vydání č. 2 - Asociace prádelen a čistíren

Transkript

239
DUBEN
2008
2
Další þíslo vyjde 20. 6. 2008
UzávČrka pro inzerci
nejpozdČji do 26. 5. 2008
ý. ú. 111 97 40 297/0100
V þísle na
jdete:
Texcare Foru
m
Interclean 2
2
008 - progra
Prádelensk
m
é kapitoly
3
Zajímavosti
4-7
8-9
Pytle na prá
dlo
Ozon a prád
9
elenská tech
Hygienické bariérové praþky MB
na 90, 140 a 180 kg prádla
Novinky v o
nologie 15
boru
13-16
Chrištof - mim
ořádné jubile
um 18-19
INFO 2_08.indd 1
15.4.2008 10:36:56
Souþástí tohoto veletrhu je
i bohatý doplĖkový program
a hlavním doplĖkovým programem veletrhu je konference
-Texcare Forum. Jedná se o setkání odborníkĤ pod zaštitou
organizace CINET, což je mezinárodní organizace, která se
zabývá péþí o textilní výrobky.
Konference se poĜádá v pĜednáškovém sále Symetrie v Hale
8 od 31. 5. do 3. 6. 2008 a vstup
na tuto konferenci je bezplatný.
Rozsah pĜednášek, které budou
na konferenci pĜedneseny je
velmi bohatý a zahrnuje komplexnČ celou oblast péþe o textilní výrobky. Abychom vám
pĜiblížili lépe význam a smysl této konference otiskujeme
níže výtah rozhovoru s p. Petrem Wennekesem, generálním
sekretáĜem organizace CINET
a hlavním organizátorem konference s tiskovou mluvþí
Frankfurtských veletrhĤ. Pana
Wennekese jistČ všichni znáte,
neboĢ se pravidelnČ zúþastĖuje
i našich akcí Interclean.
Pane Wennekesi, jaké úkoly má CINET v mezinárodní
oblasti?
CINET je organizace, která
zastĜešuje jednotlivé národní asociace zabývající se péþí
o textil. Naši práci vidíme jako
vytváĜení celosvČtové sítČ kontaktĤ za úþelem shromažćovat
a soustĜećovat odborné znalosti ze všech zemí z celého
svČta. Na pĜíklad CINET má
prvotĜídní databázi v oblasti
prádelen a þistíren, nabízíme
poĜádání semináĜĤ a konferencí a samozĜejmČ lobujeme v zájmu našich þlenĤ.
Texcare
J
Forum
ak jsme vás již informovali v minulém þísle, budeme
ve spolupráci s firmou Kovoslužba OTS opČt organizovat pro vás zájezd na svČtový veletrh TEXCARE, který
se koná ve Frankfurtu nad Mohanem ve dnech 31. 5.-4. 6.
2008. Tento veletrh se poĜádá jednou za 4 roky a je to nejvČtší veletrh, kde se potkávají odborníci z celého svČta
z oboru praní a chemického þistČní.
robky a technologiemi z kĤže,
nČmeckou asociací pro chemické þistírny DTV , Intex –
organizace poskytující služby
pro textilní prĤmysl, Výzkumný ústav Wfk a Institut Hohenstein. Jedná se o mezinárodní
odborníky, kteĜí pĜinesou obrovský vČdomostní potenciál
a odborné znalosti na veletrh
Texcare. Toto representuje jedineþnou pĜíležitost k celosvČtové výmČnČ odborných znalostí prostĜednictvím Texcare
Forum. Podle mého mínČní, je
poĜádání paralelní konference
k veletrhu velkou výhodou,
protože úþastníci mají šanci
nejen na výmČnu teoretických
informací, ale i na shlédnutí
posledních technologií a strojního vybavení.
Konference má název „ Výzvy v celosvČtovém ošetĜování textilií a servisu trhu“ Co
považujete za nejvýznamČjší
výzvu smČrem k údržbČ textilního sektoru v budoucnosti?
Primárním cílem je lépe rozumČt potĜebám našich zákazníkĤ a tímto se Ĝídit. Musíme náš
sektor pĜipravit na budoucnost
a zde bude hrát dĤležitou roli
zvýšená úroveĖ našich služeb.
Dalším cílem je optimalizovat
obraz našeho oboru, dát mu obhajitelný profil a zdĤraznit význam technologických inovací
ve všech oblastech.
Pane Wennekesi, po organizování konference na veletrhu TEXCARE Asia, pĜijal
CINET odpovČdnost i za organizaci konference TEXCARE Forum ve Frankfurtu.
Jaké vidíte výhody z organizace paralelní konference
s veletrhem Texcare?
Toto je poprvé co jsme pĜijali odpovČdnost za organizování
Texcare Forum a na programu
velmi tČsnČ pracujeme s dalšíGlobalizace je klíþové slovo
mi partnerskými organizacemi
a to s Asociací VDMA, což je na Texcare Forum, které pĜiorganizace, která se zabývá vý- rozenČ zahrnuje velké práInformátor 2/2008
INFOludva 2_08.indd 2
delny a servisní organizace
v textilním prĤmyslu. Jak ale
ovlivní malé a stĜední chemické þistírny?
Malé i stĜednČ velké spoleþnosti mají také prospČch
z globalizace. Formulace je jednoduchá: Jestliže máš problém,
mĤžeš se uþit od nČkoho jiného
na svČtČ. Jestliže soustĜedíme
celosvČtové znalosti, máme
obrovský zásobník odborných
znalostí. A mezinárodní výmČna informací pomáhá jedincĤm
zvýšit efektivitu svých spoleþností. Tento pĜístup je v zájmu
všech profesionálních spoleþností pracujících v oboru údržby textilií stejnou mČrou aĢ
malých þi velkých.
Jaké rozdíly existují v oblasti péþe o textil v rĤzných
zemích a jaký dopad bude
mít globalizace v pĜíštích letech?
Hlavními rozdíly jsou na jedné stranČ na jaké úrovní jsou
nové používané technologie
a na druhé stranČ kvalita poskytované služby. V této spojitosti bude v pĜíštích letech moc
zmČn. Mnoho rostoucích trhĤ
jako je ýina, Východní Evropa
a Jižní Amerika nás rychle dohání. PĜirozenČ vedoucí národní výrobci jako NČmecko, mají
prospČch z exportĤ do tČchto
zemí.
Jaké jsou cílové skupiny na
Texcare Forum a z kterých
zemí oþekáváte úþastníky na
nadcházejícím Texcare Forum.?
Texcare Forum je v prvé ĜadČ
zamČĜené na manažery firem
zabývajících se pĤjþováním
prádla, servisních organizací,
a dále manažery menších firem
zabývajících se údržbou textilií, na technické pracovníky firem i konzultanty. Oþekáváme
návštČvníky z celého svČta.
MĤžete nám povČdČt o konceptu Texcare Forum?
PotĜebujeme pokrýt rĤzné
cílové skupiny – chemické
þištČní a textilní servisní organizace. Proto jsme rozdČlili
Texcare Forum do dvou blokĤ.
V sobotu 31. 5. a v nedČli 1.
þervna budeme smČĜovat program na malé a stĜední chemické þistírny, u mnoha z nich
se jedná o rodinné firmy. V sobotu bude kladen dĤraz na
otázky marketingu pro firmy,
zabývající se údržbou textilií,
zatímco v nedČli se budeme
soustĜedit na nové technologie, ekologii a nové textilní
materiály. V pondČlí a v úterý
se budeme vČnovat pĤjþování
prádla a k tomu pĜíslušným
servisním organizacím a prádelnám. PondČlní odpoledne
se budeme soustĜedit na zpracovatelské technologie, nové
textilní materiály vztahující se
k prádelnám. Úterý bude vČnované marketingovým problémĤm, budeme se vČnovat
službám v pohostinství, zdravotní péþi a prĤmyslovému
sektoru. Úþast na Texcare Forum je bezplatná pro vystavovatele a návštČvníky veletrhu
TEXCARE.
Kdo bude na Texcare Forum pĜednášet?
Jsme schopni zajistit špiþkové pĜednášející z oblastí vČdy,
obchodu, kteĜí se budou vČnovat jednotlivým tématĤm. Jsou
to zejména pĜednášející z Institutu Hohenstein, Wfk Research,
VDMA, TKT Institute. Slovo
dostanou i odborníci z výrobních firem, a to Kannegiesser,
Jensen i Veith. Jsou zajištČny
lektoĜi z jednotlivých Asociací
a renomovaných konzultantských firem. Souþástí programu je i diskuze se zákazníky,
na pĜíklad o požadavcích z hotelĤ a nemocnic.
IRV
2
15.4.2008 9:29:27
INTERCLEAN 2008
NÁVRH PROGRAMU PěEDNÁŠEK
PĜípravy letošní Mezinárodní konference INTERCLEAN
2008, kterou poĜádá naše Asociace ve dnech 14.-15. Ĝíjna 2008
v BrnČ v Interhotelu VoronČž, se již naplno rozbČhly.
Zasedání pĜedsednictva v lednu t. r. schválilo základní
tematické zamČĜení letošní konference:
„Úspory energií a speciální textilie.“ Jednací Ĝeþí je þeština
a angliþtina.
Na bĜeznovém zasedání již byla vybrána konkrétní
témata pĜednášek – vČĜíme, že Vás i všechny úþastníky
konference zaujmou svojí aktuálností a zajímavostí.
Úterý dopoledne (10.15–12.45 )
1) Chemo-termal procedures and hygiene of hospital textilie.
Prof. Sonja Šostar Turk, University of Maribor, Slovinsko
2) Energy saving potentials in industrial laundries.
Andrea Langer, Herbert Kannegiesser GmbH
3) Transfer and modification of a Leonardo da Vinci project´s
results on hygiene
Management in laundries (RABC) into the clearing enterprise
sector.
Lic. Stefan Lokali, Krevele
4), 5), 6), 7) Peter Wenekes , CINET, a kolegové
- High performance cleaning technology
- Latest available clearing technology
- Maintenance and renewal of textile functionalities
8) Analýza vlivĤ praní a chemického þištČní na zmČnu
parametrĤ textilních výrobkĤ
Doc. Ing. Jaroslav StanČk, CSc, Technická univerzita v Liberci
Úterý odpoledne (16.00–18.00)
8) Praktická mikrobiologie v prádelnČ, TZÚ Brno
9) Poslední vývoj symbolĤ pro udržování textilií, TZÚ Brno
(vþetnČ letáþku se symboly pro každého úþastníka do
Informátoru)
10) Znaþka QZ pro prádelny, TZÚ Brno
11) Technologie prádelen, p. JiĜí Kepl, MPD Rakovník
nebo PaG
12) Využití ozónu v prádelenské technologii
Ing. Jan Kostkan
13) Úspory energií v provozech
Ing. Štika, Ecolab Hygiene s.r.o., Brno
14) Vliv údržby na výrobky s klimamembránou, firma Gore
StĜeda dopoledne (9.00–13.00)
Odborné pĜednášky vystavovatelĤ, možnost až 15 pĜednášek
po 15 min.
Sekretariát
3
Informátor 2/2008
15.4.2008 9:29:30
VYŠLO SOUBORNÉ VYDÁNÍ PUBLIKACE
PRÁDELENSKÉ KAPITOLY, I. díl
Naposledy pĜed asi 50 lety
vyšla odborná publikace o
praní, chemickém þištČní a
barvení textilií, jejímž autorem byl pan Jan Chrištof,
dĜívČjší majitel vyškovské
Prádelny a þistírny, potom
pracovník podniku Prádelny
a þistírny Brno.
Ve tĜech svazcích podávala
souhrnný obraz aktuálního stavu techniky a technologie ošetĜování textilií, a sloužila mnoho
let jako uþebnice pro uþĖovské
školství našich oborĤ i jako pĜíruþka pro firmy, zabývající se
touto þinností.
Od té doby však žádný souhrnný text, zachycující souþasný
stav techniky a technologie nevyšel. A že se v našich oborech
udály pĜevratné zmČny, nemusíme jistČ zdĤrazĖovat.
Asociace prádelen a þistíren si
v minulém roce stanovila jako
jeden z hlavních úkolĤ a cílĤ
tuto mezeru zaplnit. Požádala proto Ing. ZdeĖka Kadlþíka,
autora Prádelenských kapitol
– odborných statí otiskovaných
v našem þasopisu Informátor,
aby vyšlé þlánky zkorigoval,
doplnil a upravil tak, aby mohly
být vydány jako kniha, pĜíruþka
þi uþebnice.
To se podaĜilo a první díl,
obsahující 17 kapitol, v minulých dnech vyšel. Tento díl má
75 stran formátu A4 na kĜído-
Informátor 2/2008
INFO 2_08.indd 4
vém papíru, v barevném tisku
s množstvím obrázkĤ, fotografií
a schémat, které výbornČ doplĖují textovou þást. Publikace je
vázána v kroužkovém poĜadaþi,
který umožní pĜidat dalších asi
75 stran druhého dílu, pĜipravovaného k vydání v pĜíštím roce.
Pro zajímavost uvádíme názvy
nČkterých kapitol:
- textilie aktuálnČ
- co víme o bavlnČ
- praní nebo detergence
- tajuplné tenzory
- praní a hygiena
- detáš pod lupou
- pára v prádelnách
- odpadní voda z prádelen
- jsou textilie nebezpeþné?
- žehlení tunelfinišery
- voda v chemickém þištČní
- voda nad zlato
- stlaþený vzduch v prádelnách
- lze v prádelnách šetĜit?
Prádelenské kapitoly, I. díl
– zasílá zájemcĤm na dobírku
sekretariát Asociace prádelen
a þistíren na základČ písemné
objednávky (pĜesná adresa,
fakturaþní údaje, poþet kusĤ).
Cena je stanovena pĜedsednictvem Asociace: pro þleny
Asociace 900 Kþ, pro neþleny
1800 Kþ ( vždy vþ. DPH). Objednávku vyĜizujeme nejpozdČji do týdne.
Sekretariát
Zajímavosti Ɣ Zajímavosti
l To tu asi ještČ nebylo! V britském Prestonu došlo k ozbrojené
loupeži v þistírnČ. Lupiþi s pistolí
v ruce rozbili pokladnu a ukradli
hotovost. Utekli a policie je nevypátrala.
l Další dĤkaz o dĤležitosti þínského prádelenského trhu: firma
Girbau otevĜela v Pekingu prodejní
kanceláĜ s þistČ þínským personálem. Po Hongkongu a Shenzenu je
to již tĜetí obchodní zastoupení Girbau v ýínČ s tím, že patrnČ budou
ve velkých þínských mČstech následovat ještČ kanceláĜe další. Holt
olympiáda se blíží a poptávka po
službách roste.
l O nejmodernČjších tryskových
stavech asi þtenáĜi již slyšeli. Útek
se v nich pĜenáší vzduchovou tryskou s þetností 700krát za minutu,
rychlostí 160 km/hod.) Útek se tedy
s osnovou váže 12krát za sekundu.
Tryskový stav je velkým spotĜebiþem þistého stlaþeného vzduchu
a stav s pracovní šíĜkou 3,8 m ho
spotĜebuje kolem 2 m³/hod.
l RFID technologie postupují. Firma Datamars oznámila na
výstavČ v Las Vegas 20% pĜírĤstek obratu v pČtiletém prĤmČru
s tím, že poþet instalací v prádelnách je odþítání mnoha kusĤ prádla v pytlích nebo vacích. Firma
dodává napĜ. podlahovou anténu ukrytou pod povrchem, která
odþítá þipy z prádla položeného
v uzlu na zemi nebo anténu, která
odeþte 400 kusĤ prádla v pytli s
99% pĜesností bČhem 90 sekund.
Anténa pro kolektivní odþítání
vyžaduje ale vČtší prĤmČr þipĤ
22 mm.
l Primus loni vyhlásil fotosoutČž
o nejlepší foto z prádelenství. PĜíspČvky se pĜijímaly do 31. 6. 2007.
Pikantní je, že o soutČži se Informátor a sekretariát APaý dozvČdČl až
s mnohamČsíþním zpoždČním z nČmeckého þasopisu RW!
l Experti z výzkumu Hohenstein
pracují na inovaþní analýze prachĤ. PodaĜí-li se, povede k identifikaci zapáchajících látek a bude
fungovat obdobnČ jako lidský nos.
PĜitom se budou pachové látky nejen identifikovat, ale také zjišĢovat
jejich množství. První ovČĜení se
pĜedpokládá pĜi identifikaci pachových látek potu u textilií baktericidnČ upravených, napĜ. ionty stĜíbra.
l Holandští odborníci zavedli do
hodnocení úþinnosti chemického
þištČní nový index CPI (index úþinnosti þištČní). Pokud se pĜi þištČní
skvrna neodstraní vĤbec, je hodnota
CPI = 0, pokud se odstraní dokonale, je CPI = 100. Když se v USA
pĜed lety zaþínalo se þištČním v tekutém oxidu uhliþitém, dosahovalo
CPI 20, dnes je þištČní s použitím
nových zesilovaþĤ natolik úþinné,
že CPI se v prĤmČru rovná 95.
l Banánová vlákna pocházejí
z banánovníku Musa Textils a jsou
také známa jako vlákna abaková. Na
kmeni stromu vyrĤstají listy s velmi
dlouhými vlákny zpevnČnými stonky. Vlákna jsou tak extrémnČ dlouhá 1,5-2,7 m a také velmi pevná.
DobĜe odolávají hnilobČ a historicky
se používala na výrobu lan. Novou
aplikaþní oblastí je automobilový
prĤmysl. V kombinaci s POP matricí
z abakových vláken vyrábí materiál
vhodný pro interiér aut.
4
15.4.2008 10:37:43
Zde se všechno
točí jen kolem Vás.
ově:
Letos n
o
31. 5. d
,
y
t
o
b
od so
8
. 6. 200
4
,
y
d
e
ř
st
Texcare International je jedním z největších veletrhů pro
podnikatele s rozhodovacími pravomocemi. Musíte být
při tom. Více než 200 vystavovatelů z celého světa Vám
představí nejnovější technologie, nové nápady na poskytování služeb a aktuální trendy moderní péče o textil.
Praktický a zaměřený na uživatele.
Profesionálové profesionálům.
Frankfurt nad Mohanem
31. 5. – 4. 6. 2008
Tel. 2 24 23 01 04
[email protected]
www.texcare.com
5
Informátor 2/2008
15.4.2008 9:29:33
PRÁDELENSKÉ KAPITOLY
(27)
Hydrofobní úpravy textilií
Smyslem textilních úprav je zabudovat do výrobku nové vlastnosti, které pĜímo z vlastností vláken nevyplývají a ani z použité
textilní suroviny. VČtšina úprav je
pĜímo souþástí výroby plošné textilie. Úpravami lze mČnit vzhled,
lesk, omak, nasákavost, hoĜlavost a další vlastnosti. K úpravám
se používají nejrĤznČjší chemické látky. Ty mohou být více nebo
ménČ rozpustné ve vodČ nebo organických rozpouštČdlech. Proto úpravy s používáním textilií
a jejich stárnutím postupnČ ztrácí funkþnost. NČkteré rychle, jiné
pomaleji. NapĜ. hydrofobní úprava parafinickými uhlovodíky zmizí již po prvním chemickém þištČní, tatáž úprava operaþního pláštČ
fluoruhlíkovými pryskyĜicemi vydrží 20-30 praní. PĜed þistírnami
a prádelnami tedy stojí úloha obnovit funkþnost úpravy a vrátit textílii pĤvodní vlastnosti. To
lze dosáhnout preparací textilie
v lázni úpravnického prostĜedku.
LázeĖ mĤže být vodní nebo rozpouštČdlová a úpravy se tak stávají souþástí technologií praní nebo
chemického þištČní.
Nejstarší úpravou vĤbec z vodního prostĜedí je škrobení, historicky doložené ze 16. století. Dnes
z prádelen mizí, protože nové složení textilií škrobení nevyžaduje a více se cení mČkká, splývavá textilie než tvrdý škrobený
povrch. Éra „plechových“ zástČr
a þepcĤ zdravotních sester patĜí ve
vyspČlých zemích minulosti, zĤstává ale napĜ. v Polsku, kde nemocnice na škrobení prádla trvají. Úpravy v prádelnách jsou dnes
omezeny na avivážní a parfumaþní prostĜedky pĜidávané do
posledního máchání. ZmČkþují
omak a dodávají prádlu pĜíjemnou
vĤni. V souvislosti s novými nároky na operaþní textilie budou muset prádelny ale zvládnout technologie hydrofobizace.
VČtšina úprav je tak vyhražena
þistírnám a provádČjí se z prostĜedí PER. Nejde o žádnou pĜevratnou novinku, když naše þistírny
používaly úpravnické technologie
již pĜed více než 30 lety a potĜebné prostĜedky se u nás vyrábČly
(Druchema, Spolek pro chemickou a hutní výrobu) nebo dovážely z NDR: Základní apretaþní
prostĜedek, který zboží ztužoval
a ve vČtší koncentraci i hydrofo-
Informátor 2/2008
bizoval, byl parafinický Chemafob a Impreg s pĜísadou stearanu
hlinitého. Úprava omezovala špinČní a usnadĖovala následující
þištČní. K hydrofobizaci (ale zejména technických výrobkĤ) se
používal kationický chromokomplex Impermin CR z výroby NDR
nebo Spolapret CS (náš výrobek),
což byl chromitý komplex kyseliny stearové v etanolickém roztoku. K protimolové úpravČ se používal Molantin atd. Následkem
obrovských spoleþenských a výrobních zmČn po sametové revoluci v 90. letech min. st. se výroba tradiþních pĜípravkĤ a jejich
dovoz zastavil, podniky služeb se
rozpadly, mnohé þistírny zanikly,
odborníci odešli a úpravy se z pĜeživších þistíren vytratily. Zaþínáme o nich mluvit opČt až s odstupem mnoha let, pĜiþemž klíþovou
se stává hydrofobní úprava, která mĤže být spojena i s oleofobní (protišpinivou) úpravou. V poslední dobČ se pĜesouvá do oblasti
supermoderních nanotechnologií.
Zákazníkovi pĜináší vzhledem ke
zmČnČ struktury šatníku a odklonu
od formálního obleþení smČrem
ke sportovnímu nezbytný komfort. Obliba sportovnČjšího odívání souvisí s novými aktivitami lidí
ve volném þase. Hydrofobizace
je úprava potĜebná i když pohled
þeského zákazníka prismou ceny
poptávku snižuje.
Definujme hydrofobní úpravu: jde o takovou úpravu textilie,
aby její povrch odpuzoval vodu
(hydros = voda, phobos = protivník, nepĜítel), þili aby povrchové
napČtí bylo na textilii vĤþi vodČ co
nejvČtší. Pokud povrch odpuzuje
i látky tukové a olejové, jde souþasnČ i o úpravu oleofobní, která
brání špinČní povrchu. Je velmi
žádoucí, zabraĖuje špinČní odČvĤ
zbytky jídel a nápojĤ a uplatĖuje
se již i u stolního prádla a lepších
nábytkových textílií.
Nepropustnost povrchu textilie vĤþi vodČ lze docílit dvČma
zpĤsoby:
- úplným uzavĜením pórĤ textilie živiþným zátČrem nebo parafinickými prostĜedky pĜíp. v kombinaci s vosky a kovovými solemi.
Taková úprava je neprodyšná a pro
odČvní úþely nevhodná – pĜesto se
ale vyskytuje na nČkterých výrobcích z tržnic
- nanešením vhodného prostĜedku
na povrch vláken, zejména silikonĤ
nebo fluoruhlíkatých pryskyĜic, které vytvoĜí na vláknech hydrofobní
film se zvýšeným povrchovým napČtím vĤþi vodČ. Hydrofobní úpravy provádČné v þistírnách þi prádelnách jsou právČ tohoto druhu.
Hydrofobita povrchu souvisí s povrchovým napČtím mezi
textilním povrchem a vodou. Povrchové napČtí kapalin vysvČtlujeme tím, že molekuly kapaliny uvnitĜ jsou vystaveny silám
pĤsobícím ze všech stran, které se vzájemnČ ruší. Molekulám
na povrchu schází kompenzace sil ze strany vzduchu a pĜevládají síly zevnitĜ, které se snaží molekulu „vtáhnout“ dovnitĜ
kapaliny. Tím na povrchu vzniká povrchové napČtí, které se
jeví jakoby na povrchu byla hĤĜe
proniknutelná blanka. ýím má
kapalina vyšší povrchové napČtí, tím hĤĜe do textilu proniká.
Povrchové napČtí je krom jiného
závislé i na teplotČ a je samozĜejmČ u rĤzných kapalin rĤzné:
rtuĢ
voda
glycerin
olivový olej
benzen
etanol
508 mN/m
73
67
32
30
22 mN/m
RtuĢ má obrovské povrchové
napČtí a proto se pĜi rozbití teplomČru balí do dokonalých kuliþek. PomČrnČ vysoké povrchové
napČtí má i voda, což je zdrojem
potíží pĜi praní. Olivový olej má
nižší povrchové napČtí, což koresponduje se snadným pronikáním
oleje do bavlnČného ubrusu atd.
Smyslem hydrofobních úprav
je co nejvíce zvČtšit povrchové
napČtí mezi textilií a vodní kapkou. Protože s povrchovým napČtím vody nemĤžeme nic dČlat a je
dáno, mĤžeme jen ovlivnit povrch
textilie tak, že na nČj naneseme
látku s co nejmenším povrchovým
napČtím a tím rozdíl zvČtšíme. Takovou látkou jsou fluoruhlíkaté
pryskyĜice, obecnČ potom hydrofobizaþní prostĜedky. Míru hydrofobity lze nejlépe vyjádĜit kontaktním úhlem, který svírá kapka
kapaliny s vodorovnou podložkou.
O hydrofobním povrchu lze hovoĜit jen je-li tento úhel vČtší než 90o.
ýím je vČtší, tím je povrch hydrofobnČjší.
Kontaktní úhel
Z pĜedcházejících úvah o hydrofobitČ snad þtenáĜ pochopil, že pĜi
praní a þištČní usilujeme opaþnČ
o to, aby se povrchové napČtí mezi
špinavým povrchem a vodou (PER)
co nejvíce zmenšilo tak, aby prací (þistící) lázeĖ mohla co nejsnáze
pronikat do textilie (viz Prádelenské
kapitoly 13 a 14). Hydrofobizace a praní (þištČní) jsou tedy dva
zcela protichĤdné dČje, co do úþinku vzájemnČ se rušící. Na zmenšení povrchového napČtí slouží tenzidy, které jsou nejdĤležitČjší souþástí
pracích prostĜedkĤ a zesilovaþĤ.
ýtenáĜi je teć také zĜejmé, jak dĤležité je, aby pĜed hydrofobizací byly dĤkladnČ vymáchány zbytky pracích prostĜedkĤ þi zesilovaþĤ
z upravované textilie. Pokud odmáchány nebudou, nebude hydrofobizace úspČšná! Zaznamenejme také,
že opakem hydrofobity je hydrofilita, tedy povrch dokonale smáþený
(dobĜe se smáþí napĜ. neupravená
bavlna). Povrch oleofobní je takový, který odpuzuje tukové a olejové látky, povrch oleofilní je naopak
ochotnČ pĜijímá a váže (napĜ. textílie z PES).
ProstĜedky pro hydrofobní
úpravu prošly v minulých letech pochopitelným vývojem. V první nejstarší etapČ se používaly prostĜedky
na bázi voskĤ a parafinických uhlovodíkĤ s pĜísadami kovových solí,
ve druhé etapČ silikonové polymery a v dnešní tĜetí etapČ fluoruhlíkaté slouþeniny. Toto vymezení neznamená, že se s prostĜedky prvních
dvou etap vĤbec nesetkáme – naopak, v mnoha sprejích pro domácí
použití (v pĜípadČ nezbytnosti jsou
použitelné i v provozovnČ) jsou
hydrogenované petrolejové frakce,
dimetylsiloxany a polyizokyanáty.
6
15.4.2008 9:29:34
HydrofobnČ upravený povrch textílie perfektnČ odpuzuje vodu
Nosným plynem (a toho je nejménČ 90 %) je smČs uhlovodíkĤ, izooktan, heptan, propan, butan, izopropanol. Spreje jsou proto hoĜlavé!
Pokud se ve sprejích používají fluoruhlíkaté pryskyĜice, je jejich obsah
kolem 3 %.
PĜípravky pro profesionální použití jsou mléþné až nažloutlé emulse, slabČ kationické
nebo neionogenní, slabČ kyselého pH, dobĜe rozpustné ve vodČ
a PER, aplikovatelné na všechny druhy textilií, stabilní a s obsahem úþinné látky 20-30 %. Obvyklá aplikaþní koncentrace je
2-3 % pro PES a 4-6 % pro bavlnu. To by znamenalo u vodních lázní dávkování 20-60 g/l
a v lázních PER 30-100 g/l. Pro
dávkování je však rozhodující
doporuþení výrobce a ním stanovené technologické zásady pro
použití. Fluorová chemie zaznamenala v posledních letech obrovský rozvoj a výrobcĤ fluorovaných slouþenin je mnoho. Pro
zajímavost jen v ýínČ 7 s roþní
výrobou pro rĤzné úþely 10 000
tun. V malém Dánsku je roþní
spotĜeba hydrofobizaþních prostĜedkĤ 50 tun. V profesionálních prostĜedcích jsou úþinnou
látkou výše fluorované slouþeniny odvozené od alifatických uhlovodíkĤ etanu až dekanu, sulfonované nebo sulfoamidované ve
formČ kyselin (napĜ. perfluoroktanová kyselina) nebo solí (vápenatých, amonných). Nositelem
hydrofobity je dlouhý alifatický
ĜetČzec, za pohyblivost a emulgovatelnost je zodpovČdná þást
molekuly zv. spacer. ProstĜedky jsou deklarovány jako zdraví škodlivé nebo dráždivé. Nežádoucí pĜímČsí jsou alkylfenolické
deriváty podezĜelé z teratogenity
a jen pomalu se odbourávající.
7
Dávkování je pomČrnČ vysoké, což má ovšem svĤj dĤvod.
Hydrofobizaþní prostĜedky nemají
obecnČ afinitu k upravované textilii a na zboží zĤstane jen to množství úpravnického prostĜedku, které je po odstĜedČní rozpuštČno ve
zbytkové vlhkosti. PĜíklad: zboží
upravíme a odstĜedíme. Úþinnost
odstĜedČní je 40 % (podrobnČji viz
Prádelenské kapitoly 26). Tato vlhkost znamená, že ve 100 kg suchého zboží zĤstane vázáno 40 kg (=
25 litĤ) PER. Pokud jsme použili dávkování 50 g/l hydrofobizaþního prostĜedku, zĤstane na zboží 50 x 25 = 1 250 g úpravnického
prostĜedku. To je 1,25 % z hmotnosti zboží. To, vzhledem k vysokému dávkování, není nijak nadmČrné množství. PĜesto jsou však
zákazníci vystaveni úþinkĤm chemických látek, které jsou souþástí úpravnického prostĜedku. I když
u výše fluorovaných derivátĤ parafinu nebyla toxicita zaznamenána, pĜesto se nedoporuþuje pĜímý
kontakt upravených textilií s pokožkou. PĜi používání hydrofobizaþních sprejĤ pĜibývá nebezpeþí
inhalace již zmínČných nosných
substancí. V této souvislosti je popsán zajímavý pĜípad z roku 2002
z Holandska. V zemi se tenkrát vyskytly v neobvyklé míĜe zdravotní
potíže pĜi používání urþitého hydrofobizaþního spreje. Šlo o dýchací problémy, úporný kašel, zástavy dechu, také nevolnost, bolesti
na prsou atp. Podrobným prĤzkumem se zjistilo, že výrobce zmČnil nosný plyn a jeho tlak ve spreji. To pĜi používání vedlo k tvorbČ
mnohem menších þástic aerosolu
s daleko vČtším dráždivým úþinkem na dýchací cesty než pĜedtím u þástic vČtších. Výrobek byl
stažen z trhu a jiné evropské zemČ
varovány.
Velmi dĤležitou souþástí hydrofobizace je sušení zboží po
úpravČ. Je pĜitom jedno zda jde
o úpravu z vody nebo PER. ZásadnČ totiž platí, že úprava se
dobĜe fixuje na textilii až pĜi zvýšené teplotČ 60 oC a více. Také
platí, že þím je teplota vyšší, tím
lepší fixace. Celé sušení pĜitom
nemusí probíhat pĜi vyšší teplotČ, staþí pár minut na konci sušení. PrĤbČh sušení tedy mĤže být
následovný: 16 hodin pĜi pokojové teplotČ nebo v chemickém
þistícím stroji pĜi 60 oC do vysušení nebo v bubnovém sušiþi pĜi
80 oC rovnČž do vysušení. Potom na 3-5 minut zvýšení teploty na hodnoty pĜijatelné pro textil a technicky maximálnČ možné
70 – 100 120 oC. ýastá neúþinnost domácích hydrofobizaþních
úprav vČtšinou souvisí s nemožností fixace úpravy pĜi vyšší teplotČ. Ne každá domácnost má sušiþ,
profesionálĤm však zvýšená teplota nemĤže þinit žádné potíže.
Rekapitulujme struþnČ technologii hydrofobizace:
l v praní:
plnČní 80 %
dokonale vymáchané zboží
koncentrace, teplota a pH podle doporuþení výrobce, interval odstĜedČní kratší než obvykle (vyšší vlhkost), sušení podle
uvedených zásad
l v þištČní:
plnČní stroje 70 %
dokonale vymáchané zboží
koncentrace podle pokynĤ výrobce
sušení podle uvedených zásad.
Hydrofobizované odČvy musí
být beze skvrn, nemohou se totiž
dodateþnČ detašovat.
Kontrola hydrofobního efektu, pokud je nutná. Sotva si ji
bude dČlat prádelna nebo þistír-
na sama, spíše ji zadá specializovanému pracovišti. Je tĜeba s ní
poþítat pĜi hydrofobizaci nových
operaþních textilií. Tam se ještČ
o limitech diskutuje, protože normotvĤrci jsou pod mimoĜádným
tlakem papírenské lobby vyrábČjící jednorázové materiály. Ta
prosazuje pro hydrofobní efekt
limity co nejmČkþí, aby byly splnitelné i jednorázovými plášti.
Kontroluje se podle souþasnČ platných norem. Základní zkušební metodu popisuje ýSN EN
24920, podle které se vzorek látky
upevnČný v držáku zkrápí pod úhlem 45o destilovanou vodou a hodnotí ve stupnici 1 až 5. Pronikání
vody pod tlakem se zkouší podle
ýSN EN 20811 a výsledek je dán
sloupcem vody v mm, který textilie
bez prĤniku udrží (napĜ. horší stany 1500-3000 mm, vČtrovky proti
pĜeháĖce 1500-3000 mm, proti trvalému dešti 5000-6000 mm atd.).
Nepromokavost plošných textílií se hodnotí podle Bundesmanna a ýSN EN 29865 ve stupnici
1 až 5. Oleofobita se vČtšinou hodnotí podle americké normy AATCC 118-1983. PĜi ní se zjišĢuje
prĤnik standardních smČsí kapalných uhlovodíkĤ pĜes textilii a hodnotí stupnicí 1 (nejnižší oleofobita)
až 8 (nejvyšší).
VýbČr hydrofobizaþních prostĜedkĤ je dnes na trhu obrovský
a nabízí je každý vČtší výrobce pomocných prostĜedkĤ pro prádelny a þistírny (Büfa, Chimica Sud,
Kreussler, Seitz atd.) Jsou dosti drahé a pĜi vysokých používaných koncentracích ani cena úpravy nebude
službou nejlevnČjší. PĜesto ale potĜebnou!
Budoucnost
hydrofobních
úprav je v nanotechnologiích,
tedy v úpravnických prostĜedcích schopných vytvoĜit na povrchu textilie ultratenký film hydrofobního prostĜedku o tloušĢce
pouhých miliardtin metru. Aþ neuvČĜitelnČ tenký, má stejné nebo
dokonce lepší funkþní vlastnosti než vrstvy tisíckrát silnČjší.
Malá spotĜeba hydrofobizaþního
prostĜedku u nanoúprav je zĜejmá. PrĤkopníkem hydro a oleofobních úprav je firma Bugatti a její výrobky jsou již na trhu,
samozĜejmČ ne s cenami lidovými. Hydrofobní nanoúpravy jsou
zatím vyhraženy textilní prvovýrobČ ale výrobky pro služby nedají na sebe dlouho þekat a budoucnost bude patĜit jim. Konec
koncĤ þistící nanoprostĜedky pro
údržbu sklenČných a keramických povrchĤ jsou již na trhu.
Ing. ZdenČk Kadlþík
Informátor 2/2008
15.4.2008 9:29:34
branded for you.
PRAGOPERUN s.r.o. l PodČbradská 8
CZ-190 00 Praha 9
Tel. +420 284 818 782 l Fax +420 266 310 348
e-mail: [email protected]
www.pragoperun.cz
VÝHODNÉ PAKETY PRO ZNAýENÍ A OPRAVY PRÁDLA
Naše pakety pro znaþení prádla se vyznaþují vysokou kvalitou, spolehlivostí a komfortním ovládáním. Díky optimální kombinaci
nažehlovacího listu, tiskárny a spotĜebního materiálu je možné rychle a efektivnČ oznaþit prádlo
klientĤ i personálu. U nás dostanete vše z jedné ruky. Nyní máte možnost ušetĜit pĜi výbČru
zvýhodnČných paketĤ.
SPIRIT 3 paket
u kompletní balíþek pro znaþení a opravy prádla vþetnČ tiskárny
Labelprinter 4, softwaru pro zhotovení a popis etiket WinTexx,
barvící pásky, nažehlovacího lisu Spirit 3 a jednoho kartonu etiket
Haftex
u vhodné pro zhotovení vysoce odolných etiket (praní, chemické
þištČní)
u ideální paket i pro menší zaĜízení, která si chtČjí znaþit prádlo sama
u jednoduché zpracování
Objednací
þíslo pro
TT3 L paket:
15783
TT 3-L paket
u kompletní balíþek pro znaþení a opravy prádla vþetnČ
termotransferové tiskárny TT3L, softwaru pro zhotovení
a popis etiket WinTexx, barvící pásky, nažehlovacího lisu
Spirit 1 a pásky pro zhotovení etiket v kvalitČ CT2008 nebo
CT2009
u CT etikety jsou velmi jemné, a proto ideální pro oznaþení
prádla klientĤ
u souþástí dodávky je také speciální deska pro šetrné nažehlení
etiket na textilie
Zajímavosti Ɣ Zajímavosti Ɣ Zajímavosti
l Ve vesmíru je poĜádná tlaþenice. V roce 2007 se nad našimi
hlavami pohybovalo na 800 družic, když první satelity pocházejí
již z 50. let min. st. PĜitom se chystají poĜád další družice a pĜibývá
i poþet státĤ, které vypuštČní družice považují za otázku prestiže.
Je také více a více agentur, které
za úplatu družici vypustí. Rakety
jsou menší a levnČjší.
l PravdČpodobným materiálem budoucnosti je hliník, který
v mnoha aplikacích nahradí ocel.
Výrobky z hliníku jsou až o polovinu lehþí než ocelové, hliníku je
na zemi dost (v zemské kĤĜe 8 %) a
hliník lze mnohonásobnČ recyklovat. PĜi recyklaci je pĜitom spotĜeba
energie 20x menší než pĜi primární
výrobČ. Hliník si urþitČ najde cestu
i do prádelenské techniky.
l Firma Böwe vyrábí v souþasnosti dvČ Ĝady þistících strojĤ.
ěadu „P“ pro PER a Ĝadu „M“ pro
jiná rozpouštČdla (zejména KWL a
silikony). ObČ Ĝady se vyrábí ve ve-
Informátor 2/2008
likostech 12, 15, 18, 21, 26 a 30 kg.
Program doplĖují velké 100-200
kg stroje pro prĤmyslové þištČní.
Stroje Ĝady M mají zvláštní systém
destilace (tzv. HBS), který zaruþuje
absolutní oddČlení vody od alternativních rozpouštČdel a KWL.
l Pro manipulaci s infikovaným
prádlem se þastČji používají rozpustné pytle na prádlo. Jsou vyrobeny (vþetnČ uzávČrĤ) z polyvinilalkoholu a rozpouští se spolehlivČ i za studena. NejnovČji je nabízí
i firma Polytex, u nás jsou na trhu
dostupné pĜes firmu Kovoslužba
Praha, která je dováží z Británie.
Jsou vskutku stoprocentní ochranou všech, kteĜí s kontaminovaným prádlem manipulují.
l Neuplyne mČsíc, aby se neobjevily nové aktivity v mokrém
þištČní. K posledním patĜí odborný semináĜ firmy Treysse ve Wangenheimu. Tato firma má generální
zastoupení pro IPSO v NČmecku a
semináĜ využila k prezentaci techniky pro mokré þištČní této firmy.
Na semináĜi byli vítáni všichni zájemci o mokré þištČní a poĜádání
zdĤvodnČno stále rostoucím podílem ve vodČ udržovaných textilií.
Podobné semináĜe uspoĜádali i na
jiných místech v NČmecku.
l Zajímavý názor zaznČl na
setkání pradlákĤ severního Vestfálska: voda v létČ, kdy je jí ménČ
a získává se z vČtších hloubek má
jiné složení než v deštivých obdobích léta a mĤže se to projevit na
výsledcích praní.
l Jednou z posledních vymožeností pro pĤjþování prádla jsou tkaniny tkané technologií Beirtex.
PĜi ní se obetkává PES jádro vlákna bavlnČnou nití – tak je bavlna
z vnČjší strany textilie a propĤjþuje
textilii bavlnČný omak, aþ je skuteþné složení 50 % ba + 50 % PES.
Navíc má tato textilie menší sklon
ke žmolkovatČní a v pČtistupĖové
stupnici je hodnocena þíslem 4-5,
což znamená velmi dobrou odolnost. Pro zajímavost bČžné zboží
(napĜ. satén) dosahuje hodnot 2-3.
Prádlo Beirtex se rychle rozšiĜuje
v pĤjþovnách textilií.
l Hohensteiner Institut otevĜel
již druhé zastoupení v Indii. Je
v jihoindické metropoli Tirupur.
Má se v první ĜadČ zabývat certifikací indických textilních výrobkĤ
podle normy Oeko-Tex Standard
100. PracovištČ ale nabízí i Ĝadu
standardních textilních testĤ na
materiál, výrobky, jejich zpracování a užitkovost.
l Datamars na výstavČ v Las
Vegas 2007 demonstroval nové
odþítací možnosti þipĤ. ýtecí systém Bundle odþítá z balíkĤ prádla
rychlostí 15 ks/sec. Systém mĤže
být integrován do dopravních systémĤ. Vystavena byla i vysokofrekvenþní tunelová anténa, která þítá
více než 50 kusĤ prádla za ménČ
než 10 sekund. Ideální systém pro
identifikaci kontaminovaného prádla! Velká rámová anténa odþítá
kusy ve velkém vaku: 400 kusĤ ve
125 kg se odeþte za ménČ než 60
sec s 98% pĜesností.
8
15.4.2008 9:29:34
PYTLE NA PRÁDLO A FRANCIE
O tom, jak se používají pytle na prádlo u nás víme a máme dost informací
i z NČmecka, kde mnozí þtenáĜi Ĝadu
prádelen navštívili. Jak si ale poþínají
Francouzi?
ObecnČ platí, že pytle jsou zhotoveny ze 100%-ní PES tkaniny o plošné
hmotnosti 220 až 240 g/m2. Na zhotovení jednoho pytle je tĜeba cca 1,5m2
textilie a hmotnost prázdného pytle je
tedy kolem 0,3 kg. Pytle se bČžnČ plní
10 kg špinavého prádla (nČkdy i 15
kg). Uvažujeme-li prádelnu s výkonem
10t/den, potĜebuje dennČ 1000 ks pytlĤ
a navíc tedy vypere 300 kg pytlĤ. Za
rok je to 75 tun prádla navíc a náklady
kolem 100 000 Kþ, což není zanedbatelné. Každé snížení plošné hmotnosti
materiálu pytlĤ vede tedy k úsporám.
Pytle jsou uzavĜeny roubíkovým
uzávČrem, který se musí v praþce bez
problémĤ otevĜít. Pytle v NČmecku
i ýR jsou bílé a podle vytĜídČného
sortimentu opatĜeny barevnými pruhy.
O významu barvy musí být zákazník
dobĜe informován, s oznaþením se
ztotožnit a je respektovat. V nemocnici tĜídí prádlo spousta pomocných pracovnic – ty všechny musí být vhodnČ
motivovány, aby tĜídČní probíhalo tak,
jak má. Všichni víme, že tomu tak
vždy není a víme také o zdravotnických zaĜízeních, kde tĜídČní selhává,
aþ hlavní i vrchní sestry s tĜídČním
souhlasí. Selhává na té nejnižší úrovni, totiž tam, kde se pytle špinavým
prádlem plní, na operaþních sálech,
na pacientských pokojích, na ošetĜovnách. Nejen že prádlo není vytĜídČno.
Ale þasto obsahuje i pĜedmČty s fatálními následky pro prádelnu: injekþní
stĜíkaþky, skalpely a chirurgické ná-
stroje. Není-li prádlo dĤslednČ vytĜídČno, pereme vše v podstatČ jednou
technologií- Ta zdaleka není optimální
ani co do úþinnosti, a ani co do nákladĤ. NetĜídČné prádlo má v praxi nižší
životnost a rychleji se opotĜebí.
Ve Francii ulehþují tĜídČní prádla
tím,že na pytlech je slovem i obrazem
pĜedtištČna kategorie prádla, které se
do pytle vkládá. Jsem pĜesvČdþen, že
je to skvČlý nápad ulehþující tĜídČní.
U této nekvalifikované práce se pracovnice stĜídají jako na bČžícím páse
a názorné znaþení nováþkĤm jistČ
výraznČ pomĤže. Francouzské pytle
jsou navíc kĜiklavČ barevné. PrĤmČrné
francouzské nemocniþní prádelny pracují se sedmi rĤznými barvami pytlĤ.
Pytlových systémĤ co do velikosti
i zpĤsobĤ uzavĜení i tvaru je nepĜeberné, množství a výbČr je ponechán
na prádelnČ. UskladnČní plných pytlĤ
ulehþuje jejich pravidelný pĤdorys.
Uzavíracích systémĤ je nejménČ 20.
Francouzi nejsou nijak citliví na koncové uzávČry a druky a kroužky jsou
Ĝešením nejbČžnČjším. Pokud hrozí pĜi
praní s ostatním prádlem že se uzávČr
poškodí, perou se pytle zvlášĢ.
BČžná manipulace s pytli je tato:
manipulují se vždy pytle urþité barvy
(tedy urþitý sortiment). Pytel se zavČsí
na dnČ našitým poutkem na transportní
zaĜízení (to mĤže být napĜ. ĜetČzový
dopravník) a ten pĜenese pytel na tĜídící stanici. Zde obsluha uvolní uzávČr,
prádlo se vysype a dotĜídí. DotĜíćuje
se do trychtýĜovitých shozĤ. Ve Francii se tedy špinavé zdravotnické prádlo
dĤslednČ tĜídí. Prázdné pytle se z transportního zaĜízení snímají a perou. Po
praní se suší, skládají a dopravují zpČt
do nemocnic. PĤvodní zvyklostí bylo
pytle neskládat na skladaþi ale jen ruþnČ a po pČti þi deseti kusech vkládat do
jiného transportního pytle. Dnes se již
pĜevážnČ skládají na skladaþích.
Co se týká barevného znaþení pytlĤ,
není ve Francii do pytle zatkáváno, ale
pytle jsou opatĜeny potiskem. Výsledek je lepší na pohled, lze zvýraznit
detaily a navíc potisk po celé ploše
pytle je þitelnČjší a výraznČjší. Obsluha konfrontována s výraznČjším znaþením pytlĤ se ménČ mýlí a tĜídČní je
pĜesnČjší s menším výskytem chyb.
Již jsem pĜedeslal, že ve Francii se
špinavé zdravotnické prádlo tĜídí- Je
tomu tak ve vČtšinČ evropských zemí
a výjimkou je jen NČmecko, Rakousko
a ýesko, kde tĜídČní špinavého zdravotnického prádla není povoleno. Je velmi
pravdČpodobné, že vývoj i v tČchto
zemích nakonec tĜídČní povolí. TĜídČní po rozvolnČní je namáhavé, protože
prádlo je vlhké, tČžké a „lepivé“, tĜídíme-li po sušení, nemĤže být sušení optimálnČ nastaveno vzhledem k rozdílnému sortimentu sušenému spoleþnČ.
Z hlediska technologie je tedy tĜídČní
pĜed praním optimální.
TĜídícímu pracovišti vČnují ovšem
Francouzi zvláštní pozornost. Nesmí
zde pracovat tČhotné ženy a pĜestávka
je každé 3 hodiny. Pracuje se dĤslednČ
v ochranných pomĤckách, pracovníci tĜídČní mají k dispozici i detektory
kovĤ a pracovištČ má zvláštní vČtrání.
Již bylo Ĝeþeno, že plošná hmotnost
materiálu pytlĤ je 220-240 g/m2. NČmecké pĜedpisy vyžadují minim. 220
g/m2 a totéž v podstatČ se dodržuje
i u nás. Tkanina musí mít vyrovnané
osnovní a útkové niti a klasická pyt-
lovina 230 g/cm2 má na 1 cm 20 nití
v osnovČ a 15 v útku. ZmínČný pĜedpis je starý 20 let a je otázka, zda není
pĜekonaný Francouzi používají na
zhotovení pytlĤ PES tkaninu 180 g/m2
a ta má na 1 cm v osnovČ a 2 v útku.
Materiál je tedy hustČji tkaný než klasicky tČžší a z tohoto pohledu je zcela
rovnocenný. SamozĜejmČ, že to není
jediné kritérium pro vhodnost materiálu na výrobu pytlĤ a rozhoduje tĜeba
i tloušĢka nití, zpĤsob konfekcionování, pevnost tkaniny atp. Živnost pytle
závisí i na tom, zda je šit podél osnovy
nebo ne. V každém pĜípadČ je moderní
textilní prĤmysl s to nabídnout lehþí materiály s lepšími vlastnostmi na
výrobu pytlĤ než se traduje a škoda,
že tuto možnost nevyužíváme. Pokud
ovšem ze strany prádelen nebude tento
požadavek jasnČ vyjádĜen, textilní prĤmysl zažitou výrobu mČnit nebude.
Ve Francii se na pytle dívají nejen
jako na technickou a ekonomickou
pomĤcku pro pĜedtĜídČní a dopravu
prádla, ale pytle se považují i za vizitku prádelny vĤþi zákazníkĤm. Ti dnes
nehledí jen na cenu služby, ale i na
prezentaþní detaily. A mezi nČ pytel
patĜí! PĜi návratu k zákazníkovi musí
být nejen barevnČ a stylisticky poutavé, ale také perfektnČ þisté a dobĜe
složené. BČžnou souþástí oznaþení
pytle je logo prádelny a mĤže se stá,
že velký zákazník ocení na pytli i své
vlastní logo. Na pytel tedy pohlížejme
i jako na reklamní prostĜedek.
Shrnu-li francouzské zvyklosti,
pak by nemČly zapadnout dvČ zajímavé myšlenky? Barevný potisk pytlĤ
a úvaha o nižší plošné hmotnosti materiálĤ pro pytle.
-izk-
Zajímavosti Ɣ Zajímavosti Ɣ Zajímavosti
l Kannegiesser má nový vkladaþ
EMQW pro vkládání nových kusĤ
vþetnČ tČch nejvČtších prostČradel.
Je urþen pro žehliþe o šíĜi 4 m a obsluha je 4-stanicová. PĜi žehlení ve 2
drahách umožĖuje vkládat až 2x99 =
1800 ks/hod.
l ýištČní v tekutém CO2 se
rozšiĜuje. O koncepci Fred Butler
jsme již psali. Novým cílem projektu je do roku 2011 v EvropČ 200
centrálních þistíren s 1000 filiálkami (sbČrny) a 12 000 zamČstnanci.
ýistící stroje vyrábí pro Evropu
Electrolux.
l Podle nČmecké hospodáĜské
komory mohly prádelny v roce
2007 poþítat s tČmito úvČrovými
podmínkami: úvČr 25 000 až 5
mil. € na 10 let s odkladem splátek
2roky a pĜedem dohodnutým úrokem mezi 4,4 až 7,5% nebo na 20
let s odkladem 3 roky a revizí úrokové míry po 10 letech. ÚvČr mohl
krýt celých 100% investiþního zámČru.
l Víte, co je to tweed? VolnČ
tkaná textilie s keprovou vazbou
z melírované vlnČné mykané pĜíze.
Originální pĤvodem a nejkvalitnČjší
je HarrisĤv Tweed, který se tká na
9
skotských Hebridách tradiþním zpĤsobem již tĜetí generaci stejnojmenné rodiny. Tká se výhradnČ z místní
vlny a inspirací pro barvy a vzory je
místní divoká pĜíroda. Obleky, þepice, hraþky lze koupit v místním obchĤdku. Velmi drahý originál je þasti
napodobován.
l Rakouská hospodáĜská komora
spolu s MŽP pĜišla s plánem „bike2business“. Jde o iniciativu co
nejvíce používat na cestách do práce
kola.: zlepší fyzickou kondici a šetĜí
životní prostĜedí. Podnik s nejlepšími
výsledky získá v roce 2007 zvláštní
cenu. iniciativa vychází ze zjištČní,
že ¼ ĜidiþĤ jezdí na vzdálenost kratší
než 2 km a ½ ménČ než 5 km. To jsou
vzdálenosti snadno pĜekonatelné na
kole.
l Nové komplexotvorní þinidlo je metylglycíndioctová kyselina
(MGDA), kterou si nechala patentovat švýcarská firma BASF. Je na
ní pozoruhodné, že je biologicky
odbouratelná, neškodí životnímu
prostĜedí a není toxická. Pracím
prostĜedkĤm dodává silný primární
prací efekt a v sypkých detergentech mĤže nahradit Zeolith. Navíc
se látka osvČdþila jako Prespotter tj.
k pĜeddetáši límcĤ, rukávĤ atp. UrþitČ se s ní brzy najde v detergentech
setkáme.
l IFI (International Fanricare
Institute) zmČnila v þervnu jméno
na DLI (Drycleaning and Laundry
Institute). Mluvþí Bill Fischer zmČnu jména uvedl tím, že nové jméno
bude srozumitelnČjší pro širokou veĜejnost.
l Ze svČta vČdy pĜichází zajímavá zpráva. Jako palivo z biomasy
se zatím vyrábČl jen etanol. Nyní se
podaĜilo v laboratoĜi unoverzity Wiscioncine – Madison pĜipravit z biomasy cukry a ty pĜevést na 2,5-dimetylfuran (DMF) Ten je použitelný
jako palivo pro spalovací motory
a výhĜevností odpovídajícímu benzínu. Toto palivo je sluþitelné se životním prostĜedím a lidstvu se otevírá
nová cesta nezávislosti na fosilních
palivech.
l O složení pracovních prostĜedkĤ jsme psali opakovanČ. Skuteþné složení je þím dál tím složitČjší
a látek v detergentech pĜibývá. Firma
Henkem napĜ. udává složení svých
pracích prostĜedkĤ na internetu ve
shodČ s naĜízením EC 648/2004. Je
k neuvČĜení, že napĜ. v detergentu
Persil Gold (na trhu zcela bČžný) je
41 rĤzných chemikálií!
l Souþástí internacionalizace
firmy Girbau bylo otevĜení poboþky
v þínském Hong-Kongu a Shenzenu. Podle þínského Ĝeditele Sammy
Thunga jde o konsolidaci prodejní
sítČ v této obrovské zemi a rozšíĜení
servisu v období pĜed olympiádou.
l Prádlo z ruských dálkových
vlakĤ se pere v centrálních prádelnách v Saratovu, SamaĜe, Chabarovsku a Penze. dálkovou dopravu provozuje firma Nuovo Martini. Prádelny jsou zaĜízeny technologií Girabu
(tunely TBS-50, lisy SPR-50, sušiþe
ST-100 atd.) Nuovo je s dodavatelem
technologie spokojena.
l Výhrady proti uhelným elektrárnám jsou zĜejmČ na místČ. NejvČtším
zneþišĢovatelem životního prostĜedí
z hlediska produkce oxidu uhliþitého
je polská elektrárna Belchatov, která
roþnČ vypustí do ovzduší více než 30
mil. tun (!) tohoto plynu. Spaluje hnČdé uhlí. Jiný rekord drží Ĝecká elektrárna Agios Dimitreos, která pĜi spalování hnČdého uhlí produkuje 1,35 kg
oxidu uhliþitého na 1 kWh vyrobené
energie. MĤžeme se potom divit problémĤm s klimatickými zmČnami?
Informátor 2/2008
15.4.2008 9:29:35
VÝSLEDKY VYUŽITÍM OZONOVÉ TECHNOLOGIE V PRģMYSLOVÉM PRANÍ
OZON A PRÁDELENSKÁ TECHNOLOGIE
Ve složitosti chemie ozonu lze spatĜovat pĜíþinu toho, že ozon podle dostupných informací nenalezl doposud
významnČjšího uplatnČní v prádelenské
technologii. Na druhé stranČ je pravdou,
že napĜ. Spoleþenost Purotek se zabývá praním v ozonových lázních, avšak
podrobnČjší
technicko-technologické
informace nejsou uvedeny. StejnČ tomu
tak je i u dalších firem. Kanadská spoleþnost Azcozon Industrie Limited nabízí generátory k výrobČ ozonu, adsorpþní
zaĜízení a další vybavení. Ve svých firemních materiálech uvádí nČkolik hotelových prádelen využívajících ozon
v prádelenské technologii, podobnČ jako
spoleþnost REM Company Inc. z USA
a nebo holdingová spoleþnost Lenntech
Water - & Luchtbeh. Holding b. v. z Holandska.
Na prvním místČ v popisu výhod již
zmínČnými firmami jsou uvádČny dezinfekþní úþinky ozonové vody, dále snížení energetické nároþnosti praní, nákladĤ
na detergenty a možnost recyklace vody.
Podstata úþinkĤ ozonu v soustavČ
asociativního koloidu však ve firemní,
ani dostupné svČtové literatuĜe, nebyla
nalezena.
Desorpþní úþinky vodného roztoku ozonu jsou však uvádČny v jiných souvislostech. Je publikován vliv ozonu na desorpci
detergentu z povrchu uhelného prachu (1).
Byly studovány zmČny úhlu smáþení polypropylenu úþinkem ozonu (2).
ZmČna úhlu smáþení je v této práci
vysvČtlována atakem ozonu na polypropylen za vzniku hydroxykarboxylových
derivátĤ.
Podle již dĜíve zmínČných firemních
materiálĤ se ozonu, respektive ozonové
vody, využívá v prádelnách k praní, bČlení a dezinfekci prádla. Z této informace
je na první pohled zĜejmé, že dochází ke
smČšování tĜí zcela rozdílných technologických kategorií.
Praní je proces, jehož hybnou silou
je zmČna entropie soustavy. V dostupné
literatuĜe však nebyly nalezeny souvislosti postaþující k technologické aplikaci
ozonu s reprodukovatelnými výsledky
praní.
BČlení je postaveno na chemické
reakci, jejímž dĤsledkem je eliminace
chromoforu jeho oxidací. Biocidní vlastnosti láznČ jsou výslednicí Ĝady faktorĤ,
které pĜinejmenším pĜedstavuje rezistence mikroorganismĤ, koncentrace ozonu
v prostĜedí, doba expozice, hodnota pH
roztoku a jeho teplota atd.
Na druhé stranČ však nesporný pĜínos
i tohoto technologického pojetí ozonu
v souvislosti s ošetĜováním prádla lze
spatĜovat v tom, že v obecné rovinČ vymezuje rámec celého problému.
Aplikace ozonu jako bČlícího prostĜedku pĜináší v porovnání se slouþeninami
chloru ve vyšším oxidaþním stupni a nebo
peroxidy celou Ĝadu problémĤ. Technicky
nejzávažnČjší pĜekážkou k dosažení požadovaného bČlícího úþinku je pomČrnČ
vysoká koncentrace ozonu, což je spojeno
s riziky hygienickými a bezpeþnostními,
dále s náklady na výrobu ozonu nebo ozonizací. Nelze pominout ani korozivní úþinky jak ozonu, tak jeho vodného roztoku.
BČlení ozonem proto v podmínkách
prĤmyslových prádelen nepĜedstavuje
výhody oproti standardním postupĤm.
Informátor 2/2008
Využití ozonu k dezinfekci prádla
a technologického zaĜízení prádelny
naráželo v ýeské republice na legislativní bariéru, která vyplývá z Vyhl.
þ.195/2005, protože ozon není schváleným dezinfekþním prostĜedkem. Tuto
bariéru se však již i v ýeské republice
daĜí zásluhou spoleþnosti Aplikace ozonových technologií, s.r.o. pĜekonávat.
RĤzné technologické pojetí ozonu
jako složky pracovní láznČ je uvádČno
i v patentové literatuĜe. V amerických
patentových spisech je zĜetelnČ patrný
velice rychlý vývoj technologie praní
s ozonem. V roce 1996 byly patentovány
nČkteré vlivy ozonu na proces praní (3).
V tomto patentu jsou popsány výhody,
které pĜináší využití ozonu v prádelenské technologii.V roce 1998 je patentován komplexní technologický sytém na
využití ozonu pĜi ošetĜování prádla (4).
O rok pozdČji je patentována recyklace
technologické vody, která je založena
právČ na využití ozonu (5). Praktické Ĝešení vztahu mezi charakterem zneþištČní
prádla a koncentrací ozonu v pracovní
lázni je patentováno v roce 2002 (6).
V citovaných pramenech je na ozon
nahlíženo jako na bČlící a oxidaþní složku pracovní láznČ. Potenciální možnosti
vodného roztoku ozonu, které naznaþuje
elektrofilní povaha molekuly, však zĤstávají stranou.
Velmi inspirativní je popis mechanismu vzniku klastrĤ ozonu ve vodném roztoku (7). Podle autorĤ je ozonový klastr
dĤsledkem interakcí delokalizovaných
vazeb molekuly ozonu a vody.
Naznaþený mechanismus vzniku ozonových klastrĤ ukázal, že použití ozonu
jako složky pracovní láznČ se nemusí
odvíjet pouze od jeho oxidaþních a dezinfekþních vlastností, ale že jeho elektrofilní povaha nabízí širší, komplexnČjší
využití, postavené na synergickém pĤsobení s ostatními složkami pracovní láznČ
na praní.
V roce 2006 byl popsán vliv ozonu
rozpuštČného ve vodČ na stupeĖ agregace tenzidu (8).
V rámci Ĝešení programového projektu výzkumu a vývoje za finanþní podpory
MPO ýR byly studovány širší možnosti
využití ozonu v prádelenské technologii.
Základním krokem k jeho využití bylo
nalezení cesty ke stabilizaci úþinkĤ ozonem sycené vody. Tento krok podstatnČ
snižuje nároky na výrobní zaĜízení ozonu a zaruþuje reprodukci úþinkĤ jeho
roztoku. Využitím výstupĤ výzkumnČ
vývojové práce pĜineslo proto velmi zajímavé výsledky.
Praktické výsledky
Výsledky praní ozonovou technologií v prádelnČ Retre s.r.o. zcela naplnily
pĜedpoklady vložené do nové technologie. V prvém pĜiblížení byla pozornost
vČnována silnČ zneþištČnému prádlu pranému ve vsádkových praþkách. NáslednČ byla ozonová technologie aplikována
v režimu kontinuálního praní. Ve všech
pĜípadech vystupovaly do popĜedí tĜi základní pĜednosti:
1. Úþinek stabilizované ozonem sycené vody pĜi nižší teplotČ pracovních
lázní je stejný a nebo srovnatelný
s úþinkem praní v obvyklých lázních
pĜi teplotČ praní 85 °C.
2. Úþinkem ozonem sycené stabilizované vody došlo ke snížení mikrobiologické kontaminace prádla
3. Úþinek ozonem sycené stabilizované
vody vede ke snížení spotĜeby detergentĤ
Praní silnČ zneþištČného prádla
Ozonová technologie byla aplikována
na silnČ zašpinČné montérky v praþce
Primus o kapacitČ 22 kg prádla.
Úþinnost praní byla v prvém pĜiblížení sledována porovnáváním míry
vyprání stávající technologií a technologií postavenou na soustavČ Gemini
a ozonem sycené stabilizované vody
pĜi teplotČ láznČ 30 °C. Obrázky þíslo
1 a 2 ukazují stupeĖ a charakter zneþištČní prádla, které bylo použito k zkouškám. Úþinnost praní s ozonovou stabilizovanou vodou dokumentují obrázky
þíslo 3 – 5.
Obrázek þ. 5
Porovnání ukázalo, že úþinkem stabilizované ozonem sycené vody bylo pĜi
teplotČ láznČ 30 °C dosaženo prakticky
srovnatelného výsledku praní jako pĜi
teplotČ 85 °C.
Zcela nesrovnatelná se však ukázala
míra mikrobiologické kontaminace prádla, což ukazují následující obrázky þ.
6a7
Obrázek þ. 1
Obvyklé praní pĜi teplotČ 85 °C
Obrázek þíslo 6
Obrázek þ. 2
Obrázek þ. 3
Obrázek þ. 4
Ozonová technologie, praní pĜi 30 °C
Obrázek þíslo 7
Na základČ dosažených výsledkĤ a
získaných zkušeností bylo pĜistoupeno
k provozním zkouškám úþinkĤ ozonem
sycené stabilizované vody na kontinuální praþce v prádelnČ Retre s.r.o. TĜeboĖ.
Vedle již zmínČného vlivu na úþinnost
praní pĜi nižších teplotách, bakteriocidních a fungicidních úþinkĤ, byly sledovány také další vlivy, a to pĜedevším na
amortizaci tkaniny, spotĜebu prostĜedkĤ
na praní, korozivní pĤsobení na zaĜízení
a emise ozonu do pracovního prostĜedí.
Zkoušky byly provádČny po dobu 6 mČsícĤ. Pro zajímavost, obrázek þ. 8, zachycuje generátor ozonem sycené vody firmy
Azcozon Kanada, kterou instalovala spoleþnost Aplikace ozonových technologií,
s.r.o k napájení kontinuální praþky.
10
15.4.2008 9:29:36
Výsledky ozonové technologie
na kontinuální praĀce
PĜednČ je tĜeba konstatovat, že využití ozonové stabilizované vody k praní rĤzného sortimentu prádla s rĤzným
charakterem zneþištČní v kontinuální
praþce v podmínkách provozovny prádelny Retre s.r.o. potvrdilo již dĜíve
zmínČné základní výhody.
1. Bakteriocidní a fungicidní vlastnosti pracovních lázní pĜi nízkých
teplotách.
2. Podstatné snížení teploty pracovní láznČ na hlavní praní.
3. Pokles spotĜeby detergentĤ.
Pro ilustraci úspory energie zachycuje vliv teploty hlavní pracovní láznČ na
úþinnost praní tabulka þíslo 1:
Voda sycená ozonem
Teplota pracovní láznČ na hlavní praní
33 °C
43 °C
57 °C
Voda bez ozonu
Teplota pracovní láznČ na hlavní praní
77 °C
Úþinnost praní
75,7 %
84,1 %
92,0 %
Úþinnost praní
73,5
Teplota je v tabulce uvedena v prĤmČrné hodnotČ. Odchylka od této hodnoty dosahovala ± 2 °C.
Obrázek þíslo 9
Z provoznČ-ekonomického
hlediska se jako výhodná ukazuje teplota hlavní pracovní láznČ
kolem 45 °C.
Po dobu zkoušek nebyly zjištČny emise ozonu do
ovzduší pĜekraþující stanovené
limity. RovnČž nebyly nalezeny dĤsledky koroze ozonu
na technologickém zaĜízení a to ani na membránách lisu.
Pro ilustraci je na obrázku
þ. 9 zachyceno prádlo vyprané
ozonovou technologií.
Vyhodnocení vzorku standardního klĤcku po 50násobném praní ozonovou
technologií v kontinuální praþce prádelny Retre s.r.o. byl provádČn jednak
podle PNY prádelny a jednak metodikou TZÚ Brno.
Standardní klĤcek, který byl k testĤm použit, byl dodán TZÚ Brno. Pracovní láznČ na praní byly tvoĜeny zkušebními a vývojovými vzorky prostĜedkĤ Ĝady Gemini a po dobu testu se nemČnily. Teplota pracovní láznČ na
hlavní praní se pohybovala mezi 35 °C – 45 °C.
Výsledky vyšetĜení vzorku klĤcku po 50násobném vyprání podle PNY
prádelny jsou shrnuty v tabulce þíslo 2:
Ukazatel
Anorganická inkrustace
Organická inkrustace
Vliv na bČlost
Výluh ze vzorku, hodnota pH
Výluh ze vzorku, vodivost
Hodnota
0,2 %
0,3 %
104 %
7,5
0,28 mS/cm
Poznámka
Vylouþen vliv OZP
Napájecí voda 8,5
Napájecí voda 0,20 mS/cm
Vliv pracovních lázní na tkaninu po 50násobném vyprání ozonovou technologií vyhodnocenou metodikou TZÚ Brno je zachycen na obrázku þ. 10.
Chemické testy na prokázaní poškození vlákna (aldehydické a karboxylové
skupiny) byly se standardem srovnatelné. Opakované testy mikrobiologické kontaminace prádla byly negativní.
Složení odpadních vod odráží podstatné snížení prostĜedkĤ na praní, což
znamená jednak úsporu, ale také výrazný pokles zatížení odpadních vod.
PĜíklad výsledku analýzy vzorku tČchto vod, a to jak pĜímo z hlavního praní (vzorek þ. 16 876), tak z máchací láznČ (vzorek 16877) je zachycen na
obrázku þíslo 11.
11
Informátor 2/2008
15.4.2008 9:29:39
V prĤbČhu zkoušek se ukázalo, že úþinnost praní i ozonovou technologií
je ovlivĖována obsahem reziduií detergentĤ v prádle. PĜi obsahu anorganické inkrustace v prádle pĜevyšujícím 1,3 % se ukázalo jako výhodné pĜed
praním ozonovou technologií rezidua z prádla nejprve odstranit.
Praktické výsledky technologie, jak na vkládacích praþkách, tak na kontinuálním zaĜízení ukazují, že využití ozonu v prádelenské technologii snižuje energetickou nároþnost procesu o 40 %, zajišĢuje požadovanou
úþinnost pracovních lázní, pĜináší úspory detergentĤ až o 60 %, což
ní mĤže nastoupit cestu rozvoje odvČtví v harmonickém vztahu s pĜírodou. Využití ozonem sycené vody s moderními typy amfifilních slouþenin
jsou ukázkou a zároveĖ pĜíkladem možného ekonomického rozvoje odvČtví na základČ technologií vycházejících z podmínek trvale udržitelného rozvoje.
Spoleþnost DonGemini s.r.o., autoĜi nové technologie, ale také prádelna
Retre s.r.o. rádi pĜispČjí nejenom k jejímu rozšíĜení, ale i k dalšímu rozvoji
se všemi, kteĜí mají zájem o zefektivnČní prádelenského provozu cestou
v podstatČ usnadĖuje pĜípadnou recyklaci vody a zajišĢuje mikrobiologickou nezávadnost prádla.
Ozon je za urþitých podmínek nespornČ velmi zajímavou složkou
láznČ, která výraznČ zvyšuje efektivnost procesu praní a snižuje ekologickou stopu provozu.
NejdĤležitČjší a rozhodující pro využití jakkoliv technologie však stále
zĤstává spokojenost uživatelĤ prádla. PĜevládající názor je zachycen na obrázcích 12 a 13.
snižování ekologické stopy provozu, snižováním energetické nároþnosti
praní, zvyšováním hygienické úrovnČ poskytované služby a prodloužením
životnosti prádla.
Uvedené výsledky, jak již bylo naznaþeno v úvodu, byly dosaženy využitím výstupĤ programu projektu výzkumu a vývoje finanþnČ podporovaného
MPO ýR. Podle závČrĤ oponentního Ĝízení k programu projektu pĜed orgánem Ministerstva prĤmyslu a obchodu ýR pĜedstavují novČ vypracované
postupy nejenom solidní základ, ale také odrazový mĤstek k pĜekonání zastaralých pĜedstav o technologii praní, které jsou sice ekonomicky zajímavé
pro dodavatele prostĜedkĤ na praní, ale v koneþném dĤsledku zpĤsobují
nedozírné škody na životním prostĜedí a lidském zdraví. Náklady na odstranČní tČchto následných škod však obvykle nese celá spoleþnost.
Jenom moderní pojetí a hluboká znalost problematiky technologie pra-
Informátor 2/2008
Seznam literatury:
1. Gao Y, Kulaots I., Chen X, Aggarwal R, Mehta A, Suuberg EM, Hurt RH.
Ozonation for the chemical modification of carbon surfaces in fly ash.
Fuel 2001; 80(5):765-768
3. Heng-Yong Nie: Scannig Probe microscopy, Surface Science Western,
University of Western Ontario, London, Ontario, Canada, N6A 5B7
3. U.S. pat.: 5, 493, 743, (27. 2. 1996)
4. U.S. pat.: 5, 806, 120, (19. 9. 1998)
5. U.S. pat.: 5, 960, 501, (10. 5. 1999)
6. U.S. pat.: 6, 418, 580, (16. 7. 2002)
7. Eduardo M. Sproviero, Devon M. M. Philip, Sergio D. Dalosto, and Victor S. Batista: Ozone-Water Clusters: NBO Analysis of Stereoelectronic
Interactions
8. Kostkan J.: PV 2006 - 428
Ing. Jan Kostkan
12
15.4.2008 9:29:42
Novinky oboru XXVII
Materiál pro 21. století
V Aachách se pĜed þasem konala
33. textilní konference Europrogess
s hlavním mottem „Od materiálu
k funkci“. PoĜadatelem konference
jsou mČstské univerzity a vysoké
školy a o kvalitČ pĜednášek nelze
pochybovat. Konference byla vČnována výhledĤm textilnictví a
novým materiálĤm s výhledem až
k roku 2020. Prádelenští si s mimoĜádným zájmem vyslechli zejména
výklad profesora Gunnara Heinsohna z brémské univerzity o novinkách v textilu pro pĜíští léta. KromČ
mnoha jiných perspektiv i vlákna
Dyneema, zde v souvislosti s jejich
povrchovou úpravou uhlíkovými
váleþky pro výrobu neprĤstĜelných
vest. Vlákna Dyneema jsou jedním
z posledních novinek výzkumu a
aplikace v prĤmyslu. Nevíme o nich
v podstatČ nic a je tedy na místČ tuto
mezeru vyplnit a þtenáĜe s novinkou
seznámit. Jde o materiál se zcela neobvyklými vlastnostmi, všestrannČ
použitelný v mnoha oborech lidské
þinnost. V pravdČ materiál 21. století!
Chemicky jde o vlákna z polyetrylenu (dále jen PE), který byl objeven již v roce 1898. Je to jednoduchá slouþenina tvoĜená skupinami
(-CH2-CH2-)n. Ty jsou u bČžného PE
prostorovČ zĜetČzeny. To je PE, známý jako bČžný plast z obalové techniky (folie, sáþky, výlisky) se zcela
jinými vlastnostmi než tzv. HD PE,
o kterém bude dále Ĝeþ. Tento PE je
tzv. mČkký, v obalové technice mu
patĜí tĜetina svČtového trhu a v roce
2001 se ho vyrobilo 52 mil. tun.
Molekula obalového PE je hodnČ
rozvČtvená a má stĜední molekulovou hmotnost 500-1000 kg/mol.
NČco jiného je PE s ultravysokou
molekulární hmotností (až 6000 kg/
mol), vysokou hustotou 0,94-0,97 g/
cm3 a s makromolekulou zĜetČzenou
podél. Nazývá se HD PE a aþ má
jednoduchou strukturu, vyrábí se
obtížnČ. Výrobu zvládl holandský
koncern Royal DSM teprve nedávno a HD PE vlákno uvedl na trh pod
znaþkou Dyneema. Vyrábí se jako
nekoneþné vlákno v rĤzných tloušĢkách, rovné nebo zkroucené, proti
stĜepinám odolná vpichovaná plst,
neuspoĜádané kompozitum odolné
proti kulkám a také zvláštČ þistý
produkt pro medicínské použití.
NejvýznamnČjší vlastností vlákna
je jeho neuvČĜitelná pevnost. Je to
nejpevnČjší vlákno, které má lidstvo
k disposici. Pevnost u vláknitých
materiálĤ se udává délkou, pĜi které
se vlastní vahou pĜetrhnou. U oceli je tato délka 37 km, u nylonu 92
km, u uhlíkového vlákna 171 km,
13
u aramidového 193 km a koneþnČ
u HD PE 375 km!!! Jiný pĜíklad
pevnosti: vezmeme-li pĜadeno o
tloušĢce 160 000 tex, má u HD PE
hmotnost 160 g/m, prĤmČr 1,42 cm
a unese neuvČĜitelných 53 820 kg,
zatím co napĜ. aramidové vlákno jen
30 530 kg, uhlíkové vlákno 27 400
kg a ocelové 5 870 kg. Tato obrovská pevnost pĜedurþuje HD PE
k výrobČ rybáĜských šĖĤr a sítí, jachetních, horolezeckých a záchranných lan, výrobu snowbordĤ, armování kokpitĤ nejrychlejších letadel,
ale také pro výrobu neprĤstĜelných
vest a nejmodernČjších sofistikovaných pancéĜĤ.
HD PE materiál plave na vodČ,
protože má o 5 % nižší hustotu, je
vysoce pružný – provazec se nezlomí ani po milionech ohybĤ. Nízká
dielektrická konstanta zpĤsobuje,
že materiál je neviditelný pro radar.
Je neuvČĜitelnČ chemicky odolný
v rozmezí pH 0-14. PodobnČ jako
ocel vede výteþnČ teplo ve smČru
vláken, což je výhodné pro sportovní ošacení. Otírá se za sucha 2,5-8x
ménČ a za mokra 1,5-40x ménČ než
jiná vlákna. Materiál z vláken je
schopen absorbovat obrovské množství energie, takže energie potĜebná
k prĤniku je dvojnásobná proti dosud užívanému aramidu. Energie
kulky nebo stĜepiny se transportuje
ve smČru vláken mnohem rychleji a
efektivnČji než u jiných materiálĤ,
pĜitom se neabsorbuje, ale nárazová
vlna se odráží. PrávČ proto se z tČchto vláken v kombinaci s aramidem
vyrábí kompozita a plsti, které slouží pro zhotovování ochranných balistických a protistĜepinových vest,
pĜikrývek na pumy, protipumových
stanĤ a závČsĤ proti výbuchu pro
zásahové jednotky a protiteroristická komanda.
NesmírnČ zajímavá je i aplikace
v medicínČ. Materiál mĤže být trvale ve styku s lidskou pokožkou a
tkánČmi, nedráždí. Vysoká pevnost,
nízká hmotnost a snášenlivost pĜedurþuje materiál pro výrobu ortopedických implantátĤ, které mohou
být menší a lehþí. Jsou odolné proti
abrazi. Z HD PE se dokonce vyrábí
i chirurgické nástroje, dosud zhotovované z vysoce legované nerezové
oceli. HD PE pro chirurgické úþely
se vyrábí v superþistých prostorách
a na konci výroby je ještČ zaĜazena
speciální þistící operace, kterou se
odstraní i stopy neþistot a rozpouštČdel.
Z HD PE se zhotovuje speciální
spodní sportovní ošacení, protože
materiál je extrémnČ lehký a pružný, nedráždí pokožku a splĖuje nor-
mu Öeko-Tex Standard 100. DobĜe
vede teplo a je vysoce odolný proti
opotĜebení. Málo se špiní, protože
adheze špíny na povrchu je nízká.
Bez ztráty vlastností se mĤže prát
mnohokráte, protože je odolný proti
vodČ, detergentĤm i chemikáliím.
Nevýhodou je samozĜejmČ vysoká
cena a proto se kombinuje s jinými
textilními materiály (ba, PAD, PES).
Získáme tak ménČ nároþné a levnČjší materiálové varianty. Pro textilní úþely se z nekoneþného vlákna
vyrábí pĜíze, pĜípadnČ i smČsová
s jinými materiály. Jde o vynikající materiál pro výrobu ochranných
rukavic (pro Ĝezníky) nebo ochranných odČvĤ. Jistou nevýhodou je, že
materiál nelze barvit a je vždy bílý,
nanejvýš lze dosáhnout stĜíkaný
efekt v kombinaci s jiným barevným
materiálem.
VraĢme se ale ještČ k ochranným
balistickým vestám. Ty se vyrábČjí v rĤzném provedení jako vnitĜní lehké, vnČjší lehké, stĜední atd.
s rĤznou mírou ochranného úþinku.
ýím je vČtší, tím více vesta omezuje
nositele v pohybu. Vždy se skládají z vnČjšího obalu, do kterého jsou
vloženy kompozitové nebo plstČné
ochranné pláty z nČkolika vrstev
navzájem ukládaných v úhlu 90o.
TČchto vest je u našich speciálních
jednotek na tisíce a oprávnČnČ vzniká otázka, zda se dají udržovat a jak.
K údržbČ možno uvést tyto zásady:
- každá kvalitní vesta má našitý
identifikaþní štítek, což vyžadují
normy
- udržuje se zásadnČ jen vnČjší
obal, nikoliv v nČm vložené ochranné balistické pláty – ty se musí pĜed
údržbou vesty vyĖat
- pĜed údržbou musí být všechny háþky, druky, zipy, které fixují
ochranné pláty, uzavĜené
- na identifikaþním štítku jsou
pokyny k údržbČ a to buć známými
symboly nebo slovním vyjádĜením,
obvykle v angliþtinČ
- povolená údržba je rĤzná a její
zpĤsob urþuje konfekcionáĜ vesty.
MĤže se stát, že není povoleno ani
praní a ani chemické þištČní – v tom
pĜípadČ lze vestu pouze stírat navlhþeným hadĜíkem
- je-li povoleno praní, pere se
pĜi náplni 75 % a teplotČ do 50 oC
neutrálním pracím prostĜedkem, bez
bČlení! Suší se pĜi nižší teplotČ
- mĤže být povoleno i chemické
þištČní v PER.
Balistické vesty jsou dnes bČžnou
souþástí výstroje policejních a speciálních vojenských jednotek. Pro prádelny ve velkých mČstech možná již
stojí za to, navázat kontakt a údržbu
nabídnout. Ne však bez pĜedcházející prohlídky identifikaþních štítkĤ
na používaných vestách.
Americkému standardu menší praþky odpovídá MILNOX SERIE X pro
náplĖ 25 až 27 kg
Informátor 2/2008
15.4.2008 9:29:44
Moderní 8kg praþka Girbau HS-5008
Snímek ukazuje velkou prohlížecí plochu pĜed vkladaþem BIKO
Informátor 2/2008
14
15.4.2008 9:29:45
Novinky oboru XXVIII
Textilie Outlast na našem trhu
Když pĜed nČkolika mČsíci pĜinesl Informátor první zprávy o novém termoregulaþním materiálu, šlo
o naprostou kuriozitu z kosmického
výzkumu, protože právČ tento materiál pomohl kosmonautĤm pĜežívat
kosmické vycházky v mrazivém prostĜedí hvČzdného prostoru. Objev je
jen o nČco starší 10 let. A dnes máme
na þeském trhu matracové podložky,
prošívané deky, pĜikrývky, ponožky,
obuv a sportovní obleþení z materiálu
OutlastR (chránČná znaþka) a kdokoliv
si tyto výrobky z termoregulaþního
materiálu mĤže koupit.
Technologie OutlastR zabudovává
do textilního materiálu desítky milionĤ drobných kuliþek, menších než je
prĤmČr vlákna, mikrokapslí naplnČných materiálem mČnícím skupenství
podle tČlesné teploty. PĜi pĜebytku tČlesného tepla tento materiál anglicky
zvaný PCM taje a tČlesné teplo odnímá, naopak když tČlo chladne, materiál tuhne a teplo tČlu dodává. PodobnČ
jako když taje led nebo mrzne voda.
Ochranný obal mikrokapslí je z polymerních plastĤ. Mikrokapsle, vyrábČné firmami Ciba a Microtek mají svĤj
vlastní název Termocule, který již
proniká do odborné literatury. Termocule se vpravují do vlákna již pĜi jeho
výrobČ anebo (zejména u netkaných
textílií pro outlastové podšívky nebo
spací pytle) se dodateþnČ nanášejí
na povrch textilie jako zvláštní úprava. Mikrokapsle snáší bez problémĤ
všechny textilní operace: spĜádání,
tkaní, pletení i úpravy.
Jaké jsou výhody Outlastu? Vyrovnávání teplot tČla, pĜi pĜehĜátí jen minimální pocení, redukce pocitĤ pĜehĜátí nebo podchlazení. Protože jde o
drahý a exkluzivní materiál, neponechávají výrobci nic náhodČ a všechny
fáze výrobního procesu dĤkladnČ testují. Na testování se podílí Americká
spoleþnost pro testování (ASTM =
The American Society for Testing),
pravdČpodobnČ nejvČtší testovací
spoleþnost svČta, založená již v roce
1898. Své standardy vydává jako normy ASTM a pro testování PCM materiálĤ byl vyvinut, pĜijat a zveĜejnČn
standard ASTM D7024. Pro vyjádĜení schopnosti produktu uchovávat a
uvolĖovat teplo v kontaktu s pokožkou byl pĜijat výraz ACR (Adaptive
Comfort Rating) þili adaptivní pomČr
pohodlí. Jeho hodnota je závislá na
typu, hustotČ a celkovém množství
termocul v textilii. Výrobky s vyšší
hodnotou mají i vČtší schopnost udržet tČlo v tepelné pohodČ. Klasické
výrobky mají ACR rovno nule protože postrádají termoregulaþní schop-
nosti. Pro zajímavost nČkteré hodnoty
ACR u výrobkĤ outlast:
pĜikrývky
500
podšívkoviny pro kazajky do
studeného poþasí
5000
spodní prádlo
1000
ponožky
250
polokošile
1250
kalhoty
3500
formální sako
3500
Existuje i zvláštní metoda ovČĜení
tepelného vlivu na materiál pĜi jeho
ohĜevu nebo ochlazení tzv. DSC.
Outlast materiály nejsou v žádném
rozporu se životním prostĜedím nebo
nejvyššími hygienickými požadavky
na textilie a mnozí jeho konfekcionáĜi jsou certifikováni podle normy
OekoStandard 100. Za zmínku stojí,
že technologii outlast byl v kvČtnu
2003 udČlen certifikát „kosmická
technologie“. Je to výjímeþné ocenČní výrobkĤ tČch spoleþností, kterých
pĤvodnČ kosmické technologie slouží následnČ ke zlepšení života všech
obþanĤ na zemi.
Na našem trhu ve specializovaných prodejnách kvalitního outdoorového obleþení si mĤžete poĜídit
licencované výrobky od firmy Infit.
Jde o prádlo nošené pĜímo na tČlo ve
velkém sortimentu se širokým rozsahem použití od bČžných aktivit až
po extrémní zátČž. V katalogu jsou
trika, spodky, roláky, mikiny atd.
Výrobky se perou pĜi teplotČ max.
40 oC, bez aviváže. Rychle schnou.
Jedinou prĤvodní nepĜíjemností je
žmolkování, k þemuž mají ostatnČ
sklon všechny výrobky z chemických vláken. Lze ho zmírnit praním
naruby. Pocity pĜi nošení outlastu
jsou zajímavé: v prvním okamžiku vnímáme ochlazení, po chvilce
ale již pĜíjemný pocit tepla a ještČ
pozdČji pĜestaneme prádlo vnímat,
jakoby se stalo souþástí našeho tČla.
Prádlo ale musí dobĜe padnout a být
v tČsném kontaktu s pokožkou.
Rozsah použití výrobkĤ z outlastu je mnohem širší než pouhé aplikace v odČvnictví. Používají se na
výrobu automobilových sedaþek, na
kanceláĜské židle, existuje i zvláštní
obal na nápoje (pivo zĤstává studené i v teplé ruce), na kvalitní sportovní obuv (Nike), rukavice, pĜilby,
ponožky a také na lĤžkoviny. Tyto
nejmodernČjší a vysoce funkþní pĜikrývky vyrábí Dita, v.d. v TáboĜe
nebo firma Klinmam v Bavorech u
Mikulova, vyrábí se také ale tĜeba
v MoskvČ. Outlast je vynikajícím
materiálem i pro výrobu polštáĜĤ,
matrací a spacích pytlĤ a i balistických vest a rĤzných aplikací ve
zdravotnictví. RozhodnČ se s ním
budeme setkávat v životČ i prádelnách mnohem þastČji než dosud.
-izk-
Novinky oboru XXIX
Hotelové prádlo pro alergiky?
V NČmecku žije 83 mil. obyvatel a
z toho je 24-32 mil. alergikĤ, tj. 30-40 %.
PĜeneseme-li tyto údaje do naší republiky, je u nás postiženo 3-4 mil. osob.
Již nČkolik let bijí na poplach dČtští
lékaĜi a uvádČjí zvyšující se poþet
alergických dČtí i v tČch nejnižších vČkových kategoriích. Udává se, že asi
70 % alergikĤ se do 8 let zmČní na astmatiky s diagnosou Astma bronchiale
a to je již vážný medicínský problém.
Alergici samozĜejmČ pracují, jezdí na služební cesty nebo dovolenou
a pĜespávají v hotelích. Vzniká tedy
otázka, jak tyto návštČvníky hotelĤ
alespoĖ þásteþnČ chránit. Hlavní pĜíþinou alergií v bytových prostorách jsou
roztoþi a jejich exkrementy. Je proto
tĜeba udČlat exkurzi do Ĝíše tČchto maliþkých pavoukovitých cizopasníkĤ.
Roztoþi existují v obrovském poþtu
50 000 druhĤ v 546 rodech a pĜedpokládá se, že o mnohých z nich zatím
vČda vĤbec neví. Žijí prakticky všude,
nejvíce však v pĤdČ, kde jsou jich statisíce na 1 m2. Naším problémem jsou
roztoþi domácí. Nacházejí se ve všech
bytových textiliích, v matracích, kobercích, nábytkových látkách, v ložinách, atp. Živí se kožními šupinami.
ŠtČtinami a drápky se pevnČ uchycují
na textiliích a tak odolávají vysávání.
Nadmíru milují lidské postele, ve kterých nacházejí teplo, vlhkost a dosta-
15
tek potravy – optimální podmínky pro
život. Svými maliþkými kulovitými
výkaly ale vyvolávají alergie. Velikost
tČlíþek roztoþĤ jsou jen desetiny milimetru (0,1-0,5 mm). RoztoþĤ domácích je 150 druhĤ. Potravy mají dost,
protože þlovČk uvolní dennČ asi 1,5
gramu kožních šupin. Výkaly jsou nepatrné s rozmČry kolem 35 mikrometrĤ, takže se uvolĖují do vzduchu jako
jemný prach, který vdechujeme a tak
vzniká prostor pro alergické potíže.
NejvČtší koncentrace roztoþĤ je
v podhlavnících s velkou vlhkostí a
množstvím kožních šupin. PravidelnČ
þištČný podhlavník obsahuje ĜádovČ
10 000 tČchto maliþkých parazitĤ,
podhlavníky, u kterých se pere jen povlak (což je stav naprosto bČžný), mohou mít roztoþĤ až 400 000! ýajová
lžíce ložnicového prachu obsahuje asi
1000 roztoþĤ a 250 000 výkalových
kuliþek.
Jaká opatĜení proti roztoþĤm lze
pĜijat? V hotelové praxi se zavedly
zvláštní potahy na matrace, matrace
se pravidelnČ þistí (vlhkým vytíráním)
a lĤžkoviny dennČ perou. Roztoþi jsou
niþeni až pĜi teplotách nad 60 ºC, pĜi
40 ºC pĜežívá ještČ 93,5 % - optimální
je tedy vyváĜka, pokud to ovšem materiál ložnin dovolí. Doporuþuje se také
dvojnásobné máchání ve studené vodČ
navíc. Z chemických prostĜedkĤ je
zmínka o protiplísĖových preparátech.
Ty totiž zabraĖují fermentaci kožních
šupin plísní Aspergillus repens – roztoþi požírají jen fermentací upravené
šupiny. Uvádí se napĜ. že jsou úþinné nČkteré rostlinné oleje. Je zajímavé,
že ve vyšších nadmoĜských výškách
(nad 1200 m, podle jiných autorĤ nad
1700 m) roztoþi nežijí, asi kvĤli nízké
vlhkosti vzduchu.
Hotely, dbající na své renomé, zaþínají v zahraniþí stále þastČji hostĤm
nabízet pokoje pro alergiky. V takových pokojích jsou co nejvíce omezeny bytové textilie. Matrace jsou
opatĜeny zvláštními potahy, které nepropustí exkrementy roztoþĤ z matrací k tČlu hosta. V postelích jsou nové
druhy lĤžkovin, u kterých výrobci garantují nealergické pĤsobení. Jedním
z nabízených materiálĤ jsou textilie
Meera Tex. ObecnČ platí, že lĤžka
pro alergiky nabízejí vČtší komfort
pĜi spaní než lĤžka obyþejná a tak je
po pokojích pro alergiky stále vČtší
zájem i u hostĤ bČžných. Ve spolupráci s firmou Bayer AG se na trh
dostaly potahy matrací, které jsou na
stranČ tČla opatĜeny polyuretanovým
zátČrem. Stejné potahy se vyrábČjí
i pro polštáĜe a pĜikrývky. ZátČr brání pronikání mikrobĤ, kožních šupin,
vlasĤ a tekutin do chránČného výrobku. Problémem je souþasnČ vyžadovaná prodyšnost. PolštáĜe se plní
kuliþkami z PES vláken, pĜikrývky
PES rounem. Rouno je konstruováno tak, aby hygienické požadavky
byly splnČny ze strany tČla, z opaþné
strany mĤže být roztoþe odpuzující
vlnČná vrstva. Konstrukce pĜikrývky
zaruþuje prodyšnost.
Jak všechny tyto okolnosti souvisí
s prádelnami? Zvláštní lĤžkoviny pro
alergiky se musí samozĜejmČ také pravidelnČ udržovat. V jejich údržbČ vidí
menší prádelny pĜíležitost pro novou
službu. VČtšinou se vyžaduje šetrné
praní, pĜíp. i v pytlech, teploty jsou
doporuþeny kolem 60 ºC, šetrné prací prostĜedky. To všechno mĤže prádelna splnit. V budoucnu se dokonce
poþítá i s leasingem tČchto zvláštních
lĤžkovin. Co brání našim hotelovým
prádelnám iniciovat v osvícenČjším
hotelu diskusi o vyþlenČní pokojĤ pro
alergiky a nabídnout spolupráci?
Roztoþ domácí (Dermatophagoides) není pĜíliš vábný
Informátor 2/2008
15.4.2008 9:29:46
Novinky oboru XXX
NejvČtší praþka v ýR
Máme-li na mysli klasické solo
praþky s odstĜedČním, potom je to
urþitČ Power Swing firmy Kannegiesser. První z nich byla instalována v prádelnČ v Karlových Varech,
druhá v poĜadí v Perexu ýeský
TČšín. Proþ nejvČtší? Posućte sami
podle technických údajĤ:
PlnČní pĜi pomČru 1:10
RozmČry stroje šíĜka
výška
hloubka
RozmČry vnitĜního bubnu prĤmČr
hloubka
objem
PrĤmČr plnícího otvoru
Prací otáþky
OdstĜećovací otáþky
Faktor g pĜi odstĜedČní
Hmotnosti vlastní
provozní
statické plošné zatížení
PĜíkon motoru
SpotĜeba vody (prĤmČr) pĜi praní
PĜi tČchto úctyhodných hodnotách mĤže být plnČní pĜi rohožích až
430 kg a u montérek 320 kg. Praþka
je pĜednostnČ urþena k praní tČžkých
sortimentĤ, kterými jsou napĜ. rohože nebo pracovní odČvy z prĤmyslu. Je vyrobena z nejkvalitnČjších
materiálĤ, což je napĜ. pĜi letmém
280 kg
3080 mm
2980 mm
2700 mm
1830 mm
1200 mm
2810 mm
1200 mm
5/min.
630/min.
380-400
8000 kg
10 300 kg
2100kg/m2
48 kW
5600 l/šarže
uložení obrovského vnitĜního bubnu
nutností.
Praþka pracuje v cyklu: plnČní, praní, máchání (úprava), odstĜedČní a vyprázdĖování. Pracovní cyklus trvá pĜibližnČ jednu hodinu, což u pracovních
odČvĤ pĜedstavuje hodinový výkon
250-330 kg. Základním pĜedpokladem obrovského výkonu je automatizované plnČní dopravním pásem nebo
velkoobjemovými visutými vaky. je
ulehþeno vstavČným automatickým
vážícím zaĜízením. Nová koncepce
praþky spoþívá v tom, že bubnová
jednotka (tedy vnČjší a vnitĜní buben)
je otáþivá kolem vodorovné osy. PĜi
plnČní se natoþí tak, že plnící otvor
velkého prĤmČru je v horní vodorovné poloze. Plnící dveĜe se standardnČ
otvírají v úhlu 110º, na pĜání potom
až v úhlu 180º. PlnČní dopravníkem
trvá jen asi 30 sekund, pĜiþemž na dopravníku je pĜedem nachystána dávka
prádla. Po naplnČní se dveĜe uzavĜou
a praþka sklopí do obvyklé polohy
s bubnem ve vodorovné rovinČ. V ním
probČhne praní, máchání a odstĜedČní.
Rychlé vyprázdnČní praþky umožĖuje
její naklopení vpĜed, pĜi kterém prádlo
vypadne na dopravník. Ten je dopraví
nejlépe do výkonného plynového sušiþe. OdstĜedČní je dostateþnČ úþinné
na dokonalé odvodnČní, což je pĜedpokladem rychlého sušení. Obrovská
setrvaþná hmota rotujícího bubnu se
brzdí elektrickou brzdou. Poþítaþové
ovládáním je samozĜejmostí a umožĖuje naprogramovat desítky rĤzných
pracích a odstĜećovacích programĤ
s variabilním þasem, teplotou, hladinou, otáþkami, druhem vody pro pĜípravu lázní (vodovodní, recyklovaná)
atp. Tyto parametry jsou automaticky
mČnČny i v závislosti na náplni praþky.
Obrovská praþka má samozĜejmČ i bohatou výbavu na pĜání. PĜedevším dvČ
2 000litrové nádrže na recyklovanou
vodu a filtr recyklu, který umožĖuje
udržet spotĜebu vody v rozumných
mezích pod 20 l/kg suchého prádla.
Praþka mĤže dále mít automatický
mazací systém a elektronickou in-line
kontrolu hlavního ložiska. Nevyhnutelnost, uvážíme-li, že kinetická energie odstĜećujícího bubnu dosahuje
stovky tisíc newtonmetrĤ.
VyklápČní bubnu pĜi plnČní a vyprázdĖování
Technické parametry stroje a jeho výkony vzbuzují pozornost a respekt. Budou však plnČ využity jen tam, kde je k dispozici kolem 2 tun stejného þi
podobného prádla sortimentu k praní za smČnu. A také ovšem tam, kde se vyĜeší mechanizované plnČní praþky, pĜevod prádla do sušiþe a odvod suchého
prádla. Praþka musí být souþástí mechanizované linky a jen tak zaruþí optimální výsledky technické i ekonomické.
-izk-
Informátor 2/2008
16
15.4.2008 9:29:47
ěada praþek Girbau v samoobslužné prádelnČ
17
ʈ
PravdČpodobnČ nejmenší prokládací praþkou je IPSO
HM 165. Je urþena pro náplĖ 16 kg, má objem bubnu 165
l, 3 násypky, Ĝídící poþítaþ, odstĜećovací faktor 363, 3 násypky, velký otvor pro vkládání i vykládku. ěeší problémy
praní malých dávek zdravotnického prádla a není vylouþeno, že dostane i menší 10 kg sestru
ʈ
Moderní prací technika musí být nejen funkþní, ale mĤže
být i krásná. LeštČný vnitĜní buben praþky
ʈ
Informátor 2/2008
15.4.2008 9:29:48
Chrištof - MimoĢádné jubileum
Zakladatelé firmy Jan a Marie Chrištofovi
Slaví ho nikoliv osoba, ale firma. Spoleþnost CHRIŠTOF, spol.
s r. o. Vyškov, která byla založena právČ pĜed 100 lety. Jubileum
ojedinČlé, protože není v ýesku
jiná prádelenská firma, která by
se mohla opírat o tak dlouhou
tradici. U kolébky firmy stál Jan
Chrištof (1882-1942). Vyuþil se
ve Vídni jako barvíĜ a kožešník
a tovaryšský vandr absolvoval
v Rakousku, NČmecku a Polsku. Vrátil se zpČt do rodného
Vyškova a zde založil živnost na
úpravu a barvení usní, valchování a bČlení textilií. Živnost je doložena inzeráty v brnČnském tisku, které se odvolávají na firmu
založenou v roce 1898 a nabízejí
chemické þištČní a barvení veškeré garderoby brnČnským hostinským. Výkony rostly a okruh
zákazníkĤ zvČtšoval, firma se
rozrĤstala a v roce 1908 již mĤžeme hovoĜit o obchodní firmČ
a právČ s tímto rokem se spojuje
tradice firmy a datum založení.
Zakladatel Jan Chrištof vedl firmu až do své smrti v roce 1942.
Velkým impulsem pro rovoj
firmy byla svatba zakladatele
v roce 1912 ve Vídni. Manželka
Marie (1891-1976) vnesla do firmy vČno, které bylo použito k firemnímu rozvoji a navíc se stala
peþlivou strážkyní ekonomiky
a financí firmy a spolupodílela
se mnoho let na vedení, když
ovlivĖovala zejména investice.
Rodina vychovávala tĜi syny
Viktora, Antonína a Jana. Viktor vystudoval lesní inženýrství
a osamostatnil se. Po smrti zakladatele v roce 1942 firmu Jan
Chrištof a spol. vedla paní Marie a synové Antonín a Jan. Jan
(1913-1979) vystudoval chemii
a po maturitČ získával zkušenosInformátor 2/2008
majitel však byl pro komunisty
jako národní správce naprosto
nepĜijatelný a byl po nČkolika
dnech odvolán. Pro rodinu nastalo nejtČžší životní období.
Šikanování,
pronásledování,
ztráta osobního majetku, výslechy neustálé hrozby a výhrĤžky.
Dnes si tento tlak proti lidem,
tehdy režimem oznaþeným za
tĜídní nepĜátele, nedovede nikdo pĜedstavit snad kromČ žijících pamČtníkĤ. Viktor neustálé
pronásledování na pracovišti
lesního správce neunesl a dobrovolnČ odešel ze svČta. Antonín se doslechl, že se chystá
jeho zatþení a v létČ 1948 utekl
za hranice. Dnes žije jako starý
pán v KanadČ a po sametové revoluci dvakrát navštívil naši republiku. Jana, pro jeho vysokou
odbornost, zamČstnala brnČnská
Osvobozená domácnost, nikdy
ti také v NČmecku ve firmČ IG
Farben. V touze po poznatcích si
dČlal u NČmcĤ o všem co vidČl
poznámky a tím se stal natolik
podezĜelým, že ho poslali nakonec domĤ. Byl výborný barvíĜ
a kuriozitou je, že kdysi na žádost koĖského handlíĜe pĜebarvoval starého šedivého valacha
na vraníka. KonČ peþlivČ drželi a krmili lahĤdkami, aby stál
a Jan barvil. Dílo se podaĜilo, ale
kvĤli opatrnému barvení okolo
oþnic došlo k tomu, že vraník
vypadal, jako by mČl šedé brýle.
V roce 1938 mČl podnik 9 filiálek od Brna až po Olomouc. Za
války nestrádal, protože ve VyškovČ byla posádka a s ní i zakázky. Tehdy mČla firma oficiální
název Chemická þistírna a parní
barvírna.
Zlomem ve vývoji podniku byl
nástup komunistĤ k moci v roce
1948. Firma byla znárodnČna
a na pár dní se stal národním
správcem Jan Chrištof, zejména
díky dobrozdání závodního výboru (to se týkalo i bratra Antonína). ‚‚Závodní výbor se usnesl
na své ustavující schĤzi 8. 6.
1945 podČkovati spoleþníkĤm
firmy Janu a Antonínovi za to,
že po celou dobu trvání protektorátu svým vzorným poþínáním
se jim podaĜilo udržeti národní
charakter závodu pĜes všechny
pĜekážky, které jim byly nacistickým režimem stavČny atd.‘‘
V dobČ znárodnČní mČl podnik
207 zamČstnancĤ. O znárodnČní
se zachoval autentický zápis ze
dne 26. února 1948. ZnárodĖovalo se na schĤzi zamČstnancĤ, na které se volil akþní výbor a schĤze Jana Chrištofa ve
funkci správce ‚‚jednoznaþnČ a
s nadšením‘‘ schválila. Bývalý Zakladatelé firmy pĜi práci v dílnČ
ale nemohl do vyšších Ĝídících
funkcí, což byl osud všech, kteĜí
nemČli ten správný tĜídní pĤvod.
Je na místČ pĜipomenout, že se
angažoval v pĜípravČ uþĖĤ a pro
uþĖovské školy napsal uþebnice
technologie, které v odborných
knihovnách ještČ pĜetrvávají.
Z vyškovské firmy Chrištof
a z jiných znárodnČných podnikĤ na BrnČnsku byl vytvoĜen
podnik služeb Osvobozená domácnost s Ĝeditelstvím v BrnČ
a v jejím rámci dostal vyškovský provoz statut samostatného
závodu, ve kterém jako Ĝeditel
pracoval Alois Luska. Podnik
doznal zmČn a rozšíĜil se plošnČ
i objektovČ. PĜi sametové revoluci v roce 1989 již místo Osvobozené domácnosti existoval státní
podnik Prádelny a þistírny mČsta
Brna, který se rozpadl na nČkolik
samostatných celkĤ a vyškovský
18
15.4.2008 9:29:50
Rodina zakladatele, nahoĜe synové zleva Antonín, Jan a Viktor
závod se transformoval v roce
1990 na státní podnik Prádelna
a þistírna, v þele s Ĝeditelem Janem Kleinem. S jeho pĜispČním
zaþalo restituþní Ĝízení a na nČj
navazující privatizace. Privatizaþní jednání bylo nelehké a trvalo mnoho mČsícĤ a souhlas
Ministerstva pro správu národního majetku v þele s ministrem
Ježkem byl získán až dne 7.
kvČtna 1992. Po té byly odkoupeny zbývající pozemky, budovy, strojní zaĜízení a zásoby. Do
þela opČt soukromého podniku
se postavil ing. Jan Chrištof (narozen 1950), kterému ve vedení
vydatnČ pomáhal prokurista Jan
Klein. Firma se konsolidovala
a zaþala úspČšnČ rozvíjet. Dnes
je tedy podnik Ĝízen tĜetí generací JanĤ ChrištofĤ, ale vlády se
již pomalu ujímá generace þtvrtá, která ve vedení pracuje. My jí
samozĜejmČ pĜejeme, aby úspČšnČ navázala na práci svých pĜedchĤdcĤ a podnik vedla k dalšímu
rozkvČtu, tak jak tradice pĜikazuje!
Letecký pohled na areál
INFORMÁTOR – Vydává Asociace prádelen a þistíren, 616 00 Brno, El. Voraþické 27, telefon/fax: 549 245 642, IýO 64 32 69 51. Sazba: Palatin CZ, s. r. o., Rovná 3a, Brno.
Vychází 6x roþnČ. Toto þíslo vyšlo v nákladu 850 výtiskĤ. Vytiskla MORAVIA TISK VYŠKOV. Za obsah odpovídá ing. Milan Venclík, prezident Asociace prádelen a þistíren.
Vydavatel podle zákona není odpovČdný za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátĤ. Registrace u Min. kultury ýR, registrováno pod MK ýR 6593 podle § 7 zák. 46/2000 Sb.
19
Informátor 2/2008
15.4.2008 9:29:53
15.4.2008 9:29:56

vydání č. 2 - Asociace prádelen a čistíren

Transkript

Podobné dokumenty

vydání č. 3 - Asociace prádelen a čistíren

vydání č. 6 - Asociace prádelen a čistíren

Firma GIRBAU spustila virtuální mincovní prádelnu v projektu

možnosti utrácení co2 v dotěžovaných ložiscích

product 2011 - NetAdmin sro

NONIN 9550 Onyx II Prstový pulsní oxymetr

vydání č. 5 - Asociace prádelen a čistíren

vydání č. 1 - Asociace prádelen a čistíren

vydání č. 5 - Asociace prádelen a čistíren

Kontaktologické listy 1/2008

Jsme Vaším tradičním a spolehlivým partnerem!

Grafické značky na předmětech Grafické značky na předmětech

MAXIMALIZUJTE