právní aktuality legal update

Komentáře

Transkript

právní aktuality legal update
M&A
Převod obchodního podílu v s.r.o. podle ZOK
PRACOVNÍ PRÁVO
Srážky ze mzdy a započtení v pracovněprávních vztazích dle NOZ
DAŇOVÉ PRÁVO
Daňový režim svěřenského fondu
PRÁVNÍ AKTUALITY
LEGAL UPDATE
1 / 2014
Editorial
První měsíce účinnosti rekodifikace
Opatrnost a vyčkávání. Tak se dají hodnotit první měsíce účinnosti zákonů rekodifikujících naše soukromé právo.
Obavy z totálního kolapsu a pádu do právního bezvědomí se nenaplnily. Podnikatelská praxe dál běží, soudy
fungují a všichni si postupně osvojujeme nová pravidla. Některá se nám líbí více, jiná méně. V anketě o nejméně
oblíbené ustanovení by zřejmě zvítězilo pravidlo o tom, že má-li mít právní jednání formu notářského zápisu,
musí mít tuto formu i plná moc… Ne vše funguje hladce, většina z toho jde však na vrub spíše technice než
právu (např. fungování notářského rejstříku zástav či obchodního rejstříku). Obvyklé porodní bolesti.
Člověku, který sleduje dění okolo nového práva, neunikne, že se rodí různé mýty a fámy. Z nich by se zdálo,
že občanský zákoník může za všechno: prý umožňuje obchod s dětmi nebo nutí muzea platit darovací daň
za obdržené sbírkové předměty. Nad tím si rozumný člověk jen povzdechne. Ale setkáváme se
i s nebezpečnějšími fámami. Třeba ten o zločinném svěřenském fondu, který byl vytvořen na objednávku
kmotrů pro realizaci jejich nekalých záměrů. Ani tyto skutečnosti však běžnou podnikatelskou praxi příliš
nepálí. Co ji však znejistí určitě, jsou spekulace o výrazných úpravách rekodifikace. A ty se objevují
od počátku a v poslední době sílí.
Pravidla byla napsána, nabyla účinnosti a je na praxi a soudech, aby je aplikovaly, vykládaly a uvedly
do života. Říká se, že zákony jsou jako kosti, které teprve praktická aplikace a soudní rozhodování
obalí masem. Praxe nyní potřebuje především uklidnění a prostor, aby se s novými zákony
vyrovnala, jak nejlépe dokáže. V případě koncepčních změn alespoň několik let. Pak přijde čas
pro zevrubnou analýzu a případné systémové změny. Poučení je možné vzít si třeba ze zákoníku
práce − máme jej od roku 2007 a od té doby prošel již několika desítkami novelizací! Takováto
nestabilita právnímu prostředí rozhodně neprospívá.
Co z toho plyne? Ukazuje-li se potřeba něco napravit, přistupujme k tomu obezřetně,
ne s horkou hlavou. I zde platí osvědčené rčení: dvakrát měř a jednou řež. Některé nejasnosti
(například výše zmíněný požadavek na plnou moc ve formě notářského zápisu, u něhož
se objevují snahy jej nesmyslně aplikovat i na rozhodnutí jediného společníka obchodní
korporace) lze překlenout výkladem (v tomto je dobré sledovat na webu výstupy
z ministerské Komise pro aplikaci nové civilní legislativy), jiné plynou z nepochopení právní
úpravy. To neznamená, že by v občanském zákoníku, zákoně o obchodních korporacích
či doprovodných předpisech nebyly nedostatky. Odstranění zřejmých chyb včetně
překlepů, záměn slov apod. jistě nebude na škodu a zřejmě k tomu dojde ještě letos.
Vyšší míru opatrnosti si však vyžadují věcné změny. Chtít totiž měnit
nebo „vylepšovat“ něco, o čem přesně nevíme, jak funguje, je ošemetné. Angličané
mají jedno rčení: „Když to není rozbité, neopravuj to.“ A neaplikované ustanovení
zákona, podle kterého se doposud nerozhodovalo, nutně pokažené není. Je
dobré, mít na paměti starý legislativní bonmot: Myslíte-li si, že jste ze zákona
odstranili jednu chybu, možná jste jiné dvě způsobili.
Jménem PRK Partners
Václav Bílý
Obsah
Editorial
První měsíce účinnosti rekodifikace
Obsah
3
Corporate
K internetovým stránkám obchodních společností a souvisejícím povinnostem
podle zákona o obchodních korporacích
4
M&A
K nové právní úpravě o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným
5
Kapitálové trhy
Zástavní právo k akciím
7
Pracovní právo
Srážky ze mzdy a započtení dle nového občanského zákoníku
Novela zákona o pobytu cizinců
8
Litigace
Žaloba z rušené držby
10
Právo nemovitostí
Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby
Poznámky spornosti zápisu
11
Daňové právo
Daňové aspekty svěřenského fondu
15
Mezinárodní publikace
The new Czech private law
Tax changes seek to boost Czech investment prospects
18
Novinky z PRK Partners
23
English summary
24
3
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
CORPORATE
K internetovým stránkám obchodních
společností a souvisejícím povinnostem
podle zákona o obchodních korporacích
Autoři:
Mgr. Kateřina Hájková LL.M.
Mgr. Eva Šimurdová
Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon
o obchodních korporacích), účinného od 1. ledna 2014, je akciová společnost povinna pravidelně uveřejňovat
(i) údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách a (ii) další údaje stanovené zákonem o obchodních
korporacích. Uveřejňování musí být prováděno způsobem umožňujícím dálkový a bezplatný přístup tak,
aby informace byly jednoduše veřejnosti dostupné po zadání elektronické adresy. Společnost s ručením
omezeným není povinna internetové stránky zřizovat, avšak zřídí-li je, vztahují se na ni povinnosti uveřejňování
stanovené zákonem o obchodních korporacích pro akciovou společnost ve stejném rozsahu.
Pokud jde o povinně uveřejňované údaje dle bodu (i) výše, jedná se o obchodní firmu společnosti, sídlo,
identifikační číslo a údaj o jejím zápisu do obchodního rejstříku1.
Informace podléhající povinnosti uveřejnění uvedené pod bodem (ii) výše pak zahrnují doplňující údaje
a dokumenty, jejichž uveřejnění výslovně ukládá zákon o obchodních korporacích. V praxi půjde nejčastěji
o následující informace/dokumenty:
a) pozvánka na valnou hromadu společnosti2;
b) účetní závěrka společnosti a zpráva o podnikatelské činnosti společnosti, ledaže
stanovy společnosti určí jiný způsob přístupu k uvedeným dokumentům, který nebude
omezovat právo akcionářů na tyto informace3;
c) návrhy a protinávrhy usnesení valné hromady předložené akcionáři představenstvu4;
d) příslušnost k podnikatelskému seskupení (koncernu5)6.
Zákon o obchodních korporacích dále předpokládá uveřejňování i dalších údajů ve specifických případech jako
například uveřejnění zprávy o poskytnutí finanční asistence7 nebo uveřejnění informací týkajících se upisování
nových akcií vlastníky prioritních dluhopisů.8 Nad rámec výše uvedeného je rovněž vhodné doplnit, že zákon
o obchodních korporacích umožňuje společnostem uveřejnit některé údaje/dokumenty na internetových
stránkách společnosti jako alternativu k jejich fyzickému doručení (např. doručení zápisu z valné hromady
společnosti akcionáři).9
Zákon o obchodních korporacích neupravuje parametry internetových stránek společnosti s výjimkou
požadavku jednoduchého a bezplatného přístupu k nim. Standardně bude akciová společnost realizovat
splnění výše uvedených povinností prostřednictvím svých internetových stránek, které užívá v rámci vlastní
1 § 435 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
2 § 406 odst. 1 zákona o obchodních korporacích.
3 §§ 436 a 437 zákona o obchodních korporacích.
4 §§ 407 odst. 2, 362 a 363 zákona o obchodních korporacích.
5 Uveřejnění uvedeného údaje není povinné. Pokud však společnost neuveřejní svou příslušnost k podnikatelskému seskupení (koncernu), řídící osoba nemůže
požívat určitých výhod upravených zákonem o obchodních korporacích. Uveřejnění tohoto údaje by proto mělo být v relevantních případech vždy důkladně zváženo.
6 § 79 odst. 2 zákona o obchodních korporacích.
7 § 312 zákona o obchodních korporacích.
8 § 290 zákona o obchodních korporacích.
9 § 425 zákona o obchodních korporacích; není-li zápis z valné hromady uveřejněn ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího konání na internetových stránkách
společnosti, je společnost povinna každému akcionáři na jeho žádost poskytnout kopii tohoto zápisu, a to na náklady společnosti.
4
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
podnikatelské činnosti. Domníváme se však, že společnost nemusí být nutně vlastníkem domény (resp.
doménového jména), na níž je internetová stránka provozována, nýbrž může internetovou stránku spravovat a
provozovat na základě zvláštního smluvního ujednání.
Domníváme se, že akciová společnost, která neprovozuje své vlastní internetové stránky, může svou zákonnou
povinnost uveřejňovat určité informace realizovat také prostřednictvím jiné internetové stránky (tj. provozované
jinou společností), a to za předpokladu, že je oprávněna umisťovat na ní obsah. V této souvislosti je např. možné
poukázat na rozvíjející se služby některých společností provozujících internetové stránky, na nichž mohou
společnosti uveřejňovat zákonem požadované informace.
Je však potřeba zdůraznit, že zmíněný postup by mohl být z pohledu zákona o obchodních korporacích
akceptovatelný pouze při dodržení požadavku jednoduchého a bezplatného přístupu na tyto internetové stránky,
výrazem čehož je dle našeho názoru i možnost veřejnosti takovou internetovou stránku jednoduše najít a
identifikovat. Z tohoto důvodu tudíž považujeme za nutné zvážit uvedení internetové adresy přímo ve stanovách
společnosti1 nebo její zveřejnění v obchodním rejstříku.
V případě porušení zákonem uložené povinnosti zveřejňovat příslušné údaje může být společnosti ze strany
rejstříkového soudu uložena pokuta až do výše 100 tisíc korun, a to za předpokladu, že neuposlechla předchozí
výzvy k nápravě. Porušení povinnosti řádně zveřejnit pozvánku na valnou hromadu může za určitých okolností
také vést k vyslovení neplatnosti valné hromady a v důsledku toho zakládat též právo akcionáře požadovat
přiměřené zadostiučinění. Konečně porušení povinnosti uložené společnosti zákonem může být potenciálně
posouzeno jako přestupek fyzické osoby, která za společnost měla jednat, typicky člena statutárního orgánu.
M&A
K nové právní úpravě o převodu podílu ve společnosti
s ručením omezeným
Autorka:
Mgr. Eva Šimurdová
V novém zákoně o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)11 je
zdůrazněna role základních principů moderního soukromého práva, jakými je smluvní svoboda, rovnost
smluvních stran či zásada „co není zakázáno, je dovoleno“.12 V tomto duchu tak bylo upuštěno od omezujících
ustanovení obchodního zákoníku13 a úprava vnitřních poměrů v obchodních společnostech doznala značné
liberalizace. Větší flexibilita se projevuje i v právní úpravě převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným,
která je ve své podstatě postavena na opačné koncepci než právní úprava dosavadní, když vychází z principu
obecné přípustnosti převoditelnosti podílu.
Úvodem lze krátce zmínit terminologickou změnu spočívající v upuštění od termínu „obchodní podíl“ a jeho
nahrazení pouze pojmem „podíl“ pro všechny obchodní korporace, tedy včetně společnosti s ručením
omezeným.14 Vedle této drobné kosmetické úpravy je naopak potřeba zdůraznit zásadní změnu oproti předchozí
právní úpravě, pokud jde o vymezení podílu jakožto předmětu právních vztahů. Nově již totiž podíl není tzv. jinou
10 Pro tento případ je nutné mít na paměti, že jakákoli změna stanov společnosti vyžaduje rozhodnutí valné hromady ve formě notářského zápisu.
11 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
12 Důvodová zpráva k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
13 Zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
14 „Obchodní podíl“ je stále uveden např. v ust. § 206 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
což se jeví spíše jako legislativní chyba, než úmysl zákonodárce odchýlit se od zavedeného pojmu „podíl“.
5
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
majetkovou hodnotou, nýbrž věcí v právním smyslu15. Lze proto konstatovat, že dosavadní výkladové problémy
analogické aplikace jednotlivých věcněprávních institutů na podíl (např. vydržení, nabytí od neoprávněného,
apod.) napříště odpadají.
Nová právní úprava převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným částečně navazuje na obchodní
zákoník a zachovává dva způsoby tohoto převodu v závislosti na subjektech transakce s následujícími změnami:
Zákon o obchodních korporacích upouští od dosavadního zákonného pravidla, dle něhož byl převod podílu
mezi společníky ze zákona možný jen se souhlasem valné hromady, a nahrazuje jej volnou převoditelností
podílu mezi společníky bez dalšího. I nadále je však v rámci smluvní volnosti připuštěna možnost podmínit
převod podílu souhlasem některého z orgánů společnosti, přičemž výběr orgánu je věcí společenské smlouvy.
Souhlas orgánu je odkládací podmínkou pro účinnost smlouvy o převodu a v případě nečinnosti orgánu se nově
společníkovi dává možnost vystoupit ze společnosti. Dále platí, že není-li souhlas příslušného orgánu udělen
do šesti měsíců od uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení.
Při převodu podílu na třetí osoby se upouští od pravidla, že je takový převod možný pouze, připouští-li to
výslovně společenská smlouva, jako tomu bylo doposud. Nově se vychází z volné převoditelnosti i na subjekty
stojící mimo společnost, souhlasí-li s tím valná hromada. Budou-li se chtít společníci vyhnout převodům
na osoby vně společnosti nebo budou-li mít naopak zájem takovou možnost společníkům otevřít bez dalšího
či za jiných podmínek, musejí příslušná pravidla pojmout do společenské smlouvy. I zde je samozřejmě možné
podmínit účinnost smlouvy o převodu podílu souhlasem orgánu společnosti.
Má-li některý ze společníků více podílů (což nová právní úprava dovoluje), může převést pouze některý z
nich. Zároveň je také ve společenské smlouvě možné nastavit rozdílné podmínky převoditelnosti pro různé
druhy podílů. Pro úplnost je potřeba podotknout, že jakákoli omezení či zákaz převoditelnosti podílu
vyplývající ze společenské smlouvy se nepoužijí v případě, kdy je ve společnosti jediný společník (§ 14 zákona
o obchodních korporacích).
Pokud jde o samotnou smlouvu o převodu podílu, nestanoví pro ni sice zákon zvláštní formu, ale pro účinky
převodu vůči společnosti je nutné nadále zachovat písemnou formu s ověřenými podpisy. Zákon o obchodních
korporacích dále nově výslovně stanoví, že nabytím podílu jeho nabyvatel přistupuje ke společenské smlouvě.
Prohlášení o přistoupení ke společenské smlouvě tedy již není nutné pojímat do textu smlouvy o převodu podílu,
jako tomu bylo doposud.
Rovněž nelze opomenout, že nová právní úprava umožňuje, aby byl podíl ve společnosti s ručením omezeným
představován cenným papírem, tzv. kmenovým listem, jehož převod se řídí zvláštní úpravou. Jelikož je kmenový
list cenným papírem na řad, převádí se rubopisem a předáním rubopisovaného kmenového listu dle obecné
úpravy převodu cenného papíru na řad zakotvené v ust. § 1103 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský
zákoník. I v takových případech je mezi stranami pochopitelně uzavíraná smlouva, forma však postačí ústní
či konkludentní.
Na závěr je potřeba podotknout, že výše uvedená pravidla převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným
se v plném rozsahu uplatní jen ve společnostech založených po 1. 1. 2014 a společnostech, které provedly tzv.
„opt-in“ do nové právní úpravy dle ust. § 777 odst. 5 zákona o obchodních korporacích. Při převodech podílů
v ostatních společnostech s ručením omezeným je nutné vzít v úvahu i některá ustanovení předešlé právní
úpravy, která se dle ust. § 777 odst. 4 zákona o obchodních korporacích stala součástí jejich společenských
smluv (zejména se bude jednat o otázky převoditelnosti podílů a případných korporátních souhlasů). Samotný
obsah smlouvy o převodu podílu uzavřené po 1. 1. 2014 se ale i u společností, které dosud neprovedly
opt-in, řídí výhradně novou právní úpravou zákona o obchodních korporacích, případně ustanoveními nového
občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.).
15 § 489 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
6
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
Kapitálové trhy
Zástavní právo k akciím
Autor:
JUDr. Jan Ditrych
Zástavní právo k cenným papírům nedoznalo v souvislosti s novým občanským zákoníkem (NOZ) žádné
revoluční změny. Terminologicky NOZ rozlišuje mezi cenným papírem (tj. listinou) a zaknihovaným cenným
papírem, tedy cenným papírem nahrazeným zápisem do evidence.
Připomeňme si, že od 1. 1. 2014 by akcie na základě speciálního zákona měly existovat pouze jako (listinné)
cenné papíry na jméno nebo (listinné) cenné papíry na doručitele imobilizované u obchodníka s cennými papíry,
který o nich vede evidenci, nebo zaknihované cenné papíry.
Vznik a trvání zástavního práva
K listinným akciím na jméno vzniká zástavní právo předáním zástavnímu věřiteli a vyznačením zástavního
rubopisu, jak tomu bylo dříve. Lze si samozřejmě sjednat, že předání bude nahrazeno jiným jednáním, např.
předáním do úschovy třetí osobě.
U imobilizovaných akcií vznikne zástavní právo oznámením zástavce či zástavního věřitele schovateli
(obchodníkovi s cennými papíry) a doručením stejnopisu zástavní smlouvy. Obchodník s cennými papíry pak
vyznačí zástavní právo ve své evidenci. Funguje to tedy obdobně jako u zaknihovaných akcií.
Zástavní právo k zaknihovaným akciím vnikne zápisem na účtu vlastníka v centrální evidenci zaknihovaných
cenných papírů vedenou Centrálním depozitářem cenných papírů, a.s. (CDCP), případně v navazující evidenci
vedené obchodníkem s cennými papíry – to podle toho, zda jsou akcie vedeny na účtu vlastníka v centrální
či navazující evidenci. Zástavní právo je zapsáno po předložení zástavní smlouvy na pokyn zástavce (vlastníka
účtu), dlužníka nebo zástavního věřitele.
V zástavní smlouvě lze dohodnout rozsah výkonu práv spojených s akcií, která má případně vykonávat zástavní
věřitel. Zde pozor na § 1332 odst. 2 NOZ, dle kterého se na dividendy či jiná peněžitá plnění spojená s akciemi
použijí ustanovení o plnění ze zastavené pohledávky. To nás zavede do § 1336 NOZ, dle kterého by emitent
akcií měl posílat dividendu (a jiná peněžitá plnění před splatností zajištěného dluhu) nedílně zástavnímu věřiteli
i zástavci, což asi nebude příliš praktické. Je tedy více než vhodné uvést v zástavní smlouvě, komu má emitent
dividendu a jiná peněžitá plnění posílat. Nejčastěji bude emitent po dobu řádného splácení zajištěného dluhu
posílat povolenou dividendu zástavci jako vlastníkovi akcií, a teprve poté, co nastane porušení povinnosti
(default), přímo zástavnímu věřiteli. Zástavní věřitel obvykle použije obdrženou dividendu či jiné peněžité plnění
z akcií na umoření zajištěného dluhu nebo jako peněžitou jistotu.
Zákaz dalšího zatížení (negative pledge) či převodu
U listinných akcií nedává smysl registrovat negative pledge u notáře v rejstříku zástav. V naprosté většině
případů jsou akcie předávány v rámci zástavního práva zástavnímu věřiteli, který, pokud nesouhlasí, nevydá
akcie k vyznačení zástavního rubopisu dalšího v pořadí nebo převodního rubopisu. Stačí tedy zřídit negative
pledge (eventuálně spolu se zákazem převodu) pouze ve smlouvě a zástavní věřitel má zástavu listinných akcií
v tomto směru plně pod kontrolou – nikdo ho nepřeskočí registrovanou zástavou a nikdo nezíská smlouvou
se zástavcem lepší či další zástavní pořadí.
V případě zaknihovaných akcií vznikne zástavní právo pouze zápisem na příslušném účtu vlastníka v relevantní
evidenci – buď v centrální evidenci CDCP nebo v navazující evidenci obchodníka s cennými papíry (v žádném
případě zápisem do rejstříku zástav – i takový názor jsme však bohužel zaznamenali). U CDCP pak lze
registrovat pozastavení práva nakládat (PPN), které vylučuje převod, ale i zřízení dalšího zástavního práva (tedy
negative pledge). Zde bychom ještě zdůraznili, že PPN se zřizuje na návrh zástavního věřitele, který má k tomu
souhlas zástavce, nikoli na návrh zástavce.
7
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
Zastavit lze i nadále účet vlastníka zaknihovaných cenných papírů jako celek. Zástavní právo pak vzniká zápisem
v centrální evidenci CDCP, resp. v evidenci navazující. Zástava se pak vztahuje automaticky na všechny cenné
papíry, které jsou v dané době registrovány na zastaveném účtu. Zástavní právo k cenným papírům na tomto
účtu vznikne okamžikem připsání cenných papírů na účet a zanikne, s předchozím souhlasem zástavního
věřitele, při převodu na třetí osobu.
Zástavní právo další v pořadí – spíše jen teorie
Zástavní právo v druhém či dalším pořadí k cenným papírům je dle NOZ teoreticky možné. U listinné akcie si
lze představit zástavní rubopis označený dalším pořadím, přičemž takové zástavní právo při zániku „lepšího“
zástavního práva a škrtnutí „lepšího“ zástavního rubopisu postupuje na výhodnější pořadí. U zaknihovaných akcií
by zápis dalšího zástavního práva měl být teoreticky možný – v případě CDCP nicméně v současné době naráží
na provozní řád, který takové další zástavní právo nepřipouští.
Zástavní právo při převodu listinných akcií na jméno
Zástavní právo lpící na listinných akciích na jméno při jejich převodu nezaniká, nedohodnou-li se účastníci
jinak. To platí zejména v případě, kdy např. banka jako zástavní věřitel vydá zastavené akcie zástavci výhradně
pro účely vyznačení převodního rubopisu s tím, že akcie obratem uloží zpět do trezoru. Takové jednání nelze
bez dalšího považovat za zánik zástavního práva vrácením zástavy zástavci. Vůle stran je zde zřejmá – předání
akcií výhradně za účelem vyznačení rubopisu – a bývá navíc často podpořena předávacím protokolem či jiným
zápisem.
Realizace zástavního práva k akciím
Významnější změny se týkají realizace zajištění obecně. Nově lze předem dohodnout, vedle již dříve známého
prodeje akcií ve veřejné dražbě prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, i jiné způsoby realizace, např.
prodej z volné ruky. NOZ pro takové alternativní způsoby zpeněžení obsahuje řadu korektivů, které je třeba
dodržovat – zejména musí zástavní věřitel postupovat při prodeji s odbornou péčí a cena, za kterou akcie prodá,
musí odpovídat „ceně, za kterou lze srovnatelnou věc obvykle prodat za srovnatelných okolností na daném
místě a v daném čase“. Již v zástavní smlouvě by tedy měly být sjednány základní principy pro budoucí ocenění
zástavy a prodej při realizaci. Pokud se na tom zástavce a zástavní věřitel v zástavní smlouvě dohodnou, může
si zástavní věřitel zástavu za předem dohodnutých podmínek v rámci realizace ponechat (např. za cenu, kterou
v rámci realizace zástavy určí znalec).
Pracovní právo
Srážky ze mzdy a započtení dle nového
občanského zákoníku
Autoři:
JUDr. Tereza Erényi LL.M.
Mgr. Matěj Daněk
V souvislosti s novým občanským zákoníkem, který vstoupil v účinnost 1. 1. 2014, se v praxi nejčastěji
setkáváme s dotazy ohledně nové právní úpravy srážek ze mzdy a započtení, neboť tato právní úprava
bohužel není v řadě aspektů jednoznačná. Výkladové problémy pramení především z dvojí úpravy těchto
institutů v novém občanském zákoníku a zákoníku práce, a pak také v potřebě rozlišování mezi jednostrannými
a dohodnutými „ataky“ mzdy.
Občanský zákoník nově stanoví maximální limit pro výši srážek ze mzdy sjednaných v dohodě o srážkách
ze mzdy (jednostranné srážky takto limitovány nejsou, podle zákoníku práce je ale lze provést jen ve velmi
omezených případech) a pro jednostranné započtení.
8
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
V obou případech činí s ohledem na ochranu mzdy maximální limit 50 % zaměstnancovy mzdy. Naproti tomu
v případě započtení dohodou tento limit stanoven není.
Dle zákoníku práce zároveň platí, že nelze započíst ani provést srážky (jednostranně i na základě dohody)
pod minimální tzv. nezabavitelnou částku zjišťovanou výpočtem dle občanského soudního řádu. Nově zavedený
limit 50 % mzdy se tedy uplatní pouze u vysokopříjmových zaměstnanců, v jejichž případě 50 % mzdy přesahuje
tzv. nezabavitelnou částku.
Odlišné názory se vyskytují ohledně možnosti smluvního překročení výše uvedeného limitu u dohody o srážkách
ze mzdy, respektive ohledně jeho použití v případě více paralelních (souběžně existujících) dohod o srážkách
ze mzdy. Současně není jasné, zda je možné kombinovat sjednané srážky ze mzdy se započtením, ať již
jednostranným nebo sjednaným. Společnou otázkou je, zda chtěl zákonodárce stanovením 50% limitu zajistit,
aby zaměstnanec v každém případě obdržel alespoň polovinu mzdy.
Po konzultaci s autory nového občanského zákoníku doporučujeme v této chvíli dodržovat následující základní
zásady:
• ve všech případech srážek ze mzdy a započtení (jednostranných i dohodou) dodržovat limit
tzv. nezabavitelné částky;
• s ohledem na ochranu mzdy celkový limit 50 % mzdy zaměstnance dodržovat i v případě více paralelních
dohod o srážkách ze mzdy, respektive i při kombinování dohod o srážkách ze mzdy s jednostranným
nebo i sjednaným započtením;
• dohodou o započtení lze započíst i více než 50 % mzdy zaměstnance (za předpokladu, že je vyšší
než tzv. nezabavitelná částka);
• limit 50 % mzdy je třeba počítat z hrubé mzdy (což je pro zaměstnavatele výhodnější, než pokud by měla
být limitem polovina čisté mzdy).
Závěrem uvádíme, že do budoucna může dojít k vypuštění limitu 50 % mzdy na základě novelizací nového
občanského zákoníku. Již v tuto chvíli tuto změnu navrhuje například Asociace pro rozvoj kolektivního
vyjednávání a pracovních vztahů (AKV), na jejíž činnosti se také aktivně podílíme. Náměty obsahující i řadu
dalších praktických a pro zaměstnavatele pozitivních návrhů mají být předloženy příslušným ministerstvům
v průběhu roku 2014.
Novela zákona o pobytu cizinců
Autor:
Mgr. Matěj Daněk
Česká republika je povinna do 25. prosince 2014 provést směrnici EP a Rady 2011/98/EU zavádějící jednotné
povolení k pobytu a práci pro státní příslušníky třetích zemí. Ačkoli bylo původně uvažováno, že tato změna
bude implementována v rámci komplexní revize předpisů o pobytu cizinců v ČR (tedy přijetí nového pobytového
zákona), z časových důvodů byla nakonec zvolena cesta novelizace stávajícího zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky. Novela zákona o pobytu cizinců ještě čeká schválení Senátu ČR
a podpis prezidenta s tím, že její účinnost je plánována na 15. den po jejím vyhlášení.
Základní změnou, kterou novela přináší, je zavedení nového druhu povolení k dlouhodobému pobytu, kterým je
zaměstnanecká karta. Jedná se o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání, které má duální
charakter. Cizinec tak nemusí podávat zvlášť žádost o povolení k pobytu Ministerstvu vnitra ČR (MV) a zvlášť
žádat o povolení k zaměstnání Úřad práce ČR (ÚP). Naopak, na základě jediné žádosti, o které rozhodne MV,
bude vydáno povolení k pobytu a současně i k výkonu zaměstnání na území ČR.
Zaměstnanecká karta bude vydávána na volná pracovní místa zařazená v centrální evidenci volných pracovních
9
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
míst vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Stávající povolení k zaměstnání bude vydáváno
pouze v omezených případech – v takových případech bude cizinec žádat rovněž o zaměstnaneckou kartu,
ale v této podobě již nebude mít duální charakter. Dosavadní zelená karta bude zrušena, neboť zavedením
zaměstnanecké karty ztrácí opodstatnění. Naopak, o modrou kartu, která je zakotvena v evropském právu,
bude možné zažádat i po účinnosti novely.
Důsledkem výše uvedených změn je dále skutečnost, že vízum k pobytu nad 90 dnů již nebude možné udělit,
pokud by účelem pobytu cizince mělo být zaměstnání. Zaměstnaneckou kartu lze vydat na jakoukoli dobu
přesahující 3 měsíce (až do 2 let), tedy je nadbytečné, aby cizinec řešil svůj pobyt po dobu prvních 6 měsíců
vízem k pobytu nad 90 dnů a v relativně krátké době následně žádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu,
jak je tomu ostatně již dnes.
Novela na závěr ještě přináší určité zrovnoprávnění cizinců v oblasti dávek státní sociální podpory a sociálních
služeb.
LITIGACE
Žaloba z rušené držby
Autorka:
Mgr. Kristýna Faltýnková
Spolu s novým občanským zákoníkem vstoupila 1. ledna 2014 v platnost i novela občanského soudního řádu,
jejímž cílem bylo přizpůsobit procesní právo novému právu soukromému. V rámci této novely bylo zavedeno
několik novinek, z nichž jednou je řízení o žalobě na ochranu rušené držby, se kterým bychom vás rádi seznámili.
Toto řízení částečně nahrazuje institut ochrany pokojného stavu, jako ho znal starý občanský zákoník, když nový
občanský zákoník tuto úpravu nepřevzal. Ovšem oproti dosavadní úpravě došlo k několika změnám. Jedním
ze základních rozdílů je, že řízení na ochranu rušené držby je vedeno před soudem, nikoli před správním
orgánem. Jedná se však o řízení výrazně zjednodušené, oproti klasickým soudním řízením, nejblíže pak má
k řízení o vydání předběžného opatření.
Toto řízení má poskytnout rychlou ochranu při svémocné změně faktického stavu, tedy zejména v situaci, kdy
se někdo zmocní věci, se kterou do toho okamžiku nakládal (držel ji) někdo jiný (původní držitel), například tím,
že ji odnese, začne ji užívat nebo třeba i ničit. Držet lze i právo, příkladem je situace, kdy původní držitel měl
právo procházet přes cizí pozemek ke své nemovitosti a následně mu byl průchod znemožněn. V takovém
případě jde také o zásah do držby, tentokrát práva. Oproti předcházející úpravě ochrany pokojného stavu se
nevyžaduje, aby stav, do kterého bylo zasaženo žalovaným, trval po určitou dobu. Samozřejmě zákon pamatuje
na situace, kdy by si určitá osoba nejprve přivlastnila právo věc ovládat a následně se domáhala ochrany, pokud
by původní držitel chtěl obnovit předešlý stav. V takové situaci má původní držitel možnost uplatnit v rámci řízení
na ochranu rušené držby námitku nepravé držby či vypuzení z držby. Nový občanský zákoník původnímu držiteli
přiznává v takovém případě i právo se věci sám znovu zmocnit, nesmí však překročit meze nutné obrany.
Osobou oprávněnou podat žalobu z rušené držby je tak každý držitel, tedy osoba, která předmětnou věc
ovládala do okamžiku, než bylo do její držby zasaženo. Pro podání žaloby na ochranu držby je zákonem
stanovena lhůta šesti týdnů, ve které musí být žaloba podána. Ta se počítá ode dne, kdy se žalobce dozvěděl
o svém právu a osobě, která jeho držbu ohrožuje či ruší. Pokud je žaloba podána později, než v uvedené lhůtě,
soud žalobu zamítne. Stejně tak soud učiní, i pokud od počátku rušení držby již uběhl jeden rok. To ovšem
neznamená, že se původní držitel (zpravidla vlastník předmětné věci) svých práv nedovolá. Pouze je pro něj
již uzavřena cesta k ochraně svých práv prostřednictvím řízení o ochraně rušené držby a musí tak podstoupit
klasické soudní řízení.
10
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
Jak již bylo zmíněno, řízení o žalobě na ochranu rušené držby je značně zjednodušené a zrychlené a v mnohém
připomíná řízení o vydání předběžného opatření. Rozhodnutí v tomto řízení se považuje za konečné pouze
relativně, neboť je v něm řešena pouze otázka, zda bylo zasaženo do existující držby, nikoli např. zda rušená
držba byla oprávněná. Proto se například vlastník věci může vždy dovolat svých práv i proti osobě, které byla
přiznána ochrana v rámci řízení na ochranu rušené držby, pokud takové osobě držbu své věci nepřenechal,
například v rámci nájemní smlouvy či zřízení služebnosti.
O žalobě z rušené držby soud musí rozhodnout do 15 dnů a k rozhodnutí nemusí nařizovat jednání. Pokud
jednání nařídí, ukládá mu zákon, aby rozhodl ihned po skončení prvního jednání. Uvedené neplatí, pokud rušení
držby spočívá v provádění nebo odstraňování stavby. V takovém případě je lhůta pro vydání rozhodnutí 30 dnů
a soud jednání nařídí s tím, že předvolání musí být účastníkům doručeno minimálně 3 dny předem.
Oproti řízení o vydání předběžného opatření není třeba při řízení o žalobě z rušené držby, aby žalobce
skládal jistotu. Soud také v rozhodnutí nezaváže žalobce, aby zahájil klasické řízení v dané věci, jak je tomu
u předběžných opatření. Nezahájení klasického řízení nemá vliv na účinnost rozhodnutí v řízení o ochraně rušené
držby a v některých případech tak může být konečným rozhodnutím právě rozhodnutí o přiznání či odmítnutí
ochrany držbě, pokud toto rozhodnutí postačuje k vyřešení sporných vztahů.
Vztah řízení o vydání předběžného opatření a řízení o žalobě na ochranu rušené držby je částečně nejasný. Dle
našeho názoru v řízení na ochranu rušené držby není prakticky možné o vydání předběžného opatření žádat,
neboť vzhledem k omezenému okruhu otázek, které lze v řízení řešit, by navržené předběžné opatření vždy
předjímalo rozhodnutí, což je nepřípustné. Avšak pokud by osoba, jejíž držba byla narušena, zvolila rovnou
cestu klasického soudního řízení, nemohlo by v rámci něj být vydáno předběžné opatření, pokud by neuběhla
lhůta pro možnost uplatnění žaloby na ochranu rušené držby. Judikatura totiž dovodila, že v případě, kdy zákon
poskytuje jinou možnost ochrany, nelze předběžné opatření vydat (tzv. subsidiarita předběžného opatření).
Zůstává však otázkou, zda zahájení klasického soudního řízení nebude představovat překážku pro následné
zahájení řízení na ochranu rušené držby jako alternativy k řízení o vydání předběžného opatření.
Zákonodárce pravděpodobně předpokládal, že bude-li nezbytné rychle upravit poměry mezi stranami, bude
nejprve zahájeno řízení o žalobě na ochranu rušené držby a až následně, kdy aktuální stav bude prozatímně
stabilizován, bude zahájeno klasické soudní řízení – bude-li to třeba. Jelikož však život není jednotvárný a každý
případ je svými okolnostmi specifický, nelze tento postup považovat za univerzální řešení. Vhodná procesní
taktika tak bude vždy záviset na konkrétní situaci, zákonodárce pouze vytyčil další možnou cestu, kterou se lze
ubírat při ochraně svých práv.
PRÁVO NEMOVITOSTÍ
Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby
Autorka:
Mgr. Kristýna Faltýnková
V tomto článku bychom chtěli čtenáře blíže seznámit s institutem stavebního práva, který je sice součástí
právního řádu již delší dobu, avšak jeho výhody a rizika nejsou až tolik známy a v minulém roce doznala jeho
úprava zásadního upřesnění. Jedná se o veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, kterou uzavírá stavební úřad
se stavebníkem a která nahrazuje stavební povolení. Obdobně stavební povolení může nahradit oznámení
stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (dříve zkrácené stavební řízení), které již bylo námi
komentováno v dřívějším vydání Právních aktualit.
Podobně jako při využití certifikátu autorizovaného inspektora přebírá stavebník větší aktivitu, neboť je na něm,
aby si zajistil kromě nezbytné dokumentace, kterou by dokládal i k žádosti o vydání stavebního povolení,
11
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
závazná stanoviska dotčených orgánů. Na základě kompletní dokumentace a stanovisek pak vypracuje návrh
smlouvy, ve které popíše svůj stavební záměr, včetně informací o způsobu a době provádění stavby, uvede
podmínky pro provádění stavby, případně pro její užívání a další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených
orgánů a zaváže se je dodržet. Součástí návrhu veřejnoprávní smlouvy musí být i seznam osob, které by byly
účastníkem stavebního řízení, kdyby bylo vedeno, zejména tedy vlastníci sousedních pozemků, kteří mohou být
prováděním stavby přímo dotčeni.
Návrh veřejnoprávní smlouvy spolu s dokumentací ke stavbě předloží stavebník stavebnímu úřadu a ten tyto
podklady přezkoumá ze stejných hledisek jako při stavebním řízení a k tomu ověří, že návrh veřejnoprávní
obsahuje veškeré náležitosti dle zákona. Do 30 dnů pak rozhodne, zda návrh veřejnoprávní smlouvy přijme
či odmítne. Pokud stavební úřad veřejnoprávní smlouvu přijme, je taková smlouva uzavřená, nikoli však zatím
účinná. Nyní je na stavebníkovi, aby si zajistil souhlasy s touto smlouvou od osob, které by byly účastníky
řízení a jsou uvedeny ve smlouvě. Poté, co takové souhlasy předloží stavebnímu úřadu, vyznačí stavební
úřad na smlouvu doložku o její účinnosti, ověří projektovou dokumentaci stavby a doručí stavebníkovi štítek
o povolené stavbě (požadavek na doložení souhlasu všech osob, které by byly účastníky stavebního řízení,
byl do stavebního zákona vložen až novelou účinnou od roku 2013, avšak tento požadavek již dříve vyplýval
ze správního řádu). Až účinností veřejnoprávní smlouvy vzniká stavebníkovi právo provést stavbu. Toto
právo je časově omezeno stejně jako v případě stavebního povolení na dva roky, v jejichž průběhu musí být
stavba zahájena; na žádost stavebníka lze účinnost veřejnoprávní smlouvy a tedy práva stavět prodloužit.
Veřejnoprávní smlouva tak může významně urychlit získání práva provést stavbu, navíc stavebník sám vymezí
podmínky veřejnoprávní smlouvy, má „autorskou volnost“. Obdobně je tomu při využití autorizovaného
inspektora, avšak v tomto případě bez vedlejšího nákladu odměny inspektora za vystavení certifikátu. V případě,
kdy provádění stavby nezasáhne vlastníky sousedních pozemků, může být celý proces velmi rychlý. Pokud je
souhlas dalších osob nezbytný, může stavebník proces urychlit, když tyto osoby s návrhem smlouvy stavebník
seznámí v době, kdy o jejím přijetí rozhoduje stavební úřad, případně ji s těmito osobami může mít projednanou
i dříve, než ji předloží stavebnímu úřadu, a tudíž si být jistý, že s udělením souhlasu sousedů a odvozeným
nabytím účinnosti smlouvy nebude žádný problém.
I veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat v přezkumném řízení dle správního řádu, které může být zahájeno
nejpozději jeden rok po účinnosti smlouvy. Rozhodnutí ve věci musí být vydáno do 15 měsíců ode dne účinnosti
smlouvy. Po uplynutí uvedených lhůt je smlouva v přezkumném řízení „nedotknutelná“. Avšak v přezkumném
řízení je posuzováno, zda smlouva nebyla uzavřena v rozporu s právními předpisy. I v případě, kdy by přezkumný
orgán k takovému závěru došel, má řízení zastavit, pokud by újma, která by vznikla zrušením veřejnoprávní
smlouvy účastníku řízení – v daném případě újma stavebníka, který by pozbyl právo stavět (což může vyústit
ve smluvní pokuty, které se vážou k dodržení termínů výstavby a kolaudace, či k odejmutí dotace či jiné podpory
pro nesplnění podmínek) byla zjevně nepoměrně vyšší, než újma, která tím vznikne jinému účastníku řízení
(zpravidla vlastníku sousedního pozemku) či veřejnému zájmu. V této souvislosti podotýkáme, že z pohledu
velikosti újmy souseda by měla být zohledněna pouze újma, kterou utrpí samotným prováděním stavby
na sousedním pozemku (zvýšená prašnost a hlučnost apod.), nikoli tím, že na sousedním pozemku bude
předmětná stavba umístěna, to je otázka územního řízení.
Po uplynutí lhůt k zahájení přezkumného řízení může být pozice stavebníka ohrožena pouze v rámci tzv. řízení
o určení právního vztahu (stejně jako v případě využití certifikátu stavebního inspektora). Rizikem tohoto řízení je,
že může být zahájeno kdykoli bez časového omezení a v jeho rámci lze vydat předběžné opatření, kterým bude
zakázáno pokračovat ve stavbě. Kdokoli (zpravidla však vlastník sousedního pozemku) by se tak teoreticky mohl
kdykoli v budoucnosti domáhat určení, že právo provést stavbu stavebníkovi nevzniklo, například z důvodu,
že byl k účinnosti veřejnoprávní smlouvy a vzniku práva provést stavbu třeba jeho souhlas, který neudělil. Avšak
pro zahájení tohoto řízení jsou stanoveny striktní podmínky, zejména musí být prokázáno, že vydání rozhodnutí,
zda právo stavět vzniklo, je nezbytné pro uplatnění práv toho, kdo se domáhá vydání takového rozhodnutí.
Tato podmínka se nám jeví jako téměř nesplnitelná poté, co byla stavba dokončena a zkolaudována. Pokud
by byl teoreticky v tomto řízení vlastník sousedního pozemku úspěšný, vedlo by to zpravidla k zahájení řízení
o odstranění stavby, neboť by na stavbu bylo nahlíženo jako na tzv. černou stavbu. Takovou situaci lze však vždy
12
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
řešit žádostí o vydání dodatečného povolení stavby. Domníváme se také, že by se v takové situaci dalo uvažovat
o odpovědnosti státu za způsobenou škodu, neboť stavební úřad sám vyznačuje účinnost veřejnoprávní
smlouvy, čímž potvrzuje, že všechny nezbytné souhlasy byly předloženy.
Na závěr bychom chtěli upozornit, že veřejnoprávní smlouvy jsou správní orgány včetně stavebního úřadu
oprávněny uzavírat pouze v případech, kdy tak stanoví zákon. V rámci stavebního zákona je tak možné uzavřít
veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, jak byla popsána výše, ale pouze v případech, kdy stavba vyžaduje
stavební povolení, neboť dle zákona veřejnoprávní smlouva stavební povolení nahrazuje. Dále je možné
tuto smlouvu změnit, což je alternativa k žádosti o povelní změny stavby před jejím dokončením, ke změně
veřejnoprávní smlouvy jsou však potřeba souhlasy stejných osob, které by byly účastníky řízení o změně stavby
před jejím dokončením. Pokud byla stavba zahájena na základě stavebního povolení, lze i v tomto případě
uzavřít veřejnoprávní smlouvu o povolení její změny před dokončením, a to za stejných podmínek jako v případě
veřejnoprávní smlouvy o výstavbě. Dle našeho názoru však nelze uzavřít veřejnoprávní smlouvu v situaci, kdy
se jedná o stavbu provedenou bez stavebního povolení či jeho alternativy, tzv. černou stavbu. Jediná možnost
legalizace takové stavby je stále žádost o dodatečné povolení stavby v rámci řízení o odstranění stavby. Stavební
zákon také umožňuje uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a dokonce je v některých
případech možné uzavřít veřejnoprávní smlouvu, která zároveň nahrazuje stavební i územní rozhodnutí. Vždy
je však třeba, aby uzavření konkrétní veřejnoprávní smlouvy zákon výslovně povoloval a byly splněny zákonem
stanovené podmínky pro její platnost a účinnost, v opačném případě se stavebník vystavuje riziku, že daná
smlouva bude zrušena, prohlášena za nicotnou či bude prohlášeno, že práva, která na jejím základě měl nabýt,
nikdy nevznikla.
Poznámky spornosti zápisu
Autor:
Mgr. Roman Pečenka
V předchozích vydáních právních aktualit jsme vás informovali o zavedení principu materiální publicity zápisů
do katastru nemovitostí (velmi zjednodušeně, že co je v katastru psáno, to je dáno, a že nikoho neomlouvá
neznalost zápisů v katastru), a o ochraně, kterou nový občanský zákoník a nový zákon o katastru nemovitostí
poskytují osobám, jejichž práva zapsaná do katastru nemovitostí byla bez jejich vůle dotčena.
Nezbytnou součástí uvedeného principu materiální publicity je institut poznámek spornosti zápisu, jejichž účelem
je řešit situace, neodpovídá-li stav zápisu v katastru skutečnosti (tzv. poznámka rozepře) anebo byl-li zápis
proveden bez právního titulu (tzv. poznámka spornosti v užším smyslu).
Poznámka rozepře dle § 985 nového občanského zákoníku může být zapsána do katastru nemovitostí
v případě, neodpovídá-li stav zapsaný v katastru nemovitostí skutečnosti. K takové situaci může dojít buď
proto, že právo již vzniklé odpadlo (např. odstoupením od smlouvy po provedení zápisu do katastru nemovitostí)
anebo takové právo vzniklo či zaniklo na základě jiné právní skutečnosti, přičemž jeho vznik či zánik není
podmíněn zápisem do katastru (např. vydržení věcného práva či zánik služebnosti trvalou změnou).
Zápis poznámky rozepře do katastru nemovitostí může navrhnout kdokoli, jehož věcné právo (tj. vlastnické
právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni atp.) je rozporovaným zápisem v katastru
nemovitostí dotčeno, avšak pouze za podmínky, že zároveň s návrhem na její zápis katastrálnímu úřadu doloží,
že své právo uplatnil u soudu příslušnou žalobou na určení vlastnického či jiného práva.
Zápis poznámky rozepře má účinky pouze do budoucna, tedy působí pouze vůči zápisům, které byly provedeny
po podání žádosti o zápis takové poznámky (nikoli po okamžiku zápisu); uvedeným nejsou jakkoli dotčeny
účinky podané žaloby samotné. To znamená, že bude-li osoba, která o zápis poznámky rozepře požádala,
se svou žalobou úspěšná, bude vymazán nejen žalobou rozporovaný zápis, ale též všechny zápisy, které byly
13
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
učiněny poté, co dotčená osoba o zápis poznámky rozepře požádala. Zákonodárce zde vychází z premisy,
že osoby, které navrhly zápis do katastru nemovitostí v době, kdy mohly zjistit riziko možného rozporu mezi
skutečným a zapsaným stavem, nemohou být v dobré víře ve stav zapsaný v katastru nemovitostí. Tyto osoby
si totiž musely být vědomy rizika, že žadatel o zápis poznámky se svou žalobou uspěje a stav zápisu v katastru
nemovitostí se tak změní.
Poznámka rozepře tak je ochranou žalujícího, aby se v případě úspěchu své žaloby mohl úspěšně domoci
svého práva, a to tím, že účinky rozhodnutí soudu, zahájeného z podnětu dotčené osoby, (tady chybí sloveso:
jsou, budou?) rozšířeny též nad rámec účastníků samotného soudního řízení.
Uveďme příklad: osoba B prodala osobě A nemovitou věc a vlastnické právo osoby A bylo řádně zapsáno
do katastru nemovitostí. Následně však osoba B po právu odstoupí od kupní smlouvy, neboť osoba A jí
nedoplatila kupní cenu. Osoba B tudíž podá žalobu proti osobě A na určení, že je vlastníkem nemovité věci
a zároveň požádá o zápis poznámky rozepře do katastru nemovitostí. Pokud osoba A před vydáním rozhodnutí
o tom, že osoba B je vlastníkem uvedené nemovité věci, k ní zřídí zástavní právo osobě C nebo jí tuto
nemovitost převede. Zápisy o zřízení zástavního práva či o převodu vlastnického práva k nemovitosti na osobu
C budou po doručení rozhodnutí soudu o určení, že osoba B je vlastníkem, z katastru nemovitostí vymazány.
Osoba C bude mít v takovém případě vůči osobě A pouze práva z porušení smlouvy. Pokud by však osoba B
nepodala návrh na zápis poznámky rozepře, práva nabytá osobou C v dobré víře by zůstala zachována a ani
úspěch osoby B v soudním řízení proti osobě A by nevedl k obnovení vlastnického práva osoby B k předmětné
nemovitosti.
Z výše uvedeného plyne jasné doporučení vždy žádat o zápis poznámky rozepře v případě podání žalob, kterými
je rozporován stav zápisů v katastru, a to neprodleně po podání takové žaloby. V opačném případě se žalobci
může stát, že žalovaný předmětnou nemovitost v mezičase převede na jinou osobu, která bude v dobré víře,
že nemovitost kupuje od jejího vlastníka, a bude tak chráněna na základě ustanovení § 984 nového občanského
zákoníku. Byť by žalobce ve svém sporu nakonec uspěl, své vlastnické právo k nemovitosti již zpět nezíská
a zůstane mu pouze možnost domáhat se náhrady újmy.
Souběžně s tím se jako samozřejmé jeví, že při jakékoli dispozici s věcmi zapisovanými do katastru nemovitostí
je nezbytné důkladně zkoumat příslušný výpis z katastru, a to k okamžiku podání návrhu a včas případně
reagovat na jakékoli tam vyznačené poznámky.
Na rozdíl od poznámky rozepře, která již byla známa i v posledním roce účinnosti předchozí právní úpravy,
je poznámka spornosti dle ustanovení § 986 nového občanského zákoníku zcela novým institutem. Tato
poznámka poskytuje rozšířenou ochranu tomu, kdo tvrdí, že byl na svých právech dotčen zápisem do katastru
nemovitostí provedeným bez právního důvodu (např. na základě podvržených dokumentů).
Jelikož se jedná o situaci nastalou po povolení katastrálním úřadem změny zapsaných údajů, poskytuje se
osobě, jejíž věcné právo bylo takovou změnou dotčeno, zvýšená míra ochrany. Na rozdíl od obecné poznámky
rozepře proto dotčená osoba nemusí při podání žádosti o vyznačení poznámky spornosti dokládat, že již podala
příslušnou žalobu u soudu, ale postačí její doložení ve lhůtě dvou měsíců (v opačném případě katastrální úřad
poznámku spornosti automaticky vymaže po uplynutí této lhůty). Tím se také projevuje zájem na urychleném
zápisu poznámky spornosti jako „varování“ pro další osoby, a to zejména s ohledem na její účinky.
Poznámka spornosti má totiž nejen stejné účinky do budoucna jako poznámka rozepře, ale za určitých okolností
působí i do minulosti. Je-li poznámka spornosti zapsána ve lhůtě jednoho měsíce od okamžiku, kdy se žadatel
o napadeném zápisu dozvěděl (nejpozději do tří let od provedení zápisu), má účinky i vůči zápisům, které byly
provedeny před podáním žádosti o její zápis, a to bez ohledu na to, kolik jich bylo. V extrémním případě by
tak například vlastník nemovitosti, který se nedozvěděl o tom, že jeho vlastnické právo bylo z katastru nemovitostí
vymazáno ve prospěch jiného, mohl zápisem poznámky spornosti zpochybnit všechny zápisy (další převody
vlastnického práva, zřízení zástavních práv či věcných břemen atd.) za poslední tři roky. Pokud by s žalobou
na určení svého vlastnického práva k nemovitosti následně uspěl, byly by všechny zápisy vymazány, a to
14
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
bez ohledu na dobrou víru osob, v jejichž prospěch byly zapsány, a jeho vlastnické právo by tak bylo obnoveno.
Těmto osobám by pak zůstal nárok na náhradu škody za porušení smluvní povinnosti. Tento případ považujeme
za extrémní, vzhledem k tomu, že katastrální úřad vyrozumívá vlastníka nemovitosti či jiného oprávněného již
při zahájení řízení o zápisu a následně po provedení zápisu, ovšem vyloučit jej nelze. Zároveň doplňujeme,
že případné zmeškání uvedených lhůt může mít fatální důsledky pro dotčenou osobu, když její ochrana bude
omezena pouze do budoucna (jako je tomu u poznámky rozepře) a např. osoby, které v mezidobí nemovitou věc
nabyly v dobré víře a za úplatu budou chráněny dle ustanovení § 984 NOZ.
Chrání-li tedy princip materiální publicity nabyvatele věcných práv, kteří jsou v dobré víře a právo nabývají
za úplatu, dává zákonodárce institutem poznámky spornosti původnímu vlastníkovi silný nástroj, jak dosáhnout
nápravy v případech, v nichž byl zápis v katastru proveden v rozporu se skutečností.
Daňové právo
daňové aspekty svěřenského fondu
Autoři:
Ing. Jan Bürger
Mgr., M.A., Martin Švalbach LL.M., FCCA
S novým občanským zákoníkem byl do českého právního řádu znovu zaveden pojem svěřenského správcovství
a s tím i právní koncept tzv. svěřenského fondu (SF).
SF vzniká vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že tento zakladatel svěří majetek správci k určitému
účelu danému smlouvou se správcem nebo pořízením pro případ smrti a správce toto pověření přijme. Tím není
vyloučeno, aby majetek byl do SF nabyt i (úplatnou) smlouvou se správcem. Specifikem úpravy SF v českém
právu je skutečnost, že vyčleněním majetku do SF vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví k vyčleněnému
majetku, kterého se správce ujme, drží jej a spravuje v souladu s účelem SF upraveným ve statutu SF.
V návaznosti na účel SF v souladu s pravidly obsaženými ve statutu svěřenský správce majetek ve SF spravuje
vlastním jménem a na účet fondu. Ze SF následně majetek a užitky vzniklé jeho správou převádí oprávněným
osobám – obmyšleným.
Toliko základní charakteristiky úpravy SF v českém soukromém právu. S ohledem na to, že tato úprava je
relativně stručná a flexibilní, dá se očekávat, že bude využívána k účelům běžným pro užití trustů v jiných
jurisdikcích, jako je například strukturování odměňování zaměstnanců, penzijní plány, sdružování prostředků za
účelem jejich společného investování, řešení intergeneračního převodu ucelených souborů majetků (rodinného
podniku), určitá ochrana majetku před dopady předlužení apod.
Na tuto novou úpravu reagovaly související předpisy včetně těch účetních a daňových. Bohužel i úprava
v účetních a daňových předpisech je stručná a v mnoha ohledech nekonzistentní a dle publikovaných
komentářů bude předmětem upřesňujících novelizací. V následujícím textu jsou popsány základní východiska
této právní úpravy v účetních a daňových předpisech.
S ohledem na uvedené prvky nekonzistentní úpravy daňových dopadů dispozice s majetkem v souvislosti se
vznikem SF, jeho fungováním a rozdělování majetku z něj, je dobrým východiskem obeznámit se nejdříve se
záměrem, který sledoval zákonodárce při přípravě detailní úpravy účtování a zdanění svěřenských fondů.
Záměr zákonodárce a základní pohled na svěřenský fond
Základním konceptem, na kterém je účtování a zdanění SF postaveno, je pohled na SF jako na samostatnou
účetní jednotku ve smyslu úvodního ustanovení platného zákona o účetnictví. Tento pohled vychází z obecného
požadavku na správce, aby předložil beneficientovi vyúčtování dokládající výsledky jeho dispozice s majetkem v
SF obsažené v 1436 NOZ.
15
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
Fikcí obsaženou v ustanovení § 17 odst. 1 ZDP je SF poplatníkem daně z příjmů právnických osob. To znamená,
že pro účely daně z příjmů podléhají zisky dosažené držbou a dispozicemi majetku v něm upravené dani z příjmů
právnických osob sazbou 19% (nebo 5% v případech, že SF je investičním fondem dle ZISIF). Samotné vyčlenění
majetku do SF nepředstavuje transakci vedoucí ke vzniku daňové povinnosti k dani z příjmů právnických osob
na straně zakladatele SF. Naopak rozdělení zisku nebo předání majetku obmyšleným jsou považovány za události,
které obecně vedou ke vzniku zdanitelného příjmu na straně obmyšleného, přičemž distribuce zisku je daněna
srážkovou daní jako výplaty zisků obchodními společnostmi a předání majetku analogicky jako jsou daněny
bezúplatné nebo úplatné příjmy obmyšlených.
Pro účely daně z nabytí nemovitých věcí je na SF nahlíženo jako na jediného nabyvatele nebo převodce
nemovité věci (viz § 1 ZDNNV), přičemž bezúplatné nabytí nemovité věci SF není předmětem daně z nabytí
nemovitých věcí. I pro účely daně z přidané hodnoty se na svěřenský fond hledí jako na právnickou osobu, a to
v souladu s ustanovením § 4b odst. 2 ZDPH.
Účetní aspekty
Jak již bylo uvedeno výše, SF je účetní jednotkou povinnou vést účetnictví. Za vedení účetnictví SF je odpovědný
jeho správce, popř. správce a obhospodařovatel společně a nerozdílně v případě, kdy je SF investičním fondem
dle ZISIF. Správce je povinen nechat ověřit účetní závěrku SF auditorem při splnění kritérií stanovených zákonem
o účetnictví pro jiné běžné účetní jednotky, tj. pokud dva ze tří ekonomických ukazatelů vztahující se k SF
přesáhnou limity uvedené v zákoně o účetnictví (celková aktiva v SF přesáhnou 40 milionů korun; roční úhrn
čistého obratu činí více než 80 milionů korun; průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního
období přesáhne hodnotu 50).
Prováděcí účetní předpisy neobsahují podrobnější úpravu účetního zachycení nabytí majetku do SF. Je tedy
nutné vycházet pouze ze základních účetních zásad a předpokladů, mezi které patří zásada dosažení věrného
a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, tj. i SF. Použitím této zásady by
tedy měl SF zachytit majetek nabytý vyčleněním v jeho reálné ceně oproti účtu závazků vůči obmyšleným
(v případě, že nároky obmyšleného budou upřednostněny před nároky beneficientů, jejichž výše bude odvozena
od zbytkové hodnoty majetku fondu, popř. dosaženého zisku SF), popř. účtů vlastního kapitálu (v případě nároků
odvozených od účetní hodnoty majetku SF podřízených ostatním závazkům SF).
S otázkou prvotního ocenění majetku vyčleněného do SF úzce souvisí otázka stanovení základu daně
z příjmů právnických osob. I s ohledem na tuto skutečnost se očekává, že Generální finanční ředitelství ČR
nebo Ministerstvo financí ČR poskytnou k této otázce podrobnější výklad, popř. doplní podobnou úpravu
do Českých účetních standardů.
Aspekty daně z příjmů právnických osob
V souladu s § 18 odst. 2 ZDP příjmy SF realizované vyčleněním majetku do SF, zvýšením majetku SF
smlouvou nebo pořízením pro případ smrti nejsou předmětem daně z příjmů právnických osob na straně SF
nebo obmyšleného – právnické osoby.
Do zákona o daních z příjmů bylo novelou prostřednictvím zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.
doplněno několik ustanovení, které se dotýkají stanovení základu daně z příjmů právnických osob SF. Nově
doplněnými ustanoveními jsou i § 30 odst. 10 písm. b) bod 4 a § 30 odst. 10 písm. m) ZDP, která stanoví
povinnost SF pokračovat v daňovém odpisování hmotného a nehmotného majetku odpisovaném pro daňové
účely zakladatelem SF.
Další omezení doplněné do zákona o daních z příjmů výše uvedenou novelou vyplývá z ustanovení § 25 odst.
1 písm. i) ZDP, které nově diskvalifikuje jako daňově neuznatelné náklady hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl
u SF bezúplatný příjem od daně osvobozený nebo příjem, který nebyl předmětem daně. Při použití doslovného
jazykového výkladu je možné z dikce tohoto ustanovení dovodit, že jakýkoli náklad vynaložený z majetku SF, který
byl nabyt bezúplatným vyčleněním do SF, které není u SF předmětem daně, se nekvalifikuje jako daňově uznatelný
náklad. Tento výklad je dle našeho názoru nesprávný, protože nezohledňuje účetní zachycení vyčlenění majetku
16
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
do SF a nesleduje záměr zákonodárce. Dle vyjádření GFŘ se připravuje změna ZDP, kterou by tato nejasnost měla
být odstraněna.
V souvislosti s daňovými aspekty SF je nutné také upozornit, že s ohledem na neexistenci vlastníka u majetku
vyčleněného do SF (v právním slova smyslu) SF nepožívá některých daňových výhod, které jsou spojeny
s vlastnictvím majetku. Jedná se například o daňový režim dividendových příjmů plynoucích z podílů
na dceřiných společnostech nebo daňový režim příjmů z prodeje těchto podílů, které je mateřská společnost,
nikoli však SF, oprávněna osvobodit od daně z příjmů právnických osob za podmínek uvedených v § 19 odst.
1 písm. ze), odst. 3 nebo § 19 odst. 9 ZDP.
Analogicky není možné na straně obmyšleného – právnické osoby, uplatnit osvobození od daně z příjmů
právnických osob v případě podílů na zisku vyplácených ze zisků dosažených z majetku ve SF, jak tomu
je u výplat zisků dceřiných společností mateřské společnosti při splnění výše zmíněných podmínek zákona
o daních z příjmů. Výplaty zisku ze SF právnické osobě podléhají standardně srážkové dani ve výši 15 %,
vyčlenění majetku ze SF právnické osobě standardně vstupuje do základu daně z příjmů právnických osob
obmyšleného a podléhá dani z příjmů právnických osob ve výši 19 %.
Zdanění distribuce zisku obmyšleného nebo rozdělení majetku ze SF obmyšlenému, který není daňovým
rezidentem ČR, může být sníženo nebo zcela eliminováno v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího
zdanění. Toto ovšem platí pouze za předpokladu, že obmyšlený je daňovým rezidentem státu, se kterým ČR
uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je skutečným příjemcem těchto příjmů a je oprávněn čerpat
výhod plynoucích z příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
Aspekty daně z příjmů fyzických osob
Ve světle stávající judikatury, která pro vznik zdanitelného příjmu požaduje skutečné zvýšení majetku poplatníka,
které je v jeho dostatečné sféře vlivu tak, aby byl tento příjem dostatečně realizován, samotné vyčlenění majetku
zakladatele do SF by nemělo automaticky vést ke vzniku zdanitelného příjmu obmyšleného – fyzické osoby,
i když tato skutečnost je jednoznačně upravena v zákoně o daních z příjmů pouze pro případ vyčlenění majetku
do SF zakladatelem pořízením pro případ smrti nebo zvýšením majetku SF pořízením pro případ smrti.
Na druhé straně je nutné zmínit, že obmyšlený (fyzická osoba) není oprávněn uplatnit osvobození od daně
z příjmů fyzických osob v případě převodu majetku prostřednictvím SF na rozdíl od situace, kdy by došlo
k vkladu majetku fyzickou osobu do obchodní korporace, jejíž společník (akcionář) má nárok na osvobození
příjmů z prodeje podílu nebo z prodeje cenných papírů (včetně akcií) od daně, pokud doba mezi nabytím
a prodejem obchodního podílu (akcií) přesáhla zákonem stanovený časový test.
Výplaty zisku ze SF fyzické osobě, která je českým daňovým rezidentem, podléhají standardně konečné
srážkové dani ve výši 15 % a u fyzické osoby již nejsou předmětem dalšího zdanění. Naopak vyčlenění majetku
SF obmyšlenému vstupuje jako tzv. „ostatní příjem“ do jeho dílčího základu daně z příjmů fyzických osob
podléhajícího po snížení o náklady vynaložené na jeho dosažení sazbě daně z příjmů fyzických osob ve výši
15 %.
Zdanění distribuce zisku nebo rozdělení majetku ze SF ve prospěch obmyšleného, který není daňovým
rezidentem ČR, může být sníženo nebo zcela eliminováno v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího
zdanění. Toto platí za předpokladu, kdy obmyšlený je daňovým rezidentem státu, se kterým ČR uzavřela
smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je skutečným příjemcem těchto příjmů a je oprávněn čerpat výhod
plynoucích z příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
V souvislosti s novou úpravou týkající se SF je vhodné ještě poznamenat, že zákonodárce evidentně opomněl
zahrnout SF do definice plátce daně pro účely odvodů měsíčních záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, což
může způsobit nejenom praktické problémy při plnění daňových povinností těch SF, kteří se dostanou do pozice
zaměstnavatele, plátce zdanitelných příjmů. Tato nesrovnalost by však měla být v dohledné době odstraněna
technickou novelou zákona o daních z příjmů.
17
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
Daň z nabytí nemovitých věcí
I přesto, že SF je ze zákona poplatníkem daně z nebytí nemovitých věcí, vyčlenění nemovitého majetku do SF
této dani nepodléhá, pokud vyčlenění těchto nemovitých věcí do SF bude bezúplatné. Pokud však správce
fondu nabude do SF nemovitou věc úplatně, např. na základě kupní smlouvy, tento převod bude standardně
zatížen daní z nabytí nemovitých věcí v sazbě 4 %. Režim daně z nabytí nemovitých věcí tedy odráží základní
pohled na SF jako na samostatnou osobu – převodce nebo nabyvatele pro účely ZDNNV.
Shrnutí
SF jsou zcela jednoznačně zajímavým právním konceptem, který by mohl najít své uplatnění například
při strukturování zaměstnaneckých penzijních nebo opčních plánů. S ohledem na nejasnosti uplatňování
daňových předpisů, které existují v určitých aspektech uplatnění daňových předpisů, nelze do okamžiku
odstranění výkladových nesrovnalostí s cílem zajistit daňovou neutralitu plošně doporučit strukturování převodu
nemovitostí vyčleněním přes SF. V určitých specifických případech ale tento postup může být výhodný.
S ohledem na skutečnost, že bezúplatný příjem realizovaný obmyšleným z majetku SF, který byl vyčleněn do SF
zakladatelem – osobou v příbuzenském vztahu k obmyšlenému, je od daně z příjmů osvobozen, se použití SF
jeví jako výhodné pro strukturování bezúplatných převodů majetku, ke kterým dochází např. v případě dědění.
Náš daňový tým vám k výše uvedeným otázkám rád poskytne podrobnější informace.
Použité zkratky
SF NOZ ZDNNV
ZDP ZDPH
ZISIF svěřenský fond
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech
Mezinárodní publikace
The new Czech private law
Autoři:
Mgr. Roman Pečenka
Doc. JUDr. Bohumil Havel Ph.D.
The Czech government has significantly liberalised corporate law to make it more attractive and competitive.
Roman Pecenka and Bohuslav Havel of PRK Partners analyse the changes.
On 1 January 2014, new rules on private law (adopted as part of the entire private law re codification process)
came into effect in the Czech Republic. Based on new principles, these rules, which are common in continental
Europe – such as rigorous enforcement of the principle of autonomy of contractual will and freedom – are also
reflected in the new corporate-law legislation, and namely in two basic legal regulations: the new Civil Code (Act
No. 89/2012 Coll.) governing, inter alia, the general rules for all legal entities and their corporate bodies, and
the Act on Business Corporations (Act No. 90/2012 Coll.), containing the rules that regulate in more detail the
operation of business corporations and cooperatives, including their organisational structure.
Liberalisation of corporate law
To make Czech corporate law more attractive and competitive, the lawmakers have significantly liberalised the
rules for the operation of business corporations. Therefore, even in this otherwise legally stringent area of law,
18
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
the new legislation has brought a higher degree of contractual freedom of shareholders, while ensuring adequate
protection of third parties and minority shareholders. All these changes are carried out against a background
of structural changes introduced by the Civil Code (e.g., a greater tendency for legal regulations to have
a non-mandatory character, a weakening of the absolute invalidity of agreements, and an emphasis
on the classical Roman-law principle of vigilantibus iura skripta sunt (laws are written for the vigilant)).
Under the new legislation, shareholders are given a broad possibility to regulate the rules for convening a general
meeting or for the corporate governance of a company as such (the admission of a monistic governance system
for joint-stock companies). Certain problematic provisions have been deleted or replaced (e.g., draconian
measures to protect against conflict of interest, which essentially needlessly complicated and increased
the costs of implementing even quite standard operations within company groups, or provisions prohibiting
the representation of members of collective statutory bodies, etc.). A higher emphasis is put on corporate
governance, which is a standard practice in Europe.
Liability rules specified
In addition, the rules for liability of members of statutory and other corporate bodies have been specified in more
details. Whilst the concept of powers and liabilities of such members remains unchanged, the rules for their
applications are being specified in greater detail and, hence, it should prevent any unexpected excesses on one
hand, and any paralysed conduct of business corporations on the other hand. Primarily, the rules of corporate
governance are formulated as motivation rules with ex ante effect. Furthermore, “business judgment” rules
known from other legislations (UK) are now reflected in Czech corporate law and supplement the general rules
governing the Duty of Care (in Czech: “Péče řádného hospodáře”).
For the most frequent type of business corporation – limited liability company – attention should be drawn to
the following major news: a corporation may create a different types of ownership interests (in Czech: “podíly”)
to which different rights and obligations can be attached. The ownership interests can be replaced by securities
in a form of ordinary share certificates (in Czech: “kmenové listy”). The minimum capital contribution may amount
only to CZK 1 (one) provided that at least CZK 1 (one) is attributable to each share.
The ban on “chaining” and the statutory limitation of a maximum number of shareholders were cancelled.
Generally, the regulation of a limited liability company was emancipated from the law of joint-stock companies,
which it was frequently subject to under the former legislation.
Management of joint-stock companies
Regarding the new regulation of joint-stock companies, the following news could be pointed out: introducing
the option for companies to choose between a dualistic and a monistic corporate governance system.
In a monistic system, a corporation is governed by the statutory director and the board of directors; in certain
cases, one individual may act as director and simultaneously as a sole member of the board of directors
and thus be responsible for the corporate governance of the entire joint-stock company. In addition,
a corporation is allowed to issue, irrespective of the corporation‘s financial results, practically any type
of shares/stock (in Czech: “akcie”) (according to the rights attached to them) except for interest-bearing
shares. The entire legal regulation of joint-stock companies has been liberalised, albeit to a lesser degree when
compared with other areas of law, also based on European law.
It should be further noticed that, even though this change does not relate to the re-codification of private law,
as from 1 January 2014 the Czech joint-stock companies cannot issue certificated bearer shares (which are
anonymous shares). As a result, from 1 January 2014 all certificated bearer shares have been transformed
in to registered shares by operation of law (except for immobilised or book-entry shares) and the corporations
that issued these certified bearer shares in the past should exchange them by 30 June 2014. The shareholders
who will fail to respond to company‘s invitation for exchange of their certified bearer shares will not be entitled
to exercise any rights attached to such shares until the replacement of such shares.
19
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
Compliance call
Business corporations are obliged to revise their corporate documents and bring them in compliance with
the new mandatory provisions of laws by 1 June 2014. This statutory requirement should secure that the internal
life of corporations will adapt to the new legislation, and thus removing the conflict between the actual status
and the situation described in the statutes, etc.
Finally, all the existing Czech companies have the option to fully adhere to the new regulation set forth by
the Act on Business Corporations, which is more than advisable. To do so, there is a two-year period for
the general meeting of shareholders to adopt the relevant decision.
Trust funds
Along with greater freedom for business entities, the new Civil Code also introduced other changes influencing
the business sphere. In particular, foundations or endowment trusts now have the possibility to conduct
business, provided they use any profit for the main non-business purpose. As a result, these entities become
a potential competition to corporations; the Czech Republic is following the same legislative route as Germany,
Austria or the Switzerland.
A completely new instrument is an endowment fund (or trust fund; in Czech: “svěřenský fond”). The Czech law,
inspired by Quebec legislation, permits establishing a property entity with no legal personality or owner. A trust
fund can be a public service entity (beneficial to the public) or private entity that is managed by an administrator
in the interests of a beneficiary.
This is a model markedly inspired by the common law legal system; nevertheless, at the same time it attempts
to respond to Czech law. A trust fund can be established during a person’s life or based on a last will and
testament; any property allocated to a trust fund is not in the possession of a beneficiary or establishing
authority (founder). The trust administrator exercises property rights attached to a trust fund on the account
of the fund; even though the administrator is not the owner. The new legislation also sets the rules for
supervision of the trust fund administration, and a trust fund may not be established for any purpose that would
be detrimental to creditors.
The new trust funds regulation introduces a variety of legal schemes which can be applied not only for business
purposes; for instance, an affiliated fund of a foundation (in Czech: “přidružený fond nadace”) - a form
of a private foundation known in Austria - is also introduced by the new Czech private law regulation.
Tax changes seek to boost Czech investment
prospects
Autoři:
Ing. Jan Bürger
Mgr., M.A., Martin Švalbach LL.M., FCCA
Changes to the Czech Republic‘s tax system, such as the possibility of selling securities tax free, are
aimed at making the jurisdiction more attractive to foreign investors.
Tax laws have changed in the Czech Republic to ensure the effectiveness of the new Civil Code, which took
effect on January 1 2014 and which introduces new concepts previously unknown in Czech law, such as trusts
and building rights, expanding the range of legal instruments specifically recognised in relationships between
persons in their private and business dealings.
Given the circumstances under which these amendments were drafted the changes have both a conceptual
and, one could argue, also a surprising effect.
20
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
Tax changes associated with transfers of real estate
From January 1 2014 real estate transfer tax was replaced by a tax on the acquisition of real estate. In many
respects this represents an administrative change, but some changes could also affect tax liabilities associated
with transfers of real estate. For example, under the new Tax on the Acquisition of Real Estate Act, in-kind
contributions to the share capital of companies are no longer exempt from taxation. Exchanges of real estate
are also treated as two transactions, subject to a tax on the acquisition of the real estate (previously, real estate
transfer tax was levied on whichever real estate had the higher value). On the other hand, first transfers
of finished family houses or apartments (inclusive of the land on which they stand) are exempt from tax
on the acquisition of real estate if the transfer is effective within five years from receipt of the official inspection
approval (known in Czech as kolaudace) for use of the new family house or the apartment building.
For sales of real estate the new Act allows the parties to the sale to agree on who will be the party liable to pay
the tax, with the other party being the guarantor of settlement of the tax. In tax proceedings the taxpayer is in
a better position with the tax administrator than the guarantor. (In the absence of an agreement, the transferor
is the taxpayer.) This option could be useful in transactions where there is a risk that the tax will not be settled
by the seller of the real estate.
Income tax changes
Apart from conceptual changes, many of the changes introduced to the Income Taxes Act and the Act on
Reserves reflect changes in terminology used in the new Civil Code. Nevertheless, there are some specific ones.
Definition of income of legal entities for corporate income tax purposes
Under the previous wording of the Income Taxes Act, the term „income“ was not defined for corporate income
taxpayers. It only required that when determining the corporate income tax base, the starting point was to be
the profit determined in accordance with the Czech accounting legislation. Many taxpayers interpreted this
as any item accounted for under the profit and loss account under Czech GAAP would automatically qualify
as income subject to corporate income tax.
Even so, the Supreme Administrative Court (pictured left) ruled in several cases that for an item to qualify
as taxable income it needs to be „sufficiently realised“, that is, it needs to result in increased wealth of
the taxpayer that is „within his reach“. For that it was held that unrealised foreign exchange gains on the
revaluation of loans drawn by a taxpayer in a currency other than Czech crowns that are ordinarily accounted
for in the profit & loss account do not qualify as taxable income and should be taxed at the corporate income
tax rate only when realised, that is, only upon repayments of the loan. Based on this decision, it was possible
to exclude unrealised foreign exchange differences from the corporate income tax base, which was actually
done by many companies holding real estate. Based on the amended wording of the Income Taxes Act, which
defines taxable income directly by reference to Czech accounting legislation, this should not be possible. For tax
periods before 2014 taxpayers can still apply an approach based on the ruling of the Supreme Administrative
Court.
Taxation of non-profit organisations
Many foreign interest groups operate in the Czech Republic through non-profit organisations. These
organisations enjoy preferential tax treatment based on which the subsidies, donations and contributions
received to finance their activities are generally exempt from corporate income tax. An amendment to the
Income Taxes Act sets stricter conditions for an organisation to qualify for preferential tax treatment. For
example, professional chambers defending the business interest of their members fall outside the scope
of taxpayers qualifying for preferential tax treatment. The same holds true for foundations, though not foundation
trusts, which support or aim to support their members.
Relaxation of the conditions for the creation of tax-deductible provisions
In general, compared with other tax jurisdictions, it is difficult for Czech corporate taxpayers to recognise
as tax-deductible increases in specific provisions for receivables. This is because the Czech Act on Reserves
contains a number of conditions that a creditor needs to meet to claim a deduction for the expenses accounted
21
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
for by him in respect of the increase in provisions. The latest amendment to the Act on Reserves has simplified
conditions for the creation of tax-deductible provisions as it does not require active pursuit in a court action for
payment of the receivables for which the specific provision is accounted for. However, this condition still applies
to receivables with a face value of more than CZK200,000 ($10,000) that have been transferred to the taxpayer.
Sale of securities with qualifying interest by individuals
The Czech Income Taxes Act contains an important exemption for gains realised by individuals from the sale of
securities. One condition for applying the exemption is the requirement that the individual hold the securities for
a certain holding period before their sale. The latest amendment to the Income Taxes Act reduces the period
from five years to three (for individuals holding shares representing more than 5% of the company‘s share
capital). This could be an important tax incentive for individual majority shareholders to dispose of their
participations in a tax-free manner.
Trusts under Czech law
Czech legal provisions governing trusts were inspired by the Civil Code of Quebec, which has integrated
the Anglo-Saxon common-law concept of trust into its continental legal system. Czech income tax law
assimilates a trust to a company, despite the striking dissimilarities between these two concepts. This means
that:
• Income (reduced by allowable expenses) achieved on trust assets is subject to the Czech corporate income
tax at the rate of 19% (or 5% for trusts regulated as investment funds);
• Taxes in relation to trust assets are due by the trust administrator;
• The entrustment of assets to a trust is treated similarly to in-kind contributions to the registered capital of
a company, that is, an event that does not trigger income tax liability for the settlor, the trust itself or the
beneficiary; similarly allocating assets to a trust does not result in a step-up of their tax bases;
• The allocation of assets (and/or liabilities) from a trust to a beneficiary is treated as personal or corporate
income and is subject to tax, depending on its beneficiary; allocation of profits from a trust to a beneficiary
is treated as profit distribution for Czech tax purposes, that is, subject to 15% withholding tax (or 35%
withholding tax if the beneficiary is tax resident of a country that has not concluded a double-tax treaty
or a tax information exchange agreement with the Czech Republic), or a lower tax rate when reduced by
an applicable double-tax treaty.
• The allocation of assets to a trust based on the will of a deceased person is exempt from income tax, similar
to the exemption on a transfer of assets from a trust to a beneficiary.
This last feature makes Czech trusts an interesting tax-free arrangement for intergenerational transfers of assets.
On the other hand, since neither the trust (which has no legal personality), the settler, the trust administrator,
nor the beneficiary own the title to the assets allocated, certain investments held in a trust are not eligible for tax
benefits that are available to owners, such as the participation exemption, which is available to limited-liability
corporate investors having participation interests in their daughter companies.
Gratuitous transfers of benefits
With the aim of simplifying Czech tax legislation, gift tax and inheritance tax were abolished, with effect from
January 1 2014. Gratuitous transfers of benefits were made subject to income tax. This has brought certain
advantages, especially in cases where the beneficiaries of the gratuitous transfers are Czech tax non-residents.
Before 2014, transfers of benefits for no consideration led, in many cases, to a gift tax liability for non-resident
recipients of the benefit, as such transfers were, in general, subject to gift tax in the Czech Republic, whereas
the Czech Republic has concluded only a couple of double-tax treaties in respect of gift and inheritance tax.
On the other hand, as of January 1 2014 the Czech Republic has concluded 84 treaties to prevent the double
taxation of income. Under a majority of these treaties, gratuitous transfers of benefits would fall under
the definition of „other income“ for which the Czech Republic has no primary taxation right. In these situations
22
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
gratuitous transfers to Czech non-tax resident beneficiaries could possibly be subject to no income tax in
the Czech Republic.
Moreover, from January 1 2014 transfers of assets or benefits as a result of the death of a person are exempt,
in general, from Czech income tax. (Before January 1 2014, transfers from estates were exempt only for certain
categories of relatives.)
Tax changes related to the introduction of the new Civil Code are numerous. The new Czech government is
in the process of preparing new amendments that will hopefully make the tax system even more attractive
to foreign investors.
NOVINKY Z PRK PARTNERS
PRK Partners obhájila v Londýně pozici nejlepší národní právní firmy
v České republice
Už potřetí za sebou si advokátní kancelář PRK Partners veze z Velké Británie
prestižní ocenění od společnosti Chambers and Partners. Obhájila svou pozici
v nejvýznamnější mezinárodní soutěži právnických firem „Chambers Europe
Awards for Excellence“ a byla letos znovu vyhlášena Národní právní firmou roku
v České republice.
Počty vítězství a nominací za dobu trvání soutěže tak pasují PRK Partners do role
absolutních rekordmanů na českém právním trhu.
Ceny Chambers Europe Awards uděluje uznávaná ratingová společnost Chambers and Partners a její výstupy
používají firmy i advokátní kanceláře po celém světě jako zaručený zdroj informací o jednotlivých trzích právních
služeb. Profesionální analytici společnosti Chambers and Partners zkoumají především odbornou kvalitu služeb
advokátních kanceláří a významnost jejich transakcí, a to na základě informací ověřovaných u klientů i konkurence
jednotlivých firem.
Děkujeme vám za důvěru, přízeň a těšíme se na další spolupráci.
PRK Partners získala na Slovensku ocenění Právnická firma roku
v kategorii Hospodářská soutěž
Po loňském úspěchu v soutěži Právnická firma roku, advokátní kancelář PRK Partners
získala v tomto roce nejvyšší ocenění v kategorii Hospodářská soutěž a byla vyhlášena
Právnickou firmou roku 2014 v kategorii Hospodářská soutěž. Organizátoři (přední
slovenský ekonomický týdeník TREND a EPRAVO.SK) označili PRK Partners také
za velmi doporučovanou kancelář ve všech významných oblastech práva, včetně
kategorií Právo obchodních společností, Fúze a akvizice, Bankovnictví a finance či
Daňové právo.
Slavnostní vyhlášení Právnické firmy roku v SR se konalo 1. dubna 2014 v hotelu
Radisson Blu Carlton v Bratislavě.
Oceňujeme důvěru, kterou do nás vkládáte. Děkujeme.
23
PRK Partners legal update
ENGLISH SUMMARY
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
Corporate law
Requirements for websites of business corporations and related obligations under the Act on
Business Corporations
The Act on Business Corporations effective as of 1 January 2014 requires all joint-stock companies to regularly
publish certain data and information on publicly accessible websites. This article provides a brief insight into
the scope of such obligations and potential ways of meeting publication obligations. Finally, it also deals with
potential consequences of a breach of publication obligations.
M&A
New legal regulation on transfers of interests in limited liability companies
The article looks at transfers of interests (in Czech: podíly) in limited liability companies from the perspective
of the Act on Business Corporation effective as of 1 January 2014. It further compares the new conditions of
transferability of interests with the previous regulation under the Commercial Code. The changes under the new
legislation have substantially modified the rules and methods for such transfers, since the new Act on Business
Corporations, as well as all of the new Czech private law, generally tend to be more flexible and informal. The
article also explains the main differences between the previous and new legal regimes and describes the basic
conditions and requirements that need to be fulfilled when entering into a share purchase agreement in a limited
liability company.
Capital markets
Pledge of Shares under the New Civil Code
The article looks at the share pledge under the New Civil Code and several issues of practical importance
when perfecting and enforcing a pledge of shares in joint-stock companies. Specifically, the following topics are
discussed: (i) creating the share pledge under the New Civil Code, (ii) agreeing a negative pledge clause with
respect to pledged shares, (iii) enforcing a pledge by alternative means and a „forfeited collateral“.
Labour
Salary deductions and set-offs under the new Civil Code
In connection with the new Civil Code recently several discussions arose with respect to the new legal regulation
of salary deductions and possibility of set off against the employee’s salary. Our article summarises main
recommendations in this respect.
Amendment to the Act on Residency of Foreigners
Czech Parliament currently considers an amendment to the act on residency of foreigners. Main contribution
of this amendment is implementation of a new type of long-term residency permit for employment purposes
– the employee card. On the basis of this permit foreign employees will be allowed both to reside and work
in the Czech Republic. The obligation to apply for a work permit first and then to a long-term visa for the
purpose of employment should be thus abolished, except for special cases.
Litigation
Legal action against the disturbance of possession
On 1 January 2014 the amendment to the Civil Procedure Code, which has introduced plenty of changes to
and innovations in the civil process law, became effective in addition to already-known new laws re-codifying
the Czech private law, particularly the new Civil Code. One of the innovations includes the procedure regarding
the legal action against disturbance of possession. In comparison with the standard court proceedings, this
procedure has been substantially simplified and expedited because its purpose is to provide the protection to
persons whose possession of property is endangered or disturbed. A court may issue a decision without trial,
no later than after the closing of the first hearing, within a short period of 15 days from the date of filing the
action in court or 30 days in case of erecting or removing structures. The only issue subject to judicial review
is whether the defendant has actually interfered with the possession of the plaintiff. This procedure lingers in
the twilight zone between the standard court proceedings and the proceedings to issue a preliminary injunction,
bringing new possibilities for protecting the rights of owners and other lawful possessors. This procedure may,
but must not, be followed by the standard court proceedings held to finally resolve the dispute between the
parties to a lawsuit. 25
PRK Partners legal update
Corporate M& A Kapitálové trhy Pracovní právo Litigace Právo nemovitostí
Daňové právo Mezinárodní publikace Novinky z PRK Partners English summary
Real estate
Public law contract on realisation of a structure
This article addresses the concept of public law contracts which may be concluded between a developer
(builder) and the building office as an alternative to the traditional building permit proceeding. This alternative
allows developers to obtain the right to build within a shorter period of time, giving them a greater possibility
to influence the conditions of the construction. Under this legislation the owners of adjacent lands and other
persons who might raise objections in the building permit proceeding are not omitted, and their approval is
required for a public law contract to be effective. A public law contract may, to a limited extent, be checked
in a review procedure. A person who finds it necessary to enforce his or her rights (and provides evidence
thereof) may then appeal to the building office for a decision whether the developer really had the right to build
the respective structure. However, we assume that there is no high-risk probability that the building office would
decide that a developer had no right to build and would order the removal of a structure.
Tax
Tax aspects of trusts
With the effect from 1 January 2014 the concept of trusts has been introduced to the Czech Civil Code.
The Czech tax legislation has been amended with the aim to achieve tax neutrality of transfers and management
of assets via trusts. The amendments do not seem to achieve this goal and various tax law provisions are
discussed with the financial authorities to obtain clarity on some of the tax aspects and associated issues.
The tax neutrality in specific situation could be achieved only following an amendment of the Czech income txa
legislation. Despite of this it appears that the concept of the trust according Czech law might be interesting
as a tool for inter-generation transfers of assets and could, under specific circumstances, be used to achieve
deferral of taxation of benefits provided to employees under employee motivation and pension schemes.
News from PRK Partners
In London, PRK Partners confirmed its position as the best domestic law firm in the Czech Republic
This is the third time in row the law firm PRK Partners has received a prestigious award from Chambers
and Partners in Great Britain. PRK Partners has thus confirmed its status in “Chambers Europe Awards for
Excellence”— the world’s leading and most reputable legal directory, and was again named the Domestic Law
Firm of the Year in the Czech Republic.
The number of wins and nominations for the duration of the competition shows that PRK Partners is an absolute
record holder on the Czech market.
Chambers Europe Awards are awarded by the renowned British ratings agency, Chambers and Partners, and
its rankings serve as a guaranteed source of information, for companies and law firms all over the world about
the individual markets of legal services. The expert analysts of Chambers and Partners examine in particular
the professional quality of the services provided by individual law firms and the significance of their transactions
based on information verified by both clients and rivals.
Thank you for your confidence, trust and loyalty, and we look forward to further cooperation.
PRK Partners named Competition Law Firm of the Year in Slovakia
Following last year’s success in the Slovak Law Firm of the Year Awards, PRK Partners has won the competition
law category this year and was awarded Competition Law Firm of the Year 2014 in Bratislava. PRK Partners has
also been honoured by the event organisers (TREND, the leading Slovak weekly magazine on economics, and
EPRAVO.SK) as a highly recommended law firm in all major areas of law including M&A, Banking and finance,
Corporate and Tax law.
The Law Firm of the Year Awards ceremony was held on 1 April 2014, at Bratislava’s Radisson Blu Carlton
Hotel.
26
PRK Partners legal update
KONTAKTY:
PRAHA
Jáchymova 26/2, 110 00 Praha 1, Česká republika
+420 221 430 111
[email protected]
BRATISLAVA
Hurbanovo námestie 3, 811 06 Bratislava, Slovensko
+421 232 333 232
[email protected]
OSTRAVA
Stodolní 1293, 702 00 Ostrava, Česká republika
+420 558 272 505
[email protected]
BUDAPEŠŤ
PRK Partners Budapest / Fábry and Partners Law Office
Fény i 16, H-1024 Budapešť, Maďarsko
+36 1 336 0443
[email protected]
www.prkpartners.com
© PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář – všechna
práva vyhrazena.
Informace obsažené v tomto materiálu nelze považovat
za právní rady, nejsou vyčerpávající a nejsou zamýšleny
pro žádné konkrétní použití. Před aplikací zde
obsažených informací nebo rozhodnutím učiněným
na jejich základě doporučujeme vyhledat nezávislou
a odbornou právní konzultaci. Děkujeme vám za váš
zájem o naše aktuality a uvítáme vaše podněty či
připomínky na naší e-mailové adrese
[email protected]
© PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář – All Rights
Reserved.
The information included in this material is not legal
advice, is not exhaustive and is not intended for any
specific application. Before any use of, or decisions
connected with, the information provided herein, we
recommend that you seek independent legal advice.
Thank you for your interest in receiving our legal
updates. We look forward to your comments and
suggestions at our e-mail address
[email protected]

Podobné dokumenty