červenec a srpen - Římskokatolická farnost Vršovice

Věstník farnosti u kostelů
sv. Mikuláše a sv. Václava
28. června Léta Páně 2009
7–8
Č ERV ENEC a SRPE N
POŽEHNANÝ
čas prázdnin a dovolených již opět
tluče na dveře. V loňském prázdninovém úvodníku jsem si vypůjčil
anglické slovíčko holidays, tedy doslova svaté dny, svátky, abych ukázal, že
prázdniny mají být pravým opakem
prázdnoty. I tentokrát se podíváme
pod pokličku slov, jen zůstaneme u
naší mateřštiny. Co znamená, když
říkáme, že něco je požehnané,
někdo
je
požehnaný? Když zapátráme mezi příbuznými
slovy, zjistíme s údivem,
že slovo požehnání nemá
nic společného se svěcenou vodou. Právě naopak!
Voní ohněm, žárem, žízní. I proto je označení
letního volna za požehnaný čas tak příhodné.
Přejme si, aby nás Pán
znovu zapálil svým požehnáním a
uschopnil tak k tomu, nést světlo
druhým. Krásným, byť těžko dosažitelným vzorem nám v tom může být
Matka Tereza, jejíž korespondence
byla nedávno publikována pod názvem Pojď, buď mým světlem.
Můžeme být překvapeni, když zjistíme, že tato světice trpěla řadu
desetiletí až do své
smrti pocitem hluboké temnoty, a přesto
dokázala naplno žít a
kolem sebe šířit světlo
víry, lásky a radosti.
Ukazuje nám tím, že
naše víra, láska a dokonce
ani
radost
nemůže stát na pocitech, nýbrž na vůli
následovat
Krista.
Požehnané léto! MiM
S P O L E Č E N S T V Í naší farnosti a jeho záležitosti
Ekonomická rada 9. 6.
Ekonomická rada jednala o přípravě
rekonstrukce kaple kostela sv. Václava – projekt bude prezentován na
zasedání pastorační rady. ER schválila nákup rozkládacích stolů a židlí pro
vybavení multifunkčního sálu. Tento
výdaj bude uhrazen ze sponzorského
daru.
ER byla informována o škodní události – rozbití skel u vstupních dveří
do kostela sv. Václava a o způsobu
řešení této škody. Dále byl projednán
návrh na zateplení půdy na faře –
bude připraven odhad nákladů. Jiřina
Haaszová
Pastorační rada 11. 6.
Pastorační rada se nejprve seznámila
s finální verzí projektu multifunkční
místnosti v kostele sv. Václava. Místnost bude zahrnovat prostor dnešní
kaple, dále knihovny a části klubovny.
Tuto část bude možné vizuálně oddělit posuvnou stěnou. Vzhledem
k tomu, že kostel je památkově chráněný, bude nutné požádat formálně o
souhlas památkovou péči. Místnost
bude mít proměnnou orientaci podle
charakteru akce. Při bohoslužbách
zůstane oltář na téže straně jako dnes.
Pro neliturgické akce bude použito
boční podium při východní stěně,
oltář se uzavře do zlatohnědé niky.
Vnitřní výzdoba celého prostoru bude
z lehce tónované imitace betonu. Skla
budou matná, avšak s co nejmenší
ztrátou světla. Je možné polepit sklo
pískovou fólií s ornamentem, nápady
shromažďuje J. Rückl. Prozatím nebyla řešena otázka, zda je vhodné a
účelné, aby v takto koncipovaném
prostoru byl umístění svatostánek.
Dále se PR zabývala spolufinancováním pastoračního asistenta J. Rückla
(viz samostatný článek níže). K otázce
koupě fary od městské části se sešel
farní tým, který projednal nabídku
potenciálního sponzora. Vzhledem
k tomu, že stejně nedisponujeme potřebnou částkou, se tato záležitost
odkládá, pokud arcibiskupství nebude
schopno nám vypomoci.
Farní den bude 4. 10.; první přípravná
schůzka se uskutečnila 16. 6., pro
informace viz sekci Pozvání. Vyrábí se
nábytek do kuchyňky, byly objednány
rozkládací stoly do multifunkční
místnosti. Rozbité sklo nad vstupními
dveřmi nelze uhradit z pojištění, protože
nejsme
pojištěni
proti
vandalismu – ekonomická rada by se
měla zabývat tím, zda by se nám nevyplatilo pojištění rozšířit, zvláště
pokud by ho bylo možné uplatnit i na
výtvory sprejerů.
Hledají se dobrovolníci, kteří by převzali tyto aktivity: šéfredaktor farního
časopisu, organizátor občerstvení při
farních akcích, manželský pár do
týmu pro přípravy snoubenců na
manželství (téma sexualita). Ve farní
kanceláři vypomáhá Sylvie Tomsová.
Termíny setkání PR v příštím školním roce budou 10. 9., 12. 11. 2009, 14.
1., 11. 3., 20. 5. 2010 vždy od 19:30 na
faře. Měl by proběhnout seminář o
liturgii, biřmovanci by stáli o pokračování jejich kurzu. Na rok 2010 jsou
plánovány dvě farní pouti: 1. - 8. 5. do
Francie (Lurdy aj.) a v září do Arménie. V říjnu 2010 se pak bude konat
oslava 80. výročí postavení kostela sv.
Václava.. Podle zápisu Z. Váchové
Farní charita
Pravidelnými schůzkami – první středy v měsíci – budeme pokračovat po
prázdninách, takže 2. září v 19:30 na
faře se budeme těšit na každého, kdo
by se chtěl jakýmkoli způsobem zapojit – vítejte :-). Ale hned další
(„říjnová“) schůzka bude ještě v září,
30. 9. Zveme všechny, kdo se rádi
dozvědí o prožívání v Bělorusku, abychom dali dohromady, co a jak.
Běloruské děti budeme hostit 17. – 20.
července v našich rodinách. S přáním
prožívání Božího žehnání. Hanka
Rechnerová
Financování pastoračního asistenta
Díky všem, kteří tuto starost přijali za
svou, budeme mít i nadále pastoračního asistenta, který se farním
záležitostem bude věnovat naplno. Je
známo, že něčí význam plně doceníme, až když dotyčný odejde. K tomu
naštěstí nedošlo, přesto se budeme
snažit, aby se více vědělo, co takový
pastorační asistent vlastně dělá a proč
ho potřebujeme.
Jak to tedy prakticky uděláme? Celkem 23 dárci, kteří se přihlásili,
budou pravidelně přispívat slíbenou
částkou na jeden z farních účtů (č. ú.
189222108/0300, variabilní symbol 1).
Jako nejvhodnější se jeví trvalý příkaz, pokud možno k 20. dni měsíce.
Jako u jiných darů církvi vzniká pro
plátce daně z příjmu nárok na snížení
základu daně, takže část darovaných
peněz získají dárci zpět. Potvrzení
bude vydávat farní kancelář po skončení kalendářního roku. Farnost bude
z těchto prostředků vyplácet pastoračnímu asistentovi odměnu, kterou
se navýší jeho plat. Vše samozřejmě
standardně projde farním účetnictvím.
Toto spolufinancování zahájíme na
podzim, nejspíše od října. Pokud s tím
však souhlasíte, začněme vybírat již
od července. Vznikne tak rezervní
fond ve výši tří měsíčních příspěvků,
který použijeme, pokud se některý
z dárců dostane do tíživé finanční
situace a budeme za něj muset hledat
náhradu. MiM
P R O S T O R pro sdílení myšlenek, zážitků apod.
Kostel sv. Václava očima liturgisty
Na pozvání několika institucí navštívil v květnu Prahu emeritní profesor
a bývalý děkan Katolické teologické
fakulty v německém Münsteru Klemens Richter (*1940). Kromě teologie
vystudoval tento neobyčejně skromný
člověk ještě germanistiku, historii a
publicistiku. Českému čtenáři je
znám jako autor knihy Liturgie a
život (nakl. Vyšehrad 2003), která
nám může díky své přístupné formě
pomoci bohoslužbu hlouběji pochopit
a prožívat. K. Richter je jeden z mála
laiků (tedy ne-kněží), kteří kdy byli
v oboru liturgiky povoláni na tak vysoký akademický post. V Praze se
zúčastnil semináře Liturgický prostor
v současné architektuře na Evangelické teologické fakultě UK, kde
přednášel na téma „Vývoj liturgického prostoru ve 20. století – od
podélného ke komuniálnímu prostoru.“ A letitý zájem o sakrální
architekturu přivedl pana profesora
také do našeho kostela sv. Václava.
Myslím, že by bylo sobecké nechat si
jeho postřehy pro sebe.
Protože jsem se trochu opozdil, našel
jsem čekajícího profesora, jak sedí na
schodech u hlavního vchodu. Asi mimoděk vycítil jeden ze záměrů
architekta, totiž symbol doširoka otevřené náruče, která zve do svého stínu
(srov. Mk 4,32). Bylo zřejmé, že náš
sv. Václav na zasloužilého profesora,
který v životě viděl jistě nespočet
chrámů, silně zapůsobil.
Nejzajíavější jsou jeho názory na pokoncilní
liturgickou
úpravu
bohoslužebného prostoru. Mohlo by
se zdát, že otázka, kde stojí a jak vypadá
oltář,
ambon,
sedadlo
předsedajícího, křtitelnice atd., je věc
nepodstatná a že zajímá jen liturgisty,
protože „nemají nic užitečnějšího na
práci“. Ovšem právě způsob uspořá-
dání kostela může zrcadlit, jak
církevní obec sebe samu chápe, jak
sobě samé rozumí. A hledání nejlepšího
možného
uspořádání
bohoslužebného prostoru může farnost přimět k tomu, aby toto
sebepochopení prohloubila.
Koncil bohužel přišel po Gočárovi, a
tak i náš kostel má „divadelní“ dispozici: presbytář připomíná jeviště a loď
hlediště. Tak si to přáli zadavatelé –
tehdejší farníci. Odpovídá to starému
chápání liturgie, které bylo poněkud
jednostranné.
Nejnovější
kostely
(např. strašnický) už ve své většině
lépe vystihují ono plnější pojetí, kde
oltář, symbolizující Krista, je uprostřed shromáždění (srov. např. Lk
24,36), a věřící nejsou jen diváky.
Ale teď už konkrétně: Klemens Richter ocenil náš nový oltář, protože je to
prostý stůl – stůl Páně, což odpovídá i
funkcionalistickému stylu stavby.
Podobně hodnotil i ambon, protože
respektuje podobu původní kazatelny.
Horší už je vzájemný vztah našeho
oltáře a ambonu (podobně je na tom
řada jiných kostelů). Opět bychom
řekli, že to není podstatné. Znovu ale
připomínám shora řečené: nejde o
uspořádání nábytku, jde o vyjádření
našeho vztahu ke Kristu přítomnému
ve slově a v chlebu a vínu. A opačně:
vhodně uspořádaný prostor nás tomu
vztahu může učit. Oltář je v centru,
ambon kdesi stranou... V našem kostele se ale přímo nabízí možnost
posunout ambon ze stávajícího místa
doprostřed, do osy kostela (přibližně
na místo, kde ve velikonoční době stál
paškál). Obnovili bychom tak mimochodem i starokřesťanské umístění
ambonu. Na bok ke sloupům či stěnám kostelů se totiž kazatelny
odstěhovaly
až
ve
středověku
v souvislosti s oddělením kázání od
mše (předně proto, aby nepřekážely
různým průvodům). Myšlenka centrálního umístění ambonu by asi stála
za úvahu, protože nezazněla jen od K.
Richtera, ale již dříve od některých
farníků.
Je tu ovšem ještě jedna věc, na kterou
profesor poukázal: příliš mnoho schodů, které oddělují loď od oltáře.
Člověk sedící v lavici má podlahu
presbytáře zhruba ve výši očí, což je
opravdu příliš a shromáždění je tak
nepříjemně rozděleno. Řešení by
představovalo posunutí pěti schodů,
které tvoří největší výškový rozdíl,
dozadu, blíže starému oltáři. Takto
upravený presbytář by byl dostatečně
velký a zároveň i přiměřeně (o tři
schody) vyvýšený oproti lodi. Je ovšem
otázka, jak by se k tomuto návrhu
postavili památkáři. Ti němečtí prý
dobře chápou, že kostel je především
prostorem pro liturgické slavení. A to
se zcela přirozeně vyvíjí, protože se
vyvíjí církev. Jan Rückl
Světec v následujících měsících:
sv. Alena Fortská (13. 8.)
Když jsem s šéfredaktorem vybírala
světce do prázdninového čísla Vinice,
pravil, ať napíši o své svaté patronce,
že není příliš známa. V tom měl pravdu. O sv. Aleně prakticky nikdo neví,
ač jsem se po ní léta pídila. Nakonec
s pomocí Boží, hodných lidí a internetu jsem se přece něco doslechla.
Podle legendy byla Alena dcerou krále
nebo knížete fortského (dnes jižní
předměstí Bruselu) Levolda a jeho
manželky Hildegardy. Rodina byla
pohanská. Jednoho dne si kníže Levold vyjel do místních hlubokých lesů
na lov a zabloudil. Jak tak bloudil,
potkal jakéhosi muže. Levold se ho
zeptal, kdo je jeho pán. Muž mu odpověděl: „Já jsem služebník Kristův.
Chceš-li, zůstaň s námi a budeš-li
toho hoden, poznáš jej. Ráno tě doprovodíme na okraj lesa.“ Levold
souhlasil a zúčastnil se křesťanské
bohoslužby, nijak ho však neoslovila.
Ráno jej křesťané uctivě doprovodili
na okraj lesa a Levold odejel domů,
kde se smíchem vyprávěl manželce a
dceři, čeho byl svědkem. Alenu ale
jeho vyprávění zaujalo natolik, že se
odebrala do lesa, nalezla křesťany,
seznámila se s jejich učením a stala se
jednou z nich.
Když se otec dozvěděl, že se jeho dcera stala křesťankou a že chodí
pravidelně na mši svatou, nesmírně se
rozhněval. Nařídil přísně dceři, že
v době křesťanských bohoslužeb nesmí vycházet z paláce. Alena ovšem
nemínila v této věci otce poslechnout
a na mše chodila tajně dále. Stráže ji
sladovaly, ale vždy jim nějakým zázračným způsobem unikla. Až jednou
se opět Alena ubírala na mši svatou a
u bran paláce narazila na knížecí
stráž, která ji rozhodně odmítala pustit z paláce. To si Alena nenechala
líbit a pokoušela se dostat z paláce
násilím. Došlo k bitce, při níž Alena
utrpěla vážné zranění – podle jedné
verze jí „bylo vyvráceno rameno“ (šlo
zřejmě o otevřenou zlomeninu paže),
podle druhé jí byla utržena (spíše
uťata) celá paže. V každém případě
tomuto zranění podlehla.
Křesťané její tělo uctivě pohřbili a
nad hrobem se začaly dít zázraky.
Slepý princ Omund byl zázračně
uzdraven, když se modlil na jejím
hrobě. Knížete Levolda smrt Aleny
zasáhla a když se doslechl o zázraku,
veřejně se přiznal k podílu na smrti
své dcery, nechal se i s manželkou
pokřtít a společně pak udělali mnoho
dobrého.
Ke smrti světice došlo v r. 640. Je
patronkou Bruselu, kde na jižním
předměstí stojí kostel jí zasvěcený.
Její obrazy a sochy najdeme asi jen
v Belgii. Znázorňuje se jako mladá
žena pouze s jednou paží. U sebe má
palmu a lilii. Alena Králová
P O Z V Á N Í na následující měsíce
Farní svatoprokopská pouť 3.7.
Putování z Chotouně (u Českého
Brodu), rodiště sv. Prokopa, do jím
založeného kláštera v Sázavě má svou
historii. Naše farnost se k této tradici
připojí poutí v předvečer jeho svátku,
v pátek 3. července. Sraz je v 5:30 u
pokladen Masarykova nádraží, odjezd
v 5:45 (směr Kolín) do Českého Brodu, kde přestoupíme na autobus
(směr Chrášťany, Skramníky); příjezd
do Chotouně v 6:53. Ve zdejším kostele sv. Prokopa začne pouť četbou
z Božího slova a krátkou společnou
modlitbou. Předpokládaný odchod
z Chotouně je v 7:30 hodin.
Trasa dlouhá 30 km povede přes
Kouřim do Sázavy. Přestože se pouť
odehrává na turisticky značené cestě,
zkušenosti mnohých svědčí o tom, že
se jedná o skutečnou duchovní pouť
víry, prostor pro setkání s Pánem, ale
i vystavení se útokům zla. Cestou se
mj. pomodlíme růženec a závěrečný
úsek projdeme v mlčení.
Zájemci, kteří nemohou absolvovat
celou trasu, se mohou připojit cestou
nebo přijet na místo autobusem ze
stanice metra Háje v 15:20, příjezd do
Sázavy - Černé Budy v 16:35. V klášterním kostele pak budeme v 17 hodin
slavit mši svatou, kterou bude sloužit
náš pan farář Stanislaw. Bližší informace podá Jiří Vyšohlíd, tel. 728 541
860
Pozvání na svatbu
Během prázdnin i v září je život farnosti poněkud utlumen. S mnohými
z vás se proto uvidíme možná až začátkem října. Proto bychom vás,
vršovické farníky, chtěli už teď alespoň touto formou pozvat na naši
svatbu, která bude v sobotu 26. září
v bazilice sv. Markéty v Břevnovském
klášteře. Hodinu ještě upřesníme na
oficiálním oznámení (zřejmě v 10:30).
Kristina Strnadová a Jan Rückl
Farní den 4. 10.
Tradiční podzimní farní opoledne se
letos uskuteční v neděli 4. října. Dopoledne bude v našem kostele jen
jedna mše svatá, a to netradičně v 9
hodin. Bohoslužbu zakončíme až ve 12
hodin modlitbou Anděl Páně a požehnáním, mezitím ovšem budeme
mít spoustu času pro setkání, doplněné letos nabídkou „Ochutnejte farní
aktivity". Přípravný tým osloví osoby
zodpovědné
za
různé
aktivity
s prosbou o jejich představení ostatním farníkům - pokud se tak nestane,
prosíme dotyčné, aby kontaktovali
Vláďu Jeništu.
Dva obrazy chtějí navodit atmosféru prázdnin: HRAD na první straně je od
klasika moderní malby, „celníka“ Henri Rousseaua – obraz v americkém soukromém majetku je z 60. let 19. století.
VÝLET DO HOR je od Balthuse (Balthazar Klossowski de Rola, 1908 –
2002). Slavný malíř polského původu s předky ruskými a židovskými, chráněnec Rilkův a Picassův, žil v Paříži, později ve Švýcarsku. Proslul realistickými
krajinami, portréty a zejména obrazy mladých dívek. Reprodukovaný obraz je
z 30. let 20. století.
Prázdninový provoz farnosti (29.6. – 30.8.) a akce do konce září
Eucharistie
Neděle – 8:30 v kostele sv. Václava, 20:00 v kostele sv. Mikuláše
Středa – 18:00 v kostele sv. Mikuláše, Čtvrtek – 8:00 v kostele sv. Mikuláše
Příležitost ke svátosti smíření a rozhovoru s knězem
Neděle – 7:30 až 8:30 v kostele sv. Václava (jen 5.7., 12.7., 19.7., 26.7., 2.8., 9.8.)
Všední dny na faře – 16:30 až 18:00 (v tyto dny: 1.7., 8.7., 15.7., 22.7., 12.8.)
Úřední hodiny farní kanceláře
Středa – 17 až 19 hod.
3.7.
Pá
4. - 12.7.
23.7.
Čt
2. - 15.8.
15.8.
So
15. - 22.8.
22. - 31.8.
27.8.
Čt
1.9.
Út
2.9.
St
Svatoprokopská pouť
Zájezd na Slovensko
17:00
Koncert Rencontres
MIK
Dětský tábor
8:00
Eucharistie (Nanebevzetí Panny Marie)
VAC
Farní dovolená v Alpách
Pouť mládeže do Taizé
17:00
Koncert Rencontres
MIK
19:00
Ekonomická rada
FAR
18:45
Úklid kostela
VAC
19:30
Farní charita
FAR
9.9.
St
18:00
Mše za Josefa Gočára
VAC
10.9.
Čt
19:30
Pastorační rada
FAR
12.9.
So
14:00
Prohlídka kostela (Dny evropského dědictví) VAC
Výlet seniorů do Jablonného v Podještědí
13.9.
Ne
odpol. Výlet animátorů biřmovanců
16.9.
St
18:45
Úklid kostela
VAC
19.9.
So
14:00
Prohlídka kostela (Dny evropského dědictví) VAC
20.9.
Ne
15:00
Duchovní obnova manželů
VAC
22.9.
Út
19:00
Přednáška P. Slavíka o Jižní Koreji
VAC
24.9.
Čt
9:00
Setkání při čaji
FAR
17:00
Koncert Rencontres
MIK
26.9.
So
dopol. Svatba Kristiny Strnadové a Jana Rückla Břevnov
28.9.
Po
Pouť s papežem do Staré Boleslavi
30.9.
St
19:00
Setkání mladší mládeže
FAR
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz,
tel. 271 742 523. Neprodejné. Vydání příštího čísla je plánováno na polovinu září. Kontakt: [email protected], případně osobně v kostele sv. Václava. Šéfredaktor: Míla Müller ml. (MiM), tel. 732
736 728. Redakční rada: Stanislaw Góra, Alena Králová, Pavel Mikula, Markéta Řečinská, Václav
Sokol. Tisk Jan Rückl a Sylvie Tomsová, výtisky pro nás zkompletovali Polákovi