Dopady kouření na naše zdraví

Dopady kouření na naše zdraví
Statistiky uvádějí, že na celém světě v důsledku kouření umírá ročně přes 4 miliony lidí.
V ČR je kouření zodpovědné za 1/3 všech nádorů, které jsou diagnostikovány. Nejčastěji
bývá spojováno s rakovinou plic, způsobuje ovšem i rakovinu močového měchýře, jícnu
nebo slinivky břišní.
Jistě všichni znáte nějakého kuřáka.
Člověka, který propadl opojnému kouzlu
vyfukování obláčku dýmu. Cigaretka
k snídani, k obědu, k svačině, k večeři,
jen tak na chuť, na zahřátí, z nudy,
k zahnání
nervozity,
pro
chvíle
společných zážitků i tajemného mlčení,
na oslavu vítězství či jen tak k pivu nebo
kávě.
Kdo propad tabákové neřesti, ví velmi
dobře, o čem je řeč. Nejvíce
pranýřované jsou právě cigarety. Mnohdy se však zapomíná na různé lulky, dýmky, vodní
dýmky nebo doutníky. O žvýkání tabáku nemluvě; jeho alternativou je pak švédská (a ve
zbytku sjednocené Evropy zakázaná) specialita zvaná snus. Jde o jemné malé pytlíčky
s tabákem, které se vkládají pod jazyk a v nich obsažený tabák se v ústech rozpouští bez
potřeby žvýkání.
Tabáková historie
Zmínky o užívání různých rostlin ke kouření nalezneme ve starých védských památkách
z oblasti Indie. Tabáku holdovali už staří Mayové. Jeho největší rozmach způsobilo až
objevení Ameriky. Původní američtí obyvatelé tabák žvýkali, kouřili či pojídali. Rozšíření do
světa lze připsat na vrub Portugalcům, kteří v té době přáli zámořským plavbám.
V šestnáctém století nastal tabákový boom v Evropě, kouření tehdy patřilo mezi
společenskou událost. Nejprve bylo výsadou bohatých. S přibývající výrobou různých
hliněných či dřevěných dýmek se stalo kouření přístupným i pro chudší vrstvy. Z důvodu
jednoduchosti se velice rychle rozmohlo šňupání, což se však nelíbilo různým vládnoucím
vrstvám, světským ani církevním. K boji proti kouření se přidal i papež Urban VIII. – vydal
bulu, v níž odsoudil jakékoli formy užívání tabáku a nařídil vyloučení z církve všem, kdo by
nedokázali odolat. S nástupem devatenáctého století bylo šňupání přisuzováno chudým
vrstvám; bohatší našli zálibu v kouření doutníků. Od nich byl jen krok k cigaretám. Nejprve si
je lidé balili ručně. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století došlo k jejich průmyslové
výrobě do podoby, jakou známe dnes.
Tabák byl dlouhou dobu mezi lidmi tolerován. Stačí se podívat na staré filmy. Kouřilo se
všude; v obchodech, divadlech, čekárnách lékařů… A taková byla i realita. Kouření se
tolerovalo podobně, jako se připouštěla konzumace alkoholu. Naštěstí si v posledních lidé
uvědomují rizika spojená s kouřením. Vymýtit ho však nelze, stát by tím pádem přišel
o značnou část svého výdělku. Lékaři nás sice neustále varují před smrtícími účinky kouření,
péči o naše zdraví si dokonce vzala na starost i Evropská unie... Ale stačí taková osvěta?
Jak kouření škodí?
O škodlivosti kouření není pochyb. Škodlivé není jen vlastní popotahování z cigarety, ale
i pobyt v zakouřeném prostoru. Pro nekuřáka je pasivní kouření mnohem škodlivější než pro
kuřáka. Počet lidí, kteří ročně podlehnou rakovině plic, aniž by za celý svůj život vzali do úst
jedinou cigaretu, je obrovský. A mluví za vše. Málokdo v sobě najde dostatečně silnou vůli
k tomu vzdát se své nemilejší neřesti.
Proč vlastně lidé kouří? Mimo „společenské důvody“ je tím hlavním důvodem působení
alkaloidu nikotinu na náš
mozek. Do krevního oběhu se
dostane buď přes sliznici ústní
dutiny (v případě doutníků či
dýmky), či skrze plíce (cigarety).
Do mozku se nikotin dostane
asi do 10 vteřin od potáhnutí.
Tam se naváže na receptory,
jejichž
prostřednictvím
je
schopen
podporovat
soustředění a duševní činnost;
pokud se objeví ve vyšších
dávkách, způsobí uklidnění. Mimo mozku dochází také k působení na žlázy s vnitřní sekrecí.
Dochází k uvolňování katecholaminů (známý adrenalin či noradrenalin), kortikosteroidů nebo
endorfinů (hormon dobré nálady). Ve střevech podporuje peristaltiku. Odvykající kuřák proto
má běžně problém se zácpou. Nikotin se dále podílí na vzniku srdečních arytmií –
a samozřejmě zvyšuje riziko všech poruch srdečně-cévního systému. Kromě plicního
karcinomu je kouření v obrovské míře zodpovědné za nemoc zvanou rozedma plic
a chronická obstrukční plicní nemoc. Kouření snižuje plodnost a schopnost erekce. Dále se
podílí na vzniku žaludečních vředů, umí zvýšit i rozvoj lupénky a roztroušené sklerózy. Sluch
se kuřákovi zhoršuje více než nekuřákovi. Pokud kouří diabetik, je navíc ohrožen poškozením
ledvin a oční sítnice. Je vůbec ještě zapotřebí pokračovat? Vždyť seznam rizik je tak dlouhý,
že by ho tento článek zdaleka neobsáhl!
Cigaretový kouř je silným karcinogenem, neboť
obsahuje přes 4000 chemikálií, z nichž velká část
vyvolává zhoubné bujení. Např. oxid uhelnatý,
jedna z hlavních složek výfukových plynů aut
a cigaretového kouře, umí výrazně snížit okysličení
krve. To způsobí celkové snížení okysličení všech
tělních tkání. Mimo jiné podporuje vznik
aterosklerózy. Kouření je také nejčastější příčinnou
vzniku ischemické choroby dolních končetin.
Z dalších chemikálií zmiňme arsen či kyanid (obojí
se běžně přidává do jedu na myši), formaldehyd,
dioxiny, kadmium, močovinu nebo dehet.
Zapomínat bychom neměli na radioaktivní
polonium. Některé studie tvrdí, že každých šest dní
kuřák dostane takovou dávku záření, jako kdyby šel
na rentgen.
Fakta hovoří jasně – s kouřením je lepší vůbec
nezačínat. Pokud jste už začali, snažte se omezit osobní spotřebu tabáku na minimum,
ideálně přestat úplně. Než se tak stane, je dobré zkusit dodržet několik zásad. Především
zpravidelnit pitný režim. Nejlepší je čistá voda, ideálně kojenecká či filtrovaná. Dále
bylinkové či zelené čaje a případně voda s nízkou mineralizací. Vhodné jsou také různé
detoxikační postupy – hlavně z důvodu celkového snížení překyselení organismu. V případě
užívání potravinových doplňků se soustřeďte na co nejširší spektrum antioxidantů, hlavně
pravidelné doplňování vitaminu C. Pozor dejte na syntetický beta karoten, o kterém se tvrdí,
že u kuřáků může zvýšit riziko rakoviny plic.
Omezte alkohol, tučná jídla a konzervy. Zvyšující se zásaditost krve a tkání v závislosti na
kvalitní stravě totiž podvědomě sníží vaši touhu po cigaretě, resp. zájem o kouření celkově.
Méně cigaret a více čistého vzduchu do plic!
Text: Mgr. Josef Hrma
Ilustrační foto: www.samphotostock.cz