8.6.Jak se mladý člověk stane konzervativcem, a

8.6.Jak se mladý èlovìk stane konzervativcem, a tudí¾ euroskeptikem - Petøík
Luká¹ Petøík
Vá¾ený pane prezidente, dámy a pánové.Nechci na tomto místì analyzovat konkrétní body evropské ústavy,
proto¾e rozboru Evropské ústavní smlouvy u¾ byl nakonec vìnován
poslední CEP.
Já tedy Evropskou ústavu samozøejmì odmítám a není to pouze kvùli tomu, ¾e by se mi líbil èi nelíbil ten èi onen její
èlánek. Mùj pohled na euroústavu a na dìní v Evropské unii obecnì vychází z mého hlub¹ího ideového postoje. Tento
postoj by se dal nazvat konzervativním, a proto euroskeptickým. Chtìl bych vám osvìtlit, proè mladý èlovìk jako já dospìl
postupnì k tomuto postoji.
Politiku jsem zaèínal vnímat tak od svých sedmi let. Pamatuji si, jak mi mùj tatínek vìnoval nìkdy v první tøídì obrázkovou kní¾ku
o èeských dìjinách. Kdy¾ o tom zpìtnì pøemý¹lím, tak tato kniha mì intuitivnì pøivedla ke konzervativním hodnotám, ani¾ bych v
dobì vùbec vìdìl, co to konzervatismus je. Pøivedla mì k zájmu o historii a k jejímu pozdìj¹ímu studiu obecnì. Poznal jsem, ¾e
dìjiny jsou procesem na sebe navazujících pøíèin a dùsledkù. Uvìdomil jsem si, ¾e to, ¾e tu dnes existuje Èeská republika, je
dùsledkem mnohasetletého pùsobení na¹ich pøedkù.
Poka¾dé, kdy¾ jsem si èetl pøíbìhy z na¹ich dìjin, poznal jsem , ¾e mì nìco svazuje s tìmito lidmi, kteøí tu ¾ili pøed staletími. V¹
tito lidé toti¾ byli Èe¹i a ¾ili ve stejné zemi, jako dnes ¾iju já. Proto jsem znovu pro¾íval období na¹ich vítìzství i porá¾ek,
vzestupù i pádù. Byl jsem hrdý na na¹eho mocného krále Pøemysla Otakara II. a na Karla IV. Vnímal jsem katastrofu
Bílé hory a vyvrcholení úsilí z dob národního obrození o obnovení suverenity samostatného státu, které se uskuteènilo
nakonec v první republice. Do¹lo mi , ¾e v¹e , co nám pøedali na¹i pøedkové, je dìdictví, které bychom mìli pøedat generacím
dal¹ím. Zrodilo se ve mnì vlastenectví jako vìdomí odpovìdnosti vùèi pøedkùm a potomkùm, proto¾e ti v¹ichni jsou souèástí
na¹eho národa.
Kdy¾ jsem byl ve druhé tøídì na základní ¹kole, probìhla sametová revoluce. Byla to doba euforie a velkých oèekávání.
Vzpomínám si, ¾e do na¹eho mìsta zavítal prezident Havel a já byl s rodièi na námìstí a cinkali jsme klíèi. Tenkrát jsem mìl
Havla je¹tì rád. Pozdìji jsem ale zjistil, ¾e po neuvá¾ených milostech a amnestiích pustil z vìzení zloèince, kteøí potom znovu
vra¾dili. Havel se tím pro mì stal nepøímým pachatelem tìchto zloèinù. Stejnì tak jsem nechápal, ¾e on a øada jiných politikù mì
tendenci omlouvat se Nìmcùm. A já, jeliko¾ jsem se ji¾ zajímal o historii, tak jsem vìdìl, ¾e by tomu mìlo být pøesnì naopak.
Léta ubíhala. Ze základní ¹koly jsem pøestoupil na osmileté gymnázium, kde mùj zájem o historii nadále pokraèoval.
V ¹estnácti letech jsem si pøeèetl Machiavelliho Vladaøe, který mi uèaroval. Popisoval toti¾ politiku ne tak, jak by mìla
vypadat, ale takovou, jaká ve skuteènosti je. Zde se mi potvrdily mé døívìj¹í postøehy ze studia historie. Toti¾, ¾e lidská
povaha je nedokonalá a ka¾dý jedinec i stát si hájí své vlastní zájmy, a proto je nemo¾né ustavit ráj na zemi.
Mým prvním setkáním s Evropskou unií jako institucí byla má úèast na mezinárodní konferenci GenEUrations v
Holandsku tìsnì pøed mými sedmnáctými narozeninami. Ponìkud mì zde rozladilo to, ¾e tito Evropané" povìsili v místnosti
vyzdobené vlajkami zúèastnìných zemí èeskou vlajku vzhùru nohama. Toto postihlo i Poláky, kteøí se po dobu konference
patrnì zmìnili v Indonésany...
Byla to opravdu velice pouèná konference. Pøi jedné diskusi toti¾ navrhla jedna Anglièanka z katolické ¹koly, ¾e by bylo
dobré zru¹it peníze. Jeliko¾ ji¾ v této dobì jsem vynikal ve znalostech dìjepravy, opáèil jsem jí, ¾e by to byl ale komunismus,
který Èeská republika za¾ila na vlastní kù¾i. Tehdy mi zaèalo pomalu docházet , ¾e zatímco my jsme tu mìli 40 let jakýsi
hardline komunismus, tak na tom údajnì kapitalistickém evropském západì vládl komunismus s lidskou tváøí.
Snad nejvìt¹ím vyvrcholením konference pak byla budovatelská píseò tohoto celého projektu, která opravdu stojí za to, a
proto zde její slova zarecituji. Omlouvám se jenom, ¾e nemám na sobì pionýrský ¹átek pro dokreslení její atmosféry:
Different countries, different cultures
But the main goal is the same
Maybe it's a big adventure
But every country joins the game
Hopes for peace and all united
Respect for the variety
Rich and poor will be delighted
Equality and harmony
We are here to find each other
Making dear eternal friends
Feeling sister or a brother
http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz
Powered by Mambo
Generated: 12 October, 2016, 23:15
Hopes and dreams will never end
Domnívám se tedy, ¾e velké dobrodru¾ství, big adventure", s Unií je¹tì za¾ijeme. A jestli se opravdu dosáhne ký¾eného main
goal", hlavního cíle, tak to bude tedy opravdu gól.
Na¹tìstí v¹e nebylo jen o tìchto oficiálních akcích. V pøátelské dru¾bì s Holanïany jsme soutì¾ili v pití èeského národního
nápoje a ostudu jsme rozhodnì neudìlali. Nacionální vá¹nì propukly pouze v hádkách o to, zda je lep¹í Prazdroj nebo
Heineken.
Také jsme nav¹tívili Amsterodam. Na tomto místì jsem zjistil, ¾e multikulturalismus není nièím, co bych chtìl zavádìt v na¹í
zemi.
Nìkdy v období této konference uspìl v rakouských volbách Jörg Haider, a tak se zvedla hysterie evropských levièákù.
Pamatuji si, ¾e jsem tenkrát souhlasil s postojem Václava Klause. Øíkal jsem si: Co je Evropské unii do toho, koho si v
Rakousku ve svobodných volbách zvolí? V¾dy» EU pøece snad není státem, ale mezinárodní organizací jako tøeba NATO".
Na jaøe dal¹ího roku jsem byl potom ve Vídni a zjistil jsem, ¾e na ulicích nevlajou prapory s hákovými køí¾i, jak Evropská unie
asi pùvodnì oèekávala...
Rok po konferenci v Holandsku jsem byl v Norsku na konferenci o komparaci èeského a norského politického systému.
Zde jsem zjistil, ¾e Norové se nijak netrápí tím, ¾e nejsou v Evropské unii. A ¾e se jim nedaøí ¹patnì.
Po úspì¹ném slo¾ení maturity jsem byl pøijat na obor historie-politologie na Filozofické fakultì University Karlovy, kde
pokraèuji dosud. Zaèal jsem podrobnìji studovat historii èeské pravicové politiky a zaujaly mì osobnosti jako Havlíèek,
Palacký, Karel Kramáø, Alois Ra¹ín, Viktor Dyk a Ladislav Ra¹ín. Získal jsem i první poznatky o svìtovém konzervatismu a
liberalismu. V prvním roèníku mì také hodnì ovlivnila bro¾urka Maxe Webera Politika jako povolání, kde jsem opìt narazil na
my¹lenku, ¾e politik by mìl mít etiku odpovìdnosti za své èiny a ¾e pokusy ustavit ráje na zemi nás èasto mohou zavést do
pekel. Rovnì¾ jsem pokraèoval ve studiu totalitarismu, které mì jen dále utvrdilo v této my¹lence.
Mám rovnì¾ v pamìti své hádky s Jiøím ©edivým z Ústavu mezinárodních vztahù, který u nás tento pøedmìt vyuèoval.
Nejkardinálnìj¹í spor jsem s ním vedl o èeské utopence a gulá¹. Rozèiloval jsem se, proè mì Evropská unie chce okrást
o mé oblíbené pochutiny. Co jí je vùbec do toho? Navrhoval jsem tedy, ¾e kdy¾ si soudruzi z Bruselu o nás myslí, ¾e tu jsme
taková prasata, tak ¾e by se na výrobky neschválené Unií mohla dát nálepka: Neschváleno Evropskou uniíkonzumovat jen na vlastní nebezpeèí!". Myslím si, ¾e vìt¹í punc kvality by èeské zbo¾í obdr¾et ani nemohlo...
Pøes èetbu Kurasových a Klausových èlánkù a knih jsem se pak dostal k Burkovým Uváhám, Hayekovì Cestì do otroctví a
pøedev¹ím k Margaret Thatcherové a její knize Umìní vládnout. Zde mì velmi zaujala my¹lenka, ¾e velkou slabostí rozumných
lidí je pøedstava, ¾e plány, které se pøíèí zdravému rozumu, nikdo nemyslí vá¾nì a nebude je chtít uskuteèòovat. Typickým
pøíkladem je vznik nového evropského superstátu. Je nejvy¹¹í èas, aby se svìt probudil, a jestli to je¹tì jde, aby to zarazil; a
jestli ne, aby to udr¾el na uzdì a nìjak si s tím poradil."
Jak tedy snad z mého neumìlého pøíspìvku vyplynulo, jsem proti ztrátì národní suverenity, a tím pádem jsem i proti
Evropské ústavì, proto¾e vím, kolik krve, potu, slz a døiny obìtovaly generace pøedkù pro na¹i suverenitu a svobodu
rozhodovat si o osudech své zemì. Tato svoboda je dìdictví, o které bychom se nemìli nechat pøipravit. To bychom si mìli
uvìdomit právì teï, kdy¾ jsme pøed nedávnem oslavili 60. výroèí ukonèení 2. svìtové války, která znamenala do té doby
bezprecedentní útok na suverenitu jednotlivých národních státù. Tehdy jako dnes zde byla konstruktivistická snaha
utvoøit jeden evropský superstát s jedním vùdcem a s jedním lidem. Nenechme tedy v tomto smyslu opakovat dìjiny a
pouème se z nich. Dávejme si pozor na v¹echny ty, kteøí nám opojeni opiem intelektuálù slibují ráje na zemi
narýsované dle jejich utopických in¾enýrských plánù. Vzpomeòme na v¹echny ty, kteøí polo¾ili své ¾ivoty v boji za Evropu
svobodných národù a národní státy svobodných obèanù.
Zamítnìme definitivnì evropskou ústavu.
Dìkuji Vám za pozornost.
Luká¹ Petøík
¹éfredaktor EU.ePortal.cz
pøíspìvek na semináøi Centra pro ekonomiku a politiku EVROPSKÁ ÚSTAVA OÈIMA MLADÉ GENERACE" z 31. kvìtna 2005
http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz
Powered by Mambo
Generated: 12 October, 2016, 23:15