bota kad popruh

Komentáře

Transkript

bota kad popruh
1
T
tá
ťa
ťa, ťanu
tabačenka
ťaboliť
tabulák
tabulkář
tabunda
tací
tacl
táč (M)
táčať
táčka ž
tačkať
ťačkať (R)
táčky mn.
tadyk
ťadžgať +
tag-i
ťágať +
táhavo
tahem
táhło
táhni!
tahnúť
táhnút (B)
táhnúť sa
táhnutá studňa
tahún
tahy
tajak
tajakby
tajaktak
tajať
tajč
tajstra
tak
tak
tak aj onak
ta
inu
tak, tak tedy, nuže; 2. uvozuje odpověď (Je bohatý? Ťa, na mú
hříšnú, a jak!)
šátek tabákově hnědé barvy
rychle běžet, utíkat
vlňák červený se čtvercovým vzorkem
sklář vyrábějící tabulkové sklo
kněžský oblek
takoví
nabíraný konec rukávu u "rukávců", vyšívaný
viz "táčka"
vázat oves, ječmen nebo pohanku do malých snopků ("táček")
snopek ovsa, ječmene nebo pohanky
vázat ječmen, pohanku nebo oves do "táček"
mačkat, vymačkávat
snopy ovsa, pohanky postavené k proschnutí; 2. kolečko, kolečka
(druhy: "obyčejné, talijánky, nádstavkové, maďarky, literky"; části
koleček: "táčkovice, příčky, dno, závłačky, kolco")
tu, tady, zde
mačkat, hníst
tak-li, tomu-li
mačkat, hníst
pomalu, zdlouhavě ("młúviť táhavo")
stále, neustále
provaz, jímž se přitahuje "paúz"
jdi pryč!
blížit se věkem (Táhne ně na padesátý.); 2. lisovat (olej)
pít
jít, pokračovat (tím směrem)
studna s rumpálem (voda se z ní vytahuje otáčením kola, na jehož
válci je připevněn okov na řetěze)
větev ponechaná při roubování; 2. viz též "pojímky"
pnutí
tak jak, tak jako
tak jak by
stejně, stejně tak
tát
valčík
zbojnická kabela
ano, samozřejmě; 2. asi, beztoho; 3. až (Prší, tak čapoce.)
časově ("tak týdeň, tak rok" - před týdnem, před rokem, "do tak
roku, od tak roku" - za rok, před rokem)
všelijak
2
tak hej-vaj
tak na leda
tak rok
tak stářa jak
tak stłúšča
tak šířa
tak za nic
tak zdéla
tak zhłúbja
tak zhłúpa
tak zvěča, -tša
tak zvýša
takak mjázdro
takéj
takjisto
takjistý
ťakotání
ťakotať
ťakotina
takový(ch)
takřečený
taksa
takte
ťakviť sa
taký aj onaký
taký jednaký
taký, -ká, -ké
táł, -ek
tałafatky
taliga
Taliján
talijánka
Talijánsko
talijánský kopr
tam ten
tam zdejší
ťamotať
tamten!
tamtí všeci!
tamtyvkyty
tance figurální
tance lidové
ledabyle
pro nic za nic
právě před rokem
stejně starý jako
tak tlustě
tak široko
podceněný, nedůstojně přijatý
tak na délku
tak hluboko
přihlouple
tak zhruba
tak vysoko
choulostivý, měkký, nepevný
též, také
taktéž, stejně tak, právě tak
stejný, týž, tentýž
křik kvíčal
klábosit, žvanit
žvást, nesmysl
tak velký, tak mnoho (Takových peněz!)
takzvaný
poplatek
takto
mihotat se, nezřetelně vidět, zdát se, pozdávat se, jevit se (Enem sa
ně tak neco ťakví.) ; 2. lesknout se (matně)
všelijaký
úplně stejný, shodný
takový, -á, -é; 2. velmi, značně (pro zvýraznění vlastnosti - "taký
starý, chorý, veliký" ap.)
pruh, dílec (pole)
viz "serypatky"
dvoukolový ruční vozík se žebřinami
Ital
fajfka (druh)
Itálie
bylina ?
onen
tamější
hloupě mluvit
pryč!, utéci, zmizet (Ani sem sa nenadáł a už byl tamten. Zeberaci
sa, tamtá!)
všichni utekli
utéci pryč
tance valašské s pravidelně se střídajícími prvky (Trnka, Požehnaný,
Kozulenka, Piłky, Šubry, Błechový, Čérná vlna, Sviňák, Ovesňák
ap.)
tance lidové obecné (Obkročák, Metłový, Bystřičák, ap.)
3
tance párové
tance řemeslnícké
tance vałašské
tance žertovné
tancúvať
tančula
tanistra
ťanu
ťanu móže
ťanu ťa
ťáp
ťapa
ťápačka
ťápała
ťápanec
ťápať
ťapčiť, -čeť
ťapkať
ťápnúť
ťápy
tarahún (B)
taraňa
taráňať
taráňat (B)
taras
taras (M)
tárať (ze s.)
tárať sa
tarazgať
tarča
tarčiť +
tarčit sa (Z)
targavý
ťarchať sa
tarkať
tarkavěť
tarmak
tarvas, -tas
tarvasiť
tance valašské párové (Vałašská, Točená, Gúlaná, Vŕtaná, Rajdák
ap.)
tance valašské s náznakem různých pracovních úkonů (Řeznický,
Młynářský, Kovářský, Fojtovský, Ševcovský, Křivačkářský, Študent
a různé "šotyšky")
tance lidové valašské (viz tance figurální, tance párové, řemeslnické,
žertovné)
tance napodobující žertovné taneční hry (Hubičkový, Stoličkový,
Metłový, Žabský, Židovský, Ježový, Zrcadłový, Chytavý ap.)
tancovávat
tancovačka
torba, mošna
inu, nuže
inu ať, nechť
jaká tomu rada
vyřčená hloupost
šlápota, stopa; 2. tlapa
cesta blátivá
ten kdo "ťápe"
koláč nepodařený; 2. šlápota
kráčet těžce zeširoka; 2. mluvit lidově; 3. mlaskavě jíst; 4. hloupě
mluvit
jíst mlaskavě, mlaskat, jíst šťavnaté ovoce
tleskat, popleskávat
šlápnout; 2. plesknout sebou; 2. říci něco nevhodného
šlápoty, nohy (pejor.)
obyvatel Nedašovska
suché hrušky močené v mléku
pobíhat, toulat se; 2. mluvit ustavičně, žvanit nesmysly; 3. kdákat,
kvokat (z hladu, žalostně)
hrubě křičet (na koho)
opevnění, zemní val s příkopem; 2. výplň mezi hatí a břehem
náhonu
překážka z chvojí
lhát, klamat, balamutit; 2. nesouvisle mluvit, žvanit (Co táráš.)
toulat se
viz "taráňať
terč
brečet
durdit se
šerý, tmavý
šourat se, vléci se
tlít
kazit se, černat (o bramborách); 2. rezavět (o plátnu)
dobytčí trh (dvoudenní)
hluk, křik, rachot, lomoz, rej
rámusit, hlomozit, povykovat
4
tarygovať +
taška
ťať (sa)
tatar
tatareček +
tatarka
tatarovať
táte
táte řeč
tatíček
běhat, lítat
taštička těstovinová, plněná (též "pěra")
seknout (se), tít (se)
pomlázka (podle počtu prutů "štyrák, šesterák, osmerák"); 2.
karabáč; 3. pastýřský bič
kostěný knoflík u košile
pohanka zvrhlá (zrno malé ve tvrdé slupce)
šlehat tatarem
tato, taková
taková řeč
tatíček, otec; 2. hospodář, gazda (chasa též nazývá gazdu
"tatíčkem")
tatik
tatik
tatínek
tatulka
tatulka (M)
tě
técť
técť čúrkem
tečéní
tedová
tedy
těhniť sa
tekvica (B)
tel
tela
tela Machovo
telací
telacko
telatírka (M)
telica, -lička
teliť sa
těło
ten (j)istý
ten co drží notu
ten rok
ten samý
tenký
tente
tente raz
tentodňovy (F)
otec (Jenom manželka si může dovolit, aby tak muže oslovovala.
Děti smí oslovovat pouze "tatíček". Až když zestárnou, říkají "náš
tata", "naša mama". Ale i to pouze v jejich nepřítomnosti. Na
dědinách neznamená slovo "tata" nebo "mama" znevážení.)
táta (nelaskavě)
otec (oslovení od dětí na vesnicích)
viz "tatínek"
tchán
asi, patrně, snad, hle (příklonka) (Hledám křiváka, desi sem tě ho
vytrúsil. Ani tě sa nečeše.)
téci; 2. vypadávat (o zralém prosu)
crčet, téci pomalu
výtok
tehdy
tehdy
mačkat (se), tlačit (se), tísnit se
tykev, dýně
přípona -tud, -sud ("dotel, od-, po-, ztuo-,")
tele; 2. hňup (Ty tela Machovo!)
hlupák
telecí
větší, odrostlejší tele
teletník, louka pro pastvu telat
jalovice mladá (též "jałúvča")
telit se
plást s čmelačím medem
ten, určitý, tentýž (o němž je řeč)
první houslista, primáš
letos
týž, tentýž
tenký ("teňučký, teňulinký, teňúnenký")
tento
tentokrát
všední
5
tentohle
tentovať
teňučko
tepich
teplička
tepličník
teplina
tepłodržný
teplúčko
těpnúť
teprem
teprú
teregovať sa (M)
terembija!
terendete
terentiť, -mtiť
těrcha
těrchavá
térovať
těrúzgať
terygať
terygať (sa)
terygavo
těřazg
teřeť, tětesačka
tesař
teskeň
tesknice
teskniť
teskno
tesknoba
tesla
těsňavý
těsný
těšínka
tetéč, -téš
tetka, -tička
těžárno
těžké plúca
těžkúcný
tchoř (Vi)
tchořovica (Z)
ti-ti-ti!
tibétka
tenhleten
mluvit zmatečně, mluvit neurčitě o jakékoliv činnosti
tenoučko
koberec
topeniště v "sušírni"
místo nezamrzající (u pramene)
místo, údolí v závětří (chráněné před sev. větrem)
ztrouchnivělý (používaný k výrobě úlů - "kłátú")
příjemné teplo
plesknout (jemně)
teprve
teprve
vláčet se (též "terygať sa")
hrom do toho!
u sta hromů (z maď. terem-tette)
klít, klnout, nadávat, rychle mluvit
tíže, tíha, hmotnost, těžké břemeno
těhotná
natírat asfaltem
drtit
stěhovat, přemisťovat něco namáhavě
stěhovat (se), lézt, drápat se do kopce (De sa všeci terygáte.)
namáhavě
kamínky drobné s trochou půdy, drť
trouchnivět, práchnivět, tlít (vlhkem, stářím)
sekera teslice, tesařská širočina
tesař; 2. tesařík (brouk)
viz "tesknice"
tesknota, touha po domově; 2. náruživá touha po milenci (R)
stýskat si, toužit po domově
smutno
stesk, smutek
tesařská sekera
těsný
přiléhavý, stísněný
krátká puška předovka; 2. nemoc prasat
manžel tety
teta; 2. každá starší vdaná žena (mladší oslovují starší ženy "tetko,
teti, tetino" - což nemá znevažující význam); 2. tlusté střevo, které
se používalo k výrobě tlačenky
břemeno
játra
velmi těžký
syn sedláka, který krade doma potraviny a vozí je svým milenkám
beranice kožešinová
pi-pi-pi! (přivolávání kuřat)
šátek sváteční kašmírový s barevnou "okolnicí" a třásněmi
6
tihélka železná
tihelňa
tihła
tihlička
tíhnúť (M)
tíhoba
tichúčko
tín, -ek
tíňava
tíňavý
tínek
tíniť
tintěra, -rka
típať
tírňa
tisať
tisk
tisknúť (sa)
tísňava
tísniť
tísnoba
tisý
tiščénka
títe
tíž
tkánka
tknúť sa
tknutý
tłačené plátno
tłačénka
tlačený
tłačiť
tłačkať
tłafať +
tláłka, -rka
tlama
tlamka
tlaščeť
tlať
tláť
tłčeňáky (Vi)
tleť
tło
tło, tła
kovadlinka zámečnická
cihelna
cihla
žehlička
táhnout, vést, směrovat
tíseň, tíže, těžkost na prsou, dušnost (Cítím tíhobu na prsoch.)
tiše
stín
stín, stinné místo
stinný
stín malý
stínit
drobná postava
žalostně pípat
místnost, kůlna v níž se tře len a konopí
tlačit, dotýkat se (Slimáci sa tisali rožkama.)
nával, tlačenice; 2. spěch
tlačit (se), tisknout (se)
soutěska, úzké hluboké údolí
tlačit (boty) - (tísnit a dřít = "hňécť")
úzkost, nouze
červenohnědý (jako kmen tisu)
sukně modrotisková
tito
i, také
čelenka nošená děvčaty na svátky místo "rúšky"; 2. čelenka nevěsty
pošitá perličkami a plíšky
dotknout se (Ani sa teho netknúł.)
dotčený
plátno potištěné modrotiskem
sukně bavlněná zdobená oboustranným modrotiskem
tištěný, potištěný
tlačit; 2. tisknout; 3. šlapat zelí
mačkat
žvanit, tlachat
dřevo zetlelé, práchnivé (též "práchno")
svěrka na "strýčku" jíž se přidržoval šindel nebo "bedno" při
ořezávání pořízem
jednoúčelový přidržovací nástroj při opracování dřeva na "strýčku"
čvachtat (voda v botách), mlaskat ; 2. pršet
tlít
doutnat (Netlaje tu neco?)
brambory natlučené dřevěným "tłúčkem" s máslem nebo
"oškvarkama"
doutnat
strop
strop prkenný (nebílený)
7
tłúcť do podkovic
tlúcť hrudy
tłúcť sa
tłúček
tłučeňáky
tłučenica
tłučenina
tłučénka
tłučený
tłučnica
tlustnúť
tłusto
tłustý
tłusty (F)
tłúšč
tłúščka
tmisko
to aj ono
to jako
to je jagživo
točák
točec
točeček
točená
točéní
točenica
točeničář
točiť
točitý
tohoročný
tol, -éj
tolar
toléj
toliňunký
tolký, -liký
toňka (M)
topárka (z rm.)
topéní
topený
topiť
topiť čertem
topiť sa
topor (F)
utíkat, prchat
roztloukat hroudy
toulat se (po chalupách), potulovat se (nedaleko)
palice; 2. hmoždíř; 3. tlouk do hmoždíře (též "kyjanka")
brambory míchané
nejstarší druh "huně" zpracované ručním natloukáním
krmivo pro dobytek namačkané "tłúčkem"
domek z udusané hlíny
dusaný
nástroj lamačů kamene
tloustnout
tlustě
otylý
tučný
velké množství ("tłúšč ovec")
tloušťka; 2. velké množství
tma
ledaco
totiž
to se rozumí
vrták kolovrátkový (též "lajér")
čep u dveří; 2. vnitřní část kolotoče (otáčivá)
kloub, článek prstu
tanec točivý z Valašskokloboucka
závrať
kolotoč, vír; 2. tanec; 3. prudké otáčení při tanci ("až sa sukně
zdvihajú")
komediant
okolkovat, vytáčet se (nemluvit přímo k věci)
otáčivý, točený
letošní
tolik
tolar (zákl. jedn. rak. konv. měny ve stříbře od roku 1753 = 2 zlaté =
120 krejcarů)
tolik ("raz toléj" - jednou tolik, "pú toléj" - polovina, "je ho za toléj" už je s to, už je vyspělý, schopný)
tak maličký
tak veliký, objemný, početný ("tolkého ludu" - velké množství)
tůňka
dřevěné děrované "ohřebéłko" k drobení sýroviny; 2. tlouk v
máselnici; 3. šalvěj luční
otop; 2. kamna
rozpuštěný, tavený
topit, potápět; 2. topit; 3. tavit, rozpouštět
zamýšlet něco zlého
topit se
tesařská širočina
8
toporo
topořák
topořisko
topúrko
tor
tora
torbica
torovať
tořiť
toť
toť ten
toť, toťkaj
tote
toten
toťkaj
toťkaj gdysi
toťkajší
toto
totohle
tovar
tovaryš
tož
tož
tož móže
tráček
tradlina
trag
tragač
tragáček
tragál, -gač (R)
tragař (M)
tragať sa
tragla
trachta
trachtérňa
trachtovať
trachtýrek (Vi)
trajdať sa
trajdať, -kať
trajfús
trak
trák
trap
topůrko, násada k sekeře, pantoku, motyce, rýči, krumpáči
poříz s očkem ke kulacení násad
viz "toporo"
násada ke kladivu
směr (Šli tým torem. )
cesta ujetá, chodník; 2. stopa
sáně nedělní vyplétané vrbovým proutím
stopovat, sledovat, jít po stopě
viz "torovať"
tu, tady, tuhle, zde; 2. ovšem
tento (Toť tá zahrada je lepší než hen tá.)
tu, tady, zde; 2. nedávno, onehdy, tehdy, tuhle; 3. ovšem (Sú-ji ty
hrušky zrałé? Toť že sú!)
toto
tento
onehdy, nedávno
onehdá
zdejší; 2. někdejší
tohle
toto, tohle, tohleto
zboží, výrobek
přítel, spolupracovník
ano ("tož, tož ba"); 2. tedy (Tož ono je to tak.)
ano; 2. tedy (Tož ty tak! Tož to je tak.)
lze, ano lze, možno
tkanice vázaná k "opléčce" šikmo přes rameno (část "rubáče"); 2.
tkaloun, popruh "trávnice"
železná spona, spojující "poduščicu s násadem" a osou vozu
svazek
trakař (díly: "kolečko, tragač, déšťky, kelník/žebřík, pontony, prut,
vinkle")
dětský trakař
trakař (části: "2 křiviny-gréfiny se 4 meči-příčkami; nad kolcem je
kárník se 2 gréfinami, 4 meči a 2 kłaničkami")
trakař (též "tragač")
loudavě jít (De ten sa zaséj tragá.)
součást trakaře
oslava, pitka, hostina
pálenice
oslavovat, pít
nálevka
jít pomalu, loudat se
chodit, toulat se
třínožka užívaná k vaření na otevřeném ohni
šlápota, stopa
popruh v rohu plachty
cval, klus
9
trapant
trapem
trapovať
trať
tratiť sa
trávnica
trávnice mn.
travsko
trbos (Vi)
trckať (sa)
trcky, -kem
trčák
trčáłek
trčať, -čeť
trdlica
trdlica
trdlikovať
trdło
trdłovať (sa)
trečap
trefa
trefiť
trefiť sa
trefný
trefovať
trefovať (sa)
trembita
tréska, -stka
trhačka
trhák, -ček (R)
trhan
trháňať (sa)
trhať
trhať řeč
trhať sa
trhať šindeły
trhavý
trhovec
trhovisko
trhovják
tringelt (z n.)
tŕkať
tŕkavý
tyran
cvalem, klusem
cválat, klusat
pole určené k vykonání roboty
mizet, hubnout, ztrácet se
nůše k pěší dopravě píce (lněná plachta se 4 "tráky" v rozích)
jahody (druh)
tráva, kterou nelze spásat; 2. vysoká tráva
herda, úder rukou do zad, pohlavek
jít, klusat, pospíchat drobným krokem
pěšky, poklusem
skála vybíhající jako hrot k povrchu ornice
loudal
trčet, vyčnívat; 2. zůstávat, pobývat, vězet (De dotel trčíš.)
nástroj k trestání poddaných; 2. rameno spojující excentr hřídele
"žrn" s nožními šlapadly
nástroj na tření lnu a konopí
viz "trdłovať"
nástroj k lámání lnu; 2. část mlýnku na obilí; 3. míchadlo s klikou
(k míchání vařených povidel); 4. neohrabaný člověk
tančit, nevalně tančit, poskakovat (posměšně)
velký škopek, káď na paření řezanky ("sečky")
zásah; 2. příhoda ("všelijaké trefy"); 3. štěstí, příležitost (Nemá
žádnéj trefy na ženicha.)
zasáhnout, uhodnout, trefit, nalézt správný cíl
přihodit se
případný, vhodný, výstižný, směšný, správný, přesný
souhlasit (v počtu)
strefovat (se), napadat (slovně)
viz "sałašovka"
troubel fajfky (též "trýska")
nástroj na rozrušování kůry jehličnanů (k výronu pryskyřice sbírané
pro výrobu smůly); 2. trhání trávy
tkaloun, popruh u plachty na trávu
člověk oblečený v městských šatech
rvát (se)
obírat, česat ovoce
skákat do řeči
dělit se (z celku), viz také "dužiť"
štípat prkénka na šindely
viz "duživý"
vozík (s nímž se vozí zboží na trh)
tržnice, trhoviště (místo, na němž se konají trhy)
šindel trhový, obyčejný (asi 10 cm šir.)
zpropitné
trkat
trkavý
10
tŕkłý
trkotať
trlica
trlifaj
trloň
trma-vrma
trmať sa (M)
trmázgať sa
trmbúlať
tŕn
tŕn, tŕny
trňáček
trnčák
trnčený
trnečka
trnečnica
tŕní
trnka, -ky
trnky smažené
tŕnové chachálí
tŕnovica
trnúť
trocha
trojačka
troják
troják (R)
trójčiť, trojtrojiční jarmak (M)
trojka
trojnica
trojník
trokar
trokař
troky
trombica
troník, -ček
trostka
troškař
trpjéłka
trpkastý
podnapilý
brebtat
kláda (jako nástroj trestu)
potřeštěnec, šašek
hlupák, blb
mela, zmatek
trmácet se
trmácet se
hloupě mluvit
trnka, švestka (strom); trn (osten)
stromy švestek
rarášek
koláč trnkový, vdolek s "potírkú" z povidel
povidlový, mazaný povidly
švestička (Má oči jak trnečky.)
povidla rozmíchaná s vodou
keře planých trnek, trní
švestka, švestky a slivoně
lidové názvy odrůd: "bílé trnky, blumy, durancije, drobné trnky,
karłátky, kozí cecky, křivky, křupky, kuláče, kulovačky, modré
špendlíky, modřinky, płané trnky, psí trnky , ryngle, slivky,
špendlíky, švestky, trnky , vařašky, płanušky"
švestková povidla
husté plané trní
hůl z trnu
brnět, dřevěnět
troška, ždibec
kopec, pod nímž pramení tři potoky
mezník třístranný na pomezí tří panství; 2. sušák z 6 ostrví sloužící
k sušení sena; 3. směs žita, ječmene a ovsa
tanec
divoce si počínat, šílet, vyvádět
výroční trh (též "íční jarmak")
směs jarého žita, pšenice, ječmene 1:1:1
trojka (při mlácení cepy)
půlkrejcar
tlustá jehla na napíchnutí "oduté" krávy
výrobce "trokú")
korytovitá dřevěná nádoba na paření doma zabitých vepřů délky 180220 cm, šířky 40-70 cm (díly: "dno, čeło, granec, ucho")
trouba pastýřská smrková, omotaná lýkem, kterou se dorozumívali
pastýři mezi salaši
tříkrejcar (též "grejcar")
muší vajíčko
pasák jen několika kusů dobytka; 2. malozemědělec
chocholouš (volá tŕp!, tŕp!)
natrpklý
11
trpkavý
trsť
trškať
trtať, -ckať
trtěť
trtkať
trtol
trtoliť
trtoň
trtoniť
trtošiť
trtovisko
trtožiť sa
trtula
trúba
trúbela
trúbełka
trúbka
truc
trucel
trucła
trúčky
trúd
trudiť sa
trúdněť
trudovačky (Z)
trúfačník
trúfať
trúfať si
truhelnica
truhła
truhła umrlčí
truhlica, -ička
truhły młýnské
trúch
trúchnivý
truksas
trumbírovať
trumpéta
truňk
trusina, -ny
trúsiť
natrpklý
rákosí, třtina
vybírat, oddělovat ovce ze stáda (voláním "tŕš!, tŕš!" se ovce oddělí
a jdou do svého chléva); 2. vynášet kartu; 3. plít (záhon)
utíkat
být nedočkavým, spěchat, dychtit (Už tak trtím!)
souložit
tahanice
plkat, drbat
viz "vytrtaj"
jít drobnými krůčky, šourat se
být nedočkavý, vlezlý
neposbírané klasy a sláma na strništi
dohadovat se, tahat se, hašteřit se, soudit se
povídavá žena
trouba, roura; 2. věž kulatá; 3. trouba na pečení; 4. trouba (hud.
nástroj); 5. hlupák
hlupák, trouba, nešika
trubka, trubička
hrst vytřeného lnu
schválnost ("je truc teho" - je horší než on, "děłá to natruc" naschvál)
jahoda tvrdá (též "truskavec")
hrouda (másla); 2. jahoda velká (druh)
???
trubec (včela); 2. troud, hubka k rozdělání ohně křesadlem (vyráběla
se z "hubáňa" - choroše troudového)
trápit se, protivit se (Práca sa ně trudí.)
trouchnivět ("oves trúdní mokrem, boty strúdněły"); 2. trpět
puchrovitostí (u švestek)
švestky zpuchrovatělé
troufalec
doufat
trofat si, odvažovat se, dovolovat si
deska na výrobu truhel
truhla na šaty nebo potraviny
rakev
truhla dětská
truhla moučná, šrotová, na kropení obilí
zetlelá dřevina (též "práchno")
trouchnivý
župan, správce župy v Uhrách
sekýrovat, trápit
trubka
pálenka, kořalka, nápoj lihový; 2. nápoj léčivý
odpad ze seníku obsahující travní semena
sypat, vysypávat, ztrácet (nepozorovaně); 2. poprchávat
12
truskavec
truščať
truť
trutina (F)
trvať na omyle
trvazlivý
trýb (z n.)
trýblík
trýbové koło
trýbový
trýfjať (sa)
trychtýř
trykáče mn.
trýl
trýska
tryzírovať
tŕžiť
tržitý
tržkať
tržný
trzovný
trzub
třáčka, -łka
třasák
třasichvost
třasisko
třaslák
třaslavice
třasořitka
třasovišče
třásť
třásť sa
třeba
třebas
třebný
třeňáček
třeňák
tření lnu
třenica
třený
třepáłka
třepať (M)
třepať (sa)
třepiłata
jahoda tvrdá, (též "bujnica")
praskat, pukat
jed, otrava, arsenik, otrušík
jed
mýlit se
trvanlivý
náhon, pohon
nástroj potřebný při osazování obručí na bednářskou klenbu (též
"pobíják")
ozubené paleční kolo na pohon "šupiňáku"
náhonový
ztrefovat (se)
nálevka
spodní teplé oblečení (vcelku)
žert, šprým (Neděłaj trýle!)
viz "tréska"
trýznit
smlouvat o cenu
potrhlý
třídit; 2. oddělovat, odlučovat ovce od stáda při návratu z pastvy
voláním: "Trž, trž!"
viz "vtržný"
proutěný (plot)
kmen osekaný s pahýly větví
žena pracující na "potírce" lnu
tanec
konipas bílý
cesta s výmoly
rosol
kalhoty plátěné
konipas bílý; 2. bojácný člověk
vřesoviště
třepat, otřepávat, obírat hrušky
chvět se
třeba, snad (Husy tři kusy, chleba netřeba.)
třeba, i když, na příklad, snad; 2. vyjadř. také souhlas (Příďte na
besedu. Třebas.)
potřebný, nezbytný, nutný, žádoucí
placka z hrubé třené mouky
chléb pečený z mouky třené na ručním "młýnci"
lámání a potírání lnu
mouka hrubá, krupice (z ruč. "młýnce"); 2. slota, chumelenice
mletý na "młýnci nebo žrnoch"
hůlka, kterou se protřepávala koudel před navíjením
křapat (vejce, kameninové hrnce), rozbíjet
třepat se; 2. vytřepávat
divoch
13
třepotať sa
třesk
třeskúcí
třeskúcí zimnica
třesovisko
třeščať
třeščiť
třeščivý
třetího roku
třeťorocký
třídník
třikráť dňa
třílistník, třútříny mn.
tříska
tříšťka
tříštvrtka
tříť
tříť len
třítka
třítý
třízvý
třtinka (F)
třúkrálka
tu
tucet
tucťák
tudlikať, -kovať
tudlivat (B)
tudyk
túfar
túfárňa
túfarnický
túfarník
túfarový
túfary
ťuhela
tuho
tuhý
ťuhýk
ťuchliť (sa)
ťuchmať (sa)
ťuchmiť
tuchnúť
třepat se, drkotat se zimou
zřícenina
třeskutý
vysoká horečka
bahnisko, rašeliniště
třeštět (Třeščí mně v hłavě.) ; 2. mrznout až praští
praštit o zem
třeskutý
předloni
předloňský, tříletý, tři roky starý
závodčí (stráže)
třikrát denně
vachta (rostlina)
zbytky od krmení koní
tenký odštěpek dřeva vznikající při jeho opracovávání hoblíkem
nebo pořízem
tříska
ovce, která dává na jedno dojení 3/4 žejdlíku mléka
mlít na "młýnci" nebo "žrnoch"
lámat stonky lnu a zbavovat je slupky
mrzutost
třený
střízlivý
španělský rákos
zima tříkrálová
sem (Zapłatím, až tu příjdu.) - na otázku "odkúď" se odpovídá "z
tuodtúď, z tamotúď, z tadyotáď")
tucet = 12 kusů (veletucet = 144 kusů)
nůž kapesní
hrát, zpívat, prozpěvovat (pejor.)
hrát neuměle na hudební nástroj
tudy, tímto směrem
habán
továrna na hrnčířské zboží
hrnčířský
hrnčíř
majolikový, habánský
nádobí hliněné, majolikové
panák (např. sněhový), hlupák
soudržně, pevně; 2. pevně, tvrdě, těžko
stálý, přesvědčený, pevný (evangelík)
sýček
schovávat něco, ukrývat (kradmo), skrývat, zatajovat; 2. mačkat
(se), mazlit se (s kým)
mačkat (se), tisknout (se)
viz "ťuchliť"
plesnivěť
14
túkať
ťukłý, -nutý
ťukotať si
ťula
tułačiť sa
túłačka
túłajka
túlec
tuleja
tuligáč
tuligať
túliť sa
tuližbuď
ťulula, -lum
tumač
tumačiť
ťumaja
túmava
tuml (z n.)
tumlovať (z n.)
ťumpa, -pała
tumpachový
tunka
ťupať, -pkať
túpí
tuplák
tuplem
tuplikovať
tuplovaný
tuplovať
tupoň
tupý
turbírovať (M)
turbovať
turečizňa
turek
turkyňa łámaná
turkyňa, -kyň
turnúť
turyce
ťuť-muť
tutaj
tuten
tutłanec (F)
tutłať (F)
ťuťmuť
ťuýk
houkat
podnapilý
povídat si, rozmlouvat (přátelsky, důvěrně)
hlupák, nekňuba (též "ťuhela, ťulapa, ťulaja, ťululú, ťululum")
potulovat se, toulat se
toulka, toulání
otvor, do něhož se něco zastrkuje; 2. troubel fajfky
sumka, nádobka (rožek) na střelný prach
otvor pro topůrko sekery nebo motyky
dudy malé - "małé gajdy" (Nemjégały, enem tuligały.)
hrát na "tuligáč" - malé dudy "gajdy"
tulit se
budužkničemu
blbec; 2. strašák (na ptáky)
tlumočník
tlumočit
ogar nebo výrostek přihlouplý
mrak tmavý, sněhový, fujavice, přeháňka
spěch
spěchat, pospíchat
hlupák
zkoiprnělý, vyjevený, nevěřícně zírající
nádoba dřevěná na přetavenou smůlu
sekat nadrobno (roští)
tupá strana řezného nástroje
nádoba na pivo (2 mázy)
dvojmo
zdůrazňovat, důrazně připomínat
dvojnásobný
zdvojovat, podrážet (boty); 2. tvrdit s určitostí
tupec
tupý, neostrý; 2. hloupý na učení
škodiť pastvou na cizím pozemku
starat se usilovně, důrazně (Turbováł koléj svaďby.)
turecká země
tuřín
kukuřice rozdrcená na "kašu"
kukuřice
pohlédnout; 2. krátce navštívit a zjistit stav věcí
svátky svatodušní
blbec
tu, zde
tento
pašerák
pašovat
budižkničemu
sýček, kulich; 2. nevlida
15
ťuýkání
ťuýkať
túžek, -žky
túžiť
tvaroh
tvarožňák
tvarožníček
tvaružky (F)
tvarúžky mn.
tvrdé obilé
tvrdé řemesło
tvrdkavý
tvrdlina
tvrdo
tvrdohubý
tvrdý
tvrdý
tvŕza
tvŕzoba
ty strupe!
tyátr
tybétka
tyčovina
týdeň
týdeň z týdňa
týkať sa
tykva
tylčáky
tylec
týlí
tyło
tylórský
tým věcéj
tymiján
tyranovať
týrať
tyř
tyření
tyřeť
tysať, -skať
týsať, tytyska
tyskať
volání sýčka
houkat jako sýček
lis na tvaroh
napínat (sukno), ztužovat, lisovat (tvaroh)
sýr
vdolek nadívaný nebo pomazaný tvarohem
mařinka vonná
brambory hladké, zploštělé
syrečky
pšenice a žito ("žito a réž")
patřili k němu řezníci, sedláři, tesaři, stolaři, kováři, koláři a bednáři
zatvrdlý, polotvrdý
tvrdá, suchá zem
tvrdě
kůň, který se těžce ovládá (opak "měkohubý")
těžký, ve více významech ("tvrdá práca" - těžká; "tvrdý spánek" hluboký; "tvrdý na zimu" - otužilý; "tvrdý na učení" - není nadaný;
"tvrdo na groš" - potíž o výdělek)
tolar
tvrdost, tvrdá půda; 2. potíž (O peníze je dnes tvŕza.)
tvrdost
troubo!
divadlo
šátek vlněný pestrý, tzv. "turecký"
malý jehličnatý stromek
týden
každý týden
týkat se
tykev, dýně
kleště kovářské (druh)
horní, plochá část "tulejí" (seker, motyk)
horní, plochá část "ucha/tuleje" sekery nebo motyky (též "tylec"); 2.
zadní plochá část nože (opačná k ostří)
týl
tyrolský
tím více
tymián, mateřídouška dymián
nakládat nešetrně (s někým)
viz "torovať"
viz "tyření"
krhnutí dřeva (dřevo se rozpadává)
rozpadávat se (o dřevu)
dotýkat se prstem (umazaným)
dotýkat se; 2. špinit, líčit
tečka, skvrna (buď přirozená - v srsti, nebo umělá - na kůži, např. od
sazí)
dotýkat se (jemně)
16
tyskatý
tysnúť, -sať
kropenatý, flekatý, skvrnitý
dotknout se, zavadit lehce ("tysnúť prstem"); 2. škrtnout ("tysnúť
sirkú"); 3. bodnout ("včeła ňa tysła")

Podobné dokumenty

Luco vláčet

Luco vláčet močit (se), namáčet (se); 2. trmácet se sprchnout louka luční loukoť sekera se širokým ostřím a doprava vychýlenou násadou, menší než tesařská širočina (též "tesačka") luční viz "łokše" pít z láhve...

Více

Maras muka

Maras muka bít se, rvát se, bojovat spolu (přenes.); 2. chvět se, cukat sebou mletí jednorázové mletí krupicové malé děcko, které již chodí a je ještě kojeno ochabovat, mrtvět, dřevěnět, umdlévat, umlkat (Ruk...

Více

boule de coud

boule de coud text určený ke čtení číst (si) lézt přírazem po kmenech stromů datel; 2. chlapec hbitě šplhající po stromech; 3. sběrač šišek lézt na strom lézt na strom viz "babinec" dřepět dřepnout (si) viz "špe...

Více