napsali o nás

Transkript

napsali o nás
Výběr z tisku
NAPSALI O NÁS …
Připravil: Jaromír Dřízal
Tato rubrika obsahuje redakčně neupravované články z monitoringu publicity na potravinářská
a pekařská témata. Jde o spektrum různých názorů a pohledů na pekařský obor získaných z médií, které přinášíme především jako službu členům našeho Svazu pro zlepšení jejich informovanosti
o dění, souvisejícím s podnikáním v oboru. Případné ohlasy a reakce na zde zveřejněné články vítáme.
Ohrožené mlýny Odkolka a Winternitzů.
Co s nimi?
9. května 2013, Lidové noviny
Snad každý z nás viděl u nás i ve světě příklady zajímavého využití staré industriální
architektury pro novou funkci. I na těchto
stránkách se objevila taková témata. Jedním z nejvděčnějších úkolů pro architekty
je transformace bývalých mlýnů a pekáren
– jde totiž o robustní konstrukce s řadou
zajímavých detailů. Rád bych dnes poukázal na dva areály, které nedávno přestaly
sloužit svému účelu a byl by velký hřích
nenajít pro ně využití, neboť se jedná
o skutečné architektonické skvosty.
Prvním z nich je mlýn a silo bratří Egona
a Karla Winternitzů, který byl vybudován
na břehu Chrudimky v Pardubicích v letech 1910-1911 podle projektu vynikajícího českého architekta Josefa Gočára
(1880-1945). Mohutná stavba s průčelím
z režného zdiva je zakončena atikou s tzv.
Vlaštovčími ocasy, což je prvek oblíbený
v období východočeské pernštejnské renesance. Jde o skvělý příklad architektonické moderny z období, kdy Gočár navrhuje své známé stavby: Wenkeův dům
v Jaroměři nebo Jarůškův dům v Brně.
Winternitzovy mlýny s Vlaštovčími ocasy
Po velkém požáru mlýnů se architekt
ke stavbě znovu vrací v letech 1919, 1922
a 1926. Původní objekt nastavuje a přidává vodárenskou věž, v sousedství pak
staví nové silo, které se starým propojuje
prampouchem (zděným rozpěrným obloukem). Vzniká tak svérázný útvar, ne
nepodobný středověké pevnosti. Jakkoli
působí zvenku mohutně, vnitřní prostory
jsou příjemné a mají příznivé měřítko, jak
jsem se přesvědčil během své nedávné
návštěvy. Zachovalo se i unikátní strojní
vybavení. Objekt je také ve velmi slušném
technickém stavu. Obdobný revitalizační
projekt jsem před časem viděl v Madridu.
Tam byla podobná cihelná stavba adaptována na městský archív a knihovnu a citli28
Winternitzovy mlýny s Vlaštovčími ocasy
vě doplněna o soudobý design. Winternitzovy automatické mlýny byly do nedávna
v provozu, nyní jsou prázdné, na podlaze
však stále zůstává bílý moučný prach. Je to
velká příležitost a výzva pro město Pardubice (třeba ve spolupráci se soukromými
sponzory), jak tuto památku využít. Poloha stavby je velmi dobrá – leží totiž jen pár
set metrů od historického centra. A co by
tu mohlo být? Hotel, restaurace s minipivovarem, kavárna, studia, výtvarné dílny,
škola, loftové byty, archívy, knihovna, výstavní sál, muzeum, divadlo… Záleží jen
na fantasii architektů a investorů. Už teď
vzniká aktivita, která se pokouší prostory
mlýnů oživit kulturními akcemi, mělo by
se tam hrát třeba úspěšné představení Divadlo Gočár…
Co s Odkolkovy mlýny?
Zatímco se zdá, že Gočárova svérázná
stavba nakonec svou novou funkci nalezne, koneckonců je zapsána v seznamu
nemovitých kulturních památek, druhý
areál je na tom podstatně hůře. Přitom
Odkolkovy mlýny jsou stejným pojmem,
jako ty Winternitzovy. Jejich tradice sahá
až do čtrnáctého století a původně sídli-
ly na pražské Kampě. František Odkolek
a později jeho syn Jindřich spravovali mlýny ve druhé polovině století devatenáctého. Po ničivém požáru však jejich potomkům nebylo dovoleno mlýny v centru
Prahy obnovit a tak vznikl nový, na tehdejší dobu moderní areál v tehdejším satelitu
Vysočanech.
Projekt vypracoval rodák z Valašských Klobouk a významný evropský architekt Hubert Gessner (1871–1943), spolužák Jana
Kotěry ze studií u Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii a jeden z představitelů vídeňské secese (psal jsem o něm
v LN 25. 9. 2010). I on použil na průčelí
budov režné zdivo z šedobílých vápnocementových cihel. Areál tvoří silo, mlýnice,
pekárna a administrativní budova. Střízlivé
modernistické průčelí je členěno lizénami
a římsami a zakončeno vysokým stupňovitým štítem s kruhovými okny. Pro pořádek
připomínám, že Gessner navrhl pro Odkolka také pekárnu v Liberci a obdobný projekt
– nedávno adaptovaný na bytový komplex,
projektoval i v rakouské metropoli.
Odkolkovy mlýny
Vysočanskou továrnu stihl stejný osud,
Pekař cukrář 6/2013
Výběr z tisku
jako pardubické mlýny. I tam výroba už
skončila. Památkově chráněna je bohužel
jen nepříliš výrazná administrativa a výše
zmíněná hlavní budova má být spolu
s ostatními zbourána. Na tom místě vyroste komplex luxusních bytovek (je mi
záhadou, proč se v Praze stále staví drahé
byty, když o ně není moc velký zájem, ale
do toho mi nic není). O neblahém osudu Odkolkových mlýnů se bohužel moc
neví ani mezi odbornou veřejností, snad
k tomu přispívá i fakt, že - skryty za železničním náspem – nejsou lidem příliš
na očích. To však nic nemění na jejich mimořádné hodnotě. Zbourání hlavní budovy mlýnů bych považoval za podobně barbarský čin, jakým byla svého času likvidace
těšnovského nádraží.
Odkolkovy mlýny
Babiš může od Italů koupit největší pekárny
v Německu. Akvizici požehnal Brusel.
17. května 2013, byznys.ihned.cz
Agrofert může odkoupit německou pekárenskou jedničku
Lieken AG. Transakci schválila Evropská komise, podle které
neohrozí konkurenční prostředí v České republice a na Slovensku, tedy v hlavních zemích působnosti Babišovy skupiny.
Evropská komise schválila odkoupení německého pekárenského řetězce Lieken AG skupinou Agrofert Holding od italské potravinářské společnosti Barilla. Komise to v pátek uvedla v tiskovém rohlášení.
Evropská komise, která v EU plní mimo jiné funkci antimonopolního úřadu, konstatovala, že navrhovaná akvizice neohrozí
konkurenční prostředí v České republice a na Slovensku, tedy
v hlavních zemích působnosti Agrofertu. Babišem vlastněné
firmy již podnikají v pekárenském průmyslu v Česku, na Slovensku a v Maďarsku.
„Lieken je šestkrát větší než všechny naše pekárny v těchto
třech zemích,“ uvedl Babiš s tím, že v technologiích, sortimentu i nákupu surovin mají s německou společností plno
synergií. „Německo je jedním z klíčových trhů pro aktivity Agrofertu
a růst v pekárenství je jednou z hlavních rozvojových strategií naší
potravinářské divize,“ dodal Babiš.
Lieken je německou pekárenskou jedničkou. Vyrábí pečivo pod značkou Golden Toast. Své výrobky dodává do supermarketů a maloobchodů v Německu. Zaměstnává 4700 lidí a jeho tržby v roce 2011
činily 756 milionů eur (19,3 miliardy Kč).
Auta se dají dovézt z Číny,
kvalitní chléb těžko
22. května 2013, www.vitalia.cz, autor Petr Havel
Chleba je zapotřebí vyrábět tam, kde se také
konzumuje. „Zdokonalovat můžeme třeba
ta auta, ale při výrobě chleba bych byl konzervativní,“ říká pekař Ladislav Teisler.
je výchově oborových odborníků, což je filosofie, kterou hájí zakladatel podniku, LADISLAV
TEISLER. „Základem úspěchu je vzdělanost
a chuť pracovat,“ říká úspěšný pekař.
Regionální rodinná pekárna Adélka Pelhřimov
je na tuzemském trhu pekáren v řadě ohledů
výjimečná. Zejména ale tím, že se cíleně věnu-
Na počet zaměstnanců máte v současné
době jeden z nejvyšších podílů vysoce kvalifikovaných pracovníků v našem pekáren-
Pekař cukrář 6/2013
ství, ne-li dokonce nejvyšší. Nezatěžuje to
podnik příliš vysokými náklady?
Podle mého názoru je vzdělanost v jakémkoli oboru, včetně pekařiny, podmínka kvality
a konkurenceschopnosti číslo jedna. Od roku
1993, kdy jsem přebíral podnik v rámci privatizace, se proto snažíme do Adélky kvalifikované
zaměstnance neustále začleňovat. Díky tomu
u nás v současné době pracuje 18 absolven29
Výběr z tisku
tů Střední průmyslové školy potravinářské
v Pardubicích a tři absolventi Vysoké školy
chemicko-technologické v Praze. Kromě toho
spolupracujeme se Středním odborným učilištěm gastronomie v Pelhřimově na vytvoření
učebního oboru cukrář a pekař tak, aby učni
měli možnost chodit do Adélky na praxi, kde je
naši odborníci seznamují v praxi s pekařským
a cukrářským oborem.
Jak si tyto zaměstnance vybíráte?
Ladislav Teisler, (1949), absolvent SPŠPT
Pardubice, zakladatel rodinné pekárny
Adélka Pelhřimov (Adelka.cz), čestný člen
Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů.
Živoucí důkaz rčení, že se řemeslo dědí
z otce na syna. Podnik v současné době
vede jeho syn Roman Teisler a v rodinné
tradici pokračuje i vnuk Milan.
Hlavně musí mít k tomu řemeslu vztah. Každý
si musí v prvé řadě uvědomit, zdali to, co bude
dělat, vůbec chce dělat – to je základ. Dříve
se tomu říkalo láska k řemeslu, dnes se to už
moc nenosí, spíše se hledá, zdali se dá v určitém oboru vydělat dost peněz. Pekařina ale
není o nějakých tučných výdělcích, ale o stálém
a dobrém zaměstnání s jistotou, že pokud budu
vyrábět dobré výrobky, mám také na dlouhou
dobu jistotu zaměstnání.
V čem je podle vás výroba chleba a pečiva
specifická?
Podívejte, šroubky nebo celá auta se dají dovézt
třeba z Číny, kvalitní chléb ale těžko. Ten je zapotřebí vyrábět v místě, kde se také konzumuje.
A když bude ten chléb dobrý, dokáže uspokojit
zákazníka, který se k vám díky tomu vrátí. Lidé
nemohou v podstatě bez chleba existovat. Musíte samozřejmě jít s dobou – sledovat vývojové trendy, modernizovat technologie, vzdělávat
zaměstnance. Samotný chléb se vyrábí již tisíce
let a na jeho základní receptuře není třeba nic
zásadního měnit, lze jej ale dělat na moderních
zařízeních moderními technologiemi.
…. které pak mohou vyrobit úplně nové výrobky…
Víte, my máme pořád tendenci to, co funguje,
měnit, a udělat to dokonalejší, lepší. To ale můžeme udělat třeba právě u automobilu, ale při
výrobě chleba bychom měli být víc konzervativní, osobně bych ten Boží dar ponechal v podobě, v jaké jej používali i naši předkové.
Nemůže právě i ta neustálá snaha o nové
výrobky, a tedy pro spotřebitele jakési
permanentní „potravinářské neznámo“,
za nedůvěru spotřebitelů k potravinářským
výrobkům? Nebo proč mají podle vás naše
potraviny tak špatnou image?
Já jsem se nad tím zamýšlel a myslím, že je to
daleko hlubší problém, týkající se nejen obrazu
potravin vyráběných u nás, ale i při vytváření
pohledu zahraničí na nás ukazujeme sami
sebe v horším světle, než jaká je skutečnost.
Mohu to ilustrovat na vlastní zkušenosti. Přes
Pelhřimov jezdí do Prahy cizinci, kterým dělají v místním hotelu Rekrea snídaně. My jsme
do tohoto hotelu dodávali koláčky, které si mezi
hosty získaly velkou oblibu, takže pak za námi
rekreanti chodili, abychom jim udělali na zakázku dorty a tak… a já se jich ptal, jestli nemají
obavu z českých výrobků, které jsou podle
toho, co se píše v tisku, nekvalitní a pomalu jedovaté. A oni mi řekli: To ale píší vaši novináři,
ne ti naši…
Slezská pekárna má nového majitele,
nic se nemění
28. května 2013, Opavský a hlučínský deník
Slezskou metropolí koluje fáma, že Slezská pekárna
změnila své majitele. Novými vlastníky se údajně
měli stát Poláci.
Naše redakce včera hovořila s jednatelem společnosti Leošem
Lejnarem, který tyto spekulace dementoval. Jedno však potvrdil. Ve Slezské pekárně před nedávnem skutečně došlo ke změně
majitelů. „O této fámě nic nevím. Žádná polská společnost se každopádně naší firmy neujala a ani neujme. Novým majitelem se
stal Agroholding Bernartice. Všechno už by mělo být zaneseno
také v obchodním rejstříku,“ poznamenal právě Leoš Lejnar. Už
zmíněný Agroholding je zemědělské družstvo, které vzniklo v roce
1993 a má sídlo v Bernarticích, jež se nachází v okrese Jeseník.
Na internetových stránkách společnosti se uvádí, že hospodaří asi
na 3 000 hektarech v oblasti Polské nížiny a podhůří Rychlebských
hor. Změna ve vlastnictví Slezské pekárny v Opavanech vyvolává
určité otázky. Například zda bude nastaven nový koncept a podobně. Jednatel opavské pekárny však jasně deklaroval, že by
30
se v tomto směru nic měnit nemělo. „Všechno zůstane při starém. Majitelé se sice vyměnili, ale jinak
budeme pokračovat stejnou cestou,“ uvedl ještě Leoš
Lejnar. V Opavě není snad nikdo, kdo by nepřišel s pečivem Slezské pekárny do kontaktu. Vyhlášený, dobře
propečený chléb, šátečky, rohlíky, hřebeny a dalo by se pokračovat.
V současné době prodává na 140 různých výrobků, které mimo jiné
naleznete na pultech velkých řetězců. Zmiňme třeba Kaufland. Jedním ze stálých partnerů společnosti je Jednota Opava.
Historie Slezské pekárny se datuje do sedmdesátých let minulého století. Momentálně má 170 zaměstnanců a své výrobky
rozváží i do dalších částí Moravskoslezského kraje. Ať už se jedná
o Krnovsko, Bruntálsko anebo třeba Vítkovsko. Také nový majitel
opavských pekáren dosáhl poměrně velkého renomé. Věnuje se
pěstování obilovin, technických plodin, chovu dobytka a v neposlední řadě také produkci konzumních vajec. Postupem času se
bernartický Agroholding začal zabývat také mlynářstvím, pekařstvím anebo také rozvozem vajec. Výsledkem jsou kvalitní potraviny masem počínaje a pečivem konče.
Pekař cukrář 6/2013
Výběr z tisku
Pardubické výstaviště Ideon včera provoněl chléb.
Začal tradiční pekařský svátek Dny chleba 2013.
7. června 2013, Mladá fronta DNES
„Český chleba je stále fenomén. Většina
z nás, když přijedeme z dovolené v cizině,
se k němu rádi vracíme. S čerstvým chlebem
namazaným máslem jsme pak spokojení víc,
než kdybychom dostali tácek zákusků,“ řekl
například ředitel vysokomýtské pekárny Nopek Bohumil Štanglica.
„Chléb je dar, bez něhož si nedovedeme představit každodenní život,“ dodal biskup Josef
Kajnek. Podle něj dokládá důležitost a pravdivost i známému ceremoniálu podávání chleba
se solí význačným hostům.
Také tato symbolika v programu nechyběla.
Stejně jako příslib Svazu pekařů a cukrářů
pomoci všem pekárnám postiženým povodní.
Vedle soutěže a ochutnávek desítek druhů
chleba i odborného semináře nabídl program
tradičně také výstavu dodavatelů pekáren.
Návštěvníci se mohli přesvědčit o parametrech moderních pecí či balicích strojů, kvalitě a chuti třeba bulky ze směsi z hroznových
jader, nové směsi pro výrobu celozrnného
pečiva či chleba z ječmenné mouky. „Ječmen
je antická obilovina, už gladiátoři byli krmeni
ječmenem. Navíc je mnohem zdravější než
pšenice,“ propagoval svůj výrobek například
Pavel Kratochvíl z firmy z Opavska.
Chcete rohlík s obrázkem autíčka? I takový je k mání u firmy nabízející jedlé etikety
na pečivo. Výrobci koláčů z jižní Moravy zase
zájemce přesvědčují, že se dnes již upouští
od klasických náplní, jako jsou mák, tvaroh
či povidla a přechází se k žádaným „fresh“
chutím meruňky, višně, hrušky či jiným nápl-
FAKTA
Chlebová numerologie
8 – Cena českého chleba je osmá nejnižší
v Evropské unii. 19 – Počet ročníku setkání
pekařů 23 korun činí průměrná cena za kilogram chleba. 42 – Počet vzorků v soutěži
Chléb roku 2013. 42 kilogramů na osobu a rok
činí průměrná spotřeba chleba v ČR (klesá
hlavně kvůli vyšší nabídce pečiva a těstovin). 700 – Počet pekáren v ČR. 1 000 – Tolik
korun utratí ročně průměrný Čech za chléb.
290 000 tisíc tun chleba vyrobí pekárny ročně.
1 000 000 kusů chlebů denně chrlí všechny
české pekárny.
Pekař cukrář 6/2013
ním obsahujícím kousky ovoce. Chléb však
programu dominoval. „Jeho spotřeba v posledních letech klesala a činí 42 kilogramů
chleba na osobu. Spotřebitelská cena, která
byla v dubnu 23 korun za jeden kilogram, je
jedna z nejnižších v Evropě,“ řekl předseda
pořádajícího svazu pekařů Jaromír Dřízal. Podle něj je výroba chleba královská pekařská
disciplína a zároveň věcí prestiže.
Pekaři dnes také řeší otázku, zda se udrží
klasické způsoby pečení chleba. „Obchodní
řetězce by měly preferovat více kvalitu chleba
než nízkou cenu, tak aby výrobci nebyli nuceni
opouštět tradiční technologie, které jsou náročnější na čas a kvalifikaci pekařů. Byla by velká
škoda, aby v zemi, která je pověstná výborným
chlebem, byly zákazníkům v obchodech nabízeny pouze unifikované výrobky či v poslední
době předražený chléb dopékaný ze zmrazeného polotovaru,“ dodal Jaromír Dřízal.
Podle pekárenského experta Jaroslava Albrechta se o vítězství v soutěži Chléb roku dělí
klasičtí výrobci chleba s použitím kvasu s těmi
moderními rovnocenně.
I když je výroba klasického chleba z různých
důvodů složitější a dražší, přesto podle něj
zcela nezmizí. „Jsem přesvědčen o tom, že
proces zániku klasického kvasu není zdaleka
ukončen. Ale že ode dneška za 10 let bude
v České republice stále pár pekáren, které
budou na svoji metodu pyšné, budou fungovat jako pekařský skanzen a turisté se k nim
budou přijíždět a dívat se, jak se dělal chleba
za socialismu.“
Výkonným
ředitelem
United Bakeries
se stal Ivan Flek
7. května 2013, E15
Ivan Flek je novým výkonným ředitelem
společnosti United Bakeries. Jeho cílem
je po nedokončených jednáních s Agrofertem „vrátit United
Bakeries na pozici
respektovaného lídra
českého pekárenského trhu“.
Flek na pozici vystřídal Jana Jedličku,
který se teď věnuje
finalizaci jiných projektů v rámci skupiny. Ivan Flek se do pekárenského oboru
vrací po devíti letech – mezi lety 1997
a 2004 působil jako manažer v akciových
společnostech Ramill, Odkolek a Delta
Pekárny. Poté řídil několik společností
především v bezpečnostním průmyslu –
byl viceprezidentem ve společnosti Securitas nebo generálním ředitelem Hunters
Security. Flek vystudoval Vysokou školu
ekonomickou v Praze.
31

Podobné dokumenty

Přestože je národním pokladem, dá se koupit málokde. Šárka

Přestože je národním pokladem, dá se koupit málokde. Šárka ní to neuvěřitelně, ale i v roce 2013 existuje něco jako nedostatkové zboží – a to kvalitní kváskový chleba. Od chvíle, kdy jsem ochutnala domácí chleba z kvásku, který jsme loni pekli v redakci Ap...

Více