Plánované rodičovství

ÚVODEM
Plánované rodičovství
Málokteré téma bývá při diskuzích tak často zdrojem emocí jako antikoncepce
a plánované rodičovství. Rozpory někdy panují již kolem označení. Jestliže mají
partneři v úmyslu svým jednáním předejít početí, můžeme přesto oprávněně
hovořit o plánovaném rodičovství, v některých případech dokonce o přirozeném
plánování rodičovství, anebo je vždy správný pouze termín antikoncepce?
Podle terminologie používané v lékařské literatuře1 je zřejmé, že plánované
rodičovství (family planning) zahrnuje nejen plánování příchodu dítěte
a optimálního časového odstupu mezi dvěma po sobě následujícími
těhotenstvími, ale také předcházení početí.
Označení antikoncepce bylo v odborném písemnictví před nedávnem
nahrazeno označením kontracepce. Spojení slov latinského původu byla dána
přednost před složeninou vzniklou ze základu slova řeckého a latinského.
Současně však došlo i k významovému posunu nezanedbatelnému z hlediska
etického. Kontracepce totiž zahrnuje nejen zábranu početí (koncepce), ale také
antinidaci, tedy zábranu uhnízdění (nidace) oplodněného vajíčka v dutině
děložní. Jestliže přijmeme, že individuální lidský život začíná početím
a z hlediska biologického není důvod o tom pochybovat, potom je potřeba
antinidaci považovat za potrat uskutečňovaný v nejranějším stadiu vývoje lidské
bytosti.
Pro úplnost je snad potřeba zmínit se ještě o dvou pojmech. Intercepce je
termín používaný pro „postkoitální antikoncepci“, totiž podání poměrně vysoké
dávky hormonálního přípravku po nechráněném pohlavním styku. Patří sem např.
Postinor, který má zabránit nidaci oplozeného vajíčka. Bývá doporučován také při
selhání kondomu nebo diafragmy a někdy se označuje jako „urgentní
kontracepce“. Antigestace by měla vést k odstranění již uhnízděného zárodku.
Jde zpravidla o podání antigestagenu Mifepristonu, který ovšem u nás zatím není
registrován.
Oprávněnost termínu přirozené plánování rodičovství bývá u nás někdy
napadána. Na jeho obranu si připomeňme alespoň dva citáty: jeden
z české odborné literatury a druhý z prohlášení Světové zdravotnické organizace..
V publikaci Kontracepce pro praxi čteme: „Metody přirozeného plánování
rodičovství či přirozená kontracepce je způsob jednání obou partnerů,
při kterém je pravděpodobnost početí dítěte podmíněna zákonitostmi
4
menstruačního cyklu ženy. Nejde tedy o kontracepci v pravém slova smyslu,
jde o poznání sebe samé k vědomé regulaci početí.“ 2
Definice přirozeného plánování rodičovství podle Světové zdravotnické
organizace vylučuje pochybnosti a je dobře srozumitelná: „Přirozené
plánování rodičovství je termín používaný k označení takových metod
plánování a předcházení těhotenství, které se opírají o pozorování přirozeně
se vyskytujících známek plodných a neplodných období v průběhu
menstruačního cyklu.“ V prohlášení skupiny expertů Světové zdravotnické
organizace se výslovně odmítá ztoto ž ňování přirozeného plánování
rodičovství s antikoncepcí: „Je třeba zdůraznit, že přirozené plánování
rodičovství není antikoncepční metodou, ale spíše způsobem určování
plodných období.3 Zábrany početí se dosáhne pohlavní zdrženlivostí v plodném
období.“
Jako synonyma termínu přirozeného plánování rodičovství se někdy
používá označení vědomí plodnosti (fertility
awareness). Vyjadřuje
skutečnost, že manželé, kteří se řídí některým ze způsobů přirozeného
plánování rodičovství, vždy vědí, které období reprodukčního cyklu u ženy právě
probíhá.
Na závěr je třeba zdůraznit, že z morálního hlediska není rozhodující, zda
se při regulaci početí používá či nepoužívá „umělý“ prostředek, jako je třeba
guma, latex nebo teploměr. Text encykliky Humanae vitae upozorňuje, že
„…manželé oprávněně využívají přirozené dispozice.“ Kritériem tedy není
používání „umělého“ nebo „přirozeného“ předmětu, ale skutečnost, zda daná
metoda přirozenou dispozici k početí respektuje nebo mění.
Dnes je již obecně známo, že je naprosto planá hrozba přelidněním,
kterou se strašilo od dob Thomase R. Malthuse (1766-1834). V Evropě počet
obyvatel klesá a v rozvojových zemích míra přírůstku se výrazně snižuje . Podle
prognózy OSN se po roce 2100 počítá se stagnací celkového počtu světové
populace. 4
V evropské i naší populaci se z mnoha důvodů postupně zvyšuje
podíl manželských párů, jejichž problémem není předcházení početí,
ale jeho dosažení. A právě metody přirozeného plánovaného početí mohou být
prospěšné oběma skupinám manželů.
Poznámky:
1
Srov. např. ZVĚŘINA, J. Sexuologie (nejen) pro lékaře. Brno: CRM, 2003, s. 222-225.
2
SEIDLOVÁ, D. Kontracepce pro praxi. Praha: Maxdorf , 1997.
3
Oba výroky jsou z publikace World Health Organization: Natural Family Planning. A quide to
provision of services. Ž eneva, 1988. Cit. Š IPR, K., Š IPROVÁ, H. Přirozené
a spolehlivé plánování rodičovství. Rosice: Gloria, 1995, s. 9.
4
PAVELVI. Humanae vitae. O správném řádu sdělování lidského života, čl. 16.
5