Plzeň

.
Plzeň je metropole západních Čech, založená r. 1295 českým králem
Václavem II. Bohaté dějiny města lze sledovat při prohlídce mnoha
zajímavých památek v historickém jádru, jehož dominantou je štíhlá
věž gotického chrámu sv. Bartoloměje, svou výškou 102,26 m nejvyšší
Čechách.
v
Řada významných staveb je dokladem období velkého rozmachu města na přelomu 19. a 20. století.
Dnešní Plzeň je se svými 165 000 obyvateli významným kulturním, hospodářským, dopravním a průmyslovým
centrem, známým především výrobky Plzeňského pivovaru a strojírenského podniku Škoda.
V posledních letech nachází město novou, atraktivnější tvář a stává se přitažlivou "vstupní branou" na cestě do
západní Evropy.
Plzeňský Prazdroj, A. S.
Adresa:
www :
U Prazdroje 7
301 00 Plzeň 3, Plzeň
www.prazdroj.cz
Doprava vlakem Č.B.
Plzeň
odj. 6,02
př. 7,58
8,02
9,58
zpět
Plzeň odj.
Č.B. př.
16,03
17,56
18,03
19,56
20,03
21,56
A - vlakové nádraží,
B - pivovar Prazdroj, Na Spilce, C - U Salzmannů , D -
P.U.B.
E - Na Parkánu
Pivovar Plzeňský Prazdroj
Pivovar Plzeňský Prazdroj je nejoblíbenějším turistickým cílem zahraničních turistů. Ročně navštíví areál pivovaru
a Pivovarské muzeum přes 180 tis. turistů.
Měšťanský pivovar v Plzni byl založen plzeňskými právovárečníky v roce 1842, první várka piva byla uvařena 5.
října 1842. Záhy se věhlas piva Plzeňský Prazdroj pod značkou Pilsner Urquell rozšířil do celého světa a pivovar se
postupně rozšiřoval až do dnešní podoby. Dnes je pivovar živým a dynamickým místem, kde se prolíná tradiční
výrobní postup piva Pilsner Urquell s nejmodernějšími technologiemi pivovarnictví. Rozvíjí se tak unikátní
industriální památka, která láká nejen všechny znalce a milovníky dobrého piva.
skupina Plzeňský Prazdroj (2008):
výstav 10,7 mil.hl
domácí prodej: 9,8 mil.hl
prodej v zahraničí: 881 000 hl
Při prohlídce návštěvníci uvidí:
•
•
•
•
•
•
Návštěvnické centrum - krátký film o historii piva Pilsner Urquell
Moderní stáčírna - nejmodernější stáčírna v ČR s kapacitou 60 000lahví/hodina
Nová expozice Pilsner Urquell - film o výrobě piva Pilsner Urquell v panoramatickém kině s otočným
hledištěm, smyslová expozice surovin, historická varna z poč. 20. století
Varna - jedinečný výrobní postup piva Pilsner Urquell
Síň slávy - nejvýznamnější památky pivovaru
Sklepy - ochutnávka filtrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell přímo ze sudu
(pro osoby starší 18 let)
Historie piva a pivovaru Plzeňského Prazdroje v Plzni
Slavný a vlastně i poněkud tajemný je příběh piva známého po celém světě pod názvem plzeňské, či přesněji
Pilsner Urquell. Okolnosti jeho vzniku, stejně jako suroviny či utajená receptura, to vše spolu s dlouholetou tradicí a
nepřekonaným věhlasem spoluvytváří fakt, že ve střední Evropě, v západní části České republiky najde každý
návštěvník hlavní město světa piva - Plzeň. Plzeň je stará přes sedm set roků a pivo se zde vařilo odedávna. Ve
středověku, jak známo, patřilo právo vařit pivo k významným výsadám, jež panovník městům a měšťanům uděloval.
Řekněme však rovnou, že jak šla staletí, v Plzni se vařilo přibližně stejné pivo jako kdekoli jinde v českém či
německém okolí. Počátkem devatenáctého století dokonce ještě horší. Pivovarnictví zde bylo ve skutečné krizi. V té
době se vařilo pivo dvojí - nadkvasné, nebo jinak řečeno pivo s vrchním kvašením, jehož charakteristickým znakem
byla menší trvanlivost, protože hlavní kvašení probíhalo bouřlivě a rychle - a podkvasné, vyznačující se volně
probíhajícím kvašením, poněkud jinou chutí a daleko vyšší trvanlivostí. V Plzni se vařilo pivo nadkvasné. Ostatně v
celých Čechách koncem třicátých let devatenáctého století existovalo 1052 pivovarů, z nichž 938 vařilo pivo
nadkvasné. Na dvě stovky nejpodnikavějších plzeňských měšťanů, majitelů právovárečných domů, se v roce 1839
rozhodlo, že tento nepříjemný stav plzeňského pivovarnictví nebudou dále trpět.
Po mnoha obtížích se jim nakonec podařilo založit Měšťanský pivovar
(předchůdce dnešního pivovaru Plzeňský Prazdroj), v němž se mělo vařit
výhradně pivo bavorského typu, tedy podkvasné. Stavitel Stelzer, který měl
pivovar vybudovat, se zhostil svého úkolu vážně a odpovědně. Vydal se za
zkušenostmi nejprve do okolních zemí, především do Bavorska. Tady všude se už
vařilo prakticky výhradně jen podkvasné pivo a Stelzerův úkol přece zněl: postavit
co nejmodernější a nejvýkonnější pivovar. "Studijní cesta" však přinesla i něco
mimořádně cenného navíc. Stavitel nedovezl jen potřebné zkušenosti, ale z Bavor
přivedl i prvního sládka Josefa Grolla, který byl znám svou metodou nízkého
kvašení tmavých ležáků z Bavorska, které byly pro Čechy tvrdou konkurencí. A
byl to tedy právě on, kdo měl v novém pivovaru uvařit jemu známé podkvasné
bavorské pivo - jenže vařené výhradně z českého sladu, chmele a z plzeňské vody. Neuvařil však pivo tmavé, ale
světlé, které mělo také díky rozmachu skla obrovský úspěch. V dalších letech byly v Plzni založeny další pivovary
1869 První akciový pivovar, 1893 Plzeňský společenský pivovar Prior, 1910 – Světovar – Český plzeňský pivovar
akciové společnosti v Plzni. První světová válka znamenala pro plzeňské pivovarnictví těžkou ránu. Kvalifikovaní
sladovníci a pivovarníci odešli do zákopů. Na frontě skončili i pivovarští koně. Vázla doprava a pivovary musely pro
vojenské účely odevzdat celou varnou soupravu. V polovině dvacátých let se svět konečně vzpamatoval z následků
války a pivo začalo jít znovu na odbyt. V Plzni začal tvrdý konkurenční boj. Nejprve se pivovary pokoušely získat
odběratele různými výhodami jako například laciným či bezplatným rozvozem ledu pro hostinské a zejména
zlevňováním piva. Takové kroky však nelze stupňovat do nekonečna. A tak se čím dál tím víc začínalo mluvit o
řešení, které se pro majitele slabších pivovarů stalo noční můrou: plzeňské pivovary může prý zachránit jen jejich
splynutí v jediný podnik. V roce 1925 se dostal nezajištěný pivovar Prior do dluhů a byl měšťanským pivovarem
pohlcen. Pivovar Světovar měl nejmodernější vybavení a navíc za ním stála mocná Živnobanka. Pokusy
Měšťanského pivovaru zmocnit se Světovaru „stylem Prior“ byly proto předem odsouzeny k nezdaru.
Zbývala měkčí osvědčená cesta, fúze. V roce 1932 ji se Světovarem vytvořil Gambrinus. Vznikl tak nový podnik,
Plzeňské akciové pivovary a proslul zvučnou značkou PAP. V roce 1933 se záměr zfúzovat giganty změnil ve
skutečnost. Oba velké pivovary utvořily koncern. Specializace výroby tenkrát dohodnutá – Gambrinus se zaměří na
desetistupňové pivo, Prazdroj na dvanáctku – v zásadě ovlivňuje produkci obou pivovarů dodnes. Během druhé
světové války dochází k paradoxu. Navzdory nepříznivé době došlo ke zvýšení produkce piva. Opravdové neštěstí
postihlo pivovar Gambrinus v posledních dnech války. Při americkém náletu v polovině dubna 1945 byl pivovar
téměř zničen.
Škody byly tak veliké, že se uvažovalo o tom, zda má smysl výrobu obnovit. V říjnu 1945 byly Gambrinus i Prazdroj
znárodněny, dva roky poté pak spojeny do jednoho podniku – Plzeňské pivovary. V dalších letech pokračuje
slučování s dalšími pivovary v západních Čechách. Mamutí podnik nese název Západočeské pivovary. Dnešní
akciová společnost Plzeňský Prazdroj vznikla privatizací bývalého státního podniku Plzeňské pivovary a národního
podniku Plzeňský Prazdroj. Privatizační proces byl završen spojením obou pivovarnických subjektů, ke kterému
došlo 22.června 1994. V březnu roku 1999 byla schválena fúze se společností Pivovar Radegast, a. s. (majoritním
vlastníkem akcií pivovaru Velké Popovice) a v říjnu téhož roku se stal Plzeňský Prazdroj, a. s. součástí South
African Breweries, plc, třetí největší pivovarské společnosti na světě.
Historie pivovaru Gambrinus
K založení Prvního akciového pivovaru v roce 1869 dal podnět v té době nejen mohutný rozvoj průmyslu, ale
především velký úspěch Měšťanského pivovaru (dnešní Pilsner Urquell). Mezi zakládajícími akcionáři nového
pivovaru nechyběl tenkrát rytíř Emil Škoda, majitel plzeňské strojírny. Stavba byla započata v létě roku 1869. Dne
15.října 1870 byl provoz pivovaru zahájen první várkou a 10.prosince téhož roku bylo započato s prodejem piva.
Jméno Gambrinus je zkomolené jméno vévody Vlámského a Brabantského Jana I (1251 - 1294), který je na
základě pověsti považován za vynálezce piva, ačkoliv se prý pivovarnictvím vůbec nezabýval. Přesto je však po
staletí zobrazován jako bodrý král s napěněnou číši piva. Pivo z nového plzeňského pivovaru se rychle ujalo. V roce
založení se uvařilo 26 000 hl a v roce 1871 se zvýšila výroba na 70 000 hl piva. Obliba rostla, pivovar dostával
jedno ocenění za druhým. Už v roce 1880 se začalo pivo vyvážet do zámoří (i Indie). V roce 1893 došlo po mnoha
jednáních k fůzi pivovaru Gambrinus a Prazdroj. Po pochvalném vyjádření císaře Františka Josefa rozhodlo se
zvolit a zapsat pro pivo ochrannou známku Pilsner Kaiserquell, což v českém překladu znamená Plzeňský císařský
zdroj. Až do této doby pivovar vyvážel svůj výrobek pod značkou Pilsner Nektar. Tato nová ochranná známka byla
používána až do 23.července 1919, kdy byla zvolena a zaregistrována ochranná známka Plzeňský Gambrinus . Ta
platí dodnes, i když pivovar exportoval své dvanáctistupňové pivo i pod označením Světovar (Weltbrau) nebo
Wenzelsbrau.
Vaření piva
Obilniny
K vaření piva se používá nejčastěji ječmen. Mezi používanými druhy dominuje především Český a Kalifornský. Dále se používá již v menším
množství pšenice, která se ale hlavně kombinuje formou směsí. Do některých piv se přidává jako příměs třeba i rýže.
Voda
Dlouholeté zkušenosti sládků vedli k tomu, že i s vodou používanou při vaření se počítá jako se surovinou ovlivňující chuť. U vody záleží
především na tvrdosti, obsahu minerálů a solí.
Chmel a koření
Pro chuť piva je důležité především jeho koření. Téměř nezbytný je chmel který dodává pivu charakteristické aroma, lehce nahořklou chuť a
mimo jiné má i dobré konzervační vlastnosti. Není však jediný. V naší zemi se jiné koření než chmel přidává velmi omezeně, v Německu ho
sládkové většinou zcela odmítají a naopak Belgie je jeho používáním proslulá. Nebojí se použít suroviny jako koriandr, curacao, zázvor, třešně,
maliny…
Kvasnice
Další zásadní surovinou pro výrobu piva jsou i kvasnice. Tyto nepatrné mikroorganizmy dělají onu tajuplnou věc – mění cukr na alkohol. Dříve
bylo kvašení téměř nekontrolovatlený proces ale dnes máme co dočinění se speciálně vyšlechtěnými kmeny kvasnic, které si každý sládek
střeží jako veliké tajemství. Základní důležité dělení kvasnic obecně je podle způsobu kvašení (“taktiky”). Kvasnice pro svrchní kvašení, které
stoupají ode dna na hladinu a jsou funkční kolem 15°-20° C (používané hlavně dřív) a kvasnice pro spodní kvašení klesající od hladiny na dno a
pracující při teplotách 5°-10° C (používané hojně dnes – i ve Staropramenu).
Rmutování
Ve vodě se rozmíchá slad (drcené obylniny) a ve
rmutovací pánvi se zahřívá a rozpouští důležité složky.
Pánev nejdříve ohřeje rumut na 50°C, dále na 65°C
(škrob se rozpouští na kvasitelné cukry) až na 75°C
(škrob se rozpouští na nekvasitelné cukry). Byla to ta
veliká pánev, kterou jsme na exkurzi viděli jako první.
Čištění a scezování
Vše protéká přes filtr, kde se odstraní mechanické
částečky (tzv. mláto užívající se jako krmivo pro
dobytek) a čistá sladina pokračuje k vaření.
Vaření
Sladina se začne vařit ve velikých kotlích, kde dochází
především k regulaci hustoty (jak se odpařuje voda).
Ta se vyjadřuje Bellingovými stupni (B – klasická piva
mívají zhruba 12 g na 100g, některá německá i 28g na
100g). Dále se v tento moment přidává Chmel a jiné
koření (chmel – na začátku vaření pro hořkost, těsně
před koncem pro aroma). Mimo jiné se i odstraňují
bakterie tzn. probíhá sterilizace. Celková doba vaření
bývá obvykle 1,5 hodiny. Vařením se nám ze sladiny
stane mladina.
Filtrace
Odfiltruje se zbylý chmel a koření(používá se jako
hnojivo).
Hlavní kvašení
Jak jsme již zmínili existují dva základní druhy kvasnic.
Podle nich tedy rozlišujeme dva druhy kvašení:
Svrchní kvašení probíhající při teplotách 15°-20°C a
trvající zhruba 3-7 dní. Kvasnice se nakonec sbírají z
hladiny a prozkušují, zdali jsou vhodné i pro další
várku.
Spodní kvašení probíhající při teplotách 5°-10°C a
trvající až dva týdny. Tento způsob používá většina velkých pivovarů
(proces je spolehlivějš a důkladnější). Z mladiny se nám stává konečně pivo.
Dozrávání
Ve velikých tancích ve sklepích ještě dobíhají poslední zbytky kvašení, pivo zraje a zbavuje se mnoha negativních látek. Svrchně kvašená piva
zrají jeden týden až rok, spodně kvašená zrají čtyři týdny až rok.
Filtrace
Poměrně důkladný filtr zbavuje piva posledních kvasnic a kalu tzn. získává průzračnost a jiskru. Není nutné pivo filtrovat, může se stáčet i
nefiltrované, dozrává tak v láhvích a má sníženou trvanlivost.
Pasterizace
Pivo se zahřeje na teplotu 60°-80°C a prudce se schladí. Dochází tak k důkladné sterilizaci – zabití všech organizmů. Tento proces se provádí
čistě pro zvýšení trvanlivosti. Mnozí pivaři tvrdí, že se mu tak ubírá na kvalitě. Ostatně měli jsme možnost porovnat (ochutnávka byla
nepasterizovaná).
Vv
nádražní hale marně hledáme další členy naší výpravy.
Po docela pohodlné jízdě
vlakem jsme docestovali do
Plzně.
Museli jsme překonat
nástrahy cesty, ale vůně piva
nás neomylně vedla k cíli.
Našli jsme Návštěvnické centrum, odkud
nás průvodkyně Monika prováděla a
vysvětlovala. Pravila, že studuje jazyky,
ale nepochopil jsem jak?
Až ve výtahu mi to vysvětlila.
Filip, Káďa, Láďa,
Fanda, Bohouš,
Jirka, Vašek a Vláďa.
Někteří příznivci piva to
vzali na lehkou váhu a
vůbec se nezúčastnili.
Po úvodním slovu naší průvodkyně nás speciální autobus odvezl k budově
kde jsou nejmodernější stáčecí linky.
Dvě na lahve a jedna na plechovky.Vašek dostal privilegiu, že tam,
kde to šlo jezdil výtahem.
Postupně jsme procházeli pivovar, ale ne tak důkladně jako v Platanu.
Po shlédnutí docela zajímavého filmu jsme konečně navštívili ležácké
sklepy.V pivovaru jich mají celkem asi devět kilometrů, ale jen v jedné části
mají dřevěné sudy pro exkurze, kde dostane návštěvník dvě až tři deci
nefiltrovaného piva. Tím prohlídka končí.
Na Spilce
Adresa:
Telefon:
www:
email:
U Prazdroje 7
301 00 Plzeň - Centrum
+420-377-062-755
www.naspilce.com
[email protected]
Restaurace Na Spilce je situována přímo v areálu
Plzeňského Pivovaru, v prostorách bývalých kvasných
sklepů, tedy Spilka. V nabídce jsou jídla tradiční české
kuchyně a vybrané speciality k pivu a hlavně výborně
ošetřené pivo Pilsner Urquell. Pravidelně se zde pořádají
gastronomické i hudební akce.
Nejznámější jsou pivní slavnosti PilsnerFest, konané každoročně v září. Podnik je možné zamluvit pro pořádání
soukromých večírků, rautů, banketů svatebních a jiných hostin. Každou středu od 18.30 zde hraje doprovodná
hudba k tanci i poslechu.
Kapacita restaurace je 550 míst. V letních měsících jistě přijde vhod příjemné posezení v zahradní pivnici, která je
otevřena každý den v době 10.00-22.00 hod. Parkování osobních vozů a autobusů je možné přímo v areálu
pivovaru nebo na záchytném parkovišti Na Rychtářce.
Restaurace Na Spilce je známa jako tradiční pivovarské místo, které si uchovává vysokou kvalitu služeb ve
stylovém prostředí. Restaurace se nachází na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj a svoji činnost zahájila v roce
1992 v rámci oslav 150. výročí jeho založení.
Otevírací doba:
Po – Čt 11.00 - 22.00
Pá
11.00 - 23.00
So
11.00 - 23.00
Ne
11.00 - 22.00
V podniku se točí Gambrinus 12° , Kozel Černý, Master 13°,
Master Tmavý 18° , Plzeňský Prazdroj
Dumáme a dumáme nad jídelním
lístkem a nevíme co si dát.
Ale nakonec si vybral každý podlé
své chutě a zapili jsme do dobrým
pivem .
Restaurace a pension U Salzmannů
Adresa:
telefon & fax:
tel. - pension:
email:
Pražská 8
301 00 Plzeň
+420 377 235 476
+420 377 235 855
[email protected]
Historie pohostinství v domě, kde sídlí restaurace a pension U Salzmannů,
se začala psát již v 17. století. Původně zájezdní hostinec koupil v 19.
století bývalý forman Martin Salzmann (ano, ten, díky němuž vlastně
vznikla i slavná pražská restaurace U Pinkasů, když svému známému,
pražskému krejčímu Pinkasovi, přivezl na ochutnání sud piva z nového plzeňského Měšťanského pivovaru a to
krejčímu zachutnalo tak, že pověsil jehlu a nitě na hřebík a otevřel si hospodu) a vbrzku dosáhl velké vážnosti a
respektu Plzeňáků i „přespolních“ návštěvníků. Provoz hostince byl přerušen na dlouhá léta v období komunismu,
kdy nebyl zájem opravovat zanedbávaný objekt. Naštěstí po roce 1989 zvítězil zdravý rozum a po dlouhé a náročné
kompletní rekonstrukci došlo před deseti lety ke znovuotevření podniku. Citlivě rekonstruovaný dům i interiér evokují
dobu počátku století, kdy byla restaurace oblíbeným místem setkávání plzeňských měšťanů a jejich hostů.
A tak je tomu i dnes – mezi našimi hosty bylo již mnoho osobností českého i mezinárodního kulturního a politického
života, včetně obou našich prezidentů (pravda, V. Klaus ještě v době, kdy nebyl v této funkci…) či velvyslanci USA
Craig R. Stapleton a W. J. Cabbanis.
Těžiště naší nabídky leží v maximálně kvalitní, domácké české kuchyni. Naše svíčková je vyhlášená a totéž v
nemenší míře platí i pečeném kolenu či guláši, domácím jablečném štrůdlu či jiných specialitách. Samozřejmě si u
nás pochutnáte i na mnoha druzích minutek a lehkých zeleninových či těstovinových jídlech.
Bohatý sortiment alkoholických i nealkoholických nápojů je samozřejmostí, včetně rozsáhlé nabídky moravských
vín.
A pochopitelně výborně ošetřený Plzeňský Prazdroj.
Naše restaurace je často dějištěm významných soukromých i firemních akcí – svateb, vernisáží, křtin knih a rautů.
Tyto akce jsme schopni zabezpečit až pro 150 osob při rautovém uspořádání, kdy je k dispozici prostor celé
restaurace.
Lze též využít výborně vybaveného, útulného salónku s vlastním zázemím a možností nerušeného příchodu ze
zadního dvora s vlastním parkovištěm. Připravíme pro Vás akci doslova „na klíč“ – včetně třeba květinové výzdoby
či zabezpečení
hudby přesně dle Vašich požadavků.
Ale samozřejmě u nás najdete i vhodné prostory pro menší společenská setkání či oslavy u bohatě prostřeného
stolu. Nejdůležitější při tom všem samozřejmě je to, co se nalézá na talířích Vašich hostů. A zde jsme schopni splnit
téměř vše, co byste si mohli z naší a světové kuchyně přát – od
české klasiky přes čerstvé ryby, zvěřinové speciality, pečená či
uzená selátka, kachny, krocany, teplou uzenou šunku na kosti
až po různé mexické či italské speciality…
Prostě řekněte, co máte rádi a my Vám to připravíme!
Bude nám radostí pro Vás připravit konkrétní nabídku na Vaši
akci – třeba jen abyste mohli porovnat s konkurencí.
Restaurace a pivní bar P.U.B.
Vítejte v prvním a jediném zcela nekuřáckém pivním baru a restauraci v Plzni!
Otevírací doba
pivního baru a restaurace
Po - Čt: 11:00 - 01:00
Pá: 11:00 - 04:00
So: 13:00 - 04:00
Ne: 13:00 - 01:00
Adresa
Pražská 1, 301 00 Plzeň
Provozní manager:
Ladislav Polata - tel. +420 733 127 155
Rezervace
E-mail
+420 377 321 001
Otevírací doba kavárny
Po - Pá: 7:00 - 22:00
So - Ne: 13:00 - 22:00
www.thepub.cz
rezervace. [email protected]
[email protected]
The PUB Plzeň II je druhou provozovnou, která je řízena přímo centrálou
řetězce The PUB.
Druhý značkový pivní bar The PUB v západočeské metropoli nabízí
především větší kapacitu a unikátní nekuřácké prostředí, které v Plzni
milovníkům špičkového nepasterizovaného piva doposud chybělo. A nejen
jim. Naše prostředí je ideální i pro maminky s dětmi a nastávající maminky.
V baru najdete celkem 13 různě velkých stolů se samoobslužnými výčepy, z nichž tři jsou umístěny v takzvaném
pivním salonku, který je ideálním místem pro večírky větších skupin, ať už se bude jednat o firemní prezentaci,
vánoční večírek, třídní sraz nebo rodinnou oslavu. Pivní salonek je vybaven audiovizuální
technikou, kterou lze na přání rozšířit o další zařízení. V prostorách baru najdete ještě druhý salonek, který těsně
sousedí s pivním salonkem a oba dva je možné zarezervovat najednou, či zvlášť. To umožňuje uspořádání
velkolepé soukromé akce pro skupiny od 20 až do 45 hostů.
V dalších prostorách najdete dalších 10 stolů s kapacitou až 90 míst. V
těchto prostorách se nachází i dvě velkoplošné projekce, které přímo vybízí
ke sledování nejen oblíbených pivních soutěží, ale i vybraných
významných sportovních či hudebních přenosů.
V tankovně, která je prosklená
hned ze dvou stran, můžete
obdivovat tři pivní tanky o
celkové kapacitě
6000 piv a malou část unikátní
technologie.
Dvanáctimetrový bar se třemi LCD obrazovkami je ideálním místem pro sledování vašich
oblíbených sportovních nebo hudebních pořadů.
Naši kuchaři pro Vás bez
problémů rádi připraví studený i
teplý raut nebo splní jakékoliv
vaše gurmánské přání. Přes
obědy nabízíme i velmi výhodná
polední menu.
Na stěně restaurace je připojen monitor,
který sleduje vypité pivo v jednotlivých barech,
kterých je v současné době v Čechách osm.
Aktuální snímek ukazuje, že jsme byli dost
žízniví.
Zajímavá je i cena piva pouhých 25,-Kč.
Výčepní stoly jsou centrálně napájeny ze
zachlazeného pivního boxu, kde je pivo
uchováváno v pivních tancích. Pivo, které je samozřejmě nepasterizované, se v pivním tanku nachází ve speciálním
vaku (technologie bag-in-box).
Z něj je vytlačováno tlakem vzduchu působícím mezi nerezovou stěnou tanku a vakem (jako zubní pasta z tuby).
Pivo takto nepřichází do přímého kontaktu s hnacím plynem (vzduch) a je o to kvalitnější.
Z tanků se pivo dostává k jednotlivým stolům dochlazovanými pivními cestami. Výčepní hlava je opatřena jedním až
čtyřmi kohouty, otočným ovládacím panelem zobrazujícím výtoč a umožňujícím komunikaci s barem a dále
odkapníkem s oplachem sklenic. Tento systém zaručuje, že se k Vám vždy dostane pivo té nejlepší kvality, v ten
správný okamžik a hlavně si jej sami natočíte…
Vyzkoušejte u nás naprosto unikátní způsob elektronického objednávání lahodných jídel pomocí ovládacích panelů
- PUBovský e-shop.
Dalo se to pít.
Šenk Na Parkánu
Restaurace nabízí točené pivo a teplou i studenou
kuchyni. Součástí restaurace je venkovní zahrádka.
Adresa:
Telefon:
Fax:
email:
www:
Veleslavínova 4
301 14 Plzeň-Vnitřní Město
+420 377 324 485
+420 377 062 703
[email protected]
www.naparkanu.com/na.parkanu
Otevírací hodiny:
Pondělí - Čtvrte
Pátek - Sobota 11:00 – 1:00
Neděle
11:00 – 22:00
k 11:00 – 23:00
Šenk Na Parkánu se jmenuje podle svého umístění u hradeb - parkánů. Je
zařízen v duchu zlaté éry plzeňského pohostinství - 30.let 20. století.
Šenk je přímo propojen s Pivovarským muzeem - a i pivo, čepované v šenku, je svým způsobem jedním z
exponátů.
To vše dotváří harmonické místo, které má za cíl uspokojit návštěvníkův apetit po pravém pivním zážitku.
Šenk Na Parkánu nabízí nejen skvělý výčep piva, ale i velký výběr kulinářských specialit. V letních měsících je
otevřena venkovní terasa.
Pivovarské muzeum
Pivovarské muzeum střeží legendu piva a pivovarnictví. Původní
právovárečný dům, ve kterém se muzeum nachází, dýchá atmosférou
středověku a odhaluje tajemství výroby a způsobu podávání a pití piva
od věků dávno minulých.
Vznikla zde naučná a zábavná expozice, která láká všechny zvídavé
i milovníky historie a pivovarnictví.
Součástí muzea je pozdně gotická sladovna, hvozd, původní valečka,
ležácké sklepy, replika hospody z přelomu 19. a 20. století,
laboratoř z 2. poloviny 19. století a část městský hradeb s ukázkou
pěstování ječmene a chmele.
Prohlídka je spojena s ochutnávkou 0,3l piva Pilsner Urquell
(V souladu se zákonem o ochraně před alkoholismem a jinými
toxikomaniemi č. 37/1989 Sb. Mladistvým do 18 let alkohol
nepodáváme.)
Skupinám nad 10 osob poskytujeme prohlídky s průvodcem v šesti
světových jazycích – anglicky, německy, rusky, francouzsky, španělsky,
polsky.
NOVINKA!!! Od 1. dubna 2009 můžete kromě Pivovarského muzea navštívit také Plzeňské historické podzemí
(vstup přímo z budovy Pivovarského muzea). Více na http://www.plzenskepodzemi.cz/
Kontakt
Pivovarské muzeum
Veleslavínova 6, 301 14 Plzeň
Tel., fax: +420 377 235 574, +420 377 224 955
E-mail: [email protected]
www: http://www.prazdroj.cz/cz/prijedte-k-nam/pivovar-plzen/prohlidka-pivovarskeho-muzea
Pivovarské muzeum je jediné muzeum svého druhu na světě, které sídlí v původním právovárečném domě. Dům se
dochoval ve své původní podobě, proto si zde mohou návštěvníci prohlédnout gotickou sladovnu se studnou, hvozd
na sušení sladu, valečku, lednici, dvouúrovňové sklepy i prostory bývalého šenku. Stovky unikátních exponátů
dokládají historii vaření piva od starověku po současnost. Vývoj kultury pití piva je představen expozicí dvou hospod
– venkovské z 19.století a měšťanské z počátku 20.století. V těsném sousedství Pivovarského muzea se nachází
jedna z nejstarších plzeňských pivnic, Parkán. Její název je odvozen od umístění v prostoru mezi středověkými
hradbami města, tzv. parkánu.
Trasa prohlídky
Historie muzea
Expozice informuje o historii jak Právovárečného domu, tak i samotného Pivovarského muzea.
Mezopotámie
Na počátku výroby piva byl nápoj z tzv. pivních chlebů, které se rozdrobily a nechaly zkvasit ve vodě. Pivo se pilo
rákosovými trubičkami z velkých nádob.
Egypt
Mnohé dochované zápisy dokazují masovou oblibu piva ve starověkém Egyptě. Velkými konzumenty piva byli, na
rozdíl od Řeků či Římanů, také Germáni a Galové.
Historická hospoda
V autentickém prostoru původní Tázlerovy pivnice z počátku 20. století je
instalován interiér hospody z přelomu 19. a 20. století s využitím původního
zařízení.
Sladovna - humna
Důležitou součást celku sladovny
tvoří tzv. humna, kde probíhalo
máčení a klíčení obilí. V prostoru
sladovny je nyní instalováno
technické zařízení používané v minulosti při výrobě a zpracování piva.
Další část expozice je věnována českému a plzeňskému pivovarnictví a
činnosti sladovnického cechu. Zvláštností je 18 m hluboká studna, z níž
se brala voda k namáčení sladu.
Hradby
Město Plzeň mělo dvojité hradby a široký příkop, který ho ve spojení se zde přítomnými řekami zařadil až do období
třicetileté války do kategorie nedobytných. Prostoru mezi dvěma hradebními kamennými zdmi se říká Parkán, kde
je možné vidět chmelové a ječmenné pole. Expozici doplňuje tzv. rudlík sloužící mimo jiné k dopravě pytlů a žok
slavného žateckého chmele v tradičním balení.
Na hvozdu se zastavoval proces klíčení obilí. Nyní je zde vystaveno nejrůznější sladovnické nářadí a znak
sladovnického cechu.
Valečka sloužila původně k uložení a předsoušení zeleného sladu - k tzv. válení. Na valečce jsou vystaveny
předměty, které se váží k bednářství.
Galerie
Prostor původních horních valeček, odkud se vcházelo na obilní půdu, slouží nyní k výstavním účelům.
Laboratoř
Expozice vybavení pivovarské laboratoře připomíná, že se laboratoře
staly od 70. let 19. století nezbytnou součástí pivovaru.
Založení a úspěchy Měšťanského pivovaru
Tato část prohlídky je věnovaná historii Měšťanského pivovaru, později
Plzeňského Prazdroje, který proslavil svým pivem město Plzeň po celém
světě.
Chodba
Na chodbě je vystavena kolekce pivních lahví pocházejících z různých českých pivovarů z období konce 19. a první
třetiny 20. století.
Plzeňská restaurace z 30. let 20. století
Restaurace je zařízena přesně podle historických fotografií plzeňských hospod z počátku 20.století.
Plzeňské hospody
Jelikož Plzeň je i městem mnoha hostinců, hospod, kaváren a barů je tato část trasy věnována právě jim.
Nádoby na pití piva
Z čeho se v historii pilo pivo, jak se měřily míry a jak se připíjelo na
zdraví? Nejen odpovědi na tyto otázky, ale i rozsáhlý soubor pivních
korbelů ze skla, keramiky a cínu, každého jistě zaujme. Druhá část
je věnována sběratelství a kuriozitám, které se vztahují k pivu.
Takovými exponáty jsou například nejmenší soudek na světě,
džbánek měřící 1 cm, nebo obří korbel vydlabaný z jediného kusu
dřeva na Sibiři.
Sklepy
Součástí prohlídky jsou dvoupatrové středověké sklepy vysekané v
kamenném a pískovcovém podloží. Expozici tvoří dvě kvasné dubové kádě, ležácké sudy a stáčecí aparát z litiny a
mosazi nainstalovaný u jednoho sudu.
Dvůr - doprava piva
Exponáty vztahující se k transportu piva jsou rozmístěny na dvoře. Zvláštností jsou kamenný pozdně gotický portál
z doby kolem roku 1500, přenesený ze zrušeného právovárečného domu a barokní zvon z 18. století, kterým se v
pivovaru oznamovalo ukončení várky.
Právovárečný dvorek
Autentický středověký dvorek byl navrácen do své původní podoby, včetně kůlny a králíkárny s živými králíky.
Zajímavostí je také funkční model varny parního pivovaru. Model je evropskou technickou zvláštností a je schopný
produkovat třicet litrů piva v jedné várce.
No a kdo má dost hospod a piva může navštívit gotický chrám sv. Bartoloměje, kde se může pomodlit za ty co ještě
mohou pít.
Nebo ti, kteří se chtějí někam ztratit tak mohou navštívit plzeňské podzemí.
Plzeňské historické podzemí vznikalo postupně od 13. století a bylo dobudováno v průběhu 19. století. Jsou to dvou
až třípatrové sklepy, které sloužily k uchovávání potravin, dále řemeslnické provozovny, vinopalny a sladovny. V
neposlední řadě i účelová technická zařízení - odvodňovací štoly, štoly přivádějící vodu k vodárenskému zařízení,
kanalizace a studny. Nejstarší městské domy zabíraly frontální část parcel, v zadní části bylo umístěno
hospodářské zázemí městského domu - stáje, kůlny, volné dvory a studny. V průběhu století jsou domy
přestavovány a rozšiřovány do hloubky parcely. Velké množství studní na omezeném prostotu narušilo hladinu
spodní vody v celém městě. Bezvodé studny byly druhotně využívány jako odpadní jímky.
Archeologický výzkum těchto studní přinesl mimořádně bohaté nálezy hmotných dokladů každodenního života
středověkého města. Výběr z rozsáhlých nálezů keramiky, skla a dřevěných výrobků je vystaven ve zpřístupněné
části plzeňského podzemí.
Doufám, že se nikdo nestratil, a že
dojdeme zpět po procházce Plzní k této budově
všichni najednou.
Jak dokazují autentické fotografie, jsme návštěvu přežili a domů jsme se vrátili včas.
Už se těšíme na naší základnu.
No to je dost, že
jste už zase tady
Pro další hledání vhodných pivovarů a pivovárků k návštěvě je uveden následující seznam.
Přehled současných pivovarů
Benešov
Beroun minipivovar
Běleč nad Orlicí minipivovar
Blučina minipivovar
Brno minipivovar Pegas
Brno minipivovar U Richarda
Brno pivovar Starobrno
Broumov - Olivětín
Broumy minipivovar
Březnice
Bzenec minipivovar
Černá Hora
České Budějovice pivovar Budvar
České Budějovice Měšťanský pivovar
Český Krumlov
Dalešice
Dětenice Zámecký minipivovar
Dobřany minipivovar
Dobruška
Dolní Sklenov minipivovar
Dražič minipivovar
Dvůr Králové nad Labem minipivovar
Frýdek-Místek minipivovar
Frýdlant nad Ostravicí pikopivovar
Hanušovice
Harrachov minipivovar
Havlíčkův Brod
Hlinsko
Hlučín minipivovar
Hodonín minipivovar
Pivovar Kozlíček Horní Dubenky
Hostivice - Chýně minipivovar
Hradec Králové minipivovar Rambousek
Hradec Králové minipivovar U antéňáka
Humpolec
Cheb minipivovar
Chodová Planá
Chotěboř
Chyše minipivovar
Jihlava
Kácov
Kladno minipivovar Vorel
Klášter Hradiště
Kolín mikropivovar
Kopřivnice minipivovar
Kostelec nad Černými Lesy
Kout na Šumavě
Kozlovice minipivovar
Krušovice
Kutná Hora
Leskovec minipivovar
Liberec minipivovar Vendelín Krkoška
Lipník nad Bečvou minipivovar
Litovel
Loket minipivovar
Loučná nad Desnou minipivovar Bravůr
Louny
Malý Rohozec
Medlešice minipivovar
Miletín minipivovar
Náchod
Nová Paka
Nošovice
Nymburk
Olomouc minipivovar Moritz
Olomouc Svatováclavský minipivovar
Oslavany minipivovar
http://www.pivovary.info
Ostrava pivovar Ostravar
Ostrava minipivovar Biovar
Ostrava Zámecký pivovar Zábřeh
Pardubice
Pelhřimov
Plzeňský Prazdroj a Gambrinus
Plzeň minipivovar Na Rychtářce
Plzeň minipivovar U rytíře Lochoty
Plzeň Pivovarský dvůr
Podkováň
Polička
Praha minipivovar Pivovarský dům
Praha minipivovar Richter
Praha minipivovar SPŠPT
Praha pivovar Staropramen
Praha minipivovar Novoměstský
Praha minipivovar Strahov
Praha Školní pivovar Suchdol
Praha minipivovar U Bansethů
Praha minipivovar U Fleků
Praha minipivovar U Medvídků
Praha minipivovar U Valšů
Prostějov minipivovar
Protivín
Průhonice minipivovar
Přerov minipivovar Parník
Přerov pivovar Zubr
Příbor minipivovar
Rakovník
Rychnov nad Kněžnou minipivovar
Rýmařov minipivovar
Sentice minipivovar
Sezemice minipivovar
Sokolov minipivovar
Strakonice
Stříbro minipivovar
Svijany
Štramberk minipivovar
Trutnov pivovar Krakonoš
Třeboň pivovar Regent
Třinec-Karpentná minipivovar
Uherský Brod minipivovar
Uherský Brod pivovar
Ústí nad Labem - Krásné Březno
Varnsdorf minipivovar Kocour
Velichov minipivovar
Velké Březno
Velké Meziříčí minipivovar
Velké Popovice
Velký Rybník minipivovar
Vojkovice minipivovar
Vrchlabí minipivovar
Vratislavice nad Nisou
Vsetín minipivovar Valášek
Vysoký Chlumec
Vyškov
Vyšší Brod minipivovar
Zašová minipivovar
Znojmo pivovar Hostan
Zvíkovské Podhradí minipivovar
Žamberk minipivovar
Žatec
Žatec pokusný pivovar
Železná Ruda minipivovar
Želiv minipivovar