ProletáŤi všech Zem| spojte se! Krysy a práva

ročníkIII - záff 2000
Měsíčník pro svobodu jednotlivce
ProletáŤivšechZem| spojte se!
kou instituci. Ve skutečnostivšak k sobě mají levicoví aktivisté a pŤedstaviteléMMF a Světové banky mnohem b|íŽe,neŽ se na první pohled
zdá, obé skupiny chtějípomocí pŤerozdělováníměnit svět, svobodnékonání občanúsejim nezdá dost dobré.
Mezinárodní měnovf fond a Světová banka jsou posuzovány podle
toho, zda jejich konkrétníakce zprisobily více škody či užitku pffjemcrim
rivěrŮ. To je ale pouze jedna polovina problému.Tyto nesoukroméinstituce samoŽŤejměhospodaŤís penězi vybranfmi od občanúpod hrozbou
násilí. A všechnonasvědčujetomu, Žejejich pŤerozdělovacímoc bude narústat. Mezinárodní ftnanční instituce je tŤeba reformovat, slyšíme ze
všech stran. Pr aby mohly činněji Ťešitmezinárodní problémy finančních krizí, chudoby nebo dokonce AIDS. Chudí musí mít moc, dodává
shodně s levicovymi aktivisty viceprezident světové banky Mats
Karlsson.
Levicoví inte|ektuálové chtějívéstmezi radikálními odprirci kapitalismu
a pŤedstaviteliMMF a Světové banky dialog. YěÍi, Že odpŮrci politiky
mézinárodníchfinančníchinstitucí mají sice někdy horké hlavy, a|e Že
poukazujína reálně existujícínespravedlnosti,a žekdyby se do rozhodování těchto institucívneslo více demokracie, mohly by efektivně problémy chudoby Ťešit.Václav Havel by více demokracie rád viděl i v rozhodování celéorganizace spojenfch národri. Jak uvedl v jednom svémprojevu: PŤdl bych si, aby oSN budoucnosti byla stdle zŤetelněji ruistrojem
-služby
všemobyvatelúmnašíplanery... Umím si pŤedstavit,žejeho plendrní shrom žděníby se mohlo jednou podobat jakémusi parlamentu světa... Jsem pŤesvědčen,že stdlymi členy [rady bezpečnosti] v budoucnosti
budou - vyváženěji neždnes - nejlidnatějšístdty světa... Idedlní by bylo,
kdyby jednou - nějakou mikroskopickou čdstkousvéhovlděIku - mohl na
cestou každj obyvatel planety.
oSN pŤispívatco nejpŤímější
Komunisté pŤedsto lety Ťíkali:V boji proti mezindrodní buržoazii se mu.
sí spojit proletari t všechzemí.organizátoŤipražsk ch protest dnes hlásají: Proti globalizaci kapitáIu Postavme globalizaci solidariry.
Ilustrovanf encyklopedickf slovník CSAV z roku |982 Íká: Proletdískj
internacionalismus p Ťedpoklád vaij emnou podpo ru a spolup rdc i pracu-
Jakoby se historie opakovala ve spirále. V boji za lepší zitÍky chtěj1
dnešnísociální inŽen!Ťi opět pŤerozdělovatmezinárodně. Jejich národní
státy jsou jim už zase malé. Jsme všichni obyvateli jedné planety, její
zdrojě ale využív me nerovnoměrně, tvrdí svorně protestujícíradikálové
i jejich spojenci intelektuálové.Jejich ideálem je pŤitomrniverzální ju.
risdikce - celosvětová pŤerozdělovacísuperdemokracie.Ze se nás v Ces-
vstupu;eme.
PETR MACH
Podnikatelé postupně pŤemisťujívjrobu ze zemí,
které díky nim již zbohail!, a směŤujído jinjch zemí,
kteréje pŤitahují lacinějším materiáIem a levnější
pracovní silou. To vede následně i v těchto zemích
k rústu bohatství a ze stejnjch dúvodtijsou i ony
nakonec opouštěny.
David Hume, O penězích,1752
Krysy a práva
RUSELL MADDEN
lŤl druŽeníza etickézacbázeníse zvíŤaty(PETA) nedávno protesto(Survivor)' Co Že strašnévalo proti poŤaduCBS ,,Boj o pÍeŽití.,
\
LJ tro soutěŽícíV tomto televiznímpoŤaduspáchali? Zabije|i a jedli
krysy.
Lisa Langová uvedla, že ,,[soutěŽícífzviÍata v podstatě zneužíva|i.
Pokud by se to dělo zde (ve Spojenfch státech),mohli by bft obviněni z tyÁní zvíÍat.,,
odpověď CBS prokázala podobnou míru racionality: ,,Pro PETA
a jejich cíle máme maximálnípochopení.Ale opravdu věŤíme,ženaši
diváci uznají,želov a rybaŤeníjsou odpradávna pňijatelnfmi prostŤedky obŽivy...
,,Maximálnípochopení..?Pro PETA? Snad bychom ještěměli poŽadavky těchto krysích ochráncŮ ocenit. Podívejme se na některéotázky,
kterév tétosouvislosti vyvstávají.
Existují práva?
PETA pouŽíváobdobnou taktiku jako jiné kolektivistické a etatistické skupiny, pouze volá po etickém zacházeni se zvíŤaty.Ve skutečnosti ale usiluje o smazánírozlišenímezi tím,co je správnf - etickf pŤístup
a pojetím,ževšechnazvíÍatamají práva stejnějako lidé.
ke zvíŤatŮm,
Než posoudímepŤedpoklad,Že všechna zvíÍatamají práva, mohli
bychom prozkoumatještězákladnějšíotázku: Mají lidé práva?
Jeden mrij znám1f,plazmov1ffyzik, jednou Ťekl,,,Právoje jenom to,
co si získáme.Pokud vám to mŮŽe někdo vzít, neníto právo...
Jeho hlavnínámitkou zŤejměbylo, Že,,pÍávo..ne|zefyzicky změŤitjako nějak! fyziká|níjev, tedy Že pojem právo nepodléháempirickému
ověŤení.Takétvrdí,Že to, co má skutečněexistovat jako právo, nemriže
bft narušeno(ve stejnémsmyslu, jako nelze porušitzákon gravitace).
oponoval jsem mu, že napi. v biologii platí principy, kterémají tu
vlastnost,Že je |ze do jisté míry porušovata pŤestoLze pÍeŽit.NapŤ.lze
po dlouhou dobu poŽívatmalé mnoŽstvíjedu a pŤitompÍeŽít.(Zeny si
kdysi braly arsen' aby měly riŽové tváŤe.)Tím,že se ale takto vystavujeme jedŮm, nebudemežítna Írrovniplného(zdravotního)potenciálu na.
zpíjetse pravidelně do němoty, nebo
šehotěla. Takése múžemepŤejídat,
málo cvičit a málo časutrávit na čerstvémvzduchu. PÍestopŤežijememožnái docela dlouho - ale kapacita našehoživotabude omezená.
Principy biologie a zdravév!živy existovaly vždycky,i když jsme
o nich nevěděli. Těmto standardúmoptimální Životosprávy byli lidé
vystaveni, i kdyŽ je nevědomky porušovali,a trvalo tŤebadesítkylet,
nežse efekty špatnéŽivotosprávyprojevily.
Analogicky se mťržemevypoŤádats námitkou, ženarušenílidsklch
práv neguje jejich existenci. Jak uvedla Ayn Randová napŤ.v knize
The Vrtue of Seffishness,práva existujía vyplfvají objektivně z naší
povahy jako volních bytostí(rozumnfch živočichri).Tato práva - tyto
principy, které jsou vodítkem ve společenskfch vztazich - bylo jen potŤebaodhalit.
Lidé samozŤejměmohou Žít ve společnostech,kterénevěĚíči neuznávají,žejednotlivci
Jsou to takovéprincipy, kteréumožřujílidem
jednat samostatněči ve spolupráci s druhlmi
za čelemdosaŽenímoŽnéhomaxima, pro sebe a ke svémuvlastnímuuŽitku.
Ti, kdo věÍí,Že podstatnouentitou v debatách o právech je stát, nemohou uspět ani
s použitím svfch vlastních standardŮ'
NacistickéNěmecko sledovalo principy kolektivismu a samo sebe jako stát Zlikvidovalo'
Sovětskf svaz sice pŤeŽil70 let, byla to ovšem
mizerná existence.Jako stát se udržovaljen za
cenu potlačováníobčanrijako lidsklch bytostí. Nastal1f rozpad Sovětského Svazu ukáza|
konečn! dúsledektétopolitickéchoroby,která
nakazila národ na dlouhou dobu, a odhalil selhání a vadnou povahu pŤijatfchprincipŮ. Do
té míry, do jaké na Stát a společnostjako na
nadŤazenouentitu nah|ižejíSpojenéStáty,trpíme a budeme trpět i my stejnfmi problémy,
kteréničily nrírodyzaZe|eznou oponou.
Mrij znám! na mé argumenty opáčil tvÍzením, Že někdo, kdo by se neztotožnils m;fm
Že nadŤazen!je jednotlivec, by
pŤesvědčením,
mě mohl zabít.Tím pádem j" pry jasné'jak je
v existenci práv.
to s mfm pŤesvědčením
vaši dŮvěru něsi
také
nezíská
ve
fyzice
Ale
kdo, kdo prohlásí, Že neexistuje Zákon o zachování energie. TakŽe kdyŽ nebudetesouhlasit, on vás mrižezabíÍ,a tím pádem lze sestrojit perpetum mobile. Pročbyste takovépodivnétv rzeni nepŤijali ? ProtoŽe se mrižetepodívat
na realitu, která ukazuje, že zákon o zachování
energie existuje, aéto někdo akceptuje' či nikoliv.
Leč tento fyzik nedokázaluznat, Že na stejfilosoficklch
ny zdrojlze pohlédnouti ve sféŤe
a politickfch idejí,a tak objevovat a validovat
ideje. Pro tohoto člověkapráva určujemoc. Na
právech není nic objektivního. Když se lidé
nedokážíshodnout,co je to právo, práva nee.
xistují. Protožeprávo mriŽe blt narušeno,tak
neexistuje.
Vědomí a práva
Kdykoliv |idéz PETA a jim podobnívolají
po ,,právech zvíÍat,,,tak minimálně uznávají,
Že něco jako práva existuje. Hlavní zdroj rozporu se objeví aŽkdyŽ prohlásí, Že práva mají
vedle lidskfch bytostíi jiní živočichové.
Na začátku ana|yzy pojmu -práva zvíÍat,,
bychom měli nejprve určitodpověďna otázku:
Co je to zviÍe?
Vymezení odpovědi na tuto otázku je sporzvíŤatviry - pouhékousné.PatŤínapŤ.do Ťíše
ky replikujícíhose proteinu? KdyŽ tuto možnost pomineme, dá se Ťíct,že Živočichovésahajíminimálně od bakteriía měřavek po hmyz
a obojŽivelníky,pňesp|azy a ptáky aŽ po savce. V hierarchii savcťrmŮŽeme postupovatod
rejska po šimpanzea gorily, abychom nakonec
dospěli k bytosti, která je povaŽována za vrŤíše'
k člověku.
chol Živočišné
Dobrá. Popsali jsme si obecnou mnoŽinu Ži.
vočichri.Pak se musíme ptát: Budeme tvrdit,
že všichni Živočichovémaji práva? Nebo se
práva vztahujíjen na některéŽivočichy?
KteŤíŽivočichovéby to měli bft? Pokud bujak! princip by pŤi
dete chtítudělat dělicí čríru,
tom měl b1ftuplatněn? Co jebázi k rozhodnu-
tí,která zvíÍataby měla byt zahrnutamezi nositele práv, a která by měla blt vyloučena?
Závisi to na tom, zda daní Živočichovémají
vědomí?NěkteŤílidé mohou argumentovat,Že
vědomí- nebo vnímání- se vztahujena celou
organis.
škálu ŽivočichŮ aŽ po jednobuněčné
vnímajísvéokolí, což|ze domy, tj., že zvíÍaÍa
ložit existencíjejich reakcína rŮznépodněty.
Jiní lidé mohou tvrdit, že pro existenci vědomíje nutná určitáÍtroveĎkomplexnosti nervovésoustavy.AéuŽ někdo chce stanovithraorganism , na
nici vědomíu jednobuněčnych
rirovni hmyzu nebo na rovni obojŽivelníkŮ,
problém zŮstává stále stejnf: Je-li kritériem
pro existenci práv zviÍatvědomí' majítedy Žáby práva? Má je hmyz? Mají je nezmaŤi?
Bo|est jako kritérium
S pojmem vědomí zce souvisíi jiné běŽně
nabízenékritérium: zda danézvíŤemŮŽe vnímat bolest' Měl by Se pro rozhodovánío tom,
která zvíÍata mají práva, pŤijmout takovlto
Nejenfu!chci cracker my všichni chceme cracker!
(Pievzato z The Neu Yorker)
princip? A zase, hmyz mrižemevyloučit,protoŽe nemá čidla,která jsou podle nás spojena
s vnímánímbolesti. ovšem obojŽivelníciby
jiŽ vyhovovali' (SamozŤejmě,
i kdyŽ pouŽijeme schopnost cítit bolest jako kritériumtoho,
která zvíÍatamají mít práva, stále zcela opo.
míjíme otázku, jaká Že ,,pÍáva,,by to měla
bvt.)
PŤedpokládejme,Že pro stanovenítoho, která zvíÍata mají práva, pouŽijeme kritérium
,,schopnost cítit bolest... Kdyby to tedy byl
správnf pŤístup,znamená Ío, Že práva takovych zvíÍatjsou narušena,kdyŽ jim jiní Živočichové (lidé a zviÍata) zpŮsobují bolest?
Znamená takové právo pouze ,,právo nezažit
bolest zpŮsobenou jednáním jiného živočicha..?Narušujetak lev práva gaze|y,kdyŽ zpŮsobuje gaze|e bolest? Kdyby dokázal gaze|u
zabitbezbolestně, tak by to neznamenalo narušeníjejíchpráv?
Nebo takové právo ziamená, Že Živočich
má ,,právo na vlastníživot..?Měli bychom tato práva omezit jen na Živočichy,kteÍímajívějsou schopni pociéovat
domí?Nebo na ty, kteŤí
bolest?
Pokud má gaze|a právo na Život, znamená
to, že pak nemá lev právo na svrij život, když
potŤebujezabítgaze|unebo jiné podobnézvíÍe,
aby pŤežil?Pravdou takéje, žeilridéjsouživočichové.Pokud by lev pŤecejen nenarušoval
práva gaze|y,když ji zraní nebo zabije,jak by
je tím mohl narušovatčlověk?(A porušujelev
lidská práva' kdyŽ zablje a sežerečlověka?)
Je-li pouhé zprisobení bolesti narušením
práv Živočichri,je pak nemorální,aby napÍ.Žena dala košem muži, kterÝ ji poŽádá o schŮzku, čímŽ mu zpŮsobí citovou bolest? Jsou
,,zraítujíci,,slov a opravdu ekv i v alentem ku lek,
jak tvrdí někteŤípoliticky korektní aktivisté?
Pokud je kritériem bolest, má se pak omezit
jen na fyzickou bolest, a kdyŽ ano tak proč?
Mají-li všechnazvíÍataprávo na svŮj život,
jak naloŽímes bakteriemi a dalšímiparazity?
Znamená to, Že je pak nemáme právo zabít,
aby nevnikly do našehotěla? Mají-li mítzviÍata právo na Život,nemohlibychom uŽívatantibiotika a vakcíny nebo zabíjetkrysy, škodlivf
hmyz a dalšíškridce?Pokud diskusi o právech
zvíÍatomezímena Živočichy,kteŤímají vědo.
mí či mohou vnímatbolest - co krysy, ne ty Žijako v ,'Boji o pŤeŽití..,
jícíve volnépŤírodě
ale
ty, kterénám žerounašejídlo nebo pŤenášejí
škodlivénemoci? Pokud jejich Život vede ke
smrti někoho, koho miluji nebo k mémuvlastnímuonemocnění,mohu se vzepĚíta zničitje?
Pokud ne, nenarušujímoje právo na Život?
jak bych jim
Pokud mé právo narušrrjí,
v tom měl zamezit? Promluvit s nimi?
je? Co si počnemes masoŽravci?
Piesvědčovat
Existence dravcŮ vyžadujebolest a zničeníjinych zvíÍat.Nezapomeřme ale na všežravce,
jako jsou tŤebamedvědi.Měli bychom po nich
chtít,aby nechalilovenílososŮ aŽra|ijen oŤíšky a lesní plody? Jak bychom jim měli zabránit v narušovánípráv ryb, aniŽ bychom pŤitom
medvědrjmzprisobili bolest?
a já pociKdyŽ mě někdo odmítnepŤístŤeší
éujibolest Íím,že musím spát v zimě venku,
narušujetaková osoba moje práva? Co kdyŽ
mi někdo odmítne dát jídlo? A co práci?
SvezenívnocivbouŤce?
Vidíme, že ce|épojetí odvolávající se na
pouhévědomí nebo bolest je velice problematické.
Skutečná práva
Je časpodívatse blíŽena to, co to skutečně
jsou práva'
Jak ÍíkáAyn Randová, ,,Právajsou morální
koncept...PŤevádějíetiku (principy, kteréjsou
vodítkem chování jedince) do principú,které
jsou vodítkem pro vztahy mezi jedinci.
státujedIndividuální práva slouŽík podŤízení
notlivci a tudížk ochraně morální autonomie
jednotlivce.
Randová definuje práva takto: ,,Právo je
morálníprincip definujícía vyhrazujícísvobokontextu'
du člověkajednat ve společenském
Existuje jen jedno zák|adni právo (všechna
dalšípráva jsou od něj odvozená): právo člověka na jeho vlastníŽivot...Randová dále zdŮrazĎuje,Žepráva se vztahujíjen na jednání,tj.
na svobodu konat. Tou je svoboda pŤedpÍím1fmnebo nepÍímm,,fyzickfm donucováním
nebo omezováním ze strany jinfch lidí... Pro
jednotlivce právo existujev pozitivnímsmyslu: je to svoboda konat. ostatním ,,práva neukládají žádnou povinnost.kromě povinnosti
negativníhotypu..: zdrŽet se narušovánípráv
jinfch.
ZvíÍata nepotÍebujía ani nejsou schopná
pouŽívat etiku' NepotŤebujíodhalit správné
chování potŤebnépro jejich individuální existenci.Jejich jednáníje naprogramovanégeneticky na zák|adě evolučníhovfvoje' Nemají
tedy nic, co by muselo bft chráněno právy ve
kontextu.
společenském
Etika a morálka se vztahujíjen na bytosti,
kterémají volní, konceptuální,racionální věetiky/modomí.ProtoŽe práva jsou rozšíŤením
rálky, mohou se vztahovatjen na bytosti, které
mají svobodnou vrili, tedy konkrétněpouze na
lidskéjedince. Existujíjen práva jednotlivcŮ:
neexistují Žádná práva homosexuálri, Ženská
práva, práva černoch , práva tělesně postiŽenlch či práva nenarozenych.
Existují jen individuální lidská práva - lidská, tedy nikoliv práva živočichri,kteŤínemají
rozum. Pro takto vymezenéhočlověkaje právo stvrzenímnezávisléhojednání,kterémúŽe
bft prováděno bez svolení kohokoliv jiného.
vašichvlastníchpráv je vašesvoboda
Ve sféŤe
absolutní.
Racionální a neracioná|ní
zacházení se zvíňaty
ZvíÍe, které někdo vlastní, je majetkem'
Člověk mŮŽe používatsvrij majetek libovolně
(zpŮsobem, kterf nenarušuje práva jin!ch).
Zprisob, jakfm někdo zachází se sqfm majetkem, mrjžeblt moudrf nebo hloup!. Bez ohledu na to, nikdo jiny - ani soukrom! občanani
zástupce státu . nemá právo zabránit vlastníkovi majetkrrjednat podle vlastníhowážení.
Existuje mnoho správn1fcha etick1fchzpŮsobri, jak získat pomocí zvíÍat(objektivní) hodnotu. Mezi takovévyuŽití zvíÍatnapŤ.patŤí:
Informace. PoužívámezvíÍataod myšípo
vyzkumu s cílem našimpanzev lékaňském
léztzpŮsoby léčbynemocínebo s cílem dozvědět se, jak léčiturčitá zranění,k testování kosmetickfch nebo jinfch vfrobkri.
(Pokud lze snadno získatnezbytnéinformace jin1fm zpŮsobem, napŤ.testovánímkosmetiky na uměle vypěstovanékŮži, měli bychom to udělat.)
Potrava. od drribeŽenapŤ.získáváme vejce, od krav a koz mlékoa slr a dobytek,prasata a drŮbeŽnám poskytujímaso'
odívání. ovce vyuŽívámenapŤ.jako zdroj
vlny, lovíme nebo chováme zvíÍatapro srst
a z dobytka a dalšíchzvíÍatzískávámekúži.
Zábava.ZviÍata máme jako domácí společníky, na jeŽdění (napŤ.koně), pŤedvádění
(napŤ' kočky), závodění (napŤ.chrty), pro
soutěže(jako je rodeo) a vyuŽívámeje pŤi
sportovnímlovu.
ZvíÍatajsou také často pouŽívána zpŮsobem, kter..fby měl bft posuzován jako neetickf (i když nenarušujeničípráva). Mezi takové
zpŮsoby vedle celéŤadydalšíchnapŤ.patŤí:
Bojové zápasy. Psi nebo kohouti se nechávají bojovat, dokud jeden ze soupeĚŮnení
zabit nebo váŽně poraněn.
Sodomie. Sex se zvíÍetemponižuječlověka
a degradujepravépojetípohlavníhostyku'
Mučení.Jakkoliv je takovésadistickéjednání odpornéa jakkoliv je velmi kontroverzní
hájit právo člověka jednat takto zvráceně,
chová-li se vlastník majetku takov;fmto neracionálnímzp sobem, nenarušujeničípráva.
Porovnáme-li zprisoby etickéhoa neetického zacházeníse zvíŤaty,jistě uznáme, Že racionální člověk nemá potěšeníze zpúsobování
nebo sledování zbytečnébolesti. Společnost
pro prevenci krutosti na zviÍatech (SPCA)
spolky by měli svoji taktiku
a dalšídobročinné
omezit na možnostiuvedenédále.
Nikdo, opakuji nikdo, nemá priívo narušovat
právajinfch osob.
Mít právo versus dělat správné věci
Jakkoliv mriŽejít někdy o politováníhodné
a odpornévěci a jakkoliv by mohlo uspokojit
city zabránit silou zneužívánízvíÍat- musíme
bránit právo člověka chovat se iracionálně.
Kdybychom pŤijali princip, Že stát má právo
dovolit dosahovánípouze ,,objektivníchhodnot.., otevŤelyby se tím dveŤenekonečnému
zneuŽívání,JiŽ dnes se mnohdy omezenísvobody ,,ospravedlřuje.. odvoláváním se na
,,ochranunás pŤednámi samfmi.. nebo uplatřováním jednoho souboru hodnot (byézjevně
rozumnfch) na všechnylidi.
Když jednou takovfto princip pŤipustíme,
nebude uŽ nijak možnézabránit státu, aby zakazoval jakékoliv dalšíjednání,o kterémuzná,
Že by mohlo narušovat objektivní hodnoty.
Měli bychom postavit mimo zákon propagaci
nacismu, fašismu,komunismu? (V některfch
zemich tomu tak je.) Měli bychom zakázatvyjadŤovánírasismu? (A ,,zločinynenávisti..vŮčikomukoliv?) Bylo by dobrézakázat rekreační drogy? (Snad všechny státy si to myslí.)
KouŤení?(UŽ se tomu pŤibližujeme')
A co některésexuálnípraktiky mezi dospělÝmi? (Prostituce zfistává ve většině společnosÍízakázána.) PŤejídání, nedostatek cvičení
a špatnástrava takénejsou objektivníhodnoty.
Měly by bft tedy zakázány? (UŽ se mluví
o zdanění ,,nezdravéhojídla...) A co některé
knihy, televize, filmy? (Cenzura má dlouholepotíráníuměleck1fchděl,
tou tradici írspěšného
která se ocitla v nelibosti.)KdyŽ uŽjednou státu udělíme ,,práVo..narušovatpráva, nezbyvá
Žádny prostor pro vymezení nějakéhranice.
Co by tedy měli dělat lidé,kteŤísi myslí, Že
by některá zvíÍataneměla bft vyuŽívának jistlm čelŮm?PŤesvědčujte
druhéracionálními
argumenty, ne fyzickf m vyhroŽováním.
Nemáte-li rádi sportovnílov, ještě vám to nedává právo někoho v lese napadnout.Pokud se
vám nelíbí oblékáníkoŽešin nebo pouŽívání
slonoviny, nedává vám to právo pŤipravitněkoho o majetek stŤíkáním
barvy na kabát nebo
jinak poškozovatcizí majetek.
Bojkotujte společnost,která prodává v1frobky, kterése vám nelíbí'Vzdělávejte jejich pŤedstavenstvo nebo spotŤebitelskouveŤejnost.
iracionálPŤiměňenfmireakcemi k pŤesvědčení
ních lidí, aby se svym konáním ustali,jsou argumenty, veŤejnépŤesvědčování
či vyloučení
z kolektivu' Fyzické hrozby, pŤíménásilí a násilné vyhrožováníznamenajínarušovánípráv.
ovšem na ještěfundamentálnější
rirovni narušujípráva zákonné postihy, pokuty, vězení
a konfiskace majetku. Vlastnická práva umožřují realizaci individuálních práv. Když zničíte
vlastnická práva, zničítei práva individuální.
Všichni živočichovékromě |idí
Mnoho tzv. obhájcri ,,práv zvíÍat.,věÍi,že Živočichovémajípráva, ale na člověkanějak zapomínají.Vloupejte se do laboratoŤe,
ukradněte nakažené
myši,pusétety tvory na nic netuši
cí veŤejnosta laboratoŤzapa|te.To se múŽe.
Napadněte norkovou farmu a pošlete zvíÍata do volnépÍírody,kde buďzahynou nebo někomu ukoÍistíchovaná kuŤata.Vfborně.
Nechte lvy, aé se volně potulují po okolí
azabíjejí děti a kolemjdoucí. Skvělé. ZastÍe|it
je ale nesmíme.
Lidé, kteŤíobhajujím1ftus,,pÍávzvíÍat,,pÍedevším nechápou, co ve skutečnostipráva
jsou. Co je nejhorší,jsou anti-humánní- lidstvo podle nich ,,infikuje..planetu a narušuje
rovnováhu ,,PŤírody..
nebo ,,Gaiy.. a mělo by
bft vyhubeno. Jejich antiracionálníakce slouží pouze ke zniěení konceptu ,,pfáv..'
Vyvyšováním morální pozice zvíÍatnad lidi nesmyslnéopakování,Že krysa = ptáSe = člověk - ničíodlišujícía jedinečnoukvalitu volní
schopnosti,která nás činílidmi.
Svfm postojem,kter! je proti rozumu, proti pojmúm a proti Životu, ničí - stejně jako
všichni dalšízastánci pseudopráv - to, co si
myslí Žehájí (nebo aspoř to, co námÍíkají,že
hájí).Neschvalujtejim jejich falešnépremisy.
obhajujte slušné zacházení se zvíŤaty,jestli
chcete. obhajujte pokud moŽno co nejmenší
zp sobování bolesti. obhajujte pouŽivání zvíŤat, jen když je to objektivně nezbytné.
Nevolejte ale po zásazích státu.
Hlavně ale neobhajujtenebezpečnoutezi,že
zviÍata mají práva. Alespoř pokud si ceníte
vlastního Života a vlastní svobody. Pokud pŤi-
pustíte,aby obhájci práv zvíÍatdosáhli sv ch
pŤedstav,vás i vaši svobodu čekáosud blbouna nejapného.
Autor pŤedn ší projev a komunikaci na Mt,
Mercy College v lowě, USA. knto čI nek
vyšel pod titulem ,,Rats and Rights,,
v Libe rzine (hup ://www.liberzine.com) a,,The
Myth of Animal Rights" v WorldNet Daily
(http://www.worldnetdaily.com).Další jeho
textyje možnénajít na str nkdch , e.mail autora j e [email protected].
PŤeklad Petr Mach.
LF DALE DOPORUCUJE CLANKY:
Esej Davida Huma o penězích,z něhožbyl
použittivodnícitát, vyšelv LF l/2000.
Tématemrozšiňováníma|oobchodníchňe.
tězcri se zabyvá editorial Mojmíra Hampla
v čísleI2l|998.Zdetakénajdetesatirickf článek Paula Cantora Proč vyhynuli dinosauži
o paranoiích |evicovfch aktivistri. Je nejvyššíčaszačítve všechveŤejn,jchi neveŤejnjch
debatdchdúsledněrozlišovatekologii od eko.
logismu a ekology od ekologislrž,napsal
Mojmír Hampl v článku Bída ekologismu
v LF 6l|999. v LF 7-8l|999 najdetečlánek
Diskriminace Lindy Gormanové obhajující
právo na diskriminaci pod|e věku a po-h|aví
a článeko prdvu na diskriminaciJosefaSímy.
Svoboduv šíŤení
myšlenek,včetněpropagace
fašismua komunismu obhajujev tomtéž
čísle rivodník Zikazy myšIeneka naše odvaha
Mojmír Hampl. V čísle9lI999 najdetečlánek
Petra Macha o státnísociální politice' kten.f
argumentujeproti státní sociá|ní pomoci'
proti státnípopu|ačnípo|itice.Clánek o mÍtu amerikanizace Mojmíra Hampla najdete
v LF 10/1999.Argumentypro svobodnf mezinárodní obchod najdete napŤ.v článcích
v LF žtttggg ďv článkuJima
Dana Šéastného
terona Potrava, hladovění a volnj, obchod,
Clánek proti zásahrim státu vriči Íirmě
Microsoft od Franka Shostaka a článekproti
po|itikám ochrany spotňebite|e od Tibora
Machana najdetev LF 6/2000.
PoZVÁNKA
na 7. ročník
tradiční
konference
právníhovzdělávání:
Pokračujícího
otázky
,,Aktuální
práva..
amerického
a českého
porádanéJOHN MARSHALL LAW
ScHooL (cHlcAco)ve spo|upráci
s Ceskou advokátníkomorou
pro práVnÍ
a Společností
a ekonomickévzdělávání.
Konference bude probíhat
27, a28. Ííina2000 v Praze
v prostorách češro advokátní komory.
Aktuá|níinformacea piihláškym Žete
vyŽádatfaxem čie-mai|em,
od konce zárí budou dostupné
i na našíinternetové
adrese:
Společnostpro právní
a ekonomické vzdělávání,
K Nouzovu213117
, 143 00 Praha 4
F ax: 02/4023767, Tel.: 0603/443580,
E-mail:[email protected]
http://spev.j
uristic.cz
Ani v levicovy, ani PravicovY
MARK SKOUSEN
ouŽivání politickfch nálepek ,,levice..
T\
médiích
u,,pravice..je možnáv dnešních
V
l
populiírní,existuje ale několik dúvodŮ,
kteréukazuji, že takováto dichotomieje falešnfm a zavádějicím vodítkem politické a eko.
nomickéfilosofie. Implikuje tot1ž,Že,,levice..
je stejně extrémníjako ,,pravice.., zatímco
cesta..prf pŤedstavujeumírněnouvy,,stŤední
váŽenoupozici.
Takovépojetí,v němž jekaŽdyjednotlivec zaleviÍazennapolitickémspektruod ,,extrémní
pravici.., nazyvám kyvadloce.. po ,,extrémní
vfm pÍístupem.Nedávno jsme se v jedné
učebnici ekonomie setkal s takovlmto pffkladem:
Extrémnílevice
KEYNES
MARX
Extrémnípravice
ADAM SMITH
je, Že Adam
ProblémemkyvadlovéhopŤístupu
jako Karl
Smith je podle něj stejně ,,extrémní..
Marx. To navozuje dojem' Že anijeden ztěchto ekonomŮ nemá rozumné názory. Je a|e zÍejmé, Že systém pŤirozenésvobody Adama
Smithe posunul civilizaci kupŤedumnohem více neŽ MarxŮv nepŤesvědčivfsystémpŤerozdělování a vykoŤiséování.
je pozice stŤední
Navíc v kyvadlovémpŤístupu
cesty Johna Maynarda Keynese prezentována
jako umírněnf ideál. Kyvadlo vystavenéodporovémutŤeníby se mělo ustálit uprostŤedmezi
oběma extrémy.Je to ale opravdu ta nejlepší
cesta?
---)\
-?
*...'-,
r,l
ll
Vyhněme se zjednodušenémupohledu
Druhf dúvod,pročse vyhlbám levo-pravému
nálepkování,je, želidi a myšlenky škatulkuje.
KdyŽ jsou něčíteorie označeny a zaÍazeny,
a začinánálepkováni. Již
končítímpŤem!š|ení
se nadělalo dost škody kvrili tomu, Že rizné
názorové tábory trávily čas nadáváním, místo
aby vedly legitimnídialog.
Tato kritika se vztahuje stejně tak na pŤívlastky ,,liberální..(v americkémsmyslu, tj. Ievico.
Je-li John
v,j,pozn. pŤekl.)a ,,konzervativní...
Kenneth Galbraith ,,liberální..,proč by měli
konzervativci poslouchat jeho názory? Je-|i
pročby si
Milton Friedman ,,konzervativní..,
měli liberálovéčístjeho kníŽky? SnaŽím se
nemítpŤedsudky.Pro mě oba dva ekonomové
mají názory, kteréstojíza posouzení.
Media budou nadále používatotŤepanfpolitick1f lexikon a odsuzovat mnohépŤedem.Já a|e
zastaraléa zavádějicílevo-pravéa kozervativně-liberálnídělení odmítám a každéhovědce,
politika a filosofa budu posuzovat podle jeho
vlastníchpŤínosri,
a ne podle nějakéarbitriírní
nálepky.
Autor je ekonom,púsobína Rollins CoIIegena
Floridě, píšepro Forbes a pro měsíčníkldeas
on Liberty vydávan.jFoundationfor Economic
Education, kterd svolila k uveŤejněníčI nku.
PŤeložilPetr Mach.
Nová alternativa: Totemovy pňístup
Preferuji neotŤelÝpŤístup,ktery nazyvám vertikální neboli ,,totemovou..metodou.Místo le.
vo-pravého uspoŤádání uŽivám seŤazeníod
shora dolŮ. V indiánskélidovétradici jsou nejnáčelnícistavěni na vrchol totemu
oblíbenější
aniŽe následujíméněvlznamní.
Podívejte se na mé zobrazení tňí zmíněnfch
ekonomŮ pomocí totemovémetody.
V tomto systému uvádím na prvním místě
je Marx.
Adama Smithe, Kenes je druhf a tŤetí
Z těchto tŤíAdam Smith obhajoval nejvyšší
stupeř ekonomické svobody. Niírody,kterépŤijaly Smithovu vizi kapitalismu laissez-faire,si
vedly nejlépe.Další je Keynes. Ten vesměs
upŤednostřoval maximální svobodu v mikroekonomické oblasti, ale častozdŮrazřoval v .
raznéstátnízásahy (inflaci a deficitní hospodaŤení)v makrosféŤe.Jeho formule velké vlády
vyristila v mnoha prŮmyslov1fch zemích v po.
malejšíhospod:íŤskfnist. Muž v dolní částitotemu je Marx, kterj obhajoval Ťízenouckono
miku jak v mikro tak na makroÚrovni. Historie
ukáza|a, že marxisticky centrálně plánovaná
hospodáŤstvívyrazně zaostala za trŽními ekonomikami.
Politická a ekonomická stanoviska by neměla
b t rozlišována na levicová a pravicová. Jsou
spíšsprávná nebo špatná.Jak mnohokrát Ťekl
Milton Friedman, ,,existujejen dobrá ekonomie a špatnáekonomie...
Měsíčnftpro svobodujednotlivce'Cte se [lese-fér].
Vydává: Petr Mach, Bozděchova8, l50 00 Praha5,
te|,: 0603-228753,e-mail: machpetr@iol'cz,číslo
čtu152050656/5l00'Náměty,reakce,zájem o pÍedp|atné,zájemo inzerci uvádějtena v!še uvedenfkontakt. Vydávánípovolilo Ministerstvokultury CR pod
8l83' ISSN 1212-8597
číslem
: n u In n u
cena750Kč ..
A VYRoVNÁNÍ
zÁKoN0 KoNKURZU
(KRoK
ZAKRoKEM)
Tomáš
Pohl
320 stran,A5, brož.
cena 4]0 Kč
cena 89 Kč ';
cena 550Kč ''
cenal30 Kč
cena 280 Kč
A F!NANcNí
slovníx
BANKoVNí
NĚMEcKo.črsxÝ
JarniIašinhová,HelenaBaběradová
256 stran,A5,brož.
cena 336 Kč