22. polsko

Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci
podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské
unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech
zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná
o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS.
RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: POLSKO1
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.
katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected]
Základní údaje o zemi2
1.




2.
Počet obyvatel: 38 136 000 (odhad, 31. prosinec 2008).
Rozloha země: 312 679 km2.
Administrativní uspořádání: Polsko je od 1. ledna 1999 administrativně
členěno do šestnácti vojvodství (województwo) a 373 okresů (powiat).
Počet obcí: 2 478 (de facto střediskové obce, které lze dále strukturovat do
zhruba 15 390 sídel).
Bezpečnostní komunita země
Stěžejní institucí, odpovědnou za oblast vnitřní bezpečnosti a veřejného
pořádku v Polsku je Policie (Policja). V posledních letech v rámci sboru sloužilo okolo
100 000 osob ve služebním poměru3 a 20 000 civilních zaměstnanců.4 Související
přehled Eurostat-u pokrývá roky 2000 až 2009 včetně.5
2000
100 695
2001
101 246
2002
99 502
2003
99 919
2004
100 770
2005
100 654
2006
99 083
2007
98 337
2008
100 648
2009
98 955
101500
101000
100500
100000
99500
99000
98500
98000
97500
97000
96500
2000
2001
2002
2003
2004
1
2005
2006
2007
2008
2009
Tato studie je výstupem z grantu P408/11/0395 financovaném Grantovou agenturou České republiky, jíž autor tímto
děkuje za finanční podporu výzkumu problematiky privatizace bezpečnosti.
2
Główny Urząd Statystyczny, Central Statistical Office, Rocznik Demograficzny; Demographic Yearbook 2009 of Poland (ISSN:
1505-6716) <http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xchg/gus>.
3
Tento počet se v posledních letech nepatrně snižuje (Světová encyklopedie policie uvádí pro rok 2004 stav 100 000 osob;
aktuální čísla z přelomu let 2006-2007 hovoří o počtu 97 071 uniformovaných policistů).
4
Wikipedia: Polish Police <http://www.en.wikipedia.org/wiki/polish_police>.
5
Eurostat: Crime Trends in Detail <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/crime_trends_in_detail>.
Number of Police Officers <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/crime/documents/police.pdf>.
1
V průběhu roku 2011 otevřené zdroje6 nicméně hovoří o blíže nespecifikované
vlně odchodů či propouštění z řad policejního sboru (přitom některé hlasy hovoří
o možnosti pokles na asi 90 000 osob, jiní kontrují, že sbor je na tak velkou
a lidnatou zemi už nyní malý a pokud by bylo třeba ho nějak restrukturovat, tak pouze
formou sloučení s jinými bezpečnostními sbory, viz níže).
„Policejní“ struktura v Polsku sleduje hranice vojvodství.7 V každém z nich
působí příslušné ředitelství (Komenda Wojewódzka Policji, KWP), stejně jako
expozitura kriminální policie (Vyšetřovací kancelář). Určitou výjimkou z pravidla
vazby „policejních“ regionů a vojvodství je rozdělení vojvodství Mazowieckie na
„metropolitní oblast“ – hlavní město Warszawa a jeho bezprostřední okolí na straně
jedné (Komenda Stołeczna Policji, KSP) a „zbytek“ vojvodství s ústředím ve městě
Radom na straně druhé.8 Na úrovni jednotlivých vojvodství je obdobně sledována
struktura okresů, přičemž v konkrétních případech je příslušný “městský“ okres
spojen se svým “venkovským“ zázemím v jedno “městské policejní ředitelství“
(Komenda Miejska Policji, KMP). Takových ředitelství je v celé zemi celkem 65. Ty se
dále dělí na 270 okresních policejních velitelství (komendy powiatowe).9 Ryze
“venkovské” okresy pak utvářejí “okresní policejní ředitelství” (Komenda Powiatowa
Policji, KPP). Takových případů je v celé zemi 263. Nejnižším stupněm policejní
teritoriální struktury jsou “policejní komisařství” (Komisariat Policji), tedy základní
spádové oblastí pro výkon policejní práce (roku 2007 jich bylo 1 793).
Významnou součástí bezpečnostní komunity
Polska je Pohraniční stráž (Straż Graniczna, SG),
v jejíž řadách slouží podle některých údajů okolo
35 000 osob.10 To staví do zcela jiného stavu
statistiku „policejní hustoty“, která operuje „pouze“
s policisty v užším smyslu slova.
Ozbrojené síly Polska (Siły Zbrojne Rzeczypospolitej Polskiej)11 se skládají
ze čtyř součástí: Pozemní armáda (Wojska Lądowe, WL, 60 000 příslušníků),
Vzdušné síly (Siły Powietrzne, 25 400), Vojenské námořnictvo (Marynarka Wojenna,
10 000) a Speciální jednotky (Wojska Specjalne, zbytek do celkového stavu 99 778 –
stav k 31. lednu 2011).12
6
Policjanci masowo odchodzą ze służby! Dlaczego?; in: Na sygnale, 12. X. 2011
<http://nasygnale.pl/kat,1025341,title,policjanci-masowo-odchodza-ze-sluzbydlaczego,wid,13886344,wiadomosc.html?ticaid=6e6f2>.
7
Policja: Jednostki Policji <http://www.policja.pl/portal/pol/39/749/>.
8
Součástí systému je i 22 Specializovaných policejních stanic (Komisariaty Specialistyczne); 22 Preventivních týmů (Oddzialy
Prewencji); 5 Policejních škol (Szkoly Policji); 13 Policejních výcvikových středisek (Ośrodka Szkolenia Policji) a 14
Protiteroristických pododdělení (Pododdzialy Antyterrorystyczne). Policja: Jednostki Policji
<http://www.policja.pl/portal/pol/39/749/jednostki_policji.html>.
Mazowiecka Komenda Wojewódzka Policji <http://www.kwp.radom.pl/> (vojvodství Mazowieckie).
Wikimedia: Warszawa, Podzial administracyjny
<http://commons.wikimedia.org/wiki/image:warszawa_podzial_administracyjny_2002.svg>.
Komenda Stołeczna Policji <http://www.warszawa.policja.gov.pl> (více o výkonu policejní práce v hlavním městě).
Komenda Stołeczna Policji <http://www.policja.waw.pl> (identická záložní stránka).
9
Nejnižším úroveň tvoří síť 566 komisařství a 764 strážnic (posterunki).
10
Komenda Główna Straży Granicznej <http://www.strazgraniczna.pl/wps/portal>.
11
Bílá kniha o obraně České republiky, Ministerstvo obrany České republiky, Praha 2011, s. 28.
12
Armia ma 100 tys. żołnierzy; in: Ministerstwo Obrony Narodowej, 1. II. 2011 <http://www.wp.mil.pl/pl/artykul/10641>.
2
Profesionálních hasičů (Straż pożarna)13 je v rámci Polska okolo 28 000 (508
stanic). K nim je třeba přičíst okolo 460 000 dobrovolníků (přes 18 000 stanic).
Zpravodajská komunita Polska po reformách z roku 2002 a 2006 sestává
z následujících subjektů:14
 Agentura vnitřní bezpečnosti (Agencja Bezpieczeństwa Wewnętrznego, ABW),
civilní kontrarozvědka.
 Zpravodajská agentura (Agencja Wywiadu, AW), civilní rozvědka.
 Služba vojenské kontrarozvědky (Służba Kontrwywiadu Wojskowego, SKW).
 Služba vojenské rozvědky (Służba Wywiadu Wojskowego, SWW).
 Ústřední protikorupční kancelář (Centralne Biuro Antykorupcyjne, CBA).
 Finanční zpravodajství (Wywiad Skarbowy), součást Ministerstva financí.
Řada obcí zřídila sbory obecní policie (Straż miejska, Straż gminna).15 První
sbory tohoto typu vznikaly roku 1991. Současný právní rámec jejich utváření pochází
z roku 1997. Statistické údaje o těchto sborech shromažďuje Ministerstvo vnitřních
záležitostí.16 Roku 2010 se týkaly tyto údaje: Strážníky zaměstnává 568 obcí.
Celkem se jedná o 9 869 strážníků a 1 442 osob spadajících pod „další personál“.
Mezi povinnosti strážníků v Polsku – poněkud netypicky – patří i kontrola topenišť
v domech, ve snaze zjistit případné nelegální spalování plastů a dalšího odpadu.
„Pokud je majitel domu odmítne pustit dovnitř, dopustí se přestupku. I tady má však
legislativa svoje limity. Většina obcí si tímto výkladem zákona totiž není jistá a bojí se
ho v plném rozsahu uplatnit. Městská policie proto zpravidla topeniště zkontroluje jen
tehdy, když je to majitelem povoleno. Častěji se omezuje pouze na kontrolu
majitelovy smlouvy o odvozu odpadků – zjišťuje, zda je nepálí a nešetří tak peníze za
odvoz.“17 Ilustrace: Hlídka v ulicích Těšína (vlevo)18 a měření rychlosti na pozemních
komunikacích jako nezanedbatelný zdroj financí pro obce (vpravo). 19
13
Komenda Główna Państwowej Straży Pożarnej <http://www.straz.gov.pl/page/index.php>.
Main Fire Statisitc in Poland; in: International Association of Fire and Rescue Service <http://www.ctif.org/main-fire-statistics-inpoland>.
14
Poland: Intelligence Agencies; in: Federation of American Scientists <http://www.fas.org/irp/world/poland/index.html>.
15
Pl.Wikipedia: Straże Gminna <http://pl.wikipedia.org/wiki/stra%c5%bc_gminna>.
16
Straże Gminne (Miejskie); in: Ministerstwo Spraw Wewnętrznych.
<http://www.msw.gov.pl/portal/pl/601/straze_gminne_miejskie.html>.
Dane statystyczne dotyczące straży gminnych (miejskich); in: Ministerstwo Spraw Wewnętrznych.
<http://www.msw.gov.pl/portal/pl/611/Dane_statystyczne_dotyczace_strazy_gminnych_miejskich.html>.
17
V Polsku kotle kontrolují strážníci. Často neúspěšně; in: Lidové noviny, 24. X. 2011.
18
Sleeping Beauty; in: Pl.Wikipedia
<http://pl.wikipedia.org/w/index.php?title=Plik:Sleeping_Beauty.jpg&filetimestamp=20080318141640>.
19
Straż miejska lub gminna nie wyskoczy już zza krzaka!; in: Gazeta Prawna, 7. XII. 2010
<http://www.pomorska.pl/apps/pbcs.dll/article?aid=/20101207/motoryzacja/904425422>.
3
Kriminalita v Polsku20
3.
Zjištěná kriminalita v Polsku, podobně jako v ostatních postsocialistických
zemích, prudce vzrostla na přelomu 80. a 90. let XX. století.21 Počet trestných činů
v roce 2003 atakoval hranici 1,5 milionu. Od té doby až do roku 2008 počet
registrovaných trestných činů setrvale klesal.22 V posledních letech jsme však svědky
mírného nárůstu zjištěné kriminality.
rok
zjištěné trestné činy
rok
zjištěné trestné činy
rok
zjištěné trestné činy
1997
992 373
2002
1 404 229
2007
1 152 993
1998
1 073 042
2003
1 466 643
2008
1 082 057
1999
1 121 545
2004
1 461 217
2009
1 129 577
2000
1 266 910
2005
1 379 962
2010
1 138 523
2001
1 390 089
2006
1 287 918
2011
1 159 554
1600000
1400000
1200000
1000000
800000
600000
400000
200000
0
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
Statistika kriminality v Polsku jako taková působí značně uceleným
a „sevřeným“ dojmem. Aktuální výstupy (červen 2012) pokrývají periodu let 1999 až
2011 včetně. Navigace z úvodní stránky policejního sboru je relativně snadná.23 Pro
zájemce je k mání i historické okénko (20. až 50. léta XX. století). Nachází se zde
i aktuální tiskové zprávy (pro čtvrtletí nebo jiné zajímavé trendy). Specifickou
pozornost zasluhuje „statistika dne“, která popisuje konkrétní „včerejšek“. Tak
například zjistíte počet úmrtí při dopravních nehodách nebo jiné zajímavé údaje. 24
Rok
Zjištěné trestné činy
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
981 480
964 614
994 959
968 620
1 014 695
1 156 031
1 235 239
1 296 356
1 248 082
1 277 420
1 275 418
1 169 185
1 075 869
Celkový počet zahájených
řízení
1 159 554
1 138 523
1 129 577
1 082 057
1 152 993
1 287 918
1 379 962
1 461 217
1 466 643
1 404 229
1 390 089
1 266 910
1 121 545
20
Počet podezřelých osob
521 942
516 152
521 699
516 626
540 604
587 959
594 088
578 059
557 224
552 301
533 943
405 275
364 272
Eurostat: Crimes Recorded by the Police <http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=crim_gen&lang=en>.
Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 670 (autoři uvádí
nárůst počtu zjištěných trestných činů mezi lety 1989-2003 z 550 000 na 1 460 000, což v přepočtu znamená nárůst ze 1 400
na 3 800 skutků na 100 000 obyvatel).
22
Eurostat: Crime Trends in Detail
<http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/crime_trends_in_detail>.
Number of Police Officers <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/crime/documents/police.pdf>.
23
Biuletyn Informacji Publicznej; in: Komenda Główna Policji <http://www.statystyka.policja.pl/portal/st/>.
Statystyka; in: Komenda Główna Policji <http://statystyka.policja.pl/>.
24
Statystyki dnia; in: Komenda Główna Policji <http://statystyka.policja.pl/portal/pol/form/1/Statystyki_dnia.html>.
21
4
Rok
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
Trestné činy
počet zahájepočet
ných řízení
zjištěných
trestných činů
684 000
794 102
681 532
778 905
702 790
763 597
675 095
735 218
723 277
794 317
819 317
893 398
913 395
1 000 096
1 001 483
1 085 295
967 9931
1 101 387
1 017 080
1 083 854
1 036 094
1 107 073
1 061 059
1 133 162
977 342
1 020 654
Ublížení na zdraví
Hospodářské trestné činy
počet zahájepočet
ných řízení
zjištěných
trestných činů
75 842
151 655
73 371
154 341
72 735
151 265
69 178
135 305
71 541
143 108
78 290
145 314
72 107
136 801
65 695
152 148
58 855
147 658
51 639
109 698
47 943
103 521
40 550
84 260
35 695
60 393
Podíl na násilí nebo útoku
Rok
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
4.
Trestné činy v dopravě
počet zahájepočet
ných řízení
zjištěných
trestných činů
176 322
164 572
165 855
156 744
177 987
168 148
181 197
167 984
175 157
168 359
210 225
197 712
208 000
196 486
192 691
177 296
185 327
168 827
179 288
163 012
162 813
138 817
39 263
19 894
40 855
20 505
Krádež cizí věci, včetně krádeží
mozidel
Vražda
počet zahájepočet
ných řízení
zjištěných
trestných činů
684
662
702
680
729
763
748
759
789
848
816
816
720
837
790
980
928
1 057
1 007
1 198
1 169
1 325
1 158
1 269
1 121
1 048
Krádež vloupáním
počet zahájených řízení
počet
zjištěných
trestných činů
počet zahájených řízení
počet
zjištěných
trestných činů
počet zahájených řízení
počet
zjištěných
trestných činů
počet zahájených řízení
počet
zjištěných
trestných činů
17 710
17 464
18 771
20 369
20 104
20 591
20 621
21 409
21 802
21 666
20 757
22 390
20 187
16 447
15 695
15 101
14 274
14 848
14 834
15 047
15 814
15 669
16 775
16 968
18 429
17 849
10 703
11 011
12 559
13 795
13 997
14 729
14 595
15 681
15 623
15 489
15 325
15 546
14 086
12 008
11 883
13 141
14 380
14 327
14 266
13 911
14 338
14 010
14 194
14 369
14 363
12 756
216 970
209 980
207 087
208 937
232 281
272 751
316 005
334 895
300 461
309 874
309 484
307 878
246 393
230 247
220 455
211 691
214 414
241 104
280 709
324 144
339 086
336 143
314 929
314 820
309 846
243 537
114 193
118 911
118 945
108 992
123 167
153 170
197 962
240 667
240 624
275 874
295 004
329 231
332 839
135 611
140 085
135 383
124 066
141 606
173 762
221 020
266 591
294 654
304 625
325 696
364 786
369 235
Znásilnění
počet zahájepočet
ných řízení
zjištěných
trestných činů
1 784
1 498
1 759
1 567
1 816
1 530
2 041
1 611
2 027
1 827
2 212
2 001
2 137
1 987
2 126
2 176
2 084
2 322
1 972
2 345
1 947
2 339
1 999
2 399
1 803
2 029
Loupežná přepadení
a vymáhání peněz
za ochranu
počet zahájepočet
ných řízení
zjištěných
trestných
činů
14 084
26 231
15 725
27 218
17 974
26 458
18 459
26 159
20 313
27 637
26 955
35 182
33 759
42 150
38 632
48 636
42 452
51 688
39 168
47 808
39 595
49 862
42 571
53 533
36 086
44 77
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Soukromé bezpečnostní agentury v moderním smyslu slova v Polsku souvisí
se Zákonem o obchodní činnosti z roku 1988. Tato norma deklarovala velmi
liberální přístup k obchodním činnostem, ale zároveň vyjmenovala několik oborů, kde
je nutný neformální státní dozor a zásah a pro něž je nutné získat státní povolení
– koncesi. Mezi tyto obory (například vedle výroby a prodeje výbušnin) spadala
i oblast poskytování ochranu osob a majetku a detektivní služby.
Rozhodováním o koncesích byla pověřena Administrativní sekce Ministerstva
vnitra. Politiku regulující udělování koncesí přitom lze označit za relativně velkorysou.
Za deset let, kdy tento model fungoval (tedy do roku 1998), byly vydány stovky
koncesí firmám a tisíce koncesí pro provozování soukromé detektivní agendy.
Postupně, pod vlivem negativních zkušeností, rostla přísnost při posuzování žádostí
(zejména u soukromých detektivů) a řada žadatelů o koncesi byla odmítnuta.
Na konkrétní praktické (obvykle negativní) zkušenosti s fungováním sektoru
reagovala novela Zákona o obchodní činnosti z října 1991, která zavedla konkrétní
kvalifikační předpoklady k provozování činností v oblasti poskytování služeb soukromé bezpečnosti. Ve stejné době Ministerstvo začalo činit první nesmělé krůčky ve
snaze alespoň částečně tento sektor efektivně dozorovat.
V srpnu 1995 experti Ministerstva uskutečnili 219 inspekčních návštěv. Na
jejich základě doporučili odejmutí licencí ve 43 případech (a to se zavíraly oči nad
mnoha skutečnostmi, zejména co se týče zaměstnávání osob se záznamy v trestním
rejstříku). V průběhu roku 1996, v návaznosti na konkrétní skandály v rámci sektoru,
Nejvyšší kontrolní úřad zahájil osmiměsíční audit celého sektoru. Zjištěno bylo
zapojení řady agentur do provozování prostituce a nechyběly ani případy žhářství
– ať již jako prostředek vydírání nebo ve spojitosti s pojišťovacími podvody. Řídké
nebyla ani případy nepovoleného zaměstnávání policistů, hasičů, příslušníků
Pohraniční stráže nebo zpravodajské komunity, stejně jako osob se záznamem
v trestním rejstříku.25 První samostatný zákon o ochraně majetku a osob (který
25
Markiewicz, W., Obywatelu bron sie sam; in: Polityka, 28. X. 1995, s. 20.
Bartoszewicz, D., The Luxury Apartment: A Rare Bird; in: Murowany Rynek, 25. VII. 2001, s. 3.
5
nicméně nepokrýval detektivní kanceláře) byl přijat v roce 1997, s platností od roku
1998, s přechodným obdobím pro adaptaci firem do roku 2000. Norma, která
přepracovala již nevyhovující legislativu z let 1988 respektive 1991, zaváděla
prověrky vedení a personálu firem, kdy rozhodující slovo záviselo na libovůli
policejních náčelníků vojvodství. “Slušnější” firmy chápou nutnost přísnější regulace,
a to i jako nástroje, který jim napomůže získat více klientů, včetně zahraničních či
nadnárodních subjektů, působících v Polsku. Změna byla částečně koncipována
metodou “něco za něco”. Na oplátku za podstatné zpřísnění procesu certifikace firem
a osob v rámci sektoru, se pracovníci soukromých bezpečnostních firem dočkali
práva legálně používat širokého spektra donucovacích prostředků (pouta, obušky,
tonfy, psy, plynové pistole, elektrické paralyzéry a – v zákonem stanoveném rámci
– i střelné zbraně). Novinkou tohoto zákona je zavedení právního institutu
„obligatorní ochrany specializovanými technickými zabezpečeními“. Jedná se o povinnost, které podléhají objekty a zařízení, související se zajiťováním bezpečnosti
státu, veřejné bezpečnosti a hospodářským a ostatním důležitým zájmům státu.26
V úvodním článku č. 1 zákon pojmenovává objekty, oblasti činnosti a zařízení,
které zákonu podléhají; požadavky na kvalifikaci v souvislosti s oprávněními
zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb a rozsah a způsoby kontroly
subjektů aktivních v rámci sektoru.
Článek č. 5 zákona popisuje základní formy ochrany osob a majetku27 jako
„přímou tělesnou ochranu, provozovanou neustále nebo podle potřeby“, provozovanou ve formě:



nepřetržité kontroly signálů, alarmových systémů, jejich sběr a vyhodnocování;
zabezpečené přepravy cenností nebo nebezpečných předmětů;
technické zabezpečení (montáže elektronických zařízení a alarmů, které
signalizují možné ohrožení chráněných osob a zboží, stejně jako provoz
obsluhu těchto zařízení a montáže zařízení a prostředků mechanického
zabezpečení, stejně jako jejich provoz, obsluhu a opravy).
Zákon výslovně stanoví a upravuje okolnosti nošení zbraně při výkonu činností
spojených s úkoly na ochranu osob a majetku, nicméně pouze uvnitř chráněných
prostor. Zákon rovněž definuje tři základní skupiny osob, které je možné označit za
osoby, působící v sektoru zajišťování služeb soukromé bezpečnosti:



pracovníky bezpečnostní služby se rozumí osoby, které buď získaly licenci pro
podnikání fyzické osoby v oboru ochrany, rovněž osoby s licencí opravňující
k podnikání v oboru technického zabezpečení, také však podnikatelé, kteří se
úspěšně ucházeli o získání licence k provozování obchodní činnosti určené
k ochraně osob a majetku;
osoby, které přímo plní úkoly ve shora uvedených činnostech a licence po nich
požadována není;
členové ozbrojených uniformovaných formací, zaměřených na ochranu života
konkrétních zákazníků.
26
Stachovský, V., Aktuální problémy podnikání na úseku soukromých bezpečnostních služeb, Policejní akademie České
republiky v Praze (závěrečná písemná práce), Praha 2010.
27
Ochranu osob podle tohoto zákona představují v Polsku, podobně jako v jiných zemích, aktivity, které zaručují bezpečnost,
zdraví a nedotknutelnost osobních práv chráněných osob. Ochranou majetku se rozumí aktivity, které předcházejí trestným
činům i přestupkům proti majetku, haváriím, vzniku škod, ale i ty aktivity, které spočívají v zabránění neoprávněnému vstupu na
střežené území.
6
Roky 2001 až 2002 jsou ve znamení změn legislativy, regulující činnost
soukromých detektivů (včetně oblasti tzv. “konkurečního zpravodajství” či “economy
intelligence”). Legislativa rovněž zavádí procedury pro udělování licencí právnickým
i fyzickým osobám působícím jako „detektivové“. Zde stěžejní roli sehrává
Ministerstvo vnitra a komise, kterou jmenuje policejní náčelník vojvodství.
Aktuální stav v rámci sektoru je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do
několika podoblastí:
Rámec zákonné
regulace
soukromých
bezpečnostních
služeb28
Instituce
odpovědná
za vytváření
rámce regulace

Zákon ze dne 6. července 2001 o soukromých detektivních
službách, s prováděcími předpisy, v platném znění.29
 Zákon o ochraně osob a majetku ze dne 22. srpna 1997,
s prováděcími předpisy, v platném znění.30
 Zákon ze dne 23. prosince 1988 o hospodářské činnosti.31
Patrně nikde jinde ve členských státech Evropské unie není dohled
a kontrola nad součástmi systému soukromých bezpečnostních
služeb tak rozsáhlá jako v Polsku (například každoroční
vyhodnocování podmínek spojených s udělením a držením
podnikatelské koncese32).
Ministerstvo pro vnitřní záležitosti a správu (které pro tento účel
může pověřit policejního náčelníka), za využití podkladů od
policejního náčelníka místně příslušného vojvodství. Ministerstvo
především zodpovídá za veškeré správní činnosti spojené
s podnikáním na úseku soukromé bezpečnosti, například:





uděluje koncese a určuje formy a rozsah služeb
poskytovaných určitou firmou, případně zamítá udělení
koncesí;
určuje typy dokumentů, koncipovaných jako povinné přílohy
k žádosti o udělení koncese;
stanoví a kontroluje podrobné podmínky provozování
soukromého podnikání v rámci sektoru;
určuje typy a formy dokumentace vedené držiteli koncese
a stanoví lhůty jejího povinného archivování;
zajišťuje všestrannou kontrolu v rozsahu zákona; specifické
kontroly, vykonávané policejními součástmi s celostátní
působností se mohou týkat oblasti zbraní a střeliva.
Ministerstvo rovněž formuluje a stanoví podrobné podmínky pro
získání koncese (licence) pro provozování soukromé detektivní
činnosti.
28
Private Military and Security Services (PMSCs) Regulation Database: Poland
<http://www.privatesecurityregulation.net/countries/results/taxonomy%3a238.159>.
29
Law of 6 July 2001 on Private Detective Services
<http://www.privatesecurityregulation.net/files/poland_2001_lawonprivatedetectiveservices.pdf>.
30
Law of 22 August 1997 on Protection of Persons and Property
<http://www.privatesecurityregulation.net/files/poland_1997_law_protectionpersonsproperty.pdf>.
31
Law of 23 December 1988 on Economic Activity
<http://www.privatesecurityregulation.net/files/poland_1988_law+_economic_activities.pdf>.
32
Macek, P.; Novák, F., Privátní bezpečnostní služby, Police History, Praha 2005.
7
Policejní ředitelství na úrovni vojvodství není sice formálně
nejvyšším, ale je z hlediska praxe nejvýznamnějším státním
orgánem, který uskutečňuje nezanedbatelný vliv státu na sektor
soukromé bezpečnosti v rámci své územní odpovědnosti:


Oblasti pokryté
regulací
vydává správní rozhodnutí o licencích pro všechny skupiny
bezpečnostních pracovníků a dohlíží na plnění jejich
povinností vyplývajících jak z rozhodnutí o licenci;
rozhoduje o povolení nosit zbraně pracovníků bezpečnostních
služeb nebo podnikatelů a jejich zaměstnanců.
V odpovědnosti policejního velitele vojvodství je rovněž povolání
a sestavení státní komise, která provádí přezkoušení kandidátů na
držení licence pracovníků bezpečnostních služeb.
Regulace v zásadě pokrývá tyto skupiny aktivit:






ostraha majetku;
ochrana osob;
monitoring;
převozy peněz a cenin;33
návrh, instalace a správa (údržba) elektronických systémů;
detektivní služby.
Velmi „módní“ jsou i kombinace zajišťování bezpečnosti a dalších
aktivit (například úklidu) jednou firmou. V luxusnějších residencích
jsou požadování tzv. „superdomovníci“, tedy model „ochranka
a údržbář“ v jedné osobě.
Udělení koncese ze strany Ministerstvo pro vnitřní záležitosti
a správu, za využití podkladů od policejního náčelníka místně
příslušného vojvodství.
Požadavky
pro vstup na trh
– na úrovní
právnické osoby
Požadavky
Požadavky na vlastníka soukromé bezpečnostní agentury jsou
pro vstup na trh v rámci Polska následující:
– na úrovni
fyzické osoby

minimální věk 21 let;

koncese udělená Ministerstvem vnitra;

trestní bezúhonnost (čistý trestní rejstřík);

odborná způsobilost druhého stupně zaměstnance pro výkon
fyzické ostrahy;

odborná způsobilost druhého stupně pro výkon technické
ostrahy.
Zaměstnanci soukromých bezpečnostních služeb jsou v rámci
Polska členěni na dvě kategorie:

zaměstnanci bez licence: u nich je požadován pouze
minimální věk 18 let a trestní bezúhonnost;
Rok 2009 znamenal v Polsku rapidní nárůst počtu přepadení bank (13, oproti 5 roku 2008). Počet členů ochranky bank
v součtu vzrost na 1 500 osob.
33
8

zaměstnanci s licencí (kteří se těší většímu objemu
pravomocí): ti musí splňovat požadavek na minimální věk 21
let; občanství Polska; úspěšné ukončení základního vzdělání;
trestní bezúhonnost, ale i odborná způsobilost prvního nebo
druhého stupně zaměstnance ve výkonu fyzické ostrahy
(speciální zkouška pro střežení veřejných prostor); donedávna
bylo jednou z podmínek i absolvování povinné vojenské služby
Všichni zaměstnanci soukromých bezpečnostních služeb v rámci
Polska musí být zdravotně způsobilí (nesmí se jednat o osoby se
sníženou zdravotní způsobilostí), včetně absolvování psychologického vyšetření.
Omezení
pro vstup na trh
Další zvláštní
požadavky
(uniforma,
identifikační
průkazy)
Střelné zbraně
Psi
Kontrola se zaměřuje i na specifické podmínky držení licence
1. stupně pro pracovníka fyzické ochrany (zda pracovník disponuje
nezávadným osvědčením podepsaným vedoucím pracovníkem
policejního komisařství v místě trvalého bydliště žadatele; zda se
pracovník může prokázat diplomem nebo jiným dokladem odborné
nebo všeobecné vzdělání, nebo absolvoval kurz pro pracovníky
1. stupně a obstál u zkoušek před státní komisí).
Jedním ze zvažovaných omezení, které zatím zřejmě nebylo
zavedeno, je určitá forma “karantény” pro osoby, které opustily
sektor “státní” bezpečnosti (nutnost uplynutí určité doby, než by
takové osoby mohly vstoupit do služeb soukromé bezpečnostní
agentury.
Uniforma musí být „jednoznačně identifikovatelná“ (aby bylo
zřejmé, že se jedná o uniformu soukromé bezpečnostní agentury
a žádnou jinou uniformu) a viditelně označená logem společnosti
(formou nášivky respektive prostřednictvím viditelně nošeného
identifikačního průkazu), a to jak v případě managementu, tak
u řadových pracovníků.

Personál soukromých bezpečnostních služeb může být
střelnými zbraněmi vybaven pouze tehdy, jedná-li se o členy
specifické součásti, ustrojené do jednoznačně rozeznatelných
zásahových uniforem, vykonávajících
činnosti, které
k vybavení střelnými zbraněmi opravňují (přeprava cenností,
ostraha peněžních ústavů, bodyguarding atd.).

K používání zbraní je povinná licence a absolvování
povinného výcviku, stejně jako povolení vydávané na úrovni
samotné firmy.

V mimopracovní době jsou zbraně uchovávány v prostorách
firmy.

Firma provozuje povinný registr střelných zbraní, přičemž
jejich počet a typy na firmu podléhají omezením.
Psi mohou v rámci sektoru používat pouze licencovaní pracovníci
(bez konkrétních ustanovení o jejich kvalifikaci).
9
Mzdy
a příplatky
Minimální mzda v Polsku činí aktuálně (od ledna 2010) 1 317
zlotých (tedy méně než 7 600 Kč) měsíčně (respektive 8,23
zlotých (asi 2 eura) na hodinu.34 Řada pracovníků v sektoru se
pohybuje právě na této hranici. Výjimku tvoří zásahové jednotky,
personál pro přepravu peněz a cenností a techničtí specialisté,
jejichž čistá mzda je uváděna v rozmezí 13 až 17 zlotých (75 až
100 Kč) za hodinu. Zajímavá je ilustrace, vztahující se k situaci
v roce 2009 a popisující rozpětí mezd s ohledem na určité aktivity
v rámci sektoru (bodyguardi, detektivové, pořadatelská služba,
přeprava peněz a cenností atd.):35
Počet firem
Roku 2010 se jednalo o údajně 3 600 firem (stejný stav CoESS
uvádí i pro rok 2007 a 2003), z toho 40 firem se 4 a méně
zaměstnanci; 155 firem s 5 až 19 zaměstnanci; 900 firem s 20 až
99 zaměstnanci; 2 400 firem se 100 až 499 zaměstnanci a 65
firem s více než 500 zaměstnanci. Některé údaje (server
ochronaforum.eu) pro rok 2009 uvádí „pouze“ 1 500 firem. Zřejmě
největší firmou je Solid (obrat okolo miliardy zlotých ročně – což
z této firmy činí třetího či čtvrtého největšího zaměstnavatele
v zemi; firma klade důraz na velké zákazníky, jako je IKEA nebo
síťě čerpacích stanic). Na dalších místech jsou pak firmy
Konsalnet Skorpion (příjmy okolo 460 milionů zlotých ročně), Impel
Security (390 milionů zlotých), Group 4 Securicor a Securitas.
34
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Polsko – životní a pracovní podmínky
<http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/polsko#o11>.
35
Omachel, R.; Surmacz, W.; Olwert, P., Ile zarabiają ochroniarze na naszym strachu; in: Newsweek.pl, 10. VIII. 2009
<http://m.newsweek.pl/wiadomosci-biznesowe,ile-zarabiaja-ochroniarze-na-naszym-strachu,42261,1,1.html>.
10
Zaměstnané
osoby
Služby
pro orgány
veřejného
sektoru
Pravomoci

Roku 2010 se jednalo o zhruba 165 000
osob (z toho 15 000 v rámci managementu). Pro rok 2008 je přitom uváděno
mnohem více osob (200 000, z toho
15 000 managament).36
 Zhruba 95 % personálu v rámci sektoru
tvoří muži. Průměrný věk mužů v rámci
sektoru činí 35 let, v případě žen 38 let.
 Největší firmy s ohledem na počty
zaměstnanců jsou stejné jako největší
firmy co se týče obratu – viz ilustrace.
„Velká pětka“ tak zaměstnává dohromady skoro 70 000 osob.37
 Většina osob v rámci sektoru jsou
absolventi učilišť.
 Okolo 90 % kontraktů je na plný úvazek,
zbytek na částečný. Meziroční fluktuace
personálu se pohybuje mezi 50 a 70 %.
Služby pro orgány veřejného sektoru aktuálně představují okolo
25 % objemu činností respektive obratu v rámci sektoru soukromé
bezpečnosti. Soukromé bezpečnostní služby, ve kterých působí
i řada někdejších policistů, krok za krokem získávají prostor, který
národní policejní sbor ale i obecní policie vyklízejí. To platí pro
pořadatelské služby na koncertech a větších akcích, ochranu firem
i vojenských objektů. Stěžejním aspektem je přitom cena, která je
ve srovnání s obecní policií obvykle poloviční, o „národním“
policejním sboru ani nemluvě. Diskusní fóra přitom spekulují
o redukci skutečně policejních činností jen na vyšetřování
trestných činů v užším smyslu slova.38
Pravomoci personálu soukromých bezpečnostních služeb v Polsku
(dominantně co se týče licensovaného personálu během výkonu
pracovní činnosti – s výjimkou osob primárně systemisovaných pro
technické aktivity, jako je instalace kamerových systémů nebo
obsluhu pultů ochrany) jsou následující:



Sankce
Chránit před útokem na život a zdraví sebe nebo další osobu.
Zadržet osoby, které zjevně představují hrozbu pro život,
zdraví nebo majetek konkrétního zákazníka.
Omezené právo na prohlídky osob a zabavování věcí.
Personál bez licence se rozsahem svých pravomocí neliší od
„zbytku populace“.
Dočasné nebo úplné zrušení licence pro výkon všech nebo
některých činností agentury.
36
Může se jednat o změnu metodiky počítání, stejně jako o „odliv“ některých osob do zahraničí – např. kontrakty v rámci Iráku.
Walka o rynek czyli pozycja ochrony na rynku dziś!; in: ochranaforum.eu, 10. VIII. 2009
<http://www.ochronaforum.eu/viewtopic.php?f=1&t=89>.
38
Omachel, R.; Surmacz, W.; Olwert, P., Ile zarabiają ochroniarze na naszym strachu; in: Newsweek.pl, 10. VIII. 2009
<http://m.newsweek.pl/wiadomosci-biznesowe,ile-zarabiaja-ochroniarze-na-naszym-strachu,42261,1,1.html>.
„Metodą małych kroków przejmuje kompetencje policji i straży miejskiej ... Tak będzie taniej. – Obliczyliśmy, że agencja
ochrony może wypełnić obowiązki straży miejskiej za połowę pieniędzy, jakie dostaje ta służba.“
37
11

Výcvik
Obrat
Pracovní doba
Rovnost
příležitostí
Bezpečnost
zdraví při práci
5.
Základní školení (vstupní školení) pro „zaměstnance bez
licence“ není povinné buďto vůbec, nebo se omezuje na velmi
všeobecnou informaci o bezpečnosti při práci.
 Pro udělení odborné způsobilosti prvního stupně odborné
způsobilosti licencovaného zaměstnance ve výkonu fyzické
ostrahy musí uchazeč absolvovat školení skládající se ze 146
hodin teoretické přípravy a 114 hodin praktického výcviku a vše
je zakončeno zkouškou, včetně předání příslušného osvědčení.
 U druhého stupně odborné způsobilosti se přípravný kurz
skládá z 260 hodin (v minulosti se jednalo o pensum 236 nebo
250 hodin) teoretické přípravy a z 50 hodin praktického výcviku.
Pro udělení tohoto stupně je studium zakončeno zkouškou,
včetně předání příslušného osvědčení.
 Výcvik je organisován buďto samotnou firmou, nebo za využití
externích kapacit (obvykle technických škol).
Roku 2007 byl obrat v rámci sektoru uváděn okolo 1 miliardy eur,
tedy více než v roce 2004, kdy se jednalo o 933 milionů eur.
Pracovní doba je v Polsku dána Zákoníkem práce a činí 40 hodin
týdně. Denní pracovní doba je stanovena na 8 hodin. Přesčasy
jsou povoleny, ovšem pracovní doba i s přesčasem nesmí
přesáhnout 12 hodin denně, 48 hodin týdně. Přesčasy je možné
udělit v maximálním objemu 150 hodin za rok. Nárok na dovolenou
je také zakotven v Zákoníku práce. Pro zaměstnance, kteří pracují
méně než 10 let, činí dovolená 20 dnů a pro zaměstnance
pracující nad 10 let činí dovolená 26 dnů. Pro ukládání práce
v noci a o víkendech, stejně jako o pracovní pohotovosti neexistují
jednoznačná legislativní ustanovení a tato praxe může být řešena
v každé firmě odlišně.
Tématu se týkají pouze všeobecná ustanovení právního řádu.
Téma pokrývají všeobecná ustanovení Zákoníku práce.
Slabiny a výzvy v rámci sektoru39
Komplikace v rámci sektoru soukromé bezpečnosti v rámci Polska je možné
z několika zdrojů pojmenovat následujícím způsobem:
 Legislativní rámec pro kolektivní vyjednávání zaměstnavatelů s odbory je
teoreticky stanoven náležitě, ale není v praxi příliš uplatňován. Tato situace
vede k občasným vleklým soudním sporům mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
 Častým jevem je potírání práva pracovníků na sdružování v odborech
– odboráři jsou z firem nezřídka bezodkladně propouštěni.
39
Los, M., Reshaping of Elites and the Privatization of Security: The Case of Poland; in: The Journal of Power Instituions in
Post-Soviet Societies, 2/2005: Reflections on Policing in Post-Communist Europe <http://pipss.revues.org/index351.html>.
Los, M.; Zybertowicz, A., Privatising the Police-State: The Case of Poland, Macmillan, London 2000.
Frye, T., Private Protection in Russia and Poland; in: American Journal of Political Science, July 2002, s. 572 až 584
<http://www.jstor.org/stable/3088400>.
Pytlakowski, P., Kula czy palka; in: Polityka, 22. V. 2004, s. 24 až 27.
Mikolajewska, B., James Bond sp. z o. o.; in: Polityka, 12. VI. 2004, s. 24 až 28.
12
 Mnoho zaměstnanců je přetěžováno (výjimkou není pracovní doba okolo 100
hodin týdně), a to včetně osob, zaměstnaných „na černo“ a se mzdou „na
ruku“ ve výši okolo 1 eura (4 až 5 zlotých) na hodinu.
 Řada smluv se zaměstnanci je nejasná, jsou v nich zakotvena různá
pochybná ustanovení. Výjimkou není snaha propouštět personál bez
odstupného. Na konkrétní osoby je vyvíjen tlak, aby podaly výpověď nebo
podepsaly přepracované a pro ně nevýhodnější smlouvy, jinak nedostanou
práci v jiné součásti určitého holdingu a podobně.
 Zaznívají i hlasy o možné hrozbě, kterou soukromé bezpečnostní služby
údajně představují pro národní bezpečnost.
 V prvních etapách konsolidace sektoru (kdy jeho regulace nebyla zdaleka tak
komplexní, jako dnes) nebyly výjimkou případy, kdy se některé soukromé
bezpečnostní služby staly doménou „pochybných osob“ (často s přesahem do
postsovětského prostoru). Ty jednak nabízely služby na hranici nebo za
hranicí zákona (vynucování ochrany, nátlak na konkurenci, nestandardní
metody vymáhání pohledávek, zjišťování informací o osobách, nelegální
odposlechy, nelegální obchod se zbraněmi) nebo se dokonce přímo
angažovaly v trestné činnosti, při které zneužily znalost slabin svých
někdejších klientů (včetně přepadení bank, pojistných podvodů, únosů osob
a požadování výkupného či jiných forem vydírání).
 Spolupráce mezi soukromými bezpečnostními agenturami (kde ostatně působí
řada bývalých policistů) a policejními silami státu sama o sobě nemusí
představovat nic negativního – pokud se ovšem neodehrává v rovině „kupčení
s informacemi“ z policejních databází. Symbióza mezi těmito strukturami
někdy dosahovala takového stavu, že policisté přímo (v mimopracovní
i pracovní době) „melouchařili“ ve prospěch soukromé agentury, v policejní
uniformě prováděli pěší či motorizované „společné hlídky“ (ve prospěch
zákazníka soukromé agentury) nebo poskytovali soukromé agentuře k využití
policejní střelnice či posilovny. Výjimkou nebylo ani společné páchání násilné
trestné činnosti (skupinami, skládajícími se z aktivních a bývalých policistů
– nyní personálu soukromé bezpečnostní služby).
 Není tedy divu, že „policejní kontrola“ standardu výkonu práce soukromých
bezpečnostních služeb nevzbuzovala (dodnes nevzbuzuje) přílišnou důvěru.
Profesní asociace zastřešující fungování sektoru
Pokusy o ustavení „jednotné komory“ soukromých bezpečnostních služeb
v Polsku zatím neuspěly. Vznikla pouze řada dílčích a vzájemně si konkurujících
spolků, které však nemohou zastupovat sektor jako celek (například při komunikaci
se státní správou nebo odbory). Z těchto „spolků“ je možné aktuálně jmenovat:
Polská asociace zaměstnanců v oblasti bezpečnosti (Polski
Związek Pracodawców Ochrona, PZP Ochrona), pokrývající asi
160 společností.40 Jedná se zřejmě o „mluvčího“ sektoru co se
týče stěžejních aspektů komunikace s vládními kruhy. Zřejmě
vstřebala i jednu z někdejších menších platforem, kterou
donedávna byla Polská asociace bezpečnostních firem (Polski
Zwiazek Firm Ochrony, PZFO).
40
Polski Związek Pracodawców Ochrona <http://www.pzpochrona.xq.pl/aktualnosci.html>.
13
Polská komora pro ochranu osob a majetku (Polska Izba Ochrony
Osób i Mieni, PIOOiM).41
Polská komora pro systémy bezpečnostních alarmů (Polska Izba
Systemów Alarmowych, PISA).42
Národní asociace výrobců, prodejců a instalátorů technických
alarmů (Ogólnopolskie Stowarzyszenie Inżynierów i Techników
Zabezpieczeń Technicznych i Zarządzania Bezpieczeństwem,
POLALARM).43
Ilustrace
Obvyklá uniforma strážců v rámci soukromých bezpečnostních agentur
v rámci Polska (vlevo).44 „Vyhledávací portál“ Ochrona.pl (vpravo).
Chcete vědět víc




Obsáhlá studie k tématu vytváření sektoru v Polsku na konci XX. století.45
Informace a tipy pro anglickojazyčné publikum.46
Vyhledávání soukromých bezpečnostních firem aktivních na území Polska.47
Diskusní portál s řadou rubrik (nejen) k tématu soukromé bezpečnosti.48
41
Polska Izba Ochrony Osób i Mieni <http://www.piooim.pl>.
Polska Izba Systemów Alarmowych <http://www.pisa.pl>.
43
Ogólnopolskie Stowarzyszenie Inżynierów i Techników
Zabezpieczeń Technicznych i Zarządzania Bezpieczeństwem <http://www.polalarm.org/>.
44
Private Security Poland Uniform; in: What Uniform Do You Find the Sexiest <http://www.sodahead.com/fun/ladies-whatuniform-do-you-find-the-sexiest/question-1389503/?page=8&link=ibaf&q=private%2bsecurity%2bpoland%2buniform&imgurl
=http://www.psychologytoday.com/files/u375/uniform1.jpg>.
45
Los, M., Reshaping of Elites and the Privatization of Security: The Case of Poland; in: The Journal of Power Institutions
in Post-Soviet Societies, 2/2005 <http://pipss.revues.org/351>.
46
Private Security Industry in Poland; in: GlobalTrade.net <http://www.globaltrade.net/f/market-research/poland/security-privatesecurity.html>.
47
Portalochrona.pl <http://portalochrona.pl/>.
48
Portal Ochrony: Forum Zabezpieczenia <http://www.ochronaforum.eu>.
42
14