ROMEO A JULIE WILLIAM SHAKESPEARE Autor a jeho tvorba

Komentáře

Transkript

ROMEO A JULIE WILLIAM SHAKESPEARE Autor a jeho tvorba
ROMEO A JULIE
WILLIAM SHAKESPEARE
Autor a jeho tvorba
Největší anglický a světový dramatik, napsal asi 38 her a sbírku milostných sonetů.
- jeho životě není známo mnoho, sama jeho existence byla v minulosti zpochybňována a bylo
vysloveno mnoho domněnek o jeho skutečné identitě (vyskytují se např. hypotézy, že se
jednalo o přezdívku filosofa Francise Bacona). Odborníky jsou tyto domněnky odmítány jako
většinou nesmyslné.
- V 18 se oženil s 26-letou Anne Hathawayovou, dcerou místního farmáře. Její dům, nyní
známý jako Hathaway´s Cottage, stojí ve vesnici Shottery asi míli od Stratfordu.
- Williamovi bylo v té době teprve osmnáct a jeho ženě šestadvacet. Celkem spolu měli tři
děti, dvě dcery a syna Hamneta, který však v 11 letech zemřel.
- Není známo kdy a proč opustil Shakespear Stratford a odstěhoval se do Londýna ani co dělal
před tím, než se stal profesionálním dramatikem v hlavním městě.
- Stal členem nové divadelní společnosti Lord Chamberlain's Men, kde působil jako herec a
dramatik. V roce 1599 se společnost Chamberlain's Men přemístila do divadla Globe a
Shakespeare se stal vlastníkem jedné jeho desetiny.
- Shakespeare byl dokonce označen za nejlepšího dramatika té doby. Oblíbila si jej i sama
Královna Alžběta I. Po smrti svého syna se vrátil zpět do své rodné vesnice Stratfordu a kde
také dne 23. dubna 1616 zemřel. Bylo to ve stejný den, jako když se narodil. Legenda praví,
že zemřel po dlouhé a hlasité oslavě narozenin v kruhu svých přátel. William Shakespear je
pochován v místním kostele.
- Shakespeare vynikal jedinečnou představivostí, do úst svých hrdinů dokázal vkládat úvahy o
běžném lidském životě i hluboká zamyšlení nad smyslem lidské existence. Jeho hrdinové
však nejsou typickými okopírovanými hrdiny antických dramat. Nejsou to lidé jako oběti
svého osudu, s nímž nemohou nic udělat, ale oni sami jsou tvůrci své budoucnosti. Jejich činy
a názory vycházejí z jejich vlastních charakterů a rozhodnutí a z dané společenské doby.
Někdy vítězí, jindy podléhají, ale vždy si zachovávají lidskou důstojnost a věrnost ideálům.
Jeho hry jsou rozmanité, tragické se střídá s komickým. Scény se mění a jsou plné zvratů a
napětí. Právě proto je i dnes Shakespearova tvorba živou a je pochopitelná i dnešnímu
divákovi, neboť problémy, které Shakespeare nastoluje jsou součástí i dnešní společnosti..
Historické hry:
Richard III. , Jindřich IV., dva díly 1598-1600
Komedie:
Kupec benátský, Mnoho povyku pro nic, Sen noci svatojánské, Zkrocení zlé ženy
Tragédie:
Hamlet, Macbeth, Othello, Romeo a Julie
Literární směr - období
 Dílo (1595) bylo napsáno v období renesance = umělecký sloh a historická epocha trvající
od 14. do 17. století. Vyznačoval se zesvětštěním, individualismem a návratem k antice.
 Renesance: (=znovuzrození)
 Oslavuje důstojnost člověka jako individua, životní optimismus a nezávislost
 Klade se důraz na člověka, na lidský rozum, poznání a pozemský život.
Renesanční člověk se vymaňuje ze středověkého způsobu myšlení tj. zájem se od
Boha obrací směrem k člověku samému.
 rozvoj lit. v národních jazycích, ustupuje latina
S renesancí souvisí:
 Objev Ameriky (1492)
 Kosmologie - Giordano Bruno - v astronomii se proslavil tezemi o tom, že Země ani
Slunce není středem vesmíru a že Vesmír je nekonečný – za své myšlenky upálen.
 Heliocentrismus - Mikuláš Koperník, Galileo Galilei – A přece se točí!
 Vynález knihtisku – 1450
 Humanismus (z latinského humanus, lidský) označuje různé myšlenkové směry a
postoje, zaměřené na člověka, lidství a lidstvo. Zhruba je lze rozdělit takto:
- Postoj, který vychází z uznané hodnoty každého lidského života.
- Myšlenkový směr, který zdůrazňuje univerzální lidství, solidaritu všech lidí, a staví
se tak proti různým partikularismům, rasovým, jazykovým, národním nebo
náboženským.
Literární druh a žánr
 Literární druh: drama.
 Literární žánr – tragédie o 5 dějstvích
 Drama- je syžetový žánr zaměřený především na jevištní předvádění, děj je podáván
aktuální přítomnou formou a prostřednictvím dialogu (výjimečně i monologu),
námětem bývá vyhrocený konflikt, člení se na jednání, oddělená přestávkou (akty), na
scény (výměna jednajících osob) a výstupy (změna počtu osob), hlavní žánry jsou
tragédie a komedie
 Tragédie- je forma dramatu s vážným obsahem. Hrdina se obvykle dostane do
neřešitelného konfliktu s vlastním osudem, v marném boji následně podléhá a je
dohnán k záhubě.
Kompozice díla
 Chronologická
 Člení se na prolog (úvod) a 5 dějství
 Psáno blankversem: pětistopý jambický verš bez rýmu a slok, využívá se v dialogu.
Shakespeare ho často používal ve svých hrách, je těžké ho přeložit do češtiny(u nás se
vyskytuje výjimečně - K.H.Mácha:Máj)
Okolnosti vzniku díla
 Shakespeare zpracoval poměrně známe téma nešťastné lásky, jehož inspirací se stal už
jeden z Ovidiových příběhů v knize Proměny (Pyramus a Thisbe). Motiv zdánlivé
smrti v tragédii pochází taktéž z Itálie. Shakespeare převzal hlavní část dějové linie od
A. Brooka(taktéž autora vyprávění o Romeovi a Julii). Nutno však podotknout,že se
jedná a nejzdařilejší zpracování tohoto tématu.
Místo děje
 Příběh se odehrává v italském městě Verona
Charakteristika hlavních postav
 Julie: naivní; velmi mladá (14 let); bezmezně zamilovaná do Romea; odhodlaná a
cílevědomá. Během příběju se z mladičkého děvčete stává zralá žena, která ví, co
chce.
 Romeo (16): romantický, naivní mladík, postupně se z něj stává odvážný muž
odhodlaný uskutečnit své představy o životě.
 Mnich Vavřinec - Romeův přítel, moudrý a zbožný muž, který se snaží Romeovi i
Julii co nejvíce pomoci, avšak všechna jeho snaha je nakonec marná.
 Juliina chůva – Druhá a poslední spojenkyně mladých milenců, která má velmi ráda
Julii.
 Další postavy: Merkucio, vévoda, Tybalt, matka Kapuletová, otec Kapulet, matka
Monteková, otec Montek,
Obsah díla
Ve Veroně žijí dva znepřátelené rody- Montekové a Kapuleti. Kapuleti pořádají ples, na který
se dostane Romeo a jeho přátelé. Původním důvodem této návštěvy byla Romeova
nenaplněná láska k Rosalindě, veronské dívce, která měla ples navštívit. Romeo zde poprvé
uvidí Julii. Oba se do sebe zamilují na první pohled. Ještě ten večer Julii pod balkonem vyzná
lásku. Problémem jejich lásky ovšem je jak jejich původ, tak i Juliino zasnoubení s Paridem.
Problém zdánlivě překonají svou tajnou svatbou. Jejich podporou se stane kněz Vavřinec.
Ještě ten samý večer se strhne potyčka mezi Kapulety a Monteky. Juliin bratranec Tybalt
nejprve zabije Romeova přítele Merkucia a Romeo následně pomstí přítelovu smrt. Trestem
se Romeovi stane vyhnanství. Julie je zoufalá. Hrozí ji sňatek s Paridem. Vavřinec chce
oběma mladým milencům pomoci a proto Julii navrhne určité řešení. Vypije nápoj, po kterém
bude vypadat pár hodin jako mrtvá. Mohla by tak začít po probuzení nový život po Romeově
boku. Romeovi o tomto stavu má říct posel a poté mají milenci společně uprchnout a žít
šťastně až navěky. Ovšem posel Romea už nezastihne, ten se o Juliině „smrti“ dozvěděl o
chvíli dřív. Romeo odejde do hrobky Kapuletů a rozhodne se skoncovat svůj život, který bez
Julie postrádá jakýkoli smysl. Cestu mu zahradí Paris, který nakonec padne na zem mrtev.
Romeo pak polkne jed a ihned podlehne. Julie se v tu chvíli vzbudí a uvidí vedle sebe svou
mrtvou lásku. Nedbá na rady otce Vavřince, aby odešla do kláštera. Vezme jeho dýku a
probodne se. Po této smutné události dojde oběma znesvářeným rodinám absurdita jejich
sporu a rozhodnou se uzavřít mír nad mrtvolami svých dětí. Jedinou variantou happy endu
může být společné pohřbení Romea a Julie do jedné hrobky.
Členění děje
1. dějství – expozice (úvod) - Dozvídáme se o sporu mezi Monteky a Kapulety.
Závěrem je večeře, při které se pozná Romeo s Julií. Zamilují se do sebe.
2. dějství – kolize (zápletka) - Koná se tajná svatba mezi Romeem a Julií.
Oddávajícím je bratr Vavřinec.
3. dějství – krize (vyvrcholení) - Strhne se hádka, ve které Tybalt (Juliin bratranec)
zabije Merkucia (Romeova přítele) a následně je zabit Romeem. Ten je za tento čin
odsouzen k vyhnanství. Odchází se rozloučit s Julií. Té je po jeho odchodu
oznámeno, že se bude vdávat za Parise. Ona však odmítne a je vyhozena z domu.
4. dějství – peripetie (zvrat) - Julie běží za Vavřincem pro radu. Ten jí dá lahvičku s
jedem, po kterém bude vypadat jako mrtvá a slíbí jí, že o ostatní se postará. Julie
vodičku vypije a je pochována v rodinné hrobce.
5. dějství – katastrofa (rozuzlení) - Romeo se dozví o Juliině smrti, koupí si silný jed a
spěchá k hrobce Kapuletů. Setká se zde s Parisem, kterého zabije v souboji. Položí
se k Julii do hrobky a vypije jed. Julie se probere, a když uvidí mrtvého Romea,
sebere mu dýku a probodne se. Na hřbitově se stkají hlavy obou znepřátelených
rodů a po objasnění celé skutečnosti Vavřincem si podají ruce.
Jazykové prostředky
 stylisticky pestrá hra, v niž se mísí próza s poezií : poezie - vyšší vrstvy Romeo, Julie;
próza - nižší vrstvy (chůva).
 Prolog má formu sonetu (14 veršů, tvoří jej tři čtyřverší a dvojverší)
Dva rody, oba stejně vážené,
Jež proti sobě léta vedou boj,
Zas vyvolaly v krásné Veroně
Ze staré zášti nový nepokoj.
Z prokletých beder obou nepřátel
Zrodil se nešťastný pár milenců
A pouze jejich krutý osud měl
Konečně pohřbít zlobu rodičů.
Ten příběh lásky, která končí smrtí,
I nenávistí otců, jež by snad
Neskončila, nebýt smrti těch dětí,
vám budeme dnes dvě hodiny hrát.
A pokud se vám vlídně hledět zlíbí,
Svou snahou nahradíme, co hře chybí.
 Mnoho metafor
 Personifikace „Štěstí se na tě hrne“
 Oxymórony „A v hrobě bude pokoj.“ z olova pírko, jasný dým, nemocné zdraví, bídný
andílku…
 Apostrofy (oslovení nepřítomné osoby,věci) “Pojď ,noci, slastný černobílý rytíři, a
dej mi Romea“
 Inverzní slovosled. „Tybalda zabils?“, „Pán Bůh ví, kdo já jsem“
 Jmenné tvary přídavných jmen (mrtva, mlád, platen)
Cíl díla
 Kritika společnosti a jejích poměrů
 nešťastná láska dvou mladých milenců
 Autor chtěl poukázat na to , že si uvědomíme malichernost a zbytečnost některých
sporu až po tom co ztratíme tu nejcennější věc v životě."
 hra je oslavou renesanční individuality proti středověké závislosti na kolektivu,
nejrůznějších společenských skupinách a církvi (věčná touha mládí po samostatném,
svobodném rozhodování)
Vliv díla
 Mezi překladateli díla do češtiny prosluli Martin Hilský (přeložil největší počet
Shakespearových děl, včetně sonetů), Erik Adolf Saudek, Josef Topol a Josef Václav
Sládek.
 tragédie je silným inspiračním zdrojem mnoha umělců, existuje baletní provedení,
muzikál i opera, několikrát byla dokonce filmově zpracována – v roce 1968 Velkou
Británií spolu s Itálií, v roce 1996 pak novodobě v USA (Leonardo diCaprio).
Na motivy hry byl vytvořen i film Zamilovaný Shakespeare.
 také čeští literární tvůrci se nechali motivem lásky, jíž není přáno, inspirovat – např.
Jan Otčenášek – Romeo, Julie a tma (z prostředí okupace Československa za druhé
světové války, konkrétně v období heydrichiády. Slovo tma v názvu má právě
symbolizovat dusné prostředí stanného práva, války a heydrichiády),
Vladimír Páral – Romeo a Julie 2300 (sci-fi) - dvojice hlavních postav rozhodne
uzavřít manželství, ale nutnou podmínkou pro jeho uzavření je složení psychotestu,
který zjišťuje, zda se k sobě manželé hodí. Test však ukáže, že oba dva jsou odlišní
snad ve všech možných ukazatelích, a proto jim manželství není umožněno. Přesto se
nevzdávají a snaží se bojovat proti systému.
Citáty
 „Ach Romeo, proč jen jsi Romeo? Proč jsi Montek? Zapři otce, zřekni se jména...
Nechceš? Tak mi tedy přísahej lásku a já nebudu již Kapuletová."
 "Co po jméně? Co růží zvou a zváno jinak, vonělo by stejně. "

Podobné dokumenty