zpravodaj

ZPRAVODAJ
Vydání
11 | 2013
FIREMNÍ čASOPIS PRO ZAMĚSTNANCE FIRMY WANZL
Témata: Jádro pudla · Největšími zákazníky jsou Kaufland a Lidl · Vlčata z Hněvotína
WANZL zpravodaj | 2
Editorial / Obsah
Obsah
2
Editorial / Obsah
3 Dění ve firmě
Když jsem dával dohromady body tohoto editorialu, opět se mi nabízely samé pozitivní zprávy.
Nechci, aby můj sloupek, nebo i celý Zpravodaj
působil jako agitka. Zvlášť, když všude kolem se to
hemží událostmi veskrze temnými. Nechci ani polemizovat, proč v médiích převažují informace negativní až katastrofické, ale jsem rád, že toho dobrého
máme u nás stále dostatek.
Těší mě, že už třetí rok po sobě mohu psát dobré
zprávy.
Takže po pořádku. Očekávání, že pomalý, ba slabý
začátek roku se ve výrobě překlopí do nabitého
podzimu, se naplnilo vrchovatě. Na jiném místě ve
Zpravodaji si můžete přečíst o projektech pro zákazníky Takko a Deutsche Post (Německá pošta). Oba
vznikly ve velmi krátké době a oba nás dokonale
prověřily. Troufám si říct, že kontejner pro Deutsche
Post je rozhodně jedním z nejkomplexnějších
produktů, který u nás vznikl. Důležité je, že přes
krátký čas na přípravu obou projektů, se nám podařilo
zajistit vysokou kvalitu.
Letos navíc už teď můžeme říct, že se i vždy nevyzpytatelný začátek roku 2014 začíná plnit objednávkami. Díky tomuto pozitivnímu výhledu jsme se
rozhodli nabídnout práci na pevný pracovní úvazek
dalším pracovníkům a stabilizovat tak ne vždy lehkou
situaci s měnícími se pracovníky z agentur.
V roce 2014 nás navíc čeká realizace několika významných investic do výroby. Už na počátku roku uvedeme do provozu svářecí robotickou buňku s CNC
ohýbačkou a na podzim máme v plánu pořídit laser
na řezání trubek. V galvanovně to pak bude několik
investic ke zvýšení bezpečnosti práce a stabilizace
řízení linky.
Tím se rok 2014 co do výše investic do strojů
a rozvoje našich technologických možností zapíše
mezi velmi důležité milníky.
V obchodě se letos výborně dařilo především našim
kolegům na Slovensku. Ti nejenže rok skvěle začali,
ale dokázali vysokou laťku držet až do jeho konce.
A díky tomu, že i obchodníci v Praze a tým logistiky
dosáhli tradičně výborných výsledků, máme za sebou
další úspěšný rok.
Určitě se i letos potkáme na krátkém setkání nad
závěrem roku, přesto bych Vám již teď rád popřál
hezké Vánoce s těmi, kteří jsou Vám milí a hodně
radosti.
Roman Adami
3 Jádro pudla
5 Mezinárodní certifikace dle normy ISO 9001:2009
5 Personální sloupek aneb co vás jistě bude zajímat
6 Bierfest
7 Hojniks in Shanghai
8 Zakázky
8 Největšími letošními zákazníky jsou Kaufland a Lidl
9 Podílíme se na projektu „Sklizeno – opravdové jídlo“
10 Bez týmové spolupráce se neposuneme dál
11 Marketing
11 Český obchod investuje
12 Wanzl pomáhá
12 Vlčata z Hněvotína
12 Handicap rally
13 Výroba
13 Procesy při nových projektech
14 Zábava
14 Koníčky našich kolegů
15 Bowlingová liga
16 Tour de Wanzl
17 Recept
18 Úryvek z knihy R. Wanzla
19 Spolupracovníci
19 Odborová organizace
19 Významná životní jubilea
WANZL zpravodaj | 3
Dění ve firmě
Jádro pudla / Za německým hospodářským úspěchem se skrývají neznámí šampióni
pan gottfried wanzl v rodinném muzeu
Stačí do něj vložit desetikorunu, vytáhnout ho z řady a nákup
může začít. Naši předci potravu získávali pomocí luku, šípu nebo
zemědělské motyky, nástrojem naší doby je nákupní vozík.
Drátěná klec na kolečkách je už pro každého takovou samozřejmostí, že sotva kdo bude pátrat po jeho původu. Přitom
tahle základní jednotka konzumu má svého krále: sídlí na západě
Bavorska v šestitisícovém městečku Leipheim a jmenuje se
Gottfried Wanzl.
Z jeho továrny pochází přes osmdesát procent nákupních vozíků
v českých obchodech. „Vyrábíme každý druhý vozík světa, necelé tři
miliony kusů ročně. Náš hlavní konkurent jich produkuje asi půl milionu,“ vypráví pan Wanzl, tichý, velmi skromně působící padesátník
v černém obleku. Globální úspěch jeho málo známé firmy z ještě méně
známého jihoněmeckého maloměsta má značný význam: je v něm
skryta podstata německého hospodářského zázraku minulých let.
Německá páteř
Ten je hlavním průvodním jevem parlamentních voleb, ke kterým naši
západní sousedé v neděli půjdou. Německo je jedinou velkou ekonomikou, která z krize finančního světa a eurozóny vyšla posílena.
Nezaměstnanost je nejnižší za minulých dvacet let a v řadě
jihoněmeckých okresech má práci vlastně úplně každý. V bavorském
Švábsku, kde Leipheim leží, se míra nezaměstnanosti pohybuje
kolem zanedbatelných tří procent. „Máme za sebou čtyři dobré roky,“
říká na předvolebních mítincích kancléřka Angela Merkelová. Většina
voličů je opravdu spokojena a netouží po výrazné změně.
Německý ekonomický úspěch je vcelku známý, ovšem jeho základ je
popsaný mnohem méně. V jeho středu kupodivu nestojí velké koncerny a slavné značky z televizních reklam. Páteří německého
úspěchu jsou ve skutečnosti firmy jako Wanzl, tedy obvykle rodinné
podniky z menších měst, které znají jen zasvěcení odborníci z daného
oboru. Přes šedesát procent německých zaměstnanců pracuje právě
v takových podnicích a podle ekonomů se zasloužily zhruba o dvě
třetiny hospodářského vzestupu minulých let.
Přes 1300 menších a středně velkých firem se ve svém úzce specializovaném odvětví stalo celosvětovým lídrem. Takových neznámých
šampiónů je v Německu více než ve všech ostatních státech světa
dohromady. Firma Gerriets třeba vyrábí prakticky všechny divadelní
opony světa, které zdobí opery v New Yorku, v Paříži i na ostrově
Trinidad a Tobago. Podnik Gottschalk je jediným evropským výrobcem připínáčků. Delo zas dělá speciální lepidlo potřebné při výrobě
kreditních karet.
Tyto podniky se nesnaží konkurenci porazit nižšími cenami, ale vysokou kvalitou. Výrobky jsou natolik specializované, že je obvykle
mohou produkovat jen dobře vyškolení dělníci ovládající rafinované
výrobní technologie. Platí to i pro firmu Wanzl a její nákupní vozíky.
Zvládáme komplexitu
Rudolf Wanzl na Hané opravoval zemědělské stroje. Jako první si
v tehdy dvoutisícové Jívové koupil auto a vozil jím pak sousedy do
Olomouce na úřady a do nemocnice. Na Moravu ve třicátých letech
začal dovážet mašiny značky Harley-Davidson a těšil se z života
respektovaného muže. Pak ale přišla válka, po ní odsun českých
Němců a řemeslník Wanzl musel pryč.
Skončil bez peněz a bez majetku v bavorském Leipheimu. V novém
domově jeho manželka pekla rohlíky a koláče a prodávala je pak
u nedaleké dálnice vedoucí z Mnichova do Stuttgartu. „Děda si
nejprve vydělával opravováním vah v obchodech,“ říká Gottfried
Wanzl při procházce malým muzeem rodinného podnikání. „Díky
svým novým kontaktům a jedné velké náhodě dostal nečekanou
nabídku: vyrobit kovový nákupní košík. Poznal, že tady leží jeho
velká šance“.
V malém rodinném muzeu visí fotografie prvních samoobsluh, které
se do Německa koncem čtyřicátých let rozšířily ze Spojených států.
Za skleněnou vitrínou je k vidění portrét Američana, který ve státě
Oklahoma ve třicátých letech otevřel úplně první samoobsluhu.
Americká poválečná správa dokonce Rudolfu Wanzlovi zařídila
cestu za oceán i setkání s oklahomským otcem všech supermarketů.
Wanzl se inspiroval a začal příběh, jehož etapy jsou ve výstavní síni
firmy názorně k vidění. Stojí zde první evropský nákupní vozík z roku
1949: kovová konstrukce na kolečkách, do které jsou vloženy dva
košíky. Za ním stojí model z roku 1950, první s odklápěcí zadní částí,
díky níž se do sebe vozíky dají snadno zasunout. Nechybí přelomová
WANZL zpravodaj | 4
Dění ve firmě
výroba v leipheimu
série EL z roku 1981, první vozík na mince, jenž motivuje zákazníky
k jeho vracení na původní místo.
„Prostě zvládáme komplexitu,“ odpovídá pan Wanzl na otázku,
proč je zrovna jeho firma světovým lídrem. V této odpovědi se
skrývá spoustu vysvětlení, včetně těch, které si majitel chce radši
nechat pro sebe. Každopádně firma během desítek let odstraňování
menších závad své vozíky vycizelovala do takové dokonalosti, že
jim obchodní domy dávají přednost i před levnějšími konkurenty
z Číny. Podnik nikdy nevsadil na módní outsourcing a prakticky
všechny součástky sám vyrábí a zdokonaluje ve svých továrnách
– to ostatně brání úniku znalostí ke konkurenci. Spolehlivě na celém
světě funguje také servis a logistika.
Příčina globálního úspěchu je u každé podobné německé firmy trochu jiná. Hermann Simon, specialista na výzkum Mittelstandu, jak
Němci těmto středně velkým podnikům říkají, ale vyzdvihuje jeden
společný rys: fungují jinak než velké koncerny, které jsou registrované na burzách. Rodina původních zakladatelů nečelí tlaku
akcionářů na dividendy, přední není rychlý zisk, ale zachování byznysu. To samozřejmě vede k mnohem dlouhodobějšímu uvažování,
které se tolik neorientuje podle čtvrtletních hospodářských
ukazatelů. Nejen vlastníci, ale i vedoucí pracovníci obvykle na svých
postech zůstávají více než dvacet let, tedy několikanásobně déle
než je běžné pro manažery ve velkých koncernech. Majitelé podniku mají těsný vztah k regionu, kde dále žijí, tak jako Wanzlovi
v malém Leipheimu.
Firmy obvykle nesou jméno rodiny a to s sebou přináší velkou
odpovědnost - i za pracovní podmínky a místa zaměstnanců, které
se i během krize snaží co nejdéle udržet. Tento rozdíl byl patrný
zvlášť po vypuknutí finanční krize před pěti lety. V anglosaských
zemí prudce rostla nezaměstnanost a s ní spojené sociální problémy, německé firmy i díky státní podpoře – takzvanému systému
Kurzarbeit -nepropouštěly. To se jim vyplatilo ve chvíli, kdy světová
ekonomika zase začala nabírat obrátky a podnikatelé nemusela
složitě hledat a zaučovat nové zaměstnance. „V krizi nejlépe obstojí
ti silnější, ti slabší mají problémy,“ popisuje Gottfried Wanzl minulé
roky, které byly pro německý Mittelstand zvlášť úspěšné.
„Od počátku tisíciletí firmy vsadily na nové technologie. Investice
do inovací při výrobě a do výzkumu výrazně stouply a jsou
v poměru k výkonu firmy dvakrát vyšší než ve velkých koncernech.
To je hlavní důvod současného boomu,“ tvrdí Hermann Simon, který
v polovině 90. let během své akademické dráhy napsal knihu „Skrytí
šampióni“, jejíž název pro popis německých globálních lídrů
zdomácněl. „Druhým hlavním důvodem je způsob, kterým se
dokázaly napojit na proces globalizace. Až na třetím místě jsou
reformy pracovního trhu, které snížily mzdové náklady,“ domnívá
se Simon, který dnes vlastní a vede mezinárodní konzultantskou
firmu.
Mittelstand své specializované výrobky může náhle poměrně
snadno nabízet na globálním trhu. Sebedetailnější výrobky mohou
náhle nacházet zákazníky po celé Asii, Latinské Americe i Africe.
Nákupní vozíky Wanzl se v 90. letech spolu s německými obchodními řetězci rozšířily do všech postkomunistických zemí. Později
doputovaly až do obchodních domů v Dubaji a v jihovýchodní Asii.
Wanzl se stal i celosvětovým lídrem ve výrobě přepravních vozíků
na letištích a naposledy třeba získal zakázku pro deset tisíc vozíků
potřebných příští rok během mistrovství světa ve fotbale v Brazílii.
„Našim firmám pomohly i stále větší mezikulturní dovednosti
mladých Němců. Lépe zvládají cizí jazyky než třeba mladí Britové
nebo Francouzi a spousta z nich má za sebou má různé pobyty
v mimoevropských zemích, a to se hodí i firmám,“ říká znalec
Mittelstandu Hermann Simon. „Mohou do světa poslat lidi, kteří se
snadno zorientují v cizí kultuře, dokáží se vcítit s tamními obyvateli
a jednat s nimi.“
Někteří němečtí výrobci se dokázali doslova propojit s rostoucími
mimoevropskými ekonomikami. Produkují stroje, bez kterých se
Čína, Indie nebo Brazílie při svém vzestupu neobejdou. Často se
jedná o sofistikované stroje, které jsou potřebné k výrobě jiných,
méně složitých produktů. „Pět miliard lidí touží napodobit tu jednu
miliardu, která dnes žije v blahobytu. Bude třeba hodně inženýrských
dovedností, aby se to podařilo, to bude znamenat spoustu dalších
příležitostí pro naše výrobce,“ odhalil vloni své uvažování v týdeníku
The Economist majitel jedné takové rodinné firmy. Propojení se
světem v sobě však nese i velké riziko: Německo se stává hračkou
globálních trhů. Pokud v jakémkoli regionu dojde k vážné
hospodářské krizi, tak to naši západní sousedé pocítí mnohem
citelněji než ostatní velké ekonomiky.
Zpátky na Hanou
„Těžko to půjde zopakovat,“ říká Gottfried Wanzl, když přemýšlí
o přenositelnosti německého modelu jinam do Evropy. „Nemůžeme
od Řecka nebo Španělska chtít, aby byly tak konkurenceschopné jako
Německo. U nás má kutilství staletou tradici a firmy si vybudovaly
silnou pozici a síť kontaktů,“ myslí si o volání po tom, aby byl zbytek
Evropy trochu více německý. „Uvnitř Německa také bohatší regiony
sponzorují ty chudší, tak proč by to nemělo fungovat ve sjednocené
Evropě.“
Na zdi zasedací místnosti visí namalované portréty jeho dědy a otce,
kteří žili ve výjimečné době. Po válce byla Evropa na dně, ale po ní
spotřeba rychle rostla a otvíraly se stále nové trhy. „Mám pocit, že
jsme aspoň v našem odvětví narazili na určité hranice. Výzvou je
udržet současný obrat a zaměstnance,“ říká podnikatel, který dává
práci více než čtyřem tisícům lidí, z toho dva a půl tisíci v Německu.
Cítí problémy kamenných supermarketů, které čelí tvrdé konkurenci
na internetu a limity dalšího růstu konzumu v západním světě, kam
stále míří většina jeho produkce. „Nečeká nás už tak snadný růst jako
třeba v devadesátých letech, kdy se před námi otevřela půlka Evropy,“
předvídá.
Tehdy k němu do Leipheimu přijel jeden český inženýr z okolí
Olomouce, u jehož předků trávil dědeček pana Wanzla ve třicátých
letech dovolenou. Z rodinného vyprávění znal příběh úspěchu krále
nákupních vozíků a tak se ho po pádu železné opony při jedné z prvních cest za západní hranice rozhodl vyhledat. Výsledkem setkání byl
malý happy-end. Wanzl v regionu, odkud zakladatel firmy pocházel,
otevřel českou pobočku a začal odsud cestu až do vaší samoobsluhy.
Článek vyšel v časopise Respekt č. 38/2013.
Děkujeme autorovi článku Tomáši Lindnerovi a fotografu Matěji
Stránskému za svolení uveřejnit tento článek v našem firemním
časopise.
WANZL zpravodaj | 5
Dění ve firmě
Mezinárodní certifikace dle normy ISO 9001:2009
Ve dnech 22.až 23.8.2013 naše společnost úspěšně absolvovala recertifikační audit dle mezinárodní normy ISO 9001, jejímž
výsledkem je udělení certifikátu. Firma WANZL spol. s r.o.je certifikována certifikační společností TÜV SÜD Czech s.r.o.
Audit byl zaměřen na celý systém řízení kvality s důrazem na kontrolu plnění daných postupů a procesů na stanovených úsecích celé
společnosti v souladu s ISO 9001 a ISO 14001. Dle dohody
s externími auditory naší společnosti byli do průběhu auditu
začlenění také výkonní pracovníci výroby. Recertifikačnímu auditu
(RCA) předcházela příprava, kontrola a revize dokumentace kvality
vůči aktuálnosti procesů. V souběhu s prací na aktualizaci dokumentace QMS jsem provedl dvoudenní interní audit společnosti,
dále jsem ve spolupráci s vybranými pracovníky, kteří jsou
odpovědní za řízení jednotlivých pracovišť, vypracoval Záznam
z přezkoumání systému řízení a připravili jsme analýzy hodnotící
minimální sledované období s výhledem ke stanoveným cílům pro
rok 2013 a 2014.
Tímto bych chtěl poděkovat za spolupráci vedoucím pracovníkům
obchodu a výroby, dále správci řízené dokumentace QMS, metrologovi, technickému řediteli a všem dalším spolupracovníkům.
Konkrétní závěry a výsledky z RCA jsou uvedeny v Hodnotící
zprávě.
Možná by bylo na tomto místě vhodné blíže informovat, co to
vlastně ISO je. Řada norem ISO 9000 definuje systém managementu kvality. Tyto normy vydává Mezinárodní organizace pro normalizaci. Normy umožňují prokázat daným organizacím schopnost
výroby či distribuci produktů v souladu se všemi nezbytnými
předpisy a potřebami zákazníka.
Normy ISO 9000 byly poprvé zveřejněny v roce 1987 a vzešly
z řady norem BS 5750 (British Standard). Určité úpravy a revize
proběhly v roce 1994, ale až v roce 2000 vznikla nová ucelená řada
ISO 9000, která sloučila tři standardy (ISO 9001, ISO 9002, ISO
9003). V roce 2008 byl systém doplněn o normu ISO 9004, která
pouze rozšiřuje již fungující systémy.
Značka ISO 9001 – by měla zaručovat zákazníkům osvědčení kvality, že poskytovaný výrobek nebo služba splňuje očekávání zákazníka a je v souladu s příslušnými požadavky právních předpisů. Jedná
se tedy o schopnost podniku dodávat zboží nebo služby ve stálé
kvalitě, která byla stanovena a dohodnuta se zákazníkem.
Procesní mapa/procesní model dle ISO 9001:2009:
Certifikace systému managementu organizace (tj. jejího systému
řízení) podle ISO 9001 přináší organizacím zvýšení důvěryhodnosti
skrz mezinárodně uznávaný certifikát. Jedná se však o nepovinnou
aktivitu, která symbolizuje mimo jiné prestiž organizace, která se
nebojí jít s vlastní kůží na trh a pracuje v ucelených principech tak,
aby byl zákazník spokojen a opakovaně se vracel. Platnost certifikátu je 3 roky, během kterých se provádí kontrolní/dozorové audity.
Po uplynutí certifikace je třeba absolvovat další (recertifikační) audit.
A proč je dobré mít ISO?
Přestože se na první pohled může zdát, že ISO zavádí navíc další
byrokracii a papírování, po krátkém čase zjistíte, že vám normy
pomohou zjednodušit a zprůhlednit procesy vytvářející hodnotu pro
zákazníka, zjednodušíte si díky nim možnost zavedení rychlých změn
a inovací či zakomponujete osobní dovednosti a kompetenci do řízení
podniků.
Děkuji všem pracovníkům za spolupráci při realizaci úspěšného
recertifikačního auditu.
Jaroslav John
Personální sloupek aneb co vás jistě bude zajímat
Nabízím vám shrnutí 3. čtvrtletí letošního roku za personální
oddělení.
Stav zaměstnanců se proti roku 2012 nezměnil. V průběhu prvního pololetí přišli noví zaměstnanci v důsledku vykrytí výrobních
zakázek, ale rovněž někteří zaměstnanci ukončili pracovní poměr.
Za tři čtvrtletí letošního roku jsme měli nemocnost ve výši 3,3%
(mírný nárůst oproti loňskému roku).
Aktuální stav zaměstnanců je 207. V letošním roce jsme přijali celkem 14 nových zaměstnanců a pracovní poměr ukončilo 10
zaměstnanců. V důsledku zakázek, které jsou ve výrobě již od
ledna, jsme rovněž využili pro zaměstnávání agenturní
zaměstnance. Aktuálně máme k dnešku ve firmě cca 30 agenturních zaměstnanců.
I letos v době letních prázdnin byla dána možnost v případě
požadavku na zaměstnance zaměstnávat na brigádě děti našich
zaměstnanců. V této době se ve firmě vystřídalo až 30 brigádníků.
A ještě něco z oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany.
Bohužel i v letošním roce máme šetřeny pracovní úrazy – k 30. 9.
2013 evidujeme celkem čtyři.
Ve dvou případech se jednalo o nepozornost při práci na stroji,
v jednom o nedostatečné používání ochranných prostředků
a v dalším o nepředvídání rizika pádu při práci na žebříku.
Opakovaně nejsou dodržovány předpisy o používání ochranných
pracovních prostředků.
Ochranné pomůcky neslouží k ochraně firmy, ale vás, proto je
prosím používejte.
Toto nedodržování je mnohdy přehlíženo i ze strany jednotlivých
vedoucích.
Podotýkám, že za dodržování BOZP a PO odpovídají vedoucí pracovníci na svých střediscích, kteří byli letos v tomto směru
proškoleni.
Josef Krikel
WANZL zpravodaj | 6
Dění ve firmě
Bierfest
Po roční přestávce jsme opět 21.6.2013 uspořádali v areálu
FC Hněvotín tradiční „wanzlovský“ Bierfest. Účast zaměstnanců
byla jako vždy velká, zúčastnilo se jich kolem sto padesáti.
Po fotbalovém utkání mezi družstvy výroby a obchodu následovala oficiální část, v rámci které pan ředitel Adami poděkoval za
odvedenou práci těm, kteří jsou naší firmě věrni minimálně jedno
desetiletí.
Letos jsme poprvé měli i prvního dvacetiletého jubilanta, kterým
je pan Bohumil Jevický.
K dalším oceněným pracovníkům patří zaměstnanci pracující ve
firmě 10 let, a to Helena Hornischerová, Eduard Kosina, Magda
Krabcová, Jarmila Kraclíková, Michal Lolek, Marie Molnárová a Petr
Zahradníček.
Za 15 let práce ve firmě byli oceněni Jiří Bátěk, Jaroslav Božák,
Helena Kolaříková, Miroslav Krabec, Petr Kubálek, Vojtěch Kulka,
Milan Kurek, Lukáš Liška, Jaromír Mazánek, Marcela Mrkusová,
Robert Nesét, Olga Olenyak, Radim Ščučinský, Pavel Toman,
Zdeněk Uhřický a Petr Vendrický.
Úspěch měla tradičně tombola, ve které hlavní cenu – LCD televizor SHARP s aktivními 3D brýlemi vyhrál kolega z controllingu
Tomáš Hejtman.
Výtěžek z tomboly ve výši 14.720,- Kč byl rozdělen rovným dílem
na podporu dlouhodobě nemocných dětí našich zaměstnanců.
Máme radost, že se všichni dobře bavili a navíc přispěli užitečné
věci.
Marie Urbášková
Bobeš jevický pracuje ve firmě 20 let
fotbalový zápas výroby a obchodu
Tomáš hejtman vyhrál lcd televizi
WANZL zpravodaj | 7
Dění ve firmě
Hojniks in Shanghai: Po roce v Šanghaji
nábřeží bund s pohledem na pudong
Milí kolegové,
všem v Hněvotíně zasíláme srdečný pozdrav z Dálného Východu!
Jsme rádi, že jsme opět dostali možnost podělit se s vámi o zážitky
z našeho pracovního pobytu v čínském závodě.
Čas plyne skutečně velmi rychle a za pár týdnů to už bude
téměř rok, co žijeme v Číně. V posledním příspěvku jsme psali
o našich začátcích daleko od domova, a tak se vám v tomto článku
pokusíme nastínit další rok našeho působení a taky popsat téma
stravování a nakupování.
Po velmi horkém létě, které nás skutečně moc potrápilo, je
momentálně počasí velice příjemné, teploty se pohybují kolem 25
stupňů. Což je v porovnání s teplotou v říjnu u nás doma celkem
příjemná zpráva. Přece se ale i tady nevyhneme vrtochům počasí
a po tajfunu, který nás překvapil v minulých dnech, můžeme říci,
že už jsme přežili všechny nástrahy místního počasí. Teplota v létě
překračovala nepřetržitě deset týdnů hodnoty 40 stupňů, v noci
klesala na 35 stupňů, a proto jsme velmi kladně oceňovali všude
nainstalovanou klimatizaci. Letošní léto bylo v Šanghaji nejteplejší
za posledních 140 let a tajfun zase nejsilnější za posledních 40 let.
Co naděláme, někdy si člověk skutečně vybrat nemůže.
Po roce jsme se už „zabydlení“ a každodenní život se pro nás
stal běžnou rutinou. I když, na co si asi nikdy nezvykneme, je
všudypřítomné velké množství lidí a taky některé jejich návyky,
o kterých se podrobněji raději zmiňovat nebudeme. Jak se říká
u nás doma:„Jiný kraj, jiný mrav.“
Pracovní týden bývá hodně náročný. Po ranním boji na silnici
se dostaneme do firmy zhruba za 45-60 minut, na místní ranní
popojíždění v několikakilometrových zácpách jsme si už taky zvykli. V práci trávíme běžnou pracovní dobu účastí na hodně poradách, proto máme čas vyřizovat e-maily a dělat systematickou
práci až když jsou čínští kolegové už doma. Návrat domů z práce v
pozdních večerních hodinách je pro nás běžnou záležitostí, a proto
někdy využíváme možnosti stravování v restauracích, kterých je v
Šanghaji nespočetné množství nebo využíváme velice zajímavou
službu Sherpa. Všechno, co by vás mohlo zajímat, sepsal pro vás
Martin na následujících řádcích.
Dalším tématem, které se vám pokusíme přiblížit, je nakupování
potravin a stravovaní. Když jsme přiletěli do Šanghaje, tak nás naší
němečtí předchůdci zaškolovali nejen do firemních záležitostí, ale
i do běžného žití ve velkoměstě. Přeci jen i oni se vraceli pozdě
večer domů a jako mladým svobodným mládencům se jim nechtělo
vařit, tudíž jejich stravovací návyky sestávaly z každodenních
návštěv restaurací, kterých je v Šanghaji neskutečný počet. Je tu
samozřejmě i výběr z různých druhů kuchyní. Pro nás na začátku
byla samozřejmě maximální exotika užívat si čínské jídlo a vůbec
naučit se jíst hůlkami jako všichni kolem nás.
Typická šanghajská kuchyně se vyznačuje tím, že je vše „na sladko“,
např. sojovo-medové omáčky. Pokud se týče domácí kuchyně,
tak zajímavostí je, že se v Šanghaji o přípravu stravy stará vždy
mužská část rodiny, což mně, jako amatérskému hobby kuchaři,
nečiní žádný problém.
Jak bylo zmíněno výše, naši předchůdci moc domácí přípravě
pokrmů nedali, ale pro nás bylo od začátku nemyslitelné chodit
každý den do restaurace, ať už vzhledem k absenci kontroly nad
tím, jakou výživovou a kalorickou hodnotu bude mít dané jídlo, tak
i z finanční stránky. Musíte počítat s tím, že za normální večeři
v restauraci utratíte v přepočtu na osobu asi 450,- Kč, a to se zrovna
moc „nerozšoupnete“. Dá se ovšem i najíst za 30,-Kč u stánku na ulici
z „nákladní rikši“, což je kolo s přimontovaným vozíkem, na kterém je
pultík s wok pánví, plynovou bombou na okamžitou přípravu čínských
specialit z čerstvých potravin rozložených kolem pánve.
Nejsem nějaká „fajnovka“, ale jsou věci, které nejspíš v Šanghaji
nikdy neokusím. Takže střídáme návštěvy restaurací s přípravou
domácí stravy a někdy, když jsme extrémně líní, tak využijeme tzv.
Sherpa služby, o které napíšeme příště.
Marianna a Martin Hojníkovi
nabídka různých specialit
WANZL zpravodaj | 8
Zakázky
Největšími letošními zákazníky jsou Kaufland a Lidl
kaufland praha–Vypich
Blížíme se pomalu ale jistě ke konci roku 2013, který byl na
obchodním úseku plný očekávaných, ale i dalších, pro mnohé
překvapivých změn. Přesto všichni doufáme, že si nakonec
budeme moct říci, dopadlo to dobře.
V průběhu roku, stále ještě pod tlakem všudypřítomné ekonomické krize, jsme se všichni podle svých možností snažili přispět
k co nejlepšímu výsledku prodeje a stále se držet zuby nehty
poměrně ambiciózně nastaveného plánu. Bohužel se musíme
neustále potýkat s tím, že naši potencionální zákazníci přece
jen obrací každou korunu, než se ji rozhodnou účelně investovat,
třeba do modernizace nebo obnovy vybavení.
Dnes si můžeme říci, že naše snažení díky uskutečněným
obratům, zejména týmu Praha, slavilo podstatnou část roku
úspěch a všichni jsme z toho měli opravdovou radost, která byla
samozřejmě v rámci nastavených pravidel i finančně ohodnocena.
Moc dobře si ale uvědomujeme, že se musíme i nadále orientovat na největší hráče na českém trhu z oblasti mezinárodních prodejních řetězců, které představují pro naši firmu nejširší potenciál zakázek, které nám mohou pomoci udržet dobré jméno firmy
Wanzl, největšího hráče v oboru, na špici českého trhu, a tím
dosáhnout na splnění finančních plánů.
Naše kvalitní výrobky a dlouhodobě navazované vztahy nám
letos nakonec pomohly k dobrým prodejům. Díky obchodním
obratům se zejména zákazníci skupiny Schwarz Group, tedy
řetězec Lidl a Kaufland, pro nás staly nejlepšími obchodními partnery. A musím zmínit i řetězec prodejen Penny, ke kterému jsme
si také našli cestu, i když ne vše dopadlo tak, jak jsme si přáli.
Kaufland patří od roku 2008 i nadále k našim největším,
nejstabilnějším a nejmilejším odběratelům. V letošním roce jsme
dodávali sortiment firmy Wanzl mimo pravidelných doplňkových
dodávek nejen na prodejny, které procházely plánovanou
přestavbou, ale samozřejmě i do nově vzniklých prodejen.
Nové prodejny se otevírají a ještě otevřou zejména v moravském
regionu například v Opavě, Orlové a Prostějově. Kaufland odebírá
z bohaté nabídky firmy Wanzl převážně vstupní zařízení, vybavení do oblasti pokladní zóny, regálové koše, paletové nástavce,
kontejnery na kartony apod.
Hlavním artiklem zůstávají ale naše nákupní vozíky, kterých jsme
do Kauflandu dodali v letošním roce přes 11 tisíc kusů. A máme
z toho o to větší radost, že jsme od roku 2011 měli, ne vlastní
vinou, ztíženou pozici v prosazení dodávek vozíků. Německá
centrála Kauflandu podporovala a následně i prosadila dodávky
méně kvalitních nákupních vozíků z Číny. Tento trend se ale
podařilo zvrátit a přesvědčit Kaufland ČR o správnosti rozhodnutí odebírat kvalitní, i když o něco dražší produkty firmy Wanzl.
Letos oslavil Kaufland 15 let působení na českém trhu. Jako
poděkování za dosavadní obchodní spolupráci a jako podporu
dalšího rozvoje firmy jsme poskytli firmě Kaufland u příležitosti
tohoto výročí 145 kusů nákupních vozíků zdarma. Na této akci
se samozřejmě podílela i mateřská firma z Leipheimu. Věřím, že
si přátelské obchodní vztahy s Kauflandem udržíme a naši spolupráci ještě rozšíříme.
Řetězec diskontních prodejen Lidl se pro nás stal v letošním
roce neméně důležitým zákazníkem. Díky dobré práci obchodního úseku jsme do prodejen Lidl dodali do konce září téměř
4 tisíce vozíků a další vybavení ze sortimentu firmy Wanzl jako
např. květinové stojany, pojízdné kontejnery a vybavení do skladu.
Jako první v České republice se v srpnu rozhodl Lidl vyzkoušet
a otestovat na prodejně v Praze 5 naváděcí hlasový systém
Checkout Manager Pro. S pomocí tohoto systému je na prodejně
optimálně řízen tok zákazníků a ti jsou lépe a rychleji odbaveni
v prostoru pokladen po ukončení svého nákupu.
Díky přítomnosti a odborným radám našeho německého kolegy
Markuse Pfitzmaiera byl systém CMP našimi vyškolenými montéry v srpnu nainstalován a uveden do zkušebního provozu.
Pilotní prodejnou se stala prodejna v blízkosti centrály Lidl na
Praze 5. Na základě výsledků tohoto testu se Lidl rozhodl, že hlasový naváděcí systém zavede jako standardní vybavení na svých
230 prodejnách v ČR. V první vlně, tedy v průběhu listopadu,
budou naši montéři v Čechách a na Moravě instalovat systém
na 70 prodejnách. Ostatní jejich prodejny budou vybaveny tímto
zařízením v průběhu ledna 2014.
Pevně věřím, že nám budou úspěchy letošního roku dobrým odrazovým můstkem do roku příštího.
Olga Michalcová
WANZL zpravodaj | 9
Zakázky
Podílíme se na projektu „Sklizeno – opravdové jídlo“
prodejna ve vodičkově ulici v praze
Sklizeno je expandující síť podnikových a frenčízových prodejen, která vychází vstříc stále početnější skupině spotřebitelů,
kteří se zajímají o skutečnou kvalitu, původ a složení potravin.
Pro tyto nadčasově uvažující zákazníky není nejdůležitější nízká cena nebo výše slevy, ale jistota, že se mohou spolehnout na
to, že za své peníze dostanou prvotřídní „opravdové jídlo“ bez
náhražek.
Na jaře roku 2013 se kolegovi Liboru Popovičovi podařilo sjednat
schůzku s jednatelem této sítě. V Brně, sídle firmy Sklizeno, jsme
si vzájemně popsali možnosti firmy Wanzl a potřeby firmy
Sklizeno. Jejich požadavkem pro připravovanou expanzi byly
systémové kovové regály opláštěné OSB deskami, jejichž přírodní
design, ať už s lazurou nebo bez, tvoří z velké míry takzvanou
corporate identity jejich vybavení. Do té doby šlo u kovových
drátěných regálů o vybavení tvořené na míru, což zvyšuje cenu
a omezuje kompatibilitu.
Naše nabídka zaujala a mohli jsme se pustit do realizace. První
dvě prodejny – podniková prodejna v Brně na sídlišti Kamechy
a frenčíza v Olomouci na ul. 8. května – mají kovový základ z plechových regálů systému Sidac-Euroscacco v barvě antracit.
Masivní opláštění jim dodává originální přírodní vizáž.
Pro další podnikovou prodejnu, tentokrát v samém centru Brna
na Josefské ulici, si majitel sítě vybral drátěný systém firmy
Wanzl, wire tech 100, jehož vizualizace s opláštěním zpracoval
Stanislav Ošťádal už při první poptávce. Sklizeno zpočátku dalo
přednost o trochu nižší ceně, nakonec však design zvítězil a po
první zkušenosti s wire tech 100 už požadují pouze tento wanzlovský systém, který podle ohlasů z prodejen vidí nejen jako
reprezentativnější, ale i praktičtější.
Velmi povedená je podniková prodejna ve Vodičkově ulici v Praze,
v samém centru města. Část interiéru tvoří původní vybavení
z roku 1905, které můžeme vidět i v jednom filmu pro pamětníky.
Kromě opláštěného wire tech 100 jsme dodali i akční koše, tentokrát netradičně nikoli zinkované, ale v antracitové barvě shodné
s drátěnými regály, dále klasické drátěné košíky s podvozkem
a Shop&Rolly. Spojení původní architektury a nábytku s dnešním
designem a technickým vybavením se může zdát až provokativní.
Každopádně jde o projekt, který určitě zaujme.
V současnosti vybavujeme systémovými regály již sedmou prodejnu sítě Sklizeno, v plánu jsou další frenčízy v krajských
městech. Koncept Sklizeno je po všech stránkách propracovaný
a má šanci a ambice dále se rozvíjet. Věříme a těšíme se, že
budeme u toho.
Ludmila Zdařilová
WANZL zpravodaj | 10
Zakázky
Bez týmové spolupráce se neposuneme dál
V posledním čtvrtletí letošního roku finišují práce na
několika zajímavých projektech, jejichž úspěšná realizace může
ovlivnit výsledky oddělení L+I jak ještě i v letošním roce, tak
i v roce 2014. Z těchto projektů bych jako příklad dobré spolupráce obchodního a konstrukčního oddělení rád zmínil dva následující.
S firmou Miele, jedním z našich nejvýznamnějších a v letošním
roce i nejaktivnějších zákazníků, pracoval Jan Kraus na vývoji
vozí ku pro převoz polyst yrenov ých desek , používaných
př i v ýrobě domác íc h spotřebič ů. F inální návr h v yc hází
z osvědčeného modelu rollkontejneru pro firmu Hella, do kterého
byly zapracovány požadavky zákazníka, jako např. trojnásobně
sklopná bočnice kontejneru . Tento produkt prošel technickým
schválením ze strany Miele a v současné době čekáme na finální
rozhodnutí zákazníka.
Škoda Electric se sídlem v Plzni v letošním roce získala několik
významných zakázek na dodávku tramvají a trolejbusů. Velikost
těchto zakázek si vyžádala změny v organizaci výroby a vnitropodnikové logistiky Škody Electric. Tyto změny vedly k poptávce
na transportní prostředek, který by umožňoval převoz různých
typů materiálů. Pro požadavky Škody se ukázalo jako dobré
řešení využití našeho regálového vozíku s úpravami ve formě
různých typů policových adaptérů, které splňovaly zadání
zákazníka. Významnou pozitivní roli při rozhodování zákazníka
sehrála výborná práce našeho konstrukčního oddělení. Řešení,
které navrhnul Miroslav Snášel, přesně odpovídalo požadavkům
zákazníka a neméně významnou roli sehrála i od Škody velice
pozitivně přijatá prezentace našeho produktu.
Spolupráce mezi obchodním oddělením logistiky a oddělením
konstrukce na podobně v ýznamných projek tech, v rámci
možností rychlé a původní návrhy řešení požadavků zákazníků,
jsou jedním z předpokladů rozvoje našeho oddělení.
Ludvík Novák
Vozík na přepravu polystyrenových desek
Vychystávací vozík s policovými adaptéry
Zajímavosti
Správný chlap chodí do sámošky zásadně bez nákupního
vozíku, protože k životu potřebuje jen pár věcí, které pobere
v rukách. A rozhodně nemá chuť stát s nějakým „vozejkem“
u pokladen…
Jenže tenhle nákupní vozík by bral nejeden chlap a ještě rád by
s ním vyrážel na nedělní velkonákupy. Je to totiž nejrychlejší
nákupní vozík na světě. Postavil si jej dvaapadesátiletý Matt
McKeown z britského Plymouthu, aby s ním překonal světový
rychlostí rekord a zapsal se do Guinnessovy knihy rekordů. A také
to dokázal.
Před pár dny na letišti
Elvington v hrabství North
Yorkshire rozparádil svůj
vozík a dosáhl ve dvou jízdách průměrné rychlosti
72 km/ h, př ičemž př i
jedné z nich dosáhl maximální rychlosti dokonce
80 km/h. Do rekordních
tabulek se však zapisují
průměrné
r ychlosti
dosažené ve dvou jízdách
na stejné trati v opačných
směrech, a McKeown tak
překonal svůj stávající
rekord v hodnotě 68
km/h. Rekord ještě není
o f ic iálně u z nán, ale
McKeown už svůj výkon
nec hal zaregis t rovat ,
takže posvěcení od adminis tr ace Guinnessov y
knihy rekordů by mělo
přijít brzy.
WANZL zpravodaj | 11
Marketing
Český obchod investuje
Nový design firemních aut
V posledním období se naše marketingové a obchodní aktivity
více soustředily na český nezávislý obchod. Ten tvoří české
národní řetězce jako je např. Bala, Brněnka, CBA, COOP, Drogerie
Teta, Enapo, ESO Market, Flop, Sklizeno a samostatní obchodníci, kteří nejsou organizováni v žádných aliancích.
Se svými zákazníky se pravidelně setkáváme na odborné konferenci Sámoška, která je určena pro národní trh. Naše nové produkty nabízíme a zájmy zákazníků zjišťujeme na nákupních dnech
uvedených českých řetězců. Kontakt se zákazníkem nám udržují
i speciální e-mailingové nabídky, kdy představujeme naše novinky
nebo nabízíme některé druhy zboží po určitou dobu za velmi
výhodných podmínek.
V letošním roce jsme ještě zintenzivnili naši už tak velmi dobrou
spolupráci s největším českým řetězcem, kterým je sdružení
COOP (dříve Jednoty), pod jehož značkou je sdruženo více než
3.000 prodejen.
Ve spolupráci s předsedou družstva ve Velkém Meziříčí panem
Jaroslavem Pavlíčkem jsme uspořádali Seminář pro technický
management COOP Morava. Na semináři prezentovali obchodníci naše výrobky z oblasti vybavení prodejen a z logistiky. Po teoretické části následovalo představení konkrétních produtů na naší
výstavní ploše. Největší úspěch měla už tradičně prohlídka závodu,
kdy mohli naši hosté vidět, co všechno je třeba udělat, než se k nim
do prodejny dostane nákupní vozík značky Wanzl.
Rovněž se na nás obrátil předseda Svazu českých a moravských
spotřebních družstev pan Zdeněk Juračka s prosbou o zpracování
návrhu modulové virtuální prodejny a dodání jejího vybavení do
Manažerském institutu COOP v Praze Klánovicích.
samoška hradec králové
vzorová prodejna coop
Prodejnu jsme sponzorsky vybavili k maximální spokojenosti nejen
vedení družstva COOP, ale i budoucích prodavaček a prodavačů,
kteří se v obchodě, vybaveném naším zařízením, budou školit.
To, že se nám intenzivní práce s českými obchodníky vyplatila,
dokazuje i fakt, že český nezávislý obchod je v naší TOP 10 čtvrtým
největším zákazníkem. I do příštího roku máme naplánovánu řadu
aktivit a těšíme se na setkávání a spolupráci s českými zákazníky.
Větší zviditelnění firmy Wanzl, jejích produktů a služeb jsme
podpořili novými polepy firemních aut.
nákupní den eso market
Marie Urbášková
WANZL zpravodaj | 12
Wanzl pomáhá
Vlčata z Hněvotína
V letošním roce, po skončení letních prázdnin, jsme odstartovali již třetí ročník zájmového kroužku Vlčata.
S dětmi se scházíme každý týden, abychom jim přiblížili dění
v přírodě, její zákonitosti a skrytá tajemství. Snažíme se jim
ukázat, jak důležité je přírodu chránit a pečovat o ni, jakou roli
v ní představuje člověk a jak blízce je s přírodou spjatá myslivost. Staráme se o vlastní krmelec, vyrábíme ptačí budky
a krmítka, vysazujeme v našem okolí novou zeleň. Společně také
jezdíme na tematické výlety, chodíme na vycházky, bádáme
a pozorujeme, hrajeme si a přitom se samozřejmě skoro pořád
učíme. Získané vědomosti pak děti mohou zúročit v místním kole
celostátní soutěže O zlatou srnčí trofej, kterou každoročně spolu
s hněvotínskými myslivci pořádáme. Tato soutěž má mnohaletou
tradici a dalo by se říci, že je jakýmsi vyvrcholením naší činnosti.
Ti nejlepší z místního kola postupují do kola okresního, kde ve
třech věkových kategoriích soupeří s dětmi z ostatních kroužků.
Od samého počátku se Vlčata těší velikému zájmu a dětí nám
rok od roku přibývá. I v letošním roce jsme s počtem 32 dětí
největší družinou mladých myslivců a ochránců přírody v okrese.
Takové prvenství je jistě lichotivé, současně však i velmi zavazující. S kolegou Luďkem Nezhybou jsme proto vloni absolvovali
týdenní kurz lesní pedagogiky na Střední lesnické škole v Hranicích
na Moravě, kde jsme nabyli základního pedagogického minima
a důležitých poznatků z dětské psychologie a didaktiky. Rozšířili
jsme si naše znalosti z mysliveckých oborů, z biologie i botaniky,
vyzkoušeli si mnoho zajímavých aktivit a nakonec jsme získali
i potřebné akreditované osvědčení pro vedoucí zájmových
kroužků. A protože nechceme nic ponechávat náhodě a záleží
nám na úrov-ni našeho působení, účastníme se i odborných
seminářů a pravidelných kurzů první pomoci pořádaných Okresním
mysliveckým spolkem v Olomouci.
Je pro nás důležité, aby děti chodily do Vlčat rády, aby je námi
připravované aktivity bavily a zajímaly, a přitom si nenásilnou a hravou formou utvářely pozitivní vztah k přírodě. Jsme přesvědčeni
o tom, že právě touto cestou můžeme přispět k výchově generace vnímavé k našemu životnímu prostředí. I proto je účast
v kroužku pro děti bezplatná a jsme opravdu velmi rádi, že se nám
daří potřebné finanční prostředky pro Vlčata získávat od našich
partnerů a sponzorů. V minulém roce nám byla slavnostně předána
nová klubovna, kde můžeme trávit schůzky i za nepříznivého počasí.
Kompletně zrekonstruované prostory v kulturním domě jsou vybavené na míru našim potřebám, což se podařilo uskutečnit především
díky obci Hněvotín. Naši činnost významným způsobem podporuje
i firma Wanzl. Z finančních příspěvků jsme tak mohli zabezpečit
nové technické vybavení, učební pomůcky a také odměny do našich
her a soutěží. Taková podpora nám opravdu hodně pomáhá a nejen
dětem přináší velikou radost.
Jsem velmi rád za zájem o Vlčata, ať už ze strany rodičů a dětí, či
ze strany našich sponzorů, kteří chápou a podporují naše úsilí. Bez
jejich pomoci by náš kroužek zůstal pouhou myšlenkou. Děkujeme!
Za DMM Vlčata
Stanislav Ošťádal
Handicap Rally 2013 s vozíčkáři
Letos se firma WANZL opět zúčastnila akce pořádané
občanským sdružením Dobré místo pro život, aby podpořila
Spolek Trend vozíčkářů Olomouc. S našimi dětskými vozíky
i s vozíky k invalidnímu vozíku se jen tak jezdilo nebo závodilo
v jízdě mezi kužely.
Tím jsme přispěli k radostnému průběhu celé akce a podpořili
dobrou věc.
WANZL zpravodaj | 13
Výroba
Procesy při nových projektech
Část montážní linky s kontejnerem Deutsche Post
V současné době běží výrobou dvě zajímavé zakázky, jež se trochu vymykají naším zvyklostem u průběhu projektů, které jsme
dosud realizovali.
Každý je něčím zvláštní. Ale to tak bývá, když se hledají zakázky
v jiném segmentu trhu než dosud. I když nejsem obchodník
a nemám křišťálovou kouli, můžu s jistotou napsat, že nás něco
překvapivého čeká i v budoucnu. To proto, že trhy se rychle
rozvíjejí a také proto, že se neustále hledají noví a noví zákazníci
a příležitosti, přirozeně s novými, jinými požadavky. Zrovna tak se
mění požadavky zákazníků na kvalitu, na provedení výrobků, které
jsou stále častěji konstruovány podle zákaznických potřeb, rostou
i nároky na plnění termínů.
Jak asi tušíte, mluvím o textilních stojanech pro Takko a o kontejneru pro Deutsche Post.
Obě zakázky jsou velmi významné a slibují další opakování v příštím
roce. To nám nabízí poučit se z problémů, které nastaly, nebo ještě
nastanou a v dalších zakázkách je neopakovat. Píšu o tom záměrně,
neboť se nám to vždy nedaří, což je škoda. Opakujeme-li chyby
z předchozích zakázek, znamená to, že jsme se v něčem neposunuli
dále přesto, že jsme měli příležitost.
Nad touto skutečností by se měl každý účastník projektu zamyslet, zda by ve své práci nemohl něco změnit pro příště, aby vše šlo
lépe. Platí to pro všechny napříč výrobou - od první akce při přípravě
projektu až po expedici.
Myslím, že ke zlepšení by každému pomohlo, kdyby si napsal jednoduchý soupis svých standardních činností při práci s projektem
i s poznámkami, které souvisejí s jeho úkoly, aby si příště připomenul
jednotlivé kroky, nebo je v něčem doplnil, neboť nový projekt může
na soupis dostat další, dosud neprověřené téma. Takový soupis
nám může pomoci vytrhnout se z denní operativy, zastavit se
a připomenout nám, jestli jsme tentokrát na něco nezapomněli.
Projekt pro textilní řetězec Takko byl náročný na způsob provedení a kvality zpracování. Druhý pro Deutsche Post byl náročný
na množství materiálu a polotovarů pro zpracování, a tím i kapacit na některých odděleních. To jsou právě body, které by se měly
objevit na výše zmíněném soupisu. Ne každý projekt, zakázka
a zákazník bude toto vyžadovat, ale může se objevit za nějakou
dobu a tam nám zmíněný soupis pomůže připomenout, zda jsme
něco neopomněli.
Je to jako s pracovním postupem, či nějakým standardem
seřizováním, kde je vše jasněji dáno, případně se myslí na varianty.
Ten soupis je totéž, jen je uzpůsoben na procesy.
Rovněž by se vyplatilo na konec projektu se sejít a všechny tyto
poznatky zesumírovat, zopakovat si, o co jde a říci si v týmu, jak to
příště udělat lépe. Eventuelně změnit standardní proces průběhu
projektů k lepšímu. Máme stanovené procesy, ale je to živý dokument, se kterým se nesmíme bát pracovat.
To je posun vpřed v organizaci a řízení nových a něčím jiných
projektů než doposud.
Samozřejmě vám všem, kteří jste se podíleli a ještě podílíte na takovýchto projektech, patří dík za vykonanou práci za součastného
stavu procesů a věcí kolem nich. Někdy jste museli svou zesílenou
aktivitou dohnat výše uvedené nedostatky.
Michal Krestýn
Stojany Takko
WANZL zpravodaj | 14
Zábava
Koníčky našich kolegů
Není nic lepšího, než když může člověk vyměnit hlučný
svařovací box za tichou přírodu s proměnlivou a stále živou
hladinou řeky, nebo naopak klidnou hladinou rybníka a při tom
se pokoušet chytit svou „zlatou rybku“. To by vám určitě
doporučil i Richard Pilc, který je vášnivým sportovním rybářem.
Richarde, proč právě sportovní rybaření je Tvým velkým koníčkem?
Proč – to je někdy záležitost náhody, alespoň ze začátku určitě.
Později je to souhrn osobní filozofie, snad i životního stylu. To
nejstarší zdůvodnění, proč právě sportovní rybolov, pochází
z dob starých Asyřanů, kteří tvrdili, že čas strávený rybolovem
se do délky lidského života nezapočítává. A to nejmladší
zdůvodnění, které je z počátku devadesátých let, kdy se začal
praktikovat rybolov způsobem „Chyť a pusť“, by se dalo
vyjádřit postojem „Žít v souladu s přírodou“. Je to pro mě cosi
jako velký mnohaposchoďový dort, ze kterého můžu postupně
pořád umlsávat. A ta třešnička s mandlí naloženou v rumu úplně
nahoře – to je ta velká vysněná ryba. A nemusí být ani zlatá. Tak
přece se nebudu přejídat tím dortem vespod, když nahoře je ta
báječná třešnička, ne ?!
Kdy jsi vlastně s rybolovem začal?
Na základce jsem Pionýra zrovna nemusel, jenže doba i škola si
žádaly alespoň zapojení do nějakého kroužku. Do toho rybářského
mě přivedl kamarád, spolužák a pozdější spolupracovník v naší
firmě, Marek Látal. Ryby spolu lovíme dodnes. Shodou šťastných
okolností jsem pak já přivedl k rybaření oba rodiče. To nemohlo
dopadnout jinak, než že se z koníčka stal kůň. A když kůň – tak
sportovní. Někdy, když to stav konta dovolí, i závodní. Ryby lovím
od r. 1984 a od r. 1990 pak podle zásady „Chyť a pusť“. Tahle
zásada sem připlavala přes kanál z Anglie, ale hezky česky by se
taky dala vyjádřit „Žít a nechat žít“.
Když chytáš způsobem „Chyť a pusť“, znamená to, že všechny
ryby, které ulovíš, také pustíš?
Ano. Většinou je to opravdu tak. Za rok si vezmu domů tak 5
kaprů. Na Vánoce si pak kapra musím koupit. Ani letos to nebude
jinak. Ty, co si vezmu, musí mít ovšem moji míru. Ta je někde
uprostřed mezi dolní a horní zákonnou mírou. Ryba by měla mít
šanci na reprodukci. Pokud se v našich podmínkách povede. Pro
zachování druhu a zákonů přírody.
O rybářích jsem měla trochu jinou představu. Pro mě jsou to
„tiší blázni“, kteří prosedí hodiny s udicí na břehu rybníka, aby
ulovili rybu k obědu …
Jsou i tací. Jistě. Koneckonců Rybářský řád to nezakazuje. Ten to
dokonce dovoluje. Se sportem jako takovým to ale má málo
společného. S životní filozofií, kterou jsem se snažil vysvětlit na
začátku, už vůbec ne. Se životním stylem ani náhodou. Pokud je
jediným důvodem ulovit a zabít téměř všechno, co se nechá
chytit pod vodou. Sportovní rybolov je totiž o něčem úplně, ale
úplně jiném. Je to hodně práce, zkoušení, snažení – aniž by vám
do toho někdo mluvil. Tedy kromě vlastního vědomí. Je to silně
individuální zážitek, prožitek i požitek. Tak silný, že způsobuje
závislost. Alespoň tehdy, pokud má člověk vnímavou duši
a sportovní přístup.
V každém sportu se závodí, je něco obdobného i u sportovních
rybářů?
Ano. Chytá se podle jednotlivých rybolovných disciplín celostátní
liga v lovu např. přívlační , nebo muškařením na suchou či mokrou
mušku, na plavačku, na feedr. Pro ortodoxní kapraře se pořádají
i náročné týdenní kaprařské maratony – např. na nedaleké
WANZL zpravodaj | 15
Zábava
pískovně u Tovačova Annína i s mezinárodní účastí. Tam náš ryze
neprofesionální, tedy nikým nesponzorovaný tým „OKATICA“
políbilo štěstí, když jsme v silné konkurenci v roce 2010 vyhráli
v disciplíně o nejdelšího kapra. Ten náš měřil 93 cm a vážil 15,5 kg.
A bylo to zasloužené vítězství po týdenní dřině, kdy se nikdo
z týmu moc nevyspí. Loví se totiž non stop 24 hodin denně.
Vyžaduje takový závod nějakou speciální přípravu?
Jistě! Velkou, propracovanou a náročnou. Na čas, na finance i na
logistiku. A nesmí se to podcenit. Více času i financí vyžaduje
příprava krmení a samotné nástrahy. U maratonu většinou boilís, což jsou kuličky různých průměrů, velikostí a hlavně složení
směsi, ze kterých se boilís vaří, suší, obaluje, namáčí a všelijak
rafinovaně upravuje. Hotová směs není zrovna levnou záležitostí.
Náš tým si ji připravuje sám smícháním semoliny, rybí moučky,
ptačího zobu, min. 100 vajec a pak našeho „know-how“. Musíte
k tomu ještě připočítat na týden cca 250-500 kg kukuřice
a řepky na zakrmení lovného místa. A to není ta velká ryba ani
zdaleka jistá. Asi mají pravdu ti, co říkají, že je rozumnější krmit
prase. Všechny ryby se totiž musí po změření, zvážení a zapsání
rozhodčími vrátit šetrně zpátky do vody.
Ale příprava na takový závod, to nebudou jenom návnady a nástrahy. Určitě i dobré vybavení. Co všechno k tomu potřebuješ?
Stručně řečeno čas, auto, finance a slušnou výbavu. Co lovená
ryba – to jiný prut; podle lovné vzdálenosti taky jiný naviják, vlasec,
pletené šňůry, zátěže, nějaké signalizátory záběrů. Samozřejmě
loď se sonarem – protože echoloty pomohou najít místa na dně,
kde se dá předpokládat, že se ryby budou zdržovat a krmit se.
A pokud se loví ve vzdálenosti 200 a více metrů od břehu, což na
velkých revírech není výjimkou, pak je velmi vhodný i elektromotor
k lodi.
Kdy Ti začíná sezóna?
Sezóna začíná podle rybářského řádu, dokonce i podle druhů
lovených ryb. A pro mě nekončí vlastně nikdy. Proto ta závislost.
Richarde a na závěr se pochlub svým největším úlovkem, a moc
nepřeháněj!
Byl to kapr – měřil 86,5 cm a vážil 21,10 kg přesně. Ale můžete
napsat, že měřil 865 mm a vážil 21100 g. Vyjde to sice na stejno,
ale vypadá to líp. Když máme ve firmě tu strojírenskou technologii.
Děkuji za rozhovor. Ptala se Marie Urbášková.
Bowlingová liga
Již druhým rokem pokračuje každý měsíc firemní bowlingová liga. Přinášíme aktuální výsledky družstev a jednotlivců.
Tabulka družstev
Jméno
1.kolo/ 2.kolo/ 3.kolo/ 4.kolo/ 5.kolo/ 6.kolo/ 7.kolo/ 8.kolo/ 9.kolo/ 10.kolo/ CELKEM
6her 5her
6her
6her
6her
6her
6her
6her
6her
6her
Tabulka jednotlivců
Jméno
1.kolo/
6her
2.kolo/
5her
3.kolo/
6her
4.kolo/
6her
5.kolo/
6her
6.kolo/
6her
7.kolo/
6her
8.kolo/
6her
9.kolo/
6her
10.kolo/
6her
CELKEM Průměr/
hra
WANZL zpravodaj | 16
Zábava
Tour de Wanzl
Pokud něco vystihuje životní styl dneška, je to nákupní
vozík – věc, kterou považujeme za samozřejmou. Ještě před
ne tak dlouhou dobou u nás, ale mnohde nebyly samozřejmé
ani samoobsluhy. V Německu nastal přechod k samoobslužnému prodeji hlavně během šedesátých let. Již od
sklonku čtyřicátých let začal nezbytné nákupní košíky, stohovatelné košíky a později nákupní vozíky vyrábět rodák z Jívové
č. 228 Rudolf Wanzl (*1924, †2011). Letošní ročník pravidelné
cyklo vyjížďky z Domašova n. B. nesl na jeho počest jméno
Tour de Wanzl.
Po architektu Leopoldu Bauerovi z Krnova, knězi a hudebníku
Cassiánovi Hanelovi (byl učitelem Jakuba Jana Ryby), podnikateli
Moritzi Hanselovi z Moravského Berouna, malíři Willibaldu
Schulmeisterovi z Horní Loděnice se tak Rudolf Wanzl stal
dalším z řady významných regionálních rodáků, jejichž odkaz se
organizátoři z Mikroregionu Moravskoberounsko snaží oživit. Je
toho potřeba, protože patří k osobnostem pozapomenutým.
například o tom, jak museli koně odpočívat u Horní boudy po
překonání prudkého stoupání z hanácké roviny.
Tour 2013
Celá trasa dlouhá 32 km byla značena dvojitým „W“ a od startu
u domašovské sjezdovky vedla pod vrchem Hamberkem (s bývalou sáňkařskou dráhou), kolem Bílého kříže přes Jívovou a Horní
boudu, přes Pohořany pod Jedovou, Dómský les a Hrubovodské
sutě zpět. Na trase byly vyznačeny také odbočky k zatopenému
lomu a známé štole po těžbě břidlice tzv. šifrové jeskyni u Pohořan. Znalci místní historie zapracovali do mapky málo známá fakta
a zajímavosti. Dozvěděli jsme se např. o osadě Kuznín mezi
Vozíky Wanzl
Svou rodnou Jívovou, která byla v té době městečkem, musel
Rudolf Wanzl po válce opustit a roku 1947 s otcem v Leipheimu
(Bavorsko) znovu založili zámečnickou dílnu (ta jívovská pracovala od roku 1918). Již o rok později dodal nákupní košíky
a vozíky pro první pokusy se samoobsluhami, postupně se
přeorientoval převážně na tento sortiment a podnik díky tomu
rostl. Roku 1950 nechal patentovat stohovatelný košík, jehož
byl sám autorem. Postupně byly založeny pobočky v Nizozemsku, Rakousku, Švýcarsku, Velké Británii, Francii, Belgii, po
pádu železné opony v České republice (v Hněvotíně u Olomouce),
Polsku, Maďarsku a později v Číně, Austrálii, Rusku, Spojených
arabských emirátech a dalších zemích. Firma Wanzl se tak
z malé zámečnické dílny proměnila v lídra odvětví v globálním
měřítku. Ročně vyrobí dva miliony nákupních vozíků.
V knize nazvané „Auf Draht“ (tzn. být duchapřítomný a pohotový, vyznat se; doslova: na drát, zde slovní hříčka) vzpomíná
Wanzl na dětství v Jívové a zmiňuje některé zajímavé detaily
Jívovou a Domašovem, která zanikla v důsledku morové epidemie,
nebo o letecké havárii z roku 1984, kdy se nad bystřickým údolím
srazily dva československé MiGy 23 BN při cvičném letu. Událost,
která by dnes vyplnila televizní zpravodajskou relaci, byla tehdy
přísně tajná. Z obou katapultujících se pilotů přežil jen jeden,
zavěšený na stromě, odkud jej vyprostili jívovští hasiči. Trosky
stíhaček z lesa vytáhl lesní kolový traktor až poté, co vysvobodil
zapadlé obrněnce, které přijely střežit toto vojenské tajemství.
WANZL zpravodaj | 17
Zábava
Úseky vedoucí lesem organizátoři den předem upravili pomocí
traktoru, aby byly sjízdné i pro nehorská kola.
Zachráněná kyselka?
Čas před startem jsme vedle tradiční výtečné snídaně využili
k návštěvě pramene minerální vody poblíž Petrovického mlýna
(rozcestí k Domašovu n. B., Moravskému Berounu a Hraničným
Petrovicím), který poskytuje chutnou kyselku. Péčí obce Domašov
bylo okolí pramene loni v létě upraveno, ale na podzim už mu hrozilo úřední zničení za strany instituce s názvem Český inspektorát
lázní a zřídel (ČIL). Díky odporu domašovského starosty pana
L. Števanky k tomu naštěstí nedošlo a minerálkou se tak mohou
osvěžit všichni, kdo zdejší krásnou krajinou procházejí.
Příští rok se Tour koná opět, zájemci nechť sledují stránky mikroregionu.
Marek Bohuš
Převzali jsme fotografie a článek Marka Bohuše, který napsal
pro Zpravodaj Hluboček
http://www.hlubocky.eu/tour-de-wanzl/
a týká se se cyklistické akce, která letos nesla jméno zakladatele naší společnosti pana Rudolfa Wanzla.
Je velká škoda a mrzí nás, že nikdo z pořadatelů o připravované
Tour de Wanzl neinformoval naši firmu. Nejen že bychom
s radostí akci, která nesla jméno pana Wanzla, podpořili, ale
určitě bychom vytvořili i silný tým, protože nadšených kolařů
je v naší firmě mnoho.
Vánoční perníčky
Recept na perníčky, které jsou po upečení hned měkké, takže se
nemusí péct dlouho dopředu. Při dobrém uskladnění vydrží
velmi dlouho.
Ingredience:
12 g perníkové koření
120 g cukr moučka
1 balíček kypřící prášek
100 g máslo
2 ks vejce
150 g med
500 g hladká mouka
Na potření:
1 ks vejce
Poleva:
1 ks bílek
150 g cukr moučka
5 kapek citronová šťáva
Postup přípravy receptu:
Mouku s cukrem prosejeme do větší mísy, k nim přidáme koření
a prášek do pečiva. Vše promícháme, přidáme vejce a rozpuštěné
máslo s medem. Uděláme vláčné těsto, které necháme přes noc
v lednici odpočinout.
Druhý den vyválíme těsto, ze kterého vykrajujeme různé tvary.
Pokládáme je na plech, který si vyložíme papírem na pečení. Vše
potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme při teplotě 180 °C dozlatova.
Po vychladnutí vánoční perníčky nazdobíme polevou, kterou
připravíme vymícháním bílku s cukrem do hladké hmoty. Můžeme
do ní přidat i pár kapek citronu.
Vánoční perníčky podle tohoto receptu jsou po upečení hned
měkké, takže se nemusí péct dlouho dopředu. Na druhé straně
dobře uskladněné vydrží velmi dlouho.
WANZL zpravodaj | 18
Zábava
Úryvek z knihy Rudolfa Wanzla
Do nového domova,
Leipheimu
Psal se listopad 1946 a sedím
ve vlaku. Dívám se z okna
a myslím na nově ozdobené
hroby, které jsem viděl o dva
dny dříve na mém útěku ze
zajetí v Lauterbougru. Několik
kilometrů od Rýna by mě
Francouzi sotva mohli dopadnout.
Dneska je opravdu chladno
a pochmurno jako v zimě. Jedu
stále ve vlaku a brzy se vynoří
má cílová stanice. Z nádraží
vidím, jak jsou domy natřeny na šedo a cestou potkávám první
obyvatele vesnice, ospalé lidi se širokými klobouky.
Když jsem dorazil do Leiphemu, bylo mi 22 let, měl jsem za sebou
dva roky ve válce a jeden a půl roku v zajetí. Co jsem si v ten čas
vůbec nedokázal představit a vůbec jsem v to nedoufal, bylo setkání s mými rodiči. Nyní je tato chvíle právě přede mnou. Po
odsunu z Jívové, našeho rodného domova, skončili zde ve Švábsku.
O svém novém domově, Leipheimu, jsem tehdy nevěděl vůbec nic.
Nevěděl jsem třeba, že je tu letiště, a proto mají všechny domy
šedý maskovací nátěr. Nevěděl jsem, že tito přátelští lidé jsou
Židé, kteří přišli z Polska a Ruska. Toto jsou první Židé, které jsem
ve svém životě viděl. V Leipheimu byl pro ně vybudován sběrný
tábor, odkud během několika týdnů odlétali do Izraele.
Něco více beznadějného a bezútěšného jako Leipheim toho rána si
člověk sotva dokáže představit. Ptal jsem se sám sebe: „Jsem tu
správně? Můžu to zde vydržet? Ne, zde nemůžeš žít a zestárnout,“ myslel jsem si. Před nádražní budovou jsem se zeptal lidí na
ulici Herrenbreite, kam měli být moji rodiče nastěhování. Až ten
pátý nebo šestý znal název a ukázal mi cestu. Prý to nemá být
daleko.
Šel jsem daným směrem a již po pár krocích se mně v hlavě vyjasnilo a najednou jsem se nesmírně těšil na opětovné setkání se
svými rodiči. Rozběhl jsem se a myslel si: „Ti až mě uvidí, budou
koukat!“ Pak mi ale proletělo hlavou, o čem si budeme vlastně
povídat? O útrapách, o čase, kdy Rusové vnikli do našeho domova
v Jívové? O odsunu sudetských Němců? Doufám, že jsou alespoň
zdraví.
Když mě moje matka viděla z horního patra domu stát před
plotem, vypadala, jako by spatřila přízrak a úplně celá bez sebe
zakřičela: „Rudo, kde ses tu vzal?“ a běžela po schodech dolů.
Na stole stála sklenice se sirupem, který matka udělala z řepy.
Namazala mi ho hned na kousek chleba. To bylo mé uvítací jídlo,
protože matka neměla nic jiného. Jakmile jsem to dojedl, řekl jsem
žertovně: „Jakmile bude ten sirup snězený, jedu zpátky do Francie.
Tam je k snědku něco lepšího.“
Moje matka se vůbec nezměnila, ale otec ano. Můj otec byl čerstvý
padesátník, ale po těch dvou letech, kdy jsem ho přes válečné
období neviděl, se z něj stal starý muž. Otec byl zámečnický mistr,
který měl ve svém domově v Sudetech, v obci Jívová, vlastní
zámečnictví o 15 – 20 zaměstnancích. Na tehdejší dobu vlastnil
docela dobré stroje - jeden soustruh a jednu moderní vrtačku,
které byly umístěny ve sklepě.
Když jsem tehdy přijel do Leipheimu, nevěděl jsem nic o odsunu
Němců ze Sudet. Věděl jsem jen to, že všechno museli zanechat
na místě. Moje první otázka na otce byla: „Nevzali jste si s sebou
nic?“ Myslel jsem na věci, se kterými by se dalo znovu začít. Přece
by nám měli něco nechat. Otec klonil hlavu – ne, vůbec nic jsme si
nevzali.
Poslední chvíle v Jívové
Když přišli Rusové do Jívové, byl jsem v tu dobu v zajetí ve Francii.
O válečném dění v mém domově a o odsunu sudetských Němců
a mých rodičů jsem se dozvídal postupně. Trvalo dlouho, než
o tom mohli vůbec vyprávět. Před vpádem Rusů do země prý již
hodně lidí z vesnice prchalo. Němečtí vojáci, kteří přes Jívovou šli
během ústupu, vyprávěli, jak blízko je fronta a co by se dělo,
kdyby se Rusové objevili. O dva dny později byli zde a událo se to
příliš rychle, než abychom stačili prchnout. Dle líčení rodičů
museli Rusové dorazit do Jívové ze dvou stran. Od Domašova
nad Bystřicí a od nádraží ve směru na Libavou.
Ve vesnici byl jeden komunista jménem Müller, jehož dům byl na
ulici Domašovská. Ten běžel Rusům naproti s bílou vlajkou, zdravil je a označil se jako antifašista. Ale to Rusy vůbec nezajímalo.
Jen rusky řekli: „Však my tě těm antifašistům předáme!“
A donutili ho sundat si jeho naleštěné boty a kalhoty a běžet
před nimi až do vesnice. Vyjma komunistického Müllera zůstávali
všichni muži při vstupu Rusů doma. Můj otec odmontoval zapalování se svého vozu Škoda, aby s ním Rusové nemohli odjet.
Rusové ho ale s pistolí donutili auto zprovoznit. Musel potlačit
své mdloby, když krátce na to jeho vlastní vůz odjížděl ze dvora.
Ženy uprchly na nějaký čas do lesa a tam se pár dní skrývaly.
Nebyla to ale pravá skrýš, nebyly tu žádné skály či jeskyně na
schování. Jen tak s dekami volně přenocovaly pod širým nebem.
Proto nemohly zůstat v lese dlouho a musely se brzy vrátit zpět
domů.
Rodiče byli odsunuti v červenci 1946 z domova a v tu dobu to
byla úleva, či jedno z lepších řešení situace, neboť život s nálepkou sudetský Němec bylo v zemi s nadvládou Rusů nesnesitelné.
Dva malé pokoje v Leipheimu
Tak jako všude v Bavorsku byly také v Leipheimu ubytovány
uprchlické rodiny. Zvláště zemědělci - hospodáři museli poskytovat pokoje pro uprchlíky od jednotlivců až po celé rodiny.
Docházelo také k nucenému ubytování, kdy úředník, zodpovědný
za uprchlíky, se zástupcem města hledali vhodné domy dle
plánů, nebo jednoduše přišli do domu, prohlédli si ho a stanovili,
kdo tam bude bydlet. Stávaly se tedy často případy, kdy uprchlíci
nebyli majitelem domu přijati a bylo s nimi špatně zacházeno. My
jsme měli štěstí a byli jsme přijati přátelsky. Pro mé rodiče
a malého Dietra to bylo již druhé bydlení na Západě. V ulici
Herrenbreite 4 jsme měli v horním patře dva malé pokoje. Muže,
jenž dům stavěl, jsme nikdy neviděli, jen jeho dvě dcery, starší
dámy, z nichž jedna byla vdova a druhá se nikdy nevdala.
V tu dobu se každý z nás snažil jakýmkoliv způsobem zajistit pro
naši rodinu příjem. Má sestra si přivydělávala šitím, otec se
pokoušel opravovat první váhy v pronajaté dílně placené z peněz
mé sestry. Má matka vařila pro nás všechny, ale také se snažila
něco vydělávat pečením plněných trubiček a prodejem do restaurace u silnice.
Přeložil Michal Krestýn
WANZL zpravodaj | 19
Spolupracovníci
Odborová organizace
Významná životní jubilea
V měsíci říjnu bylo zahájeno s vedením firmy první kolo kolektivního vyjednávání pro rok 2014.
6 / 2013 Ing. Zdeněk Toul – 60 let
7 / 2013 Stanislav Skopal – 60 let
7 / 2013 Lubomír Vymazal – 60 let
Přejme si, aby bylo úspěšné pro obě strany. Abychom našli společnou cestu k rozvoji firmy a spokojenosti jejích zaměstnanců.
V měsíci listopadu budeme odboráře informavat o průběhu kolektivního vyjednávání na členské schůzi.
10 / 2013 Vlastimil Bokůvka – 50 let
11 / 2013 Zdeněk Uhřický – 50 let
11 / 2013 Radomír Švéda – 50 let
Výhody člena odborové organizace Wanzl Hněvotín:
Blahopřejeme!
• Příspěvek na dítě 500 Kč
• Příspěvek na kulturní či sportovní vyžití člena 500 Kč
• Po roce členství v odborové organizaci příspěvek 1000 Kč
na dovolenou
• Po roce členství v odborové organizaci možnost čerpání
bezúročné půjčky ve výši 10.000,- Kč
• Odborová organizace každoročně vydává svým členům
potvrzení o zaplacení členských příspěvků pro účely snížení
základu daně z příjmů fyzických osob
• Zakoupení vánočních kolekcí dle požadavků člena /mléčná, hořká/
• Bezplatná konzultace ohledně pracovněprávních vztahů,
Občanského zákoníku a možnost využít právní pomoci
odborového právníka JUDr. Zdeňka Pazdery.
Alena Krupášová
Nákupní vozík pokaždé jinak
Z
Redakční rada: Marie Urbášková, Hana Rendová, Michal Krestýn. Foto na titulní straně Milan Jasenský.
WANZL spol. s r.o.
783 47 Hněvotín 333
Tel.: +420 585 751 555
E-mail: [email protected]
www.wanzl.cz