FaLi brezen 2016_VELikonoce

Velikonoce 2016
adresa: 755 01 Vsetín, Horní Město 134
tel.: 571 411 692
e-mail: [email protected]
web: www.farnostvsetin.cz; farnost.valasskapolanka.cz
VELIKONOCE 2016
Pane Ježíši Kriste,
učil jsi nás být milosrdnými,
jako je milosrdný nebeský Otec,
a řekl jsi nám, že kdo vidí tebe, vidí Otce.
Ukaž nám svou tvář a budeme spaseni. Ty jsi
viditelnou tváří neviditelného Otce,
Boha, který projevuje svou všemohoucnost
nejvíce odpouštěním a milosrdenstvím:
dej, ať je církev pro svět tvou viditelnou tváří,
tváří svého Pána, vzkříšeného a oslaveného. Amen.
PP František
V Roce milosrdenství, v tomto daru papeže Františka světu,
čerpejte odpuštění a milosrdenství u Toho, který je bohatý
milosrdenstvím, a tak se stanete tváří vzkříšeného a oslaveného
Krista, kterého dnešní svět tolik potřebuje.
To Vám přejí a vyprošují
Vaši
P. ThLic. Josef Mikulášek, P. RNDR. Jiří Kučera a P. František Král
Ve Vsetíně na Slavnost Zmrtvýchvstání Páně 27. března 2016
VELIKONOČNÍ POZDRAV Z ŘÍMA
Drazí přátelé!
V mnoha rodinách je zvykem sestavovat vlastní rodokmen. Co za touto
zálibou stojí? Pro někoho jde jen o krásné výsledné schéma, které si může
zarámovat a pověsit na zeď; pro jiného jde o dobrodružství nad hledáním
v archivech a kronikách obcí či farností; pro jiného ještě jde o to dokázat sobě a
druhým, jak starobylý je jeho rod a jak daleko zpět do historie lze vypátrat jeho
kořeny. A tak se při takovém vytváření rodokmenu zajímavým způsobem
propojuje přítomnost a budoucnost: jistějším ohledně své identity, vlastního života
a vlastní budoucnosti, se stává ten, kdo se obrací do minulosti, ten, kdo vidí kořeny
své existence, své identity: vzpomínat - oživovat vzpomínku - znamená dávat sobě
naději na přítomnost a budoucnost, naději na vědomí, že patřím do světa, že můj
život a život mých blízkých není jen náhodou. Hledat v minulosti svůj původ,
vzpomínat, znamená žít; a naopak zapomínat na minulost, žít jen dnešním „teď“
znamená rezignovat na dlouhodobější vizi ohledně svého života, na jasnější plány o
budoucnosti – a vůbec, znamená zapomenout, kým jsem.
„Kdo jsem“ nám říká, na prvním místě, naše jméno - jméno a příjmení - a také
vyprávění která jsme slýchali nebo slyšíme od našich rodičů: protože jen
z vyprávění víme o začátku našeho života, o našich prvních letech života.
Vyprávění, které dává smysl našemu jménu, které nás nese po celý život a na které
budeme vzpomínat a sobě si připomínat, i když už nebudeme mít vedle sebe své
rodiče.
My křesťané za pár dnů vstoupíme do slavení těch nejdůležitějších chvil
v životě Ježíše Krista, ale také v životě každého z nás. Ano, právě velikonoční
události - a to že je každoročně prožíváme znovu, společným slavením - dávají
smysl našemu jménu „křesťan“: jsou vyprávěním o našem počátku, o tom, kým
jsme, jaký je náš život a jaká bude naše budoucnost. Proto každoročně
znovuprožíváme tyto události: znovu a znovu vzpomínáme, abychom nezapomněli
na to, kým jsme! A jakou cenu máme v Božích očích.
Toto vzpomínání budeme prožívat farním slavením, slavením liturgie Svatého
týdne, a tak vás na tyto dny zvu, abyste přišli do farního společenství: vzpomínání,
oslavu, našeho počátku je možné - tak jako na každé jiné oslavě - správně prožít jen
ve společenství. V tomto společenství při liturgii budeme čtením biblickým úryvků
a naším různým jednáním (např. mytí nohou ne Zelený čtvrtek, uctívání kříže na
Velký pátek, žehnání velikonoční svíce na Velikonoční vigilii) znovu prožívat
důležité okamžiky Ježíšova života - a toto společné připomínání si naplní nás
samotné jistotou, kým jsme!
Zkusme právě s těmito myšlenkami prožívat dny Svatého týdne i celou dobu
velikonoční. Aby se pro nás tyto dny nestaly jen nějakou „oslavou jara“, případně
nekonečně dlouhými obřady v kostele, ale aby se pro nás staly posilou našeho
života.
P. Josef Mikulášek, Řím
SVATÝ TÝDEN
tvoří vrchol církevního roku. Připomínáme si v něm události, ze kterých vyplývá
smysl a cíl veškerých lidských dějin - Ježíšovo utrpení, smrt a zmrtvýchvstání.
KVĚTNOU NEDĚLÍ vstoupíme do nejdůležitějšího týdne církevního roku. Při
bohoslužbách zazní Lukášovy pašije. Při mši svaté v 8:30 (Polanka 9:30, Pozděchov
11:00) posvětíme před kostelem ratolesti na památku slavného vjezdu Ježíše Krista
do Jeruzaléma a v průvodu spolu s dětmi a ostatními věřícími vstoupíme do
kostela. Pokladničky - POSTNIČKY s Postní almužnou můžete, před
bohoslužbami, položit před oltář jako obětní dar, který církev prostřednictvím
Charity použije na pomoc lidem v nouzi.
Příležitost ke svátosti smíření:
Valašská Polanka
Pozděchov
Vsetín
sobota 17:00 - 18:00
neděle 10:00 - 12:00
neděle 14:00 - 16:00
Od Zeleného čtvrtku a během Velikonoc se zpovídat nebude!!!!
NÁVŠTĚVA NEMOCNÝCH: Pokud máte doma ještě nemocné, kteří by uvítali
návštěvu kněze a s ním se pomodlili a přijali svátosti, nahlaste je v sakristii nebo
v kanceláři. Během pondělí až středy je naši kněží navštíví.
ZELENÝ ČTVRTEK - je svátkem kněží celého světa. Dopoledne se scházejí se
svým biskupem, aby obnovili své kněžské závazky při mši svaté, při které se světí
oleje, zveme ministranty do katedrály - nahlaste se u P. Josefa Mikuláška. Při
večerní mši svaté Na památku večeře Páně v 18:00 ( Polanka 17:00, Pozděchov
15:30) budou omyty nohy dvanácti mužům i ženám, chlapci - ministranti spolu
s dalšími chlapci chodí vyhrkávat - klapotat (čt - so).
VELKÝ PÁTEK - je dnem přísného postu od masa a újmy. Tento jediný den v roce
se neslaví z úcty ke krvavé kalvarské oběti Ježíše Krista mše svatá - oběť nekrvavá.
Celý den se uvažuje o utrpení Páně. V 7:00 začneme Temnými hodinkami modlitba breviáře, společné modlitby v kostele. Odpoledne poprvé budou ve
Vsetíně Velkopáteční obřady v 15:00 (POLANKA 17:00, Pozděchov 15:00) a
1. den Novény k Božímu milosrdenství. Novéna bude každý den v 15:00 až do
Neděle Božího milosrdenství (3. dubna) Obřady se skládají se ze tří částí:
bohoslužba slova - Janovy pašije, uctívání sv. Kříže a sv. přijímání. Adorace u
Božího hrobu bude po celou noc i den - sobotu. Po celém světě velkopáteční
sbírkou lidé přispívají na chrám Božího hrobu v Jeruzalémě, vykonáme ji při
přímluvách. Rozpis služeb na Velký pátek a Bílou sobotu je vzadu na stolku
s obětními dary. Laskavě se prosím zapište. Ve 21:00 bude světelná Křížová cesta
městem, která začne v Zámecké zahradě a skončí u Božího hrobu v kostele,
vezměte sebou červené kalíšky.
BÍLÁ SOBOTA - tento den věřící na celém světě dlí na modlitbách u Božího hrobu.
V 7:00 zveme na Temné hodinky, obřady Velikonoční vigilie začnou v 19:00
(POLANKA 19:00, Pozděchov 17:00) před kostelem, je vhodné, aby při slavnosti
světla byli venku všichni věřící. Při křestní bohoslužbě přijme svátost křtu paní
Iveta Daňová, Lenka Doleželová, Lucie Maňáková. Váš dar ve sbírce při vigilii
bude na naše kostely.
VELIKONOČNÍ NEDĚLE - při bohoslužbách budou požehnány velikonoční
pokrmy a beránci, bude sbírka na kněžský seminář. Díky za každý Váš dar. Při
papežském požehnání „ Utbi et orbi“ lze získat plnomocné odpustky - zahlazení
všech trestů za hříchy (ČT1, TvNOE). Odpoledne ve 14:30 (14:00 ve Valašské
Polance a 12:00 v Pozděchově) bude Velikonoční požehnání s Korunkou BM.
CO JE SVATÝ TÝDEN?
Květná neděle
nebo též Pašijová neděle je součást postní doby, jímž začíná Svatý týden.
Připadá na neděli před Velikonocemi a připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma.
Název svátku je odvozen od zelených ratolestí, které si lidé přinášejí, a které mají
připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše.
Pašijová se neděli říká, neboť se o ní poprvé čtou pašije (od slova passio = části
evangelia, které popisují zatčení, odsouzení a umučení Ježíše Krista).
Zelený čtvrtek
je dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly, při níž
ustanovil svátost kněžství a Eucharistie (tedy Ježíšova Těla a Krve). V biskupských
kostelech (katedrálách) se koná dopoledne bohoslužba za účasti biskupa a všech
kněží, kteří mohou přijít. Této mši se také říká Missa Chrismatis, protože se při ní
světí posvátné oleje - oleum infirmorum (olej nemocných), oleum chrismatis
(křižmo) a oleum catechumenorum (olej katechumenů). Dále se při této bohoslužbě
obnovují kněžské a jáhenské sliby.
Večer se pak slaví mše svatá, při níž může podle Ježíšova příkladu biskup či
kněz umýt nohy několika věřícím (tradičně dvanácti) jako vzpomínku na poslední
večeři, při které Ježíš umyl svým učedníkům nohy. Umývání nohou bylo úkolem
otroků vůči hospodářům domu a Ježíš dal tímto gestem najevo, že nechce vládnout,
ale sloužit, a že jeho láska k lidem nemá hranic a vede až k vydanosti ve smrti
kříže. Tato mše je rovněž vzpomínkou na Ježíšovu modlitbu v Getsemanské
zahradě. Podává se přijímání pod způsobou chleba a vína (Těla a Krve Krista).
Naposledy před Velikonocemi při Gloria večerní mše zazní varhany a zvony
„odlétají do Říma“ - utichnou. Zvuk zvonů až do Gloria Veliké noci nahrazují
dřevěné klapačky, či řehtačky. Název Zelený čtvrtek vznikl přesmyčkou původního
německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený
čtvrtek).
Velký pátek
je připomínkou Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. Liturgie obsahuje čtení z
Písma, pašije. Zvláštní součástí liturgie jsou dlouhé přímluvy (za církev, za papeže,
za služebníky církve a za všechny věřící, za katechumeny, za jednotu křesťanů, za
židy, za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista, za ty, kdo nevěří v Boha, za politiky
a státníky, za ty, kdo trpí). Pouze v tento den je také součástí liturgie uctívání kříže a
neslaví se v něm eucharistie, podává se však svaté přijímání (z hostií, jež byly
proměněny na Zelený čtvrtek).
Jedním z projevů účasti na Kristově utrpení za naše hříchy je velkopáteční půst.
Bílá sobota
je připomínkou Ježíšova přebývání v hrobě a jeho sestoupení do podsvětí. Je to
den modliteb, rozjímání a postu. Na Bílou sobotu církev neslaví mši. Někde je
zvykem během Bílé soboty konat tzv. "bdění u Božího hrobu". Bílá sobota liturgicky
končí okamžikem zahájení obřadů noční bohoslužby zvané Velikonoční vigilie
(od slova "bdění"), která již zahajuje slavení neděle Zmrtvýchvstání Páně.
Velikonoční vigilie
je noc mezi Bílou sobotu a nedělí Zmrtvýchvstání Páně, „noc nocí“ - noc, kdy
vstal z mrtvých Ježíš Kristus. Oslava Velikonoční noci má tuto
strukturu: Liturgie začíná svěcením ohně a velikonoční svíce
(paškál). Svíce jsou symbolem zmrtvýchvstalého Krista, vítěze
nad smrtí a nad temnotami zla. Následuje bohoslužba slova rozjímáme o velikých a obdivuhodných činech, které Bůh
vykonal od počátku světa, aby připravil a uskutečnil naši
záchranu - spásu. Potom jsou křestní obřady - svěcení vody,
obnova křestních slibů, křest katechumenů (obnovujeme svůj
křest, při kterém jsme se sjednotili s Kristem, vstali jsme do
nového života a se svící - světlem v ruce si uvědomujeme poslání, které z toho
plyne). Oslava je zakončena bohoslužbou oběti - eucharistie - eucharistie je nám
pokrmem na cestě až k branám věčnosti, k branám našeho Domova.
Zmrtvýchvstání Páně
neboli Velikonoční neděle je největší slavností církevního roku, při níž se slaví
Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Paškál (velikonoční svíce) – symbol Ježíše
Krista, který přemohl hřích a smrt, má být viditelně umístěn v presbytáři (kněžišti).
Velikonoční oktáv
je týden liturgického roku, který začíná nedělí Zmrtvýchvstání Páně a končí
na Bílou neděli - Svátkem božího milosrdenství, tj. 2. neděli velikonoční (o 8 dní
později, proto oktáv), kdy si věřící má uvědomit velikost a význam Kristova
vzkříšení pro svůj život. Oslava Velikonoc tak bezprostředně trvá po celý
velikonoční oktáv, avšak velikonoční doba jako taková končí až 50. dne,
slavností Seslání Ducha svatého - Letnic.
SYMBOLY VELIKONOC
Velikonoční beránek
- symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské
tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí
pastevci
- v hebrejské tradici symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena
"Božího stáda", i židovský Bůh je označován za pastýře, který
bere své ovce do náručí
- v křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího
Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství
- spojení vidí křesťané také s původně židovskou tradicí svátků Paschy, kdy se
beránek zbíjel, na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví
Symbol kříže
- symbol kříže nevznikl s křesťanstvím, je mnohem starší,
znali ho už staří Egypťané, Číňané či Kréťané a jeho význam
byl v různých kulturách i náboženstvích univerzální, byl
spojen s problémem orientace v kosmu, v prostoru mezi
nebem a zemí a chápán jako propojení božského (vertikální
rameno) a lidského (horizontální rameno) světa, stal se
symbolem věčnosti
- dnes je kříž nejdůležitějším symbolem křesťanství, protože
Kristus, Boží Syn byl odsouzen ke smrti ukřižováním
- trest ukřižování patřil k trestům výjimečně krutým a
ponižujícím, na kříži končili ti, kteří si zasloužili pohrdání
- kříž má řadu podob, ve tvaru písmena T, X (tzv. kříž sv.
Ondřeje), + rovnoramenný kříž řecký, klasický křesťanský
kříž s delší spodní částí označovaný jako latinský
Velikonoční oheň
- tak jako jarní slunce znamená vítězství nad
zimou, procitnutí po dlouhém studeném čase,
stejně takový je příchod Ježíše o Velikonocích
- oheň se zapaluje a světí na začátku liturgie na
Bílou sobotu při obřadech Velké noci.
Velikonoční svíce
- od velikonočního ohně se zapálí velikonoční svíce, která se potom ve slavnostním
průvodu a za třikrát opakovaného zpěvu "Světlo Kristovo" vnese do temného
kostela - velikonoční svíce a slavnost světla na počátku liturgie Vzkříšení o Veliké
noci má své kořeny v tradici prvotní církve, kdy se velikonoční noc rozzařovala
světlem mnoha svící
- velikonoční svíce symbolizuje Zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad smrtí
- podle staré tradice se svíce zapaluje od posvěceného ohně na počátku liturgie
konající se v noci z Bílé soboty na neděli, v níž vstal z mrtvých Kristus. Tato
slavnost Vzkříšení se zahajuje vnesením zapálené svíce do úplně
tmavého, zhasnutého kostela. Tak si křesťané připomínají, jakým
zásadním obratem je Kristovo vzkříšení, noc, která se proměňuje v
den. Zapalují si své svíce od tohoto paškálu, čímž naznačují, jak i
oni byli Kristem ovlivněni, "zapáleni". Tím se celý kostel prozáří
světlem.
- bílá barva svíce symbolizuje naději a nový život
- velikonoční svíce se v liturgii zapaluje jen během 50 denního
velikonočního období, tedy od Velikonoc do Letnic (Svatodušních
svátků, svátků seslání Ducha sv.) a při křtech, aby se od naznačilo,
že každý křest souvisí s velikonocemi - proto se od ní zapaluje
křestní svíce. Zapaluje se také při pohřbech, člověk přešel branou
smrti a křesťané se za něho modlí, aby také on "vstal" k novému
životu - s Bohem
Velikonoční vajíčko
- protože vejce obsahuje zárodek života, bylo již odpradávna symbolem plodnosti,
úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce
dáváno do hrobu k mrtvému
- zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel
pravděpodobně i s postem, který Velikonocům
předcházel, a při kterém se vejce jíst nesměla, proto
lidé netrpělivě čekali, až postní doba skončí
- vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém
je přesto ukryt život
- tady je zřetelné symbolické spojení se
Zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými
Velikonocemi
Velikonoční zajíček
- v Bibli je zajíc řazen mezi stvoření "maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce",
symbolizuje chudé, skromné a pokorné, přesto se k
němu křesťanství staví s jistým odstupem kvůli jeho
užívání jako symbolu smyslnosti
- podle jednoho výkladu vzniklo spojení z toho
důvodu, že zajíc na jaře hledá v blízkosti lidských
obydlí potravu a jelikož je plachý a lidí se straní, je mu
přisuzováno i tajné roznášení velikonočních vajec
- bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv.
honění velikonočního zajíce, to znamenalo, hledání
ukrytých vajíček v zahradě
KLAPOTÁNÍ O SVATÉM TŘÍDENÍ
Kostelní zvony zní na Zelený
čtvrtek při mši svaté naposledy, pak
umlknou až do Bílé soboty večer, říká se,
že odlétají do Říma. Hlas zvonů o poledni
a ranním a večerním klekání nahrazovaly
řehtačky a klapačky, se kterými dříve
klapotáři obcházeli celou obec.
Tatínci, dědečci, zkusme obnovit
tento zvyk i u nás a připravit tak našim
chlapcům nezvyklý zážitek a pojďme
s nimi klapotat.
První klapotání je na zelený čtvrtek po mši svaté. Chlapci vyjdou s pravidelným
klapotáním z kostela přes Mariánské náměstí, půjdou kolem zámku a přes starý
hřbitov nazpět ke kostelu. U kříže mohou říkat tradiční modlitbu:
„Stojí, stojí kříž, na němž umřel Pán Ježíš. Pozdravuj ho duše má, abys byla spasena.“
(nebo: „Pochválen buď Svatý kříž, na němž umřel Pán Ježíš, velebí ho duše má, aby byla
spasena.“)
Další klapotání bývá v pátek ráno v šest hodin, letos poprvé chlapci nemusí
pospíchat do školy, aby stihli vyučování. Potom se klapotá v poledne a večer až do
bílé soboty.
Na Velký pátek je ještě o jedno klapotání navíc a to ve tři hodiny, kdy si
připomínáme hodinu, kdy za nás zemřel Pán Ježíš.
Chcete přijít klapotat? Zapište se v zákristii na konkrétní dobu, kdy budete klapotat.
Možná ještě někde doma máte schovanou starou klapotačku, a když ne, potřebný
počet klapotaček – klabotek objednáme, najde se „výrobce - dárce“?
ministranti
POZVÁNKA NA PLETENÍ TATARŮ
Přijďte
strávit
příjemné
dopoledne na Bílou sobotu
do pastoráku pletením tatarů.
Začali bychom po pobožnosti
u Božího hrobu asi v 10:30.
Pozvánka je, jak pro muže
s dětmi, tak i pro ženy, ale
zvlášť chceme povzbudit
starší generaci, aby nás přišli naučit, co všechno se dá uplést
a tak předat něco z vlastního umění. Průtí bude zajištěno, ale
kdo má možnost ať donese, aby bylo dost.
Radim Změlík
POŘAD BOHOSLUŽEB O VELIKONOCÍCH
Vsetín
Val. Polanka
Pozděchov
20. března 2016 Květná neděle
7:00, 8:30 a 18:00 mše svatá
7:45 a 9:30
11:00
14:00 - 16:00 velikonoční zpověď
Pondělí Svatého týdne
7:00 a 16:00 (nemocniční kaple)
17:45
Úterý Svatého týdne
7:00 mše svatá
Středa Svatého týdne
7:00 mše svatá
Zelený čtvrtek
18:00 mše svatá
kostel otevřen do 21:00
17:00
15:30
do 20:00
do 17:00
Velký pátek
7:00 Temné hodinky
15:00 Velkopáteční obřady
kostel otevřen celou noc
7:00 Ranní modlitba
17:00
15:00
kostel stále
do 19:00
Bílá sobota
7:00 Temné hodinky
kostel otevřen celý den
19:00 Velikonoční Vigilie
7:00 Ranní modlitba
kostel stále
9:00 - 12:00
19:00
17:00
27. březen 2016 Slavnost Zmrtvýchvstání Páně
7:00, 8:30, 10:00 a 18:00
14:30 sv. požehnání
7:45 a 9:30, 9:00 LU
11:00
14:00
12:00
28. březen 2016 Velikonoční pondělí
7:00 a 8:30
7:45 a 9:30
11:00
DĚKANÁTNÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE VSETÍN 19. 03. 2016
Program:
7:30 registrace
8:00 zahájení
8:15 moderovaný program: scénka mladých atd.
8:45 hlavní katecheze - sr. Klára
9:45 služba v praxi - mladí navštíví různá sociální
zařízení na Vsetíně, která se věnují druhým lidem
11:45 modlitba Anděl Páně
12:00 oběd
12:30 - 14:00 zpovídání začne povzbuzením
mladých ke sv. smíření - 10 kněží
14:00 přednášky a workshopy
15:15 mše svatá s o. arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem
16:30 ukončení
Přednášky a workshopy, které si mladí mohou vybrat:
1. O rodině - manželé Kunderovi
2. Duchovní život - sr. Lucie Marta Cincialová
3. Dobrovolnictví v Africe - Veronika Majková
4. Jak žít ekologicky podle encykliky Laudato si - Monika Valuchová
5. sport
6. adorace v kostele
Co se týká na přihlašování baget:
Bude dvojí přihlašování:
- buď přes elektronický formulář - přihlašovat
se bude možné do středy 16. března
- a nebo přes svého kněze ve farnosti přihlašovat se do neděle 13. března
Pak počty nahlaste prosím mě, P. Karlu
Hořákovi.
Ostatní, kteří nechtějí bagetu, tak se
nepřihlašují a jen na setkání přijedou.
Přihlašují se tedy jen mladí, kteří chtějí
bagetu.
A na závěr: ještě posílám modlitbu.
A i vy se modlete. Moc vám děkuju.
P. Karel Hořák KPM
Sestra KLÁRA STRÁNÍKOVÁ bude mít na
děkanátku hlavní katechezi - svědectví o své službě - o
jakou službu jde a kdo je vlastně sestra Klára?
Její cesta k Bohu byla jiná než cesta mnohých z nás,
uvěřila v prváku na gymplu. Svá studia prožila v
Olomouci, studovala svou milou speciální pedagogiku,
a do toho také dálkově teologii. Její cesty pak vedly
vstříc řeholnímu životu, do noviciátu křížových sester
v Kroměříži. Další roky prožila jako třídní učitelka v
církevní ZŠ. Zaválo ji to pak také na dva roky do Říma,
které strávila studiem. Vrátila se do Kroměříže a tady
byla vychovatelkou řeholnímu dorostu.
V té době jí Bůh dával stále více najevo, že ji volá ke službě ženám, které
se dostaly vinou těžkých životních okolností do prostituce. Po tříměsíční stáži v
Itálii a různém studiu problematiky byla zvána stále více k různým přednáškám o
obchodování s lidskými bytostmi. Od roku 2012 pak začala jezdit do terénu (do
nočních klubů a na ulici). Nyní bydlí v Praze a pracuje ve farnosti na Vyšehradě. Do
terénu vyráží se dvěma různými týmy, v Praze, v Brně a na rakouském příhraničí.
Na DĚKANÁTKU nás hudebně doprovodí a podpoří skupina GOLD BEND. Že
jste o nich, ani od nich nikdy nic neslyšeli?
Jejich vedoucí Jirka říká: „Jsme skupina, která se dala dohromady na
základě diecézního setkání mládeže ostravsko-opavské diecéze ve Zlatých Horách.
Zázemí máme v Rožnově p.
Radhoštěm, kde jsme v roce 2010
nahráli 5 studiových písní.
Koncertujeme převážně na
Ostravsku, ale i jinde, když nás
pozvou :) Kromě toho hudebně
doprovázíme adorace či svatební
mše sv. Jsme našemu Pánu
vděční, že můžeme být spolu a
chválit Jej.“
POSTNÍ DĚTSKÉ OKÉNKO
Otázky k době postní - Svatý týden:
1. Jaké kočičky se používají na Květnou neděli?
2. Kam odletí zvony na Zelený čtvrtek?
3. Je na Velký pátek mše svatá a v kolik hodin?
Odpovědi pošlete E - mailem do 5. dubna 2016.
pf
PASTÝŘSKÝ LIST PRO POSTNÍ DOBU 2016
Drazí bratři a sestry,
vstoupili jsme do postní doby Svatého roku
milosrdenství. Je to mimořádná příležitost k duchovnímu
uzdravení a novému vykročení na svaté cestě, kterou nás
chce vést Pán k trvalému štěstí. Moudrost počítá s
posledním cílem. Nedívat se dál než na současnost je
pošetilá krátkozrakost. Co konkrétně máme udělat k
prohloubení moudrosti?
Mojžíš nás v prvním čtení vyzval, abychom se podívali
do historie národa, rodiny i naší osobní a snažili se objevit,
co pro nás Bůh velikého udělal, co nám dal. Připomeňme si, co všechno dobrého
jsme dostali od rodičů, v našich rodinách, zděděné dary a vrozené schopnosti,
náklonnosti, talenty, vzdělání, ale i krásu naší země a pokojné časy i poměrný
blahobyt ve srovnání s těmi, kteří žijí v zemích bez vody, nebo ve válkách a hladu,
ve vyhnanství či v ohrožení epidemiemi. Jen v minulém roce bylo na světě pro víru
zavražděno více než sedm tisíc křesťanů. Máme proč chválit Boha, děkovat mu a
veřejně vyznávat, že nás nezaslouženě zahrnuje úžasnou láskou. Máme co měnit,
abychom se nemuseli před těmi, kdo dávají život za Krista, stydět.
Svatý Pavel nás ujistil, že víra v srdci vede ke spravedlnosti, vyznání ústy vede ke
spáse. Po pravdě musíme přiznat, že naše víra není zatím tak silná, abychom se
mohli považovat za spravedlivé. Když říkám víra, nemyslím jen na rozumové
uznávání toho, co nám Církev k věření předkládá, ale na takové přijetí Božího
slova, které mění naše postoje i skutky, aby byly ve shodě s Božím plánem. Příčinou
mohou být pochybnosti, které jsou dnes módní, nebo naše slabost.
Evangelium nás zavedlo na poušť, která je místem zásadního rozhodnutí pro
Boha, nebo proti němu. I Pán Ježíš tam prožíval pokušení, ale jak jsme viděli, on
zvítězil. Postní doba vede na poušť i nás a připomíná, že jí nemůžeme projít a zůstat
lhostejní. Je třeba se znovu rozhodnout pro Boha.
Říká se, že dnešní doba je nemocná nerozhodností. Mnozí se bojí vyjádřit svůj
názor, aby nenarazili, nebo aby se nezdálo, že se povyšují nad ostatní, aby byli
korektní a tolerantní. Dokonce i současná kultura nám předkládá místo hrdinů
silných a sebevědomých, ale současně skromných a jistých, hrdiny zmítané
nejistotou, pochybnostmi a smutkem. Pochybnost se převléká za pokoru.
Pochybnost není pokora. Pochybnost je pochybnost, je to nevíra. Je nutné se jí zbavit
a ne ji hýčkat. Apoštol nám řekl, že víra vede ke spravedlnosti. Hledáme-li spravedlnost, odmítněme pochybnosti a najděme odvahu pevně věřit.
Druhou příčinou mohou být naše slabosti, které však můžeme ve svaté zpovědi
odevzdat Božímu milosrdenství a nechat se uzdravit. Někdy se trápíme hledáním
toho, co je třeba vyznat. Někdo dokonce říká, že je zbytečné chodit ke zpovědi,
když nemáme těžké hříchy. Opak je pravdou. Nikdo není tak zdravý, aby
nepotřeboval uzdravení duše. Hřích spočívá v tom, jakým způsobem člověk Bohu
odpovídá. Proto je dobře nejprve žasnout nad Boží štědrostí k nám, abychom si
uvědomili, jak málo býváme vděční, jak málo se umíme radovat z Boží přízně. Pak
se ptejme na to, co nás mrzí, co třeba není ani hříchem, ale je kořenem různých
chyb. Může to být zklamání, zranění, utrpěná křivda, s níž jsme se nevyrovnali,
zatrpklost, která způsobila naše uzavření, nepříjemnosti s druhými, které jsme ani
nezavinili, ale kvůli nimž se některým lidem vyhýbáme, nevyslyšená modlitba,
kvůli níž se mračíme na Pána Boha, nesplněné přání, od něhož jsme se nedokázali
osvobodit, možná jen špatné počasí a nízký tlak nahrávají naší nechuti, uzavřenosti,
skepsi a špatné náladě, kterou neumíme ovládat. Právě v těchto úzkostech, které
nejsou samy o sobě hříchem, můžeme hledat příčiny naší nedbalosti a roztržitosti v
modlitbě, naší netrpělivosti, škodolibosti, pomstychtivosti či nepřejícnosti a
nelaskavosti, naší duchovní stagnace. Za neochotou přijímat Boží vnuknutí je často
skrytá nedostatečná víra, která by naopak rostla a sílila větším spoléháním na Boha
než na vlastní zkušenosti, větší důvěrou v jeho moc, která umí překonat naše
strachy.
Někdy se na duchovní cestě můžeme dostat do slepé uličky, když se příliš
soustředíme na spravedlnost, které není možné dosáhnout. Pak jsme zablokovaní a
naše vztahy umírají, dokonce i rodiny se rozpadají. Připomeňme si, že spravedlnost
je nejnižší mírou lásky, zatímco láska je plnou mírou spravedlnosti. Požadavek
spravedlnosti musíme prakticky překračovat milující a milosrdnou náklonností k
druhému. Kvůli přežití našich vztahů i celé společnosti může být nutné odpustit i
těžká provinění proti spravedlnosti a opět se smířit. Odpuštění, smíření a
milosrdenství i v bezvýchodné situaci nabízí východisko a novou budoucnost,
protože způsobuje něco samo o sobě nemožného, když promíjí, co je z hlediska
spravedlnosti neprominutelné. Toto dělá Bůh při každé zpovědi a svým
odpuštěním nám dává možnost odblokovat a uzdravit i naše vztahy k bližním.
Takové prožití svátosti smíření, když bude pravidelné, se stane pravou studnou
duchovního zdraví. Začne duchovní uzdravování. Přijmout odpuštění hříchů
znamená hmatatelně se dotýkat milosrdenství, znamená to přijmout Ducha Svatého,
který je odpuštěním hříchů.
Drazí bratři a sestry, upřímně zvu každého z Vás k nové zkušenosti Božího
milosrdenství a přeji Vám nový objev vnitřní svobody, radost z Božího přátelství a
uzdravení srdcí, která budou schopná štědrým rozdáváním milosrdné lásky
uzdravovat své okolí. Pobyt na poušti je náročný, ale může být začátkem vítězné
cesty jako u Pána Ježíše, který na začátku svého působení zvítězil nad pokušením
ďábla na poušti a na konci svého působení ho přemohl na kříži a vyrval mu kořist,
kterou jsme my. Dnešní nová volba Boha je začátkem naší cesty k velikonočnímu
vítězství.
Zároveň Vás zvu na národní pouť k Božímu milosrdenství do Krakova na sobotu
28. května, zvláště ty, kteří chtějí duchovně připravit cestu našich mladých na
Světové setkání mládeže s papežem.
XXXI. SDM KRAKOV 2016
„66OTÁZEKDOKRAKOVA“
Už za 133 dní.
53. Kde se konaly XXIII SDM a jaké bylo motto?
54. Které město hostilo mládež z ČR na
předprogramu.
55. Napiš motta 24. a 25. SDM.
56. Kde se konaly XXVI SDM a jaké bylo motto?
57. Které město hostilo mládež z ČR na
předprogramu a jak se Ti tam líbilo?
Odpovědi bude třeba zasílat na [email protected] .
Poslední otázky příště. Díky, těm, kdo se zapojili. Zveme i děcka VseDě.
Těším se do Krakova16 a TY?
pf
TÝDEN MODLITEB ZA MLADÉ A DĚKANÁTKO
Mons. Pavel Posád, zodpovědný za pastoraci mládeže v ČR, píše mladým:
O modlitbě bylo napsáno nespočetně knih a další se pokoušejí tuto téměř nekonečnou řadu
rozmnožovat. Je možné o modlitbě přednášet, diskutovat, pořádat semináře a konference,…
ale platí základní pravidlo: Modlit se člověk naučí jedině modlením! Je možné žít i bez
modlitby, to vidíme často kolem sebe. Ale je zapotřebí si uvědomit, že takový člověk žije
velmi omezeně, podobně, jako člověk může žít bez ruky, bez nohou, ale zbavuje ho to mnoha
možností. A tak homo sapiens je skutečným a plnohodnotným člověkem, rozvinutým a bez
omezení, když se stane homo orans, to je člověkem modlícím se.
Milí mladí přijďte se modlit alespoň někdo, každý den za mládež a DĚKANÁTKO
vždy po ranní i večerní mši svaté a modlitbu za setkání s otcem arcibiskupem vždy
ve 21:00.
pf
Z FARNOSTI VALAŠSKÁ POLANKA
Pastorační a ekonomická rada farnosti se setkala 10. března 2016 na faře Polance,
kde byl přivítán P. Jiří Kučera, přítomná byla také Ing. Anna Špalková - Technická
administrátorka děkanátu, která sdělila stanovisko Arcibiskupství olomouckého.
Z některých bodů:
Dokončení farní budovy s využitím daru 333tis a příspěvku AO.
Velikonoce 2016 omývání nohou mužům a poprvé ženám
Pouť v Roce milosrdenství 28. května 2016
Boží Tělo 26. května 2016
Noc kostelů 10. června 2016
Adorační den 14. června 2016
Pouť ke sv. Janu Křtiteli 26. června 2016
15. KVĚTEN - MEZINÁRODNÍ DEN RODINY
V polovině měsíce května
(15. května) si připomínáme jeden z
„významných dnů“ ustanovený
parlamentem jako „Mezinárodní den
rodiny“. V České republice se 15.
května tradičně konají oslavy Dne rodiny, které nabízejí pestrou škálu rodinných
odpolední s hrami, soutěžemi a tvůrčími dílnami.
Motto : „Rodina je místo, kde život začíná a láska nikdy nekončí"
Srdečně zveme Vás, kteří letos slavíte 1., 5., 10., 25., a 50. výročí sňatku na
bohoslužbu 15. května 2016 v 8:30 a pak v 10 na společný oběd. Ti, kteří jste měli
svatbu jinde se nám prosím nahlaste.....
DĚKANÁTNÍ CENTRUM PRO RODINU SPOLU
SLAVNOST ZVĚSTOVÁNÍ PÁNĚ
- P. JAROSLAV STŘÍŽ 4. 4. 2016
TRADIČNÍ PRVOMÁJOVÁ
POUŤ RODIN - 11. ROČNÍK
NA SV. HOSTÝN 1. 5. 2016
(POJEDE AUTOBUS, PĚŠÍ…
BOHATÝ PROGRAM PRO CELÉ
RODINY. Všichni jsou zváni!
RADOST Z KRISTOVA
VYKOUPENÍ PŘEJE ZA
SPOLUPRACOVNÍKY CPR
Marta Řeháková a Jana Kunderová
POUTNÍ ZÁJEZD DO VÍDNĚ
Sobota 16. května 2016
6:45 náves Hovězí, 7:00 fara Vsetín,
odjezd do Vídně, výstup na Schwedenpaltz, autobus odjede, odchod na
Salvatorgasse 12, fara a kostel Maia am Gestäde, kde bude čekat P. Jiří Šindelář, po
úpravě toaletě, mše svatá v kostele kde sloužil sv. Klement Maria Hofbauer, po mši
svaté prohlídka s výkladem kostela a fary, ve farních prostorách občerstvení z
vlastních zásob a odchod na pěší prohlídku s Otcem Šindelářem do města cca 3
hodiny, osobní volno a v 17 hodin odjezd ze Schwedenplatzu zpátky přes Vsetín na
Hovězí, návrat cca koplem 20,00, předpokládaná cena 400 Kč na osobu bez pojištění
na cestu, které si zjedná každý účastník sám, vídím to půl na půl s obsazením
autokar, Hovězí 24 míst, Vsetín 24 míst.
Srdečně zveme!!!
571 411 692
P. JIŘÍ KUČERA, CURRICULUM VITAE
Otec Jiří Kučera (nar. 1959) pochází z
Olomouce, kde po maturitě na Šternberském
gymnáziu vystudoval numerickou matematiku na
Palackého Univerzitě. Pracoval jako počítačový
programátor v podnicích PVT a AZD. Dlouholeté
ministrování v Katedrále sv. Václava v Olomouci,
láska ke studiu a umění, spolu s výchovou slavného
dómského faráře ThDr. Dýmala ho přitáhly ke
kněžství. V roce 1988 poctivě emigroval do Říma,
kde vystudoval filozofii a teologii na Lateránské
Universitě s diplomem v sociálních komunikacích.
Vysvěcen na kněze byl v roce 1994 kardinálem
Silvestrinim, v římském kostele Sv. Benedikta.
P. Jiří je inkardinován do Italského
sekulárního institutu Compagnia di San Paolo se sídlem v Miláně. Paulíni pracují
spolu s laiky jako učitelé, průvodci, vydavatelé a v poradenských službách; ročně
doprovodí miliony poutníku do Svaté Země, Lurd a Fatimy. Po pětileté zkušenosti
jako kaplan a farář v Římské diecézi, byl P. Kučera vyslán do Amerického Oregonu
na další studia interkulturálních komunikací a biblických věd, která ukončil
doktorátem v roce 2001. Poté začal učit jako kněz matematiku v Texasu, nejprve na
středních školách, později na univerzitě a privátních katolických institucích. Od
roku 2013 učí statistiku a analýzu na univerzitě v Bostonu.
Po téměř třicetileté emigraci se P. Kučera vrací domů, aby posloužil
pastoračně v rodné zemi a postaral se o svou ovdovělou a nemocnou maminku.
Bude pracovat na plný úvazek pro děkanát Vsetín. P. Jiří je věčný student, rád
cestuje a studuje jazyky, zajímá se o kosmologii a jako absolvent lidové
konzervatoře v Olomouci hraje na housle, jako sólista i v orchestrech a komorních
sdruženích. Rád komunikuje s lidmi.
jk
FARNÍ KRONIKY 2016
Do našich farních společenství jsme přijali:
Martina Baluchová, *28. 03. 2007(Vsetín)
Iveta Daňová, *02. 11. 1969 (Vsetín)
Lenka Doleželová, *12. 03. 1971(Vsetín)
Lucie Maňáková, *10. 03. 1994 (Vsetín)
Farní listy vydávají pro svoji vlastní potřebu Římskokatolické farnosti Vsetín, Valašská Polanka a Pozděchov.
Výtisk neprošel jazykovou korekturou. Příspěvky posílejte vždy do 15. v měsíci na adresu [email protected]
Výtisk je neprodejný, náklady činí asi 5Kč. www.farnostvsetin.cz; farnost.valasskapolanka.cz