Zpravodaj 4-2010

Transkript

Zpravodaj 4-2010

vánocní
2010
39
SLOVO STAROSTY
Vážení spoluobčané,
rád bych poděkoval všem, kteří se zúčastnili voleb do zastupitelstva obce. Pevně věřím, že
nové zastupitelstvo přispěje k dalšímu rozvoji naší obce. V současné nelehké ekonomické
situaci to nebude jednoduché, ale uděláme všechno pro to, aby naše obec dosáhla na
co nejvíce dotací a hospodařila vždy s vyrovnaným rozpočtem.
Já osobně si velmi vážím toho, že jsem ve volbách dostal tak velký počet preferenčních
hlasů a cítím to jako velký závazek.
Přeji všem příjemné prožití Vánoc a hodně štěstí, zdraví a pracovních úspěchů
v roce 2011.
MVDr. Dušan Horák
starosta obce
Betlém umělecké cukrářky Jany Hadové-Uhrikové z Mutěnic u Strakonic
Až r oz z á ř í se s v ět la svíček
a k oled y z a z n í u j e slič e k,
a ž n a r od í s e Kr is tus Pán,
a ť tiš e v s tou p í ta ké k vám!
(přání redakční rady zpravodaje)
40
a nečekejte na „rychlů rotu“, jak se naším
pracovníkům říká, protože v některých
částech obce se jí prostě nedočkáte. My
se s tím počtem lidí a technikou, co máme
k dispozici, snažíme zabezpečit hlavní tahy
a cesty v obci. Děkuji Vám všem v tomto
ohledu za pochopení.
Nově zvolení zastupitelé a radní, kteří vzešli z výsledků voleb, po ustavujícím jednání
začali pracovat hned naplno, protože je
potřeba schválit rozpočet obce na rok 2011,
stanovit vyhláškou výši poplatku za TKO,
provést inventury a pokračovat na akcích,
které jsou rozpracované z minulého období.
Téměř polovina nových členů zastupitelstva
obce dává tušit, že se objeví nové nápady,
a na některé věci bude jiný pohled. Věřím,
že vše ku prospěchu obce a občana.
Kalendářně měl příchod zimy téměř měsíc
čas, ale, snad aby se naplnila pranostika
„Kateřina na ledě, vánoce na blatě“, tak
hned po hodech začala zima úřadovat. Když
píšu tento příspěvek, tak za okny prší a sníh,
kterého napadlo požehnaně, tak mizí před
očima. Věřím ale, že se zima vrátí a v době,
kdy budete číst tento zimní zpravodaj, tak
bude opět ta pravá – bílá. No uvidíme.
V souvislosti se zimou bych Vás rád požádal,
abyste nám usnadnili uklízení sněhu v obci
minimálně tím, že nebudete parkovat auta
na vozovkách, a tím umožníte naší technice
odklízet sníh normálním způsobem a ne
kličkovat mezi auty, a tím vlastně tuto práci
znehodnocovat a znemožňovat. A ještě
jedna prosba, kdo z Vás může odklidit sníh
v okolí Vašeho domu, tak se tomu nebraňte
1
s ostatními. Přesto každé zviditelnění obce
je dobré a vítězství potěší dvojnásobně.
Takže díky všem „klikačům“, co dávali hlas
obci a dokázali i ostatní přesvědčit o tom,
že nám mají dávat hlasy.
Přeji Vám všem příjemné svátky
vánoční, pohodu, klid a pevné zdraví
v roce 2011.
Petr Bíza
místostarosta obce
Dnes nebudu vypisovat, co se plánuje
na příští rok; jednak budete mít možnost
sledovat ze záznamu celé jednání zastupitelstva a v této chvíli ani nedokážu říct, co
se v rozpočtu z plánovaných akcí schválí
a co ne.
Obec Mutěnice zvítězila v internetové
soutěži o nejkrásnější obec ČR na internetovém portálu region.cz . Byla to soutěž spíš
o známosti obce v celé republice, a také
o spolupráci jednotlivců v různých obcích
Usnesení z XXIII. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice
ze dne 7. října 2010
2. Starostovi obce podepsat smluvní dokumentaci na kontokorentní úvěr
provedena z rozpočtu obce Mutěnice
2011
9. Přijetí návrhu kontokorentního úvěru ve
výši 2 100 000,- dle nabídky ČSOB
D. Neschválilo:
C. ZO uložilo:
1. Změnu ceny pozemků v lokalitě Platové
schválené zastupitelstvem obce na IX.
jednání ZO ze dne 22.5.2008
1. Starostovi obce podepsat smlouvu
o smlouvě budoucí s fa. Euro Home East
a.s.
Usnesení z ustavujícího veřejného jednání Zastupitelstva obce
Mutěnice, konaného dne 9. listopadu 2010 v sále KD Mutěnice
3. Do funkce členů rady obce
Ing. Jana Froňka (KDU-ČSL)
15-0-0
Ing. Petra Mokrušu (KDU-ČSL) 15-0-0
Vladimíra Kopečka (SNK Živnostníci)
15-0-0
A. ZO vzalo na vědomí:
4. MPZ č.21/2010 prodej části pozemku
p.č. 69/1 v k.ú. Mutěnice –2 m2 za
cenu 110,- m2 manželům Buchtovým
Mutěnice 1029, za účelem dotvoření
parcely u RD
5. MPZ č.22/2010 prodej pozemku p.č.
1947/49 v k.ú. Mutěnice o výměře 15
m2 za cenu 110,- Kč/m2 panu Martinu
Havelkovi, Mutěnice 730, za účelem
dotvoření parcely u lisovny
6. Rozpočtové opatření č. 4 ponížení na
straně příjmů ve výši 1 991 167,- a na
straně výdajů ponížení ve výši 1 971
167,- Kč
7. Smlouvu o budoucí kupní smlouvě mezi
Obcí Mutěnice a fa. Euro Home East,
a.s. s úpravami ing. Petr Horák je člen
představenstva, termín zahájení stavby
1.10.2011
8. Vícepráce na rekonstrukci mateřské
školy – rozšíření chodníku na 6 m ve výši
348.575,55 Kč a vnitřní omítky ve výši
248.033,- Kč. Úhrada víceprací bude
A. ZO vzalo na vědomí:
1. Informaci o průběhu zpronevěry peněz
účetní v ZŠ
B. ZO schválilo:
–p.č. 1376/7 v k.ú. Mutěnice o výměře
85 m2 za cenu 110,- Kč/m2 panu Jaroslavu Holému, Zahradní 358 Mutěnice,
za účelem dotvoření pozemku u RD
–p.č. 6885 v k.ú. Mutěnice – o výměře
138 m2 za cenu 110,- Kč/m2 paní Gabriele Kujové, Hodonínská 433, Mutěnice za účelem dotvoření pozemku pro
výstavbu RD
p.č. 6545/44 v k.ú. Mutěnice o výměře
1908 m2 za cenu dle BPEJ Vinařství
Mutěnice, za účelem stavby předčistírny
odpadních vod
2
1. Zprávu mandátní komise o ověření
mandátů nově zvolených členů ZO v
komunálních volbách 15. a 16.10.2010
podle seznamu přidělených mandátů
4. Do funkce předsedy a členů finančního
výboru
Zdeňku Puškelovou (ČSSD)
15-0-0
Petra Blahu, DiS. (SNK)
15-0-0
Miroslava Jagoše (SNK Živnostníci)
15-0-0
B. ZO schválilo:
1. Volební řád pro volbu funkcí: starosty, místostarosty, členů rady obce a předsedů
a členů výborů
2. Počet místostarostů: 1
3. Funkce starosty a místostarosty jako
funkce uvolněné
4. Počet členů finančního a kontrolního
výboru: 3
5. Do funkce předsedy a členů kontrolního
výboru
Mgr. Augustina Charuzu (SNK) 14-0-1
Vladimíra Trávníka (ODS)
14-0-1
Milana Mráze (KDU-ČSL)
13-1-1
C. ZO zvolilo:
1. Do funkce starosty
MVDr. Dušana Horáka (SNK Živnostníci)
14-1-0
2. Do funkce místostarosty
Petra Bízu (KDU-ČSL)
14-1-0
3
SENÁT PARLAMENTU ČR, 1. KOLO
V Ý S L E D K Y V OLEB
Pořadí kandidátů podle počtu získaných hlasů
č.kand. jméno, příjmení
pol. příslušnost
mandáty
Pořadí stran podle počtu získaných hlasů
č.strany
Název
okrsek č.1
okresk č.2
okrsek č.3
celkem
okrsek
č.1
okresk
č.2
okrsek
č.3
celkem
4
Ing. Jiří Koliba
KDU-ČSL
152
179
112
443
3
KDU-ČSL
1929
2173
1370
5472
4
8
Ing. Zdeněk Škromach
ČSSD
144
105
139
388
2
SNK-Živnostníci
1321
1695
1698
4714
3
1
MUDr. Alena Venhodová
ODS
68
104
126
298
5
SNK
1136
953
995
3084
2
7
Martina Milerová
KSČM
24
14
30
68
7
ODS
693
1117
1170
2980
2
5
Zuzana Matušková
bez pol. příslušnosti
10
22
13
45
1
Věci veřejné
655
900
759
2314
1
3
Mgr. Risto Ljasovský
15
16
12
43
4
ČSSD
810
586
755
2151
1
6
Jiří Brüch
6
14
22
42
9
KSČM
527
342
563
1432
1
2
Rudolf Bauer
0
3
3
6
6
SNK-Vinaři
318
382
568
1268
1
Strana Práv Občanů
ZEMANOVCI
Účast voličů v obci Mutěnice
Zvolení členové zastupitelstva Obce Mutěnice
Okrsek
Petr Bíza
Petr Mokruša, Ing.
Milan Mráz
Jan Froněk, Ing.
KDU-ČSL
KDU-ČSL
KDU-ČSL
KDU-ČSL
Petr Plchut, Ing.
Vladimír Trávník
Marek Ištvánek
Věci veřejné
Dušan Horák, MVDr.
Miroslav Jagoš
Vladimír Kopeček
SNK-Živnostníci
SNK-Živnostníci
SNK-Živnostníci
Zdeňka Puškelová
ČSSD
František Dubina
SNK-Vinaři
Martin Králík
KSČM
Augustin Charuza, Mgr. SNK
Petr Blaha, DiS.
SNK
ODS
ODS
účast %
č. 1
Obecní úřad
45,86
č. 2
Hasičská zbrojnice
53,09
č. 3
DPS
50,92
CELKEM
50,06
SENÁT PARLAMENTU ČR, 2. KOLO
Pořadí kandidátů podle počtu získaných hlasů
č.kand. jméno, příjmení
pol.příslušnost okrsek č.1
1
MUDr. Alena Venhodová
ODS
140
180
135
455
8
Ing. Zdeněk Škromach
ČSSD
126
86
120
332
Okrsek
účast %
č. 1
Obecní úřad
56,58
č. 2
58,29
č. 3
DPS
55,29
CELKEM
56,72
4
okresk č.2 okrsek č.3 celkem
Okrsek
účast %
č. 1
Obecní úřad
28,4
č. 2
26,03
č. 3
DPS
24,88
CELKEM
26,38
5
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Jak už jsem uvedl v jednom z minulých zpravodajů,
provoz kompostárny a sběrného dvora funguje naplno
a stal se nedílnou součástí
odpadového hospodářství
v Mutěnicích. Přesto se
zvláště u tříděného odpadu
ukazuje, že hlavní množství
vytříděného odpadu pochází
z pytlového sběru. Není se
co divit. Naplnit pytel a 1x
měsíčně jej vytáhnout před
barák, kde se o něj postarají pracovníci technických
služeb je určitě pohodlnější,
než se s ním trmácet „až“ na
sběrný dvůr, který je v areálu
skládky. A to i přes ten fakt,
že ani na sběrném dvoře pochopitelně platit jako
občan Mutěnic nemusí.
V poslední době se ale
do pozornosti mutěnické
veřejnosti dostává spíše téma
skládky odpadů. Vše bylo
ještě zvýrazněno volbami do
zastupitelstva obce, které
proběhly teprve nedávno.
Řízená skládka odpadů skupiny S-OO, podskupiny S003 (jak zní její přesný název)
je už nějakou dobu zdrojem
nemalých finančních příjmů
do obecní pokladny. Přesto
se určitě najde několik odpůrců, kteří vidí skládku hlavně
jako velký zdroj znečišťování.
Někteří lidé sice nejsou proti
skládce jako takové, ale byli
by pro omezení jejího provozu
a jejího zachování budoucím
pokolením. Já jako jednatel
společnosti i vedení obce
vnímáme všechny tyto hlasy
a rozhodně nám nejsou lhostejné. Vybudování II. etapy
v letech 2006-2007 (I. etapa
již byla částečně zrekultivována) bylo provedeno za
stále přísnějších podmínek
pro budování skládek a bylo
stejně jako následný provoz
pod pozorným drobnohledem orgánů státní správy.
Vytvořená kapacita cca 475
tis. m3 by měla tvořit dostatečnou rezervu pro ukládání
odpadů z výhledem až do r.
2020. Současné podmínky,
kdy 500,- Kč z tuny jde přímo
do obecního rozpočtu, jsou
natolik výhodné, že by obec
byla sama proti sobě, kdyby
o tyto prostředky při zatím
dostatečně volné kapacitě skládky neměla zájem.
V posledních letech částka
činila výrazně přes 10 milionů Kč! Otázkou je, co na
trhu udělá zrekonstruovaná
spalovna odpadu SAKO,
a.s. v Brně v spolu s novým
zákonem o odpadech, který
by mohl platit od r. 2012. Až
se spalovna rozjede na plný
výkon, bude možná zapotřebí
i odpadu z Hodonínska. Nový
zákon o odpadech může
změnit strukturu poplatku za
uložení odpadu, který, jak
již bylo napsáno, je 100%
příjmem obce. Už dříve byly
návrhy, aby podstatná část
poplatku nekončila na účtu
obce, na jejímž katastru
skládka leží, ale na účtech
kraje. Dotčené obce se proti
návrhu vzbouřily, proto byl
zatím odložen. Zdá se být
ale velmi pravděpodobné, že
nový zákon to změní. I vzhledem k politice krajů, které
skládkám zcela v souladu
s evropskými směrnicemi
nepřejí.
Co říct závěrem? Než
budeme sami nuceni výrazně omezovat provoz skládky,
možná nás k tomu donutí
samy okolnosti. Zatím to
určitě násilím nedělejme,
k pozvolnému poklesu
uložení odpadů na skládku
dochází, a tak tomu bude
určitě i nadále. K delší životnosti skládky určitě přispěje
i předcházení vzniku odpadů
spočívajících v ještě vyšším
druhotném třídění odpadů.
A to je záležitost každého
z nás, tedy všech občanů Mutěnic. Že se nám to
poměrně daří, za to všem
patří dík.
Poplatky pro místní občany a firmy na skládce
+ kompostárně + sběrném dvoře:
Komunální odpady
500,- Kč / tunu
Suť
50,- Kč / tunu
N-odpady
bez poplatku!
vytříděné odpady na kompostárnu bez poplatku!
vytříděné odpady na sběrný dvůr
bez poplatku!
Provozní doba:
Po - Čt
Pá
7,oo - 14,3o hodin
7,oo - 14,0o hodin
Pro občany Mutěnic je provozní doba prodloužena, a to:
v úterý
do
17,3o hodin
v sobotu
8,oo - 13,3o hodin
ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD A KANALIZACE
Skládka Hraničky, spol. s r.o, je nejen provozovatelem skládky TKO, ale i kanalizace
a čistírny odpadních vod. Při převzetí zařízení do péče Skládky Hraničky, spol. s r.o. od
VaKu Hodonín, a.s. nám šlo o snížení nákladů občanů na stočné, což se nám od začátku
daří. V neposlední řadě jsou vytvořena tři pracovní místa pro občany Mutěnic. Dle zákona
č. 526/1990 o cenách patří stočné mezi zboží s věcně usměrňovanými (regulovanými)
cenami. Zjednodušeně řečeno by cena měla odpovídat skutečně vynaloženým nákladům,
které se celkem spolehlivě pravidelně zvyšují. Společnost VaK Hodonín, a.s., jak je uvedeno
níže, na zvyšující se náklady reaguje každoročním zdražováním a ani nám se čas od času
podobná „nepříjemnost“ nevyhne. V tabulce níže je uvedeno srovnání cen obou společností, z níž je patrno, že v Mutěnicích se cena během posledních tří let zvedla jenom díky
zvýšení sazby DPH z 9 na 10%, zatímco u VaKu dochází k pravidelnému zvyšování ceny
dle narůstajících nákladů. A to u VaKu je nutné připočíst pevnou částku 300,- Kč, která
je ke každému vyúčtování na rozdíl od Mutěnic připočítána. Výsledný rozdíl je tedy ještě
minimálně o 1,- Kč vyšší!
6
7
Srovnání ceny za stočné v Mutěnicích a ve spol. VaK Hodonín, a.s:
R. 2008:
R. 2009:
R. 2010:
R. 2011:
Mutěnice
včetně DPH (bez DPH)
VaK Hodonín
včetně DPH (bez DPH)
Rozdíl
24,50 (22,48)
24,50 (22,48)
24,73 (22,48)
??
24,78 (22,74)
25,60 (23,48)
27,23 (24,75)
28,40 (25,82)
+ 0,28 Kč
+ 1,10 Kč
+ 2,50 Kč
+ 3,67 Kč
S Mgr. Naděždou Horákovou, a to nejen přes internet
Informace o paní učitelce Horákové najdete na www.spisovatele.cz/nada-horakova,
eventuelně www.nadahorakova.cz:
(oproti ceně r. 2010)
Dle prováděcí vyhlášky č. 428 zákona o vodovodech a kanalizacích je stanovena průměrná
spotřeba cca 46 m3 za osobu za kalendářní rok. Při zvýšení stočného o např. 1,- Kč by tedy
čtyřčlenná rodina zaplatila za rok o necelých 200 Kč více. Přesná výše stočného na r. 2011
bude občanům Mutěnic včas oznámena na úřední desce OÚ a v obecním Zpravodaji. Věřím,
že výše uvedené skutečnosti pomohou ke snadnější „stravitelnosti“ případného zvýšení ceny
stočného, které se snažíme opravdu držet na nejnižší možné hranici.
Petr Blaha, jednatel
Skládka Hraničky, spol. s r.o.
8
NAĎA HORÁKOVÁ, SPISOVATELKA A SCÉNÁRISTKA.
Rozená Sochorová, znamení VODNÁŘ, místo narození Hodonín. Své dětství
prožila v Ratíškovicích, kde
také vychodila základní školu. Středoškolské vzdělání
absolvovala v r. 1981 na
Gymnáziu v Kyjově /humanitní větev s rozšířenou
výukou jazyků: němčina,
ruština, latina/. Poté vystudovala na Filozofické fakultě
Masarykovy univerzity v Brně
obor český jazyk, literatura
a dějepis. Bylo to v roce
1988. Od roku 1985 je
provdaná za MVDr. Dušana
Horáka. Několikrát se spolu
stěhovali: z Ratíškovic do
Hodonína, pak do Hostovlic
u Čáslavi a konečně v r. 1991
zakotvili u nás v Mutěnicích.
Mají dva dospělé syny.
Mgr. Naďa Horáková učí
na Základní škole v Dubňanech.
Horákovi vlastní v Mutěnicích vinný sklep postavený
z počátku 20. století ve
stylu „venkovské secese“,
který původně patřil podle
vyprávění pamětníků slováckému malíři Jožovi Úprkovi /1861-1940/. Stavbu
búdy navrhl sám architekt
Antonín Blažek, projektant
budovy Domu umění /Galerie/ v Hodoníně. Búda si
jako jedna z mála zachovala, i přes její rekonstrukci,
původní vzhled.
Paní spisovatelka píše
jednak detektivní, jednak
historické romány.
Tady je bibliografie jejího
díla a roky vydání:
9
- Tři v kruhu /2000/
- Tajemství Anny z Lampersdorfu /2002/
- Starožitná krev /2003/
druhé vydání s názvem
- Tajemství císařovy milenky
/2008/
- Ženy a lži /2005/
- Vlk na vodítku /2006/
- Hrob tř inácté panny
/2006/
- Pro jméno a čest /2006/
- Dáma v modrém, detektivní román /2007/
- Kronika zapomenutého
templáře /2007/
- Bestie z Karlštejna
/2008/
- Poslední princezna
/2010/
V nedávné době se začala
Naďa Horáková věnovat
také scénáristické práci.
Po přečtení jedné z jejich
knížek ji vyhledal režisér
Jaroslav Soukup a nabídl jí
spolupráci. Napsala již pět
ze sedmnácti scénářů pro
připravovaný televizní seriál
s pracovním názvem „Policie
Modrava“. Ten první (říkají
tomu „pilotní“) díl už byl na
šumavské Modravě natočen. Autorka měla možnost
i se svým manželem se na
natáčení podívat. Setkala
se tam nejen s Jaroslavem
Soukupem, ale i mimo jiných
s herci Janou Bouškovou,
Soňou Norisovou, Martinem
Zahálkou a dalšími.
Paní Naďa Horáková mě
seznamuje s dalšími připravovanými pracemi a svými
plány:
V příštím roce vyjde Kletba markomanské královny.
Kniha je již ve vydavatelství.
Usilovně pak pracuje na
knize o Elišce Rejčce.
Na obě „věci“ se velmi
těším. Obě královny, ta bájná
i ta historická, mají souvislost
s mými rodnými Žarošicemi.
Pověst o Fritigildě, královně
Markomanů, spodobnil sérií
sgrafit Jan Lacko na obvodní
zdi prostranství žarošického kostela. Ona sídlila,
pochopitelně podle pověstí,
na hrádku Kvášov v polní
trati dnes zvané Klášov.
A královna Eliška? Jí patřily
Žarošice s „koloniemi“ Silničná, kde stála rezidence
s Madonou, později „o zlaté
sobotě“ přenesenou do
Žarošic a osadou Zdravá
voda. Tu Rejčka založila ve
své době proslavené lázně,
kde se léčili pacienti pomocí
přikládání baněk. Žarošice
patřili jednomu z jejich lénních měst, Starému Brnu
s jeho klášterem, kde je
královna pohřbena. Při pátrání o původu sochy Panny
Marie Žarošické je jednou
z vážných verzí ta, že tuto
nádhernou sochu darovala
na Silničnou královna Eliška
Rejčka.
O těchto tématech jsme
si měli se spisovatelkou
paní Naďou Horákovou co
vyprávět.
Ať se jí daří!
Ing. Jaroslav Mihola
ŠKOLST VÍ
ŠESŤÁCI NA EXKURZI V BRNĚ
Země pod palbou. Ne,
nebojte se, nepůjde o válečné události, ale o vesmír.
Zeměpisně-dějepisnou
exkurzi začali žáci šestých
tříd poněkud netradičně na
Zelném trhu v Brně.
Ten všechny naopak přivítal velice tradičním trhem,
kde se kromě zelí dala koupit i zdravá ovocná svačina.
Cílem zeměpisné exkurze
šesťáků bývá tradičně Planetárium Mikuláše Kopernika v Brně na Kraví hoře.
Tento objekt se ale v současné době rekonstruuje,
a proto Moravské zemské
muzeum nabízí audiovizuální
program Země pod palbou
v Ditrichštejnském paláci,
který stojí na Zelném trhu.
Paní lektorka prověřila
10
a doplnila znalosti žáků
z oblasti naší sluneční soustavy.
Pojmy jako kamenné
planety nebo plynní obři
pro některé nebyly žádnou novinkou.Rozdíl mezi
meteorem, meteoritem
a meteoroidem jsme si také
osvojili, a tak jsme se mohli
přesunout za dalším objevováním.
Rozdělili jsme se do dvou
menších skupin a šli jsme
si do sbírek expozice prohlédnout konkrétní důkazy
srážek cizích těles s naší
planetou. Mezi nimi byly
krásné a různotvaré vltavíny, meteority od nás i ze
světa nebo šokově přeměněné horniny různých barev
a struktur.
V Geologicko- paleontologickém oddělení jsme řešili
problém vymírání druhů.
Snad každý z nás slyšel
o vymření dinosaurů vlivem
pádu mimozemského tělesa
na Zemi. Ale tato událost
byla jen jednou z pěti velkých a významných případů,
kdy byl život na naší planetě
velmi ohrožen. Věděli jste,
že došlo k vymření až 80%
veškerého života na Zemi?
Zrození a smr t, vývoj
pozvolný i ve vývojových
skocích, ničení a obnova,
to vše je jedinečné a patří
k historii naší modré planety.
Dějepisná část naší exkurze se odehrávala v pavilonu
Anthropos v Pisárkách. Už
čtyři roky zde funguje nově
rozšířený a zrekonstruovaný
prostor, věnovaný nejstarším
dějinám lidského rodu. Stálá
výstava je rozdělena do
tří hlavních částí - Morava
lovců a sběračů, Nejstarší
umění Evropy a Paleolitické
technologie.
Mohli jsme tak zjišťovat
fyzické i genetické rozdíly
mezi člověkem zručným,
vzpřímeným a rozumným.
Podívat se na názorná dioramata a představovat si,
že jsme to my, kdo ulovil
hrocha, nebo se snaží na
zeď jeskyně nakreslit stádo
bizonů. Lépe jsme si uvědomili, že lovci mamutů to
jistě neměli jednoduché,
když se kolem nich řítil tento
několikametrový kolos.
Názornost expozice zvyšovaly i elektronické interaktivní programy přístupné
prostřednictvím dotekových
obrazovek.Vystavený pěstní
klín nebo oštěp je zajímavý,
11
ale uvidět na videu, jak se
pravděpodobně vyráběl
nebo jak se s ním pracovalo,
je jistě názornější a možná
i zajímavější
Poznatky byly ověřeny,
pracovní listy vyplněny, svačiny snědeny, dárky a sladkosti koupeny, a tak hurá
zpátky z minulosti do současnosti.
Mgr. Lenka Švédová
Plavu si ani nevím jak, vždyť neznám prsa, neznám znak …
…písnička jako šitá na
míru druhákům a třeťákům
naší školy, kteří od 6. října
navštěvují lekce plaveckého výcviku.
Letos znovu jezdíme na
krytý bazén do Ratíškovic, kde se pod vedením
zkušených učitelek plavecké školy děti druhých
tříd seznamují s plaveckými styly a mnozí se učí
překonávat strach z vody
a hloubky pod nohama.
To třeťáci už jsou většinou ostřílenými borci
a zdokonalují svůj plavecký
styl, vytrvalost a správné
dýchání do vody.
Výuka je vedena zábavnou formou, děti využívají
řadu výukových pomůcek
a za odměnu nechybí ani
skluzavka nebo plavání
s ploutvemi. Velkou motivací jsou pro děti druhé třídy
kartičky, které dostávají
po zvládnutí jednotlivých
prvků při výuce a vlepují si
je do karty, která je jejich
mokrým vysvědčením.
Po polovině z deseti
lekcí byl čas porovnat,
jestli a jak se malí plaváčci posunuli kupředu. Po
Kateřinské hody v mateřské škole
těchto testech přišla další
práce, která jednoznačně
směřuje k závěrečným
závodům, které budou 17.
prosince. Pravé závody
i se stupni vítězů, medailemi a potleskem ostatních
spolužáků, to stojí za to
snažit se a zaplavat co
nejlepší čas.
Závody proběhnou
v několika kategoriích.
50 a 25 metrů volným
způsobem pro třetí třídu
a 25 metrů pro děvčata
a chlapce ze druhých tříd.
Ale vítězem bude v podstatě každý, kdo dokáže
překonat sám sebe, svůj
12
strach… A komu se letos
nepodaří mezi druháky
získat plavecké dovednosti, zvládne to určitě
příští rok.
Jitka Olexová
Jitka Hamšíková
Kateřinské hody - každý rok v Mutěnicích
tolik diskutované. Byly ty letošní poslední
slavené na „Kaču“ na konci listopadu,
nebo si ještě počkáme? Jak říkali naši
předkové: „Kačeny narůstlé, víno vyčistěné,
cukrové studené“. To jsou ty lepší stránky
Kateřinských hodů. A ty horší? Kdyby měl
celý podzim sebekrásnější počasí, na
„Kaču“ se vždycky pokazí. A tak už jsme
zažili hody na blátě i na ledě, za deště i za
chumelenice.
Chasa se posilňuje a zahřívá vším, co
teče, ale generace rostoucí pro příští hody,
a to jsou naši nejmenší, hodování většinou odstoná. Maminky by rády nastrojily
své ratolesti do krojů, letos ještě ve větší
míře než v letech minulých, ale počasí
jim naparádit svá dítka opět neumožnilo.
Průvod venku s chasou absolvovalo jen
pár těch nejzdatnějších, a i ti svou odvahu,
jak bylo předesláno, odstonali. Na sále
bylo krojovaných dětí více než obvykle, ale
mohlo jich být ještě víc.
Abychom si hodů užili a folklóru v Mutěnicích zasadili další semínko, hodovali jsme
s dětmi ve školce už od začátku listopadu.
Ochotné maminky přinesly do školky kroje
a společně s dětmi jsme si je ukázali, strojili
se do nich, popisovali a jmenovali jednotlivé
části. A tak děti brzy pojmenovaly kasanice,
rukávce, červenice, kordulku i fjertůšek.
O tom dokonce umí moc pěknou písničku.
Také si kreslily „šohaja a děvčicu“ v kroji,
malovaly papírové mašle ke kroji, tvořily
máju, pekly jako vždy „výborné“ hodové
cukroví z plastelíny, postavily Mutěnice
z kostek a do nich zasadily „máju“. Ještě
si vyzkoušely pochod průvodem vedený
krojovaným dětským párem a doprovázený
polkou kapely „Kateřinka“.
Poslední předhodový pátek byla ve školce přivítána vínkem a koláčky „mutěnická
chasa“
„Šohajé“ postavili na zahradě před
školkou skutečnou malou máju, zanotovali
hodovou písničku. Čekaly na ně nedočkavé
natěšené děti, které si máju vyzdobily „pantličkama“ a Štěpánka, Matoušek a Matěj je
uvítali v kroji písničkami „Tluču, tluču, otevřete“ a „Ztratila sem fjertůšek“ za vydatné
pomoci ostatních kamarádů.
Po celé dopoledne stál na zahradě školky kolotoč, na kterém se děti ve volných
chvílích stále zdarma vozily. Za vydařené
letošní hody v mateřské škole chceme touto
cestou poděkovat mutěnické chase za
postavení máje, paní Burianové a Ilčíkové za
půjčení krojů a paní Přidalové za oblečení
Štěpánky do kroje. V neposlední řadě také
panu Novému za přistavení kolotoče a za
péči, kterou věnoval dětem.
Tak si jen přejme, ať jsou ty příští hody
ještě vydařenější.
Za mateřskou školu napsala
učitelka MŠ Jana Mráková
13
HISTORIE OBCE
E X P L O Z E letecké bomby v polesí Zbrod
Dovolte mi, abych se zmínil o tom, že i ve
Zbrodském lese v době druhé světové války
vybuchla letecká bomba.
V době války nebyl ještě tak rozšířený
průmysl, jak v současné době. Naši rodiče
i občané Mutěnic měli doma malé zemědělství, na kterém od jara do pozdního podzimu
pracovali a v zimě mnoho zemědělců bylo
zaměstnáno u lesní správy, kde v zimě těžili
dřevo. Byly to party obyčejně tří pracovníků,
kteří ručně pilami řezali a káceli v lese na
Zbrodě stromy. Byla to tzv. těžba užitkového
dřeva. Tyto party spolu pracovaly i více než
třicet let. Velmi namáhavá těžká ruční práce. Kmeny se nechávaly dlouhé, ty se pak
stahovaly na sklad v lese, ze silných haluzí
dělali pracovníci palivové metry, ručně je
řezali - ty byly na prodej. Ze slabších haluzí
dělali tzv. hromady – metr krát metr krát šest
metrů. Ty byly pro pracovníky, které dostali
za mírný poplatek od lesní správy odkoupit
a otépky z drobného klestí jako palivo byly
zdarma.
Pracoval tam také můj otec spolu se svými
švagry Janem Havlíkem a Janem Bílkem.
Jak jsem se minule zmínil ve zpravodaji
NM, v době války americká bombardovací
letadla ne-li denně, tedy 3x týdně přelétávala nad námi. V určitém prostoru, bylo-li
pod mrakem, na tyto bombardéry čekaly
německé stíhačky, aby na ně zaútočily.
Jednou se stalo v zimě, bylo pod mrakem
a letělo jedno bombardovací letadlo směrem jižním na Itálii. Asi se vracelo zpět na
základnu a bylo slyšet, že letadlu vynechává
některý motor. Pravděpodobně bylo letadlo
zasaženo německou stíhačkou.
Bylo to v prosinci roku 1944, kdy parta,
se kterou pracoval můj otec, právě řezala
a skládala v lese palivové metry. Naslouchali nepravidelnému chodu motorů letadla
a bavili se o tom.
A tu se stala následující událost.
Pojednou můj otec uslyšel svištění a říká:
„Chlapi, bomba slyšíte?“ Otec si lehl na zem
a ostatní spolupracovníci říkají: „Co balamutíš
jaká bomba?!“ A tu najednou asi po třech vteřinách obrovská exploze a otcovi spolupracovníci jak podťatí mečem, seděli na zadku
a sotva všichni popadali dech, jak se lekli.
Zvědavě pohlíželi jeden na druhého a říkali:
„My jsme tomu nevěřili!“. A skutečně buďto
letadlo bombu uvolnilo nebo se mu uvolnila
sama a při dopadu na zem vybuchla asi sto
metrů od nich. Bylo to asi 150 m od hájenky
na levé straně směrem na Hodonín.
Samozřejmě jak se vzpamatovali, šli hledat místo kam bomba dopadla .
Když to vyprávěl otec doma, samozřejmě
jsem se tam druhý den jel na kole podívat.
Skutečně byl tam kráter o průměru asi pěti
metrů, kolem kráteru dokola vyhozeno velké
množství zeminy a písku, hloubku nevím, byl
plný vody. Našel jsem tam střepinu z bomby
velikosti dětské dlaně.V těch místech byl tzv.
krmelec pro lesní zvěř, ten byl rozbitý.
Toto je vzpomínka na skutečnou událost
z druhé světové války.
Zaznamenal Ladislav Prčík
14
OPRAVA
V minulém zpravodaji NM jsem se zmínil o bombardování Hodonína v době druhé světové války, a tam jsem omylem uvedl, že manželé Zedníčkovi zahynuli při bombardování
v domě na hlavní třídě v cukrárně Paukrt.
Byl jsem upozorněn, že majitel cukrárny se jmenoval P a u e r. Tímto se omlouvám, za
těch 65 let od té doby jsem to jméno popletl!
Ladislav Prčík
KULTURA
Historie varhan v kostele sv. Kateřiny v Mutěnicích
Z přirozených prostředků, které Prozřetelnost nabízí lidstvu,
aby se očistilo a zušlechtilo, aby vyšlo ze svého egoismu
a obrátilo se k světovým obzorům, je hudba určitě první a nejvyšší.
Jan XXIII. říjen 1962
va: „Na kůru opraveny a vyladěny varhany
za 4 800 Kčs. Udělán telefon ze sakristie
na kůr.“ Poslední remodelace mutěnických
varhan se uskutečnila v roce 2003, kdy
byl královský nástroj opraven a vyčištěn
Richardem Stehlíkem (* 1960) z Rohatce,
který provedl i drobné změny v dispozici.
Rejstříkové sklopky jsou nyní přetřené bílou
barvou a nově popsané.
Co vyplývá z výše uvedených zápisů
ve farní kronice? Předně je škoda, že jde
vesměs jen o velmi strohé informace. Chybí
zde podrobnější údaje, např. jestli byl nástroj
jen laděn či co konkrétně se opravovalo. Dále
je nutno zdůraznit, že výpovědní hodnota
zápisů se velmi liší. Ne vždy je totiž uveden
varhanář, který opravu vykonal a také ne vždy
je zaznamenáno, kolik oprava stála. Každý
varhanář má totiž určité renomé a právě
uvedení jeho jména je důležitým údajem.
Dokončení
Opravy varhan Jaroslava Juříka zmiňuje
druhý díl kroniky římskokatolické obce
v Mutěnicích, který je psán od roku 1964.
Na straně 5 je k roku 1965 poznamenáno:
„Varhanář Juřík z Uher. Brodu vyčistil
a naladil znova varhany.“ V průběhu roku
1969 byla na kůru položena dřevotřísková
podlaha a na ní položen gumolit. Další oprava
varhan je zaevidována na straně 26 k roku
1971: „Dřevopodnik Brno, oddělení varhanářské, důkladně přeladilo varhany a je
vyčistilo. Náklad činil 11 000 Kčs.“ Tatáž
varhanářská firma provedla servis i v roce
1979, viz strana 66: „Dřevopodnik města
Brna – varhanářství provedlo prohlídku
našich varhan a odbornou pravidelnou
údržbu za 13 848 Kčs.“ V roce 1988 je na
straně 119 – 120 poznamenána další opra15
Poznamenání ceny provedených varhanářských prací zase dává přibližnou představu,
jak rozsáhlá oprava se asi mohla realizovat.
Např. o postavení nového královského
nástroje je v Protocollum domus localis
Capellaniae Mutenicensis v kapitole Nové
věci v kostele 1939 tato stručná zmínka:
„...hlavní vchod do kostela zvětšen, nové
dveře na nový kůr, nové varhany, fialové
korouhve, dvě pohřeb. lampy...“. Toť vše.
Z farní kroniky se tedy badatel nedozví jméno
varhanáře, který nástroj postavil, dispozici,
cenu ani okolnosti výstavby nástroje (tyto
informace byly zjištěny v Archivu brněnského biskupství, který sídlí v Rajhradu). Žel
chybí také fotodokumentace, projekt, etc.
Celkově tedy můžeme litovat, že o největším a nejdražším hudebním nástroji v obci
– varhanách, zde není seriózní informace.
Navíc mám pochybnosti, zda jsou skutečně
zaznamenány všechny opravy. Vezmeme-li
např. v úvahu, jak je interiér kostela instabilní
po stránce vlhkosti či teplot, pak je zřejmé,
že intervaly ladění musely být častější, než je
v kronice uvedeno.
Jestliže byly v roce 1939 v Mutěnicích
postaveny nové varhany bez jakékoli podrobnější informace ve farní kronice, pak patrně
nepřekvapí, že ani o předchozím nástroji
mistra varhanáře Františka Svítila zde nejsou
potřebné informace. Na základě předchozích badatelských zkušeností o varhanách
v regionu Ždánsko jsem se domníval, že
bychom mohli najít třeba informaci o rekvizici varhanních píšťal za I. světové války.
V Protocollum domus localis Capellaniae
Mutenicensis je na straně 156 uvedeno,
že dne 22. února 1917 přišli dva stavitelé
z Vídně se dvěma vojíny a provedli rekvisici
kostelních zvonů. Dle kostelních účtů zaplatila státní válečná správa za zabavené zvony
4 K za 1 kg čisté váhy kovu. V průběhu I.
světové války byly totiž zabavovány kovové
předměty pro vojenské účely a mnohdy vzaly
za své i varhanní píšťaly. V případě Mutěnic
však pravděpodobně píšťaly královského
nástroje zabaveny nebyly, tedy alespoň
v kronice o tom není zmínky. Kromě kostelních účtů jsou dalším možným zdrojem
informací inventární seznamy. V Protocollum
domus localis Capellaniae Mutenicensis je
uvedena kapitola „O opravách a změnách
kostelního nářadí“, která obsahuje detailní
výčet inventáře z cínu, z mědi a smíšených
kovů, kostelní roucha, dřevěné nářadí,
obrazy... O hudebních nástrojích žel není
jediné zmínky.
Po personální stránce je ve farní kronice
k roku 1920 cenná informace o varhaníku
Rudolfu Zavadilovi, rodáku z Telče a o hledání nového varhaníka. Duchovní správce
glosuje: „...Ohlížel jsem se po novém varhaníku, ale dlouho jsem nemohl vhodného
nalézti, až konečně upozorněn jsem byl na
legionáře p. Matěje Pavelku, chalupníka
z Mutěnic č. 553, asi 30letého mladého
ženáče – člověka to opravdu hodného
a zachovalého a velikého milovníka hudby,
který hrával u vojenské kapely. Pan Pavelka
byl ochoten varhanictví přijati – jen šlo
o to, jak se na varhany naučiti, když ani na
harmonium hráti neuměl...“ Z hudebního
hlediska je velkým kladem farní kroniky
Mutěnic ve 20. století pravidelné každoroční
uvádění personality, tedy kdo je administrátorem, varhaníkem, sbormistrem, kostelníkem,
kostelním hospodářem a kdo se stará o úklid.
Na základě toho tedy např. víme, že zde např.
působili varhaníci Matěj Pavelka (* 2. října
1891 - † 17. prosince 1976), Jan Pavelka
(* 1. října 1921 - † 11. prosince 1978) či
16
Jan Pavelka (* 10. prosince 1947), který byl
v roce 1991 dle kroniky jediným varhaníkem
Mutěnic. V roce 1992 je uveden sbormistrem
Pavel Ševela, o rok později zase Stanislav
Prčík. V roce 1994 vedl chrámový sbor
Stanislav Prčík, sbor mládeže Josef Ilčík. Od
roku 1995 mají Mutěnice dva varhaníky: Jana
Pavelku a Josefa Ilčíka ml., který zastává též
pozici sbormistra.
Současné mutěnické varhany jsou nástrojem, jenž dokáže plnit liturgické účely při
slavení liturgie a na doprovod lidového
duchovního zpěvu dostačují. Zároveň však
nutno zdůraznit, že ani v nejmenším nejsou
nástrojem koncertním. Zvláště pneumatická
traktura zpožďuje ozev tónů natolik, že vylučuje interpretaci polyfonních skladeb a neobstojí ani při interpretaci romantické či současné literatury. Byť o původních varhanách
Františka Svítila v Mutěnicích máme jen kusé
informace, víme, že Svítilovy malé nástroje
v globále sloužily dobře. Můžeme tedy jen
spekulovat, zda jejich zbořením a výstavbou
nových, zvukově podprůměrných varhan si
Mutěnice polepšily... Nutno konstatovat, že
20. století se do dějin varhanářství zapsalo
neblahým způsobem - zvláště neúctou ke
starým historickým nástrojům. Smutným příkladem jsou např. Žarošice, kde bylo v roce
1947 postaveno nové organum firmy RiegerKloss z Krnova, které nahradilo stávající
nástroj Franze Josepha Claudia Staudingera
(1762-1807) z roku 1802. Nový opus 3040
byl nainstalován navzdory památkovému
chránění Staudingerových varhan. Proč? Na
začátku minulého století měla výše zmíněná
krnovská firma obdivuhodnou výrobní bilanci
– téměř 100 varhan za rok. Po II. světové válce však jejich výroba značně poklesla (v roce
1945 – 3 ks, v roce 1946 – 11 ks...). Bylo
potřeba stavět a vydělávat. Proto mnohé,
docela opravitelné varhany byly označeny
za „neopravitelné“, zbourány a nahrazeny
novými. Žel tento přístup byl příznačný pro
řadu tehdejších varhanářských firem. Pochybení krnovské firmy v případu varhan Claudia
Staudingera v Žarošicích potvrzuje pokuta
180 000,- Kčs, kterou tomuto podniku
udělil dr. Ladislav Vachulka z Památkového
úřadu, což není zrovna málo, vezmeme-li
skutečnost, že varhany Rieger-Kloss stály
žarošickou farnost 255 000,- Kčs. Z původního královského nástroje mistra varhanáře
Claudia Staudingera nezbylo zhola nic, což
při pohledu na dochovanou fotografii dokládající nádherný, bohatě vyřezávaný varhanní
prospekt opravdu bolí. Žarošice jsem jako
příklad uvedl záměrně, jelikož jsou obyvatelům Mutěnic jako mariánské poutní místo
dostatečně známy.
Co dodat na závěr? Snad nejvýstižnější je
odcitovat slova předního hudebního historika
a muzikologa Prof. PhDr. Jiřího Sehnala,
CSc., který autoru této drobné studie napsal:
„To Slovácko je po varhanářské stránce
nešťastná oblast. Uherskobrodský varhaník
(složil také Let Gagarina na Měsíc pro varhany) se mi chlubil, že má zásluhu na tom,
aby všechny staré varhany široko daleko
byly odstraněny. Tak nám kromě Bojkovic
zbylo jen pár positivů.“
Ing. Mgr. Karol Frydrych
17
COŽ
TAKHLE DÁT SI... TROCHU ETIKETY?
Pozdrav
O zdravení
Pozdrav je nejjednodušší, nejelementárnější společenský kontakt, nejzákladnější
projev zdvořilosti. Ale i pro tento zdánlivě tak
prostý projev existuje mnoho pravidel.
Je takové pěkné rčení: nejdůležitější
u dětí je, aby uměly pozdravit a říci děkuji.
Je v tom hodně pravdy. Když potkáváme děti
a mládež v domě ve městech, kde je anonymita vysoká, všimneme si, že nezdraví,
koho neznají, a často ani toho, koho znají:
jsou nevychovaní.
Nepozdravit je v chování hrubým přestupkem. V domě, ve kterém bydlíme a nejsme
si jisti, že bezpečně známe všechny nájemníky, zdravíme každého. Když to platí pro
dospělého, tím spíše to platí pro mládež
a děti. Jestliže tuto povinnost děti a mládež
nedodržují (menším dětem ji odpouštíme,
každé dítě není stejně chápavé), je jisté,
že k tomu nejsou vedeni. Každý se potom
může domnívat, že nejsou rodiči dostatečně
vychovávaní nebo, že rodiče sami nahlížejí
na slušné chování s nezájmem a nebo, že
pravidla slušného chování neznají. Ani jedno
jim čest nedělá.
Pokud jde o děti, vypadá dobře, když ve
svém okolí zdraví všechny dospělé osoby,
objevují-li se jen občas a v malém množství.
Nejbližším okolím se myslí část obce nebo
nejbližší okolí u vchodu do domu. Dítě,
které pozdraví cizího, vypadá mile: učí se
základům slušnosti, umí zdravit a přijímat
za pozdrav odpověď.
Zásadně platí, že společensky méně
významná osoba zdraví osobu společensky
významnější. Tedy muž zdraví ženu, podřízený nadřízeného, mladší staršího. Je docela
hloupé s pozdravem otálet v obavě, aby nám
snad náhodou nespadl hřebínek z hlavy...
A co když potkáme současně více lidí? No
tak v tom případě platí, že jednotlivec zdraví
skupinu. Nebo kolektiv, chcete-li. Potkámeli svého známého, či známou, zdravíme
i společnost, v níž se nachází. Naopak,
nejdeme-li sami a potkáme svého známého, můžeme se s ním zastavit a pozdravit
podáním ruky jen tehdy, když se předtím
omluvíme svému společníkovi. Ten se na
oplátku nezatváří jako kakabus, naopak
zdvořile poodejde pár kroků a nechá nás
naši záležitost vyřídit.
Přísnější pravilo platí, pokud jde s námi
žena. Není zrovna zdvořilé, začneme-li se
v její přítomnosti na ulici s někým vybavovat.
Pokud by to bylo životně důležité, našeho
známého své dámě nejdřív představíme.
Občas se sluší pozdravit i lidi docela
neznámé. Třeba chodce, kterého jsme
třeba zastavili s otázkou, kolik je hodin.
Nebo toho, koho zdraví manžel, manželka,
či jiná osoba, kterou doprovázíme. Zdravíme také při vstupu do cizího bytu nebo do
obchodu.
Na slušnost tu existuje jedno velmi jednoduché pravidlo: když v nějaké situaci
zaváháte, zda pozdravit, či nikoliv, zvolte
první možnost. Neuděláte chybu. A nevá18
Například zdvihnout ruce a ukázat prázdné
dlaně symbolizovalo příchod bez zbraně,
s dobrými úmysly.
Z košaté symboliky se už nadnárodně
ujalo prosté podání ruky. Ale jak známo,
„jiný kraj, jiný mrav.“ Například na Novém
Zélandu si domorodí Maoři na uvítanou
třou nos o nos, zatímco u nás vystačíme
s úsměvem, úklonou hlavy či smeknutím
klobouku. Ano, i pozdrav beze slov, tedy
ten neverbální, je pozdravem.
K verbálnímu pozdravu nám může
posloužit spousta slov, od těch nejběžnějších jako je: dobrý den, dobré ráno, na
shledanou, sbohem, ahoj, nazdar, až po ta
méně obvyklá jako je: rukulíbám, uctivost,
zdař bůh, lovu zdar, čau, těbůh, těpic, pápá
(od roku 1989 to platí i pro „čest práci“)“.
Mnohdy se vyskytuje také kombinace obou
způsobů, například smeknutí a pozdrav slovy. K pozdravu patří pohled do očí, úsměv,
jemná úklona.
Pozdrav je důležitý ve vztahu mezi lidmi,
tak důležitý, že úplně ovlivňuje základní
vztahy. Pevnou zásadou také je: Pozdravit je
zdvořilostí, ale odpovědět povinností.
hejte přidat úsměv. To se mi moc líbí
v zapadlých vesničkách, kde lišky dávají
dobrou noc. Tam se zdraví všichni navzájem,
domácí děti, ba i dospělí zdraví i „neznámé
vetřelce“.
Jak zdravíme
Co je základní zdvořilostí při společenském styku? Přece pozdrav. Zkuste spočítat, kolikrát denně někoho pozdravíte.
Nedopočítáte se. Ano - i zamávání, či pouhé
vztyčení ruky, se jako pozdrav počítá. Zdravíme přátele a známé, zdravíme i lidi, se
kterými se chceme seznámit nebo úplně
neznámé prodavačky v obchodě. A je zatraceně důležité, jak to provádíme. Pozdrav
totiž spoluvytváří první dojem, který si
o nás protějšek udělá. Je odrazem našeho
vnitřního já, našeho vztahu ke zdravenému
i momentální nálady.
Zdravit můžeme: vesele, uctivě, chladně,
výhružně. Někdo zdraví mnohomluvně, jiný
k tomu slova ani nepotřebuje, někdo zdraví
rozmáchlými gesty, jiný skromně anebo
také vůbec ne. Ať tak, či tak, pozdrav chápeme jako projev úcty, přátelství, slušnosti
a odpovědět na něj je povinností. Pokud
naopak hodláme zpochybnit svůj kredit ve
společnosti, stačí nechat při pozdravu ruce
v kapsách nebo ho zamumlat s cigaretou
v ústech.
Zdravení je prastará věc, liší se od sebe
v různých zemích a prodělalo už mnoho
změn. Je zajímavé, že v ceremoniálech
pozdravů vždy hraje úlohu buď hlava, srdce
nebo ruka, případně jejich kombinace. Jde
o dědictví původních forem pozdravu, který
měl nejen formální, ale přímo funkční obsah.
zdroj: Společenské chování
Jan Michálek,
Nakladatelství Petrklíč, s. r. o.,
Praha 2000
O bontonu Josef Veselý Český rozhlas
Příště: Kdy a jak se představovat
19
VÁNOČNÍ MALÁ ABECEDA
Už samo pojmenování nejkrásnějších svátků
v roce – Vánoc – naznačuje, že se rozhodně
nejedná pouze o jeden sváteční večer. Čeká
nás vždy daleko víc svátečních dnů:
D – Dárky.
Symbolizují radost, radostné a veselé svátky. Nosívají je posvátné bytosti, většinou personifikace svátků: Barborka, Mikuláš /Santa
Claus/, Ambrož, Lucie, no a Ježíšek.
A – Advent. Příchod. A čas obrácení.
Samotným svátkům vánočním předchází doba adventní. Začíná nedělí nejbližší
30. listopadu. Advent bychom měli prožívat
rozhodně jinak, než jako prožíváme obyčejné, všední dny. Měl by nás vést k celkovému
zklidnění a utišení se, měli bychom dodržovat
střídmost také v jídle, měli bychom se vystříhat záludných a nenávistných činů i zlobných
myšlenek, připravovat se tak na svátky Vánoc.
V kostelích /ale i u mnohých z nás doma/ se
objevují ADVENTNÍ VĚNCE se čtyřmi fialovými
svíčkami. Každý týden se zapaluje jedna nová.
Advent končí večer 24. prosince.
E – Evropské Vánoce.
Mají mnoho společných rysů. Přesto těch
specifik pro jednotlivé evropské země je
k neuvěření. Třeba v Norsku, tam roznáší
dárky trpaslík Nisse, začíná tzv. „boží klid“ už
21. prosince. Hodné děti mohou o Štědrém
večeru místo „zlatého prasátka“ vidět „vánoční
kozu“. Francouzský Štědrý den je něco jako
Silvestr s opulentním hodováním. V Itálii je
ten den ještě pracovním dnem. Ale ve vlasti
Františka z Assisi, považovaného za vynálezce
jesliček /praesepe/, má téměř každý kostel
v této době vestavěnu tuto betlémskou jeskyni
ve výklenku nad oltářem a betlémy se dědí
v rodinách po několik pokolení, betlémští
daráčci tak pamatují nejedno století. Dárky se
dávají až pětadvacátého prosince. Sice více
než polovina Slováků dodržuje o Štědrém dnu
půst, ale v Dohviezdném /Štědrém/ večeru
čeká zjevení zlatého telátka nebo zlatého
„ftáčika“. Slovinci Vánocům říkají Božič /malý
Bůh/. Dodnes jsou tam, to mohu potvrdit,
oblíbenější „jaslice“ než vánoční stromeček.
Ty, většinou vyřezávané, jsou umísťovány do
rohu místnosti a děti si je stavějí o Štědrém
večeru samy. Z Německa k nám přišel Adventní kalendář.
B – Boží hod. Betlém.
Nejdůležitější den Vánoc není Štědrý den,
ani Štědrý večer to není. Ten je jen slavnostním předvečerem narození Ježíše Krista.
Křesťanské Vánoce nastávají o půlnoci na 25.
prosince – na Hod Boží vánoční. Půlnoční mší
/někdy to bývala Jitřní mše/ se slaví Ježíškův
příchod na svět. BETLÉM v kostelích i doma
nám znázorňuje místo a nadšení všeho živého
z této události.
C – Cukroví vánoční.
Doplňuje kolorit vánočních svátků. Nemám
na mysli jen vánoční kolekce, bonbony, které
se věší na stromeček hlavně kvůli dětem.
Oplatky s medem, vanilkové rohlíčky, anýzky, zázvorky, perníčky s badyánem a jiným
kořením, vánoční dort … co je to receptů
střežených po mamince, babičce … kolik je
dnes těch knih, vánočních kuchařek nabitých
těmito recepty.
F – František.
Zde je to homolka černého dřevěného uhlí
nasyceného kadidlem či voňavou purpurou.
Po zapálení krásně doutná a voní.
20
G – Gurmánské speciality.
Tak v Anglii je to dnes pečený krocan. Po tři
dny před svou smrtí dostává každé ráno sklenku sherry, aby měl křehčí maso. Krocan vždy
s kaštanovou nádivkou. Pak plum-pudding,
jehož základní složkou jsou švestková povidla.
Ale anglosaští tradicionalisté rádi přecházejí
na puding z masa umletého a na jemno
ušlehaného, dokonce s ledvinkovým tukem,
mrkví a s rozinkami. No, kromě Britů si asi
nikdo příliš na něm nepochutná. Přesto ho
o Vánocích rozváží do všech zemí, kde Angličané žijí, speciální poštovní letadlo, jemuž se
říká „pudingový expres“. Němci mají vánoční
štólu, Francouzi ústřice, hlemýždě, mnoho
druhů sýrů, obalovaná žabí stehýnka-však jim
Angličané ironicky říkají „žabožrouti“. V Rusku
jsou to vareniky, taštičky z kynutého těsta
plněné rýží, zelím a sušenými nebo nakládanými houbami. Hlavním chodem ve Španělsku
o Štědrém večeru je naopak skopové maso
/jehněčí nebo kůzlečí/ se spoustou zeleniny,
ovoce a víno.
pod ním projde. Proto nosí „posel z nebes“
jen štěstí a požehnání. To už říkali Keltové,
předchůdci Slovanů, když pod ním konali své
posvátné obřady.
K – Koledy vánoční.
Vytrubování, hudba, zpěvy, pastorely, zpívané betlemářské hry. Adventními písněmi to
začíná, pak koledy o štědrém večeru, hudba
mší půlnočních, jitřních a božíhodových, koledy u betlémů, o svatém Štěpánu, novoroční
a konečně tříkrálové. Ty evropské a především
ty naše patří asi mezi ty nejkrásnější.
L – Lucie.
Kdysi byl den svaté Lucie jedním z nejhezčích předvánočních svátků. Dokonce
v některých zemích oblíbenější než svatý
Mikuláš. U nás Lucky chodily bíle oblečeny.
Někde nosily v košíku vařečky a tloukly přes
prsty špatné přadleny, dobré pak chválily, ba
odměňovaly. Na Slovensku pak obdarovávají
mnohde ještě i dnes poslušné a hodné děti.
V Mutěnicích rozfoukávaly po otevření dveří
mouku, a to tak, že jsme jí, nepozorní, mívali
plné oči.
H – Hvězda vánoční. Poinsettia.
Vánočních rostlin je více /barborky, vánoční
kaktus, růže z Jericha, chmel, zlatice i muškát, atd./, ale vánoční hvězdu připomenu. Je
pozoruhodná hlavně tím, že to, co se nám
na ní líbí nejvíce, nejsou nádherné červené
květy /dnes ale i žluté a dokonce bílé/, ale
i nádherně zabarvené listy.
M – Mikuláš.
Dodnes je tento světec ve východních církvích nejdůležitější postava po Bohu. U nás se
spouští z nebe po zlatém řetězu na Větřáku.
Pak chodí s andělem a čerty po dědině, dokud
jim nohy slouží. Mikuláš mámí z dětí modlitbičku nebo aspoň básničku, podle výsledku pak
dá pokyn andělovi k nadělování těm hodným.
Zlobivé odměňují čerti třeba uhlím nebo je
berou do pytle s sebou. Ráno pak bychom
měli za oknem najít, zřejmě všichni hodní,
mikulášskou nadílku. S tou se setkáváme
stále více i při mikulášské slavnosti v našich
kostelích.
J – Jmelí – symbol zdraví, lásky, ba rodinného štěstí.
Čarovná to stále zelená rostlina parazitující na stromech byla odedávna předmětem
pohanských obřadů, ale i námětem mnoha
legend. Jedna z nich vypráví, že jmelí bývalo
původně stromem. Když však z jeho dřeva
vytesali kříž, na němž zemřel Kristus, jmelí
se bolestí a hanbou seschlo na pouhý keřík
a rozhodlo se zahrnovat dobrem každého, kdo
21
N – Noel. Noël.
Je dobrým vánočním duchem ve Francii
/Pére Noël – Otec Vánoc/, ale i jihoamerické
zemi Peru. Tu se Vánocům říká Nacimiento
/Narození/. Dárky dětem nosí Papá Noël do
připravených dětských botiček, které jejich
malí majitelé pečlivě čistí a leští. Na nadílku
čekají v okně.
S – Stromeček vánoční.
Symbol vánoc v kostelích, domácnostech,
ve školách i úřadech, na návsích i náměstích.
Ozdobený i rozsvícený. Smrček, borovička,
dokonce jedlička. Přírodní i umělý. V Egyptě
ale tůje, v Mexiku importované jedličky z Kanady, v Austrálii nejčastěji borovice, v Anglii to
dlouho byla cesmína ba i vavřín. Na Kypru se
masové stavění stromečků v domácnostech
nekoná, zato jakákoliv větev nastříkaná stříbřenkou a třeba i z listnatého stromu tu nechybí.
A ve Švýcarsku naproti tomu je třeba jen malým
stromečkem v květináči nebo stromečkem
vystřiženým ze zlatého papíru vybaven každý
pokoj v domě.
O – Ondřej.
Má svátek 30. listopadu a v této první adventní noci bylo odjakživa v představách lidí možné
zkoumat budoucnost podle prvních vánočních
pranostik a věšteb: lití olova, házení pantoflů,
plavení světýlek ve skořápkách ořechu třeba
v umyvadle. To jen ty nejznámější. Nyní mnohé
z těchto milých zvyklostí provádíme na Štědrý
večer a navíc prostíráme při štědrovečerní
večeři i pro nenadálého hosta.
T – Tři svatí Králové. Mudrci. Mágové.
V tento den končí dnes křesťanské vánoce,
zatímco ty lidové až na Hromnice. Zajímavé je,
že pro pravoslavné věřící však Vánoce tímto
dnem začínají. Ve východní liturgii na tento den
připadá svátek Zjevení Páně /Epifaneia/, který
se slaví jako původní svátek Ježíšova zjevení
se světu a je to jejich nejdůležitější vánoční
svátek. V předvečer svátku vinšuje tato trojice
štěstí, zdraví, pokoj svatý ve všech domech.
Dnes navíc tříkrálové skupinky dětí mají
bohumilé poslání. Pod dohledem dospělých
vykonávají tříkrálovou charitativní sbírku.
P – Půst.
Držet se má na Štědrý den kvůli „zlatému
prasátku na stěně“. Tento obyčej pochází
z období Keltů, kdy bylo prase kultovním zvířetem a vidět ho znamenalo štěstí, bohatství,
hojnost.
R – Ryba vánoční.
U nás především kapr. A ten zase nejspíš
smažený s bramborovým salátem. Dříve to byl
kapr na černo, tedy se sladkou omáčkou. Její
barvu tvořil hlavně strouhaný chleba, perník,
karamel, švestková povidla a sušené švestky.
Ryba je jednak postní jídlo, pro křesťana symbolizuje Ježíše Krista, přibližuje události z jeho
života. V některých zemích kapra neznají. V Itálii je to úhoř, symbolizující hada z ráje. Rovněž
v Nizozemí, ale pečený. V Rumunsku jeseter
na rožni, v Mexiku nasolená treska „bacalao“.
Podobně ve Švédsku je tradiční vařená sušená
treska v bílé omáčce. V předminulém století
byla ryba jako vánoční pokrm na Slovensku
neznámá.
V – Vánočka. Štědrovka.
Měla v době svého vzniku jistý symbolický
charakter. Měla být spletena z devíti pramenů.
Čtyři spodní představují čtyři živly: zemi, vodu,
vzduch, slunce. Tři střední ukazují moudré
vlastnosti lidí: rozum, vůli, cit. Dva nejvyšší,
vlastnosti mudrců: vědění a lásku v dokonalé
rovnováze. Samotný celek je coby děťátkem
v peřince, symbolem zrození. Ve sbírkách
betlémů, kde je více darovníčků, vždy najdete
daráčka se štědrovkou. To bývá znamením
znalého tvůrce betlémů, /jako třeba pokročilý
stavitel betlémů přikládá blíže k Panně Marii
22
oslíka, zatímco ke sv. Josefu
patří volek/. Vánočkám se
také říkalo calty, štědrovnice
nebo húsce. O Vánocích
nedostávali vánočku jen lidé
a zvířata. O Štědrém večeru
se házely kousky vánočky i do
studny, aby bylo dost vody.
I oheň si přišel na své.
Z – Zvyky vánoční.
Mají v každé zemi, v každé
oblasti té které země nějakou
jinou formu. Ale jedno mají
společné všude: Díky nim
se v době vánočních svátků
otvírají lidská srdce. Lidé jsou
vnímavější. Mají více lásky
a pochopení pro dny sváteční
i pro dny úplně všední.
Kulturní komise Vás srdečně zve
v sobotu 25.12.2010 na tradiční
ŽIVÝ BETLÉM
Program:
14.30 hodin průvod účinkujících od kostela
15.00 hodin pásmo koled u Betléma před radnicí
Účinkují:
dětský sbor Abakuk, chrámový sbor,
mužský sbor, krojovaná chasa,
DH Barborka
Prameny:
Valburga Vavřinová – Malá
encyklopedie Vánoc /Libri
2000/
Rudolf Mihola – Skoro
všechno o Vánocích /Atelier
1991/
Václav Frolec a kol. – Vánoce v České kultuře /Vyšehrad
1989/
PLESOVÁ SEZÓNA 2011
15.01.2011
PLES MYSLIVCŮ
DECHOVÁ HUDBA HORENKA
29.01.2011
PLES SPORTOVCŮ – KOMBET
12.02.2011
PLES KLUBU RODIČŮ, ZŠ A MŠ MUTĚNICE
KASANOVA
19.02.2011
PLES KDU-ČSL
DECHOVÁ HUDBA TÚFARANKA
23
VLIV POČASÍ NA ČLOVĚKA
Člověk jako přírodní barometr
Zas mě píchá v koleně, v počasí dojde
ke změně.
Připravte se na déšť, když bolí klouby
a ozývají se stará zranění. Blíží se bouřka,
když v důsledku atmosférického tlaku se
některým lidem hůře dýchá, jsou unaveni
nebo se jim točí hlava.
To všechno mnozí známe. Počasí má
bezesporu na člověka vliv. Ovlivňuje jeho
vegetativní nervy, které regulují činnost
srdce a cév, zažívací ústrojí a všechny další
funkce jeho organizmu, které se nedají
ovládat vůlí. Tak například když nějakou dobu
chybí změny barometrického tlaku /třeba je
dlouhodobě bezvětří, či není změna současného stavu počasí/, ozývají se žlučové nebo
močové kameny a bývá i menší odolnost
proti chřipce.
Přímý vliv klimatických a povětrnostních
podmínek na člověka a jeho zdraví bylo
zkoumáno už od nejstarších dob. Stejně tak
zase někteří lidé jsou schopni, a to podle
nejrůznějších příznaků, předpovídat počasí
na den, dva, někdy i více dní dopředu. Před
„změnou počasí“ se totiž mění vlastnosti
krve, především její srážlivost. Při příchodu
studeného počasí se zvyšuje schopnost krve
likvidovat sraženiny.
Nastávající změnou počasí se mění i činnost žláz s vnitřní sekrecí a v krvi hladina
cukru, vápníku, dusíku, fosforu a dalších
prvků. Pro nemocné může mít toto období
své důsledky, a to ve větším výskytu vážnějších onemocnění. To souvisí právě s náhlými změnami počasí. Lidé trpící chorobami
srdce a cév nejhůře snášejí měsíce leden,
únor a březen. Na druhé straně v oblastech blízkých tropům se vyskytuje největší
procento infarktů myokardu v červenci
a v srpnu, kdy dosahuje teplota 40 a více
stupňů Celsia.
Jedním z nejvýraznějších meteorologických jevů je bouřka. Předchází ji i u mnohých
jinak zdravých lidí nevolnost, bolesti hlavy,
stresy, zvýšené pocení apod. Potíže jsou
způsobeny právě vysokým obsahem kladných atmosférických iontů v ovzduší. Totiž:
v ovzduší existují tzv. „atmosférické ionty“,
které náš organizmus vstřebává. Jedny jsou
kladné, jiné záporné. Prudké změny v ionizaci ovlivňují organizmus. Záporné ionty mají
kladný vliv na lidský organizmus, kladné ionty
mu škodí. Jestliže už však bouřka nastane,
mění se kladné ionty na záporné, a tím se
ulehčí nejen nemocným, ale i zdravým lidem.
Lépe se nám dýchá, což je způsobeno
nejen čistotou ovzduší, ale i velkým počtem
záporných iontů v atmosféře. Velká část
onemocnění připadá na chladné měsíce
roku. Virózy, zápaly plic, angíny, onemocnění
horních cest dýchacích jako kašel, záněty
průdušek, rýma a podobně.
Žaludeční a střevní virová onemocnění
převládají v létě. Potíže spojené s vředovým
onemocněním žaludku a dvanácterníku mají
maximum na podzim. Nemocnost člověka
převládá při extrémně vysokých teplotách
anebo naopak při velmi nízkých teplotách.
Nejvhodnější rozpětí teplot pro člověka je
od 21 do 23 stupňů Celsia.
K problematice vlivu počasí na člověka by
se dalo napsat ještě mnoho zajímavého, ale
24
to nechejme odborníkům – lékařům, meteorologům a biometeorologům.
Známá rčení: je náladový jako počasí, podle bolesti kloubů může předpovídat počasí,
vydrží do švestek... atd. – jistěže to bývá
míněno v legračním duchu, ale něco na tom
je. Třeba ty podzimní vředové choroby. To
zrovna zrají švestky.
Meteorosenzibilita, tedy vnímavost na
počasí, je u různých jedinců pochopitelně
různá. Někteří lidé jsou téměř necitliví vůči
změnám počasí, jiní jsou naopak velmi citliví.
Citlivost na počasí má také různé stupně projevu. V nižším stupni je to únava, malátnost,
nechutenství, deprese, neklidný spánek,
poruchy soustředěnosti, zapomnětlivost
a další. Ve vyšším stupni pak nepříjemné
pocity v srdeční krajině, ve velké míře bolesti
hlavy, bolest kloubů, revmatické bolesti
a bolesti páteře.
V poslední době se biometeorologické
předpovědi počasí uveřejňují ve sdělovacích
prostředcích. Podle nich si lidé, kteří trpí
přecitlivělostí na počasí, tzv. „meteorotropní
chorobou“, mohou srovnávat i své pocity.
Jde ovšem o to, zda tyto zveřejňované
předpovědi jsou právě pro lidi trpící nějakou
chorobou vždy vhodné a pro nemocného
uklidňující, či naopak.
Samostatnou kapitolou je možnost působení počasí na některé fyziologické funkce.
Třeba takové působení počasí na prodloužení reakční doby u řidičů dokazující
nárůst dopravních nehod nebo na růst pracovních úrazů apod. Bylo také potvrzeno,
že ženy jsou na počasí daleko citlivější a vnímavější než muži. S přibývajícím věkem se
tento rozdíl snižuje. Zřetelným se stává mezi
50-60 lety a v dalších letech se prakticky
vyrovnává. Nesmíme však zapomenout při
sledování vztahů mezi počasím a člověkem
/a naopak/, že vyvolání změn zdravotního
stavu nebo nemocí mají na svědomí i početní další činitelé!!! Nelze tedy všechny naše
neduhy svádět jen na počasí. Bude dobré
si uvědomit, že mnoho jedinců citlivých na
počasí se nejlépe cítí v oblasti tlakové výše.
Nesmí však přitom docházet k extrémně
vysokým teplotám, parným dnům a dusnu.
S posunem tlakové výše začínají mnozí
pociťovat různé problémy. Na okraji tlakové
výše a ve styku s tlakovou níží začínají bolesti
zesilovat a v oblasti kolem středu tlakové
níže bývají nejhorší. Působí zde nejen tlak
vzduchu, teplota, vlhkost, ale i vítr, mnohdy
i těžká, šedými mraky zatažená obloha.
Zkrátka počasí působí na člověka komplexně. A počasí jako takové nás bude ovlivňovat
stále a nadále.
Závěrem: chceme-li vědět jaké bude počasí, nemusíme být odkázáni jen na předpovědi
meteorologů. Všímejme si přírody kolem
sebe. Přírodního barometru. Chování rostlin,
fotosféry, zvířat, zoosféry, přírodních úkazů,
ale i svých pocitů.
Vznikl tak soubor poučení, z nich byla
vzpomenuta jen některá, nikoliv všechna.
Tato poučení dost spolehlivě budou platit
stále.
Příroda nedělá s počasím žádné tajnosti.
S použitím pramenů:
Emanuel Strnad – Předpovídáme si počasí
Jan Munzar – Medardova kápě
Jiří Matoušek – Počasí, podnebí a člověk
25
Zemřela nejstarší občanka Mutěnic
Paní Marie Bilská se narodila 1.2.1908
v Hruškách na Břeclavsku. Byla vdaná, manžel
se jmenoval Josef. Bydleli v Hruškách, kde
pracovali jako zemědělci. Narodil se jim jediný
syn Josef, který byl absolventem Vinařské školy ve Bzenci. Pracoval ve Vinařských závodech
v Mutěnicích jako sklepní manipulant. Oženil
se, ale asi za dva roky po svatbě zemřel.
Zůstala po něm vdova Anna s dcerou Aničkou.
Po druhé se matka Anna provdala do Mutěnic,
dceru Aničku si vzala sebou. Ta, když dospěla,
provdala se v Mutěnicích za Jana Skočíka.
Na stáří si babičku vzala vnučka Anička do
Mutěnic, kde se o ni mnoho let až do konce
života starala a opatrovala ji. Proto můžeme
říci, že paní Bilská byla občankou Mutěnic.
Marie Bilská se dožila požehnaného věku
102 roků, 7 měsíců a 27 dní. Zemřela 27.
9. 2010 v Mutěnicích, pohřbena byla v Hruškách.
V současné době byla třetí občankou v historii Mutěnic, která překročila hranici života
100 let.
Ladislav Prčík
M UTĚNICKÉ
HODY
NOVOROČNÍ KONCERT MUŽSKÉHO SBORU
z Mutěnic
Neděle 2. 1. 2011 v 16 hodin v kostele sv. Kateřiny v Mutěnicích
Hosté: Komorní orchestr Jana Noska,
Romana Kotásková, Tereza Lamáčková, Jiří Holešínský
Sbormistr: Josef Ilčík Dirigent: David Herzán
Slovem provází: Milan Mráz
V listopadu na svátek sv. Kateřiny se v Mutěnicích, jako již tradičně, konaly hody. Na tuto
slavnost se chystala celá krojovaná chasa
a obec již celý měsíc dopředu, kdy chasa
postavila hlavní hodovů máju, která letos měřila
36,5m a mohlo začít “ Zahrávání hodů.“
Posléze chodila chasa dvě neděle po obci
za doprovodu DH Barborky a zvala na hody.
V hodovou sobotu mohlo začít hodové veselí,
kdy nám hrála skupina MODUL z Těšan.
Nedělní ráno jsme zahájili mší svatou v kostele,
od kterého jsme šli odpolední průvod pro stárků a stárky za doprovodu DH Túfaranky.
Pondělní odpolední zábava začala průvodem z dolního konce. Celé odpoledne patří
Kateřinám a mají i své “Kateřinské sólo,“ večer
už patří ženáčům v krojích. Hrála nám DH
Mistříňanka, a tak se nám zábava protáhla do
brzkých ranních hodin.
Úterní večer patří již tradičně DH Lácarance
a recesi domácí i přespolní chasy, letos tedy
jen domácí chasy.
NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ
CO DĚLÁ VINAŘ V TOMTO OBDOBÍ?
Chtěli bychom poděkovat všem, kdo nám
pomáhali hody uskutečnit a zrealizovat. Ať to
jsou rodiče, babičky, sklepníci a celá chasa,
ale také velké díky patří Obci Mutěnice za
finanční a materiální podporu a dále všem
sponzorům, kteří nás finančně podpořili.
Doufáme, že se na svátek sv. Štěpána sejde
celá krojovaná chasa na obci a provede novou
volbu stárků pro rok 2011.
stárci
26
Všeobecně je známo, stále se o tom mluví,
píše, diskutuje, že vína z letošní úrody hroznů
mají vyšší obsah kyselin. Je to problém pro
vinaře dosti závažný. Vína mohou být neharmonická, kyselá, jednoduše řečeno nemusí
se zákazníkům, konzumentům líbit.
Snahou každého vinaře by mělo být
s tímto něco provést, obsah kyselin snížit.
Víno obsahuje dvě hlavní kyseliny. Kyselinu
vinnou, to je ta správná kyselina, která dělá tu
příjemnou svěžest vína a vzniká ve zdravých,
dobře vyzrálých hroznech. Druhou důležitou
kyselinou je kyselina jablečná. Ta vzniká
především v horších ročnících, kdy hrozny
nejsou dobře vyzráté
A převažuje poměrem nad kyselinou vinnou, v dobrém roku je to právě opačně.
Je několik způsobů jak obsah kyseliny ve
vínech snížit.
1. Nespěchat se stáčením a jsou – li kvas27
nice zdravé, promíchávat. Je to metoda
našich dědů, ale stále lze uplatňovat.
2. Řezání vín s víny loňskými, která měla
kyselin zpravidla méně. Pravdou je, že
vinař tato vína musí mít.
3. Odkyselování je metoda, při které je snižována kyselost chemickou reakcí, přidáním
přípravku k tomuto určeného. Tyto přípravky mají různé obchodní názvy a jsou na
bázi uhličitanu vápenatého, v různé kvalitě
(Bianco Neve, Bianca nebo čistý uhličitan
vápenatý). U tohoto zákroku se snižuje,
bohužel, obsah kyseliny vinné.
4. Jablečno – mléčná fermentace neboli odbourávání kyseliny jablečné a její
přeměna na kyselinu mléčnou. Ta je pro
lidskou chuť sladší, přijatelnější. Tento
zákrok je nutné provést u vín dokvašujících (s obsahem malého množství kyseliny
siřičité do 10 mg/l).
Existuje ještě jedna metoda, jak tomuto
problému předejít ihned na začátku celého
výrobního procesu. Nechat hrozny dozrát,
odložit sklizeň na pozdější čas. Je to znát
i letos. Ten, kdo měl ošetřené a zdravé
hrozny a se sklizní počkal, má ve víně obsah
kyselin samozřejmě vyšší proti ročníkům
příznivějším, ale víno je pitelné.
Tak hodně úspěchů s letošními víny,
dobré přezimování vinic, pevné zdraví
Všem přeje
Vladimír Trávník
SVATOKATEŘINSKÉ SLAVNOSTI MLADÉHO VÍNA
hodová kachna a koláčky! Pořadatelem bylo
sdružení vinařů Búdy Mutěnice. Cílem je tuto
akci pořádat pravidelně, vždy v hodovou
sobotu.
I v roce 2011 se připravuje Den otevřených
sklepů. Termín je v sobotu 16.4.2011. Vinaři
budou včas informováni.
Dne 20. listopadu se pod tímto názvem
uskutečnila nová akce směřující k propagaci
mutěnických vín, přilákání návštěvníků jak
domácích, tak hlavně přespolních k ochutnání letošních mladých vín. Do areálu Sklepů
Jarošek si našlo cestu téměř 300 milovníků
vína. K ochutnání bylo 27 vín od devíti
vinařů z Mutěnic. Nechyběla ani tradiční
Vladimír Trávník
Ž E H N Á N Í V Í N A 2 010
Také letos 27. listopadu uspořádali
členové Vinařského spolku Mutěnice již
tradiční obřad „Žehnání vína“. Jak všichni
víme, v letošním roce vinařům počasí moc
nepřálo, a tak většina z nás byla vděčná za
každý hrozen ve vinohradě. I to byl důvod
k obavám, jestli vůbec bude letos co žehnat. Jak se však ukázalo, tyto obavy byly
zbytečné, protože vinaři přinesli na 130
vzorků vín, což je asi dosavadní rekord.
Jeden přespolní vinař dokonce podotkl, že
je to jako malá výstava vín. Většina vín měla
28
dobrou až výbornou kvalitu, což se může
dalším zráním jenom zlepšovat.
Slavnostního obřadu se letos ujal hodonínský pan děkan Josef Zouhar, který
výjimečně zastoupil našeho pana faráře.
Naši mužáci za doprovodu Vacenovské
cimbálové muziky opět navodili tu správnou
atmosféru, která vydržela až do večerních
hodin. Jak se zdá, získala si tato akce již
své příznivce, kteří se tu rádi po roce sejdou
a navzájem si vymění poznatky z uplynulého
vinařského roku nebo si jen tak ochutnají
nějaký vzoreček při tónech cimbálu.
Děkuji pořadatelům a obecnímu úřadu za
pomoc při pořádání této kulturní akce.
Ještě bych se rád zmínil o Vinařských
dnech, které obec pořádá každoročně
začátkem září. Vinařský spolek opět po
roční pauze připravil pro návštěvníky výstavu
hroznů i s jejich ochutnávkou. Našim členům se podařilo i v tomto nepříznivém roce
shromáždit na čtyřicet stolních a moštových
odrůd. Zájem především cizích hostů a účinkujících byl značný, o čemž svědčily takřka
prázdné tácky po hroznech.
Jménem našeho spolku mi dovolte, abych
Vám popřál krásné vánoční svátky a hodně
zdraví v roce 2011 a pozval Vás na kalíšek
svařeného, které každoročně naléváme
u živého Betlému 25. prosince.
František Dubina
předseda vinařského spolku
29
CHARITNÍ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA MUTĚNICE
informuje
Vážení občané, dovolte mi, abych Vás
informovala o tom, co se za uplynulý půlrok
událo v organizaci dobrovolných hasičů.
Letní období potrápilo nás všechny. Nastal
čas bouřek a s ním i obavy o majetek a úrodu jak na polích, tak i ve vinicích. Bouřkový
čas pocítila celá obec. Vody bylo víc než
dost, a tak nastalo odklízení nánosů bláta,
spadaných stromů či zajištění podemleté
železniční trati.
Tímto bych chtěla poděkovat všem našim
členům, kteří ze svého volného času odkrojili
řádný kus a pomohli v době, kdy bylo nejvíce
potřeba. Jen pro zajímavost, za sedm měsíců vyjížděla naše jednotka ke 20 zásahům.
Posledním byl dne 23.9. zásah při požáru
stohu v lokalitě „za Fišmanovým“. Zde zasahovaly čtyři jednotky.
A teď k akcím během posledního půlroku.
První neděli v červnu se sedm našich členů
zúčastnilo průvodu Božího těla.
Než děti opustily školní lavice, byly vyhlášeny výsledky soutěže „Požární ochrana
očima dětí“. Naše mateřská škola obsadila
přední místa v nejmladší kategorii. Na prvním
místě se umístila Monika Macháčová, druhé
místo obsadila Aneta Riedlová a třetí místo
Lucie Rozehnalová. Děti byly odměněny
malými dárky v podobě diplomů a knížek.
Dne 23.9. se v Rohatci za přítomnosti
hejtmana JMK Michala Haška konal slavnostní ceremoniál. Byly zde výjezdním
jednotkám předány medaile a ocenění za
pomoc při záchranných pracích při záplavách. Za naši výjezdní jednotku převzal
ocenění velitel pan Rostislav Kramář.
Naši dva členové pomáhali také jako pořadatelé na akci Mutěnické vinařské dny.
Na 28.10. byla svolána brigáda, při které
se stavěl plot před areálem hasičské zbrojnice. Byly provedeny také úklidové práce
v prostorách hasičské zbrojnice a v jejím
okolí.
Je tu opět konec roku, příroda se nám halí
do bílého pláště a my jsme dne 4.12. v hasičské zbrojnici připravili pro děti z Dětského
domova v Hodoníně mikulášskou besídku.
Předchozí dva roky jsme jezdili za nimi do
Hodonína, tentokrát jsme jim nabídli malý
program u nás v zbrojnici. Po jejich příjezdu následovalo svezení hasičským autem,
prohlídka techniky a volná zábava, která
byla v tu pravou chvíli přerušena příchodem
Mikuláše, dvou malých andělů a tří čertů.
Na závěr se děti občerstvily a spokojené
odjížděly domů. Nás potěšilo udělat radost
někomu, kdo to potřebuje.
Na závěr bych chtěla popřát všem spoluobčanům krásné prožití svátků vánočních,
hodně zdraví, lásky a osobní spokojenosti.
Za SDH
starostka Jiřina Chmelařová
Charitní pečovatelská služba Mutěnice nabízí služby všem potřebným seniorům, kteří o ně
mají zájem. Služby jsou poskytovány od pondělí do pátku, a to osobám, které v důsledku
pokročilého věku nebo zdravotního stavu mají potíže s péčí o vlastní osobu nebo svoji
domácnost.
Poskytujeme tyto služby:
- Pomoc při osobní hygieně
při oblékání a svlékání
při prostorové orientaci
při samostatném pohybu
- Dovoz oběda
- Pomoc při přípravě a podání stravy
- Úklid domácnosti (vysávání, mytí podlah, oken…)
- Nákupy a pochůzky (lékař, lékárna, pošta, úřady). Kdo si chce nakoupit sám, zajistíme
odvoz do obchodu i domů + doprovod
- Praní a žehlení prádla
- Dohled u nemocného, doprovod na vycházky, společné modlitby, čtení
- Odvoz k lékaři i mimo obec (Hodonín, Kyjov, Brno…)
- Pedikúra (nedostanete se do pečovatelského domu? Pedikérka za vámi přijede do vaší
domácnosti)
- Pomoc při vyřizování příspěvku na péči
Snažíme se vyjít vstříc a dle našich možností pomoci každému zájemci, který se na nás
obrátí.
Adresa:
Charitní pečovatelská služba Mutěnice
Květná 379, Mutěnice
Pracovní doba:
PO – PÁ
Telefon:
Mobil vedoucí:
518 370 388
737 234 090
7.00 – 15.30 hodin
Mobil pečovatelky:
737 234 097
E-mail: [email protected]
www.hodonin.caritas.cz
Eva Frýdková, DiS.
30
31
SPORT
SBÍRKY NA RUMUNSKO
2) Humanitární sbírka na léky pro seniory
v Banátu uspořádané v souvislosti s nadcházejícím obdobím zimy a nedostatku
léků v této oblasti. Jedná se o běžné
volně prodejné léky v ČR, a to o léky
tlumící bolest, proti nachlazení, masti
a zásypy, desinfekční prostředky. Cena
tohoto balíčku pro jednoho seniora je
stanovena na 350,- Kč. Prosíme o jakoukoliv finanční pomoc na nákup balíčků
s těmito léky. Číslo účtu Oblastní charity je
35-8972550257/0100.
3) Finanční sbírka na školní potřeby dětem
v dětském domově a dětem ze sociálně
slabých rodin v Pietroasa Mare v Banátu.
Plakáty k této sbírce jsou umístěny v ZŠ
Mutěnice, aby se děti (ve spolupráci s rodiči) mohly zapojit do pomoci méně šťastným
dětem v Rumunsku. Budou zakoupeny
školní potřeby v ceně 250,- Kč pro jednoho
žáka. Děti mohou přispívat po jednotlivých
položkách, například jedna třída si může
vzít pod patronát jednoho žáka z Pietroasa
Mare.
Další informace o probíhajících sbírkách
a v případě jakýchkoliv nejasností a dotazů,
můžete volat kontaktní osobu p. Ludmilu Malou
– 737 234 077. Za vaši pomoc i jménem
obdarovaných předem děkujeme.
Radost můžete udělat i svým blízkým z řad
seniorů u nás, a to zajištěním služeb pečovatelky, či nákupem dárkového poukazu na
pedikúru či parafínový zábal rukou v Charitní
pečovatelské službě Mutěnice. Srdečně děkujeme za vaši podporu a finanční dary.
Prožijte dny Božího narození v klidu a pohodě, ať Vaše srdce naplní láska, víra a naděje.
Opět nadešel předvánoční čas, doba zklidnění a pokoje pro mnohé z nás. Pro jiné je to
však doba, kdy svoje osamění a tíživou situaci
vnímají obzvláště silně, ať už jsou to senioři
či různě zdravotně nebo sociálně znevýhodnění spoluobčané. Oblastní charita Hodonín
nabízí těmto lidem pomoc prostřednictvím
svých služeb, mezi které patří pečovatelské
služby pro seniory, Domov pro matky s dětmi
v tísni Hodonín, Noclehárna pro lidi bez přístřeší Hodonín, Charitní poradna Hodonín,
Kontaktní centrum pro drogové závislosti
Hodonín, Poradna pro cizince Hodonín,
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Hodonín a plno dalších služeb, které pracují
se sociálně znevýhodněnými lidmi. Poslání
těchto služeb a pro koho jsou určeny můžete
nalézt na internetovém odkazu www.hodonin.
caritas.cz, zde mj. najdete kontakty, adresy
a plno dalších informací o službách a aktivitách
Oblastní charity Hodonín.
Hodonínská Charita pomáhá i v zahraničí,
a to konkrétně v rumunském Banátu, kde
již 200 let žije česká menšina v několika
obcích. V této oblasti zůstalo už jen málo práceschopných lidí, především seniorů. Proto
naše Oblastní charita Hodonín zavedla v pěti
českých vesnicích pečovatelskou službu.
Lidé v tomto chudobném kraji se stále potýkají
s nedostatkem a právě jim je určena pomoc
ve formě tří sbírek:
1) Humanitární sbírka autolékárniček, jejichž
použitelnost končí v České republice dle
nové vyhlášky k 31.12.2011. Obsahy těchto
lékárniček budou využity pro potřebné
občany v Banátu. Jedná se zejména
o obvazový materiál, leukoplasti a obvazy.
Lékárničky můžete dávat na Obecní úřad
nebo na pečovatelský dům.
Eva Frýdková, DiS.
32
MUTĚNICKÝ FOTBAL
Další bezpochyby velmi
úspěšný fotbalový rok máme
za sebou. Pozitivně hodnoceny jsou všechny výsledky
mužstev, která by neměla mít
na jaře problém se ve svých
soutěžích udržet, byť jsou žáci
i dorost v tak vysoké soutěži
teprve druhým rokem. Kladné hodnocení zasluhuje ale
i A-mužstvo, které se nejprve
na úkor takových mužstev
jako jsou Baník Ostrava B
nebo Bystrc dokázalo udržet
v MSFL a po dobrovolném
„sestupu“ do I. A třídy se drží
od prvních kol na špici tabulky.
Jeho soupeření s nedalekým
Kyjovem slibuje na jaře parádní
podívanou, kterou by si neměl
nechat ujít žádný fanda.
Přípravka nemá za sebou
výsledkově vydařený podzim, ale přesto určitě není
zklamáním. Kluci nejstaršího
ročníku (2000) už nastupují
mezi mladšími žáky, a tak
jejich výrazně mladší kolegové
sbírají ve velmi mladém věku
své první fotbalové zkušenosti. Přestože jim elán, zápal
ani chuť do hry a trénovaní
nechybí, zatím na své starší
protihráče jednoduše nemají. Ale to by se mělo změnit
v budoucnu, možná již od
příští sezóny, kdy by se práce
s tímto naším potěrem měla
zúročit. Góly jsou kořením
fotbalu a proto i zde uvedeme
nejlepší střelce: 7 branek
vstřelil Patrik Lamáček, 5
František Lamáček a Marek
Mokruša a 4 Jakub Kubík.
Mladší žáky opustil silný
ročník 1997, a tak se dal
očekávat sestup výkonnosti.
Což se ukázalo, a to i přesto,
že je na podzim vedl bývalý
trenér A-mužstva Petr Vlček.
Po podzimu jim patří s mírně pasivní bilancí 8. místo.
Dokázali ale vyhrát např. ve
Veselí n. Mor., které skončilo
na podzim na 2. místě, takže
žádným outsiderem v soutěži
nebylo. Potěšitelné je, že
dva naši mladíci Pavel Jagoš
(r. 98) a Michal Hajduch
(r. 99) se dostali do okresních
výběrů, které si úspěšně vedly
v meziokresní soutěži. Michal
Hajduch byl s 9 brankami
i nejlepším podzimním střelcem, 7 branek přidal Roman
Weigl a dvakrát se trefili Pavel
Jagoš, Dominik Janouškovec
a Adam Michna.
Kdybychom hodnotili starší
žáky po 8. kole, panovala
by 100% spokojenost. Do
té doby se drželi s bilancí 7
vítězství a jediné remízy na
čele tabulky. V závěru ale
„Radost našich hráčů po vstřelení branky Lukáše Trávníka v derby
Ratíškovicích“
33
přišla tři utkání pravdy s Dubňany, Břeclaví a Velkou nad
Veličkou a tři porážky, které
starší žáky odsunuly „až“ na 5.
místo. Na 2. místo ale ztrácejí
pouhé tři body, a tak budou
na jaře určitě chtít zaútočit na
medailové umístění. O branky
se staralo hlavně mutěnickočejčské duo Jakub Pavelka
– David Koutný. Prvně jmenovaný vstřelil 14 branek, druhý
jmenovaný, který k nám přišel
na střídavý start, se trefil 9x.
Tři branky zaznamenali ještě
Lukáš Piškula a dlouhodobý
marod Karel Růžička a dvě
Zbyněk Švagerka.
Od mladšího dorostu
se opět příliš nečekalo, ale
přesto nás mile překvapil.
Hlavně v úvodu a závěru soutěže podávali kluci sympatické výkony. Oproti minulé
sezóně se stali opravdu konkurenceschopní a už jejich
výkony nestojí na dvou hráčích (Kupčík+Varmuža), jak
tomu bylo v minulé sezóně.
Výsledky mohly být ještě
o chlup lepší, ale kluci opět
museli vypomáhat staršímu
dorostu a hráčům se rovněž
nevyhnula zranění. Přesto je
mladší dorost určitě přínosem
a s jejich podzimním účinkováním panuje spokojenost.
O branky se postaralo hned
11 kluků (!), což je pochopitelně dobře, výrazný kanonýr
ale mužstvu chyběl. Nejvíce
branek zaznamenali „pětigóloví“ Tomáš Závorka (host.
ML.PŘÍPRAVKA:
horní řada: trenér Radovan Maňák, Tomáš Růžička, Matyáš Knedlík,
Filip Hajduch, Petr Konečný, Marek Bravenec, Nick Hekele, Sabina
Mokrušová, dolní řada: Lukáš Mokruša, Matyáš Krša, Vojtěch Hodes,
Matyáš Lamáček, Adam Němec.
Dol. Bojanovice) a přeškolený
brankář Petr Bíza, 3 branky
vstřelili David Havelka (host.
z Čejče), Jan Švagerka, Jiří
Kačer (střídavý start z Ratíškovic) a vloni ještě mladší
žák (!!) Jakub Pavelka, který
hned svůj první start za dorost
okořenil dvěma góly! V bráně
si od začátku jistě počínal
Filip Kratochvíla, který později
zaskočil i u staršího dorostu.
To od starších dorostenců
jsme pochopitelně museli
čekat více, a ti to, naštěstí
díky úspěšné šňůře v závěru
podzimu, do puntíku splnili.
Snad se projevily získané zkušenosti z minulého ročníku,
neboť v létě se nám nepodařilo
mužstvo příliš doplnit, a tak
odpovědnost zůstala na stávajících hráčích. Trenér Zemá34
nek si navíc nastálo do „áčka“
vytáhl „krojovaného šohaja“
Radima Holešinského, který
tak navíc nebyl k dispozici
trenérům dorostu ve všech
utkáních. O své důležitosti pro
dorost přesvědčil hned v úvodním utkání se Svratkou, kde
mu na své dvě branky, které
znamenaly zisk tří bodů, stačil
jediný poločas! Postupně
dres „áčka“ okusili ještě další
hráči, navíc byly dlouhodobě
zraněny opory Pavel Varmuža,
Roman Šmíd a také David
Prčík, který se spolu s Filipem
Kratochvílou stal platným členem staršího dorostu, a tak to
trenérské duo Antoš-Balaštík
nemělo jednoduché. Sérii
nedobrých výsledků ukončilo
až vydřené vítězství nad nováčkem z Tasovic v 9. kole, které
jakoby nastartovalo naše kluky
k lepším výkonům. Od té doby
dorostenci zaváhali jenom
doma se silným „béčkem“
Znojma (2:3), jinak i s utkáním
s Tasovicemi 5x vyhráli, čímž
se propracovali až na krásné
6. místo! O branky se starali
hlavně kluci, kteří na podzim
okusili i mužský fotbal. Konkrétně Radim Holešinský (6),
Lubomír Kupčík (5) a Marcel
Čepil (4 branky). Právě duo
Kupčík – Čepil bylo hnacím
motorem mužstva, které se
rovněž mohlo spolehnout na
kvalitní výkony brankářů. V úvodu na Peťu Bízu, který později
začal nastupovat v poli, kde
byl pro trenéry díky dobrým
výkonům Filipa Kratochvíly v tu
chvíli platnější. A v závěru určitě pomohl i uzdravený Pavel
Varmuža, který už jen svou
postavou si na hřišti dokáže
sjednat respekt.
A-mužstvo si na novou roli
(v každém utkání jít za vítězstvím) i soutěž zvyklo velmi
rychle. Mužstvo bylo v létě
vhodně doplněno o zkušené mazáky Kopčila a Válka
ze Šardic a Němčického ze
Slovácka. Navíc zůstal ostrostřelec Koštuřík, s devatenácti
brankami nakonec nejlepší
střelec I. A třídy, s brankářem
Lupačem. Což byla velmi
kvalitní osa, ke které se jako
korálky skládali vesměs naši
nedávno vyšlí nebo aktuální
dorostenci. V obraně Michal
Vydařilý s Jirkou Polachovi-
čem, dále pak Lukáš Trávník,
Víťa Lamáček nebo Staňa
Brablc. Dorostenci zasáhli do
hry hned v pěti a byli to postupně Radim Holešinský, Jakub
Čepil, David Skočík, Marcel
Čepil a Lubomír Kupčík. Hlavně Kupčík byl snad nejpříjemnějším překvapením podzimu,
když svou šanci využil tak, že
v závěru si trenér Zemánek
už sestavu bez něj nedokázal
představit. O budoucnost se
tedy rozhodně obávat nemusíme. Je jen otázkou, zda
budeme mít v nastoupené
cestě chuť pokračovat a budeme mít pro práci s mladými
dostatek trpělivosti. Po podzimu zaostáváme za vedoucím
Kyjovem jenom o tři body, ale
kádr Kyjova, který se hemží
ještě vyšším počtem zvučných
jmen než ten náš, se zdá být
natolik silný, že konkurovat
mu bude velmi obtížné. Určitě
by proto nebylo dobré krátkodobě mužstvo posilovat
za každou cenu, abychom
Kyjovu postup překazili, ale
raději si počkat a nadále sázet
na naše odchovance. Pokud
v tréninku nepoleví, jejich čas
by měl přijít.
A co v zimě? V zimě naše
mužstva rozhodně zahálet
nebudou. Přestože se letos
z důvodu malého počtu přihlášených mužstev u nás po
dlouhé době neuskuteční
zimní turnaj, nejen naše umělá tráva, ale ani naše mužstva
rozhodně zahálet nebudou.
„Áčko“ i dorost mají už teď
kompletně zajištěna přátelská utkání hlavně v domácím
prostředí. Vrcholem přípravy
bude zřejmě utkání s úspěšným divizním nováčkem
Hodonínem poslední únorový
víkend. Starší a mladší žáci se
zúčastní okresní halové ligy
v Lužicích, přípravky rovněž
halové ligy opět v podobě
série turnajů, z nichž jeden
v kategorii mladší přípravky
a jeden v kategorii starší
přípravky se opět uskuteční
v tělocvičně Základní školy
v Mutěnicích.
Závěr
Všem občanům Mutěnic
přejeme pohodový konec
letošního roku, krásné prožití Vánoc a Nového roku
a hodně štěstí a spokojenosti
v r. 2011!
Petr Blaha
Celková bilance podzimní části ročníku 2010/11 v číslech:
A mužstvo
Dorost starší
Dorost mladší
Žáci starší
Žáci mladší
Přípravka
35
2. místo
6. místo
9. místo
5. místo
8. místo
11. místo
14 10 2 2 38 : 11
14 7 1 6 28 : 29
14 6 1 7 31 : 40
11 7 1 3 32 : 15
11 4 1 6 26 : 33
12 3 0 9 30 : 60
32 bodů
22 bodů
19 bodů
22 bodů
13 bodů
9 bodů
Úmrtí:
Narození:
26.05.2010
21.09.2010
24.09.2010
25.06.2010
27.09.2010
28.09.2010
28.09.2010
07.10.2010
14.10.2010
27.10.2010
20.11.2010
9.12.2010
14.12.2010
Slávka Navrátilová
Lucie Jelínková
Lea Buchtová
Oliver Kundrata
Michal Mokruša
Ondřej Fuksa
Kateřina Fuksová
Stella Špérová
Markéta Ilčíková
Zuzana Bukovská
Týna Zvědělíková
Mario Cyril Schilk
Tereza Vodáková
Letní 487
Květná 1216
Díly 1203
Ořechová 332
Jižní 1052
Údolní 746
Údolní 746
Letní 997
Farní 880
Zahradní 885
Bůdy 268
Slovácká 7
Díly 942
Sňatky:
26.07.2010
24.09.2010
27.09.2010
29.09.2010
17.10.2010
30.10.2010
06.11.2010
23.11.2010
26.11.2010
08.12.2010
75let:
11.10.1935
12.10.1935
22.11.1935
05.12.1935
Rostislav Balaštík
Jitka Hrodková
Luční 990
Dolní Libchavy
04.09.2010
Rostislav Rylka
Zdeňka Dovályová
Masarykova 44
Hodonín
08.10.2010
Jaromír Kučeřík
Zdenka Zbořilová
Nedělní 1025
Olomouc
20.10.2010
Jaroslav Joch
Petra Skočíková
Veselá 1063
Veselá 1063
28.10.1930
16.11.1930
23.11.1930
25.11.1930
19.12.1930
22.12.1930
20.10.2010
Libor Joch
Kateřina Miklíková
Veselá 1239
Veselá 1239
85let:
Michaela Hrabcová
Dušan Brhel
Pod Topoly 1047
Vacenovice
36
Květná 298
Bůdy 531
Tržní 1037
Jižní 869
Masarykova 509
Havlíčkova 621
Hasičská 945
Nová 859
Nová Čtvrť 658
Letní 327
ve věku 71let
ve věku 54let
ve věku 102let
ve věku 81let
ve věku 48let
ve věku 93let
ve věku 84let
ve věku 79let
ve věku nedož. 85let
ve věku 24 let
Blahopřání:
14.08.2010
27.11.2010
Jan Řepka
František Polínek
Marie Bilská
Karel Bravenec
František Holešinský
Marie Skočíková
Irena Jochová
Julie Skočíková
Terezie Lemonová
Denisa Valdová
91let:
Stanislav Kříž
Jarmila Vávrová
Josef Mityska
Rostislav Prášek
25.10.1919
Štěpánka Hanáčková
94let:
25.10. 1916
Anna Balaštíková
80let:
01.11.1925
Milada Tanhäuserová
Jiří Šolta
František Kučera
Josef Prčík
Františka Hrabcová
Ludmila Kramlová
Pavel Jarošek
Hana Svobodová, matrikářka
37
His torie na f o togr afiích
Brigádníci, kteří pracovali při přestavbě farní lisovny a na pracích kolem kostela.
Zleva: František Viktorín, František Hajduch, Matěj Dubina, František Šupa,
František Hanáček, Petr Záleský, Josef Prčík, Karel Holešinský, Stanislav Sládek,
Jan Veselský, Emil Pochylý, Václav Vagunda, Jan Vaculovič, František Lamáček
v popředí stářím sehnutý, Jakub Vaculovič-Koliba
Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437
Vydává Rada obce Mutěnice.
Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Marta Balgová,
ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník, Anna Prčíková, Markéta Gáborová.
Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad
38 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 10. 12. 2010.

Zpravodaj 4-2010

Transkript

Podobné dokumenty

VEŘEJNÁvYHrÁŠxl

zde ke stažení - Obec Stráž nad Nisou

Zpravodaj 1-2011

Bez názvu-2

Pozvánka - Náměšť nad Oslavou

18.8.2016 - SPT Lomnice

Bez názvu-2

Zpravodaj 1-2008

Atmosféra