Kouření dětí a mladistvých Kouření je považováno za jednu z

Kouření dětí a mladistvých Kouření je považováno za jednu z

Kouření dětí a mladistvých
Kouření je považováno za jednu z nejrozšířenějších civilizačních chorob
ve světě a škodlivé účinky kouření již prokázaly mnohé vědecké pokusy a studie.
Dnešní svět čelí tabákové epidemii. Kouření je závažný celosvětový problém
ve většině evropských zemí. 31. květen je světový den bez tabáku.
Kouření si vyžádá v celosvětovém měřítku 5 milionů životů ročně. V České republice umírá
na následky kouření každý 6. člověk.
Cigareta je často v dětství zakázaným vzrušujícím dobrodružstvím, zkouškou
dospělosti, a posléze návykovou drogou. Četná zdravotní rizika nikotinu jsou dostatečně
známá a přesto se zvyšuje počet uživatelů především mezi mladými lidmi. Podle studie
Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začínají dnes lidé s kouřením dříve než generace jejich
rodičů. Téměř 4/5 současných kuřáků začalo s kouřením před 18. rokem věku. Kouření
tabáku vážně poškozuje zdraví.
Kouření má velmi dlouhou historii.
Vzniklo v Americe – kolébce tabáku. Vyvinulo se z náboženského kultu
Indiánů, kteří při rozdmychávání „svatých“ ohňů vdechovali aromatický kouř
z tabákových listů. Pozvolna si na něj zvykali, až se jim stal požitkem. A tak
se kouření postupně rozšiřovalo po Střední Americe a pronikalo i na severní území Ameriky.
Moderní historie tabáku začíná objevením nového kontinentu Kryštofem
Kolumbem roku 1492. Byl to právě Kolumbův věrný druh Rodrigo de Jerez, který se po
návratu do vlasti stal prvním evropským kuřákem.
Tato rostlina dostala botanické pojmenování Nicotiana po francouzském
vyslanci Jean Nicot, který se zabýval jeho pěstováním.
V Čechách se kouření značně rozmohlo po třicetileté válce. Kouřili muži, ženy i děti.
Již od počátku mnozí lékaři tušili, že kouření poškozuje zdraví. Jejich domněnky
však nebyly podloženy. Rok 1964 je mezníkem vědomostí o škodlivosti kuřáctví, kdy bylo
poprvé shrnuto stanovisko lékařů a badatelů ze všech výzkumných prací a kdy byl učiněn
závěr:
KOUŘENÍ CIGARET JE ZDRAVÍ ŠKODLIVÉ.
O několik let později formulovala podobně své stanovisko ke kouření Světová
zdravotnická organizace a vyzvala členské státy, aby provedly účinná opatření
k omezování kuřáctví.
Definice kouření
Kouření znamená vdechování tabákového kouře, jímž se do organismu dostává
více než 2000 různých chemických látek schopných dalších reakcí, které mají mnohdy
významné účinky na lidský organismus. Kuřáctví je zařazeno jako nemoc a jeho diagnóza je
pod číslem F-17 (drogová závislost).
Rozdělení kuřáků
Kouření tabáku není životní nezbytností. Na počátku cesty k návyku bývá radost
z nové zkušenosti, z opojení. Každé opojení v sobě ale skrývá nebezpečí. Kuřák začne mít
svou cigaretu rád. Kouření se stává dynamickým stereotypem. Závislost je tedy naučená
odpověď na určitý podnět. Podle toho, jak často se
k takové „odpovědi“ uchylují, je možno kuřáky dělit do tří skupin.
1.Příležitostní kuřáci kouří výhradně při určitých příležitostech, např. při kávě, telefonování,
televizi apod.
2. Návykoví kuřáci nejsou na nikotinu fyzicky závislí. Cigareta má pro ně
hlavně psychostimulační účinek.
3. Toxikomané jsou nejtěžší kuřáci, u kterých vzniká psychosomatická závislost
na nikotinu. Kouří i na lačný žaludek. Nedovedou si život bez cigarety
představit. Mívají silný abstinenční syndrom.
Fyzikálně chemické vlastnosti tabákového kouře
Hoření cigarety je složitý fyzikálně-chemický proces, který se uskutečňuje
při teplotě 900°C (teplota hrotu cigarety dosáhne až 1050°C). Není to dokonalé hoření, jeho
hlavním produktem je dým. Každý mililitr cigaretového dýmu obsahuje velmi drobné částice,
které se při hlubokém vdechu dostanou až do plicních alveol a látky v něm obsažené do
krevního oběhu.
Složení tabákového kouře závisí především na druhu tabáku a způsobu jeho
zpracování, u některých druhů výrobků také na cigaretovém papíru a na cigaretovém filtru.
Tabákový kouř tedy vzniká nedokonalým spalováním tabáku. Je to v podstatě směs plynů,
nekondenzovaných par a tekutých i pevných částic. Při vstupu do úst kuřáka je to
koncentrovaný aerosol, jehož hlavní součástí jsou dusík, kyslík, oxid uhelnatý a uhličitý,
vodík, metan, vodní pára a těkavé látky jako jsou aldehydy, ketony, alkoholy, estery,
organické kyseliny aj. Přibližně 10% celkového obsahu kouře tvoří jemně rozptýlené tekuté
částice, které mohou pronikat až do nejmenších bronchiolů
a obsahují nejvíce kancerogenních látek i ostatních škodlivin.
Ochlazením tabákového kouře na nízké teploty se získá tzv. tabákový dehet.
Je to jedna z hlavních rakovinotvorných přísad v tabáku. Dehty jsou nejnebezpečnější součástí
tabákového kouře. V podobě aerosolu se při jeho vdechnutí dostávají hluboko do plic, kde se
ukládají a ochromují tak samočisticí schopnost dýchacích cesta poškozují plicní sklípky. Jsou
příčinou vzniku rakoviny a chronických plicních onemocnění.
Škodliviny v tabákovém kouři
Cigaretový kouř obsahuje více než 4000 látek a sloučenin. Podle způsobu účinku
rozeznáváme v tabákovém kouři následující typy škodlivin: toxické, dráždivé, kancerogenní,
kokancerogenní.
Látky toxické
K toxickým látkám patří nikotin, nornikotin, myosmin, anabasin, dále pyridin,
pyrolidin, metylpyrolidin, pikolin, lutidin, piperidin. Nejúčinnější z nich je nikotin.
Nikotin je rostlinný bezbarvý či slabě nažloutlý alkaloid pocházející z listů
tabáku. Jedná se o jednu z nejnávykovějších drog. Je to stimulant, jemuž trvá pouhých 7
sekund, než po vdechnutí dorazí do mozku. Patří mezi prudké jedy a při vysokých dávkách
zpomaluje a utlumuje centrální nervovou soustavu. Smrtelná dávka nikotinu se pohybuje
kolem 50 až 60 mg. Kouř z jedné cigarety obsahuje 1%, tj. 10 mg nikotinu, z nichž kuřák
inhaluje podle způsobu kouření 1 až 3 mg, u doutníku až 10 mg.
Nikotin se při kouření hromadí na konci cigarety nebo doutníku. Smrtelnou dávku nikotinu
kuřák získá vykouřením 15 až 20 cigaret nebo 3 až 5 doutníků. Otrava nikotinem se projevují
bledostí, studeným potem, nutkáním ke zvracení, závratí, bolestí hlavy.
K takové otravě dochází u osob, které nemají zkušenosti s kouřením (kuřák začátečník),
nebo u kuřáků, kteří značně překročili svoji obvyklou dávku. Na nikotin si organismus
poměrně rychle zvyká. Hlavní účinek nikotinu se projevuje negativně na srdci, cévách,
trávicím ústrojí a ledvinách. Nikotin způsobuje zrychlení srdeční činnosti, stažení srdečních
cév, vysoký krevní tlak, zvýšení obsahu mastných kyselin v krvi a pokles hormonu estrogenu.
Další významnou toxickou složkou je kysličník uhelnatý (CO), který vzniká
nedokonalým spalováním tabáku a cigaretového papíru. CO je krevní jed, který
se pevně váže na červené krvinky a zabraňuje jim v přenosu kyslíku ke všem tkáním v
organismu, které pak trpí jeho nedostatkem.
Dále patří k toxickým složkám tabákového kouře arzenik, který
má kancerogenní vlastnosti. Zdrojem arzeniku v tabáku jsou postřiky tabákových listů
různými sloučeninami arzénu.
Ostatní méně významné toxické složky jsou metan, ve stopových množstvích
se vyskytují kyanovodík, sirovodík, amoniak a kysličníky dusíku. Významnější látkou v této
skupině je sloučenina niklu s kysličníkem uhelnatým, která je prudce jedovatá.
Látky dráždivé
Významnou složku škodlivin v tabákovém kouři tvoří látky dráždivé, jež jsou
velmi početné a chemicky rozdílné. K nejúčinnějším patří formaldehyd, acetaldehyd,
akrolein, metanol, aceton, metyletylketon, některé těkavé i netěkavé mastné kyseliny,
kysličník dusičitý a sirovodík. Dráždivé látky vyvolávají akutní a chronické záněty dýchacích
cest, tlumí aktivitu řasinkového epitelu a vytvářejí tak podmínky pro vznik nádorových i
nenádorových onemocnění dýchacího ústrojí.
Karcinogeny
Skupinu karcinogenů tvoří polycyklické aromatické uhlovodíky.
Nejvýznamnějším z nich zůstává benzpyren. V tabákovém kouři byl rovněž zjištěn chinolin,
jehož deriváty jsou kancerogenní.
Z anorganických karcinogennů, které nacházíme v tabákovém kouři jsou arzenik a
tetrakarbonyl nykl. Obě tyto sloučeniny mají silné kancerogenní účinky.
Kokarcinogeny
Kokarcinogeny jsou látky, které samy o sobě nemají schopnost vyvolat
nádorový růst, ale jejich přítomnost stimuluje účinnost vlastních karcinogenů. První látkou, u
níž byly účinky zjištěny, je krotonový olej. Účinnou složkou krotonového oleje jsou estery
mastných kyselin. Většina kancerogenů vyvolává zánik nebo poškození buněk.
Vodní dýmka
Kouření vodní dýmky není tak nevinné, jak si lidé myslí. Vodní dýmky byly
donedávna považovány za záležitost starších generací, avšak teď přicházejí do módy i u
mladé generace. Ve velkých městech vznikají kavárny pro kuřáky vodních dýmek, které
vyhledává mládež. Ze studie, již zveřejnil odborný časopis Pediatrics vyplývá, že koncentrace
rakovinotvorných a návykových látek je v tabáku, který se ve vodních dýmkách používá, větší
než v tabáku cigaret.
První náznaky vodní dýmky pocházejí z Indie, kde se objevila asi před třemi sty
lety a rychle se rozšířila do celého arabského světa. Pro její označení v té době
převažuje termín hookah. Prvotní vodní dýmky byly velmi jednoduché. Zpravidla
bylytvořeny pomocí skořápky kokosového ořechu. Hlavním účelem takto vyrobenýchvodních
dýmek byla možnost kouření opia a hašiše. Posléze vodní dýmka sloužila ke kouření čistého
vlhkého tabáku. Postupem času vodní dýmka pronikla do Libanonu a Sýrie, kde dostala
jméno narghile. Po průniku na africký kontinent (Egypt, Maroko) se pro ni v této části světa
vžilo proslulé označení shisha (sheesha či po česku šíša).
Svým současným tvarům se vodní dýmka přiblížila teprve před 500 lety v Turecku.
Byla přidána hadice a nádoba.
Ve vodní dýmce se kouří ochucené tabáky především s ovocnými příchutěmi
různé síly. Tyto tabáky lze volně kombinovat, a tak vytvářet spoustu neobvyklých chutí a
vůní. Rozdíl mezi kouřením vodní dýmky a kouřením cigaret, doutníků nebo u nás klasických
dýmek je zásadní.
Kouření vodní dýmky může mít pro zdraví člověka stejně fatální následky jako
kouření cigaret (obojí prokazatelně může způsobit řadu vážných chorob, např. rakovinu plic,
rakovinu jazyka, srdeční choroby apod.).
Zdravotní následky kouření
Kouření ovlivňuje negativně téměř všechny orgány a tkáně lidského těla.
S kouřením souvisí závažné choroby dýchacího ústrojí (rakovina plic a hrtanu,
chronický zánět průdušek, rozedma plic), srdce a cév (ischemická choroba srdeční, poruchy
prokrvení mozku a periferních cév), trávicího ústrojí (rakovina dutiny ústní, jícnu, slinivky
břišní, vředová choroba žaludku a dvanáctníku), ústrojí vylučovacího (rakovina a jiné nádory
močového měchýře). Má nepříznivý vliv na pokožku, vyvolává předčasné vrásky, poranění se
hůře hojí.
Kouření těhotných žen může mít za následek zpomalení vývoje plodu,
jež se projeví sníženou porodní hmotností, předčasným porodem i zvýšeným rizikem
úmrtnosti novorozence.
Kouření i pobyt v zakouřeném prostředí může vyvolat projevy alergie, a to nejen
tabákové.
Účinky kouření na mládež
Děti začínají kouřit z různých důvodů. Některé proto, že si přejí být nezávislé,
jiné protože kouří jejich přátelé, že jim to rodiče zakazují, nebo si berou za vzor
populární osoby. Neexistuje jedna příčina. Kouřící rodiče a především sourozenci mají velký
vliv, stejně i reklama na tabákové výrobky, či sportovní akce sponzorované tabákovým
průmyslem.
Děti s kouřením často experimentují a domnívají se, že mohou přestat, kdykoliv
budou chtít. Kouření je však silně návykové a valná většina dětí později není schopna s
kouřením přestat. Dokud nebude podniknuta plošná akce, stovky a tisíce dětí budou nadále
experimentovat s kouřením a začínat kouřit. Podíl kouřících dětí bude rok od roku nadále
stoupat. Vždyť většina dospělých kuřáků začala kouřit v dětství, či v ranném dospívání.
Většina dospělých zná riziko kouření, mládež je však přesvědčena, že se ji to netýká.
Je zapotřebí jasně formulovat riziko kouření pro osoby různých věkových
skupin. Je nutno odmítnout názor, že existuje spojitost mezi kouřením a osobním kouzlem,
dospělostí a nezávislostí.
Ochranu dětí a mládeže před kuřáctvím lze zajistit:
1. Minimální reklamou a později zákazem veškeré reklamy
tabákových výrobků, včetně zákazu sponzorování, prezentace
loga či značek.
2. Dodržováním zákazu prodeje tabákových výrobků pod stanovenou věkovou hranicí 18
let.
3. Průkazem věku osobním dokladem při nákupu.
4. Odstraněním automatu na cigarety.
5. Je třeba zajistit protikuřáckou výchovu dětí v základních školách
speciálně proškolenými pedagogy.
6. Je zapotřebí široce rozvíjet celospolečenské úsilí zaměřené na snížení prevalence
pasivních kuřáků zejména mezi dětmi.
Pasivní kuřáctví
Pasivní kouření, neboli nedobrovolné vdechování cigaretami znečištěného
vzduchu v uzavřených místnostech a prostorách má mnohočetné škodlivé účinky.
Ovzduší zamořené tabákovým kouřem prokazatelně škodí zdraví všech, kdo jsou jeho
působení vystaveni. Zvláště nebezpečný je dlouhodobý pobyt v zakouřeném prostředí pro
osoby náchylné k onemocnění průdušek nebo trpící ischemickou chorobou srdeční a také pro
děti. Pro novorozence znamená pobyt v zakouřené místnosti až 50krát větší ohrožení než pro
dospělého člověka.
Je prokázáno, že děti žijící v rodinách, kde se kouří a kde je vzduch znečišťován
zplodinami tabáku, mají vyšší výskyt zánětů dýchacích cest a plic. Je to dáno tím, že slizniční
výstelka dýchacích cest u dítěte je mnohonásobně citlivější na škodliviny tabákového kouře
než výstelka dýchacích cest dospělého člověka. Kouřit v přítomnosti kojence nebo dítěte
mladšího tří let je nebezpečné pro jeho zdraví.
Bylo zjištěno, že vykouření jedné běžné cigarety zanechá v ovzduší 70 až 80 mg
pevných částic. Z toho asi 20 mg vniká do organismu kuřáka. Přibližně polovina
se zachytí v jeho plicích. To znamená, že každá vykouřená cigareta zatěžuje dýchací ústrojí
kuřáka asi 10 mg tuhých součástí. Množství zplodin, které se zachytí v kuřákově organismu,
závisí na způsobu kouření. Při inhalování kouře hluboko do plic (šlukování) se v organismu
zachycuje daleko více škodlivin nežli bez inhalování (bafání).
Prevence kouření
K řešení problematiky kouření dětí a mládeže je třeba přistupovat komplexním
způsobem. Cílem prevence není předat maximum informací bez ohledu na to, jak budou
použity, ale snížit škody způsobené návykovými látkami. Preventivní strategie lze zhruba
rozdělit do dvou skupin: snižování nabídky (aby byly návykové látky méně dostupné), a
snižování poptávky (aby je lidé pokud možno nechtěli). Dospívající jsou návykovými látkami
zvláště ohroženi, prevence v této věkové kategorii je mimořádně důležitá.
Prevence v rodině
Nejdůležitější, ale také nejobtížnější je ovlivnit chování rodičů. Rodiče by měli
získat důvěru dítěte a umět mu naslouchat, dokázat s dítětem o kouření hovořit, když je k
tomu vhodná příležitost. Důležité je také předcházet nudě. Můžete buď posílit vazby dítěte na
rodinu, nebo mu najít vhodné zájmy a dobrou společnost mimo rodinu.
Rodič, který je pro dítě svým chováním ve vztahu k návykovým látkám vzorem,
je ve výhodě. Je nutné také změnit strategii výchovného přístupu k dětem, neboť
dominuje silný odpor proti autoritám dospělých lidí, a to zejména rodičů a učitelů.
Prevence ve škole
Škola s odbornými pedagogickými pracovníky má ve výchově dětí a mládeže
nezastupitelnou roli. Na děti se působí v jejich přirozeném kolektivu vrstevníků
prostřednictvím vzdělaných pedagogických pracovníků. Na školách se uplatňují
výchovně vzdělávací programy zaměřené na primární prevenci kouření. Zásadními principy
těchto programů je poskytovat adekvátní formou potřebné znalosti o zdravotních rizicích
kouření, ovlivňovat postoje dětí ke kouření a nabízet dětem jiné aktivity, zaměřit se na
problematiku vzniku závislosti. Samozřejmostí je nekuřácké prostředí ve škole, které musí
děti, ale i dospělí respektovat. Většina dětí však nemá vyhraněné postoje a hlavním úkolem
preventivních programů je získání těchto dětí pro zdravý způsob života.
Peer programy
Slovo peer pochází z angličtiny. Jedním z jeho významů je vrstevník. Peer
program je tedy vrstevnický program, kterého se může zúčastnit kdokoli ve věku
od 15 do 20 let. Cílem takového programu je vytvořit skupiny dobrovolníků, kteří by aktivně
působili v oblasti primární prevence.
Úloha zdravotníků
Zdravotníci by měli jít příkladem a neměli by kouřit. Pomáhat pacientovi zbavit
se závislosti na kouření je jejich profesionální povinností. Nejdříve je třeba zeptat se pacienta,
zda kouří. Následuje důrazné doporučení, aby kouření zanechal. K úspěchu je zapotřebí
poskytnout potřebné rady a informace a pacienta dále sledovat a podporovat jej v jeho
nekuřáctví.
Lze přestat kouřit?
Kouření není zlozvyk, ale u pravidelných kuřáků je to závislost. Každý kuřák
se poprvé setkal s tabákem – obvykle s cigaretou – již v dětském věku nebo během dospívání,
ve společnosti svých vrstevníků, tedy ve svém sociálním prostředí. Tehdy experimentoval s
cigaretou ze zvědavosti a s cílem zařadit se do skupiny svých přátel kuřáků. Pokud mu začala
cigareta poskytovat nějakou odměnu a tlak sociálního prostředí přetrvával, stal se z něho
trvalý kuřák. Začala se vytvářet závislost psychická.
To se již z cigarety stal pomocník v řešení a překonávání nepříjemných i příjemných situací.
Kouření se tak stalo určitým projevem chování a cigareta součástí životního stylu. U většiny
kuřáků cigaret se vytvoří během kratší či delší doby fyzická závislost na nikotinu. Při
přerušení jeho přísunu, po zanechání kouření, se brzy objeví abstinenční příznaky. Ty však
zmizí, jakmile je nikotin opět dodán do organismu, jakmile si kuřák znovu zapálí.
Nikotinová závislost u kuřáka se snadno zjistí pomocí odpovědí na šest otázek
Fagerstrımův test nikotinové závislosti
1. Jak brzy po probuzení si zapálíte první cigaretu?
do 5. min. 3 body
za 6-30 min. 2 body
za 31-60 min 1 bod
po 60 min 0 bodů
2. Je pro vás obtížné nekouřit tam, kde to není dovoleno?
Ano 1 bod
Ne 0 bodů
3. Které cigarety byste se nejméně rád vzdal(a)?
Té první ráno 1 bod
Kterékoliv jiné 0 bodů
4. Kolik cigaret denně kouříte?
10 nebo méně 0 bodů
11-20 1 bod
21-30 2 body
31 a více 3 body
5. Kouříte víc v prvních hodinách dne po probuzení než ve zbytku dne?
Ano 1 bod
Ne 0 bodů
6. Kouříte, i když jste nemocný/á tak, že strávíte většinu dne na lůžku?
Ano 1 bod
Ne 0 bodů
Po sečtení získaných bodů hodnotíme závislost na nikotinu takto
0-1 bod žádná nebo nízká
2-4 body nízká
5 bodů střední
6-7 bodů vysoká
8-10 bodů velmi vysoká
Fagerstrımova testu nikotinové závislosti – FTNZ. Každá odpověď má svoji
hodnotu a součet těchto hodnot udává skóre závislosti.
Přestat kouřit není jednoduché. Závislí kuřáci pokud se rozhodnou přestat kouřit
potřebují většinou pomoc odborníků a poraden pro odvykání kouření. Podmínkou
při odvykání je motivace a odhodlání skončit s kouřením.
Ne každý, kdo přestává kouřit, pociťuje abstinenční příznaky ve stejné intenzitě.
Pociťuje je každý, kdo kouření právě zanechal. Záleží totiž na situaci a na okolnostech, jak je
schopen se s nimi vypořádat. Nejčastěji se vyskytující abstinenční příznaky
Silné nutkání kouřit
Špatná nálada a deprese
Úzkost, pocity napětí
Podrážděnost
Nesoustředěnost
Poruchy spánku
Zvýšená chuť k jídlu
Zácpa
Kuřáci závislí na nikotinu, kteří se rozhodli zanechat kouření, se budou muset
jednak připravit na vyřešení své psychosociální závislosti, tedy na změnu svého
kuřáckého chování, jednak na překonání abstinenčních příznaků. Nejhorší bývají
zpravidla prvé dva, tři týdny. Později se příznaky zmírňují, jsou méně časté a vymizí během
dvou až tří měsíců. Přestat kouřit znamená změnit své dosavadní životní stereotypy, naučit se
žít bez cigarety.
Poradenství v odvykání kouření
Bylo vypracováno mnoho odvykacích metod. Mnoho kuřáků dokáže zanechat
kouření bez pomoci poradny. Pomáhají jim při tom různé tištěné návody, přednášky, televizní
vysílání dávající obecné rady, jak kouření zanechat. Mnozí kuřáci potřebují povzbuzovat,
kontrolovat, aby dosáhli úplné abstinence. Prostředky, jimž se odvykání napomáhá, lze
rozdělit do několika kategorií. Jsou to: individuální lékařské působení, zdravotní výchova,
hromadné preventivní akce, léky, hypnóza, hromadné sdělovací prostředky, masové akce a
různé jiné prostředky.
Individuální lékařské působení
Mnoho lékařů se snaží pomáhat svým pacientům přímo v ordinaci. Lékař
nemocnému vysvětlí škodlivost kouření.
Zdravotní výchova
V mnoha zemích jsou žáci na školách soustavně informováni o škodlivosti
kouření. Široká veřejnost získává informace na přenáškách, v letácích a brožurách, v tisku, v
televizi.
Léky
Užívají se různé náhražky nikotinu, z nichž nejznámnější je lobelin. Je obsažen
v řadě preparátů (Nikobar, Lobidan).
Hypnóza
Užívá se v individuálních, většinou opětovaných sezeních, často v kombinaci
s jinými metodami
Sebekontrola
Sem patří různá zařízení, jimiž si kuřák znesnadňuje možnost zapálení další
cigarety a je nucen dodržovat stanovený denní počet cigaret, který postupně omezuje.
Hromadné sdělovací prostředky
Možnost masově šířit informace o odvykání kouření mají především televize
a rozhlas
Různé jiné prostředky
Sem patří varovné nápisy na obalech cigaret. Dále sem patří hromadné
psychoterapeutické působení, jako je diskuse, meditace, relaxace atd.
Velmi mnoho závisí na celkovém společenském klimatu, na obecném postoji
společnosti k otázce kuřáctví. Nejen zdravotní výchova a hromadné sdělovací
prostředky pomáhají vytvářet společenské klima. Patří sem i vzorové osobnosti, jako jsou
rodiče, sourozenci, učitelé, výchovní pracovníci ve škole. Patří sem i zdravotníci.
Každý lékař by měl u svého nemocného zjišťovat, zda kouří, měl by kuřákům
vysvětlovat škodlivost kouření pro ústrojí dýchací, pro srdce a cévy i pro další orgány. Každý
lékař by měl výchovně působit na mladé lidi.
Adresy center závislosti na tabáku
Pneumologická klinika 2.LF UK a Fakultní nemocnice Motol
V Úvalu 84, 150 00, Praha 5
MUDr. Soňa Csémyová
Tel.: 224 436 664
Fakultní nemocnice na Bulovce
Klinika pneumologie a hrudní chirurgie 3.LF UK
Budínova 2, 180 00, Praha 8
MUDr. Jiří Doležal
Tel.: 266 082 081
Referenční centrum léčby závislosti na tabáku pro ČR
III. interní klinika 1.LF UK a VFN
Poliklinika VFN
Karlovo náměstí 32, 120 00, Praha 2
MUDr. Králíková Eva, CSc., MUDr. Lenka Štěpánová, MUDr. LudmilaPohlová
Tel.: 224 966 608
Bezplatná telefonní linka pro odvykání kouření 844 600 500
Legislativa
Omezení kuřáctví zachraňuje životy. Vláda je povinna stanovit jasné a všeobecné programy,
které zajistí, že ti, kteří kouří, jsou si vědomi možných důsledků , že ti, kteří nekouří, jsou
chráněni proti pasivnímu kouření a že počet kuřáků bude v zemi klesat.
Cílem je snížení podílu kuřáků v populaci a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.
Aby bylo těchto cílů dosaženo, je nutné zabezpečit tyto kroky:
Snížit kuřáctví u dětí a mládeže
Pomoci dospělým kuřákům přestat kouřit
Poskytnout pomoc těhotným ženám přestat kouřit
Zákon č 379/2005 Sb. O opatřeních k ochraně před škodami působenými
návykovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami.
Zakazuje se:
prodávat tabákové výrobky osobám mladším 18 let
kouřit:
1. na veřejných místech, kterými jsou uzavřené prostory přístupné
veřejnosti
2. v prostředcích veřejné dopravy, veřejně přístupné prostory budov
související s veřejnou dopravou, nástupiště, čekárny, přístřešky a
čekárny veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné
dopravy
3. ve vnějších i vnitřních prostorách všech typů škol
4. v zařízeních společného stravování, pokud nemají zvláštní
prostory vyhrazené pro kuřáky
5. v kinech, divadlech, výstavních a koncertních síních a ve
sportovních halách
6. ve vnitřních prostorách zdravotnických zařízení všech typů,
s výjimkou uzavřených psychiatrických oddělení nebo jiných
zařízení pro léčbu závislostí, a to v prostorách, které jsou stavebně
oddělené
Zákon 231/2001 Sb. O provozování rozhlasového a televizního vysílání
Provozovatelé vysílání jsou povinni nezařazovat do vysílání reklamy
na tabákové výrobky
Zákon 344/2003 Sb. Varování na obalech tabákových výrobků určených ke
kouření
U tabákových výrobků určených ke kouření musí být na obalech uvedeno jedno
obecné a jedno dodatečné varování.
Obecné varování zní:
„Kouření může zabíjet“
„Kouření vážně škodí Vám i lidem ve Vašem okolí“
Dodatečné varování zní:
„Kuřáci umírají předčasně“
„Kouření ucpává tepny a způsobuje infarkt a mrtvici“
„Kouření způsobuje smrtelnou rakovinu plic“
„Kouření v těhotenství škodí zdraví Vašeho dítěte“
„Chraňte děti: nenuťte je vdechovat Váš kouř“
„Váš lékař nebo lékárník Vám může pomoci přestat s kouřením“
„Kouření je vysoce návykové, nezačínejte s ním“
„Přestat kouřit znamená snížit riziko vzniku smrtelných onemocnění
srdce a plic“
„Kouření může způsobit pomalou a bolestivou smrt“
„Kouření může zpomalovat krevní oběh a způsobuje neplodnost“
„Kouření způsobuje stárnutí kůže“
Pouze společným úsilím lze minimalizovat škody na zdraví u nastupující nové generace.
Mgr. Alena Dufková