titěrný svět - Nature in Picture

Transkript

titěrný svět - Nature in Picture
TITĚRNÝ SVĚT
TEXT A FOTO: MICHAEL FOKT
XXXXXX
Šestinohý
byznys
J
sou jich tu miliony
pod jednou střechou.
Cvrčci, saranče, larvy
potemníků. Všichnii
dohromady vyžadujíí
i,
každodenní odbornou péči,
ní
aby se sami mohli stát solidní
yyrazákladnou zvláštní potravní pyramidy. Řetězce, který funguje za zdmi
zoologických zahrad i běžných bytů.
U nás i v zahraničí na ně totiž v teráriích
čekají tisíce dalších tvorů, kteří mají pořád hlad. Vítejte na hmyzí farmě.
Ústí nad Labem
Jednu krabičku cvrčků,
prosím. Takovou větu slýchají prodavači v teraristických
prodejnách dnes a denně. Většinou od lidí, kteří si domů pořídili gekona či sklípkana, a teď
s
shánějí
pro své exotické miláčky
n
něco
vhodného na zub. Spokojeně
si vezmou svou dávku šestinohých
laskomin a jdou domů. Vůbec si nedokážou představit, co všechno se muselo
stát, aby se pochoutky s tykadly dostaly
až k nim. „Chovat krmný hmyz není jen
Liberec
Hradec Králové
Veleh
Velehrad, Modrá
Karlovy Vary
Plzeň
Praha
Zlín
Brno
Uherské
Hradiště
Pardubice
Olomouc
Ostrava
Jihlava
České Budějovice
Brno
Zlín
S LOV E N S KO
R A KO U S KO
10
KOKTEJL 1/2012
XXXXXX
tak,“ vysvětluje majitel farmy Vladimír
Šefl. „U terarijních zvířat totiž platí, stejně jako u nás – jste to, co jíte. A protože
podmínky v teráriích zpravidla nejsou
stejně ideální jako v přírodě, je kvalitní
živé krmivo nanejvýš důležité.“
Sám se k hmyzímu farmaření dostal
právě přes své miláčky v teráriích. Snažil se uspokojit jejich chutě a přebytky
hmyzu prodával známým. Hobby se mu
však časem trochu rozrostlo do dvoupatrové haly zabírající plochu asi tak pěti
větších bytů. Při prohlídce místností s tisícovkami nádrží srovnaných v pojízdných regálech od země až ke stropu se
mi ani nechce věřit, že to všechno začalo
takhle „obyčejně“. Všude kolem se ozývá cvrkání cvrčků a šustot, jak ve svých
ubikacích přelézají a přeskakují desetitisíce sarančí.
Do místnosti vchází Blanka Šeflová,
manželka a pravá ruka majitele farmy.
V rukou nese krabici plnou kulatých
misek s hlínou. „Týdně jich tu prostřídáme asi čtyři stovky,“ usmívá se a při-
TITĚRNÝ SVĚT
TEXT A FOTO: M D
XXXXXX
dává misky ke stovkám dalších. V substrátu uvnitř je skryté živobytí farmy na
celý další měsíc. Stamiliony hmyzích
vajíček, která tu budou několik dní čekat na vylíhnutí. „Saranče i cvrčci nám
dorostou do dospělosti asi za měsíc,
některé však expedujeme těsně po vylíhnutí nebo po dvou týdnech.“ Obě
skákající pochoutky patří k hmyzu s nedokonalou proměnou, takže procházejí
postupně několika velikostními stadii.
Pro farmu je to velmi užitečné, protože
plní žaludky malých žabek i půlmetrových agam. Každému strávníkovi tak
může nabídnout sousto dost malé na
to, aby ho dokázal pozřít.
JIHOČESKÉ TROPY
Každý měsíc opustí halu asi tři tuny
krmného hmyzu. Za tu dobu spořádá
lavina šestinohých otesánků neuvěřitelných sedm a půl tuny obilného
šrotu. „Když k tomu přidáme i zelené
krmení, vitaminy a další přísady, dostaneme úctyhodnou hromadu krmiva,
KOKTEJL 1/2012
11
TITĚRNÝ SVĚT
NENÍ FARMA JAKO FARMA
které si připravujeme sami podle vlastních receptur,“ pokračuje Vladimír
Šefl. Právě vitaminy a minerální látky
jsou klíčem k úspěchu. Když jich totiž
krmný hmyz spořádá dostatek, změní se sám v pochodující vitaminovou
bombu. Pro ještěry v teráriích je pak
obdobou multivitamínových přípravků, jaké my kupujeme v lékárnách.
Celá hmyzí farma stojí a padá se
správnou vlhkostí a teplotou vzduchu.
„Nemůžeme si dovolit žádný výpadek,
to by znamenalo konec chovu,“ zdůrazňuje hmyzí farmář. „Ve všech místnostech proto máme čidla napojená na
mobil. Kdyby došlo k výpadku elektřiny nebo poklesu teploty, okamžitě
by se přes telefon spustil alarm.“ Ať
je zima nebo léto, uvnitř farmy musejí
panovat tropické teploty kolem třiceti
stupňů, při kterých se hmyz vyvíjí optimální rychlostí a všechno běží jako
na drátkách.
Tedy skoro všechno. Sleduji zamračený pohled farmáře a s údivem zjišťuji,
že se upírá na ochranné plastové brýle
ležící na jedné z polic. Vypadají úplně
neškodně a k práci s hmyzem beztak
patří. Záhada se však rychle vysvětluje.
Na jednom ze skel sedí pavouk. Přesněji řečeno samička pavouka listovníka, která hlídá svůj poklad – kokon
plný vajíček.
„Kdybychom je nechali bez dozoru,
vyhladili by nám během měsíce celý
chov,“ ukazuje pan Šefl prstem na osminohého lovce. „Listovníci žijí v naší
přírodě běžně, moc rychle však zjistili,
že jim v našem tropickém pavoučím
ráji bude mnohem líp.“ Není divu. Po
celý rok tu mají stálou teplotu a doslova záplavu potravy. „Dokonce se nám
tu zvětšili. Díky neustálým hodům dorůstají větší velikosti než v přírodě. Jejich kontrola je ale jako boj s větrnými
mlýny,“ krčí rameny chovatel. Proto
má všech deset pracovníků farmy kro-
12
• Výpočetní farma
Velké množství počítačů pracujících
na společné úloze. Jedno takové
zařízení s příhodným názvem Goliáš pracuje i v Akademii věd České
republiky. Má 512 výpočetních
jader, kapacitu 1250 terabytů a propojení s více než dvěma stovkami
podobných farem po celém světě.
KOKTEJL 1/2012
mě každodenního vyměňování vody,
krmení hmyzu a vlhčení kladišť s vajíčky ještě jeden důležitý úkol – pronásledovat pavoučí škůdce doslova na
každém kroku.
ŠESTINOZÍ SUPERMANI
Hmyz není jen pouhou potravou
pavouků či ještěrů. Je tou nejúspěšnější skupinou živočichů, jaká kdy osídlila
naši planetu. „Vezměte si třeba šváby,“ pokračuje Vladimír Šefl. „Ti vydrží skoro všechno. Jednou mi unikli
z chovné nádrže, a abych se jich zbavil,
musel jsem nechat celou místnost do-
• Hokejová farma
Známý pojem ze severoamerické
hokejové ligy NHL. Pod pojmem
farma se rozumí líheň nových
talentů. Vlastně se jedná o klub
v nižší soutěži, který spolupracuje
s některým špičkovým klubem
a slouží mu jako rezervoár posil či
mladých hráčů.
slova vymrznout. Dlouhotrvající teploty pod nulou jsou snad to jediné, co
na ně skutečně platí. Teď už je radši
nechovám – ale ve skutečnosti je obdivuji,“ usmívá se.
Hmyz, který všichni považují spíš za
obtížného škůdce, je skutečně skvělou
ukázkou odolnosti. Švábi obývají Zemi
už tři sta milionů let, takže přežili velké permské vymírání i zánik dinosaurů.
Vydrží půl hodiny pod vodou, měsíc
přežívají bez hlavy a dokážou se živit
třeba lepidlem z dopisních známek.
Pravděpodobně by byli i mezi tvory,
kteří by přežili jadernou válku. Mezi
• Vodní farma
Na atlantském pobřeží Francie se v přílivových farmách
chovají ústřice či slávky na
lidský stůl. Existují i rybí farmy a na karibských ostrovech
Guadeloupe se ve sladkovodních nádržích chovají jedlé
krevety.
• Farma mrtvol
Univerzita v Tennessee provozuje
farmu mrtvých a zaměstnává na
ní hmyz. Stovky lidských těl leží
v různých podmínkách – na zemi,
v autech či ve vodě – a vědci
kromě jiného zkoumají rychlost
jejich rozkladu či hmyz, který se na
něm podílí.
XXXXXX
XXXXXX
šestinohé rekordmany však patří i další
laskominy pro terarijní živočichy.
Nenápadné saranče z chovných nádrží jsou pohromou i dobrodiním lidstva.
Občas totiž tvoří obrovská hejna, která
se přesunují krajinou subsaharské Afriky.
Tvoří je miliardy jedinců a jejich kusadla
sežerou veškerou rostlinnou potravu,
na kterou narazí. Živoucí mrak dokáže
pokrýt desítky čtverečních kilometrů
plochy a zničit veškerou úrodu v dosahu. Občas se však situace obrátí. Místní
lidé začnou saranče sbírat a konzumovat
– smažené v oleji nebo sušené a rozdrcené na prášek. Pomyslně se tím zařadí do
stejného potravního řetězce jako terarijní zvířata. „Nedivte se, hmyz obsahuje
kolem šedesáti procent bílkovin. Je díky
tomu velmi výživný,“ loučí se se mnou
hmyzí farmář.
INZERCE
KOKTEJL 1/2012
13

Podobné dokumenty

Lidí na světě přibývá a hladové krky bude třeba

Lidí na světě přibývá a hladové krky bude třeba předkládáme mu čínské zelí. Hmyzí tělíčka pak sama získají příjemně zelnou příchuť. Ke kořeněným jídlům se hodí hmyz odchovaný na majoránce nebo provensálském koření. I bez ochucení se však nemusím...

Více