protože hodně
jich bylo při tahu zastřeleno.
Včelojed lesní patří mezi méně známé
dravce, i když jím povahově zdaleka
není. Sokolníci tvrdí, že i ve vztahu
k člověku je, a teď budu citovat: „prostě
20
12
Pivovar
Moravský Žižkov
12
Tak vás ještě chvilku budu napínat
a řeknu vám, jak vypadá. Je to dravec
velikosti káně, který může být variabilně
vybarvený od hnědé až po bílou. Starší
mívají žluté oko jako jestřáb. V letu je
od káně rozlišitelný siluetou tvořící dopředu natáhnutou, jakoby holubí hlavou
a dlouhým ocasem se třemi černými
pruhy. Málo komu z nás se ho podaří rozlišit akusticky, ale při obhajobě hnízdiště
a při toku se horní hrany jeho křídel
dotknou, a tím vydává zvuk tlesknutí.
Hlava je popelavě šedá, pokrytá hustým,
tuhým a krátkým peřím připomínajícím
šupiny, které mu slouží k ochraně očí
a celé hlavy při vyhledávaní a pojídání
jeho vyhledávané lahůdky - vosích larev.
Také nosní otvory jsou štěrbinovité,
aby do nich při hrabání nevnikla hlína
a vosy. Silnýma nohama s ostrými drápy
si dokáže vyhrabat vosí hnízda a pochutnat si tak na oblíbené potravě. Tu
ještě tvoří larvy, kukly i dospělí jedinci
blanokřídlých včel, vos, sršňů i čmeláků, příležitostně i pavouci, červy, žáby,
hadi a drobní hlodavci. V létě si rád
Hnízda staví vysoko
v korunách stromů, kde
samička klade koncem
května až června obvykle
dvě vajíčka. Doba krmení
mláďat tak připadá
na období, kdy je nejvíc
vos. V hnízdění a krmení
se rodiče střídají, pod hnízdem můžeme najít plástve. Jinak je to tažný pták,
který zimuje v tropické Africe, ze které
se do Evropy vrací kolem dubna. Vyskytuje se od Švédska, přes severní Rusko
na jih až ke Kaspickému moři. Přílet
i hnízdění je závislé na pěkném počasí.
Rád se nechá unášet vzdušnými proudy,
na tahu ale oblétává moře. Nebo si vybírá
nejkratší cestu – často přes Gibraltar
nebo Bospor.
20
„Tělo dravce, ale dravec to není. Má rád
vosy i včely, ale úly nestaví. Pochutná si
na ovoci, ale vegetarián to není, jasný
pane.“ Dovolila jsem si propůjčit hádanku
z jedné z našich nejhezčích pohádek
na úvod. Tuší už někdo z vás, o jakém
dravci bude toto naše povídání?
K jeho příbuzným
druhům patří včelojed pruhovaný (pernis
celebensis) a včelojed
dlouhoocasý (henicopernis longicauda).
Pivovar
Moravský Žižkov
10
SMILE ZDRAVÍ
Nové způsoby léčby kloubní artrózy
U pokročilé artrózy dosud pomáhá umělá
náhrada kloubu. Proto se lékaři snaží
degenerativní procesy spojené s opotřebením kloubů co nejvíce oddálit. Vědci
nacelém světě hledají nové způsoby léčby
kloubní artrózy. Zda mohou uspět vlastní
kmenové a regenerativní buňky a proč je
získávat z tukové a pojivové tkáně, to jsou
otázky, na které se vám pokusíme přinést
stručnou odpověď.
Osteoartróza je onemocnění, které postihuje více než 70 milionů občanů Evropské
unie a odhaduje se, že každý druhý člověk
nad 50 let trpí tímto onemocněním. Artróza je charakterizována degenerativními
změnami chrupavky a okolních pojivových tkání. Kloub postižený artrózou
může být oteklý a zanícený. Pacienti
dlouhodobě, zpravidla mnoho let, trpí
krutými bolestmi ve dne v noci a kvalita
jejich života se výrazně snižuje. Jsou pak
nuceni dlouhodobě užívat léky tlumící bolest (analgetika), což neřeší podstatu onemocnění, naopak vedlejší účinky analgetik
mohou poškozovat žaludek, játra, ledviny
i srdce. V nejtěžších případech artrózy
nosných kloubů pak nezbývá nežpřistoupit kumělé kloubní náhradě.
Nové léčebné metody využívající vlastních
buněk
Výzkumné týmy na celém světě proto
hledají nové léčebné metody a postupy,
které by umožnily alespoň zpomalit
rozvoj degenerativních změn chrupavky
a ostatních pojivových tkání v oblasti
kloubů, které provázejí degenerativní
osteoartrózu.
“V současnosti na trhu neexistuje efektivní způsob zabránění rozvoje osteoartrózy,”
říká koordinátor probíhajícího výzkumného projektu ADIPOA financovaného
Evropskou unií z Univerzitní nemocnice v Montpellier ve Francii. “Většina
léčebných metod směřuje k potlačení
bolestivosti a zlepšení celkového fungování pacienta.” Ještě dodává: “30 milionů
Evropanů trpí těžkou formou osteoartrózy a bohužel pro ně vůbec neexistuje
léčebný postup, který by změnil nepříznivý vývoj degenerativních změn pojivové
tkáně včetně chrupavky. Jedná se o hlavní
zdravotní a sociální problém evropské
populace. Doufáme, že náš přístup, spočívající ve využití vlastních buněk získaných
z tukové tkáně povede k masivnímu uplatnění u pacientů”.
Výzkumné týmy na celém světě se snaží
využít buněk tzv. stromální vaskulární
frakce (SVF) ke zmírnění nebo k potlačení
degenerativních změn kloubních chrupavek a přilehlých pojivových tkání kloubů.
V posledních několika letech se buňky SVF
z tukové a pojivové tkáně objevily jako
skvělá alternativa ke kmenovým buňkám
z kostní dřeně. Kostní dřeň totiž obsahuje
zejména krvetvorné kmenové buňky.
Co se týče buněk s regenerativním potenciálem, tj. mezenchymálních kmenových
buněk, těch je v daném objemu kostní
dřeně řádově 1000x méně než v tukové
a pojivové tkáni. Záměrně zmiňujeme
tukovou a pojivovou tkáň, která se dá
velmi snadno získat tzv. tumescentní
liposukcí. Tedy standardní metodou velmi
dobře zavedenou a široce rozšířenou mezi
plastickými chirurgy.
Dosud největší zkušenosti s léčbou vlastními buňkami z tukové a pojivové tkáně
má mezinárodní konsorcium ICCTI (www.
iccti.eu), které sdružuje více než 50 týmů
světově uznávaných odborníků v oblasti
buněčných terapií z celého světa. Mezi
těmito týmy figuruje také česká společnost
Cellthera (www.cellthera.cz), která sdružuje lékaře a vědce z České republiky,
kteří jsou tuzemskými průkopníky buněčných terapií. Dnes již čtyřletá zkušenost
ICCTI a dvouletá zkušenost Cellthery
ukazuje, že podání vlastních kmenových
a regenerativních buněk z tukové a pojivové tkáně je velice bezpečné a efektivní
při potlačování degenerativních změn
artrotických kloubů.
Ukazuje se, že hojivý potenciál jediné
injekce buněk do oblasti kloubu postiženého artrózou je obrovský. Přibližně
80% pacientů se středně těžkým stupněm
artrózy zaznamenalo významné zlepšení klinického stavu za 1-6 měsíců a toto
zlepšení přetrvává po dobu 1-4 let. Pokud
se týká těžkého stupně artrózy kyčelního
kloubu, tam se doporučuje pacientům
operační řešení umělým kloubem. „Měli
jsme však pacienty s těžkým stupněm
artrózy, u kterých by operace umělého
kloubu byla příliš riskantní a kteří zaznamenali zlepšení po léčbě vlastními buňkami,“ konstatoval úspěchy léčby profesor
Jaroslav Michálek.
Ortopedi spolupracující v České republice
se společností Cellthera získali obrovské
zkušenosti s posouzením vhodnosti pacienta pro podání vlastních buněk. Přitom
mechanizmus účinku buněk se v současné
době vysvětluje tak, že při opotřebení
kloubu dochází s věkem a fyzickou zátěží
k degenerativním změnám, které místní
kmenové buňky již nedokáží kompenzovat. Proto injekcí vlastních kmenových
buněk se schopností sebeobnovy, hojení
a tlumení zánětlivé reakce navodíme opět
rovnovážný stav obnovy tkání kloubu
včetně chrupavky, ale také ostatních
struktur, které se podílejí na správné
funkci kloubu.„Víme, že kmenové buňky
tlumí zánětlivou reakci a mohou výrazně
zmírnit degenerativní změny v kloubech
postižených artrózou“ dodává prof.
Michálek.
Na základě předložených údajů lze shrnout, že využití vlastních buněk z tukové
a pojivové tkáně představuje bezpečnou
a přitom účinnou léčebnou metodu
pro zmírnění degenerativních změn
chrupavky a měkkých pojivových tkání
kloubů.
Jaroslav Michálek
autor je prezidentem Mezinárodního konsorcia pro
buněčnou terapii a imunoterapii
11
SMILE ZDRAVÍ
KMENOVÉ BUŇKY POMÁHAJÍ I V NEUROLOGII
Buněčné technologie představují v posledních dvaceti
letech velmi důležitou součást výzkumu a léčení neurodegenerativních onemocnění. Onemocnění centrální nervové soustavy, mezi které patří amyotrofická laterální skleróza, roztroušená skleróza, cévní mozková
příhoda, dětská mozková obrna nebo poranění míchy
jsou spojeny se ztrátou neuronů a gliových buněk
v mozku a míše. Diagnóza neurologického onemocnění je často nevratná a neléčitelná.
Léčba kmenovými buňkami (MSC) je považována
za velmi perspektivní strategii v léčbě neurodegenerativních onemocnění. Kmenové buňky se nejprve
(od poloviny sedmdesátých let minulého století)
získávaly izolací z kostní dřeně. Další studie ukázaly,
že mohou být izolovány téměř z každé pojivové tkáně,
nejlépe z kostní dřeně nebo tukové tkáně.
Využití tukové tkáně jako zdroje kmenových buněk
má mnoho výhod. Je relativně jednoduché ji získat
standardní liposukcí za lokálního znecitlivění. Tuková
tkáň je přitom bohatým zdrojem MSC, obsahuje přibližně
500-1000 krát vyšší množství
MSC než kostní.
Kmenové buňky představují
velmi důležitý a přínosný
přístup v léčbě neurodegenerativních onemocnění
nejen kvůli jejich potenciálu
obnovovat poškozené tkáně,
ale také kvůli jejich schopnosti
kontrolovat zánět. Zánětlivá
aktivita často provází degeneraci tkáně, včetně nervové.
Klinickému testování MSC
předcházel výzkum na zvířecích modelech, poté bylo
provedeno několik klinických
studií. Z výsledků studií je
zřejmé, že podání MSC je bezpečné, bez závažných a život
ohrožujících vedlejších účinků.
„Na základě výsledků preklinických a klinických studií je
zřejmé, že léčba pomocí MSC
je z hlediska vážných nežádoucích účinků velmi bezpečná. Studie, které využívaly
MSC v léčbě neurologických
onemocnění, ukazují, že MSC
by mohly představovat velmi
přínosnou a slibnou možnost
léčení dosud neléčitelných
onemocnění CNS, zejména
u pacientů, kteří vyčerpali možnosti standardních
léčebných postupů. Přitom
léčba pomocí MSC, na rozdíl
od některých standardních
postupů, je velmi bezpečná,
bez závažných vedlejších
účinků. Dlouhodobé sledování
a individualizace léčby jsou
podmínkou pro další rozvoj
nového oboru buněčných
terapií v humánní medicíně,“
vysvětlila Zuzana Dudášová,
která se zabývá výzkumem.
Foto: cellthera.cz
12
SMILE ALTERNATIVA
Cannabis aneb krátké povídání o travěncu
Zdravím všechny čtenářky a čtenáře
časopisu Smile! Dále zdravím všechny
uživatelky a uživatele konopí, konopných
výrobků a samozřejmě také všechny zatvrzelé odpůrce této rozporuplné byliny.
Konopí zpravidla rozdělujeme do dvou
hlavních skupin – konopí seté (sativa)
a konopí indické (indica). Sativa se hlavně
využívá v textilním, potravinářském
a kosmetickém průmyslu. Používá se
při výrobě pevných paliv a také při výrobě tepelné izolace. Dnes však existuje
mnoho odrůd, které byly vyšlechtěny
za účelem produkce psychotropních
látek. Indica, která produkuje poměrně
velké množství pryskyřice obsahující
THC (delta-9-tetrahydrocannabinol)
a jiné kannabinoidy, se používá v oficiálním i „domáckém“ farmaceutickém
průmyslu. Další druh konopí je konopí rumistní (ruderalis), které je často
označováno za plevel a původem pochází
ze sibiřských oblastí, nemá tak vysoký
obsah THC jako předešlé dva druhy
konopí.
tisíců lidí ročně (to se o konopí říci nedá,
ale odmítám se ohánět statistikami).
Konopí bylo používáno již v dávné
minulosti. Bylo užíváno velkým počtem
civilizací a to už od dob mladší doby
kamenné (8000 až 5000 let př. n. l.). Nepochybuji o tom, že nás konopí provázelo
a ovlivňovalo už od počátků. Zajímavé
je, že je „moderní“ společnost nadále
tak „moderní“ a nedovolí si přijmout
cannabis otevřeně za svůj. Samozřejmě, na světě už je obrovské množství
producentů a konzumentů, většina z nich
však žije na pokraji ilegality a musí žít
v ostražitosti, což je pro mě paradox,
když vezmu v potaz, že alkohol a tabák
(nikotin) jsou ve většině států světa tolerované substance, které vedou k úmrtí
Navíc si každý jedinec přece může
vybrat, co bude jeho vstupní drogou.
Každopádně bych jako vstupní drogu
nedoporučoval heroin. Může se stát, že to
bude vaše droga výstupní.
Vstupní droga?
Marihuana je vstupní droga. Tahle fráze,
kterou nás očkovali pedagogové v našich
vzdělávacích institucích, je z mého pohledu poměrně netrefná, protože s první
drogou, se kterou se mladý člověk setká,
je alkohol a nikotin. To, že je stát toleruje,
neznamená, že nejsou drogami.
Slovníček:
Slangové názvy pro marihuanu
Travěnec, MJ (čti Em-Džej), Mary Jane,
zelí, zelené, šišky, weed (čti vít), zoot (čti
zůt), jednotky, haš, hašiš, čokoláda, atd.,
atd...
Gregor Mikesa
Konopné semeno
Konopné semeno (semenec) bylo součástí potravy lidí i zvířat od nepaměti.
Středověké kláštery spotřebovaly valné
množství semence na polévky a kaše.
Ještě během 19. století pomohla konopná
semínka překonat obyvatelům Austrálie
dva rozsáhlé hladomory. V současnosti se
stává stále vyhledávanější a využívanější
potravinou.
Přestože největšími odběrateli semence
v Asii i Evropě zůstávají chovatelé zvířat
(je ceněným ptačím zobem, používá se
také jako návnada na ryby), v posledních
letech se v západních zemích zařazuje
mezi oblíbené doplňky stravy.
Konopné semeno je malý olejnatý
oříšek, jehož měkké jádro chrání tvrdší
vlákenná slupka. Obsahuje 25 – 34 %
oleje a 22 – 25 % stravitelných bílkovin,
sacharidy převážně ve formě vlákniny
a širokou škálu vitamínů i minerálních
látek. Dále vodu, popeloviny, lecitin, fytin a kyselinu cannabidiolovou se silným
baktericidním účinkem.
Bílkovina se v semeni vyskytuje převážně ve formě dobře stravitelného edestinu
a albuminu. Edestin je rostlinný protein
nejvyšší kvality shodný s bílkovinou
lidského těla. Díky tomu je skvěle přizpůsobený potřebám buněk. Edestinové
a další bílkoviny obsažené v semenci
jsou zodpovědné za produkci hormonů,
hemoglobinu, enzymů a bílých krvinek.
Jsou zdrojem imunoglobulinu, který
podporuje imunitu organismu a pomáhá
tak předcházet nemocem. Jsou nezbytné
pro zdravý růst dětí.
Vláknina významně zvyšuje výživovou
hodnotu konopných semen. Pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a pod-
poruje trávení. Strava bohatá na vlákninu vyvolává pocit plnosti, což může být
využito při boji s obezitou. Konopná
strava navíc zahání chuť na sladké.
Surová semínka se přidávají do salátů,
nálevů, zasypávají se jimi omáčky a další
jídla. Výjimečně lahodná jsou naklíčená.
Jejich pražením a dochucením lze získat
zdravou pochoutku mnoha příchutí.
Zdroj: konopnyshop.cz
Foto: bombastus.cz, growmart.cz, ireceptar.cz
13
SMILE ALTERNATIVA
Dredy
Buď je milujete, nebo nechápete. Obdivujete,
nebo nad jejich nositeli kroutíte hlavou. Ale lhostejný zůstane málokdo.
Účes, který je dnes stále častěji k vidění i v našich
zeměpisných končinách, je v novodobé historii
spojen zejména s hudbou reggae případně s rastafariánstvím rozšířeným na Jamajce. Historie
dredů je ovšem mnohem starší. Oblíbeny byly
už ve starověkém Egyptě, což nám dokazují díky
mumifikaci dodnes dochované dredy krále Tuta.
První písemná zmínka o zacuchaném účesu se
vyskytuje v rukopisech indických Véd, jejichž
rané části jsou datovány kolem roku 1800
před naším letopočtem. Například bůh Šiva je
vyobrazen s dredy. Dle pověsti uvěznil ve svých
vlasech sílu řeky Gangy. Tato pramení v nebi
a po Šivových vlasech stéká na Zemi.
Dredy byly typické i pro africké oblasti, od východu po západ. Jestli masajové, kmen Himba
nebo náboženští vůdcové v říši Ašantské. Sám
slavný Cesar prý kdysi popsal Kelty jako „národ
s vlasy jako hady“ a dredy nosily i některé germánské kmeny.
Mnoho východních i západních tradic se shoduje
na tom, že tělesné, myšlenkové i spirituální
energie obvykle vyplouvají z těla temenem
hlavy. Zamotáním vlasů je tak úniku energie
zamezeno. (Dokonce i biblický Samson přišel
o svou sílu poté, co mu Dalila ustřihla jeho sedm
dredů).
Zdroj: minutasencyklopedii.cz
Foto: tyden.cz, bibliolore.org, jogin.cz
Tomáš Kosík - přeprava a doprava osob
+420 776 256 156
Jeďte s Kosem
!
za svým nosem
e-mail: [email protected], facebook.com/PrincExpres
14
SMILE TRADIČNÍ ČÍNSKÁ MEDICÍNA
Jar v tradičnej čínskej medicíne
prostriedok k uzdraveniu.
V sérii mojich článkov by som sa chcela
venovať hlavne dietetike, pričom sa zameriam vždy na aktuálne ročné obdobie
a orgány, s ktorými sa toto obdobie spája.
Dúfam, že sa mi podarí z tohto komplikovaného systému, kde všetko so všetkým
súvisí, vybrať pre vás užitočné informácie, ktoré budete vedieť ľahko aplikovať
v bežnom živote.
Tradičnej čínskej medicíne (TČM) sa
venujem už pár rokov, no až minulý rok
v novembri sa mi naskytla príležitosť
stať sa aj oficiálnou študentkou TČM,
konkrétne v odbore akupunktúra. Musím
sa vám priznať, že aj napriek stúpajúcej
náročnosti štúdia som ňou čoraz viac
očarená. Získala si ma hlavne dôrazom
kladeným na prevenciu, súlad s prírodou a sebou samým (nech to už znie
akokoľvek pateticky) a hlavne vďaka jej
nevtieravej sile prinútiť človeka zamyslieť
sa nad sebou a nad životom, aký vedie.
TČM stojí na učení taoizmu, ktoré hovorí
o prepojení jedinca s celým vesmírom,
nastolení a následnom udržaní harmónie
medzi človekom a prírodou, ako aj medzi
rôznymi systémami a orgánmi vnútri
tela. Nejde teda „iba“ o liečebné postupy,
ale o naladenie sa na denný rytmus, ročné
obdobie, ako aj na obdobie v ľudskom
živote. Je to životný štýl, ktorému Číňania
hovoria „yangshengfa“.
Jednotlivé odbory TČM sa prelínajú
a spájajú do celostnej medicíny, ktorá rieši rovnako problémy fyzického tela ako aj
emočného prežívania pacienta. Pedantný
a vysoko intuitívny prístup pri diagnostike a liečbe pacienta je založený
na hľadaní disbalancie a jej následnej
harmonizácii pomocou metód, ktoré
sú pre daného pacienta najvhodnejšie
(s ohľadom na vek, psychické rozpoloženie, pracovné nasadenie,...). Lekár čínskej
medicíny musí teda ovládať takmer všetky liečebné metódy, pričom vzhľadom
na ich náročnosť a rozsah časom prichádza do bodu, kedy si musí vybrať, na čo
sa bude špecializovať. Základné odbory,
ktoré je možné študovať aj v Prahe, sú
akupunktúra, fytoterapia, liečebné tuina
masáže a dietetika. Liečebných metód je
však samozrejme viac a správna kombinácia všetkých prístupných postupov
vie vytvoriť pacientovi veľmi efektívny
Každé ročné obdobie prislúcha jednému
z elementov, jar → drevo, leto → oheň,
jeseň → kov a zima → voda. Piatemu
elementu zem patrí babie leto a posledný
mesiac každého ročného obdobia. Z toho
je zrejmé, že tento element, ktorý prislúcha žalúdku a slezine zohráva veľmi
kľúčovú rolu v tele človeka a zaslúži si
zvláštnu pozornosť. Tento element si však
predstavíme v jednom z budúcich čísel.
Jar-Drevo-Pečeň
V čase, keď sa vám dostáva toto číslo
do rúk je už jar, ktorá podľa TČM predstavuje element drevo. Drevo je typické
svojou rozpínavosťou a flexibilitou, jar
teda bude znamenať impulz, počiatok,
rýchly rast a vývoj, zahájenie nových vecí.
Mali by sme skôr vstávať, chodiť do prírody, nosiť voľný odev a mať primeranú
fyzickú záťaž. Orgán prislúchajúci tomuto
elementu je pečeň, ktorá má z hľadiska
TČM na starosti priechodnosť krvi v tele.
Preto píšem z hľadiska TČM, lebo v tomto
bode sa od západnej medicíny radikálne líši. V TČM pečeň neznamená iba
anatomický orgán s jeho fyziologickou
funkciou, ale je to celý okruh funkcií,
ktoré tento orgán predstavuje. Pečeň má
párový orgán žlčník, prislúchajúce tkanivá - šľachy a nechty a vývodom sú oči.
Všetky spomenuté orgány a tkanivá teda
spolu súvisia a navzájom sa ovplyvňujú.
Pokiaľ je jeden z nich v nedostatku, trpia
aj tie ostatné.
Z psychologického hľadiska nám tento
element dodáva nové vízie, kreativitu
a tvorivosť. Z emócií k drevu patrí hnev,
ktorý škodí keď je ho príliš, ale takisto, keď je zadržiavaný, neprejavený.
Podstatné je, že vzťah medzi orgánom
a príslušnou emóciou je vzájomný. To
znamená, že ak pečeň nie je v poriadku,
človek je náchylnejší k výbuchom hnevu.
Ale tiež stav dlhodobého prežívania hnevu oslabuje celú pečeň.
Existujú dve možnosti patológie elementu drevo:
1, Ak je drevo slabé, tak sa to u človeka
prejavuje neschopnosťou začať svoje plány, neschopnosťou vzoprieť sa,
prejaviť sa, tendenciou k sebadeštrukcii
a tiež neschopnosťou prekonať prekážku
a nájsť si inú cestu. Občas títo ľudia môžu
vybuchnúť, ale je to skôr zo zúfalstva.
2, Naopak ak je drevo silné, tak má
človek príliš veľa vízií, začína príliš veľa
nových vecí a tiež príliš zasahuje do vecí
a do priestoru druhých, nie je ochotný
vnímať plány ostatných, má tendenciu
presadzovať tie svoje na úkor druhých,
tiež má sklony k agresii prejavenej
výbuchmi.
Strava - kyslá chuť
V princípe platí, že je pre organizmus
je vhodné všetko, čo v danú dobu zreje
v krajine, v ktorej žijeme. Preto je na jar
veľmi zdravá jarná cibuľka, reďkvička,
atď. Čínska medicína odporúča vyradiť
z jedálnička mliečne výrobky, ktoré
veľmi výrazne zahlieňujú organizmus,
v primeranej miere však jarnú konzumáciu kvalitnej bryndze, tvarohu a kefíru
považuje za liek. Je teda veľmi dôležité
pochopiť, že základom je vyvážená pestrá
strava, ktorej pôvod a spôsob výroby
by sme mali poznať a ktorá neobsahuje
rafinovaný cukor alebo bielu múku.
V tomto období je najvhodnejšia
tak známa a profanovaná detoxikácia.
Konkrétnym postupom detoxikácie sa
ale venovať nebudem, keďže je o nej
už napísaného viac než dosť. Pokiaľ ale
máte záujem hĺbkovú a dôkladnú očistu
a bežné články na internete vám nestačia,
môžem odporučiť knihu Úplná detoxikace od G. Malachova.
Podľa TČM má každá chuť svoje špecifické vlastnosti a stimuluje určitý orgán.
Veľmi podstatné je mať vyvážené chute,
iba tak je možné udržať v tele rovnováhu.
Kyslá chuť v malom množstve stimuluje
pečeň a žlčník, no v nadbytku im škodí.
Pikantná chuť prislúcha zase jari, otvára
póry, lieči stagnácie v tele a stavy chladu.
Nie je však vhodná pre ľudí s ochorením
pečene.
Na rozdiel od zimy by sme mali uprednostniť ľahkú stravu (hlavne tepelne
upravenú zeleninu), obmedziť mastné
a slané potraviny a tiež obmedziť príjem
semien a orechov, alkoholu a rafinovaných potravín.
Kyslé potraviny stimulujúce funkcie
pečene: špalda, raž, pšenica, sója, mungo,
sójové kličky, kvasená kapusta, citrón,
jablkový ocot a morská riasa Wakame.
Strukoviny nie je vhodné spolu miešať.
Problémy s nadúvaním vyriešia morské
riasy, ktoré treba so strukovinou povariť,
ich chuť však necítiť, takže sa toho nemusíte báť.
Pikantné potraviny vhodné na jar:
fenikel, rasca, majoránka, mätový čaj
s medom a rozmarín.
15
SMILE BOŽÍ LEKÁRNA
Na záver by som sa s vami rada podelila o dva vynikajúce recepty, ktorými
podporíte svoju pečeň a pripravíte svoje
telo na leto.
Ranný nápoj na naštartovanie trávenia,
podporu imunity a funkcie pečene:
2dcl teplej(!!!) prevarenej vody zmiešame
s pl olivového oleja, čl medu a pridáme
šťavu z ½ citróna. Pokiaľ chcete schudnúť
alebo máte problém s chladnými končatinami, pridajte ešte 1čl škorice. Tá podporí
činnosť metabolizmu a prehreje telo.
Pikantná detoxikačná zelená polievka
(2 porcie)
4 stonky zeleru, 1 cibuľa, + zelená paprika,
5 hrstí čerstvých špenátových listov,
2 strúčky cesnaku, ½ čl kardamomu, ½ čl
sušeného zázvoru, ½ čl drvenej rímskej
rasce, 1 čl sušenej mäty, 1l vody a štipka
soli a korenia.
Privedieme vodu do varu a posolíme.
Pridáme nakrájanú cibuľu, papriku,
zelér, špenát a varíme na miernom ohni
cca 15 min do zmäknutia. Vypneme varič
a pridáme celé stručky cesnaku. Polievku
rozmixujeme. Po naliatí do misky ju
môžeme ozdobiť kokosovým mliekom
alebo chia semiačkami. (zdroj: http://
slunecnyzivot.cz/2015/02/3-receptyna-detoxikacni-polevky-zrychlujicimetabolismus/)
Zdroje:
Vladimír Ando, Klasická čínská medicína, základy
teorie I
Prednášky MUDr. Zuzany Vančuříkovej a MUDr.
Ludmily Bendovej, Václava Lukeša a MUDr. Jiřího
Bílka z 1. školy tradičnej čínskej medicíny
Eva Sedláková
Máš chuť majoránky, lásko má…
Majoránka zahradní.
Majoránka zahradní (Origanum majorana) nebo lidově majoránka je našim snad
nejčastěji používaným kořením a její
léčivé a magické účinky jsou doslova legendou bylinkářství. No přiznejte se, kdy
jste ho použili naposledy? Já včera do kuřecích jater, které konfituju ve vepřovém
sádle s přidáním malé hrsti majoránky.
Tato nenápadná bylinka s pronikavou
vůní se u nás zdomácněla po dlouhé
cestě z Egypta, přes starověké Řecko, Řím
a díky křižáckým výpravám ji známe
i my. Ve starověkém Egyptě se přidávala
s jinými bylinami v procesu balzamování,
faraoni ji uznávali jako ochranu proti
nemocem, i psychickým. V antickém Řecku vysévali majoránku na hroby svých
blízkých ve víře věčného klidu a štěstí.
Také z ní vili věnce pro novomanžele jako
symbol lásky, cti a štěstí. A používala se
na přípravu nápoje lásky. Ve svých dílech
ho zmiňuje i Hippokrates. Na Slovensku
se tradičně používá velmi dlouho, například jako součást svatební výbavy, aby se
nevěsta dobře vdala, nebo se při bouřkách přidával do čerstvě nadojeného
mléka, aby se nesrazilo a nezkyslo.
Jednoletá rostlinka, které se dobře daří
v zahrádkách i v květináčích, má ráda
sluníčko. Vyséváme ji v březnu do paře-
niště a v květnu do země.
Má drobné lístky a dobře
dorůstá po stříhání.
Sbíráme ji od června
do srpna, můžeme ji sušit
i zamrazit.
Je úzce spjata s naší
kuchyní a také kuchyněmi přilehlých států.
Například guláš, který si
bez majoránky neumíme
představit, rádi vaříme
my, Slováci, Maďaři,
i Ukrajinci, i když je to původně turecké jídlo. Velmi
často se kvůli latinskému
názvu zaměňuje majoránka a oregano,
ale nejedná se o tutéž bylinku.
Majoránka se skvěle hodí k přípravě
jehněčího, vepřového i hovězího, také
k rybám, do rajčatových jídel, do nádivek
drůbeže, na brambory a neodmyslitelná
je při tradiční zabijačce a do uzenin.
Má uklidňující účinky a je mírné diuretikum, používá se nejen při rozčilení, stresech, migréně a nespavosti, ale i při špatném trávení, nadýmání, průjmu a střevní
kolice. Zvyšuje vylučování žaludečních
šťáv a žluči, a tak usnadňuje trávení. Často je využívána při nachlazení a nemocech
horních dýchacích
cest, protože usnadňuje vykašlávání.
Přidáváme ji do koupele na uvolnění
revmatických bolestí.
Majoránková mast
výborně léčí zanícené rány a podporuje
jejich hojení. Rostlinka
je plná antioxidantů a vitamínů A a C,
vápníku a železa. Obsahuje silici, hořčiny,
třísloviny i slizové látky.
Chcete-li se dobře vyspat, stačí si ušít
vonný polštářek a položit si na noc
pod hlavu, nebo se večer vykoupat
ve vodě s odvarem z majoránky. V chladném období je velmi prospěšný čajíček,
který louhujeme 15 minut a přidáme si
do něj med a citron. Pomůže vám vyčistit
dýchací cesty.
A na závěr jeden osvědčený recept
na olej, který si připravíte tak, že do litru
kvalitního olivového nebo slunečnicového oleje naložíte 30 gramů rozdrcené
vysušené majoránky a 14 dní necháte
louhovat. Občas ho protřepete, nakonec
přecedíte přes plátýnko a používáte
na natírání namožených svalů a bolavých
kloubů, při bolesti hlavy si potřete čelo.
Také jej můžete použít jako dochucovadlo
jídel a salátů.
Já právě popíjím chutný majoránkový
čajík, tak na zdraví, přátelé.
Andrea Dušinská
Foto: osiva-semena.cz
16
SMILE CESTY
Thajci se o sebe umějí starat
box) od první třídy na základce až po maturitu. Ne, žádné strachy, že malé dětičky
se tlučou v ringu hlava nehlava! Tam se
dostanou pouze starší bojovníci, kteří se
chtějí tomuto umění věnovat, a to nejen
filozoficky, ale i po sportovní stránce.
Muay thay je v první řadě filozofie. A také
je to běh na dlouhou trať. Děti se nenásilně
fyzicky i psychicky zocelují různými vytrvalostními, silovými, uvolňujícími a protahovacími tréninky. Takže je doopravdy
raritou potkat obézní dítě nebo tlustého
dospěláka.
Další nám nepochopitelnou věcí jsou
světoznámé thajské masáže, které se dělí
na jižní a severní školu. Tyto rozdíly rozebírat nemusíme, účinné jsou oba. Na rozdíl
od evropské kultury se v této krajině
nechávají lidé masírovat již od útlého
dětství a nečekají až na nemoci a potíže.
Zde je všeobecně známo, že pro zdraví je
důležité, aby energie v těle nestagnovala,
ale přirozeně proudila a tak udržovala člověka do vysokého věku vitálního
a veselého.
V každej dedine je mala nemocnica.
Indický lekár reže, šije, lieči.
Ak by sklamal, domáci ho vyženú.
Thajsko je šedesátimiliónová země, na rozdíl od „Československa“ plná zdravých
a rozesmátých lidí. Nad tím, čím u nás
straší hygienici a lékaři, se Thajci rozesmějí na plnou pusu, ve které se jim třpytí
krásné bílé zuby. Všem, kromě těch, co si
užívají život i s pomocí žvýkání takzvaného katu.
Thajský život se odehrává ve velké míře
na zemi - žádné měkké křesla, spíš turecký
sed nebo dřep. A samozřejmě důsledek je
jasný - rovná záda, pěkná chůze, pevné
zdraví a úsměv. My se naopak věkem ohýbáme a kulháme, krátkodobě potlačujeme
bolesti injekcemi a konstatujeme, že jsme
holt už starší. V Thajsku neohebné staré
lidi prostě neuvidíte. Prevence je zde
natolik přirozená, že si ji Thajci v podstatě
ani neuvědomují a o své zdraví pečují
tak nějak automaticky.
V Thajsku se masíruje všude. A tím myslím
fakt všude. Jestli na letišti nebo na frekventované ulici - všude jsou malé stánky
s masérskými lavicemi, kde se o vás
postarají vyškolené masérky. A pány stoprocentně překvapí, že v dobrém podniku
dokonce i u pisoáru vám bude masér masírovat svaly na krku (pokud budete chtít).
Jsou však situace, kdy masáž nepomůže
a pak se jde do nemocnice. Tato zařízení
jsou neporovnatelná s nemocnicemi, jak je
známe my u nás doma. Všechny nemocniční pokoje působí spíš jako čtyřhvězdičkový hotel. Čistota, moderní zařízení,
bez výjimky milý, úslužný a chápavý
personál - pacient je na prvním místě.
O lékařích v thajských nemocnicích je známo, že celý svůj život naplňují Hippokratovu přísahu. Nemusíte se obávat arogance
či nátlaku na úplatek. Lékaři zde dokázali
skloubit poznatky 5000 let staré tradiční
medicíny s tou moderní. A výsledný efekt
způsobuje to, že cizinci (především Američané a Rusové) do Thajska jezdí za tzv.
medicturistikou, kde podstupují všechny
možné i nemožné zákroky a výsledky
mluví za vše. Jejich počet roste z roku
Kat je legální rostlinka, u nás označovaná
za ukrutnou drogu. Hahahaha. Tato rozžvýkaná rostlina navozuje mírné euforické
stavy a zlepšuje výkonnost. Na druhé
straně způsobuje zvýšenou tvorbu slin
a zčervenání zubů.
Dle thajské životní filozofie je potřeba
o tělo pečovat od malička. Tou péčí se samozřejmě nemyslí řady očkování, ale hlavně pohyb a masáže. Děti ve školách mají
podstatně více hodin tělocviku než u nás.
Povinně se zde vyučuje muay thay (thajský
Na každom kroku sú takéto masážne búdy, na Koh Samui sme tam
opakovane stretli Rogera Federera či Dominika Hrbateho (tenisové hviezdy).
17
SMILE CESTY
na rok o desítky procent.
Osobitou kategorii jsou porody. Představte
si porodnici v palmovém háji na břehu moře,
z pokojů se dostanete na krásnou pískovou
pláž nebo do bazénu. Tady se prochází, koupou
nebo relaxují čerstvé maminy bez stresu a za vydatné pomoci sestřiček si užívají první poporodní dny. A tady je vidět ta směsice národů.
Evropanky, Američanky či Japonky si neumějí
vynachválit přístup personálu. Ano, kdo má
možnost rodit v Thajsku, vnímá tuto událost
jako oslavu života a radost bez zbytečných
depresivních poporodních stavů. A to za cenu asi
třetiny našich soukromých klinik.
Další kategorií jsou vesničky - ty mají taky své
doktory. O něco skromnější než ve městech,
ale útulné a čisté jsou čekárny i ordinace. Každý
čekající sedí v křesle a pije čajík, který podávají
automaticky a bezplatně okamžitě po příchodu.
Lékaři, většinou Indové, ochotně a s pokorou
přijímají pacienty, necítit zde žádnou nadřazenost, každý se snaží pomoci, protože hodně pacientů ve vesnici je pro lékaře špatnou vizitkou.
Dámy a pánové, berme si z Thajců příklad. Cvičme, smějme se, těšme se. Naše tělo si zaslouží,
aby od nás dostalo to nejlepší a sloužilo nám
aspoň do těch sta let.
Příště se podíváme na thajské ostrovy. Těšit se
můžete na největší párty na Ko Phanganene,
ale i na opuštěný ostrov Ko Ra.
S láskou.
Mír.
Pinzo
Takéto zvieratká sú na thajskom vidieku rodinne klenoty.
vinařský spolek a městys moravská nová ves vás zve
5. 4. 2015 VÝSTAVA VÍN
18. 4. 2015 JARNÍ OTEVŘENÉ SKLEPY
1. 5. 2015 DEN ŘEMESEL
www.vinarimnves.cz | www.mnves.cz
18
SMILE CESTY
Niečo na tej Austrálii je!
Po dvoch rokoch strávených vo Švajčiarsku som sa rozhodla nechať sa
zvábiť lákadlami exotickej Austrálie.
Táto vzdialená krajina, bola pre mňa
odjakživa snom. Ešte v prvom ročníku
na strednej škole som si ju umiestnila
na môj cestovateľský zoznam. Bola som
inšpirovaná mnohými zaujímavými dokumentárnymi filmami ako aj knižkou
‚Posolstvo od protinožcov’, ktorá sa mi
dostala do rúk niekoľko rokov dozadu.
takže tie odvážnejšie si vám kľudne
sadnú na rameno alebo vám budú zobať
z ruky. Okrem iného im chutí aj cukor
a niektorí obyvatelia si ich takto lákajú
do svojich záhrad. Pri mojich prechádzkach po Eastern Subburbs som častokrát narazila na domčeky, ktoré mali
v záhrade strom, plný papagájov.
Nádherný pohľad.
Misia bola jasná. Zdokonaliť angličtinu,
spoznať nových ľudí a precestovať čo
sa bude dať. Po prílete som čo najskôr
začala rozhadzovať siete. Nadväzovanie kontaktov a nových známostí, mi
vždy išlo najlepšie. Je to najrýchlejšia
cesta, ako získať hodnotné informácie,
a v neposlednom rade mám s kým tráviť
voľný čas a plánovať výlety. Do Sydney
som priletela na Nový Rok. Perfektné
načasovanie. Leto v plnom prúde, Novoročný ohňostroj nad operou, výborná
zmrzlina, výlety lod’ou. Prvých pár dní,
kým mi nezačala škola, som sa skutočne
cítila ako turista na dovolenke.
Asi pre nikoho už nebude novinkou,
že sa v Austrálií jazdí po opačnej strane
ako u nás. Mňa moja prvá skúšobná
jazda ešte len čaká. Chystáme sa požičať
si auto a vyraziť mimo mesto, asi 5 hodín smerom na juh. Navštíviť kamaráta,
ktorý tam má na farme rodinu. Po ceste
si urobíme zastávku v národnom parku
Jarvis Bay. Je to hotový raj na zemi. Biely
piesok, priezračná voda, palmy a málo
turistov.
Rada by som sa s vami podelila o pár
zaujímavých detailov, ktoré mi udreli
do očí za tento krátky čas čo som tu.
Volant na pravej strane
Dostali sme radu, aby sa šofér držal vždy pri stredovej čiare. Platí to
tak ako v Európe aj u protinožcov. Dobrá pomôcka, ktorá by mala odstrániť
všetky pochybnosti a zabrániť odbočeniu do protismeru.
Namiesto holubov papagáje
Autobus? Ďakujem, ja sa radšej odveziem loďou
Tak ako ku každému európskemu námestiu patria holuby, k parkom v Sydney patria papagáje. Sú krásne pestrofarebné a zvyknuté na ľudskú spoločnosť,
Cestovanie hromadnou dopravou
v Sydney vôbec nie je lacné. Je však
veľmi výhodné, že po ôsmich jazdách
na OPAL kartu sa vozíte zadarmo. Tak-
19
SMILE CESTY
že voľné víkendy väčšinou využívam na dlhšie výlety a na plavby lod’kami na blízke ostrovy a pláže. Konieckoncov od mora je
aj najkrajší pohľad na operu a mesto.
Raj surferov
Sydney a pláže v jeho okolí sú rozhodne rajom pre všetkých
nadšencov surfingu. V Austrálií snád’ surfuje každý. A ked’ nie,
tak to asi len preto, že sa bojí vody. Na jednej z najznámejších
pláží BONDI BEACH sa cez víkend bojím vstúpiť do vody aj ja.
Ale nie kvôli vlnám. Mám rešpekt zo surferov, ktorí číhajú na tú
svoju a sú naskladaní jeden vedľa druhého. Takže ked’ si ju konečne chytia, už len zo zaťatými zubami zatváram oči a modlím
sa, aby ma netrafili surfom do hlavy.
Prechádzka lesom alebo po pobreží
Milujem prírodu. U nás doma mi dobíja baterky prechádzka lesom, najlepšie čerstvo po daždi. Zo začiatku mi to v Sydney chýbalo, až kým som neobjavila nádherý Coastal walk od Coogee
Beach po Bondi Beach. Dvojhodinová prechádzka po útesoch,
pretkaná najkrajšími plážami a výhľadmi na more, o akých sa
vám ani nesnívalo. Vrelo odporúčam.
Nie je štípnutie ako štípnutie
Hady, pavúky, medúzy, komáre. Jedno lepšie, ako druhé.
Pred mojou cestou do Austrálie som na internete čítala článok
o tom, koľko všelijakých jedovatých a nebezpečných stvorení
tam žije a na čo všetko si treba dávať pozor. Pravda je, že to zd’aleka nie je také zlé. Austrália síce je domovom rôznych potôrok,
ale určite ich nestretávate na každom kroku a hlavne v centre
mesta ozaj len výnimočne. Možno sem-tam nejakého toho
pavúčika a šváby, tie sú všade a je ich veľa. Pred mesiacom som
sa presťahovala k Bondi Beach a za 5 týždňov sme mali v byte
len dvoch švábov a jedného Huntsman spidera (pavúk, ktorý môže dorásť do veľkosti ruky). Žiadna katastrofa. Uštipnutie
síce bolí, ale nie je smrteľné. Aj ked’, zistenie ráno po prebudení,
že nad vami na stene visí pavúk ako ruka, ktorý sa pohybuje
rýchlejšie ako šprinter, skáče a ked’ sa mu niečo znepáči vie byť
agresívny a hryzie, nie je veru nič príjemné.
Každý sem príde na pol roka 
Na záver by som to zhrnula asi skutočnosťou, že môj pôvodný
plán bol ostať pol roka a ani nie po dvoch mesiacoch, som sa
rozhodla predĺžiť si víza aspoň na dva roky. To hovorí za všetko.
Za pol roka sa akurát zorientujete a už musíte baliť kufre.
Je toho ešte veľa, čo by sa dalo spomenúť, ale to si nechám možno nabudúce. Dúfam, že všetkým tým, ktorí mali možnosť túto
jedinečnú krajinu navštíviť, som oživila niektoré spomienky,
a tých ktorí snívajú, som inšpirovala, aby svoje sny premenili
na skutočnosť.
S láskou
Júlia
Ked’ vám chýba domovina
V Sydney nájdete početnú komunitu Slovákov a Čechov. Akonáhle máte chuť na nejaké tradičné jedlo z domácej kuchyne,
stačí si odskočiť do československej reštaurácie. Dali by ste si
horalky? Majú ich v supermarkete na Bondi. Chýba vám domáci
humor? Môžete sa kultúrne vyžiť na niektorom z podujatí, napríklad na predstavení ‚ Otecko’ slovenského komika Romana
Pomajba. Celkom úprimne, musím skonštatovať, že som na začiatku môjho pobytu počula viac slovenčiny a češtiny, ako domáceho jazyka. Ked’ sa chcete naozaj zlepšiť v angličtine, vyzerá
to potom tak, že sa musíte svojim krajanom vyslovene vyhýbať
a zatajovať. Kľudne by sa mohlo stať, že tu budete žiť aj niekoľko
rokov a nemusíte prehovoriť ani slovíčko po anglicky.
Foto: archiv autorky
SUCHÉ STAVBY - SÁDROKARTONOVÉ PRÁCE
KVALITNĚ - SPOLEHLIVĚ - S CERTIFIKÁTEM
www.sadrokartony-suchy.4fan.cz
+420 608740309
20
SMILE MUSIC ZONE
Bicí nástroje
kuse znamená též poklep, lze tedy říci,
že všechny bicí nástroje jsou perkuse).
V moderní hudbě ale došlo k tomuto rozdělení, které není třeba představovat.
Bicí nástroje (zvané též perkuse) jsou
pravděpodobně nejstarší a také nejobsáhlejší skupinou hudebních nástrojů.
K vytváření zvuku dochází pomocí úderů
do nástroje, třesením nástrojem, či škrábáním na nástroj. Bicí nástroje mají
velkou tradici jak v hudbě primitivních
národů, tak i v hudbě moderní, artificiální i nonartificiální.
Bicí nástroje se trochu nepřesně dělí
na bicí soupravu a perkuse (slovo per-
Bicí souprava je označení pro několik bicích nástrojů sestavených k sobě do jedné
sady tak, aby bylo možné hrát na všechny
její komponenty najednou. Patří sem
zpravidla basový buben, malý buben,
přechody, kotle, činely (hi-hat, crash,
ride, china), a často další.
• Basový buben je velký buben ovládaný
nohou, k němuž je uchycen pedál. Šlapáním na pedál dochází k rozkmitání paličky, která do blány bubnu udeří a vytvoří
tak zvuk. Basový buben by měl vytvářet
nejhlubší tón z celé soupravy.
• Malý buben (zvaný též virbl nebo
rytmičák) je buben ovládaný rukou, v níž
je většinou uchopena palička. Pod rezo-
nanční (spodní) blánou bubnu je umístěno několik kovových strun, které vytvářejí charakteristický chrčivý zvuk. Malý
buben by měl vytvářet nejvyšší tón z celé
soupravy.
• Přechody (zvané též tomy) je označení pro zpravidla více bubnů laděných
na různou výšku tónu, které jsou umístěny na basovém bubnu pomocí stojanů
a vytvářejí středně hluboké tóny.
• Kotel je buben, který je umístěn
na třech nohách a má poměrně hluboký
tón.
• Činely jsou laděné pláty z různých
druhů kovů, které vytvářejí doplňující
vysoké zvuky.
Bicí souprava je zpravidla využívaná
v nonartificiální hudbě a mění se podle
každého hudebníka.
21
SMILE MUSIC ZONE
Perkusí existuje velmi mnoho - dá se říci, že každá země, oblast
či každý národ má velké množství vlastních bicích nástrojů. Hráč
na tyto hudební nástroje se nazývá perkusionista.
Příklady perkusí
• Tamburína je velice rozšířený ruční bubínek o průměru asi 20
cm a více, držený v ruce. Rozeznívá se zpravidla údery o zápěstní
stranu dlaně druhé ruky, často při tanci. Bývá vybavený plechovými malinkatými činelky, zvonícími také při třesení bubínku.
• Triangl je zvonivý či cinkavý kovový nástroj rozeznívaný úderem kovové tyčky.
• Kastaněty jsou tradiční španělský nástroj, zpravidla v rukou
tanečnic.
• Djembe je tradiční buben původem ze střední Afriky. Je tvořen
tělem kalichovitého tvaru, na němž je pomocí provázků ukotvena kožená blána. Na nástroj se hraje rukou či prsty a jeho zvuk
se mění podle jeho geometrického tvaru či typu kůže, z nějž je
blána vyrobena.
•
v nichž byla nějaká sypká substance (například štěrk, písek
nebo semena). Třesením nástrojem se substance odrážela o stěny
nástroje a vytvářela tak zvuk.
• Konga jsou dva nebo tři veliké bubny soudkovitého tvaru, vyrobené ze dřeva a kožené blány. Hudebník vytváří zvuk úderem
dlaní na okraj nebo do středu bubnu.
• Holínky slouží jako perkusní nástroj při holínkových tancích
(gumboot dance) v Jižní Africe. Zvukový efekt se vyvolává
dupáním, pleskáním dlaní o holínku, ale i předměty přivěšenými k holínce (např. zvonečkem). Podobně se využívají i jinde,
zpravidla na mužských tanečnících.
Darbuka je nástroj původem z arabských a zakavkazských zemí
(Gruzie, Arménie). Blána nástroje je rozechvívána prsty. Darbuka
prošla během času poměrně složitým vývojem. Původní podoba
se byla blízká djembe - byla vyrobena ze dřeva a kůže, darbuka
však disponovala vyšším a zvonivějším zvukem. V současnosti
je vyráběna zpravidla z kovového těla a plastové blány, která je
k tělu přichycena šrouby.
• Tabla je souprava dvou malých bubnů původem z Indie a okolí.
Hudebník hraje na nástroj prsty a pomáhá si promačkáváním
blány, čímž se zvuk mění.
• Xylofon je nástroj původem africký, který je tvořen klaviaturou
ze dřívek poskládaných vedle sebe na duté podložce a seřazených podle výšky tónu. K vytváření zvuku zde dochází poklepem
paličky na danou klávesu. Xylofon se stal inspirací pro výrobu
mnoha dalších nástrojů (metalofon, vibrafon, ale třeba i klavír).
• Maracas (též rumbakoule) je pár chřestidel pocházejících
z Latinské Ameriky. Původně se vyráběly z vydlabaných tykví,
• Vozembouch je český lidový hudební nástroj, který hudebník
drží svisle a jímž bouchá o zem a případně bubnuje paličkou
do tamburíny. Základem je dřevěná tyč, často zdobená fábory, na které je upevněná tamburína a případně další zvonky
a rolničky.
Roman Suchý Příkazský
Foto: Music zone
22
SMILE FOLKLÓR
Velikonoce
Velikonoce patří mezi nejoblíbenější
svátky ve velké části světa. Jsou to svátky
jara, které oslavují probouzení přírody,
její plodnost, naději a lásku. Velikonoční
zvyky a tradice se lišily vesnici od vesnice
a dřív probíhaly během velikonoční ho
období, které trvalo šest neděl. Jejich úkolem bylo zbavit se všeho starého, očistit
domácnost i tělo od chorob, připravit se
na znovuzrození přírody.
Původ velikonočních svátků
Velikonoce jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. Mají připomínat zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které mělo nastat
tři dny po jeho ukřižování. Velikonoce jsou
svátkem pohyblivým, který připadá každý rok na jiné datum – na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první
Šedivé úterý – hospodyňky vymetaly
pavučiny a uklízely
Škaredá (černá) středa – vymetaly se komíny a kdo se mračil,
tak mu to zůstalo
každou středu
v roce, v tento den
zradil Jidáš Ježíše.
Zelený čtvrtek – v tento den by se měla
jíst zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl člověk zdravý, zvony
„odlétají do Říma“ a vesnicemi obcházejí
až do soboty „klapači“, chlapci s řehtačkami a klapači.
Velký pátek – je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán,
odsouzen a ukřižován.
V některých městech se
hrají pašijové hry. Podle
starobylých pověr se
v těchto dnech otvírala
země s poklady, nesmělo
se orat a kopat na poli,
nepralo se prádlo.
Bílá sobota – den, kdy byl
Ježíš ukládán do hrobu.
Doma se bílilo, vařily
a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance
a beránci, muži a chlapci
pletli pomlázky, zdobila
se vajíčka.
V tento den se mělo darovat červené vejce
a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý
rok zdravá.
Zdroj: svatky.centrum.cz
Rakušané prožívají tento den poměrně poklidně, v rodinném kruhu u dobrého jídla.
Zde velikonoční zajíc schovává velikonoční
hnízdečka plné laskomin a vajíček. Dětská
radost je zde hlavním akcentem velikonočního pondělí.
U nás, jak všichni dobře víme, je to
turbulentnější oslava. S každým dalším
otevřením dveří a štamprličkou či dvěma,
výskají děvčata bolestí víc a víc a vsí se
nesou (v lepším případě) písničky a veselý
chlapecký smích.
Na Slovensku je ta slivovička snad ještě silnější. Kromě pořádného výprasku je kýbl
studené vody ten slabší odvar koupele ve
studeném potoce! Distingovanější městský
projev tohoto asi neodolatelného pokušení je aspoň půlka láhve levného parfému
od každého „šibača“.
Tož, veselé Velikonoce, děvčata 
Sbh
jarní úplněk připadne na neděli, slaví se
Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel tak může
připadnout na den v rozmezí od 23. března
do 26. dubna. Letos vychází na 6. duben.
Pašijový týden
Poslední týden dlouhého postního období
připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své pojmenování:
Modré pondělí – v kostelech se vyvěšovaly
modré látky
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)
je největším svátkem
celého liturgického roku. Jedly se
pokrmy posvěcené
v kostele a každý,
kdo do domácnosti
přišel, musel být
takovým jídlem
obdarován.
Velikonoční (Červené) pondělí je dnes
nejoblíbenějším
dnem hlavně mužů.
Foto : jankohrasko.sk, terush-star.blog.cz, tyden.cz
23
SMILE INFOSERVIS
VYDAVATEL:
Smile by horse o.p.s.
Anenská 551,
691 55 Moravská Nová Ves
[email protected]
www.smilebyhorse.cz
Městské muzeum a galerie Břeclav www.muzeumbv.cz
tel.: +420 725 113 100
IČ: 29369541
20. 3. – 3. 5. 2015
Igor Chmela
galerijní výstava - fotografie (DOL)
26. 3. – 31. 5. 2015
Český komiks
galerijní výstava (SYN)
31. 3. 2015, 19:00
Schola Gregoriana Pragensis – od počátku až k ranému vícehlasu
koncert (SYN)
19. 4. 2015, 16:00
Jarní koncert - Komorní ochestr ZUŠ BV
koncert - akce (SYN)
26. 4. 2015
Benefiční koncert
koncert - akce (POH)
ev.č.: MK ČR E 21411
REDAKTOR:
Karel Hemala
[email protected]
tel: +420 721 962 001
TISK:
Tiskárna Kyjov
Pište nám
Vyhrazeno právo na úpravu textu.
Neprodejné
DOL – hlavní budova u vodárenské věže
SYN – břeclavská synagoga
POH – zámeček Pohansko
Soutěž
Vyhrajte s úsměvem 2 vstupenky
na nádherný balet Korzár dne
13. 6. 2015 do Slovenského Národního
Divadla!
Soutěžní otázka:
Ako sa volá hlavná ženská postava
baletu Korzár?
Odpovědi na soutěžní otázky zasílejte
na e-mailovou adresu:
[email protected]
MVDr. Zdenka Dobešová
10.00 – 18.00
16.15 – 17.15
Olšava Uherský Brod
Lidový jarmark
FS
ochutnávka „neoveských“ vín
(vstupné 100 Kč)
Natalika – world music
10.00 – 13.00
FS
10.00 – 22.00
Mažoretky Neonky Moravská Nová Ves;
dětské folklorní soubory: Jatelinka a
Jatelinečka Moravská Nová Ves,
Trnečka Zlín, Pomněnka Tvrdonice
13.00 – 18.00
zábava pro děti ve dvoře úřadu
13.00 – 16.00
Mužský a ženský sbor Moravská Nová
Pohárek Týnec,
Harafica Uherské Hradiště
Ves, FS
CM
17.30 – 18.30
19.00 – 20.00
Stavbár Žilina
A. Kuběny 12
Břeclav - Charvátská Nová Ves
tel.: 607 18 48 96
[email protected]
20.30 – 22.30
Zatrestband Třešť
„nejen swingový orchestr“
Výstava výtvarných děl Kamily Brůčkové
v budově úřadu městyse
Výstava zájmových kroužků ZŠ v budově ZŠ č. 4
Vstupné: v předprodeji na úřadu městyse 150 Kč,
na místě 200 Kč, děti do 15 let zdarma
Senioři nad 65 let v předprodeji 75 Kč, na místě 100 Kč.
Změna programu vyhrazena
www.mnves.cz
Poděkování:
SHEAN s.r.o., Tiskárna ŠIKI Kyjov, Ranč Podluží, František Žák, Sušárna Pohořelice
Ordinační hodiny
Po: 16 – 20
Út: 9 – 12
St: 16 – 20
Čt: 9 – 12
Pá: 16 – 20
So: 9 – 11 a akutní případy
Ne: akutní případy
... vždy něco navíc!
.
• slo h y . .
i
sy
FSETOV
ÉHO TIS
KU
HAŘSKÉ
ZPRACO
VÁNÍ
p
vy • t i s k o
á
r
zp
je • výroční
a
d
ZNÍ KNI
a, 697 0
1
Tel.: 518 Kyjov
614 14
GSM
E-mail: i brána: 702 291 3
nfo@tis
7
karnaky 34
jov.cz
y
y • kat
h
i
n
K
a
•
Grafické
studio
Digitáln
í
tisk
k ale n d á ř
Havlíčk
ova 182
/33
e
A PRECI
•
z
p
rav
o
EXKLUZ
IVNÍ
KVALIT
BAREVN
A
ÉHO O
Ofsetov
ý
tisk
gy • l e t á k
lo
Knihařs
k
zpracov é
ání

Podobné dokumenty

Split type wall and wall-mounted air-conditioner

Split type wall and wall-mounted air-conditioner According to national regulations, models with a cooling capacity above 4600 W (17000 BTU/h) must have disconnection built in all poles of the fixed connection, with a minimum 3 mm space and a resid...

Více

Finální informace NK 2014

Finální informace NK 2014 Džupa V. (1), Waldauf P. (2), Moťovská Z. (3), Widimský P. (3), Ondráková M. (3), Bartoška R. (1), Ježek M. (1), Lena T. (1), Popelka O. (1), Krbec M. (1) Ortopedicko-traumatologická klinika (1), K...

Více

téma - BMW Revue

téma - BMW Revue podpora stále rostoucího počtu různých aplikací. Orientaci na řidiče, jež je stále základním poselstvím interiérů BMW, ještě umocňuje skvělá pozice za volantem a výhled přes kapličku přístrojů s te...

Více