doc- B. Braun Avitum sro
download 
Stížnost Transkript
- B. Braun Avitum sro
6 2014 Časopis nejen pro dialyzované pacienty Vánoce: noční trhy Drážďanské vá sné oko Kapr má mít ja m a mrskat ocase Jídlo má být radost ISSN 1803-7267 MK ČR E 18760 Ani v nadcházejícím svátečním období nemusí být dodržování zásad výživy dialyzovaného pacienta až takový problém Pobyt pro seniory v Lázních Luhačovice Zvýhodněná nabídka pro dialyzované pacienty Luhačovice jsou čtvrté největší lázně v České republice a patří mezi ty nejkrásnější. Najdete je v malebném údolí nedotčené přírody chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Jedinečné léčivé prameny řadí Luhačovice mezi nejlepší lázně v Evropě, kde se léčí dýchací cesty a další onemocnění. Luhačovice mají nenapodobitelný a neopakovatelný ráz, který jí vtiskl slovenský architekt Dušan Jurkovič. Nádhernou ukázkou jeho umění je dnešní exkluzivní lázeňský hotel Jurkovičův dům. Chcete zůstat zdraví a načerpat novou energii? Lázně Luhačovice k tomu přímo vyzývají! Balíček POBYT PRO SENIORY: 7x ubytování s polopenzí v lázeňském domě Morava 1x předpis procedur lékařem 5x inhalace minerální vody (individuální) 5x lázeňská procedura (1x velká a 4x malá procedura) denně pitná kúra Cena pobytu: hlavní sezona 3. 5. – 27. 9. 2015 = 7 434 Kč mezisezona 27. 9. – 15. 11. 2015 = 5 859 Kč zimní sezona 15. 11. – 13. 12. 2015 = 5 229 Kč Lázeňský program doporučený lékařem: 1x přírodní uhličitá koupel 1x perličková koupel 1x masáž éterickým olejem (částečná) 1x masáž klasická (částečná) 1x parafínový obklad zad 5x inhalace minerální vody (individuální) denně pitná kúra Dialyzační léčba bude zajištěna na středisku v Uherském Brodě. Upozornění: Hotel Morava je od 1. 12. 2014 do 15. 6. 2015 v rekonstrukci. V tomto termínu Vám bude nabídnuto náhradní ubytování dle volné kapacity. Rozdíl v ceně bude vyúčtován. Rezervace: Centrum prázdninových dialýz, B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4, tel. +420-271 091 922, fax +420-271 091 923, e-mail: [email protected]. Tip! Pobyt můžete věno vat ve formě dárkové poukázky jako váno ční dárek svým blízký m. B. Braun Avitum s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4 Tel. +420-271 091 911 | Fax +420-271 091 912 | e-mail: [email protected] | www.bbraun-avitum.cz Z OBSAHU VYBÍRÁME Lidé kolem nás 4 Rozhovor s Annou Brodňanskou, pacientkou Dialyzačného strediska B. Braun Avitum Trstená, ktorá sa lieči na chronické ochorenie obličiek už vyše 30 rokov. Cestujeme 8 Vypravte se parníkem do Drážďan. Cesta sice trvá přes čtyři hodiny, ale stojí za to. Organizují se i speciální adventní plavby. V Drážďanech pak můžete navštívit řadu krásných vánočních trhů. Vážení čtenáři, konec roku je tradičně obdobím, ve kterém se ohlížíme za rokem právě končícím a s nadějí vyhlížíme rok nadcházející. Mnozí z Vás se letos stali pacienty dialyzačních středisek, a tím pádem také čtenáři našeho časopisu. Říkáte si, co asi přinese rok příští… V Dialogu se můžete těšit na mnoho příspěvků, ve kterých Vám představíme nejnovější informace týkající se Vašeho onemocnění, a mohou tak pro Vás být jakýmsi odborným průvodcem. Dnes na téma K tomu, abyste se koncem roku bavili, nepotřebujete nadměrný příjem nevhodných potravin a alkoholické opojení. Mějte raději čistou mysl a vše pod kontrolou. Víte, že V tomto vydání na Vás čeká povídání o třech nefrologických pacientkách – paní Anně Brodňanské, Vendule Vinšové a Ludmile Branžovské – a také o paní Kateřině Antošové, naší nejlepší handbikerce. Jejich příběhy jsou plné naděje a životního optimismu, které jsou pro život každého člověka tolik potřebné. Přejete-li štěstí druhým a snažíte se jim k jeho dosažení pomáhat, i to vaše si k vám cestičku najde. Pokojné Vánoce a mnoho štěstí v roce 2015 všem čtenářům přeje Reportáž Vaše redakce Dialog · Časopis nejen pro dialyzované pacienty Vychází jednou za dva měsíce. Zdarma. ISSN 1803-7267 Redakční rada: Ing. Petr Macoun, Ph.D., MUDr. Martin Kuncek, RNDr. Martin Kalina, Ph.D., Luděk Hajský, Šéfredaktor: Veronika Suchanová, Redakce: Kristýna Tesařová, Mgr. Michal Dušek, prim. MUDr. Roman Kantor, Luděk Hajský, Grafika: Tomáš Komůrka, BA a Pavel Cindr Vydavatel: B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, CZ-148 00 Praha 4, IČ: 61856827, DIČ: CZ61856827, Tel. +420 -271 091 111, Fax +420-271 091 912, e-mail: [email protected], www.bbraun-avitum.cz Veškeré články publikované v tomto časopisu mají pouze informativní charakter a nejsou právně závazné. Veškerá doporučení uveřejněná v tomto časopisu týkající se zdravotního stavu, dietních a režimových opatření je nutné konzultovat s Vaším ošetřujícím lékařem nebo sestrou. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu veškerých textů. 12 15 16 Kateřinu Antošovou upoutal před dvěma lety úraz na invalidní vozík. Přesto se nevzdala a začala sportovat. Jezdí na handbiku a vyhrála již řadu soutěží. Hobby 18 Než vyrazíte na nákup kapra, přečtěte si, jak ho správně vybrat, abyste si opravdu pochutnali. 3 „Pevná vôľa všetko zdolá“ Život sa s nami niekedy pekne zahráva a karty rozdáva často inak, než by sme si sami naplánovali. Tak to bolo aj s pani Brodňanskou. Iste si ani ona, ako mladá dáma, nevytiahla z pomyselného balíčka kariet tú s názvom „Život s dialýzou“ dobrovoľne. Ale ako sama v rozhovore hovorí: „Pevná vôľa všetko zdolá.“ Pani Brodňanská, dožili ste sa krásneho životného jubilea 50 rokov. Pozoruhodné však je, že 33 rokov z toho ste dialyzovaná. Podelíte sa s nami o Vaše spomienky, pocity a skúsenosti? Môj príbeh sa začal ešte na strednej škole. Bolesti v krížoch ma prinútili ísť k lekárovi. Zmerali mi tlak, bol vysoký, vzali mi moč, bol pozitívny, a tak ma poslali do nemocnice na hospitalizáciu a následnú liečbu. Bohu žiaľ, výsledky sa mi zhoršovali a lekár mi vysvetlil, že budem musieť ísť do nemocnice v Martine, kde sa podľa výsledkov rozhodnú, či ma budú dialyzovať. V tom čase bolo veľmi ťažké dostať sa na dialýzu, lebo sa poskytovala iba v niekoľkých málo nemocniciach na Slovensku, ale potrebovalo ju veľa pacientov. Našťastie, ja som bola mladá, môj zdravotný stav bol cel4 kom dobrý, tak ma na dialýzu zaradili. Predtým mi však nainštalovali AVF, ktorá mi fungovala veľmi dobre a mohla som byť dialyzovaná. Dátum 7. 7. 1981 je pre mňa nezabudnuteľný, lebo vtedy som bola po prvýkrát na dialýze. Aké boli Vaše prvé dojmy z dialýzy, o čom ste premýšľali? Priznám sa, bola to pre mňa dosť desivá skúsenosť. Veľké prístroje, pri nich postele, pacienti mali zvláštnu žltú farbu, šíril sa tam čudný zápach; pomyslela som si, čo ma to tu len čaká... Spočiatku som chodila na dialýzu dvakrát do týždňa na šesť hodín. Dialyzovalo sa na prístrojoch Travenol, ktoré si vyžadovali mechanické obsluhovanie. Sestry miešali dialyzačné roztoky vo vedre s vodou, do ktorej sypali prášok. Mala som z toho zmiešané pocity, aj som sa bála. LIDÉ KOLEM NÁS Čo bolo pre Vás najťažšie? Hmm... Často som mala nepríjemné komplikácie, vracala som, čo ma veľmi vysiľovalo. Viditeľne som schudla, bola som taká slabá, že som nevládala ani chodiť. Keď mi preliečili vredovú chorobu žalúdka, ťažkosti ustúpili. Trápil ma aj vysoký krvný tlak, mala som problémy so zrakom, nakrátko som oslepla, čo ma veľmi vystrašilo... život v tme. Stresujúce bolo i krvácanie z nosa, následné bolestivé tamponády... Kaž dé dva týždne som dostávala transfúzie krvi. Keď som prestala močiť, trápili ma veľké hmotnostné prírastky medzi dialýzami, čo mi spôsobovalo hlavne ťažkosti s dýchaním. Po tom, čo mi pridali tretiu dialýzu, sa mi uľavilo, no problémy s prírastkami mám dodnes... Pridružili sa i problémy s hybnosťou. Už samo cestovanie sanitkou bolo náročné: sanitka bola studená, pretože sa v nej nekú rilo, veľa sme cestovali, lebo pacientov zvážali z viacerých okresov. Ako to všetko vnímala Vaša rodina? Najväčšmi sa o mňa báli moji rodičia a brat. Nehovorili o tom, ale vedeli, že ľudia na dialýze vtedy často zomierali, prežívanie na dialýze bolo 2–3 roky. Brat mi chcel darovať obličku, no pre zdravotné komplikácie to nebolo možné. Spomenuli ste transplantáciu obličky... Áno, mojou veľkou nádejou bola práve transplantácia. Sedemnás teho novembra 1984 som mala ísť na nočnú dialýzu a vtedy sa pre mňa zablysla nádej, lebo mi povedali, že pocestujem do Bratislavy, kde mi budú transplantovať obličku. Transplantácia nebola úspešná, oblička sa mi neprijala, spôsobila mi veľké komplikácie a opäť som skončila na dialýze. Bola som vtedy veľmi smutná a sklamaná, s pochybnosťami, čo bude ďalej... Stále ste dialyzovaná na jednom stredisku? Nie, za ten čas som prešla viacerými dialýzami. Osemnásť rokov som bola dialyzovaná v martinskom stredisku. Tu som to poznala a boli sme ako jedna rodina. Veľmi ťažko sa mi odchádzalo do Ružomberka, ale tunajšie stredisko bolo nové, útulné, takže som si ľahko zvykla. Tu mi po 22 rokoch zanikla AVF a museli mi nainštalovať dialyzačný katéter. Bola to pre mňa opäť nová skúsenosť. Problémy s hybnosťou mi komplikovali život, a to až do takej miery, že som bola odkázaná na cudziu pomoc. Jedno z riešení bolo umiestnenie v Domove sociálnych služieb. Keďže najbližšie voľné zariadenie bolo v Novoti, súviselo to i so zmenou dialyzačného strediska, a tak som prešla do Námestova. Umiestnenie v DSS si vyžadovalo prijať zásadnú zmenu v mojom živote: nutnosť vymeniť domáce prostredie za odkázanosť na ústavnú pomoc s cudzími ľuďmi okolo... Bolo to veľmi ťažké. Momentálne som dialyzovaná na stredisku B. Braun Avitum v Trstenej. Tu som sa stretla so sestričkou a spolupacientkou z čias, keď som bola dialyzovaná ešte v Martine. Veľmi ma to stretnutie potešilo. Na tomto stredisku som spoznala nových ľudí, ktorí ma vedia povzbudiť, pomôcť. Chcela by som sa týmto poďakovať aj personálu v Trstenej za ich skvelú starostlivosť, pomoc a prácu, ktorú pre nás pacientov vykonávajú. blízke Staré Hory, Šaštín, Turzovka. Tu čerpám silu v modlitbe, tá mi dáva nádej. PhDr. Martina Vnučáková, vedúca sestra Dialyzačného strediska B. Braun Avitum Trstená Keď porovnáte starostli vosť o dialyzovaných pacientov v čase, keď ste s ňou začínali, ako to bolo vtedy a ako ju vnímate teraz? Starostlivosť o pacientov je teraz oveľa lepšia. Liečbu HDF pre seba vnímam ako veľmi šetrnú, ja osobne sa cítim dobre. Som si vedomá toho, že keď veľa priberiem medzi dialýzami, mám i komplikácie, ako je pokles TK či kŕče, no snažím sa, aby som dodržiavala pitný režim. Poznatky a pokroky v medicíne od toho obdobia priniesli významné zlepšenie liečby ochorení (ako je napr. anémia či kostná choroba, ktorá trápieva dialyzovaných pacientov), čo je veľmi dobré. Čo Vám najviac pomáha kráčať ďalej? Pomoc rodiny, priateľov a viera v Boha... Teším sa z každého nového rána, že sa môžem hýbať. Mojím životným mottom sa stal známy výrok: „Pevná vôľa všetko zdolá.“ Aké máte záľuby? Veľmi rada varím, sledujem programy o varení. Druhou mojou veľkou záľubou je cestovanie. Rada navštevujem rôzne pútnické miesta či kultúrne podujatia, pokiaľ mi to zdravotný stav dovolí. Môjmu srdcu sú Anna Brodňanská pacientka Dialyzačného strediska B. Braun Avitum Trstená •H udba: rada počúva a spieva si piesne so sprievodom harmoniky, páči sa jej ľudová hudba •K niha: rada číta romantické romány • Ročné obdobie: jar • Znamenie: blíženci • Farba: modrá • J edlo/nápoj: ovocné šťavy, zelenina • Osobnosť: Matka Tereza 5 CESTUJEME Parníkem do Drážďan Drážďany nejsou od českých hranic nijak daleko, a tak nikoho nepřekvapí, že je to jeden z častých výletních cílů. Město bylo proslulé zejména v době komunismu, kdy jsme vyráželi do NDR na nákupy. Ta doba je naštěstí pryč a nyní se do Drážďan vydáváme většinou za poznáváním památek nebo za kulturou či na vánoční trhy. Cestu často strávíme v autobuse nebo ve vlaku a uběhne jako nic. Zkusili jste se ale někdy vydat do Drážďan parníkem? Zní to romanticky, že? V tomto článku si můžete cestu vyzkoušet nanečisto a pak se třeba vydat na výlet sami. Upozorňuji vás ale, že při tomto způsobu dopravy je cílem spíše cesta sama než cílové město. P arníkem do Drážďan můžete vyrazit už z Děčína nebo Hřenska. My cestu zahájíme v Děčíně, abychom si pořádně užili parník i nádhernou přírodu, kterou při cestě vlakem nebo autem prostě nemůžeme vidět. Čas vyplutí z přístaviště pod zámkem je stanoven na 9 hodin ráno a do té doby se do Děčína pohodlně dostanete i vlakem z Prahy. Celá cesta do Drážďan trvá něco přes čtyři hodiny a cesta zpět hodin sedm. Ve zpátečním směru parník pluje proti proudu, a doba cesty je proto podstatně 6 delší. Zpáteční trasu si ale můžete o hodinu a půl zkrátit tím, že vystoupíte už v Hřensku a dál budete pokračovat autobusem. Plavba z Děčína do Drážďan trvá zhruba čtyři hodiny, zpátky je delší Po vyplutí z Děčína parník vpluje po Labi do nejmohutnějšího pískovcového kaňonu v Evropě. Ocitnete se v sevřeném kaňonu pískovcových skal, který vyhloubila voda za těžko představitelných 60 milionů let. Kaňon je nejhlubší nedaleko Děčína, kde se strmé skály vypínají až do výšky 300 metrů nad hladinu Labe. Můžete obdivovat rozsáhlé skalní stěny, věže a složitě členěné hřbety, suťová pole, soutěsky i nádherné lesy. Po pravé straně toku mezi Děčínem a Hřenskem se rozkládá národní přírodní rezervace Kaňon Labe, která je nejcennější částí chráněné krajinné oblasti Labské pískovce právě pro hodnotné lesy a skal- CESTUJEME na soutoku říčky Kamenice s Labem. Městečko je sevřeno mezi vysoké hradby skalních stěn a pro mnoho výletníků tu začíná cesta na Pravčickou bránu nebo do soutěsek s oblíbenou plavbou na lodičkách, ale o tom třeba jindy. Na Labi v Hřensku se ocitnete na místě s nejnižší nadmořskou výškou v České republice (117 m n. m.). Tudy také odtéká skoro všechna voda z Čech (Moravu odvodňuje řeka Morava a Slezsko řeka Odra). Kaňon Labe ní útvary. Údajně nejpěknější pohled na skály a kaňon je z Růžové vyhlídky a vyhlídky Belveder (obě na pravém břehu). Ty si můžete prohlédnout zespodu a zamávat turistům nahoře. Cesta do Hřenska trvá necelou hodinu a je zpestřená malou zastávkou. Hřensko je nazýváno vstupní branou do národního parku České Švýcarsko a leží Jakmile parníkem opustíte Hřensko, ocitnete se v Německu a Labe se přejmenuje na Elbe První zajímavé místo je zřejmě městečko Schmilka po pravé straně. Odtud turisté vyrážejí do skal, tentokrát do národního parku Saské Švýcarsko (na České straně navazuje národní park České Švýcarsko). Další zajímavé místo je lázeňské městečko Bad Schandau, které významně proslavil Dr. Kneipp svými léčivými kúrami. Z lodi lze obdivovat místní zajímavost – padesátimetrovou železnou rozhlednu v údolí s výtahem, jež je se svahem spojená mostem. Jejím cílem bylo mimo poskytnutí pěkných rozhledů také usnadnění přístupu do městské čtvrti Ostrau nad svahem. Stojí tu už od roku 1905. V Bad Schandau si také nenechte ujít pěkný pohled na precizně udržované hrázděné domy „sedmi bratrů“ na pravoboku v městské části Postelwitz. K těmto zajímavým domům se váže pověst, že je nechal postavit rybář pro své syny, jeho dům je pak ten největší. V Saském Švýcarsku nepřehlédněte horu Lilienstein či most Basteibrücke v městečku Rathen Kousek dál po proudu se otvírá pohled na horu Lilienstein, jeden z nejatraktivnějších přírodních klenotů Saského Švýcarska. Hora není ani tak vysoká, Shora: Parník Poseidon před cestou do Drážďan, Postelwitz – domy sedmi bratrů, Postelwitz – rozhledna s výtahem, Lilienstein – jeden z nejatraktivnějších přírodních klenotů Saského Švýcarska 7 CESTUJEME Shora: pevnost Königstein, cestou se často potkávají většinou německé výletní parníky, na palubě, kostel Frauenkirche, přístaviště v Drážďanech, ulice Münzgasse vedoucí od přístaviště na náměstí jako impozantní a krásná. Na jejím vrcholu, který lemuje koruna skal, dříve stával hrad. Mnoho z něj ale nezbylo a z parníku jeho zbytky nezahlédnete. Strategickou polohu a funkci tedy převzal další hrad Königstein, který je vidět, jakmile parník propluje zákrutem pod Liliensteinem. Dnes je zde rozsáhlý vojenský skanzen, jež sám stojí za celodenní návštěvu. Dříve pevnost sloužila pro saské vojevůdce spíše jako bezpečné místo ve válečných časech, úschovna umělecký děl, archív, vězení, ale i jako letohrádek a lovecký zámek. Ke svému původnímu účelu neposloužila pevnost nikdy a vzhledem k obrovským nákladům na její výstavbu byla později označována za odstrašující případ. Když parník mine pevnost a obepluje Lilienstein i z druhé strany, dostane se k městečku Rathen. Tady můžete z lodi vidět snad nejlákavější turistickou atrakci Saského Švýcarska, vyhlídkovou terasu Bastei s prvním skalním turistickým mostem v Evropě – Basteibrücke. Tento 76 metrů dlouhý kamenný most mezi skalami na pravé straně řeky byl zbudován ve výšce 194 metrů a je z něj prý působivá vyhlídka na Labe, zmiňovanou horu Lilienstein i pevnost Königstein. Z parníku je však vidět spíše jen most než plošina a nedaleký hrad Neurathen. V okolí starobylé Pirmy jsou vinice jako v jižné Itálii Další zajímavé místo je starobylé město Pirna s množstvím památek a neslavně známou bývalou psychiatrickou léčebnou, kde nacisté za války legalizovali eutanázii a zavraždili kolem 14 000 duševně nemocných lidí. V okolí Pirny má už krajina podstatně plošší charakter, a je tak i méně zajímavá. Výjimkou jsou ovšem nádherné vinice, které připomínají jižní Itálii, a klasicistní Lingnerův zámek (Lingnerschloss) těsně před cílem plavby. 8 Předtím, než zakotvíte v Drážďanech, je čas si dát na lodi oběd nebo kávu a promyslet si, co ve městě navštívíte. Parník připlouvá po 13. hodině, kotví přímo v centru a zpět do Čech odplouvá v 15 hodin, takže se toho příliš stihnout nedá. Při své cestě jsme se rozhodli navštívit symbol Drážďan – kostel Panny Marie (Frauenkirche) na hlavním náměstí, pět minut pěšky od přístaviště. Stavba kostela byla dokončena v roce 1743, ale 15. února 1945 byl zničen při velkém spojeneckém náletu. Jeho trosky byly ponechány jako památník 2. světové války. Takto si ho pamatuji z dětství a pamatují si ho tak asi všichni návštěvníci, kteří do Drážďan zavítali v dobách komunismu. Po opětovném spojení Německa byl kostel dvanáct let rekonstruován a nyní je opět působivou dominantou města. Kamenné stavební prvky z původní budovy byly znovu použity a poznáte je podle šedivé barvy. Kostel má přes 26 metrů vysokou kamennou kopuli, zvanou ka- Vinice u Drážďan menný zvon, která byla ve své době považována za technický zázrak a na niž doporučuji vystoupit. Asi do dvou třetin výšky kostela vás vyveze výtah, zbytek vyšlapete po spirálovitém chodníku skrytém ve stěně kopule. Z vrcholu je nádherný výhled na všechny strany a také na Labe, po kterém jste připluli. Po prohlídce kostela ochutnejte na náměstí nebo v přilehlých uličkách ještě wurst (velkou grilovanou klobásu v rohlíku) nebo štolu, vypijte si kávu a užijte si zdejší atmosféru. V prosinci si určitě nenechte ujít drážďanské vánoční trhy, kterých je doslova plné město. Zpáteční cesta ubíhá podstatně pomaleji, přesto je příjemné sedět u okna, dívat se ven, debatovat se spolucestujícími nebo pátrat po něčem dobrém v jídelním lístku. Sednout si můžete na lavičky na terase, do podpalubí nebo se Basteibrücke (nedaleko města Rathen) – první skalní turistický most v Evropě můžete jen tak procházet po lodi a sledovat břeh. Parníky do Drážďan vyplou- ny). Celý výlet je fyzicky opravPlavbu zpestřují další okolo vají několikrát denně. Ti otu- du velmi nenáročný a vhodný plující především německé par- žilejší romantici mohou zkusit snad pro každého. Chcete-li níky a lodě a cestující se zdraví i speciální adventní plavby. zažít nevšední den, plujte parmáváním. Do Děčína loď dora- Komu by se nechtělo plout zpět níkem do Drážďan a zpět… zí až za tmy kolem 22 hodiny, lodí, může se dostat zpátky poa tak vám neunikne ani noční hodlně vlakem (cesta z Drážďan Mgr. Petr Pavelčík pohled z lodi na řeku. do Prahy trvá asi dvě a půl hodiDS Uherské Hradiště 9 CESTUJEME – TIP redakce Drážďanské vánoční trhy Drážďany se pyšní pestrou paletou různorodých vánočních trhů. Najdete tu romantiku i labužnický ráj. Každý rok koncem listopadu začíná na náměstí Altmarkt nejznámější drážďanský vánoční trh Štrýclmarkt, který se na tomto místě konal poprvé již roku 1434. K romě vánoční klasiky je tu i jeden trh středověký, ve čtvrti Neustadt na pravém břehu barokní Augustusmarkt či malebný u klubu Scheune. Budete-li u kostela Frauenkirche, vrátíte se o více jak sto let zpátky v čase na konec 19. století. A jen o pár kroků dál, za budovou Dopravního muzea Johanneum, se vrátíte dokonce až do temné doby středověku. Na nádvoří zámecké stáje Stallhof však středověk není vůbec temný, ale velmi útulný. Mají tu spoustu dobrot, které svou vůní vábí již zdaleka všechny kolemjdoucí. Nádvoří Stallhof má celkem tři východy, když se vy- Dresden Bahnhof Neustadt 500 m 9 Lab lbe e/E Bautzner Str. 8 e ück sbr stu Aug u str as se Labe / Elbe So ph i en er S tr. Freiberger Str. 6 4 5 Wilsdru ffer Str . ALTSTA DT er Str. dapest Bu 1 10 3 2 Dresdner Winterlichter na ulici Prager Strasse 28. 11.–23. 12. | denně 10–21 h e Sch we rin 1 ck WIL SDRU FFE R VO RS TADT e rü rtb e Elb ahnhof e pravíte tím západním, směrem k zámecké bráně Georgentor a pak zahnete doprava, stojíte před mostem Augustusbrücke. Nejdelší otevírací dobu má trh na náměstí Postplatz, kde se můžete ohřát nad hrnečkem svařeného vína každý den až do půlnoci. Jako první letos otevře 26. listopadu středověký trh na nádvoří Stallhof – tento trh má jako jediný otevřeno i mezi vánočními svátky a Silvestrem (27.–30. prosince 2014). redakce Dialogu s ras t rds a Wig be Al e/ Lab INNERE N E U S TA DT Albertstrasse 7 Ulice Münzgasse ze strany 8 ve vánočním hávu 2 Advent na náměstí Neumarkt 28. 11.–22. 12. | denně 11–22 h 5 Adventsspektakel na nádvoří Stallhof Středověké vánoce na zámecké stáji 26. 11.–30. 12. | denně 11–2130 h 24.–26. 12. zavřeno 6 14. PI RN AI SC HE V ORSTADT Dresdner Hüttenzauber, náměstí Postplatz Apres ski, zábavné akce, gastronomické zážitky 28. 11.–23. 12. | denně 12–24 h Romantischer Weihnachtsmarkt u Rezidenčního zámku 28. 11.–24. 12. | denně 11–20 h pá, so 11–21 h | 24. 12. 11–14 h 17. Neustädter Advent v barokní části čtvrti Neustadt 28. 11.–24. 12. 3 tradiční vánoční trh u kostela Frauenkirche 28. 11.–24. 12. | denně 10–21 h 4 7 8 Augustusmarkt ve čtvrti Neustadt Mezinárodní vánoční trh u sochy Augusta Silného a na Hauptstrasse 28. 11.–23. 12. | po–čt, ne 11–21 h pá, so 11–22 h 9 Vánoční trh 5. Neustädter Gelichter Vánoce před Scheune (Alaunstrasse) 29. 11.–21. 12. | denně 16–22 h so, ne 14–22 h poradna ? Mému partnerovi je 39 let a byla mu zjištěna polycystóza se sekundární hypertenzí (insuficience st. 3 a/b). Vzhledem k tomu, že tuto nemoc nelze vyléčit, by mě zajímalo, jaký by měl mít partner jídelníček. Má vyšší hladinu vápníku a bílkovin. Prosím o radu, jak by měl vypadat jeho jídelníček, a které potraviny může jíst bez omezení (ovoce, zeleninu atd.). Děkuji. Nejsou známá žádná data, která by prokazovala souvislost mezi vývojem polycystických ledvin a stravou. Doporučuje se kontrolovaný příjem soli kolem 6 g/den – lze kontrolovat ze sběru moči za 24 hodin v nefrologické ambulanci – a dostatek tekutin, tak aby diuréza dosahovala alespoň tří litrů. Další dietní opatření ve stadiu 3 a,b nejsou nutná. ? Je mi 26 let, pět let se léčím s chronickou glomerulonefritidou a tři roky s chronickou hepatitidou B. Kreatinin se mi pohybuje mezi 140–180, urea 7–9, kyselina močová kolem 500. Hepatitida je u mě Poradna Odpovídá MUDr. Roman Kantor z Dialyzačního střediska B. Braun Avitum Třinec léčena entecavirem baraclude a je stabilizovaná. Chtěl bych vás poprosit o několik rad: 1. Nevím si rady s dietou. V nemocnici mi k tomu nic neříkají a mám pocit, že by určite šlo udělat alespoň něco. Čerpám z internetu, ale mám v tom trochu zmatek. 2. Rád si pochutnám na kafi. Je to problém? 3. Lze transplantovat ledvinu, když je v těle zároveň chronická hepatitida B? Význam diety u vašeho onemocnění je omezený. Omezení tučných, dráždivých jídel, jídel s vysokým obsahem fruktózy a zákaz alkoholu z důvodu hepatitidy závisí na funkčním stavu jater. Pokud je nemoc kontrolována a nejsou známky zánětu jaterní tkáně, pak snad kromě zákazu alkoholu žádná další opatření nejsou nutná. Totéž platí pro stabilní chronickou glomerulonefritidu. Tedy shrnuto: je třeba se stravovat zdravě a respektovat obecná doporučení – dostatek zeleniny, bílkovin, přiměřeného množství tuků, vyvarovat se rychlých cukrů. Mít pravidelný pohyb a dodržovat pitný režim bez alkoholu. Zásadnější omezení a doporučení pak závisí na stupni nemoci. Transplantace ledviny u stabilní chronické hepatitidy je možná, pokud je tato dobře kontrolována a stav jater je dobrý, tedy nejsou-li ve stadiu cirhózy jater. Vážení čtenáři, své dotazy nám zasílejte na adresu redakce: Časopis Dialog, B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, CZ–148 00 Praha 4 nebo e-mailem na adresy: [email protected], [email protected] nebo prostřednictvím internetu v poradně na www.ledviny.cz. Dotazy je také možné předat personálu dialyzačních středisek B. Braun Avitum. Podpořte naše sestřičky Gratulujeme našim sestřičkám, které i díky vašim hlasům postoupily ze základního kola soutěže do semifinále. O jejich dalším postupu opět rozhodne počet hlasů, které prostřednictvím sms zpráv dostanou. Neváhejte a podpořte je! Hlasovat můžete od 2. ledna do 1. února 2015. Cena SMS je 10 Kč včetně DPH. Více informací naleznete na www.misssestra.cz. Alena Krausová Veronika Dvořáková B. Braun Avitum Praha–Nusle B. Braun Avitum Ostrava-Vítkovice SMS na číslo 900 06 10 ve tvaru: MISS SESTRA 78 SMS na číslo 900 06 10 ve tvaru: MISS SESTRA 54 11 DNES NA TÉMA… V ánoce jsou svátky klidu a míru. Fráze, která nám přijde první na mysl. Ve skutečnosti jsou Vánoce křesťanským svátkem. Byly svátkem věřících, kteří se při jejich oslavách společně modlili, oslavovali narození Ježíše Krista, povídali si, radovali se, a to jim dodávalo energii a naději na lepší život. Vánoce jsou spjaty s mnoha tradicemi. Všechny se do dnešní doby již nezachovaly, změnilo se naše myšlení i naše zvyky, a kouzlo původních Vánoc se pomalu vytrácí. Dokážeme ještě naslouchat druhému člověku a mít k němu úctu? Umíme se ještě radovat ze života? Z Vánoc si pamatujeme nanejvýš starosti s úklidem, sháněním dárků pro naše blízké a nekonečné hory jídla. Vyměnili jsme pohodu a klid za stres a boj s nadbytečnými kilogramy. Je vůbec zdravé sníst během vánočních svátků takové množství jídla a sladkého cukroví? Zvyk je železná košile a rok co rok je to stále stejné. Mnoho hodin strávených u plotny, poté několik dní nicnedělání a vysedávání před televizními obrazovkami, nekontrolovatelná konzumace velkého množství jídla a sladkého cukroví, a pak několik dlouhých měsíců, které věnujeme shazování přebytečných kilogramů, což se nám s přibývajícím věkem daří hůř a hůř. Naše tělo není přizpůsobené takovým výkyvům v příjmu potravy, tak proč ho trápíme? Proč trápíme sami sebe? Chcete-li odpovědět: „Děláme to pro rodinu,“ tak to se zamítá… Členy své rodiny máme rádi 12 Vánoce a Silvestr Také si myslíte, že v průběhu vánočních svátků a na Silvestra není možné dodržet všechna pravidla, která vám ohledně diety kladou sestry a lékaři dialyzačního střediska na srdce? Zkuste letos vyzkoušet rady nutriční terapeutky Petry Pokorové, DiS., a možná v praxi zjistíte, že i v nadcházejícím svátečním období nemusí být dodržování zásad výživy dialyzovaného pacienta až takový problém. a neděláme věci, které jim ubližují. Nebo: „Alespoň na ty Vánoce si dopřejeme něco lepšího.“ Myslíte si snad, že během roku trpíme nedostatkem jídla? Někdo zase může říct: „Je to rodinná tradice, pečeme podle receptů našich babiček, a ty by nikdy nic špatného nesnědly.“ Připomeňme si ale styl života našich předků – nevysedávali doma u televize, ale denně měli velkou fyzickou zátěž a peklo se pouze jednou týdně v neděli. Bylo zvykem pozvat sousedy a známé, takže na jednoho člověka tolik sladkostí nezbylo. Na nic se nevymlouvejme a pojďme se nad tím společně zamyslet! Pravidelně docházíte na dialyzační středisko, celý rok pečlivě hlídáte nutriční hodnoty v potravinách, a pak přijdou Vánoce… Opravdu vám stojí za to hodit celoroční snahu za hlavu kvůli několika dnům svátků? Nebyla by to škoda? Jste dospělí lidé, je to na uvážení každého z vás. Můžete se nechat třeba inspirovat jednoduchými radami, jak připravit štědrovečerní večeři, na které si pochutná i ten, komu již ledviny vypověděly svoji funkci. K tradiční vánoční večeři v české kuchyni patří bramborový salát se smaženým kaprem nebo řízkem. Typů, jak připravit štědrovečerní večeři dietněji, je mnoho, ale ne všechny jsou vhodné pro dialyzované pacienty. Kapra nebo jiný druh ryby připravte na přírodní způsob. Smažením měníte zdravý pokrm v nezdravý! Využijte výrazné chuti bylinek. Pokud nemáte rádi ryby, vyberte si ze široké nabídky jiných druhů kvalitního libového masa. K přípravě bramborového salátu použijte brambory, které jste před úpravou vařením několik hodin nechali louhovat. Zeleninu a cibuli povařte, majonézu nahraďte smetanou nebo bílým jogurtem, z vajec použijte pouze vařené bílky. Pokud jste zvyklí dávat do bramborového salátu uzeniny, nahraďte je kvalitní šun- Rady lékaře, průvodce dietou Výživa dialyzovaných pacientů Petra Pokorová, DiS. Výživa dialyzovaných pacientů Petra Pokorová, DiS. kou. Nechcete-li věnovat přípravě bramborového salátu tolik času, udělejte si bramborovou kaši – je také výborná. Při pečení vánočky použijte bezfosfátový prášek do pečiva a nepřidávejte do ní rozinky ani ji neposypávejte mandlemi. K pečení cukroví využijte vaječné bílky nebo zvolte takové druhy cukroví, které se obejdou bez ořechů, kakaa, www.bbraun-avitum.sk čokolády, kandovaného ovoce, ovesných vloček, žloutkových krémů a různých druhů polev. Pokud si nejste jisti svojí pevnou vůlí, naložte si na dezertní talířek cukroví i ze „zakázaných druhů“, ale mějte na paměti, že více jich už ten den nesmíte sníst. Rada pro kuchařky: Sní se pouze tolik cukroví, kolik ho upečete. Využijte svátky pro setkání s přáteli a vychutnejte si vzácné chvilky strávené s rodinou. Pokud svoje chutě ovládnete, Vyhněte se nekontrolovatelnému uzobávání různých chuťovek. Po hodině již nedokážete říci, kolik jste snědli jednohubek, oříšků či jiných pochutin. Ideálním řešením je opět malý talířek, na který si nandáte některé dobroty, co budete během večera jíst. Je to opět zkouška pevné vůle, ale to k vašemu onemocnění patří. O Silvestru si vzájemně přejeme krásný Nový ANO budete odměněni tím, že vás nebudou trápit nadbytečné kilogramy ani vysoká hladina fosforu v krvi. rok, podléháme silvestrovské nostalgii a dáváme si různá předsevzetí, která pak pro nedostatek pevné vůle často stejně nesplníme. K tomu, abyste pro svoje zdraví udělali něco pozitivního, nepotřebujete čekat na 31. prosinec, poslední den v roce. Činy znamenají mnohem víc než pouhé sliby. Vykročte do Nového roku pravou nohou! Petra Pokorová, DiS. nutriční terapeutka DS B. Braun Avitum Černý Most NE Silvestr Loučíme se s rokem starým a oslavujeme příchozí nový rok. I s tímto svátkem se pojí tradiční pohoštění. Jednohubky, obložené chlebíčky, bohatý výběr alkoholických i nealkoholických nápojů a k tomu různé chuťovky v podobě slaných buráků, mandlí, křupek… To všechno mohou dialyzovaní pacienti konzumovat pouze omezeně. K tomu, abyste se dobře bavili, nepotřebujete alkoholické opojení. Zachovejte si čistou mysl a konzumaci jídla i pití mějte pod kontrolou. Víte, že příjem tekutin (a je úplně jedno, zda s alkoholem nebo bez něj) je pro vás velmi omezený. Zvolte si, co budete během celého večera pít. A nemluvíme zde o lahvi, ale maximálně o 4 dcl za celý večer. zlom044.indd 44 29.10.2013 14:04:20 13 DNES NA TÉMA… Reportáž Život se mi změnil během vteřiny K ateřina Antošová je vdaná žena, která vychovala tři syny a která pracuje v bance jako auditorka. Po večerech ráda běhala, prý také proto, aby ze sebe dostala každodenní stres. A měla takový sen – že se jednou přihlásí na běžecký maraton v Berlíně. Pak jednou vyrazila s rodinou na víkend na chalupu, u které je velký sad. A hrušky už bylo třeba očesat. „Nevím přesně jak, ale podařilo se mi spadnou ze žebříku opřeného o strom. Zlomila jsem si obratel a ten porušil míchu. Už když jsem pod tím stromem ležela, tak jsem tušila, že asi nebudu chodit, začaly mi divně brnět nohy,“ vypráví Kateřina. Bylo to na konci léta 2012. Následoval tříměsíční pobyt v nemocnici. Z té ale chtěla co nejrychleji pryč. „Ležíte tam neustále jen v pozici mrtvého 14 Úraz upoutal Kateřinu Antošovou v sedmačtyřiceti letech na invalidní vozík. Se svým postižením se dokázala vyrovnat a začala sportovat. Dnes je nejlepší českou handbikerkou. brouka a jste odkázaní na pomoc druhých,“ říká Kateřina. Následovaly další tři měsíce tentokrát v rehabilitačním ústavu. „Tam vás učí, jak s postižením zacházet, jak jezdit na vozíku a jak se postavit k nové situaci, k novému životu. Hodně jsem tam cvičila. Protože jsem neměla sílu v rukou, neunesla jsem se. Teď už udělám deset shybů, předtím ani jeden,“ vypráví žena, kterou její vážný úraz nezlomil. I lékaři obdivovali její racionální přístup. Vyrovnat se s těžkým postižením trvá většinou řadu let. „Jsem prostě tako- vá. Věděla jsem, že je to nevratný stav, a že pokud chci dál žít, tak se s tím musím vyrovnat.“ Kateřině hodně pomohl manžel. „Mám velké štěstí v pevném rodinném zázemí. Manželovi věřím, že mě neopustí, a naši tři kluci jsou už velcí, nejmladšímu je devatenáct let, už zvládnou žít beze mě,“ říká Kateřina. Trénuji, jako kdybych byla zdravá – i šestkrát týdně Ani na vozíku se nevzdala svého snu účastnit se maratonu. „Ještě když jsem ležela v nemocnici, přemýšlela jsem, co budu dělat. Celý život jsem byla v pohybu a nedovedla jsem si představit, že najednou budu bez něj. Zapla jsem počítač a na internetu si přečetla, jaké sporty je možné na vozíku dělat. Vylučovací metodou jsem došla k handbiku, tedy ke kolu, na kterém se »šlape« rukama. Nikdy jsem nebyla kolektivní hráč, individuální sport je mi rozhodně bližší,“ svěřuje se Kateřina. Z rehabilitačního ústavu přišla v únoru, pár dní nato si koupila kolo a hned začala trénovat. Až šestkrát týdně. Přihlášku na berlínský maraton už měla v kapse. Světově oblíbené běžecké soutěže se totiž účastní i handbikeři, kteří na trať vyrážejí před běžci. „Handbike seženete docela jednoduše, vyrábí jej skoro Reportáž osm a půl hodiny. Polomrtvá polovina těla se špatně prokrvuje, musím se o ni víc starat. Pracoviště se upravovat nemuselo, je bezbariérové.“ B. BRAUN PRO ŽIVOT každý výrobce vozíků. Problém ale je zaplatit ho. Moje první kolo vyšlo na 120 tisíc korun. Šokovalo mě, jak je vše pro vozíčkáře hodně drahé. Představte si, že obyčejný mechanický vozík, se kterým mohu jezdit po Václaváku, vyšel na 75 tisíc korun a z toho pojišťovna hradí jen 20 tisíc,“ říká žena, která ale nakonec peníze sehnala a po několika měsících už závodila. Trať na berlínském maratonu zvládla ujet za hodinu a půl a mezi ženami skončila na třetím místě v konkurenci sedmnácti zkušených závodnic. „Říkala jsem si: hlavně musím dojet dřív než běžci z Keni, kteří vyráželi 30 minut po nás. Povedlo se.“ Takový úspěch jí dodal odvahu do dalšího závodění, ve kterém ji hodně podporuje a pomáhá manžel. „Zařadil si mě teď do kategorie manželka sportovkyně a věnuje se mi naplno. Je vlastně takovým mým trenérem,“ říká Kateřina, která se letos zúčastnila dokonce i mistrovství světa v paracyklistice ve Spojených státech. Skončila na šestém místě ve své kategorii. „Považuji to za velký úspěch, cyklistika je mezi vozíčkáři oblíbeným sportem a tomu odpovídá i úroveň závodů. Ti nejlepší musejí trénovat stejně tvrdě jako zdraví profesionálové,“ říká naše nejlepší handbikerka, která váhá nad nominací na paraolympiádu. „Výzvou je pro mě to, aby u nás na handbiku začalo jezdit více lidí a abych jim mohla předat své zkušenosti. Přála bych si najít vozíčkářku, která by mě následovala. Je to tvrdý sport, ale za tu dřinu stojí,“ prozrazuje své plány Kateřina, která o svém úrazu a životě na vozíku píše pravidelně na svém blogu. Ten vyšel pod názvem Paradeník také knižně. Kromě závodění se Kateřina záhy vrátila i ke své práci. „Bankovní prostředí je hodně konkurenční a nechtěla jsem o práci přijít. Zaměstnavatel mi vyšel vstříc a nabídl mi poloviční úvazek, protože bych neměla na vozíku sedět celých Když jedu do práce, lidé mi ochotně pomáhají Do práce jezdí vlakem. Bydlí totiž kousek za Prahou, kde si s manželem bezbariérově upravili rodinný dům. V paneláku, kde předtím bydleli, zůstat nemohli. „Nejdřív jsem si myslela, že to cestování do práce nezvládnu, ale jde to. Na cestě sice potřebuji pomoc od cizích lidí, třeba když chci nastoupit do vlaku, kde je velká mezera mezi vagonem a nástupištěm, ale všichni jsou velmi vstřícní a ochotní, pomáhají mi. Mile mě to překvapilo. Chápu ale, že se spousta vozíčkářů raději pohybuje autem. Praha rozhodně není bezbariérová,“ říká Kateřina. Přiznává, že jediné, čeho se bojí, je stáří. Že jednou nebude mít ruce tak silné jako dnes a nebude schopná se sama o sebe postarat. Že bez asistence někoho dalšího nezvládne běžné denní úkony. Ale zatím svůj nový život zvládá skvěle. Převzato z časopisu Vlasta, 5. 11. 2014, se souhlasem redakce Kateřina Antošová se narodila v roce 1965 v Praze. Vystudovala ČVUT. Pracuje v bance jako auditorka. Je vdaná a má tři syny. Ve volném čase ráda běhala, účastnila se běžeckých soutěží. V roce 2012 spadla ze stromu a porušila si míchu. Ačkoliv je upoutaná na vozík, sportu se nevzdala. Začala jezdit na handbiku – ručním kole, se kterým vyhrála řadu soutěží a umístila se na prestižním berlínském maratonu a na mistrovství světa. Knižně nedávno vydala svůj Paradeník a stala se ambasadorkou projektu B. Braun pro život. 15 DNES NA TÉMA… Reportáž K oncem října se sešli v Teplicích odborníci z oboru a prodiskutovali téma onemocnění ledvin v těhotenství. „Na našem dialyzačním středisku jsme řešili několik desítek pacientek, které s vážným onemocněním ledvin otěhotněly. Pokud jsou ve stavu, kdy ještě nedošlo k selhání ledvin, pravidelně sledujeme jejich h o d n o t y Těhotenství Těhotenství při dialýze je velmi vzácné, po transplantaci ledvin je však možné a ve spolupráci s gynekology děláme vše pro zdraví matky i plodu. Pokud však pacientce již ledviny selhaly a dochází na dialýzu, pak je těhotenství kvůli hormonálním výkyvům velmi vzácné a rizikové,“ říká MUDr. Marie Studenovská, primářka teplického dialyzačního střediska B. Braun Avitum, které letos slaví dvacet let. „Během těhotenství se v organismu nastávající matky odehrává řada změn, které jsou pro toto období velmi specifické. Pokud se objeví odchylky od správného fungování ledvin, je nutné nemocnou pečlivě vy- šetřit nefrologem a dle výsledků zvážit další postup. Ten musí být velmi individualizovaný. Doporučení o dalším postupu závisí mimo jiné i na stupni těhotenství. Lékaři musí vždy zvažovat rizika nejen pro plod, ale především pro matku. V ojedinělých případech, při závažných onemocněních ledvin, je nutné těhotenství ukončit. Zcela samostatnou kategorii těhotných tvoří ženy, u nichž onemocnění ledvin vzniklo již před těhotenstvím. Tyto ženy musejí být během těhotenství velmi pečlivě nefrologicky sledovány. Největším rizikem pro plod i matku je předčasný porod a tzv. preeklampsie, která se projevuje mimo jiné vysokým tlakem krve a zhoršením funkcí ledvin rodičky,“ říká MUDr. Eva Jančová, CSc., Vendula Vinšová, pacientka teplického dialyzačního střediska 16 vedoucí lékařka ambulantního oddělení Kliniky nefrologie VFN a 1. LF UK. „Ve 36. týdnu těhotenství se mému gynekologovi nelíbily hodnoty naměřené z krve a odeslal mě na pozorování do teplické porodnice. Byl mi proveden císařský řez a jen díky včasnému zásahu lékařů jsme byly s dcerou obě v pořádku a svou bitvu vybojovaly. K mému velkému štěstí a úlevě se hodnoty postupně vrátily do normálu a při dalších kontrolách již bylo vše v pořádku. I přesto však již tři roky docházím na pravidelné kontroly na nefrologii. Díky paní doktorce Studenovské a celému týmu lékařů a sestřiček nemám ze svého porodu traumatizující zážitek, ale beru jej jako obrovskou životní zkušenost. Nemám ani obavy z dalšího těhotenství, věřím, že vše bude, jak má, a společně to zvládneme,“ shrnuje své zkušenosti s dialyzačním střediskem v Teplicích pacientka Vendula Vinšová. redakce Dialogu MUDr. Eva Jančová, CSc., vedoucí lékařka ambulantního oddělení Kliniky nefrologie VFN a 1. LF UK. Reportáž Na dialýze ve Slavkově u Brna jsme oslavili významné životní jubileum T MUDr. Marie Studenovská, primářka Dialyzačního střediska B. Braun Avitum Teplice a její lékařský tým 20 let slaví dialyzační středisko v Teplicích Během této doby prošlo střediskem 867 pacientů, 77 z nich bylo úspěšně transplantováno. P rvního listopadu 1994 bylo slavnostně otevřené dialyzační středisko v Teplicích. Od té doby jím prošlo 867 pacientů a 77 z nich bylo úspěšně transplantováno. Během této doby se také výrazně změnil způsob léčby. Původní hemodialyzační přístroje Secura byly vyměněny za moderní Dialogy a stále více se využívá účinnější hemodiafiltrační ošetření. V současnosti má středisko k dispozici 24 lůžek a léčí 113 pacientů. Někteří z nich sem docházejí již od jeho otevření. „Jen málokdo si dokáže představit, jak je dialýza pro pacienty náročná. Hemodia- lyzovaní pacienti na středisko docházejí většinou třikrát týdně a stráví zde při každé návštěvě minimálně čtyři hodiny. Za rok tak na středisku pobudou více než 624 hodin, tedy celých 26 dní. Během tohoto času se mezi pacienty a zdravotníky vytváří bližší vztah, než bývá obvyklé, známe totiž nejen zdravotní anamnézu svých klientů, ale mnohdy s nimi sdílíme i jejich osobní problémy. Někteří pacienti k nám dokonce docházejí již od našeho otevření,“ popisuje svoji každodenní práci na středisku Marie Studenovská. redakce Dialogu ak jako na jiných dialýzách i ve Slavkově u Brna je většina pacientů v seniorském věku. Stáří má své specifické rysy, které je třeba akceptovat a přizpůsobit se jim. Základem veškeré péče musí být dobrá psychická pohoda a životní optimismus. Krásným příkladem pozitivního přístupu k životu je naše pacientka Ludmila Branžovská. Na dialýzu jezdí třikrát týdně tři roky. V měsíci červnu oslavila nádherné 90. narozeniny. Tato dáma má vysokoškolské pedagogické vzdělání v oboru matematika a fyzika. Během posledních deseti let ještě vystudovala dvě univerzity třetího věku. V Olomouci studovala pět let lékařskou fakultu – všeobecné lékařství. Po dvou letech v Brně ukončila promocí také studium na veterině. Dále studovala šest let na akademii třetího věku různé obory, jako například přírodní vědy, techniku, sociální vědy, hudbu a další. Studia vždy úspěšně ukončila. Nyní kvůli zhoršenému zraku nevydrží číst milované knihy, proto svou pozornost maximálně věnuje svému koníčku, a tím je notebook. Paní Branžovská žije sama v domečku a tímto způsobem komunikuje s rodinou, vnoučaty v zahraničí, posílá e-maily, různé prezentace i obrázky. Na dialýze nám vypráví, co se jí podařilo, jak pokračuje a občas pošle i něco sestřičkám. Má novou životní náplň, která ji velice baví. My jí velice fandíme a ještě jednou moc gratulujeme k životnímu jubileu. V životě se vyskytne řada osobností, které nás inspirují, a paní Branžovská je jednou z nich. Komunikace a vzájemná spolupráce jsou aspekty, které nejsou závislé na financích, ale na přístupu každého jednotlivce. Přejeme všechno NEJ do dalších let! Kolektiv dialýzy ve Slavkově u Brna 17 Reportáž P acienti dialyzačného strediska Trstená majú oddnes svoje stromy, o ktoré sa môžu starať pri každej návšteve strediska. Na akcii „Zasaď strom s olympijským víťazom“ sa zúčastnili v priestoroch dialyzačného strediska v Trstenej takmer štyri desiatky pacientov. Pred dialyzačným strediskom potom spoločnými silami s vedúcim lekárom strediska Mariánom Vojtkom a zástupkyňou primátora Trstenej Silviou Púčikovou zasadili tri stromy. „Na dialýzu dochádzam trikrát týždenne už trinásť rokov. Každá moja návšteva trvá približne päť hodín a hoci sa o mňa sestričky aj lekári vždy vzorne starajú, je to pomerne veľký stereotyp. Preto každá takáto udalosť, kto- Komunitný život pacientov môže nahradiť psychológa Pacienti dialýzy v Trstenej sa spolu so zdravotníkmi budú starať o svoje stromy rá nás viac zblíži a z ktorej navyše zostane niečo trvalé, vždy poteší,“ hovorí o nápade dlhoročný pacient Radovan Pelach. „Súčasťou pravidelnej dialýzy je i citlivý prístup a často nahrádzame aj psychológov. To je moment, na ktorý sa pri návšteve dialýzy skutočne môžu tešiť. Aj pri dialýze určite platí prí iska dili pred budovou dialyzačného stred Pacienti so svojimi zdravotníkmi vysa nové stromy Blochovi utekla manželka. Třetí den někdo zvoní: „Jééé, to jste vy, milostpaní?“ „A kdo by to měl být?“ zeptala se přísně. „Já nevím... Myslel jsem, že je to nějaký další gratulant.“ 18 slovie veselá myseľ – polovica zdravia,“ komentuje ojedinelú aktivitu hlavný lekár dialýzy MUDr. Marián Vojtko. Súčasťou pondelňajšieho podujatia bola aj exhibícia víťaza paralympiády v Pekingu v lukostreľbe Davida Drahonínského. Nielenže ukázal svoje majstrovské zásahy, ale pa cienti si mohli spoločne s ním aj zastrieľať. „Sám najlepšie viem, aké to je prísť o časť zdravia. Som veľmi rád, že som mohol aspoň čiastočne prispieť k spestreniu pravidelnej liečby pacientov s ochorením obličiek,“ opísal svoje pocity z návštevy Trstenej paralympionik David Drahonínský, ktorého mamička pochádza z neďalekej Žiliny. „Spojenie sadenia stromov, dlhodobo chorých a ľudí so životným hendikepom, aké má napríklad práve David, považujeme za veľmi užitočné. Je to dôkaz vyspelej občianskej spoločnosti, o ktorej rozvoj sa Ekopolis aj B. Braun dlhodobo usilujú,“ hovorí riaditeľ nadácie Ekopolis Peter Medveď. redakcia Dialogu Na sadení stromov a sprievodnom prog rame sa zúčastnil tiež patrón projektu B. Braun pre život David Drahonínský Pan Kohn se vrací s chotí z divadla. „To jsem se dnes zasmála. Emil, já jsem ti smíchy napůl mrtvá!“ „No a co kdybychom šli zítra ještě jednou?“ Reportáž D ialyzační středisko a nefro logická ambulance v Olomouci je nejnovějším střediskem, které poskytuje své služby nejen pacientům z Olomoucka, ale také Šumperska, Litovelska či Šternberska. Společnost B. Braun Avitum tak rozšířila svou síť dialyzačních středisek a nefrologických ambulancí, které nabízejí špičkovou péči a moderní dialyzační vybavení a techniku. Ačkoli bývá většina středisek umístěna spíše v areálech nemocnic či jiných zdravotnických zařízení, olomouckou dialýzu pacienti naleznou přímo v sousedství obchodů, kaváren a kinosálů. „Dialyzační střediska uprostřed obchodních center jsou poměrně běžná na Středním Východě i v Asii, u nás je to novinka. V každém případě je naše pracoviště vybaveno na nejvyšší úrovni a přes své netradiční umístění bude poskytovat našim pacientům vysoce kvalitní péči,“ říká Ing. Petr Macoun, Ph.D., jednatel společnosti B. Braun Avitum. „Umístění dialyzačního střediska přímo v obchodním centru je sice poněkud netradiční, ale pro pacienty pohodlné. Zatímco pacienti podstupují dialýzu, může jejich doprovod využít nabídky obchodů i přilehlých kaváren a vzhledem k tomu, že dialýza běžně trvá čtyři až pět hodin, stihnou mnohdy navštívit i místní kino. Čas jim tak uteče příjemněji a i sami pacienti jsou rádi, že se jejich doprovod při dlouhém čekání nenudí,“ hodnotí umístění střediska lékařka olomoucké dialýzy MUDr. Lada Janušová. B. Braun Avitum nově provozuje dialyzační středisko v Olomouci Síť dialyzačních středisek B. Braun Avitum se rozrostla o středisko sídlící v Obchodním centru Olomouc City Vedle kvalitní péče je důležitý individuální přístup Dialyzační středisko v Olomouci je již osmnáctým střediskem, které společnost B. Braun Avitum v České republice otevřela. Dialýza disponuje 12 lůžky a ošetřuje bezmála dvě desítky pacientů z Olomoucka, Litovelska, Šternberska a dokonce i ze vzdálenějšího Bruntálu či Šumperka. „Našim pacientům nabízíme nejmodernější technologie a individuální přístup. Velký důraz klademe na informovanost pacientů, která je velmi důležitá pro zachování vysoké kvality života. Radíme pacientům se životosprávou, pomáháme jim začlenit se zpět do ak- tivního života a tam, kde je to možné, co nejdříve pacienty zařazujeme do transplantačního programu. V Olomouckém kraji bychom velmi rádi navázali úzkou spolupráci s transplantačním centrem ve Fakultní nemocnici Olomouc,“ říká MUDr. Martin Kuncek, ředitel sítě dialyzačních středisek B. Braun Avitum. Stejně jako v ostatních dialyzačních střediscích a nefrologických ambulancích B. Braun, i zde se ošetřující personál snaží vycházet pacientům co nejvíce vstříc a vytvářet pro ně klidné a příjemné prostředí. Lidé tak mohou během dialýzy poslouchat hudbu, sledovat televizi, číst si, pracovat či se dívat na filmy na DVD. Ing. Lucie Kocourková vedoucí oddělení marketingu mDr. Jiří Lukeš, člen vedení Skupiny Avitum Olomouc se sešli (zleva): Phar . Antonín Staněk, Ph.D., Na Dialyzačním středisku B. Braun ouckého dialyzačního střediska, Mgr olom řka léka , šová Janu da r. La B. Braun, MUD ., členové vedení Skupiny B. Braun artin Kuncek a Ing. Petr Macoun, Ph.D primátor města Olomouce, MUDr. M 19 DNES NA TÉMA… Reportáž J ak se shodují sami lékaři, kvalitně informovaný pacient je vždy základem správného rozhodnutí o léčebném postupu. A informace je dobré získávat z co nejvíce zdrojů, mezi něž internet bezpochyby patří. Racionální závěr však musí vždy vzniknout v ordinaci ve spolupráci s lékařem, kterému pacient důvěřuje. Jen tak je možné jakýkoli zdravotní problém vyřešit bez zbytečných průtahů a obav pacienta. Z průzkumu společnosti B. Braun, který probíhal na reprezentativním vzorku 8 647 respondentů ve věku 30 až 65 let z celé České republiky, jasně vyplynulo, že prim v získávání informací hraje internet, na kterém vyhledává více než 36 procent dotázaných. Osmadvacet procent lidí preferuje kombinaci všech možností a s informacemi přímo od lékaře se spokojí zhruba každý pátý pacient. Chce to více zdrojů „Výsledky výzkumu mě nepřekvapují. I já sám doporučuji čerpat z co nejvíce důvěryhodných zdrojů. Mezi ně patří různé informační materiály či seriózní internetové stránky, které poskytují doplňující informace a společně s informacemi od lékaře mohou pacientům pomoci se zorientovat v jejich zdravotním problému. Někteří lidé potřebují více času, aby si na novou situaci zvykli, a proto řada lékařů nabízí také možnost domluvit si individuální termín vyhrazený jen pro edukaci, kde se mohou lidé na cokoli, co se například někde dočetli nebo co slyšeli od známých, zeptat, 20 Informace z internetu, léčba v nemocnici Zdraví máme jen jedno a je třeba o něj pečovat. Co ale dělat v případě, kdy nás trápí nějaký zdravotní problém, se kterým si nevíme rady? Vyhledávat informace na internetu, nebo se obrátit na lékaře? A kde se potom léčit? a ujistit se, že vše správně chápou,“ shrnuje Vladimír Vojanec, vedoucí lékař Dialyzačního střediska B. Braun Avitum na pražské Bulovce. A stejné je to i v případě získávání informací, na jejichž základě se lidé rozhodují pro určité zdravotnické zařízení. Lidé lékařům věří Jak ukázal výzkum, na doporučení lékaře dá téměř polovina dotázaných. Od lékaře očekávají kvalifikovaný odkaz na takové zařízení, které nejlépe odpovídá konkrétnímu onemocnění. Pro 11 procent dotázaných je rozhodujícím faktorem doporučení známých, 10,3 procenta lidí vyhledává informace o zdravotnickém zařízení na internetu. Více než 26 procent pacientů pak kombinuje všechny metody, aby získali ucelený pohled na situaci a mohli během rozhodování vycházet z co nejvíce zdrojů. Slovo lékaře má proto velkou váhu, jelikož pro pacienta znamená ujištění, že jím doporučené zdravotnické zařízení je pro konkrétní zdravotní problém to nejlepší řešení. „Definovat přesně kritéria, podle kterých bychom si měli vybírat zdravotnické zařízení, je velmi složité. Existují ukazatele, které zhruba ukazují obecnou kvalitu péče o pacienta v daném zařízení, jako je například výskyt pádů v daném zdravotnickém zařízení, výskyt proleženin, zda pacient dostává před operačním výkonem standardně antibiotika a mnohé další. Tyto informace celkem běžně zveřejňují nemocnice v zahraničí, zejména v USA. V České republice však zatím bohužel nebyla přijata jednotná metodika, jak s těmito informacemi pracovat a správně je postoupit veřejnosti,“ říká Alexander Ferko, přednosta chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Do jakého zařízení? Počet zdravotnických zařízení v České republice stále stoupá. Na konci roku 2013 bylo evidováno 188 nemocnic s celkovým počtem 56 807 lůžek, z toho 129 zařízení bylo privátních. Jaké zařízení ale lidé nejčastěji volí? V případě aktuálního zdravotního problému, plánované operace či chronického onemocnění volí lidé nejčastěji fakultní nemocnice (40 procent dotázaných), jelikož tyto druhy velkých zdravotnických zařízení disponují nejkvalifikovanějším zdravotnickým personálem a nabízejí na rozdíl od krajských či městských nemocnic, které se umístily na druhém místě a volilo by je téměř 23 procent lidí, širší spektrum zdravotnických oborů. Naopak soukromá zdravotnická zařízení preferuje pouze Reportáž MUDr. Vladimír Vojanec, vedoucí lékař DS B. Braun Avitum Bulovka a člen lékařské rady 3,5 procenta dotázaných. Více než 33 procent lidí pak volbu zdravotnického zařízení neřeší. Vše na jednom místě „Fakultní nemocnice dokážou udržet kontinuitu péče v průběhu 24 hodin. To ale neznamená, že malé privátní pracoviště, které se specializuje na určitou specifickou operativu (například odstranění žlučníku), nemůže být stejně kvalitní. Pokud však mluvíme o složitých a komplikovaných operacích, ty bývají B. Braun Avitum častěji prováděny ve velkých nemocnicích. Jedná se zejména o operace onkologických onemocnění, které vyžadují chirurgický tým, ale také po- operační péči nejvyšší kvality a odborníky z jiných oborů, kteří pracují právě ve fakultních nemocnicích,“ dodává Alexander Ferko. Osmisměrka „Začít válku není nic jiného než rozetnout uzel místo toho, abychom... TAJENKA.“ Christian Morgenstern Jiné je to u chronických onemocnění, jako je například onemocnění ledvin, kdy musí pacienti pravidelně docházet do určitého zdravotnického zařízení. „Zde hraje největší roli osobní přístup lékařů a sester k pacientům, kteří zde tráví kaž dý týden několik hodin, a rozhodují se proto i podle komfortu a vybavení jednotlivých zařízení,“ vysvětluje Vladimír Vojanec. Převzato z celostátního vydání novin Deník – Příloha Deník plný života se souhlasem redakce Návod: Luštěte ve všech osmi směrech a ze zbylých písmenek čtěte po řádcích tajenku. ABIOSA, AILE, ALKANY, AMBICE, AMBOINA, ÁMIR, ANKETA, ANTIDOTUM, APORIE, ARES, ASTROLÁB, ATVÁ, AUTODIDAKTI, BANGUI, BLIZNA, ČAKANA, DIALYT, DOPLNITI, EMFÁZE, ERIK, ERUPCE, ESTÉTI, ETAN, EXEKUCE, EXSIKÁT, FLEBITIDA, HNISAT, CHARAKTERY, KADEŘE, KAKI, KARDIA, KARIKATURA, KLIENT, KOALA, KORÁLE, KOUTEK, KRYCHLE, KULATÍ, LITINA, LNOUTI, MEŠKAT, MILL, MLÁDEŽ, MOTÝLKOVEC, NAKLONĚNÁ, NAKOSO, NANDAT, NEKOV, NETAKAT, NEZÁJEM, OBNOS, OBOUPOHLAVNOST, OCENITI, ODSTÍN, OMASUS, PRIMAS, PŘEMETY, PŘEVOD, PTYALIN, PULT, ROURA, SATANÁŠ, SCHÁZETI, SCHIMANSKI, SKOK, SLEPENÁ, SLÍZAT, SPECIFIKOVAT, STÁŽ, TEFLONOVÉ, TERMIT, TOMÁTA, TRILOGIE, TUCKIA, UTOPIA, YANK 21 víte, že… H odně štěstí v novém roce! Takové přání patrně při nadcházejícím přelomu roku uslyšíme a asi i sami vyřkneme mnohokrát. Dosažení štěstí, respektive pocitu štěstí, je totiž základní a přirozenou lidskou touhou. Na čem ale naše osobní štěstí závisí, čím je dáno? Studie na toto téma provádějí po celém světě různé sociologické instituce a pravidelně jednu takovou realizuje i Světová zdravotnická organizace (WHO). Nejšťastnější lidé podle aktuálních výsledků WHO překvapivě žijí v Nigérii, v jedné z nejchudších a nejzkorumpovanějších zemí světa. Skoro sedmdesát procent Nigerijců uvedlo, že se považují za velmi šťastné. V první čtyřce je ještě Venezuela, Salvador a Portoriko, Češi jsou třicátí třetí. Docela na konci žebříčku jsou státy s nejvyšším procentem nešťastných lidí: Rumunsko, Rusko a Arménie. Výsledky tohoto průzkumu, který se opakuje každé čtyři roky, jako by potvrzovaly, že mají pravdu kazatelé nejrůznějších církví, když tvrdí, že touha Štěstí je krásná věc po materiálních statcích štěstí nepřináší. V rozvinutém světě se totiž procento šťastných lidí od druhé světové války vůbec nezvýšilo, i když výdělky vzrostly mnohonásobně. Zajímavé také je, že každá kultura čerpá pocit štěstí z něčeho jiného. Pro Indy spočívá štěstí hlavně v rodině a přátelích, pro Japonce v tom, jestli splňují očekávání rodiny a společnosti, pro Američany zase v osobním úspěchu a vlastní prezentaci. Sudoku 5 2 3 1 9 2 7 5 6 3 22 Žádná číslice se nesmí v jednom řádku opakovat dvakrát 2 3 4 4 5 9 6 8 1 8 5 1 4 2 3 4 9 Žádná číslice se nesmí v jednom sloupci opakovat dvakrát Žádná číslice se nesmí ve čtverci 3 3 opakovat dvakrát průměrné Jestliže všechno je relativní, pak o pocitu štěstí to zřejmě platí dvojnásob. Lidská mysl má často sklon srovnávat se s ostatními lidmi. V některých ohledech to může být užitečné, určitě ale ne tehdy, pokud takové srovnávání přináší závist. Ve vyspělých zemích světa, které často svou kulturu zakládají na individuálním úspěchu a materiálních hodnotách, často dotazovaní respondenti uváděli, že proto, aby byli šťastnější, by měli mít: plat jako má jejich švagr, auto, které si koupil kolega v práci, větší dům jako soused… Zajímavé však bylo, že když se některým z nich podařilo těchto met dosáhnout, jejich pocit štěstí se v dlouhodobém pohledu nezměnil a po krátké euforii z nabytého majetku či vyšší mzdy se vrátili zpět na původní hladinu. Další zajímavostí, kterou průzkumy na téma štěstí přinesly, je to, že většina lidí zažívá ve stáří více pozitivních pocitů než v jiných etapách života. Starší lidé jsou celkově vyrovnanější, spokojenější a klidnější: „Starší lidé si uvědomují, že se jejich čas krátí, a soustředí se na to podstatné. Mladí naopak žijí ve stresu.“ Nebo: „Mladí lidé zažívají více frustrace, zoufalství a zklamání, které jsou často spojené s neúspěchy u zkoušek, v kariéře či milostném životě.“ S ojedinělým nápadem, jak budovat pocit štěstí u nastupující generace, přišli učitelé v rakouském Štýrsku. Na šesti zdejších školách totiž zařadili do výuky předmět s názvem „Štěstí“. Žáci od základních škol až po gymnázia mají zatím tohoto „životního oboru“ jednu hodinu týdně a neznámkuje se. V takové hodině nesedí školáci přikrčení ze strachu, jaké nedostatky u nich vyučující objeví. Právě naopak – učitelé se snaží hledat jejich dobré vlastnosti, talent, smysl pro umění. Učí tak děti hledat to pozitivní samy v sobě i ve druhých. Je to škola hrou – přesně jak učil Jan Amos Komenský. Ať váš pocit štěstí či neštěstí pramení z čehokoli, jednu, mnohými moudrými lidmi osvědčenou cestu k dosažení štěstí si vám dovolím poradit: přejte štěstí druhým lidem a snažte se jim k jeho dosažení pomáhat. To vaše si pak cestičku k vám najde z vašeho vlastního nitra. Štěstí totiž nenaleznete v žádné věci, ale jedině sami v sobě a v druhých lidech. Tak tedy: Hodně štěstí v novém roce! Luděk Hajský Zdroje informací: http://psychologie.cz/, http://hn.ihned.cz, www.rozhlas.cz PRO LEPŠÍ NÁLADU Jak jsme chovali užitečné zvíře V vídky Jiří Grossmann: Po Miroslav Šimek a m přináší nejlepší ek & Grossmann vá m Ši ice oj dv lá na Doko měv na tváři, eré vám vyloudí ús povídky ze života, kt i kdybyste nechtěli. klokotu velkoměsta ztrácí člověk pomalu, ale jistě kontakt s přírodou. Zvláště v činžovním domě podléhá civilizaci více, než je zdrávo. Přepych není vše a televizní program stěží nahradí třpytivý pohled plaché laně. Je pravda, že každému to nevadí, ale naše rodina, jež pochází z boubínské samoty, kde styk s okolním světem obstarával pouze jednou do měsíce listonoš, nesetkal-li se ovšem po cestě s medvědem, se nemohla s městským životem smířit. Vždyť nemít ve zdi houbu, nevěděli bychom ani, jak vypadá rostlina. Ale to vše se mělo změnit. Dnes vám už ani neřeknu, čí to byl nápad, abychom si opatřili zvíře. Vím jen, že všichni byli pro, a tudíž jsme se začali hádat, jaký živočich to má být. Nakonec vyhrála babička, jejíž návrh byl oproti našim podepřen argumentem, že ze zvířete má být v prvé řadě užitek. A tak jsme začali chovat v činžovním domě na třídě Wilhelma Piecka číslo 318 prase. Sehnat prasečí mládě nebylo zrovna lehké. Nevím, jaké s tím máte zkušenosti vy, ale v žádném obchodním domě podsvinčata nevedou. V Prioru v Jungmannově ulici dokonce dostal bratr za otázku: „Máte prase?" od otylého prodavače facku. Teprve po čtrnácti dnech se podařilo otci sehnat na Sedlčansku velmi levného pašíka od opilce na taneční zábavě. Pln radosti jej přinesl domů, ale dědeček, záhy seznal, že zvíře má jednu vadu, a sice červenku, což, jak říkal, je u prasete vada dosti podstatná. V noci jsme tedy nepozorovaně pustili nemocné podsvinče do ulice a do rána jsme ho šestkrát zaháněli ode dveří, neboť si za ty dva dny u nás obdivuhodně zvyklo. Teprve když jsme posypali dveře pepřem, přestalo rýt pod prahem a odešlo třídou Wilhelma Piecka neznámo kam. Nové prasátko, které opatřil děda z JZD Křenov, bylo sice dražší, ale zato zdravé a přítulné. Dostalo jméno Bivoj. Zpočátku žil Bivoj ve vaně, a nebýt toho, že ji rozšlápl, mohl v ní žít i dále. Takhle bylo samozřejmě nutno umístit čuníka jinam. Babička, přestože prase byl její nápad, odmítla již po třech měsících sdílet s ním komůrku. Upřímně řečeno, nebylo divu, protože náhodný návštěvník by už jen stěží poznal, kdo je v pokojíku pánem a kdo pouze hostem. Také vůně šafránu, který babička po léta sbírala, byla přehlušena čímsi jiným, mnohem silnějším, nehledě k tomu, že partaj pod námi si stěžovala, že stropem cosi prosakuje. A tak se prase stěhovalo do dětského pokoje, jehož xylolitová podlaha se zdála otci pro chov čuníka vhodná. Stěhování však bohužel neprošlo hladce. Bivoj, který si u babičky zvykl, odmítal její, tedy svoji, komůrku dobrovolně opustit. Marně ho bratr lákal na pomyje a otec zezadu pošťuchoval stanovým kolíkem. Otištěno se souhlasem nositelů práv: Magdaleny Šimkové, Ireny Janečkové, Marcely Vrátné, Libuše Ježkové, Jarmily Holečkové a Karla Čaského. Výsledkem bylo jen to, že se Bivoj po půlhodině nebezpečně nahrbil a přátelský kvikot se změnil v temné funění. Nutno říci, že nám nebylo do smíchu. Zezdola bušil soused Pulchart smetákem do stropu. Na několika místech se mu podařilo naši provlhlou podlahu prorazit, takže také u něho v kuchyni to za chvíli vypadalo, jako by i on pěstoval prase. Když Bivoj několikrát zahrabal přední prackou, snažila se maminka odvést nejmenší děti a babičku do bezpečí, neboť jak říkala, přijdou horké chvíle. Nemýlila se. Kňour, který zřejmě babičku po tříměsíčním soužití považoval za svoji družku, ji nemínil pustit. Začal kroužit zběsile po komůrce a nabíral neuvěřitelnou rychlost. Tiskli jsme se ke stěnám a modlili se, aby se prase unavilo. Tomu však dělal pohyb zřejmě dobře. Jednu chvíli se zdálo, že jsme zachráněni, neboť Bivoj zapadl prackou do díry po smetáku, bohužel právě v okamžiku, kdy zvědavý Pulchart zpitomělý hlukem k ní přikládal hlavu. Prase se od sousedovy hlavy odrazilo a pokračovalo v běhu, zatímco Pulchart spadl ze štaflí, žaluje manželce, že ho náš otec udeřil prasečí nohou do čela. Mezitím v komůrce o patro výš bylo dusno jak v aréně. Nevím proč, snad ze vzteku, zapíchl otec praseti stanový kolík zákeřně do boku. Za tento neuvážený čin jsme pykali všichni. Zdivočelý Bivoj, chtěje se zbavit bodce, začal se třít při běhu o stěny a nebral na nás ohled. Bratra Karla téměř zazdil. Když se ve dveřích objevila sestřenice v červené sukýnce a oknem odnaproti zazněl zvuk kastanět, probudila se v praseti španělská krev. Vyrazilo ze dveří, trochu je zvětšilo a skleněnou výplní se celkem snadno dostalo do ložnice, kde v secesním zrcadle spatřilo svůj obraz. To ho rozčílilo a začalo si v ložnici počínat skutečně jako prase. V tu chvíli už ani babička nevěřila tomu, že chováme užitečné zvíře. Po kratší poradě jsme se rozhodli ložnici obětovat. Stejně nikdo neměl chuť jít Bivojovi domlouvat. Přistavěli jsme tedy ke dveřím skříň a zavolali řezníka. Přišel za chvíli a sebevědomě vstoupil do ložnice. Co se dělo uvnitř, nevíme dodnes, ale prase mělo zřejmě hned zpočátku navrch. Řezník proletěl skříni mezi nás na chodbu bez pláště, bez nožů a bez sebevědomí. Ani se nerozloučil a spěchal zpět do svého krámku, kde vyvěsil cedulku: „Prasata nezabíjím a vepřové nevedu.“ Pod to připsal „Inventura“ a začal si počítat kosti. Závěrem dovolte, abychom touto cestou poděkovali motostřelecké rotě majora Ticháčka za obětavou likvidaci užitečného zvířete a mistru Brázdovi, který byt uvedl do původního stavu, i když nejprve prohlásil, že je malířem pokojů, a ne chlévů. 23 HOBBY Jak ho vybrat, zabít, porcovat. Než vyrazíte na nákup kapra ke kádím, vězte, že co se týká masa, mezi šupináčem a lysým kaprem není rozdíl. Ale dobře si rozmyslete, jestli si domů odnesete kapra živého, protože zabít ho, to chce přece jen odvahu. S porcováním už vám poradíme, způsobů je celá řada. Prodejci kaprů samozřejmě doporučují vybrat si jednoznačně kapra živého, zabít ho můžete nechat hned na místě. Podle rybářů si vyberte nejlépe takového, který sebou po vytažení z kádě pořádně mrská a nemá na sobě žádné skvrny. Tip: Filety z podkov A rady, jak by měl vypadat, abyste opravdu měli jistotu, že jste dostali to nejlepší? Jestli bude šupinatý nebo lysý, to při konzumaci nepoznáte, důležité jsou jiné věci. „Měl by mít také jasně červené žábry a jasné čisté oko. A takzvaný oční reflex: takže když ,stojí‘, má oči v rovině, když ho položíte na bok, pořád se snaží stavět oči vertikálně,“ popisuje rybář Matěj Kovář. Rybu, která dlouho někde ležela bez řádné péče a podmínek, prý také poznáte snadno, protože mění barvu, vylučuje větší množství slizu a má zastřené oko. 24 Kapr má mít jasné oko a mrskat ocasem Jak kapra zabít, aby se co nejmíň trápil Důležité je podle rybářů sebrat odvahu, nešetřit silou a rázně ho praštit vhodným tupým nástrojem do hlavy v oblasti nad očima. Tím ho omráčíte, a pak už může přijít na řadu nůž, kterým za žábrami přetnete žaberní oblouky, takže ryba vykrvácí a máte jistotu, že je opravdu mrtvá. Pokud si nejste jisti, jestli se u vás doma najde někdo, kdo k podobné operaci najde odvahu, nechte si kapra raději zabít od zkušených prodejců. Ušetříte sobě i rodině nepříjemné trauma. A nemít na Vánoce krví zastříkanou kuchyňskou linku či koupelnu také není úplně od věci. Způsobů porcování je celá řada, vyberte si Například jak kapra naporcovat, aby byl víceméně bez kostí? To není utopie. Jak na to, radí kuchař Petr Stupka: „Vyfiletovat rybu je úkol spíše pro zdatnější kuchaře. Dokonce i někteří profesionálové s tím mívají problémy. Zdánlivě to vypadá jednoduše. Kapra naříznete podél hřbetu k ocasu, pak nožem podél žeberních kostí postupně seřezáváte filet až k břichu a ocasu. Počítejte ale, že z několika prvních kaprů půjde polovina masa do polévky. Teprve časem dosáhnete jisté obratnosti. Jde o to, aby na kostech zůstalo minimum masa, aby z filetů nezůstali chudáčci tencí jako papír.“ Filety z podkov Petr Stupka nabízí daleko snazší způsob, který umožní zacházet s menšími kusy. Nejdříve odřízněte hlavu za skřelemi. Nebojte se toho, že na hlavě zůstane trochu masa, bude se hodit do polévky. Pak se nakrájí širší podkovy a s těmi se dále pracuje. Prořízněte silnou kost kolem hřbetní ploutve. Kost potom snadno vylomíte. Nakrojte filet podél hřbetu a vytrhněte hřbetní ploutev se silnou ostnatou kostí. Z pevné strany odřízněte páteř i s žeberními kostmi. Tím vzniknou dvě porce, které lze zpracovávat dál. Tedy stáhnout z kůže anebo rovnou obalovat. Kdo chce ale kapra bez kostí, měl by kůži na porci nechat. Podkovu rozpulte podél hřbetní kosti. Podeberte žebra, otočte filet kůží nahoru a tlakem podél žeber je odřízněte. Zařízněte nůž těsně pod žeberní kostí a pak porci obraťte kůží nahoru. Nožem naplocho pak tlačte směrem k prkýnku, aby se žebra přitlačila k podložce. Tak vznikne filet s minimálními ztrátami na mase. A praktická rada pro přípravu kapřího masa na závěr? Pokud budete kapra upravovat klasicky smažením v trojobalu, namočte připravené podkovy či filety přes noc do mléka. Vytáhne z nich případné stopy pachuti po bahně a rybině a rybí maso se vám bude při sváteční večeři rozplývat na jazyku jako máslo. redakce Dialogu s využitím zdroje iDNES.cz Prořízněte silnou kost kolem hřbetní ploutve. Kost potom snadno vylomíte. Podkovu rozpulte podél hřbetní kosti. Podeberte žebra, otočte filet kůží nahoru a tlakem podél žeber je odřízněte. ČARUJEME V KUCHYNI DÝŇOVÉ NOKY S KRÁLIČÍM MASEM Na noky: 500 g dýně 1 žloutek 50 g čerstvě nastrouhaného parmazánu 150 g semolinové mouky muškátový oříšek sůl máslo Na králíka: 3 králičí hřbety 6 plátků parmské šunky čerstvá bazalka čerstvý rozmarýn sůl, pepř zdroj receptů Počet porcí: 6 Z každého králičího hřbetu vykrojíme dva filety. Maso lehce osolíme a opepříme a společně s čerstvými bylinkami zabalíme do parmské šunky. Balíčky krátce opečeme na pánvi a poté vložíme na 10 minut do trouby předehřáté na 80 °C. Oloupanou dýni zbavíme semínek a nakrájíme na kousky. Vložíme je na plech a pečeme při 150 °C přibližně 30 minut. Upečenou dýni necháme vychladnout, poté ji rozmixujeme a smícháme se žloutkem, parmazánem a moukou. Na závěr směs ochutíme solí a muškátovým oříškem. Z jemného těsta utvoříme úzké válečky, z nichž odkrajujeme menší části. Ty vytvarujeme a lehce zmáčkneme vidličkou. Noky vaříme v osolené vroucí vodě – v okamžiku, kdy vyplavou na hladinu, jsou hotové. Okapané noky lehce omastíme rozpuštěným máslem a podáváme s balíčky králičího masa. DÝŇOVÝ KOLÁČ Na těsto: 200 g hladké mouky 60 g krupicového cukru citronová kůra 100 g másla 2 žloutky Na náplň: 1 máslová dýně cca 600 g 100 g cukru 3 vejce 2 lžíce zakysané smetany 1 lžičky skořice citronová šťáva Počet porcí: 1 koláč Na vále promícháme všechny suché ingredience, přidáme nakrájené máslo a žloutky. Rychle vypracujeme hladké těsto a necháme ho odpočinout v chladu. Těsto následně vyválíme, vložíme do koláčové formy a propícháme vidličkou. Oloupanou dýni zbavíme semínek a nakrájíme na kousky. Uvaříme je v páře doměkka nebo pečeme v troubě předehřáté na 180 °C asi 20 minut. Vychladlou dýni následně rozmixujeme, přidáme cukr, vejce, smetanu, skořici a pár kapek citronové šťávy. Směs vyšleháme do hladké konzistence a vlijeme ji do formy s těstem. Pečeme při 180 °C zhruba 35–40 minut. 25 Súťažná krížovka „Zlo potrebuje k svojmu víťazstvu jedinú vec... (tajnička 1–5)“ Edmund Burke Uzávierka je 8. 1. 2015 26 Časopis Dialog B. Braun Avitum s.r.o. V Parku 2335/20 CZ-148 00 Praha 4 (na obálku napíšte „Súťaž“). [email protected] (do predmetu e-mailu napíšte „Súťaž“). Ako súťažiť? Prosím, neposielajte odpovede Vylúštite súťažnú tajničku a jej po uzávierke, nebudete do zlososprávne znenie odovzdajte vania už zaradení. personálu dialyzačných stredísk Z technických dôvodov zasielaB. Braun Avitum alebo ho zašlite Prípadne nám správne znenie me výhry len na území ČR a SR. poštou na adresu: tajničky zašlite e-mailom na adre- Prosím, pri vyplňovaní svojho su [email protected] alebo mena používajte diakritiku; neradi by sme Vaše meno skomolili, ak sa Výhercovia z minulého čísla: O. Lašková, Veronika Sojáková objavíte na výhernej listine. Pravidlá súťaže nájdete na stránRiešenie z minulého čísla: ke www.bbraun-avitum.cz. Mýliť sa je ľudské, ale zotrvávať v omyle diabolské. Ceny pre výhercov: tričko, fleece deka, kniha, mariášové karty, pero, blok, antistresová pomôcka soutěžní křížovka „Je dobré, když nám plynoucí čas nepřináší... (tajenka 1–2), nýbrž (tajenka 3)“ Antoine de Saint Exupéry Časopis Dialog B. Braun Avitum s.r.o. Jak soutěžit? V Parku 2335/20 Vyluštěte soutěžní tajenku a její 148 00 Praha 4 správné znění odevzdejte personálu (na obálku připište „Soutěž“). dialyzačních středisek B. Braun Avitum nebo zašlete poštou Znění tajenky nám případně můna adresu: žete zaslat také e-mailem na adresu [email protected] nebo Uzávěrka je 8. 1. 2015. [email protected] (do předmětu e-mailu uveďte „Soutěž“). Neposílejte prosím odpovědi po uzávěrce, již nebudete do slosování zařazeni. Z technických důvodů zasíláme výhry pouze na území ČR a SR. Při vyplňování svého jména používejte prosím diakritiku; neradi bychom Vaše jméno komolili, až se objevíte na výherní listině. Pravidla soutěže naleznete na: www.bbraun-avitum.cz Ceny pro výherce: tričko, fleecová deka, kniha, mariášové karty, tužka, blok, antistresové mačkátko Výherci z minulého čísla: Sluková Jana, Jaromír Štych, Šárka Rucká Řešení z minulého čísla: Skromnost je u zásluhy to, co stíny na obraze: Dávají mu hloubku, vznešenost. 27 Pobyt pre seniorov v kúpeľoch Sliač Kúpeľné hniezdo ošľahané vetrom, ktoré je tu stále pre Vás. Medicína, odbornosť, kvalita služieb, nádherné kúpeľné lesoparky, miesta pripomínajúce dávnu minulosť a pohostinnosť... Tento úchvatný kúsok sveta je rajom pre tých, ktorí hľadajú pokoj a oddych a ktorým záleží na vlastnom zdraví, na prevencii ochorení a samozrejme i na samotnej liečbe. Balíček SENIORSKÝ POBYT: ubytovanie na 7 nocí: hotelová izba KOMFORT (zrekonštruovaná hotelová izba) v Kúpeľnom hoteli PALACE*** stravovanie: polpenzia Klasik + zdravý stravovací program pod dohľadom dietológa zahŕňa (raňajky – bufetový stôl, večera – výber z menu, šalátový bar, pitný režim) lekár a zdravotná starostlivosť: vstupné lekárske vyšetrenie s predpisom lekára na individuálny liečebný balneorehabilitačný program balneorehabilitačný program zahrnujúci v priemere 2 procedúry na 1 nocľah Cena pobytu: 1. 4. – 31. 10. 2014 | 245 eur 1. 11. 2014 – 31. 3. 2015 | 224 eur Dialyzačná liečba zaistená na dialyzačnom stredisku vo Zvolene. Rezervácie: Centrum prázdninových dialýz, B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4, tel. +420-271 091 922, fax +420-271 091 923, e-mail: [email protected]. Tip! Pobyt môžete veno vať formou darčekovej poukážky ako vianočný darček pr e vašich blízkych. B. Braun Avitum s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4 Tel. +420-271 091 911 | Fax +420-271 091 912 | e-mail: [email protected] | www.bbraun-avitum.cz
