Perla Slezska - Hospodářství

2.3.1Těžba neros
ch surovin v
FaktograÍické údaje:
Nerostnou surovinou rozumíme neobnovitelnou přírodninu (prvek,
sloučeninu, minerál nebo horninu), kterou můžemeať přímo nebo
po úpravě využit pro potřeby lidské společnosti. V okolí města Hradce se
v dávné minulosti mnohé nerostné suroviny těžily a pozůstatky po této
činnosti nacházíme v regionu vhojné míře. Dnes se znížeuvedených
surovin těžívblízkémokolí Hradce pouze kámen v lomu na katastru obce
Jakubčovice a Kajlovci-Tisová.
Břetislovův denár
Těžba stříbra v okolí Hradce se dává do souvislosti se založenímmincovny
přemyslovským
volomouci
knížetemBoleslavem I. v první polovině 11. století (viz snímek
Břetislavova denáru). Těžba stříbra se soustřeďovala především za Kqlovcem (kopec Slepetný),
ale pozůstatky po důlníčinnosti nalezneme i u Jakubčovic, Branky u opavy a na Hanuši.
o obnovenítěžby na Slepetném se pokoušel roku 1529 Kryštof z Gendorfu.
Těžba cihlúřskéhlíny
Většina domů vPodolíbyla v 19. století postavena znepálených.cihel. Jíl dobré kvality,
ze kterého se cihly r,yráběly, se těŽil v blízkosti hřbitova v Hradci nad Moravicí. Dodnes niím
název ulice Na cihelně tuto činnost připomíná.
Těžba břiďlice, která se lámala na střešní tašky' byla provozována především ve Vítkovské
vrchovině jihoýchodně od Hradce. Svého vrcholu těžba dosáhla na přelomu 19. a 20. století.
Na katastru města Hradce Se tachází jen jeden malý lom v blízkosti cesty z Kajlovce
na Doubravu, kteý však nebyl lryužívánpro prumy-slovou těžbu.
Těžba uhlí
Malé loŽisko čeméhouhlí se nacházelo u Jakubčovic v blízkosti pramenu potoka Závi|iší. Uhli
kopali místníobyvatelé pro svou potřebu a jeŠtě dnes můŽeme v korytě potoka najít kousky uhlí.
Těžba kamene
Zajímavosti
Kámen se začal Iámat vBrance již v roce 1830. 19 braneckých
sedlálď vozilo kámen pro veřejné stavby do oparry. Začáftkem
20. století byl otevřen dalšílom v Brance na upatí Hanuše. V lomu
na Hanuši se přestalo těžit až v roce 1981. V lomu Kajlovec-Tisová
v údolípotoka Hradeěná byla zahájena těžba v roce 1 94 1 . Kámen se
mimo jiné pouŽíval při rekonstrukci cesty Kajlovec - Březová. Dnes
se těžba v tomto lomu nadále rozšiřuje.
Droba je sedimentární Největšílom v regionu ležív blízkosti obce Bohučovice (viz
hornina, která vzn1kla obrázek). Jeho činnost byla zabájena koncem třicáých let. Tzv.
především v mořském
prostředí. Její barva je ,'slezská drobď', která se zde těŽí, se využívá do asfaltových směsí,
zptavidla šedá. Jedná se při qýstavbě silnic a dálnic apod|ožípro železnice.
v podstatě o zvláštni V okolí Hradce se kromě j1ž zminěných lomů nacházqi zbytky
druh pískovce' kteqf je několika malých lomů. Yytěžený kámen Se většinou pollžíval
tvořený Tny křemene, k qfstavbě blizlých silnic.
živce a několika dalšími Metodické návody k aktivitě: V rámci aktivity si děti mohou
minerály.
zopakovat,jak vzniklo uhlí, čímse lišíčernéa hnědé uhlí a jak se liší
těžba u černéhoa hnědého uhlí.
Tajenka: 1. úkol-dřevo,2. úkol- stříbro - nerost, ostatní suroviny jsou horniny.
Praktický úkol: vychlnkana Slepetné (zaobcí Kajlovec), kde jsou instalovány dvě naučnétabule
u štoly.
Použitá a doporučená literatura:
Klika, R.: Těžba stříbronosných rud ve Vítkovskévrchovině,2007
Sonnek, L.: Jak se žilo v Hradci nad Moravicí na počátku 20. stol., MÚ Hradec nad Moravicí,
Opava 2003
It4
2.3.1TěŽba nerostných surovin v regionu
L D A D U
T Ů R o P A
R S K A M E
I
D o L Y E
B R I D L I
S
R o N
R
I
DOLY, ROPA,
KÁMEN,
L SŮL,
N H STRÍBRo,
R
BRIOTTCP,
V U
UHLÍ,
C
E
RUDA,
JÍL,
L o A K
Ž:ťi.-A,
o J I L A L U Z raorÍN
1. Když člověk Y přírodě vytěžínerostnou
surovinu, nedokáže ji znovu obnovit. Proto
takovéto suroviny řadíme mezi neobnovitelné
zdroje. Když vyškrtáš v osmisměrce slova
z nabídky, dostaneš v tajence název jednoho
I
materiálu' ktery můžemepo těžbě opět obnovit.
Doplň do tajenky.
Tajenka:
patří mezi obnovitelné zdroj e.
v minulosti se v Hradci a jeho okolí těžilo uhlí, stříbro, břidlice, cihlářská
hlína a kámen. Dnes se z těchto surovin těŽí v lomech za Bohučovicemi
a Kajlovci-Tisová pouze kámen, tzv. ,oslezská droba". Z těchto nerostných
2.
surovin vybarvi zeleně nerosty (minerály tvořené pouze jedním prvkem)
a červeně horniny (tvořené více nerosty).
tnll,Í
BRIDLICE
SLEZSKA
DROBA
STRIBRO
3.
se těží
v dolech, které bývají buď
Nerostné suroviny
povrchové nebo hlubinné. Kámen
se téžív povrchových dolech,
kterým říkáme lomy.
U
hlu_
binných dolů těžba probíhá
v
podzemním systému svislých
šachet a vodorovných štol. Do
obrázku hlubinného dolu dopiš
názvy. Použij názvy z nabídky.
šachta, štola, těžnívěž, těžníklec, dopravník,
důlnívozy, haldy
TEMA
z
2.3.2 Pa
a elektrá
lověk a ieho svět
Faktografické údaje:
V hradeckém regionu se v minulosti nachá_
zela na místě dnešní malé vodní elektrámy
na Mariánských loukách papírna na Stránce
(viz obrézek zroku 1913). Vroce 1670
ji založil hrabě Pruskovský. Do poloviny
19. století se v ní zpracovával papír ze starých hadrů. AŽ do roku 1870, kdy se zde
začala r'yrábět pouze šedá knihařská
a lisovací lepenka, továma produkovala
dopisní' kancelářské a balicí papiry. Papírna zantkla roku 1920. Kpapírně v roce 1908 majitel
hradeckého panství Karel Max Lichnovský přistavěl elektrdrnu, která dodávala stejnosměrný
proud o napětí 110 voltu především do knížecíhozámku. Během přechodu fronty zadnlhé světové
války došlo k značnémupoškozenízařízeni elektrárny včetně elektrického vedení, ale zásluhou
pěti místních elektrikďů byla Znovu brzo uvedena do provozu. V roce 1950 byla elektrárna
zrušena.
Zimrovická papírna _ německý podnikatel Carl Weisshrůtnzačal
v roce 1890 s ýstavbou papírny a papírenského náhonu v Žimrovicích. První papír byl vyroben 29. srpna 1891. Papírenský
náhon dlouhý 3,6 km postavili italštídělníci firmy Migliarini.
Náhon přivádí teku z Moravice 45 metru dlouhým tunelem pod
Kozim hřbétem, vede třemi tunely a dvěma akvadukty
s minimálním spádem 6 cm na 100 m. Náhon zajišťoval Svým
pÍeýšenim22,5 m hladiny řeky v objektu továrny levnou
energii. od roku 1892 až do roku 1966 se tímto vodním dílem
plavila metrová polena. Kromě hnědého dřevitého papíru
vyráběla továrna i jemný balicí papir. Po první světové válce se
začaly r,yrábět papírovépytle na cement a hnojiva, papírové
hadice, velmi úspěšnépapírovékoberce a kuchyňský papír. Toaletní skládaný papír a jemný balicí
papír se vyvážel do mnoha zemí celého světa. V současnosti se papír vyrábí ýhradně ze starého
sběrového papíru a nosný program ýroby jsou papírovéobaly z vlnité a strojní plné lepenky'
Pily v regionu- v minulosti se dřívízhtadeckých lesů zpracovávalo na několika pilách. V roce
1862 koupil Albrechtický mlýn Carl Weisshuhn a brzy ho přestavěl na pilu. Y Žimrovicích byla
pila na Mlýnské ulici, Panská piIa se nacházela na levém břehu Moravice v prostoru mezi dnešní
pilou a dílnami firmy Trlica. Je pravděpodobné, Že existovala již před rokem 1722, zarikla po
první světové válce. Počátky dnešní pily na Žimrovické ulici č.34 v Hradci sahají do roku 1907,
patřila majitelům hradeckého zátt'lku Lichnovským. V roce 1933 byla pila po velkém požaru
obnovena již novým majitelem v daleko větším rozsahu.
Metodické návody k aktivitě: Děti mají při práci z1istit, která výroba je v regionu tradiční,čím
byla prumyslová výroba ovlivněna. Út rty PL: 1. čistá nebo také obnovitelná energie, 2. Moravice,
ýroba energie, ýroba papíru, 3'6 km, Kozí hřbet' 3. hamr, pila, mlýn' elektrárna, 4. do sběrné
nádoby nepatří voskovaný papír,použitékapesníky a fólie.
Povžitá a doporučená literatura:
Grim, T.: PříleŽitostný tisk Matice slezské _ odbor v Hradci nad Moravicí,2002
Jančaříková,K.: Ekolístky, Praha 2004, str.37
Sonek, L.: Naučná stezka Přírodní park Mariánské louky, MÚ Hradec nad Moravicí2OO3
odkazy na použitéinternetové stránky: http://www.env.czlrislais-ris-infocopy.nsf/6d13b004071 d)I40cl2569e100l54acbl 30e65e1696652601c1256c310073196b?
OpenDocument
lt6
2.3.2 Papírnyo pily a elektrárny v regionu
Kateřina Jančaříková popisuje v knize Ekolístky využitívodního náhonu ve svém kraji. Její slova však platí i pro náhony v našem regionu.
,,Voda je vedena úzlcym dlouhým náhonem, kteý teče
skoro po rovině. Dílry přirozenému spádu krajiny voda
v nóhonu tak získává nad samotnou řekou docela
slušnépřevýšení. A próvě to dodávó vodě sílu. Celó
stavba je vymyšlená přímo geniálně. Je zasazena do
krajiny, mezi kopce a dva vodní tolry tak dokonale, že
si vodu na chvíli půjčuje,vydobývá její pomocí svým
majitelům značný užitek, aby ji zase nepoškozenou
a neznečištěnou bez jalqlchkoliv ztrót řece vracelQ. "
1. Jak říkáme takto získané energii?
t;"^:Í,ri
, Ži^roricích přivádí vodu z řeky do papíren. Z které
řekysináhonvoduo'půjčujeo,?-Kčemubylnáhonvyužíván?
2. Papírenský náhon
Jak
se
Jak dlouhá je tato stavba?
jmenuje kopec, přes ktery náhon protéká 46 metrů dlouhým tunelem?
3. V minulosti lidé využívalivodní energii při různých činnostech. Když
přeházená písmena ve slovech správně seřadíš, dostaneš názrry objektů, kde se
voda iako obnovitelnÝ zdroi enersie wužívala.
HMAR
LAPI
HaÝNr
KTELREARNA
{<
4. Papírny v Zimrovicích vyrábějí papír qihradně ze sběrového papíru. t]míš
třídit odpad? Vybarvi sběrné nádoby správnou barvouo stejnou barvou
vymaluj v nabídce ten papírenský ýrobeko který patří do kontejneru
s papírem.
PAPÍR
školnísešity
PLASTY
knihy (bez vazby)
SKLO
použitépapírové
kapesníky
lepenka
papírovó obaly
voskovaný papít
letáky
folie
na oečení
od vaiec
*Hamr: kovářská dílna, herá je vybavena stroji poháněnými vodním kolem.
2.3.3 Braneckéže|ezá
lověk a
svět- Clověk a
FaktograÍické údaje:
Branecké železúrny
BRANO GROUP - zómlql, nedólty, autodíly pro všechny
světadíly
Historie že|ezárenje spojena s rokeml862,kdy se zde začaly
vyrábět hřebíky, podkůvky a plechové zbožL Továrnu za|ožil'i
C arl D or azil, F r anz Kolasiewic z z Opavy, Ing. Rudolf S iebert
z Fýdlantu nad ostravicí a Leopold Eduard Czech z Velkých
Heraltic, kteří odkoupili od Jana Moritze jednopatrovou
budovu přádelny stojícína místě dnešníhoareálu železiren. od té doby se zde lryréhěly rtzné
druhy kovoých vyrobků. V roce 1903 byla dána do provozu mostdrna. Vyráběly se zde rtzné
železnékonstrukce mostů, lávek, železničníchtočen, střešních konstrukcí, železnéhaly a další.
Svařovací technika nebyla v toviírně známa, díly byly spojovány nýtováním a šrouby. Mosty
železnilčníi silničníse stavěly jak v blízkémokolí (most na železničnítrati opava- Hradec přes
řeku Hvozdnici), tak v zal'ranič,í (např. u Vídně, Krakova a Insbruku). Mostárna byla zrušena
v roce 1910. Jako ozvěna na tuto qfznamnou minulost továrny byla stavba dvou železných
svařovaných lávek přes Moravici v roce 1953 u Trňáku a v roce 1962 na Stránce.
Mezi veřejností je asi nejznámějši ,,zavirač dveří". Na reklamní slogan ,'BRANO ZAVÍRÁ
SAMO" si vzpomíná ještě mnoho Čechůi Slováků. Zavíračse vyváŽel i do mnohazemí světa.
Mezi dalšíznámé ýrobky patřilo stavební kování, zánky s cylindrickou vložkou' dozické zámky
dveří' visací zánky, kliky' zvedáky ,, Zug-hllb"'-čtyřhranná kamna,,Brano", plynové žehličky.
V době druhé světové války pro válečnou výrobu byl nosným ýrobkem ,,Fltigel SD2- křidélka
k bombám. V roce 1946 byla společnost znárodněna. vznikl podnik Branecké železárny. Svůj
název Brano - Branecké Železárny a strojírny továrna získává vroce 1988. Vposlední době se
v železámách r,yrábějí především součástky pro automobilový prumysl.
Pivovar
o existenci menšího pivovaru se sladovnou v areálu tehdejšího
hradu máme první zmínky již počátkem 16. století. Záznarny se
zmiřnjí o jeho opravě v letech 1532 _ 1535. Jiné zprávy
uvádějí' že pŤi stavbě nového panského dvora Stránka byl
přestavěn pivovar ležícípod kopcem. Právě tato zptáva nám
potvrzuje existenci pivovaru, ze kterého se dodnes dochovalo
pouze sklepení. V době třicetileté války byla ýroba piva
přerušena a ve sklepeních byla ňízena mincovna, kde se razily
falešné rakouské mince. Po této epizodě pivovar obnovil svou činnost. KdyŽ v roce 1825 vznikl
v opavě velký měšťanský pivovar' přestal se majitelům panství vyplácet a v roce 1848 začal být
pivovar pronajímán. Pivo se zde přestalo vařit v roce 1882 ( jiný zdroj uvádí 1885).
Metodické návody k aktivitěz Zmapýte sžáky výrobní podniky vkraji, namalujte si plán
regionu a zakreslete do ní místnífi.-y. Jaké odvětví je v regionu zastoupeno, jaké sluŽby mají
obyvatelé k dispozici? Jak podniky ovlivňují v kraji životníprostředí?
Praktické úkoly: Domlur,te si exkurzi do podniku Brano,a.s.' Smurfit Kappa Žimrovice
Použitá a doporučená literatura:
Sonnek, L.: Jak se žilo v Hradci nad Moravicí na počátku 20. stol., MÚ Hradec nad Moravicí,
Opava 2003
Skrobánek, K.:o mostárně _ zpoztstalosti pana Skrobánka
Sonnek, L.: Branka u opary 1257-2007, obecní úřad v Brance uopavy,2007
ll8
2.3.3 Braneckéželezárnyo mostárna a pivovar
Branecké železárny
mezi nej_
1.
patří
významnější podniky v regionu. Které výrobky
se v továrně vyrábějí? Přiřadíš i k dalším
firmám jejich produkty? Vybarvi vždy stejnou
barvou místníoznačenífirmy s jejím obchodním
názltem a s qirobky' které se v ní vyrábějí.
Pila
Smurfit Kappa
Součástky pro
Zimrovice
automobiloý průmysl
Papírny
Brano, a.s.
JeÍáby,jeřábové ďráhy
Zelezétmy
Zdvihmont s.r.o.
Kartonážka
Smurfit Kappa
Morava Paper
Vlnitá lepenka, obaly
zvlnité lepenky
Pilařská výroba, qfroba
Íeziva
Výrobci jeřábů
Carman Wood, s.r.o.
Výroba papíru na výrobu
vlnité lepenky
2. Než se však z kovů vyrobí libovolný předměto musí se z rudy nejdříve
železo. Přečti si popis qýroby surového že|eza a odpovězna otázky.
Výroba surového železa
(Text je pŤevzat z www.stránek xantina.hyperlink.czlvyr-zeleza.htm1)
vyrobit
ŽeIezo se vyrábí ze železných rud v hutích. Železné
rudy obsahují pÍevéňně$rto nerosty: magnetovec,
krevel, hnědel a ocelek. Mimo nerosty obsahují rudy
příměsi - hlušinu.
Vysoká pec se nepřetržitě automaticky plní vrstvami
koksu, žeIeznérudy a vápence. Do spodní části pece
se vhání předehřátý vzduch. Spalováním koksu se v
dolní části vysoké pece dosahuje teploty 1700 až
1900"c.
Z hlušiny a vápence vzniká kapalná struska, která '
chrání kapalné železo na jeho povrchu před reakcí se
vzdušným kyslíkem. Struska roilavené železo
z vysoké pece vypouštějízvlášť,přibližně kaŽdé dvě
hodiny. Hutníci mluví o odpichu železa a strusky. Surové žeLezo - litina se
vyznačuje velkou pevností, je však křehké a není kujné. Ze surového železa se
odlévajínapř. potrubí, topná tělesa, kotle.
a) Které nerosty pÍevážně obsahuje železnáruda?
i
b)
Kteými surovinami
*ffi*
Se l
se plní vysoká pec?
c) Jaká teplota se dosáhne Ve vysoké peci?
d) Jakým ýrazemhutníci nazývají vypouštěníželezaa strusky zpece?
2.3.4 Remesla a obchod
lověk a ieho svět. Clověk a
J/ML. CJ/SL
Faktografické údaje:
Řemesla vznikala souběžně s postupující
specializací lidshých činností.Ronoj
(daného) řemesla byl nejprve zajišt'ován po
předáváním zkušeností
dědické linii
potomkům. Později přibírali řemeslníci
učednílql- tovaryše. S rozvojem měst pak
začaly vznikat první organizace řemeslníků,
sdružujícípředstavitele daného řemesla
zde říkalo Koval.
v městě či regionu - řemeslné cechy.]
ProtoŽe okolí Hradce neumožňovalo obyvatelům se intenzivně věnovat zemědělské, především rostlinné ýrobě, měla řemesla v Hradci i Podolí ýznamné
postavení. Už J. Ens uvádí ve svém díle Das oppalnd z Iet 1835-1837,
že většina obyvatei Hradecka se živířemeslem. ,,tr'[ěstečko Hradec (36 domů 279 obyvatel) má přádelnu vlny a lnu. V papírně se vyrábí hlazená lepenka.
Vyhlášená je výroba pečetníhovosku. Má také pivovar' pilu' valchu na sulcno.
Na severním úpatíHanuše ležíDolní dvůr, který je pověstný svou palírnou.
Na Podolí žije 1I23 obyvatel ve ]26 domech. Dříve tu bylo 40 tkalců, nyní již
jen 20. Zastoupena jsou všechna potřebná řemesla, zejména 8 pláteníků,
5 řezníků, 5 pekařů, ]4 obuvníku, 8 krejčích,] kovář' 2 mlynáři, několik lidí
se zabývó včelařstvím. "
2
V literatuře se můžemedočísti o dalšíchřemeslech, která byla v Hradci a jeho
okolí zastoupena: lékaÍa lékárník'porodní asistentka' kamnář, kolář, sedlář,
pr ov
azník, natěrač, hro bník, povozník,
i
sto
lař.
dalšířemesla. V Bohučovicíchse od konce
19. století vyráběla březová košt'ata, jejichž velkým odběratelem bylo město
opava k úklidu ulic a parků. V šedesátych letech minulého století se pět let
košťatar,yráběla v přidružené výrobě místníhoJZD a proutí se ke zpracování
přiváŽelo po celých vagonech až zýchodních Čech. Proslulé bylo od konce
19. století zahradnictví na Novém Hradci, které stálo až do roku 1986 v místě
dnešního zdravotního střediska. Karel Max Lichnovský založil vroce 1909
zahtadnictví na Stránce pro potřeby květinové ýzďoby zámeckého parku.
V 19. století byla proslulá ýroba pečetníhovosku v Hradci, kteý byl znám
svou kvalitou. PouŽíval se na všech uřadech (všechny dopisy a zásilky se
pečetily). V pivovarské ulici č. 130 měl svou živnostprovazník Leopold Heinz,
kteqý r,yráběl veškerédruhy provazi pro zemědělce a domácnosti, jako např.
V Hradci byla provozována
ohlávky, sítě, čeřeny pro lov ryb, síťová houpací lehátka apod.
Metodické návody k aktivitě: Vytvořte si ve škole výstaru staých řemeslných
r,yrobků a zodpovězte si, kteý řemeslník na něm pracoval.
Ve skupinách si mohou žácinamalovat na velký balicí papír mapu své obce, kde
zakreslí ťrrmy nabizqicí služby občanům
PL: otánka č.3 - pekař, nožíŤ,kovář, malíÍ,krejčí'Ťezník, rybář, švec
Použitá a doporučená literatura:
Sonnek, L.: Historický místopis města Hradec nad Moravicí, j eho integrovaných
obcí a Brnky u opa'r,y, 1999-200I
2Sonnek,
L.: Jak se Žilo v Hradci nad Moravicí na počátku 20. stol., MÚ Hradec
nad Moravicí, opava 2003,str.49
odkazy na použitéinternetové stránky:
thttp
://cs.wikipedia.org lwlkil%C5%98emeslo
2.3.4 Remesla a obchod
1. Přísloví ,rřemeslo má zlaté dnoo' platilo v minulosti
a platí i dnes. Dědilo se z otce na syna. Nejlépe to
vyjadřuje rčenío,jablko nepadá daleko od stromuoo.
Znášjinépřísloví,které jinými slovy vyjadřuj e totéž?
2. Některá řemesla dala záklrad pro lidová přísloví
a pořekadla. Spoj části přísloví' která k sobě patří.
Kovářovic kobyla
jednou řež
Šatydělaj
chodí bosa
Dvakrát měř
č1ověka
3. V minulosti se řemeslníci sdružovali do tzv. cechů. Každý cech měl své
erbovní znamení. Ve větách jsou schovány názvy řemesel. Barevně je vyznač
a potom řemeslo napiš do řádku k cechovnímu znaku.
Špeka řízek jsou mé nejoblíbenějšípolcrmy. Jakpak asi množíŘehoř řeřichu? Josef
kovó řetěz v starém hamru. Naši školu navštívili malí Řekové. Chteba nalcrej, číši
dolij. V noře zní křik jezevce strašidelně. Kolem rybníka tiše sedí mladí i staří
rybáři. Myš ve cvičkóch vypadá legračně.
4. Mnohá řemesla v našíobci zaniklao jiná jsou
však zcela nová. Napiš do řádků, které firmy
nabtzejív fvé obci své služby.
5. Do volného erbu navrhni,
jak by mohlo
vypadat cechovní znamení oropraváře počítáčůo'.
2.3.5 Zemědělství v
Faktografické údaje:
Rybníkdřství
Existence hradeckých rybníkůje doložena v Urbáři panství
hradeckého z roku 1574. Rybníky se rczkládaly na úpatíHanuše
a táhly se v délce 4 _ 5 kilometru za Dolni dvůr u Branky
až k nynější osadě Rybníčky.První rybník napé4ený z Moravice
zmíst nynějšího Žimrovického splar,u se jmenoval Pilď, na něj
navazovaly dva stejně velké rybníky Spálený a Keřový. Vedle se
nacházeI ještě jeden menší, ve kterém se chovaly ryby pro
potřebu zámecké kuchyně. V místech mezi dnešnítovárnou
a 'Úpatím Hanuše byl rybník zvaný Mordýř a za ním k opavě
poslední Dolní. Celkem rybníky dávaly dohromady 290 kop (asi
17 tisíc ryb) v dvouletém období! Urbář se rovněŽ zmiňuje
o rybníčkuu Kajlovce' kteý se z ýše zmíněných rybníku
dochoval do dnešníchdnů (viz fotografie) a o dalšíchosmi
chovných rybnícíchvprostoru dnešníosady Rybníčky.
o rybolovu v Moravici Urbrář uvádí:
pstruzi,
parmy,
se
lipani,
štiky'
mřenci a jiné nejen pro potřeby
,,Loví
vrchnosti."
Chov ovcí - základem ýznamného chor,.u ovcí v 19. století na kopci
Hanuše byl v roce 1801 dar 300 kusů ovcí plemena "merino" španělského
z tohoto daru značně
krále pruskému dvoru. Polovinu stádá
zdecimovaného nemocí obdržel knížeKarel Alois Lichnovský. Asi
padesát ovcí se podarilo zachrěnit a důsledným kříŽeníma péčíse
podařilo založit základ vyhlášeného cholrr. JiŽ vroce 1815 bylo stádo
ovcí na Hanuši tisícihlavéa v celém Německu a Rakousku pověstné jako
nejčistšíplemeno merino. Během padesáti let bylo prodáno kolem 30 000
Plemeno merino
ovcí do zemí celé Evropy a do zámoŤi, zqména do Austrálie. ovce
zHtadce tak ýznamně přispěly k chovu kvalitních ovcí v Austrálii, která je jednou z největší
producentů vlny i v současnosti. Výmam chovu potvrzuje i návštěva ruského cara Alexandra I.
na Hradci, kteý se chtělna vlastní oči přesvědčit o přednostech španělského plemene.
Přadlóctví a soukenictví - rozséůtlýchov ovcí vedl k rozvoji přadláctví a soukenictví. Důsledkem
bylo oddělení hradeckého soukenického cechu od opavského. Ve dvacátých letech 19. století čítal
osmdesát členů.Rozvoj vedl ke vzniku textilních manufaktur v Hradci. V roce 1817 byla za|ožena
soukenická dílna na Stránce. Vroce 1838 si postavil mezi Hradcem a Brankou Johan Klose
textilní manufakturu na vodní pohon. Za sedm let již měla dvacet stavů a vyrobila 700 centu
vlněné pŤize. Manufaktura zanik|a po dvaceti pěti letech. Druhá ,'továrna na Sukno" byla v místech
dnešníhradecké pily (Carman).
Skrobárna - v místech dnešníhradecké pily byla po útlumu soukenictvi ňizena škrobárna. V době
úrodných let stály čekajícívozy naloženébramborami podél žimrovickésilnice aŽ k mosfu. V roce
1907 byla budova přestavěna na pilu.
Metodické návody k aktivitě: Y zadáni 1. úkolu je pouŽitý pojem ekosystém, vúvodu práce
s listem tento pojem zopakujte. Út<ot o.z - ,,o třech přadlenách''.
Použitá a doporučená literatura:
Vlastivědné listy 212003 str. 25
Naučná stezka Přírodní park Mariánské louky, L. Sonnek 2003 str.
Historický místopis, Ladislav Sonnek, str.75
122
8
2.3.5 Zemědělství v regionu
t. Z mnohých rybníkůokteré se v minulosti
nacháze|y v okolí města Hradec nad
J)+
E o-:- -- \šir^;šCšá.
Moravicí, zůstal jen rybník u obce Kajlovec.
Rozhodnio jestli rybníky řadíme mezi
ekosystémy umělé nebo přirozené. Rozděl
do připravené tabulky i ostatní vodní
ekosystémy. Pomůckou ti můžebýt, Že
přirozený ekosystém vznikl činnostípřírodyo
€
umělý je vytvořený člověkem.
rybník, jezero' tůně, přehrada, řeka' upravený
tok
prtQzene
umělé
Napiš k rybám jejich rodoý název,
lyškrtni rybq která nežije ve stojatých
,,Byla jednou jedna chudó vdova a ta měla
jednu dceru. Liduška byla krásnó a chytrá' ale
také ukrutně línó. Jakmile si měla sednout ke kolovratu, začala plakat a naříkat
a ani za nic nechtěla přísti. "
2. Napiš název pohádky,zekteréje použitý úryvek.
3. Knlžata Lichnovští, bývalí majitelé zámku v Hradcio chovali pro vlnu ovce
na kopci Hanuši. Později se zdejšíplemeno merino stalo základem pro chovy
v daleké Austrálii. V minulosti se kvalitní vlna na Hradci zpracovávala
v přadláckých dílnách. Dokážeš správně seřadit postup zpracování vlny?
očíslujobrárzky podle pořadí a napiš k nim název činnosti.
česónívlny, předení, praní rouna, barvení, stříhání ovcí, tkaní
vodách.
4.
Napiš' které zemědělské plodiny se pěstují v okolí Hradce. obilniny podtrhni
barevně.