125 Zpravodaj 1 2009 - Farma u řeky Orlice

Transkript

125 Zpravodaj 1 2009 - Farma u řeky Orlice
âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
ROâNÍK XVI. • B¤EZEN 2009 • âÍSLO 1
Z OBSAHU:
• Principy v˘bûru selekãních znakÛ
• Japonské hovûzí: maso wagyu
• Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m a evropsk˘m
chovatelÛm masného skotu – IV. díl
• Jarní aukce 2008 – naposledy v Perthu
• Hovûzí bez patogenÛ
• Kontrola uÏitkovosti masného skotu
v uplynulém období
Vážené chovatelky a chovatelé,
více než dva měsíce roku 2009 jsou sice již za námi, ale vzhledem k tomu, že toto je první letošní číslo svazového
zpravodaje, považuji za vhodné, abych vám touto cestou znovu všem popřál v letošním nelehkém roce mnoho pracovních, ale i osobních úspěchů. A ač se to nepíše zrovna snadno, lze asi opravdu předpokládat, že tento rok nebude
patřit mezi ty nejlepší, a to se rozhodně životním názorem neřadím mezi pesimisty. I přesto, že i v sektoru masného
skotu se potýkáme s mnoha problémy jako je klesající cena zástavu či problémy kolem vakcinace proti bluetongue,
nedošla naštěstí situace až tak daleko jako v případě chovatelů dojného skotu, kde lze jednoznačně hovořit o krizi.
Nicméně, i když situaci považujeme za velmi vážnou a jsme si plně vědomi, že pro mnohé podniky je skutečně likvidační, musíme hájit zájmy našich členů, a to jsou chovatelé masného skotu resp. skotu bez tržní produkce mléka.
Z toho vyplývají některá naše stanoviska, která považujeme za nutné sdělit, i když se chovatelům dojeného skotu
mohou jevit jako hyenismus či snaha o parazitování na jejich problémech. Mohu všechny ujistit, že toto rozhodně není
naším cílem a že naše úsilí je naprosto jasné – citlivou a vhodnou formou upozornit na to, že i odvětví chovu masného skotu má své problémy a že je nutné tyto problémy minimálně vnímat a brát na ně při rozhodování ohled. Ale,
abych tuto část editorialu zakončil skutečně optimisticky, vypůjčím si slova jednoho chovatele, který na obligátní
otázku jak se má, odpovídá slovy: „Kéž by ta bída trvala ještě aspoň 20 let“. Věřme jen, že to nebylo jen ironické
povzdechnutí nad současnou neutěšenou situací.
A co nás čeká v nadcházejícím období? Události více méně tradiční, svým obsahem však vždy jedinečné a neopakovatelné. V druhé půlce dubna odstartuje téměř měsíční maratón prvního turnusu výběrů plemenných býků následovaný po ani ne měsíční pauze v červnu turnusem druhým (termíny najdete v druhé části zpravodaje). Bezprostředně
po jeho skončení nás pak čeká událost, která by určitě měla patřit k těm příjemnějším v letošní roce – národní výstava
hospodářských zvířat. Ta se letos poprvé uskuteční v Brně kam se přesouvá z Přerova. Detaily uvádět nebudu, ty
najdete na jiném místě tohoto zpravodaje. A tou třetí akcí, která se může nyní zdát jako ještě velmi vzdálená, je svazová výroční členská schůze. Ta letošní bude výjimečná tím, že to bude schůze volební na které budete svým hlasem
z kandidátů vybírat chovatele na post předsedy svazu, ale také členů revizní komise. Chci vás proto požádat, abyste
v průběhu roku napříč kluby diskutovali i tuto otázku a případně ze svého středu navrhli vhodné kandidáty, kteří by
se na podzim zapojili do „klání" o svazové představitele na další čtyřleté období.
Na závěr mi dovolte, jako každý rok, popřát šťastný výběr těm, kteří letos budou nakupovat býka či býky do svých
stád a všem pohodu a klid ve vaší práci a úspěšné zakončení období telení.
Kamil Malát
ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha
ãíslo 1/2009 – roãník XVI.
O B SAH
Aktuálnû .................................................................................................... 4
Aktivity âSCHMS 2008/2009..................................................................... 5
Jarní aukce 2008 – naposledy v Perthu...................................................... 6
Asociace chovatelÛ riggit gallowayÛ.......................................................... 9
Principy v˘bûru selekãních znakÛ.............................................................. 10
Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky Brno 2009 ... 13
Jak se Ïije evropsk˘m chovatelÛm masného skotu ..................................... 14
Andrew Elliot: ¤íkají o mnû, Ïe jsem podivín ........................................... 14
Martin Korti‰ (Farma Drochov): Jak se chováte ke zvífiatÛm,
tak se ona budou chovat k vám.............................................................. 18
Japonské hovûzí: maso wagyu ................................................................... 21
Kontrola uÏitkovosti masného skotu........................................................... 24
Hovûzí bez patogenÛ ................................................................................. 28
Bakteriální choroby skotu (II. ãást) ............................................................. 31
Skot, KBTPM, ovce a kozy ve svûtû, v EU a v âR ...................................... 38
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2009 ..................................... 44
Recept – Hovûzí plátky po fiecku ............................................................... 46
Adresa svazu
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz
âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903
Kontakty na pracovníky svazu
• pfiedseda:
Karel ·eba
Prackovice nad Labem 32, 411 33 Prackovice n. Labem
email: [email protected], tel.: 724 007 863
• fieditel:
Kamil Malát
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
email: [email protected], [email protected],
tel.: 724 007 860
• tajemník:
Ing. Jana ¤ehofiová
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
email: [email protected], tel.: 724 229 094
• plemenná kniha, fakturace:
Anna Stará
Krátká 167, 410 02 Lovosice
email: [email protected], tel.: 724 073 641
Titulní strana – hlavní fotka: Moravia ZL Cheb s.r.o. (foto: Karel Melger)
Titulní strana – malá fotka: (foto: Karel Melger)
Vnitřní obálka – Agromap a.s., farma Zavlekov (foto: Karel Melger)
inspektofii svazu:
• západní âechy – Karel Melger
Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda
email: [email protected], tel.: 602 445 453
• stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann
Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5
email: [email protected], tel.: 724 057 090
• jiÏní âechy – ing. Vít âepelák
Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov
email: [email protected], tel.: 724 007 861
• v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy
Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le
email: [email protected], tel.: 724 007 862
• Morava – ing. Pavel Kriegler
Dubovsko 277, 763 12 Vizovice
email: [email protected], tel.: 724 073 640
Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.
Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.
Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz
Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.
3
Aktuálnû
Národní dotace v roce 2009
V pÛlce mûsíce února Ministerstvo zemûdûlství zvefiejnilo „Zásady pro poskytování dotací pro rok 2009“.
Oproti loÀskému do‰lo ke zv˘‰ení maximální sazby za KU (titul 2.A.e.1.a) ze 70 Kã na 95 Kã. V‰echny
ostatní tituly t˘kající se podpor masného skotu jsou buì zcela nebo témûfi identické jako v pfiedchozích
letech. Dotaãní tituly 2.A.c. na nákup plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen skotu, 2.A.d. na podporu ET
a 2.A.e.2.f. na kladnû provûfiené zlep‰ovatele byly zru‰eny jiÏ v roce 2008.
V této souvislosti upozorÀujeme, Ïe jiÏ v loÀském roce do‰lo k úpravû dotaãního titulu na ozdravování
od paratuberkulózy, kdy je moÏné Ïádat o dotaci na sérologické vy‰etfiení (do 35 Kã za jedno vy‰etfiení).
Tento krok smûfioval k tomu, aby byli chovatelé více motivováni zapojit se do provádûní systematického
monitorování stavu jednotliv˘ch stád. Vzhledem k tomu, Ïe tento program byl vyuÏíván velmi málo, hrozí,
Ïe mÛÏe b˘t do budoucna zru‰en. Apelujeme proto na chovatele, ktefií mají zájem paratuberkulózu ve svém
chovu fie‰it, aby si zpracovali individuální ozdravovací program, neboÈ ten je podmínkou k uznání dotace.
âlenské pfiíspûvky v roce 2009
V posledním loÀském ãísle na‰eho zpravodaje jsme v‰em ãlenÛm âSCHMS a PK
poslali spolu s prÛvodním dopisem
a potvrzením o úhradû poplatku také sloÏenku na úhradu ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ na
rok 2009. Velmi dûkujeme v‰em, ktefií
ãlensk˘ vklad za tento rok jiÏ uhradili.
ZároveÀ tuto povinnost pfiipomínáme tûm,
od kter˘ch platba do této doby nepfii‰la,
Zmûna v evropsky v˘znamn˘ch
lokalitách (EVL) soustavy
Natura 2000
V souãasné dobû je zpracováno
Ministerstvem Ïivotního prostfiedí nafiízení vlády, kter˘m se mûní nafiízení vlády ã. 132/2005
Sb., kter˘m se stanoví národní seznam evropsky v˘znamn˘ch lokalit (EVL). Navrhované nafiízení vlády pfiedkládá
k doplnûní národního seznamu celkem 245 nov˘ch EVL.
Ve 29 pfiípadech dochází k velkému roz‰ífiení stávajících
EVL spolu se zmûnou kódu EVL, u 176 stávajících EVL
dochází ke zmûnû, aniÏ by do‰lo ke zmûnû kódu, pfiiãemÏ
zmûna je navrÏena ve smyslu doplnûní pfiedmûtu
ochrany, zmûny rozlohy EVL, zmûny navrÏené kategorie
zvlá‰tû chránûn˘ch území, pfiípadnû zmûny názvu EVL.
V pfiedkládaném nafiízení se navrhuje také 32 EVL k vyfiazení z národního seznamu, a to z dÛvodu zániku pfiedmûtu ochrany. Vzhledem k tomu, Ïe u tûchto lokalit existují z pohledu zemûdûlské v˘roby v˘razná omezení napfi.
v mnoÏství dusíku, doporuãujeme v‰em chovatelÛm, aby
si v rámci LPISu zkontrolovali, zda u jejich pozemkÛ
nedo‰lo k zmínûnému roz‰ífiení ãi zmûnû EVL. Souhrnn˘
pfiehled v‰ech karet nov˘ch a mûnûn˘ch EVL a pfiehledová tabulka v‰ech nov˘ch a mûnûn˘ch EVL s detailním
vypsáním zmûn jsou dostupné na webové adrese:
http://www.mzp.cz/natura/index.html
4
Ïe termín úhrady je do 31. bfiezna. Pokud
do tohoto data nebudou ãlenské poplatky
uhrazeny, vystavujete se nebezpeãí, Ïe
budete v souladu se stanovami ze svazu
vylouãeni.
V pfiípadû jak˘chkoliv nejasností kontaktujte sekretariát svazu, rádi vám
poskytneme potfiebné informace.
Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu
a plemenné knihy od 1. 12. 2008
Agrodelikates s. r. o., Tachov
Zemûdûlské druÏstvo OPA¤ANY, Stádlec
MILͤE COUNTRY SPORTS s. r. o., Tachov
ZEFA Levínská Ole‰nice a. s., Jilemnice
TomበPustka, Îenklava
Marie Marková, âastonín - Zachotín
IDANIA, spol. s. r. o., Îìár, Jesenice
Ing. Franti‰ek Bytel, Pancífi, Îelezná Ruda
SACH s. r. o., Vla‰im
Kukburg Capital a. s., Vonoklasy
DANIMPEX TRADE INTERNATIONAL s. r. o., Dolní Bousov
Jifií Lux, Vlkov, Litomy‰l
Jaroslav KofroÀ ml., Zbislav, Milevsko
SHOWA ELECTRONICS s. r. o., Srbeã
Kamil Indrák, Hodslavice, Nov˘ Jiãín
Farma Opatov s. r. o., Opatov v âechách
Zdenka Poláková, Dolní Libochová, StráÏek
Ing. Anna Marcinková, Dobfiejovice
Milu‰e Mikulenková, Îivotice u Nového Jiãína
Jaroslav Nûniãka, Janova Ves, Kaplice
FRB HIGHLAND s. r. o., Vinohrad, Ostrava, Stará Bûlá
EASTLAND, s. r. o., Radostná pod Kozákovem
Katefiina Grégrová, Topûlec, Písek
Ing. Martin Kouba, Îìár, Protivín
Aktivity âSCHMS 2008/2009
Prosinec
1. 12.
4. 12.
10. 12.
16. 12.
17. 12.
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰Èko)
schÛze ãlenÛ klubu Charolais (Hradi‰tko)
schÛze ãlenÛ klubu Blonde d’Aquitaine (Jimramovské Pavlovice)
Vánoãní v˘bor v restauraci Aston (Praha)
konference „Genetické zdroje“ + slavnostní otevfiení genetické banky v Hradi‰tku pod Medníkem
Dal‰í prosincové aktivity:
• Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2009
• Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uÏitkovosti
• âinnosti spojené s pfiípravou nové publikace „Masn˘ skot od A do Z“
• Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2009
Leden
5. 1.
7. 1.
13. 1.
23. 1.
27. 1.
29. 1.
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰Èko)
v˘stavní v˘bor – Brno (Malát, Kopeck˘, Kriegler)
fieditel se zúãastnil semináfie na téma léãiva v chovech hospodáfisk˘ch zvífiat (Skalsk˘ DvÛr)
schÛze ãlenÛ klubu Gasconne, Salers (Praha-Uhfiínûves)
schÛze ãlenÛ klubu Limousine (Buãick˘ Ml˘n)
fieditel se zúãastnil odborného semináfie „Co teì a co potom – ãeské zemûdûlství 2009 – 2015“ (Îìár nad Sázavou)
Dal‰í lednové aktivity:
• Publikování plemenn˘ch hodnot 12/2008
• âinnosti spojené s pfiípravou nové publikace „Masn˘ skot od A do Z“
• Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2009
• Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ pro rok 2009
Únor
2. 2.
3. 2.
4.– 5. 2.
1.– 4. 2.
18. 2.
19. 2.
19. 2.
24. 2.
25. 2.
jednání se zástupci Asociace chovatelÛ masn˘ch plemen o spolupráci (Malát, Kopeck˘)
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰Èko)
fieditel se zúãastnil semináfie pofiádaného Ministerstvem zemûdûlství na téma horsk˘ch a podhorsk˘ch oblastí (Kochánov)
v˘stavu a aukce v Perthu, náv‰tûva skotsk˘ch chovÛ (¤ehofiová)
v˘stavní v˘bor – Brno (Malát, Kopeck˘, Kriegler)
fieditel se zúãastnil jednání o problematice kontrol Cross compliance (âeská Lípa)
schÛze ãlenÛ klubu Galloway, Highland (Pfiední Zvonková)
jednání spoleãné zdravotní komise svazÛ chovatelÛ skotu (Hradi‰Èko)
schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰Èko)
Dal‰í únorové aktivity:
• âinnosti spojené s pfiípravou nové publikace „Masn˘ skot od A do Z“
• Zpracování podkladÛ pro vytvofiení V˘roãní zprávy âSCHMS za rok 2008 (Kopeck˘, Malát)
• Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2009
• âlánek „Masn˘ skot v roce 2008“ Agromagazín 2/2008 (¤ehofiová)
• Kontrola BOZP
• Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ pro rok 2009
5
Jarní aukce 2008 – naposledy v Perthu
Jana ¤ehofiová, âSCHMS
Ve dnech 2. a 3. února tohoto roku byla ve skotském Perthu naposledy k vidûní svûtovû proslulá
Aukce b˘kÛ („Perth Bull Sales“),
která se jako bûhem mnoha
posledních let, konala v Perthském zemûdûlském centru. V samotném mûstû se aukce uskuteãnila jiÏ po stopadesáté. Od fiíjna
2009 se draÏby b˘kÛ pfiesunou do
nov˘ch prostor, patfiících spoleãnosti United Auctions, leÏících
poblíÏ mûsta Stirling, 30 mil jihozápadnû od Perthu. Stirling není, co
se aukcí t˘ká, Ïádn˘m nováãkem,
má vybudovanou povûst. Je znám˘m prodejním místem, kde probíhají draÏby nûkolikrát roãnû.
Doposud se v‰ak specializoval spí‰e na men‰í hospodáfiská zvífiata,
zejména ovce. United Auctions se
do nûj z Perthu pfiesouvá z ekonomick˘ch dÛvodÛ – namísto stávajících dvou, bude mít jedno zrenovované draÏební místo.
VraÈme se ale do Perthu, do
míst, kde se nejedna událost
zapsala do chovatelské historie.
Aukci pfiedcházelo hodnocení zvífiat. Vût‰inu tvofiili zástupci plemene Abereen Angus, na které
jsme se soustfiedili i my, jako
náv‰tûvníci, a proto budu hovofiit
pfiedev‰ím o nich. Dal‰í plemena,
která mohli náv‰tûvníci vidût, byla
❒ Pomůcky k přípravě zvířat před
předvedením (foto: Jana Řehořová)
6
❒ Býk plemene shorthorn (foto: Jana Řehořová)
shorthorn, pÛvodní plemeno,
jehoÏ pÛvod se datuje do jihov˘chodní Anglie 18. století (dnes se
plemeno chová v anglicky mluvících zemích a JiÏní Americe), dále
bylo pfiítomno nûkolik zástupcÛ
plemen limousine, salers a blonde
d’Aquitaine, belgického modrého
a plemene luing, vzniklého zkfiíÏením plemen highland a shorthorn.
V˘stavní hala byla volnû pfiístupná, nevybíralo se Ïádné
vstupné. Vût‰inu z ní zabíraly
otevfiené kotce se zvífiaty. Stánky
s chovatelsk˘mi potfiebami by se
daly spoãítat na prstech jedné
ruky. Pro na‰ince byla pfiekvapivá
moÏnost volného pohybu v tûsné
blízkosti zvífiat. U vchodu visela
cedule, upozorÀující na vstup do
oblasti s dobytkem a na zv˘‰enou
pozornost, ale v‰e ostatní bylo na
náv‰tûvnících. Nebylo ãeho se
obávat, v‰echna zvífiata byla
velice krotká. Bylo moÏné si
zblízka prohlédnout pfiípravy
pfied nástupem do pfiedvadi‰tû,
které probíhaly pfiesnû, jak bylo
k vidûní na loÀském podzimním
kursu pofiádaném Angusskou
asociací, kde na‰e chovatelé dva
brit‰tí farmáfii uãili, jak pfiipravovat zvífiata na v˘stavy (více
v ãlánku „Uãíme se…“ ve Zpravo-
daji 4/2008). A nyní jsme mûli
moÏnost shlédnout v‰echny procedury doopravdy: mytí, foukání,
stfiíhání, tuÏení, sprejování kopyt
a pfiiãerÀování speciálním m˘dlem – jeden kus pûknûj‰í neÏ
druh˘ a v‰echny samozfiejmû
pfiedvádûné na ohlávce.
První den byli pfiedvedeni
a ohodnoceni angusské jalovice
a b˘ci. Jalovice se hodnotily ve
tfiech kategoriích, dohromady
v rozmezí 31 – 17 mûsícÛ a mlad‰í.
Celkovou ‰ampiónkou se stala
Craigisla Joyce F289, narozená
12.6.2006, po otci Jeremy Eric
z Bridgefootu (FBB.X3.23), která
byla následnû v aukci vydraÏená
za 3000 guinejí.
U b˘kÛ bylo rozdûlení do kategorií sloÏitûj‰í. B˘ci ve vûku 26 aÏ
17 mûsícÛ a mlad‰í byli rozdûleni
do 15ti tfiíd, z nichÏ vÏdy z pûti se
volil ‰ampión, tzn. senior ‰ampión (tfiída 1– , vûk 26–22 mûsícÛ),
‰ampión stfiední tfiídy (tfiída 6–10,
vûk 22–21 mûsícÛ) a junior ‰ampión (tfiída 11–15, vûk 20– 7 mûsícÛ
a mlad‰í). Ze stanoven˘ch tfiech
‰ampiónÛ byl vybrán ‰ampión
celkov˘, kter˘m se stal b˘k Ellin
Evermore G354, narozen˘ 13. 3.
2007, po otci Wedderlie Net Profit
E916.
Zajímavostí je, Ïe v kaÏdé tfiídû
❒ Poslední úpravy před vstupem
do koralu (foto: Jana Řehořová)
se pofiadí urãovalo do pátého
místa. ·ampión kategorie (senior,
stfiední tfiída, junior) se poté urãil
z tûch, ktefií obsadili první místa.
Spolu s ‰ampiónem (kategorie
i celkov˘m) se zároveÀ volil jeho
zástupce (tzv. „Reserve“).
Vítûzné kusy byly na místû ocenûny stuÏkami. Tent˘Ï den pfii
slavnostní veãefii, pofiádané místní Angusskou asociací, byly jejich
majitelÛm pfiedány poháry, které
jsou v‰ak „putovní“ a musí b˘t
tedy dle tradice navráceny, a to
pfied 1. lednem 2010.
Odpoledne po probûhlém hodnocení pfii‰la dle programu na
fiadu draÏba jalovic a nehodnoce-
n˘ch prvotelek s telaty. Nejvy‰‰í
cenu v hromadném prodeji jalovic (6000 guinejí) dali kupci za 10ti
mûsíãní Devron Elize H232, po
otci Young Dale Dudley 26M,
vítûzku ve své tfiídû (jalovice ve
vûku 17 mûsícÛ a mlad‰í). Z kategorie prvotelek vynesla majiteli
nejvíce penûz (7500 guinejí) dvouletá Wedderlie Karossa F315 (po
otci Aynho Rossiter Eric B125)
s b˘ãkem narozen˘m 19.8.2008
(po otci Wedderlie Black Beau
F248).
Druh˘ den ráno jsme se pfii‰li
podívat netrpûlivû oãekávanou
aukci anguss˘ch b˘kÛ, kvÛli které
sem váÏila cestu vût‰ina pfiítomn˘ch.
Nabízeno bylo cekem 242 b˘kÛ
ve stáfií 12 aÏ 24 mûsícÛ. DraÏilo se
symbolicky v guinejích, které jsou
smûnn˘m kursem témûfi shodné
s librami, bûÏn˘m britsk˘m platidlem (1 guineje = 1,05 libry). Vyvolávací ceny zaãínaly u vût‰iny
b˘kÛ na 1000 guinejí, coÏ je pfii
souãasném kursu kolem 30 000
Kã. U b˘kÛ, ktefií získali pfiedchozí
den ocenûní, se zaãínalo na 1500
guinejích. PrÛbûh samotné draÏ-
❒ Všechny kusy byly předvedeny
na ohlávce (foto: Jana Řehořová)
by byl velice dynamick˘ a pro
nûkoho, kdo se úãastnil poprvé
(jako tfieba já) se jednalo o velice
zajímav˘ a netradiãní záÏitek.
DraÏba jednoho kusu trvala, pro
pfiedstavu, v prÛmûru minutu
a pÛl. Aukãní halu lze popsat jako
divadlo se stupÀovit˘m pÛlkruhov˘m hledi‰tûm. V‰echna místa
byla do posledního obsazena,
a kdo se neve‰el, stál pfied uliãkou, kterou vcházeli b˘ci do pfiedvadi‰tû. Pfiítomno mohlo b˘t více
neÏ 600 lidí. Plácaãky, na které
jsme u nás zvyklí, se zde nepouÏívaly. Kupci se museli pfied aukcí
pouze zaregistrovat. Navy‰ování
cen probíhalo tak, Ïe zájemce
❒ Šampion střední třídy – býk Lockerly Legolas G850, který byl vydražen za nejvyšší cenu: 24 000 guinejí
(foto: Jana Řehořová)
7
❒ Krmné směsi (foto: Jana Řehořová)
pouze zvedl ruku a nav˘‰il tak
ãástku o 100, u lep‰ích b˘kÛ o 200
guinejí (nûkdy i o více, dle dohody). Ceny b˘kÛ se pohybovaly
od 2000 do 13 000 guinejí. Nad 20
000 se ceny vy‰plhaly vyjímeãnû.
Pokud se cena nedostala na minimálnû 2000 guinejí, majitel draÏeného b˘ka, kter˘ stál po dobu
jeho prodeje v blízkosti draÏitele,
prodej odmítl a b˘k se vrátil
domÛ.
Pro ãeského diváka bylo zajímavé vidût, v jak malém poãtu
zde byli zastoupeni ãervení zástupci plemene AA a pokud ano,
tak za jak nízké ceny byli vydraÏeni (pokud tedy vÛbec). Priority
zdej‰ích kupcÛ byly zfiejmé – klasická ãerná zvífiata.
Nejvy‰‰í ãástku byl kupec ochoten dát za 21 mûsícÛ starého b˘ka
jménem Lockerly Legolas G850
(po otci Idveis Euris B112), kter˘
se stal ‰ampiónem stfiední tfiídy,
a to 24 000 guinejí (760 000 Kã).
Dvoulet˘ b˘k Ellin Evermore
❒ Aukce jalovic (foto: Jana Řehořová)
8
G354, kter˘ získal ocenûní senior
‰ampion a nejvy‰‰í titul celkov˘
‰ampion byl z aukce staÏen,
neboÈ majitelÛm se zdálo nabízen˘ch 12 000 guinejí (380 000 Kã)
málo. V sále na chvíli vzniknul
rozruch, ale vlastník vyuÏil svého
práva a nedlouho po aukci uÏ
mûl b˘k nového majitele, kter˘
za nûj sloÏil 16 000 guinejí (pfies
500 000 Kã).
Aãkoli v leto‰ním roce nepadnul
rekord v nejv˘‰e zaplacené
ãástce, vysoké nabídky ‰lechtitelÛ
i komerãních kupcÛ vytvofiily nov˘ rekord v prÛmûrné cenû, za
kterou se angu‰tí b˘ci na jarní
v˘stavû v Perthu prodávali. Sedmimístné cifry a 42 cen na úrovni
5000 guinejí a více posunuli prÛmûr na 4921 liber za 129 b˘kÛ
ve srovnání s 4104 librami za 152
b˘kÛ prodan˘ch v loÀském roce
a pfiedchozím rekordem 4357
liber za 141 b˘kÛ prodan˘ch
v roce 2007. S leto‰ním poãtem 51
neprodan˘ch b˘kÛ, byla úspû‰nost prodejÛ vy‰‰í neÏ 70 %.
Aukce trvala ãtyfii hodiny a pozornost kupcÛ byla po celou
dobu stejná; vy‰‰í cifry padaly ve
druhé ãásti, kdy se nabízeli mlad‰í
b˘ci lep‰í kvality. Statní, dobfie
stavûní b˘ci se prodávali snadno
a komerãní kupci byli ochotní jít
aÏ na cenu 9000 guinejí za nejlep‰í
kusy.
Na závûr pfiiná‰íme hodnocení
dvou v˘znamn˘ch osobností.
❒ Anguský býk Lidnertis Evulse prodaný
v Perthu v roce 1963 za rekordních
63 000 liber (foto: Jana Řehořová)
❒ Aukce býků (foto: Jana Řehořová)
Nov˘ president Skotské angusské asociace William McLaren se
nechal sly‰et, Ïe obû strany – ‰lechtitelé i komerãní kupci zaplatili
pûkné peníze za pûkné b˘ky.
„Vysoká úspû‰nost prodejÛ mluví
sama za sebe“, fiekl McLaren.
„Bylo mnoho seriózních kupcÛ,
hledajících dobrého b˘ka a siln˘
komerãní tlak dostal v‰echny
v˘borné b˘ky ke sv˘m cenov˘m
hranicím.“
DraÏitel, David Leggat, v˘konn˘
pfiedseda spoleãnosti United Auctions, pochválil celkovou kvalitu
b˘kÛ, která byla podle nûj nejlep‰í, jakou kdy v Perthu vidûl:
„âetné zastoupení bylo jak na
stranû poptávky, tak nabídky –
mnoho zájemcÛm o koupi kvalitního b˘ka na stranû jedné odpovídal velk˘ poãet dobr˘ch zvífiat na
stranû druhé.“ Chovatelé podle
nûj skvûle prezentovali svá zvífiata
a zaslouÏenou odmûnou jim za
úsilí vyvinuté pro zlep‰ení svého
dobytka byla ve vût‰inû pfiípadÛ
úspû‰ná draÏba.
Perthská v˘stava a aukce tedy
ani naposledy nezklamaly. Rozlouãení probûhlo na vysoké
úrovni, bude na co vzpomínat.
Vûfiíme, Ïe pokraãování ve Stirlingu naváÏe na dlouholetou tradici a pfiinese zároveÀ nov˘
rozmûr.
Asociace chovatelÛ riggit gallowayÛ
Jeho královské Veliãenstvo princ
z Walesu laskavû vûnoval svou podporu oÏivení prastaré odnoÏi plemene galloway. Kdysi bûÏn˘ barevn˘ ráz plemene galloway – riggit,
jak jistû mnoho z vás ví, témûfi
vymizel v dÛsledku chovu moderních plemen skotu. To se zmûnilo
se vznikem spoleãnosti chovatelÛ
riggit galloway (Riggit Galloway
Cattle Society), která byla zaloÏena
za úãelem záchrany a propagace
tohoto rázu.
Aãkoliv riggit galloway má mnoho vlastností spoleãn˘ch s bûÏn˘mi gallowayi, je od nich velmi
snadno rozeznateln˘ díky pozoruhodnému bílému pruhu na zádech.
Podle tajemníka spoleãnosti
Antona Coakera byl tento barevn˘
ráz kdysi dobfie zdokumentován
v rámci skotsk˘ch bezroh˘ch plemen, ale na konci 19. století se
zaãal rychle vytrácet. Tento trend
byl ãásteãnû zpÛsoben obchodem,
kter˘ vyÏadoval rovnomûrnû zbarvená zvífiata. Z této preference
vznikala plá‰Èovû ãernû zbarvená
ãistokrevná telata na úkor zvífiat
zbarvení riggit.
Návrat do minulosti
Po nûkolik dekád se „riggiti“ objevovali pouze pfiíleÏitostnû jako v˘sledek vzájemné kombinace rustikálních linií gallowayÛ. âasto se tak stalo po pfiipáfiení plá‰Èovû ãerného
b˘ka na bílé krávy z urãit˘ch linií. Telata se zbarvením riggit byla ve stádû
ponechána jen zfiídkakdy, neboÈ jednodu‰e nebyla „vhodnou formou“.
Na‰tûstí se bûhem 80. let minulého století skupina skotsk˘ch chovatelÛ masného skotu rozhodla ráz
riggit udrÏet a chovat jej v ãistokrevné formû. Jeden ãlen této skupiny, prezident spoleãnosti John
Corrie, fiíká: „Bylo to privilegium
stát se nástrojem pfii záchranû riggit gallowayÛ a je fantastické, Ïe
pfiibylo i nûkolik nov˘ch chovatelÛ
tohoto barevného rázu“.
Malá skupina pfiíznivcÛ, ktefií se
setkali po aukci b˘kÛ v Castle Douglas v fiíjnu roku 2006, podnítila vznik
asociace, která mûla svou zahajovací schÛzi v únoru 2007. Chovatelé
a nad‰enci pfiijeli ze vzdálen˘ch
míst, napfi. ze Západního Cornwallu,
Skotska, Midlandu, ãi New Forestu.
Pocta
Nato byla asociaci udûlena veliká
pocta, neboÈ si ji vzalo pod patronát
Jeho Veliãenstvo princ z Walesu.
Je znám zájem Jeho královského
Veliãenstva o chov unikátních
pÛvodních plemen a o extenzivní
produkãní systémy, které jsou
bûÏné pro vût‰inu chovatelÛ gallowayÛ. Podpora nabídnutá Jeho
královskou V˘sostí povzbudila
ãleny asociace k dal‰í práci.
Anne Bell, chovatelka ze Southwicku a registraãní tajemnice,
zaãala v létû 2007 zaznamenávat
pÛvod skotu chovaného v 80.
letech minulého století jako základ
pro plemennou knihu. Tato dáma
také horlivû stopuje nezaznamenaná zvífiata a chovatele, ktefií
doposud nebyli kontaktováni.
âerstvá krev
Bylo sledováno nûkolik chovÛ,
které získaly novou krev pfiipu‰tûním b˘kÛ riggit na bûÏnû zbarvené
krávy. Toto sledování provádûl
John Hodge, kterého dobfie znají
chovatelé bíl˘ch a belted gallowayÛ. John fiíká: „Mohu vás ujistit,
Ïe jsme selekci neprovádûli pouze
na základû perfektního zbarvení
zvífiat, ale dÛleÏit˘ byl i v˘born˘
typ, protoÏe gallowayové by mûli
vÏdy b˘t schopni prospívat
v extenzivních podmínkách.“
A koneãnû z riggit gallowayÛ se
získávají skvûlé jateãné trupy.
Chovatel Tim Oliver z Great
Whittingtonu v Northumberlandu, kter˘ maso gallowayÛ prodává, fiíká: „Zjistili jsme, Ïe poraÏení gallowayové jsou velmi
kvalitní. Jejich chov je snadn˘
a u fiezníkÛ jsou oblíbení.“
OÏivení plemene
Tak, jak se ‰ífií zprávy o tomto
barevném rázu plemene galloway,
zaãínají chovatelé z celého svûta
(napfi. z USA, Kanady, Evropy,
Nového Zélandu a Brazílie) asociaci kontaktovat. Nûktefií hledají
dal‰í chovy riggitÛ a pobídli také
inseminaãní stanice k pouÏívání
britsk˘ch b˘kÛ. Jin˘m daly jejich
bílé „gallowayky“ telata se zbarvením riggit a oni neznají nikoho,
komu by se stalo to samé.
Dal‰í informace o tomto barevném rázu jsou k dispozici napfi. na
webov˘ch stránkách asociace:
www.riggitgallowaycattlesociety.co.uk
Z ãasopisu Beef Farmer, vydávaného Národní asociací masného
skotu ve Velké Británii pfieloÏila
Ing. Zuzana Biniová.
9
Principy v˘bûru selekãních znakÛ
Odhady plemenn˘ch hodnot mohou pfiicházet a mohou pokroãit,
ale DNA zÛstane navÏdy...
Cíle komerãního chovu masného skotu jsou jednoduché.
Rozhodnete, které vlastnosti zvífiat jsou nejdÛleÏitûj‰í k dosaÏení
zisku z prodeje va‰eho produktu.
Vyberete kvalitní zvífiata a pfiipafiujete je navzájem v oãekávání, Ïe
z reprodukce vzejdou nové genetické kombinace, které vám vÏdy
pfiinesou a trochu vylep‰í to, na
co jste zamûfieni.
Vskutku jednoduché aÏ do chvíle, kdy si uvûdomíte, Ïe existuje
pár komplikujících faktorÛ, jako
jsou snadnost (nebo obtíÏnost)
mûfiení znakÛ, koeficient jejich
dûdivosti (heritabilita), mnoÏství
existujících variant a v neposlední
fiadû je zde otázka, jestli dnes
hodnocené vlastnosti budou stejnû v˘znamné i za pár let. Existuje
mnoho vlastností, které mají vliv
na uÏitkovost zvífiat, takÏe musíte
uváÏit mnoho, ãasto i protichÛdn˘ch, chovn˘ch cílÛ.
Základní podstata je v‰ak nemûnná, aÈ uÏ pouÏijete jakoukoliv
metodiku. Proto tedy „DNA zÛstane navÏdy“ v podtitulku ãlánku.
Nicménû metody se obmûÀují
a zmûny postupují tak, jak se nové
poznatky a prostfiedky stávají
dostupn˘mi – a proto „...odhady
plemenn˘ch hodnot mohou pfiicházet a mohou pokroãit“.
Podstata
Graf ã. 1 pfiedstavuje populaci
skotu, ve které byla sledovaná
vlastnost spolehlivû zmûfiena, zde
jde o rÛst. Jeho dûdivost je vysoká,
mûfiení lze opakovat a váÏení zvífiat
je relativnû levná záleÏitost – pfiímá
vlastnost, na kterou selektovat.
V˘bûrem nejlep‰ích zvífiat z populace a jejich vzájemn˘m pfiipafiováním mÛÏe chovatel získat
novou generaci, která bude mít
stejnou prÛmûrnou plemennou
hodnotu jako byl prÛmûr rodiãÛ.
Ale protoÏe geny pro rÛst (a ve
skuteãnosti v‰echny geny) musejí
v procesu miózy (tvorby vajíãek
a spermií) podstoupit rekombinaci (jsou promíchány), jejíÏ v˘sledkem je genetická jedineãnost,
10
Graf č. 1 – Genetický nárůst v odhadovaných plemenných hodnotách porodní hmotnosti
a hmotnost ve 400 dnech pro hlavní plemena skotu chovaná ve VB
je polovina nové generace lep‰í
neÏ prÛmûr rodiãÛ – nûktefií
jedinci více neÏ druzí.
Opakováním tohoto procesu
v po sobû jdoucích generacích
mÛÏete získat genetick˘ pokrok
a to je to, co dûláme u skotu po
staletí. Graf ã. 2 znázorÀuje rÛst
hmotnosti ve 400 dnech u hlavních masn˘ch plemen chovan˘ch
ve Velké Británii.
Graf č. 2 – Rodičovská selekce
a genetický vývoj
Mûfiení znakÛ
V posledních 40 letech se sledované znaky mûfiené v rámci oficiálních programÛ kupodivu
nezmûnily, coÏ odráÏí jejich
v˘znam u masného skotu. Sledování snadnosti telení, mûfiení pfiírÛstkÛ hmotnosti, tukové vrstvy
a osvalení je stále dÛleÏité. Chovatelé také odjakÏiva selektují na
uÏitkové vlastnosti, které nejsou
souãástí oficiálního selekãního
programu. Velmi dobr˘mi pfiíklady tûchto vlastností jsou napfiíklad chodivost a ovladatelnost. Se
zaãínajícím vlivem molekulární
genetiky se dostává toto odvûtví
na pokraj moÏnosti uvaÏování
o sledování dal‰ích vlastností.
ZpÛsoby mûfiení uÏitkovosti se
berou a stfiídají tak, jak se s dobou
mûní metody a ceny. V˘krmnost
byla, a stále je, ekomonicky v˘znamn˘m znakem pro masnou
produkci. Tento znak se mûfiil
v centrálních testaãních stanicích
b˘kÛ. Av‰ak po seãtení nákladÛ
na toto mûfiení se zisk nezdál
srovnateln˘m s vynaloÏenou
prací, takÏe se od tohoto mûfiení
upustilo.
V budoucnu se znaky, jejichÏ
mûfiení nyní povaÏujeme za
nemoÏné nebo pfiíli‰ drahé,
mohou stát ekonomicky natolik
v˘znamn˘mi, Ïe budou zahrnuty
Tabulka č. 1 – Systémy pro selekci vícečetných znaků
Rok
1985
1990
1995
2000
2005
2010
2015
2020
2025
2030
Znaky
Index osvalení
Hodnota osvalení
Hodnota pro telení
Maternální hodnota
Odolnost vÛãi nemocem
Markerová selekce
Genomová selekce
do oficiálních selekãních programÛ. V˘voj v oblasti genov˘ch
markerÛ mÛÏe umoÏnit v souãasnosti nerealizovatelnou selekci,
napfiíklad na odolnost k chorobám nebo na konzumní kvalitu
hovûzího masa. Je nezbytné si
uvûdomit, Ïe na zaãátku ‰lechtitelského programu je velmi dÛleÏitá hloubka záznamÛ (v souãasnosti se pouÏívá pedigree)
o vlastnostech, aby mûl tento
program nûjak˘ v˘znam. Musí b˘t
pevnû stanoven vztah mezi genov˘mi markery a samotn˘mi vlastnostmi. Poté mÛÏe b˘t selekce
provádûna na základû markerÛ
pfiesnûji neÏ na základû mûfien˘ch
vlastností.
O následující vlastnosti je dlouhodob˘ zájem ze strany komerãních chovatelÛ a jsou pravdûpodobnû vysoko na seznamu vlastností, které si pfiejí selektovat.
Jde o:
• Konzumní kvalitu hovûzího
masa zahrnující kfiehkost,
‰Èavnatost a chuÈ.
• Odolnost k chorobám a celkové zlep‰ení imunity; vãetnû
rezistence k parazitárním infekcím, virov˘m a bakteriálním
onemocnûním.
• Plodnost b˘kÛ a krav
• V˘krmnost – poÏaduje se
zejména sníÏení produkce
metanu
• Îivotaschopnost telat
• Ovladatelnost
Nûkteré z nich, pokud ne
v‰echny, by jistû mohly b˘t selektovány pomocí selekce na
kvantitativní znaky, av‰ak náklady
na tuto selekci by byly ohromné
anebo by zabrala pfiíli‰ mnoho
ãasu. Jde o to, Ïe sloÏitá selekce
má mít ekonomick˘ pfiínos
a mÛÏe-li b˘t nalezena cenovû
pfiíznivá metoda, pak je získaná
hodnota pfiínosem.
Sluãování dat
Genetick˘ pokrok dosaÏen˘
souãasnû u fiady vlastností jasnû
dokazuje existenci vztahÛ mezi
vlastnostmi, které jsou v negativní korelaci. U masného skotu je
jednoduch˘m pfiíkladem napfiíklad selekce na rychlej‰í rÛst,
která zároveÀ zpÛsobuje zv˘‰ení
porodní hmotnosti telat, v jejímÏ
dÛsledku nastávají obtíÏnûj‰í
porody. K v˘voji tûchto vztahÛ jiÏ
po fiadu let pfiispívá ekonomicky
váÏen˘ index. Tabulka ã. 1 znázorÀuje historick˘ a plánovan˘ v˘voj
pfiístupu k indexÛm. Je dÛleÏité,
Ïe i v pfiípadû markerové selekce
nebo genomové selekce, bude
nezbytné vyuÏít nûkteré formy
indexÛ – jak jinak byste mohli
dosáhnout vyváÏeného pokroku
u rÛzn˘ch vlastností?
Je dÛleÏité poznamenat, Ïe
souãasn˘ a budoucí pfiístup se
ãásteãnû pfiekr˘vají. Selekce pomocí markerÛ se nejspí‰e vyuÏívá
v souvislosti s kvantitativními pfiístupy jiÏ mnoho let a souãasnû je
vyvíjena nová technika. Schopnost manipulace s velk˘m mnoÏstvím potenciálnû uÏiteãn˘ch dat
s sebou pfiiná‰í moÏnost odhalení
nov˘ch poznatkÛ, které umoÏní
selekci na více znakÛ ve vût‰í
mífie, neÏ bylo moÏné dfiíve.
Odhady plemenn˘ch hodnot, jak
je známe dnes, se mohou zmûnit
v souvislosti s vyuÏitím markerov˘ch informací pfiesnûj‰ích neÏ
kvantitativní data. Plemenná hodnota pak bude souhrnem vlastností ovlivnûn˘ch mnoha geny,
stejnû jako je ekonomick˘ index
ekonomick˘m souhrnem.
Bylo by moudré zdÛraznit hranice markerovû provádûné selekce pfiedtím, neÏ toto téma
opustíme. V blízké budoucnosti
budou markery objasÀovat pouze
omezené mnoÏství rozdílÛ mezi
zvífiaty – to se mÛÏe zmûnit, ale je
o‰idné pfiedpovídat jak rychle.
Úãinky markerÛ jsou u kaÏdého
plemene jiné a pravdûpodobnû
jsou také ovlivnûné prostfiedím,
takÏe je zde obrovské mnoÏství
práce, kterou bude nutno vykonat, neÏ se markery zaãnou skuteãnû vyuÏívat. Náklady na tuto
práci budou limitovány moÏností
jejich praktického vyuÏití.
Budoucnost
Terén (doslovnû i metaforicky)
pro britskou masnou produkci se
v uplynul˘ch dvaceti letech
nezmûnil tak rychle, jak se tomu
dûje dnes. Svûtov˘ nedostatek
obilovin a mléãn˘ch produktÛ
zmûní vyuÏití zemûdûlské pÛdy
v zájmu dosaÏení co nejvût‰ích
ziskÛ. Produkce skleníkov˘ch plynÛ masn˘m skotem se dostane
pod kontrolu a dál se bude zkoumat pfiínos hovûzího masa ve
zdravé v˘Ïivû. Souãasná návratnost z produkce hovûzího masa
není dostateãná na udrÏení expanze prÛmyslu, takÏe vznikne
tlak na sniÏování mzdov˘ch
nákladÛ.
Na co byste mûli ‰lechtit v takovéto perspektivû? Potfiebujeme
zvífiata, která budou rychle rÛst,
vyÏadovat minimální péãi, produkovat ménû metanu a v˘sledn˘m
produktem bude hovûzí maso
s lep‰ími nutriãními vlastnostmi.
Av‰ak realizace tûchto cílÛ je
velmi sloÏitá.
Nicménû dnes jiÏ máme nástroje, se kter˘mi se mÛÏeme
pustit do fie‰ení této problematiky. Existující BLUP animal model
bude uÏiteãn˘ je‰tû mnoho dal‰ích let, ale s pfiísunem informací
z genetick˘ch testÛ bude jeho
v˘znam klesat.
V souãasnosti dostupné testy
zaloÏené na genetick˘ch marke-
11
rech mohou pomoci pfii selekci
masného skotu na:
• Mramorování masa
• Kfiehkost masa
• V˘krmnost
• Genetickou bezrohost
• Eliminaci zvífiat opakovanû
infikovan˘ch BVD
• Barvu zvífiat
• Mléãnost krav
• Osvalení
• Jateãnou v˘tûÏnost
• V˘‰ku podkoÏního tuku v oblasti hfibetu
V budoucnu se tento v˘ãet roz‰ífií a Ïivotnímu prostfiedí by prospûlo mûfiení:
• Rezistence (odolnosti) k eko-
nomicky v˘znamn˘m chorobám, napfi. mastitidy, pneumonie
• Produkce metanu zaÏíváním –
zejména u pasen˘ch zvífiat
• Esenciálních mastn˘ch kyselin
(omega-3 a omega-6)
S rostoucím mnoÏstvím dat je
potfieba jejich rozdûlení vût‰í, neÏ
kdykoliv pfiedtím. Nesmíme zapomínat, Ïe existuje také poptávka
po „nízkouhlíkovém dobytku“
a po vysoce kvalitním hovûzím
mase. Obchod musí b˘t dostateãnû v˘nosn˘, aby podpofiil ve‰kerou vydanou námahu na vy‰lechtûní „super“ b˘kÛ.
MoÏná je odpovûì ve fenotypu.
Se zlevÀovním genotypizace, musí b˘t fenotypizace dûlána efektivnû. Jedním pfiístupem je pouÏití velmi omezeného mûfiení
v nûkolika elitních chovech, které
jsou úzce napojeny na komerãní
chovné programy. Tato získané
informace mohou pomoci objevit
a roztfiídit markery, ale také
zavést genomickou selekci. V pfiípadû potfieby jiné struktury
odvûtví je to v‰ak zcela jin˘
pfiíbûh…
Z ãasopisu Beef Farmer,
vydávaného Národní asociací
masného skotu ve Velké Británii
pfieloÏila Ing. Zuzana Biniová
Distribuce veterinárních léãiv „v rukou chovatelÛ“
âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s. je, jak z názvu i vlastnické struktury vypl˘vá, chovatelskou organizací. Souãasná sloÏitá situace v chovatelském sektoru nutí v‰echny zúãastnûné
subjekty hledat nové cesty k dosahování alespoÀ minimální rentability tohoto oboru. âMSCH,
a.s se tedy snaÏí pruÏnû reagovat na potfieby sv˘ch akcionáfiÛ a pfiichází s nabídkou nov˘ch sluÏeb pro chovatele. Jednou z takov˘ch aktivit, která je odpovûdí na aktuální poptávku chovatelÛ, je distribuce veterinárních léãiv˘ch pfiípravkÛ. Provozování této ãinnosti bylo spoleãnosti schváleno Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátÛ a léãiv v Brnû povolením ã. 224/2008/RDI vydaného dne 1. 7. 2008.
Distribuãní sklad veterinárních léãiv byl vybudován na pracovi‰ti âMSCH, a. s. v Hradi‰tku a nabízí ucelen˘
sortiment veterinárních léãiv˘ch pfiípravkÛ pfiedev‰ím pro chovatele hospodáfisk˘ch zvífiat. Novinkou, kterou
umoÏnila novelizace legislativy, je pfiímé zapojení chovatele do obchodu s veterinárními léãivy. To umoÏÀuje trojstranná smlouva mezi distributorem, chovatelem a jeho veterinárním lékafiem (úplné znûní je k dispozici na
internetové adrese: http://www.cmsch.cz/docs/vl_trojstranna_dohoda.pdf). Chovatel se díky této smlouvû stává
pfiím˘m plátcem veterinárních léãiv˘ch pfiípravkÛ, pfiiãemÏ jsou samozfiejmû dodrÏeny ve‰keré legislativní podmínky na jejich distribuci. V praxi to znamená, Ïe objednávku veterinárních léãiv zajistí veterinární lékafi chovatele, pfiiãemÏ vÏdy uvede pro koho objednává, místo dodávky a osobu povûfienou k pfievzetí dodávky. Distribuci
léãiv na místo dodávky zajistí distribuãní sklad âMSCH, a. s. vlastními vozy s fiízen˘m teplotním reÏimem.
Distribuce veterinárních léãiv zaji‰Èovaná distribuãním skladem veterinárních léãiv âeskomoravské spoleãnosti
chovatelÛ, a. s. se tak stává novou sluÏbou pro chovatele, kter˘ má moÏnost se do urãité míry podílet, spolu se sv˘m
veterinárním lékafiem, na optimalizaci a regulaci vyuÏívání léãiv˘ch pfiípravkÛ ve svém chovu. Chovatel, jemuÏ díky
fakturovan˘m léãivÛm bude umoÏnûna pfiímá kontrola objemu spotfiebovan˘ch léãiv, bude pravdûpodobnû chtít po
svém veterinárním lékafii, kter˘ jiÏ nebude finanãnû zainteresován na objemu prodeje léãiv˘ch pfiípravkÛ, aby hledal
cesty minimalizace spotfieby léãiv napfi. i prostfiednictvím propracovaného systému preventivních opatfiení v jeho
chovu. Obchod s veterinárními léãiv˘mi pfiípravky bude âeskomoravskou spoleãností chovatelÛ, a. s. provozován otevfienû, dle jasn˘ch pravidel, kdy napfi. mnoÏstevní bonusy získané distribuãním skladem budou následnû poskytovány
i odbûratelÛm, samozfiejmû v závislosti na velikosti jejich individuálního podílu na získaném bonusu. Tento postup
zajistí zákazníkÛm distribuãního skladu âMSCH, a.s. pfiístup k takov˘m cenov˘m úrovním, kter˘ch by vlastním, individuálním objemem odbûru nemûli moÏnost docílit.
Vzhledem k pravidlÛm, která platí pro propagaci a vefiejnou nabídku veterinárních léãiv, je ceník sortimentu nabízeného
distribuãním skladem âMSCH, a.s. k dispozici pouze na vyÏádání na e-mailové adrese [email protected]. Zájemce ode‰le
na zmínûn˘ e-mail svÛj poÏadavek na zaslání ceníku, v nûmÏ uvede název a adresu podniku, kontaktní osobu, telefonní
a e-mailové spojení, na které má b˘t aktuální ceník odeslán. Ceník obdrÏí v elektronické podobû (soubor Microsoft Excel,
popfi. na vyÏádání soubor Microsoft Word).
Vlastní distribuce veterinárních léãiv˘ch prostfiedkÛ mÛÏe b˘t zapoãata aÏ po podpisu trojstranné smlouvy v‰emi
subjekty. První dodávky léãiv budou realizovány nejpozdûji do 14 dnÛ po vyfiízení smluvních formalit.
Ing. Petr Pytloun, Ph.D.
vedoucí odboru obchodu
âMSCH, a.s.
12
Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské
techniky Brno 2009
Ing. Pavel Kriegler, âSCHMS
Je‰tû jsme se pofiádnû nevzpamatovali z posledního v˘stavního maratónu v Pfierovû a Cunkovû pfii pfiíleÏitosti charolaiského kongresu, a uÏ je to tady
zase – pfiíprava dal‰í velké akce,
jakou bezesporu tato v˘stava
bude.
Historicky navazuje na tradiãní
v˘stavy v Pfierovû, které byly
kaÏdé dva roky v kvûtnu pofiádány na místním v˘stavi‰ti. Ale
protoÏe Ïivot nese zmûny, tak
i tradice se ne vÏdy podafií
trvale udrÏet. KvÛli ztrátû
parkovacích ploch se
vlastník v˘stavi‰tû rozhodl areál prodat,
a proto bylo tfieba
najít náhradní variantu, jak zachovat moÏnost
pofiádat
na
Moravû velkou zemûdûlskou v˘stavu, tradiãnû
zamûfienou
hlavnû na hospodáfiská zvífiata. Této v˘zvy
se se zájmem ujal
nov˘ pofiadatel – Veletrhy Brno a.s. , kter˘
dfiíve zaji‰Èoval servisní
ãást
v˘stavy
v Pfierovû. Proto bylo
rozhodnuto, Ïe v leto‰ním roce budou Veletrhy
pofiádat v˘stavu zvífiat na brnûnském v˘stavi‰ti. Tentokrát to
bude v termínu 25. aÏ 28. ãervna
a soubûÏnû budou probíhat
mezinárodní v˘stavy psÛ a koãek Intercanis a Interfelis. Toto
zajímavé spojení jistû pfiitáhne
do Brna desítky tisíc lidí. Je
pravda, Ïe ãást náv‰tûvníkÛ
i vystavovatelÛ smutnû vzpomíná na takovou „rodinnou“
atmosféru pfierovské v˘stavy,
která vÏdy pfiilákala velké mnoÏství náv‰tûvníkÛ jak z odborné
vefiejnosti, tak i obyãejné zájemce o zvífiata a Ïivot na venkovû, ale zase Brno pfiinese nové
zajímavé moÏnosti – nûkolikanásobnû vût‰í kapacity v˘stavních
ploch, ustájení v‰ech zvífiat
v pavilonech, velk˘ poãet parko-
vacích míst a obvykl˘ vysok˘
standard, na jak˘ jsme zvyklí
tfieba z TECHAGRA.
NበSvaz má, tak jako na jin˘ch
akcích, moÏnost spolupodílet se
na pfiípravû a organizaci této
v˘stavy, ãehoÏ je z rozhodnutí
v˘boru vyuÏito a tato akce
dostává oficiálnû punc ·ampionátu masného skotu. Ale v˘stava
musí b˘t v prvé fiadû obsazena
dostateãn˘m poãtem kvalitnû
pfiipraven˘ch zvífiat, aby bylo co
ukázat. Pavilon, kter˘ byl pro
skot vybrán, má rozlohu více neÏ
7000 m2. Pfiedpokládá se, Ïe dvû
tfietiny z plánovan˘ch 150 ks
vystaven˘ch masn˘ch zvífiat
bude vaznû ustájeno a bude
hodnoceno a pfiedvádûno na
ohlávce, zbytek bude ustájen
v kotcích. Tato zvífiata by pak
hodnocena nebyla. Chovatelé
„charolákÛ“ loni v srpnu pfiedvedli, Ïe kdyÏ se opravdu chce,
tak vodit zvífiata masn˘ch plemen je moÏné, tak jako na ostatních zahraniãních v˘stavách,
a proto tato akce je velkou
v˘zvou i pro ostatní plemena.
Pokud se t˘ká organizace, tak
podmínkou je úãast zvífiat
z chovÛ prost˘ch IBR. Dopravu
a zdravotní zkou‰ky hradí chovateli organizátor, jednotlivé dopravce budeme pomáhat zaji‰-
Èovat, aby doprava zvífiat byla
plynulá a efektivní. Pfiedpokládá
se, Ïe chovatel si sám zajistí
bûÏné chovatelské pomÛcky
jako jsou koleãka, metly, kbelíky,
ohlávky apod. O‰etfiovatelé,
ktefií budou chtít strávit cel˘
pobyt v blízkosti sv˘ch zvífiat,
budou mít moÏnost ubytovat se
pfiímo v areálu vãetnû zaji‰tûného obãerstvení, pro ostatní
bude zaji‰tûno ubytování na
vysoko‰kolsk˘ch kolejích nedaleko v˘stavi‰tû. Zvífiata budou po
celou dobu pobytu na v˘stavi‰ti
pod
veterinárním
dozorem
a budou také poji‰tûna.
Tyto organizaãní záleÏitosti pí‰u s pfiedstihem
proto, aby pfiípadní dal‰í
zájemci, ktefií se dfiíve
nezúãastÀovali
v˘stav,
mûli pfiedstavu, jak tato
stránka b˘vá zaji‰tûna
a mohli se rozhodnout
svoje zvífiata pfiedstavit
na vefiejnosti. No a ti,
ktefií uÏ s vystavováním
zku‰enosti mají, tak byli
uji‰tûni, Ïe podmínky
budou opût zaji‰tûny na
takové úrovni, na jakou
jsou zvyklí z jin˘ch v˘stav.
Vím, v dne‰ní dobû, kdy
v‰udypfiítomn˘m slovem je
ekonomická
krize,
ceny
komodit jsou na nízké aÏ tragické úrovni, zavádí se kontroly
cross compliance a bÛhví co
je‰tû, budou mít chovatelé pocit,
Ïe vystavovat je zbyteãná zátûÏ
a náklady. Ale zase právû proto je
dobré ukázat sami sobû i ostatním, Ïe na‰e snaÏení má smysl
a Ïe zemûdûlství je obor, kter˘
tady byl a bude navzdory
v‰em hospodáfisk˘m v˘kyvÛm.
A k tomu úãast na v˘stavû urãitû
pfiispívá.
Tak co, jdete do toho?
No a vy ostatní, ktefií se doufám pfiijedete do Brna podívat,
nezapomeÀte nás nav‰tívit ve
svazovém stánku, kter˘ bude
umístûn v pavilonu u zvífiat
s tradiãní pfiípravou hovûzích steakÛ.
13
Jak se Ïije evropsk˘m chovatelÛm masného skotu
Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu,
pravidelná rubrika v tomto ãísle trochu vyboãí ze zajet˘ch kolejí. Nûktefií jiÏ moÏná tu‰íte podle odli‰ného názvu,
kter˘m je nadepsaná – Jak se Ïije, ne „ãesk˘m“, ale „evropsk˘m“ chovatelÛm masného skotu. Nebudu Vás
napínat. Pfii náv‰tûvû v˘stavy a aukce ve mûstû Perth, ve Skotsku, se mi naskytla pfiíleÏitost udûlat reportáÏ na jedné
z tamûj‰ích farem a to u farmáfie, kter˘ se, dle jeho mínûní, vymyká místním chovatelsk˘m konvencím. Nepfiineseme Vám tedy typick˘ obraz skotské farmy, ale to myslím, aÏ tak nevadí.
Dal‰í z farem, kterou jsem nav‰tívila, má majitele taktéÏ evropského formátu. Za komunismu emigroval do
Rakouska a, i kdyÏ se po revoluci vrátil a zaãal zde podnikat, zÛstal i nadále ve spojení se sv˘m druh˘m domovem,
a to nejen fyzicky, ale i my‰lenkovû. Oba farmáfii, o kter˘ch se dozvíte, se nebáli jít svou vlastní cestou, i kdyÏ se to
ostatním nezdálo. Jsme rádi, Ïe zde mÛÏeme uvefiejnit jejich pfiíbûhy.
Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová
Andrew Elliot: ¤íkají o mnû, Ïe jsem podivín
Farma, kterou Vám dnes pfiedstavím, je jednou z nûkolika, patfiících chovateli jménem Andrew
Elliot, pocházejícímu ze skotského
chovatelského rodu, kter˘ má
pokraãovatele nejen v nûm, ale
i v mnoha pfiíbuzn˘ch hospodafiících na dal‰ích farmách.
S touto reportáÏí jsem nepoãítala, ale jak se fiíká, nejlep‰í vûci
pfiichází v Ïivotû ãasto neplánovanû. Na v˘stavû a aukci ve skotského Perthu (o kter˘ch se mÛÏete
doãíst na jiném místû tohoto Zpravodaje) nám byl pan Elliot pfiedstaven, jako majitel angussk˘ch
b˘kÛ, o jejichÏ inseminaãní dávky
by mohli mít ãe‰tí chovatelé
zájem. Jeho farma leÏela nedaleko,
a proto jsme dlouho neváhali
a souhlasili s náv‰tûvou. Po ukázce
b˘kÛ nás pan Elliot zaãal provádût
po svém hospodáfiství a popisovat
technologie,
které
vyuÏívá,
a v tom mû napadlo, Ïe bych
o nûm mohla napsat. On ochotnû
souhlasil, a tak posly‰te, jak se farmafií ve Skotsku.
❒ 18-ti měsíční jalovice
(foto: Andrew Elliot)
14
❒ Andrew Elliot se snažil princi Charlesovi prodat býka, což se mu sice
nepodařilo, ale dostal oficiální pozvání k návštěvě zámku v Mey, aby se přijel
podívat na královské ovce a dobytek (foto: archiv Andrewa Elliota)
Úvod
Farma Blackhaugh, kterou jsme
nav‰tívili, je jednou ze ãtyfi farem,
které Andrew Elliot vlastní.
Nachází se 40 km jihov˘chodnû od
hlavního mûsta Skotska, Edinburhgu. Hospodáfiství je dûdictvím po pfiedcích, v jejichÏ tradici
zde Elliot pokraãuje jiÏ v sedmé
generaci. Rodinná kontinuita je
hlavním dÛvodem, pro kter˘
udává, Ïe tu setrvává, neboÈ pro
hospodafiení se v‰ím v‰udy zde
nejsou pfiíznivé pfiírodní podmínky. Nedafií se tu rostlinné
v˘robû.
Zaãnûme ale od zaãátku. Andrew vyrostl se dvûma sestrami,
které se ani jedna zemûdûlství
vûnovat nechtûly, a proto bylo na
nûm pfievzít rodinné dûdictví. Po
vystudování zemûdûlské univerzity v Edinburghu odjel na rok
a pÛl pracovat do Austrálie a na
Nov˘ Zéland, aby si vytvofiil vlastní
názor na to, jak chovat zvífiata.
❒ Krmení (foto: Jana Řehořová)
Zaãátky chovu plemene
Aberdeen Angus
Jeho rodina se specializovala
pfiedev‰ím na chov ovcí. Krávy se
pÛvodnû chovaly pouze na udrÏování luk. Shoda okolností zpÛsobila, Ïe se pan Elliot zaãal chovu
masného skotu vûnovat intenzivnûji. Impulsem se staly potíÏe
vrcholící pfied pûti lety. Do té doby
pou‰tûl na angusské krávy b˘ky
plemene charolais a shorthorn.
Nûkterá telata byla pfiíli‰ velká a po
obtíÏném porodu krávy v nûkolika
pfiípadech jiÏ znovu nezabfiezly.
Tomuto negativnímu trendu se
farmáfi rozhodl uãinit pfiítrÏ. KvÛli
snadn˘m porodÛm, odolnosti,
rÛstov˘m schopnostem a dobré
cenû masa na trhu se rozhodl, Ïe
bude chovat ãistokrevné anguse.
Zaãal tedy shánût pûkné angusské
b˘ky. Na aukcích a ze skotsk˘ch
chovÛ nakoupil sedm 18-ti mûsíãních b˘kÛ. ·est z nich mu v‰ak do
ãtyfi let vûku zemfielo. DÛvod vidí
v tom, Ïe b˘ci byli umûle dokrmovaní a jejich metabolismus tuto
zátûÏ, které byli vystaveni do roku
a pÛl vûku, odnesl vût‰ím celkov˘m opotfiebením, jeÏ zpÛsobilo
pfiedãasnou smrt. Jedin˘ z nich,
kter˘ Ïije dodnes, umûle dokrmován nebyl.
Elliot jiÏ skotsk˘m b˘kÛm nevûfiil.
Odjel do USA a nakoupil 150 embryí.
Nyní odchovává své vlastní b˘ky.
¤íká, Ïe je k tomu nucen, neboÈ na
skotském trhu nejsou „b˘ci, ktefií
vydrÏí“. KdyÏ jsme se chystali
k náv‰tûvû jeho chovu, upozorÀoval nás, Ïe má b˘ky, ktefií jsou
odchovaní pfiedev‰ím na travním
porostu, Ïe je nijak umûle nedokrmuje. Sdûlili jsme mu, Ïe v ãesk˘ch
chovech je toto bûÏné a nijak nás
to neudivilo. Dostalo se nám
vysvûtlení, Ïe ve Skotsku je tomu
naopak. Vût‰ina chovatelÛ, ve
snaze mít zvífiata co nejhezãí, jim
podává cereálie a nehledí na to, Ïe
pûknû vypadající zvífie neãeká
dlouh˘ Ïivot. Elliot tvrdí, Ïe je za
styl svého odchovu terãem kritick˘ch a ironick˘ch poznámek a Ïe
mu jiní chovatelé ãasto radí, aby
svá zvífiata „fiádnû nakrmil“. Naz˘vají jej podivínem. On si v‰ak stojí
za sv˘m a snaÏí se svÛj dobytek
odchovávat co nejpfiirozenûji. Jeho
cesta se setkává i s kladn˘mi
ohlasy. AniÏ by musel nûkde inzerovat ãi vozit zvífiata na v˘stavy
a aukce, sami se mu oz˘vají zájemci
z celé Velké Británie a poptávají
plemenn˘ materiál.
Telení
Svou volbu pro pfiechod na ãistokrevné angusské stádo si pan
Elliot pochvaluje. Vzpomíná, Ïe
kdyÏ na angusské krávy pou‰tûl
charolaiské b˘ky, mûl úspû‰nost
85 Ïivû narozen˘ch telat na 100
krav. Nyní, kdyÏ pou‰tí angusské
b˘ky, dafií se mu odchovávat 93 aÏ
96 telat na 100 krav.
Telí se ve dvou obdobích: listopad, prosinec a duben, kvûten.
PfiibliÏnû 70 % trávy naroste od
pÛli dubna do konce ãervna. Od
ãervence je travní porost fiid‰í
a první mrazíky pfiichází jiÏ zaãátkem záfií. Telata narozená
v období listopad, prosinec
❒ 18-ti měsíční jalovice (foto: Andrew Elliot)
❒ Pan Elliot má zvířata krotká jako
beránky (foto: Jana Řehořová)
mohou b˘t odstavena koncem
ãervence a krávy jsou poté pfiemístûny na chud‰í pastvu. KdyÏ
porost fiídne, klesá míra zatíÏení
pastviny dobytkem. Telení v jarním období zpÛsobuje, Ïe telata
nemohou b˘t ostavena do
zaãátku listopadu, a tak musí b˘t
v‰echen dobytek do té doby
drÏen na lep‰ím travním porostu
nebo na hor‰ím, s tím, Ïe se jim
zkrmují pfiídûly na zimu. Pan Elliot
povaÏuje za dÛleÏité zmínit, Ïe
„z historického hlediska byla tato
farma pÛvodnû ovãí (nebylo zde
více neÏ 50 kusÛ dobytka
a v‰echna telata byla prodána
pfied zimou; dobytek slouÏil
pouze k údrÏbû travního porostu)
a ovce potfiebují mít trávu bûhem
období páfiení – od fiíjna do prosince“.
Produkce
Nyní zde skot jiÏ neslouÏí pouze
na údrÏbu pastvin. Farmy produkují plemenné b˘ky a jalovice,
volky a zástav, kter˘ je prodáván
pouze po Británii.
15
❒ Plemeník Blackhaugh Lord Hoyd G694
v 15-ti měsících (foto: Andrew Elliot)
Jedno z hlavních kritérií, na kter˘ch panu Elliotovi pfii produkci
plemenn˘ch kusÛ záleÏí, je, aby
mûlo zvífie dobrou, klidnou
povahu. Pokud tomu tak není,
dává jej na jatka. Jak jsme mohli
vidût, jeho dobytek byl opravdu
velice hodn˘ a pfiítuln˘.
Zajímali jsme se o to, jak pan
Elliot „dûlá“ volky. V prvním dni jim
za‰krtí varlata krouÏkem a zaãíná
v˘krm. Pfies zimu jsou zvífiata
uvnitfi, krmeni speciální smûsí (viz.
níÏe), jako ostatní dobytek a minerálními doplÀky. Náklady na krmení
jednoho kusu dûlají 12 liber t˘dnû,
tj. 380 Kã. Na jafie jdou na pastvu
a hmotu vytváfiejí z trávy. Hotoví
jsou v 18ti mûsících, kdy dosahují
jateãné hmotnosti 350 kg.
Pan Elliot tvrdí, Ïe dûlat plemenn˘ dobytek se ve Velké Británii
chovatelÛm nevyplácí, je to pr˘
ztrátové. Pokud nûkdo plemenn˘
materiál produkuje, musí chov
financovat z jin˘ch zdrojÛ (vût‰inou
jiné podnikatelské ãinnosti). On se
snaÏí, aby chov masného skotu
u nûj byl zcela sobûstaãn˘. Jedním
z dÛvodÛ volby chovu plemene AA
byl dobr˘ odbyt na trhu s masem.
Aberdeen Angus je neroz‰ífienûj‰í
a nejznámûj‰í plemeno na svûtû
a v Británii jej dokáÏou zaplatit. Za
kilo mrtvé váhy za nûj lze dostat 3
libry (cca 95 Kã), za ostatní plemena
se platí 2,90 liber (90 Kã).
❒ Pohoda v zimovišti
(foto: Jana Řehořová)
16
Ovce
Rodina ElliotÛ se pÛvodnû, jak
bylo zmínûno v úvodu, specializovala na chov ovcí. Na v‰ech farmách se pohybuje na 5500 kusÛ
plemenic a nûkolik beranÛ. KaÏd˘
rok jsou dokupováni jeden aÏ dva
noví berani, jinak staãí vlastní.
Ovce pan Elliot produkuje pfiedev‰ím na maso. KfiíÏí dvû lokální
plemena North Country Cheviot
a Wiltshire Horn, aby vytvofiil
odolné, dobfie osvalené jedince
s krátkou srstí. Pro maso z nich
nachází odbyt ve Velké Británii,
Francii a zemích Beneluxu.
Dobytek
Co se t˘ká poãtÛ skotu, na
farmû Blackhaugh se chová 100
krav, z toho 50 ãistokrevn˘ch
agnusek, na dal‰í z farem je 45
krav, z toho 30 ãistokrevn˘ch a na
tfietí farmû se pohybuje 30 kfiíÏenek. Na celé stádo je potfieba 4–5
b˘kÛ. PouÏívají se vlastní b˘ci,
ktefií se pou‰tí od 15ti mûsícÛ
vûku a chovatel chce, aby v prÛbûhu jednoho roku pÛsobili celkovû na 90ti kravách.
Ne pfiíli‰ ãasto se pfiipou‰tí
i inseminací. Pro zji‰tûní fiíje se
pouÏívá zku‰ební b˘k.
Ptám se, co má pan Elliot v plánu
udûlat, aby nedo‰lo k pfiíbuzenské
plemenitbû, kdyÏ pouÏívá pfieváÏnû
vlastní b˘ky? „V souãasnosti mám
dostatek nov˘ch pokrevnû nepfiíbuzn˘ch linií, které bych rád, aby mi
vydrÏely 3 nebo 4 roky. Poté si pravdûpodobnû nechám opût dovézt
embrya, neboÈ je obtíÏné najít v Británii linie, které nesou vlastnosti
jako niωí porodní váhy a snadné
telení s dobr˘mi rÛstov˘mi schopnostmi. Najdete zde téÏ pouze
nûkolik chovatelÛ, ktefií svá zvífiata
odchovávají „na trávû“, ale mnoho
chovatelÛ, ktefií je krmí vydatnû.
Vûfiím tomu, Ïe zkrmování velkého
mnoÏství obilovin zpÛsobuje, Ïe
vût‰ina zvífiat vypadá pfiijatelnû, ale
zatímco témûfi v‰echen dobytek
funguje dobfie na systémech
krmení zaloÏen˘ch na obilovinách,
jen nûkter˘ mÛÏe fungovat na
systémech zaloÏen˘ch na trávû.“
Kde a jak
Andrew Elliot vlastní ve Skotsku
ãtyfii farmy, které celkovû zabírají
plochu 7500 hektarÛ (z toho je
❒ Plemeník Blackhaugh Time F610
(foto: Andrew Elliot)
6500 ha jeho a 1000 ha pronajat˘ch), pro sezónní pastvu navíc
vyuÏívá pozemky pfiilehlé k farmû
v Severní Anglii, kde hospodafií
jeho tchán. S celkovou rozlohou
se pan Elliot fiadí mezi 5 % nejvût‰ích skotsk˘ch farmáfiÛ, nicménû
on sám fiíká, Ïe hospodafií na
takové plo‰e proto, Ïe vût‰ina
pÛdy je málo úrodná a je jí tedy na
uÏivení dobytka potfieba více.
Od domovské farmy, kde jsme
byli hosty, se ostatní tfii hospodáfiství nachází ve vzdálenosti 50 km,
70 km a nejdále je poloÏená farma
ve vzdálenosti 480 km. 3 farmy
jsou, jak se zde fiíká, „organické“,
tj. „v ekologii“. Na v‰ech farmách
je zamûstnáno 7 lidí.
Pravidla pro ekologick˘ chov
jsou témûfi identická s na‰imi –
v rostlinné v˘robû se nesmí pouÏívat hnojiva nebo chemikálie.
U zvífiat se chemické prostfiedky
(repelenty, léky aj.) mohou pouÏívat pouze, je-li je k tomu dÛvod,
ne preventivnû. Ve‰keré krmivo,
podávané zvífiatÛm, musí b˘t
vypûstováno na ekologick˘ch farmách. Lze inseminovat, ale ne
synchronizovat fiíji nebo pfiená‰et
embrya.
❒ Princ Charles si během nabitého
programu oficiálních návštěv přijel
na farmu Blackhaugh na pár hodin
odpočinout
(foto: archiv Andrewa Elliota)
❒ Vylepšení fixační klece
(foto: Jana Řehořová)
Na dotaz, jak vychází s místními,
odpovídá, Ïe dobfie. Nejbliωí vesnice má 500 obyvatel a v‰ichni
farmu Elliotov˘ch znají. Nepfiejícnost se zde nenosí. Pan Elliot vtipkuje, Ïe se sousedem vychází
dobfie, neboÈ sousedova farma je
rozlohou mnohem vût‰í neÏ
farma Blackhaugh, která se rozkládá na 600 hektarech.
Krmení
Farma Blackhaugh se nachází ve
v˘‰ce 250–350 m.n.m. Pfiírodní
podmínky tu nejsou zcela optimální, pfiízemní mrazíky se vyskytují jiÏ od záfií a v zimû zde velmi
mrzne a snûÏí. To je také dÛvod,
proã se zde pfiíli‰ nedafií rostlinné
v˘robû. Aãkoli je zde dobytek
odchováván pfiirozenû, na pastvinách, na zimu je ustájen a je
potfieba mu zajistit potravu. Vût‰inu krmení je pan Elliot nucen
nakupovat. 35 hektarÛ je oseto
jeãmenem a 60 hektarÛ trávou,
z níÏ se vyrábí senáÏ.
V˘robu senáÏe jsme si nechali
popsat. První vrstvu z trávy ukládají zaãátkem ãervence, pfiikryjí ji
a v pÛli srpna pfiidají dal‰í vrstvu,
tvofienou obilím. V‰e pfiikryjí igelitem, speciální zelenou sítí a zatíÏí
pneumatikami. Pan Elliot fiíká, Ïe
dokud nepouÏívali onu zelenou
síÈ vyrobenou ze speciálního
materiálu, potfiebovali k zatíÏení 4
tisíce pneumatik, nyní jim staãí
tisíc.
V zimû krmí zvífiata smûsí, kterou si sami mixují. Smûs se skládá
z travní siláÏe, jeãmenné siláÏe,
drcen˘ch fazolí (pro získání bílkovin) a cca 10 % slámy (na podporu
peristaltiky).
Dobytek je vypu‰tûn ven na
jafie, kdyÏ se objeví první tráva –
vût‰inou v pÛli dubna. Nejmlad‰í
kusy se vrací do zimovi‰tû nejdfiíve – telata narozená v listopadu, odstavená v srpnu jdou
domÛ zaãátkem fiíjna, telata narozená na jafie jdou domÛ pfii odstavení, zaãátkem listopadu. Krávy,
které se telí v listopadu, jdou
domÛ jen nûkdy, a to kvÛli teleti
a ty, co se telí na jafie, jdou domÛ
o Vánocích.
Dotace
Ptám se na dotace. Dostávají
nûjaké? „Ano, bez nich by to
ne‰lo,“ tvrdí Elliot. Do roku 2002
byly dotace poskytovány na poãty
kusÛ (50 liber na plemennou ovci
a 250 liber na plemennou krávu na
rok). Tento systém byl v roce 2002
zru‰en a nyní jsou dotace vypláceny „na farmu“ (na pÛdu), nicménû ãástka je stále stejná, jako
b˘vala pfii vyplácením na poãty
kusÛ, sníÏená o 15 %, které byly
odvedeny jako daÀ na ekologii.
Vût‰ina farmáfiÛ chová ménû zvífiat, a tak s pfiidûlovanou sumou
vychází dobfie. Vláda toto opatfiení uãinila proto, Ïe se v chovech
vyskytovalo více zvífiat, neÏ bylo
únosné, z dÛvodÛ získání vût‰ího
objemu finanãních prostfiedkÛ.
Nyní se v‰ak trend obrátil opaãn˘m smûrem. Od roku 2002 se
poãet krav chovan˘ch v systému
bez trÏní produkce mléka sníÏil
❒ Stroj na výrobu speciální krmné
směsi a siláž (foto: Jana Řehořová)
z 530 tisíc na 460 tisíc chovan˘ch
v leto‰ním roce. Poãet ovcí klesl
za stejné období ze tfií na dva miliony kusÛ.
Existuje obava z toho, Ïe po roce
2013 se dotace poskytované farmáfiÛm zru‰í, pan Elliot k tomu
dodává: „Bez nich není moÏné hospodafiit“. A dále hovofií o svém
názoru na potfiebnost a správnost
dotaãní politiky Evropské unie.
Tvrdí, Ïe jsme koneãnû dosáhli
stavu, kdy v Evropû není hlad
a potraviny jsou snadno dostupné,
to povaÏuje za pozitivní a hlavní
prioritu. Nad faktem, Ïe ve Velké
Británii zcela zanikl chov prasat
a vepfiové je potfieba dováÏet, a Ïe
jsou problémy na trhu s mlékem
díky jeho nízk˘m v˘kupním cenám,
se nepozastavuje. Tvrdí, Ïe ãtyfii
roky, kdy pÛsobil jako fieditel spoleãnosti Quality Meat Scotland,
která se stará o propagaci a zaji‰tûní odbytu ãerveného masa,
vyprodukovaného ve Skotsku, mu
pfiinesly jin˘ pohled na evropskou
zemûdûlskou politiku.
Chovatelské úspûchy
DÛkazem profesního úspûchu
Andrewa Elliota je získání komerãního ocenûní Chov Aberdeen
Angus roku („Aberdeen Angus
Suckler Herd of the Year“) za roky
2007 a 2008.
Pfiejeme mu v jeho, na skotské
podmínky netradiãní, cestû
hodnû zdaru a úspûchÛ!
❒ Krávy s 8-mi měsíčními telaty (foto: Andrew Elliot)
17
Martin Korti‰ (Farma Drochov): Jak se chováte
ke zvífiatÛm, tak se ona budou chovat k vám
Druhá z farem, o níÏ máte moÏnost se doãíst, se nachází témûfi
na ãesko-rakousk˘ch hranicích,
v obci Dolní Dvofii‰tû. Chová se zde
plemeno, o nûmÏ jsme je‰tû
nepsali, ale které patfií nejen u nás
k oblíben˘m pro svou odolnost,
nenároãnost a líbiv˘ vzhled. Jedná
se o skotsk˘ náhorní skot neboli
plemeno Highland. V zimû se cítí
jako ryba ve vodû, a tak i kdyÏ
jsme se brodili metrov˘mi závûjemi, zvífiata jsme mohli v‰echna
spatfiit na „pastvinû“.
Vyslechnûte si, jak hospodafií
lidé, ktefií o sobû fiíkají: „KdyÏ nûco
dûláme, tak na 100 %“.
O zdej‰ím chovu jsem si povídala se správcem, panem Martinem Korti‰em, kter˘ chod farmy
fiídí pro jejího majitele, pana Franti‰ka Kotnauera.
Trocha historie
Pan Kotnauer je rodák z âesk˘ch Budûjovic. Po revoluci zaloÏil firmu MANI spol. s.r.o., kterou
provozuje dodnes, specializující
se na obchod a sluÏby v oblasti
kávovarÛ, nápojov˘ch a prodejních automatÛ.
Plemeno highland poprvé spatfiil u známého v Lichten‰tejnsku
a velice se mu zalíbilo. Ale aÏ
v roce 1997 se mu naskytla moÏnost splnit si sen a dovézt první
vlastní kusy tohoto dobytka
a umístit je na pozemky u hotelu
v RoÏmberku, kde dûlal správce
pan Korti‰. Dovezlo se 11 kusÛ (2
b˘ci, 2 telata, 2 jalovice a 5 krav)
a to pfiímo z chovu v Lichten‰tejnsku, kde se s highlandy seznámil.
Cesty pánÛ Korti‰e a Kotnauera se
nespojily
ihned.
Spolupráce
zaãala aÏ v roce 2000, kdy pan Korti‰ nastoupil do firmy Mani, jako
správce vznikající farmy.
Místo pro hospodafiení mûl jiÏ
pan Kotnauer vyhlídnuté – líbila
se mu oblast Drochova, spadající do lokality u obce
Dolní Dvofii‰tû, která
se nacházela nedaleko místa, kam
se jezdil rekreovat. Bylo potfieba
sehnat pozemky
– oslovovali se
restituenti
a chodilo se na
draÏby pozemkového fondu.
I kdyÏ se pÛda
zaãala shánût relativnû pozdû, podafiilo
se sehnat celkem 350 hektarÛ pÛdy. Nakoupené plochy se
nachází v‰echny vedle sebe a jsou
stabilnû oploceny.
Farma mûla od poãátku status
ekologická. Systém chovu highlandÛ by mûl b˘t dle platného
‰lechtitelského programu co nejpfiirozenûj‰í, a tak se ekologické
hospodafiení pfiímo nabízelo.
❒ Pan Kortiš se svými mazlíčky (foto: Jana Řehořová)
18
Zaãínalo se s jiÏ zmínûn˘mi 11ti
kusy, k nimÏ v roce 2001 pfiibylo
dal‰ích 25 od stejného majitele
pÛsobícího v Lichten‰tejnsku,
kter˘ tím se sv˘m chovatelstvím
skonãil. V roce 2004 se dovezlo
dal‰ích 25 kusÛ.
Odchov dobytka
V âeské republice v souãasné
dobû existuje 22 chovÛ tohoto
plemene. Pan Korti‰ podot˘ká, Ïe
je problém sehnat novou
krev: „V‰e je zde prokfiíÏené“. KvÛli „v˘mûnû
krve“ si v roce 2007
pofiídili 13-ti letého plemeníka, pÛvodem z Kanady
a nechali jej pÛsobit v chovu dva
roky. V souãasné
dobû skáãí ve
stádû na Drochovû tfii plemenní
b˘ci, z toho dva
z vlastního odchovu. Letos se plánuje
pofiídit nov˘ b˘k, a to pfiímo
ze zemû, odkud toto plemeno
pochází, ze Skotska, kter˘ zaloÏí
novou krevní linii.
Highlandi, jak jsem jiÏ zmínila
v úvodu, se vyznaãují tím, Ïe jsou
nenároãné a velmi odolné plemeno, které je klasifikováno jako
extenzivní. Nepotfiebují zimovi‰tû, vydrÏí celoroãnû venku.
„Jediné období, které jim vadí,“
fiíká pan Korti‰, „je pfiechod
z bfiezna na duben, kdy jsou pfies
den plískanice nebo sluneãno
a v noci mráz. Odná‰í to pfiedev‰ím telata. A pak léto, kdy je
hodnû much.“ Letos plánují
postavit na okrajích pastvin,
u remízkÛ, pfiístfie‰ky, aby se zvífiata mûla, pfiedev‰ím v kritickém
jarním období, kam uch˘lit.
Co se t˘ká krmiva, tak si skotsk˘
náhorní skot celoroãnû vystaãí
s tím, co dá pastvina. V zimû jsou
pfiikrmováni senem, které si na
farmû seãou a balí do balíkÛ sami
s pomocí vlastních strojÛ.
Na farmû, která se nachází v 600
metrech n.m. se v souãasné dobû
pohybuje 212 kusÛ dobytka,
pouze plemene highland. Z tohoto poãtu je 90 matek, 28 jalovic,
27 b˘kÛ urãen˘ch na poráÏku, tfii
plemeníci a telata.
Ve stádû jsou k vidûní zvífiata
v‰ech barevn˘ch rázÛ, které jsou
pro toto plemeno uznané – klasické hnûdoãervené, dále ãerné,
plavé, brindle (Ïíhané) a stfiíbrné.
Pan Korti‰ tvrdí: „Nûkdo fiíká, Ïe
highlandi by mûli b˘t jen hnûdoãervení, ale já mám rád, kdyÏ je
dobytek na pohled pûkn˘ – kdyÏ
jsou ve stádû barvy.“ Na otázku,
zda nemají problém s barevností
telat, odpovídá, Ïe ne: „Telata se
rodí se zbarvením, které se neodchyluje od pfiedepsan˘ch standardÛ.“
Porody jsou zcela bezproblémové s témûfi 100% mírou Ïivû
narozen˘ch. Aãkoli se prakticky
v‰echna telata rodí Ïivá, moÏnost
dospût ve stejném poãtu uÏ
nemají. AÏ ãtvrtina z nich podléhá
nástrahám, které s sebou nese
extenzivní
zpÛsob
odchovu
v souladu s pfiírodou (divoká zvífiata apod.).
Telata doposud pfiicházela na
svût celoroãnû, ale od leto‰ka se
chystají zmûny. Aby zamezil porodÛm v problematickém jarním
období, stahuje v souãasné dobû
pan Korti‰ narozená telata ze
stáda, s cílem pfiesunout období
telení na konec dubna a zaãátek
kvûtna, kdy je stabilnûj‰í poãasí
a matky mají více mléka.
Oddûlit od stáda plánuje i plemeníky, pro které chytá stavbu
pfiístfie‰ku s oddûlen˘mi kotci.
„Mít b˘ky pohromadû se mi
nevyplatilo,“ vzpomíná a vypráví
hrozivû znûjící historku o tom, Ïe
se ve skupinû 4 b˘kÛ tfii z nich
„domluvili“ na toho nejsilnûj‰ího,
napadli jej a pfiehodili pfies
ohradu.“ Doporuãení, které sly‰el
od jin˘ch chovatelÛ – aby do skupinky b˘kÛ dal jednu krávu a Ïe
bude po rivalitû se mu, vzhledem
k jeho zámûru – srovnat období
telení, nezamlouvá.
Ptám se, zda nemá problém
s nahánûním dobytka, kdyÏ je
potfieba jej zváÏit ãi navakcinovat.
Pr˘ vÛbec ne. „T˘den pfiedem
postavím uliãku na pastvinû. Zvífiata si na ní zvyknou, a kdyÏ pak
pfiijde doba, kdy je do ní mám
nahnat, jde to jako po másle“.
Musím uznat, Ïe pan Korti‰ to
se sv˘mi svûfienci opravdu umí.
KdyÏ se jdeme mezi nû podívat,
má pro nû pfiipravenou ta‰ku
s tvrd˘m chlebem a zvífiata se
k nûmu ihned mají. Nebojí se pfiijít aÏ k nám a vdûãnû pfiijímají
oblíbené pamlsky. Pan Korti‰
vypráví, Ïe ãas s dobytkem tráví
rád. Pokud má chvilku, vezme
peãivo a jde jej krmit a „popovídat
si“. Pfied zvífiaty s hrozivû vypada-
jícími rohy má respekt, ale nikdy
se mu nestalo, Ïe by jej nûkteré
z nich napadlo. „Je tfieba si spí‰e
dávat pozor, aby o vás omylem
nezavadili rohem, kdyÏ se mezi
nimi pohybujete,“ fiíká s úsmûvem. Vûfií, Ïe zvífiata se k lidem
chovají tak, jak se oni chovají
k nim. Je proti jakémukoli násilnému pfiístupu. Zvífie by nikdy
neuhodil. Je pûkné pozorovat
vztah vzájemné dÛvûry a náklonnosti, kter˘ mezi sebou o‰etfiovatel a zvífiata mají.
Skotsk˘ náhorní skot je plemenem pozdnûj‰ím. Ze zku‰enosti
se panu Korti‰ovi osvûdãilo pfiipou‰tût jalovice mezi dvûma a pÛl
aÏ tfiemi lety vûku. Zastává názor,
Ïe i u b˘kÛ se jejich druhotné
pohlavní znaky v˘raznûji projevují
aÏ po druhém roce vûku, nebo
dokonce aÏ ve tfiech letech.
Farma Drochov produkuje plemenná zvífiata. Zájem je o jalovice
i o plemeníky, ov‰em spí‰e nárazovû. O plemenné b˘ky se zajímají
i chovatelé ze zahraniãí, ale odrazuje je náklad na dopravu.
A tak jsou b˘ci ve vûku dvou
a pÛl aÏ tfií a pÛl roku vûku prodáváni jednotlivû do hotelov˘ch restaurací v Rakousku a ve ·v˘carsku, ale vût‰ina jich konãí
v tuzemsku. O zaji‰tûní odbytu se
stará majitel. Pan Korti‰ fiíká, Ïe
on má na starost dobytek odcho-
❒ Ve stádě jsou zastoupeny všechny barevné rázy (foto: Jana Řehořová)
19
❒ Mně zima nevadí (foto: Jana Řehořová)
vat a majitel prodat. Popisuje, jak
probíhá prodej zvífiat do jednoho
hotelu v Rakousku: „Dobytek je
nakupován pfied létem, kdy je
turistická sezóna. Pase se kolem
hotelu, jako zajímavost pro
náv‰tûvníky. Jednotlivé kusy jsou
postupnû poráÏeny. V Rakousku
je povoleno porazit zvífie pfiímo
na pastvinû, a tak je kvalita
o nûãem úplnû jiném, neÏ kdyÏ se
u nás stresuje pfii pfiesunu a krátkém pobytu na jatkách,“ upozorÀuje na rozdíln˘ pfiístup.
Z tuzemsk˘ch odbûratelÛ masa
z drochovského chovu je jedním
z nejv˘znamnûj‰ích spoleãnost
Maso Planá. Pokud mají lidé zájem
o bio maso, zprostfiedkovává jej
fieznictví Foitl ve Vele‰ínû, které
má, jako jedno z mála, certifikát
na bio poráÏku. Toto ale neprobíhá pravidelnû, fiíká pan Korti‰:
„Lidé zde pfieci jen stále upfiednostÀují kvantitu nad kvalitou.“
Myslivost a mufloní ovce
O chov highlandÛ se stará pan
Korti‰ s jedním pomocníkem. Do
budoucna by rád, aby byl dobytek
schopen obstarat jeden ãlovûk.
On má totiÏ na starosti je‰tû myslivost, kterou se majitel také
zab˘vá.
Od obcí a LesÛ âeské republiky
mají pronajat˘ch pfies ãtyfii tisíce
hektarÛ lesa, kde se starají o vysokou, losy, ãernou a srnãí zvûfi. Pan
❒ Co se škádlívá, to se rádo mívá
(foto: Jana Řehořová)
20
Korti‰ celoroãnû zaji‰Èuje pfiísun
krmení. V zimû jej tato ãinnost
zamûstnává více, a tak má dobytek na starosti jen jeho kolega.
Zajímavostí je téÏ chov vzácného plemene ovcí jménem Saöa,
kter˘ch je na celém svûtû jen 2000
kusÛ. Pan Kotnauer si jejich
odchovem plní sen o vlastnûní
muflonÛ. Muflony mu myslivci
nepovolili, neboÈ jsou v lesích
povaÏováni za velkou ‰kodnou,
a tak si pofiídil alespoÀ tyto ovce,
které vypadají jako zmen‰enina
muflonÛ. Ovce pfiivezli ze ·v˘carska. Zaãínali na pûti kusech a nyní
jich mají ve stádeãku 13. Neprodávají se, slouÏí jen pro okrasu.
Místní pomûry
Jako kaÏdého, s k˘m v rámci
reportáÏí hovofiím, se i pana Korti‰e ptám, jak vychází se zdej‰ími
obyvateli. Pfieci jen Ïijeme
v âechách, kdy se úspûch ãasto
neodpou‰tí. Pan Korti‰ vzpomíná,
Ïe kdyÏ s farmafiením zaãínali,
místní na nû nehledûli zrovna pfiátelsky, postupem ãasu se jim v‰ak
podafiilo vybudovat urãité postavení a nyní si jich lidé povaÏují
a mají je dokonce za vzor. Jsou
vdûãní za sezónní brigády a napodobují zpÛsob, jak˘m se drochov‰tí starají pozemky i o své zamûstnance a jak se jako firma prezentují, tj. Ïe chodí ve stejném
obleãení a neváhají na budovách
ãi mechanizaci vystavit své logo.
V tomto jsou pan Kotnauer i Korti‰
zajedno – kdyÏ nûco dûlají, dûlají
to pofiádnû a naplno a pak se na
své v˘sledky nestydí poukázat.
Ocenûní z v˘stav
Pan Korti‰ vzpomíná, jak˘m
zadostiuãinûním pro nûj za celoroãní dfiinu byla ocenûní, která
získal na v˘stavách v LetÀanech,
kter˘ch se se sv˘mi zvífiaty pravidelnû úãastnil. V roce 2005 si
Farma Drochov odnesla ocenûní
3.nejlep‰í farma (z chovÛ masného skotu v âeské republice),
dále získali vícekrát tituly národní
vítûz a ‰ampion plemene.
Ekonomika
Jedním z posledních témat,
která naãínám, je otázka financování. Je chov ekonomicky sobûstaãn˘? Zatím byla vût‰ina v˘dajÛ
❒ Seno přijde k chuti
(foto: Jana Řehořová)
dotována z druhé ãinnosti majitele, zmínûné v úvodu ãlánku.
Hospodafiení farmy konãilo obvykle na nule. Teprve letos se oãekává první zisk. Dotace povaÏuje
pan
Korti‰
za
„pfiíjemnou
záplatu“, ale na pokrytí investic
nedostaãující.
❒ Vzácné ovce plemene Saöa
(foto: Jana Řehořová)
Plány do budoucna
Pfii my‰lence na budoucnost
panu Korti‰ovi zajiskfií oãi. Ve
svém zamûstnání je velice spokojen˘. Práce v pfiírodû a s dobytkem jej zcela naplÀuje. S chovem
má své plány.
Chtûl, aby v základním stádu bylo
100 matek o prÛmûrném vûku 3–4
roky. Co se t˘ká pozemkÛ, rádi by
se dostali na rozlohu 400 hektarÛ
vlastní pÛdy. V neposlední fiadû si
chtûjí udrÏet klientelu, která jim
zaji‰Èuje odbyt masa. A plánují téÏ
více vyuÏívat moÏností ãerpání
evropsk˘ch dotací, kter˘m se
doposud pfiíli‰ nevûnovali.
Dûkuji panu Korti‰ovi za pfiíjemné povídání a pfieji jemu
i majiteli hodnû ‰tûstí v jejich
dal‰ím konání. Farma Drochov
by opravdu mohla slouÏit za
vzor, co t˘ká pfiístupu k lidem,
zvífiatÛm i práci obecnû. Jen
tak dál!
Japonské hovûzí: maso wagyu
Jana ¤ehofiová, âSCHMS
V‰e zaãalo jednoho veãera, kdy
jsem se zúãastnila pfiedná‰ky
o Japonsku. âesk˘ mladík se na
nûm se svou japonskou pfiítelkyní
snaÏili pfiiblíÏit japonskou kulturu,
pfiírodu a vÛbec specifika, která
tuto zemi odli‰ují od Ïivota, na
kter˘ jsme zvyklí.
Moji pozornost upoutalo pfiedev‰ím vyprávûní o japonském
hovûzím, které se zcela vymyká
na‰im pfiedstavám o podobû
tohoto druhu masa. KdyÏ zaznûly
informace, Ïe dobytek je napájen
pivem, masírován a Ïe za kilo
chtûjí v supermarketu ãtyfii aÏ pût
tisíc korun, fiekla jsem si, Ïe bude
jistû zajímavé zjistit více a podûlit
se o to s Vámi.
Mlad˘ pár mi byl po skonãení
pfiedná‰ky schopen fiíci jen, Ïe
Japonci si hovûzí pfiíli‰ nekupují,
neboÈ je pro nû drahé a Ïe
pokud jej chcete ochutnat, je
dobré nechat si jej pfiipravit
v restauraci. Hledala jsem tedy
na internetu a na následujících
fiádcích mi dovolte Vám pfiedstavit „Wagyu“ [wa-gyı] neboli
„japonsk˘ dobytek“ (wa znamená japonsk˘ a gyı znamená
dobytek).
Poãátky
Pro gurmány po celém svûtû
pfiedstavuje maso wagyu luxusní
pokrm z nejvybranûj‰ích. Je povaÏováno za nejkfiehãí, nej‰Èavnatûj‰í a nej-
chutnûj‰í hovûzí na svûtû. A je
samozfiejmû nejdraωí. B˘vá naz˘váno „hovûzí kaviár“. Pfii jeho pojídání se snoubí Ïádoucnost a mystika spolu s chutí a kfiehkostí,
která se rozpl˘vá v ústech
a vytváfií tak nezapomenuteln˘
gastronomick˘ záÏitek. Jemné,
hladké s nenapodobitelnou sladkostí a vÛní, zkrátka nûco co bozi
na Olympu zajisté naz˘vali Ambrósií.
Japonci povaÏují svÛj skot za
rodinné stfiíbro. I kdyÏ se chov
tohoto plemene roz‰ífiil také
v Austrálii, USA nebo Kanadû,
japonské ministerstvo zemûdûlství si vymohlo, Ïe od roku 2006
mÛÏe b˘t jako wagyu oznaãované
jen hovûzí maso ze skotu, kter˘
má japonsk˘ pÛvod a je zatfiídûné
podle japonsk˘ch norem.
Mnohé moÏná pfiekvapí, Ïe, na
rozdíl od vût‰iny luxusních pokrmÛ, má za sebou japonské
hovûzí krat‰í neÏ stoletou historii.
Hovûzí maso bylo jako potravináfisk˘ produkt po vût‰inu japonské feudální historie zakázáno.
Jako hlavní a prvotní dÛvod následného obecného zákazu, jsou
ãasto citovány budhistické vlivy
zakazující konzumaci hovûzího.
Ostatní aspekty, jako nedostatek
pastvin pro dobytek a v˘znam
dobytka jako taÏn˘ch zvífiat pro
obdûlávání r˘Ïov˘ch
❒ Japonský kobe steak z plemene wagyu
si nemůže dovolit každý (foto: internet)
polí (r˘Ïe je neodmyslitelnou souãástí japonského jídelníãku, pozn.
autora), mohli k zákazu taktéÏ pfiispût.
Nástup dynastie Mei v Japonsku
odstartoval velké politické a kulturní zmûny. Éra vládcÛ Mei podporovala osvojování v‰eho, na co
bylo nahlíÏeno jako na pfiínosné
postupy ze Západu. Na zru‰ení
zákazu, t˘kajícího se hovûzího, se
pohlíÏelo jako na nûco, co je
v souladu s reformním hnutím,
aãkoli zde nepochybnû sehrála
svou roli také politická motivace
oslabit moc budhistÛ.
AÈ uÏ byly skryté dÛvody jakékoli, rok 1919 byl pro gurmány
rokem oslav a dÛvodu k radosti,
protoÏe tehdy vzniklo „wagyu“
(neboli „japonsk˘ dobytek“). Za peníze
❒ Jalovičky plemene wagyu (foto: internet)
21
❒ Rozdíl v mramorování klasického
hovězího roštěnce (nahoře) a masa
z plemene wagyu (foto: internet)
z vládou sponzorovaného programu byla rÛzná evropská plemena kfiíÏena s japonsk˘m dobytkem a vznikla v souãasné dobû 4
známá plemena Wagyu: Japonské
ãerné, Japonské hnûdé, Japonské
bezrohé a Japonsk˘ shorthorn.
Co dûlá maso wagyu
tak speciálním
KdyÏ se podíváte na plátek
vybraného hovûzího waygyu,
pov‰imnete si velkého mnoÏství
intramuskulárního tuku. Bûlost
tuku kontrastuje s ãervenou barvou masa, a vytváfií jakoby mramorov˘ vzor.
âím více je maso marmorované,
tím je jemnûj‰í a chutnûj‰í
a dÛsledkem toho je zafiazováno
i do vy‰‰í klasifikaãní tfiídy. Nejvy‰‰í tfiída („prime beef“) v USDA –
americkém hodnotícím systému,
vyÏaduje obsah 6 aÏ 8% mramorovaného tuku. Pro srovnání, nejvy‰‰í kvalita wagyu se mÛÏe py‰nit 20 aÏ 25% mramorovného
tuku.
Tento extrémnû vysok˘ stupeÀ
mramorování je tím, co dává
masu wagyu jeho dokonalej‰í
strukturu a chuÈ. Tuk v mase
obsahuje více mononenasycen˘ch mastn˘ch kyselin v porovnání s jak˘mkoliv jin˘m plemenem skotu na svûtû a vyznaãuje
se nízk˘m bodem tání (pokojová
teplota). Vûdci z univerzity ve
Wisconsinu vyzkoumali, Ïe maso
wagyu je témûfi dietní, bez ‰kodlivého cholesterolu (je vhodné pro
zafiazení do nízkocholesterolov˘ch diet), má pr˘ dokonce protirakovinné úãinky a doporuãuje se
pacientÛm se srdeãními chorobami.
Nejslavnûj‰í formou wagyu je
nepochybnû „Kobe hovûzí“. Jed-
22
ná se o urãit˘ typ hovûzího z linie
Japonského ãerného wagyu,
zvané Tajima, pocházejícího z prefektury Hyogo v Kobe. Mezi v‰emi
plemeny wagyu, bylo Tajima
wagyu vysoce cenûno pro svou
schopnost vytvofiit extrémnû
vysok˘ stupeÀ mramorování.
Kobe hovûzí není jedin˘m v˘znamn˘m druhem wagyu hovûzího. Napfiíklad Matsuzaka hovûzí
z Mie a Mishima hovûzí z ostrova
Mishima jsou mnoha Japonci
povaÏovány za lep‰í neÏli je
hovûzí Kobe – to je ov‰em nejznámûj‰í.
Jak je maso wagyu produkováno
Vysok˘ stupeÀ mramorování
masa wagyu se vyskytuje nejen
díky kvalitní genetice, která se
podle odborníkÛ na jeho vzniku
podílí z 35 %, ale také díky usilovné péãi, vûnované zvífiatÛm pfii
jejich odchovu. Péãe o tento
dobytek ze strany japonsk˘ch farmáfiÛ je nadstandardní. Striktnû
dodrÏují zásadu, Ïe není dÛleÏitá
rychlost rÛstu svalové hmoty, ale
kvalita masa. Pfii tomto procesu
se nedá nic urychlit.
Pastevní prostor je v Japonsku
velmi omezen˘ takÏe vût‰ina
wagyu je na ostrovû odchovávána
ve stájích. Neãinnost dobytka
zpÛsobuje nejen to, Ïe se vyh˘bá
nebezpeãn˘m situacím, které
mohou nastat pfii pasení, ale
pomáhá taktéÏ v utváfiení mramorování. Proces krmení dobytka
❒ Nabídka hovězího wagyu v japonském
supermarketu (foto: Jan Melničuk)
waygyu je pozornû regulován –
podávají se rozdílná krmiva v rÛzn˘ch fázích rÛstu. Bûhem první
fáze je sloÏení potravy pro telata
nízkoenergetické s vysok˘m
podílem vlákniny. V pfiibliÏnû 10ti
mûsících vûku zaãíná u dobytka
období tuãnûní, kdy se podává
krmivo s vysok˘m energetick˘m
podílem, a to trvá aÏ do doby, neÏ
je dobytek ve 28 mûsících poraÏen.
Podstatné je, Ïe dobytek je
krmen po celou dobu procesu
tuãnûní. Bûhem léta, kdy vysoké
teploty a vlhkost zpÛsobují, Ïe
dobytek ztrácí chuÈ k jídlu, mu je
podáváno pivo, aby stimulovalo
apetit. ZvífiatÛm se dává láhev
piva dennû, dokud se jim nevrátí
chuÈ k jídlu. KdyÏ zaãnou pfiijímat
potravu opût normálnû, od podávání piva se upustí.
Dobytek je drÏen ve stavu optimálního odpoãinku. Nûkolik farmáfiÛ jej pravidelnû masíruje
s pomocí oleje nebo saké. I kdyÏ
❒ Wagyu neboli japonský dobytek (foto: internet)
❒ Hovězí kaviár (foto: internet)
ãasto zmiÀovan˘m dÛvodem
tohoto konání je, Ïe krásná kÛÏe
dûlá chutné maso, pravdou je
spí‰e, Ïe masírování uvolÀuje svalovou tenzi a zlep‰uje rozloÏení
subkutánního tuku.
Ne v‰echen wagyu dobytek je
odchováván v Japonsku. Vysoká
poptávka (zejména po Kobe hovûzím) vedla k tomu, Ïe wagyu
dobytek byl exportován pro
odchov na zámofisk˘ch farmách,
pfiedev‰ím v Kalifornii a v Austrálii. Nûkteré kalifornské farmy
povolují sv˘m telatÛm volnû se
pohybovat do jednoho roku vûku,
od kdy se jejich metody odchovu
shodují s tûmi japonsk˘mi, aby
podpofiili vznik co nejvût‰ího
mramorování.
Aby maso získalo pfiízvisko
„Kobe hovûzí“, musí b˘t dobytek
dopraven zpût do Kobe a zde
absolvovat
koneãnou
etapu
v˘krmu, poráÏku a finální zatfiídûní. Mnozí povaÏují tento pfiesun více za politicky a trÏnû
fiízen˘ (podobnû jako debata
o „terroir“ pro ‰umivá vína), jde
v‰ak pravdûpodobnû jen o záruku
kvality pro zákazníka.
„Styl Kobe“ nebo nejaponské
klasifikované „wagyu“ steaky
nabízené restauracemi, spojené
s odpovídající cenou, vÏdy provázela polemika. Zatímco jedni
❒ Wagyu „jednohubky“ (foto: internet)
mohou kritizovat tyto praktiky
jako hraniãící s podvodem, je
tfieba si uvûdomit, Ïe na waygyu
odchovaném v Japonsku není nic
mystického. Dokud budou farmy
pfiejímat ten sam˘ zpÛsob pozorné péãe pfii odchovu tohoto
geneticky v˘jimeãného dobytka,
v˘sledkem bude vysoce mramorované a jemné maso waygyu,
bez ohledu na místo, kde bylo
vytvofieno.
Pokrmy z wagyu
âím více tukov˘ch vláseãnic
a samotného tuku maso obsahuje
na fiezu, tím vy‰‰í je jeho kvalita
a samozfiejmû i cena, která se za
kilogram
prémiového
masa
v jateãném trupu pohybuje okolo
400 Kã. V japonsk˘ch obchodech
se ceny ‰plhají aÏ k 5000 jenÛ za
100 gramÛ, coÏ je cca 750 Kã.
I pfies tuto horentní cenu je v‰ak
maso plemene wagyu souãasn˘m
gurmánsk˘m ‰lágrem.
❒ Tradiční příprava v japonské
restauraci (foto: Jan Melničuk)
Je moÏné jej ochutnat uÏ
i u nás, i kdyÏ pouze v restauracích. Pfies cenu, jakou je za tuto
lahÛdku tfieba zaplatit (cena
kolem 3500 – 4000 Kã za 500 g
steak), je uÏ sama moÏnost ochutnat ji i u nás v˘znamnou událostí
a slibn˘m znamením pokroku.
I v Japonsku radûji nechávají pfiípravu na odborníkovi – profesionálním kuchafii. Pfiesto Vám pfiiná‰ím tipy na jeho úpravu doma:
Díky jemnému mramorování
musí b˘t s masem nakládáno se
zvlá‰tní péãí, aby se nepfievafiilo,
❒ Wagyu servírované jako carpaccio
(foto: internet)
neboÈ tuk se rychle rozpou‰tí
a lehce pfiipaluje. Je dobré jej
zprudka opéci na horké pánvi
minutu a pÛl z kaÏdé strany. Pfiipraveno tímto zpÛsobem se
maso v ústech rozpustí a zanechá po sobû dlouho trvající
máslovou chuÈ. K ukrojení masa
není potfieba steakov˘ nÛÏ, staãí
vidliãka.
Doba, po kterou chuÈ waygyu
zÛstává v ústech, vybízí ke spojení s vínem. Je v‰ak tfieba
vyhnout se tûÏk˘m vínÛm s vysok˘m obsahem tfiíslovin, která by
bohatou chuÈ masa pfiebila.
Namísto toho je doporuãováno
jemné elegantní ãervené víno,
které zdÛrazní záÏitek z konzumace waygyu.
Mnoho JaponcÛ dává pfiednost
uchování si pfiirozen˘ch chutí
masa tím, Ïe jej konzumují ve
stylu „sashimi“, okofienûné kapkou sojové omáãky, omáãky dashi
a jarní cibulkou. Wagyu shabushabu, s masem zrychla povafien˘m v masovém v˘varu je dal‰ím
ze zpÛsobÛ tradiãního servírování.
Jiné postupy pfiípravy jsou
napfiíklad nakrájení na plátky
a servírování ve stylu carpaccio
nebo jako steaky typu „flank, skirt
a rib-eye“, ugrilované do ne více
neÏ do stfiedního stupnû
propeãení.
PfieloÏeno z ãlánku
„Wagyu Beef“ od autorÛ
Juliana Peha & Lawrence Tana,
publikovaného v internetovém
magazínu Luxury Insider
v roce 2008 a pouÏity
informace z webov˘ch stránek
www.japonsko.hu.cz
ww.tyden.cz (rubrika Apetit)
www.asz.cz
23
Kontrola uÏitkovosti masného skotu
Co lze odvodit z poãetních stavÛ zapojen˘ch zvífiat?
Hubert Herrmann, Jan Kopeck˘,
âSCHMS
Ne v‰ichni chovatelé, ktefií mají
chovy zapojené do kontroly uÏitkovosti, si plnû uvûdomují, Ïe kontrola
uÏitkovosti není jen o tom, zda jejich
b˘ãek splÀuje kriteria pro zafiazení
do odchovny. Samozfiejmû, slouÏí
i k tomu, ale je to jeden z mnoha
v˘stupÛ. Kontrolu uÏitkovosti lze
pomyslnû rozdûlit na dvû ãásti. Tu
zjevnou, spoãívající ve váÏení,
mûfiení a hodnocení a tu ménû zjevnou, leã neménû dÛleÏitou a neoddûlitelnou, ãást sloÏit˘ch v˘poãtÛ. Tu
první nazvûme shromaÏìováním
dat, tu druhou jejich zpracováním.
Je zfiejmé, Ïe pouhé shromaÏìování
dat bez jejich zpracování by bylo
samoúãelné. TakÏe, aÈ chceme ãi
nikoliv, dostáváme se na pole vûdního oboru zvaného statistika. Abychom byli konkrétnûj‰í, jedná se
o statistiku populací. Vûdní obor,
kter˘ si nevystaãí s takov˘mi veliãinami jako je prÛmûr a procento. Do
sloÏit˘ch maticov˘ch poãtÛ vstupují
v‰echny známé údaje o kaÏdém,
i mrtvém, jedinci dané populace, nad
kter˘mi se nûkolik hodin potí velmi
v˘konn˘ poãítaã. V˘stupem jsou
v na‰em pfiípadû odhady plemen-
n˘ch hodnot kaÏdého jedince definované populace.
Z obsáhlé teorie statistiky populací, na jejíÏ popis by nestaãilo nûkolik ZpravodajÛ, vytrhnûme nûkolik,
pro potfieby tohoto ãlánku dÛleÏit˘ch, faktÛ. Zji‰tûná data kaÏdého
jedince (pÛvod, hmotnost, míry, lineární hodnocení) jsou v prÛbûhu
v˘poãtu oãi‰tûna od vlivu prostfiedí,
tedy od v‰ech vlivÛ negenetické
povahy, jako je rok a období, kdy se
jedinec narodil, vliv krmení a o‰etfiování atd. Poãítá se s „ãistou genetikou“. Vzhledem k tomu, Ïe kaÏd˘
jedinec má v populaci pfiíbuzné a ti
mají zase pfiíbuzné, je zfiejmé, Ïe zji‰tûná data daného jedince ovlivÀují
v˘sledky v‰ech pfiíbuzn˘ch. Blízk˘ch
pfiíbuzn˘ch více, vzdálen˘ch ménû.
TakÏe uÏitkovost mého b˘ãka má vliv
na odhad plemenn˘ch hodnot
jedincÛ chovatele na druhém konci
republiky, protoÏe mÛj b˘ãek má
v jeho chovu napfi. polosourozence
po otci a, jak jiÏ bylo fieãeno, nezáleÏí
na tom, zda já mám krmení dobré
a on ‰patné.
Druh˘m dÛleÏit˘m faktem je poãet
jedincÛ dané populace a poãet údajÛ
o kaÏdém jedinci, které vstupují do
v˘poãtu. Pokud bychom napfiíklad
sledovali prÛmûrn˘ plat populace
Graf ã. 1 – V˘voj stavu krav v KUMP v roce 2008
Tabulka ã. 1 – V˘voj stavu v KUMP v roce 2008
24
lidí v âR a do v˘poãtu zahrnuli jen
pfiíjem fieditele známé energetické
firmy a pfiíjem zaãínajícího uãitele,
vyjde nám prÛmûrn˘ pfiíjem v âR
v fiádech desítek miliónÛ. Tento
v˘poãet samozfiejmû o prÛmûrném
pfiíjmu u nás nic objektivního nefiíká,
neb byl proveden na malém poãtu
pfiípadÛ. âím více pfiípadÛ do v˘poãtu zahrneme, tím bude v˘sledek
objektivnûj‰í. Ideální pfiípad by nastal
v okamÏiku, kdy do v˘poãtu jsou
zahrnuti v‰ichni jedinci, tedy 100 %
populace.
Podívejme se nyní na poãty zapojen˘ch jedincÛ do kontroly uÏitkovosti a pokusme se vyvodit nûjaké
závûry. V tabulce ã. 1 jsou údaje
o poãtu zapojen˘ch krav v jednotliv˘ch mûsících loÀského kalendáfiního roku. Pro pfiehlednost jsou
tyto údaje zpracovány rovnûÏ
v grafu. Od konce roku 2007 do
bfiezna 2008 je patrn˘ pozvoln˘
pokles poãtu zapojen˘ch krav pravdûpodobnû zapfiíãinûn˘ selekcí krav,
které se pfies oãekávaní ukázaly jako
jalové. Velk˘ nárÛst poãtu zapojen˘ch krav v dubnu lze pfiiãíst poãtu
otelen˘ch jalovic. Mírn˘ pokles stavÛ
v následn˘ch dvou mûsících je zapfiíãinûn pravdûpodobnû úhyny a selekcí ze zdravotních dÛvodÛ. Druh˘
v˘raznûj‰í vzestup je zaznamenán
v ãervenci, pravdûpodobnû zapfiíãinûn druhou vlnou telení jalovic.
V˘raznûj‰í pokles na pfielomu záfií
a fiíjna , tedy konci chovatelského
roku, jde na vrub nahlá‰en˘m vyfiazen˘m kravám, protoÏe ke konci
chovatelského roku se kaÏd˘ chovatel snaÏí, aby stav krav zapojen˘ch
do KU odpovídal skuteãnosti. Dal‰í
pokles do konce roku je zákonit˘.
V té dobû se selektují krávy nevhodné k dal‰ímu chovu, od kter˘ch
bylo odstaveno tele a zámûrnû
nebyly oplodnûny. Rozdíl mezi lednem a prosincem 2008 je prakticky
zanedbateln˘.
V tabulce ã. 2 jsou uvedeny poãty
Tabulka ã. 2 – Poãty krav dle podílu plemen
zapojen˘ch krav dle jednotliv˘ch
plemen a podílu krve v závislosti na
kvartálu. Ve sloupcích nadepsan˘ch
„index“ jsou pak zaznamenány vzestupy ãi poklesy stavÛ zapojen˘ch
krav mezi jednotliv˘mi kvartály.
Poslední sloupec je porovnání poãáteãního a koneãného stavu. Z nûj
vypl˘vá, Ïe v˘raznû poklesl stav krav
dojn˘ch a kombinovan˘ch plemen
(DP) o 18 % a krav plemene Hereford
o 12 %. I kdyÏ procentické vyjádfiení
tomu nenapovídá, nejvíce meziroãnû pfiibylo krav plemene Masn˘
simentál (164 ks) a plemene Aberdeen Angus (159 ks). Procenticky
nejvíce pfiibylo krav plemene Salers,
i kdyÏ se jedná o 21 ks.
Tabulka ã. 3 ukazuje pfiehlednû
poãty ãistokrevn˘ch krav jednotliv˘ch plemen, rovnûÏ kvartálnû
s vyjádfiením mezikvartálního indexu
a indexu mezi poãátkem a koncem
roku. Potû‰itelné je, Ïe v kontrole
uÏitkovosti se stavy ãistokrevn˘ch
krav celkovû zvy‰ují. Procentické
vyjádfiení je ponûkud zkreslující. Pfiedev‰ím u plemen ménû poãetn˘ch,
kde rozdíl nûkolika kusÛ pfiedstavuje
i nûkolik desítek %. Na celkovém zv˘‰ení o 466 krav se krávy plemene
Aberdeen Angus podílejí poãtem 171
Tabulka ã. 3 – Poãty ãistokrevn˘ch krav zapojen˘ch do KU
ks. Pouze o jednu krávu ménû se
zv˘‰il poãet ãistokrevn˘ch krav plemene Masn˘ simentál.
Doposud byl popsán stroh˘ v˘ãet
v˘voje stavu zapojen˘ch krav.
K vyvození závûrÛ si vezmûme ku
pomoci nûkteré pfiedbûÏné v˘sledky kontroly uÏitkovosti (budou,
jako kaÏdoroãnû, publikovány
v uzávûrkách) a obdobné v˘sledky
kontroly uÏitkovosti ve Francii
a Dánsku. Dánskou populaci masného skotu charakterizují v‰echna
chovaná plemena stejnû jako u nás
a i poãetnû není pfiíli‰ odli‰ná.
Francouzskou pak suma tfiech nejroz‰ífienûj‰ích plemen – Charolais,
Limousine a Blond d‘Aquitaine.
Tato populace je samozfiejmû podstatnû poãetnûj‰í neÏ na‰e ãi
dánská. Porovnáním zjistíme, Ïe
poãet zapojen˘ch narozen˘ch telat k poãtu zapojen˘ch krav je
u nás srovnateln˘ s Francií
a vyjmeme-li z na‰í populace
pouze ãistokrevná zvífiata, je v˘sledek naprosto shodn˘. V obou pfiípadech se zapojilo 83 % telat
z poãtu zapojen˘ch krav. V Dánsku
v‰ak jen 69 %. Z v˘sledkÛ kontroly
25
uÏitkovosti vypl˘vá, Ïe odstavová
hmotnost (u nás a Francii 210ti
denní, v Dánsku 200ti denní) byla
zji‰tûna v Dánsku pouze u 15 %
ze zapojen˘ch telat, tedy pouze
u 10 % matek byla zji‰tûna odstavová hmotnost jejich potomkÛ. Ve
Francii zváÏili 210ti denní hmotnost u 49 % z narozen˘ch. K poãtu
zapojen˘ch krav to ãiní pouze
41 %. U nás se jiÏ nûkolik let pohybuje poãet zváÏen˘ch 210ti denních hmotností v kontrole typu
A kolem 60 % z Ïivû narozen˘ch.
Jak bylo shora uvedeno, ãím vût‰í
procento z populace je zapojeno
do zpracování dat tím jsou v˘sledky
pfiesnûj‰í. MÛÏeme tedy odvodit, Ïe
odhad plemenn˘ch hodnot je u nás
pfiesnûj‰í neÏ v citovan˘ch zemích,
zvlá‰tû pak v Dánsku, kde je na chovateli, u kter˘ch zvífiat provede
kontrolu uÏitkovosti. Je patrné, Ïe
této kontrole podrobí pouze zvífiata tzv. „zájmová“, tedy ta lep‰í.
Není tento fakt jednou z pfiíãin
toho, Ïe odhad plemenn˘ch hodnot spoãítan˘ v zemi pÛvodu b˘ka
je mnohdy rozdíln˘ s tím,
kter˘ je spoãítán u nás?
Na Reginû zase o mase
aneb: Nûkdo by mûl ‰krtit doktory celostní medicíny
Pro zatím nezasvûcené: Regina je na‰e (va‰e) praÏské rádio. Vysílá nepfietrÏitû o dûní v Praze. Velk˘m pfiínosem je v aktuálním informování o prÛjezdnosti Prahou. Proto ho ráno toleruji, to abych vûdûl, kudy
z domova. A dnes (26. 2.) jsem ho nevypnul, aã jsem nikam nejel. TakÏe hraje, zatím co sedím u poãítaãe a prokousávám se nafiízeními Rady Evropy pfii tvorbû novelizovaného ¤ádu pro chov skotu v systému bez trÏní
produkce mléka. Práce málo záÏivná, leã nutná, neb star˘ pfiestává b˘t aktuální a platn˘. Rádio hraje potichu,
ani ho nevnímám. Vytrhne mû aÏ oznámení hlasatelky, která ve studiu vítá doktory celostní medicíny. Co je
celostní medicína? Medicína v celku? To doktofii celostní medicíny vystudovali celou medicínu a ostatní jen
parciální, tedy dílãí ãi ãásteãnou? Nemûli by pak b˘t doktory parciálními? Problém, kter˘ mû vytrhl z práce. Je
pfiece dobré vûdût, zda se, aÏ se na mém ãlovûku projeví hfiíchy mládí, obrátit na doktora celostního, nebo
bude staãit parciální. Parciální by mûl b˘t logicky levnûj‰í. Tak chvíli poslouchám. A nestaãím se divit. Nafiízení
Rady Evropy a ¤ád shazuji na li‰tu a musím to hodit na papír dokud jsem toho pln˘. ¤ád odpracuji s chladnou
hlavou veãer.
Maso je ‰kodlivé, ãlovûk by ho nemûl konzumovat a kdyÏ tak jen to dietní bílé a v mal˘ch dávkách. âlovûk
se totiÏ vyvinul jako b˘loÏravec a jeho trávicí soustava je soustavou b˘loÏravce, k trávení masa nezpÛsobilá.
Konzumace masa pfiiná‰í do organismu bílkoviny, které trávicí soustava nedokáÏe zpracovat a ty pak organismus prakticky otravují. âlovûk, kter˘ doposud konzumoval maso, by mûl projít oãistnou kÛrou a pfieorientovat stravovací návyky na konzum zelené stravy. Tak tohle jsem se ve zkratce dozvûdûl od doktora celostní
medicíny.
Je pravdou, Ïe anatomii b˘loÏravcÛ, masoÏravcÛ i v‰eÏravcÛ jsem studoval pfied mnoha lety a anatomii ãlovûka znám pouze ze svého pomûrnû krátkého pÛsobení na patologii ve funkci fotografa – dokumentaristy.
Nespornû od té doby v˘zkum v této oblasti pfiinesl mnohé nové poznatky, nemyslím v‰ak, Ïe by byly aÏ tak
pfievratné. Nás uãili, Ïe trávicí soustava prasete, nejznámûj‰ího ze v‰ech v‰eÏravcÛ je velmi podobná zaÏívací
soustavû ãlovûka. Li‰í se pouze v uloÏení tenkého stfieva v dutinû bfii‰ní. U prasete je stoãeno do spirály, u ãlovûka jaksi poskládané. Funkãnû v‰ak stejné. Pfiiznávám, Ïe tenkrát mi to nebylo milé. Cítil jsem se pfiirovnán
k pa‰íkovi. Co naplat, pitva tohoto hospodáfiského zvífiete to prokázala, takÏe jsem se s tím musel smífiit.
O anatomii pfieÏv˘kavcÛ jsem se dozvûdûl, Ïe mají buì tfii rÛznû velké pfiedÏaludky a slez, kter˘ funguje prakticky jako Ïaludek (pfieÏv˘kavci), nebo velmi objemné slepé stfievo (napfi. lichokopytníci). V obou pfiípadech
pak s trávením b˘lí pomáhají rÛzné mikroorganismy, jejichÏ tûla v dal‰ím procesu trávení jsou zdrojem nepostradatelné Ïivoãi‰né bílkoviny.
Pfied mnoha lety jsem vidûl na vlastní oãi vnitfinosti nûkolika desítek neboÏtíkÛ a s jistotou mohu tvrdit, Ïe
ani pfiedÏaludky, ani objemné slepé stfievo jsem tam nevidûl. Jen vnitfinosti podobné tûm praseãím. Nepfiedpokládám, Ïe by se od té doby ãlovûk tak zásadním zpÛsobem vyvinul. Utvrzuje mû v tom i fakt, Ïe pro ãlovûka je vláknina potfiebná, leã nestravitelná. To nás uãili a v rÛzn˘ch módních ãasopisech to tvrdí i dnes. Nedovedu si pfiedstavit b˘loÏravce, kter˘ by alespoÀ ãásteãnû netrávil vlákninu. Je pravdou, Ïe napfiíklad o trávení
medvûda pandy ãi medvídka koaly vím jen to, Ïe jsou úzce specializovaní na urãit˘ druh rostlin (panda na
bambus, koala na listy eukalyptu). Nepfiedpokládám v‰ak, Ïe bychom byli s tûmito mil˘mi zvífiaty nûjak spfiíznûni, i kdyÏ by mi to bylo milej‰í neÏ b˘t srovnáván s prasetem.
Nevím, co, kde a z jak˘ch pramenÛ studují doktofii celostní medicíny. Ze mû v‰ak dûlat vola nebudou. Prostû
proto, Ïe nemám pfiedÏaludky. Proto taky nezmûním své stravovací návyky a i nadále budu jíst maso i zeleninu, stravovat se jako v‰eÏravec. Pokud ve sv˘ch útrobách necítíte bachor ãi objemné slepé stfievo, doporuãuji to i vám. Smifime se s tím, Ïe na‰e trávicí soustava je podobná té praseãí. Doktofii celostní medicíny se
s tím asi smífiit asi nedovedou. MoÏná z toho pramení jejich pfiesvûdãení ãi snad komplex? No, a aÏ se pfiihlásí
hfiíchy mládí, radûji nav‰tívím doktora medicíny parciální, nebo lépe doktora normálního.
Uf. A zpátky k nafiízením Rady Evropy.
26
Hubert Herrmann
Na aukci v saském Cavertitzu
Hana Adamová, Natural, spol. s r. o.
Hodnocení a aukce b˘kÛ masn˘ch plemen v prostorách hfiebãína
v saském Cavertitzu se koná kaÏd˘
rok. Letos 28. února v‰ak pofiádající
Masterrind i chovatelé mohli b˘t
spokojeni: Prodáno bylo ze 33 b˘kÛ
celkem 32 a ceny dosáhly vy‰‰í neÏ
loÀské úrovnû.
Na zaãátek hodnocení
Sobotní dopoledne 28. února
bylo vûnováno hodnocení a vyhlá‰ení ‰ampiónÛ. B˘ky masn˘ch plemen do Cavertitzu pfiivezli chovatelé ze sv˘ch farem, nejde o staniãní odchov. Nejsilnûji zastoupené
bylo plemeno masn˘ simentál,
limousine, angus, následovalo charolais a jeden b˘k blonde d’Aquitaine.
Nejprve pfiedvedené b˘ky tfiíãlenná komise sloÏená z chovatele,
specialisty pro chov masn˘ch plemen skotu pofiádající organizace
a zástupce ze saského zemského
úfiadu ohodnotila. Následovalo
vyhlá‰ení ‰ampiónÛ podle jednotliv˘ch plemen. Nejvíce pozornosti si
mezi publikem 400 náv‰tûvníkÛ získalo plemeno masn˘ simentál. Rozhodãí zaujal pfiedev‰ím 790kilogramov˘ Victory, jehoÏ otcem je geneticky homozygotnû bezroh˘
Vilhelm PP a otcem matky Eisenherz PP. B˘k se narodil 25. 10. 2007.
Ocenili pfiedev‰ím jeho rámec
❒ Plná hala v Cavertitzu dosvědčuje velký zájem o masné býky pro novou sezónu
(foto: Hana Adamová)
Primat). Potû‰itelné podle komentujícího Carsten Oesera byla pfiítomnost nov˘ch chovatelÛ, ktefií
své b˘ky pfiivezli do Cavertitzu
poprvé: „Je dobré, Ïe se stále více
lidí zajímá o chov masného skotu,“
uvedl.
❒ Úspěšný den měli na aukci i chovatelé
plemene angus. Na snímku býk Frontline,
jehož otcem je australský N. Frontier
a majitel za něho inkasoval 3500 euro
(foto: Hana Adamová)
a osvalení. Na závûr získal Victory
i titul jako absolutní ‰ampión pfiehlídky. Nejlep‰ím charolais se stal
Romeo (Rodin x Maradscha), limousine Tojaner Pp (Troubadour Pp x
Caesar I. PS) a angus Punk (Puma x
❒ Celkovým šampiónem hodnocení byl vyhlášen masný simentál Victory,
syn Vilhelma PP (foto: Hana Adamová)
Na draÏbû
Bezprostfiedné po hodnocení
a krátké pfiestavce na obûd následovala aukce. Aukãního kladívka
se chopil s profesionální rutinou
Torsten Kirstein. Vyvolávací cena
v‰ech b˘kÛ byla 1700 euro.
I v aukci se potvrdila vynikající kvalita masn˘ch simentálÛ, prÛmûrná
cena vydraÏen˘ch kusÛ dosáhla
3409 euro a nejdraωí b˘k byl prodán za 4800 euro. Podobn˘ obrázek poskytla i draÏba angusÛ. Pfiítomní zájemci si cenili zámofisk˘ch
pÛvodÛ nûkter˘ch b˘kÛ a solidních nûmeck˘ch linií. Za nejdraωího b˘ka zaplatil kupující 3700
euro a prÛmûrná cena v‰ech se
vy‰plhala na 3050 euro. Jako dobr˘
v˘sledek lze hodnotit i prÛmûrnou
cenu prodan˘ch plemeníkÛ limousine – 2654 eur, kde nejvíce zaplatil
kupující za geneticky bezrohého
‰ampióna plemene 3800 euro.
U tohoto plemene jednoznaãnû
kupující upfiednostÀovali bezrohou genetiku. Kromû jednoho
b˘ka byli vydraÏeni i v‰ichni charolais v prÛmûru za uspokojiv˘ch
2333 euro. Jedin˘ geneticky bezroh˘ blonde d’Aquitaine pfiinesl svému majiteli 2300 euro.
27
Hovûzí bez patogenÛ
Máte rádi pûknû ‰Èavnat˘ steak
nebo si nedovedete letní grilování
pfiedstavit bez doma vyroben˘ch
hamburgerÛ? Inu nejste sami. A co
takhle tataráãek? Taky byste si dali?
Tak to jsme zfiejmû jedné krevní
skupiny. A proto nejspí‰ máme
i dal‰í spoleãn˘ zájem, a to abychom jedli zdravû, a tentokrát tím
nejsou my‰leny nutriãní hodnoty,
ale mikrobiologická kvalita. A co
pro to dûlá v˘zkum? âtûte dál.
O tom, Ïe poznání nepfiátel je
tím
nejdÛleÏitûj‰ím
úkolem,
pokud s nimi chceme skuteãnû
efektivnû bojovat, není tfieba pfiíli‰ dlouho se pfiesvûdãovat. Svûtlono‰em nesoucím na této spletité cestû pochodeÀ osvûtlující
v‰echna temná zákoutí pfiírody je
vûda a v˘zkum. A co dûlají vûda
a v˘zkum pro to, abychom si
mohli pochutnat tfieba na onom
‰Èavnatém „stejãku“ a nemuseli
se obávat nûjak˘ch pozdûj‰ích
zdravotních následkÛ? Nahlédnûme do USA, protoÏe Amerika
není jen zemí hamburgerÛ a steakÛ, ale je i zemí neomezen˘ch
moÏností v˘zkumu i vûdy.
Poznání pomáhá v boji
Pochopení ekologie dvou hlavních nebezpeãn˘ch patogenÛ,
které se mohou nacházet v potra-
vinách, a nalezení zpÛsobÛ, jak
s nimi bojovat je vskutku velk˘m
a nelehk˘m úkolem. A to je také
dÛvodem, proã se t˘m v˘zkumníkÛ na Kansas State University
zamûfiil na bakterie E. coli O157
a salmonellu.
„Je stále obtíÏnûj‰í studovat
tyto patogeny, protoÏe na to
musíte b˘t doopravdy v‰eumûl,“
fiekl T. G. Nagaraja, profesor diagnostické lékafiské patobiologie
na College of Veterinary Medicine
K-State. Nagaraja vede skupinu
v˘zkumníkÛ, ve které jsou nejen
epidemiologové a molekulární
biologové, ale také odborníci na
nemoci hospodáfisk˘ch zvífiat
a v˘Ïiváfii z v˘krmen skotu.
Escherichia coli
V posledních pûti letech vedl
Nagaraja t˘m v˘zkumného projektu studujícího bakterie E. coli
O157, kter˘ na K-State probíhal
více neÏ desetiletí. „Nበcíl je
docela jednoduch˘,“ fiekl Nagaraja. „Chceme pochopit ekologii
bakterie E. coli O157 u skotu a pfiinést praktické strategické zásahy
pfiímo na farmách.“
V˘zkumn˘ t˘m pracuje na zodpovûzení takov˘ch otázek, jak˘mi
je napfiíklad: proã nûkter˘ skot má
E. coli O157 a nûkter˘ ne, a také na
tom proã nûkter˘ vyluãuje bakte-
❒ Dr. Nagarajovi to při předávání cen nejlepším studentům sluší.
Je vidět, že se umí pohybovat nejen mezi bakteriemi... (foto: archiv autorů)
28
❒ Bakterie E. coli většinou
nezpůsobuje tak závažné problémy
u skotu, ale může být přenesena
na člověka prostřednictvím potravin
a způsobit nejen nepříjemné, ale někdy
i životu nebezpečné komplikace
(foto: archiv autorů)
rie del‰í dobu a ve vy‰‰ím mnoÏství neÏ jin˘. V˘zkumníci na
K-State také chtûli pochopit proã
je pfiítomnost E. coli O157 v˘raznû
vy‰‰í bûhem nûkter˘ch mûsícÛ
a proã nûkterá zvífiata ve stresu
vyluãují více bakterií neÏ jiná.
„Pokud nalezneme odpovûdi na
tyto otázky, pak mÛÏeme pfiijít
s úãinn˘mi intervenãními strategiemi,“ fiekl Nagaraja. „První ãástí
v˘zkumu je proto zamûfiena na
podrobné
poznání
ekologie
tûchto bakterií a ve druhé ãásti
jde o v˘voj testÛ a praktick˘ch
intervenãních strategií.“
„Napfiíklad Dr. Thomson, kter˘
pracuje na spoleãném v˘zkumu
s jednou spoleãností z Minnesoty
a vyvíjí vakcínu s protilátkami bránícími bakteriím v získávání
Ïeleza, které tyto bakterie potfiebují k pfieÏití. V‰echny tfii studie
vedené v rámci této ãásti celého
projektu vykázaly v˘znamn˘
pokles v˘skytu bakterií E. coli
O157, kdyÏ je vakcína pouÏita,“
fiekl Nagaraja.
Nagaraja také dodal, Ïe pracují
na tom, aby zjistili, jaké by se daly
provést zmûny ve v˘Ïivû skotu,
které by mohly vést k tomu, aby
byl zaÏívací trakt skotu ménû pfiívûtiv˘ pro bakterie E. coli O157.
„ProtoÏe se bakterie shromaÏìují
v zadní ãásti stfieva,“ vysvûtloval
Nagaraja, „tak kdyby se nûkteré
sloÏky krmiva dostaly aÏ do zadní
ãásti stfieva a z nich uvolÀované
kyseliny by mohly b˘t úãinné
v zabíjení bakterií E. coli O157.“
Také je moÏno vyuÏít probiotik –
prospû‰n˘ch bakterií, podobn˘ch
tûm, co ãlovûk získává díky konzumaci Ïiv˘ch jogurtÛ – mohou
v˘znamnû redukovat v˘skyt bakterií E. coli O157, protoÏe jsou tvrd˘m konkurentem v boji o zdroje
potravy.
Salmonella
Salmonella je jedním z neãastûj‰ích pÛvodcÛ gastroenteritidy,
která je nejen mezi lidmi roz‰ifiována prostfiednictvím kontaminovaného mletého hovûzího masa,
ale i prostfiednictvím potravin
rostlinného pÛvodu, napfiíklad
zeleniny, pfii jejichÏ pûstování je
vyuÏíváno hnojení kejdou nebo
hnojem, ale postihuje i skot. ZpÛsobuje tûÏké krvavé prÛjmy ve
v˘krmnách skotu a zmetání u dojnic. Dal‰í práce se zamûfiuje na
objevení odpovûdí na to, proã
skot ve v˘krmnách, kter˘ je léãen
na jiné infekce vykazuje vy‰‰í
podíl salmonelly neÏ jinak zdrav˘
skot. Ov‰em k odhalení sérotypu
salmonelly musí veterináfii a v˘zkumníci poslat vzorky do laboratofie v Iowû, a tak Narayanan pracuje na v˘voji rychlé testovací
metody zaloÏené na molekulární
bázi, která bude dostupnûj‰í.
„Salmonella je proslulá vytváfiením rezistence na ‰iroké spektrum antibiotik,“ fiekl Nagaraja.
„Také ji mÛÏe pfiedávat v genech,
coÏ mÛÏe pfiená‰et tuto rezistenci dal‰ím bakteriím. Na‰ím
prvotním cílem je v tomto smûru
v˘voj synergistického programu
k hodnocení úlohy chovu skotu
na v˘skytu, roz‰ífiení a ‰ífiení této
rezistence.“
Nagaraja fiekl, Ïe v budoucnosti
bude v˘zkumn˘ t˘m usilovat
o dosaÏení dal‰ího cíle – eliminace bakterie E. coli O157 a salmonelly. E. coli O157 je roz‰ifiována také zrnoÏrav˘mi ptáky,
ktefií pfiená‰í bakterie z jedné
v˘krmny do druhé, zatímco
o ‰ífiení salmonelly se starají hlodavci a dal‰í zvífiata, která Ïijí ve
stáji. Navzdory tomu v˘zkumníci
doufají ve sníÏení jejich v˘skytu.
V˘zkumn˘ t˘m také studuje mikrobiální rezistenci s nadûjí v lep‰í
moÏnosti prevence nadmûrného
v˘skytu potravinov˘ch patogenÛ, aby se nestaly je‰tû nebez-
peãnûj‰í pro zvífiata a následnû
i pro ãlovûka.
Nová vakcinaãní technologie
Navzdory miliónÛm dolarÛ,
které byly v posledních deseti
letech investovány do v˘zkumu
majícímu vést k vy‰‰í bezpeãnosti
potravin, byl podle v˘sledkÛ studií
v˘zkumníkÛ z Kansas State University a West Texas A&M University
poãet hlá‰ení v˘skytu bakterie E.
coli O157:H7 v mletém hovûzím
v roce 2007 vy‰‰í neÏ v roce 2006. E.
coli O157:H7 je spojována s nemocemi, které se u ãlovûka objevují
po konzumaci hovûzího masa
a masn˘ch v˘robkÛ kontaminovan˘ch tûmito patogeny.
❒ „Studovali jsme účinky nové
vakcinační technologie na zlepšení
bezpečnosti hovězího,“ řekl doktor
Dan Thomson, docent na Kansas State
University (foto: archiv autorů)
S Danem Thomsonem pracoval
doktor Guy Loneragan z West
Texas A&M University a doktor T.
G. Nagaraja z K-State na provûfiování úãinkÛ této nové vakcíny
a její schopnost sniÏovat vyluãování bakterií E. coli masn˘m skotem. Thomson a jeho kolegové
studovali vyuÏití technologie tzv.
sideroforového receptoru a porinu, ve zkratce SRP, která byla
vyvinuta spoleãností Epitopix, LLC
ve Willmaru v Minnesotû.
„V první studii jsme dosáhli
pokles vyluãování bakterií E. coli
skotem o 54 procent,“ fiekl Thomson. „Nicménû, ve druhé studii
jsme napomohli pÛsobením SRP
techniky a zv˘‰ili tím úãinek tak,
Ïe podíl skotu uvolÀujícího E. coli
klesl aÏ o 85 procent.“
Loneragan o tom fiekl: „To nám
ukazuje, Ïe takov˘ úãinn˘ zásah,
kter˘ redukuje zatíÏení bakteriemi E. coli O157 zejména u skotu
konzumujícího
konzervovaná
krmiva, je více neÏ potfiebn˘.
Úspû‰n˘ zásah dokáÏe sníÏit zatíÏení bakteriemi E. coli O157 na
úroveÀ, která bude naprosto
ne‰kodná a bez vût‰ích problémÛ zvládnutelná. Pokud se to
povede, tak bude opravdu uãinûn obrovsk˘ pokrok k prevenci
toho, aby se bakterie E. coli O157
vÛbec dostala do lidské v˘Ïivy
prostfiednictvím mletého masa.
Tato vakcina se jeví b˘t pro tento
úãel velmi vhodnou vzbuzuje
velké nadûje a slibuje mnohé
v˘hody.“
„Povedlo se nám do boje zapojit
sideroforov˘ receptor a porinové
proteiny, které jsou vyuÏívány
tûmito „potravinov˘mi“ patogeny,
jak˘m je i E. coli, k získávání
Ïeleza,“ fiekl Thomson. Siderofory
jsou látky produkované a vyluãované bakteriemi do prostfiedí ve
zv˘‰ené mífie zvlá‰tû v podmínkách nedostatku Ïeleza, které
vytvofií komplexní slouãeninu
s trojmocn˘m Ïelezem. V této
formû je Ïelezo transportováno
do buÀky. Porin je protein obsaÏen˘ ve vnûj‰í cytoplazmatické
membránû
gram-negativních
bakterií a vnûj‰ích membránách
plastidÛ a mitochondrií. Zpravidla
se na membránû uspofiádávají do
tvaru ‰estiúhelníku. Obklopují tak
otvor ve vnûj‰í membránû tûchto
bakterií a umoÏÀují drobn˘m
polárním (hydrofilním) molekulám procházet ven a dovnitfi. „SRP
vakcinaãní technologie imunizující zvífiata zablokováním tûchto
mechanismÛ, jeÏ pak nedovolí
bakteriím získávat Ïelezo. Îelezo
je pro bakterie, jako kyslík pro ãlovûka. Bez konzumace Ïeleza
nemÛÏe bakterii fungovat látková
pfiemûna a bakterie nemÛÏe ani
rÛst ani se mnoÏit.“
„Vedli jsme základní studii pfiirozené infekce, na kterou navazovaly dva velké terénní pokusy
v bûÏn˘ch komerãních v˘krmnách skotu, pfii kter˘ch bylo ve
dvaceti stájích testováno více neÏ
1200 kusÛ skotu,“ fiekl Thomson.
„V‰echny studie nám ukázaly
pozitivní v˘sledky pfii pouÏití této
vakcíny, pfiiãemÏ ta mûla vliv nejenom na sníÏení poãtu zvífiat uvolÀujícího bakterie, ale také na sníÏení koncentrace uvolnûn˘ch
bakterií.“
Ve stájích se bûÏnû vyskytují
tzv. „supervyluãovaãi“, coÏ jsou
zvífiata vyluãující bakterie E. coli
29
ve velmi vysok˘ch koncentracích.
„A na‰e polní studie ukázaly, Ïe
vakcína s technologií SRP redukuje poãet takov˘ch zvífiat ve
stáji,“ fiekl Thomson.
Roãní období a pfiíprava masa
A co je‰tû mÛÏe pfiispût k ‰ífiení
patogenÛ? Co takhle tfieba roãní
období a s ním související poãasí.
Nová studie vûdcÛ z Oregon State
University napovídá, Ïe podobnû
jako je zima oznaãována za
„chfiipkovou sezónu“, tak by se
dny letních veder pro zmûnu
mohly naz˘vat „obdobím bakteriálních infekcí“.
V˘zkumníci pfii‰li na to, Ïe
závaÏné infekce zpÛsobované
gram-negativními
bakteriemi
mohou narÛst aÏ o 17 procent
s kaÏd˘mi 10 stupni nárÛstu teploty. Tyto v˘sledky, které byly
zaloÏeny na záznamech z Baltimorské nemocnice za posledních
sedm let, naznaãují, Ïe v˘skyt
nûkter˘ch onemocnûní mÛÏe b˘t
v letním období dokonce aÏ o 46
procent vy‰‰í neÏ v zimû.
„V‰echny pfiíãiny sice zatím
nejsou úplnû jasné a prokazatelnû
ovûfiené,“ uvedli vûdci, „ale
sezónní kolísání je zcela zjevné.“
„Gram-negativní bakterie obecnû jsou ãastou pfiíãinou infekcí
moãového, trávicího a d˘chacího
ústrojí, stejnû tak i váÏnûj‰ích
nemocí, jak˘mi je napfiíklad zápal
plic nebo infekce ran,“ fiekla
Jessina McGregor, docentka na
College of Pharmacy na Oregon
State University. „KaÏd˘ ví, Ïe
existuje sezónnost ve v˘skytu
virov˘ch onemocnûní, jak˘m je
napfiíklad chfiipka nebo nachlazení, ale my jsme nyní objevili, Ïe
i nûkteré bakteriózy vykazují
nejvy‰‰í v˘skyt v horku letního
období.“
Poznání tûchto sezónních
trendÛ mÛÏe nejenom zlep‰it
diagnostiku nemocí a nasazení
odpovídající léãby, ale v neposlední fiadû také moÏnost lep‰í prevence tûchto infekcí.
V rámci této studie byly zkoumány infekce zpÛsobené nûkolika
gram-negativními
bakteriemi,
hlavnû E. coli, ale pod mikroskopem se ocitly také Pseudomonas
aeruginosa, E. cloacae a Acinetobacter baumanii. Nejvût‰í nárÛst
infekcí v dÛsledku vy‰‰í teploty
byl zji‰tûn u P. aeruginosa – bûÏného pÛvodce nûkter˘ch zánûtÛ,
zejména infekcí zevního ucha,
moãového ústrojí a plic – a A. baumanii – pfiíleÏitostného patogena,
kter˘ mÛÏe zpÛsobit rÛzné
závaÏné nemoci ale i smrt (zejména u lidí s naru‰en˘m imunitním
systémem).
❒ Takhle krásně vypadá struktura porinu majícího důležitou funkci
v bakteriálních membránách… (foto: archiv autorů)
30
Pfii studii vûdci také objevili, Ïe
takov˘ sezónní vzestup není
zfiejm˘ u infekcí zpÛsobovan˘ch
gram-pozitivními bakteriemi, které mají odli‰nou bunûãnou strukturu. „Bakteriální infekce obecnû
byly po urãitou dobu na vzestupu, z ãásti pravdûpodobnû
v dÛsledku zv˘‰ené rezistence
bakterií vÛãi antibiotikÛm,“ fiekla
McGregorová. „âím víc se dozvíme o tom, co je pfiíãinou jejich
rozsáhlej‰ího ‰ífiení a kdy se nejpravdûpodobnûji objeví, tím lépe
se jim mÛÏeme vyhnout, pfiípadnû je léãit.“
„Existuje nûkolik moÏn˘ch pfiíãin, proã v letním období stoupá
poãet infekcí gram-negativními
bakteriemi,“ fiekli v˘zkumníci, „ale
Ïádná zatím není prokazatelnû
potvrzena.“ Zatímco napfiíklad
P. aeruginosa je typick˘ vodní
organismus, a tak by ãetnûj‰í infekce tímto patogenem v letním
období mohly b˘t spojeny s ãetnûj‰ím koupáním lidí v jezerech
a rybnících. U bakterie Escherichia coli by mohlo jít o kombinaci
dvou pfiíãin skot má vy‰‰í podíl
uvolÀování bakterií v létû a vrchol
v˘skytu infekcí bakterií E. coli
u ãlovûka by mohl b˘t spojen
i s vy‰‰í konzumací mletého masa
nebo dal‰ími faktory bûhem „grilovací“ sezóny.
„Bez ohledu na mechanismy
zodpovûdné za vznik a ‰ífiení
infekce, tak poznání spojitostí
mezi prostfiedím, v˘skytem patogenÛ a infekcí by mohlo pomoci
s preventivními zásahy nebo
v˘bûrem optimální antibiotické
léãby,“ napsali v˘zkumníci ve své
zprávû.
Je vidût, Ïe obsáhlou problematikou mikrobiální nezávadnosti
potravin a ãinitelÛ, které ji ovlivÀují, se vûdci intenzivnû zab˘vají
jiÏ dlouhá desetiletí a stále zkou‰ejí nové metody, jak omezit zatíÏení zvífiat a lidí alimentárními
patogeny zpÛsobujícími mnohou
nesnáz. S ãím v‰ím se dfiíve nebo
pozdûji setkáme v bûÏné
praxi, nám ukáÏe teprve ãas.
Z materiálÛ Oregon State
University a Kansas State
University pfiipravili Ota Beran
a Anna Marcinková
Bakteriální choroby skotu
(II. ãást)
Ing. Pavla Vydrová
V pfiedvánoãním zpravodaji (4/08)
jsme se v rubrice „Onemocnûní skotu“
poprvé vûnovali chorobám spadajícím
do kategorie nemocí pÛvodu bakteriálního a podrobnûji jsme se seznámili
s fakty o aktinomykóze a zejména antraxu. Dne‰ní, v pofiadí druhá ãást, bude
vûnována dal‰ím dvûma nemocem,
které jsou zpÛsobovány bakteriemi:
brucelóze a listerióze.
Brucelóza
Je celosvûtovû roz‰ífiené a vysoce
nakaÏlivé bakteriální onemocnûní zvífiat pfienosné na ãlovûka, dfiíve téÏ
oznaãované jako vlnitá horeãka, Maltská horeãka, Bangova choroba ãi
infekãní zmetání skotu. Název choroby,
respektive jejího pÛvodce, je odvozen
od jména sira Davida Bruce, jenÏ
v roce 1887 poprvé onemocnûní
popsal u britsk˘ch vojákÛ na Maltû
(Bruce objevil a popsal také pÛvodce
spavé nemoci). Primárnû jde u brucelózy o onemocnûní pfieÏv˘kavcÛ, prasat, psÛ a dal‰ích zvífiat. âlovûk se
mÛÏe od infikovan˘ch zvífiat nakazit,
ale nemoc se mezi lidmi nepfiená‰í.
V pfiípadû v˘skytu u hospodáfisk˘ch
zvífiat má toto onemocnûní negativní
vliv na ekonomiku postiÏeného chovu,
v˘znamnû sniÏuje reprodukci, zapfiíãiÀuje pokles uÏitkovosti, ovlivÀuje biologickou hodnotu mléka u skotu, omezuje rÛst zvífiat (lze pozorovat úbytky
hmotnosti) a zvy‰uje náklady v podobû
v˘dajÛ na tlumení onemocnûní.
Brucelóza patfií spoleãnû s dal‰ími
závaÏn˘mi onemocnûními na seznam
nebezpeãn˘ch nákaz (viz. Veterinární
zákon), které podléhají povinnému hlá‰ení.
PÛvodce
Brucelózu zpÛsobují bakterie rodu
Brucella. Jedná se o gramnegativní,
tyãinkovité, aerobní, nesporulující
a nepohyblivé bakterie, které se v hostitelském organismu vyskytují intracelulárnû (uvnitfi bunûk). V souãasné dobû
je známo celkem osm druhÛ brucel,
které se li‰í pfiedev‰ím primárním hostitelem. Taxonomie brucel je dosud stále
nejasná a nevyfie‰ená. Na základû
sekvenace genÛ ribozomální RNA se
brucely fiadí mezi alfaproteobakterie
a mají blízk˘ fylogenetick˘ vztah
k rodÛm Agrobacterium, Rickettsia,
Rhizobium a Rhodobacter. Byla provedena anal˘za DNA více neÏ 51 kmenÛ
brucel a z v˘sledku je patrné, Ïe jednotlivé druhy brucel jsou si natolik fylogeneticky blízké, Ïe se jedná o jeden druh
oznaãovan˘ jako Brucella melitensis
s fiadou rÛzn˘ch biovarÛ a kmenÛ.
KvÛli rozdílÛm v hostitelském spektru
jednotliv˘ch druhÛ a odli‰nostem v klinick˘ch projevech, nebyl tento koncept
v‰eobecnû pfiijat a v bûÏné praxi se
stále pouÏívá pÛvodní druhové oznaãení.
❒ Kolonie Brucella melitensis
na krevním agaru (foto: internet)
a mumifikovan˘ch telat, které najdou na
zemi ve stájích skotu.
Pfiehled druhÛ Brucella spp. a jejich hlavních hostitelÛ
Druh
Hostitel
Patogenita pro člověka
B.
B.
B.
B.
B.
B.
B.
B.
skot (B. bovis), bizon, velbloud, jak, buvol
ovce, koza, velbloud
pes a psovití
prase, zajíc, sob arktický, volně žijící hlodavci
ovce
hlodavci
velryby, delfíni
tuleni
vysoká
vysoká
střední
vysoká
žádná
žádná
neznámá
neznámá
abortus
melitensis
canis
suis
ovis
neotomae
pinnipediae
cetaceae
Odolnost ve vnûj‰ím prostfiedí
Bakterie brucelózy jsou pomûrnû
odolné, v prachu pfieÏívají aÏ dva
mûsíce, ve vodû 72 hodin, var a desinfekãní prostfiedky je niãí okamÏitû,
slunce velmi rychle.
Vhodn˘mi desinfekãními prostfiedky
jsou: 5% roztok chlorového vápna, 3%
roztok chloraminu, 3% roztok kresolsírové smûsi a 2% roztok NaOH, KOH
(70 – 80 °C).
Zdroje a ‰ífiení infekce
(pfienos, vnímavost)
Pfiímá cesta onemocnûní je pfies
nemocné zvífie (per os, vzácnû per cutis,
ejakulátem), nepfiímá pfies krmivo, stelivo, ãistící potfieby, spoleãnou pastvu
a ãlovûka. Jednotlivé druhy brucel se
vyskytují u sv˘ch typick˘ch rezervoárov˘ch hostitelÛ, k infekci je ale vnímavé
daleko ‰ir‰í spektrum hostitelÛ. Napfiíklad
B. melitensis, která se nachází u ovcí, koz
a velbloudÛ je pfienosná na skot, ãlovûka,
psa ale i dal‰í druhy zvífiat. Podobnû také
hlavní pÛvodce brucelózy skotu – B.
abortus – je pfienosn˘ ze skotu na psa, ze
skotu na ãlovûka, ale dokonce i ze psa na
ãlovûka. Bovinní brucelózou se psi infikují pojídáním plodov˘ch obalÛ krav
U zvífiat dochází k pfienosu pfiím˘m
kontaktem s infikovan˘m zvífietem.
Infekce je pfienosná také z matky na
plod. V˘znamn˘m epizootologick˘m
faktorem brucelózy zvífiat je i fakt, Ïe je
pohlavnû pfienosná. Plemenní b˘ci,
kanci, berani ale i psi mohou vyluãovat
brucely ve svém semeni po cel˘ Ïivot
a jsou tak nebezpeãn˘m zdrojem
infekce. Z tûchto dÛvodÛ je na místû
peãlivé vy‰etfiování zvífiecích samcÛ
urãen˘ch k plemenitbû.
U ãlovûka je nejãastûji brucelóza
zpÛsobena druhem B. melitensis, kter˘
je roz‰ífien v oblasti Stfiedozemního
mofie, Blízkého a Stfiedního V˘chodu
i Stfiední a JiÏní Ameriky. Pfii v˘zkumu
ve ·panûlsku bylo zji‰tûno, Ïe u 2107
pacientÛ s diagnostikovanou brucelózou byl v 98 % pÛvodcem B. melitensis. Po celém svûtû je znaãnû roz‰ífien
B. abortus, pfiesto je ménû ãast˘m
pÛvodcem onemocnûní u lidí neÏ druh
B. melitensis. âlovûk se mÛÏe nakazit
pouze od zvífiat, mezi lidmi se nemoc
prakticky nepfiená‰í. Svûtová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, Ïe pfienos z ãlovûka na ãlovûka je moÏn˘,
av‰ak extrémnû vzácn˘. Dochází
k nûmu pouze pfii velmi blízkém kon-
31
taktu s nemocnou osobou nebo pohlavním stykem.
Hlavní zpÛsob pfienosu infekce u lidí
je pfiím˘ kontakt s infikovan˘mi zvífiaty
a poÏití kontaminované potravy
z nemocn˘ch zvífiat. Nejvût‰ímu riziku
infekce jsou vystaveni lidé pracující se
zvífiaty (farmáfii, veterináfii, pracovníci
jatek apod.). Zdrojem infekce jsou
v‰echny sekrety (mléko) a exkrety (moã,
trus) infikovan˘ch zvífiat, jakoÏ i jejich
orgány a svalovina. Nejvíce bakterií
Brucella spp. obsahuje plodová voda
a plodové obaly infikovan˘ch samic
zvífiat.
Brucelóza se pfiená‰í také vzduchem
a to ve formû aerosolu, poranûnou kÛÏí
a v‰emi sliznicemi (spojivka). Práce
s brucelami v prostfiedí mikrobiologick˘ch laboratofiích je tedy znaãnû riziková a podíl infekcí laborantÛ pfiedstavuje zhruba 2 % ze v‰ech pfiípadÛ onemocnûní brucelózou u lidí.
Brucelóza
pfiedstavuje
jedno
z nebezpeãn˘ch alimentárních onemocnûní, kdy k infekci dochází konzumací mléka a mléãn˘ch v˘robkÛ
z nepasterizovaného mléka. Velmi
rizikov˘mi v˘robky je máslo, zmrzlina
a mûkké s˘ry pfiipravené z tepelnû
neo‰etfieného mléka ovcí, koz, skotu
a pfiípadnû velbloudÛ. Právû mûkké
s˘ry z nepasterizovaného mléka jsou
ãast˘m zdrojem infekce ve Stfiedomofií
a na Stfiedním V˘chodû. Pfii technologickém zpracování mûkk˘ch s˘rÛ
(napfi. balkánsk˘ s˘r) dochází ke zkoncentrování brucel v s˘ru a ty pak
vydrÏí uvnitfi s˘ru infekceschopné po
dobu nûkolika mûsícÛ. Ostatní mléãné
v˘robky jako jsou tvrdé s˘ry a kysané
mléãné v˘robky pfiedstavují daleko
niωí riziko, jelikoÏ bakterie nepfieÏívají proces fermentace. Svalovina
nemocn˘ch zvífiat obsahuje pouze
nízké poãty bakterií a nepfiedstavuje
tak riziko pro ãlovûka. Navíc málokteré masné v˘robky se konzumují
syrové. Urãité riziko mohou pfiedstavovat orgány a krev z nemocn˘ch zvífiat, neboÈ v nûkter˘ch zemích je zvykem pfiipravovat pokrmy ze syrov˘ch
jater nebo pfiimíchávat krev do mléka.
Lidé se mohou nejãastûji nakazit pfii
neopatrné a nehygienické manipulaci
s nemocn˘mi uloven˘mi a uhynul˘mi
zajíci. Onemocnûní u ãlovûka probíhá
za pfiíznakÛ podobn˘ch angínû, se stfiídav˘mi vysok˘mi teplotami a obdobn˘m postiÏením pohlavních orgánÛ
jako u zajícÛ. NakaÏené maso nesmí do
prodeje. Z vymezeného území se zajíci
32
nesmí dostat na trh a zajeãí zvûfiina
urãená k tepelnému zpracování v masokombinátech musí projít laboratorním vy‰etfiením.
Patogeneze
Brucely vstupují do organismu poranûnou kÛÏí, spojivkou, respiraãním
traktem ãi alimentární cestou (ústy) pfies
sliznice trávicího ústrojí. Bakterie Brucella spp. jsou po proniknutí do organismu pohlceny fagocytujícími buÀkami, zejména makrofágy a neutrofily.
Lymfatick˘mi cestami jsou zaneseny do
mízních uzlin ãi lymfatick˘ch bunûk
jater a sleziny, kde dochází k primárnímu pomnoÏení. Brucely jsou schopné
dlouhodobû pfieÏívat a mnoÏit se
v buÀkách monocytÛ a makrofágÛ
v rÛzn˘ch orgánov˘ch systémech.
Zárodky se ‰ífií krevní ãi lymfatickou
cestou do jednotliv˘ch orgánÛ po
celém tûle (dochází k tzv. bakteriémii),
ve kter˘ch zÛstávají krátkou dobu
a poté se u bfiezích zvífiat stûhují do
dûlohy (placenty, plodov˘ch obalÛ),
u nebfiezích do vemene a nadvemenních mízních uzlin, pfiípadnû tkánû varlat u samcÛ. V dûloÏní sliznici se
pomnoÏí a vyvolávají nekrotick˘ zánût,
pfii kterém (pokud postihne více placentomÛ) dojde k naru‰ení krvení plodu,
jeho odumfiení a zmetání. Nedojde-li
ke zmetání, rodí se neduÏivá telata.
Projevy a klinické pfiíznaky
U zvífiat má brucelóza chronick˘ prÛbûh a infekce mohou probíhat subklinicky (bez pfiíznakÛ), kdy potraty jsou
ãasto jedin˘m pfiíznakem onemocnûní
ve stádû. Nejãastûji se brucelóza projevuje právû potraty u gravidních samic,
dále pak zánûty varlat, nadvarlat a ztrátou plodnosti samcÛ. Pfii dono‰ení
plodu se rodí málo Ïivotaschopná
a neduÏivá telata.
❒ Postižení pohybového aparátu při
onemocnění brucelózou (foto: internet)
U skotu dochází k potratÛm v kterémkoliv stádiu gravidity. U b˘kÛ se
onemocnûní manifestuje sporadicky
a vût‰inou ve formû zánûtu varlat a nadvarlat. Infikovaní b˘ci jsou zdrojem
infekce pro pfiipou‰tûné krávy a navíc
mohou b˘t neplodní. Z epizootologického hlediska je bezpfiíznakové nosiãství infekce u b˘kÛ tou nejnebezpeãnûj‰í formou nemoci. U obou pohlaví
se mohou objevit artritidy, zánûty ‰lachov˘ch pochev a podkoÏní zánûty.
U lidí se jedná o tzv. multisystémové
onemocnûní (postihuje více orgánov˘ch soustav), a proto je klinická
manifestace nemoci velmi variabilní.
Brucelóza je charakterizovaná dlouhodobou stfiídavou horeãkou (tzv. vlnivou), chronick˘m prÛbûhem a postiÏením rÛzn˘ch orgánÛ (varlata, klouby,
játra apod.). Mezi hlavní symptomy
brucelózy se fiadí horeãka, celková slabost, malátnost, nevolnost, nadmûrné
pocení ãi nechutenství. Pfii postiÏení
pohybového aparátu pacienti pociÈují
bolesti svalÛ a kloubÛ pfiíznaãné pro
artritidy, zánûty ‰lach a ‰lachov˘ch
pochev. Z neuropsychick˘ch symptomÛ se mohou vyskytovat bolesti
hlavy, únava a deprese. Z dal‰ích pfiíznakÛ jmenujme bolesti bfiicha, prÛjem ãi zvracení. U postiÏení nervového aparátu se vyskytuje u pacientÛ
závraÈ, retence (zadrÏení) moãi a pfiechodné ochrnutí konãetin. Pfii klinickém vy‰etfiení b˘vá nejãastûji diagnostikována hepatosplenomegalie (patologické zvût‰ení jater a sleziny) ãi
bradykardie (zpomalená srdeãní ãinnost). Infekce pohlavního ustrojí vede
u muÏÛ k zánûtÛm varlat a mÛÏe zpÛsobit trvalou neplodnost. Infekce
tûhotn˘ch Ïen mohou zapfiíãinit
potraty ãi postiÏení narozen˘ch dûtí,
není v‰ak jasné, zda brucelóza u Ïen
zpÛsobuje potraty ãastûji neÏ jiné
patogenní bakterie.
Inkubaãní doba je dlouhá a trvá obyãejnû od 1 aÏ do 8 t˘dnÛ. Mortalita
u lidí se pohybuje do 5 %, fatální
infekce jsou dÛsledkem sekundárních
komplikací, nejãastûji endokarditidy.
Pro ãlovûka je nejvíce virulentní
B. melitensis, po ní pak B. suis biotyp 3
a B. abortus.
Diagnóza
Jako u vût‰iny chorob, je diagnostika
brucelózy také zaloÏena na kombinaci
anamnézy, klinického vy‰etfiení a laboratorního vy‰etfiení. Z laboratorních
metod dominuje, jak u lidí tak ve vete-
rinární oblasti, sérologická diagnostika
zaloÏená na prÛkazu specifick˘ch protilátek. Pfii pozitivním sérologickém
vy‰etfiení se infekce konfirmuje kultivací pÛvodce nebo pomocí PCR.
U ãlovûka je diagnostika brucelózy
zaloÏena na detailním klinickém vy‰etfiení (hematologické, biochemické, ultrasonografické, rentgenologické apod.)
v kombinaci s laboratorní diagnostikou
pÛvodce. Hlavními indiciemi jsou:
dlouhotrvající opakující se horeãka,
celková slabost, bolesti svalÛ a kloubÛ.
DÛleÏit˘m prvkem v anamnéze je i fakt,
Ïe pacient nav‰tívil v nedávné dobû
zemi s endemick˘m v˘skytem brucelózy, kde mohl pfiijít do kontaktu
s nemocn˘mi zvífiaty ãi konzumovat
mléko a mléãné v˘robky z nepasterizovaného mléka. Brucely se diagnostikují
klasickou kultivací bakterií na agarech
a jejich barvením, sérologicky
a v posledních letech i molekulárními
metodami.
U hospodáfisk˘ch zvífiat se diagnostika soustfieìuje na laboratorní urãení
pÛvodce, neboÈ klinické pfiíznaky
nemusí b˘t vÏdy zjevné. Podobnû jako
v humánním lékafiství je i u zvífiat nejdÛleÏitûj‰í sérologické vy‰etfiení. Svûtová organizace OIE doporuãuje k diagnostice brucelózy tyto sérologické
metody: Rose Bengal test, ELISA
(nepfiímá x kompetitivní), komplement
fixaãní reakce a test fluorescenãní polarizace. Pfiípadnû se vyuÏívá kultivace
pÛvodce, která se provádí nûkolika
zpÛsoby, mezi které patfií bakteriologické vy‰etfiení (u plodu, plodov˘ch
obalÛ, dûlohy, vemene a nadvemenních mízních uzlin poraÏen˘ch krav,
pfiípadnû ejakulátu), sérologické vy‰etfiení krve (RVK, CoombsÛv test), alergologická zkou‰ka (podobnû jako u tuberkulinace), krouÏková metoda u mléka
(prokazují se protilátky – aglutininy –
pomocí barevného antigenu, pfiítomnost protilátek = aglutinace obarven˘ch
zárodkÛ, které jsou tukov˘mi kapénkami vyneseny na povrch a vytvofií
barevn˘ prstenec).
V âeské republice se musí povinnû
sérologicky vy‰etfiovat v‰ichni b˘ci,
berani, kozli a kanci urãení k plemenitbû. Dále se musí vy‰etfiit kaÏdá
samice skotu, ovcí, koz a prasat, která
potratila. K vy‰etfiení se odebírají
vzorky plodové vody, plodové obaly
nebo mrtvého plodu. Vy‰etfiují se rovnûÏ odlovení zajíci a to rychlou sklíãkovou aglutinací. Molekulární metody
se ve veterinární oblasti v pfiípadû bru-
celózy z ekonomick˘ch dÛvodÛ zatím
intenzivnû nepouÏívají.
Terapie, prevence a tlumení
Léãba brucelózy u lidí je vzhledem
k ‰irokému spektru projevÛ nemoci
a ãastému rozvoji komplikací pomûrnû
sloÏitá a názory na ni se rÛzní. Základ
terapie pfiedstavuje podávání antibiotik
podporované dle potfieby symptomatologickou léãbou. Svûtová zdravotnická
organizace (WHO) doporuãuje k terapii
brucelózy dospûl˘ch antibiotikum
rifampicin a doxycyklin dvakrát dennû
minimálnû po dobu ‰esti t˘dnÛ.
Prevence brucelózy u lidí je závislá
na eradikaãních programech a tlumení
nemoci u hospodáfisk˘ch zvífiat, i na
dodrÏování veterinárnû-hygienick˘ch
zásad, neboÈ neexistuje Ïádná komerãní bezpeãná vakcína s vysokou
ochranou pfied infekcí. V minulosti
byly pouÏívány oslabené Ïivé vakcíny
proti B. abortus v Sovûtském svazu
a âínû. Jejich úãinnost byla v‰ak omezená a existovalo riziko propuknutí
onemocnûní u vakcinovaného ãlovûka
z vakcinovaného kmene. Preventivní
opatfiení tak spoãívají pfiedev‰ím
v dÛsledném sérologickém vy‰etfiování
domácích zvífiat a zamezení konzumace nepasterizovaného mléka a v˘robkÛ z nûj vyroben˘ch v oblastech
s endemick˘m v˘skytem brucelózy.
V turisticky preferovan˘ch zemí jako
tfieba ¤ecko, ·panûlsko, Malta ãi
Tunisko je tedy rizikové konzumovat
nepasterizované ãi nepfievafiené ovãí,
kozí, velbloudí mléko a mléãné
v˘robky z tamních venkovsk˘ch domácích chovÛ a farem.
Terapie hospodáfisk˘ch zvífiat i volnû
Ïijících se neprovádí, ve vût‰inû státÛ je
dokonce zakázána. V úvahu pak pfiichází pouze radikální metoda tlumení,
tzn. Ïe nemocná zvífiata jsou utracena.
U psÛ je terapie povolena, ale obvykle
je neúspû‰ná a dochází k návratu klinick˘ch pfiíznakÛ. Je doporuãována
kastrace nemocn˘ch fen i psÛ, v‰ichni
sérologicky pozitivní psi musí b˘t vyfiazeni z chovu. Obecnû se doporuãuje
eutanázie nakaÏen˘ch psÛ vzhledem
k moÏnosti pfienosu nemoci na dal‰í
psy nebo na ãlovûka. B. canis byla totiÏ
prokázána v tkáních psÛ t˘dny aÏ
mûsíce po léãbû.
Preventivní opatfiení v rámci âeské
republiky tkví pfiedev‰ím v zamezení
zavleãení pÛvodce z jin˘ch státÛ,
dÛsledném dodrÏování veterinárnûhygienick˘ch pfiedpisÛ, pravidelném
sérologickém monitoringu u skotu, prasat, ovcí, koz a zajícÛ, jakoÏ i preventivním sérologickém vy‰etfiování vzorkÛ
mléka dodávan˘ch do mlékáren.
V rámci mlékárensk˘ch podnikÛ je
dÛleÏitá kontrola pasterizace mléka.
U skotu se v nûkter˘ch zemích pouÏívají k oãkování Ïivé oslabené vakcíny
B. abortus kmen 19 nebo kmen RB51.
Proti B. melitensis existují vakcíny Rev
1 nebo mutantní pur E.
Z historie brucelózy
Minulost brucelózy je úzce spjata
s oblastí Stfiedozemního mofie. V roce
1751 popsal britsk˘ armádní lékafi pfiípady chronické choroby s opakující se
horeãkou u vojákÛ na ostrovû
Menorca. Pfiíznaky se nápadnû podobaly nemoci, kterou jiÏ o 2000 let dfiíve
popsal Hippokrates. Na objasnûní
pÛvodu nemoci a jejím popisu se podíleli tfii dal‰í brit‰tí vojen‰tí lékafii pÛsobící na Maltû (odtud maltská horeãka)
bûhem Krymské války. Prvním z nich
byl J. A. Marston, jenÏ charakterizoval
pfiíznaky onemocnûní na základû
vlastní infekce. Nejv˘znamnûj‰ího
objevu v‰ak dosáhl Dr. David Bruce,
kter˘ v roce 1887 izoloval a popsal
pÛvodce ze sleziny vojákÛ zemfiel˘ch
na následky horeãnatého onemocnûní.
Bakterii zafiadil do rodu Micrococcus
a pojmenoval jako Micrococcus melitensis. Pozdûji byla bakterie pfiejmenována podle jejího objevitele na Brucella melitensis. Deset let po objevu
Dr. Bruce publikoval dal‰í britsk˘
lékafi M. L. Hughes detailní popis
klinick˘ch pfiípadÛ a patologick˘ch
nálezÛ zji‰tûn˘ch u 844 pacientÛ.
Onemocnûní pojmenoval jako vlnitá
horeãka dle charakteristického projevu
nemoci u lidí. Ve stejné dobû izoloval
dánsk˘ vûdec Bernard Bang bakterii
(sám pÛvodce pojmenoval jako Bacillus abortus, dnes je známá pod oznaãením Brucella abortus) z placenty
a potracen˘ch plodÛ skotu. Odtud
vzniklo oznaãení Bangova nemoc.
Teprve v roce 1917 bakterioloÏka Alice
Evans zjistila, Ïe pÛvodce abortÛ
u skotu objeven˘ Bangem a bakterie
popsaná Brucem ve Stfiedomofií, jsou
témûfi identické a li‰í se pouze nûkter˘mi antigenními vlastnostmi. Bûhem
20. století byly postupnû popsány dal‰í
druhy brucel u jin˘ch zvífiat. V roce
1956 byl objeven druh B. ovis jako
pÛvodce infekãního zánûtu varlat
u beranÛ. O rok pozdûji byla izolována
B. neotomae z potkanÛ v pou‰tích
33
Utahu v USA. V roce 1968 byl odhalen
druh B. canis jako pÛvodce hromadn˘ch infekãních potratÛ u bíglÛ.
V minulosti patfiila brucelóza také mezi
kandidáty na v˘robu biologick˘ch
zbraní.
V˘skyt brucelózy
Brucelóza zvífiat i lidí je roz‰ífiena po
celém svûtû, nicménû nejv˘znamnûj‰í
lokality v˘skytu nemoci jsou omezeny
v nûkolika endemick˘ch oblastech.
Jedná se pfiedev‰ím o oblast Stfiedozemního mofie, Blízk˘ a Stfiední V˘chod,
Stfiední a JiÏní Amerika. Incidence brucelózy lidí je vÏdy spojována s v˘skytem pro ãlovûka patogenních druhÛ
brucel u zvífiecí populace. Vysoké
poãty lidí nemocn˘ch brucelózou
najdeme pfiedev‰ím v rozvojov˘ch
zemí a zejména v zemûdûlsk˘ch oblastech, kde je Ïivot lidí úzce spjat s hospodáfisk˘mi zvífiaty. V˘skyt brucelózy
u lidí v endemick˘ch oblastech kolísá
od ménû neÏ 0,01 do více neÏ 200 pfiípadÛ na 100 000 obyvatel roãnû.
Napfiíklad v Jordánsku je hlá‰eno 33
pfiípadÛ brucelózy na 100 000 obyvatel
za rok, v Kuvajtu dokonce 88 pfiípadÛ/100 000 obyvatel/rok. Naproti
tomu v USA se pohybuje incidence
kolem 0,04, coÏ odpovídá zhruba 200
pfiípadÛ roãnû po cel˘ch Spojen˘ch státech. V EU bylo v roce 2004 hlá‰eno
1337 pfiípadÛ z celkem 21 ãlensk˘ch
zemí. Incidence brucelózy tedy ãiní ve
státech Evropské Unie kolem 0,4 pfiípadÛ na 100 000 obyvatel za rok.
Nejvy‰‰í v˘skyty brucelózy u zvífiat
v Evropû jsou tradiãnû hlá‰eny z Balkánského poloostrova a obecnû ze státÛ
kolem Stfiedozemního mofie. Napfiíklad
dle informací Svûtové organizace pro
zdraví zvífiat (mezinárodní zkratka OIE)
byla nejvy‰‰í incidence B. melitensis
u domácích pfieÏv˘kavcÛ za rok 2006
a 2007 hlá‰ena z tûchto státÛ: Albánie,
Bosna a Hercegovina, ¤ecko, Turecko,
Portugalsko a ·panûlsko. V Itálii byla
zji‰tûna pfiítomnost Brucella spp.
v nezpracovaném kravském mléce
v roce 2004. Je v‰ak tfieba zdÛraznit, Ïe
ne v‰echny ãlenské zemû EU provádûjí
monitoring brucelózy v mléãn˘ch
potravinách. Vzhledem k rozsáhl˘m
eradikaãním programÛm probíhajícím
v fiadû státÛ byla brucelóza skotu, ovcí
a koz ãi brucelóza prasat v nûkter˘ch
zemích jiÏ zcela vym˘cena. Tyto zemû
si drÏí statut zemí prost˘ch nákazy
a platí v nich pfiísná veterinární opatfiení. Brucelóza skotu je zcela eradiko-
34
vána napfi. ve Velké Británii, ·védsku,
Dánsku, Maìarsku a dal‰ích zemích
Severní a Stfiední Evropy.
V˘skyt v âeské republice
âeská republika je prostá bovinní brucelózy od roku 1964 a od roku 1951 si
drÏí statut zemû prosté B. ovis a B. melitensis u ovcí a koz. Jedinou formou brucelózy, jeÏ se vyskytuje na území âR, je
tak brucelóza zajícÛ zpÛsobená B. suis
biovarem 2. Brucelóza zajícÛ se vyskytuje v urãit˘ch pfiírodních endemick˘ch
ohniscích. Jedná se pfiedev‰ím o oblasti
Královehradeckého kraje (Hradecko,
Náchodsko, Rychnovsko), Ústeckého
(okres Litomûfiice) a Jihomoravského
kraje (okresy Bfieclav a Znojmo), ale
i dal‰í lokality âR. Ve v‰ech tûchto
oblastech jsou nafiízena mimofiádná
veterinární opatfiení k zamezení ‰ífiení
infekce a zabránûní pfienosu brucelózy
na ãlovûka ãi prasata. Souãástí tûchto
opatfiení je v˘zva pro myslivce k opatrnému zacházení s uhynul˘mi ãi uloven˘mi zajíci (pouÏívání rukavic a desinfekãních prostfiedkÛ) a zejména povinné
sérologické vy‰etfiení v‰ech odloven˘ch
zajícÛ rychlou sklíãkovou aglutinací.
V poslední dobû se v ochranném
pásmu vyhlá‰eném hygieniky z dÛvodu
roz‰ífiení brucelózy u zajícÛ ocitla
v únoru roku 2008 témûfi stovka obcí
z Královéhradeckého kraje. Do ãervna
2008 evidovali veterináfii v Pardubickém kraji na ãtyfiicet ohnisek této
nebezpeãné nákazy pfienosné na ãlovûka a varovali pfied kontaktem s málo
plach˘mi ãi uhynul˘mi zvífiaty ve volné
pfiírodû. Ochranné pásmo (do pûti kilometrÛ od ohnisek) se vyhla‰uje na dobu
dvou let od posledního pozitivního
v˘sledku.
V˘skyt v USA
Zajímavou skuteãností ve v˘skytu
brucelózy je, Ïe pfiestoÏe ve vût‰inû
vyspûl˘ch státÛ byla brucelóza skotu jiÏ
eradikována, tak v nûkter˘ch státech
USA se B. abortus stále vyskytuje, a to
i pfies dlouhodobé a rozsáhlé eradikaãní programy. Jednou z hlavních pfiíãin je endemick˘ v˘skyt B. abortus
u volnû Ïijících zvífiat, zejména bizonÛ
a jelenÛ wapiti.
Ve Spojen˘ch státech funguje jiÏ
nûkolik let program na eliminaci brucelózy u skotu a prasat s názvem Cooperative State Federal Brucellosis Eradication Program. Díky tomuto plánu je
v˘skyt bovinní brucelózy hlá‰en uÏ jen
ze 6 státÛ, pfiiãemÏ prevalence v tûchto
státech nepfiesahuje 0,25 %. Názorn˘m
pfiíkladem efektivity tohoto ozdravovacího programu jsou ekonomické hodnoty. Roãní ekonomické ztráty zpÛsobené brucelózou (pokles mléãné produkce, potracená telata a selata) v USA,
které ãinily v roce 1952 více neÏ 400
miliónÛ dolarÛ, ãiní v souãasnosti
pouze 1 milion USD roãnû. Za rok
2007 a poãátek roku 2008 byla B. abortus u domácího skotu hlá‰ena pouze ze
státÛ Montana a Louisiana. Eradikaãní
program je zamûfien krom sérologického monitoringu skotu a mléka rovnûÏ
na volnû Ïijící stáda bizonÛ a jelenÛ
wapiti, ktefií jsou hlavním zdrojem brucelózy pro domácí dobytek.
Nejv˘znamnûj‰í oblastí s endemick˘m v˘skytem B. abortus v USA je
oblast Yellowstonského národního
parku (YNP), kter˘ se nachází na území
státÛ Wyoming, Montana a Idaho.
Uvádí se, Ïe více neÏ 50 % populace
bizonÛ z YNP je pozitivní na brucelózu. Brucelóza bizonÛ pfiedstavuje
krom samotného ovlivnûní zdraví
bizoní populace také zdroj infekce pro
domácí dobytek a nebezpeãí infekce
pro lovce, ktefií ulovená zvífiata zpracovávají. Proto se koncem 90. let 20. století pfiistoupilo k plo‰né vakcinaci
bizonÛ v celém YNP za pouÏití vakcíny
pÛvodnû vyvinuté pro skot.
Brucelóza jako biologická zbraÀ?
Vzhledem ke snadnému pfienosu
brucel vzduchem pomocí aerosolu
patfiila brucelóza (a hypoteticky stále
patfií) mezi kandidáty vhodné na
v˘robu biologické zbranû. Jistou nev˘hodou je v‰ak dlouhá inkubaãní doba
této nemoci. V USA zaãal v˘voj biologické zbranû s pouÏitím kmenÛ B. suis
v roce 1942. Bûhem let 1944–1945
byla tato biologická zbraÀ poprvé testována na zvífiatech, následnû byly
americkou armádou vyrábûny bomby
obsahující B. suis pro americké letectvo v Arkansasu. Dle dostupn˘ch
zdrojÛ zastavila americká vláda v˘voj
a pouÏívaní tûchto biologick˘ch zbraní
v roce 1967. Aãkoliv bomby s brucelami nebyly nikdy pouÏity, stále se
patogenní kmeny Brucella spp. fiadí
mezi nákazy pouÏitelné jako biologické zbranû.
Listerióza
Listerióza je v˘znamná zoonóza
(nemoc zvífiat pfienosná pfiirozenou cestou na ãlovûka) v‰ech druhÛ nejen hospodáfisk˘ch zvífiat (napfi. rÛzn˘ch savcÛ,
Odolnost ve vnûj‰ím prostfiedí
Tato bakterie je obecnû velmi odolná
a pfieÏívá pfiedev‰ím v pÛdû (aÏ tfii
roky), ve vodû a krmivu (v siláÏi 2 – 6
mûsícÛ). Je typická tím, Ïe se dobfie
pomnoÏuje i v chladném prostfiedí (pfii
teplotû -2 °C aÏ 45 °C), odolává chladírensk˘m teplotám, bezpeãnû ji likviduje teplota 72 °C po dobu 10 minut
a var za 15 min. Vhodn˘m desinfekãním prostfiedkem se jeví formaldehyd
a hydroxid sodn˘ (2,5% NaOH ji niãí
po 10 minutách).
❒ Listeria monocytogenes
(foto: internet)
ptákÛ ale i kor˘‰Û). U lidí se vyskytuje
spí‰e sporadicky, nicménû moÏnost epidemie se nevyluãuje a stejnû dobfie se
mÛÏe stát nemocniãní nákazou (nosokomiální v˘skyt). Infekce postihuje
zejména rizikové skupiny populace,
osoby se sníÏenou imunitou nebo
s fyziologickou zátûÏí (tûhotenství).
U zdrav˘ch lidí s dostateãnou imunitou
probíhá bezpfiíznakovû, pfiípadnû jako
onemocnûní podobné chfiipce. Je ale
pfiíãinou potratÛ u tûhotn˘ch Ïen, celkov˘ch septick˘ch onemocnûní novorozencÛ a zánûtÛ mozku a mozkov˘ch
blan u star˘ch a oslaben˘ch osob.
ZávaÏnost tohoto onemocnûní spoãívá
pfiedev‰ím ve vysoké úmrtnosti pacientÛ.
Vyskytuje se ve formû nervové, septikemické nebo chronické, enzooticky
i sporadicky.
PÛvodce
Infekãní onemocnûní listeriózu zpÛsobuje nejãastûji malá grampozitivní
tyãinkovitá bakterie Listerie monocytogenes, která se vyskytuje v nûkolika
sérotypech a je pomûrnû odolná vÛãi
vnûj‰ím vlivÛm. Onemocnûní u zvífiat
vyvolává také L. innocula, L. ivanovii
a L. seeligeri. Listeria m. byla popsána
pfied více neÏ 100 lety, ale aÏ v polovinû 80. let byla potvrzena jako
pÛvodce onemocnûní z potravin. Rod
Listeria zahrnuje 6 druhÛ, L. monocytogenes je jedin˘ druh patogenní pro ãlovûka. Jedná se o fakultativního intracelulárního parazita schopného dlouhodobû pfieÏívat v prostfiedí. Dle v˘zkumÛ
má aÏ 10 % lidí tuto bakterii ve stfievû
aniÏ by se u nich projevily pfiíznaky
nemoci, a také mezi zvífiaty se vyskytují
bezsymptomatiãtí nosiãi, ktefií bakterii
vyluãují tûlními sekrety vãetnû v˘kalÛ
a mléka.
Rizikové skupiny populace
Jedná se zejména o tûhotné Ïeny
a kojence mlad‰í neÏ 1 mûsíc, osoby
s oslabenou imunitou, onkologick˘m
onemocnûním, diabetem, po transplantacích, HIV pozitivní, s chronick˘m
onemocnûním jater a ledvin, seniory
(zejména nad 60 let) a osoby dlouhodobû léãené vybran˘mi léãivy (napfi.
kortikoidy...).
Zdroje a ‰ífiení infekce
(pfienos, vnímavost)
Listerie, vãetnû patogenního druhu
L. monocytogenes, jsou v prostfiedí
hojnû roz‰ífieny s vyskytují se v pÛdû,
povrchov˘ch a odpadních vodách i na
rostlinách. âasto b˘vají izolovány ze stolice zdrav˘ch lidí, z obsahu stfiev skotu,
ovcí, prasat, ptákÛ, ryb a hlodavcÛ. Na
ãlovûka je pfiená‰ena pfiím˘m kontaktem
s domácími zvífiaty, zejména skotem.
Zdrojem mÛÏe b˘t sám nemocn˘ ãlovûk, ale i zdrav˘ bacilonosiã. V naprosté
Kde se nejčastěji objevují listérie:
✓ měkké sýry (s plísní na povrchu
i uvnitř, sýry zrající pod mazem,
sýry z nepasterovaného mléka...);
naopak tvrdé sýry, tavené a krémové nepředstavují riziko
✓ uzené a syrové ryby (suši), mušle,
ústřice, tatarský biftek (i když tam
je spíš riziko salmonelózy)
✓ syrová naklíčená zrna, třeba sojová
✓ lahůdkové saláty (hermelínový,
pochoutkový...), třebaže riziko
nákazy z potravin prodávaných
v lahůdkářství je obecně nízké
✓ tepelně neopracované masné
výrobky (métský salám, čajovka),
ale i vařené masné výrobky (jitrnice, jelita, tlačenka, paštiky) konzumované za studena
✓ cukrářské výrobky se žloutkovou
náplní
❒ Mikroskopický snímek bakterie
Listeria monocytogenes
(foto: internet)
vût‰inû pfiípadÛ se listerióza vyskytne
jako jednotlivé sporadické onemocnûní,
a proto je obtíÏné zjistit odkud nákaza
pochází. Inkubaãní doba u této nemoci
kolísá od 3 do 70 dnÛ.
Vstupní branou infekce u ãlovûka je
trávicí ústrojí, ale také poru‰ená kÛÏe
a d˘chací cesty. K infekci dochází nejãastûji perorálnû = poÏitím kontaminované potraviny (tzv. alimentární onemocnûní) a k pomnoÏení L. monocytogenes v potravinách dojde pfii primární
kontaminaci syrov˘ch potravin (jako
jsou
nedostateãnû
pasterizované
mléko, lahÛdkové v˘robky, saláty, uzeniny, zrající a plísÀové s˘ry, pa‰tika,
nemytá zelenina, nedostateãnû tepelnû
zpracované pokrmy) a dále pfii sekundární kontaminaci v prÛbûhu vlastního
vafiení a uchování hotov˘ch pokrmÛ pfii
pokojové teplotû, pfii pfiípravû potravy
a pfii nedostateãné osobní hygienû pracovníkÛ manipulujících s potravinami.
Pfii práci s potravinami a pfiípravû
pokrmÛ v domácnostech je nutné dodrÏovat taková pravidla, která zabezpeãují jejich zdravotní nezávadnost.
Bezpeãné jsou naproti tomu v‰echny
mléãné v˘robky s ãist˘mi mlékafisk˘mi
kulturami (napfi. jogurty, kefíry, podmáslí a tvarohy), dále tvrdé a tavené
s˘ry.
K nákaze mÛÏe dojít rovnûÏ transplacentární cestou, z tûhotné Ïeny na
plod. U gravidní Ïeny má onemocnûní
nev˘razn˘ prÛbûh, vût‰inou v podobû
chfiipkového onemocnûní. Vzácnûji se
vyvine zánût ledvinné pánviãky. V podstatû kaÏdé horeãnaté onemocnûní
v tûhotenství mÛÏe b˘t dÛsledkem
nákazy listeriemi, také nadmûrné
a pozdní zvracení mÛÏe b˘t projevem
nákazy. Pfiedpokladem pfienosu na plod
je vniknutí bakterií do matãina krevního obûhu, pfiestup placentou na plod
se dûje nejãastûji po pátém mûsíci gravidity a v˘skyt onemocnûní je u 0,5 %
35
tûhotn˘ch Ïen. Porod mÛÏe b˘t pfiedãasn˘, rodí se ãasto plody nitrodûloÏnû
odumfielé, jindy s pfiíznaky tûÏké hypoxie (du‰ení) s modrav˘m zbarvením
kÛÏe a obtíÏn˘m d˘cháním, zvracením,
kfieãemi, nûkdy s pfiíznaky zánûtu mozkov˘ch blan nebo zánûtu mozku.
Nûkdy se tento stav vyvine aÏ v prvních
dnech po narození.
Vzácnûj‰í je nákaza skrze spojivku
oka (popsaná u zamûstnancÛ drÛbeÏích
jatek) a koÏní forma onemocnûní, která
se mÛÏe vyskytnout u lékafiÛ, ktefií jsou
ve styku s nemocn˘mi, nebo u veterináfiÛ, ktefií jsou v kontaktu s nakaÏen˘mi zvífiaty ãi potracen˘mi plody.
Problémem listeriózy není její roz‰ífiení a velké mnoÏství pacientÛ, spí‰e je
to velká mortalita u vnímav˘ch skupin
obyvatel. PrÛmûrná mortalita mÛÏe
dosahovat 20 aÏ 30 %, u pacientÛ nad
60 let se jiÏ blíÏí 60 %, neléãená encefalická forma mÛÏe vést ke smrti
i v 70 % pfiípadÛ. U dospûl˘ch zdrav˘ch
osob naopak ãasto probíhá bezpfiíznakovû a v tûchto pfiípadech ãasto zÛstává
neodhalena. V‰echny nemocné osoby
vyluãují bakterie v tûlních sekretech a ve
v˘kalech aÏ po dobu nûkolika mûsícÛ.
Listerióza se mÛÏe projevovat rÛzn˘mi zpÛsoby: febrilní gastroenteritida,
bakteriémie, nákaza plodu bûhem tûhotenství, infekce novorozencÛ, endokarditida, peritonitida a koÏní pfiíznaky.
Z níÏe uvedené tabulky je patrné, Ïe
v porovnání s jin˘mi bakteriálními
nemocemi, které se pfiená‰ejí potravou,
je toto onemocnûní pomûrnû vzácné:
lika dnÛ aÏ po nûkolik t˘dnÛ (3 dny aÏ
7 t˘dnÛ) v závislosti na infekãní dávce,
virulenci baktérií a zdravotním stavu
pacienta.
U ãlovûka onemocnûní ãasto probíhá
v podobû lehãích chfiipkov˘ch pfiíznakÛ
(pod obrazem faryngitídy, sinusitídy
nebo tonsilitídy), komplikované pfiípady pfiecházejí do meningitíd a sepsí,
dále se nemoc projevuje jako zánût
mozku, nebo jako otrava krve u novorozencÛ a dospûl˘ch osob. U tûhotn˘ch
Ïen zpÛsobuje potraty nebo infekci
plodu a pfiedãasn˘ porod, postiÏení
vede k závaÏn˘m komplikacím ohroÏujícím Ïivot novorozencÛ. PrÛbûh listeriózy kolísá od lehk˘ch (nûkdy bezpfiíznakov˘ch) aÏ po smrtelná onemocnûní.
U zvífiat se nemoc projevuje nechutenstvím, zánûtem spojivek, nekoordinovan˘m pohybem, ztrátou hlasu,
tfiesem, kfieãemi, paresou – pfii chronickém prÛbûhu hubnutím, otoky kloubÛ,
stfiídajícími se prÛjmy a zácpou,
potraty. U ovcí a skotu lze pozorovat
pfiíznaky zánûtu mozku, mláìata mají
septikemickou formu a mortalita u nich
b˘vá aÏ 25%.
Diagnóza
Laboratornû je diagnóza listeriózy
potvrzována kultivaãním nálezem
L. monocytogenes ve stolici, v krvi,
mozkomí‰ním moku, sputu, ve v˘tûru
z mandlí, z pochvy, plodov˘ch obalÛ,
v placentû a mrtvém plodu pfii potratu
nebo ve vzorcích jater, ledvin ãi sleziny
Alimentární infekce v âR (1996 – 2005, v˘skyt na 100 000 obyvatel)
onemocnění
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
listerióza
0,10
0,10
0,10
0,13
0,22
0,20
0,20
0,12
0,16
2005
0,15
shigelóza
7,77
5,96
4,96
5,05
5,33
3,44
2,80
3,73
3,18
2,72
kampylobakterióza 22,08 35,16 53,83 95,72 164,67 210,48 227,49 196,66 249,75 295,89
salmonelózy
466,71 387,41 493,70 436,12 391,66 326,55 274,14 263,67 301,01 321,95
Údaje z Centra epidemiologie a Mikrobiologie
Ze zvífiat je k listerióze vnímav˘ch
mnoho druhÛ domácích i divoce Ïijící,
z domácích zvífiat jsou nejcitlivûj‰í pfieÏv˘kavci, zvlá‰tû skot a ovce. Typick˘m
projevem je meningoencefalitida ãasto
konãící úhynem nebo aborty a zánûty
dûlohy. Nejãastûji se jedinci nakazí
kontaminovanou krmnou dávkou (napfi.
siláÏí) a poté vyluãují pÛvodce v˘kaly
i mlékem. V âesku se listerióza v chovech vyskytuje sporadicky jako enzootie (nákaza zvífiat místního rozsahu).
Projevy a klinické pfiíznaky
Inkubaãní doba se pohybuje od nûko-
36
pfii pitvû pacientÛ se septickou formou,
eventuelnû ve vzorcích mozkové tkánû
pfii encefalické formû. Kultivaãní prÛkaz listerií vyÏaduje del‰í ãas.
Terapie, prevence a tlumení
K léãbû lidí se vyuÏívají antibiotika
a jejich kombinace, terapie trvá 2–6
t˘dnÛ v závislosti na typu nemoci.
L. monocytogenes je citlivá k penicilinu, ampicilinu, vancomycinu, ciprofloxacinu, lizenolidÛm, azithromycinu a kotrimoxazolu. Betalaktamová
aktibiotika se pouÏívají v kombinaci
s aminoglykosidy. Îádná specifická
prevence proti listerióze neexistuje
(tzn., Ïe proti této nemoci není oãkování), lze pouze doporuãit obdobná
preventivní opatfiení jako proti salmonelóze (dÛkladná tepelná úprava
potravin a dodrÏování hygienick˘ch
opatfiení).
Pfii vãasném podání antibiotik tûhotné Ïenû s potvrzenou listeriózou
lze vût‰inou zabránit nákaze plodu.
V nûkter˘ch pfiípadech ale, i pfii okamÏité léãbû, nelze vylouãit úmrtí plodu
ãi nakaÏen˘ch osob s oslabenou imunitou. K terapii u skotu se vyuÏívá streptomycin, neomycin a bacitracinb.
V˘skyt v âeské republice
V posledních 10 letech bylo u nás
hlá‰eno roãnû tak 10–20 pfiípadÛ listeriózy u ãlovûka, ke zv˘‰ení poãtu do‰lo
aÏ v roce 2006, kdy bylo zaznamenáno
78 pfiípadÛ. Listerióza, o které mnozí
lidé pfied prosincem roku 2006 nikdy
nesly‰eli, plnila najednou titulní stránky
novin a úvodní minuty televizního ãi
rozhlasového zpravodajství. V té dobû
byla hlá‰ena tfii úmrtí pacientÛ s prokázanou L. monocytogenes, ktefií byli
váÏnû chronicky nemocní a mûli sníÏenou obranyschopnost organismu. Dále
bylo hlá‰eno úmrtí novorozence
maminky, u níÏ byla prokázána listerióza pfii souãasném chronickém onemocnûní imunitního systému. Ve stejném období byl zaznamenán pfiípad
pfiedãasného porodu nedono‰eného
novorozence, u kterého byla zji‰tûna
L. monocytogenes, byla ale nasazena
adekvátní léãba a novorozence se
podafiilo zachránit.
Ministerstvo zdravotnictví tehdy
vydalo souhrn základních rad a doporuãení a hlavní hygienik âR pfiijal jistá
opatfiení, která s touto nebezpeãnou
chorobou souvisela: Vyhlásil nebezpeãné v˘robky, nafiídil podrobná ‰etfiení
ve v˘robnách uveden˘ch potravin
spolu se Státní veterinární správou
(SVS) a Státní zemûdûlskou a potravináfiskou inspekcí (SZPI), ve spolupráci
s dal‰ími orgány nafiídil kontrolu v˘roben lahÛdek a následnou kontrolu
distribuce a prodeje lahÛdek v trÏní síti
celé republiky. Opatfiení byla upfiesÀována dle závûrÛ proveden˘ch inspekcí.
Dále pfiipravil a vydal informace o onemocnûní a doporuãení pro obyvatele
âeské republiky jak pfiedcházet
tomuto onemocnûní.
Zdroj informací: odborné
internetové servery
Klub chovatelÛ francouzsk˘ch rustikálních plemen
a V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i. Praha Uhfiínûves
si Vás dovolují pozvat na semináfi
„15 LET CHOVU PLEMENE GASCONNE V âR“
15. dubna 2009 od 9,00 hodin
ve V˘zkumném ústavu Ïivoãi‰né v˘roby v Praze Uhfiínûvsi
Program semináfie:
8,30–9,00
9,00–9,15
9,15–12,30
Prezence úãastníkÛ
Zahájení semináfie
15 let chovu plemene gasconne v âR
Ing. Radka Zahrádková, Ph.D., VÚÎV, v.v.i. Praha Uhfiínûves
Hovûzí maso – fakta a m˘ty
Ing. Ludûk BartoÀ, Ph.D., VÚÎV, v.v.i. Praha Uhfiínûves
Kvalita hovûzího masa a faktory ji ovlivÀující
Ing. Daniel Bure‰, Ph.D., VÚÎV, v.v.i. Praha Uhfiínûves
Parametry vnitfiního prostfiedí masného skotu
Ing. Ale‰ Pavlík, Ph.D., MZLU v Brnû
Masn˘ skot pohledem etologa
Ing. Radka ·árová, VÚÎV, v.v.i. Praha Uhfiínûves
Masné krávy a pfiímé platby
Ing. Jindfiich Kvapilík, DrSc., VÚÎV, v.v.i. Praha Uhfiínûves
Z organizaãních dÛvodÛ, prosím, potvrìte úãast na semináfii do 8. 4. 2009
na tel.: 267 009 540, 728 167 923 nebo na e-mailové adrese: [email protected]
37
Skot, krávy bez trÏní produkce mléka,
ovce a kozy ve svûtû, v EU a v âR
Jindfiich Kvapilík,
V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby,
v.v.i. Praha Uhfiínûves
Chov hospodáfisk˘ch zvífiat zaji‰Èuje potraviny v rozdílném
mnoÏství obyvatelÛm v‰ech svûtadílÛ. PfieÏv˘kavci pak v dÛsledku
sloÏité zaÏívací soustavy navíc
pfiemûÀují jin˘mi druhy zvífiat
nevyuÏitelné a ménû kvalitní
travní porosty. Ve státech EU patfií
chov pfieÏv˘kavcÛ mezi nejvíce
regulovaná odvûtví zemûdûlství
(kravské mléko, ovce, krávy bez
TPM, b˘ci a voli, poráÏkové prémie aj.). Cílem pfiíspûvku je poukázat na nûkteré aspekty chovu
skotu, ovcí a koz ve svûtû a v EU.
Nûkteré ukazatele jsou v pfiíslu‰n˘ch statistick˘ch v˘kazech oznaãeny jako pfiedbûÏné nebo odhad
(napfi. stavy zvífiat, v˘mûra zemûdûlské pÛdy a TTP v nûkter˘ch
státech regionech). V˘mûra zemûdûlské pÛdy a TTP pfievzatá
z Eurostatu (2009) pfiedstavuje
(poslední) údaje za rok 2005.
Stavy a produkce hlavních druhÛ
hospodáfisk˘ch zvífiat ve svûtû
Dlouhodobé prognózy odhadují
nárÛst poãtu obyvatel svûta ze
stávající 6,5 na 9,3 miliardy v roce
2050. Podle odhadu Svûtové organizace pro v˘Ïivu (FAO) se ve stejném období zv˘‰í poptávka po
potravinách Ïivoãi‰ného pÛvodu
na dvojnásobek. Tento nerovnomûrn˘ v˘voj bude vyvolán mimo
jiné vy‰‰ími pfiíjmy obyvatel rozvojov˘ch zemí a vysokou jakostí
masa, mléka a vajec (Flachowsky,
2008).
Pfies obtíÏnou srovnatelnost je
z údajÛ v tabulce ã. 1 a grafu ã. 1
zfiejm˘ nezastupiteln˘ podíl skotu (v roce 2007 cca 60 % DJ) a v˘znamn˘ podíl ovcí (7,2 %) a koz
(5,5 %) na produkci potravin
a vyuÏívání travních porostÛ (TTP)
ve svûtû. Za desetileté období
vymezené roky 1997 a 2007 se
s v˘jimkou mírného poklesu stavÛ
mul a krÛt (o 6,1 a 0,9 %) zv˘‰ily
stavy v‰ech druhÛ hospodáfisk˘ch
zvífiat uveden˘ch v tabulce ã. 1.
Nejvy‰‰í nárÛst se t˘kal hus a per-
38
Tabulka ã. 1 – Stavy hospodáfisk˘ch zvífiat ve svûtû
1)
podle údajÛ FAOSTATu (2009)
pfiepoãet na DJ: skot, buvoli, konû, osli, velbloudi a muly = 1, prasata = 0,25,
ovce a kozy = 0,15, kufiata = 0,0015, krÛty = 0,016, kachny, husy a perliãky = 0,005
3)
rok 2005
4)
a perliãky
2)
Graf ã. 1 – Hlavní druhy hospodáfisk˘ch zvífiat ve svûtû
Pramen: Faostat
liãek, buvolÛ, kufiat, prasat a kachen. Pozoruhodn˘ nárÛst o cca
170 mil. kusÛ a 25 % vykázaly stavy
koz. Poãetní stavy skotu vzrostly
o 80 mil. a 6 % kusÛ, poãet v‰ech
druhÛ zvífiat se zv˘‰il o 208 a 9,9 %
mil. DJ.
RovnûÏ v uplynulém desetiletí
byl nárÛst poãtu obyvatel na‰í
planety rychlej‰í neÏ nárÛst zdro-
Tabulka ã. 2 – Spotfieba masa ve svûtov˘ch regionech (2006)
Pramen: Meat Market Assessment and Meat Statistics, FAO (2007)
jÛ potravin Ïivoãi‰ného pÛvodu.
Zatímco stavy hlavních druhÛ
hospodáfisk˘ch zvífiat se v letech
1997 aÏ 2007 zv˘‰ily o cca 10 %,
poãet obyvatel vzrostl o 13,4 %
(z 5 840 na 6 625 mil.). RovnûÏ tato
skuteãnost spolu s v˘raznou ekonomickou podporou agrárního
sektoru ve vyspûl˘ch státech má
vliv na znaãné rozdíly v Ïivotní
úrovni a ve spotfiebû masa na
obyvatele mezi svûtov˘mi regiony. Zatímco v roce 2006 pfiipadalo
napfi. na obyvatele Severní Ameriky 124 kg masa celkem a 42 kg
hovûzího masa, v Africe to bylo
pouze cca 15 a 6 kg (12 a 14 %)
masa (tabulka ã. 2). Rozdílná spotfieba masa na obyvatele existuje
i uvnitfi jednotliv˘ch svûtadílÛ.
Nejvy‰‰í spotfiebu masa celkem
na obyvatele ze v‰ech státÛ svûta
vykazují Nov˘ Zéland (140 kg)
a USA (126 kg), nejniωí pak Etiopie
(8,1 kg) a Indie (5,5 kg).
Stavy krav bez TPM nejsou ve
svûtovém mûfiítku samostatnû
uvádûny. Jedním z dÛvodÛ je skuteãnost, Ïe v mnoha zemích se
krávy k trÏní produkci (prodeji)
mléka ve vût‰ím rozsahu nechovají, resp. jsou vyuÏívány k samozásobení rodiny chovatele. Proto
jsou v tabulce ã. 3 uvedeny státy
s nejvût‰ími poãty skotu celkem,
ovcí a koz.
V deseti státech s nejvy‰‰ím
poãtem v tabulce ã. 3 uveden˘ch
hospodáfisk˘ch zvífiat se chová 59
% skotu, 53 % ovcí a 67 % koz.
V mnoha pfiípadech poãty a podíly chovan˘ch zvífiat souvisejí
s lidnatostí státÛ (âína, Indie,
Pákistán, USA, Bangladé‰ aj.) nebo
Graf ã. 2 – Stavy skotu, ovcí a koz (kusÛ na 100 ha)
Pramen: Faostat
Graf ã. 3 – Stavy skotu, ovcí a koz na 100 obyvatel
Pramen: Faostat
s pfiírodními podmínkami a zamûfiením v˘roby (napfi. Brazílie –
jateãn˘ skot, Austrálie a Nov˘
Zéland – ovce). Ze státÛ EU se na
sedmé místo v poãtu ovcí zafiadila
Tabulka ã. 3 – Státy s nejvy‰‰ími stavy skotu, koz a ovcí (2007)
Pramen: Faostat (2009)
jen Velká Británie. Státy EU-27 na
„svûtov˘ch“ stavech skotu, ovcí
a koz v roce 2007 podílely 6,5,
9,6 a 1,6 %.
Z grafu ã. 2 je zfiejmé, Ïe nejvy‰‰í
stavy skotu na 100 ha zemûdûlské
pÛdy jsou v Americe, ovcí a koz na
100 ha TTP v Evropû, resp. v Asii.
Z údajÛ o poãtu zvífiat pfiipadajících na 100 obyvatel jednotliv˘ch
kontinentÛ (graf ã. 3) tvofií v˘jimku Oceánie (Austrálie, Nov˘
Zéland, Melanésie, Mikronésie
a Polynésie), kde v dÛsledku nízké
hustoty obyvatelstva jsou stavy
skotu více neÏ ‰estkrát a ovcí více
neÏ dvacetkrát na 100 obyvatel
vy‰‰í neÏ v Evropû. Vysok˘ pfievis
domácí produkce hovûzího nad
spotfiebou pak fiadí Austrálii
a Nov˘ Zéland mezi státy s nejvy‰‰ím objemem v˘vozu této
komodity v rámci svûta (cca 1450
39
Tabulka ã. 4 – Produkce masa a mléka ve svûtû (2007)
Pramen: Eurostat
a 530 tis. tun, resp. 19,3 a 7,1 %
celkov˘ch svûtov˘ch exportÛ
v roce 2008).
Z tabulky ã. 4 je patrna pfievaha
v˘roby hovûzího masa a kravského mléka ve v‰ech svûtadílech.
Stavy a produkce krav bez TPM,
ovcí a koz v Evropské unii
V˘znamnou souãástí krajiny
nejen ve státech EU jsou TTP.
V závislosti na pfiírodních a klimatick˘ch podmínkách, dlouhodobém v˘voji zemûdûlství, tradi-
cích, zemûdûlské politice a na
dal‰ích faktorech je podíl TTP ze
zemûdûlské pÛdy v jednotliv˘ch
státech znaãnû rozdíln˘. Ve státech unie kolísal podíl TTP ze
zemûdûlské pÛdy v roce 2005
mezi cca 1 % ve Finsku a 71 %
v Irsku. V EU-15 byl prÛmûrn˘
podíl TTP 39 %, v EU-12 pouze
27 %. Podíl TTP v âR (cca 23 %)
patfií mezi nejniωí v EU (graf ã. 4).
Vzhledem k ohroÏení zemûdûlské pÛdy vûtrnou a vodní erozí
(cca 80 % v˘mûry) se zv˘‰ení plochy TTP jeví z hlediska ochrany
Graf ã. 4 – Podíl TTP (%) z v˘mûry zem. pÛdy (2005)
Pramen: Faostat
Tabulka ã. 5 – Stavy a státy s nejvût‰ími poãty krav bez TPM, ovcí a koz v EU (2007)
Pramen: ZMP Bonn (2008); Eusrostat statistic in focus 49/2008
40
Ïivotního prostfiedí a zemûdûlské
pÛdy jako nezbytné.
V Evropské unie patfií mezi kvótované ukazatele (stropy poãetních stavÛ) krávy bez TPM a ovce.
Na „kvótované“ stavy jsou z rozpoãtu EU vypláceny pfiímé platby,
které ve státech EU-15 jsou souãástí plateb na podnik, v EU-12
pak souãástí plateb SAPS.
Z tabulky ã. 5 je zfiejmé, Ïe v pûti
státech s nejvût‰ími poãty zvífiat
se chová kolem 80 % krav bez TPM
a koz a cca 75 % ovcí, Ïe ve státech
EU-12 se v roce 2007 chovalo cca
3 % krav bez TPM, 11 % ovcí a 14 %
ze stavÛ v EU-27, a Ïe podíl âR na
stavech krav bez TPM, ovcí a koz
v EU-27 dosahuje 1,2, 0,1 a 0,1 %.
Vyjednané (EU stanovené) kvóty
(stropy poãetních stavÛ) krav
a ovcí na 100 ha TTP neodpovídají
v nûkolika státech aktuální situaci
a v˘voji tûchto odvûtví (grafy ã. 5
a 6). Pfii prÛmûrném plnûní na
102 % kolísalo plnûní kvóty krav
bez TPM v roce 2007 mezi 19
a 20 % v Polsku a v Rumunsku
a 168 a 179 % v âR a v Lucembursku. Pfii vyuÏití stropu stavÛ ovcí
v EU na 120 % byla tato kvóta
nejménû vyuÏívána v Bulharsku
a ¤ecku (78 a 80 %), nejvy‰‰í pfiekroãení vykazují âR, Lucembursko
a ·védsko (225, 228 a 281 %).
Na kvótované ukazatele jsou
vázány pfiímé platby. Sazba je stanovena ve v˘‰i 200 euro na krávu
bez TPM a na cca 29 euro na ovci.
Pfiekroãení kvóty pak má za následek niωí ãástku neÏ odpovídá
aktuálním stavÛm zvífiat, pfii
neãerpání kvóty je naopak poloÏka v pfiepoãtu na kus vy‰‰í. Ze
státÛ EU-15 bylo v roce 2007 vykázáno niωí vyuÏívání kvótovan˘ch
stavÛ krav bez TPM napfi. o cca
180 tis. v Itálii a o 104 tis. kusÛ
v Rakousku.
Z grafu ã. 7 je zfiejmé, Ïe v pfiepoãtu na 100 ha TTP patfií v âR
souãet „kvóty“ krav bez TPM
a ovcí mezi nejniωí, pfiekroãení
souãtu obou „kvót“ (o cca 74 %)
pak mezi nejvy‰‰í ze státÛ EU-27.
Krávy bez TPM, ovce a kozy v âR
Bez zfietele na v˘‰i „kvóty“ se
stavy krav bez TPM a ovcí v posledních letech zvy‰ují, zatímco
stavy koz stagnují (graf ã. 8).
Poãet dobytãích jednotek tûchto
Graf ã. 5 – „Kvóty“ a stavy krav bez TPM v roce 2007 na 100 ha TTP
Graf ã. 6 – „Kvóty“ a stavy ovcí na 100 ha TTP v roce 2007
Graf ã. 7 – „Kvóty“ a stavy krav bez TPM a ovcí na 100 ha TTP (DJ, 2007)
tfií kategorií pfieÏv˘kavcÛ lze
odhadnout na 211 tis. (kráva bez
TPM = 1 DJ, ovce a koza = 0,15 DJ).
Na krávy bez TPM pfiipadá 87 %,
na ovce 12 % a na kozy 1 %. Plocha TTP vyuÏitelná jejich chovem
z celkové v˘mûry TTP vychází
z plochy TTP pfiipadající na dobytãí jednotku, resp. z poãtu DJ
na hektar TTP. V literatufie uvádûné rozmezí se pohybuje v ‰irokém rozmezí od cca 0,5 do 2,0 ha
TTP vyuÏiteln˘ch jednou dobytãí
jednotkou pfieÏv˘kavcÛ, resp. od
0,5 do 2,0 DJ na hektar TTP. Nafiízení rady ãís. 1782/2003 stanovuje hranici pro vyplácení extenzifikaãních prémií na skot pod
1,4, resp. 1,8 DJ na hektar krmn˘ch plodin. V pfiípadû, Ïe by
jedna DJ krav bez TPM, ovcí a koz
spotfiebovala píci z 1,5 ha TTP,
bylo by moÏno chovem tûchto
druhÛ zvífiat vyuÏít celkem 317
tis. ha TTP, to je pfiibliÏnû jednu
tfietinu jejich aktuální v˘mûry. Pfii
vyuÏití jednoho hektaru TTP jednou DJ by se vyuÏitelná plocha
TTP sníÏila na 210 tis. ha a 22 %,
pfii spotfiebû krmiv z hektaru TTP
polovinou DJ by bylo moÏno v âR
vyuÏít 422 tis. a 43 % v˘mûry TTP
(tabulka ã. 6).
Spotfieba píce z TTP dal‰ími
kategoriemi skotu v âR, pfiedev‰ím dojnicemi a jalovicemi, není
známa. Z hlediska nutnosti zlep‰ovat ekonomické ukazatele v˘roby mléka, resp. dojivost na krávu a rok, a pomûrnû velk˘ch stád
dojnic (prÛmûr kolem 150 kusÛ),
je pastva vyuÏívána spí‰e ojedinûle stejnû jako konzervovaná
píce z TTP ke krmení dojnic.
Se zfietelem na tyto skuteãnosti,
z praktick˘ch zku‰eností, z modelov˘ch propoãtÛ a z Poziãního
dokumentu âR lze odhadnout, Ïe
chovem v‰ech druhÛ a kategorií
hospodáfisk˘ch zvífiat lze v âR
vyuÏít cca 350 aÏ 450 tis. ha TTP, to
je kolem 40 % jejich aktuální
v˘mûry.
Závûr
Krávy bez TPM a ovce jsou jedin˘mi kategoriemi pfieÏv˘kavcÛ,
jejichÏ stavy se v âR v posledních
letech zvy‰ují. Tato skuteãnost
svûdãí o dobré práci chovatelÛ
a jejich profesních organizací.
Z celospoleãenského hlediska
musí b˘t cílem nadpodnikov˘ch
orgánÛ udrÏení rÛstu stavÛ krav
bez TPM a ovcí k plnûní produkãních a neprodukãních funkcí
a schopnosti konkurovat chovatelÛm ve státech unie. Z hlediska
41
Graf ã. 8 – V˘voj stavÛ krav bez TPM, ovcí a koz v âR
Pramen: âSÚ
Tabulka ã. 6 – Stavy krav bez TPM, koz a ovcí (211 tis. DJ) a vyuÏití TTP v âR
1)
chovatelÛ je hlavním cílem zlep‰ování ekonomick˘ch ukazatelÛ
podnikání. Pro splnûní uveden˘ch
a dal‰ích cílÛ nejen v chovu krav
bez TPM, ovcí a koz by mûly b˘t
v rámci unie vyjednány shodné
zásady spoleãné zemûdûlské politiky pro v‰echny státy zejména
v oblasti v˘‰e a v˘poãtu pfiím˘ch
(podnikov˘ch) plateb.
Pro moÏnost zlep‰ování v˘sledkÛ uveden˘ch druhÛ pfieÏv˘kavcÛ a k pfiípadn˘m jednáním
s nadpodnikov˘mi a unijními orgány jsou nutné spolehlivé v˘robní a ekonomické podnikové
podklady, kter˘ch je v âR, narozdíl
od mnoha chovatelsky vyspûl˘ch
státÛ, nedostatek. Proto by mûla
b˘t v nastávajícím období vûnována náleÏitá pozornost
i této problematice.
Pfiíspûvek byl zpracován v rámci
fie‰ení projektu NAZV ã. QH 81280.
aktuální v˘mûra cca 975 tis. ha TTP
Realita versus ‰lechtûní
Ing. Jan Kaplan
·lechtûní v‰ech druhÛ hospodáfisk˘ch zvífiat je soustavné zvy‰ování
genetick˘ch schopností, uÏitkov˘ch vlastností, ale i zlep‰ování
ekonomické efektivnosti chovan˘ch zvífiat. Genetick˘ zisk charakterizuje úspû‰nost ‰lechtûní a je
ovlivÀován spolehlivostí odhadu
plemenné hodnoty, intenzitou
selekce a délkou generaãního
intervalu. To znamená, Ïe jde o zámûrnou selekci, dále pak o metody
hodnocení zvífiat i vlastností a metody odhadu plemenné hodnoty
a tím i zabezpeãení dostateãného
pronikání zji‰tûn˘ch Ïádoucích
genÛ k tûm kategoriím zvífiat, která
vykazují uÏitkovost. Potud teorie.
A skuteãnost?
NaplÀování ‰lechtitelsk˘ch programÛ jednotliv˘ch plemen masného skotu jsou dílãí nebo jen ãásteãná. Produkãní ukazatele ovlivÀující chov nejsou analyzovány ke
konkrétním chovÛm a jednotliv˘m
zvífiatÛm i pfiesto, Ïe jsou z KUMP
známy nebo je moÏné je získat.
Pfiedev‰ím úroveÀ reprodukce, tj.
42
úroveÀ inseminace, zabfiezávání,
úroveÀ mezidobí, plodnost b˘kÛ
v inseminaci i pfiirozené plemenitbû, ovlivÀuje zásadním zpÛsobem ekonomiku chovu a má
i genetické pozadí pro dal‰í chov
a pfiitom se nikde nevyhodnocuje.
A pokud ano, tak jen ãásteãnû a jen
na úrovni populace. Sledování fitnes znakÛ a reprodukce jsou dnes
pfii v˘voji skotu zásadní kritéria
nejen pro jednotlivá zvífiata, ale pro
stanovování dal‰ích indexÛ, které
usnadÀují dal‰í selekci zvífiat. Jaká
je pro‰lechtûnost jednotliv˘ch stád
nebo chovÛ v uÏitkov˘ch vlastnostech nebo exteriéru? Kdo má nejvy‰‰í hodnoty pfiírÛstkÛ nebo
hmotnosti telat na 120, 210 nebo
365 dnech, atd.? To mohou b˘t
velmi ãasto otázky i chovatelÛ. Dále
mÛÏeme diskutovat o kategorii
matek b˘kÛ. Dle ‰lechtitelského
programu jsou to nejlep‰í zvífiata
v plemeni, typologicky vyrovnaná
s v˘bornou uÏitkovostí a reprodukcí. Plemenné hodnoty PE i ME
nezachycují v‰echny podmínky
a navíc váha i vypovídající schopnost PE a ME není 1:1. A takovéto
matky se podílejí na produkci dal-
‰ích plemeníkÛ. A to by mûly b˘t
je‰tû zapu‰tûny cílenû s vyuÏitím
‰piãkov˘ch b˘kÛ (vybran˘ch otcÛ
b˘kÛ). Dosavadní úroveÀ inseminace je sice rÛzná, ale u v‰ech plemen nízká, neboÈ nezabezpeãuje
dostateãn˘ pfiísun vhodn˘ch genÛ
do populace provûfien˘mi plemeníky. Vliv otcÛ (b˘kÛ nebo dcer) je
vy‰‰í neÏ 60%, proto by mûli b˘t
vyuÏíváni pro plemenitbu nejlep‰í
provûfiení b˘ci plemene. V neposlední fiadû i vyhla‰ování otcÛ b˘kÛ
(matek b˘kÛ) by mûlo vést nejen ke
kumulaci vhodn˘ch poÏadovan˘ch
vlastností, ale pfiedev‰ím k bránûní
se pfiíbuzenské plemenitbû, neboÈ
v na‰ich mal˘ch populacích jednotliv˘ch plemen nûktefií plemeníci
procházejí v‰emi stády. Neúmûrn˘
poãet pouÏívan˘ch plemeníkÛ
v malém rozsahu zákonitû vede
i k nízké intenzitû selekce. V dne‰ní
dobû je ‰lechtûní nemyslitelné bez
vyuÏití poznatkÛ molekulární
genetiky. Genetické markery jednotliv˘ch vlastností, genomová
selekce, dal‰í biotechnologie, vãetnû sexace inseminaãních dávek
navazují na jiÏ dfiíve vyuÏívan˘
embryotransfer atd. S tímto v˘vo-
jem biotechnologií pfiichází i v˘voj
metod odhadu plemenn˘ch hodnot. My diskutujeme o tom, zda má
smysl vyuÏívat plemenné hodnoty
a pfiitom je jasné, Ïe je nutné
v intervalu 3–5 let novelizovat
postupy, které jsou stále komplexnûj‰í. Zvlá‰tû nyní, kdy se zaãínají
pfiipravovat projekty mezinárodních spoluprací PK jednotliv˘ch
masn˘ch
plemen
(Interbeef)
a které se v dohledné dobû budou
také realizovat i u nás. Tím dojde
k objektivnûj‰ímu hodnocení zvífiat, bude umoÏnûna vy‰‰í selekce
z celosvûtové v˘bûrové základny.
Ov‰em na druhé stranû dojde ke
zvy‰ující se vzájemné pfiíbuznosti
jednotliv˘ch populací (jak jsme
svûdky u hol‰t˘nského skotu).
A jak se ‰lechtí jinde? Obrovsk˘
tlak je vyvíjen na vlastnosti, které
ovlivÀují zásadním zpÛsobem ekonomiku chovu. U francouzsk˘ch
plemen je pozornost soustfiedûna
hlavnû na snadnost porodÛ. Jednoduch˘, spontánnû veden˘ porod,
bez pomoci ãlovûka je základem.
Pfiedpokladem pro to je nízká
hmotnost narozeného telete. Pfiedev‰ím pro pfiipou‰tûní jalovic jsou
v poslední dobû masivnû vyuÏíváni
provûfiení plemeníci s vysok˘mi
indexy snadnosti porodÛ. Potvrzuje to i prodej inseminaãních
dávek tûchto b˘kÛ v posledních
tfiech letech s meziroãním nárÛstem aÏ 7 %. V posledních letech se
ve Francii vyhodnocuje i snadnost
telení dcer jednotliv˘ch b˘kÛ a také
zde je znateln˘ vzestup zájmu chovatelÛ o b˘ky s v˘raznou snadností
porodÛ i v dal‰í generaci.
Dal‰í sledovanou vlastností je
mléãnost krav. Obdobnû jako
u dojeného skotu se momentálnû
intenzivnû pracuje na identifikaci
genetick˘ch markerÛ pro mléãnost. Komplexní index matefisk˘ch
vlastností je vyhodnocován, ale
mléãnost je publikována zvlá‰È.
Jsou pomûrnû velké rozdíly hodnocení staniãním testem a v˘sledky
terénními. My mÛÏeme hodnotit
mléãnost zejména podle v˘sledkÛ
zji‰Èovan˘ch hmotností telat na
120 dnech vûku a podle tvaru a velikosti vemene. V na‰ich podmínkách jiÏ ve dvou t˘dnech vûku je
moÏné zjistit mléãnost matky
podle toho, jestli tele chodí pít jen
k vlastní matce nebo jestli hledá
u jin˘ch krav. V neposlední fiadû
i zneãistûná hlava telete signalizuje
pití zezadu u cizí matky.
RÛst, morfologie, síla kostry, dále
pak ‰ífika a délka pánví u b˘kÛ i krav
a jalovic patfií do zájmu ‰lechtûní
jednotliv˘ch plemen. V neposlední
fiadû hraje v˘znamnou roli ve
‰lechtûní kvalita konãetin. Jejich
utváfiení, zaúhlení, dále pak v˘‰ka
paznehtu a celková kvalita a pevnost paznehtu. Síla konãetin a celková chodivost patfií také k celkovému hodnocení. V na‰ich podmínkách máme u masn˘ch plemen
v˘raznûj‰í zaúhlení pánevních konãetin, které ztûÏuje chodivost
i vyrovnan˘ kyvadlovit˘ pohyb po
pastvinách. V poslední dobû se sniÏuje pevnost i v˘‰ka paznehtu, pfiedev‰ím u b˘kÛ na odchovnách.
Nedostatky se objevují i u takov˘ch
plemen jako jsou AA nebo HE.
Hitem posledních let ve ‰lechtûní
je bezrohost rohat˘ch plemen
masného skotu, pfiedev‰ím plemen
francouzsk˘ch. Je paradoxem, Ïe
na v˘stavách upravená zvífiata
odrohováním konãí na posledních
místech ve skupinách, ale programy bezrohosti v˘znamn˘ch
plemen jsou velmi intenzivní. Ekologie, ochrana zvífiat, nakonec
i systémy odrohování pfiispívají
k rozvoji genetické bezrohosti.
Ov‰em dosud krátká doba ‰lechtûní ponûkud oddûluje zvífiata bezrohá od rohat˘ch v podobû uÏitkov˘ch vlastností. Dosavadní úroveÀ
mléãnosti, osvalení i matefisk˘ch
vlastností není u bezroh˘ch jedincÛ natolik fixována, aby bylo
moÏné vytváfiet spojení bezroh˘ch
partnerÛ. Pro tvorbu bezroh˘ch
zvífiat jsou vyuÏívány nejlep‰í krávy
nebo jalovice a provûfiení b˘ci
s nejlep‰ími vlastnostmi. Pro dal‰í
plemenitbu jsou vyuÏíváni jen bezrozí plemeníci pro‰lí kontrolou
dûdiãnosti uÏitkov˘ch vlastností,
ktefií jsou pfiipafiováni na nejlep‰í
rohatá zvífiata a bezrohé matky
jsou pfiipafiovány nejlep‰ími provûfien˘mi b˘ky rohat˘mi. Tento
systém se bude v následujících 2–3
generacích opakovat, samozfiejmû
s vysok˘m tlakem selekce a teprve
po zhodnocení dosavadního prÛbûhu a kvality zvífiat bude doporuãen dal‰í postup. Ztráta nûkter˘ch
vlastností, jako napfi. osvalení, hraje
v podmínkách Francie zásadní roli
pfii zpenûÏování masa a prodeji zvífiat na jatky. A to by mûl mít na
pamûti i ãesk˘ chovatel. Dosavadní
na‰e zku‰enosti odpovídají zku‰enostem ze zahraniãí. Rozdíly stále
je‰tû mezi rohat˘mi a bezroh˘mi
jsou patrné.
V fiadû dal‰í v na‰ich podmínkách chybí propagace a v˘raznûj‰í
reklama, ãi chcete-li management
vedoucí k úspû‰nému obchodu
a slibné ekonomice. Nestaãí dávat
jen inzeráty na prodej, kde je
podpora v˘sledkÛm jednotliv˘ch
chovÛ a chovatelÛ? Nestálo by za
to nejen zaãít publikovat v˘sledky
jednotliv˘ch chovÛ v úrovních
120, 210 a roãních vahách v jednotliv˘ch letech, úrovnû plemenn˘ch hodnot v kategoriích roãních, dvoulet˘ch jalovic, krav i celkov˘ch stád a také ty chovatele,
ktefií se umístí na prvních místech
pfii valn˘ch hromadách ocenit
pozorností ãi pohárem, aby bylo
patrné nejen ocenûní práce chovatele, ale také aby vznikla motivace pro ty ostatní. Toho dobrého
je v chovu masného dobytka jistû
dost.
Tato víceménû nesourodá úvaha není my‰lena jako kritika
systému, ale snaha vybudit pozornost a diskusi k liberálnímu
‰lechtitelskému programu, kter˘
jednoznaãnû musí spût ke konkrétním krokÛm a dal‰ím zmûnám, které nás budou do budoucnosti provázet. A dovolte mi
je‰tû jednu my‰lenku nakonec.
Prodej genetického materiálu je
nejen produktem dobrého ‰lechtûní, ale je dokonce efektivnûj‰í
neÏ zemûdûlská prvov˘roba. Musí
v‰ak b˘t konkurenceschopn˘
a musí zaruãovat vysok˘ genetick˘ zisk. BlíÏí se doba základních
v˘bûrÛ mlad˘ch b˘kÛ a leto‰ní
rok nebude jistû jednoduch˘.
ZapomeÀme na rÛzné ‰arvátky,
opusÈme osobní invektivy a zamysleme se v‰ichni pfii pohledu
na mladé b˘ky na to, zda jsme
vyãerpali v‰echny moÏnosti profesionálního pojetí chovatelské
práce, vlastního umu, citu i entuziasmu, abychom skuteãnû spoleãnû naplnili beze zbytku nejen
‰lechtitelsk˘ program jednotliv˘ch plemen, ale i zabezpeãili
úspû‰nou ekonomiku jednotliv˘ch stád ãi chovÛ.
43
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2009
I. turnus – b˘ci narození 1. 11. 2007 – 31. 3. 2008
II. turnus – b˘ci narození 1. 4. 2008 – 30. 6. 2008 na OPB
44
45
Hovûzí plátky po fiecku
Každý, kdo byl v Řecku, chválí řeckou kuchyni. Jen málokdy měl tu smůlu, že měl zaplacenou plnou penzi v hotelu
se specialitami české kuchyně, které připravoval rodilý Řek. A jen málokdy z těch, kterým v Řecku hovězí chutnalo, si uvědomil, že část hovězího na řeckém trhu má český původ.
I v letošních zpravodajích budeme pokračovat v praktické a oblíbené rubrice s recepty z hovězího masa. Hovězí
je odedávna považováno za specialitu. Předkové nynějšího hovězího dobytka žili již před 6 000 lety. Řekové
a Římané hovězí podávali s množstvím koření, aby ukázali své bohatství. Hovězí maso však vždy preferovaly
anglosaské národy. V Evropě a v USA v posledních letech obliba hovězího masa z různých důvodů klesá. Velmi
záleží na módních trendech a mýtech, které právě kolují. Populární je vše, co je zdravé, a proto Vám přinášíme
důvody, proč konzumovat hovězí, abyste pro svůj organismus udělali něco užitečného: s výjimkou vlákniny obsahuje tento druh masa většinu živin, které náš organismus potřebuje – například vápník, vitamin C a kyselinu listovou a navíc je cenným zdrojem základních minerálních látek, mimo jiné jodu, manganu, zinku, selenu, chromu,
fluoru a křemíku. Jeho častější konzumací nic nezkazíte, a pokud víte, jak jej správně připravit a s čím podávat,
nebude rozhodně platit přísloví, že zdravé věci nebývají dobré. Na následujících řádcích Vám jeden takový návod
na přípravu dobré krmě přinášíme. Nechte si chutnat!
Budeme potřebovat (4 porce):
➣
➣
➣
➣
➣
➣
➣
➣
600 g hovězí kližky
600 g hovězího masa (ořech)
3 lžíce olivového oleje
3 větší cibule
1 hlavičku česneku
5 lžic rajčatového protlaku
1 dcl červeného vína (suché je lepší)
1 menší lilek, sůl, pepř a oregano
Jako příloha:
➣ brambory (vařené, americké, aj.)
➣ bílé pečivo
➣ dle vlastních chutí a možností
Postup:
Maso nakrájíme na plátky (4), naklepeme, osolíme, opepříme a zprudka osmažíme na oleji. Plátky
masa s kůrčičkou, ale uvnitř ještě skoro syrové, vyjmeme. Do oleje přidáme nakrájenou cibuli a nasekaný česnek. Krátce osmahneme, aby se česnek nepřipálil. Přidáme protlak a zalijeme vínem. Krátce
povaříme. Lilek nahrubo nakrájíme a zasypeme oreganem. Spolu s plátky masa vložíme do připraveného základu. Podle potřeby podlijeme a dusíme, dokud maso není měkké a omáčka náležitě hustá.
âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1
TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected]
WWW.CSCHMS.CZ

Podobné dokumenty

Zpravodaj 2006-02

Zpravodaj 2006-02 Zasedání obecního zastupitelstva se v kvûtnu konalo v sále Hostince u zámku ve Zdechovicích. Po schválení programu schÛze a nezbytn˘ch organizaãních záleÏitostech vzali poslanci na vûdomí v˘sledky ...

Více

121 Zpravodaj 2 2008 - Farma u řeky Orlice

121 Zpravodaj 2 2008 - Farma u řeky Orlice • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: ce...

Více

10. přednáška Téma přednášky: Výživa mladého skotu v odchovu a

10. přednáška Téma přednášky: Výživa mladého skotu v odchovu a standardu daného plemene, ale které by i umožnily jalovice včas připustit (např. holštýnské jalovice asi ve 12 - 15 měsících) a zhruba do 24 měsíců bezproblémově otelit. Při této filozofii musíme v...

Více

březen 2013 - Dolní Dvořiště

březen 2013 - Dolní Dvořiště nedopalky cigaret, autobusové zastávky jsou neustále znečištěné povalujícími se papírky od čehokoliv, papírovými kapesníčky i přesto, že u každé z nich je umístěn odpadkový koš. A to jsou zatím (v ...

Více

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU společnosti chovatelů zapojujeme do mezinárodního hodnocení masného skotu Interbeef a v neposlední řadě se nám společně v Brně podařilo uspořádat velmi dobrou výstavu. Stejně tak hospodaření naší o...

Více

Vademecum zdraví Jaro 2006

Vademecum zdraví Jaro 2006 demografických studií, které ukazují, že populace v celém vyspělém světě stárne a podíl osob důchodového věku se v populaci zvyšuje. Téměř každý měsíc se můžeme dočíst příznivé zprávy o tom, jak se...

Více