rozhovor s ondřejem hudečkem o jeho filmu furiant

rozhovor s ondřejem hudečkem o jeho filmu furiant

3. ČÍSLO / 17. 4. 2016
FESTIVALOV Ý DENÍK
WWW.FESTIVALFINALE.CZ
ROZHOVOR S ONDŘEJEM HUDEČKEM
O JEHO FILMU FURIANT
INTERVIEW WITH ONDŘEJ HUDEČEK
ABOUT HIS FILM PEACOCK
Sám sis napsal scénář, obstaral jsi kameru, režii i střih filmu. Jak vypadala Tvá příprava na natáčení?
Scénář jsem psal spolu s Honzou Smutným. Film vznikal dohromady asi dva a půl
roku. První rok tvořilo přemýšlení nad postavou a hledání formy. Intenzivní scenáristická práce pak trvala půl roku a bylo
potřeba hodně rešerší o Stroupežnickém
a jeho době, o malířství a hudbě. I to hrálo roli ve způsobu, jakým je příběh vyprávěn. Měl jsem přesně rozmyšlené, co chci
ve které scéně sdělit za informaci a emoci.
Sám jsem si zadal určiná formální omezení
– nebudu hýbat kamerou a používat umělé světlo, herci budou hrát minimalisticky –
to pak dávalo během natáčení prostor pro
jistou improvizaci v jejich rámci.
Proč sis vybral zrovna příběh Ladislava
Stroupežnického?
Chtěl jsem natočit historický film a hledal
jsem příběh, který by mě zaujal. Když jsem
se dozvěděl o tom momentu Ladislava
Stroupežnického, kdy se domníval, že někoho zabil a sám se pokusil zabít, věděl
jsem, že bych takovou situaci chtěl vidět
ve filmu. Do té doby jsem ho znal jen jako
dramatika a překvapilo mě, že má za sebou tak tragický příběh. Došel mi ten ironický kontrast mezi velkým romantickým
příběhem a tímto člověkem, ze kterého se
stal první realista své doby.
Kým ses inspiroval, co se týče výrazné vizuální stylizace filmu?
Nejvíc filmem Barry Lyndon od Kubricka.
Z výtvarna to byla krajinomalba druhé poloviny 19. století, hlavně Barbizonská škola
francouzských malířů, kteří přenesli malbu
z ateliéru do plenéru a začali používat přirozené světlo. Strukturu filmu ovlivnil Kubrickův scénář k filmu Napoleon. Kubrick
v něm zhustil dlouhý komplikovaný život
na 150 stran. Používá obrazy a mezi nimi
časové skoky. To mě inspirovalo vyprávět
Furianta tímto způsobem.
Vystudoval jsi kameru, ale v Sundance jsi
získal cenu za režii. Jak probíhal Tvůj přerod kameramana v režiséra?
On žádný nebyl, já nikdy nechtěl být ka-
meraman. Chtěl jsem být režisérem, který
si bude točit filmy sám. Před FAMU jsem
studoval film rok v Písku a dva roky v Kanadě. Po návratu do Česka jsem šel na
FAMU na kameru, protože tam mám jako
režisér paradoxně větší autorskou svobodu. Na kameře se klade spíš důraz na ty
techničtější aspekty.
Budeš vždycky svým vlastním kameramanem?
Já neplánuju, baví mě zkoušet nové věci,
možná někdy budu pracovat s jiným kameramanem. Zatím mi vyhovuje režírovat,
točit i stříhat sám.
Jaká byla Tvá první reakce potom, co jsi
zjstil, že jedeš na Sundance?
Měl jsem velkou radost, vlastně snad větší, než když jsem pak zjistil, že jsme vyhráli. Objektivně mělo mnohem větší dopad,
že ten film byl na Sundance než to, že ho
vyhrál. Samotná výhra se pak navalila na
vlnu zájmu, která se ale spustila už před
tím.
Jaký bude Tvůj příští projekt? Naznačoval
jsi něco o celovečerním Furiantovi – takže
teď chystáš celovečerní film o Stroupežnickém?
Ano. Ten film bude vycházet z minulosti
Stroupežnického. Bude ale úplně jiný než
Furiant, posuneme ho žánrově jinam. Bude
to postmoderní paranoidní thriller o tenké
hranici mezi kreativitou a destrukcí.
You wrote the script for your short fim,
worked as DOP, directed and edited it.
How did you prepare for the actual filming?
I wrote the script with Honza Smutný and
it took two and half years to finish the
film. First year we were just thinking about
the character and looking for a form. Then
we spent six months writing. I needed to
do a lot of research about Stroupežnický,
his times, about painting and music. It all
played a part in the way the story is told.
I had a very clear idea of what information
and emotion I wanted to communicate in
each scene. I gave myself certain formal
limitations – static camera, no artificial
www.festivalfinale.cz
lighting, minimalistic acting – this was the
framework within which I could improvise
during the film shoot.
Why did you choose a story of Ladislav
Stroupežnický?
I wanted to make a period movie and was
looking for an interesting story. I learned
that there was a moment in his life when
he thought that he had killed someone
and attempted suicide because of it and
I knew that I would want to see that in
a movie. Until then I only knew him as
a playwright. I was surprised he had such
a tragic past. The ironic contrast between
the great romantic story and this person
who became the first realist of his times
really got me.
Who inspired the strong visual style of
your film?
Stanley Kubric’s film Barry Lyndon was
probably the strongest influence. Then we
took a lot of esthetics of the landscape
painters of French Barbizon school. They
left studios and painted outdoors in the
natural light. The structure of my film was
influenced by Kubrick’s unrealized script
Napoleon. In the script, Kubrick managed
to condense long complicated life into 150
pages. He was using images and time
lapses. And that was how I wanted to tell
the story of Peacock.
You have studied cinematography but at
the Sundance Film Festival you won an
award for directing. How did you transform from a DOP into a director?
There was no transformation, I never
wanted to be a DOP. I wanted to be a di-
rector who is also a DOP of his movies.
Before FAMU I spent a year in Písek (at
film academy FAMO) and then I spent
two years in Canada, studying film. When
I returned to Czechia, I went to the cinematography department of FAMU because, paradoxically, it gives me more
freedom as a director. The main focus
there are the technical aspects of filmmaking.
Will you always be your own DOP?
I do not plan things. I enjoy experimenting,
maybe I will work with a DOP one day. At
the moment it works well for me, to handle the directing, cinematography and
editing of my films.
What was your first reaction after you
found out that you are going to Sundance?
I was super happy. Probably even happier
than after learning that Peacock actually
won at Sundance. The impact of the film
being selected to be at Sundance IFF was
greater than the fact that it won it. The
award itself just added to the avalanche
of interest that already started before
that.
What will your next project be? You were
implying that there may be a feature film
about Stroupežnický…
Yes. The movie will be based of
Stroupežnický’s past. However, it will be
completely different from Peacock. We
chose a totally different genre. This will be
a post-modern paranoid thriller about the
thin line between creativity and destruction.
3. ČÍSLO / 17. 4. 2016
FESTIVALOV Ý DENÍK
OTÁZKY PRO KRISTÝNU BARTOŠOVOU
QUESTIONS FOR KRISTÝNA BARTOŠOVÁ
Kristýna Bartošová je dokumentaristka.
Režírovala film Nebezpečný svět Rajka
Dolečka.
Čím je svět Rajka Dolečka nebezpečný?
Ten název má několik různých významů.
Zaprvé odkazuje na pořad Nebezpečný svět kalorií, kterým se doktor Doleček
v 70. letech proslavil. Druhá rovina reaguje
na konspirační teorie, kterým pan Doleček
věří. Má pocit, že ho neustále někdo sleduje. Věří, že Mladičova dcera nespáchala
sebevraždu, ale byla popravena CIA a že
masakr v Srebrenici vznikl na objednávku
Ameriky. V neposlední řadě je podle mého
názoru nebezpečné stavět sebe a svůj národ neustále do pozice oběti a ospravedlňovat zločiny tím, že konflikt začal někdo
jiný nebo tím, že národ si toho v historii
hodně vytrpěl. Charisma, schopnost opřít
každý svůj názor o množství konkrétních
dat a statut uznávaného doktora je kombinace, která by mohla být myslím v jiné
situaci a na jiném místě opravdu nebezpečná.
Jaké typy dokumentů točíte a co chcete
jejich prostřednictvím sdělit?
Baví mě používat filmové médium jako
prostředek k vytváření prostoru pro polemiku nebo zamyšlení. Snažím se ukazovat
věci z různých pohledů a zkoušet narušit
divákovi jeho postoje, znejistit ho nebo
nějakým způsobem vyprovokovat. Ne-
WWW.FESTIVALFINALE.CZ
ANKETA / SURVEY
JAKÁ JE VAŠE NEJOBLÍBENĚJŠÍ MILOSTNÁ SCÉNA VE FILMU?
DO YOU HAVE A FAVORITE LOVE SCENE?
mám moc ráda filmy, které mi předkládají
jasný pohled na nějakou skutečnost, film
pro mě má být především prožitek, který
nekončí s rozsvícením světel v kinosále ale
naopak začíná.
Kristýna Bartošová is a documentary
filmmaker and a director of The Dangerous World of Doctor Doleček.
What makes the world of Rajko Doleček
so dangerous?
The name of the documentary has several
different meanings. First of all it is a reference to the show called The Dangerous
World of Calories, which made Dr Doleček
famous in the 70s. Secondly, it reacts to
the conspiracy theories that Mr Doleček
believes are true. Professor Doleček believes that he is constantly being watched.
He believes, that the daughter of Ratko
Mladič did not commit suicide – according
to him, she was executed by CIA. Doleček
believes that the massacre in Srebrenica
happened because USA made it happen.
Least but not last, I believe that it is dangerous to play a victim as an individual
or as a nation, with no self-reflection on
the actual history as he does. I don’t think
it’s right to justify crimes by saying that
someone else has started the conflict or
by saying that “the nation suffered a lot
throughout its history“. His charisma, ability to back every opinion up with a lot of
concrete data and his position of a reputable doctor is a combination that could
very well be truly dangerous – be it a different circumstances and place.
What kind of documentaries do you
make and what is the message that you
communicate through them?
I enjoy using film as a means of creating
space for discussion or reflection. I try to
show things from different view-points
and distort the viewers’ position – to make
them uncomfortable, even trigger them.
Personally, I do not enjoy films that give
me a clear point of view on something.
Film should be an experience that doesn’t
end when the lights are turned back on in
the cinema. That is the moment when it
should all start.
TIP NA VEN
TIP FOR OUTDOORS
neděle 17. 4. // Sunday April 17
Hladce obrace
Knitting workshop
Motivem letošního ročníku jsou domácí
práce a pletení. Důvodem je snad to, že
český film často je domácí prací, kterou
tvoří nadšenci s omezenými prostředky.
Ať už jste filmař či divák, i vy se této dovednosti můžete naučit na našem pletacím workshopu se zkušenými babičkami
z Elpidy.
This year’s festival visual introduces
a funny paralell between housework and
film. Perhaps because Czech cinema is
a housework of some sort – often made
by enthusiasts with limited resources! Being a filmmaker or not, you can definitely
learn to knit during our workshop lead by
experienced grannies of Elpida.
Hana Biriczová
Redaktorka / Editor of
fashionbook.cz
Scéna z Titaniku, když jsou Jack a Rose
poprvé spolu - sami v autě. Ten film je
hrozná romanťárna a v téhle scéne je
spousta vášně, ale je tam ukázáno málo –
jen zapocené auto a ruka na skle.
The one in Titanic, where Jack and Rose
are together for the first time, alone in the
car. The film is awfully romantic and this
scene is very passionate, although very
little is shown. Just the hazy car and the
palm-print on the window.
Martin Kryštof
Dramaturg
Iba jednu mam, neviem ani z akého filmu.
V tej scene niekto stvárnil všetko iba stiskom ruky. To sa mi velmi pačilo.
I have one but I don’t remember the name
of the movie. Everything was shown just by
a handgrip. I liked that a lot.
TIP NA SERIÁL
THE TV SERIES TIP
Mamon
HBO Europe nám již po několikáté ukazuje, že se nebojí dát šanci netradičním
formátům. Adaptace norské minisérie do
českého prostředí byla odvážným krokem,
který se vyplatil. Scenárista Štefan Titka
se při přenosu příběhu norského novináře, odhalujícího korupční kauzu inspiroval
skutečnými příběhy nelegálních privatizací
ze začátku 90. let minulého století. Tyto
kauzy (za všechny jmenujme například
Mosteckou uhelnou) jsou českým divákům
vesměs známé z médií a proto je jednodušší se do příběhu vcítit a v hrdinově situaci se zorientovat. V titulní roli investigativního novináře exceluje Matěj Hádek,
kterému zdatně sekunduje Eva Leimbergerová coby strohá kriminalistka. Český
Mamon
HBO Europe proved once again that they
are not afraid to give a chance to non-traditional formats. Adaptation of Norwegian
mini-series into Czech context was a brave
step that paid off. While transferring the
story of a Norwegian journalist uncovering
a corruption scandal, screenwriter Štefan
Titka got inspired by a real cases of illegal
privatizations from 90s. These cases (Mostecká uhelná company for example) were
covered by the Czech media a lot, which
makes the story more relatable to Czech
audiences. It is also easier to navigate the
protagonist’s journey. The main character
is portrayed by outstanding Matěj Hádek.
He is accompanied by equally great Eva
Leimbergerová as a stark criminalist. Czech
Mamon
seriál Mamon překvapuje na naše poměry
nezvykle minimalistickým herectvím, dotaženou scénografií a hlavně perfektní
žánrovou režií. Nechte se vtáhnout do příběhu novináře Petra Vlčka, který se rozhodne odhalit korupční pozadí privatizace
– navzdory tomu, že hlavním podezřelým
není nikdo jiný, než jeho bratr Daniel...
series Mamon presents you with unusually
minimalist acting, perfect sets and exceptional directing. Get captivated by a story
of journalist Petr Vlček who decides to expose a corrupted background of one privatization – despite the fact that the main
suspect is his own brother Daniel….
Hvězdní hosté pro dnešní den / Todays Starry Guests
V neděli na Finále můžete potkat Jiřího Stracha, Alenu Mihulovou, Hanku Třeštíkovou, Jakuba Hejnu, Jana Pachla, Alexeje Pyška, Jaroslava Soukupa, Dagmar Čárovou,
Olmo Omerzu, Jenovéfu Bokovou, Elišku Křenkovou, Zdeňka Piškulu nebo Terezu Voříškovou. / On Sunday you can meet Jiří Strach, Alena Mihulová, Hanka Třeštíková,
Jakub Hejna, Jan Pachl, Alexej Pyško, Jaroslav Soukup, Dagmar Čárová, Olmo Omerzu, Jenovéfa Boková, Eliška Křenková, Zdeněk Piškula or Tereza Voříšková.
3. ČÍSLO / 17. 4. 2016
FESTIVALOV Ý DENÍK
WWW.FESTIVALFINALE.CZ
MIRO ŠIFRA: JÁ A KRIMI
MIRO ŠIFRA: ME AND CRIME
Miro Šifra je čerstvým absolventem pražské FAMU, scenáristika ho ovšem živí již
čtyři roky – píše jak pro slovenskou, tak
i pro českou produkci. Napsal scénář ke
koprodukčnímu krimi thrilleru Rudý kapitán. Ten Kamil Fila označil za jeden ze
snímků nastupující nové generace filmařů
kvalitních žánrových filmů. Proto nás zajímalo, co nám Miro může říct o svém postoji k žánrové tvorbě.
Písať žánrové príbehy u nás sa dlho považovalo za pokleslú záležitosť. Na katedre
scenáristiky na VŠMU ešte nedávno platilo, že školské práce by mali byť (melo)
drámy a iné žánre boli zakázané. Najskôr
sa vraj treba naučiť písať o tom, čo poznáte - „realistické“ filmy s výpoveďou - a potom si skúste pokojne aj detektívku. Však
to len doplníte mŕtvolu v pitevni a pištole. A rovnaký princíp sa zdôrazňuje aj na
FAMU. Píšte príbehy s výpoveďou – a žáner je už len taká formálna kudrlinka nad
tým. A keď už si teda žáner vyberiete, tak
vymyslite úplne novú cestu, ako ho ešte
nikto nerobil. Lebo čistota žánru a schopnosť dodržať jeho pravidlá sa cení menej
ako kreativita. Keď sme písali detektívku Červený kapitán – adaptáciu románu
Dominika Dána - všetky tie vety som mal
v hlave. A stále viac som si myslel, že sú
nezmysel. Sám žáner je výpoveďou a nič
ďalšie netreba. Detektívky sú automaticky
príbehmi o spravodlivosti – rovnako ako
westerny. Sci-fi sú automaticky príbehmi
o možných svetoch. A nie, romantická komédia fakt nepotrebuje ďalšiu nadstavbu
– úplne stačí, že je to dobrá romantická komédia. Pri Červenom kapitánovi mi v istej
chvíli prestalo záležať na tom, aby hlavná
postava trúsila múdre poznámky na svet
okolo, len aby sme cez to umelo natlačili
výpoveď. Výpoveď je v konaní. Stačí, keď
bude vedieť rozoznať, kde je zlo a zoči-voči nemu sa neposerie. A čím čistejšie – bez
výpoveďových kudrliniek – sa to napíše,
tým lepšie.
Miro Šifra has just graduated FAMU but
he has been working as screenwriter for
four years already for both Slovak and
Czech productions. He wrote a script to
The Red Captain. Czech critic Kamil Fila labelled this film „good quality genre movie
TIP REDAKCE
INDUSTRY
THE INDUSTRY TIPS
Neděle - Tip na pondělí
Pondělí přinese volně přístupnou panelovou diskuzi o fenoménu youtube, navazující na nedělní setkání youtuberů CineTube. Bude se zabývat současnou podobou
youtuberství a předpoklady jeho vývoje.
Diskuze se zúčastní youtuberka Shopaholic Nicol, Tereza Krobová z Fakulty sociálních věd UK Praha, režisérka Johana
Švarcová a produkční festivalu Mezipatra
Juliana Silvie Slivoňová.
V rámci Industry days proběhne master
class Bena Harrise, který podrobí analýze
pilot amerického seriálu z právního prostředí „How To Get Away With A Murder“
(Jak to udělat, aby vám prošla i vražda).
Cílem přednášky je pochopit, čím je žánr
procesního dramatu přitažlivý pro televize
a jejich diváky.
Monday will bring an open (freely access)
panel discussion about the YouTube phe-
Hlavní mediální
partner:
Festival finančně podpořili:
made of an emerging generation of skilled
filmmakers“. Here is what Miro has to say
about his approach to writing genre movies in the Czech republic and Slovakia.
Writing genre movies has been resented in
Czech and Slovak cinema for a long time.
The scriptwriting department of Academy
of Performing Arts in Bratislava was insisting until recently that scripts written as
school works should be (melo)dramas and
anything else was forbidden. First, you
need to learn to write about the things
you know – so they were saying and what
they meant were “realistic movies with
a statement” – and later you can try writing a crime story. You just add a corpse in
the dissecting room and a few guns. The
same approach is emphasized at Academy of Performing Arts in Prague (FAMU).
Write stories with a statement – and genre
writing is just formalistic icing on the cake.
If you insist on picking a genre, at least
come up with an entirely new approach
that has not been used before. Because
purity of genre and ability to follow its
rules are not valued as highly as creativity.
When we were writing The Red Captain,
which is an adaptation of Dominik Dán’s
crime novel, all these sentences were ringing in my head. And I was becoming more
and more convinced that they are nonsense. The genre itself is a statement and
that is more than enough. Crime stories
are stories about justice by their very nature – just like westerns. Sci-fi are stories of
possible worlds – by their nature. Oh and
by the way, romantic comedy does not
need any superstructure - being a good
romantic comedy is enough. While working at Red captain I got to a certain point
when I stopped caring about whether the
main character drops enough clever remarks about the world around him so that
we (the writers) can artificially push our
statement through him. The action itself
is a statement. Being able to face the evil
without shitting his pants is good enough
for a protagonist. And the purer the genre,
without the unnecessary icing of formalistic statements, the better the script.
nomenon, following Sunday’s CineTube
– a meeting of YouTubers. The discussion
will focus on what it means to be a YouTuber nowadays and how it might evolve. Participating in the discussion will be
Shopaholic Nicol, Tereza Krobová from
the faculty of social studies of Charles
university, Prague, film director Johana
Švarcová and producer of the Mezipatra
film festival Juliana Silvie Slivoňová.
Master class of Ben Harris will be held
as a part of Industry days. He will analyze a pilot of U.S. TV legal show „How To
Get Away With A Murder“. The aim of the
class is to understand what makes the legal drama genre so attractive for chan-
Shopaholic Nicol
nels and their viewers.
Šéfredaktorka: Kristina Nedvědová, redakce: Anna Bobreková, Petra Vomelová, Karolína Krupková
Překlady: Anna Bobreková, Petra Vomelová, Hana Bělíková, jazyková korekce: Hana Bělíková
Grafika: Petr Růžek, šablona: Carton Clan
Vozový park Finále
Lukáš Pavlásek
Hanka Třeštíková
Záhájení 29. ročníku festivalu Finále Plzeň
Jakub Žáček
Please The Trees
Sbor Elpida
Hana Biriczová a tvůrci filmu RYTMUS...
3. ČÍSLO / 17. 4. 2016
FESTIVALOV Ý DENÍK
WWW.FESTIVALFINALE.CZ
reklama-dlouha02_Layout 1 12.4.2016 18:54 Page 1
PEČOVAT O SEBE JE UMĚNÍ
z přírody pro člověka
Když sledujete na plátně herečky Janu
Brejchovou, Olgu Schoberovou, Lídu Baarovou či Anny Ondrákovou, jistě si neříkáte:
„Ty jsou ale hezky nalíčené.” Ačkoli i to je jistě pravda, na těchto legendárních kráskách
vás mnohem spíše zaujme jejich osobnost.
Každá z nich disponuje neopakovatelným
šarmem a osobním kouzlem. Prosadily se,
protože se nebály vyjádřit svou individualitu a staly se ikonami pro celé generace.
Prostřednictvím pohyblivých obrázků se
nám jejich nádherné mladé tváře zachovaly
až do dnešních dnů a diváci se mohou potěšit pohledem na ně prostřednictvím festivalové sekce „Krása na export“. Partnerem
této sekce je kosmetika Dr.Hauschka, milovaná současnými herečkami a herci z celého světa. Učí totiž, jak pečovat o pleť s láskou a jak se cítit dobře ve své kůži. To je pro
některé herce tak zásadní, že na natáčení
striktně vyžadují jen výrobky Dr.Hauschka.
Produkční je pro ně často shání po celém
okolí.
Vnější a vnitřní krása
„Každý a každá jsme originál a neměli bychom se snažit být někým jiným, než
tím, kým ve skutečnosti jsme,” říká ředitelka českého a slovenského zastoupení
Dr.Hauschka Suzanne Smetana. “Naše kosmetika vznikla v šedesátých letech minulého století a její celostní přístup k péči o pleť
byl tenkrát zcela revoluční a platí to i dnes,
téměř o padesát let později (sic!).
Přitom jde o zcela přirozený způsob péče.
Naší snahou je podpořit opět celkovou
rovnováhu pleti a docílit tak její trvalé krásy. Naše pokožka je živý orgán, a tak naše
přípravky neobsahují žádné syntetické konzervační, barvící nebo vonné látky, parabeny, PEG deriváty či ropné oleje. Budeme-li
se ve své kůži cítit dobře, budeme i dobře
vypadat a naopak“.
Své o tom ví například česká herečka
Barbora Seidlová, která na kosmetiku od
Dr.Hauschka nedá dopustit.
Pokud se chcete dozvědět více o tom, jak
o sebe přirozeně a efektivně pečovat, doporučujeme knihu „Probuďte svou krásu,
jedinečný způsob Dr.Hauschka“, kterou zakoupíte i na filmovém festivalu!
OHROMUJÍCÍ
STYL.VELIKOST.SÍLA
TO JE NOVÁ
RAV4
netradiční péče od roku 1967
www.facebook.com/KosmetikaDrHauschka
V Plzni u Makra
www.toyotadolak.cz