Šof e tim 5775 - Potřebuješ duchovní vedení?

Komentáře

Transkript

Šof e tim 5775 - Potřebuješ duchovní vedení?
7. elul 5775 / 22. srpen 2015
Šabat
ŠOFETIM, ‫ שׁ ֹ ְפטִים‬/ Soudcové
Tóra: Devarim / 5. Mojžíšova 16:18-21:9
Haftara: Ješa‘jahu / Izaiáš 51:12-52:12
Berit Chadaša: Matitjahu / Matouš 26:47-27:10
Potřebuješ duchovní vedení?
Lidé odjakživa měli nutkavou potřebu vyhledávat
duchovní vedení pro svůj život – nejčastěji v podobě
nejrůznějších odpovědí ze světa nadpřirozena.
Je tedy samozřejmé, že se pro kýžené odpovědi,
zejména v obtížných dobách, uchylujeme
k duchovnímu světu rovněž i my. Nejistá
budoucnost, nutnost čas od času udělat i nějaké
to zásadní rozhodnutí, které musíme učinit
ve velmi krátkém čase a které poté již nemůžeme
jen tak odvolat, strach z toho, co nás čeká,
či stará prostá lidská zvědavost – to jsou asi
nejčastější důvody, proč se vlastně lidé uchylují
do světa nadpřirozena, v němž hledají odpovědi
na své palčivé otázky.
Přes to všechno nám však Tóra (TORA, ‫תּוֹרה‬
ָ =
doslova „řád, učení, ukazatel, zákon, souhrn
pravidel“, v našem případě označení pro Pět knih
Mojžíšových) klade na srdce, abychom si dávali
dobrý pozor na to, kam chodíme pro odpovědi,
a důrazně nás odrazuje od toho, abychom chodili
pro odpovědi na místa, která mohou být spojena
s mocnostmi a silami, jež ovládají tento věk tmy
(s okultismem). HA-ŠEM (‫הַשֵׁם‬, doslova
„to Jméno“, Hospodin) nám dává jasnou
výstrahu, abychom nenavštěvovali věštce ani
jasnovidce ani hadače budoucnosti včetně těch,
kteří lidem předpovídají budoucnost z dlaní či
obrázkových listů (karet), ani vyvolavače duchů
zemřelých (spiritisty) či zprostředkující osoby,
které tito vyvolávači využívají ke svým stykům
se záhrobím (média), ani čarodějnice apod.
Zabývání se předpověďmi osudu na základě
postavení hvězd (horoskopy), účastnění se
nejrůznějších věšteckých sezení jako například
těch, při nichž se používá tzv. ouija deska
(z francouzského „oui“ a německého „ja“, což
jsou výrazy pro naše „ano“ – jedná se
o věšteckou desku, na níž je zakreslen kruhový
obrazec z písmen abecedy, číslic od 0 do 9 a
ze slov „ano“ a „ne“ či jiných odpovědí), či
předpovídání budoucnosti pomocí nejrůznějších
pomůcek – to všechno jsou činnosti, které jsou
naprosto zapovězeny. Tóra v tomto ohledu
hovoří více než jasně: „Hospodinu je ohavný
každý, kdo to dělá“ (Devarim [Deuteronomium]
18:12, Rabín Efraim Sidon)!
„Jestliže ti pohané, které jdeš vydědit, chtěli
poslouchat vykladače a vrhače losů, tobě tak
Hospodin tvůj Bůh nedal.“ (Devarim
[Deuteronomium] 18:14, Rabín Efraim Sidon)
Ve spisku zvaném DIDACHÉ (∆ιδαχη, „Učení“,
„Vyučování“ či „Návod“), což je takový stručný
výtah pokynů a rad směřovaný předně věřícím
z řad nežidů, který vznikl asi někdy na přelomu
prvního a druhého století občanského letopočtu,
se můžeme dočíst, že všechny tyto a jiné
záležitosti nejsou ničím jiným než modloslužbou:
„... nebudeš používat kouzel, nebudeš používat
jedů, ... Dítě mé, nezabývej se znameními,
protože to vede k modloslužbě. Nebuď
zaříkávačem, ani učencem [hvězdopravcem],
ani kouzelníkem, a nechtěj ani těm věcem
přihlížet – z toho všeho se rodí modloslužba.“
(Didaché 2:2, 3:4, Spisy apoštolských otců,
Praha: Kalich 1986, str. 14-15)
Jakékoliv pokusy, při nichž se lidé snaží ovládat
nadsmyslové síly a jevy, zasahují do oblasti vlivu
tzv. ŠEDIM (‫שֵ ׁדִים‬, „zloduchů“ neboli
„démonů“)! Každý, kdo si zahrává s těmito
věcmi, se vystavuje obrovskému nebezpečí. Je to
totiž totéž, jako byste šedim zvali do svého
života.
A
protože
JISRA’EL
(‫ִשְׂראֵ ל‬
ָ ‫י‬,
„Bojuje Bůh“, Izrael) nemá mít s šedim nic
společného, má se místo toho spoléhat
na proroky, které jim pošle sám ha-Šem.
Jen považte! Nebylo by to skvělé, kdybychom
i dnes měli spolehlivé proroky jako byl např.
MOŠE (‫מ ֹשֶׁה‬, „Vytahující“, Mojžíš)? Představte
si, že bychom měli možnost čas od času jít a
získat radu, která by byla šitá přesně na míru
pro náš život a která by byla navíc přímo od haŠem! Dejme tomu, že jste zrovna na vážkách,
zda ta či ona nebo ten či onen je opravdu tím
vhodným
protějškem,
kterého
si
vzít
za manželku či za manžela, pochopitelně
v závislosti na tom, je-li čtenář muž nebo žena –
Tóra totiž výslovně zakazuje uzavírání sňatků
mezi osobami téhož pohlaví! V životě není zase
tak moc natolik závažných rozhodnutí jako je
právě toto. Jestli je vůbec někdy vhodná nějaká
pozdější doba na to, abychom začali hledat
duchovní vedení, pak rozhodně právě nyní, když
stojíte před touto volbou. No řekněte sami.
Nebylo by to přímo vynikající, kdybychom
mohli prostě zajít na návštěvu k nějakému
věrnému proroku, o němž je známo, že vždy
mluví pravdu a že skutečně slouží ha-Šem, a
zkrátka mu mohli předložit záležitost, na kterou
potřebujeme znát odpověď? Prorok by se o naší
záležitosti poradil s ha-Šem a my bychom pak
jen dostali kýženou odpověď přímo z nejvyššího
zdroje.
Byly doby, kdy dar proroctví skutečně plnil i
tento účel, ačkoliv zde musíme zdůraznit, že se
tak dělo jen zřídka a naprosto výjimečně. Boží
prorok totiž v žádném případě není a nikdy ani
neměl být pouhou obdobou KOŠER (‫כָּשֵׁר‬, výraz
by měl být správněji přepisován jako „kašer“,
což znamená „obřadně způsobilý“) jasnovidce či
oznamovatele
budoucnosti!
Důvod
je
jednoduchý: Boží prorok totiž smí oznamovat
pouze to, co mu Bůh výslovně nařídí, a nic
jiného! Neměl právo a vlastně ani ten nejmenší
zájem na tom, aby z Boha odpovědi tahal,
kdykoliv se mu zamanulo. Obvykle to byl
vždycky jen samotný ha-Šem, kdo podobný
rozhovor zahajoval a následně poslal některého
ze svých věrných služebníků, aby lidu oznámil
proroctví, které Jisra’el v daném okamžiku
potřeboval slyšet.
V dnešním světě je proroctví stejně vzácné, ne-li
vzácnější, jak tomu bývalo v dobách proroka
Šemu’ela (ŠEMU’EL, ‫שְׁ מוּאֵ ל‬, „Slyšte, Bůh!“):
„V těch dnech bylo Hospodinovo slovo vzácné,
prorocké vidění nebylo časté.“ (Šemu’el Alef
[1. Samuelova] 3:1, Český ekumenický překlad)
Ale nesmíme si myslet, že by nás ha-Šem
ponechal bez „košer“ duchovního vedení! Pořád
zde přece máme psané Boží slovo, které pochází
z úst proroků a které bylo těmito proroky též
důkladně zaznamenáno pro všechna budoucí
pokolení, a to včetně toho našeho, současného.
Sbírka knih a spisů, kterou dnes nejčastěji
označujeme slovem „Bible“, je totiž psaným
přepisem rozhovorů, které proběhly mezi Bohem
a jeho proroky. Všechny knihy, které po sobě
proroci zanechali, v sobě uchovávají živoucí
Boží hlas, jsou plné účelného duchovního vedení
a dokonce nám občas umožňují nahlédnout
zastřeně také do budoucnosti. Máme-li tedy
naléhavou potřebu přímého duchovního vedení,
pak to úplně první místo, kam se musíme
vždycky obracet, abychom nepropadli pokušení
ovládat nadsmyslové síly a jevy (okultismu),
je předně Boží slovo neboli Kniha knih, jež je
známá pod názvem Bible. Ovšem v židovství se
častěji setkáváme se zkratkou TANACH (x‫תַ ּנַ״‬,
hebrejská zkratka pro Tóru, Proroky a Spisy,
židovské označení hebrejské části Bible).
„Tím se nám potvrzuje prorocké slovo, a
činíte dobře, že se ho držíte; je jako svíce,
svítící v temném místě, dokud se nerozbřeskne
den a jitřenka vám nevzejde v srdci.“
(Kejfa Bejt [2. Petr] 1:19, Český ekumenický
překlad)
„Tímto napomínáním chci probouzet vaše
čisté smýšlení, abyste pamatovali na to, co
předpověděli svatí proroci, ...“ (Kejfa Bejt [2.
Petr] 3:1-2, Český ekumenický překlad)
First Fruits of Zion (První plody Sionu)
Zdroj: http://torahclub.ffoz.org/portions-library/weekly-torah/seeking-spiritual-direction.html
Překlad: Jaldej ha-Derech, http://www.derech.cz/