Precedex - Abbott Laboratories

Precedex
Příbalová informace
Informace pro použití, čtěte pozorně
Precedex
(Dexmedetomidini hydrochloridum)
Koncentrát pro přípravu infuzního roztoku
Držitel rozhodnutí o registraci
Abbott Laboratories s.r.o., Praha, Česká republika
Výrobce
Abbott Logistics B.V., Zwolle, Nizozemsko
Orion Corporation, Espoo, Finsko
Složení
Léčivá látka:
1 ml roztoku obsahuje 118 μg dexmedetomidini hydrochloridum, což odpovídá 100 μg
dexmedetomidinum.
Pomocné látky: Chlorid sodný, voda na injekci
Indikační skupina
Hypnotika, sedativa
Charakteristika
Dexmedetomidin je silný a vysoce selektivní agonista alfa2-adrenoreceptorů s širokou škálou
farmakologických vlastností. Navozuje sedaci a analgezii bez útlumu dýchání, během které
jsou pacienti při vědomí a spolupracují. Sedativní účinky dexmedetomidinu jsou zřejmě
zprostředkované především postsynaptickými alfa2-adrenoreceptory, které následovně působí
na inhibiční pertussis-toxin-senzitivní G protein a tím zvyšují vodivost přes kalciové kanály.
Místo sedativního účinku dexmedetomidinu se přičítá locus ceruleus. Analgetické účinky jsou
zřejmě zprostředkovány obdobným mechanismem účinku na úrovni mozku i míchy.
Dexmedetomidin nemá žádnou afinitu k beta adrenergním, muskarinovým, dopaminergním
nebo serotoninovým receptorům.
Indikace
Precedex je indikován pro sedaci intubovaných pacientů na mechanické ventilaci během léčby
na jednotkách intenzivní péče. Precedex by měl být podáván jako kontinuální infuze nejdéle
24 hod.
Kontraindikace
Známá přecitlivělost na dexmedetomidin.
Precedex by neměl být podáván pacientům mladším než 18 let, protože v současné době
nejsou k dispozici žádné údaje.
Těhotenství a kojení
Účinek dexmedetomidinu nebyl u žen v těhotenství a laktaci zjišťován. Ve studiích na
zvířatech při podávání dexmedetomidinu samicím v rozmezí klinických dávek, snižoval
dexmedetomidin tělesnou váhu plodů a mláďat. Podávání Precedexu v těhotenství se proto
nedoporučuje. Není známo, zda se dexmedetomidin vylučuje do mateřského mléka. Protože
do mateřského mléka se vylučuje řada léků, je nutná zvýšená opatrnost při podávání infuze
Precedexu kojícím ženám.
Porodnictví
Bezpečnost Precedexu během porodu nebyla studována a proto v porodnictví se podávání
tohoto léku nedoporučuje.
Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky jsou většinou závislé na dávce a jsou způsobeny farmakologickými účinky
Precedexu. Většina nežádoucích účinků byla přechodného charakteru a z hlediska své
závažnosti mírná až středně závažná.
Velmi časté nežádoucí účinky (více než 1/10):
kardiovaskulární: hypotenze (21%) a hypertenze (11%)
Časté nežádoucí účinky (více než 1/100, méně než 1/10)
srdeční frekvence a rytmus: bradykardie (6%)
gastrointestinální: suchost v ústech (5%) a nausea (4%)
psychiatrické: somnolence (2%)
Interakce
Výsledky in vitro studií naznačují, že lékové interakce zprostředkované cytochromem P450
jsou nepravděpodobné.
Anestetika, sedativa, hypnotika, opioidy
Současné podávání Precedexu pravděpodobně vede k posílení sedativního a/nebo
analgetického účinku anestetik, sedativ, hypnotik a opiodů. Specifické studie potvrdily tyto
účinky u sevofluranu, isofluranu, propofolu, alfentanilu a midazolamu. Nebyly zjištěny žádné
farmakokinetické interakce mezi dexmedetomidinem a isofluranem, propofolem, alfentanilem
a midazolamem. Vzhledem k farmakodynamickým účinkům při současném podávání
s dexmedetomidinem však může být nezbytné snížení dávek současně podávaných anestetik,
sedativ, hypnotik nebo opioidů.
Neuromuskulární blokátory
Nebylo pozorováno klinicky významné zvýšení velikosti neuromuskulární blokády při podání
Precedexu a rokuronia; nebyl však studován obrácený účinek. Při podání rokuronia nebyly
pozorovány žádné farmakokinetické interakce.
Stránka 2
Dávkování
Precedex smí být podáván pouze jako naředěný roztok.
Precedex by měl být podáván pouze pod dohledem lékaře se zkušenostmi s léčbou pacientů
vyžadujících intenzivní péči.
Dávkování přípravku Precedex musí být individuální a titrováno podle klinického účinku.
Dospělí
U dospělých pacientů se doporučuje zahájit podávání přípravku Precedex nasycovací infuzí
v dávce 1 μg/kg minimálně po dobu 10 min., po které následuje udržovací infuze v rozsahu
dávek od 0,2 do 0,7 μg/kg/hod. Rychlost udržovací infuze má být nastavena tak, aby bylo
dosaženo očekávaného klinického účinku. V klinických studiích byla užita jako nejnižší dávka
0,05 μg/kg/hod. Infuzní léčba by neměla trvat déle než 24 hod.
Precedex lze podávat pacientům, u kterých je nutná mechanická ventilace, ale i pacientům
spontánně dýchajícím po extubaci. Podávání přípravku Precedex není spojeno s útlumem
dýchání.
Pacienti, kteří dostali Precedex, jsou při vědomí a po stimulaci spolupracují. Tento jedinečný
profil, očekávaná součást sedace po Precedexu, nelze považovat za nedostatečný sedativní
nebo analgetický účinek.
Precedex lze podávat jako kontinuální infuzi u mechanicky ventilovaných pacientů před
extubací, během a po extubaci. Infuzi není nutné před extubací ukončit.
Postižení jaterních funkcí
U pacientů se zhoršenou funkcí jater lze zvažovat snížení dávky, protože dexmedetomidin je
metabolizován primárně v játrech. Na základě farmakokinetických údajů se doporučuje u
pacientů s mírným jaterním postižením rychlost nasycovací infuze 3 μg/kg/hod. a u pacientů
se středně těžkým a těžkým jaterním postižením 2 μg/kg/hod.
Postižení renálních funkcí
U pacientů se zhoršenými funkcemi ledvin lze zvažovat snížení dávky.
Starší pacienti
Dávka by měla být titrována v závislosti na odpovědi pacienta. U starších pacientů (nad 65
let) je často nutné snížení dávek.
Děti a mladiství
Bezpečnost a účinnost přípravku Precedex u osob mladších 18 let nebyla stanovena.
Upozornění
Během infuze Precedexu se doporučuje kontinuální monitorování elektrokardiogramu (EKG),
krevního tlaku a kyslíkové saturace. Monitorování EKG, krevního tlaku a kyslíkové saturace se
doporučuje podle klinické indikace i po ukončení infuze Precedexu.
Precedex by se neměl podávat pacientům s preexistující závažnou bradykardií (např.
pokročilý srdeční blok) nebo u pacientů s preexistující těžkou poruchou funkce srdeční komory
Stránka 3
(např. ejekční frakce pod 30%) včetně městnavého srdečního selhávání a srdečního
selhávání, u něhož je tonus sympatiku kritický k udržení hemodynamické rovnováhy.
Při podávání Precedexu může dojít k poklesu krevního tlaku a/nebo srdeční frekvence.
Dexmedetomidin snižuje sympatickou nervovou aktivitu a proto lze očekávat, že tyto účinky
budou nejvíce vyjádřeny u pacientů se snížením citlivosti na kontrolu autonomním nervovým
systémem (tj. u starších osob, pacientů s diabetem, chronickou hypertenzí, závažným
srdečním onemocněním).
Před podáním Precedexu by se měla vzít do úvahy prevence hypotenze a bradykardie, aby
byla zajištěna hemodynamická stabilizace pacienta a normovolémie. U pacientů s hypovolémií
může dojít po podání Precedexu k hypotenzi. Z toho důvodu by se měla zajistit náhrada
tekutin před podáváním a během podávání Precedexu. V situacích, kde se podávají jiné
vazodilatační léky nebo léky s negativně chronotropním účinkem, může mít současné
podávání Precedexu aditivní farmakodynamický účinek. Precedex by se měl v těchto situacích
podávat s opatrností a za pečlivé titrace dávky.
Je-li zapotřebí lékařská intervence, pak na základě klinické zkušenosti s dexmedetomidinem
spočívá léčba ve snížení nebo zastavení infuze dexmedetomidinu, zvýšení rychlosti
intravenózní aplikace tekutin, zvednutí dolních končetin a použití presorických látek.
Bradykardie a hypotenze se mohou potencovat při současném použití dexmedetomidinu
s propofolem nebo midazolamem.
Pacienti nad 65 let nebo diabetici jsou po podání dexmedetomidinu náchylnější k hypotenzi.
Tyto stavy odezní buď spontánně nebo při standardní léčbě.
Zejména během nasycovací infuze byla pozorována přechodná hypertenze, která má
souvislost s počátečními vasokonstrikčními účinky dexmedetomidinu a jeho relativně vyššími
plazmatickými koncentracemi během nasycovací infuze. Je-li zapotřebí intervence, snížíme
rychlost nasycovací infuze. Po ukončení nasycovací infuze převládají centrální účinky
dexmedetomidinu a krevní tlak obvykle poklesne.
U mladých zdravých dobrovolníků s vysokým vagotonem nebo při různých cestách podávání
včetně rychlé intravenózní aplikace nebo podání bolusu dexmedetomidinu došlo ke klinickým
projevům bradykardie a sinus arrest.
Bezpečnost a účinnost Precedexu nebyla studována u neurochirurgických pacientů.
Precedex může způsobit snížení tvorby slz. Je proto nezbytné zvlhčování očí při podávání
Precedexu, aby se zabránilo vyschnutí rohovky.
Stránka 4
Předávkování
V případě předávkování s klinickou symptomatologií, by měla být infuze Precedexu
zpomalena nebo zastavena. Lze očekávat hlavně kardiovaskulární projevy předávkování,
které by se měly léčit symptomaticky (viz kapitola Upozornění). Případy bradykardie
v klinických studiích indukované přípravkem Precedex reagovaly na léčbu atropinem a
glykopyrolátem. V ojedinělém případě těžkého předávkování byla nutná resuscitace.
Způsob použití
Při zacházení s infuzí Precedexu je třeba vždy dodržovat přísné aseptické podmínky.
K intravenóznímu podání Precedexu, a to jak pro nasycovací, tak i pro udržovací infuzi je
zapotřebí použít řízené infúzní zařízení.
Precedex se smí podat pouze jako naředěná infuze. K přípravě infuze odeberte příslušný
objem Precedexu koncentrátu pro roztok pro infuzi (100 μg/ml) a rozpusťte ho v příslušném
objemu 0,9% roztoku chloridu sodného na roztok obsahující 4 μg/ml dexmedetomidinu (např.
odeberte 2 ml Precedexu koncentrátu pro roztok pro infuzi a rozpusťte ho na 50 ml v 0,9%
roztoku chloridu sodného). Jemně třepejte, aby se roztok dobře promíchal.
Precedex je po naředění určen k okamžitému použití. Po uplynutí 24 hod. je třeba přípravek
znehodnotit.
Níže jsou uvedeny tabulky s doporučeními pro rychlost nasycovací i udržovací infuze, které
jsou vypočítané podle váhy pacienta v kg.
Nasycovací infuze (konečná koncentrace 4 μg/ml )
40
Nasycovací
Infuze
(μg/kg/hod.)
6,0
50
60
Váha pacienta (kg)
70
80
90
100
110
120
150
165
180
Rychlost infuze
(ml/hod.)
60
75
90
105
120
135
Pozn.: Úpravy dávek u pacientů s jaterním postižením viz kapitola Dávkování
Stránka 5
Udržovací infuze (konečná koncentrace 4 μg/ml )
Váha pacienta (kg)
70
80
90
40
50
60
100
Udržovací
Rychlost infuze
Infuze
(ml/hod.)
(μg/kg/hod.)
0,2
2,0
2,50
3,0
3,50
4,0
4,50
5,0
0,3
3,0
3,75
4,5
5,25
6,0
6,75
7,50
0,4
4,0
5,0
6,0
7,0
8,0
9,0
10,0
0,5
5,0
6,25
7,5
8,75
10,0
11,25
12,50
0,6
6,0
7,50
9,0
10,5
12,0
13,50
15,0
0,7
7,0
8,75
10,5
12,25
14,0
15,75
17,50
Pozn.: Úpravy dávek u pacientů s jaterním postižením viz kapitola Dávkování
110
120
5,50
8,25
11,0
13,75
16,50
19,25
6,0
9,0
12,0
15,0
18,0
21,0
Hladina dosažené sedace je přímo úměrná podané dávce Precedexu.
Léky k parenterálnímu podávání je nutné před podáním vizuálně prohlédnout na případnou
přítomnost drobných částic a změnu zbarvení. Precedex je dodáván jako čirý bezbarvý roztok.
Ampule i lahvičky jsou určeny k použití pouze pro jednoho pacienta.
Bylo prokázáno, že Precedex je kompatibilní po vizuální zkoušce s těmito intravenózně
podanými tekutinami a látkami: Ringerův roztok, 5% roztok glukózy, 0,9% roztok chloridu
sodného, 20% roztok mannitolu, thiopental sodný, etomidát, vekuronium bromid, pankuronium
bromid, sukcinylcholin, atrakurium besylát, mivakurium chlorid, glykopyrroniumbromid,
fenylefrin HCl, atropin sulfát, midazolam, morfin sulfát, fentanyl citrát a náhražky plazmy.
Tukové emulze (např. propofol) se obecně považují za inkompatibilní s 0,9% roztokem
chloridu sodného. Nedoporučuje se podávat Precedex s tukovými emulzemi.
Uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30°C. Po naředění lze použít do 24 hodin při teplotě 2-8°C.
Chemická a fyzikální stabilita při užívání byla prokázána po dobu 48 hodin při 20°C.
Z mikrobiologického hlediska by měl být Precedex použit bezprostředně po naředění. Pokud
se nepoužije ihned po naředění, za dobu použití a podmínky skladování zodpovídá uživatel a
neměly by být delší než 24 hod. při teplotě 2°C-8°C.
Varování
Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.
Uchovávejte mimo dosah dětí.
Balení
Ampule
Lahvičky
5 x 2 ml
25 x 2 ml
1 x 2 ml
Datum poslední revize
30.4.2004
Stránka 6