Tisková zpráva a další doprovodné texty

Komentáře

Transkript

Tisková zpráva a další doprovodné texty
Fantomy vesnice Nabua
Phantoms of Nabua
Apichatpong Weerasethakul
01
Fantomy vesnice Nabua
Phantoms of Nabua
Apichatpong Weerasethakul
Výstava v tranzitdisplay
Zázemí pro současné umění
1. 10 − 31. 10 2010
Dittrichova 9 Praha 2
www.tranzitdisplay.cz
otevírací doba
úterý−neděle 12.00−18.00
Neonová zářivka osvětluje prázdné hřiště. Opodál na provizorně napnutém plátně se míhají záblesky světla z projektoru. Jak padá noc, začínají se na hřišti
objevovat siluety mladých mužů, kteří si kopají s hořícím míčem nebezpečně blízko
bělostného plátna…
Režisér a umělec Apichatpong Weerasethakul strávil několik měsíců ve vesnici Nabua v severovýchodním Thajsku, aby zde společně s místními lidmi rekonstruoval paměť zdejšího kraje. Video-instalace Fantomy vesnice Nabua je spolu s dalším
krátkým snímkem Dopis strýčkovi Búnmímu, celovečerním hraným filmem Strýček
Búnmí, multimediální výstavou a autorskou knihou CUJO součástí projektu Primitive, který je věnován minulosti i současnosti Weerasethakulovy rodné provincie Isan.
Kraji, který poznamenaly dlouholeté boje mezi armádou a rebely, ale i silná náboženská tradice a mystika.
Apichatpong Weerasethakul o Fantomech vesnice Nabua
„Fantomy vesnice Nabua jsou součástí projektu Primitive, v němž jsem zkoumal paměť severovýchodního Thajska skrze jednu vesnici a její historii. Lidé z vesnice
Nabua se snaží zapomenout a nechtějí vzpomínat na kruté časy. Film Strýček Búnmí
se naopak týká jediného muže, kterému se vracejí vzpomínky dokonce i z minulých
životů. Doposud jsem pracoval pouze s vlastními vzpomínkami, ale v projektu Primitive jsem toto téma rozvětvil. Pátrám v něm ve svých vzpomínkách na kraj, kde jsem
vyrostl. Ale protože to jsou neutříbené vzpomínky, jsou ve filmu vyprávěny cizíma
očima, což je mnohem spontánnější, než jak jsem to dělal dříve. Tentokrát jsem neměl
žádný pevný plán. Když jsme začali, jen jsme tak cestovali, vyptávali se a natáčeli,
až jsme nakonec narazili na tuto vesnici s pohnutou minulostí. Od šedesátých až do
osmdesátých let byli v tomto kraji komunističtí rebelové, které se léta snažila potlačit
thajská armáda. Z mladých kluků, které jsme tu potkali, jsem cítil sounáležitost
s těmito rebely, a tak jsem se rozhodl pracovat právě s nimi. (…)
V době, kdy jsme byli ve vesnici, se politický konflikt znovu rozdmýchal. Red shirts
se opět aktivovali a v ulicích Bangkoku propukly protesty, které vyústily v otevřený
střet.“
Apichatpong Weerasethakul, dostupné na:
http://www.animateprojects.org/docs/1278606750635_apichatpong_
weerasethakul__artforum.com_tst123_0.pdf
“Loňského roku jsem napsal článek Jogging Around the Swamp (Jogging
podél močálu) věnovaný místu, na které se často vracím. Bylo to o pocitu, jaký ve
mně vyvolává močál v mém rodném městě Khon Kaen na severovýchodě Thajska.
V jednom z odstavců jsem popsal typické osvětlení asijských domků: ‘a přesto je tu
ještě něco mnohem krásnějšího, než je tento močál – neonová lampa připevněná na
dřevěné tyči, která stojí hned vedle velikého stromu. Pokaždé, když jdu běhat, se tu
zastavím a pozoruji problikávající lampu, jejíž přerývané světlo jako by oznamovalo
neodvratný zánik. Lampa nepravidelně osvětluje zelenou korunu stromu vedle sebe.’
02
„Film Fantomy vesnice Nabua je portrétem domova, v němž různá světla
a jejich vzájemná komunikace odrážejí na jedné straně bezpečí domova a zároveň
symbolizují destrukci.“
Apichatpong Weerasethakul
Důvodem, proč se v Asii na domech používají hlavně zářivky, je pravděpodobně šetrnost. Přestože se v tomto světle zdá pleť bledá až mrtvolná, mě to ale připomíná právě
domov. A tak jsem i scénu ve filmu osvětlil pomocí zadní projekce a na kraj jsem umístil tyč se zářivkou, která se podobá té, jakou máme doma. Vzniklé prostranství
se proměnilo v hřiště, kde se pohybují siluety kluků hrajících si s hořícím míčem…
Film Fantomy vesnice Nabua je portrétem domova, v němž různá světla a jejich vzájemná komunikace odrážejí na jedné straně bezpečí domova a zároveň symbolizují
destrukci.“
Apichatpong Weerasethakul, dostupné na:
http://www.animateprojects.org/docs/1278606750635_apichatpong_
weerasethakul__artforum.com_tst123_0.pdf
Projekt Primitive v Čechách
Výstava Fantomy vesnice Nabua v tranzitdisplay
Fantomy vesnice Nabua
Apichatpong Weerasethakul
2009, stopáž: 10’56” (smyčka).
www.tranzitdisplay.cz
03
CUJO
Primitive
Apichatpong Weerasethakul
Milano: Edizioni Zero II., 2009, č 1.
www.cujoguide.com
Doprovodný program
7. 10. Současný thajský film / Antonín Tesař / přednáška s ukázkami /
tranzitdisplay / 90 min
Současný thajský film
I. Thajská nová vlna
Druhá polovina devadesátých let znamenala renesanci thajské kinematografie, někdy označovanou jako thajská nová vlna. Výroba domácích filmů v Thajsku byla
ochromena už na počátku osmdesátých let, kdy do země začaly proudit distribuční
snímky z Hollywoodu. Útlum trval až do roku 1997, kdy debutovala většina nejdůležitějších tvůrců spjatých novým thajským filmem. Určující osobností je Nonzee Nimibutr, který produkoval většinu nejdůležitějších snímků thajské nové vlny. Kromě něj jsou
sem řazeni režiséři Pen-Ek Ratanaruang, Wisit Sasanatieng a bratři Pangové. Jejich
snímky reagovaly na dobové trendy v zahraničních žánrových filmech a vkládaly do
nich vlastní autorské nápady. Na konci devadesátých let to byla zejména vlna postmoderních kriminálek odvozených z Tarantinova Pulp Fiction.
II. Bojové filmy
Po Hongkongu je Thajsko další východoasijskou zemí, jejíž kinematografie
definuje vlastní národní identitu skrze domácí bojové umění. Nejvýraznější osobnost
thajských bojových filmů Tony Jaa zřetelně kráčí ve stopách hongkongské hvězdy Bruce Leeho. Oba herci ve svých filmech odkazovali k národnímu povědomí domácích
diváků, a to primárně skrze své bojové styly a sekundárně dějovými narážkami jejich
filmů. Jaaův bojový styl se naopak obrací k čistě národní tradici. Jeho technika nevychází ze současného muai thai, ale z jeho klasičtějších forem muai khat cheuak (styl,
v němž bojovníci mají ruce omotané látkou) a muai khotchasan (styl, jenž v minulosti
v době válek využívali bojovníci k obraně královského slona). Právě opozice Jaaho
tradičního stylu vůči současnému komercionalizovanému a mezinárodně zprofanovanému profesionálnímu thajskému boxu tvoří páteř snahy jeho hitu Ong-bak a jeho
pokračování o posílení národní identity v zemi, ze které se stala vyhledávaná turistická atrakce.
04
III. Horory
Epidemie duchařských hororů započatá před deseti lety snímkem Ring
(Ringu, režie: Hideo Nakata, Japonsko, 1998) se po několika letech v zemi svého původu vyčerpala, nicméně v Thajsku se stále drží v úpadkové formě, která se orientuje
především na prvoplánovou efektnost. Zvláštní ukázkou nevyrovnanosti a přehnaných
ambicí thajské kinematografie jsou i tamní krváky.
Odkazy
Thaicinema.org - http://www.thaicinema.org/
Thajsky / anglicky
Internetové stránky Anchalee Chaiworaporn, přední thajské filmové publicistky.
Thai Film Foundation - http://www.thaifilm.com/index_en.asp
anglicky / thajsky
Nezisková organizace na propagaci thajských filmů. Stránky převážně obsahují kritické texty k jednotlivým filmům a obecné články o thajském filmovém průmyslu.
05
14. 10. Apichatpong Weeraasethakul: paměť a „jiné“ světy / Sylva Poláková /
přednáška s ukázkami a projekce krátkého filmu Dopis Strýčkovi Búnmí /
tranzitdisplay / 90 min
Dopis strýčkovi Búnmí (2009, 17’50”)
This short film is a personal letter describing Apichatpong Weerasethakul´s
imagination of Nabua to Uncle Boonmee. The film comprises of shots of house interiors in the evening. The houses are all deserted except for one, where there is a group
of young soldiers, played by some teens of Nabua. Two of them impersonate Apichatpong Weerasethakul by narrating the film. They repeat, rehearse, memorise a letter
to a man named Boonmee. They tell him about a small community called Nabua where the inhabitants have abandoned their homes. The wind blows fiercely through the
doors, and the windows, bringing with it a swarm of bugs. As evening approaches,
the sky turns dark. The bugs scatter and the men are silent…
Strýček Búnmí
Premiéra v českých kinech 30. 9. 2010
Scénář a režie: Apichatpong Weerasethakul / Hrají: Thanapat Saisaymar,
Jenjira Pongpas, Sakda Kaewbuadee, Natthakarn Aphaiwonk / Kamera: Sayombhu
Mukdeeprom / Střih: Lee Chatametikool / Zvuk: Akritchalerm Kalayanamitr / Originální název: Loong Boonmee raleuk chat - Uncle Boonmee Who Can Recall His Past
Lives / Země: Thajsko, VB, Nizozemí, Německo, Španělsko, Francie / 2010 / Stopáž:
114 minut
Muž jménem Búnmí léta žije sám ve svém venkovském domě. Když vážně
onemocní, rozhodne se strávit své poslední dny obklopen svými nejbližšími. Zbyla mu
už pouze švagrová Jen, její synovec Tong, laoský ošetřovatel a spousty vzpomínek na
blízké, kteří už dávno zemřeli nebo zmizeli. V čase, který mu zbývá, přemýšlí o smrti
a ve vzpomínkách přirozeně vplouvá do svých minulých životů, kde mohl být tajemnou princeznou, zotročeným býkem, nebo mluvící rybou. Doprovázen rodinou
i duchem své zesnulé ženy a ztraceným synem, který se vrací v opičí podobě, se vydává
do osamocené jeskyně hluboko v džungli. Do jeskyně, kde se narodil vůbec poprvé.
Režisér a světově uznávaný výtvarný umělec Apichatpong Weerasethakul se nechal
inspirovat skutečným příběhem muže jménem Búnmí, který žil v buddhistickém
klášteře a tamnímu opatovi vyprávěl o svých minulých životech, které se mu vybavily
během meditace. Tyto a další podobné příběhy byly v roce 1983 knižně vydány pod
názvem A Man Who Can Recall Past Lives (Phra Sripariyattiweti Sang Arun Forest
Monastery, Khon Kaen, 1983). Weerasethakul, který se ve své tvorbě dlouhodobě
věnuje tématu paměti a žil nedaleko zmíněného kláštera, natočil poetický snímek
na motivy této knihy a obohatil jej o vlastní zkušenost a fantaskní prvky inspirované
v thajské hororové produkci sedmdesátých let. Obrazy thajské džungle střídají záběry
plné filmové nadsázky a dojemnost se střídá s komičností.
www.artcam.cz
Další odkazy
www.animateprojects.org
www.kickthemachine.com
Apichatpong Weerasethakul (16. července, 1970, Bangkok, Thajsko) vyrůstal
ve městě Khon Kaen, na severovýchodě Thajska. Na Art Institute of Chicago vystudoval film, se zaměřením na experiment. Krátké filmy a videa na pomezí fikce a dokumentu natáčel od počátku devadesátých let. Jako jednomu z mála thajských režisérů,
se mu podařilo natáčet mimo konveční thajský filmový průmysl. V roce 1999 založil
vlastní produkční filmovou společnost Kick the Machine Films. Pracuje s citacemi
thajské komiksové, filmové a televizní tvorby, ale inspiraci hledá v příbězích venkovských lidí, kteří ještě žijí napůl tradičním životem, a napůl už v moderním světě. Svůj
celovečerní debut Mysterious Object at Noon natočil v roce 2000. Tvorbu Apichatponga Weerasethakula charakterizuje nelineární vyprávění, téma paměti a citlivé
ztvárnění osobních i aktuálních politických témat.
Výběr z filmografie
Krátké filmy
2009 A Letter to Uncle Boonmee
2009 Phantoms of Nabua
2008 Vampire
2008 Mobile Men
2007 Luminous People
2007 Emerald
2006 The Anthem
2005 Worldly Desires
2005 Ghost of Asia (ve spolupráci s Christelle Lheureux)
2003 This and a Million More Lights
2002 Second Love in Hong Kong (ve spolupráci Christelle Lheureux)
2001 Haunted Houses
06
Celovečerní filmy
2010 Uncle Boonmee Who Can Recall His Past Lives
2006 Syndromes and a Century
2004 Tropical Malady
2003 The Adventure of Iron Pussy
2002 Blissfully Yours
2000 Mysterious Object at Noon
Výběr z ocenění
07
2002 Un Certain Regard (Cannes, Francie) - Blissfully Yours
2004 Cena poroty (Cannes, Francie) - Tropical Malady / Tropická nemoc
A Letter to Uncle Boonmee / Dopis strýčkovi Búnmí: 2010 Cena poroty (Ann Arbor
Film Festival, USA), 2009 Cena pro nejlepší film a cena poroty (Pernambuco Association of Filmmakers, Janela Internacional de Cinema do Recife, Brazílie), 2009
Cena poroty a Velká cena města Oberhausen (55th International Short Film
Festival Oberhausen, Německo)
2010 (Asia Art Award, Seoul, Korea) - Phantoms of Nabua / Fantomy vesnice Nabua
2010 Zlatá Palma (Cannes, Francie) - Uncle Boonmee Who Can Recall His Past
Lives / Strýček Búnmí
Vydáno jako součást výstavy
Apichatpong Weerasethakul:
Fantomy vesnice Nabua
tranzitdisplay, 30.9 − 31.10 2010
texty
Sylva Poláková, Antonín Tesař
překlady
Dan Morgan
fotografie
Jiří Thýn
grafická úprava
Petr Bosák, Robert Jansa
tranzitdisplay, Praha 2010
tranzitdisplay
otevírací doba út-ne 12.00 − 18.00
Dittrichova 9/337, Praha 2
[email protected]
www.tranzitdisplay.cz
hlavní partner ERSTE Foundation
podpora Česká spořitelna a.s., Ministerstvo kultury ČR,
Hlavní město Praha, MČ Praha 2
mediální partner A2 kulturní čtrnáctideník, Radio 1
Výstava probíhá ve spolupráci s Film Distribution Artcam.
hlavní partner
podpora
mediální partner
A2 kulturní čtrnáctideník, Rádio 1
09
Phantoms of Nabua
Fantomy vesnice Nabua
Apichatpong Weerasethakul
Exhibition in tranzitdisplay
Resource center for
contemporary
1. 10 − 31. 10 2010
Dittrichova 9 Praha 2
www.tranzitdisplay.cz
opening hours Tue−Sun
12.00 noon−6.00 p.m.
A fluorescent tube illuminates an empty playground. Nearby a flash
of light is projected on a makeshift screen. As night falls, the silhouette figures
of young men emerge, they are playing with a football raging with fire precariously
close to the white screen...
“The film Phantoms of Nabua is a portrait of home, in which various
lights and their mutual communication exude, on the one hand, the comforts
of home and also symbolize destruction.“
Apichatpong Weerasethakul
From the artist’s statement
“Phantoms of Nabua are part of the Primitive project, in which
I explored the memory of northeast Thailand through one village and its
history. The people of Nabua try to forget and don‘t want to remember
the cruel times. Uncle Boonmee, on the other hand, delves into the memory
of one man who even has recollections from past lives.
Until now I’ve only worked with my own memory. But for Primitive, I am
branching out. The work examines my memory of the landscape I grew up
with. But since my memory is haphazard, the film is told through the eyes
of others. This makes the film more spontaneous than my previous work.
This time I didn’t have any fixed plan. When we started, we just travelled,
explored, recorded, and met with people until we reached this village that has
a particularly violent history. From the 1960s through the ’80s, the government
occupied this part of Thailand in order to curb communist insurgents. I felt
a kinship with the young rebels more than with the other teenagers there,
so I decided to work with them. (…) When we were in the village, the political
conflict was quite intense. Red shirts were again gathering momentum and
they had started street protests in Bangkok that had already led to a clash.”
Apichatpong Weerasethakul, quoted from :
http://www.animateprojects.org/docs/1278606750635_apichatpong_
weerasethakul__artforum.com_tst123_0.pdf
„Last year as a tribute to a place I often visit I wrote an article called
Wing Rim Beung (Jogging Around the Swamp). It’s an impression of a swamp
in my home town of Khon Kaen in northeast Thailand. In one paragraph
there’s a description of a light near the swamp: ‚There is something more
beautiful at this swamp however; a wooden pole with a soft white neon lamp
attached to it, located at one corner next to a large tree. Whenever
10
Director and artist Apichatpong Weerasethakul spent several months in the
village of Nabua in northeast Thailand in order to, together with the local people, reconstruct the memory of the region there. The video installation Phantoms of Nabua
is, along with another short film Letter to Uncle Boonmee, the feature-length film
Uncle Boonmee, the multimedia exhibition and the author book CUJO, part of the
Primitive project devoted to the past and present of Weerasethakul’s native province
of Isan. This is a region marked by years of fighting between the military and rebels,
but also by a strong religious tradition and mysticism.
I go running I always have to stop and look at the lamp blinking on and off,
as if its ballast is in a state of permanent decline. The lamp light is momentarily
reflected in the large tree nearby, briefly revealing its green leaves in the
darkness.’ Perhaps for an economic reason, most of the houses in Asia are
illuminated by fluorescent lights. Even though these lights make the skin look
pale, even dead, for me they recall being home. The film’s setting is a rear
projection and a recreation of a fluorescent light pole back in my hometown.
The setting transforms into a playground where the silhouettes of boys playing
with a flaming ball move...
“The film Phantoms of Nabua is a portrait of home, in which various lights
and their mutual communication exude, on the one hand, the safety of home
and also symbolize destruction.“
Apichatpong Weerasethakul, quoted from :
http://www.animateprojects.org/docs/1278606750635_apichatpong_
weerasethakul__artforum.com_tst123_0.pdf
Primitive Project in Czech Republic
Phantoms of Nabua Exhibition in tranzitdisplay
Phantoms of Nabua
Apichatpong Weerasethakul
2009, running time: 10‘56“ (loop).
www.tranzitdisplay.cz
11
CUJO
Primitive
Apichatpong Weerasethakul
Milano: Edizioni Zero II., 2009, no. 1.
www.cujoguide.com
Accompanying program
7. 10. Contemporary Thai Film / Antonín Tesař / lecture with excerpts /
tranzitdisplay / 90 min
Contemporary Thai Film
I. Thai New Wave
The latter half of the 1990s saw a renaissance in Thai film often called the
Thai new wave. The production of domestic films in Thailand was paralysed in the
early 1980s when distribution films from Hollywood began to flood the market. This
slump continued till 1997 when the majority of the most important filmmakers connected to new Thai film debuted. A key figure is Nonzee Nimibutr, who produced
many significant films of the Thai new wave. Also important here are directors Pen-Ek
Ratanaruang, Wisit Sasanatieng and the Pang brothers. Their films reacted to the
trends of that time in foreign genre films and included in them the directors’ own
ideas. This was especially evident at the end of the 1990s in the wave of postmodern
crime films inspired by Tarantino’s Pulp Fiction.
II Martial Arts Films
After Hong Kong, Thailand is the East Asian country whose cinematography
most strongly defines its own national identity through martial arts. The most striking
figure in Thai martial arts films is Tony Jaa, clearly following in the footsteps of Hong
Kong star Bruce Lee. Both actors refer in their films to the national consciousness
of Thai viewers, primarily through their fighting styles and, secondarily, through the
historical allusions of their films. Jaa’s fighting style, however, refers to a purely national tradition. Its technique is not derived from current Muay Thai, but from more
traditional forms of Muay Kad Cheuk (a style in which the fighters have their hands
wrapped) and Muay Kotchasan (a style of fighting based on the elephant’s movements). It is the opposition of Jaa‘s traditional style to present-day commercialism and
internationally profaned professional Thai boxing that forms the backbone of his hit
Ong-bak and its continuation to strengthen national identity in a country that became
a tourist attraction because of it.
12
III Horror films
The outbreak of ghost horror films that began ten years ago with the film
Ring (dir: Hideo Nakata, Japan, 1998) was exhausted after a few years in the country
of its origin, but remained strong in Thailand in an effete form geared mainly toward
a superficial effect. Thai slasher films are a unique example of the imbalance and
extreme ambitions of Thai cinematography.
Links
Thaicinema.org - http://www.thaicinema.org/
Thai / English
webpage Anchalee Chaiworaporn, leading Thai film critic.
Thai Film Foundation - http://www.thaifilm.com/index_en.asp
English / Thai
Non-profit organization to promote Thai film. These sites contain mainly critical texts
on various films and general articles on the Thai film industry.
13
14. 10. Apichatpong Weeraasethakul: Memory and “other“ worlds /
Sylva Poláková / lecture with excerpts and screening of the short film Letter
to Uncle Boonmee / tranzitdisplay / 90 min
Letter to Uncle Boonmee (2009, 17‘50“)
This short film is a personal letter describing Apichatpong Weerasethakul´s
imagination of Nabua to Uncle Boonmee. The film consists of shots of house interiors
in the evening. The houses are all deserted except for one, in which there is a group
of young soldiers, played by some teens of Nabua. Two of them impersonate Apichatpong Weerasethakul by narrating the film. They repeat, rehearse and memorize a
letter to a man named Boonmee. They tell him about a small community called Nabua
where the inhabitants have abandoned their homes. The wind blows fiercely through
the doors and windows, bringing with it a swarm of bugs. As evening approaches, the
sky turns dark. The bugs scatter and the men are silent…
Uncle Boonmee
Premiere in Czech cinemas from 30 Sept 2010
Written and directed by: Apichatpong Weerasethakul / Cast: Thanapat
Saisaymar, Jenjira Pongpas, Sakda Kaewbuadee, Natthakarn Aphaiwonk / Camera:
Sayombhu Mukdeeprom / Editing: Lee Chatametikool / Sound: Akritchalerm Kalayanamitr / Original title: Loong Boonmee raleuk chat - Uncle Boonmee Who Can Recall His Past Lives / Countries: Thailand, VB, Netherlands, Germany, Spain, France /
2010 / Running time: 114 minutes
A man named Boonmee lives many years alone at his home in a village. When
he becomes gravely ill, he decides to spend his last days surrounded by his loved
ones. All that’s left is his sister-in-law Jen, his nephew Tong, his Laos caretaker and
plenty of memories of loved ones who’ve long ago died or disappeared. In the time
that’s remaining to him, he ponders death and in his memories he floats into his past
lives where he could have been a secret princess, an enslaved bull or a speaking fish.
Accompanied by his family and the spirit of his deceased wife and lost son, who comes
back in the form of a monkey, he sets out to a solitary cave deep in the jungle. To the
cave of his very first birth.
Director and internationally acclaimed artist Apichatpong Weerasethakul was inspired by the real story of a man named Boonmee, who lived in a Buddhist monastery
and told the abbot there about his past lives that came back to him during meditation.
These and other similar stories were published in 1983 in a book entitled A Man Who
Can Recall Past Lives (Phra Sripariyattiweti Sang Arun Forest Monastery, Khon Kaen,
1983). Weerasethakul, who deals in his work with the theme of memory and lived near
the aforementioned monastery, made a poetic film based on this book and enriched
it with his own experience and fantastic elements inspired by Thai horror films of
the 1970s. Images of the Thai jungle alternate with shots full of film hyperbole, and
pathos alternate with comicality.
HYPERLINK „http://www.artcam.cz“ www.artcam.cz
Other links
www.animateprojects.org
www.kickthemachine.com
Apichatpong Weerasethakul (16 July, 1970, Bangkok, Thailand ) grew
up in Khon Kaen, in the north east of Thailand. Studied filmmaking with
a focus on experimental film at The School of the Art Institute of Chicago.
He has been making short films and video bordering on fiction since the early
90s. He is one of the few filmmakers in Thailand who have succeeded outside
the conventional Thai film industry. In 1999 he founded his own production
company, Kick the Machine Films. His work draws from Thai comics, film and
television, but he seeks his inspiration in the stories of village people who live
partially by tradition and partially in the modern world. He shot his first feature
Mysterious Object at Noon in 2000. Apichatpong Weerasethakul’s work
is characterized by non-linear narration, the theme of memory and the sensitive
depiction of personal and contemporary political themes.
Feature-length films
2010 Uncle Boonmee Who Can Recall His Past Lives
(Lung Boonmee Raluek Chat)
2006 Syndromes and a Century (Sang Sattawat)
2004 Tropical Malady (Sud Pralad)
2003 The Adventure of Iron Pussy (Huajai Toranong)
2002 Blissfully Yours (Sud Sanaeha)
2000 Mysterious Object at Noon (Dokfar Nai Meu Marn)
Short films
2009 A Letter to Uncle Boonmee
2009 Phantoms of Nabua
2008 Vampire
2008 Mobile Men
2007 Luminous People
2007 Emerald
2006 The Anthem
2005 Worldly Desires
2005 Ghost of Asia (with Christelle Lheureux)
2003 This and a Million More Lights
2002 Second Love in Hong Kong (with Christelle Lheureux)
2001 Haunted Houses
14
Selection from filmography
Select Awards
2002 Un Certain Regard (Cannes, France) - Blissfully Yours
2004 Jury’s Prize (Cannes, France) - Tropical Malady
A Letter to Uncle Boonmee: 2010 Jury’s Prize (Ann Arbor Film Festival, USA),
2009 Award for Best Film and Jury’s Prize (Pernambuco Association
of Filmmakers, Janela Internacional de Cinema do Recife, Brazil),
2009 Jury’s Prize and Grand Prix of Oberhausen
(55th International Short Film Festival Oberhausen, Germany)
2010 (Asia Art Award, Seoul, Korea) - Phantoms of Nabua
2010 Palm d’Or (Cannes, France) - Uncle Boonmee Who Can Recall
His Past Lives
15
Published on the occasion of the exhibition
Apichatpong Weerasethakul:
Phantoms of Nabua
tranzitdisplay, 30.9 − 31.10 2010
texts by
Sylva Poláková, Antonín Tesař
translations
Dan Morgan
photos
Jiří Thýn
graphic design
Petr Bosák, Robert Jansa
tranzitdisplay, Praha 2010
tranzitdisplay
opening hours Tue−Sun 12.00 noon−6.00 p.m.
Dittrichova 9/337, Prague 2, CZ
[email protected]
www.tranzitdisplay.cz
main partner ERSTE Foundation
support Česká spořitelna a.s., Ministry of Culture,
City of Prague, Prague 2 Municipality
media partner A2 cultural bi-weekly, Radio1
In cooperation with Film Distribution Artcam
main partner
support
media partner
A2 kulturní čtrnáctideník, Rádio 1
Výstava v tranzitdisplay
Zázemí pro současné umění
1. 10 − 31. 10 2010
www.tranzitdisplay.cz

Podobné dokumenty