Situacni zprava AT+CZ - Fakulta managementu VŠE

Transkript

Situacni zprava AT+CZ - Fakulta managementu VŠE
SITUAČNÍ ZPRÁVA
regionů
MÜHLVIERTEL – JIŽNÍ ČECHY
duben 2011
Podrobnosti projektu:
Titul:
RegioTalent
Regionalizace bez hranic – Vytvoření nových možností
práce a rozvoje v příhraničním regionu Mühlviertel a
Jižní Čechy
Konsorcium:
FH OÖ Forschungs & Entwicklungs GmbH
VŠE, fakulta managementu, Jindřichův Hradec
Trvání:
01/2011 – 07/2013
Podpora:
European Territorial Co-operation
Austria - Czech Republic 2007 - 2013
Kofinancování:
Evropská Unie – Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF),
Země Horní Rakousko
Kontakt:
Rakousko
Mag. Tanja Peherstorfer
+43(0)7252-884-3650
[email protected]
MMag. Barbara Hengstberger
+43(0) 07252-884-3613
[email protected]
Mag. Dr. Eva Gatarik
+43(0) 07252-884-3651
[email protected]
Česká republika
Ing. Jan Nový
+42(0) 384-417-245
[email protected]
Ing. Šárka Polanecká
+42(0) 608-856-423
[email protected]
doc. Ing. Marie Hesková, CSc.
+42(0) 384-417-242
[email protected]
Ing. Irena Stejskalová, Ph.D.
+42(0) 384-417-216
[email protected]
Impressum:
Autoři:
AT: Hengstberger Barbara, Peherstorfer Tanja, Gatarik Eva
CZ: Nový Jan, Polánecká Šárka, Stejskalová Irena, Hesková Marie
Datum finální verze: 28.04.2011
2
SHRNUTÍ
Cílem projektu RegioTalent je zviditelnit a především najít možnosti užití
potenciálu (kvalifikace, lidské zdroje) v příhraničním regionu Mühlviertel/Jižní
Čechy. Přitom jde v první řadě především o vytvoření vhodných stimulů, které
by byly nápomocny k tomu, aby kvalifikované osoby zůstaly v regionu žít a
pracovat. Pro úspěch je přitom rozhodující dosáhnout kvality na obou dvou
úrovních – úrovni života & práce.
V centru zájmu projektu RegioTalent stojí především člověk, jeho schopnosti,
jeho kreativní potenciál, jeho individualita a stejně tak i jeho ochota, tento
„talent“ v regionu (společně) užívat. Vypracováním tzv. talentové mapy má být
vytvořen obraz tohoto potenciálu, který je k dispozici.
„Růstový faktor“ subjektivní pocit blaha (kvalita života, sounáležitost) definuje
mimo jiné kvalitu regionu. Definováním indexu kvality života bude zjištěno, do
jaké míry uspokojuje region potřeby jeho obyvatel.
Cíle projektu:
Shromáždit poznatky o současném
zdrojích) příhraničního regionu.
potenciálu
(kvalifikaci,
lidských
Shromáždit požadavky a určit předpoklady týkající se života & práce v
regionu.
Zachytit inovační potenciál regionálních příhraničních podniků a
organizací, ale i poptávku kvalifikací v regionu, která z výše uvedeného
inovačního potenciálu regionálních podniků vyplývá.
Na základě těchto informací definovat konkrétní realizační balíčky a
iniciovat pilotní projekty, které zásadním způsobem přispějí nejen ke
zvýšení kvality života i lokality, ale také k využití potenciálů, které jsou v
dané oblasti k dispozici.
Předložená zpráva zachycuje prostřednictvím vybraných ukazatelů stav regionu
Mühlviertel – Jižní Čechy, čímž zároveň seznamuje s aktuálními poznatky o
hraničním území.
Zpráva obsahuje výsledky již dokončených regionálních, ale i hranice
překračujících, projektů na podporu rozvoje regionu. Kromě toho jsou zde
prezentovány i informace týkající se trhu práce a vzdělávací politiky,
demografická data, ale i informace o minulých iniciativách na podporu rozvoje
hraničního území a jejich účinků.
Na základě sekundární analýzy dat bude navržena kvalitativní část studie. Hlavní
zaměření studie je zacíleno na oba tematické celky „lidské zdroje/trh práce“ a
„kvalita života“.
3
OBSAH
1 Všeobecná část ..................................................................................... 11
1.1 Model regionálního rozvoje ............................................................... 11
Část A Zájmové území v Rakousku ........................................................ 15
2 Regionální management v Rakousku........................................................ 16
2.1 EUREGIO ........................................................................................ 16
2.2 LEADER regiony v Horním Rakousku .................................................. 17
2.3 Agenda 21 v Horním Rakousku.......................................................... 17
2.4 Regio 13 – Impulsy pro Horní Rakousko ............................................. 18
3
Projekty ............................................................................................ 19
3.1 TÉMA KVALITA ŽIVOTA..................................................................... 19
3.2 TÉMA PRÁCE ................................................................................... 22
3.3 TALENTY......................................................................................... 29
4 Statistická data regionu Mühlviertel ......................................................... 33
4.1 Oblasti analýzy pro studii.................................................................. 33
4.1.1 Horní Rakousko celkem............................................................... 33
4.1.2 Analyzované okresy oblasti Mühlviertel ......................................... 34
4.2 Vývoj počtu obyvatelstva .................................................................. 35
4.3 Regionální hospodářství.................................................................... 39
4.4 Potřeba kvalifikace v Horním Rakousku .............................................. 41
4.5 Školní statistika ............................................................................... 42
4.6 Zasídlování podniky a nově založené podniky v okresech ...................... 43
4.7 Proudy kupní síly v Horním Rakousku ................................................. 46
4.7.1 Kupní síla týkající se maloobchodu (bez pohonných hmot) ................. 46
4.8 Trh práce........................................................................................ 50
4.8.1 Míra nezaměstnanosti ................................................................. 50
4.8.2 Nezaměstnanost mladistvých....................................................... 51
4.8.3 Trh práce v Horním Rakousku v březnu 2011................................. 52
4.9 Situace vyjíždějících za prací ............................................................. 54
5 Shrnutí a závěr z regionu Mühlviertel ....................................................... 58
5.1 Projekty a iniciativy.......................................................................... 58
5.2 Vývoj obyvatelstva .......................................................................... 58
5.3 Analýza trhu práce a hospodářství ..................................................... 59
4
5.4 Geografický závěr ............................................................................ 60
Část B Zájmové území v České republice............................................... 61
6 Vymezení zájmového území.................................................................... 62
6.1 Euroregiony .................................................................................... 62
6.2 LEADER regiony ve zvolených okresech Jihočeského kraje .................... 64
6.3 MIKROREGIONY .............................................................................. 65
7 Projekty ............................................................................................... 66
7.1 Témata projektů .............................................................................. 66
8 Analýza zájmového území ...................................................................... 71
8.1 Popis jednotlivých území pověřených obcí........................................... 71
8.2 Obyvatelstvo................................................................................... 73
8.3 Trh práce........................................................................................ 78
8.4 Školství .......................................................................................... 83
9 Regionální ekonomika, vybrané ukazatele ................................................ 85
9.1 Počet podniků k 31. 12. 2010............................................................ 85
9.2 Změna v počtu podniků k 31. 12. 2010 .............................................. 87
9.3 Kooperující podniky.......................................................................... 95
10 Kupní síla Jihočeského kraje ................................................................. 96
10.1 Dojížďka a vyjížďka za prací ............................................................ 97
10.1.1 Vyjížďka podle pohlaví, věku a vzdělání vyjíždějících..................... 99
10.1.2 Vyjížďka podle odvětví ............................................................ 101
10.1.3 Centra dojížďky za prací .......................................................... 102
10.2 Úhrnná bilance dojížďky za prací a do škol ...................................... 103
11 Shrnutí a závěr z regionu Jižní Čechy ................................................... 105
11.1 Projekty a iniciativy ...................................................................... 105
11.2 Vývoj obyvatelstva....................................................................... 105
11.3 Analýza trhu práce a hospodářství ................................................. 106
11.4 Geografický závěr ........................................................................ 107
Část C.................................................................................................. 102
12 Srovnání regionů Mühlviertel - Jižní Čechy ........................................... 109
13 Shrnutí............................................................................................. 115
Seznam literatury................................................................................. 115
5
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1: Pyramidový model regionální produktivity ................................. 11
Obrázek 2: Obyvatelstvo v Horním Rakousku ............................................. 33
Obrázek 3: Změna obyvatelstva v Horním Rakousku 2002-2008 .................. 36
Obrázek 4: Očekávaný vývoj počtu obyvatelstva v regionech ....................... 39
Obrázek 5: Hospodářská komora Rakouska Členové dle odvětví
v okrese Urfahr-okolí ................................................................................ 41
Obrázek 6: Skupiny povolání s nejvyššími počty míst v Horním Rakousku...... 42
Obrázek 7: Školní statistika dle typů škol v Horním Rakousku celkem
– školní rok 2010/2011............................................................................. 42
Obrázek 8: Přehled nově založených podniků v okresech v roce 2010 ........... 43
Obrázek 9: Propojení proudů kupní síly mezi okresy Horního Rakouska ......... 47
Obrázek 10: Saldo přílivu a odlivu kupní síly hornorakouských okresů
v milionech eur ........................................................................................ 48
Obrázek 11: Průměrné hodnoty míry nezaměstnanosti v roce 2010 .............. 50
Obrázek 12: Nezaměstnanost mladistvých celkem (15-25ti letí) ................... 52
Obrázek 13: Barometr trhu práce Horní Rakousko březen 2011.................... 52
Obrázek 14: Vyjíždějící za prací do ostatních okresů Horního Rakouska......... 54
Obrázek 15: Odliv pracovníků z okresů oblasti Mühlviertel celkem ................ 55
Obrázek 16: Mapa zájmového území v rámci Jihočeského kraje ................... 62
Obrázek 17: Vymezení působnosti Euroregionu Šumava
v zájmovém území v rámci Jihočeského kraje (šrafovaně)............................. 63
Obrázek 18: Vymezení působnosti Euroregionu Silva Nortica
v zájmovém území v rámci Jihočeského kraje (šrafovaně)............................. 63
Obrázek 19: Vymezení působnosti Místních akčních skupin
v zájmovém území projektu v rámci Jihočeského kraje ................................. 64
Obrázek 20: Míra nezaměstnanosti podle obcí k 31. 12. 2009 ...................... 81
Obrázek 21: Úroveň kupní síly v obcích Jihočeského kraje (2007)
– index na 1 obyvatele (průměr ČR =100%) ............................................... 97
Obrázek 22: Nejsilnější dojížďkové proudy............................................... 103
6
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Projekty v oblasti kvality života ................................................ 19
Tabulka 2: Projekty v oblasti práce ........................................................... 22
Tabulka 3: Projekty v oblasti talentů ......................................................... 29
Tabulka 4: Nezaměstnanost v Horním Rakousku/Rakousku
– srovnání únor 2011 ............................................................................... 50
Tabulka 5: Vyjíždějící za prací v okrese Urfahr-okolí.................................... 55
Tabulka 6: Vyjíždějící za prací v okresu Freistadt ........................................ 56
Tabulka 7: Vyjíždějící za prací v okresu Perg .............................................. 56
Tabulka 8: Vyjíždějící za prací v okresu Rohrbach ....................................... 57
Tabulka 9: Vybrané projekty související s ideou projektu RegioTalent
aktuálně realizované v Jihočeském kraji...................................................... 66
Tabulka 10: Trend vývoje obyvatel jihočeského kraje za období 2000-2010... 73
Tabulka 11: Počet obyvatel podle správních obvodů
zájmového území (stav k 31.12.) ............................................................... 74
Tabulka 12: Dokončené byty podle správních obvodů zájmového území ........ 75
Tabulka 13: Živě narození podle správních obvodů
zájmové území a v Jihočeském kraji........................................................... 75
Tabulka 14: Přírůstek obyvatelstva stěhováním
podle správních obvodů zájmového území a v Jihočeském kraji ..................... 76
Tabulka 15: Přirozený přírůstek obyvatelstva
podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji.................................. 77
Tabulka 16: Zemřelí podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji... 77
Tabulka 17: Míra nezaměstnanost podle správních obvodů
zájmového území a v Jč. kraji.................................................................... 78
Tabulka 18: Uchazeči o zaměstnání podle správních obvodů
zájmového území a v Jč. kraji.................................................................... 79
Tabulka 19: Jihočeský kraj - nezaměstnanost ............................................ 80
Tabulka 20: Prognóza vývoje celkového počtu
žáků středních škol v Jihočeském kraji* ...................................................... 83
Tabulka 21: Počet středních škol za celý jihočeský kraj k 1. 9. 2009 ............. 84
7
Tabulka 22: Počet středních škol a počet žáků
v zájmovém území ve školním roce 2009/10 ............................................... 84
Tabulka 23: Počet podnikatelských subjektů v RES podle správních obvodů
zájmového území a v Jč. kraji (stav k 31. 12. 2010).................................... 85
Tabulka 24: Počet podnikatelských subjektů v roce 2010
ve vybraném území.................................................................................. 85
Tabulka 25: Počet subjektů za dané obce s rozšířenou působností
podle OKEČ ............................................................................................. 86
Tabulka 26: Změna v počtu podniků k 31. 12. 2010 oproti 31. 12. 2009 ....... 87
Tabulka 27: Český Krumlov – Přírůstek (úbytek) podniků podle OKEČ........... 88
Tabulka 28: Kaplice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností................... 89
Tabulka 29: Trhové Sviny – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností .......... 91
Tabulka 30: Třeboň – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností ................... 91
Tabulka 31: Jindřichův Hradec – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností.... 92
Tabulka 32: Dačice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností.................... 93
Tabulka 33: Kooperující podniky v projektu ............................................... 95
Tabulka 34: Průměrná kupní síla na 1 obyvatele
v okresech Jihočeského kraje .................................................................... 96
8
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1: Očekávaný vývoj počtu obyvatelstva v regionech ............................. 39
Graf 2: Členové Hospodářské komory Rakouska dle odvětví
v okresech Urfahr-okolí............................................................................. 41
Graf 3: Skupiny povolání s nejvyššími počty míst v Horním Rakousku............ 42
Graf 4: Přehled nově založených podniků v okresech v roce 2010.................. 43
Graf 5: Saldo přílivu a odlivu kupní síly hornorakouských okresů
v milionech eur ........................................................................................ 48
Graf 6: Průměrné hodnoty míry nezaměstnanosti v roce 2010 ...................... 50
Graf 7: Nezaměstnanost mladistvých celkem (15-25ti letí) ........................... 52
Graf 8: Zaměstnanci v Horním Rakousku leden-prosinec 2010
a leden-březen 2011 ................................................................................ 53
Graf 9: Vyjíždějící za prací do ostatních okresů Horního Rakouska ................. 54
Graf 10: Odliv pracovníků z okresů oblasti Mühlviertel celkem ...................... 55
Graf 11: Graf vývoje složení obyvatelstva Jihočeského kraje do r. 2040 ......... 74
Graf 12: Dokončené byty podle správních obvodů zájmového území.............. 75
Graf 13: Živě narození podle správních obvodů zájmové území
a v Jihočeském kraji ................................................................................. 76
Graf 14: Přírůstek obyvatelstva stěhováním podle správních obvodů
zájmového území a v Jč. kraji.................................................................... 76
Graf 15: Přirozený přírůstek obyvatelstva podle správních obvodů
zájmového území a v Jč. kraji.................................................................... 77
Graf 16: Zemřelí podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji ........ 78
Graf 17: Míra nezaměstnanost podle správních obvodů zájmového území
a v Jč. kraji ............................................................................................. 79
Graf 18: Uchazeči o zaměstnání podle správních obvodů zájmového území
a v Jč. kraji ............................................................................................. 79
Graf 19: Obecná míra nezaměstnanosti ..................................................... 81
Graf 20: Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti .............................................. 82
Graf 21: Projekce vývoje obyvatelstva Jihočeského kraje
ve věku 15 a 19 let .................................................................................. 83
Graf 22: Počet podnikatelských subjektů ve vybraných správních obvodech
k 31. 12. 2010......................................................................................... 86
Graf 23: Počet subjektů za dané obce s rozšířenou působností podle OKEČ .... 87
Graf 24: Změna v počtu podniků k 31. 12. 2010 oproti 31. 12. 2009............. 87
Graf 25: Český Krumlov – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností ............. 89
Graf 26: Kaplice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činnost ......................... 90
Graf 27: Trhové Sviny – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností ................ 91
9
Graf 28: Třeboň – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností......................... 92
Graf 29: Jindřichův Hradec – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností ......... 93
Graf 30: Dačice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností ......................... 94
Graf 31: Porovnání Vyjížďlky a dojížďky za prací ......................................... 98
Graf 32: Vývoj salda dojižďky a vyjíždky .................................................... 99
Graf 33: Struktura vyjíždějících dle věku a cíle ......................................... 100
Graf 34: Struktura vyjíždějícíh dle věku a pohlaví ..................................... 100
Graf 35: Struktura vyjíždějících dle odvětví .............................................. 101
Graf 36: Struktura vyjíždějících dle odvětví .............................................. 102
Graf 37: Struktura vyjíždějících v rámci ČR .............................................. 103
10
1 Všeobecná část
1.1 Model regionálního rozvoje
Model pojednává o tématech “práce” a “kvalita života” v širším kontextu
regionálního rozvoje.
Obrázek 1: Pyramidový model regionální produktivity
Zdroj: Indikátory pro účinky programu vesnického rozvoje 2007-2013 v Rakousku
Franz Sinabell (koordinace), Julia Bock-Schappelwein (WIFO), Christina Mayer (StatistikAustria), Erwin Schmid,
Martin Schönhart und Martin Kniepert (University of Natural Resources and Life Sciences Wien), Gerhard
Streicher (Joanneum Research)
V pyramidovém modelu regionálního rozvoje se nachází složky, kterým je třeba
se věnovat v souvislosti s analýzou regionálního rozvoje a při koncepci programů
ke zvýšení rozvoje a zaměstnanosti.
Indikátory schopnosti regionů garantovat jejich obyvatelstvu vysoký životní
standard jsou následující:
• růst příjmů v regionu;
• míra zaměstnanosti místního obyvatelstva v regionu;
11
•
•
•
•
míra schopnosti místních podniků zabezpečit zásobování místního
obyvatelstva;
míra schopnosti regionálních podniků vyvážet do jiných regionů a zemí a
hodnota vývozu na zaměstnance;
míra investic z ostatních regionů;
intenzita zakládání nových podniků, objem inovací a jejich komerční
zhodnocení.
„Měkké faktory” vyplývající z regionální produktivity mohou být měřeny faktory
spojenými s místem a lokalitou1:
• Lokálně vázaný kapitál: fyzická infrastruktura, finanční kapitál, vzdělání
a kapacity k výzkumu a vývoji;
• Sítě: formální a informální transfer znalostí a sítě k podpoře
podnikatelských činností;
• Kultura: Tradice spolupráce a vzájemného sblížení, otevřenost vůči
druhému, inovační nálada;
• Kvalita života: kulturní vitalita a rozličnost, přítomnost zařízení ke
kulturnímu a sociálnímu vyžití, kvalita přírodního a lidmi vytvořeného
životního prostředí.
Konečně stojí za těmito faktory vztahujícími se k lokalitě a tím pádem k prostoru
lidské faktory. Takové abstraktní „faktory lokality“ jsou vliv jednotlivých
osobností a místně zakotvených sítí, jejichž přítomností lze vysvětlit úspěšné od
stagnujících regionů.2
„Tím konečně nejdůležitějším indikátorem úspěchu regionu je jeho
schopnost přitáhnout obyvatele a nabídnout rozrůstajícímu se
obyvatelstvu zdroje příjmu s vysokou kvalitou života.“3
Podstatný je v této souvislosti pojem 'sociální kapitál': k tomu patří faktory jako
důvěra, spolehlivost, připravenost ke kooperaci, pocit jistoty, ale i důvěry, že
dílčí selhání neohrozí hned celou existenci člověka.
Na základě pyramidy regionálního rozvoje lze najít faktory určující regionální
rozvoj:
• Hospodářská struktura je určena sektorálními podíly. Často je hospodářský
růst v terciárním sektoru silnější a mnohonásobně vyšší je i úroveň platů v
oblasti služeb. I v regionech se silným zastoupením zemědělství a lesnictví
1
Kitson, Martin a Tyler, 2004 a Gardiner, Martin a Tyler, 2004
cf. Mugler et al., 2006
3
Indikátory účinků Programu rozvoje venkova 2007-2013 v Rakousku. Franz Sinabell
(koordinace), Julia Bock-Schappelwein (WIFO), Christina Mayer (StatistikAustria), Erwin Schmid,
Martin Schönhart a Martin Kniepert (Universität für Bodenkultur Wien), Gerhard Streicher
(Joanneum Research)
2
12
•
•
•
13
(Mühlviertel) se podílí primární sektor jen mezi 5% a 9% na celkové míře
regionálního produktu.
Inovace, a sice takové, které lze přeměnit tržní produkty a služby, vedou
k růstu produktivity.
Regionální připojení (Dopravní a datová infrastruktura) určuje možnosti
rozvoje regionu. Velkou výzvou v periférních regionech je posílit nebo
vůbec nejdříve etablovat hospodářská spojení mezi sousedními
regiony.
Míra vzdělání a kvalifikace: Lépe vzdělaní mají lepší vyhlídky
zaměstnání.
Část A
RAKOUSKO (AT)
_____________________________________________________________
15
2 Regionální management v Rakousku
Cíl podpory programu EU „Evropská teritoriální spolupráce” (ETZ) je na národní
úrovni, resp. úrovni zemí, přizpůsoben potřebám lidí v regionu.
Vstupem Rakouska do Evropské Unie v roce 1995 byly Úřadem spolkového
kancléře ve spolupráci se spolkovými zeměmi založeny struktury regionálního
managementu k podpoře konvergence regionů s využitím prostředků ze
strukturálních fondů Evropské Unie, zvláště Evropských regionálních fondů
(Evropský Fond regionálního rozvoje – EFRE).
Společné cíle subjektů regionálního managementu jsou: Vývoj a realizace
regionálních projektů a programů, informační činnost zvláště s ohledem na
prostředky Evropských strukturálních fondů a Evropských akčních programů,
užití prostředků Evropské unie pro regiony, zasíťování regionálních aktérů a
organizací v regionech a přispění k rozvoji.4
Regionální management Rakousko byl založen jako sdružení k podpoře a dalšímu
vývoji regionálního managementu v Rakousku v roce 2001.5 K nejdůležitějším
činnostem, aktivitám a projektům patří v jednotlivých centrech regionálního
managementu realizace vůdčích projektů pro region, tvorba koncepcí a
mentoring projektů rozvoje, podpora při realizaci programů Evropské Unie. O
centra Regionálního managementu se starají EUREGIO’s (Euroregiony).6
V Horním Rakousku sídlí agentura Regionální management, s.r.o., (RMOÖ),
která se zabývá otázkami regionálního rozvoje celé země Horní Rakousko a
sestává se z 6 poboček. Založením agentury Regionálního managementu Horní
Rakousko, s.r.o., v roce 2005 se Země Horní Rakousko vyznala k celostnímu a
integrovanému pojetí setrvalého a trvale udržitelného regionální rozvoje.
Regionální management Horní Rakousko, s.r.o., sdružuje šest hornorakouských
regionálních poboček, které spolu – úzce propojeny – spolupracují. Pro regiony
nabízí RMOÖ organizační rámec, který jim umožní úspěšně využívat svých
silných stránek a předností.7
2.1 EUREGIO
EUREGIO – Evropský region – je označení pro přeshraniční sdružení na
komunální úrovni. Tyto svazky jsou speciální formou regionálního managementu.
Evropské regiony jsou konstituovány jako všeobecně prospěšná sdružení a v
4
cf. Systemische Evaluierung des Regionalmanagements in Österreich/Systemická evaluace
regionálního managementu v Rakousku (Draxl, 2004)
5
cf. http://www.euregio.at/euregio/detail/2741730/rmaustria.html
6
cf. Systemische Evaluierung des Regionalmanagements in Österreich/Systemická evaluace
regioálního managementu v Rakousku (Draxl, 2004)
7
cf. http://www.rmooe.at/vorwort_main.htm
16
regionu Mühlviertel sestávají ze 111 členských obcí. Podle hesla „Společně
pohybujeme region kupředu“ má EUREGIO mnoho partnerů a životaschopnou
síť, která je zakotvena díky členským obcím, které tuto základnu umožňují a
nesou. K představenstvu patří zástupci obcí, okresů (Freistadt, Perg, Rohrbach,
Urfahr-Umgebung), politických stran, zájmových sdružení a organizací
zaměřených na podporu a rozvoj turismu.8
2.2 LEADER-regiony v Horním Rakousku
Program LEADER je jedním z nástrojů EU, Rakouské republiky a jejích
jednotlivých zemí, jehož účelem je spolufinancování podpůrných opatření pro
rozvoj venkova v období 2007-2013. V Horním Rakousku existuje celkem 24
LEADER-regionů v programovacím období 2007-2013, které prosazují dle
LEADER-metody inovativní, víceodvětový vývoj na území jejich působnosti.9
Následujících 6 LEADER-regionů z uvedených 24 se nachází v oblasti Mühlviertel:
1) Donau Böhmerwald/Dunaj Český les (od Dunaje na jihu až po Český
les/Šumavu na severu, tvořící hraniční pásmo mezi Rakouskem a Českou
republikou)
2) HansBergLand (v horní části oblasti Mühlviertel)
3) Mühlviertler Alm (v severovýchodní části oblasti Mühlviertel, daleko od
městských center)
4) Mühlviertler Kernland (okolo regionálního centra Freistadt ve spodní
části oblasti Mühlviertel)
5) Sterngartl Gusental (vysočina v oblasti Mühlviertel mezi Lincem a
českými hranicemi)
6) we (Urfahr West) leží v okresu Urfahr-Umgebung a hraničí přímo se
zemským hlavním městem Linec)
7) Strudengau (v dolní části oblasti Mühlviertel, sestává z 18 obcí v okresu
Perg a je vzdálen asi 50km od Lince ve směru toku Dunaje směrem dolů).
2.3 Agenda 21 v Horním Rakousku
Agenda 21 je akční program pro 21. století s cíli v oblasti rozvoje a životního
prostředí. Tento program vznikl v roce 1992 na konferenci pro životní prostředí a
rozvoj Spojených národů v Rio de Janeiro jako celosvětový program pro změnu
kurzu směrem k udržitelnému rozvoji.
Agenda 21 má za cíl zajistit a zlepšit kvalitu života pro současné a budoucí
generace v konkrétních lokalitách. Kromě obcí a regionů patří k důležitým
nositelům udržitelného rozvoje konkrétních lokalit i spolky, instituce, podniky,
správní zařízení, fary, vzdělávací zařízení atd.10
8
cf. http://www.euregio.at/euregio/detail/2391238/allgemein.html
cf. Země Horní Rakousko: http://www.land-oberoesterreich.gv.at/cps/rde/xchg/SID-C9F2486715BF75EF/ooe/hs.xsl/93751_DEU_HTML.htm
10
cf. http://www.agenda21-ooe.at/
9
17
V Horním Rakousku resp. v oblasti Mühlviertel jsou obce z Mühlviertler Alm a
HansBergLand aktivní v projektech Agendy 21.
2.4 Regio 13 – Impulsy pro Horní Rakousko
Program Regionální konkurenceschopnost Horní Rakousko 2007-2013 (Regio
13).
S programem Regio 13, který je spolufinancován EU, má být dále úspěšně
rozvíjena ofenzivní regionální politika země Horní Rakousko. Lokalita a
hospodářství země Horní Rakousko mají dostat účinné impulsy pro dynamický a
udržitelný rozvoj, a to i ve strukturálně slabších a okrajových částech země.11
11
cf. http://www.land-oberoesterreich.gv.at/cps/rde/xchg/ooe/hs.xsl/regio13_DEU_HTML.htm
18
3 Projekty
Následující přehled zahrnuje regionální a přeshraniční projekty, jejichž cíle se týkají projektu RegioTalent. Uvedené projekty
byly detailně analyzovány a jejich výsledky se odrážejí jak v návrhu studie, tak i v pilotních projektech projektu RegioTalent.
3.1 TÉMA KVALITA ŽIVOTA
Tabulka 1: Projekty v oblasti kvality života
Projekty
Podpora /
Trvání
nositel projektu
Téma - cíle
KVALITA ŽIVOTA
Budoucnost hospodářství Strategie pro rozvoj hospodářství
jednotlivých okresů
Okresní
hospodářské
komory
Strategie pro rozvoj hospodářství Zjištění stavu okresů
jednotlivých okresů analýza situace v okresech oblasti
Mühlviertel
Základní analýza, data a
informace k okresům /
regionální
Mühlviertler Alm (AT-OÖ03) –
pilotní projekt
Agenda 21 / LEADER 03/2009 07/
2011
Rozsáhlý regionální rozvoj včetně Projekt:
témat práce a kvalita života
"Ökowirtschaftsregion
Mühlviertler Alm"
("Ökologicko-hospodářský
region Mühlviertler Alm")
Pastvina řečí (čestina),
čerpací stanice pro
mladistvé (strukturální
práce mladistvých) /
regionalní
19
podzim 2009
Výsledek
Přínos k projektu
RegioTalent/
regionální /
přeshraniční
Pilotní studie "Mühlviertel
nachhaltig!" ("Mühlviertel
natrvalo!") - další kroky
Program
„proVISION –
Prevence pro
přírodu a
společnost“
spolkového
ministerstva pro
vědu a výzkum
2008 – 2010
Procesy trvale udržitelného
rozvoje regionu
Cíl: Výstavba/stabilizace sítě
trvale udržitelného rozvoje a
Agendy 21 v oblasti Mühlviertel,
vypracování „Paktu trvalé
udržitelnosti regionu“
Projekt Životní klima
Země Horní
Rakousko; město
Gmunden, město
Štýrský Hradec,
Ministerstvo života
dokončen
„Trvalý rozvoj a kvalita života“
Životní styly a globální změny s
lokálními účinky
Studie: Souvislosti mezi
změnou klimatu, styly
života, kvalitou života a
sociálním kapitálem ve
dvou regionech sloužících
jako případové studie
(Gmunden a Štýrský
Hradec)
Závěrečná zpráva
(„Kultury životních
stylů“), životní styly a
sociální kapitál /
regionální
Plán zdrojů oblasti Mühlviertel
Rakouský fond pro
podnebí a energii
08/2009-08
/2010
Trvale udržitelné hospodaření v
oblasti zabezpečení potravinami,
energiemi a biogenními zdroji;
Cíl: vytvoření základů pro to, aby
bilance oblasti Mühlviertel byla
díky trvale udržitelnému
hospodaření v oblasti
zabezpečení potravinami,
energiemi a biogenními zdrojy
alespoň vyrovnána
Základní scénáře,
balíček opatření
Ist-Analyse, in der die
wirtschaftlichen und
sozialen Strukturen des
Mühlviertels
in Hinblick auf die
Lebensmittel-, Rohstoffund Energieerzeugung,
Humanressourcen /
regional
GUUTE iniciativa a GUUTE
akademie
GUUTE spolek v obci od 1998
Gallneukirchen
Spotřebitel/kvalita života,
podniky, obce
GUUTE Akademie, GUUTE
podniky, udržení
koupěschopnosti
GUUTE akademie,
oběh 1. spotřebitel /
kvalita života,
20
regionální
2. podniky (pracovní
místa, výuční místa),
3. obce (příjmy,
infrastruktura) /
regionální
Společně úspěšnější – kooperace v RIO Projekt
oblasti Mühlviertel
Zastřešující značka „Mühlviertel“
(kraft.voll.echt/
silný.plnohodnotný.pravý)
Cíl: Výstavba komunikační sítě a
vytvoření synergií ke značce
Mühlviertel jako základny pro
kooperaci a marketing
Zastřešující značka,
kooperace
Marketing, kooperace,
projekty / regionální
Základna pro přeshraniční
výměnu zkušeností a
regionální management
kooperace
Práce s vědomím,
vzdělání a trh práce /
přeshraniční
RECOM CZ-AT
ETZ-Interreg AT/CZ
2008-2015
Kooperace mezi organizacemi
regionálního rozvoje s
dlouholetou zkušeností s
přeshaniční spoluprací
"Život v Horním Rakousku 2011"
GISDAT Geografický
datový servis s.r.o.
průběžně
"Život v Horním Rakousku 2011“ k dispozici v květnu 2011
Průzkum subjektivní kvality života
v hornorakouských obcích
Rozlišit obsahy od
projektu RegioTalent,
výsledky / regionální
EUREGIOcity.net
Síť měst Weinviertel – Jižní
Morava
ETZ-Interreg AT/CZ
10/2008 03/2011
Projekt za účelem rozvoje sítě
měst, důležitá oblast v
regionálním rozvoji – zasíťování
malých měst
Kooperace měst, rozvoj
měst, mobilita
21
Pracovní skupiny, kulatý
stůl, pořádní akcí
VICE VERSA
Intereg 3a / Radio
FRO
2005-2007
Přeshraniční rádiový projekt,
přeshraniční práce s médii
(vícejazyčná vysílání)
Přeshraniční rádiové
tábory s českou a
rakouskou mládeží v
městech Freistadt nebo
Český Krumlov
Přeshraniční aspekt,
komunikace a kooperace
3.2 TÉMA PRÁCE
Tabulka 2: Projekty v oblasti práce
Projekty
Podpora /
nositel projektu
Fórum "Škola &
ekonomika"
Rakouská hospodářská průběžně Kooperace mezi školou a
komora, Zemská školní
ekonomikou;
rada, VGO
Cíl: Posílení ekonomického aspektu
ve školním vzdělávání, příprava
mladých lidí na pozdější život
pracujícího, ekonomice přiblížit
záležitosti a problémy škol
22
Trvání Téma - cíle
Výsledek
Přínos k projektu
RegioTalent/
regionální / přeshraniční
Výlety a exkurse do podniků, Kooperace, cílová skupina
poznávání podniků, příručky mladiství a trh práce / regionální
s informacemi o podnicích,
informační setkávání,
výstavy týkající se informací
o zaměstnání, Job Tour
INKOBA –
mezikomunální
hospodářské parky
EFRE, Země Horní
od
Rakousko,
01/2006
TMG,Regionální
Management Horní
Rakousko, Úřad práce
Horního Rakouska,
Rakouská hospodářská
komora
INKOBA -ProAktiv
profesionální rozvoj
lokality
EFRE, Země Horní
Rakousko, TMG,
RM OÖ, Partner
hornorakouských
regionů
09/ 2008 Hospodářský rozvoj a propagace
regionu, další rozvoj a profesionalita
11/2009 center INKOBA.
Cíl: 1. Vypracování konkrétních
opatření k cílenému rozvoji a
propagaci současných 16 INKOBAlokalit na lokální, regionální a
zemské úrovni společně s politiky
(INKOBA Scan) 2. Vypracování
návrhů na další rozvoj teorie INKOBY
– jak na obsahové úrovni, tak i s
ohledem na plochy a nabídky ploch
(Regional Scan)
Compass - ways to
mobility (cesty k
mobilitě)
INTERREG III A AT/CZ
2006 2007
Společný trh práce Mühlviertel-Jižní
Čechy (nedostatek odborníků, otázka
mobility pracovníků)
Compass 2 – práce bez
hranic v Mühlviertel a v
Jižních Čechách
INTERREG III A AT/CZ
01/2008
–
07/2008
Rozvoj potenciálu pracovních sil v
příhraniční oblasti Horní
Rakousko/Jižní Čechy, šance
přeshraniční mobility pro mladé,
23
Rozvoj lokality a marketingu lokality,
hospodářských parků, spolupráce s
obcemi při rozvoji lokality a
společná tržní strategie (společný
rozvoj, získání a tržní strategie
lokalit) – zajištění a další rozvoj
stávajících podniků a pracovních
míst, zasídlování novými podniky a
rozšíření nabídky práce
Hospodářské parky v celém
Horním Rakousku,
v Horním Rakousku pracuje
20 svazů resp. společností s
r.o. mezikomunalně v
hospodářských parcích
Spolupráce s centry INKOBA, TDZ
a založenými podniky
Lokální workshopy za účelem
konkretizace a doplnění
profilů lokality, INKOBA Aktiv
workshopy s cílem poradit se
a diskutovat nutná opatření,
Regional-Scan a zprávy
ohledně analýzy a
ohodnocení lokality, balíček
opatření
Zasídlování podniky, proces,
forum expertů, výsledky a zpráva
týkající se analýzy a ohodnocení
lokality, Regional-Scan,
kooperace (sítě, Cluster) /
regionální
Přeshraniční trh práce,
senzibilizace/zvyšování
informovanosti
Přeshraniční „JobTour“
Mühlviertel/Jižní Čechy, fóra
expertů, příklady Best
Practices, témata „život“ a
Přeshraniční mobilita mladých,
témata týkající se odborných
pracovních sil, zvyšování
informovanosti, analýza trhu
Přeshraniční projekt na
trhu práce 15+/50+
INTERREG IV AT/CZ /
BMASK
od
09/2009
Jobtour.eu
EU Interreg
od
09/2009
24
vztahy spolupráce regionálních
aktérů na trhu práce, příprava
společného trhu práce
„práce“, zvyšování
informovanosti
práce Mühlviertel/Jižní Čechy,
přeshraniční pilotní projekty s
mladistvými / přeshraniční
Zvládnutí aktuálních a budoucích
problémů na trhu práce resp. v
oblasti zaměstnanosti v
příhraničních oblastech vyžaduje
opatření ke zvyšování atraktivity
pracovních podmínek, což je jak v
zájmu pracovníků, tak i v zájmu
regionální ekonomiky.
Cíl: Vypracování řešení pro
budoucnost; cílové skupiny:
zaměstnanci od 16 do 24 a od 50 do
65 let z následujících odvětví:
stavebnictví, obchod, zdravotnictví a
péče
Platforma pro přeshraniční
srovnávání povolání za účelem
podpory vytvoření společného
pracovního a hospodářského
prostoru v zemích Rakousko,
Slovensko, Česko a Maďarsko.
v průběhu
Problematika trhu práce v
příhraniční oblasti, cílová
skupina: mladiství
Kooperace s Českou
Republikou/Jižními Čechami /
přeshraniční
Platforma srovnávající
povolání a vzdělávací
systémy v Rakousku, Česku,
Maďarsku a na Slovensku.
Obsáhlá informační platforma
srovnávající povolání, vzdělávání
a kulturu (vzdělání, práce, život)/
přeshraniční
Personální iniciativa
Urfahr okolí
Země Horní
01/2008
Rakousko/hospodářský –
resort /Úřad práce
06/2009
Horního Rakouska
Pilotní projekt zaměřený na
regionální rozvoj pracovníků,
servisní centrum: personální
iniciativa Urfahr-okolí je servisní
místo pro konkrétní otázky rozvoje
pracovníků v oblasti Urfahr-okolí,
nadkorporační rozvoj zaměstnanců
pracujících v oblasti Urfahr-okolí
zajištění kvalifikovaných odborníků v
oblasti Urfahr-okolí
Cíl: udržitelné zajištění
kvalifikovaných odborných sil pro
podniky se sídlem v Urfahr-okolí díky
nadkorporačnímu rozvoji pracovníků
na základě kvalifikace, osobního
marketinku a setrvání pracovníků v
podnicích, uspíšení osidlování
regionu Urfahr-okolí podniky
Kvalifikační svaz Kvalita
života Mühlviertel
Úřad práce Horního
Rakouska, Evropský
sociální fond
Trh práce: podpora podniků činných
v oblasti zdravotnictví, volného času
a tourismu v oblasti
Mühlviertel při dalším vzdělávání a
udržení práceschopnosti stávajících
zaměstnanců
25
04/2009
–
06/2010
Téma: nedostatek odborných
pracovních sil (specialistů),
zpětné získání osob vyjíždějících
z regionu za prací jinam pro
místní trh práce,
cílová skupina: učni, atraktivita
zaměstnavatelů v oblasti Urfahrokolí, zlepšení kvality života díky
možnosti zaměstnání v regionu /
regionální
21 školení k tématům jako
Kvalifikace pracovních sil /
management vlastního času, regionální
cílů resp. sebe sama,
profylaxe syndromu
vyhoření, úspěšná a zdravá
práce, workshop „regionální
pokrmy“, zajímavosti o
oblasti Mühlviertel,
komunikace a spolupráce,
vedení atd.
°Nová práce
Ottensheim / Region
uwe
LA21 Projekt
FARE – odborníci pro
region
Země Horní Rakousko
EFRE/Cíl-2-Program
Horní Rakousko
2000-2006
EXPAK AT/CZ Rakousko- ETZ Projekt - AT/CZ
česká akademie expertů 2007-2013
26
12/ 2009 Nové, flexibilní formy práce
– 12/
budoucnosti, Nová práce | Nová
2010
kultura (NPNK), Nová práce dle
konceptu Frithjofa Bergmanna
„Vzestup do Nové kultury“ – více
radosti a životního štěstí
Šance a potenciály nadkorporačního
vzdělávání, potřeba odborníků a
kvalifikace v podnicích, situace v
zaměstnanosti žen, kvalifikační svazy
11/2009
- 3 Jahre
Inovativní realizační konzept
pro °Novou práci, který má
ukázat modely budoucnosti,
zprostředkování a ukotvení
tematiky v regionu prací s
veřejností, výstavba sítě
(občané, regionální
management, sociální
partneři a podniky)
Téma práce a kvalita života, nové
koncepty, zvyšování
informovanosti, participace
občanů, výstavba sítě /
regionální
Analýza lokality Mühlviertel,
strategie a opatření za
účelem zabezpečení
potenciálu pracovních sil,
nadkorporační vzdělávací
modely pro region,
vzdělávací koncept
Mühlviertel
Kvalitativní dotazování a příklady
Best-Practice, analýza lokality,
tématika týkající se odborných
pracovníků / regionální
Fórum pro politickou spolupráci na
AT/CZ monitor hraničního
trhu práce, nové nástroje k
prostoru v oblasti trhu práce
přizpůsobení výměny informací a
posílení regionálního zasíťování za
účelem odstraňování nesrovnalostí v
politice na trhu práce.
Cíl: výstavba zasíťovaného
kooperačního systému pro
integrovaný rakousko-český pracovní
trh.
AT/CZ monitor hraničního
prostoru v oblasti trhu práce –
obraz trhu práce v rakouskočeském pohraničí, dotazování
expertů na trhu práce /
přeshraniční
MSB TechNet
Mühlviertel South
Bohemia Technology
Network
27
ETZ - Interreg AT /CZ
20092001
Inovace a technologie:
hlavní cíl: posílení přeshraniční
spolupráce v oblasti technologické
kompetence (výstavba společně
vytvářené sítě aktérů).
Pozice Jižních Čech/Horního
Rakouska jako území s vysokým
stupňem potenciálu pro
technologický vývoj, vědeckou
kariéru a inovativní podniky
Cíl: „Analýza inovačních krajů“ v
regionech Jižní Čechy / Mühlviertel ,
nalezení synergií ve výzkumu,
vzdělávání a ekonomice založené na
inovacích na obou stranách hranice
(komplementární oblasti
kompetencí, identifikace nových
regionálních trhů, harmonizace
vzdělávacích programů)
8 opatření, zpráva, pool
expertů, mapa kompetencí,
jazyk,
účinky,
otevření
pracovního trhu, studie
synergií/SWOT-Analyse,
Expertise Roadmap
Studie synergií / SWOT-analýza,
balíček opatření, analýza, mapa
kompetencí, inovace, Expertise
Raodmap / přeshraniční
ZUWINS – budoucí
prostor Dolní Rakousko
Jižní Morava
ETZ - Interreg AT /CZ
„BASIMET vzdělávání
boudoucích odborných
pracovníků Horní
Rakousko Jižní Morava“
ETZ - Interreg AT /CZ , 04/2009
BMASK
- 03/
2011
28
01/2009
–
12/2012
Příspěvek k pozitivnímu,
integrativnímu a hladkému vytváření
pracovního trhu v regionech stejně
tak i k jeho cílenému a eficientnímu
vývoji
Cíle: Optimalizace kooperace mezi
všemi, kteří se podílejí na vytváření
pracovního trhu ve velkoprostoru
spolkových zemí Vídeň, Dolní
Rakousko a regionu Jižní Morava,
informování pracovníků v otázkách
přeshraničního zaměstnání,
vzdělávací opatření, výstavba trvale
udržitelných kooperacních a
koordinačních sítí, odstranění
předsudků, posílení sociálního
dialogu
mezinárodní soutěž učňů v
oboru elektro-silnoproud v
Brně, konference, semináře,
informační setkání
Vzdělávání odborných pracovníků,
spolupráce s firmou Schinko –
vzdělání v oboru zpracování kovu
zdarma
Cíle: systémové srovnání vzdělání v
oboru zpracování kovu v Jižních
Čechách/Horním Rakousku,
vyzkoušení přeshraničních
základních tréninků, výstavba sítě
provedené odborné
Tématika odborných pracovních
vzdělávání pro 20 Čechů a 7 sil, pilotní projekty, kooperace s
občanů Horního Rakouska ve podniky, přeshraniční
věku od 17 do 55 let
3.3 TALENTY
Tabulka 3: Projekty v oblasti talentů
Projekty
Podpora /
Trvání
nositel projektu
Čerpací stanice pro Agenda 21
mladé / mladí z
oblasti
Mühlviertler Alm
Téma - Cíle
Výsledek
2001/2004 Uzel k výstavbě
regionální sítě pro
mimoškolní a
nadstranickou práci s
mladistvými
Příspěvěk k projektu
RegioTalent/regionální/přeshraniční
Téma mladiství a práce, mladiství aktivisté /
regionální
Fórum
budoucnosti
Windhaag
Akademie pro životní od 2008
prostředí a přírodu
země Horního
Rakouska, vzdělávací
resort země Horního
Rakouska, životní
ministerstvo, fórum
vzdělávání v otázkách
životního prostředí,
EUREGIO Bavorský les
– Český les (Šumava)
Téze a požadavky
Platforma pro mladé
dospělé v otázkách
politiky životního
prostředí a společnosti,
platforma pro mladé za
účelem podpory
ekologie a trvalé
udržitelnosti
Studie – dotazník práce – spotřeba – člověk /
regionální
SOP – Praktika
studentů v oblasti
povolání
ETZ - Interreg AT /CZ
Výměna studentů a
praktika v oblastech
elektroniky a
informatiky
Cílová skupina studenti, podpora schopností,
talentů / přeshraniční
29
06/2009 05/2012
Workshopy
Nadcházející
zemská
výstava
Horní
Rakousko
–
Jižní
Čechy
2013
(http://www.landesausstellung2013.at/) ukazuje cestu pro přeshraniční spolupráci
a rozvoj příhraničního prostoru.
Všeobecně existuje také mnoho přeshraničních projektů v oblasti turistiky
Mühlviertel Jižní Čechy, např. cykloregion Dunaj - Vltava (http://www.donaumoldau.at), severní centrum Český les atd.
Dále existuje množství malých projektů Horní Rakousko/Jižní Čechy (kompetenční
pole: rozvoj příhraničního prostoru), např. Festival hlasů Freistadt, Oblak zvuků
Mühlviertler Alm – Jižní Čechy a mnoho dalších.
Projekty v oblasti turistiky nejsou v předložené zprávě detailně popsány, protože
neleží v centru pozornosti projektu RegioTalent.
31
4 Statistická data ohledně regionu Mühlviertel
4.1 Oblasti analýzy pro studii
4.1.1 Horní Rakousko celkem
Obyvatelstvo Horního Rakouska celkem k 1. 1. 2010: 1.411.238
muži: 693.345
ženy: 717.893
Změna obyvatelstva celkem od 2005 do 2010:+1,2%
Přitom redukce počtu obyvatelstva ve věku 0-19 let o -5,5% a 20-39 let
o -6,7%. Silné zvýšení počtu obyvatelstva ve věkových skupinách od 40 let (4059 let: +10,8%, 60-79 let: +4,2%, 80 let a více: +17,5%).
Obrázek 2: Obyvatelstvo v Horním Rakousku12
Zdroj: Země Horní Rakousko, oddělení statistiky, regionální databáze
12
Vysvětlivky: Alter in Einzeljahren = věk v jednotlivých letech; Anzahl der Personen = počet osob
33
4.1.2 Analyzované okresy oblasti Mühlviertel
1) Okres PERG:
Obyvatelstvo (2010): 65.620
muži: 32.674
ženy: 32.946
změna obyvatelstva celkem od 2005 do
2010:+0,8%
plocha: 611,86 km²
hustota obyvatelstva: 107 obyv./km²
26 politických obcí (2 měst, 18 obcí s rozšířenou
působností)
2) Okres FREISTADT:
Obyvatelstvo (2010): 64.939
muži: 32.621
ženy: 32.318
změna obyvatelstva celkem od 2005 do
2010:+0,7%
plocha: 993,86 km²
hustota obyvatelstva: 65 obyv./km²
27 politických obcí (2 města, 17 obcí s rozšířenou
působností)
3) URFAHR-OKOLÍ:13
Obyvatelstvo (2010): 80.782
muži: 40.221
ženy: 40.561
změna obyvatelstva celkem od 2005 do
2010: +1,9%
plocha: 649,33 km²
hustota obyvatelstva: 124 obyv./km²
27 politických obcí (3 města, 12 obcí s rozšířenou
působností)
4) Okres ROHRBACH:
Obyvatelstvo (2010): 57.073
muži: 28.791
ženy: 28.282
změna obyvatelstva celkem od 2005 do 2010:
-0,7%
plocha: 827,95 km²
hustota obyvatelstva: 69 obyv./km²
42 politických obcí (1 město, 15 obcí s rozšířenou
působností)
13
Data za okres Urfahr-okolí jsou k dispozici částečně jen v kombinaci s Urfahr/Linec.
34
4.2 Vývoj počtu obyvatelstva
Na počátku roku 2010 žilo v Horním Rakousku 1.411.238 lidí. Ve srovnání s
rokem 2008 to odpovídá malému nárůstu počtu obyvatel o 835 osob nebo 0,05
procent. Poprvé od roku 1998 (-142) bilancovalo Horní Rakousko v
minulém roce změnu přistěhovalých a odstěhovalých obyvatel znovu
negativně: z oblasti se odstěhovalo o 214 lidí více, než se do ní
přistěhovalo.
V okresech Rohrbach a Schärding došlo k poklesu počtu obyvatelstva, ve
zbylých statutárních městech a okresech v okolí měst došlo k částečně silnému
vzrůstu jeho počtu.
Analýza počtu obyvatel ukazuje, že zvláště města Linec a Wels resp. jejich okolní
okresy jako Linec-venkov, Urfahr-okolí a Wels-venkov v minulých sedmi letech
nadprůměrně silně rostly. Hlavní podíl za zvýšení počtu obyvatelstva v těchto
regionech nesou přistěhovaní obyvatelé. Se snížením počtu obyvatel v oblasti
Mühlviertel se musí smířit okres Rohrbach (-479). Zvláště ve venkovských
oblastech již nepostačují dosud pozitivní porodní bilance na to, aby bylo
možné vyrovnat ztráty počtu obyvatelstva plynoucí z jejich
odstěhování.14
14
cf. Země Horní Rakousko, oddělení statistiky
35
Obrázek 3: Změna obyvatelstva v Horním Rakousku 2002-200815
Zdroj: Statistik Austria; Země Horní Rakousko, oddělení statistiky
„V období mezi lety 2002 a 2008 pokračuje dále trend, který bylo možné
sledovat již před deseti lety.“ Zvýšení počtu obyvatelstva zaznamenávají
především obce, které bezprostředně hraničí s většími městy, resp. které se
nacházejí ve střední vzdálenosti k těmto městům, stejně tak i okolní obce
hlavních míst okresů. Mühlviertel je postižen ztrátou obyvatel (především
příhraničních obcí horní a dolní oblasti Mühlviertel).16
Rychleji budou růst dle ÖROK Linz-venkov (+18%) a město Wels (+16%). Nad
hornorakouský průměr budou dále růst okresy Wels-venkov (+14%) a Perg
(+8%). Obyvatele ztratí okresy Schärding, Steyr-město a Rohrbach. Linci je
předpovídán nárůst obyvatelstva v letech 2001-2031 ve výši 15 procent.17
Urfahr-okolí (zvláště obce v okolí Lince), Perg: nárůst
Rohrbach, Freistadt: pokles
15
Bevölkerungsveränderung 2002 bis 2008 – absolut = změna počtu obyvatelstva od roku 2002
do roku 2008 – absolutně; Zunahme = zvýšení; Abnahme = snížení
16
Cf. Země Horní Rakousko, oddělení statistiky
17
Výsledky tiskové konference „Bilance stěhování“ ze dne 23. června 2010
36
Předpověď pro budoucnost do roku 2040:18
Vývoj celkového počtu obyvatelstva v regionu
Předpovídaný nárůst obyvatelstva v Horním Rakousku o 5,1 procent od roku
2005 do roku 2040 bude regionálně velmi nerovně rozdělen. Zatímco v několika
okrajových okresech se počet obyvatelstva sníží, lze v centru Horního
Rakouska očekávat silný nárůst obyvatel.
Počet dětí a mladistvých se zvýší jen ve městě Linec a v menší míře také ve
městě Wels. Ve všech ostatních okresech dojde k drastickému poklesu jejich
počtu. Silně se zvýší poměrné zastoupení obyvatelstva staršího 65 let, a to
zvláště v dosavadních přistěhovaleckých okresech v okolí měst.
•
Střední nárůst počtu obyvatelstva v dalších okresech v blízkosti
města Linec (Perg, Efferding a Urfahr-okolí). Další okresy v okolí
zemského hlavního města, tj. Perg (+6,2%) a Urfahr-okolí (+4,4%), mohou
očekávat průměrný nárůst obyvatelstva.
Hraniční okresy oblastí Innviertel a Mühlviertel (Freistadt, Rohrbach)
Počet obyvatelstva se sníží v hraničních okresech Ried im Innkreis,
Schärding, Freistadt a Rohrbach, ale také ve městě Steyr. V těchto
okresech se vyvine jak porodní tak přistěhovalecká bilance
negativně, s výjimkou okresu Freistadt, který může očekávat také v
roce 2040 lehce pozitivní porodní bilanci (+0,9%).
Nejvyšší ztráty počtu obyvatelstva: okres Rohrbach (-11,6%)
V okrese Freistadt (-1,8%) se pohybuje ztráta počtu obyvatelstva ve spíše
moderátním rámci.
Oba okresy (Rohrbach/Freistadt) mají v celé zemi Horní Rakousko
největší ztráty počtu obyvatel z důvodu stěhování (-7,0 resp. -8,3%),
okres Rohrbach se přitom musí smířit i se ztrátou (-3,3 %) vyplývající z
porodní bilance.
•
•
•
•
V 10 obcích, převážně na severu a na východě, se v posledních 15 letech snížil
počet obyvatelstva, ve 4 obcích dokonce o více než 5 %. Ve 12 obcích, převážně
na jihu, došlo ke zvýšení počtu obyvatelstva o více než 5 %, ve dvou obcích
dokonce o více než 20 %.
Celkem tedy existuje velký rozdíl uvnitř okresu od severovýchodu na jihozápad.
Jižní oblast okresu (až k Bad Zell, Gutau, Neumarkt) patří k tzv. „pásmu špeku“
hornorakouské centrální oblasti, tzn., jedná se o oblíbenou část k bydlení kvůli
její blízkosti k městu Linec (koncept Budoucnost hospodářství, Freistadt). 19
18
Informace oddělení statistiky Úřadu zemské vlády Horního Rakouska: „Vývoj obyvatelstva v
letech 2005- 2040 a důsledky demografických strukturálních změn v okresech Horního Rakouska“,
září 2006 (hlavní výsledky ÖSTAT-předpověď počtu obyvatelstva v letech 2005-2040 pro Horní
Rakousko).
19
koncept Budoucnost hospodářství, Freistadt
37
•
Změna obyvatel mladších 20ti let v okresech v letech 2005-2040
Rohrbach: -42,5% Rohrbach dosahuje s odstupem nejvyššího
negativního rekordu
Freistadt: -31,6% podobně vysoké snížení
Perg: -25,6%
Urfahr-okolí: -23,2%
•
Vývoj 20ti až 64ti letých v okresech v letech 2005-2040
= osoby v produktivním věku
V oblasti Mühlviertel je silný odliv mladých osob v produktivním věku:
Rohrbach:-24,5% Rohrbach dosahuje s odstupem nejvyššího
negativního rekordu
Urfahr-okolí: -20,4% podobně vysoké snížení
Freistadt: -16,8%
Perg: -11,2% [z důvodu nejvyššího přílivu ve skupině starších osob v
produktivním věku (+25,5%)]
•
V celém Horním Rakousku se zvýší počet osob starších 65ti let o 91,7
procent [Perg (+133,8%), Urfahr-okolí (+161,8% - na prvním místě)]
Prognóza počtu obyvatelstva 2009: Změna od 2009 do 2050
Hornorakouský průměr: -5,8%
•
Osoby v produktivním věku od 18 do 64 let
Freistadt:-15,4%
Perg:-10,0%
Rohrbach:-19,8%
Urfahr-okolí:-7,9%
•
Změna obyvatelstva starších 65 let v okresech v letech 2005-2040
Freistadt: 114,4%
Perg: 133,8%
Rohrbach: 88,1%
Urfahr-okolí: 161,8%
38
Pohled do budoucnosti
Graf 1: Očekávaný vývoj počtu obyvatelstva v regionech20
Zdroj: Projekt Země budoucnosti Horní Rakousko, Země Horní Rakousko, 04.06.2009
4.3 Regionální hospodářství
Freistadt
•
•
•
•
„40 let železné opony ovlivnilo osoby žijící v okresu. ‚Mrtvá hranice’ na severu
de iure zmizela (Schengenská hranice v EU), v hlavách obyvatel je ovšem
přítomna stále.“
Jen málo domácích firem využívá otevření hranic (pracovníci z České
republiky, prodej zboží ve výhodném segmentu a v dražších výklencích,
výhodný nákup zboží a polotovarů, dodávky a výkony do České republiky).
Jazyková bariéra brzdí (málo občanů Rakouska se učí česky, význam němčiny
v českém školství klesá ve prospěch angličtiny).
Také se strukturálně slabou oblastí Waldviertel existuje málo výměnných
kontaktů. Obchodní orientace podniků je zaměřena převážně na okres sám a
hornorakouskou centrální oblast.
20
Vysvětlivky: Erwartete Bevölkerungsentwicklung in den Regionen = očekávaný vývoj počtu
obyvatelstva v regionech; Städt. Gebiet = městská oblast; Stadtumland = okolí měst;
Oberösterreich = Horní Rakousko; ländliches Gebiet = venkovskà oblast; ländl. Peripherie =
venkovská periferie
39
Hospodářství:
• Struktura malých podniků.
• Velmi málo průmyslu (žádný podnik s více než 250 zaměstnanci).
• Několik silnějších středostavovských podniků.
• Z 2.382 podniků s aktivními oprávněními k podnikání (31. 12. 2008)
zaměstnává 915 podniků 7205 osob, 1467 podniků nemá zaměstnance.
• Jako zaměstnavatelé převažují odvětví služeb a stavebnictví.
• Málo podniků a pracovních míst existuje v severních a severovýchodních
okrajových obcích, proto je zde problém s odlivem obyvatelstva.21
•
Místo s nízkou výstavbou podniků (ve srovnání s ostatními
hornorakouskými okresy leží v tomto ohledu na předposledním místě).
Perg:
• Jediný okres v oblasti Mühlviertel s podniky s více než 1000
zaměstnanci.
• Podniky s největším počtem zaměstnanců jsou koncentrovány do
trojúhelníku Mauthausen-Perg-Schwertberg, další hospodářská osa se
nachází podél silnice B3.
• Velké dřevozpracovatelské podniky v Pabneukirchen a firma Greisinger v
Münzbach.
• Vyvážený mix z velkých, středních a malých podniků.
• Odvětví: podniky zaměřené na oblast stavebnictví, kovozpracovatelské
podniky, výroba nábytku a produkce potravin. Sektor služeb (zvláště
služby pro podniky) je stále ještě málo rozvinutý.
• Obchodní zóny: Donaupark Mauthausen, obchodní potenciál město Perg
podél silnice B3.22
Rohrbach:
• Struktura malých a středních podniků.
• Dominují odvětví živnost a řemeslo stejně jako i obchod.
• Průmysl je málo výrazný (málo zaměstnanců).
• Aktivity směrem k České republice jsou prováděny omezeně.
• I přes rozšíření Evropské Unie jsou geografická poloha a nedostatek
kontaktů v oblasti hospodářství směrem na sever a západ nadále fakta, z
nichž vychází hospodářská dynamika v hornorakouském srovnání jako
podprůměrná.
• 50% zaměstnaných pracuje v odvětví živnost a řemeslo, 22 % v odvětví
obchodu (983 podniků), 10 % v odvětví turistiky (391 podniků) a 8 % v
průmyslu (66 podniků; bez firmy Internorm, závod Sarleinsbach; bez
firmy Hauser, závod St. Martin).
• Kvóta osob samostatně výdělečně činných leží pod 4 % celkového počtu
obyvatelstva (nejnižší v Horním Rakousku).
21
22
Cf. koncept Budoucnost hospodářství, Freistadt
Cf. Budoucnost hospodářství, Perg
40
Urfahr-okolí:
• Hospodářství je strukturováno do malých podniků, velkých podniků se zde
nachází málo.
• Nárůst počtu osob samostatně výdělečně činných (60,7% OSVČ ze všech
členů komory znamená, že okres Urfahr-okolí má nejvyšší podíl OSVČ ze
všech hornorakouských okresů).
• Stavební a dřevařské hospodářství je silně zastoupeno, podíl služeb silně
vzrostl, průmysl je málo výrazný, silné zemědělství má rovněž strukturu
malých podniků.
Graf 2: Členové Hospodářské komory Rakouska dle odvětví v okrese Urfahr-okolí23
Zdroj: Koncept Budoucnost hospodářství Urfahr-okolí
Hospodářská struktura oblasti Mühlviertel má formu malých a středních
podniků, převažují odvětví živnost/řemeslo a obchod a je zde málo průmyslu.
Stavebnictví a zpracování dřeva má v regionu velký význam. Pouze okres Perg
má několik větších podniků (s více než 1000 zaměstnanci) a tak i vyváženou
strukturu z malých, středních a velkých podniků.
4.4 Potřeba kvalifikace v Horním Rakousku
Data pocházejí z jedné reprezentativní analýzy, která obsáhle, precizně a
původně zobrazuje potřeby kvalifikace v celém Rakousku a jeho devíti
spolkových zemích. Ve studii je zobrazena potřeba kvalifikace v deseti vybraných
oblastech povolání s 27 skupinami povolání a 191 povoláními.
23
Vysvětlivky: WKO-Mitglieder nach Sparten im Bezirk Urfahr-Umgebung = Členové hospodářské
komory Rakouska dle odvětví v okresu Urfahr-okolí; Gewerbe und Handwerk = živnost a řemeslo;
Industrie = průmysl; Handel = obchod; Bank und Versicherung = bankovní a pojišťovací sektor;
Transport und Verkehr = transport a doprava; Tourismus und Freizeitwirtschaft = turistika a volný
čas; Information und Consulting = Zpracování informací a poradenství.
41
Graf 3: Skupiny povolání s nejvyššími počty míst v Horním Rakousku24
Zdroj: Analýza potřeby kvalifikace v deseti vybraných oblastech povolání na základě inzerátů v oblasti trhu
práce – závěrečná zpráva ze spolkové země Horní Rakousko, informationscouts - Josef Mair, Vídeň, leden 2011
4.5 Školní statistika
Obrázek 4: Školní statistika dle typů škol v Horním Rakousku celkem – školní rok
2010/2011
Typ školy
Základní škola 1.-4. třída
Základní škola 1.-9. třída
Polytechnická škola
Všeobecně vzdělávací vyšší škola
Střední odborná škola
Obchodní škola
Technická odborná škola
24
Počet škol
Třídy
Školáci
572
3.299
58.321
541
2.295
45.623
55
197
4.171
47
1.243
28.343
81
389
8.594
14
63
1.288
11
76
1.723
Vysvětlivky: Nachfragestärkste Berufsobergruppen = nejpoptávanější skupiny povolání;
Servicefachund
–hilfskräfte = servisní odborný a pomocný personál; Küchenfach- und –hilfskräfte = kuchyňský
odborný a pomocný personál; Krankenpflegepers. u. Hebammen = zdravotní pečovatelský
personál a porodní asistentky; Soziale Betr., Beratung u. Therapie = sociální péče, poradenství a
terapie; Schule, Weiterbildung und Hochschule = školství, další vzdělávání a vysoké školství;
Medizinische Hilfsberufe = pomocné pracovní síly v oblasti zdravotnictví; Reinigungsberufe =
personál uklidové služby; Haushaltsberufe = personál v oblasti péče o domácnost;
Kindererziehung und –betreuung = výchova a péče o děti; Ärztliche Berufe = lékaři; SchönheitsHand- und Fußpflege = péče o krásu, ruce a nohy; Hotelverwalt. u. Gaststättenleitung = správa
hotelů a vedení restaurací; medizinisch-technische Berufe = zdravotně-technická povolání
42
Odborná škola v oblasti humánních věd
Odborná škola
Vyšší odborná škola
Obchodní akademie
Vyšší technické učení
Vyšší učení v oblasti humánních věd
Celkem
25
26
51
18
15
19
1475
146
1.273
922
276
320
290
10.789
3.175
29.704
23.244
6.833
8.495
7.456
226.970
Tabulka: vlastní vyhotovení
Zdroj: Země Horní Rakousko, oddělení statistiky, Statistik Austria
V Horním Rakousku je ve školním roce 2010/2011 celkem 266.970 školáků a
školaček. Z obrázku 7 dále vyplývá velmi silné zastoupení odborných škol v
Horním Rakousku.
4.6 Zasídlování
v okresech
podniky
a
nově
založené
podniky
Celkem bylo v roce 2010 v oblasti Mühlviertel (okresy Urfahr-okolí, Freistadt,
Perg, Rohrbach) 830 nových podnikatelek a podnikatelů aktivních (včetně
nově založených podniků a převzatých podniků).
Graf 4: Přehled nově založených podniků v okresech v roce 201025
25
Vysvětlivky: Neugründungen = Nově založené podniky; Betriebsübernahmen = Převzaté
podniky; Insgesamt neue Unternehmerinnen/Unternehmer = Nové podnikatelky/noví podnikatelé
celkem
43
Zdroj: Vlastní vyhotovení grafiky (zdroj dat: Rakouská hospodářská komora portál tisková sdělení)
Okres Rohrbach rok 2010
• Nově založené podniky: 156
Většina nově založených podniků (65 nových podniků) se nachází v oblasti
živnost a řemeslo (vč. 29 osobních pečovatelů), jsou následovány
obchodem (37 nových podniků) a oblastí zpracování informací a
poradenství (33 nově založených podniků).
• 14 převzetí podniků další generací
• Celkem tudíž existuje 170 nových podnikatelek a podnikatelů v okresu
Rohrbach.
Okres Freistadt
• Nově založené podniky: 190
Většina nově založených podniků (72 nových podniků) se nachází v oblasti
živnost a řemeslo (vč. 21 osobních pečovatelů). Za nimi jsou pak početně
podniky v oblasti obchodu (61 nových podniků) a podniky v oblasti
zpracování informací a poradenství (40 nově založených podniků).
• Vzhledem k roku 2009 vzrostl počet nově založených podniků v porovnání
s trendem v Horním Rakousku o dalších 5,6 procent. Co se týče
zakladatelské aktivity ve všech hornorakouských okresech, leží Freistadt
na 4. místě.
• 21 převzetí podniků
• Celkově tedy existuje 211 nových podnikatelek a podnikatelů.
• Trend v zakládání podniků přetrvává v okresu Freistadt již léta
• Přes 51 procent nově založených podniků v okresu jsou vedeny ženou
Okres Urfahr-okolí
• Počet nově založených podniků: 251
o Oblast s největší zakladatelskou aktivitou (95 podniků) byla oblast
živnost a řemeslo, tato byla početně následována oblastí zpracování
informací a poradenství (69 nově založených podniků), obchodem
(57) a oblastí turistiky a volného času (23 nových podniků).
• Region Urfahr-okolí se nachází v horní třetině všech hornorakouských
okresů.
• 8 převzetí podniků
• Celkem 259 nových podnikatelek a podnikatelů.
Okres Perg26
• Počet nově založených podniků: 172
• Většina nově založených podniků byla v oblasti živnost a řemeslo (70
nových podniků), následována oblastí obchodu (47 nově založených
26
Zdroj: Rakouská hospodářská komora, portál Tisková sdělení
http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=599058&dstid=678
44
•
•
podniků) a oblastí zpracování informací a poradenství (44 nových
podniků).
18 převzetí podniků následující generací.
Celkem 190 nových podnikatelek a podnikatelů.
Shrnutí:
Pořadí okresů v oblasti nově založených podniků a celkově nových podnikatelek
a podnikatelů vypadá následovně:
1. Urfahr-okolí: 251
2. Freistadt: 190
3. Perg: 172
4. Rohrbach: 156
Odvětví s největší zakladatelskou aktivitou je jednoznačně živnost a řemeslo,
dále obchod a na třetím místě zpracování informací/poradenství.
Celkem tedy vzniklo v roce 2010 v oblasti Mühlviertel 769 nových podniků resp.
založilo živnost celkem 830 nových podnikatelek / podnikatelů.
Intenzita zakládání podniků v oblasti Mühlviertel ve srovnání s celým
Horním Rakouskem a Rakouskem:
V celém Horním Rakousku začalo v roce 2010 podnikat 4905 osob (4451
nových zakladatelů a 454 osob, které podnik převzaly).27
V celém Rakousku leží počet nově založených podniků v roce 2010 ve výši
35.529 (vč. samostatně výdělečně činných osobních pečovatelů). To je 29.000
nově založených podniků v Rakousku vyjma osobní pečovatele.28
Tzn., že v roce 2010 17,3 % všech podniků Horního Rakouska bylo
založeno jen v oblasti Mühlviertel.
Tzn., že v roce 2010 2,16% všech podniků Rakouska bylo založeno jen v
oblasti Mühlviertel.
Důležité při provozování nově založených podniků je také podíl podniků, které
se na trhu dlouhodobě udrží. V této souvislosti lze konstatovat, že takových
podniků je v Rakousku nejvíce v Evropě. Po pěti letech jsou na trhu vždy ještě
asi dvě třetiny všech nově založených podniků činných.29
Shrnutí pro Projekt RegioTalent
27
http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=594541&dstid=678 20.01.2011
Zdroj: Hospodářská grafika: Nově založené podniky v Rakousku 2000-2010, portál Rakouské
hospodářské komory.
29
http://www.gruendungswissen.at/gruendungswissen/blog-post/2010/07/26/oesterreich-knapp16000-neugruendungen-im-ersten-halbjahr-2010/ Stand 28.3.2011
28
45
Prezident Rakouské hospodářské komory Christoph Leitl řekl v jednom tiskovém
sdělení Rakouské hospodářské komory, že „intenzita zakládání podniků odráží
ochotu osob k výkonu“, a zdůraznil vztah nově založených podniků k národnímu
hospodářství: jen v roce 2009 tak bylo vytvořeno 66.000 pracovních míst a
prostřednictvím daní a odvodů odvedli zakladatelé nových podniků okolo 500
milionů EURO státu.
Tím odrážejí data týkající se zakládání podniků ochotu osob k výkonu v regionu,
vznikají nová pracovní místa a státu plynou peníze. Dále představují nově
založené podniky důležitý faktor rozvoje lokality.
4.7 Proudy kupní síly v Horním Rakousku
4.7.1 Kupní síla týkající se maloobchodu (bez pohonných
hmot)30
„Příliv a odliv kupní síly je vždy důležité téma pro obchod, pro regionální
hospodářskou politiku, pro investory, zakladatele podniků (podnikatele) nebo pro
reklamní a marketingové koncepty.“31
Také pro regionální rozvoj jsou tato data důležitá, neboť mohou sloužit jako
odrazový můstek pro vhodná regionální opatření a projekty.
Následující grafika ukazuje chování proudů kupní síly v Horním Rakousku:
30
Země Horní Rakousko vypracovala obsáhlou studii týkající se proudů kupní síly mezi bydlištěm a
místem nákupů. V této studii bylo zohledněno velké množství zdrojů dat, která pocházejí z let
1999 až 2003. Proudy kupní síly byly vypočítány pro rok 2003.
31
http://www2.landoberoesterreich.gv.at/statkaufkraftstroeme/Index.jsp?SessionID=SID2BCC663
521977166&xmlid=was_statkaufkraftstroeme_DEU_HTML.htm 28. 3. 2011.
46
Obrázek 5: Propojení proudů kupní síly mezi okresy Horního Rakouska32
Toto Obrázek proudů kupní síly pochází z roku 2003, nové zjišťování se bude
konat v roce 2011. Platnost tohoto trendu a propojení potvrdily i rozhovory s
experty resp. se strategickými partnery projektu (Úřad práce, Rakouská
hospodářská komora).
Linec a Wels vedou s náskokem
32
Vysvětlivky: Die wichtigsten Kaufkraftströme zwischen den Bezirken (über 15 Mio. Euro) =
nejdůležitější proudy kupní síly mezi okresy (nad 15 milionů euro); Ausland = zahraničí;
Bundesland = spolková země; Anmerkung: Kaufkraftströme in der Gegenrichtung sind von den
eingezeichneten Kaufkraftströmen nicht substrahiert bzw. nicht mit diesen saldiert = Poznámka:
proudy kupní síly v protisměru nejsou odečteny od vyznačených proudů kupní síly resp. s nimi
saldovány; Die Strichdicke der Pfeile ist nur symbolisch = tloušťka šipky je jen symbolická;
Datenquelle: Statistik Austria, Land OÖ, eigene Berechnungen = zdroj dat: Rakouský statistický
úřad, Země Horní Rakousko, vlastní výpočty.
47
Největší kupní síla se soustřeďuje okolo centrální oblasti Lince a ubývá s
růstem vzdálenosti od tohoto centra.
Z okresů Urfahr-okolí se saldem přílivu a odlivu ve výši -246 milionů euro a
Wels-venkov ve výši -211 milionu euro odtéká nejvíce kupní síly.
K největším proudům kupní síly přes hranice okresu dochází hlavně z
okolí Lince do Lince. Celkem tečou do Lince okolo 349 milionů euro více, než z
něj odtékají.
Linz zásobuje kromě svého vlastního obyvatelstva také Mühlviertel a okres
Linec-venkov.
Graf 5: Saldo přílivu a odlivu kupní síly hornorakouských okresů v milionech eur
Pořadí odlivu:
1. Urfahr-okolí
2. Perg
3. Freistadt
4. Rohrbach
Okres Urfahr-okolí:
Vysoký potenciál kupní síly – nejvyšší odliv kupní síly
Okres Urfahr-okolí se řadí k okresům země s nejvyšší kupní silou. Právě obce v
okolí Lince vykazují velmi vysoký soukromý potenciál kupní síly. Bohužel však
odtéká největší část tohoto potenciálu zpět do Lince. Okres Urfahr-okolí je tudíž
okres s nejvyšším odlivem kupní síly (52%33) a nejnižším přílivem ze všech
hornorakouských okresů.
33
Cf. Rakouská hospodářská komora, vývoj hospodářství Urfahr-okolí – budoucí perspektivy,
listopad 2009.
48
Okres Freistadt:
Celková kupní síla okresu činí 326 milionů eur34. Po odečtení přílivu odtékají 96
milionů eur do ostatních okresů, převážně do okresů Linec a Linec-venkov.
To koresponduje s chováním lidí vyjíždějících za prací.
Okresní hlavní město Freistadt působí jako magnet kupní síly v regionu: Se
saldem ve výši +68 milionů eur se nachází Freistadt na osmém místě všech
hornorakouských obcí. 35
Okres Rohrbach:
Absolutní kupní síla leží ve srovnání hornorakouských okresů v poslední čtvrtině.
Saldo přílivu a odlivu však okres vykazuje ve středním poli na 8. místě (data z
roku 2003), to je nejnižší odliv v oblasti Mühlviertel. V okresu je „odsávačem“
kupní síly okresní hlavní město, které patří do top-desítky hornorakouských obcí
ve srovnání přílivů a odlivů mezi hornorakouskými obcemi.36
Okres Perg:
Okres Perg vykazuje vysoké odlivy kupní síly směrem k Linci a k městu
Amstetten a zvláště v menších obcích se zdá být základní zajištění obyvatel
potravinami apod. stále více ohroženo.37
Celkově lze říct, že z oblasti Mühlviertel odtéká kupní síla (nejvíce z okresu
Urfahr-okolí) – to souvisí mj. také s počtem lidí vyjíždějícími každý den za prací
za hranice okresu (existující korelace – lidé nakupují cestou domů ve městě).
V okresech oblasti Mühlviertel odtéká více kupní síly, než přitéká. V okresu
Urfahr-okolí byla kvůli tomu nastartována iniciativa -GUUTE-, která působí
rovněž v okresech Freistadt a Rohrbach.
34
35
36
37
Studie kupní síly Země Horní Rakousko a Hornorakouské hospodářské komory 2003.
Cf. Koncept Budoucnost hospodářství Freistadt, Rakouská hospodářská komora, podzim 2009.
Cf. Koncept Budoucnost hospodářství Rohrbach
Budoucnost hospodářství Perg, Rakouská hospodářská komora, podzim 2009
49
4.8 Trh práce
4.8.1 Míra nezaměstnanosti
Průměrná hodnota v roce 2010:
Graf 6: Průměrné hodnoty míry nezaměstnanosti v roce 2010
Zdroj: Vlastní grafika
Data: Úřad práce Horního Rakouska
Urfahr-okolí: 2,3%
Rohrbach: 3,8 %
Freistadt: 4,0%
Perg: 4,1%
Grafika ukazuje celkovou míru nezaměstnanosti (muži a ženy) v okresech oblasti
Mühlviertel. Okres Urfahr-okolí má nejnižší míru nezaměstnanosti. Okres
Rohrbach leží ve srovnání s mírami nezaměstnanosti ostatních okresů o něco
níže než okresy Freistadt a Perg, které vykazují od roku 2008 stejnou úroveň.
Tabulka 4: Nezaměstnanost v Horním Rakousku/Rakousku – srovnání únor 2011
Míra
nezaměstnanosti 5,7%
v Horním Rakousku
3. místo v Rakousku
Míra nezaměstnanosti v 8,1%
Rakousku
Nezaměstnaná
mládež v Horním
Rakousku
6.142
7. místo v Rakousku
Zdroj: Hospodářství Horního Rakouska v hledáčku, Země Horní Rakousko, únor 2011
Data: WIFO, AMS, HV, Statistik Austria
50
Všeobecně vykazují okresy oblasti Mühlviertel ve srovnání s Horním
Rakouskem nízkou nezaměstnanost. To souvisí s vysokou mírou osob
vyjíždějících za prací, která se naopak odráží ve vysokém odlivu kupní
síly.
V okresu Rohrbach (RO) byla na konci roku 2010 zaznamenána míra
nezaměstnanosti ve výši 5,2%. Na počátku roku 2011 byl zaznamenán její lehký
nárůst a v únoru 2011 znovu sestup něco pod prosincovou úroveň roku 2010.
Míra nezaměstnanosti činila v prosince roku 2010 u mužů 6,3% a u žen 3,8%.
Míry nezaměstnanosti u mužů leží všeobecně nad mírami nezaměstnanosti u žen
– s výjimkou měsíců duben až říjen/listopad, kdy je celková míra
nezaměstnanosti u mužů velmi nízká (tj. zhruba na úrovni 1,3%-1,7%).
Důvodem jsou sezónní práce. Míra nezaměstnanosti u žen je konstantní, a to na
úrovni mezi 3-4%.
V okresu Freistadt (FR) byla na konci roku 2010 zaznamenána celková míra
nezaměstnanosti ve výši 5,7%. Na počátku roku 2011 byl zaznamenán její lehký
nárůst, který se snížil v únoru roku 2011.
Míra nezaměstnanosti u mužů činila v prosinci roku 2010 6,4% a u žen 4,7%.
Míry nezaměstnanosti u mužů leží všeobecně nad mírami nezaměstnanosti u žen
– s výjimkou měsíců duben až říjen/listopad, kdy je celková míra
nezaměstnanosti u mužů velmi nízká (tj. zhruba na úrovni 1,6%-2,2%).
Důvodem jsou sezónní práce, kterých ovšem bylo v roce 2009 více. Míra
nezaměstnanosti u žen je konstantní a drží se na úrovni mezi 3-4,5%.
V okrese Perg (PE) byla na konci roku 2010 zaznamenána celková míra
nezaměstnanosti ve výši 5,7%. Na počátku roku 2011 byl zaznamenán její lehký
nárůst, který v únoru roku 2011 klesl na úroveň prosince roku 2010.
Míra nezaměstnanosti u mužů činila v prosinci roku 2010 6,3% a u žen 4,9%.
Míry nezaměstnanosti u mužů leží všeobecně nad mírami nezaměstnanosti u žen
– s výjimkou měsíců duben až říjen/listopad, kdy je celková míra
nezaměstnanosti u mužů velmi nízká (tj. zhruba na úrovni 1,6%-2,6%).
Důvodem jsou sezónní práce, kterých ovšem bylo v roce 2009 více. Míra
nezaměstnanosti u žen je konstantní a drží se na úrovni mezi 3-4,7%.
4.8.2 Nezaměstnanost mladistvých
Pro projekt RegioTalent je nezaměstnanost mladistvých významná, protože
mladiství představují zvláštní cílovou skupinu.
51
Graf 7: Nezaměstnanost mladistvých celkem (15-25ti letí)
Zdroj: Vlastní grafika
Data: Komora pracovníků Horního Rakouska
V okresu Urfahr-okolí (UU) je nezaměstnanost mladistvých vysoká, nejvyšší ze
všech okresů oblasti Mühlviertel, následovaná okresem Perg. V okrese Freistadt
(FR) a Rohrbach (RO) je nezaměstnanost mladistvých spíše nízká.
4.8.3 Trh práce v Horním Rakousku v březnu 2011
Obrázek 6: Barometr trhu práce Horní Rakousko březen 2011
Zdroj: Měsíční zpráva Úřad práce Horního Rakouska, březen 2011
•
•
•
•
Zaměstnanost stoupla v březnu na 601.000 a tím pádem ležela silně nad
úrovní roku 2010 (+15.5014).
Nezaměstnanost se v březnu snížila oproti únoru o -8.067. Celkem je v
současné době registrováno 27.242 nezaměstnaných (-5.993 oproti
loňskému roku: u mužů je to o 4.770, u žen o 1.223 osob méně než loni).
Počet nových nezaměstnaných (9.191) oproti loňskému roku klesl (-1.181).
Míra nezaměstnanosti činila 4,3% (únor: 5,7%; 2010: 5,4%).
52
•
704 osobám hledajících učňovské místo s možností okamžitého nástupu bylo
k dispozici 536 učňovských míst s možností okamžitého nástupu. 1344
osobám hledajících učňovské místo bez možnosti okamžitého nástupu bylo k
dispozici 3.612 učňovských míst bez možnosti okamžitého nástupu.
Graf 8: Zaměstnanci v Horním Rakousku leden-prosinec 2010 a leden-březen 2011
Zdroj: Měsíční zpráva Úřadu práce Horního Rakouska, březen 2011
Míra nezaměstnanosti činila v Horním Rakousku na konci března 4,3%.
Tato míra ležela o 1,1% níže než před rokem. V Rakousku činila míra
nezaměstnanosti v témže období 6,9%.
Míra nezaměstnanosti v Horním Rakousku dále výrazně klesá. V Horním
Rakousku je o 12.000 zaměstnaných více než před rokem.38
„Hospodářství Horního Rakouska znovu výrazně posiluje, je období konjunktury
a podniky poptávají pracovní síly. To ale také znamená, že se musíme znovu
intenzívně zabývat tématikou nedostatku odborných pracovníků. Kvalifikaci
mladistvých a kvalifikaci lidí v blízkosti pracoviště musí být proto věnována
zvláštní pozornost.“39
Všeobecně
zaznamenávají
okresy
oblasti
Mühlviertel
nízkou
míru
nezaměstnanosti ve srovnání s Horním Rakouskem a Rakouskem celkově.
Míra nezaměstnanosti u mužů leží všeobecně pod úrovní míry nezaměstnanosti
žen s výjimkou měsíců duben až říjen (sezóna).
Okres Urfahr-okolí vykazuje v roce 2011 vysokou nezaměstnanost mladistvých,
nejvyšší ze všech okresů oblasti Mühlviertel. V okresu Perg je nezaměstnanost
mladistvých spíše nízká a v okresech Freistadt a Rohrbach je nízká.
38Většina nezaměstnaných je v oblasti průmyslu, živnosti a technických povolání.
Tiskové sdělení Země Horní Rakousko, 1. březen 2011.
39
Země Horní Rakousko, tiskové sdělení ze dne 1.3.2011 (zemský hejtman Pühringer a zemský
hospodářský rada Sigl).
53
4.9 Situace vyjíždějících za prací
Okres Urfahr-okolí vykazuje s 88% celkového počtu vyjíždějících za prací
nejvyšší míru vyjíždějících za prací. Je těsně následován okresem Freistadt s
85,7% a ve stejném pořadí okresy Perg a Rohrbach s 83,4% pro okres.
Vyjíždějící za prací do ostatních okresů Horního Rakouska:
Podstatné a zajímavé pro projekt RegioTalent jsou vyjíždějící za prací za hranice
okresu, čímž daný okres přichází o zdroje, kompetence a kupní sílu.
Graf 9: Vyjíždějící za prací do ostatních okresů Horního Rakouska
Zdroj: vlastní grafika
Data: Komora pracovníků Horního Rakouska: Statistika vyjíždějících za prací, stav: červenec 2010
Procentní podíly na základě celkového počtu zaměstnaných osob žijících v daném okresu
Pořadí:
Bezirk UU = Okres Urfahr-okolí (UU): 68,10%
Bezirk FR = Okres Freistadt (FR): 60,90%
Bezirk RO = Okres Rohrbach (RO): 50,60%
Bezirk PE = Okres Perg (PE): 47,10%
Nyní lze rozeznat, že se pořadí z místa 3 na místo 4 změnilo. Tzn. v okrese Perg
je nejnižší odliv osob vyjíždějících za prací přes hranice okresu a v okresu
Urfahr-okolí nejvyšší. Okres Urfahr-okolí je pak následován okresy Freistadt a
Rohrbach.
Odliv pracovníků z důvodu vyjížďky za prací z okresů oblasti Mühlviertel
celkem:
Toto znázornění ukazuje odliv pracovních sil z oblasti Mühlviertel z důvodu
vyjížďky za prací. Toto znázornění obsahuje osoby, které vyjíždějí za prací do
54
jiných hornorakouských okresů nebo do jiných spolkových zemí resp. do
zahraničí.
Graf 10: Odliv pracovníků z okresů oblasti Mühlviertel celkem
Zdroj: vlastní grafika
Data: Komora pracovníků Horního Rakouska: statistika vyjíždějících za prací, stav červenec 2010
Procentní podíly na základě celkového počtu zaměstnaných osob žijících v daném okresu
Bezirk
Bezirk
Bezirk
Bezirk
UU = Okres Urfahr-okolí (UU): 76,8%
FR = Okres Freistadt (FR): 68,1%
RO = Okres Rohrbach (RO): 56,9%
PE = Okres Perg (PE): 55,6%
Okres Urfahr-okolí:
Okres Urfahr-okolí má 88% míru vyjíždějících za prací, což je nejvíce ze všech
hornorakouských okresů. Současně má okres Urfahr-okolí jen 4,83% zastavěné
plochy zasídlenou podniky, což je nejmenší podíl ze všech hornorakouských
okresů. Tím je nízký i podíl na regionálních pracovních místech, což vysvětluje
nejvyšší míru vyjíždějících za prací v Horním Rakousku.40
Tabulka 5: Vyjíždějící za prací v okrese Urfahr-okolí
Vyjíždějící za prací z obce
uvnitř okresu Urfahr-okolí
Vyjíždějící za prací do
ostatních okresů Horního
Rakouska
Podíl (všech zaměstnanců)
vyjíždějících za prací do
města Linec
Vyjíždějící za prací do
jiných spolkových zemí
resp. do zahraničí
40
8,5%
2.599 osob
68,1%
20.837 osob
53,2%
16.286 osob
8,7%
2.668 osob
Cf. Rakouská hospodářská komora koncept Budoucnost hospodářství okresu Urfahr-okolí
55
nezařazeno
2,7%
Vyjíždějící z obce za prací 88%
celkem
26.916 osob
Zdroj: vlastní tabulka
Data: Statistika vyjíždějících za prací Komory pracovníků Horního Rakouska, stav: červenec 2010
Procentní podíly na základě celkového počtu zaměstnanců žijících v daném okrese
Jen 20,5% všech zaměstnanců pracuje v okrese Urfahr-okolí!
Okres Freistadt:
Tabulka 6: Vyjíždějící za prací v okresu Freistadt
Vyjíždějící z obce za prací
uvnitř okresu Freistadt
Vyjíždějící z obce za prací
do
ostatních
okresů
Horního Rakouska
Podíl (všech zaměstnanců)
vyjíždějících za prací do
města Linec
Vyjíždějící za prací do
jiných spolkových zemí
resp. do zahraničí
Nezařazeno
Vyjíždějící z obce za prací
celkem
15,6%
3.861 osob
60,9%
15.108 osob
43,3%
10.734 osob
7,2%
1.778 osob
2,1%
85,7%
21.263 osob
Zdroj: vlastní tabulka
Data: Statistika vyjíždějících za prací Komory pracovníků Horního Rakouska, stav: červenec 2010
Procentní podíly na základě celkového počtu zaměstnanců žijících v daném okrese
Jen 29,9% všech zaměstnanců pracuje v okrese Freistadt!
Okres Perg:
Tabulka 7: Vyjíždějící za prací v okresu Perg
Vyjíždějící z obce za prací
uvnitř okresu Perg
Vyjíždějící z obce za prací
do
ostatních
okresů
Horního Rakouska
Podíl (všech zaměstnanců)
vyjíždějících za prací do
města Linec
Vyjíždějící za prací do
jiných spolkových zemí
resp. do zahraničí
Nezařazeno
Vyjíždějící z obce za prací
celkem
25,7%
6.526 osob
47,1%
11.940 osob
32,9%
8.345 osob
8,5%
2.145 osob
2,1%
83,4%
21.134 osob
Zdroj: vlastní tabulka
Data: Statistika vyjíždějících za prací Komory pracovníků Horního Rakouska, stav: červenec 2010
56
Procentní podíly na základě celkového počtu zaměstnanců žijících v daném okrese
42,3% všech zaměstnanců pracuje v okresu.
Okres Rohrbach:
Tabulka 8: Vyjíždějící za prací v okresu Rohrbach
Vyjíždějící z obce za prací
uvnitř okresu Rohrbach
Vyjíždějící z obce za prací
do
ostatních
okresů
Horního Rakouska
Podíl (všech zaměstnanců)
vyjíždějících za prací do
města Linec
Vyjíždějící za prací do
jiných spolkových zemí
resp. do zahraničí
Nezařazeno
Vyjíždějící z obce za prací
celkem
25,1%
5.539 osob
50,6%
11.138 osob
33,4%
7.360 osob
6,3%
1.378 osob
1,5%
83,4%
18.379 osob
Zdroj: vlastní tabulka
Data: Statistika vyjíždějících za prací Komory pracovníků Horního Rakouska, stav: červenec 2010
Procentní podíly na základě celkového počtu zaměstnanců žijících v daném okrese
41,7% všech zaměstnanců pracuje v okrese Rohrbach.
Závěr pro projekt RegioTalent:
Míry vyjíždějících za prací41 a tím pádem odliv pracovní síly je v okresech oblasti
Mühlviertel extrémně vysoký (pořadí: UU, FR, RO, PE).
Ve srovnání všech okresů Horního Rakouska leží okresy oblasti Mühlviertel
následovně:
1. místo v Horním Rakousku: Urfahr-okolí
2. místo: Freistadt
5. místo: Rohrbach
7. místo: Perg
Tématika vyjíždějících za prací a problematika s tím související je velmi klíčový
aspekt v regionálním rozvoji a vyžaduje opatření.
Dle expertů Rakouské hospodářské komory (rozhovor s vedoucím pobočky
Rakouské hospodářské komory v okrese UU) je tématika vyjíždějících za prací
pro okres UU naléhavou oblastí k řešení.
41
Zdroj: Výpočty Komory pracovníků za rok 2007 ve zprávě o situaci zaměstnanců v okresu
Freistadt
57
5 Shrnutí a závěr z regionu Mühlviertel
5.1 Projekty a iniciativy
Je třeba poznamenat, že v Horním Rakousku resp. v oblasti Mühlviertel se velmi
intenzívně pracuje v oblasti regionálního rozvoje. V tomto ohledu musí být
zvláště zdůrazněno angažmá Regionálního managementu a Hospodářských
komor. Existuje mnoho regionálních iniciativ a aktivit na podporu regionálního
rozvoje a kvality života, např. Strategie rozvoje hospodářství, Plán zdrojů oblasti
Mühlviertel, Vedoucí regiony, projekty Agendy 21, Zastřešující značka
„Mühlviertel“.
Existuje mnoho projektů, a to jak regionálních tak také přeshraničních (zde je
třeba zmínit především projekty Interreg), které se zabývají tématy trh
práce/zaměstnanost a/nebo různými aspekty kvality života. Tématem projektů
v oblasti práce je vždy společný hospodářský prostor a trh práce mezi Českou
republikou a Rakouskem a přeshraniční trh práce (cílové skupiny jsou především
mladiství, ženy a starší zaměstnanci).
Výrazně se ukazuje, že je potřeba dalších projektů a zasíťování v oblasti
„talentů“ (zvláště mladistvých), jejichž podpora může pozitivně ovlivnit jak trh
práce, tak i kvalitu života.
Zatímco některé projekty jsou orientovány velmi prakticky, nachází se většina
projektů/iniciativ a aktivit v oblasti kvality života a práce spíše na strukturální a
strategické úrovni. RegioTalent se zde odlišuje tím, že tento projekt začíná
na operativní, všednodenní a individuální úrovni (mikroúrovni) resp.
přímo zohledňuje dané osoby (mladistvé, obyvatele obcí apod.).
5.2 Vývoj obyvatelstva
Z hlediska vývoje obyvatelstva je okres Rohrbach jediných z okresů oblasti
Mühlviertel, který měl v letech 2005-2010 úbytek obyvatelstva (-0,7%). Tomuto
okresu je také v následujících letech předpovídán další úbytek obyvatelstva
(nejvyšší „ztráty“ obyvatelstva). V okresu Freistadt se pohybuje „ztráta“
obyvatelstva v moderátním rámci. Okresy Freistadt a Rohrbach mají v celé zemi
nejvyšší „ztráty“ obyvatelstva, přičemž v okrese Rohrbach je porodní bilance
negativní, což se celkově odráží v poklesu počtu obyvatelstva, okres Freistadt
má lehce pozitivní porodní bilanci, což pokles počtu obyvatelstva zmírňuje.
Okres Urfahr-okolí má jako okres v okolí města
přistěhovalých obyvatel, také okres Perg má růst.
58
Linec
pozitivní
saldo
Trend je, že oblasti okolo větších měst zaznamenávají zvýšení počtu
obyvatel, zatímco především příhraniční obce v horní a dolní části
oblasti Mühlviertel jsou postiženy úbytkem počtu obyvatel. Prognóza
budoucnosti do roku 2040 ukazuje, že se tento trend zostří (zvýšení v centrálním
prostoru a snížení v okrajových okresech a příhraničních oblastech). Projekt
RegioTalent má přispět k rozvoji příhraničního prostoru.
Počet mladistvých a obyvatel v produktivním věku drasticky klesne, zatímco
počet obyvatel starších 65ti let se zvláště v okresech s velkou mírou nově
přistěhovalého obyvatelstva, tj. v okresech měst, zvýší (především v okrese
Urfahr-okolí). Okres Rohrbach drží negativní rekord s ohledem na úbytek počtu
20-64 letých. Všeobecně lze v celé oblasti Mühlviertel počítat s úbytkem počtu
mladých osob v produktivním věku.
5.3 Analýza trhu práce a hospodářství
Situace na trhu práce v okresech oblasti Mühlviertel je ve srovnání s Horním
Rakouskem a Rakouskem celkově uspokojující.
Míry nezaměstnanosti (průměrné hodnoty v roce 2010) leží mezi 2,3% v okrese
Urfahr-okolí a 4,1% v okrese Perg. Tím leží všechny tyto okresy pod
hornorakouským průměrem (5,7%) a rakouským průměrem (8,1%).
Zaměstnanost tento rok roste (březen 2011) a leží silně nad úrovní loňského
roku.
Situace na trhu práce je poznamenána následujícími centrálními tématy:
• Hlavním přiostřujícím se tématem je již delší dobu nedostatek odborných
pracovních sil (výsledky: FARE; AT/CZ EXPAK Studie). Speciální cílové
skupiny na trhu práce jsou mladiství, ženy (po mateřské dovolené) a
starší lidé. Nezaměstnanost mladistvých je v roce 2011 v okrese Urfahrokolí vysoká, nejvyšší ve všech okresech oblasti Mühlviertel. V okrese
Perg je nezaměstnanost mladistvých spíše nízká a v okresech Freistadt a
Rohrbach je nízká. Tzn., že fokus leží na kvalifikaci (blízko pracoviště)
těchto cílových skupin.
• Zvláštní tématikou ve všech okresech oblasti Mühlviertel je velký počet
vyjíždějících za prací, který je daní za nízkou míru nezaměstnanosti.
Míra vyjíždějících za prací a tím pádem odliv pracovních sil resp. jejích
kompetencí stejně jako odliv kupní síly do centrální oblasti města Linec,
který s odlivem pracovních sil koreluje, jsou charakteristické pro
příhraniční region. Zvláště prekérní je situace vyjíždějících za prací
v okresu Urfahr-okolí.
Za účelem redukce počtu vyjíždějících za prací a tím také za účelem redukce
odlivu kupní síly v oblasti Mühlviertel by mohl být start možného projektu
„Pracovat v regionu“ – značka „Pracovat v oblasti Mühlviertel“. Když lidé
59
v regionu pracují, nemusejí vyjíždět za prací, kupní síla zůstane v regionu a
kvalita života se celkově zvýší. Druhotná analýza dat v oblasti existujících
projektů ukázala, že problém odlivu kupní síly již byl rozeznán a že je již mnoho
iniciativ a projektů zaměřených na vázání kupní síly na oblast Mühlviertel
(iniciativa GUUTE…, neboť dobré je tak blízko“ v okrese Urfahr-okolí, kampaň
„Instinktivně: Zabezpečení potravinami v blízkosti bydliště“ v okrese Freistadt,
kampaň „NAKUP-TADY“ v okrese Rohrbach).
V rámci projektu RegioTalent mají být nastartovány pilotní projekty a opatření,
která mají přispět na individuální úrovni k redukci počtu vyjíždějících za prací,
např. projekty „zaměstnání na dálku“ jako alternativa k dojíždění za prací.
Dojíždění za prací je ovšem mnohovrstvý, známý a trvalý problém, který
vyžaduje strukturální a systemická řešení, která v této míře nemohou být
v rámci projektu RegioTalent realizována. Projekt RegioTalent ale chce a může
přispět na individuální úrovni díky pilotním projektům ke zlepšení situace.
Jde tedy o to docílit, aby lidé v regionu pracovali a žili. Možnou cestou, jak toho
lze dosáhnout, je podpora zakládání nových podniků, které by se mohly stát
zdrojem volných pracovních míst. Zvláštní roli by přitom mohl hrát trend žen
jako zakladatelek nových podniků. V rámci jednoho pilotního projektu by bylo
např. možné sloučit osoby (kooperace, síť, infrastruktura), které chtějí založit
podnik, a za podpory Hospodářské komory založení tohoto podniku také
realizovat. Podstatné je, že fokus projektu leží v individuální rovině, tzn., že
jednotlivé osoby mají být podpořeny v založení vlastního podniku (eventuálně
v rámci pilotního projektu). Přitom má být zohledněn také přeshraniční aspekt
s Českou republikou.
Zakládání nových podniků v Horním Rakousku je všeobecně čilé a ukazuje
pozitivní vývoj. Celkem bylo v roce 2010 v okresech oblasti Mühlviertel aktivních
830 nových podnikatelek a podnikatelů (včetně nově založených podniků a
převzetí podniků). Vedoucím okresem je Urfahr-okolí, ten je následován okresy
Freistadt, Perg a Rohrbach. V roce 2010 bylo založeno 17,3% všech podniků
v Horním Rakousku jen v oblasti Mühlviertel.
5.4 Geografický závěr
V rámci předešlého znázornění „stavu“ okresů resp. v rámci analýzy se ukazuje,
že okresy Freistadt a Rohrbach na základě jejich polohy ke státní hranici a
vzdálenosti k centrálnímu prostoru mají jiné podmínky a zvláštní postavení
s ohledem na projekt RegioTalent. Situace okolo vyjíždějících osob za prací a
vývoje obyvatelstva je rozdílná vzhledem k situaci a podmínkám v okresech Perg
a Urfahr-okolí. Pro projekt Regio-Talent lze odvodit, že v okresech Rohrbach a
Freistadt by měly být iniciovány pilotní projekty, aby bylo možné pomoci řešit
situaci lidí v oblasti práce a života (v příhraniční oblasti).
60
Část B
ČESKÁ REPUBLIKA
(CZ)
61
6 Vymezení zájmového území
Předmětem zájmu projektu RegioTalent (dále jen zájmové území) jsou území tří
okresů Jihočeského kraje: Český Krumlov, České Budějovice a Jindřichův
Hradec.
Obrázek 7: Mapa zájmového území v rámci Jihočeského kraje
Písek
Tábor
Strakonice
Prachatice
České Budějovice
Jindřichův Hradec
Český Krumlov
Zdroj: vlastní
6.1 Euroregiony
Euroregion Šumava jihozápadní Čechy
Část zájmového území spadá pod EUREGIO ŠUMAVA (Euroregion Šumava
jihozápadní Čechy), a to okres Český Krumlov.
62
Obrázek 8: Vymezení působnosti Euroregionu Šumava v zájmovém území v rámci
Jihočeského kraje (šrafovaně)
Písek
Tábor
Strakonice
Prachatice
České Budějovice
Jindřichův Hradec
Český Krumlov
Zdroj: vlastní
Euroregion Šumava jihozápadní Čechy spravuje Dispoziční fond programu
přeshraniční spolupráce, který je součástí Programu přeshraniční spolupráce
Cíl 3 ČR – Svobodný stát Bavorsko 2007 – 2013. Do podporovaného území
programu jsou zahrnuty všechny okresy Jihočeského kraje.42
Euroregion SILVA NORTICA
Část zájmového území spadá pod EUREGIO SILVA NORTICA, a to okresy
České Budějovice a Jindřichův Hradec.
Obrázek 9: Vymezení působnosti Euroregionu Silva Nortica v zájmovém území v rámci
Jihočeského kraje (šrafovaně)
Písek
Tábor
Strakonice
Prachatice
České Budějovice
Jindřichův Hradec
Český Krumlov
Zdroj: vlastní
42
http://www.euregio.cz/euregio/index.php?page=30&lang=cz&sm=1
63
Euroregiony jsou strategickými partnery projektu RegioTalent.
6.2 LEADER REGIONY
V rámci programu LEADER působí v zájmovém území následující Místní akční
skupiny (MAS):
MAS Blanský les-Netolicko o.p.s.
MAS Pomalší, o.p.s.
MAS Sdružení Růže
MAS Třeboňsko o.p.s.
Místní akční skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s.
MAS Vltava, o. s.
MAS Lužnice, o. s.
MAS Jemnicko o.p.s.
MAS jsou členy Národní sítě MAS ČR43 a Krajského sdružení Národní sítě
MAS ČR, o. s. v Jihočeském kraji44. MAS jsou zároveň členy Celostátní sítě pro
venkov45, která má své krajské sítě s koordinátory na krajských úrovních.
Koordinátorem krajské sítě Jihočeský kraj je Krajská agentura pro
zemědělství a venkov Jihočeský kraj46.
Obrázek 10: Vymezení působnosti Místních akčních skupin v zájmovém území projektu v
rámci Jihočeského kraje
Zdroj: vlastní
43
44
45
46
http://www.nsmascr.cz/index.php?id=o_nas.html
http://www.nsmascr.cz/index.php?id=ks_jihocesky.html
http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/o-celostatni-siti-pro-venkov/
http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/krajske-a-regionalni-site/jihocesky-kraj/
64
Místní akční skupiny byly seznámeny se záměrem projektu RegioTalent a MAS
Sdružení Růže je strategickým partnerem projektu.
6.3 MIKROREGIONY
Mikroregiony jsou účelové regiony malého měřítka (např. za účelem provozování
vodovodu, svozu komunálních odpadů apod.). Zpravidla se jedná o dobrovolné
svazky obcí.
Aktuálně (k 27. 4. 2011) v zájmovém území působí 26 dobrovolných svazků
obcí:
Svazek obcí regionu Třeboňsko / Vodovod Landštejn / Vodovod Hamr / Sdružení
pro likvidaci komunálních odpadů Borek / Svazek obcí vodovod Křemže /
Sdružení pohraničních obcí a měst okresu Jindřichův Hradec / Vodovod Řečice /
Svazek obcí Chlum u Třeboně, Staňkov a Hamr / Podkletí / Mikroregion
"Podjavořicko" / Mikroregion Řečicko – svazek obcí Řečicka / Plynovod Dolní
Němčice, Kostelní Vydří a Volfířov / Blanský les – podhůří / Budějovicko – Sever
/ Blata / Sdružení měst a obcí Bukovská voda / Svazek měst a obcí regionu
Pomalší / Sdružení měst a obcí Vltava / Lišovsko / Regionální svazek obcí
"Vltava" / Mikroregion Jindřichohradecko - svazek obcí Jindřichohradecko /
Svazek lipenských obcí / Svazek obcí Vitorazsko / Lužnice / Mikroregion Dačicko
/ Vyšebrodsko.47
47
http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihocesky-kraj/regionalni-informace/mikroregiony/#o1
http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=122&par%5Blang%5D=CS
65
7 Projekty
7.1 Témata projektů
Tabulka 9: Vybrané projekty související s ideou projektu RegioTalent aktuálně realizované v Jihočeském kraji
Název
Téma – cíl
Řešitel
Partneři
Datum
realiza
ce
Extern
í
dodav
atel
Zdroj dat
Pozná
mka:
QUALIST - Zlepšení
kvality bydlení a
života v malých
městech ve
venkovských
oblastech
Udržet trvalé obyvatelstvo a získat
potenciální nové obyvatele. Konkrétní
opatření na podporu územní integrace,
propagaci vnitřní integrace a zvýšení
konkurenceschopnosti regionů centrální
Evropy. Rozvinout a implementovat
opatření reagující na negativní dopady
demografických a sociálních změn v
malých městech za účelem zvýšení
kvality života v těchto oblastech.
Saské
státní
ministerst
vo
hospodářs
tví, práce
a dopravy
Další partneři: Sasko:
Zemský krajský úřad
Vogtland, město Adorf,
město Oelsnitz, Sdružení
dopravců OberlausitzNiederschlesien (ZVON),
Dolní Rakousko: Sdružení
Interkomm Waldviertel (50
obcí), město Horn, obec St.
Martin, Zemský úřad DR
RU7 , ČR: Euroregion Silva
Nortica, A.R.D. Central
s.r.o. Přidružený partner
ČR: město Slavonice
1.7.201
030.6.20
13
x
http://www.sil
vanortica.com/
cs/section55/qualist.htm
?sub=6
x
Založení
hospodářské
platformy ERSN
Spolupráce na politické a veřejnosprávní
úrovni, konference, workshopy, exkurze pracovní skupina „Hospodářství“ ERSN,
výbor a Generální shromáždění ERSN;
Marketingová opatření pro regiony Jižní
Jihočeská
Silva
Nortica
projektový partner PP1
Projektverein Waldviertel,
PP2 Sdružení Růže, PP3
město České Velenice, PP4
město Nová Bystřice, PP5
1.5.200
831.5.20
11
x
http://www.sil
vanortica.com/
cs/section23/zalozenihospodarske-
x
66
Městské kulturní středisko
Slavonice
Čechy a Waldviertel – zpracování map a
statistických dat, internetové stránky
ERSN, pravidelný zpravodaj ERSN ad.; Odborné konference na hospodářská
témata, kooperační informační pořady –
pro široké cílové skupiny zájemců z
oblasti průmyslu, zemědělství, logistiky,
turistiky ad.;- Stěžejní téma ERSN:
učňové – politická spolupráce, statistická
šetření, výměna informací o legislativních
podmínkách, informace o vzdělávacích
programech, zejména v technických
oborech; - Pracovní trh: informační
ofenziva o hospodářských údajích z CZ, o
migraci českých pracovních sil, šetření a
zveřejnění nedostatku pracovních
odborných sil, o právních podmínkách
práce přes hranice
platformyersn.htm?sub=
6
Se sousedy k
vzdělávání
zvýšení zaměstnatelnosti osob
ohrožených na trhu práce z důvodu
znevýhodnění, která jsou specifická pro
odlehlé venkovské oblasti se zhoršenou
infrastrukturou a dopravní obslužností
Úřad
práce ČB
ÚP v Českém Krumlově,
Prachaticích, Strakonicích a
Táboře
1. 6.
2009 31.10.2
011
x
http://www.se
sousedy.cz/
x
Cesta do práce v
Jihočeském kraji
Cílem projektu je pomoci osobám z cílové
skupiny, posílit prevenci dlouhodobé
nezaměstnanosti a zamezit tak sociálním
propadům. Zároveň by projekt měl
přispět k přiblížení struktury nabídky
pracovních sil se strukturou profesí
poptávaných trhem práce.
Úřad
práce ČB
České Budějovice, Český
17.12.2
Krumlov, Jindřichův Hradec,
008 Písek, Prachatice,
28.2.20
Strakonice, Tábor
11
x
http://www.ce
stadoprace.cz/
x
67
Dobrá práce v
Jihočeském kraji
Cílem projektu je zvýšení zaměstnanosti
dlouhodobě nezaměstnaných osob v
Jihočeském kraji a jejich umístění na trh
práce pomocí vzdělávacích, poradenských
a motivačních aktivit.
Úřad
práce ČB
MSB Technet,
„Technologická síť
Mühlviertel – Jižní
Čechy“ - Studie
synergií
OÖ.
V projektu se analyzuje „inovační
Technolog
prostředí“ těchto obou regionů. Cílem
ie- und
přitom je nalézt možné synergie v oblasti
Marketing
výzkumu, vzdělávání a inovační
gesellscha
ekonomice na obou stranách
ft mbH
hranic. To lze provést formou
(Software
komplementárních kompetenčních
park
oblastí, identifikací nových regionálních
Hagenber
trhů nebo porovnáním vzdělávacích
g)
programů.
MSB Technet,
„Technologická síť
Mühlviertel – Jižní
Čechy“ - Expertíza
Roadmap
Expertiza Roadmap, realizovaná v rámci
projektu „Technologická síť Mühlviertel –
Jižní Čechy“, završuje předchozí
analytické práce, které zmapovaly
regionální inovační systémy na obou
stranách hranice a srovnaly jejich
nejdůležitější části – vzdělávací
struktury, nabídku výzkumných kapacit,
regionální inovační infrastrukturu,
produkční kapacity a možné synergie. Ze
situační zprávy o inovačním prostředí v
Horním Rakousku (se zaměřením na
Mühlviertel) a Jihočeském kraji vyplynula
SWOT analýza inovačního prostředí obou
regionů samostatně a společná SWOT
analýza tzv. superregionu (Mühlviertel –
68
Jihočeská
agentura
pro
podporu
inovačníh
o
podnikání
, o. p. s.
České Budějovice, Český
17.12.2
Krumlov, Jindřichův Hradec,
008 Písek, Prachatice,
31.3.20
Strakonice, Tábor
11
x
http://www.do
braprace.net/
AgEnDa, o. s., Jihočeská
agentura pro podporu
inovačního podnikání, o. p.
s.
12.2009
KP
projekt
, s .r.
o., PS
inovace
, s. r.
o.
x
03.2010
Regio http://www.ms
projekt b-technet.eu/
, s. r.
o.
x
http://www.msbtechnet.eu/
x
Jižní Čechy).
Podnikání bez
překážek
Katalog podnikatelů
Rozvojové
partnerst
ví Merkur
x
2008
Jihočes
ká
hospod
ářská
komora
nefunkční
domény
omeze
ný
počet
subjek
tů, asi
se
příliš
nepov
edlo
Katalog
vzdělávacích
programů 2009
X
DfK
Group
a.s.
x
2009
x
např.:
http://employ
mentservice.cz
/
x
Projekt
„Meziregionální
mobilita – mobilita
bez hranic“
STUDIE ROZVOJE DOPRAVY A DOPRAVNÍ
INFRASTRUKTURY JIHOČESKÝ KRAJ –
DOLNÍ RAKOUSKO DO ROKU 2025,
DOPRAVNÍ PROGNÓZA WALDVIERTEL –
JIHOČESKÝ KRAJ – VYSOČINA 2025
Jihočeská
Silva
Nortica
PP1 Projektverein
Waldviertel, do financování
projektu je zapojen
Jihočeský kraj a země Dolní
Rakousko.
6.1.200
930.06.2
011
IKP
http://www.sil
Consult vanortica.com/
ing
cs/sectionEngine 24/meziregion
ers,
alni-mobilitamobilita-bezs.r.o.
x
69
hranic.htm
Impuls pro kariéru
zdroj: vlastní
70
Motivace žáků ke studiu na technických
školách
Jihočeská
hospodářs
ká
komora
x
1.3.201
130.6.20
12
x
zatím ne
x
8 Analýza zájmového území
8.1 Popis jednotlivých území pověřených obcí
Okres Český Krumlov
Český Krumlov
Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 41 894
Muži: 20 969
Ženy:20 925
Výměra: 1130,36 km2
Hustota zalidnění: 37 obyv./km2
Počet obcí: 31
Počet místních částí: 139
Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009: 10,98%
Kaplice
Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 19 741
Muži: 9 959
Ženy:9 782
Výměra: 484,71 km2
Hustota zalidnění: 40 obyv./km2
Počet obcí: 15
Počet místních částí: 76
Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009:11,79%
Okres České Budějovice
Trhové Sviny
Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 18 244
Muži: 9 159
Ženy:9 085
Výměra: 452,05 km2
Hustota zalidnění: 40 obyv./km2
Počet obcí: 16
Počet místních částí: 90
Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009: 8,01%
71
České Budějovice
Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 154 323
Muži: 75 332
Ženy:78 991
Výměra: 923,81 km2
Hustota zalidnění: 157 obyv./km2
Počet obcí: 79
Počet místních částí: 184
Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009: 6,05%
Týn nad Vltavou
Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 14 114
Muži: 6 989
Ženy:7 125
Výměra: 262,41 km2
Hustota zalidnění: 54 obyv./km2
Počet obcí: 14
Počet místních částí: 59
Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009: 7,88%
Okres Jindřichův Hradec
Třeboň
Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 25 378
Muži: 12 489
Ženy:12 889
Výměra: 538,43 km2
Hustota zalidnění: 47 obyv./km2
Počet obcí: 25
Počet místních částí: 46
Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009: 7,39%
Jindřichův Hradec
Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 48 017
Muži: 23 724
Ženy:24 293
Výměra: 933,26 km2
Hustota zalidnění: 51 obyv./km2
Počet obcí: 58
Počet místních částí: 148
Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009: 7,30%
72
Dačice
Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 19 870
Muži: 9 921
Ženy:9 949
Výměra: 471,94 km2
Hustota zalidnění: 42 obyv./km2
Počet obcí: 23
Počet místních částí: 95
Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009: 12,82%
8.2 Obyvatelstvo
Následující tabulky a grafy porovnávají trendy vývoje obyvatelstva zájmového
území za období 2000 – 2009, kdy referenčním rokem je rok 2000, v porovnání
s trendy za celý Jihočeský kraj.
Tabulka 10: Trend vývoje obyvatel jihočeského kraje za období 2000-2010
Počet
obyvatel
celkem (stav k 31.
12.)
v tom muži
Ženy
v tom ve věku 0 - 14
let
15 - 64 let
65 a více let
2000
200
1
200
2
200
3
200
4
200
5
200
6
200
7
200
8
200
9
201
0
625
293
624
568
625
097
625
541
625
712
627
766
630
006
633
264
636
328
637
643
638
706
307
002
318
291
306
468
318
100
306
882
318
215
307
252
318
289
307
247
318
465
308
737
319
029
310
156
319
850
312
046
321
218
313
867
322
461
314
543
323
100
314
880
323
826
104
280
101
779
99 557
97 330
95 428
93 438
91 943
91 545
91 361
91 668
92 715
436
119
437
342
439
571
441
782
443
273
446
006
448
209
449
999
450
719
449
281
446
990
84 894
85 447
85 969
86 429
87 011
88 322
89 854
91 720
94 248
96 694
99 001
Zdroj: Český statistický úřad48
48
http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xc
73
Tabulka 11: Počet obyvatel podle správních obvodů zájmového území (stav k 31.12.)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2000
=100
%
Kraj
celke
m
625
293
624
568
625
097
625
541
625
712
627
766
630
006
633
264
636
328
637
643
+19,8
%
Č.
Budějovi
ce
147
833
147
695
147
798
148
028
148
266
149
370
150
481
152
171
153
269
154
323
+4,39
%
Č.
Krumlov
40 693
40 648
40 793
40 836
40 907
41 163
41 341
41 544
41 762
41 894
+2,95
%
Dačice
20 323
20 231
20 224
20 191
20 136
20 078
20 039
20 003
19 985
19 870
-2,23%
Jindřich
ův
Hradec
47 156
47 173
47 252
47 310
47 377
47 435
47 360
47 359
47 934
48 017
+1,83
%
Kaplice
18 814
18 852
19 024
19 105
19 237
19 545
19 660
19 717
19 754
19 741
Trhové
Sviny
17 117
17 226
17 342
17 505
17 575
17 688
17 797
17 998
18 148
18 244
Třeboň
25 453
25 350
25 370
25 260
25 145
25 239
25 238
25 331
25 379
25 378
-0,29%
Týn nad
Vltavou
13 601
13 524
13 688
13 793
13 798
13 928
14 045
14 087
14 167
14 114
+3,77
%
+4,93
%
+6,58
%
Zdroj: Český statistický úřad49 + vlastní výpočet salda
Graf 11: Graf vývoje složení obyvatelstva Jihočeského kraje do r. 2040
zdroj: Český statistický úřad, 201050
49
50
http://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.1#1.
http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/F50030D596/$File/31101110g05.jpg
74
Tabulka 12: Dokončené byty podle správních obvodů zájmového území
Kraj celkem
České
Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův
Hradec
Kaplice
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
1 502
1 819
1 900
1 460
2 193
1 956
1 909
2 088
2 707
2 149
249
596
465
512
826
807
795
577
1 128
797
94
27
85
12
130
64
128
18
48
43
227
26
118
50
179
39
236
38
117
41
48
105
143
121
112
103
170
220
172
153
35
86
75
1
25
45
131
0
49
61
86
0
43
44
56
0
53
65
158
19
9
51
162
0
12
65
101
5
56
102
54
5
47
65
79
6
36
88
35
5
zdroj: Český statistický úřad, 201051
Graf 12: Dokončené byty podle správních obvodů zájmového území
Zdroj: vygenerováno dle údajů ČSÚ
Tabulka 13: Živě narození podle správních obvodů zájmové území a v Jihočeském kraji
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Kraj celkem
3 087
5 554
5 733
5 736
5 941
6 137
6 370
6 922
7 155
České
Budějovice
Český
Krumlov
Dačice
Jindřichův
Hradec
Kaplice
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad
Vltavou
1 361
1 265
1 325
1 331
1 416
1 468
1 533
1 731
1 772
2000=
100%
7 027 +127,6
%
1 755 +28,9%
405
392
445
419
400
445
461
520
515
511 +26,2%
191
420
182
463
184
450
193
449
176
447
193
471
194
466
185
544
197
547
197 +3,1%
494 +17,6%
181
169
247
113
179
147
201
146
186
155
204
149
193
171
184
137
213
182
218
128
224
180
216
145
224
196
242
160
242
181
270
148
250
183
254
168
267
204
287
131
zdroj: Český statistický úřad, 201052
51
52
http://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.3
ttp://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.3
75
+47,5%
+20,7%
+16,2%
+15,9%
Graf 13: Živě narození podle správních obvodů zájmové území a v Jihočeském kraji
Zdroj: vygenerováno dle údajů ČSÚ
Tabulka 14: Přírůstek obyvatelstva stěhováním podle správních obvodů zájmového
území a v Jihočeském kraji
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Kraj celkem
482
94
1 024
1 229
670
2 316
2 038
2 582
2 256
758
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
176
-31
-13
-35
-22
144
29
-18
-18
-67
-62
59
2
175
-19
-85
127
45
27
113
121
173
72
117
321
14
-26
108
38
165
-5
111
216
88
-18
91
71
62
-30
11
1 055
210
-37
84
246
116
141
123
1 008
73
-60
-95
45
86
30
102
1 332
65
-15
-68
-27
178
79
20
751
73
-32
474
-50
154
73
56
767
64
-106
70
-121
96
11
-23
zdroj: Český statistický úřad, 201053
Graf 14: Přírůstek obyvatelstva stěhováním podle správních obvodů zájmového území a
v Jč. kraji
Zdroj: vygenerováno dle údajů ČSÚ
53
ttp://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.3
76
Tabulka 15: Přirozený přírůstek obyvatelstva podle správních obvodů zájmového území
a v Jč. kraji
Kraj celkem
České
Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův
Hradec
Kaplice
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
-720
-819
-495
-785
-499
-262
202
676
808
560
-17
-120
-24
-91
22
49
103
358
347
287
52
-84
22
-30
100
-34
29
-7
-17
-37
46
-21
105
21
138
-21
145
14
68
-9
-80
-42
-34
-50
-24
-26
20
67
101
13
26
-37
-3
-12
36
-66
-84
8
51
-57
-52
47
43
-2
-105
-6
61
8
-85
-6
62
-3
-47
7
70
23
-31
15
84
23
14
22
87
-4
-25
24
108
0
-12
-30
zdroj: Český statistický úřad, 201054
Graf 15: Přirozený přírůstek obyvatelstva podle správních obvodů zájmového území a
v Jč. kraji
Zdroj: vygenerováno dle údajů ČSÚ
Tabulka 16: Zemřelí podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji
Kraj celkem
České
Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův
Hradec
Kaplice
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
6 370
6 373
6 228
6 521
6 440
6 399
6 168
6 246
6 347
3 421
1 378
1 385
1 349
1 422
1 394
1 419
1 430
1 373
1 425
1 468
353
275
370
212
345
218
390
200
417
213
399
214
356
173
382
206
370
183
443
206
500
505
484
499
471
497
446
477
446
481
155
206
250
125
143
213
285
138
135
212
256
102
150
173
289
143
152
174
303
134
162
183
263
138
154
173
273
145
158
158
256
126
163
187
279
144
159
204
299
161
Zdroj: Český statistický úřad, 201055
54
55
ttp://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.3
http://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.3
77
Graf 16: Zemřelí podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji
Zdroj: vygenerováno dle údajů ČSÚ
8.3 Trh práce
Míra nezaměstnanosti k 31. 3. 2011 Jihočeského kraje: 8,3%
Tabulka 17: Míra nezaměstnanost podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji
Ekono
micky
aktivní
*
Kraj celkem
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
320
546
77 295
21 805
10 033
24 043
10 300
8 639
12 716
6 839
Míra
nezaměstnanosti*
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
5,77
5,98
6,59
6,91
7,18
7,37
6,37
4,70
5,14
8,30
4,15
9,25
7,30
4,44
7,43
5,70
4,23
4,99
4,42
9,16
8,84
4,53
9,18
5,87
4,60
5,23
4,31
11,02
10,91
5,53
10,41
6,52
5,59
5,88
4,46
11,10
11,30
6,19
10,64
5,42
5,86
6,02
4,29
10,92
11,61
7,06
10,72
5,97
7,10
7,38
4,92
11,16
12,09
7,84
10,50
6,46
6,98
6,78
4,36
9,67
9,96
6,02
8,53
5,19
5,54
6,26
3,38
7,58
7,03
4,23
5,83
3,83
3,90
4,18
3,75
7,97
6,71
4,00
6,95
4,12
3,89
4,77
6,05
10,98
12,82
7,30
11,79
8,01
7,39
7,88
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
*Sčítání lidu, domů a bytů 2001
**míra nezaměstnanosti je v celé časové řadě vypočtena jako podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání
celkem a obyvatel ekonomicky aktivních (podle sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001) - od roku 2005 se však
počítá a publikuje pouze z uchazečů dosažitelných)
78
Graf 17: Míra nezaměstnanost podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji
Zdroj: vygenerováno dle údajů ČSÚ a MPSV
Tabulka 18: Uchazeči o zaměstnání podle správních obvodů zájmového území a v Jč.
kraji
Kraj celkem
Uchazeči o zaměstnání
Ekono
micky
aktivní
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
320 546
18 499
19 162
21 118
22 158
23 021
23 632
20 426
16 452
17 505
27 530
3 414
3 330
3 445
3 315
3 805
3 367
2 904
3 116
4 911
1 997
887
2 402
1 095
2 421
1 134
2 382
1 165
2 433
1 213
2 109
999
1 742
746
1 819
703
2 479
1 302
1 088
1 330
1 489
1 697
1 886
1 448
1 139
1 074
1 800
946
507
585
1 072
563
711
1 096
468
745
1 104
516
903
1 082
558
887
879
448
705
640
362
546
746
382
535
1 251
723
957
358
402
412
505
464
428
322
354
575
České
77 295 3 211
Budějovice
Český Krumlov
21 805 2 016
Dačice
10 033
732
Jindřichův
24 043 1 068
Hradec
Kaplice
10 300
765
Trhové Sviny
8 639
492
Třeboň
12 716
538
Týn nad
6 839
341
Vltavou
*Sčítání lidu, domů a bytů 2001
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Graf 18: Uchazeči o zaměstnání podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji
Zdroj: vygenerováno dle údajů ČSÚ a MPSV
79
K 28. 2. 2011 evidovaly úřady práce v Jihočeském kraji celkem 30 823
uchazečů o zaměstnání, z toho 13 920 žen a 16 903 mužů. Celkový počet
uchazečů o zaměstnání je o 97 nižší než ke konci předchozího měsíce, ve
srovnání se stejným obdobím roku 2010 se snížil o 61.
Míra registrované nezaměstnanosti se k 28. 2. 2011 v celé republice snížila na
9,6 % (leden 2011 - 9,7 %), v Jihočeském kraji se snížila na 8,8 % (leden 2011
– 8,9 %). V rámci České republiky patří území Jihočeského kraje k oblastem
s podprůměrnou úrovní nezaměstnanosti. Mezi ostatními kraji zaujímáme pátou
příčku s nejnižší úrovní nezaměstnanosti.
Nejvyšší míra nezaměstnanosti v rámci regionů Jihočeského kraje náleží:
Českému Krumlovu – 11,8 %.
V ostatních okresech byla situace následující:
Strakonice – 11,0 %,
Tábor – 10,6 %,
Jindřichův Hradec – 8,7 %,
Písek – 8,4 %,
Prachatice – 7,5 %,
České Budějovice – 6,6 %.
V celé republice meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo pouze
7 úřadů práce – druhý nejvyšší nárůst byl v okrese České Budějovice (o 1,5 %).
Ke konci února evidovaly úřady práce v kraji celkem 1 878 volných pracovních
míst, jejich počet se proti předcházejícímu měsíci lednu zvýšil o 173 míst,
meziročně (proti únoru 2010) přibylo v kraji 307 pracovních míst. Na jedno
volné pracovní místo připadlo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Českém
Krumlově (32,8 osob) a nejméně v okrese České Budějovice a Prachatice (10,1
osob).56
Tabulka 19: Jihočeský kraj - nezaměstnanost
2006
2007
2008
2009
2010
Míra registrované
nezaměstnanosti celkem
v % (k 31. 12.)
5,68
4,47
4,83
7,78
8,50
Neumístění uchazeči o
zaměstnání celkem (k
31. 12.)
20 426
16 452
17 505
27 530
29 545
Volná pracovní místa
5 222
4 188
1 516
1 850
56
57
6 983
Zdroj: 57
zdroj: http://invest.kraj-jihocesky.cz/cz/projekty/nova-data-o-nezamestnanosti-unor-2011
zdroj: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/nezamestnanost-xc
80
Obrázek 11: Míra nezaměstnanosti podle obcí k 31. 12. 2009
Graf 19: Obecná míra nezaměstnanosti
81
Graf 20: Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti
82
8.4 Školství
Tabulka 20: Prognóza vývoje celkového počtu žáků středních škol v Jihočeském kraji*
03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14
žáci GY 1518let
žáci SOŠ
žáci
konzervatoř
e
žáci SOU
žáci SOUM
žáci
speciálních
škol
počet žáků
celkem
podíl z 1518 letých
6447
6482
6448
6439
6438
6338
6235
6115
5933
5809
5721
12977
13258
13471
13472
12987
12774
12209
11360
10548
9819
9355
170
170
170
170
170
170
170
170
170
170
170
8959
8606
8220
7984
7636
7454
7065
6570
5948
5594
5465
1771
1835
1876
1898
1906
1874
1791
1666
1547
1440
1372
772
723
709
705
690
672
638
596
545
518
520
31096 31074 30894 30669 29827 29282 28108 26479 24690 23350 22603
95,92
96,37
95,76
95,21
94,38
94,16
94,47
95,54
95,85
97,55
99,31
zdroj: Dlouhodobý záměr rozvoje školství v kraji - příloha č. 2 - průchod žáků vzdělávací
soustavou, viz http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=343&par%5Blang%5D=CS
* Pozn. Prognóza pochází z roku 2004, novější není k dispozici
Vysvětlivky:
Gy – Gymnázium
SOU – střední odborné učiliště bez maturity (od 2011 je zahájeno plošné zavádění státní maturity)
SOUM – střední odborné učiliště s maturitou
Graf 21: Projekce vývoje obyvatelstva Jihočeského kraje ve věku 15 a 19 let
Zdroj: ČSÚ a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihočeského kraje, 2008
83
Tabulka 21: Počet středních škol za celý jihočeský kraj k 1. 9. 2009
Střední školy
Gymnázium
Gymnázium a SŠ
SŠ a VOŠ
Konzervatoř
Zřizovatel
Celkem
kraj
církev
obec
16
1
1
soukromý subjekt
4
22
2
1
3
13
*1
14
1
1
SŠ (SOŠ, SOU, OU, PrŠ)
45
1
1
9
56
Celkem
77
2
2
15
96
Zdroj: OŠMT KÚ České Budějovice
* ve škole je vyučován i obor gymnázia
Tabulka 22: Počet středních škol a počet žáků v zájmovém území ve školním roce
2009/10
Území pověřené obce
Počet žáků v denním
studiu
1053
881
502
11 193
82
1459
1644
1013
17827
soustavy v Jihočeském kraji za školní
Počet středních škol
Č. Krumlov
3
Kaplice
2
T. Sviny
2
Č. Budějovice
25
Týn nad Vltavou
1
Třeboň
5
J. Hradec
5
Dačice
3
Celkem
46
zdroj: upraveno podle Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací
rok 2009/2010,
http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=281&par[lang]=CS [cit. 28. 03. 2011]
84
9 Regionální ekonomika, vybrané ukazatele
Jeden z důležitých ukazatelů regionální ekonomiky je vývoj počtu
podnikatelských subjektů v časové řadě. Neméně důležité je sledovat tento
vývoj nikoliv za území celkem, ale podle menších územních celků. V ČR jsou
těmito menšími územními celky obce s rozšířenou územní působností, tedy
menší území než byly původní okresy. Následující tabulka dokumentuje vývoj v
počtu podnikatelských subjektů za období let 2001-2009.
Tabulka 23: Počet podnikatelských subjektů v RES podle správních obvodů zájmového
území a v Jč. kraji (stav k 31. 12.)
2000
Kraj celkem
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
data
nejsou
k
dispozi
ci
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
128 073
135 717
141 375
142 796
144 260
146 325
148 679
151 989
151 993
34 405
8 567
3 130
8 627
3 327
2 927
4 534
2 840
35 570
8 922
3 278
9 057
3 435
3 066
4 673
2 866
36 931
9 433
3 458
9 603
3 601
3 239
4 913
2 911
37 289
9 559
3 484
9 693
3 664
3 297
4 964
2 928
37 768
9 755
3 557
9 857
3 811
3 340
5 120
2 922
38 437
9 962
3 615
10 037
3 891
3 462
5 258
2 897
39 285
10 199
3 699
10 170
4 041
3 561
5 419
2 929
40 287
10 437
3 768
10 303
4 254
3 720
5 596
2 983
41 015
10 469
3 708
10 327
4 358
3 795
5 658
2 962
Zdroj: Český statistický úřad, 201058
RES = Registr ekonomických subjektů
9.1 Počet podniků k 31. 12. 2010
V následujícím textu je analyzována situace v celkovém počtu podniků na
územní působnosti jednotlivých obcí s rozšířenou působností kolem hranic
(Český Krumlov, Kaplice, Trhové Sviny, Dačice, Jindřichův Hradec, Třeboň).
Nejedná se tedy o celé území okresů. Obce jsou uspořádány podle mapy od
západu k východu. Z grafu je zřejmé, že je větší počet podniků na území obcí
Český Krumlov a Jindřichův Hradec.
Tabulka 24: Počet podnikatelských subjektů v roce 2010 ve vybraném území
Český
Krumlov
10 696
Obec s rozšířenou působností
Počet registrovaných podniků
Z toho subjekty, u nichž byla zjištěna
aktivita
5 603
4 487
Trhové
Sviny
3 906
2 311
2 127
Kaplice
Jindřichů
v Hradec
3 756
10 595
Dačice
2 226
5 829
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
58
http://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.3
85
Třeboň
5 864
3 174
Graf 22: Počet podnikatelských subjektů ve vybraných správních obvodech k 31. 12.
2010
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
Zajímavá je analýza podniků podle jejich převažující činnosti, která je
dokumentována v následující tabulce. V rámci dalšího komentáře je věnována
pozornost pouze sloupci subjekty, u nichž byla zjištěna aktivita. Je určitě
zajímavé, že je počet těchto podniků významně nižší, než počet
zaregistrovaných podniků.
Hlavním předmětem činnosti největšího počtu podniků je obchod, opravy
motorových vozidel a výroba výrobků pro osobní potřebu a převážně pro
domácnost; na druhém místě je počet podniků stavebních, a téměř stejný počet
podniků se zabývá činností v oblast nemovitostí a pronájmu. Svědčí to o
zaměření podnikatelské činnosti v tomto regionu převážně na oblast služeb.
Pouze 13 % podniků se zabývá zpracovatelským průmyslem. V rámci celého
území kolem hranic, je tento trend velmi podobný.
Tabulka 25: Počet subjektů za dané obce s rozšířenou působností podle OKEČ
kategorie dle OKEČ
nezařazeno
zemědělství, myslivost, lesnictví
rybolov a chov ryb
těžba nerostných surovin
zpracovatelský průmysl
výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu
stavebnictví
obchod, opravy motor. vozidel a výrobků pro os. potřebu a převážně pro domácnost
ubytování a stravování
doprava, skladování a spoje
finanční zprostředkování
činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti
veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
vzdělávání
zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti
ostatní veřejné, sociální a osobní služby
Celkem
86
počet
podniků
928
3382
41
13
4727
101
5596
8148
3704
1017
790
5826
448
501
530
3552
39304
z toho subjekty, u nichž
byla zjištěna aktivita
330
2077
30
12
2681
64
3283
3719
2026
631
504
2911
350
368
465
1819
21270
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
Graf 23: Počet subjektů za dané obce s rozšířenou působností podle OKEČ
9.2 Změna v počtu podniků k 31. 12. 2010
Pro vybrané území je charakteristické, že se počet podniků v roce 2010 zvýšil
proti roku 2009. Důležité, je mimo jiného také poznání, že se převážně rozvíjí
region Jindřichův Hradec a Český Krumlov, naopak nejméně Dačicko.
Tabulka 26: Změna v počtu podniků k 31. 12. 2010 oproti 31. 12. 2009
Obec s rozšířenou
působností
Počet nově vzniklých
podniků
Český
Krumlov
Kaplice
Trhové Sviny
Dačice
Jindřichův
Hradec
Třeboň
227
129
111
48
268
206
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
Graf 24: Změna v počtu podniků k 31. 12. 2010 oproti 31. 12. 2009
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
87
Téměř ve všech oblastech (vyjma Třeboňska) došlo k absolutnímu poklesu počtu
podniků v oblasti obchodu a oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní
spotřebu. V některých územních oblastech se snížil počet podniků zabývajících
se finančním zprostředkováním. Naopak největší nárůst je v oblasti nemovitostí
a pronájmu, ubytování a stravování a stavebnictví. Uvedené údaje dokumentuje
následující tabulka s počtem podniků podle jejich odvětvové ekonomické
činnosti.
Tabulka 27: Český Krumlov – Přírůstek (úbytek) podniků podle OKEČ
Obec s rozšířenou působností
Nezařazeno
Český Krumlov
55
zemědělství, myslivost, lesnictví
15
zpracovatelský průmysl
-28
výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu
13
Stavebnictví
obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
ubytování a stravování
37
-16
14
doprava, skladování a spoje
-10
finanční zprostředkování
činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti
ostatní veřejné, sociální a osobní služby
-30
133
39
ostatní
5
Celkem
227
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
88
Graf 25: Český Krumlov – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
Tabulka 28: Kaplice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností
Obec s rozšířenou působností
nezařazeno
Kaplice
80
zemědělství, myslivost, lesnictví
25
zpracovatelský průmysl
obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
-12
-59
ubytování a stravování
18
činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti
ostatní veřejné, sociální a osobní služby
49
12
ostatní
16
celkem
129
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
89
Graf 26: Kaplice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činnost
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
90
Tabulka 29: Trhové Sviny – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností
Obec s rozšířenou působností
nezařazeno
Trhové Sviny
27
zemědělství, myslivost, lesnictví
13
zpracovatelský průmysl
-12
stavebnictví
25
obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
-21
ubytování a stravování
12
činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti
56
ostatní veřejné, sociální a osobní služby
12
ostatní
-1
celkem
111
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
Graf 27: Trhové Sviny – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
Tabulka 30: Třeboň – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností
Obec s rozšířenou působností
Třeboň
nezařazeno
36
zemědělství, myslivost, lesnictví
24
stavebnictví
23
ubytování a stravování
36
finanční zprostředkování
činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti
ostatní veřejné, sociální a osobní služby
-11
66
26
ostatní
6
celkem
206
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
91
Graf 28: Třeboň – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
Tabulka 31: Jindřichův Hradec – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností
Obec s rozšířenou působností
Jindřichův Hradec
nezařazeno
68
zemědělství, myslivost, lesnictví
32
stavebnictví
obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
ubytování a stravování
44
-37
38
finanční zprostředkování
-38
činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti
106
37
ostatní veřejné, sociální a osobní služby
ostatní
18
celkem
268
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
92
Graf 29: Jindřichův Hradec – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
Tabulka 32: Dačice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností
Obec s rozšířenou působností
nezařazeno
Dačice
51
zemědělství, myslivost, lesnictví
14
obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
-46
finanční zprostředkování
-16
činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti
33
ostatní
12
celkem
48
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
93
Graf 30: Dačice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností
Zdroj: Český statistický úřad, 2011
94
9.3 Kooperující podniky
Tabulka 33: Kooperující podniky v projektu
Sídlo
Obor
Link
JH
Kasalova pila, s.r.o.
Jarošovská 600/II
Jindřichův Hradec
Zpracování dřeva, dřevovýroba
http://www.kasalovapila.cz/
PKD, s.r.o.
Dělnická 413/V, Dačice
Strojírenství, ocelové konstrukce
http://www.pkd.cz/
SOME Jindřichův
Hradec s.r.o.
Sýrárna bratří
Brunnerů, s.r.o.
Jarošovská 1267/II
Jindřichův Hradec
Jarošov nad Nežárkou
97, Jindřichův Hradec
Prodej zemědělské techniky,
automobilů a servis
http://www.somejh.cz/
Výroba originálních sýrů
http://www.syrarnabb.vyrobce.cz/
WINDOOR CZ, s.r.o.
Školní 64/I
Jindřichův Hradec
Výroba plastových oken, dveří,
montované stavby a stavby na
klíč
http://www.windoor.cz/
ČK
CONTOUR CZ, s.r.o.
Jihostroj a.s.
Stavebna Václav
Nejedlý s.r.o.
Wellness Hotel, a.s.
Poříčí 247
Boršov nad Vltavou
Budějovická 148,
Veleším
Domoradice 120
Český Krumlov
Frymburk 40,
Frymburk
Stavebnictví
http://www.contour.cz/
Strojírenství
http://www.jihostroj.cz/
Stavebnictví
http://www.stavebna.cz/
Cestovní ruch
http://www.hotelfrymburk.cz/
TŘ
Hospodářský park
České Velenice, a.s.
České Velenice 555
České Velenice
RESI Třeboň, spol. s
r.o.
Novohradská 1153
Třeboň
Rehabilitační pomůcky a
zdravotní pomůcky pro tělesně
postižené
http://www.resi.cz/
OTAVAN Třeboň, a.s.
Nádražní 641, Třeboň
Textilní výroba
http://www.otavan.cz/
http://www.access.co.at/
zdroj: vlastní
Ve výše uvedené tabulce je uveden seznam podniků, které jsou ochotné aktivně
spolupracovat na projektu.
95
10 Kupní síla Jihočeského kraje
Jižní Čechy patří z hlediska ekonomiky mezi průměrné regiony. Většina
základních ekonomických statistik se pohybuje okolo celostátního průměru.
Jihočeský kraj disponuje sice v průměru nižšími mzdami, na druhou stranu je
zde poměrně nízká úroveň nezaměstnanosti (4. nejnižší mezi 14českými kraji).
Z hlediska ekonomiky je neprogresivnějším okresem Jihočeského kraje centrální
okres České Budějovice, jehož metropole je přirozeným centrem celého regionu.
Tento okres má jednoznačně nejlepší ekonomické statistiky (např. 5. nejnižší
nezaměstnanost mezi okresy ČR). Ekonomicky nejslabší jsou naopak příhraniční
okresy (např. nezaměstnanost na Českokrumlovsku přesahuje 20%), nicméně
zde je nutno se zmínit o přítomnosti tzv. šedé ekonomiky, která zvyšuje
poměrně nízké oficiální statistiky. Kupní síla v přepočtu na 1 obyvatele se
pohybuje na 99% českého průměru. Existují ovšem značné rozdíly v úrovni
kupní síly jednotlivých okresů i obcí.
Tabulka 34: Průměrná kupní síla na 1 obyvatele v okresech Jihočeského kraje
zdroj: Manuál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, zpracovala INCOMA Research, s.r.o.
Dopravní spojení se zbytkem České republiky a se zahraničím zajišťuje hustá síť
silnic evropského systému Praha – Benešov – Tábor -České Budějovice – Linz,
Rozvadov - Plzeň - Písek - České Budějovice, České Budějovice - Jindřichův
Hradec – Pelhřimov. Hlavní železniční tratě obsluhující Jihočeský kraj jsou: Praha
– Tábor – České Budějovice – Summerau, Plzeň – Strakonice – České
Budějovice - Gmünd, České Budějovice - Veselí nad Lužnicí - Jihlava – Brno,
ovšem význam má i řada dalších tratí. Spojení s ostatními českými kraji zajišťuje
také relativně hustá síť autobusových linek provozovaných několika soukromými
společnostmi. Na území kraje se nalézá několik hraničních přechodů silničních
(Dolní Dvořiště, Studánky, Nová Bystřice, Nové Hrady, Slavonice, Halámky,
České Velenice, Strážný, Přední Výtoň, Zadní Zvonková), 2 přechody železniční
(České Velenice, Horní Dvořiště) a dále přechody, které jsou otevřeny pro pěší a
cyklisty (Stožec, Chlum u Třeboně, České Velenice, Plešné jezero, Nové údolí -
96
Třístoličník, Bučina a České Žleby). Kromě toho se v průběhu turistické sezóny,
popřípadě k významným příležitostem, otevírají dočasné přechody pro pěší. 59
Obrázek 12: Úroveň kupní síly v obcích Jihočeského kraje (2007) – index na 1 obyvatele
(průměr ČR =100%)
zdroj: Manuál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, zpracovala INCOMA Research, s.r.o.
10.1 Dojížďka a vyjížďka za prací
Dojížďka obyvatelstva do zaměstnání a do škol představuje významný sociální
jev, jehož rozsah, vzdálenosti, směry a formy reflektují ekonomickou strukturu
daného regionu. Odpovídají na jedné straně dosaženému stupni koncentrace
obyvatel (resp. sídelní rozdrobenosti) a na straně druhé rozmístění pracovních
příležitostí a škol. 60
Pohyb obyvatelstva za prací patří svým rozsahem k významným sociálním
jevům. Je příznačný pro všechny vyspělé ekonomiky a odráží se v něm rozpor
mezi koncentrací výrobních kapacit do ekonomických center a historicky vzniklou
strukturou osídlení, jejíž změny probíhají podstatně pomaleji než koncentrační
59
60
zdroj: Manuál rozvoje cetovního ruchu v Jihočeském kraji, zpracovala INCOMA Research, s.r.o.
zdroj: http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/p/13-3133-04
97
procesy ve výrobě. Zároveň se zde odrážejí strukturální změny v ekonomice,
rozvoj nebo naopak utlumení některých oborů v jednotlivých regionech, rozpor
mezi poptávkou a nabídkou pracovních míst v závislosti na stupni vzdělání a
odbornosti. Zasahuje proto do všech hospodářských odvětví, týká se osob všech
věkových kategorií i profesního zaměření.61
Do obcí Jihočeského kraje dojíždělo za prací 112 020 osob, což je o 2 298 osob
(2,1 %) více než v roce 1991. I mezi osobami dojíždějícími za prací do obcí
Jihočeského kraje převažovali muži (60,9 %). Nejvyšší byl jejich podíl v okrese
České Budějovice (61,9 %), nejnižší v okrese Prachatice (59,3 %). Proti roku
1991 se jejich počet zvýšil o 2,2 %, zatímco u žen činil nárůst 1,9 %.
Graf 31: Porovnání Vyjížďky a dojížďky za prací
zdroj: Český statistický úřad, 2011
Vyšší počet vyjíždějících než dojíždějících se odráží ve velikosti salda dojížďky.
Z kraje vyjíždělo o 6 974 osob více, než sem dojíždělo. Kladné saldo dojížďky
měl pouze okres České Budějovice (6 443 osob), nejvyšší záporné saldo měly
okresy Jindřichův Hradec (-2 746 osob), Písek (-2 732) a Český Krumlov (-2
675). Nejvýrazněji vzrostl proti roku 1991 rozdíl mezi počtem vyjíždějících a
dojíždějících v okresech Český Krumlov (3,5krát), Jindřichův Hradec a
Strakonice (v obou 2,2krát).62
61
http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04--2__vyjizdka_za_praci
http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-_2_1___vyvoj_vyjizdky_za_praci_a_jeji_intenzity
62
98
Graf 32: Vývoj salda dojížďky a vyjížďky
zdroj: Český statistický úřad, 2011
10.1.1 Vyjížďka podle pohlaví, věku a vzdělání vyjíždějících
Mezi jednotlivými okresy však ve struktuře vyjíždějících podle věku existovaly
rozdíly. V okresech s větší koncentrací průmyslu (České Budějovice, Tábor) a
služeb nacházejí mladí lidé více uplatnění a jejich podíl na vyjíždějících byl nižší,
než činil krajský průměr. Rozdíly jsou patrné i mezi jednotlivými městy kraje. Ve
většině jsou nejsilnější věkovou skupinou vyjíždějících osoby ve věku 40 – 49 let
a dále 30 – 39 let, v některých však vysoký podíl na počtu vyjíždějících
představují mladí lidé do 24 let (např. Jindřichův Hradec, Milevsko, Prachatice,
Třeboň).
Mladí lidé přitom častěji vyjížděli mimo svůj vlastní okres. Vyjíždějící ve věku do
29 let směřovali do obcí vlastního okresu pouze z 63,8 %, zatímco v ostatních
věkových kategoriích byl tento podíl mezi 72 a 78 %. Vyšší byl naproti tomu u
osob do 29 let podíl vyjížďky do jiných krajů (o více než 10 procentních bodů
větší než u vyjíždějících ve věku 50 – 59 let).
Na vyjížďce v rámci vlastního okresu se nejvíce podílely osoby ve věku 40 – 49
let (26,2 %) a dále ve věku 30 – 39 let (24,1 %). Při vyjížďce do jiných okresů
kraje se staly nejsilnější skupinou osoby ve věku 30 – 39 let (23,8 %), ještě
vyšší byl podíl této věkové skupiny na vyjíždějících do zahraničí (27,9 %). Více
než čtvrtinu vyjíždějících do jiných krajů představovali mladí mezi 15 a 24 lety a
přibližně stejné zastoupení měly osoby ve věku 25 – 29 let.
99
Graf 33: Struktura vyjíždějících dle věku a cíle
zdroj: Český statistický úřad, 2011
Podíl mužů a žen na celkovém počtu dojíždějících odpovídá téměř podílu jako u
vyjíždějících. Rovněž ve struktuře dojíždějících podle věku nejsou proti
vyjíždějícím příliš výrazné rozdíly. Je to dáno tím, že rozhodující část
zaměstnaných dojíždí uvnitř kraje. O něco větší podíl mají mezi dojíždějícími
vyšší věkové kategorie na úkor dojíždějících do 29. roku věku.63
Graf 34: Struktura vyjíždějících dle věku a pohlaví
zdroj: Český statistický úřad, 2011
63
http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-2_3_vyjizdka_podle_pohlavi,_veku_a_vzdelani_vyjizdejicich
10
0
10.1.2 Vyjížďka podle odvětví
Vyjížďka za prací zasahuje všechna odvětví. Nejtypičtější je pro průmysl, což
souvisí především s koncentrací výrobních kapacit do ekonomických center,
jejichž prostorové rozmístění neodpovídá vždy historicky vzniklé struktuře
osídlení. Typická je též vyjížďka pro stavebnictví a některé obory služeb.
Postupně však zasáhla i zemědělství, pro něž dříve bývalo obecným jevem
spojení místa bydliště a pracoviště.
Graf 35: Struktura vyjíždějících dle odvětví
zdroj: Český statistický úřad, 2011
Pokles počtu vyjíždějících v odvětví zemědělství a stavebnictví a nárůst v
odvětvích průmyslu či ostatních nevýrobních činnostech se odrazily ve změně
podílu jednotlivých odvětví na vyjíždějících celkem proti roku 1991.
Nejvýraznější je tato změna v zemědělství a lesnictví. V roce 1991 představovali
vyjíždějící v tomto odvětví téměř 17 % všech vyjíždějících, v roce 2001 již jen
necelých 7,5 %. Výrazně se naproti tomu zvýšil podíl těch vyjíždějících, kteří
uvedli jiná odvětví ekonomické činnosti, než jsou zařazena do výčtu nebo u nichž
nebylo odvětví zjištěno.64
64
http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04--2_4_vyjizdka_podle_odvetvi
10
1
Graf 36: Struktura vyjíždějících dle odvětví
zdroj: Český statistický úřad, 2011
10.1.3 Centra dojížďky za prací
Pro centra dojížďky byl většinou příznačný vyšší podíl dojíždějících žen, než činí
krajský a okresní průměry. Nejvyšší byl tento podíl ve městech Prachatice a Týn
nad Vltavou, kde se přibližoval jedné polovině, následovaly České Budějovice.
Naproti tomu nejnižší podíly byly v Milevsku Trhových Svinech, kde zůstaly i pod
průměrným podílem za příslušný okres.65
65
http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-2_7_centra_dojizdky_za_praci_
10
2
Obrázek 13: Nejsilnější dojížďkové proudy
zdroj: Český statistický úřad, 2011
10.2 Úhrnná bilance dojížďky za prací a do škol
Graf 37: Struktura vyjíždějících v rámci ČR
10
3
zdroj: Český statistický úřad, 2011
Z hlediska bilančních vztahů lze dojížďku v jednotlivých okresech charakterizovat
takto:
České Budějovice – okres jako jediný v kraji měl kladné saldo dojížďky za prací
jak se všemi okresy kraje, tak i v souhrnu za ostatní kraje, i když s Hl. m.
Prahou a kraji Středočeským a Královéhradeckým bylo saldo záporné. Rovněž
saldo dojížďky do škol bylo kladné, a to jak s ostatními okresy kraje, tak i v
souhrnu za ostatní kraje.
Český Krumlov – záporné saldo dojížďky za prací bylo převážně ovlivněno
dojížďkou mezi okresy kraje (kladné bylo saldo pouze s okresem Jindřichův
Hradec), vzájemná dojížďka s okresy ostatních krajů byla poměrně nízká.
Záporné saldo dojížďky do škol bylo nejvyšší mezi okresy kraje. I když podíl
dojížďky mezi okresem a jinými kraji byl vyšší než u dojížďky za prací, měl
rozhodující vliv poměr mezi vyjížďkou a dojížďkou do jiných okresů kraje.
Jindřichův Hradec – okres měl druhé nejvyšší záporné saldo dojížďky za prací i
do škol. Vzhledem k tomu, že v okrese byla poměrně silná vzájemná dojížďka za
prací s okresy jiných krajů, byla záporná hodnota salda ovlivněna nejen
meziokresním saldem v rámci kraje (kladné saldo pouze s okresem Prachatice),
ale významnou měrou i saldem s jinými kraji. V dojížďce do škol bylo záporné
saldo s okresy vlastního kraje 1,7krát vyšší než saldo s jinými kraji.66
66
http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-4__uhrnna_bilance_dojizdky_za_praci_a_do_skol_
10
4
11 Shrnutí a závěr z regionu Jižní Čechy
11.1 Projekty a iniciativy
V regionu Jižní Čechy bylo provedeno nebo běží několik projektů, které mají
blízkou vazbu k projektu RegioTalent. Jedná se např. o projekty zabývající se
kvalitou bydlení a života ve venkovských oblastech (QUALIST), rozvojem
spolupráce s dolnorakouskou oblastí Waldviertel na politické, veřejnosprávní,
hospodářské a marketingové úrovni (platforma ERSN), dále pak o projekty
týkající se trhu práce a v tomto ohledu především dalšího vzdělávání za účelem
zvýšit zaměstnanost (např. Dobrá práce v Jihočeském kraji), ale také o projekty,
které si kladou za cíl rozvíjet dopravu a dopravní infrastrukturu mezi
příhraničními oblastmi obou zemí („Meziregionální mobilita – mobilita bez
hranic“).
Mnohé projekty týkající se rozvoje společného příhraničního prostoru se vztahem
k projektu RegioTalent nebyly v české části uvedeny, protože byly detailně
popsány a analyzovány v rakouské části zprávy.
11.2 Vývoj obyvatelstva
V roce 2010 žilo v Jihočeském kraji, který se rozkládá na ploše 10.057 km2,
celkem 638.706 obyvatel. V zájmovém území, tedy v okresech Český Krumlov,
České Budějovice a Jindřichův Hradec, které se rozkládají na celkové ploše
5.196,97 km2, žilo v témže roce celkem 341.581 obyvatel.
V období let 2005 až 2010 došlo v Jihočeském kraji celkově k nárůstu počtu
obyvatelstva (+1,74%). Největší nárůst počtu obyvatelstva byl přitom
v uvedeném období zaznamenán v krajském městě České Budějovice (+3,31%),
naopak největší pokles počtu obyvatelstva v uvedeném období byl zaznamenán
v Dačicích (-1,04%).
Dle prognózy složení obyvatelstva Jihočeského kraje do roku 2040 má v této
oblasti dojít ke zvýšení počtu osob starších 60ti let, podíl 45ti až 50ti letých osob
na celkovém počtu obyvatelstva má zůstat zhruba stejný, zatímco počet osob
v produktivním věku (ve věku 20ti až 45ti let) se má radikálně snížit. Dále má
dojít také ke snížení počtu mladistvých a dětí a stejně tak i ke snížení počtu
porodů.
V Jihočeském kraji – podobně jako u jeho hornorakouského protějšku, kraji
Mühlviertel – dochází ke stěhování obyvatel směrem k centru území – do měst a
jejich okolí, zatímco přihraniční a venkovské oblasti se vysidlují.
V období let 2000 až 2009 byl jak v celém Jihočeském kraji, tak i v celém
zájmovém území zaznamenán nárůst počtu narozených dětí, tedy kromě obce
Týn nad Vltavou.
10
5
Závěrem lze říci, že v Jihočeském kraji přibývá počet obyvatel, kromě správního
obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Kaplice, kde dochází od
roku 2005 k postupnému vysidlování, stejně tak i ve správním obvodu ORP
Dačice, který je v tom samém ohledu na druhém místě za Kaplicí. V Jindřichově
Hradci dochází od roku 2008 k výraznému zvýšení počtu obyvatel z důvodu
přistěhování, stejně tak i v Českém Krumlově. Nejsilnější příliv obyvatelstva –
pravděpodobně z důvodu většího množství a kvality pracovních příležitostí – byl
zaznamenán v rozmezí let 2005 až 2007 v Českých Budějovicích. V současné
době se tento příliv ustálil na zhruba dvoutřetinové hodnotě roku 2005.
11.3 Analýza trhu práce a hospodářství
Od roku 2009 až do 31. 3. 2011 je v Jihočeském kraji víceméně konstantní míra
nezaměstnanosti ve výši 8,3%. Jedná se o nejvyšší stav od roku 2000. Zároveň
patří Jihočeský kraj ke krajům s nejnižší mírou nezaměstnanosti v České
Republice (ve srovnání všech českých a moravských krajů je na 5. místě krajů
s nejnižší mírou nezaměstnanosti). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v zájmovém
území byla v roce 2009 v Dačicích (12,82%), Kaplici (11,79%) a v Českém
Krumlově (10,98%). V ostatních okresech se tom samém roce pohybovala míra
nezaměstnanosti okolo průměrné úrovně.
Podobně jako na rakouské straně je i v Jižních Čechách aktuální problematika
vyjíždějících za prací buď v rámci kraje, nebo přes jeho hranice. Pro analýzu byly
k dispozici bohužel pouze data z let 1991 a 2001. Aktuální data ze sčítání lidu,
kde tato problematika byla sledována, v dubnu 2011 budou k dispozici nejdříve
v roce 2012. Tato data ukázala, že v roce 2001 vyjíždělo za prací z Jižních Čech
ca. 16.000 osob. Od roku 1991 do roku 2001 se počet vyjíždějících za prací
z Jižních Čech téměř zdvojnásobil. Vyjíždějících za prací v rámci Jižních Čech
bylo v roce 2001 více než 110.000.
S počtem vyjíždějících za prací souvisí – podobně jako na rakouské straně –
odliv kupní síly z jednotlivých okresů a její přiliv do okresů České Budějovice,
Jindřichův Hradec a Tábor (poznámka: Tábor není v zájmovém území). Z tohoto
důvodu byly i v Jižních Čechách odstartovány projekty na podporu
prodeje/nákupu regionálních produktů (např. značka „Regionální potravina“).
V rámci celého Jihočeského kraje jsou podnikatelsky jednoznačně nejvíce aktivní
České Budějovice. V rámci zájmových oblastí je (zakládáno) nejvíce podniků v
Českém Krumlově a v Jindřichově Hradci, a to nejvíce v oblasti obchodu a oprav,
výroby
a
zásobování
energiemi,
zpracovatelského
průmyslu,
trhu
s nemovitostmi, zemědělství, lesnictví a myslivosti, ale také v oblasti veřejných
a sociálních služeb. Kromě území Českých Budějovic, kde se nachází několik
velkých podniků, dominují hospodářství Jižních Čech spíše malé a střední
podniky.
V roce 2010 bylo v zájmovém území (kromě Českých Budějovic) založeno 989
nových podniků, z toho nejvíce ve správních obvodech ORP Jindřichův Hradec
(268), Český Krumlov (227) a Třeboň (206). Oblast činnosti nově založených
10
6
podniků spadá nejvíce do odvětví „nemovitosti a pronájem“, „hotelnictví“ a
„stavebnictví“.
11.4 Geografický závěr
Přirozené a hospodářské centrum oblasti Jižní Čechy jsou České Budějovice
disponující relativně velkým množstvím pracovních možností. Hospodářsky
nejslabším článkem regionu jsou – podobně jako na straně Horního Rakouska –
příhraniční okresy, zejména Dačice a Kaplice. Z tohoto důvodu by se měly pilotní
projekty v rámci RegioTalentu zaměřit zejména na podporu rozvoje možností
práce a kvality života zejména v těchto oblastech.
10
7
Část C
MEZINÁRODNÍ
(AT - CZ)
10
8
12 Srovnání regionů Mühlviertel - Jižní Čechy
1. Regionální rozvoj struktury
2. Projekty a iniciativy
10
9
Mühlviertel
Regionální management Mühlviertel,
EUREGIO`s, Leader Regiony, projekty v
rámci programů Agenda 21 a Regio 13.
Mnoho projektů v oblasti kvality života
(zvláště strategicky zaměřené projekty) a
práce (také prakticky a operativně
zaměřené projekty), méně projektů a
aktivit v oblasti „talentů“. Společenská
změna, kulturní sblížení, navázání vztahů
a posílení kooperace v příhraničí a vývoj
směrem k jednomu společnému prostoru
sjednocujícímu práci i život potřebují čas,
a proto jsou nutné další projekty a
iniciativy (mj. dle názoru strategických
partnerů projektu).
Jižní Čechy
Jedna část zájmového území (okres Český
Krumlov) spadá do Euroregionu Šumava.
Druhá část zájmového území spadá do
Euroregionu SILVA NORTICA (okresy České
Budějovice a Jindřichův Hradec). V rámci
programu LEADER působí ve sledovaných
třech okresech kraje Jižní Čechy tzv. místní
akční skupiny (MAS). Tyto jsou mj. členy
Národní sítě MAS ČR.
Obce mohou účelově zřizovat dobrovolné
svazky obcí – v současnosti jich v regionu
existuje 58, v zájmovém území jich aktivně
působí 26.
V kraji dále existuje sdružení SMOJK – Svaz
měst a obcí Jihočeského kraje.
Projekty týkající se:
• kvality bydlení a života ve venkovských
oblastech,
• spolupráce s Waldviertelem
• na politické, veřejnosprávní,
hospodářské a marketingové úrovni,
• trhu práce a v tomto ohledu především
dalšího vzdělávání za účelem zvýšit
zaměstnanost,
• rozvoje dopravy a dopravní
infrastruktury
3. Obyvatelstvo
Obyvatelstvo:
V roce 2010: 268.414 obyvatel v
Mühlviertel (rozloha 3.080 km2).
Zhruba stejný počet mužů a žen.
Vývoj obyvatelstva
V období 2005-2010 došlo ve spolkové
zemi Horní Rakousko celkově k nárůstu
počtu obyvatelstva o + 1,2%.
V okrese Rohrbach došlo k poklesu počtu
obyvatelstva o -0,7%, v ostatních
okresech Mühlviertelu došlo ke zvýšení
počtu obyvatel.
Výrazné zvýšení počtu osob nad 65 let,
výrazné snížení osob mladších 20ti let
(Rohrbach: -42,5%, Freistadt: -31,6%),
výrazné snížení počtu mladých osob a
osob v produktivním věku (20-64ti
letých), Rohrbach má dosáhnout
negativního rekordu.
Prognóza složení
obyvatelstva do roku 2040
V roce 2010: 638.706 obyvatel v jihočeském
kraji (rozloha 10.057 km2) resp. 341.581 v
zájmovém území (plocha 5.196,97 km2).
O něco méně mužů než žen.
V období 2005-2010 došlo v Jihočeském kraji
celkově k nárůstu počtu obyvatelstva o + 1,74
%.
Největší nárůst na území obce s rozšířenou
působností (ORP) České Budějovice (krajské
město) + 3,31%, největší pokles obyvatel na
území ORP Dačice -1,04%.
Zvýšení počtu osob starších 60 let, stejný
podíl 45-50ti letých na celkovém počtu
obyvatelstva, radikální snížení počtu osob v
produktivním věku 20-45ti let, snížení počtu
mladistvých a dětí, snížení počtu porodů.
Tendence pohybu
obyvatelstva
Tendence: Zvýšení v centrální oblasti, ve
městech a okolí měst – snížení v
příhraničních a venkovských oblastech
Počty narozených dětí
V okresech Urfahr okolí, Perg, Freistadt V období 2000-2009 byl jak v celém
nárůst, v okresu Rohrbach pokles počtu Jihočeském kraji, tak i ve sledovaných
narozených dětí.
okresech zaznamenán nárůst počtu
narozených dětí, v období 2005-2009 byl
zaznamenán pokles pouze v ORP Týn nad
Vltavou.
Přistěhovaní obyvatelé
Zvýšení migrace do měst a okolí měst Všeobecně přibývá v Jihočeském kraji počet
11
0
Podobné tendence.
(Urfahr-okolí, Perg), okres Rohrbach se
smrskává – snížení počtu obyvatel,
Freistadt zaznamenal lehký nárůst počtu
obyvatel. Snížení počtu obyvatel v
příhraničních obcích horní a dolní oblasti
Mühlviertel,
nejvyšší
ztráty
počtu
obyvatel z důvodu migrace jsou v
okresech Rohrbach a Freistadt
4. Regionální hospodářská
struktura
•
•
•
•
převaha
malých
a
středních
podniků
dominance řemesla a obchodu,
málo průmyslu
velký význam připadá stavebnictví
a zpracování dřeva
pouze v okresu Perg existuje
několik větších podniků s více než
1000 zaměstnanci, a tím pádem i
vyvážená struktura z malých,
středních a velkých podniků
obyvatel; v příhraniční oblasti Kaplice však
přírůstek obyvatel stěhováním od roku 2005
výrazně klesá, Dačice jsou na druhém místě,
co se týče míry snižování přírůstku
obyvatelstva stěhováním v období 2000 –
2009; v Jindřichově Hradci bylo od roku 2008
zaznamenáno výrazné zvýšení počtu
přistěhovaných obyvatel, obdobně zvýšení
bylo zaznamenáno i v Českém Krumlově. V
Českých Budějovicích došlo k nejsilnějšímu
přílivu obyvatelstva (díky pracovních
možnostem - průmysl), a to v období let
2005-2007. V současné době se tento příliv
ustálil na cca dvoutřetinové hodnotě roku
2005.
V rámci zájmových oblastí jsou podnikatelsky
nejvíce aktivní okresy Český Krumlov a
Jindřichův Hradec. V rámci celého Jihočeského
kraje jednoznačně dominují České Budějovice.
Struktura/nejvíce zastoupená odvětví v
zájmovém území:
1. Obchod, opravy/servis
2. Výroba a zásobování energiemi
3. Zpracovatelský průmysl
4. Trh s nemovitostmi
5. Zemědělství, lesnictví a myslivost
6. Jiné veřejné a sociální služby
V Českých Budějovicích se nachází několik
velkých podniků, jinak je regionální
11
1
5. Školy a kvalifikace
V roce 2010 bylo v celém Horním
Rakousku 266.970 žáků a žákyň, vysoký
počet žáků byl na středních školách;
v Horním Rakousku je nedostatek
kvalifikovaných pracovních v
následujících oblastech:
• gastronomie/turismus,
• zdravotnictví,
• sociální oblast
• oblast vzdělávání
hospodářská struktura Jižních Čech založena
spíše na malých a středních podnicích.
Střední školy v JČ (gymnázia, střední odborné
školy jako např. OA, střední průmyslové
školy):
• počet škol: 97
• počet studentů a studentek: 35.553
Vyšší odborné školy v JČ:
• počet škol:17
• počet studentů a studentek: 2.269
Univerzity v JČ:
• počet univerzit: 5
• počet studentů a studentek: 15.771
• více než zdvojnásobení počtu studentů
od školního roku 2001/2002
(všechny výše uvedené údaje se vztahují ke
školnímu roku 2009/2010)
6. Situace na trhu práce
Míra nezaměstnanosti
11
2
březen 2011: 4,3% celkově v Horním
Rakousku
roční průměr 2010:
okres Urfahr-okolí:2,3%
okres Rohrbach: 3,8 %
okres Freistadt: 4,0%
okres Perg: 4,1%
Velmi malá míra nezaměstnanosti ve
srovnání s celým Horním Rakouskem a
Rakouskem, od roku 2011 pozitivní vývoj
na trhu práce: snížení míry
nezaměstnanosti/zvýšení míry
zaměstnanosti.
Míra nezaměstnanosti činila v Horním
31. 3. 2011: 8,3% za celý Jihočeský kraj (=
nejvyšší stav od roku 2000, který trvá již od
roku 2009). Zároveň patří Jihočeský kraj ke
krajům s nejnižší mírou nezaměstnanosti v
České republice (5. místo).
Nejvyšší míra nezaměstnanosti v zájmovém
území v roce 2009:
1. Dačice (12,82%)
2. Kaplice (11,79%)
3. Český Krumlov (10,98%)
V ostatních okresech se pohybuje míra
nezaměstnanosti okolo průměrné úrovně.
7. Nově založené podniky
Rakousku na konci března 2011 4,3%.
Tato míra ležela o 1,1% níže než v roce
2010. Celorepublikově činí míra
nezaměstnanosti 6,9%.
830 nových podnikatelů a podnikatelek
(včetně nově založených podniků a
převzetí podniků)
Nově založené podniky v roce 2010:
1. Urfahr-okolí: 251
2. Freistadt: 190
3. Perg:172
4. Rohrbach: 156
Jednoznačně nejvíce jsou zakládány
podniky
v
řemeslných
oblastech
následovány
oblastí
obchodu
a
informací/poradenství.
8. Situace vyjíždějících a
dojíždějících za prací
V roce 2010 bylo 17,3 % všech podniků v
Horním Rakousku založeno jen v oblasti
Mühlviertel.
V celé oblasti Mühlviertel existují velmi
vysoké míry dojíždějících za prací,
nejvíce v okresu Urfahr-okolí.
Vyjíždějící za prací v ostatních okresech
Horního Rakouska:
okres Urfahr-okolí: 68,10%
okres Freistadt: 60,90%
okres Rohrbach: 50,60%
okres Perg: 47,10%
11
3
Počet nově založených podniků v zájmovém
území (kromě Českých Budějovic) v roce 2010
byl 989, z toho bylo nejvíce založeno podniků
v okresech Jindřichův Hradec (268 podniků),
Český Krumlov (227 podniků) a Třeboň (206)
podniků).
Nejčilejší podnikatelská aktivita panuje přitom
v odvětvích „nemovitosti a pronájem“,
„hotelnictví“ a „stavebnictví“.
Vyjíždějící za prací z Jižních Čech (v roce
2001):16.000 osob
Vyjíždějící za prací z okresů České Budějovice,
Jindřichův Hradec a Tábor: skoro 6.000 osob z
jednotlivých okresů.
Od roku 1991 do roku 2001 se počet
vyjíždějících za prací z Jižních Čech skoro
zdvojnásobil.
Podíl všech zaměstnanců, kteří dojíždějí
za prací do města Linec: mezi 53,2% a
32,9%
Vyjíždějících za prací v rámci Jižních Čech bylo
v roce 2001 více než 110.000.
Počet osob, které v rámci Jižních Čech
dojíždějí/vyjíždějí za prací, je skoro shodný.
Ani ve věkové struktuře osob, které
dojíždějí/vyjíždějí za prací v rámci Jižních
Čech, nejsou žádné výrazné rozdíly.
Vyjíždějící za prací z obcí kraje dle odvětví
(rok 2001):
1. Průmysl
2. Stavebnictví
3. Školství, zdravotnictví, sociální činnosti
4. Obchod
9. Odliv kupní síly
Z oblasti Mühlviertel odtéká kupní síla do Index kupní síly je nejsilnější v okresech
měst (nejvíce z okresu Urfahr-okolí) – to České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor
koreluje
s
mírou
vyjíždějících
a (Tábor již není v zájmovém území).
dojíždějících za prací.
V okresech oblasti Mühlviertel odtéká
více kupní síly, než přitéká.
10. Geografický charakter
území
11
4
Rohrbach a Freistadt vykazují na základě
vzdálenosti k hlavnímu městu země Horní
Rakousko rozdílné podmínky vzhledem k
okresům Urfahr-okolí a Perg, které s
Lincem hraničí. V příhraničních územích
Rohrbach a Freistadt jsou proto nutné
aktivity a pilotní projekty.
Přirozené a hospodářské centrum regionu jsou
České Budějovice, které disponují velkými
průmyslovými podniky. Hospodářsky
nejslabším článkem regionu jsou příhraniční
okresy Dačice a Kaplice.
13 Shrnutí
•
Regionální vývoj: podobné struktury v obou zemích.
•
Projekty a iniciativy: V obou příhraničních regionech existují projekty
v podobných oblastech (práce, podniky, kvalita života a bydlení). V rámci
předložené analýzy však může vzniknout dojem, že v Česku je realizován
výrazně nižší počet projektů. V tomto ohledu je však třeba upozornit na
to, že je (z různých důvodů) obtížné identifikovat takové projekty, které
jsou předmětem zájmu projektu RegioTalent. Srovnatelné ohodnocení je
proto paušálně víceméně nemožné.
•
Obyvatelstvo: Mühlviertel a Jižní Čechy jsou srovnatelné, co se týče
vývoje a složení obyvatelstva. Předpověď vývoje obyvatelstva do roku
2040 je v obou regionech podobná.
•
Nezaměstnanost: V roce 2011 je v Horním Rakousku/oblasti Mühlviertel
výrazně nižší míra nezaměstnanosti než v Jižních Čechách. Nedostatek
odborných pracovních sil existuje v obou regionech.
•
Hospodářská struktura: Podobná struktura v obou regionech, v
zájmových územích se nacházejí spíše malé a střední podniky, průmyslové
a velké podniky se nacházejí ve městech a v regionálních centrech.
Závěrem lze říci, že obě strany hranice se potýkají s podobnými problémy. Těmi
jsou zejména:
• velký počet vyjíždějících za prací
• snižování počtu obyvatelstva v příhraničních okresech
• odliv kvalifikovaných pracovních sil
• nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v technických oblastech
• kvalifikace všeobecně a vyšší kvalifikace (zvyšování úrovně vzdělání /
akademici)
• ženy a mladiství jako zvláštní cílová skupina
Rozdíl mezi oběma oblastmi spočívá v jazyce a v historickém vývoji po 2.
světové válce. Za zmínku stojí také nadále trvající rozdíl ve výši mezd a
v sociálním i pracovním právu, včetně role a síly odborů. Ve srovnání
s Rakouskem je v Česku také méně vyvinutá infrastruktura, zvláště dopravní.
Přese všechny projekty, iniciativy, aktivity a kooperace je výsledný závěr ten, že
je třeba dalších aktivit a projektů k posílení kooperace mezi Rakouskem a
Českem resp. k rozvoji hraničního prostoru.
11
5
Jedním z nejvýznamnějších bodů je přitom ten, že porozumění pro kulturu a lidi
na základě spolupráce, komunikace a vzájemných vztahů musí být podporován.
K tomu je třeba vytvářet ve zvýšené míře povědomí a citlivost na všech
úrovních, odbourávat předsudky, posilňovat sociální dialog, výstavbu sítí a
dlouhodobých kooperací v příhraničním regionu Mühlviertel a Jižní Čechy.
Tento společenský obrat směrem k přiblížení kultur a regionů je dlouhodobého
rázu, poněvadž lidé a regiony potřebují k vývoji čas. Z tohoto důvodu je nadále
potřeba rozličných iniciativ, projektů a výstavby dlouhodobých kooperací.
Není hranic. Ani pro myšlenky, ani pro city.
Strach vytváří hranice.
Ingmar Bergman (1918-2007)
11
6
SEZNAM LITERATURY
1. Indikatoren für die Auswirkungen des Programms der Ländlichen Entwicklung 20072013 in Österreich.
Franz Sinabell (Koordination), Julia Bock-Schappelwein (WIFO), Christina Mayer
(StatistikAustria), Erwin Schmid, Martin Schönhart und Martin Kniepert (Universität
für BodenkulturWien), Gerhard Streicher (Joanneum Research).
2. Systemische Evaluierung des Regionalmanagements in Österreich, Kurzfassung
Petra Draxl, Peter Schneidewind, Ruth Downes, Milan Bucek (unter der Mitarbeit von
Karl Zehetner, Romana Bartl und Michael Patak), Wien, November 2004.
3. EUREGIO bayerischer wald – böhmerwald, Regionalmanagement Mühlviertel
http://www.euregio.at/euregio/detail/2741730/rmaustria.html (Stand 27.4.2011)
4. Land Oberösterreich – Ländliche Entwicklung - Leader-TOP: Best-Practice-Projekte
aus den Leader-Regionen:
http://www.land-oberoesterreich.gv.at/cps/rde/xchg/SID-C9F2486715BF75EF/ooe/hs.xsl/93751_DEU_HTML.htm (Stand 18.04.2011)
5. Agenda 21 Netzwerk Oberösterreich: http://www.agenda21-ooe.at/
(Stand 17.4.2011)
6. Land Oberösterreich: Regio 13 – Impulse für Oberösterreich:
http://www.landoberoesterreich.gv.at/cps/rde/xchg/ooe/hs.xsl/regio13_DEU_HTML.htm
(Stand 29.4.2011)
7. Land OÖ, Abteilung Statistik, (Zahlen und Fakten, Regionaldatenbank):
http://www.land-oberoesterreich.gv.at/cps/rde/xchg/SID-B89FF5656CD9F0D5/ooe/hs.xsl/12136_DEU_HTML.htm (Stand April 2011)
8. Land OÖ Pressekonferenz „Wanderungsbilanz“ vom 23. Juni 2010, Klubobmann
Fürlinger.
9. Information der Abteilung Statistik des Amtes der Oö. Landesregierung:
“Bevölkerungsentwicklung 2005 bis 2040 und Auswirkungen des demografischen
Strukturwandels in den Bezirken Oberösterreichs“, Sept. 2006: (Hauptergebnisse der
ÖSTAT-Bevölkerungsprognose 2005 bis 2040 für Oberösterreich).
10. Wirtschafts-Entwicklungsstrategie für den Bezirk Freistadt: „Konzept Zukunft
Wirtschaft Freistadt“, Wirtschaftskammer Oberösterreich - Bezirksstelle Freistadt,
Herbst 2009.
11. Wirtschafts-Entwicklungsstrategie
für
den
Bezirk
Urfahr-Umgebung:“Zukunft
Wirtschaft UU“, Wirtschaftskammer Oberösterreich - Bezirksstelle Urfahr-Umgebung,
November 2009.
11
7
12. Wirtschafts-Entwicklungsstrategie für den Bezirk Perg: „Zukunft Wirtschaft Perg“,
Wirtschaftskammer Oberösterreich – Bezirksstelle Perg, Herbst 2009.
13. Wirtschafts-Entwicklungsstrategie für den Bezirk Rohrbach: Zukunft Wirtschaft
Rohrbach“, Wirtschaftskammer Oberösterreich – Bezirksstelle Rohrbach, Herbst
2009.
14. Projekt Zukunftsland OÖ, 04.06.2009, Land Oberösterreich, Direktion Präsidium,
Abteilung Statistik: Oberösterreich besser verstehen: Zahlen und Fakten zum
Thema: www.land-oberoesterreich.gv.at
15. Analyse des Qualifikationsbedarfs in zehn ausgewählten Berufsbereichen anhand von
Stellenmarktinseraten- Bundesland-Endbericht – Oberösterreich,
informationscouts - Josef Mair, Wien Januar 2011.
16. Kaufkraftstudie des Landes OÖ und der WKOÖ, 2003.
17. Monatsbericht AMS OÖ, März 2011.
18. Land
OÖ,
Presseaussendung
Wirtschaftslandesrat Sigl).
vom
01.03.
2011
(LH
Pühringer
und
19. Daten zur Lage der Arbeitnehmer/-innen Bezirk Freistadt, Kammer für Arbeiter und
Angestellte für Oberösterreich, 2007.
Quellen Datenmaterial:
•
Land OÖ, Abteilung Statistik,
www.land-oberoesterreich.gv.at
•
Wirtschaftskammer Oberösterreich und Wirtschaftskammern der Bezirke
www.wko.at/ooe/statistik
WKO Portal - Presseaussendungen
•
Kammer für Arbeiter und Angestellte
Auspendlerstatistik, Stand Juli 2010.
•
Arbeitsmarktservice OÖ, Bezirksstelle Urfahr-Umgebung.
(Zahlen
und
OÖ,
Fakten,
Regionaldatenbank):
Abteilung
Wirtschaftspolitik:
Tschechische Republik:
1. Český statistický úřad Centra dojížďky za prací [online] 2005 [cit. 4.5.2011],
dostupné na: <http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-2_7_centra_dojizdky_za_praci>
2. Český statistický úřad Časové řady za správní obvody obcí s rozšířenou
působností (SO ORP) v Jihočeském kraji za roky 2000 až 2009 [cit. 30.4.2011],
dostupné na:
11
8
<http://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableR
ow=1.1#1.>
3. Český statistický úřad Časové řady za správní obvody obcí s rozšířenou
působností (SO ORP) v Jihočeském kraji za roky 2000 až 2009 [cit. 30.4.2011],
dostupné na:
<http://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableR
ow=1.3>
4. Český statistický úřad Dojížďka za prací a do škol v Jihočeském kraji (na
základě
výsledků
SLDB
2001)
[cit.
30.4.2011],
dostupné
na:
<http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/p/13-3133-04>
5. Český statistický úřad Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem
(ORG5012PU_OK),
[cit.
30.4.2011],
dostupné
na:
<http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=ORG5012PU_OK
&vo=null>
6. Český statistický úřad Jihočeský kraj - nezaměstnanost [cit. 30.4.2011],
dostupné na: <http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/nezamestnanost-xc>
7. Český statistický úřad Jihočeský kraj - obyvatelstvo [cit. 30.4.2011], dostupné
na: <http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xc>
8. Český statistický úřad Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010, České
Budějovice: regionální ČSÚ Jihočeského kraje, 2010, dostupné na:
<http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/krajp/311011-10-xc>
9. Český statistický úřad Úhrnná bilance dojížďky za prací a do škol [online] 2005
[cit. 4.5.2011], dostupné na:
<http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-4__uhrnna_bilance_dojizdky_za_praci_a_do_skol>
10. Český statistický úřad Věkové složení obyvatelstva Jihočeského kraje k
31.12.2009 a podle projekce obyvatelstva k 1.1.2040 [cit. 30. 4. 2011], dostupné
na:<http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/F50030D596/$File/31101110g
05.jpg>
11. Český statistický úřad Vyjížďka podle odvětví [online] 2005 [cit. 4. 5. 2011],
dostupné na: <http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-2_4_vyjizdka_podle_odvetvi>
12. Český statistický úřad Vyjížďka podle pohlaví, věku a vzdělání vyjíždějících
[online] 2005 [cit. 4.5.2011], dostupné na:
<http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-2_3_vyjizdka_podle_pohlavi,_veku_a_vzdelani_vyjizdejicich>
13. Český statistický úřad Vyjížďka za prací [online] 2005 [cit. 4.5.2011], dostupné
na:. <http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-2__vyjizdka_za_praci>
11
9
14. Český statistický úřad Vývoj dojížďky jako formy prostorové mobility v ČR
[online] 2005 [cit. 4.5.2011], dostupné na:
<http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-1__vyvoj_dojizdky_jako_formy_prostorove_mobility_v_cr>
15. Český statistický úřad Vývoj lidských zdrojů v JčK 2000 až 2009 (vybrané
kapitoly), České Budějovice: ČSÚ 2010, Kód publikace 311363-10, dostupné na:
<http://www.liberec.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/.../$File/31136310a.pdf>
16. Český statistický úřad Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity [online] 2005 [cit.
4.5.2011], dostupné na:.
<http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-_2_1___vyvoj_vyjizdky_za_praci_a_jeji_intenzity>
17. Drtina, P., Kovařík T. Manuál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji.
INCOMA Research, květen 2007. [cit. 3.5.2011], dostupné na:
<http://www.scribd.com/doc/2175415/-Manual-rozvoje-cestovniho-ruchu-vJihoeskem-kraji>
18. Euregio Silva Nortica Projekt „Meziregionální mobilita – mobilita bez hranic“
[cit. 30.4.2011], dostupné na: <http://www.silvanortica.com/cs/section24/meziregionalni-mobilita-mobilita-bez-hranic.htm>
19. Euregio Silva Nortica Projekt „QUALIST - Zlepšení kvality bydlení a života v
malých městech ve venkovských oblastech“ [cit. 30. 4. 2011], dostupné na:
<http://www.silvanortica.com/cs/section-55/qualist.htm?sub=6>
20. Euregio Silva Nortica Projekt „Založení hospodářské platformy ERSN“ [cit.
30.4.2011], dostupné na: <http://www.silvanortica.com/cs/section-23/zalozenihospodarske-platformy-ersn.htm?sub=6>
21. Euroregion Šumava Euroregion Šumava [cit. 30. 4. 2011], dostupné na:
<http://www.euregio.cz/euregio/index.php?page=30&lang=cz&sm=1>
22. Jihočeská hospodářská komora Projekt Impuls pro kariéru [cit. 30. 4. 2011],
dostupné na:
<http://www.jhk.cz/data/dokumenty/Aktuality/zpravodaj_impuls.pdf>
23. Jihočeský kraj Dlouhodobý záměr rozvoje školství v kraji - příloha č. 2 - průchod
žáků vzdělávací soustavou. [cit. 28. 03. 2011], dostupné na: <http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=343&par%5Blang%5D=CS>
24. Jihočeský kraj Nová data o nezaměstnanosti - únor 2011 [cit. 30. 4. 2011],
dostupné na: <http://invest.kraj-jihocesky.cz/cz/projekty/nova-data-onezamestnanosti-unor-2011>
25. Jihočeský kraj Program rozvoje Jihočeského kraje 2007-2013, České
Budějovice: Krajský úřad Jihočeského kraje, 2007, dostupné na:
<http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=710&par[lang]=CS>
12
0
26. Jihočeský kraj Registr svazků obcí a zájmových sdružení právnických osob [cit.
30. 4. 2011], dostupné na: <http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=122&par%5Blang%5D=CS>
27. Jihočeský kraj Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v
Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010, [cit. 28. 03. 2011], dostupné na:
<http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=281&par[lang]=CS>
28. Ministerstvo zemědělství ČR Základní informace o Celostátní síti pro venkov,
[cit. 30. 4. 2011], dostupné na: <http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/ocelostatni-siti-pro-venkov/>
29. Ministerstvo zemědělství ČR Krajská síť Jihočeský kraj, Krajská agentura pro
zemědělství a venkov Jihočeský kraj. [cit. 30. 4. 2011], dostupné na:
<http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/krajske-a-regionalni-site/jihoceskykraj/>
30. MSB Technet Mühlviertel South Bohemia Technology Network From
competition to co-operation. Od konkurence ke spolupráci. Vytvoření společné
přeshraniční sítě aktérů v oblasti technologické kompetence. [cit. 30. 4. 2011],
dostupné na: <http://www.msb-technet.eu/>
31. Národní síť MAS ČR Krajské sdružení Národní sítě MAS ČR, o. s. v Jihočeském
kraji, [cit. 30. 4. 2011], dostupné na:
<http://www.nsmascr.cz/index.php?id=ks_jihocesky.html>
32. Národní síť MAS ČR Národní síť Místních akčních skupin České republiky, o.s.
[cit. 30. 4. 2011], dostupné na:
<http://www.nsmascr.cz/index.php?id=o_nas.html>
33. Regionální informační servis Seznam mikroregionů. [cit. 30. 4. 2011],
dostupné na:<http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihocesky-kraj/regionalniinformace/mikroregiony/#o1>
34. Úřad práce České republiky Regionální individuální projekt „Se sousedy k
vzdělávání“ [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: <http://www.sesousedy.cz/>
35. Úřad práce České republiky Projekt „Cesta do práce v Jihočeském kraji“ [cit.
30. 4. 2011], dostupné na: <http://www.cestadoprace.cz/>
36. Úřad práce České republiky Projekt „Dobrá práce v Jihočeském kraji“ [cit.
30.4.2011], dostupné na: <http://www.dobraprace.net/>
12
1
Děkujeme strategickým partnerům projektu RegioTalent za
informativní rozhovory a cenné příspěvky.
Děkujeme také všem dalších osobám, které nám ochotně daly k
dispozici informace a podklady ke zpracování.
12
2

Podobné dokumenty

Město - Stadtgemeinde Horn

Město - Stadtgemeinde Horn Od roku 1989 prezentuje Umělecký svaz ročně pět až šest výstav současného umění. Těžištěm jsou práce na nebo s  papírem, tiskařskou grafikou a objekty z papíru. Mezinárodní bienále knižního umění p...

Více

Sborník Laboratoř EU 2/2013

Sborník Laboratoř EU 2/2013 nejen o pĜipravenosti absolventa zahájit svou profesní kariéru, ale také o pĜístupech a nároþnosti jednotlivých univerzitních/vysokoškolských pracovišĢ. Jelikož vysoká kvalita diplomové práce jako ...

Více

zde - Garamond

zde - Garamond lze ji chápat jako alegorii okupačních let, ale i v mnohem existenciálnějším měřítku jako samo zkonkretizované absurdno, jemuž Bernard Rieux, typický Camusův hrdina, vzdoruje civilně a bez hrdinský...

Více

územně analytické podklady jihočeského kraje

územně analytické podklady jihočeského kraje Ing. Ladislav Staněk (KÚ, OEKO) – hospodářské podmínky Ing. Jiří Klása (KÚ, ODSH) – dopravní infrastruktura Ing. Jan Honner (Český statistický úřad) – charakteristika JČK, sociodemograf. podmínky I...

Více

Jednací řádd RMV JC-OO_schvalena verze RMV 13.06.08

Jednací řádd RMV JC-OO_schvalena verze RMV 13.06.08 monitorovací výbor (dále jen RMV), který schvaluje projekty k financování z Fondu malých projektů v daném regionu. (3) Pro Jihočeský kraj na česko-rakouské hranici je Správcem a Administrátorem Fon...

Více