POZICE CENTRÁLNÍ BANKY PRIZMATEM ČESKÉ LEGISLATIVY

POZICE CENTRÁLNÍ BANKY PRIZMATEM ČESKÉ
LEGISLATIVY
Mgr. Jiří Víšek
Policejní akademie České republiky v Praze
Email: [email protected]
Anotace:
Předkládaný
článek
popisuje
základní
atributy
fungování
centrálního
bankovnictví, resp. České národní banky. Česká národní banka je ústavně ukotvena,
její další úloha je specifikována zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve
znění pozdějších předpisů. Příslušné právní předpisy, které se vztahují k centrální
bance, budou předmětem analýzy v rámci tohoto článku.
Klíčová slova:
Česká národní banka, centrální banka, regulace, dohled, nezávislost České
národní banky, bankovní instituce.
Annotation:
Submitted article describes fundamental attributes of central banking respectively
Czech National Bank working. Czech National bank is constitutionally established, its
next task is in great detail listed in law nr. 6/1993 Collection, about Czech National
Bank, in recent valid form. Relevant law standards which are dealing with central
bank will be object for analysis within this article.
Key words:
Czech National Bank, Central bank, regulation, supervision, independence of
Czech National Bank, banking institution.
1
Úvod
Tematizace centrálního bankovnictví je v moderní společnosti součástí
každodenního života. Recentní bankovnictví muselo v posledních několika letech
čelit velké vlně kritiky ze strany laické i odborné veřejnosti. Kritika se vztahovala
zejména na negativní důsledky bankovního sektoru na reálnou ekonomiky a příčiny
světové hospodářské krize, která ovlivňuje globální ekonomiku od roku 2008. Vliv
centrálních bank narostl zejména v 70. a 80. letech minulého století. Od tohoto
období lze vysledovat růst nezávislosti centrálních bank, jako ochránce měny, což
mělo za následek poměrně klidné období s absencí závažných hospodářských krizí,
které však skončilo v důsledku nezodpovědné fiskální politiky politických elit.
Centrální banky jsou obecně majetkem státu, existují případy, kdy tyto banky závisí
na soukromých bankách (Spojené státy americké, Itálie). V každém případě je
primárním cílem této instituce napomáhat národním zájmům příslušné země. Autor
tohoto článku si klade za cíl vymezit elementární postavení České národní banky
v podmínkách českého zákonodárství. Jednotlivé části tohoto článku budou
pojednávat o centrálním bankovnictví v obecné rovině, historii, zákonném rámci,
funkcích, nezávislosti, bankovní regulaci a dohledu, opatřeních a sankcích,
podmínkách pro účast v bankovní sféře, pravidlech obezřetného podnikání České
národní banky.
Centrální bankovnictví
Centrální bankovnictví je považováno ve vyspělých zemích za základní instituci,
která provádí vrchní dozor nad bankovní soustavou. Centrální banka je zpravidla
nezávislá instituce, která vykonává řadu specifických funkcí. Autor Goodhart ve své
teorii bankovnictví a financí uvádí, „… že banky mají dvě funkce, první je provádění
transakcí a údržby účtů, druhá funkce je personální zabezpečení bankovní
soustavy“.
1
Otevřenost sociálního systému je spojena s primární nezávislostí
centrální banky, touto otázkou by se měl každý stát zabývat již od počátků
centrálního bankovnictví.2 Nejdůležitější roli hraje politika cílů a nezávislost centrální
1
GOODHART, Charles Albert Eric. The central bank and financial systém. Great Britain: First mott press, 1995. s.
3.
2
LIPPI, Francesco. Central bank independence, targets and credibility. USA: Edward Elgar, 1999. s. 1.
2
banky, to jsou dva nejdůležitější atributy vydávání příslušných zaměřených cílů
politiky centrální banky. Z této teorie vychází analýza následujících problematik:

relace nezávislosti centrální banky se stabilitou politiky cílů centrální banky,

sklon Phillipsovy křivky a politiky cílů centrální banky.3
Latinskoameričtí autoři centrální banku definují níže zmíněnou tezí. Většina
centrálních bank má následující funkce: banka státu, banka bank, regulátor
monetárního systému a emitent peněz. Jako banka státu, centrální banka inkasuje
pohledávky, resp. hradí závazky vlády, řídí veřejný dluh, radí vládě s jejími finančními
aktivitami. Jako banka bank centrální banka uchovává určité procento vkladů, které
vlastní soukromé banky, dohlíží na jejich operace, plní funkci úvěrové instituce a
poskytuje technické a poradenské služby. Pokud jde o funkci regulátora monetárního
systému, tak centrální banka vykonává monetární politiku jako národní doménu státu
a navrhuje tuto politiku nezávisle na státu.
Při této funkci centrální banka používá celou řadu nástrojů, ať už přímých či
nepřímých, kterými kontroluje finanční instituce. Mince a bankovky, které jsou
v oběhu jako národní měna obvykle představují pasiva centrální banky. 4
Finančním zájmem států je zakládání centrálních bank. Centrální banka vede
účet státu, poskytuje mu úvěry tzn. půjčuje státu levně prostředky za nízký úrok.
Nejdůležitějším důvodem zakládání centrálních bank, který se přidal později, je
emise hotovostních bankovek. Mezi definiční znaky patří: emisní monopol
(bankovky), provádění měnové politiky a regulace bankovních systému. V České
republice tuto funkci vykonává Česká národní banka (dále jen „ČNB“), podle článku
98 Ústavy České republiky a zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění
pozdějších předpisů. V dnešní době finanční nestability bychom se již bez role
centrální banky neobešli.
3
LIPPI, Francesco. Central bank independence, targets and credibility. USA: Edward Elgar, 1999. s.
6.
4 El Rincón del Vago. Banca o Sistema Bancario [online]. 2013 [cit. 2014-11-10].
3
Historie České národní banky
Historie centrálního bankovnictví sahá do sedmnáctého století, z tohoto důvodu
jsou zmiňována pouze časová období, která jsou z hlediska dnešní funkce ČNB
nejdůležitější. V rámci Československé republiky v období 1918-1980, konkrétně
od 1. 4. 1926 měla Národní banka Československá (dále jen „NBČS“) emisní
monopol. V letech 1939-1945 NBČS byla podřízena Říšské bance, poté byla v roce
1945 její činnost obnovena v plném rozsahu. V roce 1950 byla NBČS zrušena.
V období 1950-1989, kdy bylo
Československou,
došlo
Československo
k peněžní
reformě.
zastoupeno Státní bankou
V roce
1958
Státní
banka
Československé republiky (dále jen „SBČS“) převzala financování a úvěrování
investiční výstavby od Investiční banky. V roce 1965 Československá obchodní
banka a. s., přebrala od SBČS platební a zúčtovací operace zahraničního obchodu.
V polovině roku 1965 podnikla SBČS první kroky k osamostatnění a k odstranění
vlivu ministerstva financí a vlády, její snahy byly však ministerstvem i Ústředním
výborem Komunistické strany Československa zamítnuty.
Až v listopadu roku 1965 byly přijímány právní předpisy, na jejichž základě byla
vyňata SBČS z podřízenosti ministerstva financí a stala se samostatným orgánem
provádějícím měnovou politiku s rozhodující rolí v úvěrové oblasti.5 V roce 1985 byly
zahájeny práce pro přípravu bankovní reformy, která měla nabýt účinnosti k 1. 1.
1990.
V období
let
1990-92
v Československé
federativní
republice
dochází
k transformaci bankovního sektoru. V roce 1990 byla SBČS rozdělena na centrální
banku a dvě další obchodní banky, to byly Komerční banka Praha a Všeobecná
úvěrová banka Bratislava. V roce 1992 probíhaly přípravy na rozdělení SBČS na dvě
centrální banky samostatných států.
Měnová reforma byla řešena až s rozpadem federativní republiky k 1. 1. 1993.
Technickým řešením reformy bylo okolkování bankovek a následná výměna za nově
vytištěné bankovky.6
KUNERT, Jakub a NOVOTNÝ, Jiří. Centrální bankovnictví v českých zemích. Praha: Česká národní
banka, 2008. s. 97-98.
6 KUNERT, Jakub a NOVOTNÝ, Jiří. Centrální bankovnictví v českých zemích. Praha: Česká národní
banka, 2008. s. 126.
5
4
Česká republika založila od roku 1993 na území České republiky ČNB jako
nástupce SBČS. „Prvním guvernérem ČNB byl dne 20. ledna jmenován Josef
Tošovský.“7
Na základě Ústavy České republiky a zákona o ČNB byla ČNB absolutně
nezávislá na politickém vlivu. V roce 2006 došlo k integraci všech dohledových
institucí do ČNB. Vedle svého hlavního úkolu v podobě zajišťování stability, začala
ČNB nově udržovat cenovou stabilitu a bezpečný rozvoj celého finančního systému
České republiky.8
Zákonný rámec České národní banky
V oblasti legislativy je hlavním právním předpisem v rámci České republiky (dále
jen „ČR“) Ústava ČR.
Postavení ČNB, jakožto ústřední banky je dáno zákonem č. 6/1993 Sb., o České
národní bance, ve znění pozdějších předpisů. ČNB na základě tohoto zákona
vykonává dohled nad finančním trhem. Zákon rovněž určuje práva a povinnosti
v oblasti měnové politiky, emisní činnosti, bankovního dohledu a dalších působností.
Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou stabilitu a do její činnosti lze
zasahovat pouze na základě zákona.9 ČNB je centrální banka státu, má postavení
veřejnoprávního subjektu a je brána jako samostatná právnická osoba, které se
nezapisuje do obchodního rejstříku. ČNB má svěřené kompetence správního úřadu a
je institucí hospodařící samostatně s odbornou péčí a svěřeným majetkem státu.10
VENCOVSKÝ, František. Měnová politika v české historii. Praha: Česká národní banka, 2001. s. 94.
Česká národní banka: 1993 - současnost [online]. [cit. 2014-11-09].
9 Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, čl. 98, odst. 1.
10 § 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
7
8
5
Podle zákona o ČNB je hlavní náplní a cílem banky pečovat o cenovou stabilitu a
„… pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou
hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu.“ 11 ČNB
se řídí zásadou otevřeného tržního hospodářství. V § 2, odst. 2 zákona o ČNB
v platném znění jsou vymezeny další činnosti, které musí být v souladu s hlavním
cílem ČNB.
Kompetence ČNB jsou tedy:
 určování měnové politiky,
 vydávání bankovek a mincí,
 řízení peněžního oběhu a platebního styku,
 řízení zúčtování bank, poboček zahraničních bank, spořitelních a úvěrových
družstev,
 péče o plynulost a hospodárnost bank, poboček zahraničních bank,
spořitelních a úvěrových družstev,
 podíl na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních
systémů a jejich rozvoji,
 vykonávání dohledu nad osobami působícími na finančním trhu, provádění
analýzy vývoje finančního systému, provádí péči o zdravé fungování
finančního trhu v ČR a přispívá k finanční stabilitě jejího finančního systému
jako celku,
 další činnosti podle zákona o ČNB a podle zvláštních právních předpisů.12
ČNB má kvalitní ukotvení a silnou oporu v právních předpisech vztahujících se
k její problematice. V současné době není potřeba jakýmkoliv výrazným způsobem
právní předpisy ČNB korigovat, protože tato struktura, která byla zřízena v minulosti
je dostatečně efektivní. ČNB se také podílí na legislativním procesu, kdy připravuje
návrhy zákonů, které se vztahují převážně k měně a peněžnímu oběhu.
11
12
§ 2 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
6
Funkce České národní banky
Funkce
centrálních
bank
lze
obecně
rozdělit
na
makroekonomické
a mikroekonomické, o těchto funkcích se podrobněji zmíním v navazujících
podkapitolách. Mezi makroekonomické funkce patří: emisní činnost, devizová činnost
a měnová politika. Regulace a dohled nad bankovním sektorem, reprezentace státu
v měnové oblasti a platební styk spadají do mikroekonomické funkce centrální
banky.13 Obě výše zmíněné funkce spolu úzce souvisejí, proto centrální banka musí
předcházet vzájemnému nepříznivému ovlivňování. 14 „Jak již bylo výše řečeno, tak
za základní funkci centrální banky je obvykle považována péče o stabilitu měny.“ 15
ČNB vykonává vůči vládě a moci zákonodárné funkci poradní, především
z hlediska bankovních a měnových otázek. ČNB vydává vyhlášky (Sbírka zákonů),
směrnice, pokyny a jiná opatření (Věstník ČNB). Kompetence a obligatorní úkoly
vyplývají ze zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ale i z dalších právních předpisů, ke
kterým patří např. zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu, o dluhopisech, o
bankách, devizový zákon a další.
Makroekonomické funkce ČNB
Jednou z funkcí ČNB je funkce makroekonomická. Mezi makroekonomické
funkce řadíme:
Emisi hotovostních bankovek a mincí, na kterou má centrální banka monopol.
„Centrální banka je jedinou bankou ve státě, která má oprávnění emitovat hotovostní
peníze, to znamená především bankovky, popř. i mince.“16
Měnovou politiku, kterou centrální banky provádějí, ale záleží na samostatnosti
centrální banky. Centrální banky málo samostatné, které dostávají cíle od státu, resp.
vlády, což znamená, že se jedná o regulaci měnových veličin ve snaze dosáhnout
účelového měnového cíle. Měnová politika je porovnávána s rozpočtovou politikou a
aktuálním mezinárodním finančním systémem, který zahrnuje flexibilitu změn kurzů a
REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. Praha: Management Press, 1999. s. 41.
§ 4 odst. 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve
znění pozdějších předpisů.
15 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. Praha: VŠE, 1996. s. 32.
16 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. Praha: VŠE, 1996. s. 32.
13
14
7
vysokou mobilitu kapitálu mezi jednotlivými zeměmi, z toho následně vychází růst
hospodářského produktu a změny v zaměstnanosti.17
Devizovou činnost – znamená, že centrální banka obchoduje s domácí měnou
ve vztahu k zahraničním měnám. Centrální banka spravuje devizové rezervy státu.
Cílem této správy je optimalizace výnosu v podobě úložek u zahraničních
obchodních bank, optimalizace likvidity měn, aby nedocházelo k přílišné kumulaci
měny a optimalizace měnové struktury z hlediska stability měnových kurzů. Centrální
banka může používat devizové rezervy s cílem ovlivnit vývoj kurzu domácí měny.
Mikroekonomické funkce ČNB
Do mikroekonomických funkcí ČNB řadíme dle Revendy čtyři funkce:
Regulace a dohled nad bankovním systémem - této problematice se budu
blíže věnovat v navazujících podkapitolách. Jedná se o regulaci pravidel bankovní
činnosti, nejedná se o regulaci měnovou. Obsahem je kontrola nad dodržováním
těchto podmínek a zdravým vývojem celého bankovního systému, včetně přijímání
opatření k zajištění nápravných opatření.18
Banka bank - zahrnuje tři základní typy operací pro obchodní banky. Přijímá
vklady od obchodních bank, což jsou rezervy obchodních bank. Poskytuje úvěry
obchodním bankám, tj. nákup a prodej cenných papírů. Transakce spojené
s mezibankovním platebním stykem a mezibankovním zúčtováním.
Banka státu, zde je vazba na důvody vzniku centrálních bank. „Centrální banka
vystupuje často jako banka státu, to znamená, že vede účty státu, vystupuje jako
agent státu na finančním trhu při emisi státních cenných papírů, spravuje státních
dluh, spravuje měnové rezervy, je poradcem vlády v měnových otázka apod.“ 19
Centrální banka vede účty státu, poskytuje úvěry státu a provádí platební a zúčtovací
operace pro stát.
Reprezentace státu v měnové oblasti - provádí představitelé centrální banky a měli
by reprezentovat zájmy státu vůči zahraničí. Představitelé ČNB zastupují Českou
17
LABONTE, Marc a Makinen, Gail. Monetary policy and price stability. New York: Novinka Books,
2006. s. 4.
18 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. Praha: VŠE, 1996. s. 33.
19 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. Praha: VŠE, 1996. s. 33.
8
republiku v nadnárodních institucích jako je Mezinárodní měnový fond, Světová
banka apod. Centrální banky by měly ke svým funkcím přistupovat jako občané ke
své domácnosti.20
Nezávislost ČNB
Pro správné fungování ČNB musí být zajištěno, aby centrální banka měla jistou
nezávislost, pro předcházení účelovým zásahům do mechanismů rozhodování ČNB.
Všeobecně platí, že vládní zásahy do měnové politiky příslušné centrální banky jsou
spojené s kulturou dané země, ovšem daný stát musí vždy myslet na všeobecné
blaho vlastní společnosti.21
Španělský autor Soler přichází s teorií nezávislosti centrální banky. Od poloviny
80. let se postupně rozvíjely různé teoretické argumenty a empirické analýzy
z odlišných perspektiv. Tyto argumenty se snažily o zdůraznění údajných výhod
nezávislosti centrální banky, přestože uznání statusu nezávislosti centrální banky by
této instituci dalo volnou ruku k vykonávání monetární politiky. Centrální banka se
může definovat za nezávislou tehdy, když má svobodu při definování a vykonávání
monetární politiky a tato činnost by měla být vykonávána ve prospěch státu.
Nezávislost zpravidla zahrnuje čtyři oblasti a to nezávislost osobní, finanční,
ekonomickou a politickou.22
Španělský autor Alberto Alesina přichází s tezí, že v rámci nezávislosti centrální
banky se neustále tvoří studie, které potvrzují, resp. vyvracejí jakoukoliv korelaci
mezi nezávislou centrální bankou a hodnotou ekonomického růstu, úrovní
nezaměstnanosti a úrokových sazeb.23
Ovšem nezávislost příslušné centrální banky je ukotvena v právních předpisech,
v našich podmínkách je to zákon č. 6/1993 Sb., o ČNB v platném znění. Také ČNB
v rámci své působnosti musí dodržovat jisté právní úpravy, tj. zákony, nařízení nebo
20
EIJFFINGER, Sylvester and MASCIANDARO, Donato. Handbook of central banking, financial
regulativ and supervision. Northampton, MA: Edward Elgar, 2011. s. 15.
21 TOGNATO, Carlo. Central bank indipendence. New York: Palgrave Macmillan, 2012. s. 4.
22 SOLER, Alberto Montero. INDEPENDENCIA DEL BANCO CENTRAL Y CREDIBILIDAD: UNA
RETÓRICA SEDUCTORA. [online]. 2000 [cit. 2014-11-10].
23 ALESINA, Alberto. La independencia del banco central y el desempeno macroekonómico. [online].
[cit. 2014-11-10].
9
vyhlášky. Odborníci a experti v rámci ČNB by při rozhodování o určitých nástrojích
ekonomiky ČR měli být maximálně nezávislí.
V rámci ČNB se jedná především o institucionální nezávislost, která se vztahuje
především k bankovní radě, která z hlediska zákona nemůže při výkonu svých
činností aplikovat náměty prezidenta, vlády nebo jiných ústředních správních úřadů.
Personální nezávislost členů bankovní rady znamená především neslučitelnost
funkcí, členové bankovní rady (dále jen „BR“) nemohou vykonávat svou profesi na
půdě Poslanecké sněmovny, vlády, nebo v jiných povoláních, kde by mohlo dojít
k úniku informací díky členství v BR. Protože ČNB hospodaří s vlastním majetkem,
tak by měla plnit funkci řádného hospodáře. Výsledky svého hospodaření ČNB
zveřejňuje a tyto výsledky podléhají auditu.
Hospodaření spojené s nákupem a údržbou majetku, které jsou spojeny
s provozem ČNB kontroluje Nejvyšší kontrolní úřad ČR.24
ČNB má rozpočtovou nezávislost, z jejího účtu musí být zřejmé, které výdaje
slouží na nákup majetku a které na zabezpečení provozu. Rozpočet ČNB schvaluje
BR.
Bankovní regulace a dohled
Předpokladem fungování kvalitního bankovního systému je silná provázanost
kontroly a dohledu zajišťující jeho provoz. V ČR existuje až od roku 1990, protože
před tímto rokem zde byl jednostupňový bankovní systém.
Centrální banka řídila všechny ostatní banky. „Pod bankovní regulací se obvykle
rozumí stanovení pravidel a podmínek pro založení a činnost bank, za bankovní
dohled se potom považuje kontrola nad dodržováním těchto pravidel včetně přijímání
opatření k nápravě v případě jejich porušení.“25
24
25
§ 3 odst. 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. Praha: VŠE, 1996. s. 40.
10
Bankovní regulace a dohled je jednou z nejdůležitějších funkcí ČNB, která
zastává postavení bankovního kontrolora. Dle zákona o ČNB může kontrola probíhat
v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, družstevního spořitelnictví a kapitálového trhu.26
V následujících podkapitolách se zaměřím na bankovní dohled, opatření a
sankce, podmínky pro účast v bankovní sféře a pravidla obezřetného podnikání.
Dohled
Hlavní podstatou dohledu je kontrola dodržování stanovených pravidel.
Způsob plnění přijatých činností obsažených v bankovní licenci a řádné plnění funkcí
„správné banky“. Dohled zahrnuje především informace (výkazy, výroční zprávy,
statistiky atd.) o fungování subjektu, který dohledu podléhá. Poté se druhotně zjišťuje
pravdivost předkládaných údajů. Pokud ČNB zjistí nedostatky kontrolovaného
subjektu, tak ho okamžitě vyzve k jejich odstranění. ČNB může udělovat nápravná
opatření nebo sankce. Subjekty, které jsou podrobeny bankovnímu dohledu jsou
uvedeny v zákoně o ČNB v platném znění v § 44. V druhém odstavci § 44 zákona o
ČNB v platném znění jsou vymezeny činnosti, které jsou pod dohledem zahrnuty.
Patří sem např. rozhodování o žádostech udělení licencí a povolení, kontrola
dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, kontrola
dodržování zákonů a přímo použitelných předpisů Evropské unie, kontrola
dodržování vyhlášek vydaných ČNB. Dohled zahrnuje i získávání informací
potřebných pro výkon dohledu a řízení o správních deliktech a přestupcích.
Bankovní regulace a dohled má v různých zemích rozdílné parametry. V každém
případě je do bankovní regulace a dohledu zapojena centrální banka. Centrální
banka může být výhradním subjektem, takto je tomu v současné době v ČR.
Do bankovní regulace jsou zpravidla zapojena i ministerstva financí, která spíše
připravují podmínky pro činnost v oblasti bankovnictví (právní předpisy).27
Systém centrální banky jako jediné instituce bankovní regulace a dohledu je
příznačný například pro ČR, Itálii a Nizozemí. V ČR je centrální banka jedinou
institucí dohledu i pro finanční sféru, tj. pojišťovny apod. Systém centrální banky jako
26
27
§ 44 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. Praha: VŠE, 1996. s. 40.
11
jedné z více institucí funguje například v Belgii, Německu a Rakousku. Ke kontrolní
činnosti jsou zřizovány specializované instituce, které mají zpravidla státní charakter.
Specializované státní instituce se vyskytují v Belgii, Finsku, Irsku atd. Specializované
instituce mají větší odbornou základnu, proto jsou v praxi uváděny jako účinnější a
efektivnější.
K nápravě nedostatků, ke kterým ČNB vyzvala určitou bankovní instituci musí
dojít bez zbytečného odkladu. Nejpozději však do deseti dnů po uplynutí stanovené
lhůty pro nápravu.28 Mezi hlavní cíle provádění bankovní regulace a dohledu patří
podpora
efektivního
provádění
měnové
politiky,
bezpečnost
a spolehlivost
bankovního systému, efektivnost fungování bankovního systému, zajištění informací
pro investory, zajištění základní úrovně ochrany investorů a ochrana bankovního
systému před korupcí. Míra regulace a dohledu bývá vysoká ve Spojených státech
amerických a Japonsku. Oproti tomu ve státech EU je nižší.
Dohled na dálku (monitorování) je permanentní nástroj bankovního systému
jako celku. Prověřuje bankovní a statistické výkazy na základě pravidelně zasílaných
údajů (bilance, výkazy zisku, ztráty atd.). Výhodou dohledu na dálku je průběžná
informovanost (vysoká aktuálnost) a nízké náklady. Nevýhodou je obecný, resp.
univerzální přehled orientačního charakteru. I přes výhodu nízkých nákladů dohledu
na dálku se musí ČNB spoléhat na serióznost kontrolovaného subjektu. Důležitým
atributem je kvalita a pravost předkládaných dokumentů a informací.
Dohled na místě (prověrka na místě) je tím častější, čím problémovější je daná
bankovní instituce, ale také nákladnější. Nespornou výhodou je pravdivost, úplnost a
správnost kontrolovaných výkazů, protože kontrola probíhá přímo v místě sídla banky
nebo její pobočky. Dohled na místě umožňuje provádět kontrolu i nad ostatními
oblastmi spadajícími do kvalitního fungování banky. Kontrole podléhá organizační
struktura banky, tj. informační toky v bance, efektivnost systému řízení banky, péče o
zaměstnance atd. Další výhodou je kvalitní a důvěryhodný způsob získávání
informací, nemožnost kontrolovaného subjektu zatajit, změnit či upravit některé
údaje.
28
§ 44a odst. 5 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
12
V případě komplexní kontroly se stanoví tzv. dohledový tým, který je složený ze
zástupců kontrolovaného subjektu a inspektorů. Podle zákona o bankách hrozí
kontrolované instituci sankce, pokud z její strany dochází k permanentnímu
předkládání nesprávných nebo nerelevantních informací.29
Velký přelom v bankovní regulaci a dohledu nastal v roce 1990. V této době
došlo k velkému komplexnímu nárůstu množství bankovních produktů. Regulace a
dohled se zvýšily z důvodu nárůstu bankovních produktů a jiných finančních služeb.
Přelomem bylo především pojišťovnictví, které pracuje s finančními riziky. Výsledkem
těchto
faktorů
bylo
zavedení
přísnější
kontroly
a vzdělávání
odborníků
v
oblasti expertního auditu.30
Opatření a sankce
Základním prvkem bankovní regulace a dohledu je pravomoc centrální banky
ukládat sankce a opatření k nápravě. Bankovní regulace a dohled by postrádaly
smysl,
pokud
by
centrální
banka
neměla
právní
nástroje
k postihování
kontrolovaných subjektů.
Pokud kontrolovaný subjekt nesplňuje jednu ze stanovených podmínek
(podmínky stanovené licencí, právní předpisy atd.), tak ČNB vyzve kontrolovaný
subjekt k jejich odstranění nebo nápravě. ČNB je oprávněna bance nebo pobočce
zahraniční banky nařídit zjednání nápravy např. omezením (popř. ukončením)
některé z povolených činností nebo ukončením nepovolené činnosti. ČNB nalézá
právní oporu v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, kde jsou v § 26 shrnuty možné
právní nebo finanční sankce.
29
30
§ 26 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
SINGH, Dalvinder. Banking regulation of UK and US financial markets. Ashgate, 2007. s. 73.
13
V případě, že banka nebude reagovat na podněty ČNB, tak může dojít k výměně
vedoucích zaměstnanců, použití čistého zisku ke krytí rezervního fondu nebo ke
zvýšení základního kapitálu atd. V dalším případě je ČNB oprávněna provést
mimořádný audit na náklady banky nebo uložit pokutu do výše 50 000 000 korun
(do jednoho roku od zjištění, nejpozději do deseti let ode dne vzniku nedostatku).31
Zaplacené pokuty se stávají příjmem státního rozpočtu.
Hlavním důvodem udělování pokut a ochranných opatření je snaha o ochranu
bankovního a finančního systému. Sekundárně je to ochrana dobrého jména
instituce a samozřejmě ochrana klientů finančních institucí. Ukládání pokut a jiných
ochranných opatření by mělo v první řadě působit preventivně, aby nedocházelo
k protiprávnímu a neetickému jednání bankovních a jiných finančních institucí.
Jedním z možných ochranných opatření ČNB je nucená správa. ČNB jmenuje
správce, jenž má postavení statutárního orgánu příslušné banky. Statutární orgán
podává návrh na prohlášení konkursu, uzavírá pobočky banky atd. Nucená správa je
zakončena doručením rozhodnutí ČNB o skončení nucené správy, jmenováním
likvidátora, prohlášením konkursu nebo uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené
správy.32 Nucenou správu nemůže ČNB nařídit pobočce zahraniční banky.
Pokud u bankovní nebo finanční instituce budou stále přetrvávat závažné
nedostatky, tak je ČNB oprávněna odejmout licenci. Tomuto opatření musí
předcházet zavedení nucené správy.33
Rozhodnutí o odnětí licence se zveřejní v obchodním rejstříku. V případě
pobočky banky z jiného členského státu ČNB informuje o tomto rozhodnutí orgán
dohledu země sídla zahraniční banky.34 Před vydáním rozhodnutí o odnětí licence si
ČNB vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Od okamžiku odnětí bankovní licence
nesmí dotčená právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry, nesmí také
provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které vedou k vypořádání pohledávek a
závazků.
§ 26 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 33 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
33 § 34 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
34 § 35 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
31
32
14
Podmínky pro účast v bankovní sféře
Získání bankovní licence je poměrně složitý a přísný proces. Na bankovní licenci
nevzniká právní nárok. Po splnění všech obligatorních požadavků nemá žadatel
jistotu, zda licenci obdrží. Skutečnost, zda žadatel licenci obdrží, je na individuálním
posouzení ČNB.
Náležitosti, které jsou požadované v žádosti o udělení bankovní licence uvádí
vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování
odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob. Tato vyhláška stanoví vzory
formulářů a tiskopisů žádostí a obsah jejich příloh, pokud žadatel žádá o bankovní
licenci. Jedná se o bankovní licenci pro banku se sídlem v ČR a pro zahraniční
banku, která hodlá zřídit pobočku na území ČR.35
Náležitosti žádosti podávané zahraniční osobou (pobočkou zahraniční banky)
jsou uvedeny v § 6 vyhlášky č. 233/2009 Sb. v platném znění.
Žádost o licenci se předkládá ČNB. Podstatnou náležitostí je výše základního
kapitálu banky. V ČR činí 500 000 000 Kč.36 Další podstatnou náležitostí žádosti o
bankovní licenci je uvést výčet navrhovaných osob do managementu. Lidé, kteří jsou
navrženi do managementu banky, musí mít čistý trestní rejstřík a určitou kvalifikaci.
Banka musí předložit návrh personálního zabezpečení účetní agendy.
V žádosti se uvádí technologické a bezpečnostní zařízení banky. Uvádí se sídlo
banky, zda banka splňuje dostatečnou trezorovou kapacitu, podmínky pro převoz
hotovosti apod. Žadatel musí přesvědčit centrální banku, že udělení licence bude pro
bankovní trh přínosem. Pokud je žádost úplná a není potřeba ji žádným způsobem
doplnit, nastupuje ČNB, která o udělení povolení rozhodne. ČNB rozhoduje ve
správním řízení, které začíná doručením žádosti. Na vydání rozhodnutí má lhůtu
šesti měsíců, která se v případě neúplné žádosti prodlužuje na dvanáct měsíců a
začíná běžet opět dnem doručení žádosti ČNB. Před vydáním rozhodnutí si ČNB
vyžádá stanovisko Ministerstva financí (v případě pobočky zahraniční banky požádá
o stanovisko orgán dozoru v místě jeho sídla).
§ 1 odst. 1, písm. a) vyhlášky č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu
prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob, ve znění pozdějších předpisů.
36 § 4 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
35
15
Udělení licence podmiňuje splnění několika podmínek. Mezi tyto podmínky patří:
průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky;
jejich dostatečnost a vyhovující skladba; splacení základního kapitálu v plné výši;
způsobilost osob s kvalifikovanou účastí na bance k výkonu práv akcionáře při
podnikání banky, atd.37 Pro zahraniční banku, která chce zřídit pobočku platí stejné
podmínky. Spolu s žádostí zahraniční osoba předkládá i vyjádření orgánu
bankovního dohledu své mateřské země.
Bankovní licence je „… správní akt vydaný ČNB, na jehož základě je česká
akciová společnost nebo pobočka zahraniční banky oprávněna na území ČR
vykonávat bankovní činnost.“ 38 V praxi může dojít k zániku licence z taxativně
stanovených důvodů dnem, kterým nabývá právní moci rozhodnutí odnětí licence, ke
kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací, atd.39
Pokud se jedná o pobočku zahraniční banky, tak její licence zaniká dnem, kdy
zahraniční banka ukončí činnost na území ČR.
Banka, která obdržela od ČNB povolení, je oprávněna přijímat vklady
a poskytovat úvěry, ale je oprávněna i k dalším aktivitám. Mezi které patří:
investování do cenných papírů na vlastní účet, platební styk a zúčtování, finanční
leasing, atd.40
Pravidla obezřetného podnikání
Banka při výkonu své činnosti je povinna respektovat pravidla obezřetného
podnikání, jejichž cílem je omezení rizik bankovního podnikání tak, aby nedocházelo
k ohrožení návratnosti vkladů klientů a destabilizaci bankovního sektoru jako celku.
Základní pravidla obezřetného podnikání vycházejí z doporučení Basilejského výboru
pro bankovní dohled při Bance pro mezinárodní platby.41
Zákon o ČNB v § 24 konstatuje, že ČNB stanoví pravidla obezřetného podnikání
bank a poboček zahraničních bank.
§ 4 odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Česká národní banka: Slovník pojmů. [online]. [cit. 2014-01-19].
39 § 7a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
40 § 1 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
41 Česká národní banka: Slovník pojmů. [online]. [cit. 2014-01-20].
37
38
16
Pravidla obezřetného podnikání jsou povinným subjektům konkretizována
vyhláškou ČNB č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank,
spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry v platném znění.
Výše zmíněná vyhláška konstatuje, které činnosti jsou předmětem její úpravy. Jedná
se o:
a) požadavky na řídící a kontrolní systém,
b) kapitálovou přiměřenost,
c) pravidla angažovanosti a pravidla pro převod rizik,
d) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv,
e) obsah údajů určených k uveřejnění na individuálním a konsolidovaném
základě,
f) obsah, formu, lhůty a způsob předkládání některých informací a podkladů
ČNB,
g) kritéria pro vyjmutí osob z konsolidačního celku pro účely dodržování pravidel
obezřetného podnikání na konsolidovaném základě.42
Závěr
V rámci předloženého článku byla shrnuta struktura úloh ČNB v podmínkách
českého právního řádu. V České republice je v současné době tzv. dvoustupňový
bankovní systém. V minulosti, resp. před rokem 1989 panoval v Československu
tzv. jednostupňový bankovní systém, což byl limutijící faktor především pro klienta
bankovních institucí. Podstatná změna nastane, pokud by Česká republika přijala
jednotnou evropskou měnu “Euro”. V takovém případě by se rapidně změnila
struktura bankovního systému, protože by nastala varianta s tzv. trojstupňovým
bankovním systémem. Členství v eurozóně znamená přenesení kompetencí národní
země (ČNB či vlády ČR) Evropské centrální bance. Pravomoci ČNB by byly značně
zredukovány, především na poli měnové politiky. Určitým řešením je záměrné
neplnění konvergenčních kritérií (příklad Švédska), tímto způsobem je možné
předejít akceptaci jednotné evropské měny “Euro” a tím si zachovat vlastní národní
měnovou suverenitu.
§ 1 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních
družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.
42
17
Co se týče dalších oblastí politické, finanční a ekonomické nezávislosti, jako
primárních oblastí právního zakotvení pro postavení centrální banky, resp. ČNB, lze
konstatovat, že postavení ČNB je standardní, nezávislé a nevyžaduje zásadní
úpravu platných právních předpisů. Ovšem každá z výše uvedených oblastí může být
předmětem drobných změn, jejich realizace však není zcela nutná. U politické
nezávislosti z mého pohledu přichází v úvahu zavést jiný způsob jmenování členů
BR, které je aktuálně v pravomoci prezidenta republiky.
Seznam použitých zkratek
BR – Bankovní rada
ČNB – Česká národní banka
ČR – Česká republika
SBČS – Státní banka Československé republiky
18
Literatura
-
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. 1.vyd. Praha: VŠE, 1996, 212 s. ISBN 80-7079079-2.
-
EIJFFINGER, Sylvester a Donato MASCIANDARO. Handbook of central
banking, financial regulation and supervision: after the financial crisis.
Northampton, MA: Edward Elgar, 2011, xxvi, 642 p. ISBN 18-498-0313-7.
-
GOODHART, Charles Albert Eric. The central bank and financial system.
Great Britain: First mitt press, 1995. ISBN 0-262-07167-3.
-
LIPPI, Francesco. Central bank independence, targets, and credibility: political
and economic aspects of delegation arrangements for monetary policy.
Northampton, Mass., USA: Edward Elgar, 1999, viii, 162 p. ISBN 18-5898915-9.
-
KUNERT, Jakub a Jiří NOVOTNÝ. Centrální bankovnictví v českých zemích.
Vyd. 1. Praha: Česká národní banka, 2008. ISBN 9788087225066.
-
LABONTE, Marc a Gail MAKINEN. Monetary policy and price stability. New
York: NovinkaaBooks,a2006,bviii.kISBNm15-945-4890-0.
-
VENCOVSKÝ, František. Měnová politika v české historii. Praha: Česká
národní banka, 2001.
-
REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. Vyd. 1. Praha: Management
Press, 1999, 741 s. ISBN 80-859-4389-1.
-
SINGH, Dalvinder. Banking regulation of UK and US financial markets.
Ashgate, 2007, xii, 225 p. ISBN 07-546-3971-1.
-
TOGNATO, Carlo. Central bank independence: cultural codes and symbolic
performance. New York: Palgrave Macmillan, 2012, xii, 204 p. ISBN 978-1137268-822.
Ostatní zdroje
-
ALESINA, Alberto. La independencia del banco central y el desempeno
macroekonómico. [online]. [cit.2014-11-10]. Dostupné z:
http://www.uca.edu.sv/revistarealidad/archivo/4dde72be2738elidbcl.pdf
-
Česká národní banka: 1993 - současnost [online]. Praha [cit. 2014-11-09].
Dostupnéaz:
http://www.historie.cnb.cz/cs/dejiny_instituce/ceska_narodni_banka/index.html
19
-
El Rincón del Vago. Banca o Sistema Bancario [online]. 2013 [cit. 2014-1110]. Dostupné z: http://html.rincondelvago.com/banca-o-sistema-bancario.html
-
SOLER, Alberto Montero. INDEPENDENCIA DEL BANCO CENTRAL Y
CREDIBILIDAD: UNA RETÓRICA SEDUCTORA. [online]. 2000 [cit. 2014-1110]. Dostupné z: http://pendientedemigracion.ucm.es/info/ec/jec7/pdf/com53.pdf
-
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění.
-
Vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu
prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob, ve
znění pozdějších předpisů.
-
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
-
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní
správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
-
Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších
předpisů.
-
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
-
Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank,
spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění
pozdějších předpisů.
20