Filozofický bulletin Nová Akropolis, 80. číslo

www.akropolis.cz
Pokud je filozofie praktická, je
formativní a pomáhá nám poznat
a zlepšit sebe sama. Být filozofem
je způsob života, který je spojen
s nejušlechtilejšími cíli lidstva.
Praktické uskutečňování lidských
hodnot vytváří model aktivní kultury,
která využívá kvality každého člověka, rozšiřuje mentální obzor a otevírá
se všem projevům ducha.
Dobrovolnictví je přirozeným projevem ducha jednoty se životem
a lidstvem a projevuje se v praxi
hodnotami, jako je obětavost, závazek a hledání společného dobra.
Brno
www.akropolis.cz/brno
Hradec Králové
www.akropolis.cz/hradec
Liberec
www.akropolis.cz/liberec
Olomouc
www.akropolis.cz/olomouc
Ostrava
www.akropolis.cz/ostrava
Pardubice
www.akropolis.cz/pardubice
Plzeň
www.akropolis.cz/plzen
Praha
www.akropolis.cz/praha
Ústí nad Labem
www.akropolis.cz/usti
Zlín
www.akropolis.cz/zlin
www.akropolis.cz
2
Filozofie pro Život
Milí čtenáři,
s příchodem jara a prvních slunečních dnů se v celé
přírodě rozproudila nová energie, jež podněcuje
vše k životu a aktivitě. Slunce zvítězilo nad tmou
předcházejícího cyklu a znovu se zrodilo v plné
síle. V tradicích mnoha národů byla tomuto období věnována velká pozornost, neboť životodárné
paprsky Slunce pronikaly do nitra člověka a pobízely
ho k vnitřnímu a vnějšímu úsilí. Hluboké sepětí
s přírodou poskytovalo jistotu, že jaro je ten správný
čas pro osvobození se od všeho, co v nás vyvolává
obavy, špatnou náladu a sklíčenost, a správný čas
pro dosažení harmonie, radosti a vnitřního mládí.
Člověk a příroda nejsou tedy něčím odlišným, ale
naopak člověk je důležitou součástí přírody a má
schopnost ji ochraňovat a pomáhat jí v jejím rozvoji.
Příroda není jen les či louka, ale je všude okolo
nás, a proto o ni můžeme pečovat na jakémkoli
místě. Podstatné je přijmout odpovědnost za své
činy a začít jednat ve prospěch obnovení ušlechtilého soužití s přírodou.
Srdečně vás zveme na ekologické akce, které
každoročně na jaře pořádáme v různých městech
v rámci kampaně Ukliďme svět, ukliďme Česko,
a děkujeme všem, kteří se již zapojili.
Eva Bímová
www.akropolis.cz
Podobenství
Bůh Brahma jednou zavítal do vyprahlého
a nehostinného údolí, kde se po zemi plazilo
mnoho housenek. Aby našly alespoň kousek potravy, musely překonat řadu překážek,
ostré kamínky i suchá a ostrá stébla trávy.
Všechny neúnavně lezly sem a tam, jen jedna
z nich neustále zoufale naříkala a bědovala
nad svým těžkým údělem. Bůh se nad ní slitoval a zařídil, aby necítila žádnou bolest.
Po nějaké době se Brahma opět vydal do
tohoto údolí. Mezitím přešlo období dešťů,
příroda ožila a ke slunci se rozevíraly květiny úchvatných barev. Nad nimi poletovaly
desítky nádherných motýlů, kteří se vylíhli ze
zakuklených housenek.
Jen jedna z nich, ta, která necítila žádné trápení, se stále šťastně a nevědomě plazila
dole na zemi.
Symbol
Slovo symbol pochází z řeckého symbolon,
jež je odvozeno ze slovesa symballein,
které znamená spojovat, dávat dohromady.
Původně slovo označovalo předmět, kterým
se prokazovala totožnost jeho nositele; podobně jako to známe z mýtů a pohádek, dva
přátelé rozlomili před dlouhou cestou pečeť, a když se po čase setkali, stvrdili svou
totožnost složením obou polovin.
V mýtech, posvátných a později i filozofických textech se symbol stává viditelným
znakem, smyslově vnímatelnou skutečností,
která odkazuje k tomu neviditelnému, hlubšímu a skrytému. Symbolem pro symbol
jsou v egyptské tradici spojené ruce vytvářející misku, které jako by zachycovaly to vyšší,
to, co sestupuje z nebeského světa. Vidíme
zde ono spojení dvou částí (rukou) v jeden
celek, který takto dostává jiný význam, a současně propojení nebe a země. Toto vertikální
sjednocení misku z rukou oživuje a dává jí
ještě mnohem rozsáhlejší a hlubší smysl.
Člověk se stává nádobou, jež se plní posvátným, které může následně plnýma rukama
rozdávat.
Řeč symbolů je velice bohatá a složitá, v různých kontextech a situacích mohou obsahovat rozličné významy. Například had může
být vnímán jako symbol moudrosti (indičtí
mudrci Nágové) nebo jako pokušitel a démon
zla. Podobně drak může představovat ztělesnění chaosu, nad nímž vítězí statečný rytíř,
ale pro čínskou tradici je naopak pramenem života a štěstí. Mnohé symboly se překrývají a označují v jistém smyslu podobné
skutečnosti, což je patrné především v mýtech a posvátných textech, které pak mají
mnoho klíčů interpretace. Známý psycholog a badatel v oblasti mýtů Carl Gustav
Jung o řeči mýtů říká:
Pokud hovoří o slunci, ztotožňuje s ním lva,
krále, zlatý poklad střežený drakem nebo
moc utvrzující život a zdraví člověka, není tím
ani oním, nýbrž něčím neznámým třetím, co
nachází více či méně adekvátní vyjádření ve
všech těchto přirovnáních, a přece – k věčnému utrpení intelektu – zůstává neznámé
a nezachytitelné vzorcem nebo formulí.
Tím se dostáváme k tomu, jak symboly chápat. Pokud se budeme chtít spolehnout pouze
na náš rozum, dostaneme se často do slepé
uličky nebo budeme přinejmenším ochuzeni o ty nejhlubší významy. Abychom dokázali
sjednotit všechny části do celku, musíme toto
nejprve učinit sami se sebou: propojit všechny naše způsoby vnímání, spojit rozum a srdce, to, co známe, s tím, co teprve tušíme, co
nám přináší naše intuice jako závan tajemného vyššího světa.
Mgr. Ivana Hurytová
Filozofie pro Život
3
www.akropolis.cz
S ÚSMĚVEM JDE VŠECHNO LÉPE…
Jaké knihy čtou jednotlivá znamení horoskopu?
(Pokračování z minulého čísla)
Váhy
Váhy mají rády knihy, které jsou krásné.
Nejen obsahově, ale také po stránce grafické úpravy, ocení vkusnou obálku, hezké obrázky, fotografie… Nejvíce si užívají příběhy,
které pohladí po duši a zcela je okouzlí svým
jazykem a obsahovou hloubkou. Rády sáhnou i po obrazových publikacích, kde je méně
textu.
Prověřená klasika:
Hry Williama Shakespeara,
Příběh umění
Z naší edice doporučujeme:
Slavko Kroča: Drak
(symbolismus a mytologie)
Štír
V knihách je přitahují záhady, mystika a tajemné příběhy, nejlépe takové, co nemají
jasné řešení. Nebojí se ani hororových příběhů, naopak pocit strachu, napětí a temnota je fascinují. Pokud příběh vyvolá mrazení
v zádech, jsou nadšeni.
Prověřená klasika:
Povídky E. A. Poea,
Obraz Doriana Greye
Z naší edice doporučujeme:
Aztécký kalendář
(Historie – interpretace – horoskop)
Střelec
U čtení se rádi zasmějí, dávají přednost lehčím příběhům, protože těch vážných mají
kolem sebe dost v reálném životě. Mají v oblibě humorné romány, povídky ze života, různé fejetony nebo kratší úvahy. Užívají si hru
s jazykem a obratné vyjadřování.
Prověřená klasika:
Saturnin, Bylo nás pět, Tři muži ve člunu
Z naší edice doporučujeme:
Slavica Kroča: Zrcadlo filosofie
4
Filozofie pro Život
Kozoroh
Kozorozi mají rádi hloubavé příběhy, zajímá
je věda a vždy vyžadují, aby byl příběh
logický a dával smysl. Sedne jim žánr sci-fi,
ale nebrání se ani knihám, které řeší politiku či společenské problémy. Potěší je
rovněž naučná literatura, s chutí se začtou
i do encyklopedie.
Prověřená klasika:
Oliver Twist, Komu zvoní hrana,
Ottův naučný slovník
Z naší edice doporučujeme:
Egypt (symbolismus a archeologie),
Mexiko (symbolismus a archeologie)
Vodnář
Jejich bohatá představivost miluje fantasy
světy, kouzelné krajiny a záhadné bytosti,
které si při čtení vykreslují ve své mysli. Mají
rádi, když jsou knihy zvláštní, překvapivé,
s nepředvídatelným koncem. Ocení i experimentální kousky. Pokud je ale kniha nezaujme, rychle ji odloží.
Prověřená klasika:
Marťanská kronika, Pán prstenů, 1984
Z naší edice doporučujeme:
Jorge Angel Livraga: Elementálové
Ryby
Jsou zasněné a rády se v knize ztratí, proto
potřebují příběhy, které jim to umožní. Kromě
toho se nebojí nad knihou uronit slzu, takže je
neodrazují ani dojemné příběhy. Pohádkové
vyprávění je přenáší do jiného světa. Díky
svému duchovnímu založení se také rády ponoří do hlubokých kontemplativních knih.
Prověřená klasika: Anna Karenina,
Malá mořská víla,
Šťastný princ a jiné pohádky O. Wilda
Z naší edice doporučujeme:
Helena Petrovna Blavatská: Hlas ticha nebo
Klíč k teosofii, Bhagavadgíta a Uttaragíta,
Slavica Kroča a Slavko Kroča: Filosofie pro duši
www.akropolis.cz
Věděli jste, že …
…na jaře nemusíme jen hořekovat nad jarní únavou, ale využít naopak
toto období pro očistu organismu a obnovení energie. Již prastaré tradice, na něž navázaly Velikonoce, přisuzovaly tomuto období svátky
znovuzrození. Pokud se spojíme s přírodou a využijeme její dary, bude
i pro nás jaro spojeno spíše s obnovou sil a regenerací.
…jedna z nejrozšířenějších jarních rostlin, pampeliška lékařská, nám
v tomto období nabízí mladé listy. Ty mají dosti silné močopudné účinky,
podporují činnost ledvin a jater, a tím i detoxikaci organismu. Pampeliška
obsahuje vitamíny A, B, C, betakaroten, křemík, draslík a vápník, hořčiny taraxacin, ataraxasterin, třísloviny a fytoncidy. Nahořklá chuť ji
předurčuje především do zeleninových salátů. Při konzumaci větších
porcí ale může přivodit zažívací potíže. Doporučená denní dávka je jedna větší hrst čerstvých listů na osobu.
…kopřiva dvoudomá je takřka zázračnou bylinou proti jarní únavě.
V tomto období se dá použít nejen jako čaj, ale také do polévek, jako
špenát či nádivka. Obsahuje vitamín C, betakaroten, vitamin A, vápník
a železo. Působí močopudně, rozpouští hleny v těle, pomůže při akné,
ekzémech, revmatismu a chudokrevnosti. Podporuje léčení zánětů močových cest, používá se při vysokém tlaku a pomáhá při premenstruačním syndromu, u zvětšení prostaty a senné rýmy. Kopřivu bychom měli
užívat vždy dva týdny a poté dva týdny vynechat, protože odvádí z těla
draslík. Proto je při častějším použití třeba dbát na jeho doplnění, například konzumací banánů a čerstvé zeleniny. Doporučuje se nepoužívat
v těhotenství, při kojení a u dětí do dvou let.
…sedmikráska chudobka nám ke konzumaci nabízí listy i květy. Dají se
použít do salátu, ale třeba i do polévky. Účinek listů i květů je pro detoxikaci téměř stejný. Obsahují hořčiny, sliz, silice, flavonoidy, třísloviny,
triterpenové saponiny, organické kyseliny, minerální látky, inulin a cukr.
Působí močopudně, stimuluje žlučník a játra, lehce podporuje pocení
a čistí krev. Sedmikráska pomůže na dnu, artritidu, akné, ekzémy, zevně
použitá jako koupel nebo na kloktání je účinná na špatně se hojící rány,
vředy a při zánětech dásní.
…česnáček lékařský je bylina s česnekovou vůní. Mladé listy s lehce
nahořklou chutí lze v menším množství přidat do salátu nebo polévky.
Dříve se také sušil a používal jako koření. Česnáček obsahuje glykosidy, sinigrin, allylsulfid, rhodanalyl, alliarin, etérický olej, pektin a má
vysoký obsah vitaminu C a betakarotenu. Má detoxikační účinky a byl
také doporučován při léčbě revmatu, dny a ekzémů. Dále obsahuje isothiokyanáty, které účinkují proti rakovině.
Více najdete na: http://domacilekar.blogspot.cz
Filozofie pro Život
5
www.akropolis.cz
VELKOLEPÁ SKALNÍ MĚSTA INDIÁNŮ Z PUEBEL
V jihozápadní části Severní Ameriky, v oblasti
nazvané Four Corners (angl. Čtyři rohy), kde
se setkávají hranice čtyř států USA – Utahu,
Colorada, Nového Mexika a Arizony – byly
na rozlehlých náhorních plošinách nalezeny
pozůstatky staveb indiánských národů, které
se usadily v této oblasti a založily zde velmi
rozsáhlá centra, jež jsou souhrnně označována jako puebla. Tato oblast se svými
kolosálními městy a skalními chrámy patří
dnes k nejtajemnějším místům severoamerického kontinentu.
samotný význam jména Anasazi – „ti staří“
nebo „prastaří“ – poukazuje na dávnou
moudrost, kterou tento národ vlastnil a kterou předával svým následovníkům, od nichž
můžeme dnes alespoň částečně čerpat
– z kultury Pueblanů. Kultura puebel je pozdější označení pro všechny indiánské kultury
žijící na jihozápadě Severní Ameriky, které
se živily zemědělstvím. Tento název jim dali
Španělé podle jejich center, která nazvali pueblos, což v překladu znamená vesnice nebo
města. Dodnes jich existuje přibližně dvacet
pět, nejznámější z nich jsou puebla následovníků kultury Anasazi, kmenů Zuni a Hopi.
Původ Indiánů z puebel
První známý národ, se kterým se setkáváme v jihozápadní oblasti Severní Ameriky, je
národ Anasazi. O jeho původu nevíme prakticky nic; pouze to, že kořeny této kultury se
nacházejí v tradici neznámého lidu žijícího
zde již od šestého tisíciletí př. n. l. Anasaziové
nejprve zakládali svá sídla poblíž řek nebo ve
výše položených oblastech, ale okolo roku
1100 n. l. své osady opustili a uchýlili se pod
ochranu skal, kde začali stavět svá monumentální a rozsáhlá skalní města. Za nejvýznamnější střediska anasazijské kultury jsou
považována skalní města Pueblo Bonito v kaňonu Chaco a puebla v oblasti Mesa Verde,
kde kolem roku 1300 vláda Anasaziů záhadně končí. Dodnes není vyjasněno, proč anasazijská kultura tak náhle zmizela. Existují
různé teorie, které mluví o nájezdech jiných
kmenů, především Apačů a Navahů, nebo
jiné, mluvící o dlouhotrvajícím suchu.
Indiáni národa Anasaziů představují v dějinách Severní Ameriky záhadný a bájný lid,
který vlastnil mnohé vědomosti a znalosti, jež můžeme vytušit při bližším zkoumání jejich středisek a konkrétních staveb. Už
6
Filozofie pro Život
Život v harmonii
s přírodou
Na kraji obilného pole bude s nimi zpívat pták
v jednotě s jejich štěstím. Budou tedy zpívat
v souladu společně se silou vesmíru, v souladu s jediným Stvořitelem všech věcí. A píseň ptáka, píseň lidí a píseň života se stane
jedinou písní. (Píseň dlouhovlasých kačin,
Hopiové) 1)
Indiáni z puebel nežili tedy kočovným životem,
ale stavěli svá města a živili se především
zemědělstvím. Žili ve velmi blízkém a harmonickém vztahu s přírodou, která pro ně byla
velkou Matkou dávající všemu život. U indiánů
však nikdy neexistoval pouze jednostranný
vztah, ale byli si velmi dobře vědomi všeho,
co jim příroda dává, a cítili hlubokou vděčnost
za její dary. Cítili upřímnou lásku ke všemu,
co bylo stvořeno, a hlubokou pokoru před
nekonečnou mocí Matky Přírody.
Indiánské kultury nikdy neoddělovaly vědu od
náboženství, a proto své velké znalosti přírody dokázaly využít jak při náboženských
www.akropolis.cz
obřadech, tak i při volbě správných postupů v zemědělství. Pečlivá pozorování Slunce,
Měsíce a hvězd byla považována za velmi
důležitá, aby bylo možné správným způsobem naplánovat všechny činnosti, jako sázení, sklizeň, přípravu polí na zimu a mnoho
dalších. Indiáni měli velké znalosti z oblasti
zavlažování a vytvořili důmyslný systém kanálů a nádrží, aby mohli využívat vodu z prudkých dešťů, která by jinak rychle protekla.
Kromě toho také dokázali využívat i podzemní vody.
Důležité je, že se dokázali velmi dobře přizpůsobit přírodě, nejít proti ní a nesnažit se
měnit ji násilím, ale využít správným způsobem to, co jim bylo nabídnuto. Žádná z těchto činností pro ně nebyla rutinní prací, ale
posvátným činem, při kterém byla jejich srdce naplněna hlubokou vírou v jediný Život,
který tepe ve všem, co je stvořeno. Snažili
se svůj vnitřní rytmus spojit s rytmem
přírody a následovat tak jediný Zákon, který
působí v celé přírodě. Byli přesvědčeni o tom,
že vědomé následování tohoto Zákona či
Řádu jim přinese úspěch v zemědělství, a jejich národ tak nebude strádat.
Matka Kukuřice vás krmila, jako odedávna
krmila celý kmen Hopiů, od časů, kdy nebyla
větší než můj palec. Matka Kukuřice je příslib potravy a života. Melu ji s vděčností za
naši bohatou úrodu, a nikoli s pocitem podrážděnosti, že jsem musel tvrdě pracovat.
Když klečím u mlecích kamenů, skláním hlavu v modlitbě a děkuji mocným silám za to,
co mi poskytly. Dostal jsem hodně. Chci na
oplátku hodně dát… člověk vždy musí dát
něco za to, co přijal. (Sevenka Qoyawayma,
Hopiové) 1)
rok na dvě období – jedno období od zimního
do letního slunovratu a druhé od letního do
zimního slunovratu. První období se vyznačovalo očistnými obřady a rituálními tanci, jež
měly zaručit růst a rozkvět rostlin. Druhé období bylo zasvěceno slavnostem přivolávajícím déšť, aby byla zajištěna úroda.
Nastavte slunci radostnou tvář, jako to činili
naši předkové v časech hojnosti. Tehdy padal déšť na celou zemi. Ale v těchto zlých
dobách padá jen na pole věrných. (vesničtí
stařešinové, Hopiové) 1)
Posvátné kačiny
Indiáni z puebel uctívali ochranné duchy,
takzvané kačiny, v jejichž moci bylo přinášet
déšť a plodnost, nejdůležitější podmínky pro
blaho celého národa. Tito ochranní duchové
měli svá sídla v horách, mracích a jezerech.
Při slavnostech přicházeli jako duchové předků, aby se vtělili do maskovaných tanečníků,
kteří se také nazývali kačiny. Největší slavnost
za účasti maskovaných kačin, jejichž úkolem bylo přivolat déšť, začíná v době letního
slunovratu. Tato slavnost je ukončena slovy
Indiáni z puebel se nedívali na čas lineárně, ale chápali existenci přírodních cyklů,
které jsou důkazem věčného koloběhu života a všudypřítomné nadčasovosti. Pro ně byl
čas zrodem, růstem, zralostí, smrtí a regenerací všeho, co je na Zemi. Každoročně se
konaly obřady týkající se plodnosti, úspěšné
sklizně a obecně zdravého a šťastného života. Pokaždé, když skončil jeden rok, všechny
síly plodnosti byly vyčerpány a musely být
opět obnoveny. Indiáni z puebel obvykle dělili
Filozofie pro Život
7
www.akropolis.cz
určenými kačinám: „Nyní jděte domů a nezapomeňte na nás. Přijďte nás navštívit jako
déšť.“ 1)
U kmene Zuni bylo důležité, aby se všichni
muži účastnili slavnosti rituálu kačin, neboť
tak navazovali kontakt s Matkou Přírodou,
která vše oživuje. Slavnost byla zároveň
provázena veselím, které vyjadřuje lásku a úctu k přírodě. Tanečníci kačin měli
svým tancem a symbolickými maskami přinášet zdraví, déšť a plodnost. Masky, které používali při slavnostech, se dělí na dvě
skupiny. První skupinu tvoří prastaré masky, které trvale zůstávají ve vlastnictví celého kmene. Tyto masky představují vysokou
vrstvu božských kačin a nemůže je používat každý z tanečníků, pouze vybraní. Jsou
uschovány a střeženy v zapečetěných nádobách. Do druhé skupiny náleží masky, které
vlastní jednotlivé rodiny a které zároveň slouží člověku jako osobní fetiš. Někteří jich mají
několik, a po jejich smrti je maska spálena.
Kačiny také byly malé dřevěné maskované
figurky zvířat – býků, ptáků, zajíců, nebo
též panenek oblečených do pestrých oděvů z kůže, kožešin a látek. Pueblané také
používali kačiny při výchově dětí, jejich prostřednictvím vysvětlovali dětem mytologii
předků.
Přicházím z posvátného jezera a přicházím
přes všechny prameny… Přicházím navštívit svůj lid. Mnoho let jsem slýchal o svém
lidu, který žije tady v itiwaně (středu světa) a dlouho jsem toužil přijít. Chci, aby byl
šťastný, a proto se za něj modlím. Hlavně
chci, aby se ženy radovaly ze svých dětí.
Přináším svému lidu všechny druhy semen,
všechny různé druhy kukuřice a ovoce divokých rostlin. Modlím se, aby můj lid žil dlouhý
život, a ten, kdo má zlé srdce, ať se mi postaví
za denního světla. Modlím se za to, aby můj
lid měl nejrůznější druhy semen a aby jeho
sýpky byly plné kukuřice všech barev a fazolí
všech barev a dýní a tykví a aby měl dostatek
čerstvé vody, aby vypadal dobře a byl díky
těm dýním a fazolím a kukuřici zdravý. Chci,
aby byl zdravý. (Modlitba kačin, Zuni) 2)
8
Filozofie pro Život
www.akropolis.cz
U kmene Hopi se zachoval důležitý
obřad z doby zimního slunovratu, který má
pomoci Slunci na jeho zpáteční pouti k letnímu domovu. Tato slavnost má zabezpečit
úrodnost polí a plodnost žen. Vrcholí tancem slunečních kněží, představujících pouť
Slunce.
Další slavností je Hadí tanec, jenž byl také
oslavou plodnosti a prosbou za déšť. Indiáni
vždy spojovali hada s vodou. Členové hadího
spolku sbírají nejprve hady ze čtyř světových
stran, ukládají je do uzavřeného koše, a poté
sebe i hady omývají. Tanečníci během slavnosti s hady tančí, a ti jsou poté puštěni
na svobodu.
Také u kmene Zuni měli v době zimního
slunovratu důležitý obřad. Před začátkem
slavnosti museli účastníci projít očistou, která měla být předznamenáním vstupu do nového roku. Nesměli rozdělávat ohně, směli
jíst pouze rostlinnou stravu, nesměli obchodovat a museli dodržovat čistotu na všech
úrovních. Všichni si byli vědomi, že nemohou porušit tato pravidla, jinak by byl ohrožen
přechod ze světa starého do světa nového.
Nový počátek byl vždy důležitý pro získání
prvotní síly, která byla přítomna na počátku
vytváření světa Bohy. Během slavnosti se
kněží a všichni členové kmene modlí za déšť,
plodnost a úrodu. Dvacátý den slavnosti je rituálním tancem zahnán starý rok, a ráno je
zapálen nový oheň – znamení nového počátku, nového roku. Všichni obyvatelé kmene
Zuni se radují a přicházejí si k tomuto ohni
pro žhavé uhlíky, aby si jimi mohli doma zapálit vlastní oheň. Poté lidé ze svých domů
vyklízejí loňský odpad, aby se zbavili všeho
starého a nepotřebného a očištěni vykročili
do nového roku.
Puebla – skalní města
Svůj vztah k Matce Přírodě a obecně k Univerzu
se snažili indiáni z puebel vyjádřit nejen
prostřednictvím slavností a obřadů, ale i prostřednictvím svých měst – puebel, která stavěli
takovým způsobem, aby byla odrazem
nebeského řádu.
Filozofie pro Život
9
www.akropolis.cz
Pueblo je považováno za pupek neboli střed
světa, od něhož se odvíjí veškerý život národa,
neboť, jak vyprávějí jejich mýty, souvisí s počátky samotného lidstva. U kmenů Hopi a Zuni
se zachoval mýtus, jenž vypráví o prvních
lidech, kteří se kdysi vynořili z nitra Země.
Zpočátku byl svět prázdný. Nahoře na obloze byli pouze Otec Slunce a Matka Měsíc,
zatímco lidé žili dole v temném čtvrtém podsvětí. Slunce požádalo své dva syny…, aby
sestoupili dolů a přivedli lidi na jeho světlo… (Synové boha Slunce) dali lidem pokyny, aby se připravili. Lidé si s sebou vzali
všechny posvátné váčky na vyvolání deště,
sněhu a k podpoře růstu semínek a vyšplhali se po rákosí… Prošli čtyřmi podsvětími…
Nakonec se vynořili do zářivého světa Otce
Slunce. 1)
V každém pueblu se nachází několik
nejposvátnějších staveb, které se nazývají
kivy. Kiva je kruhová stavba zahloubená do země, přístupná pouze shora žebříkem. Kruhový tvar kivy určitě není náhodný,
neboť kruh pro indiány představoval neustálé obnovování a cykly probíhající v přírodě.
Kiva je vybavena kruhovou lavicí, jámami na
oheň i kanálem pro přívod vzduchu k ohni.
Uprostřed v podlaze se nachází tradiční
otvor zvaný sipapu, který představuje mýtický vchod do podzemí, odkud se vynořili
první lidé. Kiva byla místem pro konání obřadů a ceremonií, jichž se podle tradice účastnili i předkové kmene, kteří přicházeli právě
otvorem sipapu. Otvor sipapu představoval
samotné spojení s Matkou Zemí a se všemi
jejími silami.
Posvátná kiva zároveň představovala pevný
bod nebo střed, jehož se lidé snažili dosáhnout. Tento střed v sobě obsahoval význam
Středu Světa, kde se kdysi, v pradávném
čase, zrodilo z rukou Bohů Universum.
Na tomto místě bylo možné navázat spojení s Bohy neboli s kosmickou energií, která
proudí z Nebe na Zem a umožňuje lidem překročit sebe sama, překročit své vlastní horizonty, což znamená spatřit za svou hmotnou
stránkou i stránku duchovní.
10
Filozofie pro Život
Pueblo Bonito
Pueblo Bonito v překladu znamená
krásná vesnice, a je skutečně považováno
za nejkrásnější a také za nejzáhadnější centrum Pueblanů. Celá oblast kaňonu Chaco,
kde se nachází Pueblo Bonito, byla pravděpodobně nejdůležitějším ceremoniálním
centrem a posvátnou spojnicí tehdejší kultury, odkud se také odvíjí příběh tajemného
lidu Anasazi. S výstavbou puebla začali kolem roku 900.
Pozoruhodné na celém městě je přesné
geometrické uspořádání jednotlivých částí,
které mezi sebou vykazují přesné vzdálenosti. Domy byly původně postaveny až do
pěti poschodí a přiléhaly ke stěnám skalních
útesů. Na stavbu indiáni spotřebovali velké množství trámů určených pro zastřešení
svých sídlišť a většinu z těchto kmenů museli dopravit z horských pralesů, které byly od
kaňonu vzdáleny 50–80 kilometrů. Samotné
domy byly postaveny z bloků pískovce těsně k sobě kladených. Celkem se zde nacházelo více než osm set budov. Zvenku bylo
celé město obehnáno masivní, téměř souvislou hradbou. Celý kaňon byl propojen cestami o délce až 800 km spojujícími asi osmdesát
míst, někdy značně odlehlých. Cesty byly
www.akropolis.cz
široké osm až dvanáct metrů a dnes se
archeologové snaží přijít na to, k čemu vlastně
tak široké cesty sloužily. Byly tyto cesty snad
určeny k ceremoniálním účelům nebo snad
můžeme z výšky při důkladném pozorování
spatřit nějaké symbolické tvary a obrazce?
Anebo Anasaziové používali tyto cesty k přepravě větších nákladů a pouze se nedochovaly přepravní prostředky? Záhad, které se
týkají bájného národa Anasazi, je stále více.
Bylo zde nalezeno patnáct velkých a více než
sto malých kiv.
V kaňonu Chaco se také nachází osamělá stolová hora zvedající se 115 metrů nad
okolní terén a s vrcholem v nadmořské výšce 2019 m, která se jmenuje Fajada Butte,
což v překladu znamená Sluneční dýka. Staří
Anasaziové využívali tuto horu pro astronomické a astrologické účely. Ve dnech slunovratu
nebo rovnodennosti v dopoledních hodinách
štěrbinou ve skále procházejí paprsky Slunce,
které dopadají jako dýka na charakteristická místa jedné ze dvou spirál vytesaných do
kamene. Spirála vždy představovala symbol
času a zdokonalování se. Přes to všechno
Anasaziové z neznámého důvodu náhle ve třináctém století vše opustili. Kaňon Chaco tak
uvnitř sebe skrývá více záhad než odhalení.
Avšak jisté je, že národ, jenž vybudoval toto
město, měl velké znalosti z astrologie, astronomie, architektury a z mnoha dalších oborů,
protože dokázal postavit město, které se stává skutečným odrazem nebe na zemi.
Mesa Verde
Další důležitou oblastí je náhorní plošina
Mesa Verde neboli Zelený stůl zdvihající se
do výšky až 2500 metrů nad mořem. Na
tomto místě se nacházejí různé soutěsky
zařezávající se do skalního masívu stolové
hory, která poskytla mnoho vhodných míst
pro vznik skalních měst. Stavba puebel zde
začala okolo roku 1150 a dodnes můžeme
vidět zbytky staveb, které jsou doslova přilepené ke skalním útesům. K jednotlivým
stavbám vedla vždy pouze jedna přístupová
cesta po dřevěných žebřících. Indiáni z puebel říkali, že každý, kdo má otevřené srdce,
může na tomto místě uslyšet hlasy svých
předků.
Pokusme se tedy alespoň na chvíli otevřít
svá srdce a spatřit to, co je našim očím neviditelné, jak říká Malý princ. A potom snad pochopíme harmonickou Jednotu Života, kterou
vytvářeli indiáni z puebel společně s Matkou
Přírodou. Potom snad pochopíme jejich
touhu vystavět města blízko k Nebi, kde se
nacházejí skutečné kořeny člověka.
Eva Bímová
1) Lombardi, F. G., Lombardi, G. S.:
Nekonečný kruh: výklad etiky amerických
indiánů, Knižná dielňa Timotej, Košice 1999.
2) Hultkrantz, A.: Domorodá náboženství
Severní Ameriky, Prostor, Praha 1998.
Filozofie pro Život
11
Program aktivit – KVĚTEn 2016
www.akropolis.cz
Kurz srovnávací filozofie a psychologie
východu a západu
Zajímají vás záhady života, člověka a světa? Chcete být více pánem sebe
sama a méně závislými na vnějších okolnostech? Inspirujte se osobnostmi, které již touto cestou kráčely a zanechaly nám cenné rady a praktické
příklady. V průběhu třinácti přednášek se seznámíte se třemi tematickými
celky, jež pojednávají o důležitých aspektech lidské existence:
1. etické otázky jednotlivce: pevné hodnoty vytvářející vnitřní sílu osobnosti
2. hledání spravedlnosti ve společnosti, soužití mezi lidmi
3. význam dějin pro pochopení současnosti: jak žít dnes a aktivně
vytvářet budoucnost
Součástí kurzu jsou cvičení rozvíjející důležité schopnosti člověka:
pozornost, koncentraci, paměť, imaginaci, kontrolu emocí, vůli atd.
Indiáni a Matka Země
Přednáška u příležitosti Dne Země
Události a změny v současném světě nám jasně ukazují, že je třeba
hledat nové koncepty života, máme-li přetrvat. Můžeme hledat cesty
zcela nové, nebo se můžeme inspirovat tradicí mnoha míst, kde lidé žili
jinak a řídili se jinými hodnotami než těmi, které převažují v současnosti.
Jak dnes žít a jak připravit život budoucím generacím? Nemůžeme žít
tak, jako kdysi žili Indiáni, ale můžeme pochopit některé jejich postoje,
naučit se jim a vložit je do našeho vlastního myšlení, cítění a jednání.
Například pochopit, že příroda není něco mimo nás, ale že jsme její součástí a je možné (a nutné) se naučit s ní spolupracovat a žít v harmonii.
Věda a reinkarnace
Přednáška s videoprojekcí
Smrt je záhadou, tím, co mnohé děsí. Není však stejně velkou záhadou
i život? Od nepaměti lidé hledali a nacházeli odpovědi na otázky života
a smrti. Většina vždy věřila, že život není omezen na existenci v těle.
Mnozí z těch, pro něž život nekončil smrtí, jej chápali jako cestu, skrze
níž poznáváme sebe sama, svou podstatu, abychom se prostřednictvím
putování fyzickými životy znovu sblížili s počátkem všech věcí, ať už mu
řákáme Bůh, Jedno… Toto chápání Života nazývané reinkarnace je součástí dějin lidstva, a proto stojí za to věnovat mu pozornost. Na teorii reinkarnace se podíváme jak z pohledu tradice, tak i moderní psychologie.
PRAKTICKÁ RÉTORIKA
Kurz
Rétorika jako umění krásného a dobrého vyjadřování, jehož kořeny
nacházíme v antice. Současné příručky prezentačních a komunikačních
dovedností stále vycházejí z klasických rad Aristotela či Quintilana nebo
popisují dovednosti rétora velmi podobné rolím, jež vymezil už Cicero.
Ale na rozdíl od dnešní doby, která někdy upřednostňuje krásnou formu,
tito autoři kladli velký důraz rovněž na kvalitní obsah, hluboké myšlenky
i morální étos samotného řečníka.
12
Filozofie pro Život