ŠVP: Starožitník - Středisko praktického vyučování Asociace

Transkript

Střední odborné učiliště služeb, Praha 9, Novovysočanská 5
82-48-L/01 STAROŽITNÍK
Střední odborné učiliště služeb, Praha 9
Novovysočanská 5
Školní vzdělávací program
STAROŽITNÍK
Kód a název oboru: 82-48-L/01 Starožitník
© Střední odborné učiliště služeb, Praha 9, Novovysočanská 5
-1-
OBSAH
1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE…………………………………………………………..
6
2 PROFIL ABSOLVENTA……………………………………………………………
7
2.1 Uplatnění absolventa……………………………………………………………... 7
2.2 Kompetence absolventa…………………………………………………………..
8
2.2.1 Klíčové kompetence…………………………………………………………...
8
2.2.2 Odborné kompetence…………………………………………………………..
9
2.2.3 Kompetence k učení………………………………………………………….. 10
2.3 Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání……………….. 11
3 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU……...
12
3.1 Celkové pojetí školního vzdělávacího programu……………………………..
12
3.2 Organizace výuky………………………………………………………………
13
3.3 Způsob hodnocení žáků………………………………………………………..
13
3.4 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami……………………
13
3.5 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence……..
14
3.6 Podmínky pro přijímání ke vzdělávání………………………………………
14
3.7 Způsob ukončení vzdělávání………………………………………………….
14
4 UČEBNÍ PLÁN…………………………………………………………………...
16
5 PŘEHLED ROZPRACOVÁNÍ OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ V RVP DO ŠVP...
18
6 UČEBNÍ OSNOVA……………………………………………………………….
20
6.1 Český jazyk a literatura……………………………………………………...
20
6.1.1 Pojetí vyučovacího předmětu……………………………………………
20
6.1.2 Rozpis učiva……………………………………………………………..
22
6.2 Anglický jazyk……………………………………………………………….
38
6.2.1 Pojetí vyučovacího předmětu…………………………………………...
38
6.2.2 Rozpis učiva…………………………………………………………….
42
6.3 Německý jazyk………………………………………………………………
49
6.3.1 Pojetí vyučovacího předmětu…………………………………………...
49
6.3.2 Rozpis učiva…………………………………………………………….
53
6.4 Dějepis……………………………………………………………………….
61
6.4.1 Pojetí vyučovacího předmětu…………………………………………..
61
-2-
6.4.2 Rozpis učiva……………………………………………………………
64
6.5 Občanská nauka…………………………………………………………..
67
67
6.5.2 Rozpis učiva……………………………………………………………
70
6.6 Fyzika………………………………………………………………………
73
73
6.6.2 Rozpis učiva……………………………………………………………
76
6.7 Chemie…………………………………………………………………….
78
6.7.1 Pojetí vyučovacího předmětu………………………………………….
78
6.7.2 Rozpis učiva…………………………………………………………...
81
6.8 Biologie a ekologie………………………………………………………...
82
82
6.8.2 Rozpis učiva…………………………………………………………...
86
6.9 Matematika………………………………………………………………..
88
88
6.9.2 Rozpis učiva…………………………………………………………...
91
6.10 Výtvarná příprava a techniky………………………………………….
96
6.10.1 Pojetí vyučovacího předmětu………………………………………...
96
6.10.2 Rozpis učiva…………………………………………………………
100
6.11 Tělesná výchova………………………………………………………...
106
6.11.1 Pojetí vyučovacího předmětu………………………………………..
106
6.11.2 Rozpis učiva…………………………………………………………
109
6.12 Informační a komunikační technologie………………………………
125
6.12.1 Pojetí vyučovacího předmětu……………………………………….
125
6.12.2 Rozpis učiva………………………………………………………...
129
6.13 Ekonomika……………………………………………………………..
133
6.13.1 Pojetí vyučovacího předmětu………………………………………
133
6.13.2 Rozpis učiva………………………………………………………..
137
6.14 Psychologie…………………………………………………………….
142
6.14.1 Pojetí vyučovacího předmětu……………………………………....
142
6.14.2 Rozpis učiva………………………………………………………..
146
6.15 Dějiny užitého umění a designu………………………………………
150
150
-3-
6.15.2. Rozpis učiva……………………………………………………….
154
6.16 Dějiny umění…………………………………………………………...
160
160
6.16.2 Rozpis učiva………………………………………………………...
164
6.17 Techniky uměleckých řemesel………………………………………...
167
167
6.17.2 Rozpis učiva………………………………………………………...
171
6.18 Památková péče a sběratelství………………………………………...
183
183
6.18.2 Rozpis učiva………………………………………………………...
187
6.19 Depozitář a ochrana uměleckých předmětů…………………………
189
189
6.19.2 Rozpis učiva………………………………………………………...
193
6.20 Znalectví uměleckých předmětů……………………………………...
195
195
6.20.2 Rozpis učiva………………………………………………………..
199
6.21 Odborný výcvik………………………………………………………..
202
202
6.21.2 Rozpis učiva………………………………………………………..
206
6.22 Povinně volitelný seminář – Matematika…………………………....
214
214
6.22.2 Rozpis učiva………………………………………………………..
218
6.23 Povinně volitelný seminář – Český jazyk a literatura……………….
220
6.23.1 Pojetí vyučovací předmětu………………………………………….
220
6.23.2 Rozpis učiva…………………………………………………………
224
7 PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VZDĚÁVÁNÍ……..
226
7.1 Personální podmínky……………………………………………………
226
7.2 Materiální podmínky……………………………………………………
226
8 SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY
PŘI REALIZACI ŠVP………………………………………………………
227
8.1 Informace o plánované spolupráci se sociálními partnery při
tvorbě a realizaci ŠVP…………………………………………………..
-4-
227
9 ROZPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT………………………….
228
9.1 Občan v demokratické společnosti…………………………………….
228
9.2 Člověk a životní prostředí……………………………………………..
229
9.3 Člověk a svět práce…………………………………………………….
230
9.4 Informační a komunikační technologie………………………………
232
10 ŽÁKOVSKÝ PROJEKT…………………………………………………
234
11 AUTORSKÝ KOLEKTIV……………………………………………...
235
-5-
1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Název školy:
Adresa školy:
SOU služeb, Novovysočanská 5/501, 190 00 PRAHA 9
Zřizovatel:
Hlavní město Praha se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2
Název ŠVP:
Starožitník
Kód a název oboru:
Dosažený stupeň vzdělání:
střední vzdělání s maturitní zkouškou
Délka a forma vzdělávání:
4 roky v denní formě vzdělávání
Ředitelka školy:
Ing. Bc. Jana Křížová
Kontaktní údaje:
telefon:
284 080 401
fax:
284 824 445
web:
http://www.sousluzeb.cz
e-mail:
[email protected]
IČO:
00639265
DIČ:
CZ 00639265
IZO:
000 639 265
Platnost ŠVP od:
1. 9. 2014
Číslo jednací:
6907/2008-23
------------------------------------------------------Ing. Bc. Jana Křížová
ředitelka školy
-6-
2 PROFIL ABSOLVENTA
Název školy:
Adresa školy:
SOU služeb, Novovysočanská 5/501, 190 00 Praha 9
Název ŠVP:
Starožitník
4 roky, denní studium
Platnost ŠVP od:
1. 9. 2014
2.1 Uplatnění absolventa
Studenti získají ucelené umělecko-historické znalosti v oblasti vývoje společnosti a
její výtvarné kultury od jejího vzniku až po současnost a osvojí si základní výtvarné
vyjadřovací techniky. Získají poznatky o materiálech, technikách a technologických
postupech ve volném a užitém výtvarném umění, o památkové péči a sběratelství, ochraně
starožitných předmětů, znalectví, legislativě v obchodní a provozní činnosti starožitnictví.
Naučí se provádět obchodní operace a činnosti související s prodejem ve starožitnictví a
zabezpečovat předměty v provozovně starožitnictví. Naučí se rozeznávat, určovat a
hodnotit zboží při jeho nákupu a následně ho odborně nabízet zákazníkům, včetně
veškerých úkonů s tím souvisejících. Obor připravuje žáky pro zvládnutí základní
organizace práce provozoven se starožitným zbožím, jejich hospodářského a personální
řízení. Podmínkou přijetí ke vzdělávání v oboru je úspěšné vykonání talentové zkoušky.
Absolventi se uplatní především v provozovnách se starožitnickým zbožím při
posuzování, oceňování, výkupu a prodeji zboží. Mohou se uplatnit také v muzeích,
galeriích a aukčních síních, dále v propagaci kulturních akcí, při pořádání veletrhů volného
a užitého umění. Absolventi mohou pokračovat ve studiu na vyšších odborných školách
nebo vysokých školách. Například pokračují ve studiu v oborech teorie umění, užitého
umění nebo v oborech pedagogických.
-7-
2.2. Kompetence absolventa
2.2.1. Klíčové kompetence

Kompetence k učení: Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni
efektivně se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat
potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání;

Kompetence k řešení problémů: Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli
schopni samostatně řešit běžné pracovní i mimopracovní problémy

Komunikativní kompetence: Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli
schopni vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních
i pracovních situacích;

Personální a sociální kompetence: Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli
připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního
rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat
s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů;

Občanské kompetence a kulturní povědomí: Vzdělávání směřuje k tomu, aby
absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické
společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s udržitelným rozvojem a podporovali
hodnoty národní, evropské i světové kultury;

Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám: Vzdělávání
směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni optimálně využívat svých
osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro
budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního
učení;

Matematické kompetence: Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni
funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních situacích;

Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií
a pracovat s informacemi: Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali
s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale
i s dalšími prostředky ICT a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně
pracovali s informacemi.
-8-
2.2.2 Odborné kompetence
Absolventi oboru Starožitník byl veden tak, aby

měli přehled o historickém vývoji výtvarného a užitého umění;

identifikovali jednotlivá slohová období, jejich hlavní znaky a uměleckořemeslné
prvky;

prohlubovali si odborné znalosti studiem historických slohových a soudobých
výtvarných prvků;

aktivně vyhledávali a využívali informace o historickém vývoji výtvarného
a užitého umění.


posuzovali starožitnické zboží z hlediska uměleckých druhů, historických slohů
a původu;
rozeznávali a určovali materiály a techniky zhotovení uměleckých děl a technologie
výroby starožitných předmětů;

znali základní postupy pro rozlišování originálu od kopií, replik a padělků;

postupovali podle zásad znalectví;

řídili se příslušnými normami a předpisy z oblasti památkové péče;

kvalifikovaně prováděli a zajišťovali výkup, prodej a uložení starožitnického zboží;

odborně poskytovali informace zákazníkům i obchodním partnerům;

vedli evidenci a obchodní dokumentaci;

znali legislativní normy upravující obchodní činnost, hospodářské a personální
řízení prodejny a dovedli je aplikovat v praxi;

v
komunikaci
se
zákazníkem
uplatňovali
zásady
psychologie
prodeje
a profesionálního vystupování.

chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků

(i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků,
(návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení
certifikátu jakosti podle příslušných norem;

znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a požární prevence;

osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně
zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory,
-9-
displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli
schopni zajistit odstranění závad a možných rizik;

znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat
nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo
poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce);

byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém
onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout.

chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména
podniku;

dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení
jakosti zavedeným na pracovišti;

dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo
služeb, zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana)

chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména
podniku;

dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení
jakosti zavedeným na pracovišti;

dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo
služeb, zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana).
2.2.3 Kompetence k učení

pozitivní vztah k učení a vzdělávání;

naučit se ovládat různé techniky učení podle didaktických zásad;

umět si vytvořit vhodný studijní režim;

naučit se uplatňovat různé způsoby práce s textem;

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednáška, proslov,
umět si udělat poznámky;

využívat různých informačních zdrojů, včetně zkušeností pracovníků ve
starožitnostech, muzeích a aukčních síních;

znát možností profesního a dalšího vzdělávání;

umět volit prostředky a způsoby vyhledávat studijní literaturu vhodnou pro splnění
jednotlivých aktivit a úkolů;
- 10 -
2.3 Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání
Dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o
maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí Školským zákonem č. 561/2004 Sb. a
příslušnými prováděcími právními předpisy.
- 11 -
3 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO
PROGRAMU
Název školy:
Adresa školy:
SOU služeb, Novovysočanská 5/501, 190 00 Praha 9
Název ŠVP:
Starožitník
Platnost ŠVP od:
1. 9. 2014
3.1 Celkové pojetí vzdělávání
Školní vzdělávací program připravuje absolventy pro posuzování, oceňování,
výkup a prodej zboží v provozovnách se starožitným zbožím, ale také pro práci v muzeích,
galeriích, aukčních síních, v propagaci kulturních akcí a při pořádání veletrhů volného a
užitého umění.
Cílem vzdělávacího programu je:

připravit absolventy na činnosti reprodukční a realizační;

připravit je tak, aby byli dobře umístitelní na trhu práce;

aby byli schopni adaptovat se na měnící se podmínky trhu práce;

pomáhat žákům získat profesionální návyky, které lze uplatnit v praxi;

začleňuje žáky během studia mezi odborníky, a tím přispívá k vytváření vstřícných
mezilidských vztahů;

pěstuje u studentů kladný vztah k celoživotnímu vzdělávání;

vede k přijímání odpovědnosti a vytváření cílevědomého, trvalého přístupu
studentů k samostatné i týmové práci. Podporuje kladný vztah ke škole a
zvolenému oboru.
- 12 -
3.2 Organizace výuky
Vzdělávání v oboru Starožitník probíhá formou teoretického i praktického
vyučování. V 2 - 3. ročníku žáci absolvují dva týdny odborné praxe. Dále se žíci zúčastní
kulturních akcí a plánovaných besed. Mezi hlavní metody výuky patří frontální a
skupinová výuka, samostatná práce žáků. Do výuky jsou zařazovány odborné exkurze.
3.3 Způsob hodnocení žáků
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., o
předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),
ve znění pozdějších předpisů, z vyhlášky MŠMT ČR č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání
a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, a pravidel hodnocení výsledků
vzdělávání žáků, která jsou součástí školního řádu.
3.4 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou osoby se zdravotním postižením,
zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Žáci jsou vzděláváni podle §
16 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve škole jsou žáci se speciálními
vzdělávacími potřebami evidováni třídními učiteli a výchovným poradcem. Podle § 3
vyhlášky č. 73/2005 Sb. jsou žáci se speciálními vzdělávacími potřebami vzděláváni
formou individuální integrace.
Výchovný poradce poskytuje pedagogickým pracovníkům i žákům se specifickými
poruchami učení v případě potřeby konzultace, doporučuje metodické postupy,
spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, prostřednictvím třídních učitelů
informuje ostatní vyučující.
V přístupech k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami jsou respektována
doporučení z pedagogicko-psychologických vyšetření. Jedná se zejména o výuku pomocí
speciálních vyučovacích metod, individuální přístup k žákům, formy zkoušení – podle
poruchy či postižení se preferuje buď zkoušení ústní, nebo naopak písemné, poskytování
konzultačních
hodin
jednotlivými
vyučujícími
psychologickými poradnami.
- 13 -
a
spolupráce
s
pedagogicko-
3.5 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence
Výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a požární ochraně vychází z
platných právních předpisů. V prostorách určených k výuce žáků jsou vytvořeny podmínky
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany, které
respektují Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů
ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT č.j.: 37014/2005-25. Žáci jsou na
začátku školního roku prokazatelným způsobem poučeni o bezpečnosti a ochraně zdraví
při práci, hygieně práce a požární ochraně ve škole – ve třídách i mimo ně, v odborných
učebnách, v tělocvičně.
3.6 Podmínky pro přijímání ke vzdělávání
Přijímání ke vzdělávání se řídí Školským zákonem č. 561/2004 Sb. - § 59, 60, 83, 85,
§ 63, 16, 20, 70
Podmínkou pro přijetí do oboru vzdělávání je:

splnění povinné školní docházky nebo úspěšné ukončení základního vzdělání;

před splněním povinné školní docházky;

splnění podmínek pro přijímací řízení;

splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče.
3.7 Způsob ukončení vzdělávání
Vzdělávání v oboru Starožitník se ukončuje maturitní zkouškou. Maturitní zkouška
se organizuje podle platných právních předpisů (zákon č. 561/2004 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, a příslušný prováděcí právní předpis). Maturitní zkouška se skládá ze
společné a profilové části. Společná část se skládá ze tří zkoušek (český jazyk a literatura,
cizí jazyk, volitelná zkouška). Volitelnou zkoušku žák koná z matematiky, nebo
občanského a společenskovědního základu. U profilové části maturitní zkoušky ředitelka
školy určí nabídku povinných zkoušek tak, aby nejméně dvě ze tří zkoušek žák konal ze
vzdělávací oblasti odborného vzdělávání. Témata, stanovená pro tyto zkoušky, musí
- 14 -
zahrnovat tematický celek 1 obsahového okruhu umělecko-historická a výtvarná příprava a
obsahový okruh starožitnické činnosti.
- 15 -
4 UČEBNÍ PLÁN
Název školy:
Adresa školy:
Název ŠVP:
Platnost ŠVP od:
SOU služeb, Novovysočanská 5/501, 190 00 PRAHA 9
Starožitník
1. 9. 2014
Kategorie a názvy vyučovaných
předmětů
Povinné vyučovací předměty
Ročník
Sečteno
1.
2.
3.
4.
Týdenních
Celkem
Český jazyk a literatura
3
3
3
3
12
384
Cizí jazyk
3
3
3
3
12
384
Dějepis
2
0
0
0
2
64
Občanská nauka
0
1
1
1
3
96
Fyzika
1
0
0
0
1
32
Chemie
1
1
0
0
2
64
Biologie a ekologie
1
0
0
0
1
32
Matematika
3
3
3
3
12
384
Výtvarná příprava a techniky
2
2
0
0
4
128
Tělesná výchova
2
2
2
2
8
256
Informační a komunikační techn.
2
2
0
0
4
128
Ekonomika
0
0
1
2
3
96
Psychologie
1
1
1
0
3
96
Dějiny užitého umění a designu
2
2
3
3
10
320
Dějiny umění
2
3
3
3
11
352
Techniky uměleckých řemesel
4
4
2
2
12
384
Památková péče a sběratelství
0
0
0
2
2
64
Depozitář a ochrana uměl.předmětů
0
0
2
2
4
128
Znalectví uměleckých předmětů
0
2
4
2
8
256
Odborný výcvik
6
6
6
6
24
768
Povinně volitelný seminář z:
0
0
0
2
2
64
35
35
35
37
141
4512
M/ČJL/AJ/NJ /ZSV
Počet hodin celkem
- 16 -
Přehled využití týdnů v období září – červen školního roku
Činnost/ročník
1.
2.
3.
Vyučování podle rozpisu učiva
35
35
35
Sportovně turistický kurz / lyžařský kurz
1
1
0
Odborné praxe
0
1 až 2 2 až 3
Maturitní zkouška
0
0
0
Projektové týdny
0
1
1
Časová rezerva, výchovně vzdělávací cíle
1 až2
1 až 2 1 až 2
Celkem týdnů
40
40
40
- 17 -
4.
37
0
0
3
1
1 až 2
40
5 PŘEHLED ROZPRACOVÁNÍ OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ
V RVP DO ŠVP
6
192
1. 2.
3.
4.
Disp.hod.
Vyučovaný předmět
celkem
ŠVP
týdně
Vzdělávací oblasti
a obsahové okruhy
Minimální
počet
vyučovacích
hodin
celkový
RVP
Starožitník
týdenních
Škola:
Kód a název RVP:
Název RVP:
3
3
3
3
1
3
2
3
0
3
0
3
0
0
Jazykové vzdělávání
Český jazyk
Cizí jazyk
Společenskovědní
vzdělávání
5
12
5
160
384
160
Psychologické vzdělávání
0
0
Přírodovědné vzdělávání
4
128
Anglický/Německý jazyk
8
2
64
Občanská nauka
3
96
0
1
1
1
1
2
Psychologie
3
96
1
1
1
0
4
Fyzika
1
32
1
0
0
0
1
Chemie
2
64
1
1
0
0
0
1
32
1
0
0
0
0
12
6
384
192
3
3
3
3
0
1
Výtvarná příprava a techn. 2
64
1
1
0
0
2
256
Matematika
Estetické vzdělávání
5
160
Vzdělávání pro zdraví
8
256
Vzdělávání v infor.
a komunikačních techn.
4
Ekonomické vzdělávání
128
Tělesná výchova
Informační
a komunikační
technologie
8
256
2
2
2
2
0
4
128
2
2
0
0
0
Ekonomika
3
96
0
0
1
2
0
320
384
2
2
2
3
3
3
3
3
1
1
96
3
Umělecko-historická a
výtvarná příprava
384
Dějepis
Biologie a ekologie
Matematické vzdělávání
12
20
640
Dějiny užitého umění a des 10
Dějiny umění
11
- 18 -
Výtvarná příprava a techn. 1
Starožitnické činnosti
Obchodní činnosti
20
24
1
64
1
1
1
1
0
0
0
0
2
Techniky uměleckých
předmětů
12
384
4
4
2
2
0
Památková péče
a sběratelství
2
64
0
0
0
2
0
Depozitář a ochrana
uměleckých předmětů
4
128
0
0
2
2
Znalectví
8
256
0
2
4
2
0
Odborný výcvik
24
768
6
6
6
6
0
2
62
0
0
0
2
2
138
18
640
768
0
Konverzace v ciz.jazyce
Matematický seminář
Společ.-vědní seminář
Volitelné předměty1
Literární seminář
Seminář z ČJ
Disponibilní hodiny
20
640
Celkem
1
Volitelné předměty (semináře) se otevírají na základě požadavků studentů jako příprava k maturitě.
Žák si zvolí minimálně 2 volitelné semináře.
- 19 -
6 UČEBNÍ OSNOVA
6.1 Český jazyk a literatura
Kód a název oboru vzdělání: 82-48-L/01 Starožitník
Název ŠVP: Starožitník
Celková týdenní hodinová dotace: 3 hodiny (3-3-3-3)
Počet vyučovacích hodin za studium: 384
Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou
Délka a forma studia: čtyřleté denní studium
Datum platnosti: od 1. září 2014, (počínaje 1. ročníkem)
Učební osnova je rozdělena do dvou dílčích předmětů: Český jazyk a komunikace
Literární výchova
Učební osnova předmětu: Český jazyk a komunikace
Celková týdenní hodinová dotace: 1 hodina (1-1-1-1)
Celkem hodin za studium: 128
Pojetí vyučovacího předmětu
Obecný cíl:
Cílem předmětu je prohloubení vyjadřovacích a komunikačních schopností žáků,
pochopení principů užívání jazyka v rozmanitých komunikačních situacích – a to
v mluvené i písemné podobě, neboť úspěšná komunikace je pro žáka hlavním
předpokladem dobrého uplatnění na trhu práce a ve společnosti. Z hlediska afektivních cílů
vzdělávání směřuje ke kultivaci emočního prožívání žáků, včetně estetického vnímání a
prožívání.
Charakteristika učiva:
Jazykové vzdělávání a komunikace probíhá v 1. – 4. ročníku 1 hodinu týdně. Základem je
práce s textem, která vede k porozumění textu, znamená to, že žák v textu nalezne
požadované informace, rozliší podstatné od nepodstatného, vystihne hlavní myšlenku, a
zhodnocení textu z hlediska obsahové a formální výstavby a z hlediska stylistického. Žák
si postupně osvojí práci se všemi typy textů z oblasti informační, administrativní, odborné,
publicistické, umělecké. Komunikace je vázána na konkrétní vědomosti, poučení o
systému a normách jazyka.
Výukové strategie:
Ve výuce převažuje práce s textem. Jeho analýza a interpretace je realizována individuálně,
v párech, ve skupinách. Konkrétní výsledky jsou prezentovány ve formě mluvené, psané,
elektronické. Delší mluvené nebo psané projevy jsou součástí domácí individuální práce,
autodidaktické metody jsou využívány při procvičování pravopisného a gramatického
učiva, analýze delších textů, vyhledávání textů dle daných kritérií, problémovém učení a
podobně. Jazykové a komunikační vzdělávání je v úzkém sepětí s výchovou literární
(umělecký text), s cizími jazyky (jazykový transfer, systém jazyka, typ jazyka),
aplikovanou psychologií (neverbální komunikace, konverzace) a s předměty odbornými
(odborný styl a texty)
Hodnocení výsledků žáků:
Učitel při hodnocení žáků postupuje podle standardního školního klasifikačního řádu při
testování žáků po ukončení tematického celku, při stylistických cvičeních, samostatné
práci a prezentaci. Při hodnocení je zohledňován vstřícný přístup žáků a samostatné plnění
zadaných úloh. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení a hodnocení vzájemnému, práce s textem
je vyhodnocována převážně společně a oceňována je zejména originalita řešení otevřených
úloh.
Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových
témat:
Žáci rozvíjejí komunikativní kompetence v rámci průřezových témat Člověk a společnost,
Člověk a svět práce. Při rozboru odborných a publicistických textů žáci uplatňují a
rozvíjejí poznatky z environmentální výchovy, využívají informační technologie
k vytváření samostatných prací či veřejných prezentací.
Celkové pojetí výuky, způsob hodnocení a charakteristika učiva koresponduje s rozvojem
dalších klíčových kompetencí:
sociální a personální kompetence (např. organizační formy, sebehodnocení, obhájení
vlastních názorů, rozlišení sociálních rolí)
kompetence k učení a pracovní kompetence (např. získávání informací z různých zdrojů a
jejich následné upracování, orientace v textu, zařazení jevu do systému)
kompetence k řešení problému (autodidaktické metody, problémové učí, uplatnění fantazie
a kreativity);
- 21 -
občanské kompetence (zodpovědnost, kulturní chování a mluva, vědomí národních tradic).
6.1.1. Rozpis učiva
1. ročník
Výsledky vzdělávání a kompetence
Učivo
Žák:
odlišuje vrstvy národního jazyka - jazyk
1. Obecné poučení o jazyku a řeči
spisovný, obecná čeština, slang, argot,
2. Národní jazyk a jeho útvary
dialekty, v textu rozpozná stylově
příznakové jevy, vhodně je využívá ve svém
jazykovém projevu v souladu s komunikační
situací;
seznámí se s nejnovějšími normativními
příručkami, samostatně s nimi pracuje,
vyhledává informace ve slovnících,
encyklopediích, zná různé způsoby
vyhledávání a nejpoužívanější vyhledávače
na internetu;
má základní přehled o denním tisku,
časopisech souvisejících s profesní orientací
nebo zájmovou činností, a vysvětlí, jak je
organizována knihovní služba.
ovládá zásady spisovné výslovnosti, vhodně
zařazuje zvukové prostředky řeči, používá a
3. Zvuková stránka jazyka
interpretuje i prostředky neverbální
komunikace;
rozlišuje esteticky působivé uspořádání
hlásek – eufonie, kakofonie, zvukomalba,
rým, je seznámen s druhy prozodických
systémů.
uplatňuje při tvorbě textů znalosti českého
pravopisu (psaní i/y, bě,pě,vě, mě, pravopis
4. Grafická stránka jazyka
předložek a předpon, velká písmena,
- 22 -
skupiny souhlásek a zdvojených souhlásek,
psaní cizích slov, interpunkce);
popíše vývoj písma;
rozliší grafické prostředky související se
strukturou literárního díla (aliterace, figury).
je obeznámen se strukturou slovní zásoby
(aktivní, pasivní, stylově neutrální a
5. Slovní zásoba, sémantika
příznakové lexikální jednotky),
významovými vztahy mezi slovy;
vysvětlí význam slov a jejich použití
v daném kontextu, posoudí vhodnost
zvoleného pojmenování, ve svém projevu
volí odpovídající prostředky, včetně
odborné terminologie;
k pojmenování přiřadí synonyma,
antonyma, české protějšky, rozezná obrazná
a neobrazná pojmenování.
rozpozná specifika jednotlivých funkčních
stylů (nalezne a pojmenuje jazykové
6. Komunikace, stylistika,
prostředky), slohový postup, slohový útvar,
slohotvorní činitelé, funkční styly,
sám je vhodně používá a kombinuje;
slohotvorné postupy, útvary
je si vědom vlivu slohotvorných činitelů
(připravení x nepřipravené projevy, přímé x
nepřímé, monologické x dialogické,
formální x neformální apod.
je seznámen s formální úpravou dopisů
úředních i osobních
7. Styl prostě sdělovací
sestaví krátké informační útvary –
oznámení, zpráva
konverzace, dopisy, telefonické
rozhovory,
je připravován na přímou i nepřímou
e-mailová komunikace
komunikaci s hostem
je rutinním uživatelem e-mailu
- 23 -
sestaví základní útvary administrativního
stylu, zejména životopis, odlišuje životopis
8. Komunikace s institucemi –
strukturovaný, je obeznámen s lokální
administrativní styl, životopis, úřední
šablonou příslušných dokumentů (evropský
písemnosti, doklady, jednání s institucemi
standardizovaný životopis, šablona MS
Word)
komunikuje s institucemi, snaží se vhodně
prezentovat, obhajovat své argumenty, je
schopen připravit se na přijímací pohovor.
po přípravě ( analýza textů, stylizační
cvičení a pod.) samostatně vytvoří vlastní
9. Vypravování, vypravování
text - vypravování.
v uměleckém stylu
autor, čtenář, vypravěč, postavy, řeč přímá,
nepřímá, polopřímá, nevlastní přímá
2. ročník
Učivo
Žák:
1. Změny slovní zásoby
popíše způsob, jakým bylo slovo utvořeno
tvoření slov, obohacování slovní
(určí kořen, předpony a přípony,
zásoby,
gramatické zakončení, rozpozná význam
slovotvorný rozbor, univerbizace,
předpony a přípony, určí základové slovo a
multiverbizace, přejatá slova
slovotvorný základ);
vysvětlí význam slova a ve svém projevu
užívá vhodné lexikální prostředky.
určí slovnědruhovou platnost a tvar slova,
2. Tvarosloví
vyhledá a opraví morfologické chyby;
při tvorbě textů uplatňuje znalosti zásad
slovní druhy a jejich mluvnické
kategorie
českého pravopisu, tvarosloví a
a tvary
slovotvorných principů českého jazyka.
- 24 -
na základě získaných poznatků a analýzy
textů vytvoří vlastní text na dané téma;
3. Popis, charakteristika
je seznámen s útvary využívanými v oboru
(návod, popis pracovního postupu), vytvoří
např. charakteristiku osobnosti pracující
v jeho profesní sféře;
porovná prostý popis s popisem uměleckým
(vybraný autor realistické literatury),
analyzuje i charakteristiku v umělecké
literatuře (např. v díle Nerudy, Balzaca,
Čechova, Hrabala, Pavla).
sestaví jednoduchý zpravodajský útvar –
zpráva, reportáž;
4. Publicistický styl
kriticky posoudí a interpretuje účinky
zpravodajské žánry, žánry mluvené a
textu/promluvy, rozezná výrazně
psané
manipulativní komunikaci, podbízivost,
žurnalistiky, mediální svět, styl reklamy
prvky laciného efektu a učí se jim bránit;
snaží se formulovat své názory a podpořit je
vhodnými argumenty – komentář, úvaha;
uvede a zhodnotí slavné osobnosti české
žurnalistiky.
- 25 -
3. ročník
Učivo
Žák:
posoudí kompozici textu, jeho slovní zásobu 1. Lexikologie, frazeologie, syntax
základní principy větné stavby
a skladbu, nalezne nedostatky a chyby a
navrhne opraví (vazby, předložky, spojovací větné členy a vztahy, druhy vět podle
výrazy, slovosled);
postoje mluvčího, aktuální členění větné,
využívá znalostí o větných členech a jejich
souvětí, interpunkce
vztazích, aktuálním členění a druzích vět
k logickému strukturování výpovědi a
k odlišení záměru mluvčího;
uspořádá části textu podle textové
návaznosti, doplní podle smyslu
vynechanou část textu, odhadne
pokračování nebo předcházející část textu,
jeho název;
samostatně vytvoří spojitý text a používá
různé prostředky textového navazování ke
zvýšení srozumitelnosti a přehlednosti,
rozčlení text v souladu s obsahovou
složkou;
rozpozná v textu využití jiného textu,
rozezná metatext – odliší předmluvu,
doslov, nadpis, poznámky apod.
samostatně vytvoří spojitý text a používá
2. Výstavba textu
různé prostředky textového navazování ke
modifikace syntaktických konstrukcí
zvýšení srozumitelnosti a přehlednosti,
v textu,
rozčlení text v souladu s obsahovou
koherence (navazování, odkazování,
složkou;
tematické posloupnosti),
rozpozná v textu využití jiného textu,
členění textu (odstavec a další jednotky),
rozezná metatext – odliší předmluvu,
vzájemné vztahy (citace, aluze,
doslov, nadpis, poznámky apod.
parafráze)
- 26 -
přednese krátký monologický projev
(referát, proslov) s využitím základních
3. Rétorika
principů rétoriky (umění přesvědčit,
zaujmout, argumentovat);
vhodně se prezentuje, využívá i
nonverbálních prostředků, obhájí před
třídou svá stanoviska.
zpracuje z odborného textu výtah, anotaci,
shrnutí apod.;
4. Odborný styl
vytvoří základní útvar odborného stylu
zejména praktický odborný styl, styl
(popisný, výkladový) vztahující se k jeho
příruček, formulářů, návodů, testy a
profesnímu zaměření, prokáže schopnost
jejich
vyjadřovat se adekvátním způsobem
vyplňování, výklad, referát
ke svém oboru;
orientuje se v lingvistické a literárněvědní
5. Literatura faktu
terminologii.
4. ročník
Učivo
Žák:
1. Řeč, chování, komunikace
volí při svém projevu adekvátní
zdvořilost, verbální a neverbální
komunikační strategie, respektuje partnera,
prostředky, jazyková hra, humor
vhodně používá nonverbálních prostředků a
2. Humor a satira v české literatuře
správně je interpretuje i v řeči mluvčího,
využívá i emocionální stránky, je schopen
(Havlíček, Hašek, Poláček, Jirotka,
V+W,
vyjádřit postoje neutrální, negativní i
pozitivní.
Semafor, Divadlo Járy Cimrmana a
pod.)
- 27 -
při analýze textů popíše základní rysy
3. Vývoj jazyka
češtiny daného jazykového období a popíše
Jazyky příbuzné, národní jazyk a jeho
jednoduše její vývoj, zejména současné
útvary
vývojové tendence;
Základní vývojové tendence
zná významné české lingvisty, ví, jakým
Významní čeští jazykovědci
způsobem a v jakém oboru přispěli k vývoji
českého jazyka.
prokáže svůj celkový přehled o slohových
postupech a specifických prostředcích
4. Umělecký styl
uměleckého stylu;
literární dílo, výstavba literárního díla
vystihne charakteristické znaky různých
vybrané osobnosti 2. poloviny 20. století
analyzovaných uměleckých textů a rozdíly
a jejich jazyk
mezi nimi (sémantika, kompozice, styl),
aplikuje poznatky a dovednosti získané
v předchozích tematických celcích.
- 28 -
Učební osnova předmětu: Literární výchova
Celkem hodin za studium: 265
Pojetí vyučovacího předmětu:
Obecný cíl:
Cílem vyučovacího předmětu literární výchova je přispět ke kultivaci žáka, utvářet kladný
vztah k duchovním hodnotám a kulturnímu dědictví, vést žáka ke čtenářství, rozvíjet
sociální a občanské kompetence, pomáhat formovat jeho postoje a hodnoty nejen v oblasti
umělecké. Z hlediska afektivních cílů vzdělávání směřuje ke kultivaci emočního prožívání
žáků, včetně prožívání a vnímání estetického.
Charakteristika učiva:
Předmět vychází ze vzdělávací oblasti RVP estetické vzdělávání a je v úzkém sepětí se
vzdělávací oblastí RVP jazykové vzdělávání a komunikace. Učivo je řazeno chronologicky
a podle stěžejních uměleckých směrů uplatňujících se v literární tvorbě určitého období.
Důraz je kladen na rozpoznání převládajících znaků literatury dané doby, na zařazení
typických děl a stěžejních osobností do širších a dlouhodobých souvislostí, na zaujímání
vlastních názorů. Těžiště učiva spočívá v práci s literárními texty. Učivo těsně souvisí
s předmětem český jazyk a komunikace a ve 4. ročníku ho završuje učivo předmětu dějiny
kultury.
Výukové strategie:
Vzhledem k tomu, že těžištěm učiva je práce žáků s literárními texty, výuka probíhá
formou sociálně komunikativního učení, skupinového vyučování, činnostně orientovaného
učení – tzn. práce s textovým, obrazovým a zvukovým materiálem, dále autodidaktických
metod, projektových metod, veřejných prezentací žáků a frontálního vyučování.
- 29 -
Učitel při hodnocení žáků postupuje podle standardního školního klasifikačního řádu,
hodnotí se schopnost samostatného plnění zadaných úloh, aktivita ve výuce, analýza
literárního textu a testy osvojených vědomostí.
Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových
témat:
Předmět literární výchova je součástí estetické složky vzdělávání. Prolíná se jím hlavně
průřezové téma Člověk v demokratické společnosti. Literární výchova k rozvoji
kompetencí:
Občanské kompetence – žáci si uvědomují vlastní kulturní a národní identitu, přistupují
s aktivní tolerancí k identitě jiné kultury. Žáci jsou hrdi na tradice a hodnoty svého národa,
chápou jeho minulost a současnost ve světovém kontextu. umí myslet kriticky, tvoří si
vlastní úsudek a jsou schopni o něm diskutovat s druhými.
Komunikativní kompetence – žáci jsou schopni formulovat své myšlenky srozumitelně a
souvisle, aktivně se účastnit diskusí a obhajovat své názory, respektovat názory druhých.
pracovat s informacemi, získávat informace z otevřených zdrojů.
Sociální kompetence – absolventi jsou schopni se efektivně učit a pracovat v týmu a
podílet se na realizaci společných činností a projektů.
Personální kompetence – žáci jsou schopni se efektivně učit a pracovat, vyhodnocovat
dosažené výsledky, využívat zkušeností druhých, zvažovat názory druhých, učit se i na
základě zprostředkovaných zkušeností.
- 30 -
6.1.2 Rozpis učiva
1. ročník
Učivo
Žák:
1. Literatura jako druh umění
zná a dovede používat základní
literárněvědní terminologii, rozliší text
literárně- teoretický, literárně- historický a
literárně- kritický;
rozpozná umělecký text od neuměleckého;
rozpozná specifické básnické prostředky.
pozná základní útvary lidové tvorby, chápe
její kořeny a bezprostřední spojení
2. Ústní lidová slovesnost
s životem člověka a společenství.
se orientuje ve vývoji literatury;
prokáže základní přehled o vývojovém
3. Vývoj literatury v kulturních
kontextu české a světové literatury;
historických
rozpozná podle charakteristických rysů
souvislostech
základní literární směry a hnutí, přiřadí text
- nejstarší literatury světa – orientální,
k příslušnému literárnímu směru, zařadí
antická
typická díla do literárního směru a
- literatura středověku - evropské
příslušného historického období;
literatury,
konkrétní literární díla nebo texty třídí podle - staroslověnské písemnictví, latinská
druhů a žánrů;
literatura,
při rozboru textu uplatňuje znalosti
česká literatura, J. Hus, husitská literatura
z literární teorie a jazykového vyučování;
- renesance a humanismus ve světové
rozliší autora, vypravěče, postavy;
literatuře a v Čechách
rozezná typy promluv;
- baroko ve světové literatuře a v Čechách
nalezne v textu potřebné informace,
- klasicismus, osvícenství, preromantismus
vystihne hlavní sdělení textu, interpretuje
- české národní obrození – 1. a 2. fáze
text, debatuje o textu;
vyjádří vlastní prožitky z daných textů nebo
- 31 -
děl;
zhodnotí význam díla pro daný smět;
zhodnotí význam autora pro dobu, ve které
žil;
zhodnotí význam autora i díla pro další
vývoj literatury i pro další generace.
samostatně vyhledává informace;
4. Projektové činnosti
dovede využít informací získaných
v odborném textu i z otevřených zdrojů;
vyjádří vlastní prožitky z četby zvolených
děl;
posoudí vývojové změny v rámci literárního
žánru, druhu, útvaru apod.;
prezentuje vlastní i týmovou práci.
- 32 -
2. ročník
Učivo
Žák:
literárně teoretický, literárně historický a
literárně kritický;
rozezná žánrový charakter textu;
analyzuje výstavbu textu;
rozpozná specifické básnické prostředky;
identifikuje v textu námět, motiv, téma.
2. Vývoj české a světové literatury
v kulturních a historických
souvislostech
- romantismus ve světových literaturách
- romantismus a další literární směry
v české
literatuře 30. -50. let 19. Století
(romantismus, doznívání ideálů NO a
konkrétní literární díla nebo texty třídí podle
počátky české realistické tvorby)
druhů a žánrů;
- realismus ve světových literaturách
- česká literatura 2. poloviny 19. Století
(májovci, ruchovci, lumírovci, realismus,
kritický realismus, naturalismus)
děl;
- 33 -
žil;
vývoj literatury i pro další generace
děl;
3. ročník
Učivo
Žák:
Používá základní literárněvědní
terminologii, rozliší text literárně teoretický,
literárně historický a literárně kritický;
orientuje se ve vývoji literatury;
souvislostech
- moderní básnické směry na přelomu 19.
a 20. století ve světové literatuře
- moderní básnické směry přelomu 19. a
- 34 -
20.
století v české literatuře
- světová próza 1. poloviny 20. století
druhů a žánrů;
- česká próza 1. poloviny 20. století
- světová poezie 1. poloviny 20. století
- česká poezie 1. poloviny 20. století
- divadlo ve světě od počátku do poloviny
20. století
- české divadlo od počátku do poloviny 20.
století
děl;
žil;
vývoj literatury i pro další generace
děl;
- 35 -
4. ročník
Učivo
Žák:
literárně teoretický, literárně historický a
literárně kritický;
souvislostech
- literatura v době německé okupace
- světová literatura 2. poloviny 20. století
- česká poezie po r. 1945
- ohlas 2. světové války v české literatuře
- česká próza 50. a 60. let
druhů a žánrů;
- česká próza 70. a 80. let
při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární
- česká próza 90. let a přelomu tisíciletí
teorie a jazykového vyučování;
- tendence českého dramatu po r. 1945
nalezne v textu potřebné informace, vystihne
hlavní sdělení textu, interpretuje text,
debatuje o textu;
děl;
- 36 -
žil;
zhodnotí význam autora i díla pro další vývoj
literatury i pro další generace
- 37 -
6.2 Anglický jazyk
Kód a název oboru vzdělání: 82-48-L/01 STAROŽITNÍK
Dosaţený stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou
Délka a forma studia: dvouleté denní studium
Datum platnosti od: 1. 9. 2014
6.2.1 Pojetí vyučovacího předmětu
Obecné cíle
Vzdělávání v anglickém jazyce navazuje na stanovenou výstupní úroveň tříletého středního
vzdělávání s výučním listem, kde absolvent oboru dosáhne dle požadavků RVP úrovně
A2+ podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
Vzdělávání v anglickém jazyce v nástavbovém studiu směřuje k osvojení jazykových
znalostí a komunikativních jazykových kompetencí na úrovni B1 podle Společného
evropského referenčního rámce pro jazyky. Rozsah produktivní slovní zásoby se u žáků
rozšíří z již aktivně používaných lexikálních jednotek získaných za dobu středního
vzdělávání s výučním listem tak, že celkově dosáhne 2 300 lexikálních jednotek za
studium. Z toho obecně odborná a odborná terminologie bude u úrovně B1 zahrnovat
minimálně 20 %.
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:





komunikovali v anglickém jazyce v různých životních situacích, v projevech
mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata;
efektivně pracovali s anglickým textem včetně odborného, uměli jej zpracovat a
využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových
znalostí a dovedností;
získávali informace o zemích studovaného jazyka a získané poznatky ze svého
oboru využívali ke komunikaci;
pracovali s informacemi a zdroji v anglickém jazyce, využívali informační zdroje
ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
chápali a respektovali tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných
národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se
projevovali v souladu se zásadami demokracie.
- 38 -
Charakteristika učiva
K dosažení jazykových znalostí a komunikativních jazykových kompetencí na úrovni B1
podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky se vyžaduje systematické
rozšiřování a prohlubování znalostí, dovedností a návyků v těchto kategoriích:
 řečové dovednosti (receptivní – poslech s porozuměním, práce s textem, včetně
odborného, produktivní – ústní a písemné vyjadřování, interaktivní – prezentace,
dialog, diskuze, argumentace);
 jazykové prostředky (výslovnost, slovní zásoba, gramatika, pravopis);
 tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce (oblast osobní, pracovní,
veřejná, učební);
 poznatky o zemích (kultura, umění a literatura, tradice a současnost).
Pojetí výuky
Výuka navazuje na vědomosti a dovednosti žáků z tříletých učebních oborů a rozvíjí je
vzhledem ke společenskému a profesnímu zaměření žáků. Cílem je toto předcházející
vzdělání prohloubit a rozšířit. Výuka se zaměřuje na čtyři oblasti – poslech, čtení, psaní a
mluvení. K obohacení výuky se používají multimediální výukové programy. Výuka je
především prakticky zaměřena na konverzaci v běžných životních situacích, na získávání a
osvojování gramatických jednotek a jejich praktické využití.
Hodnocení výsledků žáků
Klasifikace probíhá v souladu s pravidly hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která jsou
součástí školního řádu, provádí se formou ústní i písemnou. Důraz je kladen na řečové
dovednosti, porozumění rodilému mluvčímu, porozumění textu, schopnost aplikovat
osvojené společenské fráze v rozhovorech, slovní zásobu a správnost osvojených
gramatických struktur uplatněných v písemném projevu. Hodnotí se i aktivita žáků při
hodinách, ochota zapojovat se do týmové práce, přístup k domácím úkolům.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat
a) Rozvoj klíčových kompetencí
Komunikativní kompetence
Žáci:
- vyjadřují se přiměřeně k účelu jednání komunikační situaci v projevech mluvených
i psaných;
- formulují své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a
jazykově správně;
- formulují a dovedou obhájit své názory a postoje;
- snaží se dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii;
- vyjadřují se a vystupují v souladu se zásadami kultury projevu a chování;
- jednají s ostatními lidmi nekonfliktně, respektují normy společenského chování,
diskutují, hledají kompromisy, jsou tolerantní a zodpovědní.
- 39 -
Personální a sociální komunikace
Žáci:
-
odhadují důsledky svého jednání a chování v různých situacích;
pracují v týmu;
přijímají a plní odpovědně svěřené úkoly;
přispívají k vytváření vstřícných mezilidských vztahů;
prezentují se písemně i ústně při jednání o vstupu na trh práce, formulují své
představy a priority, respektují normy úřední korespondence.
Občanské kompetence
Žáci:
- uznávají tradice a hodnoty svého národa;
- zajímají se o společenské dění u nás i ve světě;
- jednají v souladu se zásadami společenského chování.
Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat
s informacemi
Žáci:
- získávají informace z otevřených zdrojů;
- pracují s informacemi z různých zdrojů;
- uvědomují si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních
zdrojů.
Odborné kompetence
Žáci:
- zvládají základní metody sebevzdělávání a vytvářejí si trvalý návyk používat
normativní jazykové příručky a jinou odbornou literaturu;
- umí získávat a vyhodnocovat informace o pracovních a vzdělávacích příležitostech.
b) Průřezová témata
Občan v demokratické společnosti
Žáci:
-
učí se obhajovat svůj názor;
respektují výsledky práce a názory druhých;
učí se nebýt pasivními a lhostejnými k potřebám druhých;
učí se toleranci.
- 40 -
Člověk a životní prostředí
Žáci:
- nabyté komunikativní schopnosti a dovednosti využívají k obhajobě životního
prostředí;
- orientují se v globálních problémech lidstva a dokážou o nich diskutovat v
anglickém jazyce.
Člověk a svět práce
Žáci:
-
chápou nutnost celoživotního vzdělávání;
spolupracují v týmu;
nesou odpovědnost za svou práci;
vyhledávají informace o pracovních příležitostech a orientují se v jejich nabídce.
Informační a komunikační technologie
Žáci:
-
pracují s informacemi a komunikačními prostředky;
používají výpočetní techniku nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby
dalšího vzdělávání.
- 41 -
6.2.2 Rozpis učiva
1. Ročník
Učivo
Žák:
Slovní zásoba
- rozumí časům a číslům
- osobní informace
- rozumí základním osobním informacím
- povolání, denní režim
- rozumí krátkému vyprávění o
- životní styl
každodenních záležitostech
- domov, části domu, domácí práce
- řekne, co má a nemá rád z oblasti
- volnočasové aktivity
volného času, jídla a nápojů
- předměty ve škole
- řekne, co se mu líbí a nelíbí
- typický den ve škole
- domluví se o cenách
- dovednosti, schopnosti
- domluví se při cestování
- jídlo a pití, v restauraci
- získá informace o odjezdu a příjezdu,
- cestování
koupí si jízdenku, zeptán se na cestu
- prázdniny, činnosti o prázdninách
- rozumí cenám zboží
- britské peníze
- napíše kamarádovi o svém městě
- orientace ve městě, obchody
- popíše podrobně vzhled a charakterové
- oblečení, móda
vlastnosti osoby
- záměry do budoucna, schůzky
- odhadne význam neznámých slov z
- zážitky
kontextu
- večírek
- formuluje pozvání
- nábytek
- popíše předložený obrázek
- rozumí frázím, slovům a výrazům
vztahujícím se k tématu móda
- postihne hlavní myšlenku diskuse o
budoucích plánech
- vystihne zápletku jednoduše
strukturovaného příběhu a rozliší jeho
nejdůležitější epizody a události
- sdělí osobní informace o sobě, své
rodině, o tom, co dělá ve volném čase
- popíše sebe, svoji rodinu a jiné lidi
- požádá o nějaké věci, reaguje na žádost
- objedná si jídlo a pití
- reaguje na pozvání
- omluví se, přijme omluvu
- domluví si schůzku
- zvládne jednoduchý nákup
Komunikační situace
- předávání základních informací o sobě
- dopisování po internetu
- neformální dopis o rodině
- vyprávění – oblíbené činnosti
- popis osoby
- vyjádření názoru
- žádosti a nabídky, návrhy
- žádost a povolení
- pozvání, omluvy
- pohled z prázdnin
- vyprávění o minulé události
- osobní dopis
- ptaní se na cestu, popis cesty
- srovnávání
- 42 -
- popíše minulý děj a osobní zážitky
- získá informace o odjezdu a příjezdu,
koupí si jízdenku
- zeptá se a poskytne informace při
hledání cesty
- vyplní dotazník k osobním údajům
- napíše o sobě několik vět
- stručně popíše sebe a svoji rodinu
- napíše pohlednici z prázdnin
- popíše děj filmu, obsah knihy
- napíše kamarádovi o svém městě
- formuluje pozvání
- reaguje na pozvání- odmítne, přijme
- nakupování
Gramatika
- rozumí základním osobním informacím,
informacím o rodině
- rozumí jednoduchým pokynům
- rozumí krátkému vyprávění o
každodenních věcech
- zeptá se a odpoví na čas, datum, věk
- řekne, co má a nemá rád z oblasti
volného času, jídla a nápojů
- zeptá se a odpoví na množství
- domluví se o cenách, určí čas a dobu
- popíše minulý děj a osobní zážitky
- vysvětlí své plány a záměry do
budoucnosti
- napíše o sobě několik vět
- používá nejběžnější spojovací slova při
popisu událostí
- napíše přátelům osobní dopis a vypráví
v něm příběh
osobní a přivlastňovací zájmena
- přivlastňovací pád
- přítomný čas prostý a průběhový
- frekvenční příslovce
- vazba „there is“ a „there are“
- předložky místa
- sloveso „moci“ a „rád bych“
- počitatelná a nepočitatelná podstatná
jména
- otázka na množství, vyjádření množství
- minulý čas
- otázka na předmět, otázka na podmět
- neurčitá zájmena
- předložky místa a pohybu
- zájmeno „čí“
- rozkazovací způsob
- 2. a 3. stupeň přídavných jmen
- vyjádření budoucnosti
- otázka na kvalitu a vlastnost
- příslovce míry
- předpřítomný čas
- 43 -
2. Ročník
Učivo
Žák:
Slovní zásoba
- odhadne význam neznámého slova z
kontextu
- rozumí nejdůležitějším informacím z
turistického letáku
- rozumí hlavním bodům novinového
článku zabývající se známou osobností
- vysvětlí základní pravidla (škola, sport,
silniční provoz,..)
- popíše svůj oblíbený sport
- napíše jednoduchou filmovou recenzi
- popíše zajímavá místa
- popíše obrázek
životní prostředí, jeho ochrana
- povinnosti, práva, zákony
- sporty, sportovní vybavení
- počítače, vynálezy
- filmy
- zajímavá místa
- rozumí slovům, výrazům a frázím na téma
budoucnost
- rozumí hlavním bodům rozhovoru
anglického mluvčího
- sleduje hlavní body rozsáhlé diskuse na
známé téma
- rozumí krátkému vyprávění o životě lidí v
budoucnu
- rozumí hlavním bodům krátkých článků
na současná témata
- odhadne význam neznámého slova z
kontextu
- rozumí zápletce jasně strukturovaného
příběhu
- vysvětlí své záměry a plány
- detailně popíše své osobní zážitky
- vyjádří souhlas či nesouhlas k budoucí
události
- popíše osobní zážitek z volného času
- vede konverzaci na známé nebo
každodenní téma
- vyjádří svůj názor na budoucnost
- napíše souvislý text na různá témata
- společenská konverzace
- úvahy a představy o budoucnosti
- vyjádření názoru
- vyjádření souhlasu, nesouhlasu
- rozhovory o povinnostech
- obhajoba názoru
- rozhovory o pravidlech, zákonech
- můj oblíbený sport
- vyjádření návrhu
- interview
- filmová recenze
- oblíbený film
- popis místa
- popis obrázků
- dedukce, úvahy
- psaní pohlednice
- vyprávění o turistických zajímavostech
- vyprávění o osobních zážitcích
- životopis výjimečných lidí
- 44 -
- popíše svůj oblíbený sport
- vyjádří návrh, návrh přijme či odmítne
- napíše jednoduchou filmovou recenzi
- popíše zajímavá místa
- popíše obrázek
rozumí slovům, výrazům a frázím
v rozhlasovém programu na téma
budoucnost
- vysvětlí své záměry a plány, slíbí něco
do budoucna
- detailně popíše své osobní zážitky
- vyjádří souhlas či nesouhlas k budoucí
události
- objasní svůj nebo zjistí osobní názor
někoho jiného v neformální diskusi na
probíraná témata
- popíše osobní zážitek z volného času
- napíše jednoduché texty o místě, kde
žije
Gramatika
- vyjádření jistoty, předpovědí/odhadů
(will)
- vyjádření možnosti či předpokladu
(may/might)
- muset, mít za povinnost
- zákaz (mustn´t)
- první kondicionál – podmínková souvětí
- vztažné věty
- vyjádření jistoty, možnosti,
pravděpodobnosti pomocí „určitě ano“,
„určitě ne“, „asi ano“,
„možná ano“, „pravděpodobně ano“ (must,
may, might,could, can´t)
- vztažné věty (které se mohou vypustit)
- mohl bych, uměl jsem, byl jsem schopen
- 45 -
3. Ročník
Učivo
Žák:
- rozumí hlavním bodům slyšeného textu
- postihne hlavní body rozsáhlejší
diskuse
- pochopí celkový obsah článku v
novinách a časopisech na aktuální
téma
- domluví se na poště při jednoduchých
úkonech a službách
- popíše své naděje a ambice
- předá jednoduchou informaci v
bezprostřední reakci na dotaz o nemoci
- napíše strukturovaný životopis
- napíše krátkou zprávu
- popíše a porovná předložené obrázky
- rozumí a ústně shrne zápletku děje a
sled událostí ve vyprávění
- napíše svůj osobní profil
Slovní zásoba
- rozumí otázkám při pracovním
- schopnosti
- cestování letadlem
- peníze a úspory
- pošta a poštovní služby
- práce, povolání
- životopis
- přírodní katastrofy, ohrožená zvířata
pohovoru
- rozumí hlavním bodům slyšeného textu
- rozumí hlavním bodům slyšeného textu na
témata osobních zájmů
- vyhledá v inzerátu hlavní informace
- odhadne význam slov a výrazů z
kontextu článku na známé téma
- čte s porozuměním o událostech,
pocitech a přáních
- popíše své dosažené vzdělání a
pracovní zkušenosti
- reaguje na otázky kladené při
pracovním pohovoru
- popíše své naděje a ambice
- vyjádří svůj osobní názor na známé
nebo jemu blízké téma: životní styl
- začne, vede a uzavře jednoduchou
konverzaci
- komunikuje srozumitelně, jasně a
- výběr povolání
- inzeráty na práci a brigádu
- formální dopis – žádost o zaměstnání
- pracovní pohovor
- diskuse
- získání a podávání informací
- reakce na dotazy
- rozhovory o zážitcích v minulosti
- rozhovory o záměrech do budoucnosti
- popis a porovnání obrázků
- 46 -
přesně, ověří si informace
- uvažuje o příčinách, následcích a
hypotetických situacích
- písemně reaguje na nabídku práce v
inzerátu
- napíše svůj osobní profil
Gramatika
-odhadne význam slov a výrazů z
kontextu článku na známé téma
- pochopí celkový obsah článku v
novinách a časopisech na aktuální
téma
- čte s porozuměním o událostech,
pocitech a přáních
- začne, vede a uzavře jednoduchou
konverzaci
- písemně reaguje na nabídku práce v
inzerátu
- napíše strukturovaný životopis
- napíše kratší formální dopis - žádost o
místo
- popíše a porovná předložené obrázky
- minulý čas průběhový
- spojky „když“, „zatímco“, „jak“ (ve
smyslu
když)
- předpřítomný čas
- otázka: jak dlouho?
- příslovce času „od (doby)“, „po (dobu)“
(for,
since)
- každý, všichni
- přídavná jména a předložky
- slovesa „dělat“/ „činit“ a „udělat“ /
„vyrobit“(make/do)
- sloveso „dostat“ / „získat“ (get)
- trpný rod přítomný
- slovesné časy (opakování)
- 47 -
4. Ročník
Učivo
Žák:
Slovní zásoba
-dovede vhodně používat odbornou
terminologii
-zvládne užívat vhodná přídavná jména pro
popis
-dokáže vést rozhovor o České Republice
-vyzná se v problematice anglicky
mluvících zemí (měna, státní zřízení,
příroda a památky, města)
-dovede vhodně začít, vést a ukončit
rozhovor na známé téma
-situační dialogy
-nácvik spontánních reakcí
-popis a srovnání obrázků
-reálie anglicky mluvících zemí
-reálie České Republiky
-rozhovory na předem dané téma
-budoucí povolání
-dokáže reagovat na předem neznámé
otázky
-konverzace v obchodě, lékárně, cestovní
-umí si objednat, nakoupit, zeptat se na radu kanceláři, škole a v dalších každodenních
-dovede navrhnout program pro návštěvu
situacích
z ciziny
-vyjádří vhodným způsobem vlastní názor
Gramatika
-bez slovníku se orientuje v textu, pochytí
hlavní i vedlejší myšlenky, text dokáže
reprodukovat
-dovede popsat minulé zkušenosti
-umí vyjádřit svá přání, plány do budoucna
-dovede odmítnout nabízenou věc nebo
činnost a umí navrhnout něco jiného
-formální dopis
-neformální dopis
-„used to“ pro vyjádření minulost
-předpřítomný čas a předpřítomný čas
průběhový
-podmínkové věty
-shrnutí a opakování slovesných časů
- 48 -
6.3 Německý jazyk
Délka a forma studia: dvouleté denní studium
Datum platnosti od: 1. 9. 2014
Obecné cíle
Vzdělávání v anglickém jazyce navazuje na stanovenou výstupní úroveň tříletého středního
vzdělávání s výučním listem, kde absolvent oboru dosáhne dle požadavků RVP úrovně
A2+ podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
Vzdělávání v anglickém jazyce v nástavbovém studiu směřuje k osvojení jazykových
znalostí a komunikativních jazykových kompetencí na úrovni B1 podle Společného
evropského referenčního rámce pro jazyky. Rozsah produktivní slovní zásoby se u žáků
rozšíří z již aktivně používaných lexikálních jednotek získaných za dobu středního
vzdělávání s výučním listem tak, že celkově dosáhne 2 300 lexikálních jednotek za
studium. Z toho obecně odborná a odborná terminologie bude u úrovně B1 zahrnovat
minimálně 20 %.
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:





komunikovali v německém jazyce v různých životních situacích, v projevech
mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata;
efektivně pracovali s anglickým textem včetně odborného, uměli jej zpracovat a
využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových
znalostí a dovedností;
získávali informace o zemích studovaného jazyka a získané poznatky ze svého
oboru využívali ke komunikaci;
pracovali s informacemi a zdroji v německém jazyce, využívali informační zdroje
ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
chápali a respektovali tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných
národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se
projevovali v souladu se zásadami demokracie.
- 49 -
K dosažení jazykových znalostí a komunikativních jazykových kompetencí na úrovni B1
podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky se vyžaduje systematické
rozšiřování a prohlubování znalostí, dovedností a návyků v těchto kategoriích:
 řečové dovednosti (receptivní – poslech s porozuměním, práce s textem, včetně
odborného, produktivní – ústní a písemné vyjadřování, interaktivní – prezentace,
dialog, diskuze, argumentace);
 jazykové prostředky (výslovnost, slovní zásoba, gramatika, pravopis);
 tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce (oblast osobní, pracovní,
veřejná, učební);
 poznatky o zemích (kultura, umění a literatura, tradice a současnost).
Pojetí výuky
Výuka navazuje na vědomosti a dovednosti žáků z tříletých učebních oborů a rozvíjí je
vzdělání prohloubit a rozšířit. Výuka se zaměřuje na čtyři oblasti – poslech, čtení, psaní a
mluvení. K obohacení výuky se používají multimediální výukové programy. Výuka je
především prakticky zaměřena na konverzaci v běžných životních situacích, na získávání a
osvojování gramatických jednotek a jejich praktické využití.
součástí školního řádu, provádí se formou ústní i písemnou. Důraz je kladen na řečové
dovednosti, porozumění rodilému mluvčímu, porozumění textu, schopnost aplikovat
osvojené společenské fráze v rozhovorech, slovní zásobu a správnost osvojených
gramatických struktur uplatněných v písemném projevu. Hodnotí se i aktivita žáků při
hodinách, ochota zapojovat se do týmové práce, přístup k domácím úkolům.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat
Žáci:
- vyjadřují se přiměřeně k účelu jednání komunikační situaci v projevech mluvených
i psaných;
- snaží se dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii;
- 50 -
Personální a sociální komunikace
Žáci:
-
odhadují důsledky svého jednání a chování v různých situacích;
pracují v týmu;
přijímají a plní odpovědně svěřené úkoly;
přispívají k vytváření vstřícných mezilidských vztahů;
prezentují se písemně i ústně při jednání o vstupu na trh práce, formulují své
představy a priority, respektují normy úřední korespondence.
Žáci:
s informacemi
Žáci:
zdrojů.
Odborné kompetence
Žáci:
normativní jazykové příručky a jinou odbornou literaturu;
- umí získávat a vyhodnocovat informace o pracovních a vzdělávacích příležitostech.
Žáci:
-
učí se obhajovat svůj názor;
respektují výsledky práce a názory druhých;
učí se nebýt pasivními a lhostejnými k potřebám druhých;
učí se toleranci.
- 51 -
Žáci:
- nabyté komunikativní schopnosti a dovednosti využívají k obhajobě životního
prostředí;
- orientují se v globálních problémech lidstva a dokážou o nich diskutovat v
anglickém jazyce.
Žáci:
-
chápou nutnost celoživotního vzdělávání;
spolupracují v týmu;
vyhledávají informace o pracovních příležitostech a orientují se v jejich nabídce.
Žáci:
- pracují s informacemi a komunikačními prostředky;
- používají výpočetní techniku nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby
- 52 -
6.3.2 Rozpis učiva
1. Ročník
Učivo
Žák:
charakterizuje sebe, svou rodinu a přátele
(osob. Údaje, vzhled, zájmy, vztahy)
popíše průběh všedního i svátečního dne a
rozdělí role a povinnosti v rodině dle
pokročilosti a vlastního výběru: sociální
role,
společenské
problémy
(např.
kriminalita, závislosti, rasismus apod.
rozumí krátkému vyprávění o každodenních
záležitostech
odhaduje význam neznámých výrazů podle
kontextu a způsobu tvoření
sdělí obsah, hlavní myšlenky
popíše svůj domov vč. okolí, pojmenuje
základní zařízení bytu, zhodnotí svou
současnou situaci a zamyslí se nad
vlastními plány do budoucna.
porovnává výhody a nevýhody bydlení na
venkově a ve městě
dle stupně pokročilosti popíše aktuální
bytovou politiku a její problémy, možnosti
hledání ubytování a pod.
Já a lidé v mém okolí
Opakování znalostí ze ZŠ
Skloňování podstatných jmen
Časování sloves
Skloňování osobních zájmen
Přivlastňovací zájmena
Kontakte
Familie
Pomocná slovesa
Pořádek slov ve větách
Přídavné jméno v přísudku
Slovní zásoba: Familie, Freunde, Kontakte
Bydlení, můj domov
Bydlení ve městě a na vesnici, přednosti a
zápory, moje představy o budoucím bydlení
Popis bytu a zařízení, inzerát realitní
kanceláře
Zápor
Vynechávání členu
Předložky se 3. pádem
Předložky se 4. pádem
Skloňování slabých podstatných jmen,
množné číslo podstatných jmen, předložky
se 3. a 4. pádem, vazba es gibt
Skloňování tázacích zájmen
Číslovky
Nepřímý pořádek slov
Rozkazovací způsob
- 53 -
vysvětlí, jaké možnosti nakupování existují
(typy obchodů a základních služeb,
možnosti placení), charakterizuje svůj vztah
k nakupování, pohovoří o službách, které
nabízejí např. pošta či banka
navrhne oblečení pro různé příležitosti,
zmíní i způsob oblékání v souvislosti s
profesní orientací
vypráví jednoduché příběhy a zážitky,
popíše své pocity
Nakupování, služby, oblečení
Zájmena v zastoupení podstatného jména,
Zápor nicht mehr
Obchodní dům a nákupní oddělení,
reklamace, možnosti nakupování v mém
městě
Zájmena dieser, jeder, alle,welcher
modální slovesa
Nakupování v obchodě na narozeninovou
oslavu, telefonování
Neurčitý podmět man a es
Záporná předpona unVedlejší věty se spojkou dass
vysvětlí kterým aktivitám (zejména
sportovním a kulturním) dává přednost
poukáže na negativní jevy (např. doping) a
zhodnotí význam sportu a kultury pro
rozvoj osobnosti (fyzický i duševní)
rozdělí aktivity dle ročního období a místa
jejich provozování
připraví projekt: moje narozeninová party
(program, pohoštění)
vyřeší běžné situace, které se mohou
odehrát
Volný čas, sport
Slovesa s odlučitelnými a neodlučitelnými
předponami
Silná slovesa v přítomném čase
Vedlejší věty
Zvratná slovesa
Základní početní úkony
Řadové číslovky
Týmové sporty, olympijské hry, můj
sportovní život
zná druhy dopravních prostředků, názvy
evropských a dalších významných zemí
včetně národností, které je obývají
reaguje v rozhovoru na jednoduché otázky,
umí vést telefonický rozhovor, napsat
jednoduchý dopis, vzkaz, seznámení se
základy moderních elektronických
komunikačních metod (e-mail, www.
stránky – i cizojazyčné).
popíše významné světové monumenty,
pamětihodnosti a osobnosti, které
charakterizují jednotlivé země
přeloží text a používá slovníky, i
Komunikace, cestování, v restauraci
Upevňování gramatiky
Opakování a upevňování slovní zásoby
Četba s porozuměním - text z turistické
příručky, německá webová stránka
Seznámení s přírodními krásami německy
mluvících zemí
Česká a německá kuchyně, jídelní lístek
Rekce sloves, zájmenná příslovce
Slovní zásoba - rezervace hotelu,
konverzace v restauraci
Nákup jízdenek, dopravní spojení,
informace o dopravním spojení
- 54 -
elektronické
používá základní slovní zásobu týkající se
odborných slovíček z oblasti budoucího
povolání
používá vhodně odbornou slovní zásobu
zaznamenává písemně podstatné myšlenky
a informace z textu
Označení míry, hmotnosti a množství po
číslovkách
Odborná terminologie slovní zásoba
odborných výrazů
čtení - pochopení hlavní myšlenky textu,
porozumění manuálům
2. Ročník
Učivo
Žák:
Dovolená, prázdniny
ovládá základní způsoby komunikace v
opakování učiva 1. ročníku
cizojazyčném prostředí, umí se prezentovat
souřadicí spojky, stupňování přídavných
a vyjádřit své názory
jmen a příslovcí
v rozhovoru se domluví tak, aby zabezpečil
Typy dopravních prostředků, prázdninové
sobě a svým blízkým kvalitní služby
činnosti, srovnání privátní dovolené s
reaguje na nabídky nadstandardních služeb,
cestovní kanceláří
umí je přijmout i odmítnou
Zeměpisná podstatná jména
používá způsoby objednání hotelových a
Budoucí čas
dalších služeb
Tázací zájmena
Ukazovací zájmena
Písemný projev - pohlednice z dovolené
Slovní zásoba - způsoby dopravy, výhody,
nevýhody, cestování vlakem, autem,
letadlem
Komunikace - objednávka jízdenek,
letenek
uvědomuje si význam zdravého způsobu
života, umí uvést příklady ze svého okolí
objasňuje důsledky špatné životosprávy na
zdraví, zaujímá postoj k závislostem
vyjmenuje běžné nemoci a jejich léčení
návštěvou u lékaře
požádá o upřesnění nebo zopakování
sdělené informace, pokud nezachytí přesně
Péče o zdraví, zdravý životní styl
Vedlejší věty, nepřímá otázka, vztažná
zájmena a vztažné věty
Popis lidského těla, nemoci, návštěva u
lékaře, první pomoc
Dětské a civilizační nemoci, zdravý
způsob života, zdravotnictví v ČR, úraz
- 55 -
význam sdělení
zaznamená vzkazy volajících
vyřeší většinu běžných denních situací
vzhled a charakter osoby, koníčky a zájmy
Budoucí čas a sloveso werden + přídavné
jméno
Zájmena ukazovací, tázací, neurčitá
popíše charakteristické počasí pro
jednotlivé roční období, včetně živelných
katastrof
srovnává podnebí v různých klimatických
pásech
vyjmenuje jednotlivé druhy oblečení,
včetně oblečení pro volný čas a chvíle
odpočinku
vyjadřuje názory na módní trendy a módní
doplňky mladých lidí
Počasí, oblečení a móda
Skloňování přídavných jmen v přívlastku,
tázací zájmena
Odívání v ročních obdobích, k různým
příležitostem, módní doplňky, nákup
oblečení, popis zevnějšku
Typy vedlejších vět
Ukazovací zájmena – shrnutí
Zájmena neurčitá a záporná v zastoupení
podstatného jména
vyjmenuje jednotlivé zvířecí druhy a jejich
výskyt na Zemi, včetně jejich základního
popisu
vyjádří se k práci ekologických iniciativ a
politice udržitelného rozvoje
vyjádří svůj vztah k přírodě a ochraně
životního prostředí
pohovoří o problematice omezených zdrojů
surovin
vytvoří projekt: můj příspěvek k lepšímu
životnímu prostředí
Životní prostředí, příroda,
ochrana zvířat
Vazby sloves
Zájmenná příslovce
Préteritum slabých sloves
Préteritum pomocných a způsobových
sloves
Zpodstatnělá přídavná jména
Slovní zásoba
popíše základní potraviny a přípravu jídel
popíše způsoby objednávání jídel a
stolování, popíše rozdíl mezi kvalitním a
nekvalitním stravováním, včetně následků
popisuje jedinečnost národní kuchyně
vede dialogy s obsluhou restaurace,
vyjadřuje očekávání
Jídlo a vaření, návštěva restaurace
Silná slovesa
Vedlejší věty
Slovní zásoba: Essen, Kochen
Perfektum
Směrová příslovce
Jídlo během dne, způsoby stravování,
jídelní lístek
- 56 -
představí svoje zájmy od dětských let
analyzuje jejich přínos pro budoucí kariéru
a osobní život
popisuje přínos svého hobby pro ostatní lidi
a své přátele
Koníčky
Pořádek slov ve větě hlavní po větě
vedlejší
Skloňování přídavných jmen po
zájmenech a číslovkách
Zeměpisná přídavná jména
Slovní zásoba: Hobbys
Závislý infinitiv
Tvoření slov
Minulý čas silných sloves
Slovní zásoba: Mein Tag, Mein
Wochenende
Perfektum, Volnočasové aktivity,
neobvyklé koníčky
3. Ročník
Žák:
Učivo
Budoucí povolání
telefonování (komunikace), dialogy se
zákazníkem
zapojí se do hovoru i bez přípravy
Slovní zásoba: mein Fach
Upevňování učiva
Odborná slovní zásoba z oboru
Žádost o zaměstnání, pracovní pohovor,
inzeráty na práci
Kultura
Vztažné věty
Souřadící spojky
Perfektum pravidelných sloves
Komunikace - popis vybraného
uměleckého díla – film, fotografie,
obraz, divadelní představení
neformální vyprávění, popis fotografie,
obrázků
zformuluje vlastní myšlenky a vytvoří text
o událostech a zážitcích v podobě popisu
pronese zformulovaný monolog před
publikem
používá stylisticky vhodné obraty
- 57 -
prezentuje postup práce studentů při praxi
popíše vybavení školy a své vlastní
technické vybavení
seznámí ostatní se svým dosavadním
vzděláváním a studijními plány
vyjádří vztah ke své třídě i lidem v blízkém
okolí
osvojí si grafickou úpravu neformálního
dopisudle platné normy dané země, sestaví
jej (poptávka, objednávka, rezervace,
storno),
používá standardní obraty
připraví se na vstupní pohovor,
napíše strukturovaný životopis
využívá a zvládá terminologii
vyjadřuje se ústně I písemně k tématům z
osobního života I z oboru
řeší pohotově a vhodně standartní řečové
situace, domluví se v běžných situacích
používá stylisticky vhodné obraty
prokazuje znalosti prostředí německy
mluvících zemí z pohledu zeměpisného a
kulturního
Škola a studijní obor, školství
nás a v německy mluvících zemích
Závislý infinitiv
Příčestí minulé v přívlastku
Infinitivní konstrukce s zu, um – zu
Srovnání školství u nás a v německy
mluvících zemích, naše škola, můj obor
Popis činností v průběhu dne, školní
rozvrh a předměty ve škole
Trpný rod
Opakování minulého času
Korespondence, životopis,
charakteristika, další tematické okruhy –
svátky, zvyky, obyčeje, služby, roční
období
Opakování skloňování podstatných jmen
Skloňování přídavných jmen
Tázací zájmena
Skloňování osobních a místních jmen
Préteritum
Povolání, životopis
Perfektum
Popis vztahů mezi lidmi, generační
problémy, mužská a ženská role,
problémy soužití, vlastnosti
4. Ročník
Učivo
Žák:
seznámení se s přírodními, zeměpisnými
Reálie příslušných jazykových oblastí
podmínkami v německy mluvících zemích
Poloha, geografie, státní zřízení,
politický systém, vláda, parlament,
hospodářství, pamětihodnosti
administrativa, státní symboly v německy
Typy sdělovacích prostředků
mluvících zemích
Internet
pohovoří o školském systému v německy
Sdělovací prostředky u nás a v Německu
mluvících zemích a srovná s naším
Trpný rod
školským systémem
Věty časové
- 58 -
popíše jednotlivé země a národní zvyky,
hlavní města a nejdůležitější památky
připraví si prezentaci o některé z německy
mluvících zemí dle vlastního výběru a
seznámí ostatní studenty se svojí prací
Předminulý čas
Infinitivní vazby se statt zu
Rozvitý přívlastek
Konjunktiv préterita
Vyjádření podmiňovacího způsobu
Opisný tvar s würde
Základní zeměpisný a kulturní přehled
země
Nejznámější němečtí spisovatelé
Slovní zásoba: četba, spisovatelé, knihy
Poslechové texty: E. M. Remarque:
Drei Kameraden, Franz Kafka
Reálie o České republice
podá základní zeměpisnou charakteristiku,
vybere klíčové momenty z historie s
ohledem na významné dny a svátky
prokáže znalost několika turisticky
významných míst (UNESCO), vysvětlí,
která místa by navštívil a proč
představí hlavní město jako politické a
kulturní centrum země, informuje o
některých památkách
doporučí kulturní a sportovní akci, své
doporučení zdůvodní.
Praha jako hlavní město
Infinitiv trpného rodu
Příčestí přítomné
Dvojicové souřadící spojky
Zeměpisný a kulturní přehled o ČR, Praha
Perfektum - minulý čas nepravidelných
sloves
Závislý infinitiv
Krácení vedl. vět
popíše jednání s úřady, získání
živnostenského oprávnění
uchází se o zaměstnání, prezentuje svůj
životopis a dosavadní pracovní a studijní
zkušenosti
vysvětlí pojem zdravotní a sociální
pojištění, napíše úřední dopis
popíše volební systém v ČR
vysvětlí svoje zařazení ve společnosti,
význam rodiny a stavu manželského
představí kulturní akce spojené s institucí
rodiny, svatbu, křtiny, oslavy narozenin atd.
- 59 -
Pracovní a občanské kompetence
Opakování časových údajů
Vedlejší věty se spojkou aby a jejich
krácení, časové věty
Opakování stupňování
vyjadřuje se ústně i písemně k tématům
osobního života
řeší pohotově a vhodně řečové situace
umí se vyjadřit písemně
domluví se v běžných situacích
používá odbornou terminologii ze svého
oboru
čte s porozuměním
nalezne v textu hlavní i vedlejší myšlenky
odhaduje význam neznámých výrazů podle
kontextu
zformuluje vlastní myšlenky
rozumí přiměřeným souvislým projevům a
diskusím rodilých mluvčích pronášeným ve
standatrním hovorovém tempu
rozpozná význam obecných sdělení a
hlášení
Další tematické okruhy
Evropská unie, komunikační situace –
získávání a předávání informací, žádost o
místo.
Jazykové funkce: obraty při zahájení a
ukončení rozhovoru, vyjádření žádosti,
prosby, pozvání, odmítnutí, naděje, radosti
Příroda a věda
Ochrana životního prostředí
Hromadné sdělovací prostředky
- 60 -
6.4 Dějepis
Datum platnosti: od 1. září 2014 (počínaje 1. ročníkem)
Obecné cíle
Dějepis je vyučovacím předmětem, který přináší základní poznatky o minulosti
lidstva. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování
kontinuity historické paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti.
Cílem výuky dějepisu v prvních ročnících není osvojit si řadu izolovaných historických
dat, ale být schopen dávat do souvislosti historické jevy, identifikovat je v časové ose
světového a národního vývoje.
Nacházet společné body světových, zejména evropských, dějin a naopak rozlišit
specifika spojená se zeměpisnou polohou, národní povahou apod. Ještě obecněji je možno
konstatovat, že absolventi by měli začít dějiny vnímat ne jako něco suchého,
nezajímavého, co pro jejich existenci nemá význam, ale jako součást vývoje sebe sama
jako osobnosti, která zkoumá svou a tím i společenskou minulost a zároveň pomáhá
spoluvytvářet na těchto základech důstojnou přítomnost a budoucnost.
V zásadě platí parafrázovaný citát A. Jiráska: „Kdo nerozumí včerejšku, nepochopí
plně dnešek.“
V předmětu se žáci seznámí se základními historickými pojmy, osvojí si periodizaci
dějin a mezníky či zlomové body vývoje lidstva se zvláštním zřetelem k historii vlastního
národa. Zaměří se na souvislosti společenského vývoje s vývojem kultury a umění, takže
poznatky z dějepisu plně uplatní v literární výuce, ale i dalších předmětech (právo,
ekonomika, psychologie). Zejména si uvědomí, že bez znalosti minulosti se nedá
adekvátně pochopit současnost ani vytvářet prognózy vývoje budoucího.
Pojetí výuky
Ve výuce je kladen důraz na práci s dokumentem. Výsledkem nemá být suma
teoretických poznatků (dat a k nim přináležejících událostí), ale schopnost interpretace
- 61 -
historických pramenů a jejich kritické hodnocení. Těžiště práce bude spočívat v analýze
písemných památek, práci s dobovou fotografií, filmem, rozhlasovými nahrávkami a
televizním materiálem. Předmět je součástí společenskovědního vzdělávání. Do výuky se
zařazuje regionální historie.
Klasifikace probíhá v souladu s pravidly hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
která jsou součástí školního řádu, provádí se formou ústní i písemnou. Důraz se klade na
samostatný aktivní přístup žáků k výuce. Vedle individuálního hodnocení je často
hodnocena pracovní skupina jako celek, kdy pracuje na společném úkolu. Hodnotí se
schopnost spolupráce, kreativita při zpracování úkolů, prezentace dosažených výsledků.
Přínos vyučovacího předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových
témat
Žáci:
- jsou na základě studia historických pramenů schopni vytvářet si vlastní pohled na
dějiny;
- svá stanoviska vhodně prezentují, jsou schopni diskuse, argumentace, respektování
názorů druhých.
Personální a sociální kompetence
Žáci:
- odhadují důsledky svého jednání a chování v různých situacích;
- pracují v týmu;
- přijímají a plní odpovědně svěřené úkoly;
- přispívají k vytváření vstřícných mezilidských vztahů.
Žáci:
s informacemi
Žáci:
- 62 -
-
uvědomují si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních
zdrojů.
Odborné kompetence
Žáci:
odbornou literaturu.
Žák:
- učí se být hrdý na tradice a hodnoty svého národa, chápou jeho minulost i
současnost v evropském i světovém kontextu;
- respektují výsledky práce a názory druhých;
- dodržují normy společenského chování;
Žák:
- porozumí měnícímu se vztahu člověka a přírody v průběhu dějin;
- porozumí ekologickým důsledkům některých významných historických procesů
(modernizace společnosti, průmyslová revoluce, urbanizace).
Žák:
- chápou nutnost celoživotního vzdělávání;
- spolupracují v týmu;
- nesou odpovědnost za svou práci.
Žák:
dalšího vzdělávání
- 63 -
6.4.2 Rozpis učiva
1. Ročník
Učivo
Žák:
vysvětlí smysl poznávání minulosti a
Úvod do studia dějepisu
variabilitu jejích výkladů
Periodizace historického vývoje
orientuje se v nejstarších kulturách, objasňuje Vznik člověka a pravěk lidstva
jejich přínos
První starověké civilizace
popíše specifika antické civilizace a kultury
s důrazem na další vývoj v Evropě
dokáže zařadit národní dějiny do evropského
kontextu ve spojení s dějinami Slovanů a
stěhováním národů
Starověké Řecko a starověký Řím
Středověk-charakteristika raně
středověkých států
Slované, Sámova říše, Velkomoravská
říše
dovede charakterizovat přínos středověku
utvoří si představu o problémech středověku a
životním stylu doby se zdůrazněním úlohy
církve
Vznik českého státu a jeho rozvoj
Ostatní evropské země na počátku
středověku
Vrcholný a pozdní středověk-způsob
života, zakládání měst
Vzestup monarchií v západní Evropě
Postavení církve a její úloha
Vzdělanost a kultura vrcholného
středověku
utváří si představu posloupnosti
panovnických dynastií na území dnešního
státu
dokáže oddělit česká specifika od vývoje
ostatních evropských zemídefinuje a objasňuje význam renesance
a humanismu
Český stát za posledních Přemyslovců
a nástup Lucemburků
Krize středověku a česká reforma
Husitské revoluční hnutí
Český stát za Jiřího z Poděbrad a za
Jagellonců
Novověk-zeměpisné objevy a jejich
význam
Renesance a humanismus
Evropská reformace v 16. století
- 64 -
užívá uvědoměle základní dějepisné pojmy
jako je absolutismus a reformace
má jasnou představu o evropské situaci a
situaci českého národa v době 17. století,
v době třicetileté války
objasní nutnost nástupu osvícenství a aplikuje
své znalosti na situaci ve vývoji českého
národa a kultury
Počátky absolutismu v Evropě
Habsburská monarchie, postavení
českých zemí
Třicetiletá válka-Bílá hora
Kultura-baroko a klasicismus
Anglická revoluce
Osvícenství ve vědě, technice a kultuře
Osvícenské reformy Marie Terezie a
Josefa II.
s pochopením popíše boj za občanská a
národní práva nejen v rámci evropského
Vznik USA
Velká francouzská revoluce
vývoje
sleduje linii vývoje a vzchopení se českého
národa a kultury v 19. století
nachází základy, výhody a problémy
životního stylu současného světa v počátcích
rozvoje techniky nazvaných
průmyslovou revolucí
Napoleonská Francie a Vídeňský
kongres
Revoluce 1848 v Evropě a u nás
České národní obrození
Průmyslová revoluce ve světě a u nás
Vznik velkých národních států a růst
demokracie-sjednocení Itálie a
Německa
Občanská válka v USA
chápe, že člověk je svobodná, lidskými právy
obdařená bytost, jednající ale
v omezených historických podmínkách
sleduje sílící snahu českého národa o získání
národní samostatnosti
Dualismus v Habsburské monarchii a
česko-německé vztahy
Vznik politických bloků v Evropě
České země, hospodářství, politické
strany a kultura
objasní rozdělení světa v důsledku koloniální
expanze vedoucí k válečnému konfliktu
uvědomí si velikost a závažnost změn na
samém konci válečného konfliktu,
kdy byla završena staletá snaha Čechů a
Slováků o vytvoření samostatného státu
sleduje komplikovaný vývoj životní situace
lidí bez zaměstnání a v souvislosti s nástupem
fašismu
Doba nejnovější - 1. světová válka
Boj za národní osvobození Čechů a
Slováků
Vznik ČSR
Období mezi válkami- hospodářská
krize a nástup fašismu v souvislosti
s evropským poválečným vývojem
Vývoj SSSR
Předmnichovská republika
- 65 -
objasní vývoj česko-německých vztahů
určí cíle válčících stran ve 2. světové válce
dokáže si zprostředkovaně představit situaci
okupovaných národů včetně židovských
pogromů ústících do holocaustu
poznává životní situace pronásledovaných lidí
i prostřednictvím literárních svědectví české a
světové literatury
Mnichov a jeho důsledky
2. světová válka-její příčiny, průběh a
výsledky
Český a slovenský odboj
charakterizuje pojem studená válka a
komunistický režim
debatuje o historických kořenech dnešních
globálních problémů
popíše evropské integrační problémy
se zapojením České republiky s ohledem na
aktuální politickou situaci
Poválečné uspořádání světa
ČSR po 2. světové válce
Problémy a globalizace současného
světa
- 66 -
6.5 Občanská nauka
Datum platnosti: od 1. září 2014 (počínaje 1. ročníkem)
Obecné cíle
Obecným cílem předmětu je připravit žáky na aktivní a odpovědný život
v demokratické společnosti. Směřuje tedy k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace
žáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany demokratického státu, aby jednali
uvážlivě ve prospěch svůj i veřejný. Na základě historického vědomí učí žáky rozumět
současnosti, vlastní identitě, kritickému myšlení tak, aby co nejvíce porozuměli světu a
nenechali se manipulovat.
Učivo je rozděleno do tematických celků, jež postupují od pochopení člověka coby
individua (základy psychologie), přes proces jeho začlenění do společnosti (úvod do
sociologie) až po uvědomění si globální odpovědnosti, problémů a možných řešení. Důraz
je kladen na otázku politického života společnosti a participace v něm (stát, právo,
politické subjekty, ideologie, filozofie).
Pojetí výuky
Výuka navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy a rozvíjí je
vzdělání prohloubit a rozšířit. Ve výuce jsou žáci vedeni k samostatnosti a aktivnímu
přístupu. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si všímali ve svém okolí a ve společnosti problémů
souvisejících s občanským životem, zaujali stanovisko a konfrontovali s ostatními
která jsou součástí školního řádu, provádí se formou ústní i písemnou. Hodnotí se
schopnost žáků pracovat s předkládanými informacemi, schopnost samostatně prezentovat
své názory.
- 67 -
Přínos vyučovacího předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci
průřezových témat
Žák:
Žák:
- pracují v týmu;
Žák:
- jednají v souladu se zásadami společenského chování;
- jsou vedeni k aktivní účasti při různých humanitárních akcích.
s informacemi
Žák:
zdrojů.
Odborné kompetence
Žák:
- zvládají základní metody sebevzděláván
- 68 -
Žák:
- učí se obhajovat svůj názor;
- respektují výsledky práce a názory druhých;
-
dodržují normy společenského chování;
znají zásady správného jednání s lidmi;
-
váží si materiálních a duchovních hodnot;
dovedou jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat
kompromisní řešení.
Žák:
- využívají svých nabytých komunikačních dovedností k obhajobě péče o životní
prostředí;
-
vyhledávají a zpracovávají z různých informačních zdrojů poznatky, dokumenty a
zprávy o problematice životního prostředí.
Žák:
-
-
jsou motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře.
Žák:
- 69 -
6.5.2 Rozpis učiva
2. ročník
Žák:
charakterizuje současnou českou společnost,
její etnické a sociální složení, dovede
objasnit, do kterých společenských skupin
sám patří;
vysvětlí význam péče o kulturní hodnoty,
význam vědy a umění;
vyvodí z pozorování života kolem sebe
příčiny sociální nerovnosti a chudoby, uvede
postupy, jimiž lze do jisté míry chudobu
řešit;
vysvětlí, kam by se mohl obrátit, když se
dostane do sociální situace, kterou
nezvládne pouze vlastními silami;
objasní význam dobrých sousedských
vztahů a solidarity v komunitě;popíše
způsoby ovlivňování veřejnosti a najde
jejich konkrétní současné příklady;
vysvětlí, co se rozumí rovnoprávností mužů
a žen, uvede příklady, kdy je tato
rovnoprávnost porušována;
popíše specifika nejvýznamnějších
světových náboženství;
vysvětlí, čím mohou být nebezpečné
náboženské sekty a náboženský
fundamentalismus
popíše rozčlenění současného světa na
civilizační sféry a civilizace;
na konkrétním aktuálním bezpečnostním
nebo jiném problému soudobého světa
vysvětlí, jak problém vznikl, jak je řešen a
posoudí možné perspektivy vývoje;
objasní postavení ČR v Evropě a ve světě;
popíše skladbu a cíle EU, postavení ČR
v EU;
vysvětlí funkci OSN a NATO;
debatuje o globálních problémech
soudobého světa;
uvede příklady globalizace a diskutuje o
některých názorech na její důsledky.
Učivo
1. Člověk v lidském společenství
Lidská společnosti, tradiční, moderní,
současná česká společnosti, společenské
vrstvy, elity
Sociální nerovnost a chudoba v současné
společnosti – řešení krizových finančních
situací, sociální zajištění občanů,
zodpovědné hospodaření
Sociální role - komunita, sousedství, dav,
veřejnost
Postavení mužů a žen ve společnosti
Rasy, etnika, národy a národnosti,
majorita a minority. Klady vzájemného
obohacování a problémy soužití, migrace,
emigranti, azylanti
Kultura hmotná a duchovní
Víra a ateizmus, nejvýznamnější světová
náboženství a církve, náboženská hnutí,
sekty, náboženský fundamentalismus
2. Rozmanitost soudobého světa
Civilizační sféry a kultury, vyspělé státy
rozvojové země a jejich problémy,
konflikty v soudobém světě
Integrace a dezintegrace
Česká republika - svět – zapojení ČR do
mezinárodních struktur, NATO, OSN,
EU, válečné konflikty, globální problémy,
globalizace
- 70 -
3. ročník
Učivo
Žák:
popíše státní symboly ČR a některé české
1. Česká republika, Evropa a svět
národní tradice;
Český stát v průběhu dějin, vznik
vysvětlí význam událostí, které se pojí se
Československa v roce 1918
státními svátky
Státní a národní symboly, tradice české
na základě znalostí o demokracii vysvětlí, ve státnosti
kterých obdobích od vzniku ČSR do
Významné mezníky, události, tradice a
současnosti lze režim, který byl nastolen,
osobnosti moderní české státnosti: vznik
demokratický;
první republiky, první odboj,
objasní formy a způsoby boje
T.G.Masaryk a E.Beneš, Mnichov a
československých občanů za svobodu a
likvidace první republiky, vybrané
vlast, uvede některé významné osobnosti
osobnosti odboje během 2. světové války,
odboje;
zločiny nacismu, osvobození a poválečné
vysvětlí pojmy holocaust a genocida Romů; změny, komunistická diktatura 50. let,
popíše způsoby persekuce občanů, které
pražské jaro a okupace vojsky VS,
komunistický režim označil za své nepřátele, období normalizace , listopad 1989,
uvede konkrétní příklady boje proti
rozpad Československa
komunismu
charakterizuje demokracii a objasní, jak
demokracie dnešní doby funguje, jaké má
problémy (korupce, kriminalita...)
vysvětlí význam lidských práv, která jsou
zakotvena v českých zákonech – včetně práv
dětí, ví, kam se má obrátit, když jsou lidská
práva ohrožena;
vysvětlí funkci masových médií a dovede
aplikovat kritický přístup k nim a využívat
jejich nabídku pro svou zábavu a osobnostní
rozvoj
objasní úlohu demokratického státu;
popíše
český politický systém, objasní úlohu
politických stran a svobodných voleb;
na příkladech z dění v ČR a jejich obrazu
v médiích vyvodí, jaké projevy je možné
nazvat politickým radikalismem nebo
extremismem (neonacismem, rasismem) a
terorismem;
vysvětlí, proč je škodlivé a trestné
propagovat hnutí omezující lidská práva a
svobodu jiných lidí;
na příkladech ze společenského dění doloží
občanskou angažovanost a vysvětlí, proč je
důležitá;
debatuje o tom, jaké vlastnosti by měl mít
ideální občan demokratického státu;
- 71 -
2. Člověk jako občan
Základní hodnoty a principy demokracie
lidská práva – jejich obhajování, veřejný
ochránce lidských práv, práva dětí
Svobodný přístup k informacím, média
(tisk, televize, rozhlas, internet), kritický
přístup k médiím
Stát a jeho funkce, státy na počátku 21.
století
Ústava a politický systém ČR – veřejná
správa, obecní a krajská samospráva
politika, politické ideologie, politické
strany, volební systémy a volby
Politický radikalismus, extremismus,
česká extremistická scéna a její
symbolika, mládež a extremismus,
terorismus
občanská společnost a participace občanů
Politická kultura
Občanské ctnosti potřebné pro
demokracii a multikulturní soužití
dovede aplikovat zásady slušného chování a
řešení konfliktů;
objasní, co se rozumí šikanou a
vandalismem, posoudí, jaké mají tyto
negativní jevy důsledky.
4. ročník
Učivo
Žák:
popíše činnost policie, soudů, advokacie a
notářství;
objasní, kdy je člověk způsobilý k právním
úkonům a má trestní odpovědnost;
popíše, jaké závazky vyplývají ze smluv
běžných v praktickém životě a
z vlastnického práva;
dovede hájit své spotřebitelské zájmy, např.
uplatnění reklamace;
vysvětlí práva a povinnosti mezi dětmi a
rodiči, mezi manželi; dovede v této oblasti
práva vyhledat informace a pomoc při řešení
konkrétního problému;
dovede aplikovat postupy vhodného jednání,
stane-li se svědkem nebo obětí kriminálního
jednání (šikana, lichva, násilí, vydírání)
1. Člověk a právo
Právo a spravedlnost, právní stát
Právní řád, právní ochrana občanů, právní
vztahy
Soustava soudů v ČR
Vlastnické právo, smlouvy, odpovědnost
za škodu. Rodinné právo
Správní řízení
Trestní právo, trestní odpovědnost, tresty
a ochranná opatření, orgány činné
v trestním řízení ( policie, státní
zastupitelství, vyšetřovatel, soud),
specifika trestné činnosti a trestání
mladistvých
Notáři, advokáti, soudci
vysvětlí, jaké otázky řeší filozofie a
filozofická etika;
dovede používat vybraný pojmový aparát;
dovede pracovat s vybranými texty –
obsahová a formální dostupnost;
debatuje o praktických filozofických a
etických otázkách současnosti, krásné
literatury či jiných druhů umění;
vysvětlí odpovědnost člověka za jeho
postoje a jednání.
2. Člověk a svět ( praktická filozofie)
Filozofie a filozofická etika -význam
filozofie a etiky v životě člověka, pomoc
při řešení životních situacích;
Etiky – základní pojmy – morálka,
mravní hodnoty a normy, mravní
rozhodování a odpovědnost;
životní postoje a hodnotová orientace –
vlastní dobro a prospěch v kontrastu
s obecným dobrem a pomocí druhým.
- 72 -
6.6 Fyzika
Datum platnosti od: 1. 9. 2014 (počínaje 1. ročníkem)
Obecné cíle
Fyzika, jako jedna z přírodních věd, přispívá k hlubšímu pochopení přírodních jevů,
pojmů, zákonů. Vlastním cílem fyzikálního vzdělávání je výchova člověka, který bude
umět využít přírodovědných poznatků v profesním i odborném životě, klást si otázky o
okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.
Předmět se vyučuje v prvním ročníku čtyřletého odborného studia s týdenní
hodinovou dotací 1 hodina týdně. Náplň učiva zahrnuje téměř celou středoškolskou fyziku,
i když v menším rozsahu.
Pojetí výuky
Výuka navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy a rozvíjí je
vzhledem k profesnímu zaměření žáků. Poznatky jsou propojovány s odbornými předměty
a s odborným výcvikem. Ve všech tematických celcích by výuka měla vést k rozvoji
schopnosti aplikovat fyzikální poznatky v odborné složce vzdělávání a v každodenní praxi.
Při výuce se používají základní didaktické metody.
která jsou součástí školního řádu. Probíhá nejčastěji formou ústního zkoušení a písemných
testů. Při celkové klasifikaci je zohledňován aktivní a samostatný přístup k výuce a řešené
problematice.
- 73 -
Žáci:
- formulují své myšlenky srozumitelně a souvisle;
- vyjadřují se a vystupují v souladu se zásadami kultury projevu a chování.
Žáci:
- pracují v týmu;
Žáci:
- chápou fyziku jako součást kultury jedince a společnosti;
- znají přínos fyziky ve filozofii a v ostatních vědách;
Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s
informacemi
Žáci:
- využívají fyzikální kompetence při práci s informačními a komunikačními
technologiemi.
- využívají získané informace v diskusi k fyzikální, přírodovědné a odborné
tematice;
Odborné kompetence
Žáci:
- zvládají základní metody sebevzdělávání.
- jsou schopni logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché fyzikální problémy;
- jsou schopni pozorovat a zkoumat fyzikální jevy, provádět experimenty a měření,
zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;
- 74 -
Žáci:
- jsou schopni kritického myšlení, třídění informací, reálného pohledu na sebe a
okolní svět;
- respektují výsledky práce a názory druhých.
Žáci:
- chápou význam fyziky pro rozvoj nových technologií, které mají pozitivní vliv na
životní prostředí;
- získávají motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském
životě i odborné pracovní činnosti;
Žáci:
Žáci:
- 75 -
6.6.2 Rozpis učiva
1. Ročník
Výsledky vzdělávání
Učivo
Žák

- rozliší fyzikální veličiny, druhy pohybů;
- řeší jednoduché úlohy na pohyb
hmotného bodu;
- určí síly, které působí na těleso, a popíše,
jaký druh pohybu tyto síly vyvolají;
- určí mechanickou práci a energii při
pohybu tělesa působením stálé síly,
vysvětlí na příkladech platnost zákona o
zachování mechanické energie;
- určí výslednici sil působících na těleso;
- aplikuje Pascalův a Archimédův zákon
při řešení úloh;
- vysvětlí význam teplotní roztažnosti
látek v přírodě a technické praxi;
- vysvětlí pojem vnitřní energie soustavy
a způsoby její změny;
- popíše principy nejdůležitějších
tepelných motorů;
- popíše přeměny skupenství látek a jejich
význam v přírodě a technické praxi;
- popíše elektrické pole z hlediska jeho
působení na bodový elektrický náboj;
- řeší úlohy s elektrickými obvody
s využitím Ohmova zákona;
- popíše princip a praktické použití
polovodičových součástek s přechodem
PM;
- určí magnetickou sílu v magnetickém
poli vodiče s proudem;
- popíše princip generování střídavých
proudů a jejich využití v energetice;
Mechanika
Jednotky SI, převody základních jednotek
přímočarý pohyb, jeho rychlost a dráha
Newtonovy pohybové zákony, síly
v přírodě, gravitace
Kinetická a potenciální energie,
mechanická práce
Posuvný a otáčivý pohyb, skládání sil
Tlakové síly a tlak v tekutinách
- rozliší základní druhy mechanického
vlnění a popíše jejich šíření;
- charakterizuje základní vlastnosti
zvukového vlnění;
- chápe negativní vliv hluku a zná způsoby
ochrany sluchu;
- charakterizuje světlo jeho vlnovou
délkou a rychlostí v různých prostředích;
- řeší úlohy na odraz a lom světla;
- řeší úlohy na zobrazení zrcadly a
čočkami;
- vysvětlí optickou funkci oka a korekci
Vlnění a optika
Mechanické kmitání a vlnění
Zvukové vlnění
Světlo a jeho šíření
Zrcadla a čočky, oko
Druhy elektromagnetického záření,
rentgenovo záření
Termika
Teplota, teplotní roztažnost látek, využití
v praxi
Teplo, práce, přeměny vnitřní energie
Tepelné motory
Struktura pevných látek a kapalin, přeměny
skupenství
Elektřina a magnetismus
Elektrický náboj tělesa, elektrická síla
elektrické pole, kapacita vodiče
Elektrický proud v látkách, zákony
elektrického proudu, polovodiče,
Magnetické pole, magnetické pole
elektrického proudu, elektromagnetická
indukce, vznik střídavého proudu, přenos
elektrické
energie střídavým proudem
- 76 -
jeho vad;
- popíše význam různých druhů
elektromagnetického záření;
- popíše strukturu elektronového obalu
atomu z hlediska energie elektronu;
- popíše stavbu atomového jádra a
charakterizuje základní nukleony;
- vysvětlí podstatu radioaktivity a popíše
způsoby ochrany před jaderným zářením;
- popíše princip získávání energie
v jaderném reaktoru;
- charakterizuje Slunce jako hvězdu,
popíše objekty ve sluneční soustavě;
- zná příklady základních typů hvězd
Fyzika atomu
Model atomu, laser
Nukleony, radioaktivita, jaderné záření
Jaderná energie a její využití
Vesmír
Slunce, planety a jejich pohyb, komety
Hvězdy a galaxie
- 77 -
6.7 Chemie
Obecné cíle
Cílem předmětu je využívat chemické poznatky a dovednosti v profesním i občanském
životě a hledat odpovědi na otázky o okolním světě, založené na důkazech, logicky
uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché chemické problémy, komunikovat, vyhledávat a
interpretovat chemické informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace
k diskusi k přírodovědné i odborné tématice, porozumět základním ekologickým
souvislostem a postavení člověka v přírodě na základě získaných kompetencí v chemii a
zdůvodnit nezbytnost neustálého rozvoje, který je v souladu s přírodními zákony, posoudit
chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy
Učivo chemie tvoří vybrané poznatky obecné, anorganické, organické chemie a biochemie.
Větší důraz je kladen na obecnou chemii, která umožňuje pochopit základní principy
dalšího učiva.
Pojetí výuky
Ve výuce se využívají a prohlubují kompetence z chemie, fyziky, ekologie, biologie a
matematiky, kterých žáci nabyli na základní škole. Při výuce se používají základní
didaktické metody (výklad, řízený rozhovor, dialog, samostatná i skupinová práce, hry a
soutěže). Výuka je doplněna využíváním informačních technologií (internet, video
záznamy) a poznatky z dalších zdrojů (odborné časopisy)
Hodnocení vychází z klasifikačního řádu. Probíhá průběžně formou ústního a písemného
zkoušení. Hodnotí se zvládnutí učiva po teoretické stránce a jeho aplikace v praxi na
konkrétních příkladech s přihlédnutím k individuálním schopnostem žáků. Při celkové
klasifikaci je zohledňován aktivní a samostatný přístup k výuce a řešené problematice.
- 78 -
Žáci:
Žáci:
- pracují v týmu;
Žáci:
informacemi
Žáci:
technologiemi.
tematice;
Odborné kompetence
Žáci:
Žáci:
- 79 -
jsou schopni kritického myšlení, třídění informací, reálného pohledu na sebe a
okolní svět;
Žáci:
-
Žáci:
Žáci:
- 80 -
6.7.2 Rozpis učiva
1. ročník
Učivo
Žák:
1. Obecná chemie
- dokáže porovnat fyzikální a chemické
vlastnosti různých látek
- popíše stavbu atomu, vznik chemické
vazby
- popíše charakteristické vlastnosti
nekovů, kovů a jejich umístění
v periodické soustavě prvků
- popíše základní metody oddělování
složek ze směsí a jejich využití v praxi
- zná názvy a značky vybraných
chemických prvků a sloučenin
- tvoří chemické vzorce a názvy
vybraných
anorganických sloučenin
- vysvětlí podstatu chemických
reakcí a zapíše jednoduchou chemickou
reakci chemickou rovnicí
- provádí jednoduché chemické výpočty,
které lze využít v odborné praxi
Chemické látky a jejich vlastnosti
Částicové složení látek, atom, molekula
Chemická vazba
Chemické prvky, sloučeniny
Chemická symbolika
Periodická soustava prvků
Směsi a roztoky
Chemické názvosloví anorganických
sloučenin
Chemické reakce, chemické rovnice
Výpočty v chemii
Žák:
2. Anorganická chemie
- vysvětlí vlastnosti anorganických látek
- charakterizuje vybrané prvky a
anorganické sloučeniny, zhodnotí jejich
využití v odborné praxi a v běžném
životě, posoudí je z hlediska vlivu na
zdraví a životní prostředí
Vzduch, voda
Biogenní prvky a jejich sloučeniny
Významné kovové prvky a
sloučeniny
- 81 -
jejich
2. ročník
Žák:
Učivo
1. Organická chemie
- charakterizuje základní skupiny
uhlovodíků a jejich vybrané deriváty,
tvoří jednoduché chemické vzorce a
názvy
- uvede významné zástupce
jednoduchých
organických sloučenin, zhodnotí jejich
využití v odborné praxi a v běžném
životě, posoudí je z hlediska vlivu na
zdraví a životní prostředí
Vlastnosti atomu uhlíku
Základ názvosloví organických sloučenin
Základní typy reakcí
Organické sloučeniny v běžném životě
a praxi
Žák:
2. Biochemie
- charakterizuje biogenní prvky a jejich
sloučeniny
- charakterizuje nejdůležitější přírodní
látky
- popíše vybrané biochemické děje
Chemické složení živých organismů
Přírodní látky
Biochemické děje
- 82 -
6.8 Biologie a ekologie
Obecné cíle
Vyučovací předmět ekologie poskytuje žákům vědomosti a dovednosti z biologie, ekologie
a environmentalistiky. Soubor poznatků, dovedností a postojů je nezbytný pro využití
v dalších odborných předmětech, pro pracovní a osobní život žáků. V předmětu se naučí
využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě. Žáci si zopakují,
prohloubí a rozšíří učivo z biologie, ekologie a problematiky životního prostředí a seznámí
se s mechanismy působení člověka na ekosystémy a živé i neživé složky životního
prostředí. Naučí se analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy, pozorovat a
zkoumat přírodu a zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje. Budou umět vyhledávat a
interpretovat přírodovědné informace ekologickým souvislostem a postavení člověka
v přírodě a zdůvodní nezbytnost udržitelného rozvoje.
V afektivní oblasti směřuje vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
 motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i
odborné pracovní činnosti,
 pozitivní postoj k přírodě,
 motivaci k celoživotnímu vzdělávání.
Výchovně-vzdělávací cíle mají své těžiště ve výchově žáků ke vztahu k přírodě a její
ochraně. Žáci vybrané učivo z biologie, ekologie a problematiky životního prostředí
zopakují, prohloubí, rozšíří a seznámí se i s mechanizmy působení člověka na živé a neživé
složky životního prostředí.
Pojetí výuky
Předmět ekologie a biologie využívá mezipředmětových vztahů zejména s předměty:
fyzika (fyzikální jevy v přírodě), matematiky, informační a komunikační technologie
(vyhledávání informací), materiály, technologie s odborným výcvikem (zásady bezpečnosti
a ochrany zdraví, hygieny práce, vhodný výběr materiálů a technologií odpovídající
zásadám udržitelného rozvoje. Při vyučování jsou respektovány pedagogické zásady,
- 83 -
především názornost, přiměřenost a trvalost. Důraz je kladen na pochopení ekologických
souvislostí a postavení člověka v přírodě.
Vychází ze standardního školního klasifikačního řádu, s ohledem na individuální
požadavky integrovaných žáků. Při klasifikaci se zohlední dovednosti prokázané při
praktických cvičení a aplikace v oboru. Hodnocení je závislé na individuálních
vlastnostech dětí.
 po probrání určitých tématických celků písemné testy,
 průběžné ústní zkoušení ,
 hloubka porozumění poznatkům,
 schopnost aplikace poznatků při řešení problémů, aktivní přístup při řešení úkolu,
 diskuse k řešení ekologických problémů, návrhy řešení a jejich efektivita,
 míra osvojení dovedností při praktických cvičení,
 práce se zdroji informací.
Žáci:
Žáci:
- pracují v týmu;
Žáci:
- 84 -
informacemi
Žáci:
technologiemi.
tematice;
Odborné kompetence
Žáci:
Žáci:
okolní svět;
Žáci:
Žáci:
Žáci:
- 85 -
6.7.2 Rozpis učiva
1. ročník
Učivo
Žák:
 charakteristika názory na vznik a
vývoj života na Zemi;
 vyjádří vlastnosti slovy základní
vlastnosti živých soustav;
 popíše buňku jako základní stavební
a funkční jednotku života;
 vysvětlí rozdíl mezi prokaryotickou
a eukaryotickou buňkou;
 charakterizuje rostlinnou a
živočišnou buňku a uvede rozdíly;
 uvede základní skupiny organismů a
porovná je;
 objasní význam genetiky;
 popíše stavbu lidského těla a
vysvětlí funkci orgánů a orgánových
soustav;
 vysvětlí význam zdravé výživy a
uvede principy zdravého životního
stylu;
- uvede příklady bakteriálních,
virových a jiných onemocnění a
možností prevence
Žák:
 vysvětlí základní ekologické pojmy;
 charakterizuje abiotické (sluneční
záření, atmosféra, pedosféra,
hydrosféra) a biotické faktory
prostředí (populace, společenstva,
ekosystémy);
 charakterizuje základní vztahy mezi
organismy ve společenstvu;
 uvede příklad potravního řetězce;
 popíše podstatu koloběhu látek v
přírodě z hlediska látkového a
energetického;
- charakterizuje různé typy krajiny a
její využívání člověkem.
Základy ekologie
Vznik a vývoj života na Zemi
Vlastnosti živých soustav
Typy buněk
Rozmanitost organismů a jejich
charakteristika
Dědičnost a proměnlivost
Biologie člověka
Zdraví a nemoc
Ekologie
Základní ekologické pojmy
Ekologické faktory prostředí
Potravní řetězec
Koloběh látek v přírodě a tok energie
Typy krajiny
- 86 -
Žák:
 popíše historii vzájemného
ovlivňování člověka a přírody;
 hodnotí vliv různých činností
člověka na jednotlivé složky
životního prostředí;
 charakterizuje působení životního
prostředí na člověka a jeho zdraví;
 charakterizuje přírodní zdroje
surovin a energie z hlediska jejich
obnovitelnosti;
 posoudí vliv jejich využívání na
prostředí;
 popíše způsoby nakládání s odpady;
 charakterizuje globální problémy na
Zemi;
 uvede příklady chráněných území na
ČR a v regionu;
 uvede základní ekonomické, právní
a informační nástroje společnosti na
ochranu přírody a prostředí;
 vysvětlí udržitelný rozvoj jako
integraci enviromentálních,
ekonomických, technologických a
sociálních přístupů k ochraně
 zdůvodní odpovědnost každého
jedince za ochranu přírody, krajiny a
na konkrétním příkladu z občanského
života a odborné praxe navrhne řešení
vybraného enviromentálního problému
Vzájemné vztahy mezi člověkem a
životním prostředím
Dopady činností člověka na životní
prostředí
Přírodní zdroje energie a surovin
Odpady
Globální problémy
Ochrana přírody a krajiny
Nástroje společnosti na ochranu životního
prostředí
Zásady udržitelného rozvoje
Odpovědnost jedince za ochranu přírody a
životního prostředí
- 87 -
6.9 Matematika
Obecné cíle
Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova člověka, který bude umět používat
matematiku nejen v různých životních situacích, v zaměstnání, ale i v dalším studiu.
Matematické vzdělávání v odborném školství je důležitou součástí obecné vzdělanosti,
protože plní kromě funkce všeobecně vzdělávací i funkci průpravnou pro odbornou složku
vzdělávání. Přispívá k formování logického myšlení, rozvíjí intelektové schopnosti,
numerické dovednosti a také houževnatost, vytrvalost a kritičnost u žáků.
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák uměl:
využívat matematické pojmy,
- efektivně provádět operace s čísly, používat a převádět běžně používané jednotky,
- logicky uvažovat
- zkoumat a řešit problémy
- orientovat se v matematickém textu, porozumět zadání matematické úlohy,
- vyhodnotit informace v grafech, diagramech, tabulek
- aplikovat poznatky v odborném vyučování i běžném životě.
Pojetí výuky
Získání pozitivního vztahu k matematice vyžaduje vhodnou motivaci při výkladu nového
učiva a následném procvičování získaných dovedností na úlohách, které se vztahují
k řešení problémů odborné praxe nebo běžného života, důraz se klade také na
zdokonalování numerických dovedností žáků. V matematickém vzdělávání je kladen důraz
na výchovu přemýšlivého člověka, nikoliv na osvojení velkého množství teoretických
poznatků, vzorců, výpočetních postupů. Žák bude umět používat matematiku v různých
- 88 -
životních situacích. Matematika se vyučuje po celou dobu čtyřletého studia 3 hodiny týdně,
tj. 99 hodin v každém školním roce.
součástí školního řádu. Probíhá nejčastěji formou písemných testů. Při celkové klasifikaci
je zohledňován aktivní a samostatný přístup k výuce a řešené problematice.
Žáci:
Žáci:
- pracují v týmu;
Žáci:
informacemi
Žáci:
technologiemi.
tematice;
- 89 -
Odborné kompetence
Žáci:
Žáci:
okolní svět;
Žáci:
Žáci:
Žáci:
- 90 -
6.9.2 Rozpis učiva
1. ročník
Učivo
Žák:
Opakování učiva ze ZŠ
- provádí aritmetické operace
Celá čísla
Racionální čísla
Procentový a úrokový počet
Trojčlenka, úměry
Vyjádření neznámé ze vzorce
Žák:
Algebraické výrazy
provádí operace s mnohočleny
- provádí operace s výrazy obsahujícími
třetí mocninu dvojčlenu
- provádí rozklady mnohočlenů včetně
rozkladu rozdílu a součtu třetích mocnin
- provádí operace s lomenými výrazy
Počítání s mnohočleny
Vzorce, třetí mocnina dvojčlenu
Rozklady mnohočlenů
Lomené výrazy
Žák:
Řešení rovnic a nerovnic v množině R
- řeší lineární rovnice o jedné neznámé,
slovní úlohy
- řeší lineární nerovnice, výsledek zapisuje
intervalem
- řeší kvadratickou rovnici pomocí
diskriminantu
- řeší iracionální rovnice s neznámou pod
odmocninou
Lineární rovnice
Lineární nerovnice
Kvadratické rovnice
Iracionální rovnice
Slovní úlohy
s přirozenými a celými čísly 
- provádí aritmetické operace v množině
reálných čísel 
- používá různé zápisy reálných čísel
- provádí aritmetické operace se zlomky a
desetinnými čísly
- znázorní reálné číslo na číselné ose
- řeší praktické úlohy s využitím
procentového počtu 
- 91 -
2. ročník
Žák:
Učivo
4Lineár Lineární funkce, lineární rovnice
- rozlišuje jednotlivé druhy funkcí,
načrtne jejich graf a určí vlastnosti
- řeší lineární rovnice o jedné neznámé,
včetně slovních úloh 
- vyjádří neznámou z technického vzorce.
Lineární funkce a její graf
Konstantní funkce
Lineární rovnice o jedné neznámé
Slovní úlohy
Vyjádření neznámé z technického
Vzorce
Žák:
Lineární rovnice a nerovnice
- řeší lineární rovnice o jedné neznámé
včetně složitějších
- řeší lineární rovnice s parametrem 
- řeší soustavy lineárních rovnic i nerovnic
- řeší lineární nerovnice, výsledek zapisuje
intervalem, provádí operace s intervaly
(průnik) při řešení soustav nerovnic o jedné
neznámé
- řeší soustavy dvou lineárních nerovnic
graficky
Opakování složitějších lineárních rovnic
Rovnice s parametrem
Soustavy rovnic o dvou neznámých
Lineární nerovnice
Soustavy lineárních nerovnic o jedné
neznámé
Grafické řešení
Žák:
Kvadratická funkce, rovnice
- načrtne graf kvadratické funkce a určí její
vlastnosti
- řeší úplnou a neúplnou kvadratickou
rovnici rozkladem a pomocí vzorců
- řeší kvadratickou rovnici pomocí
diskriminantu
- rozloží kvadratický trojčlen
- řeší soustavy lineární a kvadratické
rovnice
- řeší kvadratické nerovnice rozkladem na
součin, pomocí nulových bodů
- řeší iracionální rovnice s neznámou pod
odmocninou
Funkce a její graf
Řešení úplné a neúplné kvadratické rovnice
Diskriminant
Rozklad kvadratického trojčlenu
Kvadratická rovnice s parametrem
Soustava lineární a kvadratické rovnice o
dvou neznámých
Kvadratické nerovnice
Početní, grafické řešení
Slovní úlohy
Rovnice s neznámou pod odmocninou
Žák:
Planimetrie
- užívá pojmy a vztahy: bod a přímka,
rovina, odchylka dvou přímek, vzdálenost
Základní pojmy a vztahy
Geometrické útvary a vlastnosti
- 92 -
bodu od přímky, vzdálenost dvou
rovnoběžek, úsečka a její délka, úhel a jeho
velikost 
- užívá věty o shodnosti a podobnosti
trojúhelníků
- užívá ve výpočtech Euklidovy věty i větu
Pythagorovu
- sestrojí trojúhelník, různé druhy
rovnoběžníkůurčí jejich obvod a obsah
Shodnost a podobnost trojúhelníků
Euklidovy věty
Pythagorova věta
Množiny všech bodů dané vlastnosti
Obvodový úhel
Obsahy a obvody rovinných obrazců
Řešení úloh z praxe
Konstrukční úlohy
3. ročník
Učivo
Žák:
Funkce
- rozlišuje různé druhy funkcí
- určí definiční obor i obor hodnot funkcí
- narýsuje nebo načrtne graf funkce a určí
její vlastnosti.
Pojem funkce
Definiční obor a obor hodnot
Graf funkce
Vlastnosti funkcí
Shrnutí poznatků
Žák:
Funkce – opakování
- načrtne graf exponenciální funkce
Exponenciální funkce
Exponenciální rovnice
Logaritmická funkce
Vlastnosti logaritmů
Logaritmická rovnice
- řeší exponenciální rovnice srovnávací
metodou a substitucí
- načrtne graf logaritmické funkce
- řeší logaritmy s využitím definice
logaritmu a vět o logaritmech
- řeší logaritmické rovnice
Žák:
- užívá pojem orientovaný úhel 
- rozlišuje jednotlivé druhy
goniometrických funkcí, načrtne jejich
grafy a určí vlastnosti
- řeší goniometrické rovnice
- řeší praktické úlohy s využitím sinovy a
kosinovy věty
- řeší praktické úlohy s využitím vztahů
mezi goniometrickými funkcemi
v pravoúhlém trojúhelníku
Goniometrie a trigonometrie
Orientovaný úhel
Goniometrické funkce – vlastnosti a grafy
Goniometrické rovnice
Řešení obecného trojúhelníka – sinova,
kosinova věta
Aplikace, pravoúhlý trojúhelník
- 93 -
4. ročník
Učivo
Žák:
Stereometrie
- určí objem a povrch základních těles i
s využitím trigonometrie
- určí objem a povrch komolých těles,
koule a jejích částí.
Povrchy a objemy těles
Základní tělesa, komolá koule a její
části
Žák:
Komplexní čísla
- provádí základní operace s komplexními
čísly
- vyjádří komplexní číslo v algebraickém i
goniometrickém tvaru
- používá při výpočtu mocniny
komplexního čísla Moivreovu větu
- řeší kvadratické rovnice v množině
komplexních čísel C
Pojem komplexního čísla
Algebraický tvar
Goniometrický tvar
Moivreova věta
Operace v C
Kvadratické rovnice v C
Žák:
Analytická geometrie
- provádí operace s vektory (součet vektorů,
násobení vektorů reálným číslem, skalární
součin vektorů)
- řeší analytické polohové a metrické
vztahy bodů a přímek
- užívá různá analytická vyjádření přímky
- užívá pojem kuželosečka, určí její
středové i obecné rovnice, vzájemnou
polohu kuželosečky a přímky
Soustava souřadnic v rovině
Vektory a operace s nimi
Přímka a její vyjádření
Vzájemná poloha přímek
Kuželosečky (kružnice, elipsa, …)
Vzájemná poloha přímky a kuželosečky
Žák:
Posloupnosti
- vysvětlí posloupnost jako zvláštní případ
funkce
- rozliší aritmetickou a geometrickou
posloupnost
- vysvětlí posloupnost jako zvláštní případ
funkce
- rozliší aritmetickou a geometrickou
posloupnost
Aritmetická
Geometrická
Základy finanční matematiky
- 94 -
Žák:
Kombinatorika, pravděpodobnost
- užívá vztahy pro počet variací, permutací
a kombinací bez opakování;
- počítá s faktoriály a kombinačními čísly;
variace, permutace a kombinace bez
opakování
Opakování a písemné práce
Opakování za 1. pololetí
- 95 -
6.10 Výtvarná příprava a techniky
Obecné cíle
Výtvarná příprava a výtvarné techniky propojuje oblast estetického vzdělávání
s výtvarnými technikami, spadající do oblasti odborných předmětů starožitnické činnosti.
Propojuje tedy oblast odborného a estetického vzdělávání. Účelem tohoto spojení je
propojit získané teoretické poznatky s výtvarnou praxí, v rámci níž dochází k upevňování
výukové látky skrze vlastní zkušenost a rozvíjet komplexně výtvarné vnímání,
představivost, fantazii a výtvarnou paměť. Cílem předmětu je seznámit žáky s výtvarnými
vyjadřovacími technikami, formovat jejich estetické
cítění a myšlení a vést je k pochopení uměleckořemeslné tvorby v rámci zvoleného oboru.
Prostřednictvím vlastního výtvarného vyjadřování žáka v základních a kombinovaných
výtvarných technikách, pak dospět k rozkrytí principu vzniku uměleckého díla. Dále má
předmět za cíl vést žáky k poznání vlastností a kvality jednotlivých materiálů v minulosti,
jejich uplatnění ve výtvarném pojetí uměleckého díla, uměleckého předmětu i design,
rozvíjení estetického vnímání specifičnosti jednotlivých technik. Seznamování
s rozmanitostí materiálů, technologií jejich zpracování a výtvarnými a výzdobnými
technikami vytváří povědomí o mistrovství umělců a uměleckých řemeslníků v minulosti a
dnes.
Výuka se skládá z dvou významných částí: Teorie výtvarných technik a výtvarná příprava.
Výtvarná příprava je zaměřená na praktické osvojování dovedností souvisejících
s teoretickými znalostmi jednotlivých technik. Učivo zahrnuje praktické seznámení se
základními výtvarnými technikami, jejich kombinacemi vedoucími až k experimentálním
činnostem, rozvíjí estetický cit a vnímavost vůči uměleckým dílům. Výuka vede
k pochopení zákonitostí perspektivního zobrazení, kompozičního řešení obrazu, barevné
kompozice, stylizace, grafických technik, technik kresby a malby a prostorové tvorby.
- 96 -
Součástí výuky je teoretický výklad všech náležitostí jednotlivých uměleckých technik a
objasnění jejich historického vývoje a úlohy v minulosti a současnosti. Obsah předmětu je
zaměřen především na kresbu, práci s barvou, modelování a grafiku, tj. kresebné, barevné,
fantazijní představy, ornamenty, písmo apod. Žákům je dán prostor pro vlastní plastické
studie skutečnosti - živé i neživé, návrhovou a výtvarně experimentální činnost. Při výuce
je kladen důraz na získání teoretické i výtvarné zkušenosti. Vyučující vede žáky k jejich
vlastnímu objevitelskému úsilí a seznamuje je s postupy realizace výtvarných představ.
Ve výuce nesmí chybět diskuse o výtvarném umění.
Pojetí výuky
Učivo podává přehled o materiálech a technikách volného i užitého, zejména evropského
umění. Objasňuje získávání surovin, technologii zpracování v historickém vývoji,
vlastnosti a možnosti využití jednotlivých materiálů. Seznamuje žáky s klasickými i
moderními výtvarnými technikami i technikami jednotlivých výtvarných oborů. Žáci se
také učí vnímat význam výtvarného umění, kultivují svůj vztah k prostředí, ve kterém žijí
v návaznosti na získané vědomosti o výtvarné kultuře. Žáci získají přehled o jednotlivých
technikách výtvarného umění, způsobech práce, v návaznosti na historii vývoje
jednotlivých oblastí. Ve vlastní tvorbě pak uplatní tyto teoretické poznatky. Učivo
navazuje na znalosti chemie a fyziky na základní škole. Je úzce provázáno s předměty
podílející se na profesní přípravě žáků: Užité umění, dějiny umění, znalectví, památková
péče, odborný výcvik.
Žáci jsou hodnoceni podle klasifikačního řádu s ohledem na požadavky integrovaných
žáků. Klasifikační metody jsou známkování a slovní hodnocení. Objektivní metodou
zjištění a ověření nabytých znalostí jsou písemné testy, ústní zkoušení, hodnocení kvality a
komplexnosti pracovního sešitu a hodnocení výtvarných prací. Vedle ústního a písemného
přezkoušení z probrané látky tematických celků jsou důležitou součástí hodnocení žáků i
aktivita, mimořádné znalosti ve vyučovacích hodinách i při praktických cvičeních.
Žáci:
- 97 -
-
vyjadřují se a vystupují v souladu se zásadami kultury projevu a chování.
Žáci:
- pracují v týmu;
Žáci:
informacemi
Žáci:
technologiemi.
tematice;
Odborné kompetence
Žáci:
Žáci:
okolní svět;
Žáci:
- 98 -
Žáci:
Žáci:
- 99 -
6.10.2 Rozpis učiva
1. ročník
Učivo
Žák:
1. teorie kresby
Orientuje se v základní terminologii, popíše
podstatu kresby jako výrazového a
zobrazovacího prostředku. Popíše úlohu
umělecké interpretace v kresbě. Orientuje se
v zobrazovacích a ilusivních možnostech
kresby. Popíše druhy podkladových
materiálů pro kresbu, kresebné materiály a
způsoby jejich fixace. Popíše náležitosti
uchovávání kreseb a adjustace.
úloha kresby, pojmy kresby, definice
pojmů, techniky dosažení iluze objemu,
kresebné prostředky, podkladové
materiály, náměty, fixativy, způsob
uložení a adjustace
Žák:
2. historie kresby
Rámcově se orientuje v historii kresby a
v jejím vývoji. Vyjmenuje významné
kreslíře. Popíše úlohu kresby v historii
zobrazování i současném umění a proměny
její výuky. Analyzuje proměny v iluzivním
zobrazování. Popíše druhy perspektivy a kdy
se nejvýrazněji uplatňovaly. Porovná a
popíše významovou, reverzibilní a lineární
perspektivu, vyklápění a zobrazování
v pásech.
Vývoj kresby, významní kreslíři, vývoj
výuky kresby, proměny postavení kresby
jako uměleckého oboru, kresba
v současnosti. Historie perspektivy.
Žák:
3. techniky kresby
Orientuje se v terminologii, žák se seznámí
se základními technikami kresby. Zhotoví
vzorník jednotlivých kresebných technik. U
každé techniky popíše složení kresebného
materiálu, postup práce s ním a způsob
fixace.
Druhy kreslířských prostředků-suchéširoká stopa, úzká stopa, tekuté
-grafit, tužka, pastel, rudka, uhel, kovová
tužka, pero a tuš, pastelky,
Žák:
4. výtvarná příprava
Používá zásady perspektivního zobrazování
hranatých a rotačních těles.
Pracuje s linií, tvarem, plochou
Zobrazí pohyb pomocí čar,
vytvoří různé druhy stínování tužkou
zhotoví stínováním objem základních
geometrických těles, stínování objemůměkký model-drapérie
ovládá nástroje pro kresbu-tužka, uhel,
Techniky rozkreslení, lineární a stínovaná
kresba, perspektiva, zátiší, draperie,
krajina, detail, portrét, barevné spektrum,
fantazijní kresba,
Vzorník kresebných technik- materiál pro
seznámení se základními kresebnými
technikami a materiály
- 100 -
pastel, pero, štětec,tuš
nakreslí jednoduché zátiší s předmětnými
motivy. Vytvoří studijní kresbu přírodnin.
Nakreslí studijní kresbu krajiny, detail.
Vytvoří expresivní barevnou kresbu podle
vlastní představy. Využívá základní znalosti
stylizace. Používá zásady celkového
rozvržení a kompozice obrazu.
Volí vhodné kresebné prostředky pro
vyjádření námětu.
Vytvoří barevné spektrum, popíše a
uplatňuje optické účinky barev, kontrast,
valér, tón
Žák:
5. Teorie malby
orientuje se v základní terminologii.
Popíše spektrální kruh.
Orientuje se v základním vybavení pro
malíře a v základních materiálech pro
malbu.
U každé techniky zná složení barev, čím
jsou ředěny, druhy podkladů.
Ovládá rozdělení štětců a jejich použití.
Zná druhy fixací povrchu malby pro jejich
uchování.
Provádí samostatné srovnávání podle
charakteristických znaků jednotlivých
technik.
Zná optické a psychické účinky barev,
Orientuje se v jejich dělení, míchání a práci
s nimi.
Úloha malby, pojmy malby, definice
pojmů, náměty, způsob uložení a
adjustace,
Materiály pro malbu - podkladové
materiály, pigmenty, barviva, pojidla,
média, oleje, pryskyřice, klihy, škroby,
rozpouštědla, vosky, podložky, podklady,
pomůcky, štětce, fixace, adjustace,
Barva a její funkce – barvy základní,
komplementární, valéry, míchání, ředění,
barevné kontrasty.
Světelná perspektiva a intenzita barvy ve
vztahu k vzdálenosti
Emoční výrazovost barev
Žák:
6. Historie malby
Rámcově se orientuje v historii malby a
v jejím vývoji.
Vyjmenuje významné malíře.
Popíše úlohu malby v historii zobrazování i
současném umění a proměny její výuky.
Analyzuje proměny v zobrazování
v návaznosti na vývoj malby.
Popíše proměny postavení malíře
v návaznosti na námětové okruhy.
Vývoj malby, významní malíři, vývoj
výuky malby, proměny postavení malby
jako uměleckého oboru, malba
v současnosti, Hierarchie námětů.
- 101 -
Žák:
7. Techniky malby
Orientuje se v tradičních, moderních a
zvláštních technikách malby.
Popíše jednotlivé techniky, jejich
zákonitosti, složení, vlastnosti, způsob práce
s nimi, adjustace
Tradiční techniky: akvarel, kvaš, tempera,
olejomalba, akryl, enkaustika, pastel,
techniky nástěnné malby,
Moderní techniky: laminátová malba,
emaily, disperzní barvy, epoxidové barvy,
Zvláštní techniky: malba na skle
Žák:
8. Výtvarná příprava
vytvoří barevný spektrální kruh
používá barvy, mícha je, ředí;
používá barvy v kontrastu, vyjadřuje
světelné jevy na modelu, buduje prostor
barvou
vytvoří barevný přepis viděné
Zná psychické účinky barev a využívá jich
pro vyjádření atmosféry
Zhotoví vzorník malířských technik
Volí vhodně techniku pro konkrétní námět
Vzorník barev-Barvy základní,
komplementární, valéry, míchání, ředění,
rozmývání, lavírování, barevné kontrasty,
barvy teplé, studené,
barevný kruh
Jednoduché zátiší s předmětnými motivy
Studijní malba krajiny nebo zástavby
Vzorník malířských technik- materiál pro
seznámení se základními malířskými
- 102 -
2. ročník
Žák:
užívá odbornou terminologii
objasní principy tvorby volné a užité
grafiky
Popíše základní principy a dělení užité
grafiky
Popíše základní druhy písma a stavbu
písma
Objasní úlohu užité a volné grafiky a
souvislosti mezi grafikou a písmem
Rámcově se orientuje v teorii typografie a
práci s písmem
Žák:
Rámcově se orientuje v historii grafiky a
v jejím vývoji. Vyjmenuje významné
grafiky. Porovná a popíše rozdíly mezi
volnou a užitou grafikou. Rámcově se
orientuje v historii a vývoji písma a
knihtisku.
Žák:
Popíše zákonitosti grafického listusignatura, náklad, číslování listů, název
díla
Pozná jednotlivé techniky z graf. listu
Popíše jednotlivé grafické techniky, jejich
zákonitosti, postup zhotovení matrice a
tisku, pomůcky a materiály .
Žák:
Používá grafickou stylizaci v přípravných
kresbách
Zhotoví vzorník grafických technik
Učivo
9. Teorie grafiky
úloha grafiky, Pojmy grafiky, definice
pojmů, náměty, způsob uložení a adjustace,
původní a reprodukční volná a užitá grafika,
tisk, náklad a limit tisku, barevná grafika,
Materiály a pomůcky, materiály pro štoček nože, rydla a jehly, leptadla a materiály pro
kryty, grafický líh, tiskařské barvy, ředidla a
sikativy, druhy papírů na tisk.
Užitá grafika a písmo, úloha a pojmy užité
grafiky, základní druhy písma, pojmy
typografie
10. Historie grafiky
Volná grafika, významní grafici,
Užitá grafika, významní grafici,
Písmo, vývoj písma, významní typografové,
vývoj knihtisku,
11. Grafické techniky
Originální tiskové techniky:
Tisk z výšky – kamenoryt, dřevoryt,
dřevořez, linořez, linoryt, kovořez a kovoryt
Tisk z hloubky – mědiryt, oceloryt,
tečkovaná rytina, suchá jehla, mezzotinka,
lept a jeho druhy – čárkový, měkký,
akvatinta.
Tisk z plochy - litografie, monotyp,
Tisk skrz síto-sítotisk
Malířské grafické techniky: Monotypie,
Fotografické grafické techniky:
Fotografické tisky, průsvit,
12. Výtvarná příprava
Ornament- grafická stylizace, přípravné
kresby se znaky grafických technik
Vzorník grafických technik - materiál pro
seznámení se základními grafickými
- 103 -
Zhotoví tiskové matrice v základních
grafických technikách a samostatně je
otiskne
Používá znalosti jak pracovat v grafické
dílně
Objasní principy tvorby užitných
grafických materiálů
Samostatně pracuje se sdělovanou
informací, které umí dát odpovídající
grafickou podobu
Výtvarné zpracování drobnější užité grafiky
(knižní ilustrace, knižní přebal, vizitka,
plakát aj.)
Užití písma v ploše ve spojení s obrazem
Žák:
13. teorie trojrozměrné tvorby
úloha trojrozměrné tvorby v minulosti a
dnes, Pojmy, definice pojmů, náměty,
materiály
modelovací náčiní a materiály
používá odbornou terminologii, definuje
obor a jeho úlohu v historii
definuje pojmy trojrozměrné tvorby
propojuje znalosti materiálů a pomůcek se
znalostí jednotlivých technik
vyjmenuje náměty
dokáže odlišit plastiku od skulptury
Žák:
14. historie trojrozměrné tvorby
Historický vývoj, postavení řemesla a
umělce, významní umělci,
popíše vývoj technik trojrozměrné tvorby
v historických souvislostech.
nastíní postavení umělce v minulosti a
dnes, uvede významné umělce
Žák:
zná a popíše jednotlivé sochařské techniky,
způsob zhotovení, materiál, postup,
pomůcky
Žák:
využije zkušeností z kresby a malby při
realizování figurální tematiky v reliéfu a
prostoru
vytváří trojrozměrné studie
zvládá zákonitosti modelování reliéfu
zná principy odlévání a zpracování sádry
15. techniky trojrozměrné tvorby
Základní dělení technik podle vztahu
k hmotě předmětu a užití:
skulptivní techniky (sochařské technikykamenosochařství, řezbářství, rytectví,
glyptika, dále různé druhy inkrustace, ražba
mincí, aj.)
plastické techniky (štukatura, litectví
nejrůznějších materiálů /kovů, keramiky/ a
jejich využití)
16. Výtvarná příprava.
Modelování jednoduchých přírodních
motivů
Nosná konstrukce figury z drátu
Forma a odlitek
Reliéfní studie skupiny těles
- 104 -
zhotoví drobnější formu a vlastní odlitek
popíše základní modelovací náčiní a
materiály
Žák:
využije zkušeností z kresby a malby při
návrhu výlohy či prodejny
umí vhodně zakomponovat předem
dané prvky do existujícího prostoru
nachází vhodná barevná, tvarová a
proporční řešení prostorových kompozic
ovládá rámcově zásady paspartování a
rámování
adekvátně určí způsob adjustace
konkrétních uměleckých technik
17. Instalace a základy aranžování
harmonická skladba prvků
v prostoru
barevná a tvarová kompozice
v prostoru
prezentace předmětů ve vztahu k lidskému
vnímání; figura a pozadí
adjustace výtvarných prací a uměleckých
děl
Typy paspart a zákonitosti rámování
- 105 -
6.11 Tělesná výchova
6.11.1 Pojetí vyučovacího předmětu:
Obecné cíle
1. Získání kladného vztahu k pohybovým činnostem jako předpokladu a motivaci pro zdravý
životní styl.
2. Rozvoj pohybových schopností a dovedností důležitých při využívání volného času.
3. Předání informací z oblasti sportu a tělesné kultury.
Tělesná výchova je předmětem, kde dochází ke kultivaci především fyzické stránky osobnosti
žáka a v rámci vzdělávání k naplnění starořeckého ideálu kalokagathie, tedy spojení duševní a
fyzické krásy. Obsah učiva je rozdělen do tematických celků, realizovaných /a
realizovatelných/ v různých sportovních prostředích. Výuka je zaměřena na rozvoj
pohybových dovedností v těchto oblastech: sportovní a pohybové hry, kondiční cvičení,
gymnastika, atletika, lyžování, turistika a sporty v přírodě.
Pojetí výuky
Tělesná výchova patří do oblasti vzdělávání pro zdraví. Výuka je realizována převážně
formou praxe. V podzimních a jarních měsících částečně v přírodě. Vzhledem k tomu, že
škola nemá hřiště, je výuka atletických disciplín značně omezena. K doplnění praxe slouží
kurzy. Audiovizuální technika a přednášky jsou využívány jako teoretické doplnění výuky.
Tělesná výchova je povinná pro všechny žáky, s výjimkou dlouhodobých nebo krátkodobých
uvolnění. Pro žáky s částečným osvobozením nebo lékařem doporučeným cvičením je
zavedena zdravotní tělesná výchova. Součástí vzdělání je účast žáků ve sportovních soutěžích.
Mezipředmětové vztahy: Biologie a ekologie, Informační a komunikační technologie,
Občanská nauka.
- 106 -
Při hodnocení v tělesné výchově musíme brát zřetel na rozdílné předpoklady jednotlivých
žáků pro pohybovou činnost, vzhledem k jejich genetickým předpokladům, biologickému
věku a rozdílnému stupni rozvoje pohybových dovedností, se kterými žáci přicházejí ze
základní školy. Z těchto důvodů postupujeme při hodnocení podle následujícího pořadí:
1. Přístup k předmětu a snaha o splnění jednotlivých požadavky,
2. Subjektivní i objektivní zlepšení v požadovaných pohybových dovednostech,
3. Znalost a dodržování zásad bezpečnosti a pravidel,
4. Výkonnost.
Žáci:
Žáci:
- pracují v týmu;
Žáci:
informacemi
Žáci:
technologiemi.
tematice;
- 107 -
Odborné kompetence
Žáci:
Žáci:
okolní svět;
Žáci:
Žáci:
Žáci:
- 108 -
1. ročník
Učivo
Žák:
1. Péče o zdraví
zdůvodní význam zdravého životního
stylu
- dovede posoudit vliv pracovních
podmínek a
povolání na své zdraví v dlouhodobé
perspektivě a ví, jak by mohl
kompenzovat
jejich nežádoucí důsledky
- dovede posoudit psychické, estetické a
sociální
účinky pohybových činností
- popíše vliv fyzického a psychického
zatížení na lidský organismus
- orientuje se v zásadách zdravé výživy a v
jejích alternativních směrech
- objasní důsledky sociálně patologických
závislostí na život jedince, rodiny a
společnosti a vysvětlí, jak aktivně chránit
svoje zdraví
- diskutuje a argumentuje o etice
v partnerských vztazích, o vhodných
partnerech a o odpovědném přístupu k
pohlavnímu životu,
- kriticky hodnotí mediální obraz krásy
lidského těla a komerční reklamu, dovede
posoudit prospěšné možnosti kultivace a
estetizace svého vzhledu
Zdraví
Žák:
Zásady jednání v situacích osobního
ohrožení a za mimořádných událostí
- dovede rozpoznat hrozící nebezpečí a ví,
jak se
doporučuje na ně reagovat
První pomoc
- prokáže dovednosti poskytnutí první
pomoci
sobě a jiným
Činitelé ovlivňující zdraví: životní prostředí
životní styl, pohybové aktivity, výživa a
stravovací návyky, rizikové chování aj.
duševní zdraví a rozvoj osobnosti, sociální
dovednosti, rizikové faktory poškozující
zdraví odpovědnost za zdraví své i druhých,
péče o veřejné zdraví v ČR, zabezpečení v
nemoci, práva a povinnosti v případě
nemoci nebo úrazu.
Partnerské vztahy, lidská sexualita
Prevence úrazů a nemocí
Mediální obraz krásy lidského těla,
komerční reklama
Mimořádné události (živelné pohromy,
krizové
situace aj.)
Základní úkoly ochrany obyvatelstva
(varování,
evakuace)
První pomoc
- úrazy a náhlé zdravotní příhody
- poranění při hromadném zasažení
obyvatel
- 109 -
- stavy bezprostředně ohrožující život
Žák:
2. Teoretické poznatky
- volí sportovní vybavení (výstroj a
výzbroj)
odpovídající příslušné činnosti a okolním
podmínkám (klimatickým, zařízení,
hygieně,
bezpečnosti) a dovede je udržovat a
ošetřovat
- komunikuje při pohybových činnostech –
dodržuje smluvené signály a vhodně
používá
odbornou terminologii
- dokáže vyhledat potřebné informace z
oblasti
zdraví a pohybu
- dovede o pohybových činnostech
diskutovat,
analyzovat je a hodnotit
- uplatňuje zásady sportovního tréninku
- pomůže při organizaci turnajů soutěží
- dodržuje hygienu
Žák:
- ovládá kompenzační cvičení k regeneraci
tělesných a duševních sil, i vzhledem k
požadavkům budoucího povolání
- uplatňuje osvojené způsoby relaxace
- dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost
vytrvalost, obratnost a pohyblivost
Význam pohybu pro zdraví, prostředky ke
zvyšování síly, rychlosti, vytrvalosti,
obratnosti a pohyblivosti, technika a
taktika,
zásady sportovního tréninku
Odborné názvosloví, komunikace
Výstroj, výzbroj, údržba
Hygiena a bezpečnost, vhodné oblečení –
cvičební úbor a obutí, záchrana a dopomoc,
zásady chování a jednání v různém
prostředí,
regenerace a kompenzace, relaxace
Pravidla her, závodů a soutěží
Rozhodování, zásady sestavování a vedení
sestav všeobecně rozvíjejících nebo cíleně
zaměřených cvičení
Pohybové testy, měření výkonů
Zdroje informací
3. Pohybové dovednosti
Tělesná cvičení
Pořadová, všestranně rozvíjející, kondiční,
koordinační, kompenzační, relaxační aj.
Gymnastika
- zvládá základní cviky a jednoduché
sestavy
(kotoul vpřed, vzad, stoj na rukou s
dopomocí,
gymnastické poskoky)
- je schopen sladit pohyb s hudbou
- tvoří základní gymnastické sestavy
- relaxuje při hudbě
- předvede atletické rozcvičení (abecedu)
- provádí rychlostní běh
- provádí vytrvalostní běh
- vyjmenuje a používá základní pravidla
jednotlivých pohybové hry
- zpracovává zápisy z utkání ve spolupráci s
učitelem
- rozliší fair play chování od nesportovního
Sportovní gymnastika
– cvičení na nářadí (hrazda, kruhy, koza,
kůň, žebřiny)
- cvičení s náčiním (švihadlo)
- akrobacie (kotoulové řady, přemety, stoj
na rukou, stoj na hlavě, poskoky)
- šplh (lano, tyč)
Rytmická gymnastika, tanec
Aerobik
Atletika
Atletická abeceda
Rozvoj rychlosti a vytrvalosti
Starty
- 110 -
chování
- pracuje v týmu
- používá týmové herní činnosti
- dovednosti uplatňuje ve hře
Pohybové hry
Význam sportovních her pro rozvoj herních
dovedností, herního myšlení
Improvizace
Herní role a funkce (hráč v poli, brankář,
kapitán, rozhodčí)
Základní pravidla osvojovaných
sportovních
her
Specifika bezpečnosti a hygieny při
sportovních hrách
Volejbal – předvede spodní podání, odbití
obouruč vrchem a spodem a přijme
podání
Basketbal – předvede různé druhy
přihrávek,
driblink a střelbu z místa
Florbal – vede míček, přihraje míček
forhendem a bekhendem, předvede střelbu
z místa do branky
Volejbal - odbití obouruč vrchem
- odbití obouruč spodem
- spodní podání
- přihrávka podání
- průpravná cvičení
- hra
Ringo – předvede podání a chycení ringo
kroužku
Frisbee – předvede jakýkoli typ odhozu
disku a
chytí ho
Badminton – předvede správné držení
rakety a
dokáže podat přes síť. Dokáže odehrát
míček
forhendem i bekhendem.
Basketbal – driblink na místě a v pohybu
- přihrávky – obouruč, obouruč - o zem, jednou rukou
- střelba z místa
- rozskok a vhazování
- hra
Stolní tenis - předvede správné držení
rakety a dokáže podat přes síť. Dokáže
odehrát míček forhendem i bekhendem.
- zvládne základní prvky sebeobrany
- pozná ukazatele tělesné zdatnosti
- používá základní pádovou techniku
- uvědomuje si následky bojových činností
a jejich zneužití
 získá znalosti o značení turistických
cest
 zvládne základy táboření a pobytu a
chování v přírodě
 zvládne orientaci v terénu na
základě přírodních jevů
 zvládne práci s mapou a buzolou
 seznámí se v praxi s některými
problémy ochrany přírody a
působení člověka na ni
Florbal – vedení míčku
- přihrávky forhendem a
bekhendem
- střelba z místa
- činnost brankáře
- hra
Ringo – průpravná cvičení
- hra
Frisbee
Ultimate Frisbee – házení a chytání
disku
- hra
Discgolf
Badminton – držení rakety
podání
průpravná cvičení
- 111 -
hra – dvouhra i čtyřhra
- absolvuje testy zdatnosti vytvořené
učitelem TV
- posiluje podle vlastních potřeb (objem,
síla,
tvarování postavy)
- vyrovnává posilovací cvičení
protahováním a
uvolňováním svalových skupin
- je seznámen s kondičními programy:
kalanetika, pilates
- posiluje s náčiním (gumy, činky, švihadla,
obruče, fitbally, owerbally a bosu)
Stolní tenis – držení pálky
podání
pravidla
Úpoly
Základní přiměřená sebeobrany (proti
škrcení,
kopům a úderům paží)
Pádové techniky, přetahy a přetlaky,
zvedání a
nošení
Turistika a sporty v přírodě
Příprava turistické akce
Orientace v krajině
Orientační běh
Testování tělesné zdatnosti:
Motorické testy
Kondiční posilování
Posilovací programy (zvyšování síly,
nabírání
svalového objemu, redukce váhy, tvarování
svalstva)
Kompenzační cvičení
- bodystyling s využitím náčiní (gumy,
činky,
švihadla, obruče, fitbally, owerbally a
bosu)
Žák:
- zvolí vhodná cvičení ke korekci svého
zdravotního oslabení a dokáže rozlišit
vhodné a
nevhodné pohybové činnosti vzhledem k
poruše svého zdraví
- je schopen zhodnotit své pohybové
možnosti a dosahovat osobního výkonu
z nabídky pohybových aktivit
4. Zdravotní tělesná výchova
Dle doporučení lékaře
Speciální korektivní cvičení podle druhu
oslabení
Pohybové aktivity, zejména gymnastická
cvičení, pohybové hry
Kontraindikované pohybové aktivity
- 112 -
2. ročník
Žák:
- zdůvodní význam zdravého životního
stylu
podmínek a
kompenzovat
sociální
zatížení
na lidský organismus
svoje zdraví
Žák:
jak se doporučuje na ně reagovat
První pomoc
pomoci sobě a jiným
Učivo
1. Péče o zdraví
Zdraví
zdraví
odpovědnost za zdraví své i druhých, péče
o veřejné zdraví v ČR, zabezpečení v
nemoci nebo úrazu
komerční reklama
krizové
situace aj.)
(varování,
evakuace)
První pomoc
obyvatel
- 113 -
Žák:
výzbroj)
hygieně, bezpečnosti) a dovede je udržovat
a ošetřovat
používá odbornou terminologii
oblasti zdraví a pohybu
diskutovat, analyzovat je a hodnotit
- dodržuje hygienu
 ovládá kompenzační cvičení k
regeneraci
tělesných a duševních sil, i vzhlede k
požadavkům budoucího povolání,
uplatňuje osvojené způsoby relaxace
 dovede rozvíjet svalovou sílu,
rychlost, vytrvalost, obratnost a
pohyblivost
 zvládá základní cvičení na nářadí
(skok přes kozu, sestava na hrazdě,
kruzích a kladině)
 zvládá základní cviky a jednoduché
sestavy (kotoul vpřed, vzad, stoj na
rukou s dopomocí, gymnastické
poskoky)
 je schopen sladit pohyb s hudbou
 tvoří základní gymnastické sestavy
 relaxuje při hudbě
 předvede atletické rozcvičení
(abecedu)
 provádí rychlostní běh
 provádí vytrvalostní běh
 vyjmenuje jednotlivé druhy
taktika,
prostředí, regenerace a kompenzace,
relaxace
Zdroje informací
Tělesná cvičení
Gymnastika
- cvičení na nářadí (hrazda, kruhy, koza,
kůň, žebřiny, kladina, švédská bedna)
- cvičení s náčiní (švihadlo)
Aerobik
Atletika
Atletická abeceda
Starty
Terénní běh
- 114 -
atletických startů
 používá základní metodické postupy Pohybové hry
pro získávání atletických dovednost
 vyjmenuje a používá základní
Improvizace
pravidla
 zpracovává zápisy z utkání
 rozliší fair play chování od
sportovních her Specifika bezpečnosti a
nesportovního chování
hygieny při sportovních hrách
 pracuje v týmu
 používá týmové herní činnosti
 dovednosti uplatňuje ve hře
- spodní a vrchní podání
Volejbal – předvede spodní a vrchní
podání, odbití obouruč vrchem a
- útočný úder
spodem, útočný úder a přijme podání.
- blok
Zablokuje útočný úder soupeře.
- hra
přihrávek, driblink a střelbu z místa a
v pohybu
forhendem a bekhendem, předvede
střelbu z
místa a z pohybu do branky
kroužku
Frisbee – předvede dva typy odhozů
disku a chytí ho
odehrát míček forhendem i
bekhendem
bekhendem
Basketbal – driblink na místě a v
pohybu
- přihrávky – obouruč,
obouruč o zem, jednou
rukou
- střelba z místa a v pohybu
- hra
bekhendem a lobem
- střelba z místa a z pohybu
- hra
- hra
Frisbee
Ultimate Frisbee – házení a
chytání disku
- hra
Discgolf
- 115 -
 zvládne základní prvky sebeobrany
 pozná ukazatele tělesné zdatnosti
 používá základní pádovou techniku
 uvědomuje si následky bojových
činností a jejich zneužití
podání
 zná základní pravidla pobytu na
horách
 zná a dodržují zásady bezpečného
pohybu na sjezdových a běžeckých
tratích a při horských túrách
 umí ošetřovat sjezdové a běžecké
lyže
 má základní znalosti o lyžařské
výzbroji a výstroji
 má základní znalosti o technice
mazání lyží a výběru vosků
 získá základní znalosti o vývoji lyží
a historii i současnosti lyžování
 získá základní znalosti o pořádání
sjezdových a běžeckých závodů
 získá znalosti o metodice výuky
sjezdového a běžeckého lyžování
osvojí si dovednosti alpského
lyžování smykovými oblouky
získají základní dovednosti
carvingového sjezdování osvojí si
základní dovednosti klasické a
bruslařské techniky
podání
pravidla

absolvuje testy zdatnosti vytvořené
učitelem TV
Motorické testy

posiluje podle vlastních potřeb
(objem, síla, tvarování postavy)
vyrovnává posilovací cvičení
protahováním a uvolňováním
svalových skupin
je seznámen s kondičními
programy: kalanetika, pilates
posiluje s náčiním (gumy, činky,
švihadla, obruče, fitbally, owerbally
a bosu)
zvolí vhodná cvičení ke korekci
svého zdravotního oslabení a
dokáže rozlišit vhodné a nevhodné
pohybové činnosti vzhledem k




Úpoly
škrcení, kopům a úderům paží)
zvedání a nošení
Lyžování:
Základy sjezdového lyžování (zatáčení,
zastavování, sjíždění i přes terénní
nerovnosti)
Základy běžeckého lyžování
Chování při pobytu v horském prostředí
Ošetření sjezdových a běžeckých lyží
Mazání lyží a výběr vosků
Historie a současnost lyžování
Testování tělesné zdatnosti
nabírání svalového objemu, redukce váhy,
tvarování svalstva)
Bodystyling s využitím náčiní (gumy,
činky, švihadla, obruče, fitbally, owerbally
a bosu)
- 116 -
 je schopen zhodnotit své pohybové
možnosti a dosahovat osobního
výkonu z nabídky pohybových
aktivit
Žák:
 zvolí vhodná cvičení ke korekci
je schopen zhodnotit své pohybové
možnosti a dosahovat osobního výkonu z
nabídky pohybových aktivit
oslabení
3. ročník
Žák:
stylu
podmínek a
kompenzovat
sociální
zatížení
svoje zdraví
Učivo
1. Péče o zdraví
Zdraví
zdraví
nemoci nebo úrazu
komerční reklama
- 117 -
Žák:
krizové
situace aj.)
(varování,
evakuace)
První pomoc
První pomoc
obyvatel
Žák:
výzbroj)
a ošetřovat
- dodržuje hygienu
regeneraci
pohyblivost
taktika,
relaxace
Zdroje informací
Tělesná cvičení
Gymnastika
- 118 -
poskoky)
Aerobik
Atletika
Atletická abeceda
Starty
Terénní běh
(abecedu)
Pohybové hry
 používá základní metodické postupy
pro získávání atletických dovednost Význam sportovních her pro rozvoj herních
Improvizace
pravidla
 pracuje v týmu
- spodní a vrchní podání
- útočný úder
- blok
- hra
v pohybu
střelbu z
pohybu
rukou
- hra
- 119 -
kroužku
bekhendem a lobem
- hra
disku a chytí ho
bekhendem
- hra
bekhendem
Frisbee
chytání disku
- hra
Discgolf
podání

učitelem TV
podání
pravidla

svalových skupin
a bosu)
aktivit





Úpoly
Motorické testy
a bosu)
- 120 -
Žák:
 zvolí vhodná cvičení ke korekci svého
vhodné a nevhodné pohybové činnosti
vzhledem k poruše svého zdraví
oslabení
4. ročník
Žák:
stylu
podmínek a
kompenzovat
sociální
zatížení
svoje zdraví
Žák:
Učivo
1. Péče o zdraví
Zdraví
zdraví
nemoci nebo úrazu
komerční reklama
krizové
- 121 -
situace aj.)
(varování,
evakuace)
První pomoc
První pomoc
obyvatel
Žák:
výzbroj)
a ošetřovat
- dodržuje hygienu
regeneraci
pohyblivost
taktika,
relaxace
Zdroje informací
Tělesná cvičení
Gymnastika
Aerobik
- 122 -
poskoky)
Atletika
(abecedu)
 používá základní metodické postupy
pro získávání atletických dovednost
pravidla
 pracuje v týmu
v pohybu
střelbu z
kroužku
disku a chytí ho
Atletická abeceda
Starty
Terénní běh
Pohybové hry
Improvizace
Volejbal -
odbití obouruč vrchem
odbití obouruč spodem
spodní a vrchní podání
přihrávka podání
útočný úder
blok
hra
pohybu
rukou
- hra
bekhendem a lobem
- hra
- hra
Frisbee
- 123 -
bekhendem
chytání disku
- hra
Discgolf
bekhendem
podání

učitelem TV

svalových skupin
a bosu)
aktivit





Žák:
 zvolí vhodná cvičení ke korekci svého
vhodné a nevhodné pohybové činnosti
vzhledem k poruše svého zdraví
podání
pravidla
Úpoly
Motorické testy
a bosu)
oslabení
- 124 -
6.12 Informační a komunikační technologie
Obecné cíle
Předmět informační a komunikační technologie připravuje žáky k tomu, aby byli schopni
pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali
jak v průběhu přípravy v jiných předmětech, tak v dalším vzdělávání, při výkonu povolání,
ale i v soukromém a občanském životě. Žáci si v rámci předmětu upevní představu o
výpočetní technice jako takové, naučí se pracovat s běžným základním a aplikačním
programovým vybavením, vyhledávat a zpracovávat informace, komunikovat pomocí
Internetu, ale i pracovat s dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií.
V prvním ročníku bude úkolem sjednocení znalostí a dovedností ze základních škol všech
žáků, neboť počáteční úroveň bude rozdílná. Cílem je, aby se pro žáka stal počítač běžným
pracovním nástrojem, který mu napomůže řešit úkoly související se studiem i budoucí
praxí.
Učivo podává přehled o prostředcích informačních a komunikačních technologií a práci
s informacemi. Předmět se zabývá prací s operačním systémem, kancelářským softwarem a
dalším běžným aplikačním programovým vybavením.
Pojetí výuky
Organizační formou je vyučovací hodina v odborné učebně informačních a komunikačních
technologií. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat
jejich znalosti a dovednosti v samostatných cvičeních. Metoda slovního výkladu uplatňuje
didaktické zásady názornosti a je doplněna promítáním prezentací s probíranými tématy a
názorným předváděním práce s používanými softwarovými nástroji. Část výuky je
nezbytně nutné realizovat teoretickou formou, kdy jsou žákům vysvětleny a prezentovány
potřebné informace ke zvládnutí daného tematického celku. Při této výuce je v maximální
- 125 -
míře využívána prezentační technika k názorným ukázkám a k zajištění zpětné vazby od
žáků je nutné provádět systematické ověřování nabytých znalostí. Praktická výuka probíhá
ve skupinách žáků, kdy každý žák může samostatně pracovat u počítače na zadaných
úkolech.
zjištění a ověření nabytých znalostí jsou praktická cvičení a písemné testy znalostí
probírané látky. Vedle písemného přezkoušení je důležitou součástí hodnocení žáků i
aktivita.
Předmět informační a komunikační technologie přispívá nejen k získání odborných
znalostí a dovedností žáků, ale má i pozitivně působit na jejich zodpovědné jednání a roli
ve společnosti. Žáci se naučí správně používat novou odbornou terminologii a začleňovat ji
do vlastní komunikace s okolím nejen ve škole, ale i v širší společnosti. Kromě vlivu
učitelů se žáci velkou měrou ovlivňují navzájem. Na cvičeních se projevuje osobnost žáka,
jeho snaha pomoci, poradit, podněcovat ostatní, žák projevuje svůj názor a konfrontuje jej
s ostatními. Kromě praktických dovedností jsou žáci cvičeni ve svých verbálních
projevech, jsou vedeni ke správné komunikaci při prezentování svých dovedností a
výsledků. Poznatky a dovednosti, které žák získává v předmětu informační a komunikační
technologie, uplatní a dále rozvíjí v ostatních odborných i všeobecně vzdělávacích
předmětech, protože i zde se již předpokládá aktivní aplikace těchto znalostí. Spojení
znalostí informačních a komunikačních technologií s další odborností dává předpoklad pro
kvalitní vzdělávání žáků a jejich přípravu pro další studium či vlastní zaměstnání.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí
Z hlediska klíčových kompetencí předmět přispívá k rozvíjení schopnosti vyhledávat
informace, dokázat je samostatně zpracovat a uplatnit a využít poznatků ve své profesní
činnosti. Předmět pomáhá zkvalitnit předpoklady profesního uplatnění a růstu.
Žáci:
respektují právní řád pro používání programového vybavení (software);
zajímají se o společenské dění u nás i ve světě;
- 126 -
jednají v souladu se zásadami společenského chování.
Žáci:
vhodně prezentují výsledky své práce s využitím ICT prostředků;
formulují a dovedou obhájit své názory a postoje
získávají informace z více zdrojů, čímž dokáží odlišit věrohodné zdroje informací
od nespolehlivých.
Personální kompetence
Žáci:
jsou schopni provést sebehodnocení;
uvědomují si své přednosti i nedostatky;
přijímají a plní odpovědně svěřené úkoly.
Sociální kompetence
Žáci:
- dokážou pracovat samostatně i v týmu, přijímat a plnit zadané úkoly;
Kompetence k učení
Žáci:
- jsou schopni získávat a pochopit nové zkušenosti a dovednosti při práci s výpočetní
technikou.
Kompetence k řešení problémů
Žáci:
- dokážou navrhnout a realizovat postup při řešení problémů při práci s počítačem.
s informacemi
Žáci:
- umí efektivně využívat možností moderních informačních technologií, zejména při
práci s informacemi;
- komunikují elektronickou poštou;
zdrojů.
Odborné kompetence
Žáci
- vyhotovují typické písemnosti v normalizované podobě;
- využívají prostředků ICT (základní aplikační software, prezentační zařízení aj.);
- 127 -
-
umí získávat a vyhodnocovat informace o pracovních a vzdělávacích příležitostech;
vhodně komunikují s potenciálními zaměstnavateli.
b) Průřezové témata:
Žáci:
- znají zásady správného jednání s lidmi;
- dokáží se orientovat v nabídce médií;
- váží si materiálních a duchovních hodnot;
- dovedou jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat
Žáci
- využívají svých nabytých komunikačních dovedností k obhajobě péče o životní
prostředí;
- vyhledávají a zpracovávají z různých informačních zdrojů poznatky, dokumenty a
Žáci:
- nesou odpovědnost za svou práci;
- vyhledávají informace o pracovních příležitostech a orientují se v jejich nabídce;
- jsou motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře.
Žáci:
- jsou schopni komunikovat elektronickou poštou;
- 128 -
1. ročník
Učivo
Žák:
1. Základy ICT, práce s počítačem, operační
systém
- rozumí základním pojmům z oboru
informačních technologií, chápe vztah mezi HW
a SW;
- zná blokové schéma počítače, význam
jednotlivých bloků a základní komponenty a
periferní zařízení;
- samostatně používá počítač a jeho periferie;
- zná jednotlivé funkce kláves a umí je používat
- rozumí systému složek a orientuje se v něm,
ovládá operace se soubory (vyhledávání,
kopírování, přesun, mazání, změna atributů,
případná editace souboru)
- je si vědom možností a výhod, ale i rizik
(zabezpečení dat před zneužitím, ochrana dat
před zničením, porušování autorských práv) a
omezení (zejména technických a
technologických) spojených s používáním
prostředků informačních a komunikačních
technologií;
- využívá prostředky zabezpečení dat před
zneužitím a ochrany dat před zničením
- orientuje se v běžném systému –
pochopil strukturu dat a možnosti jejich uložení
- rozpoznává běžné typy souborů, umí
s nimi pracovat
- Úvod do ICT/IKT – základní terminologie
- Hardware, software
- Klávesnice, funkce kláves
- Složky a soubory
- Základní a aplikační programové vybavení
počítače
- Operační systém, charakteristika, funkce
a základní vlastnosti
- Vypínání, zapínání počítače
- Ochrana dat před zničením a jejich
zabezpečení
- Data, informace
- Tiskárny, scannery
- Způsoby přenosu dat
- Komprimace dat
Žák:
- využívá browsery k prohlížení internetu
- používá internet jako základní otevřený
informační zdroj
- pracuje s elektronickou poštou, ovládá zasílání
přílohy i její přijetí a následné uložení a otevření
pro práci
2. Aplikační software, internet
Žák:
3. Aplikační software – textový editor
- zná a dodržuje běžná typografická
- Program MS Office WORD
- Kancelářský balík Microsoft Office a Open
Office
- Internetové prohlížeče a vyhledávače
- Elektronická pošta
- 129 -
pravidla a konvence
- používá na základní uživatelské úrovni
textový procesor pro tvorbu a úpravu
strukturovaných textových dokumentů
- vkládá do textu objekty jiných aplikací
- exportuje a importuje data mezi základními a
běžně používanými formáty
- dokáže připravit dokumenty pro tisk a odeslat
elektronickou poštou
- Psaní jednoduchého textu a jeho oprava
- Ukládání a editace textu
- Formátování písma, odstavce, odrážek,
číslování
- Šablony a jejich využití
- Vkládání objektů do dokumentu
- Vkládání obrázků a jejich úpravy
- Tabulky v programu MS WORD a jejich
úpravy a formátování
- Grafy v programu MS WORD
- Export a import dat
- Tisk dokumentu a odesílání elektronickou
poštou
Rozšiřující učivo:
Tvorba automatického obsahu v dokumentu
Žák:
- porozumí funkci a principům tabulkového
procesoru prezentace
- používá na základní uživatelské úrovni
tabulkový procesor
- vkládá do tabulek data různých typů a
upravuje jejich formát
4. Aplikační software – tabulkový procesor
- Program MS Office Excel
- Jednoduché tabulky a jejich editace
- Formátování tabulek
- Formátování buněk
- Vzorce, matematické operace
- Funkce SUMA a PRŮMĚR
- Opakování
- 130 -
2. ročník
Učivo
Žák:
- dokáže vytvořit jednoduché vzorce a
používat základní funkce k výpočtům v
tabulkách
- vkládá do tabulek objekty jiných aplikací
- graficky prezentuje data z tabulek – tvoří
jednoduché grafy, připravuje výstupy pro
tisk
1. Aplikační software – tabulkový
procesor
Žák:
- osvojí si principy práce v programu a
principy úspěšné tvorby prezentace
- dokáže vhodně upravovat vzhled, motivy a
formát prezentace
- osvojí si základní principy pro tvorbu
elektronické prezentace
- vkládá další objekty do prezentace
- tvoří tabulky v prostředí MS PowerPoint
- upraví obrázky v prezentaci
2. Aplikační software pro tvorbu
prezentací
Žák:
- porozumí principů zpracování grafických
informací na počítači
- tvoří grafiku na základní uživatelské
úrovni, upravuje ji za pomoci
odpovídajících SW nástrojů
- zná běžné typy grafických formátů a jejich
vlastnosti, umí volit vhodné formáty
grafických dat a nástroje pro práci s nimi
3. Úvod do počítačové grafiky
Žák:
- používá internet jako základní otevřený
informační zdroj a využívá jeho přenosové a
komunikační možnosti
- používá základní aplikace dodávané
s operačním systémem, internetové
prohlížeče k práci na internetu
- využívá internetové vyhledávače k
vyhledávání informací
4. Počítačové sítě, internet
- Opakování 1. ročníku
- Struktura tabulek a jejich formátování
- Vzorce a funkce
- Jednoduché grafy
- Ukládání, tisk tabulek a odesílání
elektronickou poštou
- Program MS Office PowerPoint
- Vzhled prezentace, motivy a formát
- Principy úspěšné prezentace
- Vkládání obrázků a úpravy
- Časování snímků
- Efekty
- Rastrová a vektorová grafika, barevné
modely, ukládání grafických dat
- Základní grafické formáty
- Softwarové nástroje pro práci s grafikou
(předpokládá se použití aplikací
dodávaných jako součást operačního
systému a dalších aplikací, zejména
z oblasti freeware)
- Základní pojmy, počítačová síť, server
- LAN, WAN, síťové protokoly
- Připojení k síti
- Internet, informace, práce s informacemi
- Elektronická komunikace
- Internetové prohlížeče
- Internetové vyhledávače
- 131 -
- využívá možnosti předávání dat mezi
jednotlivými aplikacemi
- chápe specifika práce v síti (včetně rizik)
- využívá základní prostředky počítačové
sítě
- Sociální sítě
- Sdílení a výměna dat
- 132 -
6.13 Ekonomika
Obecné cíle
Cílem předmětu je poskytnout žákům odborné ekonomické poznatky pro jejich úspěšné
uplatnění v praxi, uvést je do ekonomického myšlení a naučit je chápat ekonomické jevy a
procesy v podmínkách tržního hospodářství. Žáci mají být připraveni na pracovní uplatnění
ve své profesi, ale i na uplatnění nutných ekonomických přístupů jak v zaměstnání, tak v
podnikatelské pozici. Musí se umět orientovat v základních ekonomických souvislostech.
Ve výuce se klade důraz na osvojení praktických dovedností.
Předmět ekonomika naplňuje vzdělávací oblast ekonomické vzdělávání. Probíraným
učivem mají žáci získat vědomosti a dovednosti dlouhodobější povahy, aby z nich mohli
vycházet v měnících se podmínkách ekonomické praxe. Učivo předmětu ekonomika
prolíná s předmětem psychologie a odborný výcvik. Součástí je učivo o marketingu a
managementu, znalost finančního trhu a Evropské unie. Směřování výuky v oblasti citů,
postojů, hodnot a preferencí
Výuka směřuje k tomu, aby žák:
- uplatňoval dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání v předmětu
ekonomika v pracovním i občanském životě;
- reagoval na společenský vývoj a změny v ekonomickém životě;
- využíval základní komunikační dovednosti a personální vztahy v demokratické
společnosti;
- kriticky hodnotil informace získané z různých zdrojů;
- dodržoval zásady ochrany životního prostředí.
- 133 -
Pojetí výuky
Výuka je tvořena výkladovou částí, která se aplikuje na příkladech z praxe. Sledují se
vývojové změny v daném odvětví a oboru. Volí se vhodné a účinné pracovní metody a
formy. Učivo se neustále aktualizuje. Zařazovány jsou rozhovory či samostatná vystoupení
na aktuální téma. Ve výuce se uplatňuje práce s právními normami, vyhledávání
potřebných informací v zákonech. Žáci využívají moderní prostředky výpočetní techniky,
také exkurzí a besed.
Hodnocení výsledků žáka
Žáci jsou hodnoceni na základě soustavného sledování plnění zadaných úkolů při
vyučování. Hodnocení vychází z platného klasifikačního řádu školy, využívá pětistupňové
hodnocení. Znalosti žáků jsou ověřovány ústním zkoušením, popř. krátkými testy. Každý
žák by měl být zkoušen alespoň dvakrát za pololetí. Hlavní podklad pro hodnocení je jeho
verbální projev a aktivní zapojení v hodinách. Hodnocení by mělo být tolerantní a
napomáhat k vytváření vědomého úsilí o zlepšení s ohledem na individuální možnosti a
meze každého jedince.
Žáci:
- učí se aktivně a samostatně;
- používá správným způsobem odborné pojmy a termíny
Žáci:
- vysvětlí zadání úkolu;
- získá potřebné informace k řešení problému, navrhne řešení a zhodnotí dosažené
výsledky;
- uplatní při řešení problémů různé metody myšlení – matematické, logické.
Žáci:
- vyjadřuje se ústně i písemně přiměřeně situaci;
- zpracovává písemný materiál;
- účastní se diskusí;
- vysvětluje a znázorňuje ekonomickou problematiku;
- využívá metody sebepoznání, sebekontroly a seberegulace;
- 134 -
-
rozvíjí u žáků dovednost pracovat s druhými lidmi;
toleruje názory jiných lidí;
přijímá odpovědnost za svou práci i za práci ostatních lidí;
hodnotí své výkony a výkony druhých.
Žáci:
- využívá metody sebepoznání, sebekontroly;
- rozvíjí dovednost pracovat v týmu;
- účastní se aktivně diskusí, dokáže formulovat své názory a postoje;
- přijímá odpovědnost za svou práci a za práci ostatních;
- přijímá kritiku jiných a poučí se z ní.
Občanské kompetence a kulturní povědomí
Žáci:
- chrání své zdraví a zdraví ostatních;
- vysvětlí základní ekologické souvislosti a problémy;
- uvědomuje si význam ochrany životního prostředí.
s informacemi
Žáci:
- získává prostředky z otevřených zdrojů – internet, časopisy;
- pracuje s osobním počítačem.
Odborné kompetence
Žáci:
- zvládá základní metody sebevzdělávání a vytváří si trvalý návyk používat odbornou
literaturu;
- umí získávat a vyhodnocovat informace o pracovních a vzdělávacích příležitostech;
- vhodně komunikuje s potenciálními zaměstnavateli.
Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám
Žáci:
- systematicky a pečlivě pracuje;
- dodržuje bezpečnost práce;
- hodnotí své výkony a výkony druhých;
- uvědomuje si možnosti uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání;
- uvědomuje si význam celoživotního vzdělávání a je připraven přizpůsobit se
měnícím pracovním podmínkám;
- využívá základní vědomosti a dovednosti potřebné pro rozvíjení vlastních
podnikatelských aktivit;
- 135 -
-
uvědomuje si reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v
oboru.
Žák:
- zná zásady správného jednání s lidmi;
- dovede jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat
Žák:
- nachází hranice mezi snahou o udržení kvality životního prostředí a dosažení
maximální míry zisku;
- vyhledává a zpracovává z různých informačních zdrojů poznatky, dokumenty a
Žák:
- chápe nutnost celoživotního vzdělávání;
- spolupracuje v týmu;
- nese odpovědnost za svou práci;
- vyhledává informace o pracovních příležitostech a orientuje se v jejich nabídce;
- je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře.
Žák:
- pracuje s informacemi a komunikačními prostředky;
- používá výpočetní techniku nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby
- 136 -
3. ročník
Učivo
Žák:
1. Základní ekonomické pojmy
- potřeba, spotřeba a její členění
- služby – pojem, členění
- statky – pojem, členění
- životní úroveň, ukazatelé životní úrovně
- vysvětlí význam ekonomiky;
-používá a aplikuje základní ekonomické
pojmy;
-popíše jejich význam v praxi;
-vysvětlí, jak se získávají a k čemu slouží;
-porovná životní úroveň u nás s životní
úrovní ostatních států;
Žák:
-vysvětlí vztah výrobek – spotřeba;
-charakterizuje jednotlivé výrobní faktory;
-vysvětlí na příkladech reprodukční proces;
-popíše význam hospodaření;
Žák:
2. Základní činitelé výroby
- výroba, výrobní proces,
- výrobní faktory
- výsledek výrobního procesu
- reprodukce, reprodukční proces
- hospodářský proces, efektivnost
3. Peníze
- historický vývoj peněz
- funkce peněz
- vlastnosti peněz
- formy peněz
- ochranné prvky
-vysvětlí hlavní funkce peněz;
-popíše ochranné prvky peněz;
Žák:
- na příkladu popíše fungování tržního
mechanismu;
-rozpozná běžné cenové triky a klamavé
nabídky;
-vyjádří pomocí grafu určení rovnovážné
ceny a rovnovážného množství;
-posoudí vliv ceny na nabídku a poptávku,
vyjádří ji formou grafu;
-stanoví cenu jako součást nákladů, zisku a
DPH a vysvětlí, jak se cena liší podle
zákazníků, místa a období;
4. Tržní hospodářství
- trh – pojem
- subjekty trhu
- členění trhu
- nabídka
- poptávka
- faktory ovlivňující nabídku a poptávku
- tržní mechanismus – tržní rovnováha, tržní
Cena
- 137 -
Žák:
-posoudí vhodné formy podnikání pro obor;
-vysvětlí, proč se podnikání spojuje s trhem;
-popíše právní formy podnikání,
charakterizuje jejich základní znaky;
-vyjmenuje příklady z regionu;
-vyzná se v Živnostenském zákoně a zákonu
o obchodních korporacích;
-na příkladech popíše základní povinnosti
podnikatele vůči státu;
-vytvoří podnikatelský záměr a
zakladatelský
rozpočet;
-popíše způsoby ukončení podnikání.
5. Podnikání
- pojem
- znaky a cíle podnikání
- právní a organizační formy podnikání
- podnikatelský záměr
- podnikání podle Živnostenského zákona
a zákona o obchodních korporacích
4. ročník
Žák:
-rozlišuje jednotlivé druhy majetku, popíše
důvody pořízení a důsledky vyřazení
majetku;
-zdůvodní dopad materiálního a morálního
opotřebení majetku na finanční stav
závodu;
-ovládá účetní evidenci majetku;
-použije základní informační dokumenty
spojené s pořízením, skladováním a
evidencí;
-zdůvodní, proč jsou nežádoucí
nadnormativní zásoby;
-rozliší jednotlivé druhy nákladů a výnosů;
-objasní pojem náklady, které hlavní složky
v sobě zahrnují, vyjmenuje příklady druhů
nákladů;
-zdůvodní, co vede závod ke snižování
nákladů;
-vysvětlí pojem výnos a uvede příklady
zvyšování provozních výnosů;
-vysvětlí, proč je zisk nejdůležitějším
finančním ukazatelem úrovně hospodaření
závodu;
-řeší jednoduché výpočty výsledku
hospodaření a kalkulace ceny;
Učivo
1. Závod, majetek závodu a hospodaření
závodu
- dlouhodobý majetek – členění, pořízení,
oceňování, odepisování, opotřebení,
evidence, reprodukce
- oběžný majetek – členění, koloběh,
zásobování
- náklady – členění, snižování nákladů
- výnosy – členění, zvyšování výnosů
- hospodářský výsledek – zjištění, rozdělení,
použití
- 138 -
Žák:
-vysvětlí pojem škoda;
-charakterizuje a na příkladech vysvětlí
jednotlivé druhy odpovědnosti za škody
ze strany zaměstnance i zaměstnavatele
-vysvětlí způsoby náhrad škod zaměstnanců
a zaměstnavatelů;
2. Odpovědnost za škody
Žák:
-vysvětlí pojem marketing
-vyjmenuje jednotlivé historické fáze
vývoje
marketingu;
-vysvětlí, kde získává marketing informace;
-vyjmenuje jednotlivé části marketingového
mixu, charakterizuje je a na příkladech
- ukáže použití nástrojů marketingu v oboru,
důležitost propojení jednotlivých částí;
3. Marketing
Žák:
-vysvětlí pojem management;
-objasní postavení manažera v organizaci;
-popíše jednotlivé manažerské funkce;
-charakterizuje základní směry vědeckého
managementu;
4. Management
Žák:
-vyjmenuje způsoby získávání
zaměstnanců;
-rozliší postavení zaměstnanec zaměstnavatel;
-pracuje s informacemi z médií při
vyhledávání pracovních příležitostí;
-vysvětlí význam Úřadu práce;
-objasní pojmy kvalifikace a rekvalifikace;
-objasní příčiny a druhy nezaměstnanosti;
-pracuje se Zákoníkem práce;
-vyjmenuje formy vzniku a skončení
pracovního poměru;
5. Zaměstnanci
- druhy škod
- povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů
při předcházení škodám
- odpovědnost zaměstnance za škody
- odpovědnost zaměstnavatele za škody
- historie vývoje marketingu
- informační systém marketingu
- marketingový mix
- management – pojem
- role manažera
- manažerské funkce
- historie managementu
- členění zaměstnanců
- plánování počtu zaměstnanců
- získávání a odměňování zaměstnanců
- evidence zaměstnanců
- kvalifikace, rekvalifikace
- Úřad práce
- Zákoník práce
- 139 -
Žák:
-řeší jednoduché výpočty mezd, zákonné
odvody;
-vyzná se v zákonné úpravě mezd,
v zákonech upravujících oblasti sociálního
pojištění a zdravotního pojištění;
-řeší výpočet sociálního a zdravotního
pojištění;
6. Mzdy, zákonné odvody
Žák:
-používá základní daňové pojmy;
-rozliší princip přímých a nepřímých daní;
-řeší jednoduché příklady;
-objasní pojem daňový kalendáři;
-popíše náležitosti běžného daňového
dokladu;
7. Daňová soustava
Žák:
-objasní pojem finanční trh;
-popíše jednotlivé subjekty finančního trhu;
-charakterizuje cenné papíry peněžního
a kapitálového trhu;
8. Finanční trh
- mzdová soustava
- složky mezd
- srážky z mezd
- systém sociálního a zdravotního pojištění
- výpočet čisté mzdy
- vysvětlení základních pojmů
- rozdělení daňové soustavy
- daně přímé
- daně nepřímé
Žák:
-objasní pojem banka;
-vysvětlí význam České národní banky
v bankovním systému a úlohu obchodních
bank;
-pracuje s informačními dokumenty, které
souvisejí s vkladovými a úvěrovými
službami;
-vysvětlí rozdíl mezi pojmem úrok a
úroková
míra, řeší jednoduché výpočty;
-vysvětlí způsoby stanovení úrokových
sazeb
a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN;
-vyjmenuje produkty pojišťovacího trhu;
-vybere nejvýhodnější pojistný produkt
s ohledem na své potřeby;
-vysvětlí význam penzijního připojištění
pro občana v produktivním věku;
- struktura finančního trhu
- subjekty finančního trhu
- nástroje finančního trhu
- členění finančního trhu
- cenné papíry peněžního a kapitálového
trhu
9. Bankovnictví a pojišťovnictví
- bankovní systém
- centrální banka – pojem, funkce
- obchodní banky – pojem, aktivní úvěrové
a pasivní úvěrové operace bank, ostatní
činnost bank
- význam a charakteristika pojišťovnictví
- vysvětlení základních pojmů
- druhy pojištění
- 140 -
Žák:
-vysvětlí význam ukazatelů vývoje
národního
hospodářství ve vztahu k oboru a na
příkladech uvede, co ovlivňuje růst
národního hospodářství;
-uvede příjmovou a výdajovou stránku
státního rozpočtu;
-vysvětlí podstatu inflace a její důsledky
na finanční situaci obyvatelstva;
-vysvětlí důležitost evropské integrace;
-vyjmenuje členské státy;
-vyjmenuje instituce EU;
-objasní pojem společná politika,
komunitární
politika EU;
-zhodnotí ekonomický dopad členství
v Evropské unii.
10. Národní hospodářství EU
- struktura národního hospodářství
- činitelé ovlivňující růst národního
hospodářství
- hodnocení národního hospodářství
- státní rozpočet
- Evropská unie
- 141 -
6.14 Psychologie
6.14.1 Pojetí předmětu
Obecné cíle
V psychologii se žáci učí uvědomovat si a prožívat vlastní identitu a identitu druhých lidí.
Se zřetelem na zaměření studia se orientuje zejména na rozvoj komunikativních
kompetencí, osvojení zásad individuální a týmové práce, proces socializace zaměřený na
aspekty vedení a řízení v oblasti obsluhy a služeb, psychologii trhu a psychologii prodeje.
Vede ke ztotožnění s principy, normami a pravidly kulturního chování a vyjadřování ve
společenských a pracovních situacích. Vede k osvojení zásad duševní hygieny a
celoživotní odpovědnosti za vlastní psychosociální zdraví.
V předmětu se žáci seznámí zejména se základními pojmy sociální psychologie,
psychologie osobnosti a psychologie práce. Cílem je pochopit praktické možnosti jejich
využití v osobním životě, mezilidských vztazích a pracovním prostředí. Výuka vede
k osvojení zásad duševní hygieny, zdravého životního stylu, aby se péče o
biopsychosociální zdraví stala součástí hodnotové orientace studentů. Ti si osvojí
psychologické aspekty komunikace se zákazníkem, profesní vystupování a zásady
společenského chování.
Pojetí výuky
Je kladen důraz na přípravu pro praktický život – osobní i profesní. Učivo si žáci osvojují
na základě sociálněkomunikativního učení, analýzy příkladů a modelových situací a
autodidaktických metod. Předmět je součástí společenskovědní složky kurikula, navazuje
na předmět základy společenských věd. Velmi často se prolíná s předměty český jazyk,
právo, biologie, ekonomika a dějepis, ale obsahuje zčásti i učivo předmětů, které nejsou
zastoupeny v učebním plánu, např. management a marketing. Společně s nimi tvoří obsah
společenskovědního základu jako volitelného maturitního předmětu.
Hodinová dotace: 1 hodina v 1., 2., a 3. ročníku.
- 142 -
V souladu s klasifikačním řádem SOU., se důraz klade na aktivní přístup k výuce,
zpracování zadaných úkolů a kreativitu při řešení modelových situací. Dále se oceňuje
schopnost formulovat myšlenky a vést diskusi s použitím kulturní argumentace.
Žáci:
Žáci:
výsledky;
Žáci:
- rozvíjí u žáků dovednost pracovat s druhými lidmi;
- toleruje názory jiných lidí;
- přijímá odpovědnost za svou práci i za práci ostatních lidí;
- hodnotí své výkony a výkony druhých.
Žáci:
- 143 -
Žáci:
s informacemi
Žáci:
Odborné kompetence
Žáci:
literaturu;
Žáci:
- uvědomuje si reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v
oboru.
Žák:
- 144 -
Žák:
Žák:
Žák:
- 145 -
1. ročník
Učivo
Žák:
- pochopí místo psychologie v systému
- společenských věd a možnosti využití
poznatků v osobním a profesním životě
Úvod do studia psychologie, její vývoj a
specializace, metody používané v
psychologii
Žák:
- seznámí se se základními pojmy v tématu
Poznávací proces
Pojmy: počitky, vjemy, představy a fantazie,
paměť a její druhy, pozornost a soustředění.
Poruchy vnímání – iluze a halucinace
Žák:
- porozumí vlastní rozvíjející se osobnosti,
- pochopí osobnost a typ druhých lidí,
- debatují o faktorech vytvářejících
osobnost, osvojí si techniky poznávání
osobnosti
Psychologie osobnosti: rozum a cit, myšlení
a řeč, psychologické aspekty osobnosti,
biologická a sociální determinace, dědičnost,
sociální prostředí
Žák:
- dokáží efektivně komunikovat,
- ovládají teoretické i praktické zásady
interakce, rozlišují bariéry efektivní
komunikace
- diskutuje o manipulativních praktikách,
- rozlišují agresivní, pasivní a asertivní
způsob komunikace
Zásady efektivní komunikace, neverbální a
verbální prostředky, obrana proti
manipulaci, řešení modelových situací a
diskuse k nim
Žák:
- orientují se ve věkových zvláštnostech
osobnosti,
- dokážou je respektovat, v případě
potřeby usměrňovat a využívat.
- připravují se na roli rodiče.
Vývojová psychologie: prenatální stadium,
věk novorozenecký, kojenecký, batolecí,
období dospívání, dospělost a stáří –
charakteristika
- 146 -
Žák:
- rozpoznají příznaky nejčastějších poruch
osobnosti,
- ví o jejich dopadu na jedince, rodinu a
společnost,
- umí chránit své duševní zdraví, chápou
význam zdravého životního stylu
Průřezové téma: Člověk v současné
společnosti
Poruchy osobnosti (sociopatie, bipolární
syndrom, paranoia, histrionská porucha,
atd.) Příčiny, projevy a léčba, případně
prevence
Souhrnné zopakování poznatků, diskuse o
jejich užitečnosti pro život v současné době
2. ročník
Učivo
Žák:
- zvládají klasifikaci osobnostního typu,
v praxi rozpoznají osobnost klienta,
- umí reagovat na jeho chování,
-předcházejí konfliktům, na základě
modelových situací,
- dokáží řešit běžné životní problémy
Osobnostní typy, jejich charakteristika,
dominance a sociabilita v myšlení a jednání
lidí, jejich usměrňování, nácvik asertivních
postupů
Žák:
- dokáží objasnit psychologické pojmy:
motivace, vůle, inteligence, předpoklady a
jejich význam pro dosahování životních
cílů
Psychologie osobnosti, kategorizace lidí,
využití z hlediska životní praxe, testy IQ,
příčiny osobních neúspěchů
Žák:
- chápou kladné i záporné stránky
pracovního procesu, požadavky
individuální a týmové práce,
- odhadnou svoji aspirační úroveň, výhody
a nevýhody jednotlivých typů vedení
Psychologie práce, člověk ve společenství
pracovních týmů a jeho místo v jejich
struktuře, marketingové postupy, vliv
reklamy, průzkum trhu, bossismus,
prokvastinace
- 147 -
Žák:
- dokážou empaticky kritizovat i reagovat
na kritiku, bránit se manipulaci, obhájit svá
práva, docházet ke kompromisním řešením
sporných situací
Asertivita, její zásady, porušování
asertivních postupů, rodinná a sexuální
výchova – význam sexu v životě, menšinová
orientace, úchylky
Průřezové téma: Člověk v pracovním
procesu a rodinném prostředí
Shrnutí poznatků, závěrečná diskuse o
problémech současného života
3. ročník
Učivo
Žák:
- osvojí si zásady společenského chování,
které jsou nezbytné pro jednání s klienty
Společenský styk: pozdrav, projevy úcty,
přednost, oblečení a chování na rautech,
recepcích, banketech, společenská
konverzace
Žák:
- jsou seznámeni se všeobecnými a
konkrétními možnostmi prodeje,
- rozlišují mezi pozorností a zájmem
zákazníka, zaměřují se na místo, způsob a
kulturu prodeje
Kultura procesu prodeje starožitností, etapy
prodej e, charakter prodeje
Žák:
- rozlišují typy zákazníků v závislosti na
sociálních charakteristikách, pomocí
empatie vhodně směrují jednání s klienty
Osobnost zákazníka, typologie zákazníků,
kupní motivace a možnost jejího
ovlivňování, faktory působící na zákazníka
Žák:
- orientují se v psychických procesech
probíhajících u zákazníků,
- vytváří motivační cíle, umí argumentovat
Psychologie koupě: kupní záměr, kupní
rozhodnutí, kupní akt, kupní iniciativa,
kupní následky, vztah mezi prodávajícím a
kupujícím
- 148 -
a přesvědčovat zákazníky, umí se vcítit do
vnitřního stavu člověka, který nakupuje
Žák:
- profesionalita starožitníka, zevnějšek,
čistota, zručnost, organizační schopnosti,
empatie, komunikační dovednosti,
odolnost vůči psychické zátěži, morální
profil obchodníka, zvládnutí věcné a
sociálně psychologické stránky profese.
Nutnost trvalého rozvoje kvalifikace
Osobnost prodejce: zdravotní předpoklady,
psychická způsobilost, charakterové
vlastnosti, morální profil, formy působení na
zákazníka, rozvoj osobnosti – zvyšování
profesionální úrovně
Shrnutí, beseda o splnění cílů výuky,
Průřezové téma: úspěšné uplatnění ve světě připomínky studentů, závěr
práce
- 149 -
6.15 Dějiny užitého umění a designu
Cíl předmětu
Předmět Užité umění patří do vzdělávací oblasti Umělecko-historická a výtvarná příprava.
Cílem předmětu je pochopit jednak šíři a význam užitého umění a jednak jeho odlišnost od
volné tvorby. Výuka směřuje k formování osobnosti žáka, a to jak v oblasti estetické a
kulturní, tak etické. Stejně jako v předmětech Výtvarná výchova, Dějiny umění a Odborný
výcvik jsou zde žáci připravováni na budoucí profesi starožitníka a uvědomují si propojení
všech těchto předmětů. Žáci jsou schopni zařadit a ocenit předměty užitého umění.
Obsahem předmětu je propojení oboru užité umění s evropskými dějinami kultury.
Předmět je spjat s dalšími odbornými předměty, zejména s předmětem Dějiny umění.
Prostřednictvím jednotlivých okruhů učiva spolu s vhodně volenými obrazovými ukázkami
(audiovizuální technika) se žáci připravují k maturitní zkoušce.
Pojetí výuky
Předmět Dějiny užitého umění a designu je maturitní. V prvním, druhém a čtvrtém ročníku
je hodinová dotace 66 hodin, tzn. 2 hodiny týdně a ve třetím ročníku 99 hodin, tzn. 3
hodiny týdně. Výklad je vhodně doplňován obrazovými ukázkami (promítání, reprodukce
v digitální podobě). V hodinách je zahrnuta část výkladová, práce s obrazovým materiálem
a samostatná práce. Žáci jsou rovněž seznámeni s nejdůležitější odbornou literaturou a jsou
vedeni k práci s odborným textem, přiměřeným dosaženým znalostem. Výuku doplňují
exkurze do muzeí (stálé sbírky, např. Uměleckoprůmyslové muzeum Praha, Národní
galerie) a galerií (krátkodobé výstavy, týkající se uměleckého řemesla a designu). Žáci jsou
podporováni v samostatnosti a v návaznosti na předmět Odborný výcvik je vyučující vede
k určování a dataci předmětů užitého umění.
- 150 -
Žáci jsou hodnoceni podle klasifikačního řádu, a to průběžně. Hodnocení probíhá jednak
formou ústního zkoušení v hodinách a jednak formou písemných testů, zařazovaných vždy
po probrání určitého celku učiva. Dále je hodnocena práce žáků v hodinách (aktivita,
samostatné či skupinové zpracování úkolu z exkurze apod.), důležitou součástí klasifikace
jsou i zadané domácí práce a celkový přístup žáků ke studovanému předmětu.Vyučující
zohledňuje žáky se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie) a řídí se aktuálními
doporučeními pedagogicko-psychologické poradny.
Předmět Dějiny užitého umění a designu přispívá zejména k rozvoji kompetence k učení
(práce s textem, exkurze), ke spolupráci (práce ve dvojicích, skupinová práce v hodině) a
k řešení problémů. Průběžně během celého školního roku vyučující vede žáky k rozvíjení
kompetence občanské.
Žáci:
Žáci:
výsledky;
Žáci:
- 151 -
Žáci:
Žáci:
s informacemi
Žáci:
Odborné kompetence
Žáci:
literaturu;
Žáci:
oboru.
- 152 -
Žák:
Žák:
Žák:
Žák:
- 153 -
1. ročník
Učivo
Žák:
Pojem užité umění, jeho význam
Dokáže vysvětlit pojem užité umění a
jeho vlastnosti
Vlastnosti užitého umění, odlišení užité a
volné tvorby
Vznik užitého umění, první předměty
Uvědomuje si rozdíl mezi užitým
uměním a volnou tvorbou
Historické dělení užitého umění na
umělecké řemeslo, umělecký průmysl
(vznik manufaktur) a průmyslový design
Rozumí jednotlivým způsobům dělení
užitého umění podle rozličných kritérií
Novodobé obory užitého umění, užitá
grafika a průmyslové výtvarnictví
Druhy užitého umění podle materiálu:
textilie, dřevo, keramické materiály, kovy,
sklo, kámen
Zná jednotlivé obory užitého umění
Dělení užitého umění podle funkce: oděvy
a předměty denní potřeby, užité um. pro
interiér (koberce, gobelíny, kamna,
nábytek, osvětlovací tělesa)
Dovede postihnout význam užitého
umění a jeho místo v kultuře od
nejstarších období po současnost
Ornament a ornamentika
Rozliší nejčastěji užívané ornamenty a
ornamentální soustavy
Dělení ornamentu na ornament
geometrický, přírodní (vegetabilní,
zoomorfní a antropomorfní), předmětový,
kombinovaný (renesanční groteska a
arabeska)
Uplatnění ornamentu v užitém umění od
pravěku
Přehled dějin užitého umění:
Orientuje se v základní odborné
terminologii
- 154 -

Užité um. starověku (Egypt,
Babylónie, starověké Řecko a
Řím)

Užité um. středověku (Evropa,
naše země zejména v období vlády
Karla IV.)
Dokáže zařadit typické
uměleckořemeslné předměty do
jednotlivých slohových období

Užité um. renesance a manýrismu
(Itálie, Rudolfinské období u nás)

Užité um. baroka, rokoka a
klasicismu, vliv Orientu na kulturu
té doby, zámořský obchod

Užité um. 19. století, přechod od
uměleckého řemesla
k uměleckému průmyslu,
historizující slohy

Snahy o estetickou reformu tovární
výroby, Semper, Morris

Uměleckoprůmyslové školy a
muzea vznikající v Evropě od
poloviny 19. Století

Užité um. 20. století: secese a art
deco, kubismus v českých zemích,
funkcionalismus a
konstruktivismus (Bauhaus)

Průmyslové návrhářství
Uvědomuje si mezioborové vztahy a
sepjetí zejména s předmětem dějiny
umění
2. ročník
Učivo
Žák:
rozumí dělení keramické produkce
z hlediska historického a
technologického
chápe význam a postavení keramiky
v rámci dějin užitého umění
uvědomuje si význam keramiky pro
starožitnickou praxi
Keramika: její dělení z hlediska
technologie na fajáns, majoliku, kameninu
a porcelán (mezipředmětové vztahy
s předmětem Techniky)
Nejstarší druhy keramiky, pravěká
keramika a její dekor zejména
s přihlédnutím k nálezům na našem území
Starověká keramika:
 Řecko, typy řeckých váz, jejich
výzdoba a význam pro další období
 Řím
- 155 -
Středověká keramika: hlavně české země
Keramické kachle (kachlová kamna) a
jejich výzdoba
na základě mezipředmětových
vztahů umí rozpoznat druhy
keramiky
rozumí významu porcelánu a
zejména českého porcelánu
umí vysvětlit původ evropského
porcelánu a uvědomuje si význam
Číny a Japonska pro vývoj porcelánu
na základě mezipředmětových
vztahů (s předmětem Techniky a
Dějiny umění) chápe postavení
porcelánu v historickém kontextu
umí pracovat se značkami porcelánu
(doporučené příručky)
chápe technologické a historické
dělení skla (mezipředmětové vztahy)
dovede vysvětlit význam skla a
sklářské produkce českých skláren
uvědomuje si postavení skla v rámci
starožitnické praxe
Keramika renesanční a manýristická:
 Itálie, italská majolika a centra její
produkce význam rodiny Robbia
 Španělsko a specifika španělské
majoliky, vztah s Orientem
 Habánská fajáns
 Tvrdá kamenina: Německo a naše
země
Keramika 17. a 18. století:
 Itálie
 Delftská fajáns
 Produkce Francie a Německa
 Výroba v českých zemích
Keramika 19. a 20. století:
 Anglie, Josiah Wedgewood
 Porcelán jako konkurence keramiky
 Kamenina v Čechách a na Moravě
Období secese
Porcelán: původ porcelánu (Čína,
Japonsko a Korea)
Porcelán a Evropa:
 Počátky výroby
 Porcelán jako móda, evropská
centra porcelánu v 18. a 19. Století
 Období secese, český porcelán
Sklo: jeho druhy a počátky ve starověku :
Egypt, Řím (s využitím mezioborových
vztahů s předmětem Techniky)
Středověké sklo, zejména oblast Porýní a
českých zemí
- 156 -
Itálie a její specifika: sklo benátské
České sklo od 17. do 20. století
Nejvýznamnější historické sklárny
v našich zemích
Sklářská produkce u nás dnes
3. ročník
Žák:
 rozumí dělení textilií

Učivo
Textilie: dělení textilií podle materiálu a
podle technologie výroby
Význam výšivky, tapiserie, krajky,
orientálních koberců
zvládne rozlišit druhy textilií
(mezipředmětové vztahy)
Počátky používání tkanin, tkaniny pravěku

Středověké tkaniny: výšivka a tapiserie
dovede přibližně zařadit do urč.
slohového období nejtypičtější
příklady historických textilií

zná základní pojmy z oblasti textilií

chápe rozmanitost historického
oděvu a jeho postavení v rámci
kulturních dějin
rozumí základním pojmům a zná
typy historického oděvu
zařadí do správného slohového
období typické příklady mužského a
ženského historického oděvu


Renesance: tapiserie, její význam a funkce,
předlohové kartony pro tapiserie
(mezipředmětové vztahy s předmětem
Dějiny umění)
Gobelíny: pojem, nejvýznamnější centra
výroby
Tapiserie dnes, restaurování historických
tapiserií
Krajka a její typy
Důležitá evropská centra výroby krajek
Stručný nástin druhů orientálních koberců
- 157 -
Oděvy: stručný přehled dějin módy od
starověkého Egypta
Středověký oděv, oděv renesanční, barokní
oděv a móda francouzského dvora
Empírový oděv, ukázky módy 19. Století
Rozmanitost oděvu a módy 20. Století
4. ročník
Žák:
Učivo
Portrétní miniatura, drobný portrét a
fotografie.
Je obeznámen s dalšími druhy užitého umění
a jejich vztahu k malířství (portrétní
Umělecká fotografie 20. století v českých
miniatura a fotografie) i s některými dalšími zemích v kontextu evropského vývoje
druhy starožitnických kuriozit.
Hodiny a hodinky jako nástroj měření
Uvědomuje si význam interiéru coby
času.
integrujícího prostředí uměleckých
Hodiny a hodinky jako umělecký předmět
předmětů
minulosti (15. - 20. století).
z různých oborů užitého umění. Je si vědom
jeho variability vzhledem k historickým a
Starožitnické kuriozity (vějíře, dýmky a
slohovým obdobím, proměnám vkusu i
kuřácké potřeby, hry a hračky).
zájmu jeho uživatele.
Historický vývoj interiéru, Interiér a jeho
součásti (opakování).
Je schopen zopakovat učivo v širších
tematických celcích s využitím poznámek
Interiér starověku a středověku.
v sešitech, odborné literatury, příruček,
Interiér od renesance po klasicismus.
prohlídky autentických předmětů na
Interiér 19. století (empír versus
exkurzích, případně i (s učitelem
biedermeier,
konzultovaných) informací z internetu.
druhé rokoko, romantismus, historizující
slohy).
Interiér secese a nového dekorativismu (art
deco).
dovede rozdělit historický nábytek
- 158 -
z hlediska funkce a výzdoby
Interiér funkcionalismu
zná a umí používat termíny a odborné pojmy Interiér 50. a 60. let 20. století.
Průběžné opakování formou konzultací,
z oblasti nábytku
procvičování znalostí podle fotografické
dokumentace.a na vystavených předmětech
zařadí do jedn. slohových období typické
příklady evropského nábytku (mezioborové v
Uměleckoprůmyslovém museu v Praze
vztahy s předmětem Techniky a Dějiny
umění)
Nábytek: dělení nábytku podle jeho
funkce, materiálu, druhu výzdoby
orientuje se v používaných materiálech a
výzdobných technologiích
Nábytek ve starověku: Egypt, Řecko, Řím
Vliv starověkého nábytku na další vývoj
(ornamentika)
Středověký nábytek: konstrukce, výzdoba,
funkce (nábytek sedací, ukládací,
kombinovaný apod.)
Renesance a manýrismus: nové druhy
nábytku, typické renesanční výzdobné
technologie
Baroko a rokoko, klasicistní nábytek
Nábytek 19. století, stylové návraty
(novogotika, novorenesance)
Nové tendence v nábytku od konce 19.
století: technologické novinky (ohýbaný
nábytek: Thonet)
Nábytek 20. století: secese a art deco,
kubismus, moderna, funkcionalismus
- 159 -
6.16 Dějiny umění
6.16.1 Pojetí vyučovacího předmětu¨
Obecné cíle
Vyučovací předmět Dějiny umění poskytuje žákům odborné znalosti. Vědomosti a
dovednosti, které získají, představují obecný základ daného oboru a přispívají k pochopení
kulturního dědictví společnosti. Charakter tohoto vyučovacího předmětu je převážně
teoretický. Směřuje k získání ucelené umělecko-historické orientace v oblasti vývoje
společnosti a její výtvarné kultury od jejího vzniku až po současnost. Žáci si osvojí soubor
poznatků z teorie umění a výtvarné tvorby v příslušných společenskohistorických
souvislostech. Seznámí se s tvorbou významných osobností konkrétních historických
období.
Dějiny umění jsou povinným vyučovacím předmětem prvního až čtvrtého ročníku
maturitního oboru. Vyučuje se v dotaci dvě hodiny týdně pro každý ročník, s výjimkou
čtvrtého ročníku, který je posílen o 1 disponibilní hodinu. Dějiny umění jsou zahrnuty do
obsahového okruhu UMĚLECKO-HISTORICKÁ A VÝTVARNÁ PŘÍPRAVA a úzce
propojeny s předměty Užité umění a Výtvarná příprava.
Pojetí výuky
Výuka navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy a rozvíjí je vzhledem ke
společenskému a profesnímu zaměření žáků. Cílem je toto předcházející vzdělání
prohloubit a rozšířit. Ve výuce jsou žáci vedeni k samostatnosti a aktivnímu přístupu.
- 160 -
Hodnocení výsledků vzdělávání
Žáci jsou hodnoceni podle klasifikačního řádu, a to průběžně. Hodnocení probíhá jednak
formou ústního zkoušení v hodinách a jednak formou písemných testů, zařazovaných vždy
po probrání určitého celku učiva. Dále je hodnocena práce žáků v hodinách (aktivita,
samostatné či skupinové zpracování úkolu z exkurze apod.), důležitou součástí klasifikace
jsou i zadané domácí práce a celkový přístup žáků ke studovanému předmětu.Vyučující
zohledňuje žáky se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie) a řídí se aktuálními
doporučeními pedagogicko-psychologické poradny.
Předmět Dějiny umění přispívá zejména k rozvoji kompetence k učení (práce s textem,
exkurze), ke spolupráci (práce ve dvojicích, skupinová práce v hodině) a k řešení
problémů. Průběžně během celého školního roku vyučující vede žáky k rozvíjení
kompetence občanské.
Žáci:
Žáci:
výsledky;
Žáci:
- 161 -
Žáci:
Žáci:
s informacemi
Žáci:
Odborné kompetence
Žáci:
literaturu;
Žáci:
oboru.
- 162 -
Žák:
Žák:
Žák:
Žák:
- 163 -
1. ročník
Učivo
Žák:
 má ucelený přehled o historický vývoji
společnosti od pravěku po současnost
Úvod do dějin umění.
Periodizace historického vývoje.
Základní pojmy architektury, sochařství,
malířství a grafiky.


Pravěk – doba kamenná a doba kovů,
památky v Evropě a v Čechách.
identifikuje výtvarný projev
jednotlivých historických slohových
období podle jeho základních znaků
Starověký Egypt – vývoj a památky.
dokáže objasnit a analyzovat vzájemné
souvislosti vývoje umělecké tvorby a
historického vývoje společnosti
Mezopotámie – vývoj a památky.
Egejská kultura – Kréta a Mykény –
vývoj a památky.
Starověké Řecko – vývoj jednotlivých
období, památky, význam a vliv pro
Řím, středověk, novověk a 19. st.
Starověký Řím – vývoj od Etrusků po
křesťanství, památky.
2. ročník
Učivo
Žák:
 má ucelený přehled o historickém vývoji

Periodizace historického vývoje –
opakování z předchozího ročníku.
Křesťanská antika – její vznik, náměty
malby a sochařství, památky, kláštery a
řády.
- 164 -


historického vývoje společnosti
zná významné tvůrce jednotlivých
historických slohových období i
současného výtvarného umění a jejich
typická díla
Velká Morava.
Raný středověk – pojmy, západní
Evropa, Karolinské období, Otonské
období, Byzancie – památky.
Románské období – vznik slohu,
znaky, památky Evropy a Čech.
Gotika – vznik slohu, znaky, člověk
středověku, památky v Evropě
Gotika v Čechách.
Italská renesance a manýrismus –
vznik a propojení s humanismem,
znaky, památky a díla.
Zaalpská renesance a manýrismus Francie, Španělsko, Nizozemí,
Německé, Anglie a Rakousko.
Památky a díla.
Renesance v Čechách. Památky.
3. ročník
Učivo
Žák:
 má ucelený přehled o historickém vývoji
opakování z předchozích ročníků.

Rudolfínský manýrismus v Čechách.


Baroko – vznik, znaky architektury,
sochařství a malířství Itálie; památky.
Barokní sloh v Evropě.
České baroko – památky, hlavní
představitelé.
historického vývoje společnosti;
Rokoko – vznik a odklon od baroka,
znaky, malířství Francie, Itálie a
Anglie.
Rokoko v Čechách.
typická díla
Klasicismus a empír - slohové znaky
architektury, sochařství a malířství,
významní umělci a jejich díla.
Klasicismus a empír v Čechách,
významné památky.
- 165 -
Romantismus - rozdělení,
charakteristika,
hlavní představitelé a památky v Anglii
a Francii, Barbizonská škola.
Český romantismus, významné
památky.
4. ročník
Učivo
Žák
 má ucelený přehled o historickém vývoji opakování z předchozích ročníků
společnosti od pravěku po současnost;


historického vývoje společnosti;

typická díla
Realismus – znaky, hlavní
představitelé architektury, sochařství a
malířství. Barbizonci. Památky.
Český realismus – jeho představitelé,
díla, ND.
Impresionismus – vznik, podstata,
hlavní představitelé a jejich díla, čeští
impresionisté.
Postimpresionismus, vznik, umělci a
jejich díla.
Secese – vznik, podstata, díla a umělci,
česká secese.
Vývoj architektury v 1.polovině 20.století.
Malba 1. poloviny 20.století – fauvismus,
kubismus, dadaismus, expresionismus,
surrealismus, abstrakce, Tvrdošíjní.
Sochařství 1. poloviny 20.století –
kubismus, expresionismus, abstrakce –
čeští a evropští umělci a jejich díla.
Vývoj sochařství a malířství v 2.
polovině 20. století.
- 166 -
6.17 Techniky uměleckých řemesel
Obecné cíle
Vyučovací předmět techniky je součástí odborné přípravy žáků, obsahového kruhu
Starožitnické činnosti. Cílem výuky je vést žáky k poznávání vlastností a kvality
jednotlivých materiálů v minulosti, jejich uplatnění ve výtvarném pojednání uměleckého
díla a uměleckého předmětu i designu v minulosti, rozvíjení estetického vnímání
specifičnosti detailů. Seznamování s rozmanitostí materiálů, technologií jejich zpracování
a výtvarnými a výzdobnými technikami vytváří povědomí o mistrovství umělců a
uměleckých řemeslníků v minulosti, kteří dokázali vytvořit díla s ušlechtilým vztahem
k materiálu a citem k jeho využití.
Učivo podává přehled o materiálech a technikách volného i užitého, zejména evropského
umění. Objasňuje získávání surovin zejména v minulosti, technologii jejich zpracování
v historickém vývoji, vlastnosti a možnosti i využití jednotlivých materiálů. Seznamuje
žáky s nejzákladnějšími výtvarnými technikami i technikami jednotlivých oborů užitého
umění. Vedle úvodního orientačního přehledu a vysvětlení pojmů zahrnuje jednotlivé
relativně samostatné celky o zpracování v hlavních oborech podle materiálových skupin.
Učivo navazuje na znalosti chemie a fyziky na základní škole. Je úzce provázáno
s předměty podílejícími se na profesní přípravě žáků (zejména užité umění, dějiny umění,
znalectví, památková péče a odborný výcvik).
Pojetí výuky
Základní organizační formou je vyučovací hodina. Metoda slovního výkladu uplatňuje
didaktické zásady názornosti, je doplňována především vybranými obrazovými ukázkami,
grafy a promítáním reprodukcí i za použití audiovizuální techniky. Vyučující seznamuje
žáky s literaturou, rozpoznáváním jednotlivých technik podle obrazové dokumentace a
- 167 -
podle možností (textilie) vede k samostatnému vyzkoušení technických postupů. Při výuce
je možné využít i návštěv muzejních expozic a výstav Národní galerie,
Uměleckoprůmyslového musea v Praze nebo Muzea hlavního města Prahy.
zjištění a ověření nabytých znalostí jsou písemné testy. Vedle ústního a písemného
aktivita, mimořádné znalosti ve vyučovacích hodinách i při praktických cvičeních.
Z hlediska klíčových kompetencí předmět přispívá k rozvíjení schopnosti vyhledávat
informace, dokázat je samostatně zpracovat a uplatnit a využít poznatků ve své profesní
činnosti. Předmět také výrazně přispívá k rozvoji občanské kompetence a kulturního
povědomí. Z hlediska odborných kompetencí pomáhá zkvalitnit předpoklady profesního
uplatnění a růstu.
Žáci:
Žáci:
výsledky;
Žáci:
- 168 -
Žáci:
Žáci:
s informacemi
Žáci:
Odborné kompetence
Žáci:
literaturu;
Žáci:
oboru.
- 169 -
Žák:
Žák:
Žák:
Žák:
- 170 -
1. ročník
GEMOLOGIE
Učivo
Žák:
– rozlišuje rozdíl mezi horninou a
minerálem
– charakterizuje základní vlastnosti
drahých kamenů
– dokáže popsat, co ovlivňuje vznik
drahého kamene
1. Drahé kameny používané ve šperkařství
– obecná charakteristika hornin a
minerálů
– obecná charakteristika drahých
kamenů a dalších materiálů
používaných k výrobě šperků
– podmínky pro vznik drahého
kamene
Žák:
– rozpozná a popíše základní formy
drahých kamenů
– charakterizuje pojem krystal
– vysvětlí význam vnitřní struktury
pro vzhled a vlastnosti krystalu
– rozlišuje jednotlivé krystalové
soustavy
2. Základní formy drahých kamenů v
přírodě
– stavba vnitřní struktury drahých
kamenů
– krystalické formy, krystalová
struktura, symetrie krystalů
– krystalové soustavy
Žák:
– rozliší základní chemické formy
látek
– rozlišuje jednotlivé chemické třídy a
zařadí do nich minerál dle
chemického složení
– porozumí pojmům izomorfie,
polymorfie a pseudomorfóza
3. Dělení minerálů podle chemického
složení; jevy spojené s chemizmem
minerálů
– kvantitativní zastoupení prvků v
přírodě
– rozdíl mezi prvkem a chemickou
sloučeninou
– chemické třídy a obecné vzorce
jejich minerálů
– základní minerály jednotlivých tříd
– izomorfie a izomorfní řady
– polymorfie
– pseudomorfóza
Žák:
– orientuje se v základních
vlastnostech drahých kamenů
– určuje nejvýznamnější vlastnosti
(zejména tvrdost, propustnost
světla, barvu a další)
4. Vlastnosti drahých kamenů
– rozdělení vlastností drahých
kamenů do skupin
– mechanické vlastnosti (tvrdost,
hustota, lom, štěpnost)
– optické vlastnosti (barva, lesk,
propustnost světla, světelný lom,
zhášení, pleochroismus,
luminiscence a další)
– ostatní vlastnosti (elektrická a
tepelná vodivost, magnetismus,
- 171 -
radioaktivita a další)
Žák:
– zná odlišnosti v určování
broušených a surových kamenů
– rozlišuje základní mineralogické
přístroje a metody
5. Určování drahých kamenů; používané
mineralogické přístroje a metody
– využití vlastností kamenů k
jejich určování
– odlišnosti určování broušených a
surových kamenů
– typy přístrojů a základy jejich
použití
– mineralogické metody
Žák:
– rozlišuje hlavní typy výbrusů
– orientuje se v základních pojmech
souvisejících s výbrusy
6. Výbrusy kamenů
– základní typy výbrusu
– výběr typu výbrusu a jeho
orientace
– popis briliantového výbrusu
Žák:
– popíše principy základních metod
výroby
– zná hlavní synteticky vyráběné
kameny a výhody jejich použití
– zná rozdíly ve vlastnostech
přírodních a syntetických kamenů
v souvislosti s jejich využitím a
rozlišením
7. Syntetické drahé kameny a metody
jejich výroby
– historie výroby
– Verneuilova metoda
– výroba „syntetických“ diamantů
– další metody výroby
– synteticky vyráběné drahé kameny
a jejich použití
– rozdíly ve vlastnostech přírodních
a syntetizovaných kamenů
Žák:
– charakterizuje rozdíl mezi
syntetikou a imitací
– zná materiály používané k imitaci
drahých kamenů
– dokáže popsat dublety, triplety a
jejich dělení
8. Imitace drahých kamenů, dublety a
triplety
– rozdíl mezi syntetikou a imitací
– materiály používané
k napodobování drahých kamenů
– rozdíly ve vlastnostech přírodních
kamenů a jejich imitací
– popis pojmů dubleta a tripleta a
jejich rozdělení
Žák:
– charakterizuje problémy související
s kontaktem drahých kamenů
s žárem a chemikáliemi
– popíše způsoby ochrany kamenů
9. Chování drahých kamenů při kontaktu
s žárem a chemikáliemi
– popis chování kamenů při
působení tepla
– ochrana kamenů proti poškození
žárem a teplem
– ochrana kamenů proti poškození
- 172 -
chemikáliemi
10. Exkurze do mineralogického muzea/
mineralogických sbírek
Žák:
– rozlišuje základní druhy drahých
kamenů
– charakterizuje základní vlastnosti
drahých kamenů
– zná chování drahých kamenů při
kontaktu s vysokými teplotami a
chemikáliemi
– zná hlavní imitace a případné
syntetické náhražky
– zná naleziště drahých kamenů
– orientuje se v úpravách drahých
kamenů
– rozezná odrůdy jednotlivých
drahých kamenů
– rozezná významné optické efekty u
drahých kamenů
– se orientuje v hodnocení drahých
kamenů 4C
11. Popisy drahých kamenů
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
- 173 -
Organolity – druhy, naleziště,
vlastnosti, odolnosti, imitace
Diamant – vlastnosti, naleziště,
odolnosti, syntetika a imitace,
úpravy, 4C
Korund – vlastnosti, naleziště,
úpravy, odrůdy
Spinel – vlastnosti, naleziště,
úpravy, odrůdy
Beryl – vlastnosti, naleziště,
odolnosti,
syntetika a imitace, úpravy, odrůdy
Turmalín – vlastnosti, naleziště,
úpravy, odrůdy
Olivín – vlastnosti, naleziště,
úpravy
Chrysoberyl – vlastnosti, naleziště,
úpravy, odrůdy
Zoisit - vlastnosti, naleziště,
úpravy, odrůdy
Zirkon – vlastnosti, naleziště,
úpravy, odrůdy
Topaz – vlastnosti, naleziště,
úpravy, odrůdy
Jade – vlastnosti, naleziště,
úpravy
Jadeit – vlastnosti, naleziště,
úpravy
Nefrit – vlastnosti, naleziště,
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
úpravy
Amfiboly a pyroxeny – vlastnosti,
naleziště, odolnosti, syntetika a
imitace, úpravy, odrůdy
Vltavín – vlastnosti, naleziště,
úpravy
Křemen – vlastnosti, naleziště,
úpravy, odrůdy
Opál – vlastnosti, naleziště,
úpravy, odrůdy
Chalcedon – vlastnosti, naleziště,
úpravy
Achát – vlastnosti, naleziště,
úpravy
Granát – vlastnosti, naleziště,
úpravy, odrůdy
Živec – vlastnosti, naleziště,
úpravy, odrůdy
Azurit a malachit – vlastnosti,
naleziště, odolnosti, syntetika a
imitace, úpravy
Tyrkys – vlastnosti, naleziště,
úpravy
Lapis lazuli – vlastnosti, naleziště,
úpravy
ZLATNICKÉ TECHNIKY
Učivo
Žák:
1. Vznik a vývoj klenotnictví
- ovládá historický vývoj oboru
klenotnictví;
- rozezná jednotlivé druhy šperků a umí
charakterizovat jejich vývoj v jednotlivých
staletích;
- zná a popíše jednotlivé části šperku.
Druhy šperků – náušnice, prsteny,
náramek, náhrdelník, medailon, jehlice,
hřeben, čelenka – diadém, brož, amulet,
řetízky a jejich druhy, manžetové knoflíky,
parure a jejich součásti.
- 174 -
- charakterizuje všechny druhy drahých
kovů využívaných ve zlatnictví, jejich
základní vlastnosti, naleziště a způsoby
získávání;
- vysvětlí využití drahých kovů i v dalších
oborech.
2. Drahé kovy a jejich slitiny
- zlato: vlastnosti, naleziště, způsob
získávání
- stříbro: vlastnosti, naleziště, způsob
získávání
- platina: vlastnosti, naleziště, způsob
získávání
- vysvětlí zákonné ryzosti a jejich použití,
včetně starého označení ryzostí a jejich
přepočet na tisíciny;
- zná jednotlivé puncovní i ryzostní značky;
- orientuje se ve starých značeních drahých
kovů v jednotlivých státech /Anglie,
Francie, Rusko, Rakousko-Uhersko/.
- popíše všechny zkoušky drahých kovů
prováděné Puncovním úřadem;
- provede jednoduchou tzv. prubířskou
zkoušku na kameni podle předpisů;
- při obchodování s drahými kovy ví, jak
zjistit ryzost šperku.
- zná jednotlivé zdobící techniky, které se
využívali a využívají v oboru klenotnictví;
- popíše a rozezná jednotlivé druhy rytin;
- pozná, jaký je rozdíl mezi gilošováním a
posaluxem;
- ví, jaké jsou rozdíly mezi jamkovým a
buňkovým smaltem;
- umí popsat, jaké druhy smaltu se používali
v minulosti a dokáže vysvětlit rozdíly mezi
technikami v minulosti a dnes;
- zná vývoj granátových šperků, jeho
podmínky vzniku;
- rozpozná, z jakého kovu se granátové
šperky nejčastěji vyráběli a popíše rozdíly
v minulosti a dnes;
- zná jednotlivé techniky zhotovení a zařadí
je podle časového období;
- zná historii těžby granátů v českých
zemích a charakterizuje jejich odrůdy a
odlišnosti s granáty těžených v jiných
státech
3. Zákonné ryzosti drahých kovů
- zákonné ryzosti zlata, stříbra, platiny
- staré označení ryzostí a jejich přepočet
4. Zkoušení slitin drahých kovů
- prubířská zkouška na kameni
- zkušební kámen
- zkušební kyseliny
- zkušební jehly
- zkouška drahých kovů metodou
prozařováním
5. Zdobící techniky
- rytí: ruční baroková rytiny, plochorytina,
gilošování, posalux
- Smaltování: vývoj smaltu, smalt
jamkový, smalt buňkový
- inkrustace: taušírování, charakteristika,
používané kovy
Niello – tula: charakteristika, vývoj
Filigrán: charakteristika, použití, granulace
6. Charakteristika granátových šperků a
jejich technik
- vývoj a historie
- výskyt a těžba granátů na našem území
- druhy materiálů a technik výroby
- technika šňůrová
- technika obrubová
- technika zrnková
- technika nýtková
- technika obkládaná
- technika krajková
- 175 -
2. ročník
Učivo
Žák:
1. Úvod: Sklo – přírodní, umělé
- zná různé druhy přírodních skel
- přírodní skla (obsidián, fulgurit,
- vysvětlí rozdíl mezi sklem
pemza, perlit, smolek,
přírodním a umělým
porcelanit, buchit, vltavín
- zná různé druhy skel dle
- sklo
chemického složení
Žák:
-
-
rozlišuje charakter jednotlivých
sklotvorných složek a jejich
význam pro tavení skla
rozlišuje barevné schopnosti
oxidů kovů a vzácných zemin
dokáže odvodit barvu skla
z použitých oxidů
Žák:
-
3. Sklářský kmen
- jeho složení
- různé druhy sklovin a jejich
použití
rozlišuje složení sklářského
kmene pro různé druhy skla
určuje použití různého složení
skla k použití na různé sklářské
produkty
Žák:
-
rozumí a umí popsat tavení skla
umí popsat různé způsoby
zpracování skloviny
-
umí definovat rozdíly ve
zpracování skla
umí popsat konkrétní techniky
hutního zpracování skla
Žák:
-
2. Sklotvorné suroviny
- sklářské písky, kysličník
křemičitý SiO2
- soda NaO2
- potaš K2CO3
- vápenec CaO
- čeřiva (ledek, kuchyňská sůl,
arsenik aj.)
- barviva - oxidy kovů a vzácných
zemin
4. Tavení skla
- technologie a postup tavení skla
(nakládka, čeření, sejití,
pracovní doba)
- zpracování skloviny – druhy
způsobů
5. Tvarování skla
- Hutního tvarování skloviny
- foukání
- tvarování z volné ruky
- mačkání kleštěmi
- 176 -
-
-
umí vyjmenovat různé způsoby
hutního zdobení a tvarování skla
rozpozná rozdíl práce se sklem u
sklářské pece a práce nad
kahanem
umí popsat typické historické
benátské techniky zpracování
skla
-
Žák:
-
-
umí vysvětlit, co jsou sklářské
studené a teplé techniky,
a které to jsou
umí zařadit různé zušlechťovací
techniky do technik studených a
teplých
umí stručně charakterizovat
studené techniky
umí stručně charakterizovat teplé
techniky
rozlišuje různé způsoby
malování skla
umí vysvětlit a popsat různé
lazury k dekorování skla
umí popsat různé způsoby a
vzhled leptání skla
rozlišuje techniku rytí skla na
mědi a kameni
Žák:
-
6. Zušlechťování skla – techniky
studené a teplé
- broušení
- rytí na mědi, kameni, diaryt
- rytí diamantem
- punktování diamantem
- leptání (+ technika gilošování,
pantografem)
- pískování
- malování emailovými barvami,
drahými kovy, listry
- kreslení - perokresba
- lazurování
- stříbření
- kombinované techniky
7. Zvláštní techniky
- spékání (sintrování), slinování pâte de verre
- lehání, propadání /ohýbání a
stavování skla (angl. fusing)
umí vysvětlit techniku spékání
umí vysvětlit techniku lehání
skla
Žák:
-
- lisování
- lití
- hutní techniky a zdobení
(optické dekory, opřádání,
nálepy, obalování, vrstvení,
intarzování, zátavy,
výzdoba vzduchem, ledování,
irisování, benátské
techniky
Práce nad kahanem
umí vyjmenovat několik
významných sklářských
osobností, jejich přínos pro
evropské sklářství; umí je zařadit
do konkrétního historického
období a země
- 177 -
8. Osobnosti
- G. Agricola, J. Kunckel, J.F.hr.
Buquoy, F. Egermann
Žák:
-
9. Dějiny keramiky v kostce
- ve světě,
- v Evropě
chápe význam keramiky
v dějinách lidstva
umí časově zařadit nejstarší
nálezy keramiky ve světě
Žák:
10. Keramické suroviny
-
-
umí vyjmenovat základní
keramické suroviny k výrobě
keramiky
orientuje se v určení míst
s těžbou keramických surovin
chápe význam úpravy
keramických surovin
-
Žák:
-
11. Základy keramické technologie
- příprava keramické směsi
rozumí potřebě přípravě
keramické směsi
charakterizuje postup základů
keramické technologie
umí popsat způsoby tvarování
keramiky
vysvětlí jeden ze způsobů
tvarování keramiky
-
Žák:
-
-
-
-
přírodní suroviny, ložiska
jíly a zeminy pro keramiku
výskyt, těžba
úprava keramických surovin
umí popsat různé způsoby
tvarování keramiky
umí popsat rozdíly mezi
jednotlivými způsoby tvarování
keramiky
vyjmenuje různé povrchové
úpravy keramiky a popíše jejich
vzhled a charakterizuje jejich
význam
charakterizuje speciální méně
běžné povrchové úpravy
keramiky
vysvětlí důvody či potřeby
různých povrchových úprav
keramiky
- 178 -
tváření, sušení, výpal
způsoby tvarování keramiky
12. Keramická výroba
- způsoby tvarování keramiky
- lití do sádrových forem
- lisování
- točení
- sušení a výpal
- povrchové úpravy
- glazury a engoby
- keramické barvy
- preparáty vzácných kovů
- listry
- emaily
- speciální povrchové úpravy
Žák:
13. Vlastnosti keramiky
- mechanické
- chemické
- tepelné
- optické
-
umí charakterizovat různé
vlastnosti keramiky
-
popíše typické pórovité
keramiky
vysvětlí charakter a vzhled
terakoty;
vysvětlí užití terakoty
v architektuře
vysvětlí název fajánse a typickou
oblast výroby
popíše siderolit a teralit a jejich
místa výroby
charakterizuje užití kachlů a
jejich typologii
Žák:
Žák:
-
charakterizuje typologii slinuté
keramiky
vyjmenuje rozdíly mezi
pórovitou a slinutou keramikou
charakterizuje rozdíl mezi
kameninou a porcelánem
vysvětlí termín biskvit
vysvětlí rozdíl mezi biskvitem a
porcelánem
charakterizuje termín užitková
keramika
Žák:
14. Pórovitá keramika
- hrnčina
- kachle a dlaždice
- terakota
- majolika
- fajáns
- bělina
- siderolit, teralit
15. Slinutá keramika
- kamenina (Německo, české země)
- porcelán, biskvit - sanita
- užitková keramika
16. Osobnosti
-
vyjmenuje významné osobnosti
podílející se na vývoji keramiky
v Evropě
- 179 -
- J.F.Böttger
- J. Wedgwood
- H.A.Seger
3. ročník
Učivo
Žák:
- vysvětlí získávání vláken přírodních,
rostlinného, živočišného původu a vlákna
anorganická;
- objasní pěstování, získávání a zpracování
vláken;
- zná vlastnosti vláken;
- popíše výrobu přízí.
1. Textilie
Rozdělení vláken přírodních
- rostlinného původu
- živočišného původu
- anorganická – azbest
Pěstování, získávání, zpracování vláken
Vlastnosti vláken
Zhotovení příze
zná vývoj tkaní;
- popíše ruční tkalcovský stav;
- objasní osnovu, útek, střídu vazby;
- zná a popíše vazby základní a vazby
odvozené.
2. Textilní techniky
Tkaní
Ruční tkalcovský stav
Obnova, útek, dostava, střída vazby
Vazby
- základní
- odvozené
-popíše rám s přípravou a napnutím osnovy;
- umí popsat horizontální a vertikální stav.
- zná vývoj tkaných koberců;
- popíše tkaní ručně vázaných koberců;
- vysvětlí jednotlivé druhy uzlů;
- umí popsat strojové tkaní koberců.
- objasní vývoj krajek;
- popíše postup paličkované krajky;
- popíše postup šité krajky;
- popíše výrobu strojových krajek;
- objasní využití krajek.
- charakterizuje výšivku a vývoj výšivky;
- popíše pomůcky, nitě a materiál na
výšivku;
- zná techniky výšivky;
- zná stehy používané při výšivce;
- charakterizuje lidovou výšivku.
3. Gobelínová technika
Rám, pomůcky, příprava osnovy
Horizontální stav – příprava, tkaní
Vertikální stav – příprava, tkaní
4. Koberce
Vývoj
Ruční vázání koberců
Druhy uzlů
Strojové tkaní
5. Krajka
Vývoj krajek
Paličkovaná krajka- pomůcky, postup
Šitá krajka- pomůcky, postup
Strojová výroba krajek
Využití krajek v minulosti i současnosti
6. Výšivka
Vývoj výšivky
Pomůcky, nitě, materiál
Techniky
Druhy stehů
- 180 -
Lidová výšivka- kroje
- charakterizuje usně a kožešiny;
- vysvětlí vyčinění usní a kožešin;
- zná údržbu a úschovu usní a kožešin
7. Kůže
Rozdělení usní a kožešin dle druhů
Zpracování usní a kožešin
čištění, údržba a úschova usní a kožešin
4. ročník
Učivo
Žák:
ví, co je glyptika a skulptivní technika;
- charakterizuje výtvarné uměn;
- ovládá architekturu a její názvosloví.
- vyzná se v památkové péči a dovede
vytvořit průzkum, analýzu a dokumentaci
objektů;
- teoreticky ovládá význam restaurování
interiérů a exteriérů.
charakterizuje obor kamenictví a
kamenosochařství;
- zná různé druhy nářadí a materiálů pro
tento obor určených;
- charakterizuje základní restaurátorské
práce.
2. Sochařství
- glyptika
- skulptivní technika
- výtvarné umění
- architektura – názvosloví
3. Památková péče
- průzkum a dokumentace objektů
- interiér
- exteriér
4. Kamenictví
- kámen
- kamenosochařství
- nářadí, materiál, restaurování
5. Štukatérství
- vznik štukatérského řemesla
- nářadí, materiál, druhy jednoduchých
forem
- restaurování interiéru a exteriéru
- charakterizuje vznik a vývoj štukatérského
řemesla;
- ví, jaké nářadí se používá pro jednotlivé
úkony;
- pozná, jaké restaurátorské práce v interiéru - medailérství
- cizelování, tepání
a exteriéru jsou zapotřebí;
- kresba, malířství, druhy
- grafika, štafírství, pozlacování
- laky, lazury, mořidla
- charakterizuje obor medailérství;
- kovy, nářadí
- teoreticky ovládá základní postup při
- rady sběratelům starožitností
tepání
a cizelování;
- 181 -
- zná obory výtvarného umění;
- ví, jaké chemické látky použít při
základních restaurátorských pracích;
- dozví se cenné rady pro obchodníky se
starožitnostmi a pro sběratele umění.
6. Nekovové a netradiční materiály
- restaurování
- nekovové materiály, plasty, pomůcky
- zapomenutá řemesla
-pozná základní nekovové a netradiční
materiály používané v oboru;
- umí popsat zapomenutá řemesla a jejich
význam pro kulturu a společnost.
- 182 -
6.18 Památková péče a sběratelství
Cíl předmětu
Vyučovací předmět Památková péče a sběratelství je součástí odborné přípravy žáků
obsahového kruhu Starožitnické činnosti. Cílem výuky je vést žáky k poznání nutnosti
zachovávat a ochraňovat památky ve smyslu a významu tohoto oboru. Vysvětlovat, že
budou v profesní činnosti zacházet s předměty kulturní hodnoty, jež jsou dokladem hmotné
i duchovní kultury a také součástí světového dědictví. Předmět nabádá žáky coby budoucí
obchodníky o tyto hodnoty hmotného kulturního dědictví vyspělé společnosti a k následné
spolupráci s odbornými ústavy a institucemi. Tento vyučovací předmět ozřejmuje význam
sběratelství jako ušlechtilou zájmovou aktivitu a tvořivou činnost, která má mít vyšší cíle
než jen zhodnocení majetku. Poznání tohoto jevu je stavebním kamenem kladného vztahu
ke sběratelství a sběratelům jako potencionálním spolupracovníkům i zákazníkům.
Učivo objasňuje problematiku památkové péče a sběratelství jako významných oblastí
přispívajících k uchování národního, evropského i světového kulturního dědictví.
Vyučující vysvětlí základní pojmy, seznámí s dějinami a metodami památkové péče,
s památkovým zákonodárstvím, organizací v památkové péči. Vysvětlí rozdíly mezi
jednotlivými druhy kulturních památek u nás, připomene zejména nejvýznamnější,
zejména ty, které jsou součástí světového kulturního dědictví. Kromě typů sběratelství,
druhy sbírek a připomínky zákona o sbírkách, věnuje učivo náležitou pozornost dějinám
evropského sběratelství a nejvýznamnějším sbírkám u nás i ve světě. Učivo je úzce
provázáno s předměty podílejícími se na profesní přípravě žáků (dějiny umění, užité
umění, znalectví, depozitář a ochrana předmětů, odborný výcvik).
- 183 -
Pojetí výuky
Základní organizační jednotkou je vyučovací hodina, která je vhodně doplňována
exkurzemi do muzeí a návštěvami památkových objektů. Metoda slovního výkladu
uplatňuje didaktické zásady názornosti, je doplňována především vybranými obrazovými
ukázkami, promítání reprodukcí, filmů i videí za použití audiovizuální techniky, také o
odkazy na nové zákony, vyhlášky a předpisy. Vyučující seznamuje žáky s vhodnou
literaturou, vede je k samostatnému studiu a zájmu o památky nejen v Praze, ale i v místě
jejich bydliště. Učí je srovnávat jejich druhy, hodnotu, význam, stav, způsob obnovy a
využití. Seznamuje žáky s nejvýznamnějšími uměleckými a muzejními sbírkami u nás i ve
světě.
aktivita, mimořádné znalosti a vypracování referátů o realizovaných exkurzích, o
kulturních památkách v místě nebo blízkém okolí bydliště.
Z hlediska klíčových kompetencí předmětu přispívá k rozvoji schopnosti vyhledávat
informace, dokázat je samostatně zpracovat a následně uplatnit poznatky ve své profesní
činnosti. Předmět také výrazně přispívá k rozvíjení občanské kompetence a kulturního
povědomí evropského občana. Z hlediska odborných kompetencí pomáhá zkvalitnit
předpoklady profesního uplatnění a růstu
Žáci:
Žáci:
výsledky;
- 184 -
Žáci:
Žáci:
Žáci:
s informacemi
Žáci:
Odborné kompetence
Žáci:
literaturu;
Žáci:
- 185 -
dodržuje bezpečnost práce;
hodnotí své výkony a výkony druhých;
uvědomuje si možnosti uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání;
uvědomuje si význam celoživotního vzdělávání a je připraven přizpůsobit se
oboru.
Žák:
-
Žák:
Žák:
Žák:
- 186 -
4. ročník
Učivo
Žák:
Ovládá základní pojmy památkové péče,
rozdíly mezi ochranou památek a
památkovou péči, dovede vysvětlit pojem
kulturní dědictví v geografickém rozsahu a
významu.
Definuje pojmy kulturní památka, sbírkový
předmět a předmět kulturní hodnoty.
Základní pojmy památkové péče a
sběratelství (ochrana památek a památková
péče; kulturní dědictví /podle geografického
území: národní, evropské, světové/; kulturní
památka, sbírkový předmět versus předmět
kulturní hodnoty).
Rozdělení kulturních památek (podle
slohu, společenského uživatele, povahy
/movité a nemovité/, významu
/kategorizace/).
Žák dovede charakterizovat kulturní
památky podle několika základních
hledisek.
Druhy kulturních památek
– památky nemovité (stavební a
architektonické památky; technické
památky; památky na významné osobnosti a
Definuje rozdíly mezi památkami
události);
– památky
nemovitými a movitými, zná jejich druhy
movité (památky volného a užitého umění;
podle vzniku a společenské funkce také
památky na historické události; památky
s využitím poznatků z mezipředmětových
vědy a dalších lidských činností);
vztahů.
–
Památkové soubory a celky (hradní,
Nabyté poznatky aplikuje na památkových klášterní a zámecké areály, vesnické celky
objektech, případně jejich souborech z místa /rezervace/, muzea lidové architektury
či okolí svého bydliště.
/skanzeny/, městské památkové rezervace,
památkové zóny; archeologické rezervace;
Na základě mezipředmětových vztahů si
hradní, kostelní a zámecký mobiliář,
uvědomuje kontinuitu vývoje památkové
šlechtické sbírky, chrámové pokladnice a
péče jako prostředek národního vědomí a
klášterní sbírky).
uchování památek jako výraz kulturní
vyspělosti společnosti.
Nástin dějin památkové péče
– od počátku do konce 18. století v Evropě;
Základní znalosti zákonů na ochranu
– památková péče 19. Století v Evropě a
kulturního dědictví prakticky využije ve své českých zemích;
profesní činnosti.
– počátky a rozvoj moderní památkové péče
ve 20. století v Evropě a českých zemích.
Rozlišuje metody památkové péče a uvede
jejich příklady ze svého okolí, přičemž
Zákonodárství na ochranu kulturního
uplatní znalosti mezipředmětových vztahů
dědictví (památkový zákon, zákon o
(depozitář a ochrana předmětů).
sbírkách a o vývozu a prodeji předmětů
kulturní hodnoty, organizace památkové
Definuje pojmy sběratelství a sbírka podle
péče).
druhů, muzeum, galerie a památková
instalace a doloží příklady.
Metody památkové péče
– památkový průzkum a jeho druhy
- 187 -
(stavebně historický, archeologický,
restaurátorský);
– konzervace památky a její způsoby;
– restaurování památky;
– další formy (restituce, rekonstrukce,
obnova).
Postihne předpoklady a podmínky
sběratelství, definuje podmínky založení,
budování a zabezpečení sbírky.
Základní pojmy sběratelství (předmět,
předpoklady a podmínky sběratelství, druhy
sběratelství).
Sbírka a její druhy (podle vlastníků
/soukromé, státní, veřejné/; podle zaměření,
sbírky uzavřené /historické/ a otevřené
/soudobé/.
Sbírky muzeí, galerií a památkových
objektů (muzea a jejich druhy, soukromé a
státní galerie, památkové sbírky a
památkové instalace).
Spolu se znalostmi z jiných předmětů
využívá poznatků při praktické profesní
činnosti.
Vysvětlí historický vývoj sběratelství
v minulosti, zná nejvýznamnější historické
sbírky i nejvýznamnější umělecká muzea u
nás a ve světě.
Metodika sběratelství (problematika
zakládání a budování sbírky a péče o ni).
Nástin dějin sběratelství
– sběratelství antiky a středověku /chrámové
pokladnice a panovníci, např. Karel IV./
– sběratelství od renesance po baroko
/panovníci – zejména Rudolf II., August II.
Silný a šlechtické rody v českých zemích;
– první cílevědomě zakládané galerie a
muzea /Ermitáž, Grünes Gewölbe/;
– sběratelství a jeho nové formy v 19. století
/první veřejná státní muzea ve Francii,
soukromá šlechtická muzea v českých
zemích, uměleckoprůmyslová muzea, velká
muzea výtvarného umění ve 2. pol. 19.
století/;
– nové sběratelské aktivity ve 20. století.
Nejvýznamnější umělecká a
uměleckoprůmyslová muzea a ve světě a u
nás.
- 188 -
6.19 Depozitář a ochrana uměleckých předmětů
Obecné cíle
Vyučovací předmět Depozitář a ochrana uměleckých předmětů je součástí odborné
přípravy žáků obsahového kruhu Starožitnické činnosti. Cílem výuky je vést žáky
k nutnosti zachovávat a ochraňovat předměty volného a užitého umění. Vést žáky
k povědomí, jakým způsobem je nutno zacházet s předměty volného a užitého umění a jak
je ukládat. Cílem je také seznámit žáky, jak o tyto artefakty volného a užitého umění
průběžně pečovat. Seznámit žáky se smyslem a potřebou tyto památky konzervovat či
restaurovat. Žáky seznámit se smyslem depozitářů, s jejich vybavením a s režimem těchto
prostorů. Dále ve stručnosti seznámit žáky se základy ošetřování, resp. konzervování
artefaktů volného a užitého umění, také se základy potřeb jejich restaurování a tím jejich
uchovávání pro další generace.
Učivo podává přehled o charakteru depozitářů, jejich vybavení a zabezpečení. Nastiňuje
prostorové podmínky a vybavení depozitářů. Vysvětlí nutnost lokačního systému a
evidence pro orientaci v těchto prostorách. Popíše depozitární režim, vysvětlí klimatické a
světelné podmínky pro ukládané artefakty. Vysvětlí ukládání a podrobnosti transportu
předmětů volného a užitého umění. Učivo podává přehled nejen o materiálech k základní
ochraně předmětů volného a užitého umění, ale seznamuje žáky o způsobech jejich
ukládání do náležitých vhodných prostorů, skříní, polic, apod. s nutnými klimatickými
podmínkami. Vedle tohoto úvodního orientačního přehledu učivo následně pojednává o
základních způsobech a potřebách konzervování různorodých materiálových skupin, ze
kterých jsou zhotoveny artefakty volného a užitého umění. Učivo zčásti navazuje na
znalosti chemie a fyziky učiva základní školy.
- 189 -
Pojetí výuky
Základní organizační jednotkou je vyučovací hodina. Metoda slovního výkladu uplatňuje
didaktické zásady názornosti, je doplňována grafy, schématy, apod., za použití
audiovizuální techniky. Vyučující doplňuje základní slovní výklad o odkazy na odbornou
literaturu, na různé kurzy vztahující se k této tématice, pořádané různými odbornými
institucemi (muzei, galeriemi, Muzeologickým kabinetem, semináři Technického muzea
v Brně apod.). Nedílnou součástí jsou také exkurze do depozitářů různých institucí
pracující s artefakty volného a užitého umění, event. s archeologickými památkami.
Součástí exkurzí jsou také návštěvy konzervátorských pracovišť některých muzeí (např.
Muzeum hlavního města Prahy). Vyučující seznamuje žáky s tematickou odbornou
literaturou, vede je ke vztahu k uchovávání a zabezpečování kulturního dědictví, se
základními požadavky na péči o toto dědictví.
Předmět je zařazen do 4. ročníku s hodinovou dotací 128 hodin (tj. 2 hodiny týdně).
aktivita, mimořádné znalosti a vypracování referátů o realizovaných exkurzích.
Žáci:
Žáci:
- 190 -
získá potřebné informace k řešení problému, navrhne řešení a zhodnotí dosažené
výsledky;
Žáci:
-
Žáci:
Žáci:
s informacemi
Žáci:
Odborné kompetence
Žáci:
literaturu;
- 191 -
Žáci:
oboru.
Žák:
Žák:
Žák:
Žák:
- 192 -
3. ročník
Učivo
Žák:
Ovládá základní pojmy tohoto předmětu –
tj. smysl a charakter depozitáře, rozumí jeho
vybavení a různým podmínkám pro
ukládání artefaktů volného a užitého umění.
Základní pojmy – depozitář:
charakter, prostorové podmínky,
vybavení depozitárních prostor,
klimatické a světelné podmínky,
měření těchto podmínek, možnosti
jejich zlepšování).
Zná ochranné prostředky proti škůdcům
(radiační metoda, deratizace a d.)
Rozumí nutnosti evidence a chápe lokační
systém předmětů volného a užitého umění v
depozitáři.
Rozumí různým podmínkám ukládání
předmět volného a užitého umění děleného
dle materiálů.
Charakterizuje nakládání s artefakty při
jejich transport.
Nabyté poznatky aplikuje v praxi.
Chápe a charakterizuje ošetřování a
konzervování různých artefaktů užitého
umění. Rozpozná stav předmětu a
případnou naléhavost záchrany a
obnovovacích postupů.
Škodlivé vlivy a škůdci (plísně, houby,
dřevokazný hmyz aj.), ochrana proti
nim.
Evidence a lokační systém předmětů
volného a užitého umění.
Ukládání různých předmětů volného a
užitého umění v depozitáři (sochy, plastiky;
obrazy a rámy; kresby, grafiky, miniatury;
kovy – drahé a obecné, dřevo – nábytek;
sklo, keramika aj.).
4. ročník
Učivo
Žák:
Charakterizuje nakládání s artefakty při
jejich transport.
Balení a podrobnosti transportu
předmětů volného a užitého umění.
Nabyté poznatky aplikuje v praxi.
Chápe a charakterizuje ošetřování a
Jejich zabezpečení při manipulaci a pohybu
- při transportu, výstavní instalaci a p.
- 193 -
konzervování různých artefaktů užitého
umění.
Základy ošetřování a konzervování
artefaktů užitého umění (dřevo, papír, kůže,
sklo, keramika a porcelán, kovy obecné a
drahé).
Rozpozná stav předmětu a případnou
naléhavost záchrany a obnovovacích
postupů.
Doporučí konzervátorské ošetření pro
zachování předmětu, v nutných případech
restaurátorský průzkum a zásah.
Restaurování volného umění (obrazy,
kresby, grafiky, nástěnné malby).
Chápe a rozumí smyslu restaurování
volného umění.
Dle potřeb zajišťuje jejich restaurování u
odborných institucí či jedinců.
Smysl těchto kroků pro uchování tohoto
kulturního dědictví.
Na základě mezipředmětových vztahů
(dějiny umění, užitého umění, dějepisu,
znalectví, památkové péče a p.) si
uvědomuje kontinuitu vývoje depozitární
ochrany artefaktů volného a užitého umění,
nutnost ošetřování, konzervování a
restaurování kulturního dědictví vyspělé
společnosti.
Zákonodárství na ochranu kulturního
dědictví (památkový zákon, zákon o
sbírkách a zákon o prodeji a vývozu
předmětů kulturní hodnoty.
Tyto základní znalosti využije ve své
Zná základní zákony k ochraně kulturního
dědictví státu a ty prakticky využije ve své
- 194 -
6.20 Znalectví uměleckých předmětů
Cíl předmětu
Vyučovací předmět Znalectví je součástí odborné přípravy žáků, obsahového kruhu
Starožitnické činnosti. Cílem výuky je vést žáky k rozeznávání materiálů a jejich vlastností
v současnosti, tak především v minulosti, jejich uplatnění ve výtvarném pojednání
artefaktu, resp. výtvarného i uměleckého díla a designu současného, zejména však
historického. Seznamování s rozmanitostí materiálů, technologií a technik jejich
zpracování a výtvarnými a výzdobnými technikami vytváří povědomí o mistrovství umělců
a uměleckých řemeslníků v minulosti, kteří dokázali vytvořit díla s ušlechtilým vztahem a
pokorou k materiálu a citem k jeho využití.
Znalectvím určujeme, posuzujeme a charakterizujeme artefakty užitého i volného umění.
Slouží k rozeznávání technik, technologií, časového zařazení, určení autorství, dílny,
manufaktury, výrobny a regionu vzniku toho kterého artefaktu. Určuje tak veškeré
náležitosti k určení jeho hodnoty a ceny, ovlivněné také trhem s těmito komoditami.
Znalcem je osoba nebo nějaký orgán podávající na základě znalostí a zkušeností odborný
posudek, nutný pro konkrétní rozhodnutí, v našem případě stáří, autorství, regionu a tím i
samotné hodnoty posuzovaného artefaktu.
Pojetí výuky
Vyučovací předmět Znalectví uměleckých předmětů je součástí odborné přípravy žáků,
obsahového kruhu Starožitnické činnosti. Cílem výuky je vést žáka k poznávání
charakteru, vlastností a kvality skelného materiálů v minulosti a z toho odvodit jeho stáří,
techniky zpracování.
- 195 -
žáků. Klasifikačními metodami je známkování a slovní hodnocení. Objektivní metodou
aktivita, nebývalé znalosti ve vyučovacích hodinách i při návštěvách muzeí, galerií a
exkurzích v adekvátních výrobnách (manufaktury, dílny, továrny).
Žáci:
Žáci:
výsledky;
Žáci:
- 196 -
Žáci:
Žáci:
s informacemi
Žáci:
Odborné kompetence
Žáci:
literaturu;
Žáci:
oboru.
- 197 -
Žák:
Žák:
Žák:
Žák:
- 198 -
2. ročník
Učivo
Žák:
Úvod do oboru znalectví
Dovede objasnit pojem znalectví, jeho dvě
hlavní oblasti využití. Rozliší jeho vztah
k uměleckému dílu a předmětu od přístupů
dějin umění
Je schopen spolupracovat s jednotlivými
vykonavateli znalecké činnosti podle
charakteru problému při určování
uměleckého díla/předmětu.
Je mu znám obsah zákona o znalcích a
tlumočnících
úloha znalectví – pomocná složka
vědeckým oborům (dějinám umění,
muzeologii, péči o artefakty a kulturní
památky;
odborná činnost zjišťující autenticitu
artefaktu; praktická činnost, vedoucí ke
stanovení ekonomické hodnoty / ceny
artefaktu, sloužící muzeím a obchodu se
starožitnostmi a uměleckými předměty;
Dějiny znalectví výtvarného umění
Pojem znalce:
Jsou mu známy vlastnosti a znaky originálu,
hlavní druhy jeho napodobenin,
Je seznámen s hlavními znaky padělků
v jednotlivých uměleckých oborech.
pojem expert – expertíza;
znalec;
odhadce a zbožíznalec;
znalečné;
znalecká pečeť / razítko
Osobnost znalce:
Dokáže objasnit pojem starožitnost
v minulosti a současnosti, je si vědom
rozdílu
mezi starožitnickým a vetešnickým zbožím,
zná nejvýznamnější starožitnické firmy
minulosti.
Na základě mezipředmětových vztahů zná
hlavní stádia vzniku umělec
díla/předmětu podle uměleckých druhů.
osobnost znalec;
činnost znalce;
činnost znalec pro státní
orgány;
druhy znalců:
experti;
znalecký deník;
znalecký posudek a jeho náležitosti;
Znalectví součást odborné klasifikace
artefaktů
Ovládá základní specifické způsoby popisu
uměleckého díla/předmětu (je tak
připravován i na závěrečnou maturitní
písemnou práci v předmětu odborný
výcvik).
Klasifikační kategorie:
jednotlivé její části (autor
díla, název objektu, funkce
předmětu, materiál,
technika, rozměry,
signatura / podpis, značka, punc;
stav díla (jeho druhy);
provenience,
- 199 -
datování,
hodnota předmětu (kulturní, ekonomická);
ikonografie;
Fáze vzniku uměleckého díla / artefaktu;
Slohová analýza uměleckého díla:
druh
funkce
námět
obsah
forma.
Formální analýza uměleckého díla
Výrazové prostředky a jejich druhy
Kompozice
prostor
rukopis
3. ročník
Učivo
Žák:
Úvod do oboru znalectví šperků a drahých
kamenů
Dovede objasnit pojem znalectví, jeho dvě
hlavní oblasti využití. Rozliší jeho vztah
k uměleckému dílu a předmětu od přístupů
dějin umění
1. Základní pojmy
Je schopen spolupracovat s jednotlivými
vykonavateli znalecké činnosti podle
charakteru problému při určování
uměleckého díla/předmětu.
Je mu znám obsah zákona o znalcích a
tlumočnících
4. Umělé úpravy drahých kamenů
2. Výskyt a těžba drahých kamenů
3. Výskyt a těžba drahých kovů
5. Průmyslově vyráběné syntetické kameny
6. Určení a složení materiálů neznámého
původu
7. Metody výzkumu drahých kamenů a
kovů
8. Základní nástroje pro určení pravosti
kamenů a kovů
9. Puncování drahých kovů
- 200 -
10. Základní punci – Rakousko-Uhersko,
Čechy, Itlie
11. Zkoumání punců
12. Základní nástroje pro určení drahých
kovů
Jsou mu známy vlastnosti a znaky originálu,
hlavní druhy jeho napodobenin,
Je seznámen s hlavními znaky padělků
v jednotlivých uměleckých oborech.
13. Cena, původ, stáří
14. Značky významných klenotníků
15. Odhad ceny drahých kamenů podle
základních pravidel pro určení
drahokamů.
Dokáže objasnit pojem starožitnost
v minulosti a současnosti, je si vědom
rozdílu
mezi starožitnickým a vetešnickým zbožím,
zná nejvýznamnější starožitnické firmy
minulosti.
Na základě mezipředmětových vztahů zná
hlavní stádia vzniku umělec
díla/předmětu podle uměleckých druhů.
Ovládá základní specifické způsoby popisu
uměleckého díla/předmětu (je tak
připravován i na závěrečnou maturitní
písemnou práci v předmětu odborný
výcvik).
- 201 -
6.21 Odborný výcvik
Celková týdenní hodinová dotace: 6 hodin (6-6-6-6)
Obecné cíle
Obecným cílem předmětu je výrazné působení na vytváření a formování klíčových a
odborných kompetencí a zajištění odborné přípravy pro kvalifikovaný výkon povolání.
Předmět připravuje žáky především pro práci v malém pracovním kolektivu.
Učivo předmětu odborný výcvik poskytuje žákům znalost v oblasti dějin umění, užitého
umění, znalectví, technik a celé řady s tím souvisejících otázek.
Pojetí výuky
Za prioritní se považuje samostatná práce žáků, která je podmíněna její správnou
organizací, upevňováním kladného vztahu k uměleckoprůmyslovým činnostem, pořádku,
svědomitosti, vytrvalosti a pracovní obětavosti. Organizace vyučování je dána odborně
praktickým charakterem učiva. Odborný výcvik je vykonáván na vhodně vybavených
pracovištích pod vedením kvalifikovaných a zkušených pracovníků. Výuka probíhá při
zachování nejdůležitějších pedagogických zásad, zejména zásady názornosti, přiměřenosti
a trvalosti, splňuje mezipředmětové vazby mezi odbornými a všeobecnými předměty.
Předmět je zařazen do všech čtyřech ročníků s následující hodinovou dotací:
1. ročník 6 hodin týdně celkem 198 hodin
tj. celkem za studium 769 hodin
K výraznému zvýšení názornosti výuky přispívají exkurze do muzeí, galerií, zámků a
tematických výstav.
- 202 -
Vzdělávání v oboru je zaměřeno v souladu s cíly středního odborného vzdělávání tak
uplatňováno podle klasifikačního řádu s ohledem na individuální požadavky žáků.
Vhodnou klasifikační metodou je známkování a následné doporučení odborného
instruktora na zlepšení práce v dané oblasti.
předpoklady profesního uplatnění a růstu.
Žáci:
Žáci:
výsledky;
Žáci:
- 203 -
Žáci:
Žáci:
s informacemi
Žáci:
Odborné kompetence
Žáci:
literaturu;
Žáci:
oboru.
- 204 -
Žák:
Žák:
Žák:
Žák:
- 205 -
1. ročník
Učivo
Žák:
1. Seznámení s pracovištěm
Pochopení základních ustanovení právních
Zákoník práce
norem o ochraně zdraví při práci
Vyhláška o bezpečnosti práce se
základními požadavky bezpečnosti a
Nutnost bezpečnosti a ochrana zdraví při
ochrany zdraví při práci
práci
Druhy ohrožení při práci a ochrana
pracovníků, význam bezpečnostních
Jednotlivá pracoviště OV upozorní na
předpisů
specifika dané problematiky
Zdroje a příčiny úrazů
Hygiena práce
První pomoc při úrazech
Pravidla chování při požáru
Osobní hygiena a její význam pro
ochranu zdraví
Rizika mimopracovních úrazů
Péče o zaměstnance
Organizační uspořádání SPV AS
Vnitřní řád SPV AS
Péče o životní prostředí
Seznámení žáků s obsahem předmětu
Seznámení žáků s vazbou odborného
výcviku na ostatní teoretické předměty
Žák:
Pojem užité umění, výtvarné umění,
lidové umění
Obecně muzea a galerie
2. Svět starožitností
Obsah pojmu starožitnosti
Sběratelství
Obchod s uměleckými a starožitnými
předměty
Zásady obchodu s uměním
- 206 -
Žák:
Chování žáků ve starožitnostech, galeriích
a muzeích
3. Základy společenského chování
Vznik a vývoj společenského chování
Člověk a skupina
Komunikace
Sociální vztahy
Zásady společenského chování
Nácvik komunikačních dovedností
Společenské zvyklosti
Žák:
4. Režim prodejny
Praktické dovednosti
Otevírací doba
Polední přestávka, stravování
Výkup zboží
Inventura
Žák:
5. Zásady prodejního procesu
Získávání dovedností v prodejním procesu
Uvítání zákazníka
Zjištění zájmu zákazníka
Prodejní rozhovor
Úloha estetického prostředí
Osobnost starožitníka
Osobní hygiena, vhodné oblečení, obuv
Zásady společenského chování
Osobnost zákazníka, typy zákazníků
Žák:
6. Manipulace a balení zboží
Rozdělení sortimentu dle materiálu
Obecné zásady manipulace
Manipulace a balení starožitností, obrazů,
kreseb a grafiky
- 207 -
Balení ostatních předmětů
Žák:
7. Aranžování
Zboží v prodejně
Aranžérské pomůcky
Výzdoba prodejny
Estetické zásady aranžérství
Reklamní prvky
Aranžérské prvky a jejich užití
příležitostná výzdoba
Umístění cenovky předmětu
Žák:
8. Základy legislativy
Seznámení s uvedenými dokumenty
Živnostenský zákon
Obchodní zákoník
Zákoník práce
Zákon o prodeji a nákupu předmětů
- 208 -
2. ročník
Učivo
1. Ochrana prodejny
Žák:
Režim vstupu, mechanické zabezpečení
prodejny
Druhy zabezpečení prodejny
Elektronické zabezpečovací zařízení,
ohlašovací povinnost
Spolupráce s policií
Způsob ochrany
Dozor v prodejně a jeho provádění
Žák:
2. Zabezpečení předmětů
Zabezpečení předmětů ve výkladní
skříní
Zabezpečení předmětů (zboží)
v interiéru prodejny
Zabezpečení zboží ve vitrínách, systém
klíčů
Zabezpečení předmětů (zboží) v
depozitáři, dep. rež. konkrétní prodejny
Praktické provádění
Žák:
3. Základní poznatky o provozu
Seznámení vedoucím OV se všemi
pracovníky prodejny a jejich funkcemi
Přítomnost při jednotlivých pracovních
postupech, seznámení s jejich charakterem
a posláním
Žák:
Konkrétní provádění (nácvik)
Žák:
Praktické ukázky
prodejny
Seznámení vedoucím OV se všemi
pracovníky prodejny a jejich funkcemi
Přítomnost při jednotlivých pracovních
postupech, seznámení s jejich
charakterem a posláním
4. Manipulace se zbožím
Manipulace a balení obrazů
Balení kreseb a grafiky
Balení křehkých předmětů – skla
a keramiky
Balení předmětů z kovů
Balení šperků
5. Aranžování
Zajišťování aranžérského materiálu
- 209 -
Vystavování zboží, výloha, výzdoba
prodejních prostor
Žák:
Konkrétní ukázky
Obrazový materiál
Žák:
6. Druhy zboží
Obrazy
Plastiky
Keramika a její druhy
Sklo a jeho druhy
Šperky
Hodiny
Obecné a drahé kovy
Kuriozity
Jiné druhy podle specifického sortimentu
prodejny
7. Technologie malby
jednotlivých provozoven
Rozeznávání základních podkladů pro
malbu.
Rozeznávání základních malířských technik
Rozeznávání
jednotlivých
grafických
technik.
Žák:
8. Znalost a určování značek
Praktické ukázky podle možnosti
výroben
Značky porcelánu a keramiky
Výrobní značky zbraní
Výrobní značky prací z kovů (zlato, stříbro,
platina, cín)
Práce s odbornou literaturou a příručkami
Žák:
9. Práce s přístroji
Práce s uvedenými přístroji
Váhy
Měrka
UV lampa
Práce s dalšími přístroji podle vybavení
Prodejny
Praktické ukázky produkce jednotlivých
- 210 -
3. ročník
Žák:
Učivo
1. Druhy evidence zboží
Administrativní úkony v prodejně
Registrace nabídky
Kupní smlouva, její příprava, postup a
způsob uzavření
Žák:
2. Nákup zboží
provádění
Nákup zboží za hotové
Nákup zboží do komisního prodeje
Daň z obratu
Daň z přidané hodnoty
Příprava, evidence a vedení komisního
prodeje
Protokol o nakoupeném zboží
Žák:
3. Druhy zboží
Konkrétní ukázky v prodejně, muzeích a
Obrazy
Plastiky
Sklo a jeho druhy
Šperky
Hodinky
Obecné kovy
Kuriozity
Jiné druhy podle specifického sortimentu
prodejny
Účast při konkrétním praktickém
galeriích
Žák:
Proces nakupování a seznámení s ním
Žák:
4. Zásady oceňování
Cenová hladina a její pohyb
Nákupní cena
Odhadní cena (znalecký postup
a expertiza)
Stanovení prodejní ceny a cenového
režimu
Rabat a nové druhy daní, jejích výše
5. Zdokonalování znalectví
- 211 -
Praktické ukázky
Rozeznávání drahých kamenů
Procvičování dalších znalostí v praxi
Žák:
6. Puncy
Konkrétní ukázky
Puncovní zákon
Kreslení a rozeznávání punců, práce s lupou
Staré druhy puncování, práce s tabulkami a
pomůckami
Postup a zásady při přepuncování
Přepuncování a vzhled předmětu
Žák:
7. Aranžování
Aranžování
4. ročník
Žák:
Praktické ukázky – obrazový materiál
Učivo
1. Druhy zboží
Obrazy
Plastiky
Sklo a jeho druhy
Šperky
Hodiny
Obecné a drahé kovy
Kuriozity
Jiné druhy podle specifického
sortimentu prodejny
Žák:
2. Obchodní styk a korespondence
Písemný styk se zákazníkem
Uzavírání kupních smluv
Reklamační řízení
Komisní prodej
Smlouvy
- 212 -
Žák:
Konkrétní ukázky
3. Zásady depozitního uložení a ochrana
předmětů v prodejně
Režim klíčů
Zabezpečení depozit
Ukládání jednotlivých předmětů
Dodržování vhodných podmínek
v depozitáři (teplota, vlhkost, prašnost)
Žák:
4. Konzervace starožitností
V rámci odborných exkurzí
Základy konzervace starožitností a exkurze
do konzervátorských a restaurátorských
pracovišť
Žák:
V rámci odborných exkurzí a společných
praxí zdůraznění významu sledování
prezentace kulturních hodnot a kulturních
památek
Exkurze do muzeí, galerií a kontinuální
seznámení s exponáty muzejních
a galerijních hodnot
Využití konkrétních výstavních nabídek
Žák:
Průběžně po zadání témat a následně
Příprava závěrečné maturitní práce
individuální konzultace k jednotlivým
písemným maturitním tématům
- 213 -
6.22 Povinně volitelný seminář – MATEMATIKA
Obecné cíle
Cílem matematického semináře je prohloubit učivo, které si žáci osvojili během studia
v předmětu matematika. Předmět je určen žákům, kteří budou maturovat z matematiky.
Učivo je rozděleno do sedmi tematických okruhů: planimetrie, stereometrie, rovnice,
goniometrické vzorce, analytická geometrie, posloupnosti, kombinatorika a
pravděpodobnost.
Pojetí výuky
Výuka navazuje na vědomosti a dovednosti žáků získaných během studia. Cílem je toto
předcházející vzdělání prohloubit a rozšířit.
součástí školního řádu. Hodnocení žáků se bude provádět na základě kombinace ústního
zkoušení a různých forem písemného testování. Dále se hodnotí aktivita žáků při hodinách,
ochota zapojovat se do týmové práce, přístup k domácím úkolům.
- 214 -
Žáci:
Žáci:
výsledky;
Žáci:
Žáci:
Žáci:
s informacemi
Žáci:
- 215 -
-
pracuje s osobním počítačem.
Odborné kompetence
Žáci:
literaturu;
Žáci:
oboru.
Žák:
Žák:
Žák:
- 216 -
-
vyhledává informace o pracovních příležitostech a orientuje se v jejich nabídce;
je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře.
Žák:
- 217 -
2. ročník
Učivo
Žák
1. Planimetrie
Rovinné útvary
 řeší úlohy na polohové a metrické
vlastnosti rovinných útvarů;
 počítá obsah a obvod, převádí
jednotky.
Žák
 určí povrch a objem základních
těles s využitím funkčních vztahů a
trigonometrie, převádí jednotky.
Žák
 řeší všechny složitější typy rovnic;
 určí definiční obory a metody dané
rovnice.
Žák
2. Stereometrie
Hranol, jehlan, válec, kužel, koule, komolá
tělesa
3. Rovnice
Rovnice lineární, kvadratické, s absolutní
hodnotou, logaritmické, exponenciální,
goniometrické, iracionální
4. Goniometrické vzorce
Goniometrické vzorce
 řeší pomocí vzorců výrazy s
goniometrickými funkcemi.
Žák
5. Analytická geometrie
Rovnice paraboly a hyperboly
 řeší analyticky polohu paraboly a
hyperboly v rovině a její
vzájemnou polohu s přímkou.
Žák
 aplikuje poznatky o aritmetické a
geometrické posloupnosti při
řešení praktických úloh a finanční
matematika.
Žák
 řeší variace a permutace bez
opakování;
 řeší příklady na kombinace bez
opakování.
Žák
6. Posloupnosti
Výpočty členů posloupnosti
Úrokování vkladů
Nekonečná geometrická řada
7. Kombinatorika a pravděpodobnost
Pravděpodobnost náhodného jevu
kombinatorickým postupem
8. Souhrnné opakování
- 218 -
Souhrnné opakování
 řeší kompletní maturitní otázku:
definice, graf, věty, příklady,
rovnice, definiční obory.
- 219 -
6.23 Povinně volitelný seminář – ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
Obecné cíle
Obecným cílem je upevnění, rozšíření a systematizování jazykových znalostí a řečových
dovedností v návaznosti na obsah výuky a prohloubení a rozšíření kompetencí studentů
k vytváření hlubších vztahů k literatuře a umění.
Český jazyk a literatura je povinným maturitním předmětem s náplní v rozsahu podle
platných požadavků ke státní maturitní zkoušce. Studenti s hlubším zájmem o český jazyk
se mohou rozhodnout pro volitelný seminář český jazyk.
Pojetí vyučovacího předmětu
Absolvování semináře přispěje k úspěšnému zvládnutí maturitní zkoušky. Svými postupy
vede k rozvoji myšlení a návyků samostatné duševní práce i ke kultivaci vyjadřování.
Dále navazuje na vyučování literární výchovy. Je určen studentům, kteří mají hlubší zájem
o český jazyk, literaturu, estetiku, kulturu a umění vůbec.
součástí školního řádu. Hodnocení žáků se bude provádět na základě kombinace ústního
zkoušení a různých forem písemného testování. Dále se hodnotí aktivita žáků při hodinách,
ochota zapojovat se do týmové práce, přístup k domácím úkolům.
- 220 -
Žáci:
Žáci:
výsledky;
Žáci:
Žáci:
Žáci:
- 221 -
s informacemi
Žáci:
Odborné kompetence
Žáci:
literaturu;
Žáci:
oboru.
Žák:
Žák:
- 222 -
Žák:
Žák:
- 223 -
4 ročník
Žák:
- charakterizuje jazyk a řeč, jazykový
znak, jazyky přirozené a umělé
- seznámí se s největšími jazykovými
rodinami, rozezná indoevropské jazyky,
rozdělí jazyky slovanské
- charakterizuje mnohovrstevnost češtiny,
chápe pojmy norma a kodifikace,
jmenuje základní kodifikační příručky
českého jazyka, vysvětlí projevy
jazykové kultury
- popíše soustavu českých hlásek, jejich
tvoření a seskupování
- charakterizuje výslovnostní styly,
výslovnost cizích slov
- vysvětlí kladení přízvuku v češtině a
zvukovou podobu věty
- ovládá pravidla českého pravopisu
- třídí slova na slovní druhy, zabývá se
morfologickými kategoriemi slov
- rozezná jednotlivé slohové postupy a
slohové útvary, charakterizuje krátké
informační útvary, užívá charakteristiky
nepřímé, charakterizuje slovní zásobu
odborného stylu, charakterizuje útvary
publicistického stylu, dokazuje bohatství
a krásu českého jazyka na vybraných
uměleckých dílech
- provádí rozbor věty jednoduché
- zabývá se stavbou souvětí
- popisuje způsoby tvoření, slovotvornou
stavbu slov a slovotvorné vztahy k jiným
slovům
- provádí rozbor od věty ke slovu, sleduje
význam sdělení a prostředky, kterými je
vyjádřen obsah, a zároveň si všímá
zvukové a pravopisné stránky.
Učivo
1. Obecné poučení o jazyce
- Řeč a jazyk
- Jazykové rodiny (skupiny), indoevropské
jazyky, jazyky slovanské
2. Čeština – národní jazyk Čechů
- Útvary národního jazyka
3. Zvuková stránka jazyka
- Hlavní zásady spisovné výslovnosti
- Slovní přízvuk
- Větný přízvuk
4. Grafická stránka jazyka
5. Tvarosloví
6. Stylistika
- Slohové postupy a slohové útvary
7. Skladba
- Stavba věty jednoduché
- Stavba souvětí
- Věty podle postoje mluvčího
8. Tvoření slov
9. Komplexní jazykové rozbory
- 224 -
Žák:
si rozšiřuje a prohlubuje systém
dovedností, schopností a dovedností
osvojuje si literární text jako specifické
zobrazení reality
chápe specifičnost literatury, její vztah
ostatním druhům umění
vysvětlí prozodické systémy, klasifikuje
literární žánry
dokáže periodizovat literaturu
klasifikuje literární proudy, směry,
generace
srovnává texty literárních děl
Učivo
Literární věda a její disciplíny
Literární věda, tropy a figury, versologie
Analýza literárního díla
Nejstarší památky světového písemnictví –
antická literatura
Počátky české literatury
Evropská středověká literatura
Česká středověká literatura
Evropská renesanční literatura
Literatura doby husitské , český
humanismus a renesance
České národní obrození
Evropský a český romantismus
Kritický rasismus a naturalismus ve světové
literatuře
Májovci
Ruchovci a lumírovci
Česká realistická próza, naturalismus
v české literatuře
Světová a česká moderna, generace buřičů
Světová literatura 1. poloviny 20. století
Česká meziválečná poezie
Česká meziválečná próza
Karel Čapek – významná osobnost české
literatury
Česká literatura v době německé okupace
Světová literatura 2. poloviny 20. století
Česká poezie po roce 1945
Česká próza po r. 1945 – ohlas 2. světové
války v literatuře
Česká próza od 50. let po současnost
Vývoj českého divadla
- 225 -
7 PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
VZDĚLÁVÁNÍ
7. 1 Personální podmínky
Výuka je zajišťována pedagogy, kteří splňují kvalifikační předpoklady pro výkon činnosti
pedagogických pracovníků v souladu se zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických
pracovnících a o změně některých zákonů, a vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším
vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému
pedagogických pracovníků.
7.2 Materiální podmínky
Materiální podmínky realizace ŠVP jsou dány budovou školy a jejím vybavením.
Teoretické vyučování je realizováno v kmenových učebnách nebo v jazykové učebně a v
počítačových učebnách. Učebny odpovídají pravidlům hygieny a bezpečnosti práce. Výuka
tělesné výchovy se uskutečňuje v tělocvičně školy.
- 226 -
8 SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI
REALIZACI ŠVP
8.1 Informace o plánované spolupráci se sociálními partnery při tvorbě a
realizaci ŠVP
Škola spolupracuje se stávajícími sociálními partnery Střediskem praktického vyučování
Asociace Starožitníků s.r.o., Platnéřská 6, 110 00 Praha 1, zastoupené PhDr. Eugenií
Dokoupilovou, a to zejména v oblastech zaměstnatelnosti absolventů, rekvalifikace a
požadavků na nové trendy v oboru. Okruh sociálních partnerů může být aktualizován podle
aktuálních podmínek školy a aktuální existence sociálních partnerů v regionu. V budoucnu
by škola ráda navázala spolupráci se státními i soukromími muzejními a galerijními
institucemi jako jsou Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Národní muzeum v Praze a
s Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky.
- 227 -
9 ROZPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT
Ve školním vzdělávacím programu, podobně jako v rámcovém vzdělávacím programu jsou
vyčleněna čtyři průřezová témata, která rozlišují vědomosti a dovednosti žáků. Cílem je
pozitivně působit na postoje a hodnotové orientace mladých lidí, neboť od nich se bude
v budoucnu odvíjet jejich jednání v rolích dospělých, rovnoprávných a zároveň plně
odpovědných občanů naší společnosti.
9.1 Občan v demokratické společnosti
Charakteristika tématu
Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování postojů a
hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné e také o budování občanské gramotnosti
žáků. Výchova k demokratickému občanství prostupuje celým vzděláváním. Nejde však
pouze o hodnoty a jejich preference. Nezbytnou podmínkou její realizace je demokratické
klima školy, otevřené k rodičům a k širší občanské komunitě v místě školy.
Přínos tématu k naplňování cílů rámcového vzdělávacího programu
Při výchově k demokratickému občanství je velmi důležité rozvíjet klíčové kompetence
(komunikativní, personální a sociální kompetence, kompetence k řešení problémů a k práci
s informacemi).
Žáci jsou vedeni k tomu, aby:








měli vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku;
byli připravení klást si základní existenční otázky, hledat na ně odpovědi a řešení;
hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky
tolerantní;
byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci;
dovedli se orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně
využívat masová média pro své potřeby;
uměli jednat s lidmi, diskutovat o citlivých otázkách, hledat kompromisní řešení;
byli ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve
prospěch lidí v jiných zemích a na jiných kontinentech;
vážili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se
je chránit a zachovat pro budoucí generace.
- 228 -
Obsah tématu a jeho realizace
Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje
vědomosti a dovednosti z těchto oblastí:








osobnost a její rozvoj;
komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů;
společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství;
historický vývoj (zejména 18. – 20. století);
stát, politický systém, politika, soudobý svět;
masová média;
morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita;
potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život.
9.2 Člověk a životní prostředí
Mezi priority EU, tedy i naší republiky, patří udržitelný rozvoj. Nezbytným předpokladem
jeho realizace je příprava budoucí generace k myšlení a jednání v souladu s principy
udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho
jednotlivých složek a k úctě k životnímu prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě
k životu ve všech jeho formách. Průřezové téma Člověk a životní prostředí se podílí na
zvyšování gramotnosti pro udržitelnost rozvoje a přispívá k realizaci jednoho z pěti
základních směrů rozvoje lidských zdrojů. Environmentální vzdělávání a výchova
poskytuje žákům znalosti a dovednosti potřebné pro pochopení principu udržitelnosti,
podněcuje aktivní integrovaný přístup k realitě a ovlivňuje etické vztahy k prostředí.
Poukazuje na vlivy pracovních činností na prostředí a zdraví a využívá moderní techniky a
technologie v zájmu udržitelnosti rozvoje.
Přínos průřezového tématu je ve třech rovinách:



informativní – k získání potřebných znalostí a dovedností, jejich chápání a
hodnocení;
formativní – zaměřené na vytváření hodnot a postojů ve vztahu k životnímu
prostředí;
sociálně-komunikativní – zaměřené na rozvoj dovedností vyjadřovat a zdůvodňovat
své názory, zprostředkovávat informace, obhajovat řešení problematiky životního
prostředí a působit pozitivním směrem na jednání a postoje druhých lidí.
- 229 -
Žáci jsou vedeni k tomu, aby:









pochopili souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi
lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy;
chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život;
porozuměli souvislostem mezi environmentálními, ekologickými a sociálními
aspekty ve vztahu k udržitelnému rozvoji;
respektovat principy udržitelného rozvoje;
získali přehled o způsobech ochrany přírody, o používání technologických,
ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje;
samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace z různých
zdrojů;
osvojili si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu
prostředí;
dokázali esteticky a citově vnímat své okolí a přírodní prostředí;
osvojili si základy zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví.
Ve složce všeobecného vzdělávání je průřezové téma začleněno především do
přírodovědného vzdělávání v tématech ekologie a člověk a životní prostředí, dále je
začleněno v společensko-vědním vzdělávání, estetickém vzdělávání a vzděláváním pro
zdraví. Průřezové téma je realizováno různými metodami a formami v rámci teoretického a
praktického vyučování a mimoškolními aktivitami. V praktickém vyučování jsou žáci
vedeni ke správnému nakládání s odpady, k využívání úsporných spotřebičů a postupů
k dodržování požadavků na bezpečnost a hygienu práce. Vzdělávací a výchovný program
mají žákovské projekty a environmentální problematikou spojenou s odbornou praxí.
9.3 Člověk a svět práce
Průřezové téma Člověk a svět práce doplňuje znalosti a jednosti žáka získané v odborné
složce vzdělávání a nejdůležitější poznatky a dovednosti související s jeho uplatněním ve
světě práce, které by mu měly pomoci při rozhodování o další profesní a vzdělávací
orientaci, při vstupu na trh práce a při uplatňování pracovních práv.
Téma Člověk a svět práce přispívá k naplňování cílů vzdělávání zejména v rozvoji
následujících obecných kompetencí:
 identifikace a formulování vlastních priorit,
- 230 -




práce s informacemi, vyhledávání, vyhodnocování a využívání informací,
odpovědné rozhodování na základě vyhodnocení získaných informací,
verbální komunikace při důležitých jednáních,
písemné vyjadřování při úřední korespondenci.
Hlavním cílem průřezového tématu je vybavit žáka znalostmi, které mu pomohou
optimálně
využít svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění na trhu práce a
pro budování profesní kariéry.
Uskutečňování tohoto cíle předpokládá:







vést žáky k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání
a celoživotního učení pro život, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu
životu,
zorientovat žáky ve světě práce, naučit je hodnotit jednotlivé faktory
charakterizující
obsah práce a srovnávat je se svými předpoklady, naučit žáky vyhledávat a
posuzovat informace o profesních příležitostech,
naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se
v ní,
naučit žáky písemně i verbálně se prezentovat při jednání s potenciálními
zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority,
vysvětlit žákům základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností
zaměstnanců
a zaměstnavatelů i základní aspekty soukromého podnikání,
zorientovat žáky ve službách zaměstnanosti, přivést je k účelnému využívání jejich
informačního zázemí, naučit je pracovat s příslušnými právními předpisy.
Obsah tématu je možné rozdělit do následujících obsahových celků:
 hlavní oblasti světa práce, charakteristické znaky práce, aplikace na jednotlivé
alternativy uplatnění po absolvování příslušného oboru vzdělání, vztah k zájmům,
studijním výsledkům, schopnostem, vlastnostem a zdravotním předpokladům žáků,
trh práce, jeho ukazatele, všeobecné vývojové trendy, požadavky zaměstnavatelů,
 soustava školního vzdělávání v ČR,
 informace jako kritéria rozhodování o další profesní a vzdělávací dráze,
vyhledávání a
posuzování informací o povoláních, o nabídce zaměstnání, o trhu práce …,
- 231 -
Jednotlivé obsahové celky jsou začleněny do odpovídajících vyučovacích předmětů
vymezených vzdělávacím programem. Poznávání světa práce je zaměřeno nejen na oblasti
uplatnění v příslušném směru a oboru vzdělání, ale také na svět práce komplexně.
Příslušné kompetence by žák měl nabývat především vlastním objevováním při řešení
konkrétních problémů. Důležitým partnerem při výuce je možnost spolupráce úřadu práce,
který by ji měl obohatit o konkrétní informace, vysvětlení a rady o oblasti povolání,
zaměstnání a trhu práce. Významnou roli zde má odborná praxe žáků v reálných
pracovních podmínkách.
9.4 Informační a komunikační technologie
Jedním z nejvýznamnějších procesů, probíhajících v současnosti v ekonomicky vyspělých
zemích, je budování tzv. informační společnosti. V době budování informační a znalostní
společnosti je vzdělávání v těchto technologiích nezbytnou podmínkou úspěchu
jednotlivce i celého hospodářství. Informační a komunikační technologie stále více
pronikají i do tradičních sektorů (průmyslu, zemědělství …). Tento vývoj přináší nové
pracovní příležitosti a zásadně ovlivňuje charakter společnosti. Informační a komunikační
technologie dnes pronikají do všech oborů a do většiny činností. Je tedy zcela nezbytné
promítnout požadavky na práci s prostředky informačních a komunikačních technologií do
všech stupňů a oborů vzdělání. Žáci jsou připravováni k tomu, aby byli schopni pracovat s
prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali v průběhu
vzdělávání i při výkonu povolání.
Cílem je naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení počítače, nejen
pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání. Dále žáky naučit
pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky. Je důležité vyrovnat úroveň
připravenosti žáků
na určitý standard a poskytovat hlubší vzdělání v závislosti na potřebách jednotlivých
oborů.
Průřezové téma je zpravidla realizováno v samostatném vyučovacím předmětu převážně
všeobecně vzdělávacího charakteru, částečně proniká i do ostatních předmětů. Počítačové
učebny jsou vybaveny dostatečným počtem pracovních stanic, tvořených moderními
multimediálními počítači zapojenými v dostatečně propustné lokální síti, umožňující
sdílení síťových prostředků (tiskárny, skenery, disky, …) a s rychlým přístupem na
- 232 -
internet. V hodinách výuky počet pracovních stanic odpovídá počtu žáků. Učebny jsou
budovány tak, aby byla zachována pravidla hygieny a bezpečnosti práce. Softwarové
vybavení školy zahrnuje širokou nabídku výukových programů podporujících výuku v
jednotlivých vzdělávacích oblastech a také balík tzv. kancelářského software, tj. textový,
tabulkový a databázový procesor, software pro tvorbu prezentací, prohlížeče, webových
stránek, organizační a plánovací software, e-mailového klienta a další komunikační
software. Škola sestavila konkrétní posloupnost probírané látky v jednotlivých ročnících.
Tato posloupnost je ve vhodné návaznosti učiva a podporuje výuku v ostatních
předmětech. Žáci musí nejprve pochopit základní principy informačních a komunikačních
technologií a musí být schopni orientovat se ve výpočetním systému.
Jednotlivé tematické celky se neustále prolínají. Jejich výuka mnohdy probíhá v několika
cyklech tak, aby žáci k náročnějším tématům přešli teprve po zvládnutí základů. Některé
tematické celky jsou během studia zařazeny několikrát, ovšem vždy na vyšší úrovni a s
vyšší náročností tak, ab znalosti a dovednosti gradovaly v nejvyšším ročníku. Stěžejní
formou výuky je cvičení v odborné učebně výpočetní techniky.
Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák.
Těžiště výuky informačních a komunikačních technologií je v provádění praktických
úkolů. Je-li použita metoda výkladu, následuje praktické procvičení vyloženého učiva.
Proces seznamování se s metodami a prostředky informačních a komunikačních
technologií bude stále častěji navazovat na znalosti žáků ze základní školy (či obecněji z
předchozího vzdělávání). Praktické úlohy nebudou chybět v žádné vyučovací hodině.
Budou realizovány formou cvičení, samostatných prací, souhrnných akcí, projektů či ve
formě testů s použitím počítače. V rámci výuky práce s počítačem je uplatněn projektový
přístup. Projekt je komplexní praktickou úlohou, při níž je aplikováno široké spektrum
dovednosti žáka. Projekt je týmovou prací. Rozsah a náročnost projektu graduje ve vyšších
ročnících, kdy jsou znalosti žáků na nejvyšší úrovni.
- 233 -
10 ŽÁKOVSKÝ PROJEKT
Názvy žákovských projektů
1. Historická památka v místě bydliště
2. Významná architektonická památka regionu
3. Referát z tematického zájezdu a jeho přednes před kolektivem
4. Významná osobnost v místě bydliště
5. Významná osobnost českého a světového malířství, sochařství, architektury
6. Významní čeští a evropští klenotníci a jejich díla
7. Hlavní představitelé secesního umění v Čechách
Realizace v jednotlivých ročnících
2., 3. a 4. ročník
Realizace cílů klíčových kompetencí

komunikativní dovednosti

personální a interpersonální úroveň – spolupráce v týmu, týmová zodpovědnost

dovednosti řešit problémy a problémové situace

odborné a praktické dovednosti (znalosti nabyté v průběhu studia)

dovednosti využívat informační technologie a pracovat s informacemi (internet,
katalogy, literatura, památkové úřady, muzea apod.)
Předběžný odhad počtu žáků, kteří se projektu zúčastní
Celá třída
Podle charakteru akce může být třída rozdělena do několika skupin
Časové a organizační zajištění prací na projektu

žákovský projekt se uskuteční v průběhu druhého a třetího a čtvrtého ročníku.

Zadání projektu v pololetí školního roku, vlastní realizace 1 týden (do konce
školního roku, výsledek zpracování (příslušná forma prezentace) v období květen a
červen před konáním klasifikační porady za 2. pololetí.
jaře.
- 234 -
11. AUTORSKÝ KOLEKTIV
PhDr. Eugenie Dokoupilová – zástupce Asociace starožitníků České republiky a ředitelka
Střediska praktického vyučování Asociace starožitníků
Eliška Somrová – SPV Asociace starožitníků
PhDr. Tatiana Bujárková
PaedDr. Iva Nesměráková
Ing. Olga Košťáková
Ing. Zdena Kutalová
Mgr. Vlasta Beštová
Mgr. Iva Pinkasová
Mgr. Božena Lebedová
Ing. Kateřina Pinkasová
Bc. Eva Němcová
Bc. Miloslav Šramota
Michal Gelnar
Bc. Karel Herink
- 235 -

ŠVP: Starožitník - Středisko praktického vyučování Asociace

Transkript

Podobné dokumenty

Školní vzdělávací program

ŠVP - kosmetické služby

švp zlatník a klenotník

RYCHNOV

Ročenka 2005 - NPÚ - Národní památkový ústav

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Zlatník a klenotník

praktická sestra - Střední zdravotnická škola

školní vzdělávací program

Umění a starožitnosti / Art and antiques

Podnikání - Labská hotelová střední odborná škola a Střední

Duben 2015 - Tomáš Fořt

Play book aneb jak hrát základní věci – ženy jaro 2015