o penézích - Laissez Faire

Měsíčnft pro svobodu jednotlivce
o penézích
DAVID HUME
enízejako takovénejsou pŤedmětemobchodu,jsou jen nástrojem,
kter1fse lidédohodli pouŽívat,aby si usnadnili směnu rŮznfch statkri. Nejsou článkemv soukolíobchodu - jsou olejem, kten.ftomuto
souko|íumoŽĎujehladk1/a plynulf chod. Aési vezmemejaklkoliv stát,je
Že na tom, zda chová menšíči většímnoŽstvípeněz,vúbecnezázŤejmé,
leŽí,neboéceny statkririměrněodpovídajímnoŽstvípeněz.Koruna za v|ády JindÍichaVII' slouŽilastejnědobŤe,jako libra dnes.
Většímnožstvílidí a většímnožstvíodvedenépráceje kaŽdopádněuŽitečsoukroměi ve veŤejnfchsluŽbách.VětšímnoŽství
né- u nás i v zahraničí,
jen velice omezeněa v zahraničním
penězje všakužitečné
obchodumŮŽe
bft dokonceněkdy i nevfhodou.
HospodáŤskáprovázanost
kočírujerozvoj Ťemesela rŮst bohatstvíku prospěchu lidstva tak, žese blahobytnemŮŽenikdy omezitjen na jedin1fnárod, i když na počátkumohla panovat z obchodu pŤirozenáobava. KdyŽ
někter! národ zajinfm v rozvoji prŮmyslu zaostal,je pro něj obtíŽné
dobft dŤíveztracenépozice, kvŮli dosaŽenívyššírirovněpnimyslu a doveda kapitálu, kter tam obchodnícivypronostív zemi, která jej pŤedběhla,
dukovali a kter! jim umožřujeobchodovats niŽšírirovnízisku. Tyto v1fhody jsou ovšemdo určitémíry vynahrazoványniŽšícenou práce v zemích,kde je hospodáŤství
méněrozvinutéa kterétolik neopllvají zlatem
v;frobuze zemí,kterédi
a stffbrem.PodnikateléprotopostupněpŤemisťují
do jinlch zemí,kteréjepŤitahují
ky nim jiŽ zbohatly,a směŤují
lacinějším
materiálema levnějšípracovnísi|ou.To vede následněi v těchto zemích
k nistu bohatstvía ze stejnlch dúvodŮjsou i ony nakonec opouštěny.
obecně pozorujeme,žese vysokéceny statkŮpramenícíz hojnosti peněz
která dopadá na pnimysl a v kaŽdézemi jej omezuje
stávajínev1fhodou,
tím,Že chudšímstátŮmumoŽřuje na všechzahraničních
trzíchprodávatza
niŽšíceny,neŽ státy bohatší.
Trefn1fje postŤehAnacharsiseSkytského'kten./penízeve svézemi nikdy
jinespatŤil,a domnívalse,Že zlaÍoa stŤíbro
RekŮm nemŮŽeblt užitečné
pomŮcka.Je vskutkujasné,Žepenízenejsouničímjinak neŽjako početní
prácea statkŮa slouŽíjen jako metodak jejich ocenym nežrepresentací
řování. Kde je mincíhodně,budejich takénutnohodněk vyjádŤení
daného mnoŽstvístatkŮ.VyššímnoŽstvípeněz nebudemítŽádny- pŤízniv1f
ani
- ričinek,nežjen změnu v četníchknihách;jako kdybychom
nepŤízniv1f
místo arabsk ch číslic,kten.fmstačíméněznakŮ, museli začítpoužívat
Ťímské
číslice,u kterfch by zápisy byly mnohemdelší.Ba vyšší
mnoŽství
peněz,podobnějako pouŽíváníŤímsklchčíslic,je méněpohodlné.Peníze
velkéhoobjemuse obtíŽnějipŤenášejí
i uchovávají.Nicméněnavzdorytomuto zŤejmému
závěru je nutno pÍipustit,Že od objevenínovfch dolri
v Americe vzrrjstalprŮmysl ve všechevropsk ch zemich, a nikoliv jen
tam, kde bylo zlato obievěno,cožmriŽemevedie Ťadyjinlch pŤíčin
pŤičítat právě nárristumnožstvíz|ataa stŤíbra.
Podobně vidíme,žev každéze.
mi, do kterézačnounajednoupenízeprouditvíce,se všezačínáměnit:práce a ŤemeslaoŽívaji,obchodnícivíce podnikají,podnikateléjsou dovednější'i rolníci orajís většímnadšením
a pečlivostí.
To lze ztěžívysvětlit,
pokud posuzujemeisolovanějen vliv, jeŽ má většímnoŽstvípeněz na zemi jako celek tím,žezvyšujecenu statkria nutílidi pŤinákupechplatit většímmnožstvímtěchto Žlut1fcha stňíbrn1fch
plíškri.PĚitompro zahraniční
obchod je většímnoŽstvípeněz spíšenev1fhodou,protoŽezvyšujecenu
práce.
Abychom mohli tentojev vysvětlit, musímebrát v vahu, Že zvyšenícen
statkŮ,kteréje nezbytn1fm'drisledkem
nárristuz|ataa stŤíbra,
nenásleduje
po tomtonárŮstubezprostŤedně.
Je potŤebaurčit!čas,neŽ penízeoběhnou
po celézemi a dopadnouna všechnyskupiny obyvatel.Nejprve nenícitel.
ná žádnázměna - pak ceny postupněrostou - nejprve u jednékomodity,
pak u další,aŽ vzrostouceny V celézemi riměrnězv1fšení
mnoŽstvíkovu.
Podle méhonázoru pouze v tomto mezidobímezi pÍírristkem
peněz a všeobecnfm nárústemcen je nárŮst mnoŽstvípeněz pro prúmys|pÍíznivy.
KdyŽ do země pŤiplyneurčité
mnoŽstvípeněz,neroz|ožise ihned do mno.
v pokladnicíchněkolikajedinc , kteŤíráha rukou' Je nejprvesoustÍeděno
zem hledajímoŽnosti,jak je vyuŽít.PŤedstavme
si skupinupodnikatelŮnebo obchodníkŮ,kteŤízískali zIatoa stŤíbro
za vyvoz zboŽído španělského
leden 2000
Žaa,a itná instituce se netěšítakovéd věňe veŤejnosti,
jako centrúlníbanka. A žádn jin instituce také nikdy
tolik neminula dokonce svévlastní cíle.
Milton Friedman
Cádizu. Mohou tak zaměstnatvícedělníkŮneŽ prve. Tito dělnícineuvažují o tom,Žeby mohli požadovat
vyšší
mzdy,rádi všakbudoupracovatu takov;fchtosolventníchpodnikatelri'Když nebudena trhu dostateknov1fch
dělníkrj,zv!ší podnikatel mzdy, nejprve však bude poŽadovatodvedení
většíhomnožstvípráce. Remeslnícito pÍijímajís povděkem, protoŽese
mohou najednoulépenajísta napít,cožjim vynahrazujevětšídŤinua navu. Tito dělnícipak jdou se svlmi penězina trh,kde nalézajízboŽíZanezměněnou cenu, a domŮ se vracejís vyššímmnoŽstvímlepšíhozboŽi.
Zemědělci a zelináÍi zjišéují,
Že svézboŽí vyprodali, a pŤimějíse sklízet
horlivěji.Pak si mohoudovolit koupit dalšía lepšíoděv od obchodníkrj'
kteff svéceny stále nezv1fšili
a jejichŽodvětvíje tímjen povzbuzeno.Je
snadnévystopovat,jak penízepostupujícelfm hospodáŤstvím,
a vidíme,
jednotlivfch lidí.
ženeŽ dojde ke zv;fšení
ceny práce, zvyšíse pŤičinlivost
penězmriŽeznatelněvzr st, dŤívenežse dostavíkonečn;f
To, Že množství
efekt zv;fšení
všechcen,je vidět vedle mnohajinfch pŤíkladŮ
na častych
peněŽníchoperacíchfrancouzského
ká|e. Ve Francii zvyšovánínominální
hodnoty peněz nevedlo pŤímo měrně k r stu cen, alespoř po určitoudobu.Zaposlední rok vlády LudvíkaXIV. se množstvípeněz zv!šilo o tŤisedminy, ale ceny vzrostlyjen o jednu sedminu.obilí se dnes prodává za
stejnoucenu - čilrizastejné
mnoŽstvílivrú- jako V roce l683, ačkolivstŤíbro se tehdy prodávalo v ceně 30 livrŮ za marku a nyníje to 50' NeuvaŽuji
teď samotnénav!šenímnožstvíz|ataa stŤíbra,
kterémohlo během tohoto
obdobído země pňiplynout'
Ze všechtěchtorivah mŮžemevyvodit závěr, Že z vnitÍníhohlediskajed.
notlivéhostátu není podstatné,
zda je mnoŽstvípeněz vyššíči menší'
jedině v udrŽovánípokud možnostaDobrá politika správceměny spočívá
bilního rŮstu danéhomnoŽstvípeněz, protoŽetím se udrŽujedobn.fchod
národníhohospodáŤství
a zvyšujese mnoŽstvípráce, a na práci pŤecespo.
číváveškerásíla a bohatství.Země, která zaznamenávápokles mnoŽství
peněz začnezaostávatza ostatníminárody,kterémají tŤebamenšímnožstvípeněz,jeŽvšakpostupnězvyšují.
Snadnose to pochopí,pokudsi uvě.
domíme,Že změny v množstvípeněz,aéna tu či onu stranu,nejdou ruku
V ruce se změnami v cenách statkŮ.Vždy existuje určitépŤizpŮsobovací
období:když se množstvípenězsnižuje,je to pro pnimysl zhoubnézrovna tak, jako je pro něj pÍínosné,
pokud penizepŤibfvají.Dělníci dostanou
od zaměstnavatelú
méněpráce,pŤitomna trhu p|atíza všenezměněnoucenu. Zemědělci tak nemŮŽouudatsvéobilí a dobytek,pŤitommusíodvádět
stejn! nájem za pŮdu. Chudobu,nuzotu azahá|eni,kterénutně následují,
si lze snadnopŤedstavit.
Druh! postŤeh,kterf ohledněpeněz nabízím,by se dal vysvětlit následovně. V Evropěje několik zemía Ťadaprovincií(všechnykdysi byly na stejnérirovni),kde jsou penízenatolik vzácné,Že je vlastnícipŮdy nemohou
od nájemcŮ vybírat,a musírentuvybíratve v1fpěstcích
a ty buď sami spojinam, kde existujetrh. V takovfch zemíchani datŤebovatnebo pŤeváŽet
ně nelze uvalovatjinak neŽ v naturáliích:Pokud z nich pak vládce získá
mal1fv1fnos,je jasné,Že taková vláda bude slabá i doma a ani nebude
schopnaudržovatflotily a vojskajako kdyby opllvala zlatem a stňíbrem.
Rozdíl v síleNěmecka dnes a pŤedtŤemistoletímije jistě většínežrozdí|
nyní a tehdy v jeho prrimyslu a populaci. osídlenía ÍrroveřRakousk1fch
zemíjsou celkově dobré,pŤestov rovnováze Evropy nehrajítomu riměr.
nou roli; a prf je to zpŮsobenonedostatkempeněz. Jak tyto skutečnosti
souvisí s principem, že na absolutnímmnoŽstvíz|ata a stŤíbranezá|eži?
Podle toho principu všude,kde panovnft vládne mnoha poddan1fm,
kteňí
disponujídostatkemstatkŮ,mrižeb t on mocn;fa poddaníbohatía šéastní
bez ohledu na většíčimenšímnožstvívzácnÝchkovŮ. Drahékovv mohou
jďjich ztráblt děleny na menšía menšíplíšky,dokud névznikánebezpečí
ty. Pak je snadnézlato či stŤíbro
smíchats méněvzácnym kovem, tak jak
se to dělá v někter ch evropsk1fchzemích.Takto lze početpeněŽníchjednotek zv1fšitna praktičtější
množství.
I nadále slouŽíke směněstejnědobÍebez ohledu na jejich mnoŽstvíčibarvu'
Má odpověďna tyto problémyje, Že zaostávání,kteréje podle mnoh1fch
zprisobenonedostatkempeněz,prameníve skutečnostiz návykú lidí. Souběžny jev je často
To je zjevny roz.
chybně označovánza pŤíčinu.
por. ovšem k odhalenízákonitostí,kterénám
sladílogickou vahu s pozorovanouzkušeností,
je tŤebaurčitého
pŤemfšlení.
Zdá se, že zákonitost, že ceny kaŽdéhostatku
závisí na poměru zboŽi a peněz a že viditelná
změnav téčionéveličiněse riměrněprojevítím
samočionímsměremve změně ceny' je téměŤ
se mnoŽstvízboží,dojdek jeho
zíejmá.Zvyší-|i
zlevnění,zv!ší-li se množstvipeněz, statky se
v1fše
uvedenézhodnotí.Na stranědruhésníŽení
jevŮm.
ho vedek opačn1fm
Že ceny nezávisíani tak na absoJe takézÍejmé,
lutnímmnoŽstvístatkúapeněz, kteréjsou v danéekonomicek disposici,jako spíšna statcích,
kterépŤicházejinatrha na mnoŽstvípenězv zeMince uloženév truhlách mají
mi obíhajících.
na ceny stejn! dopadjako peníze,kterépŤestanou existovat'Podobnéje to s komoditami naa sfpkách. ProtoŽe
hromaděnlmi ve skladištích
pŤíkladech
v uveden1fch
penízea statkyzmíněné
nemohouse ani navzt1em
se nikdy nestŤetnou,
ovlivřovat. Kdybychom kdykoliv chtěli odhadovatceny potravin,tak bychom obi|í,kterérolník musí uschovat pro potŤebuzaseÍía pro potŤebusvou a své rodiny, nikdy neměli brát
v vahu. Cenu určujejen nabízenfpŤebytekve
stŤetus poptávkou.
Abychom mohli tyto principy aplikovat, musíme si uvědomit, že dÍíve,když byly státy zaostalé- kdyŽ lidstvo nedokázalouspokojovatneŽ
potŤeby,se lidé spokojili
své nejpŤirozenější
s rodou svlch vlastníchpolíčekči s v1fpomocí
primitivních nástrojú,které si sami sestrojili.
Neměli tak mnoho piíleŽitostíke směně, alespeněz,kteréjsou na zápoř ne prostŤednictvím
kladě dohody společnlmzáklademsměny.Vlna
z vlastního stáda, upŤedenávlastní rodinou
a tkaná sousednímtkalcem, kter! je placen vlnou nebo obilím, stačítak pro obživu a oděv.
TesaŤ,kováŤ,zednft čikrejčíjsouv takovésituaci placeni ve vlpěstcích a i vlastníkpridy se
musíspokojit s rentouv naturálníformě. Větší
a |eda zbytek múžeprodat
částsám spotŤebuje
za penize v sousednímměstě a pÍivéztsi další
zbožipro svoji potňebua pohodlí.
KdyŽ všaklidézačalityto svépožitkyzdokonalovat a zača|itrávit více času mimo domov
a pŤestalise spokojovats tím, co mohli získat
v nejbliŽšímokolí, směnaa obchod se rozšíŤily
a do směny náhle vstupují častěji peníze.
obchodníci pŤestávajíbft vypláceni obilím,
protoŽesi pŤejívícenežse jen najíst.Rolníci se
vydávajízahranice farnosti,aby nakoupili další
zboŽí, které si jiŽ nesměřují jen se sousedy.
Vlastníkpúdymrižežítve městě nebo dokonce
v jinézemi a rentuvyŽadujeve z|atěnebo stÍíbŤe,kterému lze snadnodoručit.Podnikatelúm
a obchodníkŮms každ1fmtovarem se začinádaŤit lépe. Pohodlně mohou obchodovat právě
situas kovovlmi mincemi. V tétospolečenské
ci pak mince slouŽíke stále většímumnoŽství
kontraktri.
straněpeněz a ceny všehozbožíbudoupostupně klest.
vfpočtú,kterése všude
Pomocí nejpŤesnějších
v Evropě provádějíod doby,kdy je možnázměna nominální hodnoty neboli denominace,se
zjistilo, že ceny všech věcí od objevení
Západních Indií vzrostly tŤikrátnebo nanejvfše
čtyŤikrát.
Bude všakněkdo tvrdit,žeje v Evropě
pouze čtyŤikrátvíce mincí, neŽ kolik jich bylo
v patnáctémstoletía dÍíve?Spaněléa Portugalci
ze svfch dolŮ, Angličané, Francouzi
a Holandhnéz obchodus Afrikou a z nedovoledonéhoobchoduv ZápadníchIndiíchpŤivážejí
mŮ okolo šestimilionŮ ročně.z čehoŽne více
nežjedna tŤetinajde do V1fchodníchIndií' Jen
tato suma by pravděpodobněprivodnímnožství
peněz v Evropě zdvojnásobi|ajiž za deset let.
Kromě změny návykŮ nelze podat Žádny jiny
rozumn! dŮvod pročceny nevzrostlyo mnoho
více.Navícpo té,co lidéopustili staréprosténá.
vyky, se v nově vzniklfch odvětvíchvyrábíŤada statkrja na trh pÍicházíi většímnožstvídosa.
vadního zboží.Proto nárŮst cen neodpovídal
pŤesněnárŮstupeněz.Nicméněbyl značnfa poměr mezi mnoŽstvímpeněz a mnoŽstvímkomopŤíliš
nezměnil.
dit oproti dŤívějšku
Kdyby byla vznesenaoÍázka,kteryz těchtozpŮnebo moderní,je pro
sobŮ Života|idí,zda prost]Í
StátvÝhodnější,
bez velklch zábranbych - minimálně z politickéhohlediska - horoval pro
druh! zpŮsob a vznášelbych dalšíargumenty
pro politickou podporuobchodua podnikání.
Dokud lidé Žili star;fm prostlm zprisobem
doma nebo
a všechnynezbytnostisi zajišéovali
v nejbližším
okolí,nemohl panovníkna většinu
sv1fchpoddan1fchuvalovatpeněžnídaně.Pokud
jim nějakébŤíměukládal, muselje vybíratv naturáliích,protoŽety jedinémají.To je zjevněnazdúto zde nenítŤebapŤíliš
tolik nepohod|né,Že
razřovat'
Všechny peníze,kterépanovníkhodlá vybrat,
pak musí pocházet z velk1fchměst, kde jedině
obíhají,a s nimi si evidentněnemúŽedovolit tolik vfdajri, kolik by mít mohl, kdyby zlato
a stffbro obíhalo po celé zemi. Kromě tohoto
omezenípŤíjmŮexistujedalšípŤíčina
zŤejmého
chudéhostátu v takovésituaci.NejenŽepanovník získává méněpeněz,a|e za stejnépenízese
nedá koupit tolik věcíjako v dobách prrimyslu,
obchodua podnikáni'ZboŽíje za pŤedpokladu
pŤidražší,
neměnnostimnoŽstvíz|aÍaa stŤíbra
chází-|ijej na trh méně. poměr, zaktery je mě.
ten.
se zvyšuje,pŤičemž
na směĎovánazazboŽí,
to vztahje jediné,na čemceny závisí'
MúŽemetak poznat chybu, kterése častodov běžnlchhovorech
pouštějí
historici i veŤejnost
- že nějakf stát je slaby, pŤestože
má rodnou
jen proto,
zemi a mnoho obyvatel a je vyspěl1y,
Že se mu nedostávápeněz.Ukazujese, Že nedostatek peněz sám o sobě nemŮŽestátu nikdy
ublíŽit, protoŽe skutečnousilou jakéhokoliv
jsou lidé a vytvoňenébohatství.
společenství
v prostémzpŮsobuŽivota,kteProb|émspočívá
r1fponechává z|atoa stÍíbrov několika málo rurozšíŤení
a oběkou a bráníjejich všeobecnému
hu. Na druhou StranuprŮmysl a pokok všeho
druhu penízezakoŤeřujív ce|ézemi, aéje jejich
absolutnímnožstvíjakkoliv malé'VstŤebávají
se taKka do kaŽdéŽíl'ya mohou vstupovatdo
kaŽdéhokontraktua obchodu.AlespoĎ z části
projdou kaŽdou rukou. A jak ceny díky tomu
klesají,mriŽepanovníktentopŤínoszdvojnásobit: MriŽe získat penízezdaněnímvšech částí
státua za vše,co obdrŽí,si mrjŽenakoupitvíce'
Z porovnánícen se mŮŽemedomnívat,Že v Cíně je asi tolik peněz, kolik jich bylo v Evropě
pŤedtŤemistaletími.Jaká nesmírnásíla, soudě
dle rirovně státnísprávy a armády,tedy udrŽuje
pohromaděimpérium?Z Polybiovych textri víme,žepotravinybyly v Itálii běhemjeho života
tak levné,Že cena za jid|o byla někde v hospo.
dáchjeden semisna osobu- jen o něco vícenež
čtvrtpenny! A to tehdyŤímskámoc ovládala cel1fznámf svět.
Absolutnímnožstvípenězje prostěnepodstatné.
DŮležitéjsou jediné dvě okolnosti . postupn!
rúst a vyváŽenémísenípeněz a proces jejich
vliv obou těchto okolobíhánív zemi, pŤičemž
nostízde byl vysvětlen.
Britsbj filosof a ekonom David Hume žil v letech ]7]]-]776. PŤeložilPetr Mach. Krdceno.
o penězíchviz takéLF 4198aLF l|l99.
1p
Bydlenív nesvobodě
MARTINA HABOVA
vropská Unie je velmi častomylně oznaJ.t
čována za velmi liberální. Ačkoliv se
fi
procesuuvolĎovánítrhu udělalo v tom.Llv
to směru za několik posledníchdeseti let Ťada
vyznamnych krokri, nelze ani zdaleka hovoŤit
oblasti' kteo trhu volném.Typick;fmpŤíkladem
ré se odbouráváníStátníchzásahúpŤílišnedotklo, je bydlení.
Mnoho odborníkrise naopakshodujena tom, Že
v Evropě uŽ hezkou Ťádkulet dokoncev tétooblasti žádn1ftrh neexistuje.Státní intervenceve
formě cenovékontroly,podporčidotacíjsou zde
pfftomnyvšude.
t2t
4fch je zásadníčástnabídkybydlenípŤemístěna
z dosahu vlivŮ trhu. Charakter a rozsah těchto
částíse mezi zeměmi liší.Nabídku sociálního
bydlení rozdělovanéhopomocí místníchadmivícenež20 vo
nistrativníchpravidel pŤedstavuje
celkovfch obydlí (rozpětíse pohybuje od 0 vo
v Recku do 43 vo v Nizozemí). Soukromé nájemní bydlenípŤedstavuje
v prŮměru méněneŽ
20 vo (v rozpětíod 43 vo v Západním Německu
pŤedspojením,až po l0 vo ve Ye|kéBritánii).
I v soukromémsektoru nájemníhobydlení adceny stáledominují,a to
ministrativněstanovené
i pŤesto,ževětšinatrhŮ byla pro nově vstupující
nájemníkyv roce l989 deregulována.
Kromě regulovanfch cen je bydleníčastopodporováno rŮznlmi dotacemi.To vytváÍípropast
mezi cenami v sociálníma tržnímsektoruve v!ši 30 aŽ 40 vo.V mnoha zemích,kromě jiŽních
státri,se pŤíspěvkyna bydlení staly v podstatě
universálním opatŤeníma v západních zemích
jsou vypláceny 25 až33 7o všehoobyvatelstva.
obvykle tak snižují,spolu s jin1fmipodporami,
podílčistého
nájemnéhona celkov1fchpŤíjmech
púvodně
nájemnídomácnostina |5 7o,pŤičemŽ
měly mítpouze charakterochrany pŤedabsolutní chudobou.
Vyše uvedená číslanemajína tomto místěmít
statistickfch dat,
roli nějaklch samoÍrčeln1fch
ale majísloužitjako ilustracerozsahuv jakémse
stát podílí na deformacíchfungování bydlení.
Podporovanénájemníbydleníse tak stává pro
velmi v1fhodn1fm
statkem,jehožnaspotŤebitele
bídkajen stěžímrjžepokrft poptávku, a proto
docházík neustálémupŤevisupoptávky nad nabídkou,tj. k nedostatkunájemníhobydlení.
V1fznamnoucenovou deformací,kterou zpŮsobuje systémdotacía jinlch regulací,je změna
ceny jednotlivlch druhŮ bydlení.Z tohoto dŮvodu došlo v posledníchněkolika letech k obrovskému nárústu vlastnického bydlení.
je tento fakt chybně
Politicklmi pŤedstavite|i
tak,Že nyníjsou lidéstálevícebozdrjvodĎován
vlastní
hatía stálevícesi mohoudovolitpoŤídit
bydlení.R st dúchoduobyvatel totižnemŮŽe
ovlivnitrelativníceny nájemníhoa vlastnického
bydlení.S rrjstemdrjchodusi jednotlivecmriŽe
dovolit vlastnickébydlenístejnějako nájemní.
Že argumentrristuŽivotnírirovněje
Skutečnost,
myln1fdokazuje i srovnáníjednotlivlch zemí.
podílvlastnického
bydleníje ve
$apŤ.nejvyšší
nejSpanělsku,Irsku a Recku, kterépŤedstavují
podílnáchudšízemě Evropskéunie a nejvyšší
jemníhobydleníje v Německu,kterénaopakzeNa změnupoměrudruhubydlení
mí nejbohatší'
má totižvliv zejménakonkrétníbytová politika
v danézemi. NapŤ.preferovan!zpŮsobbydlení
se naopakvícedotujea alternativnízpŮsobbydleníse vícereguluje,aby neexistovalmotiv pro
vstup na trh v tomto sektoru.
Pročje politiky nejčastějivo|enoza podporovan1fdruh vlastnickébydlení?Pro politiky je vlastz několika drivodrj'
nické bydlení v1fhodnější
Že v1fstavba
nájem.
Jednímz nich je skutečnost,
bydleníje pŤecejen
níhoči regulacestávajícího
pro státní rozpočet velmi nákladná zá|ežitost,
která navícneposkytujepoliticklm pŤedstavitehim takovou moc nad obyvatelstvemjakou by
chtěli mít.V okamžiku,kdy si všakjednotlivec
postavídŮm, zadlužíse na několik desíteklet
a investujemnoho vypětí,fyzick1fchi duševních
sil, neŽ vyŤídíveškerébyrokatické v mysly'
kteréjsou k vlastněníbydlenítŤeba.Proto bude
jen do určitémíry)snášet
pokorně (samozŤejmě
dalšíomezování,kterému politikovépiipraví,
(tj.
náklady na pŤestěhování
protožetransakční
prodejdomu Za cenu naníŽby tak moc neprodělal, splaceníveškeqfchprijček,vyÍizenídalších
stohŮ formuláŤri)jsou pro něj pŤílišvysoké.
PruŽn! systémnájemníhobydlenívšaks sebou
náklady nenesea jeho obyvatelé
tyto transakční
by nebyli v takovémíÍezávislí na státu.
obyčejn;fobčan?
Jakou volbu má v současnosti
Na levnésociálnínájemníbydlenínedosáhne,
protožeto je obsazenoobčany,kte4fm byl byt
pŤidělenještěza b valéhorežimua kteŤínemají dŮvod se odstěhovat.I se zvyšujícímse nájemn;fm (o kterémpolitici nesmyslnětvrdí,že
se dereguluje)je totižjejich bydlenínejlevnější
Nové sociálníbydleníse nestaví.Pro
možností.
jednotlivce tedy zbyvá uŽjen vlastnebydlícího
nickébydlenínebo trŽnínájemníbydlení.Druhá
varianta je relativně velmi nákladná, protože
v celémnájemnímbydleníjen velpŤedstavuje
si
mi malou částtrhu bydlenía pronajímate|é
jsou dobŤevědomi, že kvŮli nízkénabídcese
jim podaŤíbyt pronajmouti za vysokéceny (to
jim nelze pochopitelněvyčítat).
Poslednímožnostípak zistává koupě bytu či vfstavba vlastního domu. Tato volba sice vyŽadujeznačnou
prvotníinvestici, ale pÍi jejímroz|oŽení
na celf
prťrběhuŽívánibydleníse stáVá pro jednotlivce
nejlevnějšívariantou.Aby byla ještěv1fhodněj.
ší,bfvá navícvyznamněpodporovanárriznfmi
vládnímipodporami.
Nutnostinvesticečipobíránídotacívázanychna
určitépodmínky pŤedstavujív znamn1fdruh
transakčních
nákladŮ spojen1f
ch se stěhováním.
PŤisrovnáníjejichv!še v regulovanéEvropě se
situacíUsA čiJaponsku,kde je moŽnostáleještě hovoŤito něčemtakovémjako je trh s bydlením (zásahy státu zde nejsou uplatřovány v takovém rozsahu), jsou tyto náklady vice neŽ
dvojnásobné.
V drjsledkutoho je pak mobilita
evropsklch pracovníchsiI dvojnásobněaŽ troj.
násobněniŽšíneŽprávě v USA a Japonsku.
je zŤejmé,
Zvyše uvedenychskutečností
žeekonomická regulace ovlivĎuje evropsk1fsektor
bydlenístále velmi silně. Vliv na rozhodování
o formě bydlenímá ale do značné
mírytakéso.
ciální regulace. Ta je zaměŤenapÍedevším
na
ji lze defikontrolukvality bydlení.Jednoduše
novatjako ..bojproti riziku, kten.fmjsou společnosta spotŤebitelé
ochrařovánipŤedrozličnymi
a zce|aj istě neomezenymi zdravotnímiriziky''.
ExistujípŤitomzhrubatŤiargumenty'kterémají
podporovatmyšlenkuregulacekvality bydlení
a životního
prostŤedí.
Je to tvrzení,žebydleníje
do určité
míryveŤejn1f
statek,a to ve smyslu veŤejného
zdraví,bezpečnosti
a ochranyŽivotního
prostŤedí.
Zák|ady tétoargumentaceje moŽno
hledatv epidemiíchcholery v minulémstoletí,
kdy v dŮsledkunízkéhygieny bydlenínejprve
onemocně|inejchudšíobyvatelé,ale nakonec
vymŤe|o
ce|éměsto.Politikovéusoudili'Že podpora a dotováníprevencebude levnějšíneŽ likvidace následkri.Určitoudobu se tentopŤístup
osvědčil.Problémje všakv tom, Že v současné
době ve vyspěllch státechnabylo dotovanéminimum poměrněobludn1fchrozměrú'Dalšímargumentemje tvrzení,Že regulaceurčit1fch
para.
metrŮ bydlenínapomáháochraněinvestic,coŽ
vlastně jinlmi slovy vysvětluje tzv. ochranu
pňednedokonalouinformací:jedinec, kterf investujedo domu musímítjistotu,Že skutečně
nakupujeinvestici, která mu vydrži50 let a nespadnemu Za dva roky. Velmi driležitlma použivanymodŮvodněnímregulaceje také..ochrana'' zájmŮ jednotlivéhospotňebitele.
Jednotlivec
je totiž podle názoru politickfch pŤedstavitelŮ
strašněhloup1fa je proto nutnému stanovitjak
má bydlet,protoŽeby jinak bydlel špatně.
..Sociá|níspravedlnost'' pŤerozdělení
v;fnosri
či
od ..bohatfchk chud!m'' je dnes kupodivu často používanou,ale neménědŮ|ežitoumotivací
regulace.Většinoublvá zahrnutapod pojem veŤejn1fstatek.Mechanismem naplřovaní tohoto
cíleje obvykle dotováníminimálníhostandardu
sociálníhonájemníhobydlení.Tato regulacese
tlká jen někter.fch skupin, většinou sociálně
slabších.
Některéjiné typy regulacese t1fkajívšechskupin obyvatelstva.Upravujínapň.minimálnívelikost bytu, velikost či minimálníhodnotumajer
ku, minimálníkvalitu použitlch materiálŮa tak
vlastně definujíbohatstvíobyvatele.Ve většině
pŤípadŮ
majítakovézásahy směŤovatk ochraně
životníhoprostŤedí
či hodnoty investice/majetku, a lzeje nejspíše
klasifikovatjakoochranujiŽ
existujícíchzájmi obyvatel.
Regu|acetedy nemá nezbytněpodprirnfcharakter,co se tyčepŤíleŽitostí
k bydleníčipodmínek
pro lidi s niŽšímipŤíjmy,
a to ani v rimyslua ani
v efektech.Klíčovéjsou v tomto ohledu spíše
cí|e a tvorba jednotliv ch regulačníchměŤítek
a hlavně systém jejich finančníchpodpor.
Stanoven1f
minimálnístandardsociálníhobydlejestliže tyto
ní není pro chudénijak uŽitečn;f,
standardyjsou nevhodněnadsazenya podpory
jsou pŤílišnizké.Taková politika je vytváŤena
spíšeza ričelemochrany vládních investic neŽ
na pomoc chudlfm.
Kontrola stanovujícípodmínky,jak mají lidé
bydlet, má jasnéprvky paternalismu,kter1flidem vnucuje hodnoty a potlačujejejich preference. Naopak je zce|a ignorováno, že Íízeni
a ovládánítržnípoptávky nazák|aděpŤedpoklá(aéjiŽformou kondanéhobohatstvíspo|ečnosti
troly či finančníchpÍíspěvkri)velmi rizikově
pl1ftváinvesticemibohat1fchlidí,kteňípŤispívají
na tuto regulacisv1fmdaněmi a kteŤí
by svéprostŤedkyinvestovali daleko lépe. Popírá také
fakt, Že spotŤebitelské
preferencea volby jsou
lépepokrfvány tržnípoptávkou.Vnucen1fminimální standardnavic zvedá nákladv vÝrobcrim.
t3t
současnfmnájemníkŮma prodávajícím,v pŤi
padě,Žejsou uŽíványdotace,tak státu,a odtud
daĎov1fmpoplatníkŮm.Další kritiku pŤipojují
architekti a stavebníci,kterfm nepÍizpŮsobivá
regulacenabourávájakékolivsvobodnéstavebjak má b t proní rozhodnutí.Intervenceurčují
dukt spotŤebováván
nebojak má blt vykonávána určitáčinnost'Limitují tak moŽnostspotŤebitelovy volby, kterouobvykle provádíza Írčelem
dosaŽenísv1fchzájmŮ'
Sociální státy západní Evropy vnutily lidem
myšlenku,Že zdravolnía bezpečností
aspekty
kvality bydleníjsou povaŽoványza neoddiskutovatelnéminimum. Všechny země maji pŤísné
regulativytlkajícíse konstrukční
stability,hygi.
eny a jinfch zdravotníchpodmínekjako je odstraĎování
odpadri,vlhkosti,ventilace,denního
světla, zákazu toxicklch materiálu, termální
a akustické isolace či poŽárních opatÍení.
Minimální vybaveníkoupelen,toaletči prádelen je taképravidlem.Fakt, že.isoutato témata
pŤedmětemregulace však neznamená,Že v jejich definici existuje shoda. NapŤ. poŽárni
ochranav bytech ve VelkéBritánii se velmi liší
od požadavŘrjve Švédsku
a má napň.poměrně
značné.efekty
na náklady konstrukcevfchodŮ.
Ze by SvédovépotŤebovalivíce rinikovlch v!chodŮneŽBritové?
V současné
době pňibylak myšlenkámo hygieně a bezpečnostinová idea' idea ..veŤejného
zdraví,,,která je mnohem obecnějšía zasahuje
do více oblastíneŽjen bydlení'Tlká se zejména znečišéováni
a vyčerpávánípŤírodních
zdrojŮ, kterése staly velmi brzy tzv. veŤejnfm zá.
jmem a prominentnímrysem regulacejak na národních,tak i evropskérirovni. Většina zemí
uplatĎuje regulace energetickénáročnosti či
Úpravy vody v novémbydlení.V někter..fch
zemích se požadavkyna energetickounáročnost
lišípodle regionŮ kvrjli klimatick1fmodlišnos.
tem.PodobněexistujípoŽadavkyna kvalitnívodu, regulaci pouŽitívody instalovánímnízkoka.
pacitníchWC a sprch,kterése takélišív závis.
losti na klimatu a topografii.Dalšíregulace se
t;fká se napŤ.velikosti, vybavenía funkčnosti
pokojri, skladovacích a prrichozích prostorŮ,
rovně obyvatelnosti,vnějšíhovybaveníatd.
Sociálníregulacetak má na rozhodováníspotŤebitelŮ častostejn1f,
ne-li větší,vliv jako regulace
ekonomická.Ačkoliv napň.ve Svédskudošlo
v osmdesát1fchletech k rozsáhléekonomické
deregulaci,poŽadavkysociálníregulacezústaly
mnohem vyššíneŽ v Ťadějin1fchzemích.SvédskéstavebníregulativypoŽadují,aby byla obydlí navrhovánaa konstruovánas ohledem na to,
Že budou uŽívánalidmi na vozíčcích'
což auto.
maticky determinujevelikost a sestavenípokojŮ' kuchyní,koupelena chodeb.K tomujsou dále požadoványv;ftahyv minimálně tŤíposchoďov1fch residenčníchbudovách. Nakonec i pŤes
veškerouekonomickou deregulaci zristala celková švédskáregulacebydlenídaleko pŤísnější
nežkdekoliv jinde v Evropě.
Zajimavébudejistě sledovat,jak se budou v této oblasti slaďovatregulativyjednotliv1fchzemí,
kteréjsou v detailech velmi odlišné,v rámci
EvropskéUnie. Jakékoliv sjednocovánínormy
stanovujícízák|adni funkce domu t;fkajícíse najíd|a,spánku a odpočinkubude mít
pŤ.pŤípravy
jen těŽko nějak! smysl, kdyŽ v jednotliv;fchzemíchzávisí moŽnostibydlenína odlišnéhustotě
obyvatelstva,stavebníchzvyklostech, klimatu,
jastylu rodinnéhoŽivota a tradičnímpŤístupu,
ko je postoj s soukromémumajetku a vribec
k bydlení'
Navíc opět tato regulace nevede k nějakému
většímuuspokojeníspotňebitelribydlení.Tyto
regulace v podstatědefinují bydlení do určité
podoby, pro kterou je charakteristickáurčitá
riroveř nákladŮ, na kterou Ťadaobyvatel nemá
prostŤedky,a tak opět vytváŤíiluzí nedostatku
bydlenív jednotlivfchzemích.
13
byla velmi riskantní,ale téŽvlnosná záleŽitost.PŤipomenemesi, že vedlejšímproduktemtétočinnostibyl vznik směnkyjapapírov1fch
peněz.
ko první pŤedchúdkyně
Ale papírovépenízevznikaly nejenz tohoto soukroméhopopudu, a|e i z popudu
vládního,a to ve formě cenn ch papírúvydávanlch panovníkemna pokrytíjeho vfdajú.Tento rczdí|čtenáŤi
ulehčípochopení
rozdílu,jakj múžeb;ft mezi dvěma druhy
..papírovfchpeněz''. Centrální bankéŤise
zase rádi zahloubajído pŤíběhuskotského
finančníkaJohna Lawa, kterf pÍipsalveškerouroli pii stimulováníekonomickéaktivity penězrim.Více peněz (v jakékoli poFrantišek Vencovsk a kolektiv:
době) mělo podle něj stimulovat více obDějiny bankovnictví v českfch zemích
chodu a více blahobytu.S dnešnímiznažekdyžtentofiPod autorskfm vedením nestárnoucího lostmi nikoho nepŤekvapí,
nančnímág dostal od francouzského
krále
FrantiškaVencovskéhobyl na sklonku mimožnostvyzkoušetsvou teorii v praxi, pŤi.
nuléhoroku dokončena publikován mimoved| za pouhéčtyŤiroky tuto zemi ke stár
Íádny projekt. Takto rozsáh|á monografie
o dějinách bankovnictvína ízemÍčesk1fch nímukrachu. CtenríŤz|<rátkanajde v knize
obrovskouinspiraci pro dnešeka pŤipohlezemi nemá totiž v domácí literatuŤeobdodisputaceo vfši optimálby. Je zajímavé,jakpŤipomínásám hlavní du na stŤedověké
ní rirokovésazby se bude dívati na dnešní
autor a editor, že máme k dispozici mnonárodohospodáŤské
diskuse s patŤičn;fm
hem více odborn1/chpublikací o dějinách
samotnfch platidel, nežo celém systému nadhledem.o moc vic neŽtehdy toho stejně nevíme,Ťeknesi asi.
peněŽnísoustavy,v němžjsou platidlapouÝldal Bankovní institut v Praze v roce
hfm nástrojemsměny.Ekonomovév tom1999, 594 stran, cena 950 korun
to směruzaostaliza numismatiky.o to dúje na tentotext upozornit.Kniha je
ležitější
Íazena chronologicky' její vfklad začíná
zhrubav I|.-l2. stoletía končísoučasností.Je zajimavé,ale i logické,že čímvíce se
pÍibliŽujesoučasnost,
tím více se v autorském kolektivu prosazuje vliv ekonomri
a naopakčímvícese vzdalujemevfkladem
do minulosti, tím většídíl práce odvádějí
historici. DŮvodem je fakt, že vzdálenější
je nejenekominulostbankovníchsystémri
nomické,ale i širšílaické veŤejnostido
značnémíry skryta. Možná právě proto
jsou historicky vzdálenějšípasážetakzajíV mnohfch téměŤdetekmavéa poučné.
tivně napínavfch vfkladech si nejen zopakujeme, Že název dolaru pochází z ílzemí
česk;fchzemía to pffmo z Jáchymova. Tam
Slikové postavili na začátkušestnáctého
stoletína stffbrnéžílesvou mincovnu a začal.irazit proslulf Joachimsthaler,později
thaler čitolar, v prriběhuněužjen stŤíbrn;f
kolika desíteklet nejuznávanějšíplatidlo
ve stŤednía západníEvropě. Dneškemna
nás dfchne druhá částpffběhu soukromého
hostístránky Liberálního institutu:
jáchymovskéhodolu, kter".fbyl pro spěšSpálená5l, Praha 1, http://www.libinst.cz
nost a kvalitu svfch produktŮ po zás|uze
potrestán zestátněnímrakouskou korunou
a to bez náhrady.PĚipomenemesi, jak měnové reformy v rakousko-uherskémonarchii spojenés pŤechodemze z|atky (která
byla mimochodemstŤíbrnfmplatidlem niLarssnz Falnn vycházíve spolupráci
koli zlatfm) na novou korunu v poměru
s Liberálním institutem a za podpory
jedna ku dvěma zpŮsobily,žedodnesŤíkáFoundationfor Economic Education.
me desetikoruně..pětka''.Stejně tak si pečjistě najde i pasážo tom, proč
liv1f čtenáŤ
pětikoruně ffkáme ..blira''. Kniha bravurně
popisuje evoluci samotnéhobankovnictví.
Dozvíme se, žebankéŤise nejprve profilohttp://www.fee.org
vali jako směnárnícinapomáhajícíobyvatelstvu pŤi odstrařovánínejasnostívznikl1fchv drisledku rozmanitosti soukromě raNovÁ sLUŽBA PRo čTENÁŘB I,r.
ženéhooběživa rtnnych nominálií v zemi.
DostávejteLF ve formátuMS Word
pňímo do Vaší elektronické pošty.
Bankéfi, privodně nazyvani vekslíÍi,tedy
byli specialisténa srovnáváníhodnot rúzCena: 50'. Kč
nfch měn. Stejnětak se profilovalijako odpro standardní pňedplatitele zdarma
bornícina poukazovánípenězna dálku, což
,,E,goistickj, z jem, kter! se ne vždy
kryje s objektivizovanjm makroekonomickjm či rněnovj,m rozhodnutím,
nevyv žíani dostatek informací.,,
Člen Bankovní radv Českénárodní
banky Pavel Štepan.t na námitku re.
daktora HospodáŤsk1fchnovin, že si
podniky stěžujína vysoké rokové
sazby a že CNB dává veňejnostimálo
informací o tom, co dělá.
Konečně tedy víme,co Českdndrodní
banka děl a co je jejím cílem:
Pracuje na objektivizovdní zdjm lidí
a redlné rokové sazby proto udržuje
pomocí tzv. repo tendrťt na umělé
rovni. PŤece nenechá rokovésazby
vyvíjetse na aikladě poptdvlq po věrech ze strany podnikatelú, kteŤípreferují co nejnižší rokovésazby, a nabídlcy pŤebytečnjch peněz ze strany
vkladatelú, kteŤípreferují co nejvyšší
rok. Kam bychom došIi, kdybychom
Iidi nechali svobodně jednat takto
ošklivě sobeckv!
LnrssBz-FlmB na rok 2000:
100'-Kč
Vyžádejte si složenku nebo fakturu:
na tel.:
0603-228753
na e-mailu:
[email protected]
na adrese:
Laissez-Faire
Bozděchova 8
150 00 Praha 5
Zaplacením vyššíčástky pomáháte
dalšímu šíňenímyšlenek Laissez.Faire!
Cte se [lese-fér].Yychazí měsíčně.
Kontakt:
Petr Mach, Bozděchova 8, 150 00 Praha 5,
e-mail: [email protected],tel.: 0603228753, č. ričtul52050656/5l00. Redakční
rada:Moimír Han1pl,Petr Mach, Josef Šíma,
Dan Séastnf. Cestnf šéfredaktor JiŤí
Schwarz. Podávání novinovÝch zásilek oovolila česká pošta, ,. p. oostcpnf závod
Praha, čj. nov. 6424198ze dne 26. 8. 1998.
Vydávání povolilo Ministerstvo kultury ČR
pod číslem8183.