20 Savci a etologie živočichů

20 Savci a etologie živočichů
1. obecná charakteristika savců, hlavní řády a vybraní zástupci
SAVCI (mammalia)
-nejdokonalejší třída strunatců, řadíme sem také člověka.
dokonalá termoregulace, 36-37° C
-učenliví, sociální chování
Tělo je kryto kůží ( pokožka, škára, podkožní vazivo, pokožkové buňky se tvoří ve střední vrstvě, postupně
rohovatí a odumírají směrem k povrchu těla )
V kůži se nacházejí žlázy: potní (termoregulace), mazové, pachové (ke komunikaci), slinné, mléčné (u samic,
výživa mláďat)
-na povrchu těla je srst, tvořena chlupy ( z keratinu), jemné kratší chlupy, které slouží k izolaci – podsada,
delší krycí chlupy (vnější, určují barvu srsti + ochrana) – pesíky
Pokožka produkuje různé rohovité útvary (kožní deriváty): srst, ostny, krunýř, drápy, nehty, kopyta, rohy.
Někdy je srst nahrazena bodlinami, šupinami nebo krunýřem.
Pravidelná obměna srsti se nazývá línání.
Kostra
Savci mají zpravidla 7 krčních obratlů (1. a 2. obratel je specializovaný) a 12-15 hrudních obratlů. Počet
ostatních obratlů se liší podle toho, zda daný savec má ocas či ne.
( Většinou mají savci 6 bederních obratlů, 4 obratli křížové srostlé v kost křížovou, 3-5 ocasních obratlů
(člověk má jen 4 srostlé v kostrč)
-zvětšuje se mozková část lebky, lebka má 2 týlní hrboly
-žebra s kostí hrudní tvoří hrudní koš, hrudní kost je plochá
-kostra končetin závisí na způsobu pohybu ( rychlý pohyb, plavání, skákání). Většinou jsou kosti savců
ekvivalentní lidské kostře.
-spodní čelist tvořena jedinou kostí, k lebce připojena druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové
-kost krkavčí zakrňuje (krtek ji má!), kopytníkům chybí klíční kost
Dýchací soustava
-roztažitelné plíce, bránice ( napříč dělí tělní dutinu na hrudní a břišní část) výměna plynů v plicích
-dýchací cesty: nozdry > hrtan > průdušnice > průdušky > průdušinky > plíce (plicní sklípky), mezi
hrtanovými chrupavkami jsou hlasivky, hrtan má záklopku
-v hrtanu hlasové ústrojí ( chrupavky s vazy)
-dýchací svaly ( bránice, mezižeberní svaly)
Krevní oběh
-červené krvinky okrouhlé a bezjaderné
-krevní destičky, srážlivost krve
-krev přenáší živiny, hormony
-tělesná teplota kolem 36°C
Trávicí soustava
-ústa ohraničena pysky, strop ústní dutiny tvoří tvrdé a měkké patro, zuby v jamkách
-svalnatý jazyk
-slinné žlázy vylučují ptyalin ( nevylučuje se u přežvýkavců)
-chrup: řezáky, špičáky, zuby třenové, stoličky (bývá dvougenerační – savci mají mléčné, později druhé
zuby)
-následuje hltan, jícen, žaludek, tenké střevo ( do jeho první části – dvanáctníku ústí vývod jater a slinivky
břišní), tlusté střevo, konečník ( kloaka jen u vejcorodých)
Býložravci mají ve svém žaludku symbiotické jednobuněčné organismy – prvoky (pomáhají jim trávit
potravu). K trávení celulózy dochází ve slepém střevě
Vylučovací soustava
-párové ledviny
-močový měchýř se zvláštním vývodem
-nefron ( Bowmanův váček > glomerulus > kanálek 1. stupně > Henleova klička à kanálek 2. stupně > sběrné
kanálky) > močovod > močový měchýř
-vylučují močovinu
Nervová soustava
-rozvoj předního mozku, velký je i mozeček, Varolův most
-mícha končí v křížové části páteře (nepokračuje do ocasu)
-smysly: důležitý je čich, dobře vyvinut sluch ( vnější, střední i vnitřní ucho), dobrý zrak (noční savci vidí jen
černobíle), hmat (nervová zakončení, kožní tělíska, hmatové chlupy)
-smysly: ve škáře jsou termoreceptory, hmatová tělíska= hmat
-4 typy chuťových pohárků = chuť ( sladký, slaná, hořký, kyselý)
-čich
-sluch: vnější ucho – boltec > zvukovod > bubínek
střední ucho – kladívko > kovadlinka > třmínek, vede Eustachova trubice > vyrovnávání tlaku
vnitřní ucho – v hlemýždi ( blanitý, kostěný)
-zrak: kulovité oko, 2 víčka, prostorové vidění, tyčinky i čípky ( někteří mají schopnost vidět jen za šera,
nemají čípky)
Svaly
Savci mají bránici (slouží k břišnímu dýchání a k defekaci) a tvářové svaly uzpůsobené k sání mléka.
Rozmnožování
-párové pohlavní žlázy ( výjimka u samic vejcorodých)
-samci mají penis, ale nemají sestoupená varlata, sestupují až v době říje. Výjimkou je člověk, neboť muž
má varlata sestoupená nejpozději od 3.měsíce života.
-vaječníky > vejcovod > děloha > pochva ( vejcorodí mají kloaku, vačnatci mají párovou dělohu a pochvu)
-oplození vnitřní
Zárodek se vyvíjí v děloze matky, je vyživován placentou a opouští tělo při porodu (neplatí pro vejcorodé
a vačnatce) Mláďata sají mateřské mléko, jsou v péči rodičů.
Podtřída vejcorodí
řád: PTAKOŘITNÍ
-žijí pouze v Austrálii, Tasmánii a Nové Guinei
primitivní skupina, mají některé znaky plazů ( př. typ vajec, vyvinutá kloaka) i savců (př. srst, mléčné žlázy,
bránice), nedokonalá termoregulace
vejce nemá skořápku, spíš kožovitou blánu, krátce je umístěno v děloze
ze sneseného vejce se vylíhne savec, mládě, které saje mléko
-mají kloaku (moč i stolice vychází jedním otvorem = kloaka)
-čelisti jsou přeměněny v zobák, jsou pokryty rohovinou, bez zubů
PTAKOPYSK PODIVNÝ – vejce klade do nor a zahřívá je, vejce potřebují zahřívání
- dobrý plavec > má plovací blány, čelisti tvoří zobák. Živí se měkkýši a členovci.
JEŽURA AUSTRALSKÁ
vývoj zárodku probíhá v břišním kožním vaku
-jako jediní savci mají jedové žlázy a na nohách mají trn
-má bezjaderné červené krvinky
-samci kladou vejce
úzké protáhlé čelisti, má bodliny, hrabavé nohy
noční, pozemní savec
živí se mravenci a termity
podtřída: ŽIVORODÍ
-samice přivádějí na svět mláďata porodem
nadřád: Vačnatí
-žijí v Jižní Americe a Austrálii
-nitroděložní vývoj mláďat je krátký ( nemají placentu)
mláďata se rodí nedokonale vyvinuta a dokončují svůj vývoj v břišním vaku samice (po narození se mládě
vyšplhá do matčina vaku). Samice rodí mláďata jako zárodky - slepá, nevyvinutá (krátká březost : 7-50
dnů)
Vačnatí (obě pohlaví) mají vakové kosti vybíhající z pánve ( mají je i druhy, které nemají vak).
-mají 2 pochvy, 2 dělohy, rozeklaný penis
klokan obrovský, koala medvídkovitý (živí se eukalyptem)
ďábel medvědovitý (přezdívaný tasmanský čert)
vačice opossum
(“jen skupina”) Placentálové
-výživa zárodku je zajištěna placentou (plodový koláč) je dobře prokrvená, vzniká z alantoisu a z chorionu,
má 2 části: mateřskou a zárodečnou
-placenta spojena s plodem pupeční šňůrou, která zajišťuje výživu, přívod O2, odvod CO2, odvod zplodin
metabolismu, vylučování
-plod se vyvíjí v amnionu, kde je amnionová = plodová voda
-mláďata jsou po porodu vyvinutá a umějí sát mateřské mléko
-jejich vajíčka jsou mikroskopická a chudá na žloutek
-vytváří se jim mléčné a trvalé zuby
-nemají vak a kloaku, mají pravou placentu
řád: Hmyzožravci
-primitivní skupina
-drobní noční dravci
-stejně špičaté a tvarované zuby, výborný čenich, rodí se holá, slepá
rypáčkovitě protažená hlava, lebka bez očních oblouků
ježek evropský, rejsek malý, krtek obecný
řád: Letouni
-přizpůsobeni k letu, mezi 2.-5. prstem přední končetiny je letová blána táhnoucí se po stranách těla
k zadním končetinám, umí i šplhat
noční aktivita
-vyvinuta echolokace ( odrazy vln a citlivý sluch na vysoké tóny, způsob dorozumívání)
netopýr velký
řád: chudozubí
žijí výhradně v Jižní Americe
pomalý pohyb, hmyzožraví,
měkké zuby (bez skloviny)
poměrně malý, hladký mozek
mravenečník velký, pásovec devítipásý
řád: Primáti
mají nejvyvinutější mozek, palec je protistojně postaven ( pětiprsté uchopovací končetiny)
-dokonalé oko, redukce čichu a zdokonalení oka
-palec postavená proti ostatním prstům = opozice palce
-rozvoj šplhací funkce nohy bez drápů
-samice mají 2 bradavky, samci mají varlata uloženy v šourku
stejná zubní konfigurace jako u člověka
nižší primáti
-mají prsty s drápy, nehet pouze na palci
lemur kata
vyšší primáti
-mají nehty na všech prstech, těžiště těla na zadních končetinách
kočkodan zelený
pavián pláštíkový
makak
malpa kapucínská
šimpanz učenlivý
orangutan
gorila
homo sapiens sapiens
Šelmy
(“jen skupina”) masožravci
-potravu si obstarávají lovem (úplný chrup, mohutné špičáky)
-bystré smysly, dobré pohybové schopnosti
-nemají klíční kost a slepé střevo
-zuby = trháky
1) šelmy pozemní
-první stoličky v dolní čelisti jsou přeměněny ve špičaté trháky, dobrý čich
třída: medvědovité
medvěd hnědý (na SLovensku), medvěd lední (Arktida)
třída: lasicovité
kuna skalní, lasice kolčava, lasice hranostaj, vydra říční
třída: cibetkovité
hyena skvrnitá
třída: kočkovité
rys ostrovid
třída: psovité
vlk obecný, liška obecná
medvěd hnědý, kočka domácí, říční,
2) šelmy vodní:
(“jen skupina”) ploutvonožci
lachtan ušatý, tuleň obecný, mrož
řád: Hlodavci
mají jen řezáky a stoličky
-v chrupu stále dorůstají hlodavé řezáky = hlodáky, místo špičáků je mezera, mají neúplný chrup, chybí jim
špičáky, někdy i třenové zuby
-rychlé rozmnožování (krátká doba březosti a velký počet mláďat)
-největší řád savců
hraboš polní, myš domácí, veverka obecný, sysel obecný, křeček polní, bobr evropský
řád: Zajícovci
-býložravci podobní hlodavcům
-v horní čelisti mají 4 řezáky se sklovinou na celém zubu ( první pár je silný a dlouhý, je podpírán druhým
párem menších řezáků)
zajíc polní, králík divoký, pišťucha
řád:Chobotnatci1
-největší suchozemští savci, chobot vznikl srůstem prodlouženého nosu a horního pysku, na jeho konci jsou
1-2 uchopovací prstíky
-řezáky horní čelisti jsou přeměněny v kly ( dorůstají po celý život)
-velké ušní boltce slouží k termoregulaci
-chobot používá na uchopování + nabírání vody ( ale chobotem nepijí)
-mezi vyhynulé chobotnatce patří mamut ( žil v době ledové)
SLON AFRICKÝ – má větší boltce, 2 hmatové prstíky
SLON INDICKÝ – má menší ušní boltce, 1 hmatový prstík
řád: Lichokopytníci
-váha těla spočívá zpravidla na prostředním prstu krytém rohovitým kopytem, vždy chybí palec. Kopyto
vzniká přeměnou prostředního prstu (mají 3 prsty nebo 1 prst)
-chybí klíční kost, obličejová část lebky je protažena
-býložravci, dlouhá trávicí soustava
nosorožec indický, kůň převalského, zebra stepní, osel, koně, tapír čabrakový
řád: Sudokopytníci
-mají sudý počet prstů, osa končetin prochází mezi 3. a 4. prstem, ostatní prsty jsou redukované = paspárky
-oba prsty jsou zakončeny kopyty
-býložravci, chybí klíční kost
1
To jsme si vůbec neříkali :)
1)podřád: nepřežvýkavci
-úplný chrup, špičáky zvětšené v kly, jednoduchý žaludek, krátké nohy, chodí po 2 prstech
prase divoké, hroch obojživelný, velbloud
2)podřád: mozolnatci
-3. a 4. prst mají podložený pružným mozolem
VELBLOUD DVOUHRBÝ
-hrby velbloudů obsahují tuk a jsou zdrojem energie a také metabolické vody
-existuje i velbloud jednohrbý – tzv. dromedár
3)podřád: přežvýkavci
-mají dlouhé silné končetiny
-žaludek složen ze 4 částí – bachor, čepec, kniha, slez (hlavní trávení)
-mléčné žlázy v tříslech tvoří v době laktace vemínka
-rostlinnou potravu neukusují, ale škubou silným jazykem
-bachořci v bachoru pomáhají trávit celulózu
mají extrémně dlouhé střevo (asi 20m dlouhé)
srnec obecný, koza domácí, tur domácí, žirafa mramorovaná,
jeleni, sob, gazela, zubr, muflon, kozy, krávy
Parohy -
kostěné, vyrůstají na pučnicích na čelní kosti
jeleni - samci
pokryty kůží = lýčím. Po ukončení růstu lýčí otloukávají
nejčastěji parohy shazují v zimě a hned jim narůstají nové. Růst parohů je řízen hormonálně.
Rohy -
z rohoviny, duté, nikdy je neshazují, rostou po celý život, mají je samci i samice.
řád: Kytovci
-vodní živočichové, vřetenovité lysé tělo
extrémně velké rozměry
velká inteligence
-přední končetiny přeměněny v ploutve, zadní končetiny zakrněly
-vodorovná ocasní ploutev je vyztužena tukem a vazivem
homodontní chrup -- všechny zuby jsou stejné, obrovské množství
-čichové ústrojí zakrnělé, zarostlý vnější zvukovod
-dobrý sluch ( zvuk veden kostmi)
dýchají kyslík plícemi
samice jsou dlouho březí, mláďata se rodí živá, ocasem napřed do vody
1)podřád: ozubené
-stejnocenný chrup, 2 dýchací otvor
delfín obecný, kosatka dravá
2)podřád: kosticovci
-místo zubů mají jemné rohovité lišty – kostice, jimiž filtrují potravu
plejtvák obrovský, velryba grónská
Současného člověka zařazujeme do: třída : savci > živorodí > placentálové > primáti > lidoopi a lidé >
lidé > člověk > člověk
2. základní rysy chování u zvířat a možnosti jejich studia
Etologie – vědní obor, který se zabývá studiem chování živočichů, studiem vrozených a naučených složek
(nepodmíněné a podmíněné reflexy)
Ivan Petrovič Pavlov (1849 – 1936)
Byl ruský neurofyziolog, proslavil se objevením podmíněného reflexu (dostal i Nobelovu cenu).
Zjistil, že když psům přinese jídlo, začnou hodně slintat. Vždy, když psům jídlo nosil, zazvonil na zvonek.
Později již stačilo jen zazvonit na zvonek a psi začali slintat, aniž by viděli jídlo. Příušní slinné kanálky Pavlov
odvedl ven na povrch těla a připojil na ně ampulky. Tak mohl kontrolovat, zda psi skutečně slintají jen na
popud zvonku, což se mu potvrdilo. Tak dokázal, že se jedná o podmíněný reflex.2
Behaviorismus –přístup (především v psychologii) založený na tvrzení, že chování lze vědecky zkoumat bez
odkazu na vnitřní duševní stavy. Jde o druh materialismu, popírající nezávislý význam mysli.
V USA vznikla skupina etologů, která dovedla Pavlovu myšlenku na nejmaterialističtější míru. Mezi ně patřili
především tito etologové:
Thorndike – dělal pokusy s bludištěm (myším či krysám umístil jídlo do bludiště a testoval, zda si zapamatují
cestu)
J. B Watson
Skinner – Skinnerova krabička – učení založené na myšlence „odměně a trestu“
evropský proud etologie:
představitelé:
Conrad Lorenz (1903 – 1989)
rakouský nadšenec, chovatel především ptáků a ryb
př. Když husa seděla na vejcích, vyměnil jí Lorenz vejce za váleček, který se podobal vejci. Husa velká má
vrozeno vkutálet vypadlé vejce zpět do hnízda, tak do hnízda vkutálela I váleček, který ji vejce připomínal.
Imprintinting – vtištění. Během prvních 4 hodin si house/kachnička vtiskne do paměti obraz matky. Pokud je
2
Znalosti o funkci podmíněného reflexu se využívá např. I při léčbě alkoholismu. Alkoholikům se podávají prášky, po
kterých se jim dělá nevolno a zároveň jsou nuceni se dívat na láhev s alkoholem. Úspěšná léčba by měla mít za
výsledek to, že když bývalý alkoholik spatří láhev s alkoholem a udělá se mu špatně, nemá na něj již vůbec chuť.
na blízku jiný živočich a mládě ho spatří dřív než svou matku, imprintuje si jej jako matku. Samci si dokonce
podle imprintingu později vybírají partnerky (samice, které jsou podobné jejich matce).
Lorenz si takto vychoval kachny, které jej považovaly za matku. Když někam šel, následovaly jej, chodily se
s ním koupat...
Niko Tintberg
zabýval se především ptáky, rybami a bezobratlými živočichy
Všiml si, že racci (ptáci) mají dole na zobáku malou skvrnu. Když mají mláďata hlad, tak do této skvrny
(umístěné na spodní straně zobáku svých rodičů) klovou. Ukázalo se že mláďata jsou fixována na jakýkoli
červený flek. Proběhl pokus s různě zabarvenými fleky. Překvapením bylo, že největší reakci vzbudila bíl o
červeně proužkovaná umělá skvrna, nikoli přirozeně červená.
př. ryba koljuška tříostná
Samečci koljušky tříostné mají červeně zbarvené břicho, samička stříbřité. Při páření samec před samicí
tančí a láká ji k hnízdu. Hnízdo bývá tvořeno z rostlin a samec do něj vyvrtá tunel. Samec láká samičku do
hnízda, a jakmile do něj vleze, začne ji oťukávat pohlavní otvor a nutit ji ke snesení jiker.
Dalším specifickým chováním samečka koljušky tříostné je to, že útočí na atrapy s červeným břichem. Na
tvaru atrapy nezáleží. Domnívá se, že se jedná o jiného (konkurečního) samce.
Vosička
Bydlí v zemi, když vyráží na lov, noru si zakryje kameny.
Po úspěšném lovu si housenku přinese si k hnízdu a zkontroluje, zda je vše v pořádku. Do housenky naklade
vajíčka a poté ji umístí do nory, kterou zakryje kameny. Opatruje takto více nor naráz, vždy ráno je chodí
kontrolovat. Po příletu s housenkou vždy následuje kontrola nor. Poté, co noru postaví, si zapamatuje její
okolí, má vizuální paměť.
Samotářská vosa květolib včelí nalézá své hnízdo podle orientačních bodů v jeho okolí, tzv. pilotováním.
Pokud tyto body (např. kamínky) přemístíme, vosa květolib své hnízdo nenajde.
Karl von Frisch
první člověk, který popsal včelí tanec.
Včely se orientují pomocí slunečního kompasu. Najdou-li potravní zdroj, sdělují ostatním dělnicím jeho
místo pomocí vrtivého tance na vodorovné podložce či na kolmé podložce (záleží na tzv. na točení
„lemniskády“) Přímka, na které vrtí zadečkem, ukazuje směr, kterým se musí vzhledem k zdánlivému
postavení Slunce ostatní včely letět Při nalezení potravního zdroje v blízkosti úlu předávají pach potravy
ostatním včelám kruhovým tancem.
Kruhový tanec – včela přiletí do úlu, chodí dokolečka, kmitá zadečkem, po 1. kruhu se otáčí a kráčí
v protisměru. Předává zprávu o snůšce. Ostatním včelám dává ochutnat vzorek. Podle toho, jak kmitá
zadečkem, ostatní včely poznají jak daleko se snůška nachází.
ROZMNOŽOVACÍ CHOVÁNÍ
teritoriální chování, souboje, imponování
teritorium – intimní prostor pro žití, rozmnožování či lov potravy.
Teritoria slouží pro jednoho jedince / 1 pár/ 1 tlupu. Napajedla většinou nebývají součástí teritoria.
Potravní teritorium – mají např. šelmy
Rozmnožovací teritorium plní svou funkci jen v době páření, např. V ČR jiná teritoria zvířata neřeší.
Rozmnožovací teritorium vybírá zpravidla samec a upravuje jej. Čím lepší teritorium ovládne, tím má větší
šanci při získávání partnerky. Nejsilnější samec má nejlepší teritorium.
Značkování teritorií:
pachově (moč, pot, sliny, sperma....)
vizuálně (hromádky trusu)
akusticky (samec zpívá)
Časové teritorium – mají např. kočky. (V jednu dobu patří území jednomu kocourovi, v jiný čas druhému.
Časová teritoria vznikají zvykem.)
Souboj
Buď se jedná o exhibici či souboj o teritorium.. Většinou se jedná o rituální souboje, které zpravidla nekončí
smrtí (alespoň to není cíl).
Př.: Samci ryb po sobě ploutví posouvají velké vlny, poté se se do sebe zakousnou čelistmi a přetlačují se ze
strany na stranu.
Klokani zase boxují...
Čápi jsou věrní hnízdu a nikoli samici. Dochází k souboji mezi samicemi o hnízdo.
NÁMLUVY, TOKÁNÍ (U PTÁKŮ)
Kachny
U kachen začínají námluvy již na podzim. Samička se jedná poměrně koketně – sama vlétne mezi samce
a vyhlédne si jednoho, kterého dráždí. (viz obr.)
Slepice či pavouci (obecně hmyz) nosí samci samičkám dárky, většinou se jedná o potravu, aby samičky při
páření zabavily, aby nebyli sežráni.
SEXUÁLNÍ AKT
Spermatoform - balíček spermií, které kladou samci, samičky jej vyhledávají. Někdy jej samci zavádí do
samice pomocí makadel (pavouci) či odpojí ruku.
málokterá zvířata se páří břichy k sobě (jen bobři, někteří šimpanzi...)
nejkratší dobu trvá sexuální akt u turovitých zvířat (např. U krávy pouze 30s)
u hlodavců a hmyzožravců probíhá ejakulace vždy po 30s ( i méně)
kuny a lasice jsou výjimky mají ejakulaci až po 1h
spousta zvířat má penisovitou kost (např. sloni)
RODINNÝ ŽIVOT A VÝCHOVA POTOMSTVA
ptáci – většinou žijí monogamně, o potomstvo se starají oba, střídavě
savci – spíše polygamie, mláďata vychovává buď sama matka,nebo společně
Zdroje: zápisky ze specializace, obrázky od p.uč. Ševčíka, wikipedie, skripta od mého kamaráda Viktora (oktáva
gymnázia Heyrovského, ročník 2012/2013)