Prohlášení ORA Solidarita ke studentským protestům

Prohlášení ORA Solidarita ke studentským protestům

NO
VINY RE
VOL
UČNÍCH AN
ARCH
ISTŮ
NOVINY
REVOL
VOLUČNÍCH
ANARCH
ARCHISTŮ
Solidarita
ČISLO 3/2001
SPECIÁL
ZDARMA
solidární cena 5 kč
Je dobře, že se po jedenácti letech snad
začalo na školách něco dít. Pro řadu
z nás to je první chvíle, kdy kolektivně
diskutujeme o našich problémech,
kdy si začínáme uvědomovat, že jsou
věcí nás všech a že jen my sami zdola
si můžeme něco vybojovat.
Řada z nás si však snad uvědomuje
i problémy, které existují za dveřmi
univerzit - vzpíráme se uznat
kapitalistický
imperativ „mysli
jenom na sebe“, vidíme sociální
problémy svých rodičů, nezavíráme
oči
před
drogami,
rasismem
a ekologickými problémy.
Ani těmto otázkám bychom se neměli
vyhýbat - neměli bychom univerzity
separovat od života, který se odehrává
mimo ně. C
hceme zpochybňovat
Chceme
i ostatní aspekty života v kapitalistické společnosti.
Někdo říká, že je třeba změnit školský
systém. My si myslíme, že je třeba být
radikální a zajímat se o kořen
problémů. Musíme usilovat o změnu
společenského systému.
SYSTÉMOVÁ ZMĚNA
JE NUTNÁ
Vysoké školy se po 12 letech snad opět probouzejí k životu.
Nechceme, stejně jako pedagogičtí i ostatní pracovníci na VŠ, snášet
státní školskou politiku, a Česko je tak opět svědkem vysokoškolských
protestních akcí. Slíbená, odejmutá a pod tlakem zdola opět slíbená
částka 2,5 miliardy korun však již dávno není tím základním
problémem: příčiny krize vysokých škol jsou někde jinde.
REVOLUCE požírá
své studenty
Studenti byli spolu s pracujícími těmi, bez jejichž přítomnosti v ulicích by na sebe revoluční změna roku 1989 nechala
ještě nějakou chvíli čekat. Stalinistický státní kapitalismus byl však pouze nahrazen kapitalismem klasického typu.
Diktatura tak nebyla odstraněna, pouze změnila formu – z úřadoven stranického ÚV se moc přesunula do kanceláří
vlastníků kapitálu a namísto omezování „občanských a politických práv“ nastoupila doba existenční nejistoty a sociálního
propadu pro podstatnou část společnosti. Ačkoliv studenti a pracující byli kolektivními
strůjci změny, byla jim revoluce velmi rychle zprivatizována, či spíš byla
obrácena proti nim. Revoluce sežrala své děti - nikoliv však proto, že by
k tomu muselo nevyhnutelně dojít, ale proto,
n
že jí to její děti umožnily.
ŠKOLSTVÍ?
Ehm… něco mi to říká…
Osm let pravicových vlád pod taktovkou “pana profesora”, které byly
pro školství opravdu hubenými lety, dospělo k první vážné
polistopadové společenské a hospodářské krizi, která nakonec vynesla
do vlády ČSSD. Heslo o tom, že školství a vzdělání bude pro jeho
vládu absolutní prioritou, vyvolával před volbami Miloš Zeman na
všechny strany. Nebudeme zde vykreslovat, jak zásadně se naše
představy o školství a vzdělání od těch Zemanových liší, jen
připomeneme, že pod tlakem zájmů kapitálu se priority ČSSD poněkud
u
přeskupily: vláda investuje ohromné peníze na sanaci vytunelovaných
bank, finanční injekce proudící do resortů armády a vnitra se neustále
zvyšují, milióny spolkly či spolknou příležitostné “drobnůstky” typu
represí při zasedání MMF nebo vrcholného summitu NATO. Jen
plánované vyslání české protichemické jednotky do války proti
afghánskému lidu bude stát 30 miliónů Kč měsíčně. A dodáme, že se
do téhle pravicové agendy pustil Zemanův tým s vervou, kterou mu
„pan profesor“ jistě tiše závidí.
n
DO ŠK
OL
Y - hned po brigádě!
ŠKOL
OLY
Sociální demokracii se podařilo dávat do školství pravidelně cca pouze 0,65 procenta HDP, zatímco čistě vojenské výdaje ministerstva
obrany činí 2 procenta HDP - a počítá se s jejich dalším navyšováním. Podle odhadů si musí až dvě třetiny studentů a studentek
studentix.pm6
1
20.11.2001, 11:14
SOLIDARITA speciál č. 3/2001
přivydělávat, aby vůbec mohly studovat. Nejsme v tom ale sami:
přivydělávat si mnohdy musí i jejich pedagogové, kteří platově
ve většině rozhodně nedosahují na oficiální statistikou hlásaných
18 044 Kč, jak se jim na protestním mítinku na FF UK marně
snažil dokázat pravicový poslanec Petr Matějů. Ostatně: oficiální
statistika se jim vysmívá stejně jako celým 65 procentům
hospodářsky aktivního obyvatelstva, které si o průměrné mzdě
ve výši 14 466 Kč může také jenom nechat zdát.
n
Povinná občanská… společnost
A svobodné myšlení? Pro ty, pro něž je imperativem kritické myšlení,
přinesl rok 1989 svobodu jen fiktivní. Diktát stalinistické vládnoucí třídy
a její marx-leninské ideologie, byl nahrazen diktátem různých sponzorských
institucí, grantových agentur
a nadací. Právě tyto instituce
dnes určují, o čem se má bádat, jaké projekty podpoří,
Vysokým školám se nedostává peněz na kvalitní rozvoj vědecké činnosti, na vyšší počet
čímž vyrábějí a reprodukují
pedagogů ani na zvýšení počtu přijímaných studentů. Z univerzit se staly vysoce elitní
různé formy oficiálního disinstituce vzdělávající asi 15 procent společnosti, které zůstávají uzavřeny i nadaným
kursu, který legitimuje dnešní
lidem, kteří čistě náhodou neprošli často u metodicky (např. FF UK) i organizačně (např.
systém. Fráze o „budování soPF UK) velmi pofidérních přijímaček.
cialismu“ a marx-leninská
Vybojovávané 2 miliardy jsou jen slabou náplastí na uspokojení celkových potřeb školství.
věda nahradily v dnešních
Jejich zanedbávání pociťujeme všichni na vlastní kůži: sedíme v přeplněných seminárních
projektech fráze o “budování
místnostech, chodíme do špatně vybavených studoven a knihoven, na koleje se, pokud
občanské společnosti” –
nebydlíme na Sibiři, nedostaneme.
někdejší vědcova politická
podřízenost všeobjímající Straně je plně srovnatelná s dnešní ekonomickou
podřízeností vědce sponzorským institucím všeobjímajícího Kapitálu. n
BÍDA vysokoškolského života
í
ŠKOLNÉ?
Způsob, jak prohloubit krizi...
Petr Matějů a politici z dalších stran (lobby pro školné reprezentované Radimem Valenčíkem existuje i uvnitř
ČSSD) navrhují jako cestu ven z krize vysokého školství zavedení školného a otevření se univerzit trhu. Namísto
zpřístupnění všem by to však ve skutečnosti znamenalo uzavření vzdělání nemajetným lidem, a to i přes
proklamované sociální programy. Již dnes jsou rodiče nuceni dotovat studenta/tku částkou dosahující zhruba
5 000 Kč měsíčně. Pro mnohé rodiny to spolu s dalšími
nezbytnými náklady představuje doslova existenční
záležitost, a to vzdor tomu, že
tabulkově ještě neklesly pod
establishmentem uznanou
hranici životního minima.
Matějů rád argumentuje tím, že školné existuje v mnoha zemích I bez školného budou náklady rodin studentů dále
světa a že tam, kde není, se o jeho zavedení uvažuje. V tom má vzrůstat: připravuje se další zdražení kolejného,
pravdu, ovšem pouze za to bychom mu ještě neměli tleskat. Tyto dochází k zdražování dopravy atd.
tlaky jsou jen důsledkem celkové neoliberální strategie (prosazované Většina studentů, kteří nestudují systémově preferované
institucemi typu MMF a Světové banky) spočívající v důrazu na obory (právo, ekonomie, částečně technika apod.), si
omezování sociálních práv a výdajů a v přenášení maxima nákladů nebude moci dovolit splácet školné ani po ukončení studia
na nemajetnou většinu společnosti. A Matějů, sepisující, jak už to (varianta školného jako úvěr), protože z platů pro trh
tak bývá, své „sociální“ programy pro ty, jejichž životní realita je na neatraktivních profesí (např. učitelské) a vzhledem
hony vzdálená zabezpečenému životu pana poslance a dalších k dalším životním nákladům by to pro ně opět
z jeho společenské třídy, navíc ve svém pravicovém vábení znamenalo další sociální propad. Samotní studenti
nepřiznává, že zavádění školného nezůstává ve světě bez odezvy. budou muset utrácet ještě více času než dosud po různých
Studenti ve Velké Británii, kterým zavedla školné labouristická brigádách a zaměstnáních, což se samozřejmě zpětně
vláda, vytvářejí neplatičské hutí odporu, které se rozšířilo po celé odrazí na kvalitě samotného studia.
n
zemi. Školy se snaží neplatící studenty různě diskriminovat
(znemožnění přístupu do studoven apod.) či je dokonce vylučovat. Když se však vedení univerzity Goldsmiths pokusilo za neplacení
školného vyloučit osm studentů, asi 500 jejich kolegů a kolegyň zahájilo solidární okupační stávku univerzity, která trvala celý týden.
V obdobném případě v Guildhall dokonce vedení školy vyloučení neplatících studentů zcela odvolalo. Největšího úspěchu ale dosáhla
kampaň proti školnému ve Skotsku, kde došlo ke zrušení školného, a ve Walesu, kde se o jeho zrušení uvažuje.
n
➽
… a nejsme PROTI němu sami
studentix.pm6
2
20.11.2001, 11:14
SOLIDARITA speciál č. 3/2001
Nemajetným NE
BRA
T!
NEBRA
BRAT!
Mnozí další politici možná nakonec budou svolní k tomu,
aby do školství proudilo z rozpočtu více peněz, ovšem
budou se je snažit získat na úkor sociálních výdajů. Tlaky
na opouštění sociálních standardů, které přijaly vládnoucí
třídy po druhé světové válce v zájmu „sociálního smíru“,
patří dnes do klasických požadavků neoliberalismu, který,
podepřen MMF a Světovou bankou, vítězně defiluje po
celém světě.
Dát více peněz do školství je potřeba - a všichni se na tom
shodneme. Vláda je však nemůže tahat z kapes
nemajetných, to by mělo ve studentské kampani jasně
zaznít. Chceme snad studovat na úkor těch, kteří mají již
dnes starosti s nájmy a energií, zatímco si nebudeme všímat
kapitalistů, šéfů a politiků, kteří žijí - na úkor nás všech?
Domácnosti pracujících a nezaměstnaných
nejsou zdrojem financí potřebných ve
školství - víme o jiných.
Ti z nás, na něž nečekají teplá místečka
ve správních radách, rodinných
firmách či vysokých státních institucích,
se navíc setkají s reálným životem,
nad nímž vládne kapitál. Přitakáme-li
pragmaticky zhoršování životní situace pracujících, vrátí
se nám to jako bumerang ve chvíli, kdy budeme sami jedni
z nich.
Byl by to ostatně špatný pragmatismus: plány, jak financovat
školství na úkor pracující třídy, jsou jen pokusem
establishmentu hodit klacek pod nohy vznikajícímu
studentskému hnutí. Pokusem odříznout hnutí, které
chceme vybudovat, od nemajetné většiny společnosti.
To bychom neměli připustit - měli bychom usilovat
o pravý opak. Aby byl náš hlas slyšet, je třeba se pokusit
vybudovat spojení s pracujícími, nezaměstnanými, Nebylo
by to ostatně poprvé: radikální studenti s pracujícími tvořili
jedno hnutí i v tak vypjatých okamžicích, jako byl rok
1968 ve Francii, kdy se pracující přidali ke studentské
revoltě a vstoupili do masové generální stávky, která
přivedla zemi dokonce na pokraj sociální revoluce, či rok
1968 u nás, kdy se postavili proti sovětským okupantům.
To je tradice, na níž je potřeba navázat.
n
Dál než jen k reformám…
▼
Proti systému, v němž jsme pouze
„surovinami“ pro KAPI
TÁL!
APITÁL!
Mezi studenty jsme součástí libertinsko-komunistického
proudu. Krizi (nejen vysokého) školství vnímáme jako důsledek
mnohem širších rozporů.
Problém školství podle nás není jen otázkou dvou či tří miliard
nebo dostupnějších kolejí. Jde i o to, že zatímco bychom vzdělání
chápali jako proces, který by měl člověku jako
neopakovatelnému jedinci pomoci rozvinout jeho potenciál,
rozvinout jeho kritické myšlení, je místo toho faktem realita, kterou nepokrytecky popsala kniha The Education Dilemma,
editovaná jedním z funkcionářů Světové banky: Je pravdou, uvádí se v ní, že školství má svůj „input“ a „output“. Na jednom
konci výrobní linky stojí dítě (autoři knihy používají příměr „surovina“) a na druhém výrobek - hotová pracovní síla.
Přes všechny vzletné fráze o vzdělání a kultivaci jedince je i školství řízeno velmi neabstraktními zájmy kapitálu. (Někdejší
zprávy o tom, že společnost Phillips by si kvůli svému
kapitálovému angažmá
v Hranicích na Moravě a kvůli
svým nárokům na pracovní sílu
přála
měnit
tamní
školní
osnovy,
to jen dokreslují.)
Problémy jsou podle nás komplexnější, než aby šlo o dvě
Otázku
školství
a
vzdělání
zkrátka
těžko oddělovat od
miliardy korun. Bojovat za zlepšení situace teď a tady je
potřebné, boj zdola a přímou akcí nás může naučit společnosti, v níž školství existuje. Je takové, jaká je společnost
solidaritě a ukázat nám potenciál, který kolektivní akce kolem. A to je společnost, v níž opravdu nemáme větší hodnotu
než hodnotu „surovin“ pro kapitál, společnost, v níž jsme závislí
má, dílčí krátkodobá řešení jsou ale nedostatečná.
Věříme, že je nutné a možné vybudovat lepší společnost. na tom, nakolik nás kapitál potřebuje, a v níž je naší hlavní
n
Politici, média a šéfové nám tvrdí, že taková alternativa úlohou sloužit ziskům kapitalistické třídy.
«
Za LIBE
RTINSK
Ý komunismus!
LIBER
TINSKÝ
neexistuje, není ale důvod jim věřit (tímto tvrzením ostatně
jen hájí svůj dnešní privilegovaný status quo): vznikem kapitalismu a státního kapitalismu, který vládl zemím sovětského
bloku před rokem 1989, historie jistě neskončila.
Usilujeme o revoluční odstranění diktatury kapitálu a o ustavení beztřídní a bezstátní společnosti libertinského
komunismu - společnosti, v níž by výroba nebyla diktována ziskem, ale potřebami lidí, v níž by byla zrušena námezdní
práce a v níž by lidé rozhodovali o svém životě sami, bez politiků a šéfů, prostřednictvím federací rad v obcích a na
pracovištích. Společnosti, v níž by každý přispíval podle svých schopností a dostával podle svých potřeb. Nejsme
bolševici a nevěříme, že k takové společnosti nás mohou „dostrkat“ osvícení vůdci: musí být výsledkem činnosti utlačované
třídy samotné. n
studentix.pm6
3
20.11.2001, 11:14
AK
ČNÍ PRO
GRAM
AKČNÍ
PROGRAM
pro studentské hnutí
« Radikální studenti a studentky by měli na bázi jednotlivých fakult začít vytvářet Akční skupiny (AkS)
nebo se napojit na stávající organizační struktury, které jsou založené na iniciativě zdola a jsou otevřené
radikální politice.
« Prvním krokem AkS musí být svolat fakultní shromáždění, které by dalo členům a členkám mandát.
Skrze shromáždění budou členové a členky AkS zdola úkolovaní a kdykoliv odvolatelní. AkS tak nebudou
byrokratickou a odtrženou institucí na způsob akademických senátů, ale živou součástí samosprávného
hnutí.
« Fakultní shromáždění by se mělo scházet periodicky: tato shromáždění udělují v těchto periodických
intervalech další mandát AkS, kontrolují její činnost a zadávají další úkoly. AkS může vytvářet vlastní
návrhy dalšího praktického postupu a konkrétních kroků, musí je ovšem vždy nechat odsouhlasit fakultním
shromážděním.
NE
JDE JE
N O TO ZBA
VI
T SE
NEJDE
JEN
ZBAVI
VIT
SOUČASNÉHO ŠKOLSKÉHO SYSTÉMU –
JDE O TO ODSTR
ANI
T STÁ
T A KAPI
TALISMUS!
ODSTRANI
ANIT
STÁT
KAPITALISMUS!
« AkS z jednotlivých fakult vytvoří celouniverzitní výbor, jehož úkolem by bylo koordinovat činnost na
úrovni univerzity. Členové a členky tohoto výboru jsou kdykoliv odvolatelní a úkolovatelní jak jejich
příslušnou fakultní AkS, tak fakultním shromážděním.
« Celouniverzitní výbor by měl vytvořit kontakty se studenty a studentkami dalších vysokých škol v celé
ČR kvůli výměně informací a koordinaci akcí.
« Mezi požadavky studentského hnutí by mělo patřit
ü Okamžité navýšení státních výdajů na vysoké školství minimálně na 2 % HDP! Toto navýšení
se nesmí dít na úkor sociálních výdajů státu.
ü Ne školnému! Ne dalšímu zdražování kolejí a souvisejících služeb!
ü Mzdy pracujících na VŠ musí být okamžitě navýšeny, a to tak, aby nejnižší z nich dosahovaly
minimálně průměrné mzdy v ČR!
ü Zastupitelské akademické instituce jsou zcela nevyhovující. Chceme probudit život na fakultách,
aby o věcech rozhodovala shromáždění, která budou zdola úkolovat (a odvolávat) své delegáty.
« Hnutí, které chceme vybudovat, by se mělo pokusit navázat spojení s pracujícími, mělo by oslovit
členskou základnu odborů, včetně vysokoškolských! V boji za tyto požadavky je nutné použít radikálních
a přímých prostředků - např. demonstrací, stávek a okupačních stávek.
« Možnosti hnutí budou limitovány jeho silou: požadavky se budou, bude-li hnutí růst, rozšiřovat například o požadavek otevření vysokých škol všem zájemcům. I tak je třeba mít na paměti, že jde o to
odstranit příčinu problémů - stát a kapitalismus.
ORGANIZA
CE RE
VOL
UČNÍCH AN
ARCH
ISTŮ - SOL
ID
ARI
TA
ORGANIZACE
REVOL
VOLUČNÍCH
ANARCH
ARCHISTŮ
SOLID
IDARI
ARITA
Jsme anarchokomunistická skupina studentů, pracujících a nezaměstnaných. Stejně jako odmítáme režim,
který vládl v zemích tehdejšího sovětského bloku, jako státní kapitalismus, odmítáme i kapitalismus soukromý.
Považujeme se za součást tendence, která usiluje o revoluční odstranění diktatury kapitálu a státu a o ustavení
beztřídní a bezstátní společnosti libertinského komunismu.
Chcete-li se dozvědět víc o libertinsko-komunistickém (anarchokomunistickém) směru a o naší činnosti, máte-li zájem o
naše publikace či o diskusi s námi, ozvěte se nám!
Praha - telefon: 0602/501 869, e-mail:[email protected]
Brno - telefon: 0605/870577, e-mail: [email protected]
Severní Morava - telefon: 0603/340945, e-mail: [email protected]
Slovensko - telefon: +421907159453, e-mail: [email protected]
studentix.pm6
4
20.11.2001, 11:14