Regulace otopných soustav (text)

Komentáře

Transkript

Regulace otopných soustav (text)
OBECNE O REGULACI VYTA PE NI
Otopne soustavy jsou ve smyslu prıslus nych norem projektova ny a dimenzova ny podle tepelnych ztra t
vyta pž ne ho objektu a pro nejniz s ıvenkovnıteplotu v dane m regionu; v nas ich krajıch jde o teploty
cca -15čC (-18čC). Skutecny pocet dnu s takto nızkymi teplotami je vs ak nepatrny a otopna soustava je tak
po vž ts inu trva nıtopne sezony znacnž predimenzovana . Jejıvykon je treba sniz ovat a k tomuto ťcelu slouz ı
pra vž nejruznž js ızpusoby regulace. Dals ım duvodem k regulaci je take dosaz enıtepelne pohody, coz je
ovs em take dosti individua lnıza lez itost.
V souc asne dobí se pro vyta pínıpouzıvajıpredevsım otopne soustavy:
•
teplovodnıho ťstrednıho (eta z ove ho) vyta pž nıs ruznymi typy zdroju (plynovymi, elektrickymi kotli,
kotli na tuha paliva, tepelnymi cerpadly, ... atd.),
•
prımotopne elektricke , (elektricke konvektory, sa lave panely, podlahove topne rohoz e, ... atd.), tj.
soustavy bez kotle a teplonosne ho me dia.
Pomineme-li velmi jednoduche formy ovla da nıvykonu otopne soustavy, lze pro ťcely tohoto vykladu rozdž lit
oblasti regulace na:
•
regulace centra lnıho zdroje,
•
individua lnıregulace otopnych tž les.
REGULACE ZDROJE
Tyka se samozrejmž pouze otopnych soustav teplovodnıho vyta pž nı. Do neda vne doby byly bž z nž pouz ıva ny
pouze dva za kladnıprincipy:
•
termostat v referencnımıstnosti
•
ekvitermnıregulace
Regulace pokojovym termostatem v referenc nımıstnosti
Ve vyta pž ne m objektu je vybra na mıstnost, jejız teplotnırez im je urcen jako vztaz ny a rozhoduje o mıre
vyta pž nıcele ho objektu. V rodinne m domku to muz e byt napr. obyvacıpokoj, v administrativnıbudovž
vhodnž vybrana kancela r a podobnž . Jakmile je v te to mıstnosti dosaz eno poz adovane teploty, je pokojovym
termostatem vysla n povel zdroji s poz adavkem jeho vypnutıci potrebne ho omezenıokamz ite ho vykonu.
Dojde-li naopak ke snız enıteploty v referencnımıstnosti pod poz adovanou mıru (coz je da no citlivostı, resp.
hysterezıtermostatu), obdrz ızdroj povel k zapnutıci zvys enıokamz ite ho vykonu.
Prakticka provedenıtermostatu mohou byt rozlicna . Od nejjednodus s ıch prostych termostatu s jedinym
ovla dacım koleckem (potenciometrem) k nastavenıpoz adovane teploty az po komfortnıprogramovatelne
termostaty s moz nostınastavenınž kolika ruznych ťtlumu bž hem dne; ve spolupra ci s dostatecnž
inteligentnım kotlem i moz nostırelativnıho plynule ho automaticke ho nastavova nıokamz ite ho vykonu kotle
(jen v urcite m rozsahu).
Ekvitermnıregulace
Zabezpecuje prizpusobenıokamz ite ho vykonu otopne soustavy aktua lnıvenkovnıteplotž prostrednictvım
regulace teploty otopne ho me dia. Bude-li pro minima lnıvenkovnıteplotu (napr. -15čC) potrebna teplota
na bž hove vody 90čC, stanovıprojekt, jake teploty na bž hove vody budou potrebne pro jine (vys s ı) venkovnı
teploty. Tato za vislot se ve formž vhodnž zvolene krivky zada ekvitermnımu regula toru. Moz na je i kombinace
s pokojovym termostatem.
Technicky se potrebne teploty na bž hove vody dosahuje zpravidla smž s ova nım teple vody z kotle s vratnou
vodou ve smž s ovacıarmature rızene elektrickym pohonem z ekvitermnıho regula toru.
Strana 1
Obr. 1 Ekvitermnıregulace jednoho okruhu
Konstrukce a moz nosti ekvitermnıch regula toru jsou rozmanite , mohou byt i s casovym programem vhodnych
ťtlumu a podobnž . Proble mem je umıstž nıvenkovnıho cidla s ohledem na jeho prıpadne oslunž nıci dals ı
(povž trnostnı) vlivy.
Regulace zdroje tepla obž ma vys e popsanymi metodami byla v minulosti dosti s iroce vyuz ıvana . I dnes je jejı
pouz itıcaste - zejme na proto, z e ji doporucujıa doda vajıvyrobci kotlu. Je to pochopitelne , neboň regulacı
zdroje nelze res it rızenou distribuci tepla do jednotlivych ca stıobjektu. To je bohuz el hranice, kterou tyto
regula tory nemohou prekrocit.
Prakticky to znamena , z e napr. v rodinne m domku s termostatem v obyvacım pokoji musım tuto
mıstnost vyta pž t vz dy, kdyz chci mıt teplo v ktere koliv dals ımıstnosti a to i v prıpadž , z e obyvacıpokoj
v tomto case nikdo vyuz ıvat nebude.
Dals ıproble my vznikajıpusobenım vnž js ıch vlivu - napr. oslunž nım.
Bude-li svıtit slunce do referencnımıstnosti, termostat drıve vypne a ostatnı(i neoslunž ne ) mıstnosti
budou chladnž js ı, nez je obvykle . Naopak, budou-li oslunž ny pouze nž ktere jine mıstnosti (nikoliv
referencnı), otopna soustava to nijak nezaznamena a tyto mıstnosti budou preta pž ny. Nelze
jednodus e efektivnž zabezpecit napr. bž z nou situaci pri rannım vsta va nı. Poz adavkem je zpravidla
primž renž vytopit koupelnu, kuchyni a jıdelnu; musıme vs ak (zbytecnž ) vyta pž t i obyvacıpokoj s
termostatem a vs echny ostatnımıstnosti. Vecer, kdy je vyuz ıva n predevs ım obyvacıpokoj se zase
zbytecnž vyta pž jızbyle mıstnosti.
Syste m je neefektivnıa neekonomicky. U ekvitermnıregulace bez pouz itıpokojove ho termostatu je situace
obdobna .
Pozna mka k vypına nıkotlu
Ve vyta pž ne m objektu nasta va bž hem topne ho obdobırada casovych ťseku, ve kterych nenı
potrebna doda vka tepla z kotle. Muz e to byt napr. kaz dodennızarazenıteplotnıch ťtlumu na zaca tku
noci, kdy tepelna setrvacnost objektu zpusobuje jeho pomale (nž kolikahodinove ) chladnutına
ťtlumovou teplotu. Pravidelnž takova situace nasta va predevs ım v prechodnych obdobıch (za rılistopad, brezen-duben), kdy byva potrebne topit prakticky jen ra no a navecer, protoz e bž hem dne
Strana 2
stacık vyhra tıjes tž dostatecnž intenzivnıslunecnısvit pri neprılis nızkych venkovnıch teplota ch. V
takovych situacıch muz e byt kotel zcela vypnut. Jsou vs ak kotle, kterym tento rez im neprospıva .
Jedna se predevs ım o kotle ocelove , u kterych predevs ım pri za topu studene ho kotle (a navıc pri
soubž z nž spus tž ne m cerpadle) docha zık orosenıocelove ho vymž nıku a "nızkoteplotnıkorozi".
Existuje nž kolik moz nostı, jak tento nez a doucıvliv omezit (rozbž h cerpadla az pri dosaz enıurcite
teploty na bž hove vody, zarazenına drz e pro akumulaci ohra te vody), vž ts ina vyrobcu vs ak vyz aduje
trvale dodrz enıurcite minima lnıteploty vymž nıku (cca 40-50čC), coz se res ısmž s ovacıarmaturou
(trojcestnym ci ctyrcestnym ventilem). Takto nahra ty kotel vs ak tuto energii vyzaruje do sve ho okolıa
teplo ca stecnž odva dıi komın. S touto neprıjemnou komplikacıje treba pocıtat pri rozhodova nıo
vybž ru kotle pri jeho porizova nı.
Tento proble m se nemusıtykat elektrickych kotlu, ktere nemajıodtah do komına a lze je relativnž
dobre tepelnž izolovat.
REGULACE OTOPNY CH T`LES
•
rucnı
•
termostaticke hlavice
•
elektronicka regulace dvoustavova (termopohony)
•
elektronicka regulace plynula (servopohony)
Metody regulace zdroje tepla jsou na hranici svych moz nostıa s vyjimkou nepatrne ho zvys ova nıťcinnosti
jednotlivych prvku otopne soustavy je jiz nelze da le rozvıjet. Za sadnım krokem vpred je metoda
nesoucasne ho vyta pž nıjednotlivych mıstnostı; jejım cılem je vyta pž t jednotlive mıstnosti na takove teploty,
ktere jsou v dane m case poz adovane a potrebne . Znamena to ovs em jednoznacnž prechod od regulace
zdroje k regulaci vykonu otopnych tž les (u teplovodnıch radia toru tedy omezova nım prutoku otopne ho me dia
radia torovym ventilem). Nejde jiz o regulaci teploty otopne vody, ale o regulaci prutoku - tedy mnoz stvıotopne
vody. Tato zmž na regulacnıho principu ma rovnž z dopad na hydrauliku otopne soustavy (zabezpecenı
rovnomž rne ho zaplavova nıjednotlivych vž tvıotopne soustavy a dodrz enıurcite ho rozmezıdiferencnıho tlaku
vyvozovane ho obž hovym cerpadlem).
Ruc nıregulace
Rucnıotevıra nıa uzavıra nıradia toru jeho kohoutem je nejprosts ımetodou regulace. Lidska obsluha je vs ak
pracna , draha a nespolehliva . Ve sta vajıcıch objektech jsou kohouty casto jiz nepohyblive vlivem usazene ho
vodnıho kamene ci jinych necistot a tak i samotna moz nost rucnıregulace nepripada prakticky v ťvahu.
Termostaticke hlavice
Ventily s termostatickymi hlavicemi jsou prımocinne proporciona lnıregula tory s malym pa smem
proporcionality. Nepracujıs z a dnou pomocnou energiıa reagujına odchylku mezi nastavenou a skutecnou
teplotou v mıstnosti. Pouz ıvane pa smo proporcionality byva zpravidla 2K (tedy napr. pri 20čC bude ventil
otevren, pri 22čC uzavren). Teplotnıcidlo hlavice je zaloz eno na tepelne roztaz nosti pracovnıla tky (vosk,
specia lnıkapalina); pri ohra tıse la tka roztahuje v pruz ne na dobce (vlnovci) a tlacına kuz elku ventilu
uzavırajıcıho prutok otopne ho me dia radia torem. Poz adovana teplota se nastavuje rucnž prostrednictvım
otocne ca sti hlavice.
Pro uspokojivou funkci otopne soustavy s termostatickymi ventily je nezbytne jejıpomž rnž dokonale
hydraulicke vyva z enızabezpecujıcıstejnou tlakovou ztra tu kaz de ho otopne ho tž lesa a stabilnıprutok
jednotlivymi ca stmi otopne soustavy ve vs ech situacıch. Tohoto stavu lze vž ts inou uspokojivž dosa hnout u
novych staveb pri peclive m projektova nıi vlastnımonta z i. Proble mem jsou rekonstrukce sta vajıcıch otopnych
soustav. Na klady na jejich dodatecne vyva z enıcasto presa hnou cenu vlastnıho porızenınovych
termostatickych ventilu; pri podcenž nıte to nezbytne podmınky byvajıvysledky casto z alostne .
Reakcnıdoba termostaticke hlavice je relativnž velmi dlouha . Pri jejım regulacnım za sahu navıc docha zıke
vza jemne mu ovlivn ova nıostatnıch hydraulickych okruhu - zmž na prutoku jednım ventilem ovlivn uje zmž nu
prutoku jinymi ventily a naopak. Dokonale vyva z enıje tedy prakticky vyloucene , nestabilita soustavy muz e
zpusobovat i jejıkmita nı. R es enım muz e byt pouz itıspecia lnıch radia torovych ventilu s integrovanym
regula torem diferencnıho tlaku (ktere se objevily az v neda vne dobž a jejich cena je vyraznž vys s ı) nebo
elektronicke regulacnısoupravy s dostatecnž rychlou reakcı, ktera vznikla nevyva z enırychle kompenzuje.
Strana 3
Praktickou provoznınevyhodou termostatickych hlavic je nebezpecıjejich zatuhnutıpusobenım vodnıho
kamene a jinych necistot. Nasta va zpravidla po skoncenıletnıho obdobı, kdy hlavice byla nž kolik mž sıcu bez
pohybu; doporucenıvyrobce k obcasne mu rucnımu protocenına tom jen stž z ınž co zmž nı.
Syste movou nevyhodou termostatickych hlavic je absence casove ho (programove ho) rızenı.
V rodinne m domku jde napr. o klasickou situaci: "jak nastavit hlavice pri odchodu do zamž stna nıa
s kol". Nastavı-li se vs ude ťtlumove teploty, vracıse obyvatele do prochladle ho bytu a relativnž dlouho
cekajına jeho vyhra tı. Ponechajı-li se hlavice v nastavenıteplot komfortnıch, vyta pıse po celou dobu
neprıtomnosti osob zcela zbytecnž . Obdobnych situacıje v prubž hu dne cela rada.
Vedle prımocinnych termostatickych hlavic jsou na trhu hlavice elektronicke (oznacovane vž ts inou jako
Raumtzonic), napa jene ze sıtž nebo z baterie. Teoreticky se jedna o nejdokonalejs ızpusob individua lnı
regulace teploty v mıstnosti podle casu, protoz e umoz n ujıprogramovat rez im provozu otopne ho tž lesa
v rea lne m case (chovajıse podobnym zpusobem jako programovatelne pokojove termostaty, ale regulujı
navıc individua lnž kaz de tž leso). Mezi dals ızajımavosti patrı, z e tyto hlavice napr. “poznajı÷
, kdy se
v mıstnosti vž tra a i kdyz teplota klesne, uzavrou prıvod vody do radia toru apod. V letnım obdobımohou
v pravidelnych intervalech chra nit ventil pred pusobenım ťsad jeho nž kolikerym postupnym zavrenım a
otevrenım. Tato dokonalost je vs ak vykoupena vysokou porizovacıcenou.
Kombinovane regulace
Ve snaze o odstranž nınž kterych nevyhod vys e uvedenych regulacıvznikla cela rada kombinovanych
syste mu; mezi hlavnız nich patrı:
•
zonova regulace (topena rske rozdž lenısoustavy na vž tve a jejich dılcıregulace podle referencnıch
mıstnostı)
•
kombinace ekvitermnıregulace s termostatickymi ventily, ... atd.
Rozbor jednotlivych aplikacıse jiz vymyka rozsahu tohoto cla nku. Ve strucnosti lze rıci, z e nž ktere aplikace
dosahujıurcite ho mırne ho zleps enı(regulace jednotlivych zon muz e byt jistž presnž js ınez regulace celku),
nž ktere jsou sporne (kombinace ekvitermnıregulace s mnoz stevnıregulacıtermostatickymi hlavicemi ma
vž ts inou neblahy vliv na hydraulicke vyva z enıa hlavice degraduje do pozice limiteru maxima lnıteploty). Da
se oceka vat, z e jejich vyznam postupnž vymizıs na stupem novych koncepcıvyuz ıvajıcıch moz nostı
elektroniky.
Rozvoj elektroniky umoz nil rea lnou a cenovž prıstupnou konstrukci syste mu pro individua lnıregulaci vyta pž nı
jednotlivych mıstnostı(IRC - individual room control). Celkova spotreba tepelne energie v objektu se skla da
ze souctu energetickych spotreb jeho jednotlivych ca stı(mıstnostı). Snız enıteploty v ktere koliv mıstnosti se
svym dılem prıznivž projevıve snız enıcelkove spotreby energie. Ra doby "kvalifikovana " tvrzenıo tom, z e
dotopenımıstnosti po predchozım ťtlumu znamena celkovž vys s ıspotrebu ve srovna nıs trvalym vyta pž nım,
jsou nesmyslna ; odporujızdrave mu rozumu i za konu o zachova nıenergie. Elektronicke regulacnısoupravy
snadno dosahujıvys s ıpresnosti regulace a majıbohate programove moz nosti. Jednou z mnoha
samozrejmostıbyva napr. obcasne automaticke "procvicenı" ventilu zabran ujıcıusazova nıvodnıho kamene s
nebezpecım zatuhnutıventilu.
Jednotlive druhy syste mu IRC se mezi sebou lis ıpredevs ım typem pouz ite ho akcnıho clenu (termopohon,
servopohon) a take syste mem komunikace rıdicıcentra ly s akcnımi cleny.
Elektronicka regulace dvoustavova s termopohony
Bž z ny termopohon je zarızenı, ktere vycha zız principu termostaticke hlavice. R ıdicıvelicinou vs ak nenı
teplota okolı, nybrz teplo vestavž ne ho topne ho cla nku vyhrıvane ho privedenym elektrickym proudem.
Termopohony jsou vyra bž ny jak pro sıňove napa jenı230V, tak i pro napž tıniz s ı(24V). Pripojujıse dvž ma
neorientovanymi vodici. Privedenım proudu dojde k ohra tıvlnovce a uzavrenıventilu, po odpojenıproudu se
ventil opž t otevre; existujıvs ak i termopohony s funkcıopacnou. I na termopohon prirozenž pusobıtake
teplota okolı, coz muz e v nž kterych prıpadech ovlivnit jeho funkci (napr. pri umıstž nına rozdž lovaci
podlahove ho topenı). Termopohon ma proto definova n pracovnırez im v urcite m pa smu okolnıch teplot a pro
Strana 4
spra vnou funkci je nezbytne tuto vlastnost respektovat. Z te hoz duvodu rovnž z nelze v z a dne m prıpadž
doporucit jake koliv dodatecne ťpravy konstrukce tž chto clenu, prıpadnž dodatecne dopln ova nı
termostatickych hlavic topnymi cla nky.
Za kladnınevyhody bž z nych termopohonu:
•
dlouha reakcnıdoba
•
dvoustavova regulace "ON/OFF"
•
nutnost trvale ho napa jenı.
Od okamz iku privedenıproudu do termopohonu k jeho uzavrenıuplyne urcita doba - elektricka energie se
musızmž nit na tepelnou, "ohra t" vlnovec a ten teprve svym roztaz enım uzavre ventil. Tato doba se v praxi
pohybuje v rozmezıod cca 3 do 15 minut (moz nost zkra cenıte to doby kra tkodobž zvys enym prıkonem
existuje, prina s ıvs ak urcite komplikace na stranž termopohonu i napa jecıch obvodu). Pri odpojenıproudu do
termopohonu musıvlnovec opž t zchladnout a pak teprve ventil otevre. U "pomalejs ıch" termopohonu tak
docha zınapr. k nez a doucımu zaplavova nıradia toru horkou vodou pri nedostatecnž rychle m uzavrenıventilu
v situaci, kdy poz adovane teploty v mıstnosti jiz bylo dosaz eno.
Bž z ny termopohon pracuje v rez imu dvou stavu: otevren/uzavren. Regulace teploty vzduchu v mıstnosti se
tedy prova dıstrıdavym zapına nım a odpına nım elektricke ho napa jenıtermopohonu. Subjektivnıpocit
uz ivatele z takove ho zpusobu regulace za visıi na dals ıch faktorech otopne soustavy (typu radia toru,
setrvacnosti, mnoz stvıvody v soustavž , atd.), ale obecnž nemusıbyt prıjemny. Pocitovy vjem se totiz skla da
jak z vnıma nıteploty vzduchu, tak teploty povrchu stž n (a tedy i radia toru).
Jak vyplyva z principu cinnosti, termopohony vyz adujıtrvale napa jenı(tedy jak k prepnutıstavu, tak k udrz enı
v jedne z moz nych poloh). Tento fakt predurcuje koncepci rıdicıelektroniky a predstavuje jista omezenı. Je-li
termopohon napa jen, odebıra cca 2 Č 3 W elektricke energie, coz u vž ts ıho poctu rızenych radia toru
predstavuje za topnou sezonu nikoliv nezanedbatelnou energii.
Kromž bž z nych dvoustavovych termopohonu existujıv nabıdce nž kterych prednıch svž tovych vyrobcu i
modely s moz nostıplynule ho ovla da nı(zpravidla rıdicım napž tım 0 - 10V). Jedna se vs ak o ponž kud odlis nou
kategorii vyrobku v jine cenove hladinž .
Elektronicke regulace s termopohony jsou res eny zpravidla s centra lnırıdicıjednotkou osazenou
mikropocıtacem. Prostrednictvım teplotnıch cidel jsou snıma ny teploty v jednotlivych mıstnostech,
porovna va ny s poz adovanou (programovanou) teplotou a na za kladž vysledku jsou spına ny ci odepına ny
prıslus ne termopohony. Ceskym vyrobcem tž chto regulacnıch souprav je firma TRASCO, s.r.o. z Roz nova
pod Radhos tž m (http://www.trasco.cz/).
Elektronicka regulace plynula se servopohony
Servopohon je akcnıclen, jehoz vlastnosti jsou pro konstrukci programovž rızene ho vyta pž nıvelmi vhodne .
Prvnıtakovou vlastnostıje plynule ovla da nıprutoku otopne ho me dia s krcenım radia torove ho ventilu.
Servopohon obsahuje maly elektromotorek a prevodovku s ozubenymi koly ze specia lnıch plastovych
materia lu a vystupnım s nekovym s roubem. V nabıdce prednıch svž tovych vyrobcu patrımezi s pickove
elementy regulacnıch souprav v prıslus ne cenove relaci. Dobrou vlastnostıservopohonu s elektromotorkem
je jeho pamž ň ova funkce - mechanismus je samodrz ny a nastavenou polohu si zachova i pri odpojene m
napa jenı. Elektronicke hlavice se servopohony tak lze rıdit v urcitych (pravidelnych) intervalech nepatrnou
energiıi pri jejich nasazenıve velkych mnoz stvıch.
Jedinym negativnım projevem servopohonu muz e byt jeho hluk pri cinne m chodu zpusobeny hlukem motorku
a prevodovky. Hluk dnes nıch hlavic je vnıma n pouze pri soustredž ne m poslechu ve velmi tiche m prostredı;
plnž snese srovna nıs prednımi zahranicnımi vyrobky mnohem vys s ıch cenovych relacı.
Elektronicke regulacnısoupravy pro individua lnırızenıteplot jednotlivych mıstnostıvyz adujıkomunikaci
akcnıch clenu s rıdicıjednotkou. Tato komunikace musıbyt spolehliva a mž la by byt instalacnž snadna .
Soupravy IRC nabızırada vyznamnych svž tovych vyrobcu (Honeywell, Landis&Staefa, ...), jedna se vs ak
vž ts inou o velke hierarchicke struktury znacnž vysoke ceny. Nž ktere dnes nıkoncepce pouz ıvajıi
Strana 5
bezdra tovou komunikaci mezi rıdicıcentra lou a elektronickymi hlavicemi. Na prvnıpohled je to idea lnıres enı
(byň za vys s ıcenu); problematicke je napa jenıhlavic vnitrnımi bateriovymi cla nky (zpravidla 2 Č 3 tuz kove
cla nky) - nebezpecınespolehlivych kontaktu a nutnost vymž ny cla nku po jejich vybitıvyhodu bezdra tove
komunikace znacnž degraduje.
Na trhu jsou take samostatne elektronicke hlavice (Honeywell) s programa torem, napa jene bateriemi (bez
vazby na centra lnırızenı).
Centra lnırızenıma pri regulaci domku, bytu, s kol, hotelu, ... nezastupitelnou roli. Umoz n uje totiz
prostrednictvım rıdicıjednotky:
•
ovla dat dals ızarızenı(kotel) v za vislosti na dosaz enıpoz adovanych teplot v mıstnostech,
•
uvedenıcele soupravy do z a dane ho stavu podle ruznych podmınek (napr. otevrıt vs echny hlavice pri
hrozıcım pretopenıkotle na tuha paliva),
•
prova dž t diagnostiku regulacnıi otopne soustavy
•
evidovat ťdaje vyuz itelne pro rozdž lova nıtopnych na kladu mezi jednotlive uz ivatele, atd.
Bž z nou moz nostıdnes nıch regulacıs centra lnırıdicıjednotkou (nebo jednotkami) je jejich pripojenık
osobnımu pocıtaci. Pomocıdodane ho programu (ETATHERM svuj program KomWin nabızızdarma) lze
rıdicıjednotku programovat, konfigurovat i jinak ovla dat s mnohem vys s ım komfortem. PC rovnž z umoz nı
archivaci mnohych dat, sad programu atd. S rychlym prunikem PC do doma cnostıje tato funkce regulacnı
soupravy vysoce ocen ova na. U velkych objektu (hotely, s koly, ...) je vyuz itıPC praktickou nutnostı.
Regulace prımotopne ho elektricke ho vyta pínı
Do te to skupiny jsou casto zarazova ny take elektricke kotle, tepelna cerpadla, elektricky vyhrıvane za sobnıky,
atd.; pro ťcely tohoto vykladu jsou tato zarızenıpovaz ova na za zdroje teplovodnıho vyta pž nı.
Skutecnž prımotopnymi topidly jsou tedy:
•
elektricke konvektory,
•
podlahove elektricke topenı,
•
elektricky vyhrıvane koupelnove z ebrıky,
•
sa lave panely (stropnıci stž nove ),
•
akumulacnıelektricka kamna (prıpadnž hybridnıs prımotopnou ca stı), casto s vybıjecımi ventila tory,
•
teplovzdus ne vymž nıky.
Ve smyslu predchozıho vykladu platı, z e plynule regulovatelna topidla poskytujıvys s ıkomfort oproti
dvoustavove regulaci zapnuto/vypnuto. Obecnž to platıprirozenž i pro elektricka topidla. Prakticky se vs ak
plynula regulace vykonu pouz ıva zrıdka. Duvodem jsou znacne komplikace regulacnıch clenu (nutnost
odvodu ztra tove ho tepla spınacıch triaku, nutnost na rocne ho odrus enıci "spına nıv nule", potreba
bezpecne ho galvanicke ho oddž lenı) a z toho plynoucıjak vysoka cena, tak instalacnıpotız e (rozmž ry clenu,
odvod ztra tove ho tepla). Z obecne ho pohledu vycha zıproto pro regulaci elektrickych topnych tž les jako
optima lnıregulace spınacımi rele . U tž chto prvku totiz nenasta vajızpoz dž nıobvykla u termopohonu a
dvoustavova regulace je pri obvyklych casovych konstanta ch elektrickych topidel dostatecna - pri rozumne
hysterezi teplotnıch snımacu a cetnosti regulacnıch za sahu centra lnıho syste mu.
Strana 6

Podobné dokumenty

Navod CTC EcoZenith i250

Navod CTC EcoZenith i250 • umožňuje nastavení hodnot a odstranění problémů jednoduchým a přehledným způsobem Integrovaný měděný trubkový výměník je schopen dodávat velké množství teplé vody. CTC EcoZenith i250 je také vyba...

Více

Regulá tor jalového výkonu BR 6000

Regulá tor jalového výkonu BR 6000 Je charakterizova na snadnou obsluhou, ktera je zalozena na jednoduchem a vsevysv–tlujıcım textu nabıdky. Nove funkce umoznujı intuitivnı zpusob ovla da nı. Symboly a text v na rodnım jazyce rovn–z...

Více

Kde m˚uˇzete naj´ıt´utˇechu?

Kde m˚uˇzete naj´ıt´utˇechu? ˇ ze za´ zitk ˇ u˚ lidı,´ kterym ´ Buh ˚ uzˇ pomohl. je to videt ´ David dobre ˇ ved ˇ el, ˇ jake´ to je zazˇ ıt ´ nejaˇ I kral

Více

1. Popis automatu

1. Popis automatu vy stupu urcene ho typicky pro servopohony cervena - servopohon otevı ra, zelena servopohon zavı ra a zluta - stav vy stupu urcene ho typicky pro cerpadlo, svı tı-li, je cerpadlo v provozu. Ovladac...

Více

H22 instalace vazba shift

H22 instalace vazba shift Nespra vnž zacha zenı mu ze zpu sobit s patnou funkci menic e, coz zaprıc inı znac nž snızenı jeho zivotnosti, nebo v hors ım prıpade dojde ke znic enı samotnžho menic e. Dodrzenı za sad pro pra ci...

Více

Eurotherm iTools - E

Eurotherm iTools - E Parametry, do ktery ch nelze zapisovat jsou uvedeny

Více

Vzduchové dveřní clony komfortní „L “

Vzduchové dveřní clony komfortní „L “ Dle požadavku zákazníka lze dodat k teplovodnímu výměníku zabudovaný 2- nebo 3-cestný termoelektrický ventil. Vyznačuje se tichým a bezporuchovým provozem. Je-li termopohon pod napětím vestavěné či...

Více

new practic

new practic s bezpečným napětím 24 V DC. Motory mají velmi malou spotřebu elektrické energie. Otáčky ventilátorů jsou plynule ovládány řídícím napětím 0...10 V DC. Pokojový termostat zajišťuje správnou funkci ...

Více