1. ročník - ZŠ Tvarožná

Transkript

1. Identifikační údaje
1. 1. Název ŠVP:
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní
školy Tvarožná, příspěvková organizace
1. 2. Údaje o škole:
Název školy:
ZŠ Tvaroţná, příspěvková organizace
Adresa školy:
Tvaroţná 176, 664 05 Tvaroţná
Ředitel:
Mgr. Věra Floriánová
Kontakty:
tel.
e-mail
web
IČO
70875472
IZO
102 179 638
731117814/ 531028048
[email protected]
www.skolatvarozna.cz
1.3 Zřizovatel
Název:
obec Tvaroţná
Adresa:
Tvaroţná 40, 664 05 Tvaroţná
Kontakty:
tel.: 544226101
1.3 Platnost dokumentu
Dokument je v platnosti od 1. 9. 2013
Nahrazuje dokument platný od 1. 9. 2007 aktualizovaný k 1. 9. 2011
V Tvaroţné : 01. 09. 2013
Mgr. Věra Floriánová
ředitelka školy
1
2. Charakteristika školy
ZŠ Tvaroţná, příspěvková organizace je málotřídní škola leţící nedaleko města Brna v
obci Tvaroţná. Obec i její okolí patří k chráněné oblasti slavkovského bojiště. Kaţdoročně se
zde konají rŧzné aktivity zaměřené na pietní připomínku slavné bitvy u Slavkova. Obec
obklopuje pěkné prostředí lesŧ, polí a luk, které hojně vyuţíváme ve vyučovacích i
volnočasových aktivitách.
Škola poskytuje základní vzdělání ţákŧm v 1. aţ 5. postupném ročníku. Výuka
probíhá ve třech třídách. Spojení ročníkŧ je řešeno vţdy nejvýhodnější variantou podle počtu
ţákŧ s přihlédnutím na výhodnosti spojení ročníkŧ. Kapacita školy je 100 ţákŧ, ale
v posledních letech dosahujeme necelou polovinu.
Při škole pracuje školní druţina s kapacitou 25 ţákŧ. Její naplněnost je kaţdoročně
stoprocentní. Přihlašují se ţáci všech ročníkŧ.
Výhodou naší školy je nízký počet dětí ve třídě, rodinné prostředí, prostorné učebny,
moderní didaktické pomŧcky, kvalitní pedagogický sbor. Příjemná atmosféra ve škole
s menším počtem ţákŧ vytváří optimální předpoklady pro kamarádský a spolupracující
kolektiv dětí rŧzného školního věku, pro individuální všestranný rozvoj dítěte a pro jeho
samostatnost.
Po ukončení 5. ročníku odcházejí ţáci na víceletá gymnázia, na Základní školu
Pozořice, která má s obcí spádovou dohodu, ale také na Základní školu Jihomoravské náměstí
v Brně, na Gymnázium ve Šlapanicích a na další brněnské základní školy .
2.2 Charakteristika pedagogického sboru
Pedagogický sbor má celkem 4 členy. 3 učitelky jsou zaměstnány na plný úvazek a je
jim kaţdoročně přiděleno třídnictví. Jedna učitelka pracuje v naší škole pouze na částečný
úvazek, ale v případě potřeby zastupuje za své nemocné nebo školící se kolegyně. Všichni
pedagogičtí zaměstnanci jsou absolventy pedagogické fakulty a mají titul Mgr.
Všechny učitelky se pravidelně zúčastňují rŧzných kurzŧ v rámci dalšího vzdělávání
zvolených podle potřeby školy a také podle vlastního zájmu. V programu Počítačová
gramotnost učitelŧ získaly 3 pokročilé úrovně práce s počítačem. Mezi další navštěvované
kurzy patří: anglický jazyk, EVVO, metodik prevence, výtvarné dílny, práce s dětmi s SPU,
taneční a sportovní kurzy.
Součástí školy je školní druţina s jednou vychovatelkou zaměstnanou na částečný
úvazek, vzhledem k počtu dětí, které druţinu navštěvují. Školní druţina svou činností
podporuje naplňování výchovných a vzdělávacích strategií realizovaných na naší škole
v souladu se ŠVP.
2.3 Dlouhodobé projekty
Pedagogové vzájemně spolupracují na školních projektech. Uskutečňujeme
ekologicky zaměřené akce ve spolupráci s centrem Lipka a kaţdoročně pořádáme týdenní
pobyt na škole v přírodě. V celoročním plánu školy se svými programy a projekty
orientujeme zejména na environmentální výchovu – vzdělávací pořady, sběr papíru
organizovaný 4x ročně, přírodovědné vycházky, sběr léčivých bylin, sběr kaštanŧ, účast
v soutěţi Recyklohraní, aj.
Dále navštěvujeme divadelní, filmová a hudební představení v Brně, výstavy
v Moravské galerii, hvězdárnu a muzea v Brně, místní knihovnu, aj. Pro ţáky pořádáme
2
plavecký výcvik v plavecké škole ve Vyškově, dále dopravní soutěţ s jízdou zručnosti,
tradičně soutěţ ve zpěvu pod názvem Tvaroţenský slavík, soutěţe a výtvarnou tematikou a
soutěţe sportovní. Aktivně se ţáci a učitelé zapojují do akcí pořádaných obcí.
2.4 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty
Spolupráce s rodiči se stále rozvíjí. Rodiče mohou navštívit školu v době
konzultačních hodin, v době hovorových hodin nebo o třídních schŧzkách a dvakrát ročně
během Dne otevřených dveří. Vycházíme vstříc i rodičŧm, kteří si předem dohodnou
individuální termín návštěvy školy.
Rodiče jsou o činnosti školy informováni prostřednictvím informačních letákŧ,
obecního zpravodaje, webových stránek školy i obce.
Škola spolupracuje se Školskou radou, která sestává ze tří členŧ. Rada se pravidelně
několikrát do roka schází, informuje se o chodu školy a škole pomáhá.
Spolupracujeme s mateřskou školou ve Tvaroţné v oblasti předškolní výchovy a
přípravy dětí na přechod do první třídy a se základní školou Pozořice a Jihomoravské náměstí
v Brně při přechodu ţákŧ na 2. stupeň. V oblasti sportovních aktivit spolupracujeme se ZŠ
Sivice, ZŠ Blaţovice a ZŠ Jihomoravské náměstí Brno. V oblasti kulturní spolupracujeme
se ZUŠ Pozořice, která v naší škole zřídila svoje odloučené pracoviště. Společně
připravujeme jarní a vánoční koncert pro širokou veřejnost.
Velmi dobrou spolupráci má škola s PPP Brno, Hybešova 15 a se vzdělávacím
centrem pro pedagogy sídlícím také v Brně, Hybešova 15.
Škola spolupracuje s místním SDH. Hasiči pro děti připravují kaţdoročně naučný
program ke Dni dětí.. Dobře spolupracujeme s místní TJ Sokol při pořádání rŧzných
sportovních aktivit. Mezi další kvalitní spolupráci patří spolupráce s obecním úřadem. Pro
obec připravujeme předtančení Moravské nebo České besedy na tradičních obecních hodech,
zpěv koled pod vánočním stromem, kulturní program pro vítání nových občanŧ a pro
blahopřání jubilantŧm a pro další akce pořádaných obcí.
3
3. Charakteristika ŠVP
3.1 Zaměření školy
Všichni zaměstnanci (pedagogičtí i nepedagogičtí) ZŠ Tvaroţná vytváří vhodné
podmínky pro tvorbu a realizaci ŠVP, zkvalitnění výchovy a vzdělávání ţákŧ a zvýšení
uplatnění absolventŧ.
Jsme škola preferující rozvoj klíčových kompetencí potřebných pro praktický ţivot.
Ve všech předmětech rozvíjíme ty schopnosti a dovednosti, které ţákŧm umoţní lepší
orientaci v ţivotě. Škola je součástí veškerého dění na vesnici, snaţíme se otevřít ji veřejnému
ţivotu, spolupracovat s rodiči, prarodiči a veškerou veřejností. V dětech budujeme
patriotismus a zájem o získávání informací o místě, kde ţijí.
Dále se zaměřujeme především na environmentální výchovu, protoţe si uvědomujeme
nutnost ochrany ţivotního prostředí a výchovy s tím související. Celá škola vystupuje dle
zásad ekologického chování a podporuje zkvalitnění ţivotního prostředí.
ŠVP vznikal po dŧkladném seznámení s podmínkami školy. Uvědomili jsme si, co
jsme jiţ v minulosti dělali a navázali na okolnosti, které měly kladné ohlasy ze strany ţákŧ,
učitelŧ i veřejnosti. Náš ŠVP klade dŧraz na potřeby společnosti, především však na potřeby
našich ţákŧ.
ŠVP vychází a respektuje RVP ZV a je v souladu s dlouhodobým záměrem rozvoje
vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje.
3.2 Výchovné a vzdělávací strategie
Klíčové
kompetence
- k učení
- k řešení
problémŧ
Jak kompetence naplňujeme na naší škole
- umoţňujeme ţákŧm osvojit si strategie učení a motivujeme je pro
celoţivotní vzdělávání
- na začátku hodiny seznámíme ţáky s cílem hodiny, na konci hodiny
společně s ţáky zhodnotíme naplnění cíle
- učíme ţáky plánovat, organizovat a vyhodnocovat jejich činnosti
- na praktických příkladech ukazujeme smysl a cíl učení
- podporujeme vyhledávání informací z rŧzných zdrojŧ
- umoţňujeme ţákŧm nacházet rŧzné cesty řešení
- ţáky vedeme k sebehodnocení
- individuálním zadáváním úkolŧ přispíváme k přátelské a nebojácné
atmosféře ve třídě
- zadáváme smysluplné otázky, srozumitelně a jednoznačně
- nabízíme rŧzné efektivní formy a metody učení
- při hodnocení poskytujeme včasnou zpětnou vazbu
- prověřujeme pouze známé a procvičené učivo
- podněcujeme ţáky k tvořivému myšlení, logickému uvaţování a k řešení
problémŧ
- vytváříme praktické problémové úlohy a situace a učíme je ţáky řešit
- podporujeme rŧzné i netradiční zpŧsoby řešení problému
- vytváříme podmínky pro týmovou spolupráci při řešení problému
- podporujeme samostatné a tvŧrčí řešení s praktickým ověřením
správnosti řešení
- uznáváme práci s chybou, vedeme ţáky k poučení se z chyb a vymýšlení
4
- komunikativní
- sociální a
personální
- občanské
- pracovní
nových postupŧ
- učíme ţáky problémy brát jako výzvu, nebát se jich
- vedeme ţáky ke sledování vlastního pokroku při zdolávání problému
- realizuje projekty
- vedeme ţáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci
- vedeme ţáky k jednoznačné srozumitelné a kultivované komunikaci
- realizujeme výstavy, vystoupení ţákŧ pro veřejnost
- organizujeme rŧzné projekty, ve kterých ţáci komunikují s ostatními
- při hodnocení pouţíváme širokou škálu prostředkŧ, zapojujeme i ţáky
(sebehodnocení)
- učíme ţáky spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých
- učíme ţáky spoluvytvářet a respektovat pravidla práce v týmu
- zařazujeme kooperativní učení do výuky
- vedeme ţáky k otevřené diskusi ve skupině i debatě celé třídy
- pozitivním hodnocením podporujeme ţákovu sebedŧvěru
- umoţňuje ţákŧm vyjádřit se k vlastní práci (sebehodnocení)
- usilujeme o to, aby ţáci byli schopni střídat role ve skupině
- učíme ţáky odmítat vše, co narušuje přátelskou atmosféru ve třídě
- připravujeme ţáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a
zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti
- vytváříme u ţákŧ potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a
proţívání ţivotních situací, rozvíjíme vnímavost a citlivé vztahy k lidem,
prostředí a k přírodě
- učíme ţáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a
být za ně zodpovědný
- vedeme ţáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a
duchovním hodnotám, učíme je ţít společně s ostatními lidmi
- vedeme ţáky k chápání a respektování zákonŧ, norem a společenských
pravidel
- ve výuce vedeme ţáky k poskytování účinné pomoci
- vedeme ţáky k uvědomování si základních ekologických souvislostí
- podporujeme zájem o kulturní dění a historické památky (exkurze,
projekty)
- vedeme ţáky k utváření vlastních tradic, ţáci se podílí na realizaci
webových stránek
- pomáháme ţákŧm poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu
s reálnými moţnostmi a uplatňovat je v souladu s osvojenými vědomostmi
a dovednostmi při rozhodování o vlastní profesní a ţivotní orientaci
- vedeme ţáky k vyvozování a dodrţování pravidel pracovních postupŧ
- výsledky rŧzných činností hodnotíme z hlediska kvality, významu a
ochrany svého zdraví, zdraví ostatních a ochrany ţivotního prostředí
- projektovou výukou a zařazováním PT pomáháme rozvíjet dovednosti
potřebné pro budoucí ţivot ţákŧ
- ţáky motivujeme do aktivního zapojení v praktickém ţivotě
- vedeme ţáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných
moţností v profesním ţivotě
5
3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
3.3.1 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných
Mimořádně nadaným ţákŧm jsou zadávány individuální problémové úkoly, které řeší
samostatně. Úkoly diferencujeme podle ţákova zájmu. Mimořádně nadaní ţáci mají moţnost
rozvíjet své schopnosti i v zájmových útvarech. Při práci s mimořádně nadanými jedinci se
řídíme pokyny a doporučeními pedagogicko-psychologické poradny.
3.3.2 Vzdělávání žáků se a zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním
Pokud se na naší škole takoví ţáci vyskytnou, budeme jim věnovat potřebnou péči a
zajistíme jejich vzdělávání dle ţákových individuálních potřeb.
- motivujeme ţáky pro celoţivotní vzdělávání
- nabídneme ţákŧm zajímavé problémové úkoly z oblasti jejich zájmu
- vedeme ţáky k zapojení do mimoškolních aktivit (zájmové útvary)
- poskytneme speciální pomŧcky a materiály v rámci moţnosti školy
- vytvoříme podmínky pro kvalitní vzdělávání těchto ţákŧ
3.3.3 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením
Ţáci jsou integrováni do běţné třídy, jsou jim zadávány diferenciované úkoly dle
jejich individuálních potřeb. Spolupracujeme s rodiči a pedagogicko-psychologickou
poradnou. Integrovaným ţákŧm jsou vypracovány individuální vzdělávací plány. Ţákŧm jsou
poskytnuty pomocné materiály (gramatické tabulky, přehledy, ….) v rámci finanční moţnosti
školy.
Snaţíme se o zkvalitnění práce pedagogických pracovníkŧ s ţáky se specifickými
poruchami učení pravidelným setkáváním se s pracovníky Pedagogicko-psychologické
poradny v Brně, Hybešova 15, návštěvou kurzŧ zaměřených na práci s dětmi s SPU.
6
3.4 Začlenění průřezových témat (PT)
Na naší škole PT integrujeme do jednotlivých vyučovacích předmětŧ (s moţností
vyuţití projektŧ). PT jsou zařazena do výuky v daném ročníku prŧběţně podle záměru a plánu
učitele. V kaţdém ročníku se sice zaměřujeme více na jedno PT, ale také vhodně reagujeme
na sloţení třídy a aktuální situace, a proto je moţné zařazení více PT v jednom roce v jedné
třídě. Prŧnik všech PT je také součástí programu týdenního pobytu na Škole v přírodě, kterou
pořádá naše škola pro všechny ţáky.
Moţnosti zařazení PT do jednotlivých předmětŧ, náměty a úkoly, které je nutno doplnit a
rozvíjet, podle představ učitele:
1. Osobnostní a sociální výchova – 1. až 5. ročník
1.1 Osobnostní rozvoj
1.1.1 Rozvoj schopností poznávání
ţák:
ČJ
- seznamuje se s pojmem učení, cvičí pozornost, zapamatovává si nové pojmy,
prohlubuje smyslové vnímání (básně k vyvozování hlásek)
M
- cvičí si pozornost a soustředění, dovede si zapamatovat (provádí zpaměti jednoduché
početní operace, pracuje s textem slovní úlohy, vyhledá základní údaje, vypočítá a zapíše
odpověď slovní úlohy)
VV
- podílí se na dotváření prostředí, ve kterém ţije, připravuje výzdobu, kreslí na základě
vlastních proţitkŧ
HV
- cvičí smyslové vnímání, pozornost, soustředění a dovednost zapamatování (pracuje
s písní, ztvárňuje hudbu pohybem, hraje na jednoduché hudební nástroje)
1.1.2 Sebepoznání a sebepojetí
ţák:
PRV
- získává a přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahŧ (při četbě pohádek a
vyprávění o kamarádech – scénka)
HV
- přispívá k utváření mezilidských vztahŧ, upevňuje vztahy k druhým lidem – při
hudebních činnostech, hře na hudební nástroj, zpěvu, pohybu
1.1.3 Seberegulace a sebeorganizace
ţák:
ČJ
- ví, co je rozvrh hodin, dokáţe říci, co si musí připravit na další den (plán práce, denní
reţim)
7
TV
- cvičení sebekontroly, sebeovládání, vŧle, proţívání (při závodivých hrách, vybíjené)
1.1.4 Psychohygiena
ţák:
ČJ
- s pomocí učitele a rodičŧ si plánuje svŧj čas (denní reţim, vypráví, jak proţil den,
odpoledne)
TV
- uplatňuje dovednosti pro pozitivní naladění mysli, dobrý vztah k sobě samému (cviky
odvahy, rovnováhy)
1.1.5 Kreativita
ţák:
HV
- rozvíjí nápady, originalitu, tvořivost (hra na jedn. Orffovy nástroje, ztvárňování hudby
pohybem)
PČ
- rozvíjí nápady, originalitu, citlivost, tvořivost (stolování, práce s drobným materiálem,
pěstitelství)
VV
- rozvíjí nápady, originalitu, tvořivost (prostorová tvorby, dekorativní kreslení, námět.
kreslení)
M
- cvičí pruţnost nápadŧ (tvoří samostatně jednoduché slovní úlohy)
1.2 Sociální rozvoj
1.2.1 Poznávání lidí
ţák:
ČJ
- seznamuje se s kolektivem třídy, navazuje kamarádské vztahy
PRV
- vzájemně se poznává ve skupině (představování, hry na seznamování)
PČ
- vzájemně se poznává ve skupině (pěstitelské činnosti, stolování)
VV
- vzájemně se poznává ve skupině (skupinové práce, dotváření prostředí)
HV
- vzájemně se poznává ve skupině (spolupráce při zpěvu, hře na jednoduché hudební
nástroje,při taneč. projevech)
8
1.2.2 Mezilidské vztahy
ţák:
ČJ
- učí se účinně spolupracovat ve skupině, tvoří jednoduché rozhovory, dokáţe pozdravit,
poděkovat, poţádat o pomoc, respektovat druhé (předvede nákup v obchodě, ošetření u
lékaře, omluví se, poprosí)
HV
- pečuje o dobré vztahy a chování (společné práce při zpěvu, pohybu)
PČ
- pečuje o dobré vztahy a chování (skupinové práce na pěstitelských činnostech, stolování)
VV
- pečuje o dobré vztahy a chování (výtvarné práce ve skupině)
1.2.3 Komunikace
ţák:
ČJ
- vyuţívá komunikativní prostředky verbální i neverbální pro komunikaci ve třídním
kolektivu (rozhovory)
VV
- komunikuje ve skupině nad vytvořenými díly
HV
- vyjadřuje nonverbálně – řeč těla (hudbu vyjadřuje pohybem)
1.2.4 Kooperace a kompetice
ţák:
ČJ
- cvičí techniku řeči v rozhovorech, dovede naslouchat druhým, dokáţe se podřídit jiným
názorŧm
M
- spolupracuje ve skupině, dokáţe komunikovat, přijmout názor druhého, organizovat
práci ve skupině
TV
- rozvíjí individuální dovednosti (sebekontrola i v situaci nesouhlasu), řešení konfliktu
(závodivé hry, míčové hry)
HV
- spolupracuje ve skupině, respektuje názory ostatních, ale také se podřídí názoru
ostatních, dovede vyjádřit svŧj názor (zpěv, pohyb. ztvárnění hudby, hra na jednoduché
Orffovy nástroje)
PČ
ostatních, dovede vyjádřit svŧj názor (pěstitelské činnosti, stolování)
VV
ostatních, dovede vyjádřit svŧj názor (skupinové práce, výzdoba prostředí)
9
1.3 Morální rozvoj
1.3.1 Řešení problémŧ a rozhodovací dovednosti
ţák:
ČJ
- postupně zvládá učební problémy, citlivě se snaţí řešit s pomocí pedagoga i rodičŧ
obtíţné mezilidské vztahy v kolektivu dětí
1.3.2 Hodnoty, postoje, praktická etika
ţák:
ČJ
- má povědomí o termínech spolehlivost, odpovědnost, spravedlnost, je ochoten vţdy
druhému pomoci
2. Výchova demokratického občana – 1. ročník
2.1 Občanská společnost a škola
ţák:
ČJ
- aktivně se podílí na ţivotě třídního kolektivu (plní jednoduché úkoly ve třídě, dokáţe o
svých povinnostech pohovořit)
PČ
- rozvíjí demokratické vztahy ve třídě (aktivně se zapojuje do dění)
VV
- rozvíjí demokratické vztahy ve třídě (dodrţuje smluvená pravidla, aktivně se zapojuje do
dění)
2.2 Občan, občanská společnost a stát
ţák:
ČJ
- zná své školní i domácí povinnosti, respektuje ostatní, účinně s nimi komunikuje (sestaví
krátké vypravování podle osnovy)
M
- vzájemně komunikuje a spolupracuje při práci ve skupinách (manipulační činností
sestavuje rozklady čísel, tvoři jednoduché slovní úlohy, hraje na obchod, vyhledá a
modeluje základní geometrická tělesa, z těles tvoří společné stavby)
PRV
- chová se jako zodpovědný člen společnosti (povypráví o dobrých a špatných lidských
vlastnostech)
2.3 Formy participace občanŧ v politickém ţivotě
ţák:
ČJ
- sestaví krátké vypravování o návštěvě obecního úřadu
10
PRV
- navštíví obecní úřad
2.4 Principy demokracie jako formy vlády a zpŧsobu rozhodování
ţák:
ČJ
- vyhledá v pohádkách a bajkách spravedlnost a nespravedlnost, vysvětlí správné řešení
situace, u bajky chápe ponaučení, dokáţe je převést do lidského světa
PRV
- vypráví o svém bydlišti, chápe rozdíl mezi vesnicí a městem, pojmenuje hl. město ČR,
nakreslí vlajku
3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – 5. třída
3.1 Evropa a svět nás zajímá
ţák:
ČJ
- čte pohádky rŧzných evropských národŧ, chápe rozdílnou mentalitu, seznamuje se
s evropskou lidovou slovesností, sestaví vypravování o místě v nejbliţším okolí, které má
vztah k historickým událostem (sestaví zprávu, oznámení)
VL
- vyuţívá vlastních zkušeností k vyprávění o památkách v ČR zapsaných v seznamu
UNESCO
M
- vyhledá, zapíše a porovná rozlohu sousedních státŧ, pracuje s údaji o počtu obyvatel
VV
- výtvarnými pracemi podněcuje zájem o Evropu (záţitky a zkušenosti z Evropy, ţivot
dětí v jiných zemí)
PŘ
- z vlastních zkušeností porovná chování účastníkŧ silničního provozu u nás a v zahraničí,
v médiích sleduje ţivelné pohromy u nás a ve světě
3.2 Objevujeme Evropu a svět
ţák:
ČJ
- sestaví vypravování o návštěvě cizí země, odlišuje zvyky a tradice našich sousedŧ,
formou dopisu napíše kamarádovi z evropské země o České republice
AJ
- pozná Anglii jako domov lidí s rŧznou národností, vyhledá informace o ţivotě Čechŧ
v zahraničí, o lidech rŧzných národností u nás
VL
- sestaví prŧvodce naším krajem pro kamaráda z Anglie
PŘ
- sleduje v médiích mimořádné události v Evropě
11
ICT
- Jak se ţije v Evropě – vyhledá na Internetu, jak se ţije v evropských rodinách (např.
Anglie)
PČ
- vyhledává, jak se slaví lid. svátky a zvyky u ostatních Evropanŧ
HV
- zmapuje současnou populární hudbu v Evropě
3.3 Jsme Evropané
ţák:
PŘ
- vysvětlí vznik a vývoj člověka, vyhledá a zaznamená místa archeologických nalezišť
našich předkŧ, mapuje stěhování pravěkých lidí na našem území
ICT
- referát – Evropská unie – vyhledá na Internetu – vznik, fungování, členské státy, vlajka
TV
- prohlubuje zájem ţákŧ o sport, význam sportu, kořeny olympijských her, mezinárodní
organizace a jejich přispění k řešení problémŧ dětí a mládeţe (sportujeme – lehkoatletické
disciplíny – běh, hod, skok daleký. Gymnastika – přeskoky, ţíněnky, švihadla, šplh)
VL
- povypráví o památkách a památnících v nejbliţším okolí, které souvisí s evropskými
dějinami
4. Multikulturní výchova – 2. ročník
4.1 Kulturní diference
ţák:
ČJ
- účinně spolupracuje ve skupině, společně s ostatními se podílí na vytváření pravidel
v pracovní skupině (hovoří podle obrázkŧ, popíše své postoje)
4.2 Lidské vztahy
ţák:
ČJ
- spolupracuje s ostatními ţáky, dokáţe pomoci, seznamuje se se základními morálními
normami, zapojí se do kolektivu, ohleduplně se chová k dětem
PRV
- vnímá sebe jako občana, který se aktivně podílí na utváření vztahŧ k minoritním
skupinám
M
- spolupracuje ve skupině (počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným
počtem prvkŧ, ze stavebnic vytváří rŧzné stavby, respektuje názor druhého, zapojuje se do
kolektivu třídy)
VV
- udrţuje tolerantní vztahy, rozvíjí spolupráci s jinými lidmi, uplatňuje princip slušného
chování a mezilidských vztahŧ, tolerance, empatie (práce ve skupině)
PČ
12
- udrţuje tolerantní vztahy, rozvíjí spolupráci, uplatňuje princip slušného chování a
mezilidských vztahŧ
HV
- udrţuje tolerantní vztahy, rozvíjí spolupráci s jinými lidmi, uplatňuje princip slušného
chování a mezilidských vztahŧ
TV
- udrţuje tolerantní vztahy, spolupráci, slušné chování, sportovní chování (pomoc
kamarádovi, ocenění úspěchu i u protivníkŧ, neposmívá se)
4.3 Etnický pŧvod
ţák:
PČ
- vnímá rovnocennost etnických skupin (práce ve skupině s ţákem jiné národnostní
menšiny)
TV
- chápe rovnocennost etnických skupin ve sportu – míčové hry, učí ţáky komunikovat i ve
skupině s příslušníkem odlišných sociokulturních skupin (provádí ve skupině cvičení
s míči, hraje míčové hry, přetahovanou, přetlačovanou)
4.4 Multikulturalita
ţák:
ČJ
- poznává, ţe všichni členové kolektivu jsou si bez rozdílu rovni (rozhovory)
M
- při práci naslouchá druhým, komunikuje s dětmi z rŧzných sociokulturních skupin
4.5 Princip sociálního smíru a solidarity
ţák:
ČJ
- přispívá svým chováním a jednáním k nekonfliktním situacím v kolektivu, bez rozdílu
jedná se všemi spoluţáky, učí se ţít v rŧznorodém kolektivu
5. Environmentální výchova – 3. ročník
5.1 Ekosystémy
ţák:
ČJ
- v klasických pohádkách najde popis krajiny (les, voda, vesnice), pokusí se srovnat se
současným stavem krajiny, pohádku převypráví
M
- vyhledá a vypíše slovní úlohy – např. délky řek na našem území
VV
- snaţí se chápat problematiku vztahu člověka k ţivotnímu prostředí (les v našem
prostředí)
HV
- zazpívá písně s přírodní tematikou a povypráví o nich
13
PRV
- napíše a povypráví o jarní přírodě
5.2 Základní podmínky ţivota
ţák:
ČJ
- sestaví krátké vypravování o svém oblíbeném zvířátku, podle bodŧ osnovy popíše
rostlinu, vymyslí k vypravování vhodné nadpisy, vyhledává informace v encyklopediích
M
- znázorní sloţení vzduchu, mnoţství vody v lidském těle
PČ
- chápe vztah vody a ţivota, význam vody, pŧdy a ovzduší na Zemi (pěstitelské činnosti)
VV
- snaţí se chápat problematiku vztahu člověka k ţivotnímu prostředí (voda a ţivot)
5.3 Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí
ţák:
ČJ
- z pranostik vybírá nejvhodnější řešení k ochraně ţivotního prostředí, převede pranostiku
do současného ţivota
PRV
- pozoruje dopravu v obci, zpracuje statistiku, vyvodí závěry pro ţiv. prostředí
M
- pracuje s jízdním řádem, vyhledá v IDS časové údaje, prŧmysl v krajině, počty
zaměstnancŧ
TV
- dodrţuje - správná výţiva, pohyb (cviky pro správné drţení těla)
PČ
- seznamuje se s ekologickým zemědělstvím
VV
-uvědomuje si základní podmínky ţivota a odpovědnost za ţivot v budoucnosti (Den
Země)
5.4 Vztah člověka k prostředí
ţák:
ČJ
- vede rozhovor o dobrém nebo špatném vztahu lidí k ţivotnímu prostředí, vytvoří si
vlastní názor, dokáţe jej obhájit, vyuţije vlastní zkušenosti z nejbliţšího okolí
PRV
- sleduje na vycházkách okolí obce, pozoruje rostliny, zvířata, umí se orientovat v krajině,
chrání ţivotní prostředí (vytvoří nástěnku s obrázky zvířat, rostlin)
TV
- uvědomuje si pojem prostředí a zdraví, ochrana zdraví a diskutuje o těchto problémech
14
6. Mediální výchova – 4. ročník
6. 1 Tematické okruhy receptivních činností
6.1.1 Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
ţák:
ČJ
- chápe kritický zpŧsob ve sdělovacích prostředcích, oddělí manipulativní zpŧsob
komunikace v oblasti člověk a společnost
AJ
- vytvoří projekt Communication (v rozhovoru zjistí oblíbené TV pořady, časopisy)
VL
- chápe kritické zpŧsoby vyjadřování ve sdělovacích prostředcích, orientuje se v oblasti
těţby nerostných surovin, prŧmyslu, obchodu a sluţeb
6.1.2 Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
ţák:
ČJ
- pozoruje strukturu novin a časopisŧ, hledá rŧzné formy sdělení
6.1.3 Stavba mediálních sdělení
ţák:
ČJ
- vyhledá internetové stránky rŧzných deníkŧ a pozoruje sloţení rŧzných typŧ novin a
časopisŧ
6.1.4 Vnímání autora mediálních sdělení
ţák:
ČJ
- odlišuje skutečnost a smyšlené ve vyslechnutých národních pověstech
HV
- identifikuje postoje autora v mediálním sdělení (poslech skladeb hudebních skladatelŧ)
6.1.5 Fungování a vliv médií ve společnosti
ţák:
ČJ
- po zhlédnutí klasické a moderní pohádky vyhledá rozdíly a podle osnovy převypráví,
podle přečtené nebo vyslechnuté reportáţe se pokusí sestavit obdobnou, účinně pracuje
s internetem, vyhledává potřebné informace, dokáţe napsat SMS zprávu, e-mail (účinně
komunikuje s okolním světem)
HV
- rozvine diskusi – vliv médií na kulturu (role televize v ţivotě)
15
6. 2 Tematické okruhy produktivních činností
6.2.1 Tvorba mediálního sdělení
ţák:
ČJ
- převypráví přečtený příběh a pokusí se o hodnocení
PŘ
- provádí pozorování rostlin, ţivočichŧ a hub, vede si záznamy, třídí je a na jejich základě
vytvoří vlastní vypravování do školní časopisu doplněné ilustrací, sbírá údaje o
nejběţnějších plemenech chovaných psŧ, doplní zajímavostmi z encyklopedií
M
- vyhledá v tisku údaje týkající se daných veličin – délka, hmotnost, objem, čas
VL
- navrhne plán na školní výlet, vyuţije své poznatky o ČR
6.2.2 Práce v realizačním týmu
ţák:
VL
- skupina ţákŧ sestaví článek o chráněných vodních tocích v nejbliţším okolí
TV
- provádí soutěţivé hry v druţstvech
ČJ
- v týmech sestaví návrh na plakát k oslavě Dne matek
M
- v týmech sestaví graf změny teploty v prŧběhu dne
16
4. Učební plán
4.1 ŠUP (Školní učební plán)
Vzdělávací oblasti
Jazyk a j. kom.
Vzdělávací
předměty
I.
II.
III.
IV.
V.
dispon.
h
Český jazyk
8(1)
8(1)
8(1)
8(1)
8(1)
5
-
1
3
3
3
1
Anglický jazyk
Matematika a její a.
Matematika
5(1)
5(1)
5(1)
5(1)
5(1)
5
Informační a k.
technologie
Informatika
-
-
-
-
1
-
Prvouka
2
2
3(1)
-
-
1
Přírodověda
-
-
-
2(1)
2(1)
2
Vlastivěda
-
-
-
2
2
-
Hudební výchova
1
1
1
1
1
-
Výtvarná výchova
1
2
2
1
1
-
Člověk a zdraví
Tělesná výchova
2
2
2
2
2
-
Člověk a svět práce
Praktické činnosti
1
1
1
1
1
-
20
22
25
25
26
14
Člověk a jeho svět
Umění a kultura
Celková dotace
Celková povinná časová dotace:
Disponibilní časová dotace:
118 hodin
14 hodin
Pozn.
Člověk a jeho svět – členěn do pěti tematických okruhŧ a realizuje se ve třech vyučovacích
předmětech:
Člověk a svět práce – rozdělen na čtyři tematické okruhy a realizuje se v předmětu Praktické
činnosti:
1.
2.
3.
4.
Práce s drobným materiálem
Konstrukční činnosti
Pěstitelské práce
Příprava pokrmŧ
17
5. Učební osnovy
I. Jazyk a jazyková komunikace
Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěţejní postavení ve
výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakŧm
všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje ţáka
takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umoţňují správně vnímat rŧzná jazyková
sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého
poznávání.
Získané dovednosti ţák upotřebí nejen v jazykovém vzdělávání a komunikaci, ale i
v dalších oblastech při osvojování poznatkŧ, vědomostí, dovedností a návykŧ, a tak i
v praktickém ţivotě (mezilidská komunikace, schopnost argumentace,…).
Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje v předmětech
Český jazyk a literatura a Anglický jazyk.
5.1 Český jazyk a literatura I
5.1.1 Obsahové vymezení
Vzdělávací obsah předmětu Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro
přehlednost je rozdělen do tří sloţek:
V Komunikační a slohové výchově, kde v 1. ročníku je stěţejním úkolem nácvik
správných základŧ čtení a psaní a v dalších ročnících dochází k prohlubování a zdokonalovaní
těchto dovedností.
V Jazykové výchově získávají ţáci základy spisovného jazyka. Ve Čtení je v 1. – 3.
ročníku kladen velký dŧraz na techniku čtení a rozvoj čtenářských dovedností a ve 4. –5.
ročníku se rozvíjí poznávání základních literárních útvarŧ.
Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých sloţek vzájemně prolíná.
5.1.2 Časové vymezení
I.
II.
III.
IV.
V.
součet
hodinová dotace
7
7
7
7
7
35
disponibilní h. dotace
1
1
1
1
1
5
celkem
8
8
8
8
8
40
5.1.3 Formy výuky
Výuka předmětu Český jazyk a literatura probíhá ve třídách nebo v lavicích na školní
zahradě. Vyuţíváme i výukové programy a práci s Internetem. K dalším formám práce patří
odborné exkurze.
18
5. 1.4 Klíčové kompetence:
5.1.4.1 Kompetence k učení
Na konci 5. ročníku ţák:
 vybírá a vyuţívá pro efektivní učení vhodné zpŧsoby, metody a strategie, plánuje,
organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a
celoţivotnímu učení (dodrţuje slovosled , formulace pro telefonní styk, oznámení,
pozvánka, dotazník, uţívá učebnice, odbornou literaturu, orientuje se v knihovně, práce
se slovníkem a encyklopedií, samostatně získává informace z rŧzných zdrojŧ a zvládá
práce s jazykovými a literárními prameny i s texty rŧzného zaměření)
 vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je
efektivně vyuţívá v procesu učení, tvŧrčích činnostech a praktickém ţivotě (vyhledává
informace v textu, klíčová slova, sestaví osnovu, ve skupině sestaví a předvede
rozhovor, reprodukuje text, tiskopisy)
 operuje s obecně uţívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí,
propojuje do širších celkŧ poznatky z rŧzných vzdělávacích oblastí a na základě toho si
vytváří komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy (kresebné a uvolňovací
cviky, tvary písmen, opíše a přepíše text, převede věty z polohy mluvené do polohy
psané, práce s textem, sestaví osnovu, napíše vypravování a popis)
 samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje
a vyvozuje z nich závěry pro vyuţití v budoucnosti ( rozeznává vrstvy jazyka)
 poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí
překáţky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým zpŧsobem by mohl své učení
zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich (rozhovor, sestaví
vypravování a diskutuje o něm, vnímá a postupně si osvojuje jazyk jako bohatý a
mnohotvárný prostředek k získávání a předávání informací k vyjádření potřeb, proţitkŧ
a ke sdělování názorŧ)
5.1.4.2 Kompetence k řešení problémů
 vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné
znaky, vyuţívá získané vědomosti a dovednosti k objevování rŧzných variant řešení,
nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
(vyhledává, vyznačuje, vybarvuje hlásky, práce s textem – poezie, próza)
 ověřuje prakticky správnost řešení problémŧ a osvědčené postupy aplikuje při řešení
obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání
problémŧ (pracuje s knihami, encyklopediemi, zdramatizuje pohádku, vymýšlí obdobné
slovní hříčky a hádanky)
 kriticky myslí, činí uváţlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si
zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činŧ zhodnotí (vyjádří své pocity, dbá
na kulturu svého projevu, sestaví situační scénky, vyhledá a vysvětlí přísloví)
19
5.1.4.3 Kompetence komunikativní
formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstiţně,
souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu (vypráví podle obrázkŧ, tvoří řady
slov, správně uţívá spojovací výrazy, předvede rozhovor, rozlišuje základní literární
útvary, práce s textem, zvládá běţná pravidla mezilidské komunikace daného kulturního
prostředí a rozvíjí pozitivní vztah v rámci interkulturní komunikace, kultivovaně se
vyjadřuje)
rozumí rŧzným typŧm textŧ a záznamŧ, obrazových materiálŧ, běţně uţívaných gest,
zvukŧ a jiných informačních a komunikačních prostředkŧ, přemýšlí o nich, reaguje na ně
a tvořivě je vyuţívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění
(čte s porozuměním přiměřené texty, převypráví je, vysvětlí pojmy, odlišuje poezii od
prózy)
vyuţívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou
komunikaci s okolním světem ( pracuje s rejstříky knih, formy společenského styku,
reportáţ, SMS, E-mail, pozvánka, oznámení, zpráva, rozvíjí pozitivní vztah
k mateřskému jazyku a chápe ho jako potenciální zdroj pro rozvoj osobního i kulturního
bohatství)
5.1.4.4 Kompetence sociální a personální
účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel
práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně
ovlivňuje kvalitu společné práce (vypráví podle obrázkŧ, procvičuje analýzu a
syntézu, sestavuje rozhovory, získává sebedŧvěru při vystupování na veřejnosti)
přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně
spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí,
respektuje rŧzná hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají
(práce na projektech, článcích do školního časopisu)
5.1.4.5 Kompetence občanské
 rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých moţností účinnou
pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohroţujících ţivot a
zdraví člověka (předvede telefonní rozhovor, poţádá o pomoc, poprosí, poděkuje)
 respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje
pozitivní postoj k uměleckým dílŧm, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje
do kulturního dění a sportovních aktivit (převypráví pověst, vyhledá klíčové postavy,
místa a děje, beseduje s kronikářem, chápe jazyk jako svébytný historický jev, ve
kterém se odráţí historický a kulturní vývoj národa, individuálně proţívá slovesné
umělecké dílo, sděluje čtenářské záţitky, rozvíjí pozitivní vztah k literatuře a k dalším
druhŧm umění zaloţených na uměleckém textu)
20
5.1.4.6 Kompetence pracovní
 pouţívá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodrţuje vymezená pravidla,
plní povinnosti závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky
(dodrţuje základní hygienické návyky pro psaní a čtení, dodrţuje techniku psaní)
 vyuţívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu
vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podloţená rozhodnutí o dalším
vzdělávání a profesním zaměření (čte plynule a s porozuměním, správně vyslovuje,
dodrţuje velikost a sklon písma, chápe jazyk jako významný sjednocující činitel
národního společenství a jako dŧleţitý a nezbytný nástroj celoţivotního vzdělávání)
5.1.5 Průřezová témata
Do vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura jsou zařazena tato prŧřezová témata:
- Osobnostní a sociální výchova
- Výchova demokratického občana
- Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
- Multikulturní výchova
- Environmentální výchova
- Mediální výchova
5.1.6 Výchovné a vzdělávací strategie
Klíčové
kompetence
- k učení
- k řešení
problému
Jak kompetence naplňujeme
problémŧ
nových postupŧ
21
- komunikativní
- realizujeme vystoupení ţákŧ
(sebehodnocení)
- sociální a
personální
- občanské
- učíme ţáky aktivně rozvíjet a chránit Fyzické, duševní a sociální zdraví a
pravidel
- podporujeme zájem o kulturní dění a historické památky (exkurze,
projekty)
a dovednostmi při rozhodování o vlastní profesní a ţivotní orientace
- pracovní
22
5.1.7 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu český jazyk
1.ročník
I.
ČJ
Očekávané výstupy
učivo-téma
Čtení
1.
Jazyková, sluchová a zraková
příprava
Analyticko –syntetická cvičení
Hláska a písmeno
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
- A,a,á
- O,o,ó
- U,u,ú,ŧ
- E,e,é
- I,i,í
- rozhovoří se
podle obrázkŧ
- skládá a čte dané
hlásky
- analýza a syntéza
slov
- sociální
personální
(účinně
spolupracuje
ve skupině)
- vypráví podle
obrázkŧ
- aktivně pracuje s
analýzou a
syntézou slov
VV, PRV,
TV, HV
- modeluje , skládá
a čte dané hlásky a
slabiky s danými
souhláskami
- k řešení
problému
(vyhledává
informace
vhodné
k řešení
problémŧ)
- komunik.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory,
vyjadřuje se
výstiţně,
souvisle a
kultivovaně
v ústním
projevu)
- vypráví podle
obrázkŧ
- vyznačí, vyhledá,
vybarví a přečte
dané hlásky
- sloţí a přečte
slabiku
VV, HV, PC
2.
Hláska a písmeno
Analýza a syntéza slabiky
- M,m, L,l,S,s,P,p
- slabiky se
souhláskami
m,l,s,p
3.
Čtení otevřených slabik
s probranými souhláskami
Čtení jednoduchých slov
Hláska a písmeno
Čtení slov
- otevřené slabiky
- jednoduchá slova
- T,t,J,j,Y,y,N,n
- slova se slabikou
zavřenou na konci
(les)
a čte dané hlásky
a slabiky s danými
souhláskami
Hláska a písmeno
Čtení slov
- D,d ,.K.k,V,v,R,r
- slova
dvouslabičná se
druhou slabikou
zavřenou (salát)
-slova
s dvojhláskou
ou,au
a čte dané hlásky
a slabiky s danými
souhláskami a
dvojhláskami
- k učení
(poznává
smysl a cíl
učení, má
pozitivní
vztah
k učení)
Čtení slov
Hláska a písmeno
- Z,z,H,h, C,c,Č,č,
-slova trojslabičná
tvořená ze slabik
otevřených,
zavřených na
konci
- slova se dvěma
souhláskami na
začátku (sto) a
uprostřed (kočka)
hlásky,slova
s danými
souhláskami
- občanské
(rozhoduje
se
zodpovědně
podle dané
situace,
poskytne dle
svých
moţností
účinnou
pomoc
spoluţákovi)
4.
5.
slova se dvěma
slabikami
mezipřed.
vztahy
VV, PRV,
- tvoří řady slov
s danými hláskami
– sloţí a přečte
slova se slabikou
zavřenou a s
dvojhláskou
VV, PRV,
M, PC
slova trojslabičná
tvořená ze slabik
otevřených a
zavřených na
konci slova
- čte slova se
dvěma
souhláskami na
začátku a
uprostřed slova
VV, HV, PC
23
I.
ČJ
učivo-téma
Čtení
6.
7.
8.
9.
10.
Hláska a písmeno
Čtení slov
Hláska a písmeno
Čtení sloţitějších víceslabičných
slov
Čtení slov
Intonace věty oznamovací a tázací.
Plynulé čtení.
Zvyšování plynulosti čtení
Čtení s porozuměním.
vědomost
(co zná)
- Ţ,ţ,B,b.Ř,ř
- slova
jednoslabičná se
zavřenou slabikou,
se dvěma
souhláskami na
začátku (mrak)
- CH,ch,G,g,ď,ť,ň
- slabiky di,ti, ni,
dy,ty, ny
- dě,tě,ně
- bě,pě,vě.mě
- slabikotvorné r,l
- plynulost čtení
delších slov se
shluky souhlásek
- čtení s
porozuměním
-čte věty se
správnou intonací
- čtení
s porozuměním
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
hlásky,slova
s danými
souhláskami
- provádí analýzu
a syntézu slov
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory,
vyjadřuje se
výstiţně,
souvisle a
kultivovaně
v ústním
projevu)
hlásky,slova
s danými
souhláskami
a syntézu slov
- čte sloţitější
víceslabičná slova
se skupinou
souhlásek uvnitř
slova a slova se
skupinami
di,ti,ni,dy,ty,ny
- skládá a čte slova
s uvedenými
skupinami a slova
se slabikotvorným
r,l na konci, na
začátku a uvnitř
slov
- sociální a
personální
(přispívá
k diskusi
v malé
skupině)
- k učení
(poznává
smysl a cíl
učení, má
pozitivní
vztah
k učení)
- skládá a čte delší
slova a věty
s uvedenými
shluky souhlásek
a syntézu slova a
věty
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory,
vyjadřuje se
výstiţně)
- čte přiměřeně
náročné texty ,
dovede pracovat s
textem
- pracovní
(vyuţívá
znalosti a
zkušenosti
získané
v jednotl.
vzdělávacích
oblastech )
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
- vypráví podle
obrázkŧ
- vyznačí, vyhledá,
vybarví , sloţí a
přečte dané
hlásky
s danými
hláskami, přečte a
sloţí slabiky
s danými
souhláskami
slova
jednoslabičná se
zavřenou slabikou
a se dvěma
souhláskami na
začátku
slova s danými
slabikami
sloţitější
víceslabičná slova
- přečte
s porozuměním
texty přiměřeného
rozsahu a
náročnosti
- dodrţuje intonaci
věty
- pečlivě vyslovuje
mezipřed.
vztahy
M, VV, PČ,
PRV, TV,
HV
M, VV, PČ,
PRV,
VV, PČ,
PRV,HV
VV, PČ,
PRV, HV
VV, PČ,
PRV, HV
24
I.
ČJ
učivo-téma
Psaní
1.
2.
3.
4.
5.
Uvolňovací cviky
Uvolňovací cviky
Psaní písmen
Psaní písmen a slabik
Opis, přepis
Psaní písmen a slov
Opis ,přepis
Psaní písmen, slov a vět
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
- souvislá klikatá
čára, tečky, přímá
čára
- kruhy, šikmá čára
vzhŧru,vlnovka
závitnice
- horní , dolní
oblouk, hŧlka, horní
klička
- srdcovka, šikmá
čára zdola nahoru a
s ostrým obratem
dolŧ, dolní klička
- zvládá přípravné
cviky pro
uvolňování ruky a
kresebné cviky
velkých tvarŧ
- nacvičuje základní
hygienické návyky
- sezení, drţení
tuţky, umístění
sešitu a jeho sklon,
hygiena zraku
- komunikat.
(vyuţívá
komunikační
prostředky pro
kvalitní a
účinnou
komunikaci
s okolním
světem)
- rŧzně dlouhé
šikmé čáry shora
dolŧ, vlnovka, ovál
- šikmá čára,
prohnutá čára, ostrý
zátrh, dolní a horní
oblouk, ovál
- písmena
e,é,i,í,u,ŧ,ú
-a,á, o, ó, m, l, t, p,j
- slabiky , otevřené
slabiky
- M, N, J, O, A,
- psaní slov
z otevřených slabik
- d, k, y, r,R,v,V
- psaní slabiky
- psaní věty
- zvládá přípravné
cviky pro
kresebné cviky
velkých tvarŧ
- dodrţuje správné
sezení, drţení
tuţky, umístění
sešitu a jeho sklon,
hygienu zraku
- zvládá zacházet
s grafickým
materiálem
- píše , opisuje a
přepisuje písmena a
slabiky, která zná
- zvládá základní
hygienické návyky
při psaní
- vytváří si základy
rukopisu –
čitelnost, úhlednost
a celková úprava
pís. projevu
- píše , opisuje a
přepisuje písmena a
slabiky, které zná,
opíše a přepíše
krátké věty
- upevňuje si
návyky při psaní
- pracovní
( pouţívá
bezpečně a
účinně
materiály a
nástroje,
dodrţuje
vymezená
pravidla)
- k učení
(operuje
s uţívanými
termíny,
znaky a
symboly)
- komunikat.
(vyuţívá
komunikační
prostředky pro
kvalitní a
účinnou
komunikaci)
- k učení
(operuje
s uţívanými
termíny,
znaky a
symboly)
hodnocení
mezipřed.
(jak poznám, vztahy
že umí)
- zvládne přípravné
cviky pro
kresebné cviky
velkých tvarŧ
- dodrţuje základní
hygienické návyky
- správně drţí
tuţku
- správně píše tvary
písmen ve větší
velikosti a liniatuře
sezení při psaní,
správně drţí tuţku,
VV, TV, HV
-správně píše ,
opisuje a přepisuje
tvary písmen ve
větší velikosti a
liniatuře
sezení při psaní,
správně drţí tuţku,
- píše a spojuje
písmena ve slabiky
- opíše a přepíše
slabiky a slova
pořadí písmen a
úplnost slova
25
I.
ČJ
učivo-téma
Psaní
6.
7.
8.
9.
10.
Psaní písmen
Opis, přepis
Psaní písmen
Psaní slabik
Opis, přepis sloţitějších slov
vědomost
(co zná)
- š, Š, z, Z, T, h, H,
D, c, C, č, Č, K
- E, ţ, Ţ, b, B, L, ř,
Ř, ch, CH, g, G, f,
F, ď, ť, ň, Ď, Ť, Ň
- dě, tě, ně, Dě, Tě,
Ně,
-bě, pě, vě, mě, Bě,
Pě, Vě, Mě
Opis a přepis vět
- opis a přepis vět
Opis a přepis vět
- opis a přepis vět
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
- píše a přepisuje
delší slova
s písmeny, která
zná
- opíše přepíše
jednoduché věty
- pracovní
(pouţívá
bezpečně a
účinně
materiály a
nástroje,
dodrţuje
vymezená
pravidla)
- píše a přepisuje
delší slova
s písmeny, která
zná
- opíše přepíše
jednoduché věty
- snaţí se úhledně a
čitelně psát
- pracovní
(pouţívá
bezpečně a
účinně
materiály a
nástroje,
dodrţuje
vymezená
pravidla
- opisuje podle
předlohy, přepisuje
diktát
- dodrţuje hygienu
psaní
- ovládá bezpečně
zacházení
s grafickým
materiálem
- píše správné tvary
písmen
- píše a spojuje
písmena, slabiky a
slova
pořadí písmen a
úplnost slova
- píše velká
počáteční písmena
ve vlastních
jménech a na
začátku věty
- převádí slova a
věty z podoby
mluvené do polohy
psané
- dodrţuje čitelnost
a úhlednost psaného
projevu při
zachovávání
základních
hygienických
pracovních návykŧ
- k učení
(operuje
s uţívanými
termíny,
znaky a
symboly)
hodnocení
mezipřed.
že umí)
- správně píše tvary
písmen
ve větší velikosti a
liniatuře
- píše a spojuje
písmena ve slabiky
slabiky a slova
pořadí písmen a
úplnost slova
věty, uţívá
interpunkci
- orientuje se
v liniatuře
- dodrţuje techniku
psaní
Správně zapisuje ,
opisuje a přepisuje
slova s dě, tě, ně a
de te ne
VV, TV, HV,
M
- komunikt.
(vyuţívá
komunikační
prostředky pro
kvalitní a
účinnou
- dodrţuje techniku
komunikaci
psaní a základní
s okolním
hygienické návyky
světem)
- opíše podle
předlohy a přepíše
krátký text
- dokáţe zapsat
- komunikat.
diktovaná slova a
(vyuţívá
jednoduché věty
komunikační
prostředky pro
kvalitní a
účinnou
komunikaci
s okolním
světem)
26
2.ročník
II.
ČJ učivo-téma
Čtení
1.
Poezie
Lidová poezie
Říkadla
vědomost
(co zná)
- um. poezie x lid.
poezie
- verš , rým
- básník
Pohádka 1
- pohádkové
postavy
- kouzelné dary
3.
Bajka
Přísloví
- útvar bajky
4.
Poezie-lyrika
Lidová říkadla
- sloky
- verše
- rýmy
Povídka
- základní znaky
povídky
- rozlišení pohádky
a povídky
2.
5.
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
- pozná báseň
- rozpozná rým
- k řešení
problémŧ
(vyhledává
informace
vhodné
k řešení)
hodnocení
mezipřed.
že umí)
- přečte
s přednesem báseň
- spočítá sloky,
verše, vyhledá
rýmy
- čte
s porozuměním
- k řešení
pohádky
problémŧ
přiměřeného
(ověřuje
rozsahu a
prakticky
náročnosti
správnost
- hospodaří
- rozliší pohádku a
řešení
s dechem, volí
skutečnost, dobro a problémŧ a
vhodné tempo řeči
zlo
osvědčené
-převypráví
postupy
přečtený text
aplikuje při
- rozliší dobro a zlo
řešení
- vyhledá hlavní
obdobných
postavy
situací)
- sestaví osnovu
- dramatizuje
pohádku
-komunikat.
- přečte a
(formuluje a
převypráví dané
vyjadřuje své literární útvary
myšlenky a
- odliší bajku a
- orientuje se
názory
pohádku
v textu, výstiţně jej v logickém
- vyhledá hlavní
- převypráví
sledu,
postavy
M, VV, PRV,
vyjadřuje se
- vysvětlí ponaučení TV, HV
výstiţně,
z bajky
souvisle a
- přečte a vysvětlí
kultivovaně)
přísloví
- přečte
- spočítá sloky,
-komunikat.
verše, vyhledá
(rozumí
rýmy
rŧzným typŧm
- ve slovníku
textŧ
- přečte 1 verš
vyhledá málo
,záznamŧ,
- najde v básni
uţívaná slova a
komunikačníc
rýmy
vysvětlí jejich
h prostředkŧ ,
význam
přemýšlí o
- přečte říkadla a
nich a tvořivě
vytvoří rytmickou
na ně reaguje)
deklamaci a
elementární
melodizaci
- k řešení
problémŧ
(ověřuje
prakticky
- přečte a odliší
správnost
pohádku od
- jednoduše
řešení
povídky
převypráví text
problémŧ a
- převypráví
- rozliší povídku od
osvědčené
pohádku, povídku
pohádky
postupy
aplikuje při
řešení
obdobných
situací)
27
II.
ČJ učivo-téma
Čtení
6.
7.
8.
9.
10.
Spisovatel, básník, ilustrátor
Lidová tvořivost
Básničky s hádankou
Hádanky
Pohádka 2
Poezie
Pohádka ve verších
Doplňková četba
vědomost
(co zná)
- spisovatel x
básník x pohádkář
- útvary lidové
tvorby
- sloky
- verše
- rýmy
- pŧvodní pohádky
moderní pohádky
- pohádka a
skutečnost
- znaky poezie
- znaky pohádky
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
- vypráví pohádku
- zazpívá písničku
- vysvětlí přísloví
-komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory,
výstiţně se
vyjadřuje,
naslouchá
promluvám
druhých,
vhodně na ně
reaguje)
- k řešení
problémŧ
(ověřuje
prakticky
správnost
- vymyslí podobné řešení
hádanky
problémŧ a
- pracuje s pojmy
osvědčené
postupy
aplikuje při
řešení
obdobných
situací)
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
- odpovídá na
myšlenky a
otázky k textu
názory
- vymyslí konec
v logickém
pohádky, obmění
sledu,
jej
vyjadřuje se
výstiţně,
souvisle a
kultivovaně)
- sociální a
personální(úči
nně
spolupracuje
ve skupině,
-vymyslí otázky
přispívá
k textu
k diskusi
- najde rozdíly mezi v malé
lyrikou a epikou
skupině i
k debatě celé
třídy, chápe
potřebu
spolupracovat
s druhými)
- komunikat.
(rozumí
rŧzným typŧm
textŧ,
- přednáší báseň
záznamŧ,
- plynule čte
komunikačníc
neznámý text
h prostředkŧ ,
přemýšlí o
nich a tvořivě
na ně reaguje)
hodnocení
mezipřed.
že umí)
- přečte a
převypráví
vlastními slovy
pohádku a povídku
- sestaví osnovu
- orientuje se
v termínech
spisovatel, básník,
pohádkář, ilustrátor
- dramatizuje
pohádky a povídky
- vysvětlí lidová
rčení
- přečte a vyřeší
hádanky a slovní
hříčky
- vymyslí podobné
hádanky
- přečte
- pracuje s pojmy
sloky, verše,rýmy
- odliší lidovou
poezii od umělé
- odliší pohádku od
skutečnosti
- vyhledá ustálený
začátek a konec
- dotváří závěr
pohádky, obměňuje
ho
M, VV, PRV,
TV, TV
- pracuje s pojmy
sloky, verše,rýmy
- vytváří vhodné
rýmy
- přečte a
převypráví
veršovanou
pohádku,vyhledá
znaky typické pro
pohádku
- tvoří k textu
otázky
- přečte plynule a s
porozuměním texty
přiměřeného
rozsahu a
náročnosti
28
II.
ČJ
Sloh
Psaní
1.
učivo-téma
Opakování
- věta, počet vět v textu
- slovo,počet slov ve větě
- slovo, dělení slov na slabiky
- věta, slovo, slabika, hláska –
písmeno
- psaní jmen dětí
SLOH – Oslovení ,pozdrav
PSANÍ – procvičování psacího
tvaru daných písmen
Opakování
- věta,slovo,slabika,hláska
2.
SLOH – vyprávění podle osnovy,
-správné telefonování
PSANÍ - procvičování psacího
Věta
Pořádek slov ve větě
Druhy vět
3.
SLOH- prosba, poděkování
PSANÍ- procvičování psacího tvaru
daných písmen
Slovo
Pořádek slov ve větě
4.
5.
SLOH – reprodukce textu
PSANÍ – procvičování psacího
Slovo, slabika, hláska, písmeno
Samohlásky
Význam slov
Dvojhlásky
Slabikotvorné r,l
Pravopis u,ú,ŧ
SLOH – tykání, vykání, vhodné
pozdravy
PSANÍ- procvičování psacího tvaru
daných písmen
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
- hláska –
písmeno, slabika,
slovo, věta
- vlastní jména
- tykání, vykání,
vhodné pozdravy
- základní
hygienické návyky
- spočítá hlásky,
slabiky,slova ve
větě
- pozná začátek a
konec věty
- píše znaménka za
větou
- sociální a
pers.
(účinně
spolupracuje
ve skupině,
podílí se na
utváření
příjemné
atmosféry
v týmu)
- hláska –
písmeno, slabika,
slovo, věta
- úvod do abecedy
- osnova,
telefonování
- základní
hygienické návyky
- abecedně řadí
slova
- pracuje
s knihami a atlasy
- vypravuje podle
jednoduché
osnovy
- zvládá
telefonování
- správně zachází
s grafickým
materiálem
- občanská
(rozhoduje
se
zodpovědně
podle dané
situace,
poskytne dle
svých
moţností
účinnou
pomoc)
- určuje druhy vět
a doplňuje správná
znaménka ve
větách
- správně se
vyjadřuje při
prosbě a
poděkování
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory
v logickém
sledu,
vyjadřuje se
výstiţně,
souvisle a
kultivovaně)
- věta oznam.,
rozkaz., tázací a
přací
- pravidla slušného
vyjadřování
- píše správně
tvary písmen a
číslic
- význam slova
- slova
nadřazená,podřaze
ná,souřadná
,protikladná,
souznačná
- návaznost slov
ve větě
- souvislé
vyjadřování
- technika psaní
- věty, slova,
slabiky, dělení
slov na konci
řádku
- samohlásky
krátké a dlouhé
- dvojhlásky au,ou
- slova se
slabikotvorným l,r
- psaní u.ú,ŧ
- zásady slušného
chování
- čitelnost,
úhlednost, celková
úprava projevu
- chápe význam
slova
- dokáţe určit
slova nadřaz. a
podřaz. atd.
- tvoří smysluplné
věty
- dokáţe
převyprávět text
- správně spojuje
písmena a slabiky
- rozdělí slovo na
konci řádku
- rozlišuje délky
samohlásek
- rozliší
samohlásky a
dvojhlásky
- tvoří slova se
slabikotvorným l,r
- správně uţívá
u,ŧ,ú
- správně se
vyjadřuje ve styku
s jinými lidmi
- píše adresu, přání
- k učení
(vybírá a
vyuţívá pro
efektivní
učení vhodné
zpŧsoby)
- k řešení
problému
(kriticky
myslí, činí
uváţlivá
rozhodnutí ,
je schopen je
obhájit,
uvědomuje si
zodpovědnos
t za svá
rozhodnutí)
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
mezipřed.
vztahy
- pozná začátek a
konec věty,
spočítá slova ve
větě, slova dělí na
slabiky
- rozlišuje pojem
hláska – písmeno
- správně píše
vlastní jména dětí
- sestaví krátký
rozhovor mezi
dětmi a dospělými
- upevňuje tvary
písmen
- předvede
telefonický
rozhovor
- podle osnovy
vytvoří krátké
vypravování
- dodrţuje
slovosled ve větě
- pozná druhy vět,
doplňuje za věty
správná znaménka
- poprosí,
poděkuje
- tvoří řady
nadřazených
podřazených slov
- vyznačuje délky
samohlásek
- vybarví
samohlásky a
dvojhlásky
- vyhledá slova se
slabikotvorným l ,r
- uţívá správně
pravopis u,ŧ,ú
- připraví si
scénky s vyuţitím
tykání a vykání
- napíše novoroční
přání
M, VV, HV,
TV
29
II.
ČJ
Sloh
Psaní
učivo-téma
Souhlásky tvrdé
6.
SLOH - přísloví
PSANÍ – opis slov, opis věty,
přepis
Souhlásky měkké, obojetné
7.
SLOH – ţádost o pomoc,
dramatizace
PSANÍ – opis, přepis
Slabiky dě,tě,ně, bě,pě,vě,mě
Slabiky a slova s ě
8.
SLOH – vyprávění podle
pohádkové osnovy
PSANÍ – opis, přepis
Párové souhlásky
9.
10.
SLOH – vyprávění,popis
pracovního dne s vyuţitím sloves
PSANÍ- opis, přepis
Slovní druhy – přehled
( 1,5,7)
Velká písmena
SLOH – adresa, dopis
PSANÍ- přepis, opis
vědomost
(co zná)
- tvrdé a měkké
souhlásky
- lidová přísloví
- hygienické a
pracovní návyky
- souhl. měkké,
obojetné
- slovní zásoba
k slušnému
chování
- technika psaní
- slova
s uvedenými
slabikami
- pohádková
osnova
- automatizace
psacího pohybu
- spodoba na
konci a uprostřed
slov
- reţim dne
- pod. jména
- slovesa
- předloţky
- pravopis velkých
písmen
- dopis z prázdnin
- psaní adres,
pohlednic
- celková úprava
písemného projevu
v sešitě
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
- rozliší měkké –
tvrdé souhlásky
-zná některá lid.
Přísloví
- správně spojuje
písmena,
slabiky,zachovává
rozestup písmen
- k řešení
problému
(kriticky
myslí, činí
uváţlivá
rozhodnutí ,
je schopen je
obhájit,
uvědomuje si
zodpovědnos
t za svá
rozhodnutí
- bezpečně
rozeznává druhy
souhlásek
- slušně poţádá o
pomoc
- opisuje a
přepisuje slova a
věty
- orientuje se ve
slovech a
slabikách s ě
- tvoří krátké
vypravování podle
osnovy
- zvládá
jednodušší případy
spodoby na konci
a uprostřed slov
- vypravuje a
popisuje svŧj
pracovní den
- rozpozná
uvedené slovní
druhy
-správně píše
velká písmena na
začátku věty a ve
vlastních jménech
- zvládne
jednoduchou
korespondenci
- dodrţuje sklon
písma
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory
v logickém
sledu,
vyjadřuje se
výstiţně,
souvisle a
kultivovaně)
- k učení
(vybírá a
vyuţívá pro
efektivní
učení vhodné
zpŧsoby)
- občanská
(rozhoduje
se
zodpovědně
podle dané
situace,
poskytne dle
svých
moţností
účinnou
pomoc)
- pracovní
(vyuţívá
znalosti a
zkušenosti
získané
v jednotl.
vzdělávacích
oblastech
v zájmu
vlastního
rozvoje i své
přípravy na
budoucnost)
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
mezipřed.
vztahy
- rozlišuje textech
měkké a tvrdé
souhlásky
-dokáţe vysvětlit
nejpouţívanější
lidová přísloví
- správně píše
velká písmena ve
slovech i větách a
uţívá diakritická
znaménka
- správně doplňuje
pravopis po
tvrdých a
měkkých souhl.
- v textu vyznačí
obojetné
souhlásky
- předvede
rozhovor
- správně opíše a
přepíše text,
dodrţuje sklon
písma
- správně čte a
píše slabiky
s písmenem ě
- podle osnovy
vypráví pohádku
- dodrţuje
jednotlivé tvary
písmen a psaní
diakritických
znamének
M, VV, PČ,
PRV, HV,
TV
-správně
odŧvodňuje
pravopis spodoby
na konci a
uprostřed slov
- sestaví reţim
svého dne
-uţije pravopis
velkých písmen pozná dané slovní
duhy ve větách
- sestaví a napíše
dopis, pohlednici
- píše písmena a
číslice v přirozené
velikosti a
liniatuře a
dodrţuje sklon
písma
30
3.ročník
III.
ČJ učivo-téma
Čtení
1.
Přísloví
Pranostiky
2.
3.
4.
5.
Pověsti - znaky
Poezie - znaky
vědomost
(co zná)
- přísloví
- pranostiky
- pověsti - znaky
dovednost
(co umí)
- dokončí známá
přísloví
-vysvětlí hovorová
slova
- orientuje se
v pranostikách
vztahujícím se
k rŧzným ročním
dobám
- reaguje na otázky
z textu
- vypráví podle
obrázkŧ
- jmenuje podobné
pověsti
- poezie - znaky
- přednese báseň
Pohádka
- pohádka
- pozná pohádku
- převypráví
pohádku
- určí hlavní
postavy
klíčové
komp.
hodnocení
mezipřed.
že umí)
- komunikat.
(rozumí
- vysvětlí přísloví
rŧzným typŧm
textŧ a
záznamŧ,
přemýšlí o
nich reaguje
na ně)
- pracuje
s pranostikami na
- k učení
(vyhledává a příslušný měsíc
- výtvarně je
třídí
zpracuje
informace)
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory
v logickém
sledu,
vyjadřuje se
výstiţně,
souvisle a
kultivovaně)
- k učení
(vyhledává a
třídí
informace a
na základě
jejich
pochopení,
propojení a
systematizace
je efektivně
vyuţívá
v procesu
učení )
- k řešení
problémŧ
(ověřuje
prakticky
správnost
řešení
problémŧ)
- zná znaky pověstí,
orientuje se
v místních
pověstech
- vyhledá v poezii
rýmy, tvoří
podobné,
- pracuje s pojmy
sloka, verš,
M, VV, PČ,
PRV, HV
- rozezná poezii od
souvislého textu
- určí znaky poezie
- čte
s porozuměním
pohádky
přiměřeného
rozsahu a
náročnosti
- čte po rolích
- určí hlavní
postavy
- vyhledá v textu
popis osoby
- vyhledá znaky
typické pro
pohádku – číslo 3,7,
kouzelné předměty
- zná autory
pohádek
31
III.
ČJ učivo-téma
Čtení
6.
7.
8.
9.
10.
Bajky - znaky
Povídka
Moderní pohádka
Encyklopedie
Doplňková četba
vědomost
(co zná)
- bajky - znaky
- povídka
- moderní pohádka
- encyklopedie
dovednost
(co umí)
- chápe co je
v bajce ponaučení
- převypráví
povídku
- odpovídá na
otázky k textu
- pozná pohádku
- zná její základní
znaky
- porovná pohádky
lidové a moderní
klíčové
komp.
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory
v logickém
sledu,
vyjadřuje se
výstiţně,
souvisle a
kultivovaně)
- k učení
(vyhledává a
třídí
informace –
najde klíčová
slova, hledá
informace
v textu )
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory
v logickém
sledu,
vyjadřuje se
výstiţně,
souvisle a
kultivovaně)
hodnocení
mezipřed.
že umí)
- přečte a vyhledá
znaky typické pro
bajku
- vysvětlí ponaučení
z bajky
- zná autory bajek
- přečte a
převypráví povídku,
- vytvoří osnovu
- vysvětlí klíčová
slova
- odpoví na otázky
k textu
- čte plynule a s
porozuměním
pohádku
- orientuje se v
textu
- účinně pracuje s
encyklopedií
- k učení
(operuje
s obecně
uţívanými
termíny, uvádí
věci do
souvislostí)
- souvisle a plynule
čte neznámý text
- přečte plynule a
s porozuměním
- komunikat.
texty přiměřeného
(rozumí
rozsahu a
rŧzným typŧm
náročnosti
textŧ)
- převypráví
přečtené
M, VV, PČ,
PRV, HV
- pracuje
s encyklopedií,
vyhledává a
vypisuje informace
32
III.
ČJ,
učivo-téma
Sloh,
Psaní
9.
- souhlásky měkké
a tvrdé
- hláska,slabika
slovo
- počet slov ve větě
- pravopis u,ŧ,ú
- párové souhlásky
uprostřed slov
SLOH - vypravování
- abeceda
PSANÍ - vlastní jména, přepis básně,
- členění textu,
Procvičování písmen
osnova
SLOH - popis předmětu
PSANÍ - procvičování písmen a
číslic, přepis básně
Vyjmenovaná slova po B
Vyjmenovaná slova po L
Slova souznačná
11.
vědomost
(co zná)
Opakování
- souhlásky
- psaní u,ŧ,ú
- abeceda
- párové souhlásky
Stavba slova
Obojetné souhlásky
Vyjmenovaná slova po B
10.
SLOH – vyprávění podle osnovy
- kořen, předpona,
příponová část
- řada vyjm. slov po
B
- dvojice slov stejně
znějících slov (být
–bít)
- vyuţití příd. jmen
v popisu
- řady vyjmen. slov
- pojem slova
souznačná
- body osnovy
PSANÍ - procvičování písmen
Podstatná jména
12.
SLOH - přání , dopis, adresa
PSANÍ - procvičování písmen,
přepis, přání
Vyjmenovaná slova po M
Vyjmenovaná slova po P
1.
SLOH - popis pracovního postupu
číslic, přepis básně
- rod, ţivotnostneţivotnost, číslo a
pád podst. jm.
- jména obecná a
vlastní (základní
pravopis)
- volba vhodných
jazyk.prostředkŧ
v písemném
projevu
- řady vyjmen. slov
- jednoduchý popis
předmětu
dovednost
(co umí)
- ovládá pravopis
měkkých a tvrdých
souhlásek
-pravopis psaní
u,ŧ,ú
- řadí slova dle
abecedy
- rozlišuje dvojice
stejně znějících slov
- odŧvodňuje a
rozpozná dvojice
- vyznačuje kořen
slova
- pozná slova
příbuzná
- aplikuje
vyjmenovaná slova
- pracuje
s kartičkami
vyjmenovaných
slov, přiřazuje slova
příbuzná
- aplikuje
vyjmenovaná slova
v pravopisných
cvičeních
-sestaví osnovu
vyprávění
- určí rod, číslo a
pád pod.jm.
- rozlišuje obecná a
vlastní pod.jm.
- napíše krátké
přání
- píše adresu, dopis
- pracuje s obrázky
- aplikuje vyjm. sl.
- popisuje
jednoduchý
pracovní postup
- správně píše velká
písmena ve slovech
i ve větě
klíčové
komp.
- k učení
(operuje
s obecně
uţívanými
termíny a
symboly,
uvádí věci do
souvislostí,
propojuje do
širších celkŧ
poznatky)
- sociální a
personální
(účinně
spolupracuje
ve skupině,
chápe potřebu
efektivně
spolupracovat
s ostatními)
- k řešení
problémŧ
(ověřuje
prakticky
správnost
řešení
problémŧ)
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory
v logickém
sledu)
- k řešení
problémŧ
(ověřuje
prakticky
správnost
řešení
problémŧ )
hodnocení
mezipřed.
že umí)
- doplní a odŧvodní
pravopis po
měkkých a tvrdých
souhláskách
-správně uţívá ve
slovech u,ŧ,ú
- doplní a odŧvodní
pravopis párových
souhlásek uprostřed
a na konci slov
- řadí slova podle
abecedy
- samostatně
vyhledává
informace
v rejstříku knih
- vyznačí stavbu
slova
- vyjmenuje vyjm.
slova po B
- vyznačí kořen,
předponu a část
příponovou
- výstiţně popíše
daný předmět
- vyjmenuje vyjm.
slova po B, L
- odŧvodňuje
jednoduché případy
VV, PČ, PRV,
-tvoří řady
HV
souznačných slov,
dovede je pouţít ve
větách
- sestaví osnovu
vyprávění podle
které vypráví
- určuje mluv. k
kategorie u pod. jm.
- správně uţívá
pravopis vlastních a
obecných jmen
- napíše krátké
blahopřání , dopis,
-zná zápis adresy
- vyjmenuje vyjm.
slova po M a P
- odŧvodňuje psaní
y/i
-tvoří řady
souznačných slov,
dovede je pouţít ve
větách
- popíše pracovní
postup
z vl.zkušenosti
- provádí kontrolu
vlastního
písemného projevu
33
III.
ČJ,
učivo-téma
Sloh,
Psaní
Vyjmenovaná slova po S
Vyjmenovaná slova po V
Slovesa
Mluvnické kategorie sloves
2.
SLOH – vyprávění podle obrázkové
osnovy
PSANÍ - procvičování číslic a
písmen
Vyjmenovaná slova po Z
Přídavná jména
Zájmena
3.
SLOH - rozhovor
PSANÍ - procvičování písmen,
přepis básně, opis textu
Číslovky
Příslovce
Předloţky
4.
5.
SLOH - přirovnání
číslic, velikonoční přání
Spojky
Částice
Citoslovce
SLOH – popis obrázku
číslic
Skladba
6.
SLOH – prŧzkum, dotazník
číslic
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
-zná řady vyjm.
slov po S a V
- slovesný čas
- časování sloves
- osoba, číslo, čas
(jednoduché
případy)
-vypravování podle
osnovy
-zná psaní i/y po S a
V
- pozná sloveso,
vyčasuje je
- rozeznává mluv.
kategorie u sloves
- vypravuje příběh
podle obrázkŧ
- zná řadu
vyjm.slov po Z
-přídavná jména
-druhy zájmen
- dvojice stejně
znějících slov (pyl
– pil atd)
- rozhovor ve
dvojicích
- slova
přejatá,nadřazená a
podřazená
- zná psaní i/y po z
- pozná zájmena
- pracuje s kartičkami
vyjmenovaných slov
- volí adekvátní slovní
zásobu
-základní druhy
číslovek
- příslovce – otázky
- předloţky
- řady vyjm. slov
- dvojice stejně
znějících slov
- pozná číslovky,
příslovce a předloţky
v textu
- tvoří vhodné otázky
k určení druhu
příslovce
- přirovnání
- doplňuje vhodná
přirovnání
klíčové
komp.
- k učení
(vyhledává a
třídí
informace)
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory
v logickém
sledu,
vyjadřuje se
výstiţně,
souvisle a
kultivovaně
v písemném i
ústním
projevu)
- sociální a
personální
(účinně
spolupracuje
ve skupině,
přispívá k
diskusi
v kolektivu)
- spojuje slova a věty
vhodnými spojkami
- ať, kéţ, nechť, prý - rozlišuje částice a
snad
citoslovce
- citoslovce
- ovládá termíny oheb.
- ohebné a
a neoheb. slovní druh
neohebné slovní
- přesně popisuje
druhy
dŧleţité znaky na
- popis obrázku
obrázku
- slova s citovým
- dodrţuje hygienické
zabarvením
návyky a techniku
psaní
- k učení
(vyhledává a
třídí
informace)
- rozezná větu J a S
- ovládá spojovací
výrazy
- pracuje se vzorci
souvětí, tvoří podle
nich věty
- vyplní dotazník
-povídá o bezpečnosti
o prázdninách
-komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory
v logickém
sledu)
- seznámení se
základními
skladebními
dvojicemi
- věta jednoduchá a
souvětí
- dotazník, prŧzkum
hodnocení
(jak
mezipřed.
poznám, že vztahy
umí)
- vyjmenuje
vyjm. slova po
SaV
- odŧvodňuje
psaní i/y ve
slovech
- určí mluv. kat.
sloves
-podle osnovy
vypráví příběh
- dbá na úhledný
písemný projev
- vyjmenuje
vyjm. slova po Z
-zná psaní i/y po
obojetných
souhl.
-k pod.jm. přidá
vhodná přídavná
jména
- vyhledá v textu
přídavná jména a
zájmena
- připraví si
rozhovor –
nákupy, omluva
- přidává
- vyhledá v textu
dané slovní
M, VV, PČ,
druhy
PRV, HV, TV
- pozná příslovce
místa, času a
zpŧsobu
-pozná číslovky
určité a neurčité
- umí uţít
přirovnání v
popisu
- spojuje slova i
věty do souvětí
vhodnými
spojkami
- pozná v textu
všechny slovní
druhy
- sestaví krátký a
výstiţný popis
daného
obrázku(např.ros
tliny )
- rozliší v textu
větu J a S
- rozvíjí holou
větu
- podle vzorcŧ
tvoří souvětí a
naopak
-vyplní dotazník
34
4. ročník
IV.
ČJ učivo-téma
Čtení
1.
2.
Poezie
- znaky poezie
- povídka
- nespisovná a spisovná slova
Z pohádky do pohádky
- znaky pohádky
- čísla v pohádkách
- pohádkové postavy
- moderní pohádka
- knihovna
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
- znaky poezie
- povídka
- nespisovná a
spisovná slova
- správně volí
spisovná slova
- zapíše o sobě
dŧleţité informace
- znaky pohádky
- čísla v pohádkách
- pohádkové
postavy
- moderní pohádky
- vysvětlí znaky
pohádky
- jmenuje a
charakterizuje poh.
postavy
- popíše
pohádkovou
postavu
- vymyslí konec
pohádky
klíčové
komp.
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory
v logickém
sledu, rozumí
rŧzným typŧm
textŧ a
záznamŧ)
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory
v logickém
sledu,
vyjadřuje se
výstiţně,
souvisle a
kultivovaně
v písemném i
ústním
projevu)
- občanské
(respektuje,
chrání a
oceňuje naše
tradice)
3.
Domov
- co je domov
- pověsti o Praze
- pověst - místní
- povídka
- co je domov
- pověsti o Praze
- pověst - místní
- povídka
4.
Vánoce
- znaky poezie
- vánoční zvyky
- povídka
- znaky poezie
- vánoční zvyky
- povídka
- zná vánoční
zvyky, dovede o
nich vyprávět
- převypráví příběh
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky)
- příběh
- dokončí příběh
- opíše osoby
- vyhledává cizí
slova ve slovníku
- plynule čte i
náročnější texty
- k učení
(yuţívá pro
efektivní
učení vhodné
zpŧsoby,
metody a
strategie
5.
Ilustrace v knize
- ilustrátor, malíř
- zná místní pověsti
a reprodukuje je
hodnocení
mezipřed.
že umí)
- přečte
s přednesem báseň ,
spočítá sloky, verše,
vyhledá rýmy
- čte plynule a
s porozuměním
povídku
přiměřeného
rozsahu a
náročnosti
- přečte a
převypráví pohádku
vlastními slovy
- pracuje s textem
(pohádkové postavy
- orientuje se v
knihovně
- přečte a pozná
M, VV, VL,
znaky typické pro
PŘ, HV
pověsti
- vyhledá
skutečnost v pověsti
- převypráví pověsti
o Praze
- zná některé místní
pověsti
- přečte
spočítá sloky, verše,
vyhledá rýmy
- vyhledá
v literatuře
(encyklopedie,
časopisy) vánoční
zvyky a obyčeje
- čte plynule a
s porozuměním
povídku
přiměřeného
rozsahu a
náročnosti
- sestaví osnovu a
převypráví ji
- obmění nadpis
35
IV.
ČJ učivo-téma
Čtení
6.
Člověk a čas
- kronika
- pověst
vědomost
(co zná)
- kronika
- pověst
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
- vypráví zkráceně
místní a národní
pověsti
- souvisle čte
neznámý text
- občanské
(respektuje,
chrání a
oceňuje naše
tradice a
kulturní i
historické
dědictví)
- rozliší poezii od
prózy
- najde a tvoří nové
rýmy
7.
Jaro
- poezie
- moderní pohádka
- poezie
- moderní pohádka
8.
Velikonoce
- moderní poezie
- pohádka
- pověst
- moderní poezie
- pohádka
- pověst
- popíše obrázek
s pohádkovou
postavou
- souvisle čte
neznámý text
- povídka
- rozhovor
- lidová rčení
- orientuje se
v textu
- sestaví otázky
k rozhovoru
- kultivovaně se
vyjadřuje, volí
vhodná slova
- vysvětlí slovní
spojení
- film
- hraný a
animovaný film
- orientuje se
v pojmech –
animace,reţie,
scénář,
- zná některé české
filmové festivaly
9.
10.
Výpravy za dobrodruţstvím
- povídka
- rozhovor –reportáţ
- lidová rčení
Hraný film
hodnocení
mezipřed.
že umí)
porozuměním
pověsti
přiměřeného
rozsahu a
náročnosti
- převypráví místní
pověsti, zná některé
národní pověsti
- komunikat.
- přečte
(rozumí
rŧzným typŧm spočítá sloky, verše,
textŧ a
vyhledá rýmy, tvoří
záznamŧ,
podobné
obrazových
- dokáţe odlišit
materiálŧ,
poezii od prózy
přemýšlí o
.
nich, reaguje
na ně a
tvořivě je
vyuţívá)
- sociální a
- odliší moderní
personální
poezii od klasické
(účinně
- pracuje s pojmy
M, VV, VL,
spolupracuje
sloka, verš, rým,
PŘ, HV
ve skupině,
básník, ilustrátor
chápe pravidla - přečte a
práce v týmu, převypráví pohádku
ocení kvalitu
vlastními slovy
společné
- pracuje s textem
práce)
- přečte a
převypráví povídku,
- komunikat.
vyhledá hlavní
(vyuţívá
postavy,
získané
dokáţe odpovědět
komunikativní
na otázky k textu
dovednosti
k vytváření
vztahŧ
- k učení
(vybírá a
vyuţívá pro
efektivní
učení vhodné
zpŧsoby,
metody a
strategie)
- vysvětlí pojmy
týkající se filmu
- uvede alespoň
jednoho reţiséra
- uvede alespoň
jeden filmový
festival
36
IV.
ČJ
učivo-téma
Sloh
Psaní
vědomost
(co zná)
1.
Opakování
- druhy vět
- věta – souvětí
- význam slov
- slovní druhy
- abeceda
SLOH – vyprávění podle osnovy
- členění textu
PSANÍ - opakování velkých, malých
písmen
Opakování
- druhy vět
- věta – souvětí
- význam slov
- slovní druhy
- abeceda
SLOH – vyprávění
podle osnovy
- členění textu
PSANÍ - opakování
velkých, malých
písmen
2.
Stavba slov
Předpony
Předloţky
Pravopisná cvičení
SLOH – dopis
- adresa
PSANÍ - ţánry písemného projevu
Stavba slov
Předpony
Předloţky
Pravopisná cvičení
SLOH – dopis
- adresa
PSANÍ - ţánry
písemného projevu
3.
4.
Vyjmenovaná slova po B,L,M,P,
SLOH - popis osoby
PSANÍ - popis
Vyjmenovaná slova
po B,L,M,P,
SLOH - popis
osoby
PSANÍ - popis
Vyjmenovaná slova po V
Vyjmenovaná slova po Z
Vyjmenovaná slova po S
Slovní druhy 1- 5
SLOH - popis věci a děje
PSANÍ - vánoční přání
- popis věci a děje
Vyjmenovaná slova
po V
Vyjmenovaná slova
po Z
Vyjmenovaná slova
po S
Slovní druhy 1- 5
SLOH - popis věci
a děje
PSANÍ - vánoční
přání
- popis věci a děje
Slovesa
Slovesa
5.
SLOH - telefonujeme
PSANÍ
- písemné formy úředního
styku
SLOH telefonujeme
PSANÍ
- písemné formy
úředního
styku
dovednost
(co umí)
- rozlišuje druhy vět
- rozlišuje slova
podle významu a
doplňuje je
- vypráví podle
osnovy
- člení text
vypravování na
odstavce
s grafickými a
psacími materiály ,
píše podle normy
psaní v přirozené
velikosti
- vyznačuje stavbu
slov
- odŧvodňuje
pravopis přepon a
stejně znějících
předloţek
- napíše správně
adresu a krátký
dopis
- pracuje
s kartičkami
vyjmenovaných
slov, přiřazuje slova
příbuzná
- popíše vhodnými
jazykovými prostř.
postavu
- píše se správným
sklonem písma a
rozestupem
- aplikuje
vyjmenovaná slova
v pravopisných
cvičeních
- určuje slovní
druhy
- popíše věc podle
obrázku
- pracuje se
slovníkem
- popíše jednoduchý
děj
- určuje u sloves
mluv.kateg (osobu,
číslo a čas )
- umí účelně
telefonovat (přivolá
pomoc, omluví se,
pozve na akci
školy)
klíčové
komp.
- k učení
(operuje
s obecně
uţívanými
termíny a
symboly,
uvádí věci do
souvislostí,
propojuje do
širších celkŧ
poznatky)
- k řešení
problémŧ
(ověřuje
prakticky
správnost
řešení
problémŧ)
- k řešení
problémŧ
(ověřuje
prakticky
správnost
řešení
problému
- k řešení
problémŧ
(kriticky
myslí, činí
uváţlivá
rozhodnutí, je
schopen je
obhájit)
komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory
v logickém
sledu,
vyjadřuje se
výstiţně
,souvisle a
kultivovaně
v písemném i
ústním
projevu)
hodnocení
mezipřed.
že umí)
- bezpečně určuje
druhy vět
- vyhledá v textu
větu J a S
- orientuje se ve
slovech
jednoznačných,
mnohoznačných
atd.
- rozlišuje slova
ohebná a neohebná
- řadí zadaná slova
podle abecedy
- samostatně
vyhledává
informace
v rejstříku knih
- podle osnovy
sestaví vyprávění
- vyznačí kořen,
předponu a
příponovou část
ve slovech
- odliší předloţku
od předpony
- rozezná části
dopisu
i/y po daných
obojetných
souhláskách
M, PŘ
M, VV, PČ
- sestaví a napíše
krátký popis osoby
i/y po obojetných
souhláskách
- určí slovní druhy
- podle osnovy
vytvoří krátký popis
- podle obrázku a
napíše popis děje
- napíše vánoční
přání
- vyčasuje slovesa
- vhodně volí
formulace pro
telefonní styk –
předvede tel.
rozhovor
37
IV.
ČJ
učivo-téma
Sloh
Psaní
Podstatná jména (rod střední)
6.
SLOH - dotazník
- oznámení
Podstatná jména (rod ţenský)
7.
SLOH - blahopřání
PSANÍ - blahopřání
- zápisy do sešitŧ
Podstatná jména (rod muţský)
8.
SLOH – práce s textem z denního
tisku
PSANÍ – výpisky z denního tisku
Věta jednoduchá a souvětí
Stavba věty jednoduché
9.
SLOH – stručnost ve vyjadřování
PSANÍ - reklama
Shoda přísudku s podmětem
Souvětí
10.
SLOH – přihláška a objednávka
PSANÍ - letopočty, přihláška na
tábor, objednávka
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
- opakování pod.
jm. (rod,číslo,pád)
- vzory rodu
středního
- aplikuje vzory
pod.jm..rodu stř.
- osobní údaje
- pozvánka
- dotazník
- pod. jm. rodu
ţenského – vzory
ţena,rŧţe,píseň kost
- oslovení v přání
Vy,Váš,Ty
- velká písmena
- vzory rodu
muţského
- ţivotnost a
neţivotnost
- základní
skladebné dvojice
- SMS zpráva,
telegram ,E-mail,
reklama
- shoda přísudku
s podmětem – rod
střední, ţenský a
muţský
- vzorce souvětí
- spojovací výrazy
v souvětí
- letopočty – uţití
v praxi,přihláška,
objednávka
- sestaví pozvánku
- upevňuje si
kulturu písemného
vyjadřování
- aplikuje vzory
pod.jm.. rodu stř. a
ţenského
- určuje vzory pod.
jmen
- napíše přání
- aplikuje vzory
pod.jm. na
koncovky jmen
rodu stř. a ţen. a
muţ.
- určuje vzory u
pod. jmen
- doplňuje
koncovky podst.
jm. v pravopis.cv.
- vyhledá dŧleţité
údaje v článku
- vyhledává a
určuje podmět a
přísudek ve větě
-vyjadřuje se
stručně
v jednoduchých
formách společ. a
úředního styku
- sestaví SMS
- vyhledává
podměty ve větách,
- odŧvodňuje
pravopis shody
- napíše objednávku
na vybrané zboţí
-vyplní přihlášku na
tábor
klíčové
komp.
Komunikativní
(vyjadřuje svoje
myšlenky ústně i
písemně)
- k učení
(vyhledává a
třídí informace)
- k řešení
problémŧ
(vyhledává
informace
vhodné k řešení
problém)
- k učení
(vyhledává a
třídí informace a
na základě jejich
pochopení,
propojení a
systematizace je
efektivně
vyuţívá
v procesu učení,
tvŧrčích
činnostech a
praktickém
ţivotě)
- komunikat.
(vyuţívá
informační a
komunikační
prostředky a
technologie pro
kvalitní a
účinnou
komunikaci
s okolním
světem)
hodnocení
(jak
mezipřed.
poznám, že vztahy
umí)
- aplikuje
koncovky pod.
jm. rodu
středního na
daná slova
- napíše krátké
oznámení ,
pozvánku ,
doplní dotazník
- aplikuje
koncovky pod.
jm. rodu střed.,
ţen.
- vytvoří krátké
blahopřání
s vyuţitím
osobních zájmen
- aplikuje
koncovky pod.
jm. rodu stř. ţen.
a muţského na
daná slova
- v článku
vyhledá stěţejní
údaje
M, VV, PČ, PŘ,
VL
- aplikuje
koncovky pod.
jm. všech rodŧ
- vyznačí podmět
a přísudek
- vytvoří osnovu
ke krátkému
vypravování
- vytvoří a napíše
blahopřání
- pracuje se
slovníkem
- sestaví
oznámení
- pozná ve
větách podměty,
doplní a
odŧvodní
koncovku
příčestí minulého
- zapisuje
letopočty
římskými
číslicemi
vyplní přihlášku,
napíše
objednávku
38
5.ročník
V.
ČJ učivo-téma
Čtení
vědomost
(co zná)
1.
Naše vlast
- národní pohádka
- pověst
- národní pohádka
- pověst
2.
Výlet na Moravu
České země v 16. a 17. století
Svět dívek a slečen
- pověsti
- povídky
- pověsti
- povídky
Svět klukŧ
Svět fantazie
- příběh
- přísloví
- deník
- příběh
- přísloví
- deník
Svět fantazie
Kouzlo Vánoc
- báseň – lyrická
-epická
- přísloví
- rčení
- báseň – lyrická
-epická
- přísloví
- rčení
Nový rok
Vesmír
Vývoj ţivota na zemi
- poezie
- sloka,verš, rýmy
- Bible
- poezie
- sloka,verš, rýmy
- Bible
3.
4.
5.
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
hodnocení
mezipřed.
že umí)
- přečte
s porozuměním
pohádku a pověst
- vyhledá
- jmenuje nejzn.
skutečnost v pověsti
národní pohádky a
- určí znaky
pověsti
pohádky
- pracuje s verši a
- orientuje se
rýmy
v nejznámějších
- vyhledává v textu
národních
pohádkách a
pověstech
- pracuje s pojmy
verš,rým
porozuměním
pověsti
- občanské
- převypráví místní
- zná památná místa (respektuje,
a národní pověsti
naší vlasti
chrání a
- vyhledá
zná místo,ve kterém oceňuje naše
skutečnost
ţije
tradice a
v pověstech
- poznává souvislé
kulturní i
- sestaví osnovu
útvary
historické
k povídce a
dědictví)
převypráví ji
- tvoří otázky k
textu
- čte plynule a
- pracuje účinně
- k učení
porozuměním
s textem (vypravěč, (vyhledává
M, VL, PŘ,
- sestaví osnovu a
postavy)
v textu, hledá
HV, PČ
převypráví příběh
- pojmenovává,
klíčová slova,
- obmění nadpis a
převypráví
sestaví
dokončí příběh
- sestaví osnovu
osnovu,
- přečte, svými
- plynule čte
vypisuje
slovy vysvětlí a
obtíţnější texty
výpisky)
ilustruje přísloví
- přečte
- k učení
(vyhledává
- odliší báseň
- pracuje s textemv textu, hledá
lyrickou od epické
vypisuje
klíčová slova,
- recituje
- kultivovaně
sestaví
- vysvětlí přísloví a
přednáší báseň
osnovu,
rčení
vypisuje
- uţívá lidová rčení
výpisky)
ve větách
-komunikat.
- přečte
(rozumí
rŧzným typŧm - odliší báseň
textŧ a
lyrickou od epické
záznamŧ,
- tvoří vhodné rýmy
- vyhledává a tvoří
přemýšlí o
- čte plynule
rýmy
nich, reaguje
náročnější texty a
- popíše obrázek
na ně a
pracuje s nimi
- čte po rolích
tvořivě je
- čte po rolích
- orientuje se v
vyuţívá ke
- sestaví popis
Bibli
svému rozvoji obrázku
a k aktivnímu - ví co je Biblezapojení se do biblické postavy
společenského
dění)
- občanské
(respektuje,
chrání a
oceňuje naše
tradice a
kulturní i
historické
dědictví,
projevuje
pozitivní
postoj
k uměleckým
dílŧm)
39
V.
ČJ učivo-téma
Čtení
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
6.
Vývoj ţivota na zemi
Lidé – vesmír
- znaky pohádky
- pohádka moderní
- fantastická literatura
- znaky pohádky
- pohádka moderní
- fantastická
literatura
- rozdíly pŧvodních
a moderních
pohádek
- rysy fantastické
literatury
7.
Svět čar a kouzel
- básně
- rŧzné významy slov
- básně
- rŧzné významy
slov
- rozpozná kouzla a
kouzelné věci v
textu
8.
Svět záhad a detektivních příběhŧ
Svět ţertŧ a šprýmŧ
- detektivní příběh
- báseň
- přísloví
- detektivní příběh
- báseň
- přísloví
9.
Svět zahradníkŧ a zahrad
Podmínky ţivota na Zemi
- povídka
- bajka
- román
- povídka
- bajka
- román
10.
Doba národního obrození
obrozenci
- balada
- K.J.Erben
- epigram
- K.H.Borovský
- obrozenci
- balada
- K.J.Erben
- epigram
- K.H.Borovský
- pracuje s textemvyhledává, třídí
doplňuje podle
vlastní četby
- pracuje s básní
- plynule čte i
obtíţnější texty
-spojuje – název –
obrázek
- řadí a vyhledává
v textu
- pracuje
s encyklopedií
- chápe pojem
balady
- převypráví text
- pozná epigram
klíčové
komp.
hodnocení
mezipřed.
že umí)
- přečte
s porozuměním
náročnější text
moderních pohádek
- vyhledá
-komunikat.
skutečnost
(rozumí
- určí znaky typické
rŧzným typŧm pro pohádky
textŧ a
- orientuje se
záznamŧ,
v nejznámějších
přemýšlí o
moderních
nich, reaguje) pohádkách a jejich
autorech
- výtvarně je
zpracuje
- čte fantastickou
literaturu
-č te a pracuje
s danými texty
- sociální a
- recituje básně
personální
- určí kouzla a
(účinně
kouzelné věci
spolupracuje
v textech
ve skupině,
- vysvětlí rŧzné
chápe potřebu
významy slov,
spolupracova)
pracuje se
slovníkem
- čte a pracuje
s danými texty
- vyhledává a třídí
- k učení
informace, doplňuje
(vyhledává
podle vlastní četby M, VL, PŘ,
v textu, hledá - rozlišuje podstatné HV, PČ
klíčová slova, a okrajové
sestaví
informace v textu
osnovu,
a reprodukuje obsah
vypisuje
přiměřeně sloţitého
výpisky)
sdělení, volí
náleţitou intonaci,
přízvuk, pauzy a
tempo
- sestaví osnovu
k povídce a
převypráví ji
- k učení
- pracuje
(vyhledává a
s encyklopedií,
třídí
hledá obtíţná a
informace,
neznámá slova,
efektivně je
vysvětlí jejich
vyuţívá
význam
v procesu
- reprodukuje
učení)
ponaučení z bajek
- zná nejznámější
autory bajek
- vysvětlí znaky
balady
- pozná epigram
- sociální a
- čte
personální
s porozuměním
(účinně
přiměřeně náročné
spolupracuje
texty potichu i
ve skupině)
nahlas, rozlišuje
podstatné a
okrajové informace
v textu
40
V.
ČJ,
učivo-téma
Sloh,
Psaní
1.
Opakování učiva
- stavba slova
- slova příbuzná
- předpony
Předpony
SLOH - Vypravování
PSAN Í- opakování velkých a
malých písmen
2.
Význam slov
Slovní druhy
Slovesa
SLOH - popis předmětu
- popis pracovního postupu
PSANÍ-ţánry písemného projevu
3.
Slovesa
Vyjmenovaná slova
Skladba
SLOH - líčení záţitkŧ
4.
Shoda přísudku s několikanásobným
podmětem
Procvičování probíraného učiva
SLOH - dopis
- krátká zpráva
PSANÍ - vánoční přání
- dopis
5.
Stavba slova
Podstatná jména
SLOH - vypravování
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
- rozeznává stavbu
slov
- odlišuje předponu
od stejně znějící
příp.část
předloţky
- předpony
- převypráví text
- pozorování
přírody
s grafickými a
- abeceda
psacími materiály,
píše podle normy
psaní v přirozené
velikosti
- rozeznává jednotl.
druhy slov
- slova jednoznač.,
- doplní řady slov
mnohozn, …
- určuje mluv. kat.
- ohebné a
sloves
neohebné sl. druhy
- sestaví popis
- osoba, číslo a čas
předmětu a děje
u sloves
- zdokonaluje
- slovesný zpŧsob
úhledný a plynulý
- slovní zásoba
písemný projev
- pohlednice, adresa
- napíše adresu a
pohlednici
klíčové
komp.
- k učení
(operuje
s obecně
uţívanými
termíny,
znaky a
symboly,
uvádí věci do
souvislostí)
hodnocení
mezipřed.
že umí)
- vyznačí stavbu
slova
- odliší předpony od
stejně znějících
předloţek
- napíše slova
příbuzná
- sestaví krátké
vypravování
s pouţitím vlastních
jmen
- porovná významy
slov
- sociální a
personální
- vysvětlí slova
(účinně
jednoznačná a
spolupracuje
mnohoznačná
ve skupině,
- určí mluvnické
podílí se na
kategorie sloves
vytváření
- sestaví popis
pravidel práce
předmětu a prac.
v týmu )
postupu
-napíše pohlednici
- určí slovesný
- časuje slovesa
- slovesný zpŧsob
- k řešení
zpŧsob
- aktivně procvičuje
- řady vyjm.slov
problémŧ
- napíše správně i/y
vyjm. slov
- základní větné
(vyhledává
ve slovech po
- vyhledává,
členy – podmět a
informace
obojetných
podtrhává, rozvíjí
přísudek
vhodné
souhláskách
zákl. větné členy
- podmět – (holý ,
k řešení
- vyznačí zákl. VČ
- určí druh podmětu
rozvitý,
problému,
- pozná druh
i přísudku
VL, PŘ, VV,
několikanásobný
nachází jejich podmětu a přísudku
- pracuje podle
VL
- vyjádření pocitŧ
shodné,
- vyjádří své pocity
obrázku
- oznámení, vzkaz,
podobné a
ve vypravování
- stručně se
inzerát
odlišné znaky) - napíše oznámení,
vyjadřuje
vzkaz, inzerát
- k řešení
- zvládne základní
problémŧ
příklady
- podmět rodu
- ovládá pravopis
(ověřuje
syntaktického
muţského,
shody přísudku s
prakticky
pravopisu
ţenského, středního podmětem
správnost
- rozlišuje části
- několikanásobný
- sestaví krátký
řešení
dopisu, napíše
podmět
dopis
problémŧ a
krátký dopis,
- části dopisu
- výstiţně sdělí
osvědčené
správně napíše
- telegram, SMS, E- dŧleţitou zprávu,
postupy
adresu
mail
správně volí slovní aplikuje při
- účinně pracuje
- adresa
zásobu
řešení
s termíny telegram,
obdobných
SMS, E-mail
prob. situací)
- procvičuje učivo
- k učení
- zvládne základní
- podmět rodu
shody
(vyhledává a
příklady
muţ., ţen., stř.,
- ovládá rozbor
třídí
syntaktického
několikanásobný
stavby slova
informace a
pravopisu
podmět
- skloňuje pod. jm., na základě
- rozliší stavbu
- doplňuje
jejich
slova
příponová část
koncovky pod. jm. pochopení,
- určí mluv. kat.
- rod, číslo,pád pod.
- sestaví podle
propojení a
pod. jmen
jm.
osnovy krátkou
systematizace - podle osnovy
- vzory pán, hrad,
povídku, volí
je efektivně
napíše krátkou
muţ, stroj
vhodné jaz.
vyuţívá
povídku
- povídka , slovní
prostředky
v procesu
- napíše pozvánku,
zásoba
- upevňuje si
učení i
oznámení
- pozvánka,
kulturu pís.
praktickém
- vyplní jednoduchý
oznámení, dotazník
vyjadřování
ţivotě)
dotazník
41
V.
ČJ,
učivo-téma
Sloh,
Psaní
6.
7.
8.
9.
10.
Podstatná jména
- osnova vypravování
PSANÍ - písemné formy úředního
styku
Přídavná jména
Zdvojené souhlásky
PSANÍ - zápisy do sešitŧ, pracovní
poznámky
Zájmena
Číslovky
Sloh - vypravování
- dopis
PSANÍ - poštovní formuláře
Skladba
SLOH – dopis - oznámení a zpráva
PSANÍ - blahopřání
Neohebné slovní druhy 6.-10.
Přímá řeč
Opakování
SLOH - báseň
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
- skloňuje pod.jm.
všech rodŧ
- vypravuje záţitky
z vycházky
- sestaví osnovu
- vyjadřuje se
v jednoduchých
formách
společenského a
úředního styku
- určí mluv. kat.
příd. jmen
- určuje druhy příd.
- rod, číslo , pád
jm.
příd. jm.
- ovládá vzory příd.
- druhy příd. jm.
- stupňuje příd. jm.
- skloňování příd.
- pozoruje jarní
jm.
přírodu, dovede o ní
- zdvojené souhl.
vyprávět, volí
stupňování příd.
vhodnou a
jmen
přiměřenou slovní
- jaro – líčení pocitŧ
zásobu
- zápisy - stručně vypisuje
poznámky
z textu
- dodrţuje základní
hygienické návyky
- druhy zájmen
- skloňování
- rozlišuje druhy
osobních zájmen
zájmen
- uţívání zájmen
- ovládá pravopis a
Ty, Vy, Tvŧj, Váš
skloňování
v dopisech
osobních zájmen
- číslovky – druhy
- vypravuje o knize,
- slovní zásoba
filmu, divad.
vypravování,
představení
osnova
- korespondence
- rozliší bezpečně
- věta J - S
větu J – S
- stavba věty
- určuje zákl.
- přívlastek
skladebné dvojice
- souvětí
- najde v textu
- spojovací výrazy
přívlastky
- věta hlavní a
- označuje v textu
vedlejší
věty hlavní a
- uţití zájmen
vedlejší
v dopisech
- napíše dopis
- údaje zprávy a
- sestaví zprávu a
oznámení
oznámení
- blahopřání
- dodrţuje úpravu
pís. projevu
- příslovce
- určuje slovní
- předloţky
druhy
- spojky
(uţívá pomocné
- částice
otázky k rozlišení
- itoslovce
slovních druhŧ)
- uvozovací věta –
- rozlišuje řeč
přímá řeč
přímou a nepřímou,
- mumělecký styl
dokáţe číst text po
- jazyk uměleckého rolích
stylu
- pozná znaky um.
- přihláška na tábor, stylu
objednávka,
- recituje text
pozdrav z prázdnin - píše podle normy
- vzory rodu muţ.
předseda, soudce
- vzory rodu ţens.
Ţena, rŧţe, píseň,
kost
- vzory rodu stř.
- přirovnání
- body osnovy
- tiskopisy
klíčové
komp.
- k řešení
problémŧ
(ověřuje
prakticky
správnost
řešení
problémŧ)
- k řešení
problémŧ
( kriticky
myslí, činí
uváţlivá
rozhodnutí, je
schopen je
obhájit)
- k učení
(vyhledává a
třídí
informace)
- komunikat.
(vyuţívá
informační a
komunikační
prostředky a
technologie
pro kvalitní a
účinnou
komunikaci
s okolním
světem)
- občanské
(rozhoduje se
zodpovědně
podle dané
situace,
poskytne dle
svých
moţností
účinnou
pomoc)
hodnocení
mezipřed.
že umí)
- vybere a určí
mluv. kat. pod.
jmen
- podle osnovy
výstiţně vyjadřuje
své dojmy
z vycházky, vhodně
uţívá a dotváří
přirovnání
- vyplňuje tiskopisy
- vyhledá , vypíše
přídavná jmén
- správně napíše
slova se
zdvojenými
souhláskami
- vyjádří ústně své
pocity
- dbá na kulturu
písemného
vyjadřování –
stručné zápisy do
sešitŧ, vede si
pracovní poznámky
- vyhledá zájmena a
číslovky v textu,
rozlišuje druhy
zájmen, skloňuje
vybraná zájmena
- vyuţije vhodně
VL, M, PŘ
zájmena v dopisech
- povypráví o
přečtené knize
- napíše dopis
- vyplní formuláře
- v textu odlišuje
větu J od S
- volí správné
spojovací výrazy
- yznačí ve větě
přívlaste
- napíše dopis,
blahopřání
- napíše zprávu a
oznámení
- vyhledá a určí
dané slovní druhy
- vyznačí v textu
řeč přímou a větu
uvozovací
- doplňuje do textu
uvozovky
- pozná um. styl
- vyplní přihlášku,
napíše objednávku
a pozdrav
42
5.2 Anglický jazyk I
5.2.1. Obsahové vymezení
Anglický jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností
zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují ţivý jazykový základ a předpoklady pro
komunikaci ţákŧ v rámci integrované Evropy a světa.
Osvojování cizích jazykŧ pomáhá sniţovat jazykové bariéry a přispívá ke zvýšení mobility
jednotlivcŧ v osobním ţivotě, studiu a budoucím pracovním uplatněním. Umoţňuje
poznávat odlišnosti ve zpŧsobu ţivota lidí jiných zemí a jejich odlišné kulturní tradice.
Prohlubuje vědomí závaţnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří
podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech.
Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání
v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura
ţákŧ stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání.
I.
II.
III.
IV.
V.
součet
hodinová dotace
-
1
3
3
3
9
-
1
-
-
-
1
celkem
-
1
3
3
3
10
5.2.3 Formy výuky
Výuka předmětu Anglický jazyk probíhá ve třídách nebo v lavicích na školní zahradě.
Vyuţíváme i výukové programy a práci s Internetem.
5.2.4 Klíčové kompetence
celoţivotnímu učení (uţívá učebnice, časopisy, slovníky, pracuje s internetem,
samostatně získává informace z rŧzných zdrojŧ a zvládá práce s jazykovými a
literárními prameny i s texty rŧzného zaměření)
efektivně vyuţívá v procesu učení, tvŧrčích činnostech a praktickém ţivotě (vyhledává
informace v textu, porovnává je a přiřazuje, obměňuje a doplňuje text, popíše obsah
nahrávky, hraje hru, předvede, vymyslí vlastní návrh oděvu a pojmenuje ho, na základě
rozhovoru sestaví tabulku a napíše shrnutí)
43

operuje s obecně uţívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí,
vytváří komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy (popisuje obrázek, vysvětlí
vlastními slovy, definuje slovo, dramatizuje, napíše dopis, vyplní formulář)
a vyvozuje z nich závěry pro vyuţití v budoucnosti (zpracovává projekty, vyhledává
osoby podle popisu)
zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich (rozhovor,
diskuse, vnímá a postupně si osvojuje jazyk jako bohatý mnohotvárný prostředek
k získávání a předávání informací, vyjadřuje potřeby a proţitky, sděluje názory)
 vnímá nejrŧznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém,
přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje zpŧsob řešení
problémŧ a vyuţívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností (podle pokynu označuje
budovy v plánku města, podle plánku města poskytuje informace)
problémŧ (pracuje se slovníky a jaz. příručkami)
zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činŧ zhodnotí (na základě rozhovoru
vyplní tabulku o tom, co jeho spoluţáci umí/neumí)
 formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstiţně,
souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu (napíše pohlednici z prázdnin,
dopis kamarádovi)
 naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se
zapojuje do diskuse, obhajuje svŧj názor a vhodně argumentuje (zapojuje se do aktivit
v hodině, ukazuje podle instrukcí učitele nebo spoluţáka, zvládá běţná pravidla
mezilidské komunikace daného kulturního prostředí, rozvíjí pozitivní vztah k jazyku
v rámci interkulturní komunikace)
 rozumí rŧzným typŧm textŧ a záznamŧ, obrazových materiálŧ, běţně uţívaných gest,
zvukŧ a jiných informačních a komunikačních prostředkŧ, přemýšlí o nich, reaguje na
ně a tvořivě je vyuţívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského
dění (pozdraví učitele, kamaráda, představí sebe a druhé, pojmenuje rozdíly na
obrázku, podle pokynŧ vybarví obrázek, rozvíjí pozitivní vztah k jazyku, chápe ho jako
potencionální zdroj pro rozvoj osobního i kulturního bohatství)
44

komunikaci s okolním světem (samostatně vyhledává informace v časopisech)

vyuţívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahŧ potřebných k plnohodnotnému
souţití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi (pojmenuje vánoční dárky, podle pokynŧ maluje
dárky pro své kamarády a rodinu, zapojuje se do aktivit v hodině – hraje na barvy, předměty,
převede scénky)
ovlivňuje kvalitu společné práce (sehraje scénku – setkání s maminkou, učitelem,
kamarádem, robot, který plní příkazy, telefonování, ve skupině vytvoří plánek obce,
získává sebedŧvěru při vystupování na veřejnosti a kultivovaně se projevuje)
podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při
jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahŧ, v
případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni poţádá (vytváří farmu zvířat, hrají pexeso,
převádí scénky)
(vytváří projekt Volný čas – v rozhovorech se spoluţáky získává potřebné informace)
vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedŧvěru a
samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu
sebeuspokojení a sebeúcty (podle obrázku i na sobě pojmenuje části hlavy, těla)
 respektuje přesvědčení druhých lidí, váţí si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit
se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost
postavit se proti fyzickému i psychickému násilí (vede rozhovor – Jak se máš,
odpovídá podle mimiky obličeje, přiřazuje věty k emocionálním obrázkŧm, předvede
scénku – setkání lidí, zvířat, představí se jako pohádková bytost)
 chápe základní principy, na nichţ spočívají zákony a společenské normy, je si vědom
svých práv a povinností ve škole i mimo školu (sestaví krátký text o svém reţimu dne)
do kulturního dění a sportovních aktivit (podle obrázku popisuje Vánoce v ČR, VB,
chápe jazyk jako svébytný historický jev, v němţ se odráţí historický a kulturní vývoj
národa, individuálně proţívá slovesné umělecké dílo, rozvíjí pozitivní vztah k literatuře
i k dalším druhŧm umění, zaloţených na uměleckém textu a rozvíjí emocionální
estetické vnímání)
 chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje
poţadavky na kvalitní ţivotní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany
zdraví a trvale udrţitelného rozvoje společnosti (seřadí zvířata na obrázku, vybarví,
45
najde rozdíly, přiřadí jména zvířat k obrázkŧm, roztřídí slova podle významu, předvádí
rozhovor zvířat, popisuje postavy z dětských knih a časopisŧ, vytváří projekt Záchrana
přírody)
vzdělávání a profesním zaměření (poslouchá dialog a pouţívá získané informace)
Do vyučovacího předmětu Anglický jazyk jsou zařazena tato prŧřezová témata:
Klíčové
kompetence
- k učení
- k řešení
problému
- komunikativní
problémŧ
nových postupŧ
(sebehodnocení)
46
- sociální a
personální
- občanské
- pracovní
47
5.2.7 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
2. ročník
II.
AJ
1.
2.
3.
4.
5.
6.
učivo-téma
Základní fráze a pokyny
Sloveso být
Pozdravy
Školní potřeby
Barvy
Moje třída
Čísla
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
mezipřed.
vztahy
- sociální a
personální
(spolupr. ve
skupině)
- komunikat.
(aktivně se
zapojuje do
činnosti ve
třídě, reaguje
na dané
pokyny)
-občanské
(respektuje
přesvědčení
druhých)
- pozdraví,
představí se a
rozloučí
- vyjádří svoji
národnost
- reaguje na
základní pokyny
učitele
ČJ
VV
HV
- vybere vhodný
pozdrav
- pouţívá
poděkování,
prosbu
- komunikat.
(účinně se
zapojuje do
diskuze)
- sociální a
personální
(spolupr. ve
skupině)
-pozdraví
kamaráda, učitele
- rozliší pozdrav
dle denní doby
- sehraje scénku
(setká se ráno s
maminkou, ve
škole s učitelem,
odpoledne s
kamarádem,...)
ČJ
VV
HV
slovní zásoba:
školní potřeby
- pojmenuje školní
potřeby
- komunikat
(naslouchá
promluvám
druhých a
vhodně na ně
reaguje)
slovní zásoba:
barvy
- vybarví obrázek
- pojmenuje barvy
vědomost
(co zná)
- základní
pozdravy
- představení a
rozloučení se
- sloveso být
v 1.os.č.j.
- pozdravy při
setkání
- pozdravy při
loučení
- souhlas,
nesouhlas
- prosba,
poděkování
- předměty ve třídě
- čísla 1 - 12
- slovosled
(číslovka, barva,
věc)
dovednost
(co umí)
- hraje scénky:
setkání dětí
rŧzných
národností
- vyjádří souhlas,
nesouhlas
- nakreslí
předměty ve třídě
a obrázky popíše
- počítá do
dvanácti
- vytváří soubory o
daném počtu
prvkŧ
- seřadí slova
klíčové
komp.
- k učení
(vybrané
informace
pouţívá
v tvŧrčích
činnostech)
- k učení
(vyhledává a
třídí
informace a
vyuţívá je
v procesu
učení)
- k učení
(samostatně
pozoruje a
získané
výsledky
porovnává,
má pozitivní
vztah
k učení)
- poţádá
spoluţáka o
předmět a
poděkuje mu
- určí školní
potřeby
- vybarví obrázek
dle pokynŧ
(barevné zvíře)
- zapojuje se do
aktivit v hodině –
hraje „na barvy“
- pojmenuje barvy
kolem sebe
- zpívá anglickou
píseň (na barvy)
ČJ
VV
VV
HV
- pojmenuje
předměty ve třídě
a určí jejich barvu
ČJ
VV
- počítá v
angličtině
- vybarvuje číslice
dle pokynŧ
- ptá se na
mnoţství
- kreslí dle pokynŧ
(př. one red box,
two green dolls)
M
VV
48
7.
Kolik je ti let?
- otázky: What´s
your name? How
old are you?
8.
Halloween
slovní zásoba:
Halloween
9.
10.
Neurčitý člen
Hodiny
-rozezná neurčitý
člen a/an
- určování celých
hodin
- sehraje rozhovor
se spoluţákem
(pozdrav, jak se
jmenuješ, jak jsi
starý, rozloučení)
-umí si ověřit
jméno
- dokáţe vyjádřit
souhlas a
nesouhlas při
rozhovoru
-umí uţít neurčitý
člen a/an
-umí se zeptat na
čas
- komunikat.
(účinně se
zapojuje do
diskuze,
vhodně
reaguje na
otázky)
- sociální a
personální
(sehraje
scénku
s kamarádem
na halloween
party)
- k učení
(vyhledává a
třídí
informace a
na základě
jejich
pochopení je
vyuţívá
k procesu
učení)
- k učení
(vybrané
informace
pouţívá
v tvŧrčích
činnostech)
- dokáţe se zeptat
na věk
- předvede
rozhovor se
spoluţákem
ČJ
VV
- ověří si jméno
- vyjádří souhlas a
nesouhlas
- vyrobí pozvánku
na párty
VV
HV
- zeptá se na
neznámou věc
- poţádá o
provedení určité
věci
- popisuje obrázky
s uţitím
neurčitých členŧ
ČJ
VV
-dokresluje
hodinové ručičky
- dokáţe se zeptat
na čas
- určí celé hodiny
ve dvanáctihodinovém reţimu
M
VV
49
3. ročník
III.
AJ
1.
2.
3.
4.
5.
učivo-téma
Představování
Moje rodina
Hračky
Mnoţné číslo podstatných jmen
Předloţky
Oblečení
Vánoce
Moje hlava
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
- slovní zásobamoje rodina
-umí představit
sebe, svoji rodinu
a kamarády
- komunikat.
(vyuţívá
získané
komunikat.
dovednosti
k vytváření
vztahŧ
potřebných
k plnohodn.
souţití a
kvalitní
spolupráci
s ostatními
lidmi
- slovní zásoba:
hračky
- pravidelné a
nepr.av. mn. č. u
frekventovaných
podstatných jmen
- vyjádří barvu
hraček
- nakreslí obrázek
podle diktátu
- nalezne, vybere a
uspořádá hračky
podle jejich barev
- uvede mnoţné
číslo podstatných
jmen v mluvené i
grafické podobě
- předloţky on, in,
slovní zásoba:
Clothes – My
t-shirt and my
jeans
- vánoční koleda
- slovní zásoba:
části hlavy
- umisťuje
předměty
- popisuje jejich
polohu
-umí popsat
oblečení svoje i
jiných osob
- pozná anglickou
vánoční koledu
- pojmenuje části
hlavy
- k učení
(pracuje
s obecně
uţívanými
termíny a
symboly a
vytváří si
komplexnější
pohled na
společenské
jevy)
- k řešení
problemŧ
(vyuţívá
získané
vědomosti a
dovednosti
k objevování
rŧzných
variant
řešení
problémŧ a
situací)
- občanské
(respektuje a
chrání naše
tradice,
aktivně se
zapojuje do
kulturního
dění)
- sociální a
personální
(vytváří si
pozitivní
představu o
sobě samém,
která
podporuje
jeho
sebedŧvěru)
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
mezipřed.
vztahy
- popíše obrázek
-povídá o své
rodině s vyuţitím
rodinných
fotografií
VV, HV
- dle pokynŧ
vybarvuje hračky
- pojmenuje
základní hračky
- maluje obrázek
podle diktátu
VV
HV
- sehraje rozhovor
- hraje pexeso
-vybarví oblečení
ČJ
VV
- zpívá vánoční
koledu
- nakreslí své
vánoční přání
VV
HV
- podle obrázku i
na sobě pojmenuje
části hlavy
- ukazuje části dle
pokynŧ
(vyučujícího,
spoluţáka)
PRV
50
6.
7.
8.
9.
10.
- sociální a
personální
(účinně
spolupracuje
ve skupině,
pozitivně
ovlivňuje
kvalitu
společné
práce)
- občanské
(odmítá útlak
a hrubé
zacházení,
uvědomuje si
povinnost
postavit se
proti
fyzickému i
psychickému
násilí)
- k učení
(vyhledává a
třídí
informace a
vyuţívá jich
k procesu
učení)
- zapojuje se do
aktivit v hodině –
popíše své tělo
- pojmenuje části
na obrázku
(„monster“)
PRV
- vyjmenuje dny
v týdnu
- pojmenuje druhy
sportovních her
- vyjádří vlastní
dovednost hrát hru
PRV
ČJ
- pojmenuje běţné
potraviny, ovoce a
zeleninu
- sestaví zdravý
jídelníček
PRV
VV
- slovní zásoba:
části těla
- sloveso mít (l. os.
č. j.)
- vyjmenuje části
těla
- popíše svoje tělo
- seřadí slova
-slovní zásobadny v týdnu,
sportovní hry
-umí vyjmenovat
dny v týdnu,
pojmenovat druhy
sportovních her
Slovní zásoba –
potraviny, ovoce a
zelenina
- umí vyjmenovat
jednotlivé druhy
zeleniny a ovoce
- dokáţe
pojmenovat
základní potraviny
My pet
- slovní zásoba:
domácí zvířata
- vyjmenuje
domácí zvířata
- vybarví obrázek
- předvádí
jednotlivá zvířata
(pantomima) a
spoluţáci hádají, o
které zvíře se
jedná (anglicky)
- sociální a
personální
(účinně
pracuje ve
skupině)
- vyjmenuje a
vybarví domácí
zvířata
Opakování
opakování - části
hlavy, části těla,
číslovky, barvy
- popíše a nakreslí
pohádkovou bytost
- sociální a
personální
(vytváření
příjemné
atmosféry v
týmu)
- předvede scénku
(setkání lidí,
zvířat, pojmenuje
své tělo)
- představí se jako
pohádková bytost
Moje tělo
Sloveso mít
Mŧj týden
Ovoce a zelenina
Nakupování
PRV
VV
VV
ČJ
51
4. ročník
IV.
AJ
1.
2.
3.
4.
5.
učivo-téma
vědomost
(co zná)
Opakování a prohlubování slovní
zásoby,
sloves
- opakování slovní
zásoby: oblečení,
domov, třída,
zvířata
- opakování
sloves: být, mít
Opakování: pozdravy,
představování
Přivlastňovací zájmena
Abeceda
- pozdravy,
představování
sebe i druhých
- přivlast. zájmena
mŧj, tvŧj, váš
-abeceda –znalost
abecedy,
hláskování
dovednost
(co umí)
- vyslovuje
foneticky správně
- rozumí
jednotlivým
pokynŧm a
reaguje na ně
- popíše obrázek
- reproduk. písně
- předvede činnost,
pojmenuje
- konverzuje
(pozdrav,
představení)
- vyjmenuje
abecedu, hláskuje
- samostatně
pracuje a
vyhledává ve
slovníku učebnice
- rozumí
jednoduchým
pokynŧm a
reaguje na ně
- rozlišuje
grafickou a
mluvenou podobu
slova
- rozumí
jednoduché,
pomalé a pečlivě
vyslovované
konverzaci dvou
osob
- konverzuje na
dané téma
- aplikuje znalost
čísel při
telefonování
- identifikuje
předměty
Opakování: jednoduché pokyny
Čísla
Otázka na zjištění věku.
- jednoduché
pokyny
- čísla 1-10,
telefonní čísla
- konverzaceotázky na věk
Hračky
Sloveso být
Přivlastňovací zájmena
Vánoce
- rozšíření slovní
zásoby
tématického
okruhu hračky
- sloveso být: tvar
3. os. č. j.
- přivlastňovací
zájmena jeho/její
- slovní zásoba:
Vánoce
- nazve a
vyjmenuje hračky
- přiřadí hračky
jemu/jí
- zjišťuje
informace a
pouţije 3. os. č. j.
slovesa být při
popisu osoby
Otázka a odpověď: sloveso být
Člen určitý
Přídavná jména
- stavba věty táz.
zásoby: přídavná
jména
- slovosled: člen
určitý přívlastek
věc
- získává
informace, roztřídí
- uţívá vhodná
přídavná jména
- k vysvětlení
pouţívá slova
protikladná
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
mezipřed.
vztahy
- k učení
(vyhledává a
třídí
informace a
vyuţívá jich
v procesu
učení)
- roztřídí slova
podle významu
- přiřadí slova
k obrázkŧm
- předvede scénku:
seznámení
ČJ, PŘ
- komunikat.
(vyjadřuje se
foneticky
správně a
rozumí
jednoduché
konverzaci)
- předvede scénku:
představování sebe
a druhých
- hláskuje slova
- třídí předměty
podle
přivlastňovacích
zájmen
ĆJ, PŘ
- sociální a
personální
(účinně
spolupracuje
ve skupině,
podílí se na
vytváření
pravidel
práce
v týmu,
pozitivně
ovlivňuje
kvalitu
společné
práce)
- scénka - robot
plní příkazy,
telefonování
- vytváří soubory
předmětŧ o daném
počtu prvkŧ
- spojují čísla a
slova pro čísla
- zapisují telefonní
čísla
- doplní rozhovor
podle porozumění
konverzaci dvou
osob
- zpívá anglickou
píseň
M, HV
- přiřadí slova
k obrázkŧm
hraček
- vyhledává
slovíčka
v abecedním
slovníku učebnice
- scénka: u
vánočního
stromku -třídí
hračky podle
přivlastňovacích
zájmen
PŘ, VV, HV
- spojují otázky a
odpovědi
- porovnávAJí
obrázky
- uspořádá slova
ve větě
ČJ
klíčové
komp.
- k učení
(pracuje
s obecně
uţívanými
termíny,
znaky a
symboly a
vytváří si
komplexnější
pohled na
společenské
a kulturní
jevy)
- komunikat.
(naslouchá
promluvám
druhých,
porozumí
jim a vhodně
na ně
reaguje)
52
IV.
AJ
6.
7.
8.
9.
10.
učivo-téma
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
mezipřed.
vztahy
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
- grafická podoba
slova mít
- sloveso mít stavba věty
oznamovací,
tázací, krátké
odpovědi
zásoby: části
obličeje
- zjišťuje
informace
- odpovídá na
otázky, uţívá
krátké odpovědi
- vysvětlí, najde
rozdíl, porovná
popíše a nakreslí
portrét
- k učení
(samostatně
pozoruje,
získané
výsledky
porovnává)
- sestaví tabulku a
napíše shrnutí
- podle popisu
namaluje portrét
- popíše portrét
VV
Zvířata
Sloveso vidíš
Přivlastňování
Opakování barvy
Oblečení
zásoby: zvířata,
barvy, oblečení
- sloveso vidíš:
otázka, krátká
odpověď
- přivlastňov.: -´s
- reproduk. písně
- vyjmenuje obsah
nahrávky
- přiřazuje názvy
zvířat
- vybere,
uspořádá, nakreslí
oblečení, přiřadí
osobám
- popíše obrázek a
uţívá sloveso
vidím
- občanské
(chápe
základní
ekologické
souvislosti a
environmen.
problémy,
respektuje
poţadavky
na kvalitní
ţivotní
prostředí)
- roztřídí slova
podle významu,
podle
přivlastňování
- přiřadí slova
k obrázkŧm
- doplní neúplná
slova, vyhledá ve
slovníku učebnice
- skládá z písmen
slova – scrabble
- zpívá anglickou
píseň
PŘ, HV
Části těla
Mnoţné číslo
Vazba There is…/There are…
Předloţky
zásoby: části těla
- pravidelné
mnoţné číslo
- vazba There
is…/There are…:
- stavba věty
oznamovací,
tázací, krátká
odpověď
- předloţky in,
on,under
- popisuje lidi,
situace
- vysvětluje,
porovnává, najde
rozdíl
- zjišťuje
informace
- umisťuje
předměty
- pouţije inform. a
nakreslí obrázky,
odhaluje chyby
- občanské
(rozhoduje
se v zájmu
podpory a
ochrany
zdraví a
trvale
udrţitelného
rozvoje
společnosti)
- zjišťuje
informace a
pouţije je ke
kresbě pohádkové
bytosti
- popisuje postavy
z dětských knih a
časopisŧ
PŘ
Části krajiny, města
Otázky na počet, čas
Předloţky
- slovní zásoba:
části
krajiny,
města
- otázky: How
many…? What
time is it?
- předloţka at
- popíše, nakreslí
obrázek krajiny,
města
- porovná krajiny
- vytvoří projekt
- pouţívá abeced.
slovník učebnice
- občanské
(chápe
základní
ekologické
souvislosti a
environm.
problémy)
- popíše fotografii
Tvaroţné a okolí
- vytvoří projekt
Záchrana přírody:
malba, koláţ,
popis krajiny,
práce se
slovníkem
PŘ, VV
Tvary
Opakování
- slovní zásoba:
trojúhelník,
čtverec, kruh
zásoby
- Slovesa: být, mít,
vidět – stavba věty
oznamovací,
tázací, zápor,
krátká odpověď
- přivlastňovací
zájmena,
přivlastňování
- pravidelné
mnoţné číslo
- vazba thereis/are
- otázky na zjištění
počtu, času
- abeceda, čísla
1-20
- vyslovuje
foneticky správně
- rozlišuje
grafickou podobu
slova
- rozumí
jednotlivým
pokynŧm a
reaguje na ně
- popíše a nakreslí
podle pokynŧ
obrázek
- reprodukuje
písně
- hláskuje a počítá
- k učení
(vyhledává a
třídí
informace a
vyuţívá jich
v procesu
učení)
- módní přehlídka
= popíše
oblečení,
vyhledává
neznámá slovíčka
ve slovníku
- čte podle rolí
- vytváří dialog,
zjišťuje informace
M, ČJ, HV,
PŘ
Sloveso mít
Popis lidí
53
5. ročník
V.
AJ
1.
2.
3.
4.
5.
učivo-téma
vědomost
(co zná)
Opakování
zásoby
- sloveso být, mít
ve větě oznam.,
tázací, záporu,
plný a staţ. tv. sl.
- abeceda
- čísla 0-100
- předloţky
- přivlastň. zájm.
přivlastňování
- ukazovací
zájmena this/these
Čas
Přítomný čas prostý
- otázka na čas,
odpověď
- reţim dne
- předloţky at, on
- přítomný čas
prostý – věta
oznamovací
Volný čas
Přítomný čas prostý
- slovní zásoba:
volný čas
- přítomný čas
prostý – otázky,
zápor
Projekt Volný čas
Vánoce
zásoby,
zákl. gramatických
struktur a typŧ vět
- konverzace na
téma Volný čas
- pouţívání
dvojjazyčného
slovníku
- informace o
Vánocích v Anglii
Mŧj dŧm
Sloveso umět (moci)
- sloveso umět ve
větě oznamovací,
tázací, záporu
- slovní zásoba:
náš dŧm
- opakování vazby
There is/are
dovednost
(co umí)
- čte foneticky
správně, porozumí
obsahu textu
- sestaví větu
jednod., vytvoří
otázku, zápor
- umisťuje předm.
a popisuje jejich
polohu
- uvede mn. č.
v mluvené i
grafické podobě
- hláskuje,vyhled.
ve slovníku
- počítá do 100
- orientuje se
v čase – klade
otázky na čas,
sestaví správnou
odpověď
- sestaví krátký
text o svém
denním programu
- vytvoří otázku a
zápor, správně
usp. slova ve větě
- čte nahlas a
foneticky správně
jednoduchý text
v tém. Volný čas
- popíše svoje
záliby
- zjišťuje
informace, pouţije
je, třídí je,
zařazuje do
tabulky, vytváří
graf, dotazník,
pouţívá známou
slovní zásobu i
dvojjazyčný slov.
-vyhl. infor.m. o
Vánocích v Anglii
- čte nahlas a
foneticky správně
jednoduchý text
- rozumí známým
slovŧm a
jednoduchým
větám v tématu
- v textu vyhledá
informace
- vytvoří větu
oznamovací,
otázku a zápor,
správně uspořádá
slova ve větě
- popisuje zařízení
domu na obrázku
klíčové
komp.
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
mezipřed.
vztahy
- občanské
(chápe
zákony a
společenské
normy, je si
vědom svých
práv a
povinností)
- vytvoří
skládanku ze slov
- třídí slova podle
významu
- seřadí slova ve
větě
- popíše obrázek
- vyhledává slova
v dvojj. slovníku
- poskytne
poţadovanou
informaci
- zapojí se do
jednoduché
konverzace
- sestaví krátký
text o svém reţimu
dne
- na základě
rozhovoru zjistí
informace o
reţimu dne
spoluţáka
- komunikat.
(vyjadřuje se
výstiţně a
souvisle
v písemném i
ústním
projevu)
- z poslechových
materiálŧ zjistí
informace o
zálibách dětí a
pouţije je při
sestavování
krátkých textŧ
ČJ
- sociální a
personální
(na základě
ohledupl. při
jednání
s druhými
přispívá k
upevňování
dobrých
mezilidských
vztahŧ )
- vytvoří projekt
Volný čas:
v rozhovoru zjistí
inf. o volném čase
spoluţákŧ,
vytvoří graf a
napíše text
- neznámá
slovíčka vyhledá
ve slovníku
ICT, HV, VL
- k řešení
problémŧ
(kriticky
myslí, činí
uváţlivá
rozhodnutí,
je schopen je
obhájit,
uvědomuje si
zodpovědn.
za svá
rozhodnutí)
- namaluje plánek
domu a popíše
jeho místnosti a
zařízení
- na základě
rozhovorŧ vyplní
tabulku o tom, co
jeho spoluţáci
umí/neumí
VV
- k učení
(vybírá a
vyuţívá pro
efekt. učení
vhodné zpŧs.
a met. a
plánuje a řídí
vlastní učení,
projevuje
ochotu
věnovat se
dalšímu
studiu)
ČJ, M
PR
54
V.
AJ
6.
7.
8.
9.
10.
učivo-téma
vědomost
(co zná)
Naše město
Předloţky
- slovní zásoba:
naše město
- předloţky
určující místo
Moje vesnice, mŧj dŧm
Slovesa
- slovesa Let´s.. ,
must
zásoby,
základních
gramatických
struktur a typŧ vět
- konverzace na
téma Mŧj dŧm,
moje město
- pouţívání
dvojjazyčného
slovníku
Lidé
Přítomný čas prŧběhový
- slovní zásoba:
lidé
- popis osob
- přítomný čas
prŧběhový ve větě
oznamovací,
tázací v záporu
- Anglie – domov
lidí s rŧznou
národností
Práce v domácnosti
Uţití přítomného času prostého a
prŧběhového
- slovní zásoba:
práce
v domácnosti
- objednávání jídel
v restauraci
- rozlišení děje
obvyklého a
aktuálního
Projekt Lidé
Opakování
- konverzace na
téma Lidé
opakování
- slovní zásoba
- otázky na čas,
odpovědi
- předloţky (čas,
místo)
- přítomný čas
prostý a
prŧběhový
- uţití sloves
Let´s.., must,, can
- There is/are
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
- čte nahlas a
foneticky správně
jednoduchý text
- reprodukuje
obsah textu
- konverzuje na
dané téma
- umisťuje předm.,
popíše jejich
polohu
- vytváří plánek
města
- zjišťuje
informace, pouţije
je, třídí je, vytváří
plánek své vesnice
s popisem,
pouţívá známou
slovní zásobu i
dvojjazyčný
slovník
- reproduk. písně
- vyhledává
informace o
bydlení v Anglii
- vybaví si a
popíše nahrávku,
nakreslí osobu,
popíše osobu
- dramatizuje a
popisuje scénku
- vyhledá infor. o
ţivotě Čechŧ v
zahraničí, o lidech
rŧzných
národností u nás
- rozumí známým
slovŧm a
jednoduchým
větám v tématu
- konverzuje na
dané téma
- dramatizuje
scénku
v restauraci
- obměňuje
jednoduché věty
- popisuje osoby
- popisuje děj
- vyhledává ve
slovníku
- umisťuje
předměty
- popisuje jejich
polohu a polohu
objektŧ na plánku
města
- reproduk. ústně i
písemně text
- obměňuje krátké
věty se zachov.
obsahu
- k řešení
problémŧ
(vnímá
nejrŧznější
problémové
situace,
rozpozná a
pochopí
problém,
přemýšlí o
příčinách a
hledá řešení.)
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
- podle pokynŧ
označuje budovy
v plánku města
- podle plánku
města poskytuje
informace
mezipřed.
vztahy
VL
- sociální a
personální
(účinně
spolupracuje
ve skupině,
pozitivně
ovlivňuje
kvalitu
společné
práce)
- namaluje plánek
Tvaroţné popíše
- zazpívá
anglickou píseň
VL, VV, HV
- k učení
(samostatně
pozoruje a
experiment. ,
získané
výsledky
porovnává a
vyvozuje
z nich
závěry)
- vyhledává osoby
podle popisu
- popisuje osoby
-nakreslí komiks
VL, ICT
- komunikat.
(vyuţívá
získané
komunikativ
ní
dovednosti
ke kvalitní
spolupráci
s ostatními
lidmi)
- předvádí a
popisuje práce
v domácnosti
- zahrAJe roli
číšníka a hosta
SP, VL
- k učení
(kriticky
zhodnotí
výsledky
svého učení
a diskutuje o
nich)
- třídí slova podle
významu
- seřadí slova ve
větě
- popíše obrázek
- poskytne
poţadovanou
informaci
- zapojí se do
jednoduché
konverzace
ČJ, PR
55
II. Matematika a její aplikace
Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je v základním vzdělávání zaloţena
především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a
pro uţití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné
v praktickém ţivotě a umoţňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji
nezastupitelnou roli prolíná celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další
úspěšné studium.
Vzdělávání klade dŧraz na dŧkladné porozumění základním myšlenkovým postupŧm a
pojmŧm matematiky a jejich vzájemným vztahŧm. Ţáci si postupně osvojují některé pojmy,
algoritmy, terminologii, symboliku a zpŧsoby jejich uţití.
Součástí učiva matematika je v pátém ročníku i téma finanční gramotnost.
5.3Matematika I
Vzdělávací obsah předmětu Matematika je rozdělen na čtyři tematické okruhy.
V tematickém okruhu Čísla a početní operace na prvním stupni si ţáci osvojují aritmetické
operace v jejich třech sloţkách: dovednost provádět operaci, algoritmické porozumění (proč
je operace prováděna předloţeným postupem) a významové porozumění (umět operaci
propojit s reálnou situací). Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a
zaokrouhlováním.
V dalším tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty ţáci rozpoznávají určité
typy změn a závislostí, které jsou projevem běţných jevŧ reálného světa, a seznamují se s
jejich reprezentacemi. Uvědomují si změny a závislosti známých jevŧ.
V tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru ţáci určují a znázorňují
geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti
útvarŧ, které se vyskytují všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektŧ v rovině
(resp. v prostoru), učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, obvod a obsah (resp. povrch
a objem), zdokonalovat svŧj grafický projev. Zkoumání tvaru a prostoru vede ţáky k řešení
polohových a metrických úloh a problémŧ, které vycházejí z běţných ţivotních situací.
Dŧleţitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy a
problémy, jejichţ řešení mŧţe být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech
školské matematiky, ale při němţ je nutné uplatnit logické myšlení. Tyto úlohy by měly
prolínat všemi tematickými okruhy v prŧběhu celého základního vzdělávání. Ţáci se učí řešit
problémové situace a úlohy z běţného ţivota, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a
podmínky, provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy. Řešení logických úloh, jejichţ
obtíţnost je závislá na míře rozumové vyspělosti ţákŧ, posiluje vědomí ţáka ve vlastní
schopnosti logického uvaţování a mŧţe podchytit i ty ţáky, kteří jsou v matematice méně
úspěšní.
Ţáci se učí vyuţívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný
počítačový software, určité typy výukových programŧ) a pouţívat některé další pomŧcky, coţ
umoţňuje přístup k matematice i ţákŧm, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a
56
v rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněţ v samostatné a kritické práci se zdroji
informací.
S tématem Finanční gramotnost ţáci pracují v pátém ročníku. Zabývají se pojmy
vlastnictví, potřeby, zdroje, zboţí, peníze, hotovost, bezhotovostní, příjmy, výdaje, rozpočet,
reklamace, úspory, pŧjčky, úrok a učí se je aktivně pouţívat v praktickém ţivotě.
I.
II.
III.
IV.
V.
součet
hodinová dotace
4
4
4
4
4
20
1
1
1
1
1
5
celkem
5
5
5
5
5
25
5.3.3 Formy výuky
Výuka předmětu Matematika probíhá ve třídách nebo v lavicích na školní zahradě.
Vyuţíváme i výukové programy a práci s Internetem.
5.3.4 Klíčové kompetence:
celoţivotnímu učení (uţívá algoritmus pamětných a písemných početních operací,
pouţívá matematické vzorce)
efektivně vyuţívá v procesu učení, tvŧrčích činnostech a praktickém ţivotě (počítá
předměty, vytváří soubory prvkŧ, přečte, zapíše, sčítá, odčítá, porovná, zobrazí daná
čísla)
vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy
(uţívá matematické znaky a symboly, provádí zpaměti i písemně základní početní
operace, operuje s termíny, rozvíjí paměť ţákŧ prostřednictvím numerických výpočtŧ a
osvojuje si nezbytné matematické vzorce a algoritmy, rozvíjí abstraktní a exaktní
myšlení osvojováním si a vyuţíváním základních matematických pojmŧ a vztahŧ,
k poznávání jejich charakteristických vlastností a na základě těchto vlastností
k určování a zařazování pojmŧ, vytváří si zásobu matematických nástrojŧ – početních
operací, algoritmŧ, metod řešení úloh – a efektivně vyuţívá osvojeného matematického
aparátu)
a vyvozuje z nich závěry pro vyuţití v budoucnosti (porovnává, zaokrouhluje,
odhaduje)
57

poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí
zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich (řeší matematické
oříšky, zapojuje se do soutěţí a olympiád)
problémŧ a vyuţívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností (provádí zpaměti i písemně
základní početní operace, porovná je s odhadem, řeší slovní úlohy, pracuje se zlomky,
desetinnými čísly, ověřuje prakticky správnost řešení problému a osvědčené postupy
aplikuje při řešení obdobných problémových situací, sleduje vlastní pokrok při
zdolávání problémŧ)
nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému (řeší
jednoduché a sloţené slovní úlohy, dojde k výsledku několika zpŧsoby, najde správné
řešení, posoudí správnost výsledku, rozvíjí kombinatorického a logického myšlení, ke
kritickému usuzování a srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení
matematických problémŧ)
 samostatně řeší problémy; volí vhodné zpŧsoby řešení; uţívá při řešení problémŧ
logické, matematické a empirické postupy
problémŧ (řeší praktické slovní úlohy, z běţného ţivota, vyuţívá vlastní zkušenosti,
vnímá sloţitosti reálného světa a jeho porozumění; rozvíjí zkušenosti s matematickým
modelováním – matematizací reálných situací, vyhodnocuje matematické modely a
hranice jejich pouţití; k poznání, ţe realita je sloţitější neţ její matematický model, ţe
daný model mŧţe být vhodný pro rŧznorodé situace a jedna situace mŧţe být vyjádřena
rŧznými modely)
zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činŧ zhodnotí (řeší slovní úlohy,
provádí odhady výsledkŧ – zaokrouhluje, najde správné řešení, provádí rozbor
problému a plánu řešení odhadne výsledky, volí správný postup k vyřešení problému a
vyhodnotí správnost výsledku vzhledem k podmínkách úlohy nebo problému)
souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu (stručně, přesně a v logickém
sledu popíše jednotlivé kroky myšlenkových operací, přesně a stručně se vyjadřuje
uţíváním matematického jazyka včetně symboliky, provádí rozbory a zápisy při řešení
úloh a zdokonaluje grafický projev)
zapojuje do diskuse, obhajuje svŧj názor a vhodně argumentuje (zapojuje se do diskuse
při řešení matematických úloh, obhájí si svŧj názor)
58


komunikaci s okolním světem (pracuje s kapesním kalkulátorem, tabulkami, graf)
vyuţívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahŧ potřebných k
plnohodnotnému souţití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi (popisuje jednotlivé
početní kroky v logickém sledu, popisuje konstrukci jednoduchých obrazcŧ, počítá
obvody a obsahy v praktických úkolech)
 účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel
ovlivňuje kvalitu společné práce (ve skupině provádí měření základních veličin,
výsledky zaznamenává do tabulek a grafŧ, vyuţívá získané vědomosti a dovednosti
v praktickém ţivotě, rozvíjí spolupráci při řešení problémových a aplikovaných úloh,
vyjadřujících situace z běţného ţivota a následně vyuţívá získané řešení v praxi;
poznává moţnosti matematiky a skutečnosti, ţe k výsledku lze dospět rŧznými zpŧsoby)
 podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při
jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahŧ, v případě
potřeby poskytne pomoc nebo o ni poţádá (ve skupině vytváří soubory prvkŧ, třídí je,
modeluje, popisuje)
 přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně
(při řešení příkladŧ respektuje názor druhých, rozvíjí dŧvěru ve vlastní schopnosti a
moţnosti při řešení úloh, k soustavné sebekontrole při kaţdém kroku postupu řešení,
k rozvíjení systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti, k vytváření dovednosti vyslovovat
hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a k jejich ověřování nebo vyvracení
pomocí protipříkladŧ)
 vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedŧvěru a
sebeuspokojení a sebeúcty
zdraví člověka (poskytne spoluţákovi účinnou pomoc při práci ve skupině)
do kulturního dění a sportovních aktivit (aplikuje osvojené početní operace
v praktických činnostech)
zdraví a trvale udrţitelného rozvoje společnosti (aplikuje osvojené početní operace
v praktických činnostech)
59
plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky
(provádí měření Fyzikálních veličin, porovnává je s odhadem a skutečností)
vzdělávání a profesním zaměření (orientuje se na číselných osách, v tabulkách
násobkŧ, vyuţívá tabulek převodŧ, vyuţívá matematických poznatkŧ a dovedností
v praktických činnostech – odhady, měření a porovnávání velikostí a vzdáleností,
orientace)
Do vyučovacího předmětu Matematika jsou zařazena tato prŧřezová témata:
5.3. 6 Výchovné a vzdělávací strategie
Klíčové
kompetence
- k učení
- k řešení
problému
problémŧ
60
- komunikativní
- sociální a
personální
- občanské
- pracovní
nových postupŧ
(sebehodnocení)
- vedeme ţáky k toleranci a ohleduplnosti
61
5.3.7 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu matematika
1. ročník
I.
M
1.
2.
3.
4.
učivo-téma
Pojmy vlevo, vpravo, vpředu,
vzadu, za, před, hned za, hned před,
nad, pod
Číselná řada 1 - 5
Porovnávání
Číselná řada 0 - 10
Rozklady
Porovnávání
Sčítání a odčítání
Dočítání
Počítání s nulou
Komutativní zákon
Souvislost mezi rovnicemi x+y=z,
z-x=y, z-y=x
Úlohy se dvěma operacemi
Slovní úlohy
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
- čísla 1 - 5
- pojmy více,
méně
- vztahy větší,
menší, rovno
- čte, kreslí,
- orientuje se
v prostoru
- číslice 0 - 9
-vztahy menší,
větší, rovno
- lineární
uspořádání
- operace sčítání a
odčítání
- čte, píše,
porovnává , sečítá
a odčítá čísla
- orientuje se na
čís. ose a zobrazí
číslo
- počítá předměty
v daném souboru
- provádí zpaměti
jednoduché
početní operace
- x+y=y+x
odčítání jako
operace opačné
- číslice 0 - 9
-vztahy menší,
větší, rovno,
o několik menší,
o několik větší
odčítání
- pojmy otázka,
odpověď
- k dané operaci
vytvoří operaci
opačnou
- řeší a tvoří úlohy
- aplikuje a
modeluje osvojené
početní operace
klíčové
komp.
- k učení
(vyhledává a
třídí inform.)
- sociální a
personální
(účinně
spolupracuje
ve skupině)
- k řešení
problému
(samostatně
řeší
problémy
kriticky
myslí, činí
uváţlivá
rozhodnutí)
- k řešení
problémŧ
(vnímá
nejrŧznější
problémové
situace)
- k učení
(operuje
s termíny a
znaky
- k učení
(operuje
s termíny,
znaky a
symboly)
- sociální a
personální
(účinně
spolupracuje
ve skupině)
- k řešení
problému
(ověřuje
prakticky
správnost
řešení
problému)
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
v daném souboru ,
vytváří soubory
s daným počtem
prvkŧ, přečte a
porovná daná čísla
v daném souboru ,
vytváří soubory
s daným počtem
prvkŧ, přečte,
zapíše, porovnává,
sčítá a odčítá ,
dočítá, zobrazí
číslo na číselné
ose
jednoduché
početní operace
- pouţívá
komutativní zákon
k zjednodušení
počítání
- vytvoří trojici
vzájemně
souvisejících úloh
- vyřeší úlohu se
dvěma operacemi
- aplikuje a
modeluje osvojené
početní operace
-znázorní úlohu
- sestaví a
vypočítá příklad
- řekne a napíše
odpověď
mezipřed.
vztahy
ČJ, PRV,
VV, HV, PČ
ČJ, PRV,
VV, PČ,
HV, TV
ČJ, PRV
ČJ, PRV,
VV, PČ
62
5.
Číselná řada 0 – 20
Sčítání, odčítání do 20 bez
přechodu desítky
Dočítání
Rozklady
Porovnávání
- čísla 0 - 20
-vztahy menší,
větší, rovno
- lineární
uspořádání
odčítání
- desítky a
jednotky
- čte, píše,
porovnává, sečítá
a odčítá čísla
- orientuje se na
číslo
v daném souboru
jednoduché
početní operace
6.
Základní geometrické útvary
v rovině
- kruh, čtverec,
obdélník,
trojúhelník
- pozná a nakreslí
jednotlivé útvary
7.
Jednotky metr, litr, kilogram,
koruna
- pojmy metr, litr,
kilogram, koruna a
jejich běţné
uţívání
- přiřadí jednotky
k předmětŧm nebo
látkám
nepo
vin
né
nepo
vin
né
nepo
vin
né
Sčítání a odčítání s přechodem
desítky v oboru do 20
-rozklad čísla
- dočítání do
desítky
odčítání
- k řešení
problému
(ověřuje
prakticky
správnost
řešení
problému)
- k učení
(aplikuje
vhodné
zpŧsoby a
metody ,
uvádí věci do
souvislostí
- k řešení
problému
(samostatně
řeší
problémy)
- pracovní
(aplikuje
poznatky
v praxi)
- modeluje sčítání
a odčítání na
rŧzných
pomŧckách
- sčítá a odčítá
pomocí modelŧ
- k řešení
problému
(samostatně
řeší
problémy)
v prostoru
- koule, krychle,
kvádr, válec,
kuţel, jehlan,
hranol
- pozná jednotlivé
útvary
- k učení
(aplikuje
vhodné
zpŧsoby a
metody ,
uvádí věci do
souvislostí
Základy rýsování
- pojmy pravítko,
tuţka, guma
- pojmy křivá čára,
rovná čára
- správně drţí a
pouţívá tuţku a
pravítko
- narýsuje křivou a
rovnou čáru
- pracovní
(pouţívá
účinně
nástroje a
vybavení)
v daném souboru,
vytváří soubory
s daným počtem
prvkŧ, přečte,
zapíše, sčítá a
odčítá, dočítá,
rozloţí číslo na
desítky a jednotky,
porovná daná
čísla, zobrazí na
číselné ose
jednoduché
početní operace
- správně vybere
jednotlivé útvary
ze souboru
rŧzných útvarŧ
- nakreslí dané
útvary pomocí
čtvercové sítě
- správně pouţívá
jednotky a počítá s
nimi
ČJ, VV,
PRV, HV,
TV, PČ
ČJ, PRV,
VV, PČ
ČJ, PRV,
VV, PČ
- na základě
manipulačních
činností modeluje
rozklady čísel,
sčítání a odčítání a
jednoduché slovní
úlohy
- vypočítá úlohy
typu 8+4, 13-5
- správně vybere
jednotlivé útvary
ze souboru
rŧzných útvarŧ
- pozná a narýsuje
křivou a rovnou
čáru
ČJ, PRV
ČJ, PRV,
VV, PČ
ČJ, PRV,
VV, PČ
63
2. ročník
II.
M
1.
2.
3.
4.
učivo-téma
Sčítání a odčítání s přechodem
desítky v oboru do 20
Rozklad čísla na desítky a jednotky
Porovnávání
Sčítání a odčítání v oboru do 100
s přechodem jedné desítky
Sčítání a odčítání dvou
dvojciferných čísel, z nichţ
nejméně jedno je celá desítka
Dočítání
Čísla sudá a lichá
Zaokrouhlování
Slovní úlohy aditivní
Násobení a dělení v oboru malé
násobilky čísel 1 – 5
Počítání s nulou
vědomost
(co zná)
-rozklad čísla
- dočítání do
desítky
odčítání
- čísla 0 - 100
-vztahy menší,
větší, rovno
- lineární
uspořádání
odčítání
- desítky a
jednotky
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
- modeluje sčítání
a odčítání na
rŧzných
pomŧckách
pomocí modelŧ
- k řešení
problému
(samostatně
řeší
problémy)
- čte, píše,
a odčítá čísla
- orientuje se na
číslo
-zaokrouhluje
v daném souboru
jednoduché
početní operace
- k řešení
problému
(ověřuje
prakticky
správnost
řešení
problému)
- k učení
(samostatně
pozoruje a
experiment.,
získané
výsledky
porovnává)
- číslice 0 - 100
-vztahy menší,
větší, rovno,
o několik menší,
o několik větší
odčítání
- aplikuje a
modeluje osvojené
početní operace
- vztahy několikrát
menší, několikrát
větší
- geometrická
podstata násobení
- dělení po částech
a na části
- modeluje
násobení a dělení
v daném souboru
jednoduché
početní operace
- automaticky
uţívá spoje
násobkŧ 1 - 5
- sociální a
personální
(účinně
spolupracuje
ve skupině)
- k řešení
problému
(ověřuje
prakticky
správnost
řešení
problému)
- k učení
(samostatně
pozoruje a
experiment.,
získané
výsledky
porovnává)
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
- na základě
manipulačních
činností modeluje
rozklady čísel,
sčítání a odčítání a
jednoduché slovní
úlohy
typu 8+4, 13-5
v daném souboru,
vytváří soubory
s daným počtem
prvkŧ, přečte,
porovná daná
číselné ose,
zaokrouhlí na
desítky
jednoduché
početní operace
typu 38+4, 63-5,
65+20, 78-40
- aplikuje a
modeluje osvojené
početní operace
-znázorní úlohu
- sestaví a
- řekne a napíše
odpověď
- vytváří konkrétní
soubory s daným
počtem prvkŧ
- manipulační
činností tvoří řady
násobkŧ
- modeluje úlohy
na násobení a
dělení
typu 5.4, 12:4
mezipřed.
vztahy
ČJ, PRV
ČJ, VV,
PRV, HV,
TV, PČ
ČJ, PRV,
VV, PČ
ČJ, PRV
64
5.
6.
7.
8.
nepo
vin
né
nepo
vin
né
Slovní úlohy multiplikativní
Slovní úlohy s více operacemi
Počítání se závorkami
- číslice 0 - 100
- několikrát menší,
několikrát větší
- operace násobení
a dělení
- počítání se
závorkami
Základy rýsování
- pojmy pravítko,
tuţka, guma
- pojmy křivá čára,
rovná čára
- modeluje a
aplikuje osvojené
početní operace
- správně drţí a
pouţívá tuţku a
pravítko
- narýsuje křivou a
rovnou čáru
- pojmy bod,
přímka, úsečka,
polopřímka,
polopřímky
opačné,
rovnoběţky,
kolmice
- vymodeluje,
narýsuje a popíše
bod a přímku
- načrtne, rýsuje,
popíše a měří
délku úsečky
polopřímky
opačné
Jednotky délky
- jednotky m, mm,
cm, dm, km
- pozná danou
jednotku
- provádí odhad
- vybere jednotku
vhodnou k měření
určité velikosti
v prostoru
- koule, krychle,
kvádr, válec,
kuţel, jehlan,
hranol
útvary
větší
- geometrická
podstata násobení
a na části
- modeluje
v daném souboru
jednoduché
početní operace
- automaticky
uţívá spoje
násobkŧ 6 - 10
Bod, přímka, úsečka, polopřímka
Rovnoběţky, kolmice
- k řešení
problému
(ověřuje
prakticky
správnost
řešení
problému)
- sociální a
personální
(podílí se na
utváření
příjemné
atmosféry v
týmu)
- pracovní
(pouţívá
účinně
nástroje a
vybavení)
- k učení
(samostatně
pozoruje a
experiment.,
získané
výsledky
porovnává)
- k učení
(aplikuje
vhodné
zpŧsoby a
metody ,
uvádí věci do
souvislostí)
- k učení
(aplikuje
vhodné
zpŧsoby a
metody ,
uvádí věci do
souvislostí
- k učení
(samostatně
pozoruje a
experiment.,
získané
výsledky
porovnává)
- aplikuje a
modeluje osvojené
početní operace
-znázorní úlohu
- sestaví a
- řekne a napíše
odpověď
křivou a rovnou
čáru
- narýsuje a
pojmenuje bod,
přímku,
polopřímky
opačné a úsečku
- změří úsečku a
narýsuje úsečku
dané délky
- nakreslí
rovnoběţky a
kolmice pomocí
čtvercové sítě
- pouţívá správné
jednotky
- převede danou
velikost do
sousedních
jednotek
- narýsuje úsečku
dané délky
- správně vybere
jednotlivé útvary
ze souboru
rŧzných útvarŧ
soubory s daným
počtem prvkŧ
- manipulační
násobkŧ
- modeluje úlohy
na násobení a
dělení
typu 6.8, 72:9
ČJ, PRV,
VV, PČ
ČJ, PRV,
VV, PČ
ČJ, PRV,
VV, PČ
ČJ, PRV,
VV, PČ
ČJ, PRV,
VV, PČ
ČJ, PRV
65
3. ročník
III.
M
1.
2.
3.
4.
5.
6.
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
větší
- geometrická
podstata násobení
a na části
- modeluje
v daném souboru
jednoduché
početní operace
- automaticky
uţívá spoje
násobkŧ 6 - 10
Slovní úlohy multiplikativní
- číslice 0 - 100
- několikrát menší,
několikrát větší
- operace násobení
a dělení
Číselné řády
Porovnávání
Zaokrouhlování
Násobení dvojciferných a
trojciferných čísel jednociferným
číslem
Dělení beze zbytku jednociferným
číslem pomocí rozkladu
Dělení se zbytkem
- čísla 0 - 100
-vztahy menší,
větší, rovno
- lineární
uspořádání
odčítání
- desítky a
jednotky
- algoritmus
písemného sčítání
a odčítání
- čísla 0 - 1000
- řády tisíce,
stovky, desítky a
jednotky
-vztahy menší,
větší, rovno
- lineární
uspořádání
odčítání
- algoritmus
a odčítání
- aplikuje a
modeluje osvojené
početní operace
- čte, píše,
a odčítá čísla
- orientuje se na
číslo
v daném souboru
jednoduché
početní operace
- písemně sčítá a
odčítá
klíčové
komp.
- k učení
(samostatně
pozoruje a
experiment.,
získané
výsledky
porovnává)
- sociální a
personální
(poznávání
skutečnosti,
ţe
k výsledku
lze dospět
rŧznými
zpŧsoby)
- k řešení
problému
(ověřuje
prakticky
správnost
řešení
problému)
- k učení
(samostatně
pozoruje a
experiment.,
získané
výsledky
porovnává)
- čte, píše,
a odčítá čísla
- orientuje se na
číslo
-zaokrouhluje
jednoduché
početní operace
odčítá
- k učení
(samostatně
pozoruje a
experiment.,
získané
výsledky
porovnává)
- k řešení
problému
(ověřuje
prakticky
správnost
řešení
problému)
- algoritmus
pamětného a
písemného
násobení
- algoritmus dělení
- uţívá algoritmus
pamětného nebo
písemného
- k učení
(vybírá a
vyuţívá pro
efektivní
učení vhodné
zpŧsoby)
- algoritmus
operace
operace
- určuje neúplný
podíl a zbytek
v jednoduchých
příkladech
- k učení
(vybírá a
vyuţívá pro
efektivní
učení vhodné
zpŧsoby)
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
soubory s daným
počtem prvkŧ
- manipulační
násobkŧ
- modeluje úlohy
na násobení a
dělení
typu 6.8, 72:9
- aplikuje a
modeluje osvojené
početní operace
-znázorní úlohu
- sestaví a
- napíše odpověď
v daném souboru,
vytváří soubory
s daným počtem
prvkŧ, přečte,
jednoduché
početní operace
typu 38+24,
63-37
- přečte, zapíše,
sčítá a odčítá,
dočítá, rozloţí
číslo na tisíce,
stovky, desítky a
jednotky, porovná
daná čísla, zobrazí
na číselné ose,
zaokrouhlí
- zpaměti nebo
písemně vypočítá
úlohy na sčítání a
odčítání v oboru
do 1000
- vynásobí
pamětně i písemně
dvoj i trojciferné
číslo
jednociferným
- vydělí
jednociferným
číslem pomocí
rozkladu
- určí neúplný
podíl a zbytek při
dělení
mezipřed.
vztahy
ČJ, PRV
ČJ, PRV,
VV, PČ
ČJ, PRV, PČ
ČJ, PRV
ČJ, PRV
ČJ, PRV
66
7.
8.
9.
10.
11.
nepo
vin
né
Slovní úlohy
Asociativní zákon
Rovnoběţky, kolmice
- operace a
algoritmy sčítání,
odčítání, násobení
a dělení
- x+(y+z)=(x+y)+z
- počítání se
závorkami
- rovnoběţky,
kolmice
- modeluje a
aplikuje osvojené
početní operace
- vymodeluje,
rovnoběţky a
kolmice
- sociální a
personální
(poznávání
skutečnosti,
ţe
k výsledku
lze dospět
rŧznými
zpŧsoby)
- pracovní
(pouţívá
bezpečně a
účinně
nástroje a
vybavení)
- k řešení
problémŧ
(vyuţívá
získané
vědomosti a
dovednosti
k objevování
rŧzných
variant
řešení)
- k učení
(aplikuje
vhodné
zpŧsoby a
metody ,
uvádí věci do
souvislostí)
Kruh a kruţnice, čtverec, obdélník,
trojúhelník
- pojmy kruh a
kruţnice, čtverec,
obdélník,
trojúhelník
- pojmy vrchol,
strana, střed,
poloměr, prŧměr
- kruţítko
v prostoru
- koule, krychle,
kvádr, válec,
kuţel, jehlan,
hranol
útvary
- jednotky g, dkg,
kg, q, t, ml, dl, l,
hl, s, min, h, den
- pozná danou
jednotku
- provádí odhad
- vybere jednotku
vhodnou k měření
určité velikosti
- znalosti aplikuje
na praktických
příkladech
- sociální a
personální
(rozvíjení
dŧvěry ve
vlastní
schopnosti a
moţnosti
řešení úloh)
- funkce kapesního
kalkulátoru
- ovládá
jednoduché
početní úkony na
kapesním
kalkulátoru
- pracovní
(pouţívá
bezpečně a
účinně
nástroje)
Jednotky hmotnosti, objemu a času
Slovní úlohy na hmotnost, objem a
čas
Práce s kapesním kalkulátorem
- vymodeluje,
dané geometrické
útvary
- aplikuje a
modeluje osvojené
početní operace
-znázorní úlohu
- sestaví a
- řekne a napíše
odpověď
- narýsuje
rovnoběţky a
kolmice
- vymodeluje a
kruh, kruţnici,
čtverec, obdélník,
trojúhelník
- správně vybere
jednotlivé útvary
ze souboru
rŧzných útvarŧ
jednotky
- převede danou
velikost do
sousedních
jednotek
- znázorní a vyřeší
slovní úlohu
- efektivně pracuje
s kapesním
kalkulátorem
ČJ, PRV, PČ
VV, PČ
VV, PČ
ČJ, PRV,
VV, PČ
ČJ, PČ,
PRV, TV
PČ, PRV
67
4. ročník
IV.
M
1.
2.
3.
4.
5.
6.
učivo-téma
Číselná řada 0 – 1 000 000
Číselné řády
Porovnávání
Zaokrouhlování
Sčítání a odčítání v oboru do
milionu
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
- čísla do milionu
- řády
-vztahy menší,
větší, rovno
- zaokrouhlování
- lineární
uspořádání
- algoritmus
a odčítání
- čte, píše,
a odčítá čísla
- orientuje se na
číslo
-zaokrouhluje
odčítá
klíčové
komp.
- k učení
(operuje
s obecně
uţívanými
termíny,
znaky a
symboly)
- algoritmus
písemného
- zkouška
správnosti dělení
- uţívá algoritmy
jednotlivých
operací
- operace a
algoritmy sčítání,
odčítání, násobení
a dělení
- x.(y+z)=x.y+x.z
- počítání se
závorkami
- pojem graf
- modeluje a
aplikuje osvojené
početní operace
- čte a sestrojuje
grafy
- pojmy celek,
část, zlomek
čitatel, jmenovatel,
zlom. čára
- čte , zapisuje,
porovnává,
znázorňuje,
vyznačuje zlomky
zlomky se stejným
jmenovatelem
- k učení
(operuje
s obecně
uţívanými
termíny,
znaky a
symboly)
- sociální a
personální
(poznávání
skutečnosti,
ţe
k výsledku
lze dospět
rŧznými
zpŧsoby)
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory
v logickém
sledu)
Rovina
Úhel, přímý a pravý úhel
- pojem rovina
- pojem úhel
- přímý a pravý
úhel
- vrchol a ramena
úhlu
- provádí
konstrukci
rovnoběţek a
kolmic s daným
bodem
- pracovní
(pouţívá
bezpečně a
účinně
nástroje)
Konstrukce čtverce a obdélníku
pomocí kruţítka
Mnohoúhelníky
- vlastnosti čtverce
a obdélníku
- pojem
mnohoúhelník
- načrtne a
narýsuje čtverec a
obdélník
- načrtne a
narýsuje
mnohoúhelník
- pracovní
(pouţívá
bezpečně a
účinně
nástroje)
Násobení a dělení 10, 100, 1000,
Písemné násobení
Písemné dělení jednociferným
dělitelem
Slovní úlohy
Distributivní zákon
Slovní úlohy řešené pomocí grafu
Zlomky
Porovnávání zlomkŧ
Sčítání a odčítání zlomkŧ se
stejným jmenovatelem
7.
Vzájemná poloha dvou kruţnic
Osová souměrnost
Osa úsečky
- společný bod
- souměrnost
- osa, střed úsečky
8.
Konstrukce trojúhelníku
Rovnoramenný a rovnostranný
trojúhelník
Pravidelný šestiúhelník
- trojúhelníková
nerovnost
- pojem odvěsna,
přepona,
rovnoramenný a
rovnostranný
- šestiúhelník
- načrtne a
narýsuje osu a
střed úsečky
- načrtne a
narýsuje
trojúhelník podle
věty SSS
- narýsuje
pravidelný
šestiúhelník
- pracovní
(pouţívá
bezpečně a
účinně
nástroje)
- pracovní
(pouţívá
bezpečně a
účinně
nástroje)
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
řády
- porovná daná
číselné ose,
zaokrouhlí
- písemně vypočítá
úlohy na sčítání a
odčítání v oboru
do milionu
- pamětně
vynásobí a vydělí
10, 100, 1000
- písemně
vynásobí
- písemně vydělí a
provede zkoušku
- aplikuje a
modeluje osvojené
početní operace
-znázorní úlohu
- sestaví a
- sestrojí graf
- řekne a napíše
odpověď
porovná ,
znázorní, vyznačí
zlomky
- sečte a odečte
zlomky sa stejným
jmenovatelem
- na předmětech
denního ţivota
vyhledá pravé
úhly
- narýsuje přímý a
pravý úhel
- rozezná vrchol a
ramena úhlu
- pomocí kruţítka
narýsuje dané
útvary
- provede popis
konstrukce
- na předmětech
denního ţivota
vyhledá osově
souměrné objekty
narýsuje střed a
osu úsečky
narýsuje dané
útvary
- provede popis
konstrukce
mezipřed.
vztahy
ČJ, VL, PŘ
VL, PŘ
ČJ, VL, PŘ,
PČ
ČJ, VV, VL,
PŘ, PČ
VV, PČ
VV, PČ
VV, PČ
VV, PČ
68
9.
11.
nepo
vin
né
Jednotky obsahu
Obvod a obsah mnohoúhelníkŧ
narýsovaných ve čtvercové síti
Obvod a obsah čtverce a obdélníku
Slovní úlohy na obvod a obsah
Práce s kapesním kalkulátorem
Římské číslice
- jednotky m²,
mm², cm², dm², a,
ha, km²
- pojmy obvod a
obsah, vzorce pro
obvod a obsah
- vypočítá obvody
a obsahy daných
útvarŧ
- aplikuje osvojené
poznatky při
řešení slovních
úloh
- k učení
(vybírá a
vyuţívá pro
efektivní
učení vhodné
zpŧsoby)
- funkce kapesního
kalkulátoru
- ovládá
jednoduché
početní úkony na
kapesním
kalkulátoru
- pracovní
(pouţívá
bezpečně a
účinně
nástroje)
- přečte a zapíše
dané číslo
- k učení
(aplikuje
vhodné
zpŧsoby a
metody ,
uvádí věci do
souvislostí)
- znaky pro
jednotlivé číslice
- poziční a
nepoziční číselné
soustavy
jednotky
- převede danou
velikost do
sousedních
jednotek
- znalosti aplikuje
na praktických
příkladech
- efektivně pracuje
s kapesním
kalkulátorem
- vyhledá římské
číslice v textu
dané číslo
ČJ, VV, VL,
PŘ, PČ
PČ, PRV
ČJ, VL
5. ročník
V.
M
1.
2.
3.
učivo-téma
Velká čísla
Číselné řády
Porovnávání
Zaokrouhlování
Počítání s velkými čísly
Písemné dělení dvojciferným
dělitelem
Zlomky
Určení zlomku, části a celku
Smíšené číslo
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
- velká čísla
- řády
-vztahy menší,
větší, rovno
- zaokrouhlování
- lineární
uspořádání
- algoritmy
písemného
počítání
- čte, píše,
a odčítá čísla
- orientuje se na
číslo
-zaokrouhluje
- písemně počítá
- k učení
(operuje
s obecně
uţívanými
termíny,
znaky a
symboly)
- algoritmus
písemného dělení
- zkouška
správnosti dělení
dělení
- pojmy celek,
část, zlomek,
smíšené číslo
- čte, zapisuje,
porovnává,
znázorňuje,
vyznačuje zlomky
- určí část, celek a
zlomek
- převede zlomek
na smíšené číslo a
naopak
smíšená čísla, kde
zlomky mají
stejný jmenovatel
- k učení
(operuje
s obecně
uţívanými
termíny,
znaky a
symboly)
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory
v logickém
sledu)
- k učení
(operuje
s obecně
uţívanými
termíny,
znaky a
symboly)
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
řády
- porovná daná
číselné ose,
zaokrouhlí
- písemně vypočítá
úlohy na počítání
s velkými čísly
- písemně vydělí a
provede zkoušku
mezipřed.
vztahy
ČJ, VL, PŘ
VL, PŘ
porovná, znázorní,
vyznačí zlomky
- určí celek, část a
zlomek
- sečte a odečte
smíšená čísla, kde
zlomky mají
stejný jmenovatel
ČJ, VL, PŘ
69
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Desetinná čísla
Porovnávání desetinných čísel
Zaokrouhlování desetinných čísel
Sčítání a odčítání desetinných čísel
Násobení a dělení desetinných čísel
10, 100, 1000
Násobení a dělení desetinných čísel
jednociferným číslem
Slovní úlohy se zlomky a
desetinnými čísly
Celá čísla
Porovnávání celých čísel
Jednoduché modely matematických
operací s celými čísly
Grafické sčítání a odčítání úseček
- desetinné
zlomky,
- desetinná čárka,
desetina, setina,
tisícina
- algoritmus
sčítání a odčítání
desetinných čísel
- algoritmus
desetinných čísel
- zlomky
- desetinná čísla
- algoritmy
jednotlivých
operací
- lineární
uspořádání
- vztahy menší,
větší, rovno
- pojem opačná
čísla
- úsečka
- znázorňuje, čte,
zapíše, porovnává
a zaokrouhluje
desetinná čísla
- počítá
s desetinnými
čísly
- aplikuje a
modeluje osvojené
početní operace
- čte a píše celá
čísla
- orientuje se na
celé číslo
- pouţívá
jednoduchý model
(krokování,
teploměr, dluh)
- rýsování úseček
- útvary shodné a
podobné
- pojem měřítko
- pozná shodné a
podobné útvary
Povrch a objem krychle a kvádru
Jednotky objemu
Slovní úlohy na povrch a objem
- pojmy krychle a
kvádr
- povrch a objem
- jednotky m³,
mm³, cm³, dm³, l
- vypočítá
povrchy a objemy
daných útvarŧ
- aplikuje
osvojené
poznatky při
řešení slovních
úloh
Římské číslice
- znaky pro
jednotlivé číslice
- poziční a
nepoziční číselné
soustavy
dané číslo
Shodnost a podobnost
Měřítko
- k řešení
problémŧ
(promyslí a
naplánuje
zpŧsob
řešení
problémŧ)
- sociální a
personální
(poznávání
skutečnosti,
ţe
k výsledku
lze dospět
rŧznými
zpŧsoby)
- k učení
(operuje
s obecně
uţívanými
termíny,
znaky a
symboly)
- pracovní
(pouţívá
bezpečně a
účinně
nástroje)
- pracovní
(vyuţívá
znalosti a
zkušenosti
získané
v jednotliv.
oblastech)
- sociální a
personální
(poznávání
skutečnosti,
ţe
k výsledku
lze dospět
rŧznými
zpŧsoby)
- k učení
(aplikuje
vhodné
zpŧsoby a
metody,
uvádí věci do
souvislostí)
- znázorní, přečte,
zapíše, porovná a
zaokrouhlí
desetinná čísla
- převede
desetinné zlomky
na desetinná čísla
- pozná část celou
a desetinnou
s desetinnými
čísly
- aplikuje a
modeluje osvojené
početní operace
-znázorní úlohu
- sestaví a
- napíše odpověď
celé číslo
- porovná daná
číselné ose
- pozná opačná
čísla
- pracuje
s jednoduchými
modely
- graficky sečte a
odečte úsečky
daných délek
shodné a podobné
útvary
- účelně pouţívá
měřítko
jednotky
- převede danou
velikost do
sousedních
jednotek
- znalosti aplikuje
na praktických
příkladech
- vyhledá římské
číslice v textu
dané číslo
ČJ, VL, PŘ,
PČ
ČJ, VL, PŘ,
PČ
VL, PŘ
PČ
VL, PŘ, PČ
ČJ, VL, PŘ,
VV, PČ
ČJ, VL
70
11.
nepo
vin
né
nepo
vin
né
nepo
vin
né
Finanční gramotnost
Peníze
Hospodaření domácnosti
Finanční produkty
- pojmy
vlastnictví,
potřeby, zdroje,
zboţí, peníze,
hotovost,
bezhotovostní,
příjmy, výdaje,
rozpočet,
reklamace, úspory,
pŧjčky, úrok
- pozná české
mince a bankovky
- zaplatí v obchodě
- vyplní poštovní
poukázku
- umí pouţít
platební kartu
- sestaví
jednoduchý
rozpočet
- sestaví
jednoduchý
finanční plán
Aritmetický prŧměr
- pojem prŧměr
Zlomky
Násobení zlomku přirozeným
číslem
Sčítání a odčítání zlomkŧ s rŧzným
jmenovatelem
- pojmy zlomek,
společný
jmenovatel
- převádí zlomky
na společný
jmenovatel
- násobí, sčítá a
odčítá zlomky
Kruţnice opsaná čtverci a
obdélníku
- pojem kruţnice
opsaná
- konstrukce
kruţnice opsané
- rýsuje kruţnici
opsanou čtverci a
obdélníku
- vypočítá prŧměr
- k učení
(operuje
s obecně
uţívanými
termíny,
znaky a
symboly,
aplikuje
vhodné
zpŧsoby a
metody,
uvádí věci do
souvislostí)
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky a
názory
v logickém
sledu)
- k řešení
problémŧ
(promyslí a
naplánuje
zpŧsob
řešení
problémŧ)
- vytřídí české
peníze ze směsi
rŧzných mincí a
bankovek
- ve hře na obchod
správně zaplatí
nakoupené zboţí
- správně vyplní
poštovní poukázku
- sestaví tabulku
příjmŧ a výdajŧ
- sestaví
jednoduchý
rozpočet a obhájí
ho
- sestaví
jednoduchý
finanční plán a
obhájí ho
- sociální a
personální
(vytváří si
pozitivní
představu o
sobě samém)
- k učení
(operuje
s obecně
uţívanými
termíny,
znaky a
symboly)
- vypočítá
aritmetický
prŧměr
- znalosti aplikuje
na praktických
příkladech
- převede zlomky
na společný
jmenovatel
- vynásobí, sečte a
odečte zlomky
- pracovní
(pouţívá
bezpečně a
účinně
nástroje)
- narýsuje dané
útvary
- provede popis
konstrukce
ČJ, VL
ČJ, VL, PŘ,
PČ
ČJ, VL, PŘ
VV, PČ
71
III. Informační a komunikační technologie
Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umoţňuje všem ţákŧm
dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat elementární dovednosti v ovládání
výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací,
tvořivě pracovat s informacemi a vyuţívat je při dalším vzdělávání i v praktickém ţivotě.
Vzhledem k narŧstající potřebě osvojení si základních dovedností práce s výpočetní technikou
byla vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie zařazena jako povinná součást
základního vzdělávání na 1. a 2. stupni. Získané dovednosti jsou v informační společnosti
nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení
profesní i zájmové činnosti.
Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných
informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umoţňuje realizovat metodu „učení
kdekoliv a kdykoliv“, vede k ţádoucímu odlehčení paměti při současné moţnosti vyuţít
mnohonásobně většího počtu dat a informací neţ dosud, urychluje aktualizaci poznatkŧ a
vhodně doplňuje standardní učební texty a pomŧcky.
5.4 Informační a komunikační technologie I
Dovednosti získané v předmětu Informační a komunikační technologie umoţňují
ţákŧm aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího softwaru a informačních
zdrojŧ ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Tato aplikační rovina
přesahuje rámec vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační
technologie a stává se součástí všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání.
I.
II.
III.
IV.
V.
součet
hodinová dotace
-
-
-
-
1
1
-
-
-
-
celkem
-
-
_
_
_
1
1
5.4.3. Formy výuky
Výuka předmětu Informační a komunikační technologie probíhá u PC.
72
5.4.4. Klíčové kompetence
celoţivotnímu učení (vyuţívá moderní inf. a kom. technologie, uţívá učebnice a
odbornou literaturu, výukové programy)
efektivně vyuţívá v procesu učení, tvŧrčích činnostech a praktickém ţivotě (pracuje
s internetem, vyuţívá textový a grafický editor)
(porozumění toku informací - vznik, uloţení na médium, přenos, zpracování,
vyhledávání, zná pojem operační systém a základy práce s ním, zná jednotky paměti,)
a vyvozuje z nich závěry pro vyuţití v budoucnosti (tvořivě vyuţívá HW a SW
prostředky pro vytvoření zadaných úkolŧ – grafický a textový editor)
zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich (poznání úlohy
informací a infor. činností – praktické vyuţití)
problémŧ a vyuţívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností (referát)
(vyuţívá aplikační, výukové a multimediální programy)
 samostatně řeší problémy; volí vhodné zpŧsoby řešení; uţívá při řešení problémŧ
logické, matematické a empirické postupy (vyuţívá algoritmické myšlení, vyuţívá
základní aplikace pro práci s informacemi – grafický a textový editor, internet)
problémŧ (prezentace výsledkŧ své práce)
zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činŧ zhodnotí (samostatná práce na
projektech)
73
souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu (formuluje svŧj poţadavek,
písemný projev – dopis, vyprávění, …)
zapojuje do diskuse, obhajuje svŧj názor a vhodně argumentuje
dění (porovnává informace a poznatky z většího mnoţství alternativních inf. zdrojŧ,
pracuje s textem, vytvoří diplom, plakát, pozvánku, …)
 vyuţívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou
komunikaci s okolním světem (elektronická pošta)



ovlivňuje kvalitu společné práce (práce ve skupině – např. školní časopis, referát,)
potřeby poskytne pomoc nebo o ni poţádá (spolupráce na zadaných úkolech)
(diskuse – Internet)
 respektuje přesvědčení druhých lidí, váţí si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se
do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost
postavit se proti fyzickému i psychickému násilí (odpovědný, etický přístup
k nevhodným obsahŧm vyskytujícím se na internetu či jiných médiích)
 chápe základní principy, na nichţ spočívají zákony a společenské normy, je si vědom
svých práv a povinností ve škole i mimo školu (respektování práv k duševnímu
vlastnictví při vyuţití software)
74
plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky
(ovládá obsluhu PC a jeho přídatných zařízení, např. tiskárny, šetrná práce s výp.
technikou)
5.4.5. Průřezová témata
Do vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie jsou zařazena tato
prŧřezová témata:
-
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Klíčové
kompetence
- k učení
- k řešení
problému
problémŧ
nových postupŧ
75
- komunikativní
(sebehodnocení)
- sociální a
personální
proţívání ţivotních situací, rozvíjíme vnímavost a citlivé vztahy k lidem
pravidel
- občanské
- pracovní
76
5. ročník
V.
ICT
1.
2.
3.
4.
5.
6.
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
klíčové
komp.
Provozní řád poč. učebny, vytvoření
uţivatelských profilŧ, ovládání PC,
historie a význam počítačŧ
- chování v poč.
učebně, bezpečnost
- význam PC
- zapne a vypne PC
- přihlásí se
k pracovní stanici
- bezpečně pracuje
s PC
- pracovní
(dodrţuje
pravidla
- přihlásí se
bezp., pouţívá k pracovní stanici a
účinně
odhlásí se
nástroje a
vybavení)
PC a jeho základní součásti
Myš
- monitor, tiskárna,
základní jednotka,
myš, klávesnice,
reproduktory,
základní význam
- pojmy kliknutí,
dvojklik,
- rozdíl mezi levým
pravým tlačítkem
- správně drţí myš
- provede kliknutí,
dvojklik, ukáţe
myší, označí
- význam kláves na
klávesnici
- pouţívá dŧleţité
klávesy – Enter,
Esc, Shift, Ctrl, Alt,
Num Lock, Delete
Klávesnice
OS Windows, plocha, programy
- orientuje se v OS - spustí program
Windows
- pracuje s objekty
- definice programu na ploše
Práce s oknem programu (Wordpad,
Malování, Kalkulačka)
- základní ovládání
oken (funkci
tlačítek
minimalizace,
maximalizace,
zavřít)
- otevře okno
programu, přepne
mezi okny
- pojem soubor,
sloţka (adresář)
- organizace dat na
disku
- vytvoří soubor,
novou sloţku,
přejmenuje ji
- pracuje s Košem
- přesunuje a
kopíruje soubory
Soubory a adresáře
Organizace dat, sloţka
Koš
Přesouvání a kopírování souborŧ
-
7.
hodnocení
mezipřed.
že umí)
Grafický editor – Malování
Ovládání, nastavení pracovní
plochy, výběr barev – myš, nástroje
pro kreslení, uloţení obrázku,
kopírování obrázku, text v obrázku,
tisk obrázku
- pojem grafický
editor
- význam programu
Malování
- funkce
jednotlivých
nástrojŧ (úsečka,
výplň, elipsa,
obdélník, výběr,
sprej, křivka …)
- funkce tiskárny
otevře a zavře
program
- nastaví velikosti
výkresu
- pouţívá myš při
výběru barev, levé a
pravé tlačítko
- pouţívá základní
nástroje pro
kreslení a vytváří
jednoduché tvary
- nakreslí obrázek
- uloţí vytvořený
obrázek
- píše a kopíruje
text
- obrázek vytiskne
- k učení
(pracuje
s obecně
uţívanými
termíny,
samostatně
pozoruje a
experiment.)
- pracovní
(pouţívá
bezpečně a
účinně
nástroje a
vybavení)
- k učení
(pouţívá
obecně
uţívané
symboly,
uvádí věci do
souvislostí)
- k učení
(operuje
s obecně
uţívanými
termíny,
vyhledává a
třídí
informace)
- pracuje s myší
- pojmenuje
monitor, klávesnici,
myš, základní
jednotku, tiskárnu,
- uţívá klávesy
Enter, Esc, Delete,
Shift
- otevře okno
programu
- upraví plochu
- pracuje s více
okny na ploše
- uloţí vytvořený
soubor
- najde ho na disku
- přejmenuje,
přesune, zkopíruje,
vymaţe
- otevře program
- vybere barvu
kreslení a barvu
výplně
- nakreslí základní
geometrické tvary,
- k řešení
vybarví je
problémŧ
- nakreslí
(samostatně
řeší problémy; jednoduchý obrázek
a doplní ho textem
volí vhodné
(pohlednice, přání)
zpŧsoby
- vytiskne obrázek
řešení)
77
8.
9.
10.
Textový editor - Word
Dŧleţité klávesy pro psaní textu,
Psaní textu, základní úprava
Vkládání obrázkŧ
Práce s bloky – přesun, kopie,
změna barvy nebo velikosti písma
Nejjednodušší moţnosti vloţení
tabulky
Tvorba jednoduchých dokumentŧ,
nastavení vzhledu stránky, tisk,
uloţení dokumentu
- spustí program
- pouţívá klávesy
Delete, Backspace,
CapsLock, Shift,
- napíše text
- upraví text –
- pojem textový
velikost písma, typ
editor
písma, řezy písma,
- význam některých
zarovnání, barva
kláves pro psaní
písma
textu
vytvoří a edituje
- pojmy blok, panel
text
nástrojŧ
- vloţí obrázek
- textový dokument
- zarovná text,
- formát papíru –
upraví nadpis
A4, A5, …
- pracuje s bloky
moţnosti tisku
- vloţí tabulku
- vytvoří textový
dokument, upraví
ho a vytiskne
- uloţí a znovu
vyhledá
Seznamování se s Internetem –
historie, www stránky, vyhledávání
informací na Internetu, základní
ovládání prohlíţeče MS IE
Komunikace po Internetu (e-mail,
chat)
Elektronická pošta
- historie Internetu
- co je to Internet
- základní pojmy
vztahující se
k Internetu
- funkce prohlíţeče
- tlačítka
- www stránky
internetových
portálŧ
pojmy e-mail, chat
Multimediální vyuţití počítače –
ukázka prezentace, výukové
programy
- moţnost vyuţití
PC při prezentaci
výsledkŧ své práce
- výukové
programy
- pouţívá prohlíţeč
- vyhledává na
Internetu
(jednoduché
zpŧsoby)
- formuluje
poţadavek při
vyhledávání na
Internetu
- komunikuje
prostřednictvím emailu, chatu
- pouţívá výukové
programy (dle
vybavení školy)
- k řešení
problémŧ
(vyuţívá
získané
vědomosti a
dovednosti k
objevování
rŧzných
variant řešení,
hledá konečné
řešení
problému)
- komunikat.
(formuluje a
vyjadřuje své
myšlenky,
vyjadřuje se
výstiţně,
souvisle a
kultivovaně
v písemném
projevu)
- k učení
(vyhledává
informace a
vyuţívá je
v procesu
učení)
- občanské
(respektuje
přesvědčení
druhých lidí,
chápe
základní
principy, na
nichţ
spočívají
zákony a spol.
normy)
- komunikat.
(vyuţívá ICT
pro kvalitní a
účinnou
komunikaci
s okolním
světem)
- k učení
(vybírá a
vyuţívá pro
efektivní
učení vhodné
zpŧsoby a
metody, řídí
vlastní učení)
- vytvoří dokument
obsahující text a
obrázek (diplom,
plakát, pozvánka, ..)
- při psaní dodrţuje
základní
typografická
pravidla
- do textu vloţí
tabulku a vyplní ji
- napíše text, upraví
ho a vytiskne
- vyhledá
jednoduché
informace na
Internetu
- pouţije některý
z prohlíţečŧ
- odešle a přijme el.
poštu
- pracuje
s výukovým
programem
78
IV. Člověk a jeho svět
Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je
koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje
vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky,
zdraví a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem
pro praktický ţivot. Svým široce pojatým syntetickým (integrovaným) obsahem spoluutváří
povinné základní vzdělávání na 1. stupni.
Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní
zkušenosti ţákŧ získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Ţáci se učí
pozorovat a pojmenovávat věci jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří se
tak jejich prvotní ucelený obraz světa. Poznávají sebe i své nejbliţší okolí a postupně se
seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se sloţitějšími ději. Učí se vnímat
lidi a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorŧ a
přírodních jevŧ, soustředěně je pozorovat a přemýšlet o nich. Na základě poznání sebe a
svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se ţáci učí vnímat základní vztahy ve
společnosti, porozumět soudobému zpŧsobu ţivota, jeho přednostem i problémŧm, vnímat
současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatkŧ
a dovedností ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se ţáci učí vyjadřovat své myšlenky,
poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných.
Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět se na ZŠ Tvaroţná realizuje ve vyučovacích
předmětech Prvouka, Přírodověda a Vlastivěda.
5.5 Prvouka
Předmět Prvouka v sobě zahrnuje všech pět tematických okruhŧ ze vzdělávací oblasti
Člověk a jeho svět. V tematickém okruhu Místo, kde ţijeme ţáci získávají základní
dovednosti orientace v prostředí, které je bezprostředně obklopuje. V tematickém okruhu Lidé
kolem nás se ţáci seznamují s mezilidskými vztahy a společností. Tematický okruh Lidé a čas
poskytuje orientaci v čase. Tematický okruh Rozmanitost přírody se zabývá pozorovatelnými
jevy v přírodě. Tematický okruh Člověk a jeho zdraví nabízí dovednosti a vědomosti o
hygieně, ochraně zdraví svého i ostatních a prevenci neţádoucích jevŧ.
Na předmět prvouka po třetím ročníku navazují předměty Přírodověda a Vlastivěda,
které rozvíjí jiţ zmiňované tematické okruhy.
hodinová dotace
I.
II.
III.
IV.
V.
součet
2
2
2
-
-
6
1
-
-
1
3
-
-
7
celkem
2
2
79
5.5.3 Formy výuky
Výuka předmětu Prvouka probíhá většinou ve třídách, jsou zařazovány vycházky a
pozorování v přírodě. Někdy se vyučuje na PC (internet a výukové programy), vyuţití školní
knihovny, besedy s místním kronikářem. Moţná je i výuka na školní zahradě.
 Vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je
efektivně vyuţívá v procesu učení, tvŧrčích činnostech a praktickém ţivotě (znaky
přírody v rŧzných ročních obdobích, vyuţívá časové údaje, popisuje činnosti, které
provádí ráno, odpoledne, večer, orientuje se ve světě informací, chápe časové a místní
propojování historických, zeměpisných a kulturních památek)
 Operuje s obecně uţívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí,
(rozšiřuje si slovní zásobu v osvojovaných tématech, pojmenuje pozorované
skutečnosti)
 Samostatně řeší problémy, volí vhodné zpŧsoby řešení, uţívá při řešení problémŧ
logické postupy.
 Naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se
zapojuje do diskuse, obhajuje svŧj názor a vhodně argumentuje (samostatně a
sebevědomě vystupuje, jedná efektivně, bezproblémově, bezkonfliktně komunikuje
v méně běţných situacích)
 Vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedŧvěru a
samotný rozvoj, ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu
sebeuspokojení a sebeúcty (přirozeně vyjadřuje pozitivní city ve vztahu k sobě i
okolnímu prostředí)
 Přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně
(orientuje se v místě bydliště, v prostředí školy, výtvarně zpracuje prostředí domova,
provádí pokusy – voda, vzduch)
80
 Respektuje přesvědčení druhých lidí, váţí si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit
se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost
postavit se proti fyzickému a psychickému násilí (povypráví o reţimu dne, popíše
polohu obce, hygienické a bezpečnostní návyky, první pomoc, pravidla silničního
provozu, zdravá strava, situace hromadného ohroţení, pozná a chápe rozdíl mezi lidmi,
chová se kulturně a tolerantně, jedná na základě společně vytvořených a přijatých nebo
obecně uplatňovaných pravidel souţití, plnění povinností a společných úkolŧ, poznává
podstatu zdraví a i příčin nemocí, upevňuje si preventivní chování, účelně se rozhoduje
a jedná v rŧzných situacích ohroţení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a
bezpečnosti druhých)
 Chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje
zdraví a trvale udrţitelného rozvoje společnosti (vytváří si ohleduplný vztah k přírodě i
kulturním výtvorŧm a k hledání moţností aktivního uplatnění při jejich ochraně)
 Pouţívá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodrţuje vymezená
pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní
podmínky (provádí jednoduché pokusy, třídí látky, určuje skupenství, uţívá základní
jednotky, vytváří si pracovní návyky v jednoduché samostatné i týmové činnosti, pozná
podstatu zdraví i příčinu nemoci, upevňuje své preventivní chování, účelně se
rozhoduje a jedná v rŧzných ohroţení vlastního zdraví a bezpečnosti)
 Vyuţívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu
vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podloţená rozhodnutí a dalším
vzdělávaní a profesním zaměření (objevuje poznává vše, co jej zajímá, co se mu líbí a
v čem by mohl v budoucnu uspět)
Do vyučovacího předmětu Prvouka jsou zařazena tato prŧřezová témata:
81
Klíčové
kompetence
- k učení
- k řešení
problému
problémŧ
- komunikativní
(sebehodnocení)
- sociální a
personální
82
- občanské
duchovním hodnotám
- podporujeme zájem o kulturní dění a historické památky
- pracovní
83
1.ročník
I.
PRV téma
vědomost
(co zná)
VE ŠKOLE
(místo kde ţijeme,
lidé kolem nás)
Školní budova,
školní pomŧcky,
vyučovací předměty
vhodné chování ve škole
V NAŠÍ OBCI
(místo, kde ţijeme)
Naše obec
Orientace v okolí školy a
bydliště,
bezpečnost při
přecházení vozovky
dovednost
(co umí)
- orientuje se ve školní budově, v prŧběhu
vyučování
- dodrţuje zásady bezp. chov. tak, aby
neohroţoval zdraví své a zdraví jiných a
neničil pomŧcky své, svých spoluţákŧ a
školy
- uvádí příklady zajímavých míst ve své obci
- popíše (pomocí orientačních bodŧ) cestu
z domova do školy
- dodrţuje zásady bezpečného přecházení
vozovky
- rozliší moţná nebezpečí v nejbliţším okolí
při cestě do školy
- popíše své bydliště
- vyjmenuje členy své rodiny
- popíše vztahy mezi jednotlivými členy
rodiny
- uvádí povinnosti jednotlivých členŧ rodiny
- respektuje odlišnosti rŧzných rodin
- u vybraných povolání popíše náplň jejich
práce
- uvědomuje si význam zaměstnání pro
získávání peněz
mezipřed.
vztahy
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
- nakreslí obrázek své třídy,
školních pomŧcek
- předvede chování
v modelových situacích
- orientuje se ve školní
budově
- popíše svou bezpečnou
cestu do školy
- na obrázku rozpozná
chybné chování
v dopravním provozu a
navrhne nápravu
- povypráví o svém domově
a členech své domácnosti
- popíše místo svého
bydliště
- výtvarně zpracuje
prostředí domova
- předvede pracovní činnosti
vybraných povolání
- vypráví o povolání svých
rodičŧ
- pozná aktuální měnu,
hodnoty mincí
- předvede nakupování v
obchodě
- porovnává věci podle
jejich ceny
- přiřadí obrázek
k jednotlivým ročním
obdobím a měsícŧm
- napíše své datum narození
- vypráví o volnočasových
aktivitách prováděných
v sobotu a neděli
MŦJ DOMOV
(místo kde ţijeme,
lidé kolem nás)
Rodina a členové rodiny
Bydliště a adresa
LIDÉ A JEJICH
POVOLÁNÍ
(lidé kolem nás)
Povolání a zaměstnácí
V OBCHODĚ
(lidé kolem nás)
Peníze
Nakupování
- pozná peníze aktuálně pouţívané měny
- orientuje se v pojmech drahé - levné
- uvědomuje si hodnotu věcí svých, školních
i spoluţákŧ
- uvědomuje si nepřípustnost krádeţe
ROK
(lidé a čas)
Roční období
Měsíce
Dny v týdnu
- vyjmenuje roční období
- jednoduše charakterizuje změny v přírodě
v prŧběhu ročních období
- postupně se seznamuje s názvy
jednotlivých měsícŧ
- zná datum svého narození
- vyjmenuje dny v týdnu
- rozlišuje mezi dny pracovními a dny
pracovního klidu
SVÁTKY
V PRŦBĚH ROKU
(lidé a čas)
Vánoce
Nový rok
Velikonoce
Svátek matek
- zná dŧvod vybraných svátkŧ
- popíše zpŧsob oslav těchto svátkŧ v rodině
- uvádí, kdy tyto svátky slavíme
- vypráví o jednotlivých
svátcích
- provádí některé typické
zvyky
MŦJ DEN
(lidé a čas)
Části dne
Hodiny
Denní reţim
- vyjmenuje jednotlivé části dne
- uvádí typické činnosti pro jednotlivé části
dne
- pozná čas v celých hodinách
- zná čas začátku školy a oběda
- popíše svŧj denní reţim
- povypráví o svém reţimu
dne, výtvarně zpracuje
- podle ciferníku
s ručičkami určí čas a na
ciferník dokreslí určený čas
- přiřazuje části dne
k typickým činnostem
PŘÍRODA NA
PODZIM
(rozmanitost přírody)
Počasí na podzim
Sklizeň
Ovoce a zelenina
Polní plodiny
Podzimní práce na
zahradě a na poli
Stromy na podzim
Chování ţivočichŧ na
podzim
- jednoduše charakterizuje podzimní počasí
- pozoruje, popíše a porovná viditelné
proměny v na podzim
- rozlišuje mezi zeleninou a ovocem
- zná vybrané polní plodiny
- uvádí příklady činností na zahradě a na poli
- popíše změny u listnatých a jehličnatých
stromŧ na podzim
- popíše chování modelových ţivočichŧ
s příchodem podzimu
- nakreslí výjevy podzimní
přírody
- vyhledá na obrázku
zeleninu a ovoce a
pojmenuje je
- popíše, příp.předvede
podzimní činnosti na
zahradě
- vypráví o ţivočiších a
jejich přípravě na zimu
84
PŘÍRODA V ZIMĚ
Počasí v zimě
Rostliny v zimě
Ţivočichové v zimě
PŘÍRODA NA JAŘE
Počasí na jaře
Byliny na jaře kvetoucí
Dřeviny na jaře kvetoucí
Ţivočichové – mláďata
Jarní činnosti na zahradě
a na poli
PŘÍRODA V LÉTĚ
Počasí v létě
Změny v přírodě na
začátku léta
LIDSKÉ TĚLO
(člověk a jeho zdraví)
Části lidského těla
Smysly a smyslové
orgány
Handicapovaní lidé
ZDRAVÍ A NEMOC
Nemoc a zdraví
Zdravý chrup
Hygienické a návyky
BEZPEČNOST
DOMA I VENKU
Úrazy při sportu
Nebezpeční otravy
Nebezpeční cizí lidé
Účastníkem nehody
- nakreslí výjevy zimní
přírody
- jednoduše charakterizuje zimní počasí
- pozná větvičku smrku a
borovice
proměny v zimě
- podle obrázku popíše
- zná neopadavé dřeviny
adaptace ţivočichŧ
- na příkladech uvádí přečkávání zimního
v zimním období
období rŧznými ţivočichy
- vypráví, případně
- uvádí moţnosti pomoci ţivočichŧm
prakticky provádí, o
v prŧběhu zimního období
přikrmování ţivočichŧ v
zimě
- nakreslí výjevy jarní
- jednoduše charakterizuje jarní počasí
přírody
- vyhledá na obrázku jarní
proměny na jaře
rostliny a pojmenuje je
- pozná charakteristické jarní rostliny
- dokreslí do obrázku
- popíše proměny ovocných dřevin v jarních
stromu jeho jarní vzhled
měsících
- přiřazuje na obrázcích a
- zná názvy samcŧ, samic i mláďat domácích
pojmenovává rodiny
zvířat
hospodářských zvířat
- nakreslí výjevy letní
- jednoduše charakterizuje letní počasí
přírody
- na obrázku pozná a
proměny v létě
pojmenuje letní rostliny
- na obrázku přiřadí názvy
- pojmenuje jednotlivé části svého těla
lidského těla a smyslových
- pojmenuje smyslové orgány a přiřadí k nim
orgánŧ
správný smysl
- předvede setkání
- ví, jak se chovat k lidem s handicapem
s člověkem s handicapem
- popíše projevy nemoci, chování zdravých a - ve skupině předvede ranní
hygienu
nemocných osob
- uvádí příklady prevence před onemocněním - vytvoří kreslený seznam
hygienických pomŧcek
- dodrţuje zásady správné péče o chrup
- dodrţuje základní hygienické návyky
- uvědomuje si moţné nebezpečné situace
doma, v obci či v přírodě
- pozná vybrané jedovaté rostliny, ţivočichy
a houby
- popíše svou reakci při situacích
ohroţujících ţivot
- ví, kam se v nebezpečí obrátit o pomoc
- předvede chování
v nebezpečné situaci
- na obrázku či ve
skutečnosti pozná vybrané
nebezpečné organismy
2. ročník
II.
PRV téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
Popíše cestování po České republice
v zahraničí
Rozezná dopravní prostředky
Pozná dopravní značky, světla na semaforu
CESTOVÁNÍ
(místo,kde ţijeme)
Cestování
Dopravní prostředky
Dopravní značky
ZELENINA
(rozmanitost
přírody)
Byliny – stavba těla
Zelenina na zahradě,
podzimní činnosti na
zahradě, nářadí.
Pojmenuje jednotlivé části rostlin a vysvětlí
jejich význam pro rostlinu
Třídí zeleninu do uţivatelských skupin
Popíše podzimní práce na zahradě a na poli a
pojmenuje nářadí k tomu pouţívané
OVOCE
(rozmanitost
přírody)
Dřeviny – stavba těla
Ovoce na zahradě,
Botanické třídění
duţnatých plodŧ
Pojmenuje části těla stromŧ a keřŧ
Pozná plody u nás rostoucího ovoce
Třídí duţnaté plody
Popisuje činnosti spojené s péčí o ovocné
stromy.
mezipřed.
vztahy
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
Podle obrázku či skutečnosti
pojmenuje dopravní
prostředky
Vybarví světla na semaforu
a vybrané dopravní značky
Dodrţuje pravidla
bezpečného přecházení
vozovky
Přiřadí názvy částí těla
k rostlině
Pojmenuje a třídí zeleninu
do uţivatelských skupin
Předvede podzimní činnosti
na zahradě
Přiřadí názvy částí stromŧ a
keřŧ
Pojmenuje ovoce a určí typ
jejich plodŧ
Předvede činnosti
související s péčí o ovocné
stromy
85
PODZIM
(rozmanitost
přírody, lidé a čas)
Změny v přírodě na
podzim
Počasí na podzim
Podzimní měsíce
Příprava ţivočichŧ a
rostlin na zimu
LISTNATÉ
A Jehličnaté stromy
JEHLIČNATÉ
Listnaté stromy
STROMY
Opadávání listŧ
(rozmanitost
Plody volně rostoucích
přírody)
dřevin
MĚSTO A
VESNICE
NAŠE OBEC
MOJE BYDLIŠTĚ
MOJE RODINA
(lidé kolem nás)
VÁNOCE
(lidé kolem nás)
ZIMA
(rozmanitost
přírody, lidé a čas)
ČAS
(lidé a čas)
Budovy ve městě a na
vesnici
Výhody a nevýhody
ţivota na vesnici
Pozoruje a popisuje změny v přírodě
Charakterizuje podzimní počasí
Vyjmenuje podzimní měsíce
Popíše přípravu ţivočichŧ na zimní období
Popíše změny na rostlinách s příchodem
podzimu
Pozná naše jehličnaté stromy
Pozná naše listnaté stromy
Přiřadí plody a šišky ke stromŧm
Vyjmenuje ţivočichy ţivící se plody a
semeny stromŧ a keřŧ
Zná významné budovy správního,
společenského a sportovního vyţití ve městě
a na vesnici
Porovná výhody a nevýhody ţivota na
vesnici a ve městě
Popíše, případně nakreslí
podzimní krajinu
U modelových ţivočichŧ
vysvětlí jejich podzimní
chování
U modelových rostlin
popíše případné změny
Podle větvičky pozná a
pojmenuje vybrané
jehličnaté stromy a keře.
Nakreslí a pojmenuje
ţivočichy ţivící se semeny a
plody stromŧ
Podle obrázkŧ pozná
významné budovy a určí,
zda jsou ve městě či vesnici
Uvede 3 výhody a 3
nevýhody ţivota na vesnici
Pojmenuje nejbliţší okolní
obce, ukáţe, kde leţí a
jakým dopr. prostředkem se
Vyjmenuje blízká města a vesnice, určí směr,
Blízká města a vesnice
tam lze dostat
kde leţí
Významné budovy v obci
Popíše, případně předvede
Vyjmenuje významné budovy ve Tvaroţné
Fungování obce
činnosti lidí podílejících se
Popíše, kteří lidé se podílí na fungování obce
Historie naší obce
na fungování obce
Zná významné historické události v obci
Jednoduše vypráví o
historických uálostech
z dějin obce
Náš dŧm
Mŧj pokoj
Moje adresa
Pojmenuje pokoje v bytě/domě a vysvětlí
jejich funkci.
Popíše činnosti provozované ve svém pokoji
Zná a dovede napsat adresu svého bydliště
Vztahy v naší rodině
Příbuzenské vztahy
Vztahy mezi kamarády
Popíše příbuzenské vztahy v rodině
Charakterizuje vztahy v klasické rodině i
alternativní rodině
Charakterizuje kamarádské a nekamarádské
chování
Adventní zvyky
Dáváme si dárky
Pomoc bliţním
Zná význam vánoc a vánočních svátkŧ
Vysvětlí, jaké dárky udělají radost svým
příbuzným a kamarádŧm.
Charakterizuje,kdo potřebuje pomoc jiných a
v jakých situacích si pomáháme
Změny v přírodě v zimě
Počasí v zimě
Zimní měsíce
Zimní sporty
s příchodem zimy
Charakterizuje zimní počasí
Vyjmenuje zimní měsíce
Popíše přeţívání ţivočichŧ v zimní období
Vyjmenuje typické zimní sporty
Měření času
Dny, měsíce, roční
období
Hodiny – měření času
MĚŘENÍ VELIČIN Porovnávání délky
(rozmanitost
Porovnávání hmotnosti
přírody)
Porovnávání teploty
Pojmenuje rŧzná měřidla času a ví, kde se
pouţívají
Vyjmenuje dny v týdnu, měsíce v roce a
roční období ve správném pořadí
Pozná hodiny s přesností na čtvrthodiny
Rozumí a pouţívá pojmy delší a kratší, těţší
a lehčí, teplejší a chladnější
Nakreslí a popíše svŧj
dŧm/byt.
Nakreslí plánek svého
pokoje, navrhne, co by
v jeho pokoji nemělo chybět
Napíše na obálku svou
adresu
Nakreslí rodokmen své
rodiny
Porovná ţivot ve své rodině
oproti rodinám spoluţákŧm
Předvede kamarádské a
nekamarádské chování
Popisuje vánoční zvyky ve
své rodině
Navrhne dárky pro členy
své rodiny
Navrhne, jak by sám nebo
jeho rodina mohli pomoci
jiným lidem
zimní krajinu
U modelových ţivočichŧ
vysvětlí, jak tráví zimu a jak
jim pomáhat přeţít
Předvede typické zimní
sporty
Pojmenuje měřidla času na
obrázku i ve skutečnosti
Vyhledá v kalendáři
konkrétní datum a určí,
který je to den
Určí čas a zapíše čas na do
ciferníku
Porovná délku, hmotnost a
teplotu rŧzných předměty a
látek
86
LIDSKÉ TĚLO
(člověk a jeho
zdraví)
Stádia vývoje člověka
Části těla
Dŧleţité orgány lidského
těla
Smysly a smyslové
orgány
Popíše ţivot člověka od narození do smrti
Popíše části lidského těla
Ví, kde jsou dŧleţité orgány lidského těla a
k čemu slouţí
Zná smysly a smyslové orgány
NEMOCI A
ÚRAZY
(člověk a jeho
zdraví)
Nemoc a chování
nemocného
Prevence před nemocemi
Úrazy a prevence úrazŧ
Otravy – jedovaté látky
v našem okolí
První pomoc
Zná běţné nemoci s příznaky nemocí
Popisuje chování nemocného člověka
Zná pravidla prevence před nemocemi
Vyjmenuje nejčastější úrazy a látky
zpŧsobující otravy
Popíše, jak se zachovat při úrazu či otravě
REŢIM DNE
(člověk a jeho
zdraví)
Aktivity v prŧběhu dne
Povinnosti a úkoly
Koníčky a volný čas
Sport a pohyb
Popíše svŧj všední den
Vyjmenuje povinnosti a úkoly ţáka jeho
věku
Vyjmenuje sportovní i jiné volnočasové
aktivity
POVOLÁNÍ
(lidé kolem nás)
Povolání denní a noční
Vzdělávání a povolání
Povolání rodičŧ
Mzda ze práci
KRIZOVÉ
SITUACE
(lidé kolem nás)
JARO
(lidé a čas,
rozmanitost
přírody)
Nebezpečné situace
s ohroţením ţivota
Záchranáři – hasiči,
zdravotníci, policie
Přivolání pomoci
Změny v přírodě na jaře
Počasí na jaře
Jarní rostliny
Činnosti na jaře
Zná typická povolání denní a noční
Porovná, jak dlouho je potřeba studovat pro
rŧzné profese
Zná povolání svých rodičŧ
Vysvětlí, jak by se měl člověk chovat v práci
a proč by měl získat odměnu za svou práci
Vyjmenuje moţné situace ohroţující ţivot
Charakterizuje povolání hasiče, zdravotníka
a policisty
Zná nouzová telefonní čísla
s příchodem jara
Charakterizuje jarní počasí
Vyjmenuje jarní měsíce
Pozná a pojmenuje jarní rostliny
Popisuje činnosti související s jarním
úklidem
Velikonoční zvyky
Zná význam velikonočních svátkŧ
Popíše velikonoční zvyky a vyjmenuje
typické velikonoční atributy
POKOJOVÉ
ROSTLINY
(rozmanitost
přírody)
Pokojové rostliny v naší
třídě
Péče o pokojové rostliny
Nebezpečné a jedovaté
pokojové rostliny
Zná vybrané pokojové rostliny
Popíše péči o pokojové rostliny
Pozná vybrané jedovaté a nebezpečné
rostliny
ROZMNOŢOVÁN
Í ROSTLIN
(rozmanitost
přírody)
Semena a klíčení rostlin
Setí a sázení
Jarní činnosti na zahradě
a na poli
VELIKONOCE
SAVCI, PTÁCI,
HMYZ
(rozmanitost
přírody)
Stavba těla ţivočichŧ
Ţivotní projevy
ţivočichŧ
Třídění ţivočichŧ
Pozoruje a popíše klíčení semen
Prakticky předvede setí a sázení
Popíše jarní práce na zahradě
Popíše stavbu těla savce, ptáka a hmyzu
Charakterizuje savce, ptáky a hmyz včetně
konkrétních příkladŧ
Třídí ţivočichy na ptáky, savce a hmyz
Nakreslí člověka v rŧzných
fázích ţivota
Přiřadí názvy částí lidského
těla
Přiřadí smyslové vjemy ke
smyslovým orgánŧm
Rozliší mezi nemocí a
úrazem
Předvede návštěvu u lékaře
Navrhne činnosti chránící
zdraví
Předvede, jak se zachovat
při úrazu či otravě
Zapíše své činnosti během
dne včetně času
Seznámí spoluţáky
s některým ze svých
koníčkŧ
Posoudí, které povinnosti by
měl plnit ţák jeho věku
Rozliší povolání
provozovaná ve dne, v noci
a ve dne i v noci
Vypráví o povolání svých
rodičŧ
Nakreslí a popíše svŧj
dŧm/byt.
Nakreslí plánek svého
pokoje.
Vypráví, čím by chtěl být a
proč
Předvede, jak se zachovat
při rŧzných krizových
situacích
jarní krajinu
Ve skutečnosti pozná
typické jarní rostliny
Předvede rŧzné činnosti
prováděné na jaře a vysvětlí
jejich význam
Popisuje velikonoční zvyky
ve své rodině
Pojmenuje vybrané
pokojové rostliny
Ve skupině přesadí
pokojovou rostlinu
Předvede, jak se zachová při
poţití jedovaté rostliny
Nakreslí postupné klíčení
semene fazole
Na školním pozemku
provádí jarní úpravu
záhonu, setí a sázení
Na obrázku přiřadí názvy
částí těla ptákŧ, savcŧ a
hmyzu
Pojmenuje modelové
ţivočichy a zařadí je do
příslušného taxonu
87
Vyjmenuje hospodářská zvířata včetně názvŧ
samcŧ, samic a mláďat
Uvádí příklady surovin získávaných od
těchto ţivočichŧ
Vyjmenuje domácí mazlíčky a potřeby těchto
zvířat při domácím chovu
Popisuje, jak se chováme ke všem ţivým
organismŧm
ZVÍŘATA
HOSPODÁŘSKÁ
A DOMÁCÍ
MAZLÍČCI
(rozmanitost
přírody)
Chov a vyuţívání
hospodářských zvířat
Chov domácích mazlíčkŧ
Chování k ţivým
organismŧm
POLNÍ PLODINY
Polní rostliny a jejich
vyuţívání člověkem
Pěstování a výroba
potravin
Pozná vybrané polní plodiny
Uvádí příklady surovin získávaných z těchto
plodin
Popisuje, jak se pěstují polní plodiny
Změny v přírodě
s příchodem léta
Počasí v létě
Bezpečnost při táboření v
přírodě
s příchodem léta
Charakterizuje letní počasí
Vyjmenuje letní měsíce
Popíše bezpečné chování při pobytu v
přírodě
LÉTO
(lidé a čas,
rozmanitost
přírody)
Pozná a pojmenuje
hospodářská zvířata
Přiřazuje suroviny
k hospodářským zvířatŧm
Vypráví a svém domácím
mazlíčkovi a péči o něj
Pozná a pojmenuje polní
plodiny
Přiřazuje suroviny k polním
plodinám
Předvádí úkony spojené
s pěstováním polních plodin
letní krajinu
Vypráví o plánovaných
letních aktivitách
Předvede aktivity
související s tábořením v
přírodě
3. ročník
III.
PRV téma
NAŠE OBEC
(místo, kde ţijeme,
lidé kolem nás)
MINULOST NAŠÍ
OBCE (lidé a čas)
KRAJINA
V OKOLÍ OBCE
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
Škola a její okolí
Části obce
Dopravní značky,
dopravní kázeň
Doprava v naší obci a
MHD
Městská hromadná
doprava
Významné budovy v obci
Samospráva naší obce
Popíše okolí bydliště, okolí školy
Zná hlavní komunikace v obci;
Zná dŧleţité dopravní značky, dovede
vysvětlit jejich význam, zná pravidla
pro chodce. Zná MHD ve velkých městech.
Orientuje se ve své obci (městě) podle
význačných objektŧ,historických budov.
Zná významné podniky v obci. Ví, co se
v nich vyrábí. Ví, kde pracují rodiče.
Zná jméno starosty a funkci obecního
úřadu.Najde místa pro volný čas, kulturu,
sluţby, sport;
Orientuje se v jízdních řádech. Vyuţívá
Znázornění obce – model
a plán
Pracovní příleţitosti
informační a komunikační technologie
v naší obci
Kulturní a sportovní ţivot
v naší obci
Ţivotní prostředí v naší
obci
Spojení se sousedními
obcemi
Z minulosti naší obce
historie
stavební
památky
významní
občané
Poloha naší obce
v krajině
Polední stín, světové
strany
Směrová rŧţice, kompas
Obzor, vyvýšeniny a
údolí
Turistická mapa
Krásy naší krajiny
mezipřed.
vztahy
Nakreslí plán okolí
známého místa.
Zná vybrané dopravní
značky.
Zná polohu významných
míst a budov v obci a
vysvětlí jejich význam pro
občany.
Porovná výhody a nevýhody
ţivota ve městě a na vesnici.
Navrhne moţnosti zlepšení
stavu své obce.
.
Zná základní údaje o minulosti naší obce;
Vypráví o slavných událostech v dějinách
obce.
Zná stavební památky své obce;
Vypráví o slavných občanech obce
Posuzuje okolní krajinu, její rozmanitost;
Popíše polohu slunce v rŧzné denní době;
Určí světové strany podle kompasu;
Orientuje se v nejbliţším okolí;
Porovná kresbu s mapou, zná zákl. značky
Uvádí rŧzné typy krajiny, její proměny;
Vypráví o rŧzných místech naší vlasti;
Vypráví o významných
historických událostech
v obci a okolí
Najde svou obec na mapě,
své bydliště na plánu obce.
Zorientuje mapu pomocí
buzoly i významných bodŧ
v krajině.
Pozná rŧzné typy krajiny
podle obrázku.
Popíše krajinu v okolí svého
bydliště.
88
VĚCI KOLEM
NÁS (rozmanitost
přírody)
Příroda (ţivé a neţivé
přírodniny) a lidské
výtvory
Přírodniny rostlinného a
ţivočišného pŧvodu
Látky kolem nás
Vlastnosti látek
Recyklace a třídění
odpadŧ
Chápe, co jsou ţivé a neţivé přírodniny;
Rozliší přírodniny rostlinného a ţivočišného
pŧvodu
Zná rŧzné látky;.
Popíše rŧzné vlastnosti látek;
Vysvětlí princip recyklace
Uvádí příklady látek vhodných k recyklaci
Popíše výrobu rŧzných
výrobkŧ denní potřeby.
U vybraných látek
vyjmenuje jejich vlastnosti
Navrhne zpŧsob recyklace
rŧzných předmětŧ denní
potřeby.
Měří veličiny pomocí
měřidel a uţívá správné
jednotky.
Délka
MĚŘENÍ VELIČIN Hmotnost
(rozmanitost
Objem
přírody)
Teplota
Čas
Zná jednotky délky, hmotnosti, objemu,
teploty, času a jejich části;
Rozlišuje měřidla veličin včetně příkladŧ
jejich pouţití v praxi.
Měří veličiny pomocí měřidel.
MAGNETISMUS
(rozmanitost
přírody)
Magnety
Póly magnetu
Vybere látky magnetické a nemagnetické
Uvádí příklady vyuţívání magnetŧ v běţném
ţivotě.
Určí póly magnetu a vysvětlí princip
kompasu.
Gravitace a gravitační
síla
Síla a siloměr
Pŧsobení gravitačního
pole Země
Pozoruje a popíše pŧsobení gravitační síly.
Měří sílu pomocí siloměru.
Porovnává sílu a hmotnost předmětŧ
Pozoruje a popisuje pŧsobení gravitačního
pole Země
Popíše pŧsobení gravitace
Změří pomocí siloměru,
jakou silou jsou přitahovány
předměty k Zemi
Popíše gravitační pŧsobení
Země
Zná vlastnosti vzduchu a jeho sloţení;
Chápe význam vody pro ţivot;
Zná skupenství vody a rozloţení na Zemi;
Popíše koloběh vody v přírodě;
Zná význam vody a aktivně ji chrání;
Ví, kde jsou zdroje pitné vody pro obec;
Zná významné horniny a nerosty;
Chápe význam matečné horniny pro vznik
pŧdy; Zná základní druhy pŧd;
Vyjmenuje základní
podmínky pro ţivot na Zemi
a vysvětlí jejich význam pro
ţivot
Uvádí příklady vyuţití
nerostŧ a hornin v běţném
ţivotě.
GRAVITAČNÍ
SÍLA
(rozmanitost
přírody)
Látky magnetické
Vzduch
Voda
ZÁKLADNÍ
PODMÍNKY PRO
ŢIVOT NA ZEMI
(rozmanitost
přírody)
Voda sladká a
slaná
Oběh vody
Voda
v krajině,
pitná voda
Horniny a nerosty
Pŧda
ŢIVOČICHOVÉ
(rozmanitost
přírody)
Ţivočichové
Ţivot ţivočichŧ
Ţivočichové a my
ROSTLINY
(rozmanitost
přírody)
HOUBY
(rozmanitost
přírody)
Popíše stavbu těla modelových ţivočichŧ.
Vysvětlí rŧzné zpŧsoby přijímání potravy,
dýchání, pohybu, rozmnoţování i prŧběhu
ţivota rŧzných ţivočichŧ;
Uvádí příklady hospodářských, domácích
zvířat i volně ţijících druhŧ;
Zná některé chráněné ţivočichy i nebezpečí
parazitŧ;
Zná základní části těla semenných rostlin;
Vysvětlí význam kořene, zná rŧzné typy;
Popíše duţnatý, dřevnatý stonek i typy;
Zná typy listŧ, včetně jehlic;
Popíše stavbu květu, zná rŧzné typy květŧ;
Uvádí typy plodŧ; Zná šištice jehličnanŧ;
Uvádí příklady výtrusných rostlin;
Chápe princip výţivy a stavby těla rostlin;
Popíše dýchání rostlin;
Popíše ţivot rostlin v prŧběhu roku;
Zná zpŧsoby rozmnoţování rostlin;
Zná rŧzné uţitkové i okrasné rostliny;
Rostliny
Rozmanitost rostlin
Rostliny semenné
kořen
stonek
list
květ
plod
Rostliny výtrusné
Ţivot rostlin
Výţiva a
dýchání
Změny
v prŧběhu
roku vlivem
teplot
Rozmnoţován
í semeny a
částmi rostlin
Rostliny a my
Houby
Ví o významu podhoubí v ekosystému lesa;
Rozmanitost hub
Zná běţné druhy jedlých i jedovatých hub;
Stavba těla hub
Popíše stavbu hub a zpŧsob jejich výţivy;
Ţivot hub
Houby a my
Zná škodlivost plísní;
Rozliší látky magnetické a
nemagnetické
Vyjmenuje moţnosti vyuţívání
magnetŧ v praxi
Popíše tělo ţivočichŧ a
jejich ţivotní projevy.
Pozná vybrané ţivočišné
druhy.
Třídí ţivočichy do skupin
podle jejich významu pro
člověka.
Popíše tělo rostlin.
Pozná vybrané rostlinné
druhy.
Vysvětlí ţivotní projevy
rostlin.
Třídí rostlin do
uţivatelských skupin.
Popíše tělo houby.
Pozná vybrané druhy hub.
Vysvětlí ţivotní projevy
hub.
Zná pravidla bezpečného
sběru a konzumace hub.
89
Přírodověda
Předmět Přírodověda v sobě zahrnuje dva tematické okruhy Rozmanitost přírody a
Člověk a jeho zdraví. Navazuje na předmět Prvouka a je výchozím pro předmět Přírodopis,
Zeměpis a Výchova k občanství a zdraví.
V tematickém okruhu Rozmanitost přírody ţáci poznávají Zemi jako planetu sluneční
soustavy, kde vznikl a rozvíjí se ţivot. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost ţivé i
neţivé přírody naší vlasti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, ţe Země a ţivot na ní tvoří
jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze,
kterou mŧţe člověk snadno narušit a velmi obtíţně obnovovat. Na základě praktického
poznávání okolní krajiny a dalších informací se ţáci učí hledat dŧkazy o proměnách přírody,
učí se vyuţívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu,
hledat moţnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, zlepšení ţivotního prostředí a k
trvale udrţitelnému rozvoji.
V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví ţáci poznávají především sebe na základě
poznávání člověka jako ţivé bytosti, která má své biologické a Fyziologické funkce a potřeby.
Poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka vhodné a
nevhodné z hlediska denního reţimu, hygieny, výţivy, mezilidských vztahŧ atd. Získávají
základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném
chování v rŧzných ţivotních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohroţují zdraví
jedincŧ i celých skupin obyvatel. Ţáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má kaţdý
člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Ţáci docházejí k poznání, ţe zdraví
je nejcennější hodnota v ţivotě člověka. Potřebné vědomosti a dovednosti získávají tím, ţe
pozorují názorné pomŧcky, sledují konkrétní situace, hrají určené role a řeší modelové
situace.
I.
II.
III.
IV.
V.
součet
hodinová dotace
-
-
-
1
1
2
-
-
-
1
1
2
celkem
-
-
-
2
2
4
5.6.3 Forma výuky
Výuka předmětu Přírodověda probíhá většinou ve třídách, jsou zařazovány vycházky a
90
efektivně vyuţívá v procesu učení, tvŧrčích činnostech a praktickém ţivotě (změří,
zapíše, sestaví a nakreslí tabulku daných veličin, ve skupině třídí rostliny do známých
skupin, pracuje s klíčem a atlasem rostlin, vyvodí společné a odlišné znaky, vysvětlí
vznik a vývoj člověk, rozšiřuje si slovní zásobu v osvojovaných tématech, pojmenovává
pozorované skutečnosti a zachycuje je ve vlastních projevech, názorech a výtvorech)
 samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a
vyvozuje z nich závěry (provádí pokusy dokazující výskyt vody a vzduchu, třídí látky
podle jejich vlastností, porovnává je, zakreslí do slepého schématu základní údaje, ve
skupině modeluje krizové situace, vyuţívá poznatkŧ o lidském těle k podpoře vlastního
zdravého zpŧsobu ţivota, utváří si ohleduplný vztah k přírodě, hledá moţnosti aktivního
uplatnění při její ochraně)
 samostatně řeší problémy, volí vhodné zpŧsoby řešení, uţívá při řešení problémŧ
logické postupy (ve skupině třídí organismy, zakreslí potravní vazby rostlin, hub a
ţivočichŧ, třídí houby do známých skupin, pracuje s atlasem hub, zakresluje znaky
ţivota)
komunikaci s okolním světem (ve skupině třídí organismy, ţivočich do známých
skupin, pracuje s encyklopedií zvířat, ve skupině podle nákresu popisuje jednotlivé
části lidského těla, předvede v modelových situacích osvojené jednoduché zpŧsoby
odmítání návykových látek, samostatně a sebevědomě vystupuje a jedná, efektivně,
bezproblémově a bezkonfliktně komunikuje i v méně běţných situacích)
 objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl
uspět (popisuje současný stav a aktuální problémy ţivotního prostředí v ČR, zhodnotí
některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí a
zdraví člověka podporovat nebo poškozovat, předvede dodrţované vánoční tradice)
práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činností pozitivně
ovlivňuje kvalitu společné práce (ve skupině zaloţí jednoduchý pokus, naplánuje a
zdŧvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu, utváří si pracovní návyky
v jednoduché,m samostatné i týmové činnosti, poznává a chápe rozdíly mezi lidmi,
kulturně a tolerantně se chová a jedná na základě společně vytvořených a přijatých nebo
obecně uplatňovaných pravidel souţití, plní povinnosti a společné úkoly)
91

potřeby poskytne pomoc nebo o ni poţádá (uplatňuje základní dovednosti a návyky
související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou, přirozeně vyjadřuje pozitivní
city ve vztahu k sobě i k okolnímu prostředí)
zdraví člověka (poznává podstatu zdraví a příčiny nemocí, upevňuje si preventivní
chování, účelně se rozhoduje a jedná v rŧzných situacích ohroţení vlastního zdraví a
bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých)
zdraví a trvale udrţitelného rozvoje společnosti (vyjmenuje a zakreslí planety,
demonstruje střídání dne a noci, ročních období, sleduje předpověď počasí ve
sdělovacích prostředcích, zaznamenává údaje, orientuje se v termínech počasí, sráţky,
vyznačí na mapě podnebné oblasti)
vzdělávání a profesním zaměření (ve skupině zaznamenává do tabulky kvalitu ovzduší,
vody a míru jejich znečištění, sestaví reţim dne a výtvarně ho zpracuje, sestaví svŧj
týdenní jídelníček s vyuţitím zásad zdravé výţivy, ve skupině předvede stresové
situace, hledá východiska, ošetřuje drobná poranění, předvede poskytnutí první
pomoci, uplatní účelné zpŧsoby chování v situacích ohroţujících zdraví a
v modelových situacích, prověřuje si praktické a teoretické znalosti na dopravním
hřišti, objevuje a poznává vše, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by mohl v budoucnu
uspět)
5.6.5. Průřezová témata
Do vyučovacího předmětu Přírodověda jsou zařazena tato prŧřezová témata:
92
5.6. 6 Výchovné a vzdělávací strategie
Klíčové
kompetence
- k učení
- k řešení
problému
problémŧ
- podporujeme samostatné a tvŧrčí řešení problému
nových postupŧ
- komunikativní
(sebehodnocení)
- sociální a
personální
- občanské
93
- pracovní
94
4. ročník
IV.
PR
téma
vědomost
(co zná)
VLIV NEŢIVÉ
PŘÍRODY NA ŢIVOT
NA ZEMI – SVĚTLO
A TEPLO
Slunce a Země
VLIV NEŢIVÉ
PŘÍRODY NA ŢIVOT
NA ZEMI – VODA A
VZDUCH
Voda a její vlastnosti
VLIV NEŢIVÉ
PŘÍRODY NA ŢIVOT
NA ZEMI – HORNINY
A PŦDA
Střídání dne a noc
Střídání ročních období
Vzduch a jeho vlastnosti
Nerosty, horniny
Půda, půdní druhy
Podzimní změny
v přírodě
PODZIMNÍ ZMĚNY
V PŘÍRODĚ
VYUŢÍVÁNÍ ŢIVÉ
PŘÍRODY
ČLOVĚKEM KULTURNÍ
ROSTLINY
(rozmanitost přírody,
lidé kolem nás)
Počasí na podzim
Stromy opadavé a
neopadavé
Adaptace ţivočichŧ na
podzimní změny v přírodě
Zelenina
Ovoce
Polní plodiny
Zima v přírodě
PŘÍRODA V ZIMĚ
Počasí v zimě
Pozorování dřevin v
zimě
dovednost
(co umí)
Popíše vzájemnou polohu Slunce a
Země
Vysvětlí příčiny střídání dne a noc,
rŧzné délky dne a noci
Vysvětlí příčiny střídání ročních
období u nás
Popíše změny v přírodě zpŧsobené
proměnami teploty a vlhkosti
v rŧzných roč. obdobích
Zná vlastnosti vody.
Vysvětlí význam vody pro ţivé
organismy.
Zná vlastnosti vzduchu – jednotlivé
plyny.
Vysvětlí význam vzduchu pro ţivé
organismy.
Pozná vybrané nerosty a horniny.
Uvádí příklady vyuţití hornin a
nerostŧ v běţném ţivotě.
Zná významná naleziště nerostŧ a
hornin v okolí bydliště.
Rozlišuje pŧdní druhy.
Zná vhodné pŧdní druhy pro
pěstování rostlin.
Popíše podzimní změny v přírodě
Charakterizuje proměny počasí na
podzim
Pozná vybrané druhy jehličnatých a
listnatých dřevin včetně jejich plodŧ
či šišek
Vysvětlí příčiny opadávání listŧ
Popíše adaptivní chování
jednotlivých ţivočišných skupin
Ţivočišná buňka
Rostlinná buňka
Jednobuněčné organismy
mezipřed.
vztahy
Porovná délku dne a
noci v rŧzných dnech
a vysvětlí vzájemné
odchylky
Popisuje změny
v přírodě v prŧběhu
roku
Vypráví o vodě a
vzduchu, jejich
vlastnostech a vodě a
vzduchu v ţivých
organismech
Podle vzorku pozná
vybrané nerosty a
horniny, druhy pŧd.
Vypráví o jejich
vlastnostech a významu
pro ţivot i lidské
činnosti
Zaznamenává počasí
v prŧběhu podzimu
Podle větvičky určí
název vybraných
dřevin
Vypráví o chování
ţivočichŧ na podzim
Třídí kulturní rostliny podle
uţivatelského hlediska;
Popíše význam
Uvádí příklady vyuţití kulturních
jednotlivých sloţek
rostlin v běţném ţivot;
neţivé přírody pro
Uvádí příklady lidských činnosti
lidské tělo.
souvisejících s koncem vegetačního
období
Popíše zimní proměny v přírodě
Charakterizuje počasí v zimě
Pozoruje a popíše dřeviny v zimním
období
Pozoruje a pozná ţivočichy v zimě
aktivní a popíše zpŧsoby, jak jim
pomáhat přeţít zimu
Ţivočichové v zimě
STAVBA TĚLA
ŢIVÝCH
ORGANISMŦ
hodnocení
(jak
poznám, že
umí)
Rozezná rostlinnou od ţivočišné
buňky.
Popíše základní vlastnosti buňky.
Pozoruje jednobuněčné organismy.
v prŧběhu zimu.
Hovoří o přírodě
v zimním období
Pojmenuje savce a
ptáky se zimní
aktivitou a pomáhá
jim přeţít zimu.
Rozezná
rostlinnou od
ţivočišné buňky.
Popíše základní
vlastnosti buňky.
95
TŘÍDĚNÍ ŢIVÝCH
ORGANISMŦ
Rod, druh
Třídění ţivočichŧ:
- bezobratlí
- obratlovci (kruhoústí,
ryby, obojţivelníci, plazi,
ptáci, savci)
Třídění rostlin
- rostliny výtrusné
- rostliny semenné
(nahosemenné,
krytosemenné)
- pouţívání jednoduchých
atlasŧ, klíčŧ
Houby (kvasinky, plísně,
pravé houby)
Jaro v přírodě
PŘÍRODA NA JAŘE
Počasí na jaře
Pozorování rostlin na
jaře
Pozorování ţivočichŧ na
jaře
Funkce lesa
Dřeviny v lese
EKOSYSTÉM LES
Byliny v lese
Houby v lese
Ţivočichové v lese
Ekosystém les
Zásahy člověka do lesního
ekosystému
Funkce rybníka, řeky a
potoka
EKOSYSTÉM
RYBNÍK A TEKOUCÍ
VODA
Rostliny ve vodě a u vody
Ţivočichové vázaní na
vodu
Ekosystém rybník a
tekoucí voda
Zásahy člověka vodních
ekosystémŧ
Funkce parku
EKOSYSTÉM PARK A
OKOLÍ LIDSKÝCH
OBYDLÍ
Dřeviny v parku
Byliny v parku
Ţivočichové v parku
Ekosystém park
Zásahy člověka do
ekosystému parku
Ví, ţe rozdíly mezi zpŧsobem
výţivy jsou základním rozlišovacím
znakem hlavních skupin organismŧ;
Ví, ţe jedinec patří k určitému
druhu, který se vyznačuje určitou
stavbou a činností těla,určitým
zpŧsobem ţivota a zajišťuje své
potomstvo.
Umí pouţívat jednoduché atlasy
a klíče přírodnin
Popíše jarní proměny v přírodě
Charakterizuje počasí na jaře
Pozoruje a popíše na jaře kvetoucí
rostliny a pozoruje jejich podzemní
části
Pozoruje a popíše chování ţivočichŧ
s příchodem jara
Charakterizuje význam ekosystému
v přírodě i pro člověka.
Pozná a popíše modelové zástupce
ţivých organismŧ
Sestaví potravní řetězec
k ekosystému
Popíše zásahy člověka do
ekosystému a posoudí, zda jsou
škodlivé či prospěšné
ţivých organismŧ
k ekosystému
ţivých organismŧ
k ekosystému
Funkce sadu a zahrady
EKOSYSTÉM SAD A
ZAHRADA
Rostliny v sadu a na
zahradě
Ţivočichové sadu a
zahrady
Ekosystém sad a zahrada
ekosystému sadu a
zahrady
ţivých organismŧ
k ekosystému
Zařadí vybrané
organismy do
taxonomických
skupin.
Při určování
ţivočichŧ a rostlin
pouţívá klíče a
atlasy
v prŧběhu jara.
Hovoří o přírodě v
jarním období
Podle obrázku či
skutečnosti pojmenuje
jarní rostliny
Vypráví o rozmnoţování
ţivočichŧ na jaře
Samostatně vypráví o
funkci, ţivočiších,
rostlinách a vztazích
v ekosystému.
v ekosystému.
v ekosystému.
v ekosystému.
96
Funkce louky
Dřeviny na louce
EKOSYSTÉM LOUKA
Byliny na louce
Ţivočichové na louce
Ekosystém louka
lučního ekosystému
Funkce pole
Kulturní rostliny na poli
EKOSYSTÉM POLE
Plevele na poli
Ţivočichové na poli
Ekosystém pole
ekosystému pole
ţivých organismŧ
k ekosystému
ţivých organismŧ
k ekosystému
v ekosystému.
v ekosystému.
5. ročník
V.
PR
téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
ROZMANITOST
ŢIVOTA NA ZEMI
Podnebné pásy na Zemi
Podnebí rŧzných
podnebných pásŧ
Ţivočichové a rostliny na
Zemi
Vysvětlí, proč teplota vzduchu,
mnoţství vody a sluneční záření
nejvíce ovlivňují ţivot v přírodě;
Popíše rozmanitost ţivota v rŧzných
částech světa.
TROPICKÝ
PODNEBNÝ PÁS
Tropický deštný les
Savana
Poušť a polopoušť
Charakterizuje podnebí
v jednotlivých biomech světa
Vyjmenuje zástupce ţivočichŧ a
rostlin jednotlivých biomŧ světa
Popíše ţivot lidí v jednotlivých
biomech
SUBTROPICKÝ
PODNEBNÝ PÁS
Subtropy Austrálie a
Středozemního moře
Charakterizuje podnebí biomu
rostlin biomu
Popíše ţivot lidí v biomu
mezipřed.
hodnocení
vztahy
(jak poznám,
že umí)
Do mapy Země
zakreslí podnebné
pásy
Charakterizuje
podnebí
v podnebných
pásech
Vyjmenuje
ţivočichy a rostliny
cizokrajných zemí
Přiřadí odnebí
k příslušného
biomu.
Vyjmenuje typické
zástupce ţivočichŧ
a rostlin daného
biomu.
Porovná ţivot lidí
biomu s ţivotem
v ČR.
Přiřadí odnebí
k příslušného
biomu.
Vyjmenuje typické
a rostlin daného
biomu.
biomu s ţivotem
v ČR.
97
Stepi
Listnatý les
Jehličnatý les
Charakterizuje podnebí
v jednotlivých biomech světa
rostlin jednotlivých biomŧ světa
Popíše ţivot lidí v jednotlivých
biomech
POLÁRNÍ PODNEBNÝ
PÁS
Arktida a Antarktida
Charakterizuje podnebí biomu
rostlin biomu
Popíše ţivot lidí v biomu
ŢIVOT V MOŘÍCH A
OCEÁNECH
Měkkýši
Ostnokoţci
Paryby
Ryby
Savci
Řasy
Pozoruje a popisuje schránky
mořských ţivočichŧ
V literatuře vyhledá fotografie a
informace o mořských ţivočiších a
rostlinách
Vysvětlí význam moří pro ţivot na
Zemi a příčiny znečišťování moří a
oceánŧ.
MÍRNÝ PODNEBNÝ
PÁS
SLUNCE
Slunce – jedna z hvězd
Fyzikálně chemické
vlastnosti Slunce
SLUNEČNÍ
SOUSTAVA
Planety Sluneční soustavy
Mléčná dráha
MĚSÍC
Měsíc jako přirozená
druţice Země
Pŧsobení Měsíce na Zemi
Pozorování Měsíce ze Země
ZKOUMÁNÍ VESMÍRU
Pozorování vesmíru okem a
dalekohledem
První lidé ve vesmíru
Budoucnost objevování
vesmíru
ZEMĚ
Tvar země
Pohyby Zeměkoule
Střídání dne a noci
Střídání ročních období
v oblasti mírného pásu
Změny v délce dne a noci
v oblasti mírného pásu v
prŧběhu roku
Gravitace
Popisuje vlastnosti Slunce
Vysvětlí význam Slunce pro ţivot na
Zemi
Popíše gravitační pole Slunce na
okolní planety
Přiřadí podnebí
k příslušného
biomu.
Vyjmenuje typické
a rostlin daného
biomu.
biomu s ţivotem
v ČR.
Přiřadí podnebí
k příslušného
biomu.
Vyjmenuje typické
a rostlin daného
biomu.
biomu s ţivotem
v ČR.
Hovoří o ţivotě
v mořích a
oceánech
Navrhne moţnosti
ochrany ţivota
v mořích a
oceánech
Vyhledá v literatuře
a na internetu
informace o Slunci
a prezentuje je
ostatním.
Vyjmenuje planety
Sluneční soustavy
Vyhledá v literatuře
a na internetu
informace o
jednotlivých
planetách Sluneční
soustavy
V kalendáři vyhledá
aktuální fázi Měsíce
Popisuje pŧsobení Měsíce na Zemi –
V literatuře a na
slapové jevy
internetu vyhledá
Vysvětlí změny ve tvaru Měsíce při
informace o Měsíci
jeho pozorování ze Země
a prezentuje je
ostatním
Pomocí literatury a internetu
Ví, kde je nejbliţší
vyhledá a prezentuje informace o
planetárium a
pozorování vesmíru v minulosti
vyjmenuje zásady
Popíše aktuální moţnosti pozorování bezpečného
vesmíru ze Země
pozorování Slunce
Popíše jednotlivé kroky při prvních
Vypráví o historii
letech do vesmíru
dobývání vesmíru.
V novinách a na internetu vyhledá
Vysvětlí moţnosti a
aktuální informace o výzkumu
limity dalšího
vesmíru.
dobývání vesmíru.
Nakreslí Zeměkouli
s poledníky,
Na globusu vyhledá póly, poledníky
rovnoběţkami a
a rovnoběţky, popíše tvar Země, její
póly.
naklonění
Odvodí délku dne a
Pomocí lampy a míče předvádí
noci v rŧzných
rotaci Země a obíhání Země kolem
dnech roku.
Slunce.
Vysvětlí vliv
Popíše dŧvody střídání dne a noci,
naklonění Země na
ročních období
podnebí ČR.
Popíše pŧsobení gravitace
Vysvětlí pŧsobení
gravitace.
Pouţívá internet a literaturu při
vyhledávání informací o Sluneční
soustavě a planetách Sluneční
soustavy
Popisuje jednotlivé planety Sluneční
soustavy, především Zemi
98
PODMÍNKY PRO
ŢIVOT NA ZEMI
ENERGIE NE ZEMI
ČLOVĚK A
TECHNIKA
ČLOVĚK
Vzduch a vzdušný obal
Země
Voda na Zemi
Pŧda a minerální látky
Sluneční energie
Obnovitelné a
neobnovitelné zdroje
energie
Jednoduché stroje (páka,
nakloněná rovina, kladka,
ozubené kolo)
Elektrospotřebiče
Lidská společnost
Lidská řeč
Zručnost ruky
Zpŧsob práce a ţivota lidí
Popisuje vzduch, jeho vlastnosti a
význam pro ţivot na Zemi
Popisuje vodu, její vlastnosti a
význam pro ţivot na Zemi
Popisuje pŧdu a minerální látky a
jejich význam pro ţivot na Zemi
Vysvětlí proces fotosyntézy jako
zdroje energie pro ţivot
Popíše a porovná vyuţívání
obnovitelných a neobnovitelných
zdrojŧ energie
Provádí pokusy s jednoduchými
stroji.
Vysvětlí podstatu elektrospotřebičŧ.
Chápe sounáleţitost člověka
s ostatními organismy i lidské
odlišnosti;
Zná potřebu citových mezilidských
vztahŧ a dŧleţitost dodrţování
pravidel souţití lidí ve společnosti;
Uvědomuje si společné vlastnosti
lidí bez ohledu na barvu pleti a
Vysvětlí dŧleţitost
vody, vzduchu a
minerálních látek
pro ţivot na Zemi
Popíše tok energie
ze Slunce na Zemi
Popíše princip
jednoduchých
strojŧ.
Správně ovládá
základní
elektrospotřebiče a
bezpečnost při
zacházení s nimi.
Popisuje člověka
jako společenskou
bytost.
Posoudí chování
lidí v rŧzných
situacích.
Ve svém chování
nedělá rozdíly mezi
lidmi jiných
národností.
národnost
NEŢIVÁ PŘÍRODA
V NAŠEM TĚLE
ORGÁNOVÉ
SOUSTAVY
LIDSKÉHO TĚLA
ROZDÍLY V POHLAVÍ
ZDRAVÍ
Vysvětlí
význam
vody
pro
fungování lidského organismu.
Vysvětlí význam vzduchu pro Popíše význam
Voda v lidském těle
fungování lidského organismu.
jednotlivých sloţek
Vzduch v lidském těle
Nerosty a horniny v lidském Vysvětlí význam minerálních látek neţivé přírody pro lidské
pro fungování lidského organismu. tělo
těle
Vysvětlí význam energie z potravy
Energie v našem těle
pro fungování lidského organismu.
Chápe ochrannou funkci kŧţe;
Popíše funkci
Orgánové soustavy
Dovede popsat hlavní části kostry
jednotlivých
- krycí
a vysvětlí její funkci; Dbá na
orgánových
- kosterní
správné drţení těla;
soustav, vyjmenuje
- svalová
Ví, ţe svaly zajišťují pohyb; Zná
jednotlivé orgány
- trávicí
látky, nezbytné pro naše tělo; Popíše těchto soustav.
- oběhová
cestu potravy tělem; Vysvětlí princip Popíše provázanost
- dýchací
dýchání; Ví, jakým zpŧsobem jsou
jednotlivých orgánŧ
- vylučovací
rozváděny látky po těle; Ví o
pro fungování
- nervová
činnosti mozku a nervŧ. Popíše
organismu jako
- smysly a smyslové orgány smysly a smyslové orgány, jejich
celku.
funkci. Chápe celistvost lidského
organismu, funkci orgánŧ a soustav;
Ví, ţe rozdílnost pohlaví je
Popíše pohlavní
základem pro rozmnoţování; umí
orgány
Pohlavní orgány
popsat jednotlivé etapy ţivota
Vysvětlí princip
Dospívání, puberta a další
člověka.
rozmnoţování
jednotlivé etapy ţivota
Chápe splynutí pohlavních buněk
Rozliší přiměřené a
člověka
jako podstatu pohlavního
nepřiměřené
Oplození, vývin zárodku,
rozmnoţování;
sexuální chování.
plodu, narození
Normální a patologické sexuální
chování
Denní reţim
Popisuje, hodnotí svŧj denní reţim
Posoudí svŧj denní
Infekční nemoci
Ví, které potraviny a tekutiny
reţim a navrhne
Hygiena, očkování
prospívají zdraví.
jeho moţné úpravy
Kouření, drogy, škodlivé
Zná škodlivé látky, nebezpečí
v souladu se
vlivy
kouření, alkoholu a drog.
zásadami zdravého
Nebezpečí úrazŧ, ušetření
Umí správně reagovat v modelových ţivotního stylu.
drobných poranění
situacích při styku se škodlivými
Posoudí chování
Správné zpŧsoby chování
látkami nebo při mimořádných
lidí v modelových
při mimořádných událostech událostech. Dbá na bezpečnost,
situacích a navrhne
(např. úraz, nemoc,
chrání zdraví, umí provést jed.
řešení těchto
autonehoda, poţár, povodeň ošetření při úrazu, zavolat lékaře.
situací.
apod.)
99
OHROŢENÍ ŢIVOTA
NA ZEMI
(člověk a jeho zdraví,
rozmanitost přírody)
LIDSKÝ ŢIVOT
Vysvětlí příčiny moţného ohroţení
při ţivelných pohromách
Popíše zpŧsob, jak se zachovat
Jak nás může ohrozit
v případě nebezpečí
Navrhne zpŧsob, jak se
neživá příroda
Zná moţná ohroţení ze strany ţivé zachovat v situacích
Jak nás mŧţe ohrozit ţivá
přírody (nemoci, otravy, poranění). ohroţujících ţivot.
příroda
Jak nás ohroţují lidé a jejich Uvádí příklady věku přiměřené
první pomoci.
výtvory
Rodina
Škola
Společnost (lidské práva,
práva dítěte, demokratické
principy)
Vypráví o funkci rodiny; Vyjádří, co
všechno mu přináší škola; Popíše
základní lidská práva a práva dítěte,
zná demokratické principy, pozná
porušování těchto práv a principŧ.
Posoudí chování
lidí v modelových
situacích a navrhne,
jak se zachovat.
5.7 Vlastivěda
Předmět Vlastivěda v sobě zahrnuje tři tematické okruhy Místo, kde ţijeme; Lidé
kolem nás a Lidé a čas. Navazuje na předmět Prvouka a je výchozím pro předměty Dějepis,
Zeměpis a Výchovu k občanství a zdraví.
V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se ţáci učí na základě poznávání nejbliţšího
okolí, vztahŧ a souvislostí v něm chápat organizaci ţivota v rodině, ve škole, v obci, ve
společnosti. Učí se do tohoto kaţdodenního ţivota vstupovat s vlastní aktivitou a představami,
hledat nové i zajímavé věci a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Dŧraz je kladen na
dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření
přímých zkušeností ţákŧ. Rŧzné činnosti a úkoly by měly přirozeným zpŧsobem probudit v
ţácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k
naší zemi.
V tematickém okruhu Lidé kolem nás si ţáci postupně osvojují a upevňují základy
vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance, pomoci a
solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení muţŧ a ţen.
Poznávají, jak se lidé sdruţují, baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se se základními
právy a povinnostmi, ale i s problémy, které provázejí souţití lidí, celou společnost nebo i
svět (globální problémy). Celý tematický okruh tak směřuje k prvotním poznatkŧm
a dovednostem budoucího občana demokratického státu.
V tematickém okruhu Lidé a čas se ţáci učí orientovat v dějích a v čase. Poznávají, jak
a proč se čas měří, jak události postupují v čase a utvářejí historii věcí a dějŧ. Učí se poznávat,
jak se ţivot a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase. V tematickém okruhu se
vychází od nejznámějších událostí v rodině, obci a regionu a postupuje se k nejdŧleţitějším
okamţikŧm v historii naší země. Podstatou tematického okruhu je vyvolat u ţákŧ zájem o
minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Proto je dŧleţité, aby ţáci mohli
samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojŧ, především pak od
členŧ své rodiny i od lidí v nejbliţším okolí, aby mohli společně navštěvovat památky, sbírky
regionálních i specializovaných muzeí, veřejnou knihovnu atd.
100
I.
II.
III.
IV.
V.
součet
hodinová dotace
-
-
-
2
2
4
-
-
-
-
-
_
celkem
-
-
-
2
2
4
5.7.3 Forma výuky
Výuka předmětu Vlastivěda probíhá většinou ve třídách, jsou zařazovány vycházky a
Jsou-li ţáci 4. a 5. ročníku spojeni, učitel vhodně upraví pořadí jednotlivých témat
vlastivědného učiva.
 Vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je
efektivně vyuţívá v procesu učení, tvŧrčích činnostech a praktickém ţivotě. ( orientuje
se na mapě, na internetu vyhledá typické plodiny a tradice slovanských národŧ, vyhledá
přísloví, zajímavosti z regionu, vyhledává v kronikách, místním tisku, encyklopediích,
sestaví prŧvodce krajem, navrhne trasu, rozšiřuje si slovní zásobu v osvojovaných
tématech, pojmenovává pozorované skutečnosti, zachycuje je ve vlastních projevech,
názorech a výtvorech, vytváří ohleduplný vztah ke kulturním výtvorŧm a hledá
moţnosti aktivního uplatnění při jejich ochraně)
 Vyhledává informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a
odlišné znaky, vyuţívá získané vědomosti a dovednosti k objevování rŧzných variant
řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení
problému. (zakreslí světové strany do mapy, orientuje se podle světových stran a
přírodních úkazŧ, vyhledá a vyznačí vybrané oblasti ČR, zakreslí surovinové zdroje a
druhy prŧmyslu,na internetu vyhledá sluţby, obchod v okolí a kulturní památky,
jmenuje zájmové spolky a politické strany, rozloţení kapesného, vyhledává
v encyklopediích)
101
 Rozumí rŧzným typŧm textŧ a záznamŧ, obrazových materiálŧ, běţně uţívaných gest,
dění (orientuje se ve světě informací a v časovém a místním propojování historických,
zeměpisných a kulturních informací)
 Vyuţívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahŧ potřebných
k plnohodnotnému souţití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi. (vypráví o regionech
ČR a místní krajině, o státních symbolech, slovanských národech, tradicích, o reţimu
dne, o střídání ročních období, zpŧsobu ţivota a bydlení našich předkŧ, samostatně a
sebevědomě vystupuje a jedná, efektivně, bezproblémově a bezkonfliktně komunikuje i
v méně běţných situacích, poznává a ovlivňuje své jedinečnosti)
 Účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel
ovlivňuje kvalitu společně práce (ve skupině zpracuje polohu bydliště, sestaví a popíše
formy vlastnictví, sestaví rozpočet, měří časové údaje, modeluje střídání ročních
období, utváří si pracovní návyky v jednoduché, samostatné i týmové činnosti, poznává
a chápe rozdíly mezi lidmi, kulturní a tolerantní chování a jednání na základě společně
vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel souţití, plní povinnosti a
společné úkoly)
 Podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při
potřeby poskytne pomoc nebo o ni poţádá (sestaví ve skupinkách graf teploty
v prŧběhu týdne)
 Respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje
do kulturního dění a sportovních aktivit. (zakreslí pamětihodnosti, sousední
státy,kulturní památky, přírodu a hospodářství v obci, popisuje a vyznačuje polohu ČR,
evropské státy, města a střediska, jmenuje kulturní instituce v regionu a zapojuje se do
kulturního dění v obci, prezentuje své práce, přirozeně vyjadřuje pozitivní city ve
vztahu k sobě i k okolnímu prostředí)
zdraví a trvale udrţitelného rozvoje společnosti (zakreslí do mapky do těţbu
nerostných surovin v našem okolí a popřemýšlí o jejích dŧsledcích na ţivotní prostředí)
102
vzdělávání a profesním zaměření. (vyznačuje do náčrtŧ, plánŧ a map, vytvoří návrh na
vlastní peníze a obchoduje s nimi, objevuje a poznává všechno, co jej zajímá, co se mu
líbí a v čem by mohl, v budoucnu uspět)
Do vyučovacího předmětu Vlastivěda jsou zařazena tato prŧřezová témata:
Klíčové
kompetence
- k učení
- k řešení
problému
problémŧ
(sebehodnocení)
- komunikativní
103
- sociální a
personální
- občanské
- pracovní
pravidel
- vedeme ţáky k uvědomování si základních ekologických souvislostech
- podporujeme zájem o kulturní dění a historické památky
104
4. ročník
IV.
VL
téma
NAŠE VLAST
ČESKÁ REPUBLIKA
(místo, kde ţijeme, lidé
kolem nás)
HLAVNÍ MĚSTO
PRAHA (místo, kde
ţijeme)
PRÁCE S MAPOU
hodnocení
(jak poznám,
že umí)
vědomosti
dovednosti
Naše vlast;
Pouţívá s porozuměním základní pojmy,
vztahující se k hospodářskému,
kulturnímu a politickému ţivotu;
Zná státní zřízení naší republiky;
Vysvětlí, co je úkolem parlamentu, ví co
je ústava; Zná prezidenta republiky, zná
státní symboly;
Zná památná místa, připomínající
významné události;
Vypráví souvisle o České
republice.
Pozná a pojmenuje státní
symboly.
Zná data státních
svátkŧ a jejich význam.
Vyjmenuje významné instituce státní
správy sídlící v Praze, památky a kulturní
události.
Vypráví o Praze,
památkách,
kulturním i
politickém centru;
Na obrázcích pozná
významné historické
stavby (Karlŧv most,
Praţský hrad,…)
Parlament; Zákony;
Demokratická práva
občanŧ;
Prezident, vláda;
Státní symboly; Státní
svátky
Památná místa
Praha jako sídlo
významných institucí
ČR
Praha jako významné
historické město ČR.
Praha jako významné
kulturní centrum ČR.
Světové strany;
Globus, mapy, plány;
Poledníky a
rovnoběţky;
Orientace na mapě;
Měřítko mapy;
Nadmořská výška;
Mapové značky;
Vyuţití map;
Zná hlavní a vedlejší světové strany,
dovede je pouţít při orientaci na mapě
Ví, co jsou poledníky a rovnoběţky,
Ví, co určuje měřítko mapy;
Zná význam barev, pouţívá legendy
mapy;
Zorientuje si mapu
v krajině.
Vyhledá na mapě
významná místa podle
mapových značek, určí
nadmořskou výšku. Ve
skupině navrhne trasu
výletu pomocí mapy.
Zeměpisná síť, světové
strany
Hlavní a protilehlý
poledník, rovník
Pevnina a oceány
Náčrty, plány a mapy
Pracuje s mapou světa.
Pouţívá a vyhledá poledníky a
rovnoběţky.
Vyhledá a pojmenuje kontinenty a
oceány planety.
Vyhledává informace na mapách a
plánech, zhotoví jednoduchý náčrt.
POLOHA ČESKÉ
REPUBLIKY
Sousední státy,
státní hranice;
Ví, ve kterém světadíle leţí Česká
republika; Zná sousední státy;
Na mapě Evropy najde
ČR.
Na mapě ukáţe a
pojmenuje státy
sousedící s ČR.
POVRCH ČESKÉ
REPUBLIKY
Pohraniční pohoří;
Vnitrozemská pohoří a
vrchoviny;
Níţiny
Podle mapy vyjmenuje pohoří; Podle
vlastní zkušenosti vypráví o známých
pohořích; Zná významné níţiny;
Na mapě ukáţe
významná pohoří ČR a
vyhledá nejvyšší
vrchol, zjistí jeho
nadmořskou výšku.
VODSTVO ČESKÉ
REPUBLIKY
Úmoří; rozvodí;
Řeky, jejich přítoky,
povodí;
jezera, rybníky,
přehradní nádrţe;
Popíše tok řeky od pramene po ústí;
Ví, co je úmoří, rozvodí;
Vyjmenuje naše významné řeky a popíše
jejich prŧtok a význam pro krajinu;
Zná největší jezera, rybníky, přehrady
Teplota vzduchu, vodní
sráţky, proudění
vzduchu, sluneční svit;
Roční období;
Nadmořská výška;
Vysvětlí, čím je ovlivňováno počasí;
Popíše roční období a změny, které
v nich nastávají;
Ví, co je nadmořská výška;
Zná nadmořskou výšku obce, školy,
apod;
PLANETA ZEMĚ
POČASÍ A PODNEBÍ
ČESKÉ REPUBLIKY
mezipřed.
vztahy
Do slepé mapy zapíše
názvy kontinentŧ a
oceánŧ,
Na mapě vyhledá
konkrétní poledníky
a rovnoběţky.
Na mapě nalezne
významné řeky ČR,
popíše, kudy protékají,
vyhledá přehrady a
přítoky, zná úmoří
těchto řek.
Popíše metody
sledování počasí.
Vysvětlí vliv počasí a
nadmořské výšky na
krajinu.
Pomocí mapy vyhledá
nad. výšku obce.
105
Druhy pŧd;
Přírodní podmínky;
Podnebí a pŧda;
Zemědělská a rostlinná
výroba
Ví, ţe pŧda je jednou z nejdŧleţitějších
podmínek pro pěstování rostlin.
Popíše, jak pŧda vzniká a chápe nutnost
její ochrany.
Vysvětlí vztah mezi pěstováním
konkrétních rostlin a nadmořskou
výškou.
Vysvětlí, proč je pŧda
dŧleţitá pro pěstování
rostlin.
Vyjmenuje polní
plodiny pěstované
v okolí obce.
NEROSTNÉ
BOHATSTVÍ A
PRŦMYSL ČESKÉ
REPUBLIKY
Nerostné bohatství
(regionální i obecné
pojetí)
Prŧmysl
Popíše, které nerostné suroviny se těţí
v okolí. Zná nejdŧleţitější prŧmyslové
podniky v regionu
Na mapě vyhledá místa
těţby
významných
nerostných surovin.
Vypráví o těţbě a
prŧmyslu ve svém
regionu.
ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
V ČESKÉ REPUBLICE
Ochrana přírody
Chráněné druhy
Chráněná území ČR
Zná zásady ochrany přírody a některé
chráněné druhy rostlin a ţivočichŧ a
chráněná území České
republiky(především svého regionu)
Na mapě vyhledá národní
parky ČR, CHKO a
přírodní památky regionu
Vysvětlí význam
ochrany přírody
Pouţívá mapy, internet a literaturu při
vyhledávání informací o své obci a
nejbliţším regionu.
Prezentuje získané poznatky o své obci a
hodnotí kvalitu ţivota ve své obci.
Samostatně s pomocí
map a literatury i
internetu zjistí a
zpracuje informace o
své obci.
PŦDY A ZEMĚDĚLSTVÍ
V ČESKÉ REPUBLICE
TVAROŢNÁ, MÉ
BYDLIŠTĚ
Poloha obce
Povrch a vodstvo obce
Podnebí obce
Zemědělství a prŧmysl
v obci a regionu.
Chráněná území
v regionu obce.
Kultura a sportovní
vyţití v obci.
Historie a současnost
obce.
Měření času
Zkoumání minulosti
ČAS
(lidé a čas)
VÝVOJ ZEMĚ PŘED
PŘÍCHODEM PRVNÍCH
LIDÍ
(lidé a čas)
PRVNÍ LIDÉ NA NAŠEM
ÚZEMÍ
(lidé a čas)
STAROVĚK
(lidé a čas)
DÁVNÍ SLOVANÉ
(lidé a čas)
DOBA
PŘEMYSLOVSKÝCH
KNÍŢAT
(lidé a čas)
Vznik Země
Vznik ţivota na Zemi
Vývoj ţivých organismŧ
Předci člověka
Orientuje se na časové ose a v kalendáři.
Ovládá římské číslice.
Rozlišuje a popíše práci archeologa a
historika.
Určí posloupnost
událostí podle data.
Zařadí letopočet do
století.
Přečte správně římská
čísla.
Vypráví o práci
archeologa a historika.
Popíše vývoj ţivých organismŧ a prvních Vypráví o pravěkých
předkŧ člověka.
formách ţivota.
Ţivot pravěkých lidí
Pravěcí lidé na našem
území
Popíše ţivot lidí v pravěku.
Vypráví o ţivotě
Pozná a pojmenuje nástroje pouţívané v v pravěku.
pravěku
V literatuře vyhledá informace o osídlení
regionu v pravěku
Starověký Egypt
Starověké Řecko a Řím
Vliv starověkých
civilizací na naši kulturu
Popíše ţivot lidí ve starověku.
Pozná typickou architekturu starověku.
Zná souvislosti naší kultury a
starověkých civilizací (arabské a římské
číslice, kalendář, olympijské hry apod.).
ve starověku.
Kupec Sámo
Velkomoravská říše
Konstantin a Metoděj
Vypráví o příchodu Slovanských kmenŧ,
jejich první sjednocení;
Zná první slovanský stát –
Velkomoravskou říši;
Vysvětlí význam Konstantina a Metoděje
na šíření křesťanství.
Zná nejstarší pověsti; Ví, kdy vznikla
první doloţené kníţectví v Čechách.
Popíše románskou stavbu;
Zná historii zavraţdění kníţete Václava.
Vyjmenuje hlavní znaky románského
slohu.
Popíše s pomocí mapy
příchod Slovanŧ na
naše území.
Vypráví o šíření
křesťanství
Dějiny v pověstech i
faktech
Kníţe Václav a
Boleslav
Slavníkovci a Svatý
Vojtěch
Kníţe Oldřich a Boţena
Břetislav a Jitka
Románský sloh
Porovná pověst a
historická fakta.
prvních přemyslovcŧ.
Popíše románskou
stavbu.
106
DOBA
PŘEMYSLOVSKÝCH
KRÁLU
(lidé a čas)
LUCEMBURKOVÉ NA
ČESKÉM TRŦNĚ
(lidé a čas)
JAN HUS A HUSITSKÉ
VÁLKY
(lidé a čas)
ŢIVOT V DOBÁCH
HUSITSKÝCH VÁLEK
(lidé a čas)
Dědičný královský titul
Aneţka Česká
Král ţelezný a zlatý
Poslední Přemyslovci
Gotický sloh
Ví, kdy se Přemyslovci stali dědičnými
králi v Čechách a na Moravě;
Vyjmenuje hlavní znaky gotického
slohu,
Vypráví o období vlády Přemyslovcŧ;
Vypráví o
Přemyslovských
králích.
Popíše gotickou stavbu
Jan Lucemburský a
Eliška Přemyslovna
Ví, ţe po vymření Přemyslovcŧ
nastoupil na trŧn Jan Lucemburský,
manţel Elišky Přemyslovny
Vypráví o ţivotě Karla IV., ví, které
významné stavby zaloţil.
Vypráví o středověkém ţivotě;
Chápe a popisuje rozdíl ţivota lidí
za vlády Lucemburkŧ a v současnosti
na obecné úrovni i ve své obci
Zná Husovy myšlenky o reformě církve
a proč byl upálen.
Popíše příčiny husitských válek, taktiku
husitŧ
v boji
s křiţáky;
Vypráví
o známých bitvách husitských válek.
Chápe a porovnává ţivot lidí
za husitských válek s dneškem na obecné
úrovni i ve své obci
Vysvětlí, co se dělo po skončení
husitských válek v českém království;
Vypráví o vládě Jiřího z Poděbrad, jeho
mírových snahách;
Popíše příčiny změny
na Českém trŧně
Vysvětlí význam Karla
IV pro rozvoj Českých
zemí.
Popíše, jaké bylo období vlády
Jagelloncŧ; Zná významné stavby
vrcholné gotiky;
za vlády Jagelloncŧ s ţivotem dnes
Vypráví o ţivotě za vlády
Jageloncŧ.
Karel IV a České země
za vlády Karla IV.
Jan Hus a jeho doba
6.7. Den upálení mistra
Jana Husa
Husité, husitské války
Srovnávání doby
husitských válek a
zpŧsobu ţivota dnes a
dříve
Zikmund Lucemburský
Král Jiří z Poděbrad
Vladislav Jagellonský
JAGELONCI NA
ČESKÉM TRŦNĚ
(lidé a čas)
Vypráví o ţivotě a
myšlenkách Jana Husa.
Vysvětlí příčiny a
dŧsledky husitských
válek.
Vypráví o ţivotě po
husitských válkách
5. ročník
V.
VL
téma
POČÁTEK VLÁDY
HABSBURKŦ
(lidé a čas)
ČESKÉ ZEMĚ PO BITVĚ
NA BÍLÉ HOŘE
(lidé a čas)
OSVÍCENSTVÍ
(lidé a čas)
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
První Habsburkové na
Českém trŧně
Ferdinand I. Habsburský
Rudolf II
Renesanční sloh
České povstání proti
Habsburkŧm
Třicetiletá válka
Jan Ámos Komenský
Ţivot po třicetileté válce
Barokní sloh
Vypráví o rozvoji vzdělanosti, obchodu a
zemědělství v době nástupu Habsburkŧ
na český trŧn;
Popíše hlavní rysy renesance. Jmenuje
známé stavby v tomto slohu
Ví, jaké měla dŧsledky bitva na Bílé hoře
1620;
Zná základní myšlenky a dílo J.A.K.
Vypráví, jak se období po třicetileté válce
projevilo na českém národu, jazyce;
Chápe a porovnává ţivot lidí po bitvě na
Bílé hoře
Vyjmenují základní znaky barokního
slohu
Marie Terezie
Josef II.
- zrušení nevolnictví,
reformy
Srovnávání doby vlády
Marie Terezie a Josefa II.
se současností na úrovni
země i své obce,
porovnání zpŧsobu ţivota
dnes a dříve
Ví které změny provedla Marie Terezie a
proč.
Ví, které reformy se uskutečnily za vlády
Josefa II, jaký měly význam;
Chápe a porovnává ţivot lidí za vlády
Marie Terezie se současností na obecné
mezipřed.
vztahy
hodnocení
(jak poznám,
že umí)
Vypráví o prvních
Habsburcích na našem trŧně
a jejich vládě
Vypráví o bitvě na Bílé
hoře a dění po ní
Vysvětlí myšlenky
J.A.K.
Popíše stavbu a sochu
v barokním stylu
Vypráví o reformách
Marie Terezie a Josefa
II. a o ţivotě v 18.
století.
107
Národní obrození
Buditelé českého národa
19. století – století páry
Uspořádání společnosti 2.
poloviny 19. století
ČESKÉ ZEMĚ V 19.
STOLETÍ
(lidé a čas)
PRVNÍ SVĚTOVÁ
VÁLKA
(lidé a čas)
Vznik první světové
války – 1914
Vznik Československa
28. října 1918 – státní
svátek
Srovnávání doby první
světové války se
současností na úrovni
země i své obce,
porovnání zpŧsobu ţivota
dnes a dříve
SAMOSTATNÉ
ČESKOSLOVENSKO
(lidé a čas)
První republika
Pojem demokratický stát,
demokratické volby,
rovnoprávnost
První prezident T. G.
Masaryk
Srovnávání doby první
republiky se současností
na úrovni země i své
obce, porovnání zpŧsobu
ţivota dnes a dříve
DRUHÁ SVĚTOVÁ
VÁLKA
(lidé a čas)
OBNOVENÍ
ČESKOSLOVENSKA
(lidé a čas)
NÁVRAT
K DEMOKRACII
(lidé a čas)
Napadení Čech a Moravy
1939
Zavření českých
vysokých škol 17. 11.
Pojem fašismus,
koncentrační tábor,
gestapo, partyzánský boj
Problematika Ţidŧ
Poráţka Německa 1945
Den osvobození – státní
svátek 8.5.
Zná význam národního obrození, národní
buditele - J. K. Tyl, F. Palacký
Píseň Kde domov mŧj, osobnosti kultury
B. Smetana, M. Aleš, B. Němcová, A.
Jirásek
Vynálezy 19. století – parní stroj, lodní
šroub, bleskosvod, el. energie, oblouková
lampa
Popisuje uspořádání společnosti v 2.
polovině 19. století a rozdíl ţivota lidí
za Rakouska-Uherska a dnes na obecné
Vyhledává informace o naší minulosti
např. v encyklopediích nebo archivech,
muzeích, kulturních památkách
Vypráví o příčinách vzniku a prŧběhu
první světové války na přiměřené úrovni
Vypráví o rozpadu Rakouska-Uherska a
vzniku samostatného českého státu
Chápe a popisuje rozdíl ţivota lidí za
první světový války a dnes na obecné
Na mapě ukáţe historické území 1.
republiky.
Umí popisovat stručně ţivot lidí za první
republiky
Chápe význam pojmŧ demokratický stát,
demokratické volby, rovnoprávnost
Vypráví o ţivotě prezidenta T. G.
Masaryka
Chápe a popisuje rozdíl ţivota lidí za
první republiky a dnes na obecné úrovni i
ve své obci
Popisuje na přiměřené úrovni začátek,
prŧběh a konec druhé světové války,
vyjmenuje hlavní účastníky konfliktu.
Umí vysvětlit pojmy fašismus,
koncentrační tábor, gestapo, partyzánský
boj
Zná tragické události v Lidicích a
Leţákách
Chápe význam státního svátku den
osvobození
za druhé světové války a dnes na obecné
Znárodňování
Umí vysvětlit změny ve společnost naší
Vláda komunistické
republiky, které nastaly po ukončení druhé
strany
světové války
Ztráta lidských svobod,
Zná pojem totalitní vláda, cenzura
cenzura
Chápe a porovnává ţivot lidí v období
vlády komunistické strany s dneškem
Sametová revoluce 17.
Umí na přiměřené úrovni popisovat
11. 1989
události sametové revoluce a chápe její
Odstoupení komunistické význam
vlády
Pamatuje si datum 17.11. jako Den boje
Prezident Václav Havel
za svobodu a demokracii
Návrat svobody a
Zná jména prezidentŧ současné doby
demokracie
Umí stručně popsat změny ve společnosti
a v hospodářství (soukromé a státní
vlastnictví)
Zná letopočet 1993 jako vznik samostatné
české republiky
Vypráví o zaloţení
Národního divadla –
jmenuje některé
osobnosti kulturního
ţivota 19. století
Popisuje nejdŧleţitější
vynálezy 19. století
Na časové ose vyznačí
trvání 1. světové války
a vyjmenuje hlavní
protivníky.
Vysvětlí význam
vzniku samostatného
českého státu 28. října
1918 – státní svátek
Vyznačí území
prvního
Československého
samostatného státu.
Popisuje ţivot na 1.
republiky.
Vypráví o prŧběhu 2.
světové války
Vyjmenuje státní
svátky ČR a vysvětlí
jejich historický
význam pro ČR.
Vypráví o období po
2. světové válce
Popisuje vliv
komunistické strany
na ţivot běţných
občanŧ
Vypráví s událostech
17.11. 1989.
Pozná a pojmenuje
porevoluční
prezidenty.
Popisuje ţivot po roce
1990
108
ČESKÁ REPUBLIKA
KRAJE ČESKÉ
REPUBLIKY
kolem nás)
BRNO A
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
kolem nás)
Poloha české republiky
Státy sousedící s českou
republikou
Historické země České
republiky
Povrch a vodstvo české
republiky
Kraje a krajská města
Kraj Praha
Kraj Středočeský
Kraj Jihočeský
Kraj Plzeňský
Kraj Karlovarský
Kraj Ústecký
Kraj Liberecký
Kraj Královehradecký
Kraj Pardubický
Kraj Vysočina
Kraj Moravskoslezský
Kraj Olomoucký
Kraj Zlínský
Poloha, povrch a vodstvo
kraje
Počasí, zemědělství a
prŧmysl, doprava,
školství, ..
Historie a významné
památky kraje
Současný ţivot v kraji
EVROPA
Poloha Evropy na Zemi
Povrch
Vodstvo
podnebí
NAŠI SOUSEDÉ
Slovensko
Německo
Polsko
Rakousko
STÁTY EVROPY
Evropské regiony
Státy Evropy
Vyhledává informace na mapě České
republiky.
Vyhledá pohoří a níţiny, řeky a jejich
přítoky, významná města české republiky.
Vyhledá hranice krajŧ a krajská města.
Rychle se orientuje na
mapě ČR.
Vyjmenuje a na mapě
ukáţe kraje české
republiky.
Pomocí mapy a literatury vyhledává a
prezentuje informace o jednotlivých
krajích, jako je poloha, povrch, vodstvo,
krajské město a významná města, těţba,
prŧmysl, zemědělství a významné
kultŧzní či přírodní památky.
S pomocí mapy hovoří
o vybraném kraji.
Pomocí mapy a literatury vyhledává a
prezentuje informace o Jihomoravském
kraji.
Vypráví o významných historických
událostech.
Pozná významné památky kraje.
Vypráví s současném stavu v kraji
Samostatně vpracuje a
prezentuje informace o
Jihomoravském kraji.
Pracuje s mapou Evropy, popíše povrch,
vodstvo a charakterizuje podnebí Evropy
Pomocí literatury a internetu vyhledá
informace o jednotlivých státech . Popíše
poloho, povrch, najde hlavní město a
významná města státu, zná jazyk, měnu a
zajímavosti státu.
Pomocí literatury a internetu vyhledá
informace o jednotlivých státech . Zařadí
stát do regionu, popíše polohu, povrch,
najde hlavní město a významná města
státu, zná jazyk, měnu a zajímavosti státu.
Pomocí mapy vyhledá
hranice Evropy, popíše
pohoří, níţiny, řeky,
jezera, moře a podnebí
Evropy
Vyhledá státy na mapě
a s pomocí mapy o
nich samostatně
hovoří
Vyhledá státy na mapě
a s pomocí mapy o
nich samostatně
hovoří.
POUŢÍVÁNÍ UČEBNIC PŘÍRODOVĚDY A VLASTIVĚDY
4. ročník
Přírodověda
Vlastivěda
Rozmanitost přírody (str. 4 – 47, 58 – 78) 1. Místo, kde ţijeme (str. 4 – 31)
1.
Přírodověda 4 II. díl (Alter)
2. Lidé a čas (str. 4 – 41)
5. ročník
1.
2.
3.
4.
Přírodověda
Rozmanitost přírody (str. 48 – 57)
Lidé kolem nás (str. 41 – 47)
Vesmír (Alter)
Technika (Alter)
Člověk a jeho zdraví
1.
2.
Vlastivěda
Lidé a čas (str. 42 – 79)
Místo, kde ţijeme (str. 32 – 95)
109
V. Umění a kultura
Vzdělávací oblast Umění a kultura umoţňuje ţákŧm jiné, neţ jen racionální
poznávání světa. Odráţí nezastupitelnou oblast lidské existence – kulturu, nejen jako výsledky
duchovní činnosti jedince a společnosti v historických proměnách, ale i jako neoddělitelnou
součást kaţdodenního ţivota (kultura chování, oblékání…) a umění jako specifickou formu
poznávání a dorozumívání. Tato vzdělávací oblast umoţňuje ţákŧm pochopit širší historické
a společenské souvislosti, které umění a kulturu ovlivňovaly a ovlivňují.
Vzdělávání v této oblasti přináší osvojování světa s estetickým účinkem. V tomto
procesu dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti a vnímavosti jedince k uměleckému
dílu a jeho prostřednictvím i k sobě samému a okolnímu světu. Dŧraz je kladen na tvořivé
činnosti, v nichţ jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu
a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky apod.
Vzdělávací oblast Umění a kultura je zastoupena předměty Hudební výchova,
Výtvarná výchova.
5.8 Hudební výchova I
Hudební výchova vede ţáka k porozumění hudebnímu umění a hudbě, k jejímu
aktivnímu vnímání a vyuţívání jako svébytného prostředku komunikace. Obsahovými
doménami hudební výchovy, naplňujícími tento cíl na úrovni základního vzdělávání jsou
činnosti vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové. Hudební činnosti rozvíjejí
ve svém komplexu celkovou osobnost ţáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti
– jeho hudebních schopností, jeţ se následně projevují individuálními hudebními
dovednostmi – sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně
pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými.
Obsahem Vokálních činností jej práce s hlasem, při níţ dochází ke kultivaci pěveckého
i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návykŧ.
Instrumentální činnosti zahrnují hru na hudební nástroje a jejich vyuţití při hudební
reprodukci i produkci.
V prŧběhu Hudebně pohybových činností ţáci ztvárňují hudbu a reagují na ni pomocí
pohybu, tance a gest.
Obsahem Poslechových činností je aktivní vnímaní znějící hudby, při níţ ţák poznává
hudbu ve všech jejích ţánrových, stylových a funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat
a interpretovat.
110
VI.
VII.
VIII.
IX.
součet
hodinová dotace
1
1
1
1
4
-
-
-
-
-
celkem
1
1
1
1
4
5.8.3 Forma výuky
Výuka předmětu Hudební výchova probíhá ve třídách za vyuţití přenosné reprodukční
techniky, jako jsou audio a CD přehrávače a další. Součástí výuky je téţ návštěva koncertŧ či
divadelních představení.
Na konci základního vzdělávání ţák:
efektivně vyuţívá v procesu učení, tvŧrčích činnostech a praktickém ţivotě (vyuţití
klasických postupŧ v hudbě)
vytváří komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy (základní orientace
v hudební historii i ţánrech, schopen formulovat vlastní názor na hudbu dle svého
vlastního zaměření a zájmu)
 samostatně experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z
nich závěry pro vyuţití v budoucnosti (vlastní interpretační i tvŧrčí experimenty a jejich
zhodnocení)
(práce s encyklopediemi, naučnými slovníky, ovládnutí a vyuţití rŧzných hudebních
postupŧ, zdárné dokončení práce…)
zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činŧ zhodnotí (vysvětlení vlastních
tvŧrčích záměrŧ a diskuse nad nimi)
111
souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu (chápe umění jako specifický
zpŧsob poznání a uţívá jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace)
zapojuje do diskuse, obhajuje svŧj názor a vhodně argumentuje
dění (orientuje se v notovém zápise a hudební terminologii)
komunikaci s okolním světem (pracuje s Internetem, aktivně vyuţívá rŧzných
hudebních nosičŧ i přehrávačŧ)
 vyuţívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahŧ potřebných
k plnohodnotnému souţití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi




ovlivňuje kvalitu společné práce (práce na společných hudebních a mezipředmětových
projektech)
potřeby poskytne pomoc nebo o ni poţádá
(diskuse nad výsledky práce)
sebeuspokojení a sebeúcty (uvědomuje si sebe samého jako svobodného jedince, tvořivě
přistupuje ke světu, aktivně překonává ţivotní stereotypy, obohacuje svŧj emocionální
ţivot)
 respektuje přesvědčení druhých lidí, váţí si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se
do situací ostatních lidí (poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních
souvislostech), odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se
proti Fyzickému i psychickému násilí (tolerantní přístup k rŧzným kulturním hodnotám
současnosti a minulosti i kulturním projevŧm a potřebám rŧzných skupin, národŧ a
národností)
112



respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje
pozitivní postoj k uměleckým dílŧm, smysl pro kulturu a tvořivost (chápe umění a
kulturu v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelnou součást lidské existence; učí
se prostřednictvím vlastní tvorby opírAJící se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění,
proţívání a představy; rozvíjí svŧj tvŧrčí potenciál, kultivuje své projevy a potřeby a
utváří si hierarchii hodnot)
aktivně se zapojuje do kulturního dění (podíl na přípravě školních kulturních akcí,
hudební doprovod, taneční vystoupení, návštěva koncertŧ a divadelních představení…)
chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje
zdraví a trvale udrţitelného rozvoje společnosti (škodlivost hluku, relaxační význam
přírodních zvukŧ…)
 pouţívá bezpečně a účinně nástroje a vybavení, dodrţuje vymezená pravidla, plní
povinnosti a závazky (správné vyuţívání, ošetřování a ukládání hudebních nástrojŧ,
nosičŧ a přehrávačŧ)
vzdělávání a profesním zaměření (uvědomuje si vlastní omezení a nadání v oblasti
hudební a tanečně pohybové, zohledňuje je při volbě dalšího vzdělávání)
Do vyučovacího předmětu Hudební výchova jsou zařazena tato prŧřezová témata:
113
Klíčové
kompetence
- k učení
- k řešení
problému
- komunikativní
- sociální a
personální
- občanské
- pracovní
problémŧ
(sebehodnocení)
- vedeme ţáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem
114
5.8.7 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu hudební výchova
1. ročník
I.
HV
učivo-téma
Vokální činnost
Hudebně pohybová činnost
Instrumentální činnost a rytmická
činnost
Poslechová činnost
Teoretické znalosti
Základní písně k osvojení
Poslechové skladby k osvojení
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
-Tón-zvuk
-Vlastnosti tónŧ
- noty
- houslový klíč
-hudební otázka a odpověď
-melodie ukončená a
neukončená
- zpívá na základě svých
dispozic intonačně čistě a
rytmicky přesně v
jednohlase
- rytmizuje a melodizuje
jednoduché texty
- zpívá sólově
- správná koordinace těla
- hudeb. rytmus
- orientace v prostoru
- pohybový doprovod
znějící hudby
- reaguje pohybem na
znějící hudbu
- vyjádří krokem rychlou a
pomalou melodii
- umí pochodový,polkový
a valčíkový krok
- umí zatančit mazurku
- hudeb. rytmus-vytleská
- hra na rytmické nástroje
-hudební nástroje:
smyčcové, dechové a bicí
Zná základní pravidla při
poslechu hudby
Melodie stoupavá, klesavá
Houslový klíč
Noty celé a pŧlové
Notová osnova
Červený šátečku
Hej meduli
Měla babka čtyři jabka
Na tom praţským mostě
Ovčáci čtveráci
Pekla vdolky z bílé mouky
Sedí liška pod dubem
To je zlaté posvícení
Utíkej Káčo utíkej
V zahradě na hrušce
Bedřich Smetana- Pochod
studentských legií
Johanes Brahms: Uherský
tanec č.5
Antonín Dvořák: Valčík D
dur
Antonio Vivaldi:Čtvero
ročních dob-Léto
František Škroup: Kde
domov mŧj
hodnocení
(jak poznám, že umí)
- dbá na správný postoj při zpěvu,
dýchání, výslovnost
- správně tvoří tón
- dodrţuje zásady pro zpěv, snaţí se co
nejvíce zpívat
-dodrţuje hlasovou hygienu
-snaţí se čistě intonovat
- zpívá sólově i ve skupině
- reprodukuje pohyby prováděné při tanci
nebo pohyb. hrách – nebojí se vystoupit
před třídou (samost. nebo ve skupině)
- umí pochodový,valčíkový a polkový
krok
- umí zatančit mazurku
- při zpěvu vyuţívá hru na tělo,
-vyuţívá hudeb. nástroje
- umí doprovodit píseň hrou na rytmické
k doprovodné hře
hudeb. nástroje
- hra na rytm. ozvěnu
- pozná dobu těţkou a lehkou
- vyťuká rytmus písničky - vytleská rytmus písničky
- zop- zopakuje daný rytmus
- při poslechu se soustředí na skladbu,
- pozorně poslouchá hudbu, melodii
- pozná podle sluchu housle, flétnu,
buben
Umí aktivně poslouchat
- pozná melodii stoupající a klesající
hudbu
- pozná dŧraz, změnu tempa, dynamiky
- umí vyjádřit pocit, který hudba
vyvolává
Umí zapsat celou a
pŧlovou notu a houslový
klíč
Pozná notovou osnovu
zapíše houslový klíč
zapíše celou a pŧlovou notu do notové
osnovy
Zpívá uvedené písně intonačně a
rytmicky správně podle svých dispozic
Umí zazpívat dle svých
dispozic uvedené písně
Zná slova písní
Umí aktivně naslouchat
hudbě
-Rozpozná skladbu
jednohlasou a vícehlasou
Pozná uvedené skladby,
umí vyjádřit charakter a náladu dané
poslouchané hudby
-pozná skladbu vokální a
instrumentální-uvede
rozdíly
115
2. ročník
II.
HV
učivo-téma
vědomost
(co zná)
Vokální činnost
Postoj při zpěvu
Správná artikulace
Správné dýchání
Hlasová cvičení
Polka (2/4 takt)
valčík( ¾takt )
Pochod
Ukolébavka
Jednoduché krokové
variace v daném taktu
Instrumentální a rytmická činnost
Hudební nástroje: bicí,
smyčcové, dechové
Takt 2/4 a ¾
Orffŧv instrumentář
Hudební teorie
Poslechové skladby k osvojení:
Zná základní pravidla při
poslechu hudby
Notová osnova
Houslový klíč
Repetice
Noty
Dynamika-f, mf, p
Tempo pomalé-rychlé
Dobrú noc
Holka modrooká
Já do lesa nepojedu
Kalamajka mik, mik, mik
Masoţravá kytka
Okolo Frýdku
Pějme píseň dokola
Rybička maličká
Vyletěl holoubek
Ţeţuličko, kde jsi byla
Dej Bŧh štěstí
Rychle bratři
Camille Saint-Saens:
Karneval
Geofg Friedrich Handel:
Hudba k ohňostorji
W.A.Mozart: Malá noční
hudba
F.Schubert: Pstruh
F.Mendelson-Bartholdy:
Sen noci svatojánské,
Svatební pochod
dovednost
(co umí)
Správně vyslovujejazykolamy
Nádech-zadrţení dechuvýdech
Plynulý výdech
Správné frázování písně
Hlavový tón
Správně drţí tělo
Umí polkový, valčíkový
krok
Na základě poslechu umí
doprovodit píseň
jednoduchými tanečními
kroky
Umí rytmicky doprovodit
dané písně
Pozná takt 2/4 a 3/4
Umí aktivně poslouchat
hudbu
Pozná melodii vzestupnou
a sestupnou
Pozná koledy
Umí zapsat do notové
osnovy noty celé, pŧlové,
čtvrťové, osminové
pomlka čtvrťová a osmiová
hodnocení
- správně dýchá, tvoří tón, vyslovuje,
zesiluje, zeslabuje
- dodrţuje správný postoj při zpěvu,
- zapojuje se do hlas. cvičení a
rozezpívání
- dbá na dodrţování hlasové hygieny
- správně drţí tělo, dbá na přirozený
pohyb. projev
- rozpozná písně ve 2/4, 3/4 taktu,
pochodové písně
Rozpozná na obrázku a pojmenuje
jednotlivé hudební nástroje bicí,
smyčcové a dechové.
Sluchem pozná píseň ve 2/4 a ¾ taktu.
Rytmicky doprovodí píseň.
Umí hrát na orffovy rytm. nástroje
Pozná melodii stoupající a klesající.
Pozná ukolébavku.
Ve skladbách poznává hudební nástroje
Seznámí se s poslechovými skladbamirozpozná je.
-zapíše noty do notové osnovy
- podle not vytleská rytmus
- reaguje na dynamická znaménka
-pozná v písni repetici
Zpívá podle svých moţností dané písně
intonačně a rytmicky správně
moţností dané písně
Zná slova zadaných písní
Rozpozná dané skladby
hudbě
116
3. ročník
III.
HV
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
Vokální činnost
Pěvecký postoj
Dýchání do břicha
Správná artikulace
Intonace do-mi –so, so-mi
–do
dynamika
Dbá na správné dýchání a
artikulaci při zpěvu
intonuje správně do-mi-so
Zpívá vícehlasé písněkánon
Zesiluje a zeslabuje v písni
Polka
Valčík
Mazurka
polonéza
Umí doprovodit pohybově
doprovodit taneční písně
Hudební nástroje: pikola,
příčná flétna, hoboj
klarinet,fagot,lesní
roh,trubka,pozoun, tuba,
helikon,
Klavír
Doba lehká a těţká
Instrumentální dvojhlas
Rytmická ozvěna
Pozná uvedené nástroje na
obrázku
Mollová a durová melodie
Muţské a ţenské hlasy
podle výšky( tenor, bas,alt,
soprán)
Pozná mollovou a durovou
píseň
Pozná dané poslechové
skladby
Hudební teorie
Notopis c1 – g1
Noty a pomlky
Taktování 2/4 taktu
Solmizační slabiky
hudební skladatelé:Bedřich
Smetana, Antonín Dvořák
Zapíší noty a pomlky do
notové osnovy
umí taktovat písně ve
dvoudobém taktu
znají základní data o
daných hud.skladatelích
Ach synku, synku
Aţ já pojedu přes ten les
Beskyde Beskyde
DúValaši dú
Kdyţ jsem byl malučký
Koulelo se koulelo
Kozel
Na tý louce zelený
Nic nedbám
Modrají se pomněnečky
Slunce za hory
Voláme sluníčko
Štědrej večer
Nesem vám noviny
Poslechové skladby k osvojení:
W.A.Mozart:Kouzelná
flétna-árie Papagena
B.Smetana:Z čekých luhŧ
a hájŧ
F.Chopin: Polonéza Adur
B.Smetana:Prodaná
nevěsta-árie Kecala a
Jeníka
A.Dvořák:Slovanský tanec
č.15 Cdur
hodnocení
Zpívá podle svých daných dispozic
artikulačně, rytmicky, intonačně správně
dané písně
umí zpívat ve skupině kánon
Dodrţuje pravidla hlasové hygieny
Zpívá píseň i s dodrţováním
dynamických značek
Pohybem doprovodí taneční písně
Dbá na správné drţení těla
Pozná hudební nástroje na obrázku
zařadí hudební nástroje do skupiny
Vyťuká v písni dobu těţkou a lehkou
umí vyťukat slyšený a napsaný rytmus
Ve skupině zvládne rytmický dvojhlas
Osvojí si dané poslechové skladby
Pozná písničku durovou a mollovou
Rozliší muţské a ţenské hlasy podle
výšky a pojmenují
Umí zapsat noty a pomlky do notové
osnovy
Umí taktovat písně ve dvoudobém taktu
Znají základní údaje o daných
hud.skladatelích
Zpívá podle svých daných dispozic
artikulačně, rytmicky, intonačně správně
dané písně
pozná dané poslechové skladby
hudbě
117
4. ročník
IV.
HV
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
Vokální činnost
Solmizační slabiky
Kánon
Dvojhlasý zpěv
Zpívá podle svých dispozic
písně sólově i ve skupině,
snaţí se zazpívat melodii v
dvojhlasu
Valčík
řetězové tance
Umí zatančit valčíkové
kroky, tančí řetězové tance
Hudební teorie
Ostinátní doprovod
rytmická figura
synkopa
Hudební nástroje-rozdělení
Koncert
Variace
komorní hudba
Ukončená a neukončená
melodie
Jednočárkovaná oktáva
pŧlová pomlka
partitura
dirigování ve ¾ taktu
Kříţky, béčka
Písně lidové-umělé
hudební skladatelé: Leoš
Janáček, L.v.Beethoven
Ach není tu, není
A já su synek z Polánky
Boleslav, Boleslav
Grónská písnička
Muzikanti co děláte
Stará archa
Ten chlumecký zámek
Tři čuníci
Tři slípky
Uţ ty pilky dořezaly
Znám já jeden krásný
zámek
Štěstí, zdraví
Narodil se Kristus Pán
Leoš Janáček: Pilky
z Lašských tancŧ
J.Haydn:Symfonie č. 94 G
dur S úderem kotlŧ
V.Novák: U muziky ze
Slovácké suity
A.Dvořák: Z nového světa,
Largo
L.v.Beethoven:Symfonie
č.8F dur op.93
hodnocení
Umí zazpívat povinné písně
Zpívá sólově i ve skupině
Dodrţuje hlasovou hygienu
Umí zazpívat stupnici pomocí
solmizačních slabik
Zpívá ve skupině kánon
Zatančí valčíkové kroky
Zná alespoň jeden řetězový tanec
Vytleská synkopu,
Pozná hudební nástroje a
umí je rozdělit do
základních skupin
Umí doprovodit píseň pomocí
ostinátního doprovodu
pozná a vytleská synkopu
Pozná a rozdělí hudební nástroje do
zákl.skupin
Pozná ukončenou a
neukončenou melodii
Pozná variace na
jednoduchou melodii
Orientuje se v daných hudebních
pojmech
Pozná melodii ukončenou a
neukončenou
umí variovat jednoduchou melodii
Umí zapsat notový diktát,
orientuje se
v předznamenáních
diriguje písně v ¾ taktu
zná základní údaje o
hudebních skladatelích
Umí zapsat noty pole diktátu
doprovodí píseň podle partitury
diriguje píseň ve ¾ taktu
umí základní rozbor písně
má základní znalosti o uvedených
hudbě
118
5. ročník
V.
HV
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
Pěvecký postoj
Dýchání
artikulace
Správně nasadí tón,
dodrţuje základní pravidla
při zpěvu,
Prodluţuje dech-správně
frázuje píseň
Menuet
mateník
Zná základní kroky
menuetu
rozliší 2/4 a ¾ takt v
mateníku
Rytmus-metrum-takt
Hud.nástroje:
harfa,varhany,cimbál,činel
Pozná uvedené nástroje
vytleská rytmus písničky
Smyčcový kvartet
Symfonický orchestr
Aktivně poslouchá hudbu
zná sloţení symfonického
orchestru
zná sloţení smyčcového
kvartetu
Vokální činnost
Hudební teorie
Šestnáctinová nota
stupnice-tónina
Tónika, dominanta
akord
stupnice C dur a G dur
dirigování v 4/4 taktu
Dynamická znaménka
rondo
Malá písňová forma
Hudební skladatelé:
W.A.Mozart, J.J.Ryba,
J.J.Bach
Avignonský most
Bejvávalo
Čtyři koně jdou
Kde domov mŧj
Kdyby byl Bavorov
Na tom bošileckým
mostku
Rodné údolí
Sedlák, sedlák, sedlák
Strč prst skrz krk
Tři tamboři
U panského dvora
Pŧjdem spolu do Betléma
Tichá noc
B.Smetana: Proč bychom
se netěšili
A.Dvořák: Furiant z České
suity
Jaroslav Jeţek: Bugatti
step
G.Bizet: Carmen
J.J.Ryba: Česká mše
vánoční
Ve stupnici Cdur určí
tóniku,dominantu
Diriguje písně v 4/4 taktu
orientuje se v daných
hudebních termínech
má základní informace o
umí zapsat stupnici C dur a
G dur
pozná malou písňovou
formu
hodnocení
Dodrţuje základní pravidla při zpěvu
zná a umí zazpívat povinné písně
správně vyslovuje a frázuje
umí zazpívat durový a mollový trojzvuk
Správně pohybově reaguje na změnu
taktu v mateníku
umí zatančit menuet
Pozná a zařadí uvedené hudební nástroje
vytleská rytmus písně, metrum
Pozná dobu lehkou a těţkou
Umí aktivně naslouchat hudbě
Rozliší smyčcový kvartet a symfonický
orchestr
Zapíše stupnici C dur a G dur
Diriguje píseň v 4/4 taktu
Umí určit T a D v stupnici C dur
Orientuje se hudebních pojmech
(dynamická znaménka)
Pozná malou písňovou formu
Zná základní údaje o hudebních
skladatelích
hudbě
119
5.9 Výtvarná výchova I
Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou
nezastupitelným nástrojem poznávání a proţívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci s
nimi při tvorbě, vnímání a interpretaci vychází zejména z porovnávání dosavadní a aktuální
zkušenosti ţáka a umoţňuje mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a proţitky.
Výtvarná výchova přistupuje k vizuálně obraznému vyjádření (a to jak samostatně
vytvořenému, tak přejatému) nikoliv jako k pouhému přenosu reality, ale jako k prostředku,
který se podílí na zpŧsobu jejího přijímání a zapojování do procesu komunikace.
V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvŧrčích činnostech tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umoţňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání,
cítění, myšlení, proţívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí
výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky (dále jen prostředky) nejen tradiční a ověřené,
ale i nově vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích. Tvŧrčími
činnostmi (rozvíjením smyslové citlivosti, uplatňováním subjektivity a ověřováním
komunikačních účinkŧ) zaloţenými na experimentování je ţák veden k odvaze a chuti
uplatnit osobně jedinečné pocity a proţitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu
tvorby a komunikace.
I.
II.
III.
IV.
V.
součet
hodinová dotace
1
2
2
1
1
7
-
-
-
-
-
-
celkem
1
2
2
1
1
7
5.9.3 Formy výuky
Výuka předmětu Výtvarná výchova probíhá většinou ve třídách. K dalším formám
práce patří vycházka s výtvarnými náměty a pozorováním, návštěvy výstav a muzeí.
5.9.4 Klíčové kompetence
 vybírá a vyuţívá pro efektivní učení vhodné zpŧsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a
řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu, má pozitivní vztah k učení (chápe
umění a kulturu v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence;
prostřednictvím vlastní tvorby se opírá o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, proţívání a
představy; rozvíjí tvŧrčí potenciál, kultivovaný projev a potřeby k utváření hierarchie hodnot)
120
 vyhledává informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a
odlišné znaky, vyuţívá získané vědomosti a dovednosti k objevování rŧzných variant
řešení, nenechá se odradit nezdarem a vytrvale hledá řešení problému (zaujímá osobní
účast v procesu tvorby a chápe proces tvorby jako zpŧsob nalézání a vyjadřování
osobních proţitkŧ i postojŧ k jevŧm a vztahŧm v mnohotvárném světě, práce s barvou,
ilustrace,…)
 rozumí rŧzným typŧm textŧ a obrazových materiálŧ, přemýšlí o nich, reaguje na ně a
tvořivě je vyuţívá ke svému rozvoji (chápe umění jako specifický zpŧsob poznání a
uţívá jazyk umění jako svébytný prostředek komunikace)
práce v týmu (spoluvytváří vstřícnou a podnětnou atmosféru pro tvorbu, chápe a
poznává umělecké hodnoty v širších sociálních a kulturních souvislostech, tolerantně
přistupuje k rŧznorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním
projevŧm a potřebám rŧznorodých skupin, národŧ a národností)
 vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedŧvěru a
samostatný rozvoj, ovládá a řídí své jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu
neuspokojení a sebeúcty (uvědomuje si sebe samého jako svobodného jedince; tvořivě
přistupuje ke světu, k moţnosti aktivního překonávání ţivotních stereotypŧ a
k obohacování emocionálního ţivota)
Do vyučovacího předmětu Výtvarná výchova jsou zařazena tato prŧřezová témata:
121
Klíčové
kompetence
- k učení
Jak kompetence naplňujeme na naší škole
- k řešení
problému
problémŧ
- podporujeme samostatné a tvŧrčí řešení
- komunikativní
- realizujeme výstavy ţákovských prací pro veřejnost
(sebehodnocení)
122
- sociální a
personální
- občanské
pravidel
- pracovní
123
5.9.7. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
1. ročník
I.
VV
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
- prvky vizuálně obrazného
vyjádření
světlostní a barevné kvality jejich vztahy /kontrast, rytmus,
kombinace, proměny/
- v tvorbě projevuje své vlastní
ţivotní zkušenosti, uplatňuje při
tom uspořádání tvarŧ, barev a
jiných prvkŧ
- pracuje s barvou a její
kvalitou
- odlišuje kvalitu barev,
vztahy mezi barvami,
kontrast, rytmus
- uvědomuje si barevné
rozdíly a kombinace
- vyjádří kvalitu barvy
- uspořádá prvky na základě
výrazovosti a velikosti, zachytí
pohyb
- v díle vyjádří pohyb,
vnímá výrazovost i
velikost prvkŧ
Rozvíjení smyslové citlivosti
- uspořádání objektŧ do celkŧ
- reflexe a vztahy zrakového
vnímání k vnímání ostatními
smysly
- vyjadřuje rozdíly při vnímání
událostí rŧznými smysly, volí
vhodné prostředky pro jejich
vyjádření
- typy vizuálně obrazných
vyjádření ilustrace, malba,
objekty, hračky
- interpretuje podle svých
schopností rŧzná vizuálně
obrazná vyjádření
- rozpozná a pojmenuje prvky
vizuálně obrazného vyjádření
- doplní text ilustrací (pohádka)
- protředky pro vyjádření
emocí, pocitŧ, nálad, fantazie,
představ a osobních zkušeností
manipulace s objekty, pohyb
těla a jeho umístění v prostoru,
akční tvar malby a kresby
- v tvorbě projevuje své vlastní
zkušenostni, uplatňuje
uspořádání barev a tvarŧ
Uplatňování subjektivity
- osobní postoj v komunikaci
Ověřování komunikačních
účinkŧ
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
- komunikační obsah vizuálné
obrazných vyjádření
- do komunikace zapojuje
obsah vizuálně obrazných
vyjádření, která sám vytvořil,
vybral, či upravil
- vnímá umění rŧznými
smysly, vyjadřuje vlastní
zkušenosti s uměleckým
dílem
- interpretuje vizuální
vyjádření
- vizuálně vyjadřuje
vlastní zkušenosti s
uměleckým dílem
- doplní text ilustrací
mezi
před.
vztahy
PRV
ČJ
- rŧznými smysly vyjádří
svou tvorbu
- prvky vizuálního
vyjádření pojmenuje
/linie, tvary, barvy/
- v tvorbě uplatňuje
uspořádání barev
schopností rŧzná
vizuálně obrazná
vyjádření, odlišné
interpretace porovnává se
svojí dosavad. zkušeností
124
2. ročník
II.
VV
učivo-téma
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
vyjádření
linie, tvary, objemy, světlostní
a barevné kvality, kombinace
v ploše a prostoru
- rozpoznává a pojmenovává
prvky vizuálně obrazného
vyjádření
(linie, tvary, barvy, objekty)
- rozpozná a pojmenuje
barvy, tvary, linie
- projevuje své vlastní ţivot.
zkušenosti, uplatňuje při tom
v plošném i prostor. uspořádání
/linie, tvary, barvy,…a jejich
kombinace/
- projevuje své vlastní
ţivotní zkušenosti i při
konkrétních úkolech
- kombinuje v ploše a
prostoru
smysly
události rŧznými smysly, volí
vhodné prostředky
- vyjadřuje rozdíly při
vnímání událostí rŧznými
smysly, volí vhodné
prostředky
vyjádření
volná malba, ilustrace,
objekty, hračky
vyjádření
(barvy, tvary, objekty)
- maluje rŧzné objekty, hračky
- rozpoznává a
pojmenovává prvky
vizuálně obrazného
vyjádření
(barvy, tvary, objekty)
- maluje rŧzné objekty,
hračky
mezi
před.
vztahy
- prostředky pro vyjádření
představ a osob. zkušeností
umístění těla v prostoru a jeho
pohyb, akční tvar malby a
kresby
- přístupy k vizuálně obrazným
vyjádřením
(hledisko vnímání, hledisko
motivace)
účinkŧ
- projevuje své vlastní ţivotní
v plošném i prostorovém
uspořádání linie, tvary, barvy,
objekty a další prvky a jejich
kombinace
- pracuje ve skupině
- komunikační obsah vizuálně
- na základě vlastní zkušenosti
nalézá a do komunikace
zapojuje obsah vizuálně
obrazných vyjádření, která
samostatně vytvořil, vybral či
upravil
PRV
ČJ
HV
TV
- projevuje své vlastní
ţivotní zkušenosti
- zachytí tvar těla a jeho
umístění v prostoru
svou tvorbu
- ve skupině vytvoří
soubory hraček z dané
oblasti (dopravní
prostředky, zvířata, ….)
- třídí obrazně vyjádřené
materiály
- přistupuje rŧznými
zpŧsoby k vizuálně
obrazným vyjádřením
schopností rŧzná
vizuálně obrazná
svojí dosavadní
zkušeností
125
3. ročník
III.
VV
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
vyjádření
- v tvorbě projevuje vlastní
ţivot. zkušenosti
- projevuje své vlastní ţivot.
v plošném i prostor. uspořádání
linie, tvary, barvy,…a jejich
kombinace
smysly
- smyslové účinky obrazných
vyjádření
umělecká výtvarná tvorba,
fotografie, film, tiskoviny...
akční tvar malby, pohyb těla a
jeho umístění, manipulace s
objekty
- v tvorbě projevuje vlastní
ţivot. zkušenosti, uplatňuje při
tom v plošném i prostorovém
uspořádání linie, tvary, objemy,
barvy, objekty a další prvky a
jejich kombinace
- zachytí akční podobu malby i
kresby
vyjádření
ilustrace, volná malba,
animovaný film, komiks,
reklama
vyjádřením
účinkŧ
události rŧznými smysly a pro
jejich vizuálně obrazné
vyjádření volí vhodné
prostředky
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
mezi
před.
vztahy
- pojmenuje a rozpozná
prvky vizuálně
(barva, linie,…)
- v prostor. i plošném
uspořádání uplatňuje
linie, barvy, objemy,…
- kombinuje v ploše i
prostoru
vnímání události rŧznými
smysly, volí vhodné
prostředky
- třídí vizuálně obrazné
vyjádření ve výtvarné
tvorbě, tiskovinách,
fotografiích,…dle
daných poţadavkŧ
- vyjádří akční tvar
malby i kresby
- zachytí tvar a pohyb
těla a jeho umístění
- uvědomuje si
prostředky pro vyjádření
pohybu, emocí, pocitŧ,
nálad, fantazie,
manipuluje s nimi
PRV
ČJ
ITC
- vizuálně se vyjádří
(ilustrace, komiks)
vyjádření, porovnává je a třídí
na základě odlišností
vycházejících z jeho zkušeností,
vjemŧ, záţitkŧ a představ
- na základě zkušeností nalézá a
do komunikace zapojuje obsah
vizuálně obrazných vyjádření,
která samostatně vytvořil,
vybral či upravil
obrazná vyjádření, odlišné
interpretace porovnává se svojí
dosavadní zkušeností
- uplatňuje v plošném i
prostorovém uspořádání
linie, tvary, barvy,
objekty a další prvky a
jejich kombinace
- v tvorbě vychází
z ţivot. zkušeností
- do komunikace
schopností rŧzná
vizuálně obrazná
svojí dosavadní
zkušeností
126
4. ročník
IV.
VV
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
vyjádření
- při vlastních činnostech
pojmenovává prvky vizuálně
obrazného vyjádření
- pojmenuje prvky
vyjádření (linie, barvy,
tvary,…)
- uţívá a kombinuje prvky
ve vztahu k celku
(v plošném vyjádření linie a
barevné plochy)
- uţívá a kombinuje
prvky vizuálně
obrazného vyjádření ve
vztahu k celku
- reflexe a vztahy zrakov.
smysly
(plošná i prostorová tvorba)
- smyslové účinky vizuálně
- nalézá vhodné prostředky pro
vizuálně obrazná vyjádření
vzniklá na základě vztahu zrak.
vnímání k vnímání dalšími
smysly
- osobitost svého vnímání
uplatňuje v přístupu k realitě,
kombinuje prostředky
- při tvorbě se vědomě
zaměřuje na projevení vlastních
ţivotních zkušeností
vnímání události rŧznými
smysly v plošné i
prostorové tvorbě
objekty, malba, kresba
vyjádření
malba, skulptura, plastika
vyjádřením
účinkŧ
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
ve vztahu k celku
(modelování, skulptury)
- při vlastních činnostech
pojmenovává prvky vizuálně
obrazného vyjádření,
porovnává je na základě vztahŧ
- porovnává rŧzné interpretace,
přistupuje k nim jako ke zdroji
inspirace
- nalézá a do komunikace v soc.
vztazích zapojuje obsah
vizuálně obrazných vyjádření,
která samostatně vytvořil,
vybral či upravil
- v tvorbě vychází
z vlastní zkušenosti
(malba, kresba, objekty)
- v tvorbě uplatňuje
uspořádání barev
- vyjádří linii, tvary,
objemy v ploše i prostoru
mezi
před.
vztahy
ČJ
PŘ
ICT
PČ
- uţívá a kombinuje
prvky vizuálně
obrazného vyjádření ve
vztahu k celku
(modelování,...)
- porovnává a třídí rŧzné
interpretace vizuálně
(ilustrace, reklama,…)
- do komunikace
obrazných vyjádření,
která samostatně
vytvořil, vybral či upravil
127
5. ročník
V.
VV
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
- prvky vizuálné obrazného
vyjádření
obraz. vyjádření vzniklá na
základě vztahu zrak. vnímání
k vnímání dalšími smysly
- uspořádání do celkŧ
smysly
- při tvorbě se vědomě
zaměřuje na projevení vlastních
ţivot. zkušeností
- smysl. účinky vizuálně
umělecká výtvarná tvorba,
film, televize, elektronická
média, fotografie, reklama
vyjádření
objekty, volná malba,
skulptura, plastika, animovaný
film, komiks, fotografie,
reklama
vyjádření vzniklá na základě
vztahu zrak. vnímání k vnímání
dalšími smysly, uplatňuje je
v plošné, prostor. i objemové
tvorbě
- uţívá, pojmenovává a
kombinuje prvky vizuálně
obrazného vyjádření ve vztahu
k celku, porovnává je na
základě vztahŧ
(světlost. poměry, barevné
kvality a kontrasty,…)
vyjádřením
účinkŧ
- proměny komunikač. obsahu
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
- volí vhodné prostředky
pro obrazná vyjádření
- přistupuje rŧznými
zpŧsoby k vizuálně
obrazným vyjádřením
- rozpoznává a
pojmenovává prvky
vyjadřování – linie,
tvary, barvy, objemy,
textury…
svou tvorbu
- uplatňuje ţivotní
zkušenosti
rŧznými smysly vyjádří
svou tvorbu
- kombinuje v ploše a
prostoru
- třídí vizuálně obrazná
vyjádření
(objekty, malba, foto...)
a pracuje s nimi dle
zadaných úkolŧ
- odliší rŧzné typy
vizuálního vyjádření
- osobitost svého vnímání
uplatňuje v přístupu k realitě,
k tvorbě, pro vyjádření nových i
neobvyklých pocitŧ a proţitkŧ,
svobodně volí a kombinuje
prostředky
obraz. vyjádření ve vztahu
k celku
(v plošném vyjádření linie a
barevné plochy, prostorovém
objemovém uspořádání)
- do komunikace zapojuje
obsah vizuálně obrazného
vyjádření, která samostatně
vytvořil, vybral či upravil
- porovnává rŧzné interpretace
vyjádření a přistupuje k nim
jako ke zdroji inspirace
- při tvorbě se zaměřuje na
vyjádření, která mají
komunikační účinky pro jeho
nejbliţší sociální vztahy
mezi
před.
vztahy
ČJ
PŘ
PČ
ICT
- manipuluje s prostředky
pro vyjádření pohybu,
emocí, pocitŧ a nálad
- zapojuje se do
komunikace nad obraz.
vyjádřením
- vybírá dle kritérií svá
předchozí díla
- zapojuju vlastní
zkušenosti, záměr tvorby
a proměny obsahu
vlastního vyjádření i
uměleckých děl
128
1. - 3. ročník
OBSAH UČIVA VÝTVARNÁ VÝCHOVA
- pozorování přírody
- přírodní útvary, tvary, barvy, struktury /otisk, frotáž, kresba, vrypy, dotváření/, prostorové
seskupování a kombinace materiálů
Výtvarné vyjádření
skutečnosti
Užité práce
dekorativní a
prostorové
Výtvarné umění a
životní prostředí
Materiály a
techniky
vztah postavy a prostředí
- tvary a funkce věcí a pohybu
/kružnice, ovály, elipsy, čáry....rozvoj pohybu ruky/
- vyjádření v ploše i prostoru, chápat souvislosti předmětů a uplatňovat představivost a
fantazii
barvy
vlastnosti, klasifikace, výrazovost
husté, řídké, světlé, tmavé
základní, kontrastní, doplňkové, symbolické...
linie - druhy, přítlak, odlehčení, křížení, zhušťování,
charakter lineární kresby
plastické materiály
vytváření objemu modelováním, pevnost, tažnost, ohebnost, výrazovost
cit pro prostor - modelování, konstruování
smysl pro výtvarný rytmus - řazení tvarů, prvků, otisky, odlitky
Aktivní práce s ilustrací - funkce, rozdíly
Josef Lada, Jiří Trnka, Josef Čapek, Ota Janeček, Květa Pacovská, Daisy Mrázková, Olga
Čechová, Zdeněk Smetana, Adolf Born, Eva Bednářová...
Hračka, loutka, maňásek
Seznamování s rŧznámi druhy výtv. umění - malířství, grafika, sochařství, architektura
Kultura bydlení a kultura odívání
Rozvíjení smyslu pro krásu přírody a vztahu k ţivotnímu prostředí
Návštěvy galerií a výstav - motivace k výtvarným činnostem
Kresba - pero, dřívko, štětec, tuţka, uhel, rudka
Malba - tempera, krycí vodové barvy, pastel, voskový pastel
Kombinované techniky - koláţ, tiskátka, monotyp, frotáţ, dotváření, vrypy, kombinace
Modelovací hmota, modurit, těsto
Přírodní materiály - kaménky, kŧra, tráva, plody
Papír - rŧzné druhy
Dřevěné odřezky, špejle, krabičky
Jednoduché grafické techniky
Panelové stavebnice, maketa domŧ, stromŧ, obytný prostor, pískoviště
129
4. - 5. ročník
Výtvarné vyjádření
skutečnosti
OBSAH UČIVA VÝTVARNÁ VÝCHOVA
- expresní výtvarný projev
- kontrast přírodních forem a pozadí - kompozice, prostorovost
- dějový celek se vztahem k prostředí
- zpřesňování proporcí lidské postavy a hlavy
- hlava pohádkových bytostí - barevná i tvarová nadsázka
- morfolog. znaky, tvary, barevnost přírodních objektŧ
- lineárnost a barevnost vnitřní stavby objektŧ
- výtvarné vyjádření věcí
- prostorové vidění, cítění
- rozlišovat uţitkovou, materiální, technickou a estetickou stránku předmětŧ a chápat vztah
mezi nimi
Užité práce
dekorativní a
prostorové
Výtvarné umění a
životní prostředí
Materiály a
techniky
teorie barev
dekorativní charakter v ploše /symetrická a asymetrická řešení/
funkce písma /psané, tištěné, stříhané, dekorativní, vytrhané, prostorové/
výrazy linie
dekorativní tvorba v bytě /uţitá a estetcká fce/
prostorové objekty
reliéfy v architektuře
Vztahy umění a skutečnosti /současné a historické umění/
Malířství - figura, portrét, krajina, zátiší
Sochařství a příroda - socha, plastika, sousoší, busta, reliéf
Grafika - druhy a techniky
Architektura a uţité umění
Kultura bydlení
Design a estetická úroveň předmětŧ denní potřeby
Lidové umění - vztah tvaru, funkce a dekoru
Oděvní kultura, mládeţ a odívání
Výtvarná úprava knihy, druhy ilustrace. Ilustrátoři dětských knih
Písmo - komunikativní a estetická fce
Krásy přírody a vztah k ţivotnímu prostředí
Návštěvy galerií, výstav, ateliérŧ, památek - motivace
Kresba - pero, dřívko, štětec, tuţka, uhel, rudka
Malba - tempera, krycí barva, akvarel
Kombinované techniky - koláţ, grafické tech., textilní tech.,
Modelování, kašírování, prostorové vytváření - hlína, sádra, dřevo, kamínky, plasty, textil,
vlna, koudel
Papír - rŧzné druhy : přehýbání, skládání, mačkání, stříhání, trhání, vyklápění, posouvání....
130
VI.. Člověk a zdraví
Zdraví člověka je chápáno jako vyváţený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je
utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl ţivota, zdravotně preventivní chování,
kvalita mezilidských vztahŧ, kvalita ţivotního prostředí, bezpečí člověka atd. Protoţe je
zdraví základním předpokladem pro aktivní a spokojený ţivot a pro optimální pracovní
výkonnost, stává se poznávání a praktické ovlivňování rozvoje a ochrany zdraví jednou z
priorit základního vzdělávání.
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví
(poznatky, činnosti, zpŧsoby chování), s nimiţ se ţáci seznamují, učí se je vyuţívat a
aplikovat ve svém ţivotě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby
ţáci poznávali sami sebe jako ţivé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní
prevence i hloubku problémŧ spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Ţáci se
seznamují s rŧzným nebezpečím, které ohroţuje zdraví v běţných i mimořádných situacích,
osvojují si dovednosti a zpŧsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení
zdraví, a získávali potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z
velké části o poznávání zásadních ţivotních hodnot, o postupné utváření postojŧ k nim a o
aktivní jednání v souladu s nimi. Naplnění těchto záměrŧ je v základním vzdělávání nutné
postavit na účinné motivaci a na činnostech a situacích posilujících zájem ţákŧ o
problematiku zdraví.
Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást dŧraz především na praktické
dovednosti a jejich aplikace v modelových situacích i v kaţdodenním ţivotě školy. Proto je
velmi dŧleţité, aby celý ţivot školy byl ve shodě s tím, co se ţáci o zdraví učí a co z pohledu
zdraví potřebují. Zpočátku musí být vzdělávání silně ovlivněno kladným osobním příkladem
učitele, jeho všestrannou pomocí a celkovou příznivou atmosférou ve škole. Později
přistupuje dŧraz i na větší samostatnost a odpovědnost ţákŧ v jednání, rozhodování a
činnostech souvisejících se zdravím. Takto chápané vzdělávání je základem pro vytváření
aktivních přístupŧ ţákŧ k rozvoji i ochraně zdraví.
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem ţákŧ
ve vzdělávacím předmětu Tělesná výchova, do níţ je zahrnuta i zdravotní tělesná výchova.
Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej
obohacují nebo vyuţívají (aplikují), a do ţivota školy.
131
5.10 Tělesná výchova I
Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání ţákŧ v problematice zdraví
směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových moţností a zájmŧ, na druhé straně
k poznávání účinkŧ konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální
pohodu. Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti ţákŧ k činnosti
řízené a výběrové, jejímţ smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a
řadit do denního reţimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i
zájmŧ, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a kompenzaci rŧzného
zatíţení, pro podporu zdraví a ochranu ţivota. Předpokladem pro osvojování pohybových
dovedností je v základním vzdělávání ţákŧv proţitek z pohybu a z komunikace při pohybu,
dobře zvládnutá dovednost pak zpětně kvalitu jeho proţitku umocňuje.
Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybového
nadání, které předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonŧ ţákŧ. Neméně dŧleţité je
odhalování zdravotních oslabení ţákŧ a jejich korekce v běţných i specifických formách
pohybového učení - v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Proto
se nedílnou součástí tělesné výchovy stávají korektivní a speciální vyrovnávací cvičení, která
jsou podle potřeby preventivně vyuţívána v hodinách tělesné výchovy pro všechny ţáky nebo
jsou zadávána ţákŧm se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich
oslabení.
I.
II.
III.
IV.
V.
součet
hodinová dotace
2
2
2
2
2
10
-
-
-
-
-
-
celkem
2
2
2
2
2
10
5.10.3 Formy výuky
Výuka předmětu Tělesná výchova probíhá většinou ve cvičebně nebo tělocvičně TJ
Sokol Tvaroţná. Moţná je i výuka na školní hřišti, v přírodě (cvičení v přírodě, sáňkování,
bruslení), plavecký výcvik.
132
vyhledává a třídí informace (vyhledává informace o sportovcích, sportech v rŧzných
kom. zdrojích)
operuje s obecně uznávanými termíny, znaky, gesty, uvádí je do souvislostí (reaguje
na smluvená gesta, signály)
samostatně pozoruje, získané výsledky porovnává (pracuje s měřícími přístroji,
srovnává výsledky spoluţákŧ)
 vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a
odlišné znaky, vyuţívá získané vědomosti a dovednosti k objevování rŧzných
variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné
řešení problému (akrobacie, sportovní hry, nářadí, náčiní, pravidla silničního
provozu)
 samostatně řeší problémy, volí vhodné zpŧsoby řešení
 kriticky myslí, činí uváţlivá rozhodnutí
 vnímá nejrŧznější problémové situace, rozpozná a pochopí problém, promyslí a
naplánuje zpŧsob řešení
formuluje a vyjadřuje své myšlenky (uţívá osvojené názvosloví)
naslouchá promluvám druhých
rozumí rŧzným typŧm běţně uţívaných gest a zvukŧ
vyuţívá získané komunikační dovednosti k utváření plnohodnotných vztahŧ a
souţití s ostatními
 podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při
jednání s druhými lidmi, přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahŧ,
v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni poţádá (první pomoc, míčové hry,
pomoc handicapovaným, poznává zdraví jako nejdŧleţitější ţivotní hodnoty,
poznává člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách ţivota
na zpŧsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahŧ i na
kvalitě, propojuje činnost a jednání související se zdravím a zdravými mezilidskými
vztahy se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd.)
133

sebeuspokojení a sebeúcty (chápe zdatnost, dobrý fyzický vzhled i duševní pohodu
jako významný předpoklad pro výběr partnera i profesní dráhy, pro uplatnění ve
společnosti atd.)
zdraví hygiena pohybových činností, chování při rekreačních soutěţích, vyuţití
hraček při pohybových hrách, olympijské myšlenky a trvale udrţitelného rozvoje
společnosti (cvičí s hudbou, dodrţuje správné drţení těla, chápe zdraví jako
vyváţený stav tělesné, duševní i sociální pohody a vnímá radostné proţitky
z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých
vztahŧ, aktivně se zapojuje do činností podporujících zdraví a do propagace
zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci)
 Rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých moţností účinnou
pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i situacích ohroţujících ţivot a
zdraví člověka (smluvené povely, gesta, signály, získává základní orientaci
v názorech na to, co je zdravé a co mŧţe zdraví prospět, i na to, co zdraví ohroţuje a
poškozuje)


Vyuţívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech
v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podloţená rozhodnutí
o dalším vzdělávání a profesním zaměření (vyuţívá osvojené preventivní postupy
pro ovlivňování zdraví v denním reţimu k upevňování zpŧsobŧ rozhodování a
jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v kaţdé ţivotní situaci a k poznávání a
vyuţívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví)
pouţívá bezpečně a účinně materiály, přístroje a vybavení, dodrţuje vymezená
pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné podmínky
Do vyučovacího předmětu Tělesná výchova jsou zařazena tato prŧřezová témata:
134
Klíčové
kompetence
- k učení
- k řešení
problému
- komunikativní
- sociální a
personální
- občanské
- pracovní
problémŧ
- podporujeme samostatné a tvŧrčí řešení
- realizujeme vystoupení ţákŧ pro veřejnost
(sebehodnocení)
- učíme ţáky odmítat vše, co narušuje přátelskou atmosféru
pravidel
- vedeme ţáky k objektivnímu sebehodnocení
135
5.10.7 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu - tělesná výchova
1. ročník
I.
učivo-téma
TV
hodnocení
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
- vhodné oblečení a obutí
- bezpečnost při přípravě na
hodinu TV
- základní hygienické návyky
při cvičení
- základní tělocvičné
názvosloví (pojmy)
- reakce na smluvené povely a
signály
- bezpečný a účelný pohyb v
prostoru
- příprava a úklid nářadí
- pouţívá vhodné oblečení a
obutí
- chová se bezpečně při
převlékání
-rozumí základním pojmŧm
TV
- rozumí smluveným povelŧm
a signálŧm
- bezpečně se pohybuje v
cvičebním prostoru
- bezpečně připravuje a uklízí
nářadí
- názvosloví cvikŧ
- technika jednotlivých cvikŧ
/protahovací, posilovací,
vytrvalostní, kloubní
pohyblivosti,vyrovnávací.../
- správné drţení těla
- rozumí základnímu
názvosloví
- ovládá správnou techniku
rozcvičkových cvikŧ
- drţí při cvičení správně tělo
- reaguje na základní cvičební
názvosloví
- zvládá jednotlivé cviky
- při pohybu i v rŧzných polohách
drţí správně tělo
- psychomotorická cvičení
- dechová cvičení
- relaxační cvičení
- hry s padákem
dýchání
- umí uvolnit svaly těla
- týmově spolupracuje při hrách s
padákem
- při cvičení správně dýchá,
nezadrţuje dech
- pozná, kdy potřebuje odpočinek,
umí relaxovat
- seznamuje se se správnou
technikou šplhu s přírazem
- podlézá, překračuje a
přeskakuje dlouhé švihadlo
- hospodaří se silami,
nepřeceňuje své schopnosti
- osvojí si ručkování, shyb stojmo,
přehmátnutí a přitahování i spouštění
- zvládne pohybovou činnost s
dlouhým švihadlem
- správně zvolí okamţik odpočinku a
uklidnění
- nachystá překáţkovou dráhu
s vyuţitím známého nářadí a
náčiní
- bezpečně a výkonně překonává
překáţky
ATLETIKA
- rychlý běh
- běţecká vytrvalost
- základy nízkého a
polovysokého startu
- startovní povely
- skok z místa, z chŧze
- hod míčkem z místa
- rychle proběhně určenou
vzdálenost do 30 m
- hospodaří se silami během
vytrvalostního běhu
- procvičuje techniku startŧ
- včas reaguje na povel start
- skáče z místa i z chŧze
- hází míček horním obloukem
- zvládne co nejrychleji krátký běh
- uběhne delší vzdálenost střídáním s
chŧzí
- ovládá techniku startŧ
- skočí z místa i s chŧze
- hodí míček horním obloukem
POHYBOVÉ HRY
- hry s pravidly
/honičky, závodivé, štafety
- umí několik her s pravidly
- při hře dodrţuje daná pravidla
RYTMICKÉ CVIČENÍ S
HUDBOU
- nápodoba pohybem
- vyjádření melodie pohybem
- tance zaloţené na taneční
chŧzi a běhu
- napodobuje pohyb podle
předcvičujícího
- zvládá určitou melodii
vyjádřit pohybem
- umí přísunný, pochodový,
valčíkový a polkový krok
- zvládne nápodobu pohybu
- pohybem vyjádří danou melodii
BEZPEČNOST, ORGANIZACE
A KOMUNIKACE V TV
PRŦPRAVNÁ CVIČENÍ
KONDIČNÍ CVIČENÍ
POSILOVACÍ CVIČENÍ
- šplh na tyči
- dlouhé švihadlo v klidu
- rozvoj forem vytrvalosti a
obratnosti
- vyuţití nářadí a náčiní jako
překáţkové dráhy
/lavička, ţebřiny, bedna...
švihadla, lano, plné míče.../
- vhodně se obléká a obouvá
- osvojí si pojmy např.
dvojřad, pozor, pohov,
řada, zástup, družstvo, značka,
čára...
- reaguje na smluvené povely a
signály
- pohybuje se bezpečně a ohleduplně
- pod dozorem správně manipuluje s
nářadím, umí je pojmenovat
136
I.
učivo-téma
TV
SPORTOVNÍ HRY
dovednost
(co umí)
- manipulace s míčem
- základní přihrávky
- chytání obouruč
- zpŧsob a technika kopání do
míče
- sportovní hry s míčem
- přenáší, pokládá, předává a
nadhazuje si míč
- přihrává si (dvojice)
kutálením, úderem o zem ,
obouruč, fotbalovým
zpŧsobem
- chytá míč bezpečným
zpŧsobem obouruč
- kope míč, kam chce
- spolupracuje při týmové
činnosti
- manipuluje s míčem
- přihraje spoluhráči osvojeným
zpŧsobem
- chytne míč ve střehovém postoji
- kope do míče rŧznými zpŧsoby
- hraje sportovní hry se
zjednodušenými pravidly
- pohyby nohou v rŧzných
polohách, vzpory, výdrţe,
houpání, ručkování....
- samostatná chŧze po lavičce,
zdolává ţebřiny, ovládá
převaly, rovnováţné polohy
- zvládne předkony, záklony,
unoţování přitahování, vzpory,
podpory a další cviky
- překoná bez pomoci lavičku,
bezpečně cvičí na ţebřinách
- prŧpravná cvičení pro rozvoj
síly a pohyblivosti
obratnosti
GYMNASTIKA
hodnocení
vědomost
(co zná)
AKROBACIE
- kotoul vpřed
- stoj na lopatkách
- zvládá první fáze kotoulu
- nacvičuje stoj na lopatkách
- zapojuje do pohybu celé tělo
- ovládá stoj na lopatkách
ZIMNÍ SPORTY
- bezpečnost při pobytu venku
- sáňkování
- bruslení
daném prostředí
- dbá na bezpečné provozování
sportu
technikou bruslení, chŧze na
bruslích, jízda vpřed
- dodrţuje bezpečnostní pokyny a
rady
- při sáňkování nepřeceňuje své síly
- ovládá chŧzi a jízdu vpřed na
bruslích
PLAVÁNÍ
--------------------------------
----------------------------------
-------------------------------------------
ÚPOLY
- cvičení s lanem
- přetahování ve dvojicích a
druţstvech
- snaţí se přetáhnout soupeře na svou
stranu, posiluje svaly celého těla
137
2. ročník
II.
učivo-téma
TV
A KOMUNIKACE V TV
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
hodinu TV
při cvičení
signály
prostoru
obutí
převlékání
- hygienická pravidla při
pohybu
TV
- rozumí smluveným povelŧm,
znamením a signálŧm
nářadí
názvosloví
rozcvičkových cvikŧ a význam
jednotlivých druhŧ cvičení
/protahovací, napínací,
pohyblivosti,vyrovnávací.../
- šplh na tyči
- krátké švihadlo
- dlouhé švihadlo
obratnosti
/lavička, ţebřiny, švédská
bedna...
HUDBOU
- nápodoba pohybem
- estetický pohyb těla a jeho
částí
chŧzi a běhu
ATLETIKA
- rychlý běh
- motivovaný běh v terénu
- základy nízkého a
polovysokého startu
- startovní povely
- skok do dálky z rozběhu
- hod míčkem z místa, chŧze
- hry s padákem
dýchání
hodnocení
dvojřad, pozor, pohov,
čára...
- volí správné místo pro pohybovou
činnost
signály, orientuje se v prostoru
názvosloví
padákem
- při cvičení správně dýchá,
nezadrţuje dech
umí relaxovat, odstranit únavu
cvičením
technikou šplhu s přírazem
- nacvičuje techniku odrazu a
krouţení se švihadlem
přeskakuje dlouhé švihadlo
- vnímá pocity při cvičení,
- zvládne odraz i krouţení švihadlem
v rŧzných polohách
dlouhým švihadlem
uklidnění
náčiní
překáţky
předcvičujícího
vyjádřit pohybem
- vnímá melodii a rytmus
vzdálenost 30-60 m
vytrvalostního běhu do
10 minut
- včas reaguje na povel start
- skáče z rozběhu (3 aţ 4
dvojkroky) s odrazem v pásmu
50 cm širokém
- dbá na estetický výraz při pohybu
- uběhne delší vzdálenost i střídáním
s chŧzí
- spojí rozběh s odrazem a doskokem
138
II.
TV
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
POHYBOVÉ HRY
- hry s vyuţitím hraček
- hry s pravidly
/honičky, závodivé, štafety...
- vyuţívá hračky ke hře
SPORTOVNÍ HRY
- základní drţení a přihrávky
jednoruč a obouruč
- driblink
míče
- sportovní hry s míčem
- přihrává si (dvojice) úderem o
zem, obouruč, vrchní přihrávkou
jednoruč, fotbalovým zpŧsobem
- chytá míč bezpečným zpŧsobem
obouruč
- dribluje šikovnější rukou
- kope míč, kam chce
- spolupracuje při týmové činnosti
obratnosti
- chŧze po lavičce,
zdolává ţebřiny, ovládá převaly,
obraty, rovnováţné polohy,
seskoky
GYMNASTIKA
ZIMNÍ SPORTY
AKROBACIE
- kotoul vpřed
- kotoul vzad
- výskok na švédskou bednu
- prŧpravná cvičení na hrazdě
- sáňkování
- bruslení
- zvládá techniku kotoulu
- trénuje metodickou řadu nácviku
kotoulu vzad = kolébka, dohmat
rukou u ramen, kotoul ze šikmé
plochy
- vyskočí na sníţenou švédskou
bednu do vzporu dřepmo odrazem
z trampolínky
- ručkuje ve visu
- bezpečně se pohybuje v daném
prostředí
sportu
technikou bruslení, jízda vpřed,
zastavení
PLAVÁNÍ
(Plavecká škola VYŠKOV)
- hygiena a bezpečnost při
plaveckém výcviku
- prŧpravná cvičení a hry pro
seznámení s vodou
- plavecký styl PRSA
- prvky záchrany
- dodrţuje bezpečnost v
plaveckém areálu, hygienické
návyky a reaguje na smluvená
gesta
- osvojuje si cviky a hry
- trénuje techniku plaveckého
stylu
- osvojuje si techniku šlapání
vody, přivolání pomoci
ÚPOLY
- cvičení s lanem
- přetahování ve dvojicích a
druţstvech
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
- uvědomuje si při hře
radost a příjemné záţitky
- při hře dodrţuje daná
pravidla
- přihraje spoluhráči
osvojeným zpŧsobem
- chytne míč ve
střehovém postoji
- dribluje prsty a
klopením zápěstí
- kope do míče rŧznými
zpŧsoby
- hraje sportovní hry se
zjednodušenými pravidly
- zvládne předkony,
záklony, unoţování
přitahování, vzpory,
- překoná bez pomoci
lavičku, bezpečně cvičí
na ţebřinách
- zapojuje do pohybu celé
tělo
- odrazí se, zvedne boky a
dokončí kotoul vzad
- při odrazu snoţmo,
výskoku a dopadu
dodrţuje bezpečnost
- ovládá ručkování ve
visu na hrazdě
- dodrţuje bezpečnostní
pokyny a rady
- při sáňkování
nepřeceňuje své síly
- ovládá jízdu vpřed na
bruslích, zastaví bezpečně
na daném místě
- chová se bezpečně v
plaveckém areálu,
dodrţuje hygienické
návyky a reaguje na
smluvená gesta a signály
- nebojí se v bazénu, hraje
hry pro osvojení
plaveckých dovedností
- uplave stylem prsa aţ
50 m
- umí šlapat vodu, leţet
na vodě a přivolá pomoc
při nebezpečí
- snaţí se přetáhnout
soupeře na svou stranu,
posiluje svaly celého těla
139
3. ročník
III.
učivo-téma
TV
A KOMUNIKACE V TV
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
hodinu TV
při cvičení
signály
prostoru
- úraz
obutí
převlékání
pohybu
TV
nářadí
- okamţitě upozorní na
zdravotní poranění či vadu
nářadí
-- rozumí základnímu
názvosloví
rozcvičkových cvikŧ a účinky
posilovací, uvolňovací, pro
správné držení těla,
pohyblivosti, vyrovnávací.../
HUDBOU
ATLETIKA
- hry s padákem
- upevňování správného
nácviku dýchání - nádech /
výdech
hodnocení
nastoupit, dvojřad, pozor, pohov,,
vpravo-vlevo v bok, čelem vzad,
rozchod,
čára...
činnost, cvičí jen v čistém prostředí
- oznámí problém, vyhledá pomoc
názvosloví
padákem
- cvičí v souladu se správným
dýcháním
cvičením
- správná technika šplhu s
přírazem
krouţení se švihadlem
přeskakuje dlouhé švihadlo v
pohybu
- vnímá pocity při cvičení,
- zvládne přeskoky krouţícího
švihadla střídnonoţ a snoţmo vpřed
dlouhým švihadlem
uklidnění, cvičí pro radost
náčiní
překáţky s prvky rovnováhy,
přelézání, podlézání, přeskoky,
výskoky a klouzání
- nápodoba pohybem
částí
chŧzi a běhu
- základy cvičení s náčiním
předcvičujícího
- upevňuje si taneční prvky se
šátkem, míčem...
- zvládá pohyb s náčiním
- rychlý běh
- motivovaný běh v terénu
- nízký start i z blokŧ,
polovysoký start
- startovní povely
- hod míčkem z místa, chŧze
vzdálenost 30-60 m
15 minut v terénu
- včas reaguje na povely při
startu
- skáče z rozběhu (5 aţ 7
dvojkrokŧ) s odrazem z břevna
- uběhne delší vzdálenost střídáním s
chŧzí
- spojí rozběh s odrazem a doskokem
- šplh na tyči
- dlouhé švihadlo
obratnosti
bedna, kladinka...
140
III.
učivo-téma
TV
POHYBOVÉ HRY
SPORTOVNÍ HRY
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
- hry s vyuţitím předmětŧ denní
protřeby
- hry s pravidly
/honičky, závodivé, štafety, hry
na obratnost/
- vyuţívá předměty ke hře
- základní drţení a přihrávky
- vedení míče rukou a nohou
míče
- pravidla vybíjené
- pravidla kopané
obratnosti
GYMNASTIKA
ZIMNÍ SPORTY
AKROBACIE
- kotoul vpřed
- kotoul vzad
- prŧpravná cvičení pro stoj na
ruku
PŘESKOK
- rozběh na přeskok
- přeskok 2 - 4 dílŧ švédské bedny
HRAZDA
- prŧpravná cvičení na hrazdě
- sáňkování
- bruslení
- přihrává si (dvojice), obouruč
trčním vpřed, vrchní přihrávkou
obouruč
- dribluje šikovnější rukou, vede
míč nohou
- kope míč, kam chce, střílí na
branku
- osvojení pravidel vybíjené
- osvojení pravidel sálové kopané
- chŧze po lavičce,
zdolává ţebřiny, ovládá převaly,
obraty, rovnováţné polohy,
seskoky, skluzy
- zvládá techniku kotoulŧ
- ovládá zpevňovací prŧpravu
- rozběhne se na přeskok
- přeskočí sníţenou švédskou
bednu odrazem z trampolínky
- ručkuje, vydrţí ve shybu ve visu
prostředí
sportu
zatáčení, zastavení
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
pravidla
- chytne míč ve
střehovém postoji
- dribluje prsty a
klopením zápěstí, vede
míč nohou určitým
směrem
- kope do míče rŧznými
zpŧsoby, trefí se do
branky
- hraje podle pravidel
vybíjené
sálové kopané
- zvládne předkony,
záklony, unoţování
přitahování, vzpory,
- překoná s rŧznými
obměnami lavičku,
bezpečně cvičí na
ţebřinách
- předvede kotoul vpřed a
vzad
- umí zpevnit svaly
horních končetin i břicha,
neprobýbá se
- v nácviku na přeskok se
dobře rozbíhá
přeskoku a dopadu
- ovládá ručkování ve
visu a výdrţe ve shybu na
hrazdě
pokyny a rady
nepřeceňuje své síly,
vhodně se oblékně a
obuje
bruslích, zatáčení a
zastaví bezpečně na
daném místě
141
III.
TV
učivo-téma
vědomost
(co zná)
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
dovednost
(co umí)
PLAVÁNÍ
plaveckém výcviku
- prŧpravná cvičení plaveckých
stylŧ
- plavecký styl PRSA
- prvky sebezáchrany a dopomoci
tonoucímu
gesta
- osvojuje si splývání, skoky a
pády do vody
- osvojuje si plavecký styl prsa
- naučí se záchranu
plaveckém areálu,
- nebojí se v bazénu,
trénuje cviky na osvojení
plaveckých stylŧ
- uplave stylem prsa
úsek od 10 m do 100 m
- umí pouţit prvky pro
záchranu tonoucího
ÚPOLY
- cvičení s lanem, krátkým
švihadlem, bez náčiní
- přetahování a přetlaky
- snaţí se přetáhnout
přetlačit, posiluje svaly
celého těla
4. ročník
IV.
učivo-téma
TV
A KOMUNIKACE V TV
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
hodinu TV
při cvičení
signály
prostoru
- úraz
obutí
převlékání
pohybu
TV
- bezpečně rozmísťuje a uklízí
nářadí
nářadí
názvosloví
posilovací, rychlostně silová,
uvolňovací, pro správné držení jednotlivých druhŧ cvičení
těla, vytrvalostní, kloubní
hodnocení
rozchod,
čára...
činnost, cvičí jen v čistém prostředí,
- oznámí jakýkoliv problém, vyhledá
pomoc
názvosloví
- zvládá jednotlivé cviky, chápe
nutnost rozcvičení před tělesnou
aktivitou
- hry s padákem
výdech / břišní dýchání
padákem
dýcháním
cvičením
142
HUDBOU
- šplh na tyči
- dlouhé švihadlo
obratnosti
bedna, kladinka...
- nápodoba pohybem
- vyjádření melodie a rytmu
pohybem
částí
chŧzi a běhu
- lidový tanec
- správná technika šplhu s
přírazem
krouţení
- podbíhá a přeskakuje dlouhé
švihadlo v pohybu
- vnímá zapojení svalŧ těla při
cvičení, nepřeceňuje své
schopnosti
švihadla střídnonoţ a snoţmo vpřed,
vzad, dvojšvih v krátké sestavě
dlouhým švihadlem
- tvořivě nachystá
překáţkovou dráhu s vyuţitím
známého nářadí a náčiní
překáţky s prvky rovnováhy,
přelézání, podlézání, přeskoky,
výskoky a klouzání
předcvičujícího
- ovládá 2 - 3 lidové tance
šátkem, míčem...
- pohybem vyjádří danou melodii a
rytmus
- umí přísunný, přeměnný, poskočný
krok
- umí krok valčíkový a polkový
IV.
TV
učivo-téma
ATLETIKA
POHYBOVÉ HRY
SPORTOVNÍ HRY
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
vzdálenost do 60 m, ovládá prvky
- rychlý běh, základy běţecké
běţecké abecedy
abecedy
- vytrvalostní běh
- nízký start i z blokŧ, polovysoký 15 minut v terénu, 1000 m na
start
dráze
- startovní povely
- včas reaguje na povely při startu
- hod míčkem z rozběhu
- skáče z individuálního rozběhu s
odrazem z břevna
- hry s vyuţitím netradičního
náčiní
- hry s pravidly
/honičky, závodivé, bojové,
kontaktní, štafety, hry na
obratnost/
- přihrávky jednoruč a obouruč
míče
- pravidla kopané
- pravidla basketbalu
obouruč
- dribluje oběma rukama, na
místě, v pohybu, střílí na koš
branku
- rozumí pravidlŧm basketbalu
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
- zvládne co nejrychleji
krátký běh, umí prvky
běţecké abecedy
- uběhne delší vzdálenost
- spojí rychlý rozběh s
technický správným
odrazem a doskokem
- hodí míček horním
obloukem
pravidla, umí několik
variací
- chytne míč ve
střehovém postoji
- umí driblovat, trefí koš
- kope do míče vnitřním
nártem, trefí se do branky
vybíjené
- hraje podle pravidle
sálové kopané
- hraje basketbal podle
pravidel
143
GYMNASTIKA
ZIMNÍ SPORTY
AKROBACIE
- kotoul vpřed
- kotoul vzad
- prŧpravná cvičení pro stoj na
ruku
PŘESKOK
- rozběh na přeskok
- přeskok 2-4 dílŧ švédské bedny
- roznoţka přes kozu našíř
HRAZDA
- kombinace cvikŧ na hrazdě
KLADINKA
- chŧze bez dopomoci,
rovnováţné aktivity
- sáňkování
- bruslení
- zvládá techniku kotoulŧ
- ovládá zpevňovací prŧpravu
- rozběhne se na přeskok
- přeskočí roznoţkou kozu našíř
odrazem z mŧstku
- ovládá cviky na hrazdě
- přejde přes kladinku s
rovnováţnými obměnami
prostředí
sportu
zatáčení, zastavení, hraje rŧzné
hry
IV.
TV
učivo-téma
vzad
- umí zpevnit svaly
horních končetin i břicha,
neprobýbá se
- v nácviku na přeskok se
dobře rozbíhá
přeskoku a dopadu
- umí roznoţku přes kozu
našíř odrazem z mŧstku
- umí cvičit na hrazdě
- zvládne cvičení na
kladince
pokyny a rady
vhodně se oblékne a
obuje
bruslích, zatáčí a zastaví
bezpečně na daném místě,
dodrţuje bezpečnost při
hře
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
PLAVÁNÍ
plaveckém výcviku
stylŧ
- plavecký styl PRSA, ZNAK
tonoucímu
gesta
- osvojuje si splývání, skoky,
pády do vody, plavání pod vodou,
lovení předmětŧ
- osvojuje si plavecký styl prsa a
znak
- naučí se záchranu
plaveckém areálu,
plaveckých stylŧ
- uplave stylem prsa
100 m, znakem 50 m
- umí pouţit prvky pro
ÚPOLY
švihadlem, bez náčiní...
- vyuţitím síly přetáhne
přetlačuje, posiluje svaly
celého těla
144
5. ročník
V.
učivo-téma
TV
A KOMUNIKACE V TV
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
hodinu TV
při cvičení
signály
prostoru
- úraz
obutí
převlékání
pohybu
TV
- bezpečně rozmísťuje a uklízí
nářadí
nářadí
posilovací, rychlostně silová,
uvolňovací, pro správné držení
těla, vytrvalostní, kloubní
názvosloví
hodnocení
rozchod,
čára...
činnost, cvičí jen v čistém prostředí,
chápe nutnost rozcvičení před
tělesnou aktivitou
- oznámí jakýkoliv problém, vyhledá
pomoc
názvosloví
- zvládá jednotlivé cviky, chápe
nutnost rozcvičení před tělesnou
aktivitou
HUDBOU
- hry s padákem
výdech
padákem
dýcháním
- umí relaxovat uvolňováním se
zaměřením na správnou protaţenou a
posílenou svalovou skupinu
- šplh na tyči
- dlouhé švihadlo
obratnosti
- správní technika šplhu s
přírazem
- nacvičuje techniku přeskoku
švihadla
- podbíhá a přeskakuje dlouhé
švihadlo v pohybu
- vnímá zapojení svalŧ těla při
cvičení, dovede cvičení
proţívat, nepřeceňuje své
schopnosti
- vyšplhá co nejvýše podle svých
moţností
švihadla střídnonoţ a snoţmo vpřed,
vzad, dvojšvih , s meziskokem v
krátké sestavě
dlouhým švihadlem
- tvořivě nachystá
překáţkovou dráhu s vyuţitím
známého nářadí a náčiní
překáţky, kontroluje a proţívá
cvičení
předcvičujícího
- ovládá základy 4 - 6 lidových
tancŧ
šátkem, míčem, švihadlem...
- zatančí krátkou taneční etudu na
danou hudbu
- umí přísunný, přeměnný, poskočný
krok
- umí krok valčíkový a polkový
- vyuţití nářadí a náčiní,
přírodních podmínek jako
bedna, kladinka...
- nápodoba pohybem
- vyjádření melodie a rytmu
pohybem
částí
chŧzi a běhu
- lidový tanec
145
V.
TV
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
ATLETIKA
- rychlý běh, základy běţecké
abecedy
- vytrvalostní běh
- nízký start na povel i z blokŧ,
polovysoký start
- startovní povely
- hod míčkem z rozběhu
- skok do výšky
- měření výkonu
vzdálenost do 60m, ovládá prvky
běţecké abecedy
15 minut v terénu, do 1000 m na
dráze
- včas reaguje na povely při startu
- skáče z individuálního rozběhu s
odrazem z břevna
- skáče do výšky z krátkého
rozběhu
- uvědomuje si moţnosti výkonu
vzhledem ke kondici cvičícího
POHYBOVÉ HRY
- hry s vyuţitím netradičního
náčiní
- hry s pravidly
/honičky, závodivé, bojové,
kontaktní, štafety, hry na
obratnost/
- myšlenky fair play
SPORTOVNÍ HRY
GYMNASTIKA
- přihrávky jednoruč a obouruč
- chytání jednoruč a obouruč
míče
- pravidla kopané
- pravidla basketbalu
- pravidla ringa, florbalu a
dalších her podle podmínek
AKROBACIE
- kotoul vpřed
- kotoul vzad
- stoj na ruku s dopomocí
PŘESKOK
- přeskok 2 - 4 dílŧ švédské bedny
- roznoţka přes kozu našíř
- skrčka přes kozu našíř
HRAZDA
- kombinace cvikŧ na hrazdě
KLADINKA
- chŧze bez dopomoci,
rovnováţné aktivity
- raelizuje ve hře myšlenky fair
play
- dribluje oběma rukama, na
místě, v pohybu, střílí na koš
branku
- rozumí pravidlŧm basketbalu
- osvojení pravidel vybraných her
- zvládá techniku kotoulŧ a jejich
modifikace
- ovládá zpevňovací prŧpravu a
stoj na rukou s dopomocí
- přeskočí roznoţkou kozu našíř
odrazem z mŧstku
- přeskočí kozu našíř skrčkou
- ovládá cviky na hrazdě
- přejde přes kladinku s
rovnováţnými obměnami
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
- zvládne co nejrychleji
krátký běh, umí prvky
běţecké abecedy
- uběhne delší vzdálenost
- spojí rychlý rozběh s
technický správným
odrazem a doskokem
- hodí míček z rozběhu
technicky správně
- skočí do výšky podle
svých moţností
- přesně změří výkon
pomocí pásma a stopek
pravidla, umí několik
variací
- při hře jedná v duchu
fair play
- chytne míč ve
střehovém postoji
- umí driblovat, trefí koš
- kope do míče vnitřním
nártem, trefí se do branky
vybíjené
- hraje podle pravidle
sálové kopané
- hraje basketbal podle
pravidel
- hraje hry podle
dohodnutých pravidel
vzad a jejich modifikace
- umí zpevnit svaly při
stoji na rukou
přeskoku a dopadu
- umí roznoţku přes kozu
našíř odrazem z mŧstku
- skrčkou přeskočí kozu
našíř
- umí cvičit na hrazdě
- zvládne cvičení na
kladince
146
V.
TV
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
- sáňkování
- bruslení
- bezpečnost při jízdě na kole,
pitný reţim, první pomoc
prostředí
sportu
vzad, zatáčení, zastavení, hraje
rŧzné hry
- bezpečně se správnou výbavou
jezdí na kole, zná dŧleţitost
pitného reţimu při pobytu venku,
poskytne první pomoc
PLAVÁNÍ
plaveckém výcviku
stylŧ
- plavecký styl PRSA, ZNAK,
KRAUL
tonoucímu
gesta
- osvojuje si splývání, skoky,
pády a dýchání do vody, plavání
pod vodou, lovení předmětŧ
- osvojuje si plavecký styl prsa,
znak a kraul
- naučí se základní zásady
záchrany tonoucího
ÚPOLY
švihadlem, bez náčiní...
ZIMNÍ SPORTY a
POBYT V PŘÍRODĚ
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
pokyny a rady
vhodně se oblékne a
obuje
- ovládá jízdu na bruslích,
zatáčí a zastaví bezpečně
na daném místě, dodrţuje
bezpečnost při hře
- jezdí na kole bezpečně,
ovládá pravidla jízdy a
dŧleţitost pitného reţimu
při pobytu venku, umí
poskytnout první pomoc
plaveckém areálu,
plaveckých stylŧ
- uplave libovolným
stylem aţ 100m
- umí pouţít prvky pro
- vyuţitím síly přetáhne,
odtlačí, přetlačí soupeře
na svou stranu - z místa,
posiluje svaly celého těla
147
VII. Člověk a svět práce
Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a
technologií, vede ţáky k získání základních uţivatelských dovedností v rŧzných oborech
lidské činnosti a přispívá k vytváření ţivotní a profesní orientace ţákŧ.
Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních ţivotních
situací, v nichţ ţáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich
rozmanitých podobách a širších souvislostech.
Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní
dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělání o dŧleţitou sloţku nezbytnou pro
uplatnění člověka v dalším ţivotě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích
oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je zaloţena na tvŧrčí myšlenkové spoluúčasti ţákŧ.
Vzdělávací obsah je určen všem ţákŧm (tedy chlapcŧm i dívkám bez rozdílu). Ţáci se
učí pracovat s rŧznými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se
plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech tematických
okruzích jsou ţáci soustavně vedeni k dodrţování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. V
závislosti na věku ţákŧ se postupně buduje systém, který ţákŧm poskytuje dŧleţité informace
ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním
zaměření.
5.11 Člověk a svět práce I
Vzdělávací obsah předmětu Člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři
tematické okruhy Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce a
Příprava pokrmŧ.
I.
II.
III.
IV.
V.
součet
hodinová dotace
1
1
1
1
1
5
-
-
-
-
-
-
celkem
1
1
1
1
1
5
2.11.3 Formy výuky
Výuka předmětu Člověk a svět práce probíhá ve třídách, školní jídelně nebo na školní
zahradě.
148
organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu, má pozitivní
vztah k učení (chápe práci a pracovní činnosti jako příleţitost k seberealizaci,
k rozvíjení podnikatelského myšlení)
 vnímá nejrŧznější problémové situace, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o
nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje zpŧsob řešení problémŧ a
vyuţívá vlastního úsudku a zkušeností (ţák pracuje vytrvale a soustavně při plnění
zadaných úkolŧ, uplatňuje tvořivost a vlastní nápady při pracovní činnosti a vynakládá
úsilí na dosaţení kvalitního výsledku, pracuje s drobným materiálem, stavebnicí, koná
pěstitelské pokusy a pozoruje, připravuje tabuli pro jednoduché stolování).
 ověřuje prakticky správnost řešení problémŧ, sleduje vlastní pokrok při zdolávání
problémŧ
formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu
naslouchá promluvám druhých
rozumí rŧzným typŧm textŧ a záznamŧ
vyuţívá informační a komunikační prostředky pro kvalitní komunikaci


práce v týmu (spoluvytváří vstřícnou a podnětnou atmosféru pro tvorbu, chápe a
poznává umělecké hodnoty v širších sociálních a kulturních souvislostech, tolerantně
přistupuje k rŧznorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním
projevŧm a potřebám rŧznorodých skupin, národŧ a národností)
samostatný rozvoj, ovládá a řídí své jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu
neuspokojení a sebeúcty (uvědomuje si sebe samého jako svobodného jedince; tvořivě
přistupuje ke světu, k moţnosti aktivního překonávání ţivotních stereotypŧ a
k obohacování emocionálního ţivota)
149
pomoc (poznává okolní svět, rozvíjí sebedŧvěru, postoje a hodnoty ve vztahu k práci
člověka, technice a ţivotnímu prostředí, pracuje se stavebnicí a na zahradě).
 chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy (pracuje na školní
zahradě, provádí pěstitelské činnosti)
plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové prac. podmínky
(osvojuje si základní pracovní dovednosti a návyky z rŧzných pracovních oblastí,
pouţívá vhodné nástroje, nářadí a pomŧcky při práci i v běţném ţivotě, jednoduché
pěstitelské činnosti, práce se stavebnicí, příprava jednoduchého pokrmu)
 přistupuje k výsledkŧm prac. činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti,
hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví
druhých, ochrany ţiv. prostř. i kultur. a společenských hodnot (pozná, ţe technika je
významná součást lidské kultury a je vţdy úzce spojena s pracovní činností člověka
(práce se stavebnicí).
vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost (chápe práci a pracovní činnosti jako
příleţitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení,
pěstitelské činnosti, příprava pokrmŧ).
Do vyučovacího předmětu Člověk a svět práce jsou zařazena tato prŧřezová témata:
150
Klíčové
kompetence
- k učení
- k řešení
problému
problémŧ
- komunikativní
- realizujeme výstavy pro veřejnost
(sebehodnocení)
- vedeme ţáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem
- sociální a
personální
- občanské
151
- pracovní
pravidel
152
1. ročník
I.
PČ
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
mezipředmětové
vztahy
- vystřihuje, vytrhává
překládá a slepuje
z papíru podle předlohy
- vlastnosti materiálu
- pomŧcky a nástroje
- pracovní postup
- organizace práce
- bezpečnost práce
- stavebnice
- práce s návodem
- pracuje podle slovního
návodu a předlohy
- vytváří rŧzné předměty
jednoduchými postupy
z tradičních i netradičních
materiálŧ
- zvládá elementární
dovednosti a činnosti při
práci se stavebnicemi
- základní podmínky
pro pěstování rostlin
- pěstování rostlin ze
semen v místnosti
- pěstování
pokojových rostlin
- provádí pozorování
přírody
- pečuje o nenáročné
rostliny
Příprava pokrmŧ
- jednoduchá úprava
stolu
- pravidla správného
stolování
- připraví jednoduchou
tabuli pro stolování
- chová se vhodně při
stolování
drobný materiál
*papír a karton
*dřívka, špejle, drátky, krabičky, korek, buţírka,
textilie, plsť, provázky, nit, bavlnky, šňŧrky, stuţky,
knoflíky, pletací příze, spínátky, špendlíky, tupá jehla,
= trhání, rozřezávání, sešívání, šití, vyšívání,
odměřování, ohýbání, spojování, svazování,
propichování, lisování
přírodniny sláma, listy, šišky,
větvičky, plody, semena...
- pracuje s plastelínou
- vyuţívá přírodniny
- lepí, stříhá textil, navléká
korálky
- dodrţuje zásady
bezpečnosti (práce
s nŧţkami)
- samostatně nebo ve
skupině pracuje podle
návodu
- dodrţuje zásady
bezpečnosti
- provádí jednoduché
pěstitelské činnosti ve
třídě (kypření, zalévání,
otírání listŧ, hnojení,…)
návodu
- dodrţuje zásady
bezpečnosti
- společně připraví tabuli
pro stolování, podílí se na
úklidu nádobí a pracovních
ploch
- spolupracuje při přípravě
jednoduchého pokrmu
- dodrţuje zásady
bezpečnosti práce s
nebezpečnými nástroji
VV,ČJ, HV,
PRV, TV
lidové zvyky a tradice
vánoční svícny a ozdoby,
kraslice, batika, tkaní,
drhání, modrotisk,
drátkování, kašírování,
vizovické /slané/ pečivo,
perníky, výrobky ze slámy,
vyřezávání....
* window color, malování
na sklo, decoupage
153
2. ročník
II.
PČ
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
mezipředmětové
vztahy
- obkresluje, vystřihuje,
vytrhává, mačká, překládá
a slepuje z papíru a
kartonu podle předlohy
- pracovní postupy a
operace
- organizace práce
- stavebnice
- práce s návodem
návodu a předlohy
z tradičních i netradič.
materiálŧ
práci se stavebnicemi
- pěstování rostlin ze
semen v místnosti
- pěstování
pokojových rostlin
přírody
rostliny
Příprava pokrmŧ
stolu
stolování
- připraví jednoduchou
tabuli pro stolování
stolování
drobný materiál
*papír a karton
textilie, plsť, provázky, nit, háčky, bavlnky, šňŧrky,
stuţky, knoflíky, pletací příze, spínátky, špendlíky,
tupá jehla,
= trhání, rozřezávání, sešívání, šití, vyšívání,
odměřování, ohýbání, spojování, svazování,
- pracuje s plastelínou,
modelovací hmotou
- vyuţívá přírodniny
- stříhá a lepí textil
- navléká korálky a drobný
materiál
- dodrţuje zásady
bezpečnosti, udrţuje
pořádek na pracovní ploše
- pracuje sám nebo ve
skupině podle vlastní
představy, návodu či
předlohy
- pokusí se vytvořit
společný plošný výtvor
- dodrţuje bezpečnost
práce
třídě (kypření, zalévání,
rosení, otírání listŧ,
hnojení,…)
návodu
- provádí pozorování /vliv
světla, tepla, zálivky..../
- dodrţuje zásady
bezpečnosti při práci ve
třídě i venku
- samostatně připraví stŧl
pro kaţdodenní stolování,
podílí se na úklidu nádobí
a pracovních ploch
- ve skupine připraví
jednoduchý pokrm
/snídaně, svačina .../
- dodrţuje zásady
nebezpečnými nástroji
VV,ČJ, HV,
PRV, TV
vyřezávání....
na sklo, decoupage
154
3. ročník
III.
PČ
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
operace
- organizace práce
- pozná druhy a vlastnosti
zpracovávaného materiálu
- pracuje podle vlastní
představivosti
z tradič. i netradičních
materiálŧ
- stavebnice
- práce s návodem,
předlohou,
jednoduchým
nákresem
práci se stavebnicemi =
montáţ a demontáţ
- pěstování rostlin v
místnosti i na zahradě
- pěstování
pokojových rostlin
- rostliny jedovaté,
drogy, s alergeny
přírody, zaznamenává a
hodnotí výsledky
rostliny
Příprava pokrmŧ
stolu
stolování
drobný materiál
*papír a karton
knoflíky, pletací příze, háčky, spínátky, špendlíky, tupá
jehla,
pracovní postupy
= obkreslování, vystřihování, vytrhávání, mačkání,
překládání, slepování, trhání, rozřezávání, sešívání, šití,
vyšívání, odměřování, ohýbání, spojování, svazování,
- připraví tabuli pro
jednoduché stolování
stolování
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
- pojmenuje a určí
vlastnosti materiálu
- vytvoří sám nebo ve
skupině výrobky z
tradičních i netradičních
materiálŧ
- zvládá jednoduché
pracovní postupy
s drobným materiálem,
papírem, modelovací
hmotou, textilem
- vytváří si návyky
organizace práce
- dodrţuje zásady
pořádek na pracovišti
- dokáţe sám nebo ve
skupině pracovat se
stavebnicí, sestavit model
- pracuje s návodem či
předlohou
- dodrţuje zásady
bezpečnosti práce
třídě i na zahradě (kypření,
zalévání, rosení, otírání
listŧ, hnojení,…)
- provádí pozorování a
pokusy se záznamem
- dodrţuje zásady
bezpečnosti a hygieny při
práci ve třídě i venku
- samostatně připraví stŧl
pro kaţdodenní stolování,
podílí se na úklidu nádobí
a pracovní plochy
jednoduchý pokrm
/snídaně, svačina .../
- dodrţuje zásady
nebezpečnými prostředky,
chová se vhodně u stolu
mezipředmětové
vztahy
VV, HV, PRV,
TV
vyřezávání....
na sklo, decoupage
155
4. ročník
IV.
PČ
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
- pojmenuje a určí
vlastnosti materiálu
- vytvoří sám nebo ve
skupině výrobky z rŧzných
materiálŧ
pracovní postupy
s drobným materiálem,
papírem, modelovací
hmotou, textilem
- vytváří si návyky
organizace práce
- dodrţuje zásady
bezpečnosti, pořádek na
prac. místě, poskytne první
pomoc při úrazu
- pracuje sám nebo ve
skupině se stavebnicí
plošnou, prostorovou,
konstrukční
- pracuje s návodem,
předlohou, nákresem
- přemýšlí o nejvhodnějším
pracovním postupu
- dodrţuje zásady hygieny
a bezpečnosti práce
- pracovní pomŧcky a
nástroje - funkce a
vyuţití
operace, organizace
práce
- dokáţe vybrat vhodný
materiál, pomŧcky a
nástroje
představivosti
- přiměřenými pracovními
postupy vytváří rŧzné
výrobky z daného
materiálu
- zná zásady bezpečnosti a
poskytnutí první pomoci
- stavebnice
předlohou,
jednoduchým
nákresem
- při práci se stavebnicí
provádí jednoduchou
návodu, předlohy,
vhodného náčrtu,
pro pěstování rostlin,
pŧda a její
zpracování, výţiva
rostlin
- pěstování rostlin na
zahradě
- pěstování
pokojových rostlin
drogy, s alergeny
pěstitelské činnosti
- rostliny ošetřuje a pěstuje
podle daných zásad
- volí vhodné pomŧcky
a bezpečnosti práce,
poskytne první pomoc při
úrazu
- zvolí vhodné pomŧcky a
nástroje, umí s nimi
zacházet a udrţovat je
- dodrţuje zásady
bezpečnosti a hygieny
- základní vybavení
kuchyně
- výběr, nákup a
skladování potravin
- úprava stolu,
pravidla správného
stolování
- orientuje se v základním
vybavení kuchyně
- připraví tabuli pro
stolování
- chování při stolování
- udrţuje pořádek a
čistotu pracovních ploch,
dodrţuje základy hygieny a
bezpečnosti práce,
úrazu
- podílí se na úklidu nádobí
a pracovních ploch
jednoduchý pokrm
/ jednoduché pohoštění.../
- chová se společensky u
stolu
- dodrţuje zásady
bezpečnosti práce při
obsluze základních
spotřebičŧ
Příprava pokrmŧ
drobný materiál
*papír a karton
textilie, plsť,provázky, nit, bavlnky, šňŧrky, stuţky,
jehla,
pracovní postupy
propichování, lisování,
větvičk,y, plody, semena...
mezipředmětové
vztahy
VV, ČJ, PŘ, TV
vyřezávání....
na sklo, decoupage
156
5. ročník
V.
PČ
učivo-téma
vědomost
(co zná)
dovednost
(co umí)
hodnocení
(jak poznám, že
umí)
- dokáţe vybrat vhodný
materiál, pomŧcky a
nástroje
představivosti
- vytváří rŧzné výrobky z
daného materiálu
- zná zásady bezpečnosti a
poskytnutí první pomoci
- stavebnice
- při práci se stavebnicí
provádí jednoduchou
- pracuje podle návodu,
předlohy, jednoduchého
náčrtu
pro pěstování rostlin,
pŧda a její
zpracování, výţiva
rostlin
- pěstování rostlin na
zahradě
- pěstování
pokojových rostlin
drogy, alergie
- rostliny ošetřuje a pěstuje
podle daných zásad
- volí vhodné pomŧcky,
náčiní
a bezpečnosti práce,
úrazu
pěstitelské činnosti,
samostatně vede
pěstitelské pokusy a
pozorování
- zvolí vhodné pomŧcky a
nástroje, umí s nimi
zacházet, udrţovat je a
ukládat
- dodrţuje zásady
bezpečnosti a hygieny
- základní vybavení
kuchyně, technika
- výběr, nákup a
skladování potravin
- úprava stolu,
pravidla správného
stolování
- orientuje se v základním
vybavení kuchyně
- samostatné připraví
jednoduchý pokrm
- chování při stolování
- udrţuje pořádek a
čistotu pracovních ploch,
dodrţuje základy hygieny a
bezpečnosti práce,
úrazu
- umí pracovat s
kuchyňským náčiním
- samostatně připraví
jednoduchý pokrm
- chová se společensky u
stolu, zvládne běţnou
obsluhu
- provádí základní úklid
pracovních ploch a nádobí
- dodrţuje zásady
bezpečnosti práce při
obsluze základních
spotřebičŧ
drobný materiál
*papír a karton
jehla,
pracovní postupy
propichování, lisování,
vztahy
- umí pouţít vhodný
materiál, připravit si
pracovní místo
pracovní postupy
- zvolí nejvhodnější
pracovní postup
- vytvoří rŧzné výrobky
- dodrţuje zásady
pořádek na pracovišti,
úrazu
- sestavuje kompozice ze
stavebnicových prvkŧ a
volného materiálu,
pohyblivé modely
- pracuje s návodem,
- přemýšlí o nejvhodnějším
pracovním postupu
a bezpečnosti práce
- pracovní pomŧcky a
nástroje - funkce a
vyuţití
organizace práce
Příprava pokrmŧ
mezipředmětové
VV, PŘ, TV
vyřezávání....
- návštěvy regionálních
muzeií
na sklo, decoupage
157
6. Hodnocení žáků
6.1 Hodnocení žáků
Cílem hodnocení je poskytnout ţákovi zpětnou vazbu, prostřednictví níţ získává
informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, v
čem se zlepšil a v čem ještě chybuje.
Hodnocení vychází ze stanovení jasných cílŧ a konkrétních kritérií, jimiţ lze ţákovu
činnost a jeho výsledky poměřovat, na jejichţ základě mŧţe i ţák hodnotit svou práci.
Nedílnou součástí hodnocení musí být návod, jak má ţák postupovat, aby nedostatky
odstranil.
Učitelé dbají na to, aby prostřednictvím hodnocení nedocházelo k rozdělování ţákŧ na
úspěšné a neúspěšné. Hodnocení se soustředí na individuální pokrok kaţdého jedince.
Nedílnou součástí hodnocení ţáka ve škole je také hodnocení jeho chování a projevŧ, ale to
vţdy odděleně k hodnocení vědomostí a dovedností.
6.1.1 Cíle hodnocení
- posílit vnitřní motivaci ţáka
- zabezpečit zpětnou vazbu
- vytvořit vhodné klima
- zapojit i ţáky samotné do hodnocení (koopeperativní vyučování, práce ve skupině,
autoevaluace)
- eliminovat strach a stereotyp vytvořením vhodného klimatu pro svobodné vyjadřování
- poskytnout prostor pro diskusi, vhodnou argumentaci
6.1.2 Pravidla pro hodnocení žáků
Pravidla hodnocení ţákŧ vycházejí ze zákona 561/2004 Sb.
- hodnocení se vztahuje k dosahování očekávaných výstupŧ v jednotlivých vzdělávacích
oborech a k utváření klíčových kompetencí, musí být stanovena jasná kritéria, s kterými
jsou seznámeni ţáci i jejich rodiče
- pro hodnocení ţákŧ je vypracován vnitřní klasifikační řád, ze kterého učitelé při hodnocení
ţákŧ vycházejí a se kterým jsou ţáci i rodiče seznámeni
- pouţívá se klasifikační stupnice 1 - 5 , ke klasifikaci je však moţné přidat motivační
přídomek vyjádřený pomocí obrázkŧ, razítek, označení plus, mínus, vykřičník aj; při
hodnocení učitel doprovází známku i ústním slovním hodnocením, vyzdvihne ţákovo
zlepšení, pochválí jeho úspěch a aţ následně poukáţe na moţné další cesty k lepšímu
osvojení učiva, při hodnocení se nechá prostor k vyjádření ţáka samotného i ostatních ţákŧ
- známka ze vzdělávacího oboru nezahrnuje hodnocení ţákova chování
- učitel klasifikuje jen probrané a procvičené učivo (ţákŧm je poskytnut dostatečný čas k
zaţití a procvičení učiva)
- učitel vyváţeně hodnotí všechny sloţky – vědomosti, dovednosti, naplnění dané klíčové
kompetence (popřípadě kompetencí), úroveň komunikace, práci s informacemi, kooperaci
při skupinové práci
- vyváţeně ve všech předmětech probíhá hodnocení ústní, skupinové a písemné
- písemné práce jsou ukládány do ţákova portfolia, je moţnost zpětného nahlédnutí, a to ze
strany ţáka i rodiče
- významný prvek v procesu učení je práce s chybou, ţáci mají právo dělat chyby a ty
následně opravit
158

1. ročník - ZŠ Tvarožná

Transkript

Podobné dokumenty

První ministrantská zkouška

Výstupy Učivo Poznámky ČESKÝ JAZYK INFORMATIKA

Výstupy pro 1.ročník

DYSGRAFIE

Co mají děti zvládnout před vstupem do školy

Má Vaše dítě výukové problémy